ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH

PRACOVNÍKŮOSTRAVSKÉ UNIVERZITY V

OSTRAVĚ ASLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

Mezigenerační komunikaceVěra Juříčková

ČTYŘI GENERACE

2

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

HLAVNÍ TÉMATA

�Komunikace �Generace �Mezigenerační konflikty �Mezigeneračníporozumění a solidarita

3

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

KOMUNIKACE�Systém – stabilita a rovnováha�Komunikace �Oblasti komunikace�Způsoby komunikace�Proměnné v komunikaci�Roviny komunikace�Bariéry v komunikaci �Chyby v sociálním vnímání�Vedení rozhovoru�Klíčové kompetence pro komunikaci

4

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

ROVINY KOMUNIKACE

5

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

GENERACE

Generace je strukturována sociální příslušností, politicky, nábožensky, vzdělanostně, profesně, rodinným zázemím, etnicky, národnostně i individuálními psychickými vlastnostmi.�životní styl,� hodnoty,�estetické hodnoty,�postoje,�ideje,�jednání apod.

6

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

VÝZNAM ŽIVOTNÍCH FÁZÍ PRO RESP. A SPOL.

� Zdroj: SAK, P., KOLESÁROVÁ, K.Sociologie stářía seniorů. Praha: Grada, 2012, s. 32.

7

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

� Obr. č. Rozdělení generací podle roku narození� Zdroj:

http://grailresearch.com/pdf/ContenPodsPdf/Consumers_of_Tomorrow_Insights_and_Observations_About_Generation_Z.pdf

8

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

TRANSGENERAČNÍPSYCHOLOGIE

�transgenerační vývojový cyklus rodiny (horizontální a vertikální),

�transgenerační emoční pole rodiny,�transgenerační dědičnost rodových

struktur,�transgenerační přenos rodinné

rezilience a vulnerability (odolnosti a zranitelnosti),

�transgenerační rodinná diagnostika (Tothová, 2011, s. 39).

9

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

SPOLEHLIVOST ZDROJŮ A POMOCI

10

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

MEZIGENERAČNÍ KONFLIKTY

� Konflikty� Řešení konfliktů� Vyjednávání� Argumentace� Překonávání mámitek

11

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ

12

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

SOLIDARITA

�elementární solidarita biologického druhu, která panuje mezi zvířaty, ale platí i pro člověka,

�kulturní solidarita – mravní zákon vzájemné pomoci (cti otce svého a matku svou, aby ti dobře bylo na zemi), všechna světová náboženstvíproklamují úctu k rodičům,

�institucionální solidarita spojenáse sociálním státem.

13

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA

�teorie vzájemné reciprocity (equity theory), kdy se propojuje dávání a braní

�teorii závazku (obligation theory) -děti splácí dluh rodičům ve stáří za jejich péči o ně v dětství,

�teorii citových vazeb (attachment theory) – silné emoční vazby, oddanost a provázanost.

14

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

TYPOLOGIE DYKSTRA A FOKKENA (2011)

� struktura příležitostí – v podstatě geografickávzdálenost bydlišť dospělých dětí, a rodičů, za blízkou považují vzdálenost bydlišť do 5km,

� vzájemný vztah – frekvence kontaktů dětí a rodičů,

� rodinné normy měřené pomocí názoru, zda za péči o seniora zodpovídá stát nebo rodina a zároveň zda rodiče mají pečovat o své děti a vnoučata,

� funkce – praktická pomoc nebo péče a finančnípomoc.

15

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

TYPY RODIN� sestupný familialismus – žijí blízko, jsou v častém

kontaktu, v péči preferují rodinu a převažuje pomoc od rodičůk dospělým dětem; (zdraví rodiče ve věku 50-59 let, mezi dětmi alespoň jedna dcera)

� vzestupný familialismus podobně jako v předchozím typu soužití žijí blízko, jsou v častém kontaktu, v péči preferujírodinu, ale převažuje pomoc od k dospělých dětí k rodičům; (rodiče ve věku 70 let a více se zdravotními problémy, děti se středním vzděláním)

� podpora-na-dálku – nežijí blízko, jsou ale v častém kontaktu, normy závazků vůči rodině spíše odmítají; mezigenerační směna jde především ve finanční podobě od rodičů k dospělým dětem; (rodiče 50-59, bohatí, často s jedním dítětem)

� autonomie – nežijí blízko, neudržují častý kontakt, závazky vůči rodině spíše odmítají a úroveň vzájemné pomoci je nízká(osamělí, často rozvedení otcové, případně rodiče, kteří měli jen syny, rodiče i dítě s vyšším vzděláním)(in Havlíková, 2012).

16

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

CITÁTY

� „Rada, která mi pomohla: do čtyřiceti se drž se starými, od čtyřicítky s mladými.“ Tomáš Halík

� „Každý z nás dospěje ke ztrátě iluzí, které choval v mládí.“S. Freud

� „Přestože si to ani neuvědomujeme, vyplňujeme důležitámísta v životech druhých lidí.“ Robert Fulghum

� „Doba se tak rychle mění, že životní zkušenosti starších lidízačínají být na obtíž.“ Václav Bělohradský

� „Vy jste zvláštní lidé, vy mladí, všichni dohromady. Minulost nenávidíte, přítomností opovrhujete, budoucnost je vám lhostejná.“ E.M. Remarque

� „První, co člověk v životě najde, poslední, za čím natáhne ruku, nejcennější, co v životě má, je rodina.“ Kolping

17

Raš

kovi

ce, bře

en 2

013

VÝBĚR ZDROJŮ� .ČAKRT, M. Konflikty v řízení a řízení konfliktu. Praha: Management Press, 2000.� DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada Publishing, 2001.� GALVIN, K.M., BYLUND, C.L., BROMMEL, B.J. Family Communication. Cohesion and Change.

Boston: Allyn and Bacon, 2004.� HAVLÍKOVÁ, J. Mezigenerační vzájemná výpomoc v českých rodinách vyššího věku a její srovnání

s vybranými evropskými zeměmi. Časopis Sociální práce/Sociálna práca. Mezigenerační solidarita. Roč. 2012, č. 4, s. 102 -112.

� HELLINGER, B. Rodinné konstelace. Imperativy lásky. Praha/Kroměříž: Triton, 2007. � JIRÁSKOVÁ, v. a kol. Mezigenerační porozumění a komunikace. Praha: Eurolex Bohemia, 2005.� MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2003.� PLAMÍNEK, J. Konflikty a vyjednávání. Umění vyhrávat, aniž by někdo prohrál. Praha: Grada,

2012. � PLAŇAVA, I. Průvodce mezilidskou komunikací. Přístupy-dovednosti-poruchy. Praha: Grada,

2005.� PROROK, V., LISA, A. Teorie a praxe politických konfliktů. Praha: Grada Publishing, 2011.� SAK, P., KOLESÁROVÁ, K. Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada Publishing, 2012.� STREECK, W. Politika stárnoucí společnosti: od generační smlouvy ke generačnímu konfliktu? in

GRUSS, P.(ed). Perspektivy stárnutí z pohledu celoživotního vývoje. Praha: Grada, 2009.� SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří: Kapitoly z gerontologie. Praha: SLON, 2007. � ŠIKLOVÁ, J. Deník staré paní. Praha: Kalich, 2004.� TÓTHOVÁ, J. Úvod do transgenerační psychologie rodiny. Transgenerační přenos vzorců

rodinného traumatu a zdroje jeho uzdravení. Praha: Portál, 2011.� TRAPKOVÁ, L., CHVÁLA, V. Rodinná terapie psychosomatických poruch. Praha: Portál, 2004.� Časopis Sociální práce/Sociálna práca. Mezigenerační solidarita. Roč. 2012, č. 4.18

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3

DĚKUJI ZA POZORNOST

19

Raš

kovi

ce, bře

zen

201

3