zásobník pokusů a aktivit do hodin prvouky a přírodovědy ... · anotace závěrečná práce...
TRANSCRIPT
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
Centrum DVPP
Závěrečná práce
Zásobník pokusů a aktivit do hodin prvouky a
přírodovědy na 1. stupni ZŠ
živá příroda
Program: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ
Vypracovala: Mgr. Lenka Doležalová
Odborný konzultant: PhDr. Jan Petr, Ph.D.
České Budějovice rok 2018
Prohlášení
Prohlašuji, že svou závěrečnou práci jsem vypracoval/a samostatně pouze s použitím
pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu
s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné
práce, a to v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí
archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části
databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích
internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému
textu závěrečné práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly
v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky
vedoucího a oponentů práce i záznam i o průběhu a výsledku obhajoby závěrečné práce.
Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé závěrečné práce s databází kvalifikačních prací
Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací
a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne: 15. 12. 2018 Podpis:
Anotace
Závěrečná práce nese název Sborník pokusů a aktivit do hodin prvouky a přírodovědy
na prvním stupni ZŠ – živá příroda. V teoretické části jsou definovány pojmy: metody,
formy, prostředky, principy a hodnocení v přírodovědných předmětech. Stručně je zmíněn
RVP, historický vývoj předmětů o přírodě a motivace žáků. Praktická část je založena na
metodě sběru, studia a analýzy dat. Cílem této práce je vytvořit didaktický materiál, který
pomůže učitelům při přípravě hodin prvouky a přírodovědy. Uvedené pokusy a aktivity by
je měly podnítit a inspirovat k vymýšlení a vytváření dalších, měly by sloužit jako základ
pro další činnosti. Cílem je shromáždit a představit několik rozdílných aktivit a pokusů
z oblasti živé přírody, které jsou zaměřené na houby, rostliny a živočichy. Tyto aktivity
a pokusy by měly zvýšit oblíbenost přírodovědných předmětů u dětí a pomoci učitelům
více zařazovat přírodovědné pokusy do výuky.
Klíčová slova: Přírodověda, prvouka, pokusy, aktivity
Abstract
The final work is entitled The Proceedings of the Experiments and Activities in Elementary
studies and Natural Sciences at the First Elementary School - Live Nature. In the
theoretical part are defined the terms: methods, forms, means, principles and evaluation
in natural sciences. Briefly mentioned is RVP, historical development subjects about
nature and motivation of pupils. The practical part is based on the method of collecting,
studying and analyzing data. The aim of this work is to create a didactic material that will
help teachers in the preparation of primary and natural sciences. These attempts and
activities should stimulate and inspire to think and create others, they should serve as a
basis for further activities. The aim is to collect and present several different activities and
experiments in the field of wildlife that focus on mushrooms, plants and animals. These
activities and experiments should increase the popularity of science subjects in children,
and help teachers to more closely enclose science teaching experiences.
Key words: Natural science, Elementary studies, experiments, activities
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Janovi Petrovi, Ph.D. za cenné rady,
připomínky a metodické vedení práce.
Obsah
1 Úvod ........................................................................................................................................... 7
2 Literární přehled ......................................................................................................................... 8
2.1 Vývoj předmětů o přírodě a společnosti v primární škole ................................................. 8
2.2 Rámcový vzdělávací program ........................................................................................... 10
2.2.1 Tematické okruhy oboru Člověk a jeho svět ............................................................ 10
2.2.2 Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět ............................................. 11
2.2.3 Tematický okruh Rozmanitost přírody ..................................................................... 12
2.2.4 Učivo ......................................................................................................................... 13
2.2.5 Časová dotace .......................................................................................................... 13
2.3 Vyučovací metody v předmětech o přírodě ..................................................................... 13
2.4 Vyučovací formy v předmětech o přírodě ....................................................................... 14
2.5 Vyučovací prostředky v přírodovědných předmětech ..................................................... 15
2.6 Didaktické principy, zásady a pravidla v přírodovědných předmětech ........................... 15
2.7 Hodnocení žáků v přírodovědných předmětech .............................................................. 16
2.8 Strach žáků z přírody ........................................................................................................ 16
2.9 Motivace .......................................................................................................................... 17
3 Metodika práce ........................................................................................................................ 18
4 Výsledky ................................................................................................................................... 19
4.1 Aktivity ............................................................................................................................. 19
4.1.1 Lidové písničky ......................................................................................................... 19
4.1.2 Přirovnání a rčení ..................................................................................................... 19
4.1.3 Říkadla ...................................................................................................................... 21
4.1.4 Hádanky .................................................................................................................... 24
4.1.5 Barvy zeleniny a ovoce ............................................................................................. 30
4.1.6 Co, jak a proč ............................................................................................................ 30
4.1.7 Lež, či pravda ............................................................................................................ 38
4.1.8 Zvířecí nej ................................................................................................................. 39
4.1.9 Pohled z výšky .......................................................................................................... 40
4.1.10 Detail ........................................................................................................................ 41
4.1.11 Poznej zvíře podle očí, tlapek ................................................................................... 41
4.1.12 Zvířata v próze .......................................................................................................... 41
4.1.13 Rostliny v poezii ........................................................................................................ 45
4.2 Pokusy .............................................................................................................................. 49
4.2.1 Byliny ........................................................................................................................ 50
4.2.2 Květiny – potřeba světla ........................................................................................... 54
4.2.3 Květiny – pozitivní a negativní přístup ..................................................................... 54
4.2.4 Barevné květiny – narcis, růže, karafiát ................................................................... 55
4.2.5 Barevný květák - přírodní barviva ............................................................................ 55
4.2.6 Šiška ve sklenici ........................................................................................................ 56
4.2.7 Vždy si najdou cestu - klíčící fazole a brambora, klikaté kořeny .............................. 56
4.2.8 Síla rostlin ................................................................................................................. 57
4.2.9 Mrkev/ředkvička – malá zahrádka ........................................................................... 57
4.2.10 Zahrada v lahvi ......................................................................................................... 57
4.2.11 Kompost a žížaly ....................................................................................................... 58
4.2.12 Motýli ....................................................................................................................... 58
4.2.13 Krmítko pro motýly .................................................................................................. 59
4.2.14 Jaké barvy lákají včely .............................................................................................. 59
4.2.15 Měření ...................................................................................................................... 60
4.2.16 Jak najít čtyřlístek ..................................................................................................... 60
5 Závěr ......................................................................................................................................... 61
6 Seznam literatury ..................................................................................................................... 62
7 Přílohy ...................................................................................................................................... 65
7
1 Úvod
Tématem závěrečné práce je Sborník pokusů a aktivit do hodin prvouky
a přírodovědy na prvním stupni ZŠ – živá příroda.
Cílem této práce je vytvořit didaktický materiál, který pomůže učitelům při
přípravě hodin prvouky a přírodovědy. Uvedené pokusy a aktivity je mají podnítit
a inspirovat k vymýšlení a vytváření dalších, mají sloužit jako základ pro další
činnosti. Cílem je shromáždit a představit několik rozdílných aktivit a pokusů
z oblasti živé přírody, které jsou zaměřené na houby, rostliny a živočichy, které by
měly zvýšit oblíbenost předmětů u dětí a pomoci učitelům, aby se nebáli používat
přírodovědné pokusy ve výuce.
Některé aktivity jsou pouze na několik minut, jsou myšleny jako krátké
motivační aktivity, popřípadě jako aktivity na závěr hodiny v případě, že zbude
trocha času nebo do jakékoli jiné části hodiny, kde by sloužily ke zpestření,
pobavení. Některé jsou určené na celou hodinu, popřípadě i na delší časový úsek.
Aktivity nejsou určené pro konkrétní ročník. Často se dají použít v různých ročnících
– jednou jako úvod do tématu, jindy jako opakování nebo připomenutí látky, téma
referátů, domácích úkolů, úkolů navíc a nakonec i trestů apod.
Podobně je to i u pokusů. Některé pokusy jsou určené jen na část hodiny,
jiné jsou plánovány na delší časový úsek, dokonce i na celý školní rok. Ročník je
u pokusů pouze doporučený.
Ve školství je časté a žádoucí vzájemně propojovat vyučovací předměty.
V níže uvedených aktivitách je přírodověda a prvouka propojena s celou řadou
dalších vyučovaných předmětů – s českým jazykem, s pracovní, výtvarnou a hudební
výchovou, s matematikou.
8
2 Literární přehled
2.1 Vývoj předmětů o přírodě a společnosti v primární škole
Podle Podroužka (2003) jsou počátky věcných nauk spojovány s dílem Jana
Amose Komenského. I přes to, že je jeho dílo ovlivněno geocentrickými
a teologickými myšlenkami, mají jeho pedagogické a filozofické názory význam
a dopad na přírodovědné a společenskovědné vzdělávání. Vytvořil zásady věcných
nauk, které se opírají o využívání smyslů a názornosti. Například procházky,
využívání praktických zkušeností žáků při práci na zahradě, v sadu, u rybníka atd.
Pozorování a praktická činnost dítěte měla být neustále doplňována učitelovým
popisováním a vysvětlováním.
V souvislosti s přírodními a společenskými vědami je z díla Jana Amose
významná Brána jazykům otevřená. Toto dílo je prvním pokusem o vytvoření dětské
encyklopedie. Komenský zde rozlišoval tři stupně poznání. První stupeň byl
empirický, zde poznáváme věc takovou, jaká je. Druhý stupeň je rozumový, který
vychází z pochopení věci samotné. Třetí stupeň utilitární je tehdy, když poznání
ověříme praktickou činností. Také rozlišoval tři prostředky poznání – smysly, rozum
a sdělení cizích lidí.
Dalším důležitým dílem je Orbis pictus. V tomto díle se odrážejí didaktické
myšlenky Jana Amose Komenského. Má také encyklopedický charakter. Komenský
chtěl, aby seskupené poznatky nebyly jen náhodně seskupená fakta, ale aby byly
základními normami pro vzdělání. Učivo je zde uspořádáno podle stupně vzdělání, je
dodržena souvislost pojmů s věcmi, poznatky o přírodě jsou svázány s praktickou
činností a s upotřebitelností v životě. Myšlenky J. A. Komenského ovlivnily počáteční
školství u nás i ve světě.
Jeho myšlenky také značně ovlivnily Karla Slavoje Amerlinga, který je další
osobností, která byla propagátorem názorného vyučování. Věcné nauky se staly
základem jeho školské reformy, která byla založená na soustavě přírodovědného
a technického vzdělávání. V časopise byl vydán jeho „Návrh pro národní školy“,
9
který představuje program jednotné školy, encyklopedické všestrannosti, vlastní
činnosti žáků ve vyučování, na zahradě, dílně, laboratoři apod.
V polovině devatenáctého století výuka věcných nauk klesla. Věcné nauky byly
vázány na literární vyučování. V roce 1868 dokument Základní školní zákon zavádí
tzv. Reálie, tedy základní poznávání věcí ze zeměpisu, přírodovědy, dějepisu aj.
V roce 1883 byl zákon novelizován, výuka reálií získala opět pouze literárně věcný
charakter. Situaci se pokusil řešit Josef Sokol. Teprve ale až Josef Smrtka navrhl nový
název prvouka. V tomto předmětu šlo o první soustavné řízení cvičení smyslů,
o první didaktický hovor o věcech atd.
Další významnou osobností byl Josef Tůma a jeho dílo Vyučování prvouce na
školách venkovských. Toto dílo se stalo až do 30. let 20. století východiskem pro
vyučování přírodovědných a společenských předmětů v počátečních ročnících školy.
Základními myšlenkami tohoto díla byly: individualizace vyučování, vyučování
v přírodě, využívání dětských zkušeností apod.
V roce 1915 vyšly nové učební osnovy, které rozdělily vyučování reálií do tří
stupňů: 1. a 2. ročník – prvouka, 3. - 5. - vlastivěda, poslední stupeň – přírodovědné
a společenskovědné předměty. Ve 30. letech se objevily snahy vytvořit pracovní
školy, které by si osvojovaly dovednosti pomocí vlastních zkušeností a práce žáků.
Později byl předmět prvouky chápán spíše jako výchovný předmět. Ve 40. letech
byla zase prvouka hodně spojována s výtvarnou výchovou, pracovním vyučováním.
V roce 1954 byla prvouka úplně zrušena a byla v 1. ročníku součástí mateřského
jazyka. V 5. ročníku byla zavedená přírodověda, v 2. - 4. ročníku byly doporučeny
předmětné hodiny, kdy žáci využívali svých poznatků z vycházek, z muzeí apod.
V roce 1976 byl vydán další dokument, který kladl důraz především na regionální
prvky učiva. Prvouka se vrátila do 1. a 2. ročníku a přírodověda jako samostatný
předmět do 3. a 4 ročníku.
V roce 1991 byl po pádu režimu vydán upravený Učební plán a osnovy pro
základní školy, ze kterého bylo vyčleněno ideologicky a politicky zaměřené učivo.
Prvouka byla zařazena i do 3. ročníku. Úpravy se týkaly změn v názvech jednotlivých
témat. Obsah byl téměř nezměněn. V následujících letech vyšly modelové učební
10
programy a další pedagogické dokumenty: Obecná škola, Základní škola, Národní
škola, Standardy základního vzdělání a především Rámcový vzdělávací program pro
základní vzdělání (Podroužek, 2003).
2.2 Rámcový vzdělávací program
Rámcové vzdělávací programy (Jeřábek, Tupý, 2017) jsou kurikulární
dokumenty, které vymezují závazné rámce jednotlivých etap vzdělávání. Do
vzdělávání v České republice byly zavedeny zákonem č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon). Tento zákon byl novelizován v roce 2015 pod č. 82/2015. RVP jsou dostupné
na internetových stránkách MŠMT.
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která
je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Oblast vymezuje obsah
týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví,
bezpečí a dalších témat. Směřuje k praktickým dovednostem. Pohled se uplatňuje
od historie do současnosti.
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, které děti nabyly již
v předškolním vzdělávání a v rodině. Žáci se učí pozorovat, pojmenovávat, sledují
souvislosti a vztahy, utváří si ucelený pohled na svět. Žáci se učí reagovat na názory,
myšlenky a podněty od jiných, vyjadřují své myšlenky.
2.2.1 Tematické okruhy oboru Člověk a jeho svět
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je rozdělen do pěti
tematických okruhů. Propojením těchto okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé
varianty vyučovacích předmětů.
Místo, kde žijeme
Tento okruh se zabývá organizací života v rodině, ve škole, v obci, ve
společnosti. Rozvíjí se národní cítění.
11
Lidé kolem nás
Žáci si upevňují a osvojují, jak má vypadat chování a jednání mezi lidmi, učí se
základům vhodného chování. Seznamují se se světem financí, s problémy soužití lidí,
s globálními problémy.
Lidé a čas
Žáci se učí orientovat v dějích a časech. Učí se, jak se věci vyvíjejí a podléhají
změnám.
Rozmanitost přírody
Žáci poznávají Zemi jako planetu Sluneční soustavy, poznávají rozmanitost živé
a neživé přírody. Učí se, jak mohou přispět k ochraně přírody. Poznávají, že vše je
v rovnováze a tvoří nedílný celek.
Člověk a jeho zdraví
Žáci poznávají sebe jako živou bytost, která má biologické funkce a potřeby.
Seznamují se s chováním člověka za mimořádných situací.
Na poslední dva okruhy, především pak na tematický okruh číslo 4, je tato
práce zaměřena.
2.2.2 Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím, že vede žáka k (byly vybrány pouze body týkající se přírodovědy
a prvouky):
utváření pracovních návyků
rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání
pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech,
názorech a výtvorech
samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní
a bezkonfliktní komunikaci v méně běžných situacích, k bezpečné
komunikaci prostřednictvím elektronických médií, k poznávání
a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)
utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání
možností aktivního uplatnění při jejich ochraně
přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu
prostředí
12
objevování a poznávání všeho, co ho zajímá, co se mu líbí a v čem by
v budoucnu mohl uspět
poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů
a jejich předcházení
poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování
a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti
i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných
událostech
2.2.3 Tematický okruh Rozmanitost přírody
Očekávané výstupy – 1. období (1. - 3. ročník)
pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých
ročních obdobích
roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede
příklady výskytu organismů ve známé lokalitě
provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich
společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí
jednoduchých nástrojů a přístrojů
Očekávané výstupy – 2. období (4. – 5. ročník)
objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip
rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem
přírody a činností člověka
vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru
souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období
zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní
podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly
v přizpůsobení organismů prostředí
porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních
organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá
k tomu i jednoduché klíče a atlasy
zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity,
které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika
vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se
účinně chránit
založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí
a vysvětlí výsledky pokusu
13
2.2.4 Učivo
látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství,
vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním
základních jednotek
voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě,
vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život
nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny
a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam
vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období
rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy,
průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších
druhů, význam v přírodě a pro člověka
životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam
ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí
rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy,
základní společenstva
ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí,
ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů,
likvidace odpadů, živelní pohromy a ekologické katastrofy
rizika v přírodě – rizika spojená s ročními obdobími a sezonními
činnostmi; mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana
před nimi
2.2.5 Časová dotace
Pro vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je vymezen maximální počet 12 hodin
týdně pro všechny ročníky 1. stupně. Rozdělení hodin je v kompetenci školy.
Minimální časovou dotaci je možné rozšířit o další hodiny z disponibilní časové
dotace.
2.3 Vyučovací metody v předmětech o přírodě
Charakterizování vyučovacích metod, a poté i samotné třídění, se v literatuře
liší. Podle L. Mojžíška (Podroužek, 2003) jsou vhodné a účinné takové metody, které
splňují následující: jsou informativně přínosné, jsou formativně účinné, aktivizují
a motivují žáky, respektují systém vědy, jsou výchovně působivé, lze je využít
14
v praxi, jsou didakticky ekonomické, jsou adekvátní žákům primární školy, jsou
hygienické.
Klasifikace metod se různí. Metody můžeme dělit podle poměru aktivity žáka
a vyučujícího nebo podle způsobu předávání učiva. Pro přírodovědné předměty se
zdá být vhodná klasifikace metod podle způsobu poznávání skutečnosti od V.
Mejstříka.
Mezi metody podle Mejstříka patří: slovní (vyprávění, popis, rozhovor,
didaktická hra), práce s učebním textem (pracovní učebnice, učebnice, žákovské
zápisky, atlasy, tabulky aj.), přímé smyslové poznávání věcí a jevů (pozorování),
bezprostřední manipulace s přírodninami (demonstrační pokusy, frontální pokusy,
morfologická cvičení, chov živočichů, pěstování rostlin, školní zahrada, koutky
přírody). (Podroužek, 2003)
Pro srovnání je uvedena klasifikace metod podle Kalhouse (2002): metoda
informačně-receptivní, reproduktivní, metoda problémového výkladu, heuristická
a výzkumná metoda.
Musíme mít na mysli, že nejlepší a nejvhodnější je kombinace metod. Některou
metodu určíme za hlavní, ostatní metody pak jen doplňují směr výuky.
V předmětech prvouka a přírodověda se dají dobře využít metody projektové.
2.4 Vyučovací formy v předmětech o přírodě
Také v této oblasti nepanuje mezi jednotlivými autory shoda (Podroužek, 2003).
Výrazněji se odděluje normativní hledisko a hledisko třídění podle sociální povahy
organizace.
Podle hlediska normativního rozlišujeme v přírodovědě a v prvouce tyto
vyučovací formy: vyučovací hodina, vycházka, exkurze, beseda, laboratorní práce,
práce na školním pozemku, mimotřídní a mimoškolní činnosti.
Z hlediska třídění podle sociální povahy organizace rozlišujeme tyto formy:
hromadné/frontální vyučování, skupinová výuka, individuální výuka, výuka
v odděleních.
15
2.5 Vyučovací prostředky v přírodovědných předmětech
Díky využívání vyučovacích prostředků, tj. vyučovacích pomůcek uplatňujeme
zásadu názornosti. Charakteristika podle Altmanna (Podroužek, 2003) říká, že
vyučovacími prostředky jsou všechny předměty, které přírodninu nebo jev
reprezentují. Tyto předměty rozvíjí pozorovací schopnosti žáků, aktivizují je
a motivují. Také usnadňují vytváření představ, rozšiřují zkušenosti žáků, pomáhají
pochopit vnitřní strukturu věcí a jevů.
V prvouce a přírodovědě můžeme využívat celou řadu prostředků (Podroužek,
2003):
Skutečné přírodniny v přirozeném prostředí – na školním pozemku, při
vycházkách
Skutečné přírodniny v umělém prostředí – květináče, koutky živé
přírody, skleníky a pařeniště, akvária a terária, klece
Přírodniny preparované a konzervované – vycpaniny živočichů,
přírodniny zalité v umělé pryskyřici, preparáty, herbáře, kostry
Vyučovací pomůcky nahrazující přírodniny – školní obraz, školní filmy
a videopořady, modely
Knihy a texty – učebnice, pracovní učebnice, pracovní sešity, listy
Nástroje, přístroje a prostory pro výuku – chemické a laboratorní sklo,
laboratorní nářadí, přírodovědné učebny, kabinety
2.6 Didaktické principy, zásady a pravidla v přírodovědných
předmětech
Didaktické zásady chápeme jako obecnou normu pro vzdělání a výchovu
(Kalhous, Obst a kol., 2002, Podroužek, 2003). Patří mezi ně zásada názornosti,
uvědomělosti a aktivity, soustavnosti, přiměřenosti, trvalosti. Tyto zásady mohou
být doplňovány ještě například zásadou vědeckosti, individuálního přístupu,
využívání prostředí, bezprostřední zpětné vazby, posloupnosti, trvalosti, opakování,
16
poskytování podnětů pro všechny smysly, těsného propojení se životem atd.
(Jančaříková, 2015).
Didaktickým principem rozumíme obecná stanoviska, která tvoří základ
systému výchovy a vzdělání v určitém státě a v určité době.
Didaktická pravidla chápeme jako určité praktické návody pro využívání zásad
ve vyučování (Podroužek, 2003).
2.7 Hodnocení žáků v přírodovědných předmětech
Podroužek (2003) uvádí, že v přírodovědě a prvouce se hodnocení zaměřuje na
tři složky - faktickou, procesuální, hodnotovou. I v těchto předmětech bývá
hodnocení vnímáno jako forma tlaku, který má žáka přinutit osvojit si vědomosti,
dovednosti a návyky. Hodnocení by nemělo sloužit jako nástroj k vyjádření sympatií,
jako forma trestu, jako řešení kázeňských trestů.
Cílem hodnocení by mělo být poskytnutí zpětné vazby, motivování do další
práce, sledování změn a pokroků v učení, posouzení připravenosti na další učení
apod.
2.8 Strach žáků z přírody
Ze srovnání výzkumu Jančaříkové (2015) z roku 2015 a z roku 2005, který byl
zaměřený na prožívání strachu žáků prvního stupně v přírodě a z přírody, vyplývá, že
žáci se stále více bojí přírody, konkrétně šlo o 11% nárůst. Nejčastěji se žáci bojí
hadů, pavouků, divokých prasat, medvědů, hmyzu a klíšťat, dívky se bojí častěji než
chlapci.
Strach ze živých systémů lze vypěstovat. Napomáhají tomu reklamy, odstranění
zvířat z běžného života, zákazy vstupu se zvířaty na různá místa. Nejde ale pouze
o živočichy, strach mají žáci i z rostlin – stromů u cest, pylových zrn atd.
Nárůst za posledních deset let je poměrně vysoký, a proto musí učitelé počítat
s tím, že se budou stále častěji setkávat s žáky, kteří budou mít z něčeho strach
a nebudou systémům rozumět.
17
I to je důvod, proč je třeba do výuky zařazovat co nejvíce pokusů a pozorování
alespoň v umělém prostředí a tím žáky co nejvíce motivovat ke kladnému vztahu
k přírodě.
2.9 Motivace
Je třeba si uvědomit, že neexistuje návod, jak udělat z dětí nemotivovaných
jedince toužící po vědění a studiu. Motivace je výsledkem interakce mezi žákem,
učitelem, spolužáky a učivem. Základy motivačním postojům ke škole a k učení dává
již rodina. Když rodiče podporují zájmy svých dětí, odpovídají na jejich otázky a učí je
využívat informační prameny, dávají jim tím pozitivní postoje k učení.
Může docházet také k motivační krizi, která může mít různé důvody, například
věk – dospívání, okolní prostředí atd.
Motivace je ve velké míře ovlivněna klimatem třídy a školy. Ve třídě a ve škole,
kde žáci cítí podporu, bezpečí, pozitivní přístup, je samozřejmě motivace vyšší.
Motivaci dělíme na vnější a vnitřní. Vnitřní motivací rozumíme to, když se žák
učí kvůli tomu, že ho učení, téma či činnost zajímá a baví. Žák pracuje i bez příslibu
odměny nebo naopak hrozby trestu. Naopak vnější motivace u žáků funguje tak, že
se žáci učí kvůli vidině odměny (dobrá známka) či se snaží vyhnout trestu (Kalhous,
Obst a kol., 2002).
21. století je dobou rychlého pokroku a v oblasti vědy a informačních
technologiích to platí dvojnásobně. Žáci často považují přírodovědně zaměřené
předměty jako prvouka, přírodověda, přírodopis aj. za ty málo oblíbené a těžké.
Tomuto názoru by více praktických ukázek, nabývání praktických zkušeností
a vlastních zážitků určitě pomohlo.
Ze žáka je třeba udělat při těchto hodinách aktivního jedince a ne pouze objekt,
který bude přijímat spoustu informací, které nebude chápat, které si nedokáže
propojit s dalšími věcmi, dát do souvislostí a nevyzkouší si je na vlastní kůži. Žák
musí chtít sám objevovat, musí chtít sám hledat odpovědi, řešení, nové otázky.
18
3 Metodika práce
Tématem závěrečné práce je sborník pokusů a aktivit. Byla zvolena metodika,
která spočívala ve studiu vybraného vzorku dokumentů. Obsah některých
dokumentů z různých zdrojů se překrýval nebo byl hodně podobný. Někdy šlo
o podobnost internetového zdroje s literárním, jindy o podobnost mezi dvěma
literárními zdroji. Několikrát se objevil pokus s barvením květin. V knize Pokusy
a kouzla (Krekeler, 2002) byl pokus Výbušné rostliny a v knize 1000 napínavých
experimentů (Bosch, 2001) pokus Silák hrách. Oba dva pokusy byly téměř totožné.
V publikaci Pokusy a kouzla (Krekeler, 2002) byl pokus Kudy ke světlu? provedený
s fazolí a v pracovním sešitě přírodovědy (Vieweghová, 2016) byl stejný pokus
provedený s bramborem. Byl tedy vybrán pokus, kde byl použit brambor, protože
fazole byla použita v jiném pokusu. Podobných případů se objevilo ještě několik.
Byla vždy zvolena vhodnější varianta. Byl brán ohled na věkovou vhodnost, časovou
a materiální náročnost apod. Výsledky sběru dat byly vybírány podle pestrosti témat
tak, aby se pokusy týkaly živočichů, rostlin, člověka, hub. Při výběru bylo myšleno na
to, aby byla možnost provádět pokusy a aktivity během celého roku.
19
4 Výsledky
4.1 Aktivity
Tato část závěrečné práce je složena z aktivit na několik minut až po aktivity na
celou hodinu. Aktivity slouží k motivaci dětí, k pobavení, propojení vyučovacích
předmětů. Lze je využít jako domácí úkoly, témata referátů aj.
4.1.1 Lidové písničky
Tato aktivita propojená s hudební výchovou a je doporučená na začátek
hodiny. Jedná se klasickou motivační činnost. Pro malé děti na prvním stupni
základní školy je písnička na začátku hodiny příjemným začátkem. Děti vymýšlí
písničky například pouze s lesními zvířaty, s květinami apod. Učitel pak známou
písničku vybere a třída si ji zazpívá.
Zvířata Domácí - Kočka leze dírou, Utíkej, Káčo, Mámo, táto, Skákal pes
Hospodářská - Když jsem husy, Plavala husička, Když jsem já sloužil, Já
mám koně, Andulko Šafářová
Lesní - Na tý louce, Běží liška, Tancujte myši
Další - Vyletěla holubička, Rybička maličká
Rostliny Stromy - Pod naším okýnkem
Květiny - Červená růžičko
4.1.2 Přirovnání a rčení
Krátká aktivita propojená s českým jazykem. Zeptáme se dětí, zda si myslí, že je
vše, co se říká, skutečně pravda. Zda je had slizký, rak červený apod. Vysvětlíme
dětem, jak to skutečně je, jestli se něco zakládá na pravdě. Když je něco nepravda,
vysvětlíme, proč se takové přirovnání používá. Děti určitě vymyslí řadu přirovnání
samy. Pro zjednodušení může učitel říct zvíře a děti vymýšlí přirovnání vždy jen
k němu.
Starší děti necháme vymýšlet rčení obsahující zvířata. Opět si vysvětlíme
význam.
20
Z přirovnání můžeme vytvořit křížovku, do které ukryjeme například název
tématu hodiny.
Přirovnání
červený jako rak (rak zčervená po uvaření)
havraní vlasy (černé)
kočičí oči (zelené)
pomalý jako želva/šnek
špinavý jako prase (prasata jsou ve skutečnosti čistotná zvířata)
kvičet jako podsvinče
kvičet jako prase před porážkou
mít se jako prase v žitě
tlustý jako prase/vepř
slepý jako krtek/kotě
zalezlý jako jezevec
být jako pijavice
být jako z divokých vajec
hledět jako raněná laň
jít někam jako ovce na porážku
koukat jako výr
koukat jako vyoraná myš
nosit se jako páv
naříkat jako raněné zvíře
trpět jako zvíře
zapáchat jako tchoř
snést se na někoho jako supi
škrábat jako kocour
uhánět jako zajíc
zařvat jako lev
mrštný jako lasička
mrštný jako štika
21
mít hlad jako vlk (pohádkový původ)
mít oči jako rys/ostříž
být šedivá myš
být mlsná koza
mít jepičí život
plave jako delfín
studený jako psí čumák (na psím čenichu dochází k nepřetržitému odpařování, což
dělá čenich studeným a vlhkým)
brečí jako želva (mořská želva pije slanou vodu a sůl zpátky vylučuje ze zvláštních
žláz vedle očí)
řve jako pavián
slizký jako had (kůže hada je jemná a suchá)
dře jako mezek
mlčí jako ryba
(Dostupné z: http://www.ceskaprirovnani.cz)
Rčení
Potrefená husa nejvíc kejhá. /Potrefená husa se vždycky ozve.
Kdo chce psa bít, hůl si najde.
Mnoho psů – zajícova smrt.
Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.
Ještě vlka nezabili, a už na jeho kůži pili.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
4.1.3 Říkadla
Opět aktivita propojená s českým jazykem. Říkadla jsou vhodná pro menší děti
– první a druhá třída. Kromě trénování paměti se můžeme u říkadla zastavit
a rozebrat ho, zda v přírodě opravdu všechno platí, nebo zda se jedná o nesmysl
a v přírodě to funguje jinak. Například: Jedí myšky opravdu sýr? Létají včelky na
tulipány? Ukládají se skutečně medvědi a ježci k zimnímu spánku? Jedí medvědi
med?
22
Krásná říkadla lze nalézt na internetových stránkách Šikovný cvrček (Dostupné
z: http://www.sikovny-cvrcek.cz). Na této internetové adrese najdeme kromě
říkadel i nápady na vyrábění, pokusy aj.
Myšky
Myšky rády mlsají
smetanu a sýra.
Chodí na ně potají,
vědí, kde je díra.
Co však rády nemají,
jsou kočičí drápky.
To pak s lupem běhají
tam a zase zpátky.
Tulipán
Já mám radost, já se mám,
vykvetl mi tulipán.
A že květ má hodně velký,
radují se také včelky.
Čištění zoubků
Čistím zoubky řízy, řízy
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak dolní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh,
ať má radost každý z nich.
23
Září, říjen, listopad
Září, říjen, listopad,
listí padá do vřesu,
a sluníčko půjde spát
za hájovnu do lesů.
Září, říjen, listopad,
duby v lese zahoří,
a sluníčko půjde spát
za hájovnu v Záhoří.
Zimní spánek
Prší, prší z výšky,
prší spáčům na pelíšky.
Listí spadne, bude zima,
spáče to však nezajímá.
Ježci, křečci, medvědi
o zimě nic nevědí.
Krtek
První, druhá, třetí, čtvrtá,
na zahrádce krtek vrtá.
Drápky má jak vývrtky,
staví metro pro krtky.
A ten kdo si zaplatí,
může se svést po trati.
Od okurek po macešky,
pak už musí každý pěšky.
24
Čmelák
Letí, letí letadlo,
jenom, aby nespadlo.
Letí, letí, je to drak,
černý čmelák bombarďák.
Přistane nám na letiště
rozkvetlého jeteliště,
rovnou dolů na maják,
na rozkvetlý vlčí mák.
Medvěd v lese
Chodí medvěd po lese,
každým stromem zatřese.
Myslí si, že právě teď,
najde v lese sladký med.
Brambor
Já jsem brambor šišatý,
bláto mám až na paty.
Kutálím se po poli,
v zádech mne vždy zabolí.
Očička mám jako ty,
ze mě všechny dobroty.
Žlutý jsem jak máslíčko,
přináším ti zdravíčko.
4.1.4 Hádanky
Aktivita hádanky je určena na začátek hodiny. Lze nechat děti hádat, jaké bude
téma hodiny. Hádanky lze vymyslet obyčejné nebo i veršované. Můžeme je nalézt ve
25
sbírce nakladatelství Albatros - Nejkrásnější hádanky (Mlynář, 2007) nebo můžeme
na internetu využít hádanky Václava Fischera (Dostupné z: http://detsky-
svet.blog.cz).
Z hádanek se také může vytvořit křížovka, ve které vyjde například název
tématu hodiny. Křížovka může být zaměřená pouze na zvířata, rostliny nebo ještě
konkrétněji – lesní, hospodářská zvířata, květiny na zahradě, na jaře apod.
Ukázka křížovky je součástí příloh – č. 1, 2
Pořád nosí jehelníček, ale nikdy nešije.
Ježek
Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku.
Houba
Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.
Šnek
Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň.
Osel
Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy.
Žížala
Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá.
Netopýr
Který tkadlec chodí nahý?
Pavouk
Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka.
Kocour
26
Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu
krásnou paní!
Muchomůrka
Znám jednoho ptáčka, dobrého zpěváčka. Černý nosí fráček, žlutý má zobáček.
Kos
Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku
není nic.
Pampeliška
Co se nečeše hřebenem, ale rukou? Ovoce
Kočka
Nejraději za pecí
přikrčena líhá,
v očích se jí rozsvěcí,
když na kořist číhá.
Pes
Malý velký, bílý, černý,
svému pánu vždycky věrný.
Ocáskem vrtí z radosti,
pochutnává si na kosti.
Beránek
Po obloze pluje,
na louce si skáče,
trká, vyhazuje,
má vlněný fráček.
27
Telátko
I když nemá žvýkačku,
ustavičně žvýká.
maminku má roháčku
a tatínka býka.
Osel
Umí stříhat ušima
a má tvrdou palici.
Jeho jméno slušívá
nejzadnější lavici.
Čuník
Kdo má ruce ušpiněné,
ať se smíří s jeho jménem.
Uň, uň, uní, uní,
tlustý je a funí.
Páv
Vznešeně si vykračuje,
vějířem se ovívá,
nad jiné se povyšuje
a je pyšný protiva.
Krocan
Chodí pyšně jako páv,
neodpoví na pozdrav,
červená mu nevoní,
moc se pro ni kaboní.
28
Hříbátko
Jménem je příbuzné s hříbky,
ale je jinačí.
Pustí se do otýpky,
po ovsu skotačí.
Slepička
Když udělá ko-ko-ko,
načechrá si peří,
bude vejce na měkko
pro mne na večeři.
Kohoutek
Má hřebínek, co nečeše,
má ostruhy a nerajtuje.
Někdy se točí na střeše,
jindy si na zdi pobrukuje.
Králík
Tety ho nosí na trh v nůši,
z nůše mu čouhají uši.
Jestli ty uši nesklopí,
ruka ho za ně uchopí.
Kráva
Celé týdny trávu žvýká,
aby dala krajáč mlíka.
Nepospíchá, má dost času,
rohy nosí pro okrasu.
29
Bratr s bratrem přes ulici žijí, jeden druhého nevidí. Co je to?
Oči
Dvě řady vojáků naproti sobě stojí, nikdy se však nepobijí.
Zuby
Chodí v koruně – král není,
nosí ostruhy – rytíř není,
má šavli – husar není,
k ránu budívá – ponocný není.
Kohoutek
Červené zvíře vidím v díře: u hlavy růžky, hladký má kabátek a chodí nazpátek.
Rak
Zelená jsem, tráva nejsem,
žlutá jsem, vosk nejsem,
sladká jsem, med nejsem,
tvrdá jsem, kost nejsem,
ocas mám, pes nejsem.
Mrkev
Je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno, a přece se nesmíchá.
Vejce
Bílé to vyhodíš, a když to spadne, je to žluté.
Vejce
Sedí v lese na větvi, houká, houká, přemýšlí.
Sova
30
4.1.5 Barvy zeleniny a ovoce
Zelenina i ovoce hrají všemi možnými barvami. Podle některých národů, učení
a názorů to není barva náhodná. Například podle tradiční čínské medicíny slouží
každá barva nějakému orgánu. Mluvíme o tzv. základní pětce čínské medicíny.
Zelenina a ovoce nemají svou barvu náhodou. Jejich barva je dána jejich složením.
Tato aktivita se může dále propojit s pokusem Barevný květák/rýže.
Necháme děti vymýšlet k jednotlivým barvám ovoce a zeleninu:
Bílá - květák, cibule, česnek, čínské zelí
Žlutá/oranžová - ananas, kukuřice, mango, meruňka, citrón
Červená - rajče, jahoda, meloun.
Zelená - brokolice, oliva, špenát, kiwi, zelená paprika
Černo-fialová - černý rybíz, červené hrozny, borůvka, švestka
4.1.6 Co, jak a proč
Tato aktivita je vhodná jako motivace na začátek hodiny. Má žáky přimět
zamyslet se nad věcmi v přírodě, které bereme jako samozřejmost, ale nikdy jsme se
nad nimi pořádně nezamysleli a vlastně nevíme, proč to tak je. Aktivita také může
sloužit jako téma referátu, domácího úkolu, popřípadě jako forma úkolu navíc či
trestu. Může také být využita pouze jako zajímavost ve výkladu.
Zajímavosti k této aktivitě byly čerpány ze tří zajímavých publikací:
Neuvěřitelné historky ze světa zvířat (Ludwig, 2009), Co, jak a proč? (Hůna, 1999),
Kniha všeobecné nevědomosti (Lloyd, Mitchinson, 2008). V těchto publikacích se dá
najít řada dalších zajímavých a často až neuvěřitelných informací jak ze světa zvířat,
tak i z říše rostlin a hub. Všechny tři publikace jsou psány vtipným, přirozeným
a zajímavým stylem, který je vhodný a čtivý i pro děti. Nejde jen o odborně a suše
podávané encyklopedické znalosti. Proto je třeba mít ale na paměti, že bychom měli
všechny informace raději vždy ověřit.
31
Houby
Proč potraviny plesniví?
Na zelenině, ovoci, chlebu nebo marmeládě se vytváří bělavá kožíšková plodnice. Je
to dáno tím, že jsou potraviny špatně uskladněné, a to je ideální pro plíseň
hlavičkovou.
Co je plísňový sýr?
Některé druhy plísní nejsou škodlivé. Jsou naopak zdrojem vitamínů a hojně se
využívají v potravinářství, například při výrobě sýrů.
Co je lanýž?
Lanýž je houba, která roste těsně pod povrchem, v dospělosti může vyčnívat nad
povrch a má výraznou kořenitou vůni.
Co je droždí?
Jde o lisovanou směs pivních kvasinek a mouky. Má vysoký obsah vitamínu B.
Proč je muchomůrka puntíkatá?
Plodnice muchomůrky je chráněna plachetkou. Když plodnice roste, obaly se trhají
a na klobouku zůstávají zbytky – puntíky.
Rostliny
Proč se říká prvosence petrklíč?
Tento název dostala prvosenka proto, že roste brzo na jaře a lidová pranostika říká,
že je klíčem, kterým otevírá svatý Petr brány jara. Jedním z důvodů může také být
to, že soubor kvítků může připomínat svazek klíčů.
Proč se violce říká maceška?
K této květině se váže šumavská pověst. Podle ní přišla zlá macecha domů ze
zábavy. Doma byly její dvě dcery, které předly. Místo toho, aby je macecha
32
pochválila, tak jim vynadala, proč si hoví každá na jedné židli. Sama si sedla na dvě
židle, aby si nepomačkala šaty, a dívky musely sedět společně na jedné. V té chvíli se
všechny proměnily v květinu, která má plátky uspořádané tak, jak seděly – dolní
největší plátek sedí na dvou kališních cípech, po stranách jsou dva plátky, každý na
jednom cípu. Nahoře je pastorkyně.
Proč se brambory jmenují brambory?
Kdo přivezl brambory do Evropy, není úplně známo. Dostaly se sem ale určitě přes
Španělsko a Anglii. Ze Španělska se dostaly do Itálie, zde dostaly jméno tartufel, pak
do Francie a Německa, odtud pak název Kartoffel. Do Čech byly přivezeny z oblasti
Branibor, odtud název brambory. Zajímavostí je, že původně nebyly pěstovány pro
jejich hlízy, ale kvůli jejich květu.
Co jsou (h)rozinky?
Rozinky/hrozinky jsou bobule bezsemenných odrůd vinné révy, které se suší na
slunci.
Co je kakao?
Plody, které se sklidí z kakaovníku (stále zelený strom, vysoký 5-33 m), se nechají 3-4
dny na hromadách. Plody se otevírají, vybraná semena se nechají přerušovaně
kvasit. Pak se omyjí, usuší a dále zpracovávají – upraží se, zbaví se slupek, oddělí se
kořínek a další části. Poté se rozemelou na pastu a oddělí se kakaové máslo. Zbude
pouze kakaový prášek – kakao.
Co je koka, kola a coca-cola?
Koka je keř až strom rudodřev koka, který roste například v Andách, Bolívii nebo
v Peru. Produkuje kokové listy, které obsahují kokain.
Kola je rod dřevin, který poskytuje jedlá semena, která se žvýkají nebo se používají
na výrobu nápojů.
33
Coca-cola je nápoj vyrobený poprvé v roce 1886 americkým lékárníkem J. S.
Pembertonem. Složkami tohoto nápoje jsou extrakty z listů koky a oříšků stromu
kola. Obsahuje kofein, výtažky z různých bylin a plodů. Hnědé zbarvení je způsobeno
karamelem, doslazuje se krystalovým cukrem.
Podávaný by měl být tento nápoj pouze vychlazený na teplotu kolem 4°C, jedině tak
vyniknou všechny aromatické látky.
Co je to vanilka?
Vanilka jsou plody (tobolky, ne lusky) orchidejovité rostliny vanilovníku
plocholistého. Jeho listy se otevírají pouze na jeden den a může být opylován pouze
jedním druhem včel a několika druhy kolibříků. Tento druh včel se vyskytuje pouze
v Mexiku. Dnes se využívá umělého opylování.
Co jsou jedlé kaštany?
Jde o plody kaštanovníku setého. Tento strom se rozšířil téměř do celého světa
z Malé Asie. V některých oblastech sloužily plody jako zdroj obživy – kaštany
obsahují 2x více vitaminu C než citron, z jejich prášku se dá upéct chléb, dají se
využít jako krmivo.
Živočichové
Co je babí léto?
Nejčastěji se jedná o pavučinu pavouka běžníka pocestného, který je takto unášen
větrem. Z hlediska meteorologického se jedná o období suchého a jasného
a relativně teplého počasí v Evropě. Severní Amerika má pro toto období označení
indiánské léto.
Přináší nám sršně a vosy nějaký užitek?
Názory se na tuto otázku liší. Faktem ale zůstává, že se obě živí hmyzem, který nás
obtěžuje.
34
Kolik je na světě mravenců?
Známe asi 10 000 druhů. Na každého člověka připadá asi 1 milion mravenců. I když
jeden mravenec nic neváží, všichni dohromady váží skoro jako celé lidstvo.
Co je jepičí život?
Jepice je řád hmyzu. Jeho přeměna je nedokonalá. Larvy žijí ve vodě, dospělý
jedinec na suchu. Nemůže ale přijímat potravu, proto brzo umírá.
Co je hedvábí?
Hedvábí je přírodní textilní vlákno. Odvíjí se z kokonů housenek různých druhů
nočních motýlů – především bource morušového. Kokon obsahuje až 4 km
dvojvlákna, dá se z něj smotat pouze 700-800m.
Proč světluška svítí?
U mnoha živočichů dochází k výdeji zářivé energie. Světélkující tkáň nebo orgán
vyměšuje zvláštní látku – luciferin. Tato látka se chemicky mění a při tom vydává
krátkovlnné záření. Odrazem od barevných pigmentů nebo kondenzací světla se
intenzita světla zesiluje a nám se zdá, že například světluška svítí.
Jak cvrká cvrček?
K vytváření zvuků může docházet dvěma způsoby. U kobylek a u cvrčků vzniká tak,
že se třou o sebe křídla. U sarančí vzniká zvuk třením stehen zadních nohou.
Kolik noh má stonožka?
Stonožka má 19-170 článků a na každém z nich je jeden pár nohou.
Jak vznikají perly?
U nás vznikají v perlorodce říční, v moři zase v perlotvorce mořské. Perla nejčastěji
vzniká na okraji pláště lastury. Nejdříve vznikne perleťový váček, který se vytvoří tak,
35
že povrchové buňky pláště vniknou do jejího nitra. Někdy může vytvořit jádro perly
nečistota, která se dostane dovnitř.
Co je kaviár?
Jedná se o pokrm, který si dopřávají obzvláště bohatší vrstvy. Jsou to jikry (vajíčka
ryb) jeseterovitých a lososovitých ryb, které se upravují většinou jen solením (kvůli
konzervaci).
Proč se had svléká?
Kůže hada neroste s tělem, proto se jí občas musí had zbavit.
Proč chřestýš chřestí?
Chřestýš má na konci ocasu prstence tvrdé kůže (chřestidlo), které při pohybu těla
šustí. Při svlékání vzniká vždy nový prstenec.
Proč má velbloud hrby?
Hrby slouží jako zásobovací zařízení. Velbloud v nich má nahromaděný lůj z dob
přebytku.
Největší živý organismus
Houba – václavka obecná. Nachází se v národním parku Malheur v Oregonu.
Rozprostírá se na ploše 890 hektarů, jeho stáří se odhaduje na 2000 až 8000 let
a váha na několik set tun. Lidé si nejdříve mysleli, že houba vyrůstá na různých
místech v trsech, teprve později se přišlo na to, že jsou všechny trsy propojené pod
zemí a tvoří tak jeden organismus.
Jakou největší věc dokáže spolknout plejtvák?
Potápěče? Auto? Grapefruit? Je to pouze grapefruit. Hltan plejtváka obrovského je
totiž v průměru velký jen jako dezertní talířek. Plejtváci toho osm měsíců moc
36
nesnědí, přes léto však spořádají až tři tuny potravy denně. Jejich potravu tvoří
plankton.
Co dělají chameleoni?
Podle všeobecně známého přesvědčení mění chameleoni barvu pro to, aby splynuli
s okolím. Platí to ale jen z části. Chameleoni mění barvu v závislosti na jejich
emocionálním stavu. Barvu také mění, když se před nimi objeví samička nebo
v závislosti na teplotě či světlu. Kůže chameleona obsahuje několik vrstev
speciálních buněk – chromatofory. Každá z těchto vrstev obsahuje různé pigmenty.
Když se změní rovnováha mezi těmito vrstvami, kůže odrazí jiné typy světla
a chameleon tak vypadá, že neustále mění barvu.
Kolik máme my a zvířata smyslů?
Na tuto otázku běžně odpovídáme pět. Tento počet poprvé uvedl Aristoteles.
K těmto pěti smyslům se dnes přidávají ještě další čtyři. Termorecepce – vnímání
tepla kůží, ekvilibriocepce – smysl pro rovnováhu zajištěný tekutinou ve vnitřním
uchu, nocicepce – vnímání bolesti na kůži, ve svalech, kloubech, vnitřních orgánech,
propriocepce – vědomí vlastního těla, stále víme, kde se nachází různé části našeho
těla. Někteří odborníci tvrdí, že smyslů může být až 21. Například hlad, žízeň, smysl
pro hloubku, pro synestezii (smysly se spojují – hudbu vnímáme jako barvy). Za další
smysly může být považováno vnímání elektřiny, vnímání nebezpečí. U zvířat jsou to
smysly, které člověk nemá. Žraloci mají elektrocepci – vnímají elektrická pole, další
zvířata (ptáci a hmyz) mají tzv. magnetocepci – rozeznávají magnetická pole,
echolokaci, infračervené vidění pro lov či pastvu v noci.
Proč se říká vzácný jako šafrán?
Toto přirovnání je opravdu pravdivé. Na 1 kilogram koření z této rostliny je totiž
potřeba 60 000 blizen. Dnes stojí půl kila pravého španělského šafránu kolem 4000
liber. Už fresky ze staré minojské Kréty z roku kolem 1600 př. Kr. zobrazují sběr této
37
květiny. Alexandr Veliký si prý myl v šafránu vlasy, aby měly oranžový nádech. V této
době měl šafrán stejnou cenu jako diamanty a byl dražší než zlato.
Kain a Ábel
Když má samice orla jasnohlasého vajíčka, většinou snáší dvě. Bohužel prvorozený
orel svého sourozence zabije. Vědci dodnes nepřišli na to, proč se to děje. Nejde
o boj o potravu, rodiče by dokázali uživit oba své potomky. Přesto svého silnějšího
potomka nechají, aby toho mladšího ukloval nebo vyhodil z hnízda.
Jak přežijí bez hlavy?
Švábi prosluli mimo jiné tím, že dokážou přežít bez hlavy. Je to dáno tím, že v hlavě
sice mají mozek jako ostatní živočichové, ale ten je ve větší míře doplněn činností
ostatních částí nervové soustavy. Nervovou soustavu mají totiž složenou z ganglií –
nervových uzlin rozmístěných po celém těle.
Existují piráti?
Fregatky jsou ptáci žijící v tropech a subtropech. Své jméno získali podle fregat –
rychlých a dobře ovladatelných lodí. Fregatky útočí na ostatní ptáky a za letu se jim
snaží vzít jejich kořist. Škubou své kořisti za ocas, klovou ji a čekají, jestli něco
odněkud nevypadne. Když ano, vrhnou se po kořisti a letí s ní pryč. U těchto ptáků
jde ale spíše o zábavu, získají tímto způsobem pouze 5% své obživy.
Nejlepší stavitelé
Nejlepšími staviteli jsou termiti. Jejich stavby jsou vysoké až 7 metrů, což při
porovnání odpovídá 4 budovám Empire State Building na sobě. V průměru u paty
mají až 28 metrů. Budovy z jílu a hlíny jsou pevné, plné propojených chodeb, ramp,
komor a s důmyslným větracím systémem.
38
Nejlepší ostřelovač
Stříkoun lapavý je ryba, která loví ojedinělým způsobem. Ostrým paprskem vody
dokáže sestřelit hmyz na břehu – mravence, kobylky. Ve vodě se postaví kolmo,
jazyk a patro spojí do trubičky a tudy protlačí vodu. Dokážou se trefit až na
vzdálenost 4 metrů.
4.1.7 Lež, či pravda
Lež, či pravda (Schmid, 2004) je podobná aktivita jako výše uvedená (Co, jak
a proč?). Lze brát náměty i z ní a opačně. Můžeme klást otázky například formou
kvízu, na konci vše vyhodnotíme a vysvětlíme, jak to opravdu v přírodě funguje.
Tato aktivita je vhodná pro starší děti.
Býci nesnášejí červenou – lež
Býci jsou ve skutečnosti barvoslepí.
V jablkách a švestkách jsou často červi – lež
Ve skutečnosti jde o housenky malého motýla.
Dvojčata jsou zcela identická – lež
Dokonce i dvojčata mají rozdílné otisky prstů.
Krkavci jsou špatní rodiče – lež
Krkavci jsou výborní rodiče. O svá mláďata se skvěle starají – vystýlají jim hnízdo,
zahřívají je, ochlazují v případě potřeby.
Lední medvěd a tučňák žijí spolu – lež
Tato dvě zvířata se ve volné přírodě nikdy nepotkají, každé žije na jiném pólu.
Slepýš je slepý - lež
Jde o chybu ve výkladu názvu. Jejich kovově lesklá kůže vedla k názvu, který
původně zněl oslepující plazivec.
39
4.1.8 Zvířecí nej
Zkuste si představit olympiádu, na které by soutěžili lidé a zvířata
dohromady. Kdo by vyhrál? Necháme děti vymýšlet různé sportovní disciplíny.
U některých disciplín můžeme s dětmi zkusit vymyslet, jaká zvířata by byla
nejúspěšnější a necháme děti sestavit medailové příčky. Jak by to asi dopadlo
v porovnání s člověkem a s jeho nejlepšími výkony během historie sportu? Jaký mají
děti odhad, co se našich fyzických možností týče?
Na internetové stránce Člověk vs. Zvíře – Olympiáda můžeme najít velice
zajímavá videa od National geographic - porovnání nejlepších sportovních výkonů
člověka s nejlepšími výkony zvířat ve stejné disciplíně. (Dostupné z:
https://www.national-geographic.cz).
Celou aktivitu můžeme propojit s tělesnou výchovou a matematikou.
Porovnáme světové rekordy profesionálních sportovců s výkony dětí a vypočítáme,
jak velké jsou rozdíly.
Sprint
Člověk běžel nejvyšší naměřenou rychlostí 44, 72 km/hod. U zvířat je nejlepší
běžec až dvakrát rychlejší. Například gepard je schopen na kratší vzdálenost běžet
rychlostí kolem 100 km/h. V olympijské disciplíně 100 m uběhl tuto trať nejrychlejší
člověk Usain Bolt za 9, 58 vteřin. Gepardí rekordmanka stejnou vzdálenost uběhla za
6,13 vteřin. Dalšími rekordmany ze zvířecí říše je antilopa vidloroh (88,5 km/h), na
bronzové pozici by se umístila antilopa nebo lev za výkon 80 km/hod.
Plavání
Lidský rekord v rychlosti v plavání je 8,6 km/hod. Mezi rybami je
nejrychlejším plavcem plachetník širokoploutvý, který se dokáže pohybovat až
rychlostí 109 km/hod a je nejlepším a nejrychlejším plavcem mezi rybami. Žije
v Indickém a Tichém oceánu a měří několik metrů. S 88 km/h se na druhém místě
umístil žralok mako a na třetím místě tuňák se 70 km/h.
40
Vzpírání
Nejvíce trénovaní lidé dokážou zvednout maximálně trojnásobek své váhy. Ve
zvířecí říši patří mezi rekordmany hmyz. První místo by vyhrál chrobák, který zvedne
až 1115krát těžší náklad než je on sám. Druhé místo by připadlo broukům
nosorožníkům (850-ti násobek své hmotnosti) a třetí místo by dostal mravenec rodu
Atta (50-ti násobek).
Maraton
Ani v dálkovém běhu bychom nezvítězili. Zatímco u lidí je za nejdelší
běžeckou trasu považován maraton, tedy běh dlouhý 42, 195 km, nejdelší změřené
trasy u zvířat, konkrétně u migrujících ptáků, jsou daleko delší. První příčku by
obsadil rorýs obecný. Ten uletí téměř v jednom kuse 500 000 kilometrů. Rorýs žije
v podstatě pořád ve vzduchu. To mu umožňuje mikrospánek, při kterém vypíná
jednu polovinu mozku, druhá kontroluje let a plachtění. Dalším rekordmanem je
rybák dlouhoocasý, ten musí urazit kolem 15 000 km.
Další možné disciplíny: skok do dálky, do výšky, potápění, atd.
4.1.9 Pohled z výšky
Na fotografiích jsou zachycena různá místa z pohledu z výšky. Žáci mají za úkol
uhádnout, na co koukají.
Tuto aktivitu je vhodné zařadit na začátek hodiny opět jako motivační nebo na
konec hodiny pro zajímavost. Lze vytvořit prezentaci nebo rozdat pracovní listy. Na
fotografiích mohou být například silnice, vodopády, zahrady, ledové kry, mraky,
sklizně plodů, levandulová pole, města atd. Můžeme se dětí ptát, co patří do živé
přírody, co do neživé přírody, co je dílem člověka, co vytvořila příroda sama.
Je doporučeno při vyhodnocení ukázat jiné pohledy nebo konkrétnější
fotografie míst, ze kterých si budou moci žáci utvořit jasnější představu.
41
4.1.10 Detail
Na fotografiích ukážeme detaily různých rostlin či jejich částí. Žáci budou
hádat, na co právě koukají. Na fotografiích může být zobrazen detail listu, pařezu,
květiny aj.
Tuto aktivitu lze zařadit na začátek hodiny jako motivační činnost nebo na
konec hodiny pro zajímavost. Fotografie mohou být namíchané z různých oblastí
nebo mohou být zaměřené na určitou oblast, téma (hospodářství, les, …). Aktivita
může být představena jako prezentace či jako pracovní list se správným řešením na
zadní straně nebo na tabuli, popřípadě jen ústní vyhodnocení. Doporučeno je při
řešení ukázat celou rostlinu hned vedle detailu.
4.1.11 Poznej zvíře podle očí, tlapek
Na fotografiích ukážeme žákům různé detaily zvířecího těla. Může jít o oči,
tlapy, ale můžeme vymyslet i jiné části.
Tuto aktivitu lze zařadit na začátek hodiny jako motivační činnost nebo na
konec hodiny pro zajímavost. Zvířata mohou být namíchaná z různých oblastí nebo
mohou být zaměřená na určitou oblast (hospodářská, šelmy, lesní, …). Aktivita může
být představena jako prezentace či jako pracovní list se správným řešením na zadní
straně nebo na tabuli, popřípadě jen vyhodnocena ústně. Doporučeno je při řešení
ukázat celé zvíře hned vedle detailu.
4.1.12 Zvířata v próze
Próza i poezie je plná nádherných básní a příběhů ze světa zvířat i rostlin a dají
se použít i v prvouce nebo přírodovědě. Pro začátek se můžeme zeptat, jestli děti
neznají nějaké pohádky nebo příběhy o zvířatech.
V jakých knihách se dočteme o zvířatech? Jaké znáš literární či pohádkové
(filmové, seriálové) zvířecí postavy?
Ferda Mravenec, Liška Bystrouška, Míša Kulička, Pojďte pane, budeme si hrát -
medvědi od Kolína, Krteček, Cvrček, Štěňátko, Medvídek Pú, Jelen Robátko, Maxipes
Fík, Bílý tesák, Kniha džunglí, Dášenka čili život štěněte, Kosí bratři, Maková panenka
42
a motýl Emanuel, Bob a Bobek, Štaflík a Špagetka, Káťa a Škubánek, Povídání
o pejskovi a kočičce, Kvak a Žbluňk, Žofka, Čtyřlístek, Mach a Šebestová - pejsek
Jonatán, Lassie, Bella a Sebastián, Asterix a Obelix – pes Idefix, Bimbo, Bambi, Lady
a Tramp, Scooby Doo, Hledá se Nemo a Dory aj.
Poté přečteme ukázku, která se nám hodí k tématu – změny v přírodě,
mláďata, lesní zvěř apod. Ukázka nám pomůže navodit správnou atmosféru, děti si
prostředí lépe představí. Můžeme se pak návodnými otázkami ptát na to, co se děti
z ukázky o tématu dozvěděly. Určitě se tak na začátek hodiny/tématu rozproudí
příjemná debata.
Srneček z křivoklátského lesa (Pecha, 1990)
Jaro přecházelo v léto a všude bylo plno svěží zeleně. Za hradbou vysokých
stromů prosvítala louka, na kterou srna večer vycházela na pastvu. Srnečka s sebou
ještě nebrala. Odložila ho do nízkého podrostu a on tam na ni poslušně čekal.
Srna došla k okraji lesa a dlouho jistila. Nasávala vlahý večerní vzduch
a jemným čichem prosívala tu spoustu vůní, jestli mezi nimi náhodou neobjeví
dráždivý pach nebezpečné škodné nebo člověka. Pak nejistě ukousla několik lístků
trávy a znovu rychle zvedla hlavu. Až po chvíli, když už si byla docela jistá, zabořila
hlavu do šťavnaté louky a dychtivě se pásla.
Vypadala v té chvíli bezstarostně, ale ve skutečnosti byla stále ve střehu. Co
chvíli se zaposlouchala do ticha lesa, připravená rychle se vrátit, kdyby zaslechla
Srnečkovo volání.
Otázky:
Co jsme se z ukázky dozvěděli o srně?
Jaká je srna – jako zvíře a jako matka?
Sotva přiběhl, už byl pod srnou a nedočkavě hledal vemínko, aby se nasál
teplého mléka. Srna byla trpělivá. Nevadilo jí, že pod ní poskakoval a žďuchal ji do
břicha někdy tak prudce, až to zabolelo. Nechala ho trochu napít a pak odběhla
43
kousek stranou. Srneček chvíli stál a pak se rozběhl za ní. Vypadal v té chvíli
rozčileně, vždyť ještě dávno neměl dost. Ale srna byla neoblomná. Jak k ní přiběhl
a začal hledat vemínko, už zas popošla. Teprve po chvíli nechala Srnečka zase napít.
Pak se k němu otočila a dlouho a něžně ho olizovala.
Otázky:
Co jsme se z ukázky dozvěděli o srně a Srnečkovi?
Je srneček savec?
Jaká je srna matka?
Listopad vstoupil do kraje s deštěm a s podzimními mlhami. Pole osiřela.
Zmizeli skřivani, odtáhly čejky a místo nich se objevila hejna černých havranů. I les
byl jako proměněný. Donedávna ještě hýřil barvami, a když zasvítilo sluníčko, zářil,
jako když ho zlatem poleje. A najednou jsou stromy holé. Dva tři mrazíky, trocha
větru a není z té nádhery nic. Jen zem pokrytá žlutým listím, do kterého vytrvale
prší. Je to smutný čas. Koncem měsíce se počasí trošku umoudřilo. Ranní mrazík
vysušil bláto a sluníčko dávalo dnům téměř sváteční náladu.
Otázky:
Jak se mění příroda na podzim, těsně před zimou?
Jaké je v tomto období počasí?
Co se děje se zvířaty?
Z deníku kocoura Modroočka (Kolář, 1991)
Jsem kocour Modroočko. Narodil jsem se, když všechno bylo zelené a plné
květů. Když bylo všechno už jenom zelené a květů bylo málo, dala mě maminka sem,
co teď žiju. Se mnou tu žije dvojnožec. Je velký a chodí jen po zadních – zkrátka
dvojnožec. Po čtyřech běhá, jen když mi pomáhá najít nějakou hračku nebo když
chce, abych si s ním hrál. To se pak válí po zemi jako já a je veliká legrace. Má tlapky
docela holé, nemá žádné drápky a ani z legrace nedovede kousnout. Musím dávat
pozor, abych mu něco neudělal. Když hrajeme „paci, paci, pacičky“a já ho trochu
seknu drápkem, teče mu hned červená a já dostanu pohlavek. To se urazím a jdu do
44
svého pelíšku. Když už vidím, že je dlouho smutný, vyskočím mu na rameno a předu
mu do ouška. To mě pak vezme do předních tlapek a hladí mi vousky a tváře
takovým dřevem, co jsou na něm taky vousky. Mnoho vousků, jenže kratších, než
mám já. On hladí a já předu.
Otázky:
Co jsme se z ukázky dozvěděli o koťatech?
Kdy se rodí?
Po jak dlouhé době mohou opustit matku?
Jak tráví koťata svůj čas?
Má už kotě drápky a zoubky?
Jakou má kočka povahu?
Co kočka dělá, když se jí něco líbí?
„Tak tady máš Zelenoočku s její rodinkou,“ pošeptal mi Bělovous Zrzunda.
„Buď zdráva, Zelenoočko! Jakpak se daří?“ Zelenoočka po mně otočila oči. Vůbec
nebyly zelené, ale celé tmavé, a řekla: „Buďte zdrávi, blíž ani krok!“ Tady jsme se
slušně posadili, ocásky otočili kolem předních nožek a koukali na ty kočičí děti. A já
povídám Bělovousu Zrzundovi: „Ty, Zrzundo, ta koťátka jsou ošklivá, viď? Vždyť ona
jsou, myslím, slepá.“ Zelenoočka vyskočila a vlepila mi z každé strany jednu. Pak
popadla do tlamičky to děťátko, které zrovna domyla, a utíkala s ním pryč. Za chvíli
se vrátila pro další, potom pro to poslední a už se neukázala.
„Tos neměl, Modroočko, říkat, tos neměl. Každou maminku bolí, když jí někdo
pohaní děti. Nemysli si, že tys byl hezčí, když ses narodil,“ povídal Zrzunda. „Ale slepý
jsem nebyl!“ „I byl. Byl jsi slepý jako každé kotě.“ Já nevěřil, protože jsem se na to
nemohl upamatovat. Zrzunda mi vyprávěl, že každé kočičí dítě, ať z něho vyroste
kočka tak veliká, jako je tygr nebo lev nebo puma nebo jaguár nebo levhart nebo rys,
nebo tak malá, jako jsem já nebo Zrzunda, každé koťátko přichází na svět s očkama
zalepenýma, zkrátka slepé. Když jsem se ho ptal, jak dlouho to trvá, řekl, že tolik dní,
kolik máme my dva dohromady nožek, a ještě k tomu musíme připočíst jeden
ocásek.
45
Otázky:
Co jsme se z ukázky dozvěděli?
Jak vypadají právě narozená koťátka?
Jak je přenáší jejich matka?
Jak se chová matka koťátek?
Za jak dlouho začne kotě vidět?
Labuťáček (Andreska, 1991)
Labutě se už po celý měsíc zdržovaly na rybníce. Lidé si je oblíbili, protože
byly krotké a nezvykle krásné. Jejich chování se však změnilo. Na dětské zavolání
připlouval jen labuťák. Přijal sice sousto, ale moc se čepýřil. Sípal a syčel a plul
s pozdviženými křídly, až se ho děti bály. Vyrážel proti nim prudkými záběry obou
plováků, krk nosil esovitě prohnutý, podivně bručel a tvářil se hrozivě. Na vodě po
něm zůstával nesebraný chléb. … Zatímco její neohrožený partner útočil u hráze na
děti i na dospělé, začala na druhém konci rybníka sbírat rákosová stébla a skládala je
na velkou hromadu. Poprvé, co kdo pamatoval, počala na rybníce stavba labutího
hnízda.
Hnízdo – v ptačím životě není důležitějšího a posvátnějšího místa. Je to přece
kolébka vajec a budoucí domov mláďat. … Hnízdo je také pouto. Teď už nebude život
ptačího páru jen tak nějakým poletováním, teď se bude všechno točit okolo hnízda.
Otázky:
Co jsme se z ukázky dozvěděli o labutích?
Jak se běžně labutě chovají?
Proč se labuťák začal chovat agresivně, nebezpečně?
Jak se rodí labutí mláďata?
Jak bude labutí rodina fungovat? Budou se o mláďata starat oba rodiče? Jsou labutí
páry věrné?
4.1.13 Rostliny v poezii
S touto aktivitou můžeme pracovat obdobně jako s aktivitou uvedenou výše -
Zvířata v próze. Básně lze použít jako motivaci na začátku hodiny, lze klást otázky
46
týkající se přírody. Poezie je náročnější než próza. Je doporučené věnovat se básním
až ve vyšších ročnících. Básně jsou velice dobře dostupné na internetu nebo ve
sbírkách poezie.
(Dostupné z: antoninsova.cz, https://cs.wikisource.org/wiki/Zvony_a_zvonky,
https://wiki.rvp.cz, To nejlepší z poezie 19. století (výběr z děl, 2005)).
V první sluneční den - Antonín Sova
Vše osleplo, v zem slunce pere
o stromy, kopce, o blata,
o tisíc mezí brousí a dere
si jarní dravčí pářata.
Zelená trávka jako vlásky
se rodí hlavičce na lysé,
vstávejte, boží sedmikrásky,
v den prvý chudí zrodí se!
A vstávejte, vy srdce všecka,
jež lidská láska nehřeje.
Vstávejte, prostá srdce dětská,
to první slunce vaše je.
Lesní studánka – Josef Václav Sládek
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.
47
Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
a nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.
U řek – Antonín Sova
U řek mám večer vlažný rád,
u řek, kde plno mušlí leží,
kde zvolna z řeky vstává chlad
a bílá pěna z dálky sněží.
U řek mám břízy nejraděj
a olše, do nichž stín se dere,
a cvrčků šum a vážek rej
a v dálce města rysy šeré.
Rád u řek rybáře já zřím
za clonou par s lodičkou línou
se ploužit šerem večerním,
kdy červánky v mze modré hynou.
Přišlo jaro
Přišlo jaro se sluníčkem,
zem otvírá zlatým klíčkem.
Všechno se raduje, zpívá a notuje, jaro vítá.
První roste sněženka, malá bílá květinka.
Druhý zase petrklíček, nese s sebou zlatý klíček.
Fialinka voňavá hezkou vůni rozdává.
Pampeliška střapatá, celá je jak ze zlata.
48
Slunečnice
Velikánská květina k obloze se vypíná.
Hned od rána každý den, otáčí se za sluncem.
Její černá semínka, sype ptáčkům maminka.
Zakukala žežulička - J. V. Sládek
Zakukala žežulička z doubravy:
„Přišlo jaro, kdo je se mnou pozdraví?
Přišlo, jak by z nebe spadlo, samý květ,
pospěšte si, chcete-li je uvidět!“
„My bychom je pozdravili, ale jak?
My kukati neumíme jako pták.
Ale přec se půjdem na ně podívat;
nekukáme, můžem mu však zazpívat.“
První sněženka - Milena Lukešová
Stonek, dva lístky -
a je venku
zelená kolíbka
pro sněženku.
Ještě je v zavinovačce,
je docela malá
a jinak by se polámala.
Takhle si může klidně spát
a lehounce se kolíbat.
49
4.2 Pokusy
Kdybychom měli níže uvedené pokusy zařadit podle výše zmíněných klasifikací,
metod, forem apod., řekli bychom, že patří mezi metody přímého smyslového
poznávání věcí a jevů (pozorování), bezprostřední manipulace s přírodninami,
heuristickou a výzkumnou metodu.
Pokusy na prvním stupni základních škol jsou velice důležité. Praktickými
ukázkami, vlastní zkušeností vzbuzujeme u dětí zájem o přírodu, o bádání
a poznávání světa kolem nás, o předměty prvouka, přírodověda a poté na druhém
stupni přírodopis, kladně je motivujeme. Jde především o to, rozvíjet v žákovi
záměrné pozorování a vzbudit v něm zájem objevovat a ptát se, jak věci kolem
fungují.
Jistými nevýhodami pokusů jsou velké nároky na přípravu učitele, materiální
možnosti školy, učitele a dětí, potřeba velkého časového prostoru, který častokrát
v hodinách není.
U dětí na prvním stupni nebude vyžadováno psát odborný zápis pokusu,
stanovovat hypotézy apod. Může být zaveden deník, kde si budou děti průběh
pokusu zakreslovat a připisovat stručné poznámky a postřehy, ale to spíše až ve
vyšších ročnících - u dětí ve 4. a 5. třídě. Budeme klást jednoduché otázky, kterými
budeme děti navádět: Co myslíš, že se stane? Proč? Co budeme dělat dál? Co jsme
udělali? Co děláme teď? Co k tomu budeme potřebovat?
Pokusy lze dělit na několik skupin podle toho, jak se provádějí (Šimik, 2011).
Pokusy může provádět sám učitel, jde o tzv. demonstrační pokus, děti vše pouze
pozorují. Tento způsob by měl být pouze začátkem samostatné práce žáků.
Dalším způsobem je, že učitel nic neukazuje, žáci dostanou pokyny, seznam
pomůcek, popis pracovního postupu a dále už vše provádějí sami. Žák využívá pouze
vlastních zkušeností a dovedností, dokazuje si vlastní domněnky a nápady.
Poslední možností je, že žáci dostanou pouze informaci o tom, co má být
výsledkem pokusu, na vše ostatní musí přijít sami. Tento způsob je nejtěžší, je
vhodný pro starší žáky.
50
Pokusy se mohou dělit také podle toho, zda jsou prováděny v jednotlivci, dvojici
či skupině. Toto dělení závisí na náročnosti pokusu, na zkušenostech třídy, na věku
žáků atd.
Pokusy učí dítě přemýšlet nad problémy, řešit problémy, postupovat soustavně
a postupně, žák se učí pracovním návykům, které by třeba jinde nezkusil a nezažil,
učí se pracovat samostatně, ale i ve dvojicích a ve větších skupinách, učí se hodnotit
vlastní práci a její výsledky, učí se zodpovědnosti. Všechno výše uvedené se žákovi
bude hodit v budoucnosti i v jiných předmětech a v životě.
Při pokusech na 1. stupni se snažíme vyvarovat nebezpečným věcem
a pomůckám. Myslíme tím pomůcky ostré, horké, jedovaté apod. Při velkém počtu
malých dětí ve třídě bychom nestíhali všechny pohlídat.
Pokusy byly sebrány z několika publikací. (Andrews, Knihgton, 2006; Bosch,
2001; Krekeler, 2002; Senćanski, 2013; Stuart, 2018; Vieweghová, 2016; Klepač,
1997). Některé pokusy byly velmi podobné a z toho důvodu vynechané, jiné byly
poupravené či zjednodušené.
4.2.1 Byliny
Ročník: 4. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem je naučit děti starat se o vlastní rostlinu, vypěstovat ji, aby ji bylo možné
dále využívat a pracovat s ní.
Pomůcky: květináč, hlína, sazenice bylin
Pracovní postup: Necháme děti vypěstovat některou z níže uvedených bylin z malé
sazenice (každé dítě si vypěstuje svou/ve dvojicích). Až budou byliny připravené
k trhání a použití (v případě, že by se nepovedlo vypěstovat všechny bylinky ve
stejný čas, můžeme je usušit), můžeme vyzkoušet smysly dětí, konkrétně čich. Každá
z bylin má specifickou vůni. Necháme děti poznávat bylinky se zavázanýma očima,
pouze přivoněním.
Poznámky/další informace:
1. Majoránka zahradní
51
Majoránka v kuchyni - dochucování polévek, omáček, zvěřiny, jater, zeleninových
i vaječných salátů, luštěnin a tučných jídel.
Majoránka v lékařství - Léčivé účinky majoránky jsou známy již od starověku.
Majoránka má protizánětlivé, desinfekční účinky, podporuje trávení, zvyšuje tvorbu
žluči i žaludečních šťáv, působí proti nadýmání i nachlazení, zmírňuje křeče, tiší
migrény, potlačuje nespavost, pomáhá při nervové slabosti, pomáhá hojit rány.
Majoránka se používá ve formě čajů, kloktadel, obkladů i na přípravu léčivých
koupelí, mastí.
2. Meduňka lékařská
Meduňka v kuchyni - má charakteristickou medovou vůni, která ladí s chutí zmrzlin,
pudinků i nápojů, slouží k ochucení jídel z ryb, drůbeže, ovocných salátů, nádivek.
Meduňka v lékařství - proti nespavosti, bušení srdce, migrénám, snižuje krevní tlak,
napětí a stres, dokáže zmírnit pocity úzkosti a dodat dobrou náladu, působí hojivým
a uklidňujícím účinkem na nervy i na žaludek, urychlují hojení zhmožděnin, pří
poštípání hmyzem. Používá se ve formě čajů i na přípravu léčivých koupelí, obkladů,
někdy pomáhá pouze přiložit na postižená místa čerstvé listy meduňky.
3. Bazalka pravá
Bazalka v kuchyni - Je nepostradatelným kořením v italské kuchyni. Bazalka se
nejlépe hodí k rajčatům, k ochucení pečených ryb, některých sýrů, zeleninových
salátů, těstovin, pizzy, zeleninových polévek.
Bazalka v lékařství - jako přírodní antidepresivum, usnadňuje trávení, odkašlávání,
zlepšuje činnost ledvin a pomáhá také proti zácpě.
4. Pažitka pobřežní
Pažitka “ šnytlík“ v kuchyni - k dochucení hotových polévek, hotových zeleninových
jídel, k pečenému kuřeti, chléb namazaný máslem posypaný nasekanou pažitkou.
Pažitka v lékařství - při prevenci i léčbě nachlazení, chřipek.
52
5. Petržel listová
Petržel v kuchyni - ozdobou mnohých jídel, včetně polévek.
Listová petržel v lékařství - zmírňuje urologické potíže a záněty, zlepšuje funkci
ledvin, zlepšuje zrak, čistí krev, podporuje tvorbu červených krvinek, zlepšuje
okysličení buněk, snižuje krevní tlak, dokonce má i protirakovinné účinky.
6. Koriandr setý
Koriandr v kuchyni – Je hojně používané koření v indické kuchyni. Kořen koriandru je
nezbytnou součástí indické směsi koření kari. Používá se k dochucování luštěnin,
některých bramborových jídel i polévek.
Koriandr v lékařství - proti nadýmání, migréně, podpoře trávení i k pročištění těla,
schopnost zbavit tělo těžkých kovů, zejména jedovaté rtuti, zmírňuje bolesti kloubů,
pro zvýšení chuti k jídlu. Používá se čaj, mast.
7. Tymián obecný
Tymián v kuchyni - k ochucení ovocných šťáv, salátu, zálivek, pikantních omáček,
sekaných mas, ryb, drůbeže, zeleninových jídel, k nádivce ke kuřeti, do rajčatových
omáček a polévek, do paštik i marinád.
Tymián v lékařství - proti nachlazení, zánětům průdušek, pylové alergii, mírní kašel,
dezinfekční účinky, ničí parazity, pomáhá proti nadýmání a průjmům, zlepšuje
trávení, podporuje prospěšnou střevní mikroflóru, pomáhá také při vyčerpání,
úzkosti, nespavosti a depresi, při artritidě, svalové bolesti. Používá se jako čaj, olej.
8. Šalvěj lékařská
Šalvěj v kuchyni - Jako koření se používá k ochucení jehněčího a telecího masa,
zvěřiny, nádivek, sekaných, mletého masa, hodí se i k rybám a některým
zeleninovým jídlům. Šalvěj má velmi výraznou chuť a vůni, proto je třeba jí jako
koření používat pouze v malém množství.
Šalvěj v lékařství - Byla pro svoje četné léčivé účinky ve starověké Persii a Číně
považována za posvátnou. Má antibakteriální a antivirózní účinky, při nachlazení,
53
kašli a chřipce, při zánětlivých onemocněních a krváceních z dásní, proti bolestem
v krku, při nervovém vypětí, stresu, nespavosti, zlepšuje krátkodobou paměť, léčí
plísňová onemocnění kůže a mykotické potíže. Používá se jako čaj, nálev na kloktání,
koupel.
9. Pelyněk estragon
Pelyněk estragon v kuchyni - součástí dijonské hořčice, hodí se i ke kuřeti, k rybám
do zeleninových salátů, sterilovaných hub, zeleniny, čalamád, kečupů.
Pelyněk v lékařství - k léčbě nachlazení, zánětů průdušek, při léčbě žaludečních
potíží, při poruchách trávení i při ateroskleróze, podporuje tvorbu žluči, zrychluje
metabolismus, podporuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání, křečím trávicího
traktu, vypuzuje střevní parazity, jako jsou škrkavky, zastaví krvácení z nosu. Mezi
jeho další výhody patří jeho schopnost odpuzovat hmyz.
10. Máta peprná
Máta v kuchyni - zvýrazňuje chuť moučníků, nápojů, hodí se na zdobení, do
pečeného a grilovaného masa a ryb, omáček, zeleniny, rýže, bylinkového másla,
některých zeleninových salátů.
Máta v lékařství - podporuje chuť k jídlu, pomáhá při žaludečních potížích, uvolňuje
křeče, zastavuje krvácení, uvolňuje ucpaný nos, pomáhá při nemocech střev, tlumí
bolesti při podrážděném žaludku, podporuje vylučování žluče, posiluje nervovou
soustavu, pomáhá při nachlazení i chřipce, zmírní zánět dásní i bolest zubů a čistí
dech, mentol obsažený v mátě vyvolává pocit chladu a znecitlivuje, čímž zmírňuje
svědění, mírnou bolestivost a podráždění. Máta se používá také zevně ve formě
masti, jako čaj, koupel.
(Zentrich, Jonáš, 1990, Korbelář, Endris, 1981)
Další otázky, nápady, využití v dalších předmětech:
Vaření a využití bylin - V ideálním případě můžeme děti vzít do kuchyněk a můžeme
zkusit připravit několik jednoduchých pokrmů či nápojů, samozřejmě s použitím
54
vypěstovaných bylin. Tato aktivita může být zadána i jako dobrovolný domácí úkol.
Děti vyzkouší další ze svých smyslů - tentokrát chuť, protože většina z těchto bylin
má výraznou nejen vůni, ale právě i chuť.
Příklady jednoduchých receptů:
Bramborák (majoránka), salát caprese (bazalka), mojito, čaj (máta), pomazánka
(pažitka), čaj, sirup (meduňka), pečené brambory (tymián)
Vypěstované byliny si mohou děti také usušit a mohou sloužit jako základ pro herbář.
Herbář může být vytvořen pouze z léčivých bylin a ke každé může být uvedeno, pro
co nebo proti čemu slouží, léčivé účinky.
4.2.2 Květiny – potřeba světla
Ročník: 3. - 5.
Časová náročnost: týden
Cíl: Cílem pokusu je dokázat, jak důležité je světlo, vzduch a živiny pro rostliny.
Pomůcky: květina s dostatečným množstvím větších listů, alobal, potravinářská folie,
papír, síťovina, kancelářské sponky
Pracovní postup: Koupíme/vypěstujeme květinu, která má velké množství větších
listů. Na listy opatrně připneme papír, alobal, síťovinu, potravinářskou folii.
Necháme květinu na světlém místě. Každý z materiálů na zakrytí dáme alespoň na
dva listy. Sledujeme změny. Po zhruba 10 dnech sundáme materiály z listů
a pozorujeme změny. Jestliže porovnáme dva stejně zakryté listy a změny budou
stejné, poznáme, že jsou výsledkem zakrytí.
4.2.3 Květiny – pozitivní a negativní přístup
Ročník: 2. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem pokusu je naučit děti, aby se staraly hezky i o květiny a nejen o zvířátka.
Květiny jsou také součástí živé přírody a potřebují péči.
Pomůcky: dvě stejné květiny v květináči
55
Pracovní postup: O každou z květin se budeme starat odlišně. Jedné budeme zpívat,
otírat prach z listů, hnojit ji, dáme ji na teplé světlé místo, budeme ji pravidelně
zalévat. O druhou květinu budeme pečovat obyčejně, méně než o první. Uvidíme,
jestli budou obě rostliny vyrůstat stejně.
4.2.4 Barevné květiny – narcis, růže, karafiát
Ročník: 1. - 5.
Časová náročnost: 1 hodina
Cíl: Toto je známý pokus, jehož cílem je dokázat, že rostliny jsou vyživovány od
kořenů, přes stvol rozvádí vodu a živiny do celého těla rostliny.
Pomůcky: světlá/bílá květina – růže, narcis, karafiát, inkoust, barvivo, nádoby na
vodu
Pracovní postup: Zpravidla se pro tento pokus využívá růže, v ideálním případě bílá.
Zajímavým řešením je použít jinou květinu, např. narcis, karafiát. Obarvíme vodu
potravinářským barvivem nebo inkoustem. Pokus můžeme ještě vylepšit tak, že
opatrně rozřízneme stvol květiny po celé jeho délce a ponoříme každou polovinu do
jinak barevné vody. Vznikne nám strakatá květina.
4.2.5 Barevný květák - přírodní barviva
Ročník: 4. - 5.
Časová náročnost: 1 hodina
Cíl: Cílem pokusu je dokázat, že i v přírodě můžeme najít výrazná barviva.
Pomůcky: dostupné ovoce a zelenina (borůvky, jahody, červené zelí, dýně aj.), varná
konvice, nádoby vhodné na nalévání horké vody, květák
Pracovní postup: Barviva z ovoce a zeleniny můžeme různě využívat. Například při
barvení vajíček na Velikonoce, obarvení jídla, polévek, nápojů, smoothie. Výbornými
příklady jsou červená řepa, červené zelí, mrkev, špenát, borůvky, maliny a ostružiny,
dýně, pomeranč, jahody, rybíz, koření, kakao, káva, cibule. Kousky květáku obarvíme
v horké vodě, do které jsme předtím dali různé rozmačkané kusy ovoce a zeleniny.
56
4.2.6 Šiška ve sklenici
Ročník: 1. - 5.
Časová náročnost: 1 hodina
Cíl: Cílem pokusu je ukázat žákům, že se šiška otevírá a zavírá a že tento proces je
závislý na vlhkosti a na vyživování šišky.
Pomůcky: lahev se šiškou uvnitř
Pracovní postup: Nejdříve dětem ukážeme lahev se šiškou, kterou jsme tam dostali
ještě před vysušením a otevřením. Když je šiška otevřená, ze sklenice ji
nedostaneme. Necháme děti přemýšlet, jak jsme šišku dovnitř dostali. K čemu došlo
a proč.
4.2.7 Vždy si najdou cestu - klíčící fazole a brambora, klikaté
kořeny
Ročník: 4. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem pokusu je dokázat, že příroda si svou cestu vždy najde. Nezáleží, co jí stojí
v cestě.
Pomůcky: savý papír, semínko, dvě sklíčka, gumové sponky, nádoba s vodou, krabice
od bot, klíčící brambor, fazole, květináč, voda
Pracovní postup: Klíčící semena vložíme mezi listy savého papíru. Papíry se
semínkem vložíme mezi sklíčka a spojíme gumovými sponkami. Sklo položíme na
dno nádoby s vodou. Nádobu dáme na teplé a světlé místo. Každý den sklíčko
otočíme na opačnou stranu. Kořeny porostou vždy směrem dolů a výhonky směrem
nahoru.
Vytvoříme papírové bludiště v krabici např. od bot. Nasypeme substrát a na jeden
konec dáme klíčící brambor. Substrát zalijeme a dáme na teplé místo. Přikryjeme
víkem. Pravidelně kontrolujeme, jak klíčící brambor směřuje za světlem.
Klíčící fazole dáme do květináče a ten položíme na bok. Sledujeme, jak se fazole
zatočí a poroste opět směrem nahoru
Vysvětlení: Kořeny a výhonky poznají směr gravitace. Kořeny vždy porostou dolů
a výhonky vždy nahoru a vždy za světlem.
57
4.2.8 Síla rostlin
Ročník: 3. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem je dokázat sílu rostlin. Tímto pokusem vysvětlíme, proč jsou poničené
silnice a chodníky, kterými prorůstá tráva a jiné rostliny.
Pomůcky: plastový kelímek, sádra, hrst hrachu a fazolí
Pracovní postup: Sádru podle návodu rozmícháme. Přidáme do ní hrách a fazole
a vše nalijeme do kelímku. Sádru můžeme občas navlhčit. Po několika dnech se
začnou objevovat první praskliny. Tento trik využívali už staří Řekové, když chtěli
rozdělit velké kamenné kvádry.
4.2.9 Mrkev/ředkvička – malá zahrádka
Ročník: 1. - 3.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem je ukázat, že dokud má rostlina vše, co potřebuje k životu (živiny, světlo,
teplo, vodu), poroste dál.
Pomůcky: 3 skrojky mrkve/ředkvičky, talířek, papírový ubrousek, voda
Pracovní postup: Uřízneme vrchní části mrkví/ředkviček. Vršky dáme na vlhký
ubrousek. Pozorujeme, že po pár dnech z odřezků vyrůstají drobné lístečky. Po týdnu
už máme malou zahrádku. I při správné péči začnou rostliny vadnout, protože
spotřebují živiny z vršků a nemohou vytvářet kořeny. Jestli chceme, aby rostlina
pokračovala v růstu, musíme ji zasadit do květináče se zeminou.
4.2.10 Zahrada v lahvi
Ročník: 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem je vypěstovat malý ekosystém, na kterém mohou děti pozorovat hned
několik přírodních úkazů.
Pomůcky: velká skleněná nebo plastová nádoba s víčkem, štěrk, dřevěné uhlí,
substrát, malé sazeničky rostlin – kapradiny, mech, apod., voda
58
Pracovní postup: Do velké plastové nebo skleněné lahve nasypeme štěrk, na něj
vrstvu dřevěného uhlí, nakonec asi deseticentimetrovou vrstvu substrátu. Do takto
přepravené lahve zasadíme různé malé sazeničky rostlin – kapradiny, mech apod.
Zalijeme vodou. Zakryjeme víčkem a dáme na slunečné a teplé místo.
Na tomto pokusu může sledovat hned několik věcí – rostliny uvolňují vodu, každá
rostlina roste jinak rychle, každá potřebuje jiné podmínky pro svůj vývoj.
Poznámky/další informace: Tento pokus je vhodný do skupin. Je časově i materiálně
náročný. Skupiny pak mezi sebou mohou soutěžit, která se stará o svou zahrádku
lépe.
4.2.11 Kompost a žížaly
Ročník: 2. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem pokusu je ukázat žákům, jak dochází k obohacování půdy živinami, ke
kypření půdy a k míchání jednotlivých vrstev.
Pomůcky: plastová lahev, hlína, písek, suché listí, 2-3 žížaly, potravinářská fólie,
černý papír
Pracovní postup: Ustřihneme vrchní část lahve. Lahev naplníme vrstvami hlíny
a písku. Navrch položíme suché listí a nalijeme asi 4 lžičky vody. Do takto připravené
lahve vložíme žížaly. Vršek lahve zakryjeme potravinovou folií a uděláme do ní
několik provzdušňovacích dírek. Celou lahev obalíme černým papírem. Každý den
přidáme několik lžiček vody. Po dvou týdnech sundáme papír. Sledujeme, jak žížaly
promíchaly půdu (k tomu nám pomáhají různě barevné vrstvy hlíny a písku)
a udělaly tunely. Žížaly vrátíme zpět do přírody.
4.2.12 Motýli
Ročník: 4. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem pokusu je ukázat žákům celý proces vývinu motýla. V přírodě je těžké ho
zachytit, ale zde mohou být žáci přímými pozorovateli.
Pomůcky: krabička s víčkem např. od zmrzliny, listy, housenky
59
Pracovní postup: Do víčka uděláme několik dírek. Na listech zkusíme vyhledat
housenky. Opatrně je uložíme do krabičky a přidáme ještě několik listů. Krabičku
zakryjeme víčkem a dáme ji na teplé místo. Housenky kontrolujeme a dáváme jim
nové lístky. Po několika týdnech se housenky zakuklí. Poté je důležité housenky
pravidelně kontrolovat, třeba i několikrát denně. Jakmile zahlédneme motýla,
vypustíme ho ven.
4.2.13 Krmítko pro motýly
Ročník: 4. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem pokusu je ukázat žákům co nejblíže, jak motýli sají nektar a také pestrost
v barvách motýlích křídel.
Pomůcky: plastový kelímek, provázek, vatový tampon, barevná igelitová taška, voda,
cukr
Pracovní postup: Po stranách kelímku připevníme provázek. Do dna kelímku
uděláme díru. Dírkou prostrčíme vatový tampon. Ke spodní části kelímku přilepíme
kus igelitové tašky, aby to vypadalo jako květina. Z pěti lžic vody a jedné lžíce cukru
utvoříme směs a nalijeme ji do kelímku. Krmítko zavěsíme venku a pozorujeme,
kolikrát za den přiletí motýli krmítko navštívit. Sladká voda je totiž podobná nektaru
z květin.
4.2.14 Jaké barvy lákají včely
Ročník: 3. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem pokusu je dokázat, jestli se včely zaměřují na nějakou barvu, a v tom
případě i květinu, častěji, nebo zda létají náhodně.
Pomůcky: barevné papíry, nůžky, kružítko, misky, voda, cukr
Pracovní postup: Na barevné papíry uděláme kružítkem kruhy o průměru asi 15 cm
a vystřihneme je. Do misek nalijeme vodu, přidáme cukr a rozmícháme. Kolečka za
slunného počasí rozložíme na zahradě, v parku, na školním pozemku a položíme na
60
ně misky s roztokem. Časem k miskám začnou přilétat včely. Děláme si čárky podle
toho, k jakému kolečku přiletělo kolik včel.
4.2.15 Měření
Ročník: 2. - 5.
Časová náročnost: dlouhodobý
Cíl: Cílem pokusu a dlouhodobého pozorování a měření je ověřit si, že všechny živé
organismy rostou, vyvíjejí se, každý jiným tempem, v závislosti na genetice a různých
podmínkách.
Pomůcky: metr (krejčovský, svinovací, měřidlo na zeď), váha, tabulka
Pracovní postup: Žáci si vytvoří tabulku, ve které budou mít zapsané různé druhy
měření a měsíce. Můžeme si vybrat, jaká měření budeme provádět – měření výšky,
váhy, rozpětí rukou, velikost chodidel.
Poznámky/další informace: Důležité je dodržovat pravidelné časové rozestupy.
Další otázky, nápady, využití v dalších předmětech: Výsledky měření se dají dále
využívat v matematice při výuce převodů jednotek, při sčítání a odčítání velkých
čísel, při počítání s desetinnými čísly.
Do tabulky lze přidat také měření tělesné teploty či krevního tlaku. I ta se budou při
měřeních v jednotlivých měsících lišit.
Měření lze porovnat s různými hodnotami ze světa zvířat: rozpětí křídel u ptáků,
nejvyšší, nejdelší, nejtěžší živočich. Můžeme pro zajímavost zmínit i lidské rekordy.
4.2.16 Jak najít čtyřlístek
Tento pokus je vhodný provádět na vycházce, ve škole v přírodě, lze ho zadat jako
domácí úkol. Při hledání čtyřlístků platí následující pravidla:
Čtyřlístek najdeme na krajích cest spíš než uprostřed, na často sečené louce spíš než
na volném poli, tam, kde už jsme dříve čtyřlístek našli, tam, kde jsou malé a velké,
tmavé a světlé trojlístky.
(Andrews, Knihgton, 2006; Bosch, 2001; Krekeler, 2002; Senćanski, 2013; Stuart, 2018; Vieweghová, 2016; Klepač, 1997).
61
5 Závěr
V úvodu závěrečné práce byly formulované dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo
vytvořit didaktický materiál, který pomůže učitelům při přípravě hodin prvouky
a přírodovědy. Druhým cílem bylo shromáždit a představit několik rozdílných aktivit
a pokusů z oblasti živé přírody, které jsou zaměřené na houby, rostliny a živočichy,
které by měly jednak zvýšit oblíbenost přírodovědných předmětů u dětí a jednak
pomoci učitelům, aby se nebáli používat přírodovědné pokusy ve výuce.
Během studia vybraného vzorku literatury bylo zjištěno, že poměr
pokusů/aktivit z oblasti živé a neživé přírody je nerovnoměrný. Pokusů/aktivit
v oblasti neživé přírody bylo ve vybraném vzorku více. V závěrečné práci je
předloženo 13 aktivit a 16 pokusů z oblasti živé přírody. V práci je shromážděný
materiál, který učitelům pomůže při vytváření příprav. Pokusy/aktivity jsou z oblasti
hub, rostlin i živočichů, je možné je dělat v jednotlivcích, dvojicích i ve skupinách, je
možné provádět je postupně během celého školního roku. Můžeme tedy mluvit
o rozdílnosti a pestrosti pokusů/aktivit. Zda se nejrůznějšími pokusy a aktivitami
podaří zvýšit oblíbenost přírodovědných předmětů u dětí a zda budou učitelé více
zařazovat pokusy do výuky, zajistit nelze.
62
6 Seznam literatury
Literární zdroje
ANDRESKA, Jiří. Labuťáček. Jihočeské nakladatelství Růže, 1991. ISBN: 80-
7016-029-2.
ANDREWS, Georgina, KNIGHTON, Kate. 100 pokusů pro šikovné děti. Praha:
Svojtka a Co., 2006. ISBN: 80-7352-418-X.
BOSCH, Gerald. 1000 napínavých experimentů. Plzeň: NAVA, 2001. ISBN: 80-
7211-105-1.
HŮNA, Vladimír. Co, jak a proč? Praha: Petrklíč, 1999. ISBN: 80-7229-025-8.
JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání
předškolních a školních dětí a mladších žáků. Univerzita Karlova v Praze,
Pedagogické fakulta, 2015. ISBN: 978-80-7290-805-9.
JEŘÁBEK, Jaroslav, TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program. Praha, 2017.
KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
ISBN: 80-7178-253-X.
KLEPAČ, Kamil. Velká kniha pokusů. Praha: Svojtka a Vašut, 1997. ISBN: 80-
7180-216-6.
KOLÁŘ, Josef. Z deníku kocoura Modroočka. Praha: Albatros, 1991. ISBN 80-
00-001380-1.
KORBELÁŘ, Jaroslav, ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Praha:
Avicenum, 1981. ISBN: 80-201-009-1.
KREKELER, Hermann. Pokusy a kouzla. Praha: Knižní klub: Euromedia group,
2002. ISBN: 80-242-0789-3.
LOYD, John, MITCHINSON, John. Kniha všeobecné nevědomosti. Praha: BB
art, 2008. ISBN: 978-80-7381-233-1.
LUDWIG, Mario. Neuvěřitelné historky ze světa zvířat. Velké Bílovice: TeMi,
2009. ISBN: 978-80-87156-31-5.
LUKELOVÁ, Ivana, ŽATEČKOVÁ, Ivana. To nejlepší z poezie 19. století (výběr z
děl). Praha: Levné knihy KMa, 2005. ISBN: 80-7309-280-8.
63
MLYNÁŘ, Pavel (vybral a sestavil). Nejkrásnější hádanky. Praha: Albatros,
2007. ISBN: 978-80-00-02013-6.
PECHA, Miroslav. Srneček z křivoklátského lesa. Praha: Albatros, 1990. ISBN
80-86031-38-1.
PODROUŽEK, Ladislav. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární
školu. Dobrá Voda u Pelhřimova: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk,
2003. ISBN: 80-86473-45-7.
SENĆANSKI, Tomislav. Malý vědec. Brno: Edika, 2013. ISBN: 978-80-266-
0084-8.
SCHMID, Ulrich. 275 populárních omylů o rostlinách a zvířatech. Praha:
Albatros, 2004. ISBN: 80-00-01415-7.
STUART, Colin. Přírodní vědy nás baví! Praha: Euromedia, 2018. ISBN: 978-80-
7549662-1.
VIEWEGHOVÁ, Thea. Přírodověda 4, pracovní sešit pro 4. ročník základní
školy. Brno: Nová škola, Duhová řada, 2016. ISBN: 978-80-87591-24-6.
ZENTRICH, A. Josef, JONÁŠ, Josef. Věčně zelené naděje. Ústí nad Labem:
Dialog, 1990. ISBN: 80-7047-035-6.
Internetové zdroje
Báseň: U řek – Antonín Sova. (cit. 2018-11-18)
Dostupné z: http://www.antoninsova.cz/u-rek/
Báseň: Antonín Sova - V první sluneční den. (cit. 2018-10-12)
Dostupné z: http://www.antoninsova.cz/basne-o-jaru/
Báseň: Lesní studánka – Josef Václav Sládek. (cit. 2018-10-12)
Dostupné z: https://cs.wikisource.org/wiki/Zvony_a_zvonky/Lesn%C3
%AD_stud %C3%A1nka
Člověk vs. Zvíře. Olympiáda zvířecích rekordmanů. (cit. 2018-09-20)
64
Dostupné z: https://www.national-geographic.cz/clanky/olympiada-
zvirecich-rekordmanu-clovek-by-nemel-sanci.html
Říkanky a říkadla, pokusy. (cit. 2018-10-18)
Dostupné z: http://www.sikovny-cvrcek.cz/ostatni-rikanky-a-rikadla
Přirovnání ke zvířatům. (cit. 2018-10-18)
Dostupné z: http://www.ceskaprirovnani.cz/tag/9-zvire
Jarní básničky. (cit. 2018-10-09)
Dostupné z: https://wiki.rvp.cz/index.php?title=Kabinet/Ucebni_
texty/%C5%98% C3%ADkanky/Jarn%C3%AD_b%C3%A1sni%C4%8Dky#
Prvn.c3.ad_sn.c4.9b.c5.been ka_-_Milena_Luke.c5.a1ov.c3.a1
Hádanky. (cit. 2018-10-09)
Dostupné z: http://detsky-svet.blog.cz/0910/hadanky-zvirata-vaclav-fischer
ŠIMIK, Ondřej. Pokus v přírodovědě na 1. stupni ZŠ a jeho praktické využití ve
výuce. Ostrava, 2011. (cit. 2018-11-17)
Dostupné z: http://www.simiko.cz/wp-content/uploads/2016/09/POKUS-V-
P%C5%98%C3%8DRODOV%C4%9AD%C4%9A-NA-1.-STUPNI-Z%C5%A0-A-
JEHO-PRAKTICK%C3%89-VYU%C5%BDIT%C3%8D-VE-V%C3%9DUCE.pdf
JEŘÁBEK, Jaroslav, TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program. Praha, 2017.
(cit. 2018-11-18)
Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/41216/
RVP. (cit. 2018-11-18)
https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/225/vzdelavaci-oblast-clovek-a-jeho-
svet.html/
65
7 Přílohy Pracovní list č. 1 - křížovka hádanky rostliny
Pracovní list č. 2 - křížovka hádanky zvířata
Pracovní list č. 3 - křížovka přirovnání
66
Pracovní list č. 1 – hádanky rostliny
1
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
S E D M I K R Á S K A
P E T Ř K L Í Č
R Ů Ž E
K O N V A L I N K A
S L U N E Č N I C E
S N Ě Ž E N K A
P A M P E L I Š K A
ˇ
67
1 Sedmikráska
Je nejkrásnější mezi všemi,
i když je maličká,
bílá hlavička vykukuje v zemi,
můžeš ji utrhnout, třeba 7x.
2 Petrklíč
Když přijde jaro,
přírodu nám odmyká,
hraje pestrou barvou,
chlapecké jméno má.
3 Růže
Když nedáš pozor,
škaredě tě popíchá,
její spousta lístků,
radost vždycky udělá.
4 Konvalinka
Cítím vůni omamnou,
vidím zelený kabátek,
z něj vykukují malé hlavičky,
když foukne vítr, schovají se nazpátek.
5 Slunečnice
Sama září jako slunce,
ptákům zobání dává
a svou krásnou hlavičku,
otáčí vždy k sluníčku.
6 Sněženka
Schovaná pod bílou peřinou
tiše na sluníčko čeká,
vystrčí hlavičku nevinnou,
vítá jaro i zbytek světa.
7 Pampeliška
S liškou nemá společného skoro nic,
možná jen kousek názvu, či snad víc?
Když pak foukne vítr do mraků,
všude kolem létá spousta padáků.
68
Pracovní list č. 2 – křížovka – hádanky zvířata
P E S
B E R Á N E K
V Č E L A
O S E L
P A V O U K
J E Ž E K
K O Č K A
69
1 Pes
Malý velký, bílý, černý,
svému pánu vždycky věrný.
Ocáskem vrtí z radosti,
pochutnává si na kosti.
2 Beránek
Po obloze pluje,
na louce si skáče,
trká, vyhazuje,
má vlněný fráček.
3 Včela
Létá od květu ke květu,
nejpilnější mezi zvířaty,
žihadlo pyšně ukazuje světu,
4 Osel
Umí stříhat ušima
a má tvrdou palici.
Jeho jméno slušívá
nejzadnější lavici.
5 Pavouk
Osm nohou, černé tělo,
sítě rychle splétá,
čeká nenápadně v rohu,
chytá vše, co kolem létá.
6 Ježek
Pořád nosí jehelníček,
ale nikdy nešije.
Často se kreslí s jablky,
ale nikdy nejí je.
7 Kočka
Nejraději za pecí
přikrčena líhá,
v očích se jí rozsvěcí,
když na kořist číhá
70
Pracovní list č. 3 – křížovka – přirovnání
moudrý jako
slizký jako
pyšný jako
pracovitý jako
bystrý jako
moudrý jako S O V A
slizký jako H A D
pyšný jako P Á V
pracovitý jako M R A V E N E C
bystrý jako L I Š K A