zprÁva o vÝvoji malÉho a stŘednÍho podnikÁnÍ a jeho ... · v roce 2015 (dále zpráva) byla...

2015

ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPOŘE V ROCE 2015

ODBOR PODPORY MSP

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015

1

OBSAH 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ................................................................................................................... 4

Malé a střední podniky v datech ............................................................................................. 4

2 FAKTA A ČÍSLA ................................................................................................................................. 6 Metodika zpracování dat ......................................................................................................... 6 Definice malého a středního podnikatele ............................................................................... 6 Živnostenské podnikání ........................................................................................................... 7 Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR ........................................................................ 7

Porovnání vývoje počtu OSVČ ......................................................................................... 7

Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích ............................................................. 8 Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků .................................................. 9

Výkony MSP ..................................................................................................................... 9

Přidaná hodnota .............................................................................................................. 9

Mzdy .............................................................................................................................. 10

Investice ......................................................................................................................... 10

Zahraniční obchod ................................................................................................................. 11 Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE ................................................... 12

Průmysl (sekce B + C + D + E) ......................................................................................... 12

Stavebnictví (sekce F) .................................................................................................... 13

Obchod (sekce G) .......................................................................................................... 13

Tržní služby (sekce L, S) ................................................................................................. 14

3 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ ......................................................................................................... 15 Snižování administrativní zátěže podnikatelů ....................................................................... 15 Hodnocení dopadů regulace ................................................................................................. 16 Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2015 ................... 17 Zákon o významné tržní síle .................................................................................................. 17 Podnikatelská rada ................................................................................................................ 18 Aktuální stav startupové scény.............................................................................................. 18

Projekt Czech Accelerator ............................................................................................. 19

Projekt CzechEkoSystem ............................................................................................... 21

Propagace startupového ekosystému ........................................................................... 23

Spolupráce V4 ................................................................................................................ 23

Finanční nástroje ................................................................................................................... 24 Technické vzdělávání ............................................................................................................. 25

4 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ............................................................. 26 Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu.......................................................... 26

Operační program Podnikání a inovace (OPPI) ............................................................. 26

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) ................ 30

Národní program EFEKT ................................................................................................ 33


2

Příprava programu ENERG............................................................................................. 35

Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ....................................................... 36

Aktivní politika zaměstnanosti ...................................................................................... 36

Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce 2015 ................. 37

Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů ................................................ 37

Projekty zahraniční rozvojové spolupráce ..................................................................... 38

Program OECD „Eurasia“ ............................................................................................... 40

Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ........................................ 40

Program KONTAKT II ...................................................................................................... 40

Program EUREKA ........................................................................................................... 41

Program EUROSTARS a EUROSTARS-2 .......................................................................... 42

Podpora výzkumu a vývoje – GESHER/MOST ................................................................ 42

Společná technologická iniciativa ECSEL ....................................................................... 43

Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj ............................................................... 43

Národní program podpory cestovního ruchu ................................................................ 43

Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého

a Moravskoslezského kraje ........................................................................................................... 44

Programy podpory Ministerstva zemědelství ....................................................................... 45

Program rozvoje venkova ČR ......................................................................................... 45

Programy podpory Technologické agentury ......................................................................... 48

Program TA – ALFA ........................................................................................................ 48

Program TB – BETA ........................................................................................................ 49

Program TE – Centra kompetence ................................................................................ 50

Program TD – OMEGA ................................................................................................... 51

Program TF – DELTA ...................................................................................................... 53

Program TG – GAMA ..................................................................................................... 53

Program TH – EPSILON .................................................................................................. 53

Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita ................................................. 56

Podpora inovativních MSP ............................................................................................ 56

Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů .................... 57

Horizont 2020 ................................................................................................................ 57

5 EXPORTNÍ POLITIKA ....................................................................................................................... 58 Podpora exportu.................................................................................................................... 58 Proexportní podpora malých a středních podniků ................................................................ 59 Exportní vzdělávání ............................................................................................................... 60


3

Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou ............... 61 Veletrhy a výstavy ................................................................................................................. 62 Program Design pro konkurenceschopnost .......................................................................... 63 Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade) ................................................... 63 Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu ............................................................. 63 Kontaktní informační místa pro podnikatele ........................................................................ 64

Malé a střední podniky a Evropská unie ............................................................................... 66

6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR ............................................................................... 68 Jihočeský kraj ......................................................................................................................... 69 Jihomoravský kraj .................................................................................................................. 70 Karlovarský kraj ..................................................................................................................... 72 Kraj Vysočina ......................................................................................................................... 73 Královéhradecký kraj ............................................................................................................. 74 Liberecký kraj ......................................................................................................................... 74 Moravskoslezský kraj ............................................................................................................. 75 Olomoucký kraj ...................................................................................................................... 76 Pardubický kraj ...................................................................................................................... 77

Plzeňský kraj .......................................................................................................................... 77 Středočeský kraj .................................................................................................................... 78 Ústecký kraj ........................................................................................................................... 79 Zlínský kraj ............................................................................................................................. 80

7 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 - 2020 ............................................................................................. 81

8 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 84

SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................................................. 88

PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 91 Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce 2015 .......................................................................... 91 Příloha č. 2: Podíl jednotlivých odvětví na vývozu v roce 2015 (%) .................................................. 92 Příloha č. 3: Podíl jednotlivých odvětví na dovozu v roce 2015 (%) .................................................. 92 Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPI ............................................................................... 93 Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI ................................................................................. 97 Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR ............................................................. 98


4

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

Malé a střední podniky v datech

• Podnikatelskou činnost vykonávalo v roce 2015 v ČR (dle ČSÚ) celkem 1 139 330 právnických

a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249)

bylo 881 813 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 257 515. Celkově

u právnických a fyzických osob došlo k nárůstu o 5 280 podniků oproti roku 2014.

• Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce

2015 byl 99,83%. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2015 činil 54,12%

a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské

sféry v ČR v roce 2015 činil 58,90%.

• Podíl OSVČ vykonávajících hlavní činnost na celkovém počtu OSVČ činil 59,28% a podíl OSVČ

vykonávajících vedlejší činnost na celkovém počtu OSVČ činil tedy 40,72% (k 31. 12. 2015). Od roku

2011 dochází k poklesu počtu OSVČ, kteří vykonávají hlavní činnost. Od roku 2010 přibývá počet

OSVČ, kteří vykonávají vedlejší činnost.

• V rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. 12. 2015 rozhodnuto o podporách

malým a středním podnikatelům (bez převodů do úvěrového a záručního fondu) ve výši

71,91 mld. Kč. V dotačním programu bylo autorizováno k proplacení 66,52 mld. Kč.

• Celkem bylo v roce 2015 v rámci programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu podpořeno

49 projektů předložených malými a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané

malými a středními podniky, činila 173 mil. Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu

všech 103 projektů v programu TIP v roce 2015 činila 361 mil. Kč.

• V současné době poskytuje TA ČR státní podporu na projekty výzkumu a vývoje v 7 programech

(ALFA, BETA, OMEGA, Centra kompetence, DELTA, GAMA, EPSILON). V roce 2015 byly řešeny

projekty ze starších veřejných soutěží a vyhlášeny nové v programech BETA, OMEGA, GAMA a

DELTA.

• Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo v roce 2015 v rámci aktivní politiky zaměstnanosti

realizované Úřadem práce České republiky 9,66 mld. Kč, z toho 9,022 mld. Kč bylo financováno

z Evropského sociálního fondu. V rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu

pro podporu technologických center a center strategických služeb) bylo vyčerpáno 11,82 mil. Kč.

• Zastupitelské úřady realizovaly v roce 2015 celkem 83 projektů ekonomické diplomacie s finanční

podporou Ministerstva zahraničních věcí ve výši 8,9 mil. Kč. Česká rozvojová agentura (ČRA)

pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či stavebních prací v rámci

dvoustranných projektů v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V roce 2015 se

realizovalo 101 veřejných zakázek v celkovém objemu 164,2 mil. Kč.

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo v roce 2015 v rámci programu KONTAKT II

malým a středním podnikům účelovou podporu 7,605 mil. Kč na řešení mezinárodních projektů.

V rámci programu EUREKA CZ poskytlo MŠMT v rámci účelové podpory 125,927 mil. Kč. V rámci

programu EUROSTARS a EUROSTARS-2 byly v roce 2015 malým a středním podnikům poskytnuty


5

finanční prostředky na řešení projektů EUROSTARS, tj. osmé a desáté výzvy celkem ve výši 14 978

tis. Kč a dále v první, druhé a třetí výzvě EUROSTARS-2 bylo vyplaceno 4 666 tis. Kč.

• Ministerstvo pro místní rozvoj přidělilo v roce 2015 prostřednictvím Národního programu podpory

cestovního ruchu dotace 32 projektům malých a středních podniků v celkové výši 48,155 mil. Kč.

• Ministerstvo zemědělství podpořilo v rámci svých dotačních programů celkem 726 projektů

předložených MSP, částkou 1,7 mld. Kč

• Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 až 2020, která byla přijata

usnesením vlády ČR č. 923 dne 12. 12. 2012, představuje zásadní strategický dokument pro oblast

podnikání. V návaznosti na tuto koncepci byl připraven Akční plán podpory malých a středních

podnikatelů na rok 2016, který je souborem opatření reagujících na současnou situaci malých

a středních podnikatelů v České republice.


6

2 FAKTA A ČÍSLA

Metodika zpracování dat

Převážná část ekonomických dat pro Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře

v roce 2015 (dále Zpráva) byla získána z Českého statistického úřadu, hodnoty z oblasti výše podpor

z jednotlivých ministerstev a zprostředkujících institucí. Hodnoty za rok 2014 jsou ucelené, data za rok

2015 jsou v předběžných číslech. Metodika ČSÚ pracuje s rozdělením podniků na malé a střední

výhradně podle počtu zaměstnaných osob.

Definice malého a středního podnikatele

Definice malého a středního podniku používaná v EU vychází z přílohy č. 1 Nařízení komise (EU)

č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o EU prohlašují

určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách).

1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které

zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž

bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.

2. V rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který

zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy

nepřesahuje 10 milionů EUR.

3. V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který

zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy

nepřesahuje 2 miliony EUR.

Údaje o počtu zaměstnanců, hodnotě aktiv/majetku a výši obratu/příjmů zjišťují:

Podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené

podpisovým záznamem statutárního orgánu účetní jednotky, resp. podpisovým záznamem

účetní jednotky, za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána

žádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené účetní období“).

Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném

za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána

žádost o podporu. Drobný, malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví

hodnoty počtu zaměstnanců, ročního obratu/příjmů a aktiv/majetku vlastním kvalifikovaným

odhadem, a to pro první období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu

alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém

bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období.

Dalšími kritérii, která jsou brána v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jsou

druhy podniků. Jedná se především o „Nezávislé podniky“ a „Partnerské podniky“. Podrobnou definici

naleznete v článku 3, přílohy č. 1 Nařízení EK č. 651/2014 ze dne 17. června 2014.


7

Živnostenské podnikání

V České republice bylo k 31. 12. 2015 evidováno celkem 3 556 358 živnostenských oprávnění, což

představuje oproti roku 2014 nárůst o 80 546 živnostenských oprávnění, tj. o 2,32%.

Statistické údaje týkající se počtu živnostenských oprávnění a podnikatelů s živnostenským

oprávněním jsou publikovány na internetových stránkách www.rzp.cz/statistikySbj.html, příp. je

možno poskytnout další statistické údaje zpracovávané pro potřeby Českého statistického úřadu.

Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR

Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Podle údajů Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2015 v České

republice celkem 1 139 330 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických

osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 881 813 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249)

bylo 257 515.

Podíl malých a středních podniků (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem)

na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2015 byl 99,83%.

Porovnání vývoje počtu OSVČ

Na konci roku 2015 evidovala ČSSZ celkem 975 952 OSVČ. O rok dříve jich bylo o cca 4 tisíce méně.

Nejvyšší množství OSVČ registrovala ČSSZ na konci roku 2011, kdy jich v ČR bylo více než 1 milion.

Výraznou změnu na celkovém počtu OSVČ v letech 2011–2014 způsobil pokles OSVČ vykonávajících

25

68

76

27

22

04

22

85

64

23

68

40

24

68

61

25

75

1585

00

32

86

52

35

91

46

54

88

78

54

87

75

19

88

18

13

11

06

90

8

11

37

43

9

11

43

21

8

11

24

69

4

11

24

38

0

11

39

33

0

1 108 736 1 139 267 1 144 943 1 126 305 1 126 153 1 141 245

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet MSP - právnické osoby

Počet MSP - fyzické osoby

Počet MSP - celkem

Počet podniků celkem (bez ohledu na velikost subjektu)

http://www.rzp.cz/statistikySbj.html


8

hlavní činnost. Ještě na konci roku 2011 jich ČSSZ evidovala téměř 650 tisíc, na konci roku 2014 jich

však bylo pouze 586 tisíc. Jejich počet tak klesl v letech 2011–2014 o takřka 10%.

Tabulka č. 1: Počet OSVČ v letech 2010–2015

Hlavní činnost Vedlejší činnost Celkem

K 31. 12. 2015 578 544 397 408 975 952

K 31. 12. 2014 586 112 386 244 972 356

K 31. 12. 2013 602 395 374 833 977 228

K 31. 12. 2012 627 596 366 492 994 088

K 31. 12. 2011 649 990 351 774 1 001 764

K 31. 12. 2010 640 406 336 663 977 069

Zdroj: ČSSZ

Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích

Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP1 v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

1 MSP = dle ČSÚ právnické osoby s počtem zaměstnanců 0-249; tato definice se vztahuje ke všem kapitolám Zprávy.

Celkový počet zaměstnanců malých

a středních podniků se v roce 2015

snížil oproti roku 2014 o 7 tisíc,

o 0,38%, na celkových 1814 tis.

zaměstnanců. Podíl zaměstnanců

malých a středních podniků na

celkovém počtu zaměstnanců

podnikatelské sféry v roce 2015 činil

58,90%, což představuje pokles

oproti roku 2014.

1 833 1 820 1 875 1 832 1 821 1 814

3 026 3 038 3 037 2 998 3014 3 080

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet zaměstnanců MSP (v tis.)

Celkový počet zaměstnanců v podnicích bez ohleduna velikost subjektu (v tis.)


9

Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků

Výkony MSP

Graf č. 3: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota

Graf č. 4: Vývoj přidané hodnoty MSP v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

V roce 2015 vytvořily malé a střední

podniky účetní přidanou hodnotu

v objemu 1 541 964 mil. Kč, oproti

roku 2014 se jedná o nárůst 98 866

mil. Kč. Podíl malých a středních

podniků na celkové přidané

hodnotě podnikatelské sféry v roce

2015 dosáhl 54,12%, což

představuje pokles oproti roku

2014 o 0,06 procentního bodu.

V roce 2015 vytvořily malé a střední

podniky výkony ve výši 4 517 916

mil. Kč, což je oproti roku 2014

zvýšení o 20 593 mil. Kč (o 0,46%).

Podíl malých a středních podniků na

celkových výkonech podnikatelské

sféry v roce 2015 dosáhl 49,02%,

což představuje oproti roku 2014

pokles o 1,98 procentního bodu. 41

03

53

7

41

51

37

9

42

18

20

3

43

69

60

4

44

97

32

3

45

17

91

6

7 930 3658 359 3088 435 3908 404 048

8 819 0209 217 286

0

1 000 000

2 000 000

3 000 000

4 000 000

5 000 000

6 000 000

7 000 000

8 000 000

9 000 000

10 000 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Výkony MSP (mil. Kč)

Výkony celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil Kč.)

13

14

83

1

13

44

58

1

13

95

12

8

13

56

90

2

14

43

09

8

15

41

96

4

2 424 509 2 489 155 2 485 123 2 504 4192 663 541

2 849 261

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

3 000 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Účetní přidaná hodnota MSP (mil. Kč)

Účetní přidaná hodnota celkem bez ohledu navelikost subjektu (mil. Kč)


10

Mzdy

Graf č. 5: Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Průměrná měsíční mzda v malých a středních podnicích dosáhla v roce 2015 výše 22 708 Kč a oproti

roku 2014 tak došlo k jejímu zvýšení o 281 Kč, o 1,25%. Průměrná mzda byla u malých a středních

podniků v roce 2015 nižší o 11,56% v porovnání s průměrem podnikatelské sféry, který byl – podle

výpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu z údajů ČSÚ – 25 676 Kč.

Investice

Graf č. 6: Vývoj investic MSP v ČR v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Investice malých a středních

podniků v roce 2015 dosáhly

391 571 mil. Kč, což je o 28 570 mil.

Kč více než v roce 2014, o 7,87%.

Podíl malých a středních podniků na

investicích podnikatelské sféry

v roce 2015 dosáhl 59,85%, což

představuje zvýšení o 2,54

procentního bodu oproti roku 2014.

45

77

90

46

29

09

48

44

85

47

20

39

48

82

11

49

43

17

841 655 867 201 885 306 871 826907 247

948 981

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

1 000 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) MSP (v mil. Kč)

Celkové mzdové náklady (bez OON) bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč)

38

68

51

38

02

12

35

31

23

37

05

18

36

30

01

39

15

71

607 265 635 223 624 845 629 828 633 402 654 203

0

200 000

400 000

600 000

800 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Investice MSP (v mil. Kč)

Investice celkem bez ohledu na velikost subjektu )v mil. Kč)


11

Zahraniční obchod

Graf č. 7: Porovnání MSP a ČR vývoje zahraničního obchodu v letech 2013–2015

Zdroj: ČSÚ

Ze statistických údajů vyplývá, že podíl malých a středních podniků (MSP) na přímém vývozu zboží je

nižší než u velkých podniků. Přímý vývoz vypovídá o přímém obchodu českých podniků (rezidentů) se

zahraničím, tj. případy, kdy české subjekty přímo zasílají zboží přes hranice svým zahraničním

obchodním partnerům. Tento podíl MSP osciluje kolem jedné třetiny celkového vývozu, podíl malých

a středních podniků na celkovém dovozu v roce 2015 byl 41,01% a podíl malých a středních podniků

na celkovém vývozu byl 31,06%. (graf č. 7). Charakterem své produkce však MSP často vystupují jako

subdodavatelé velkých podniků, takže pokud velké podniky vyvážejí, vstupují subdodávky MSP do

statistiky zahraničního obchodu jako vývoz velkých podniků.

Vypovídací schopnost dostupných dat statistiky zahraničního obchodu o podílu MSP na vývozu je

částečně omezena tím, že část vývozu (v grafech označována jako Nepřímý obchod) nelze přiřadit

konkrétnímu vývozci. Důvodem je možnost zahraničních subjektů (nerezidentů) nakupovat a prodávat

zboží přímo na českém trhu, vyplývající z pravidel volného obchodu v rámci EU.

Protože údaje o obchodech nerezidentů na českém trhu nelze získat z přeshraniční statistiky

zahraničního obchodu (dále ZO), bylo k výpočtu podílu MSP nově využito národního pojetí statistiky

zahraničního obchodu, které v prostředí jednotného trhu EU lépe vystihuje vývozní výkonnost české

ekonomiky.

92

72

98

13

6

12

24

33

93

42

10

02

58

73

80

12

72

55

65

36

10

36

05

25

32

13

10

60

15

88

14

93

80

40

21

11

26

18

65

94

17

06

57

84

52

13

26

50

70

54

18

34

64

31

92

14

52

86

77

42

2 784 680 157

3 156 466 0273 335 174 102

2 677 029 936

3 004 161 3203 196 130 750

0

500 000 000

1 000 000 000

1 500 000 000

2 000 000 000

2 500 000 000

3 000 000 000

3 500 000 000

4 000 000 000

Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz

2013 2014 2015

MSP Velké podniky

Nepřímý zahraniční obchod Celé národní hospodářství - Vývoz

Celé národní hospodářství - Dovoz

v tis. Kč


12

Další určitou nepřesností v podílu MSP na ZO i na ostatních ukazatelích bylo započítávání údajů za

holdingy, které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP, ale vykazují údaje za

své podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků. Rovněž tato skutečnost

byla v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna.

Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE

Průmysl (sekce B + C + D + E)

Graf č. 8: Vývoj přidané hodnoty MSP v průmyslu v letech 2010–2015 Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená MSP v průmyslu v roce 2015 dosáhla 468 132 mil. Kč, oproti roku 2014 se

zvýšila o 15 719 mil. Kč, o 3,47%. Mzdy (bez ostatních osobních nákladů; dále OON) v malých

a středních podnicích v průmyslu vzrostly oproti roku 2014 o 2 386 mil. Kč, o 1,49%, na 162 780 mil. Kč.

Průměrná měsíční mzda vzrostla oproti roku 2014 o 529 Kč, o 2,35%, na 23 031 Kč. Investice (hmotné

a nehmotné, včetně pozemků) MSP v průmyslu vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o 5 212 mil. Kč,

o 5,06%, na 108 315 mil. Kč.

Počet ekonomicky aktivních MSP

v průmyslu se v roce 2015 zvýšil oproti

roku 2014 o 706 podniků, o 0,38%, na

celkových 186 889 aktivních subjektů.

V roce 2015 zaměstnávaly tyto podniky

v ČR 589 tis. zaměstnanců, oproti roku

2014 se tento počet snížil o 5 tis. osob, o

0,84%. Výkony MSP v průmyslu v roce

2015 dosáhly 1 685 783 mil. Kč, oproti

roku 2014 je to pokles o 89 808 mil. Kč, o

5,06%.

38

38

63

39

72

69

41

92

54

41

68

89

45

24

13

46

81

32

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015


13

Stavebnictví (sekce F)

Graf č. 9: Vývoj přidané hodnoty MSP ve stavebnictví v

letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená MSP ve stavebnictví v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o 10 141 mil. Kč,

o 8,02%, na 136 653 mil. Kč. Mzdy (bez OON) v MSP ve stavebnictví vzrostly v roce 2015 oproti roku

2014 o 703 mil. Kč, o 1,61%, na 44 386 mil. Kč. V roce 2015 vzrostla i průměrná měsíční mzda, o 673 Kč,

o 3,33%, na 20 897 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP ve stavebnictví v

roce 2015 vzrostly proti roku 2014 o 1 554 mil. Kč, o 5,72%, na 28 741 mil. Kč.

Obchod (sekce G)

Graf č. 10: Vývoj přidané hodnoty MSP v obchodě v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená v MSP v obchodu v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o 16 579 mil. Kč,

o 6,58%. Mzdové prostředky (bez OON) u MSP v obchodu se v roce 2015 zvýšily oproti roku 2014

o 1917 mil. Kč, o 2,02%, na 96 918 mil. Kč. V roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 i průměrná měsíční

mzda, a to o 801 Kč, na 23 748 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP

Počet ekonomicky aktivních MSP ve

stavebnictví v roce 2015 vzrostl oproti

roku 2014 o 162 subjektů, o 0,09%, na

170 914 subjektů. V roce 2015

zaměstnávaly tyto podniky 177 tis.

zaměstnanců, oproti roku 2014 tento

počet klesl o 3 tis. osob, o 1,67%.

Výkony MSP ve stavebnictví v roce

2015 vzrostly oproti roku 2014 o

27 140 mil. Kč, o 5,28%, dosáhly

541 282 mil. Kč.

Počet ekonomicky aktivních MSP

v obchodu v roce 2015 vzrostl oproti roku

2014 o 1086 subjektů, o 0,15%, na

243 707 aktivních subjektů. V roce 2015



počet klesl o 1 tis. osob, o 0,29%. Výkony

MSP v obchodu v roce 2015 vzrostly

oproti roku 2014 o 9 838 mil. Kč, o 1,63%,

na 615 199 mil. Kč.

13

16

83

13

07

00

12

43

92

11

97

19

12

65

12

13

66

53

110 000

115 000

120 000

125 000

130 000

135 000

140 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015

23

66

31

23

76

49

23

50

58

23

36

44

25

21

46

26

87

25

210 000

220 000

230 000

240 000

250 000

260 000

270 000

280 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015


14

v obchodu vzrostly v roce 2015 oproti roku 2014 o 6065 mil. Kč, o 12,9%. Celkový objem investic MSP

v obchodě v roce 2015 byl 53 152 mil. Kč.

Tržní služby (sekce L, S)

Graf č. 11: Vývoj přidané hodnoty MSP ve službách v letech 2010–2015

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená v MSP ve službách v roce 2015 vzrostla oproti roku 2014 o 26 110 mil. Kč,

o 7,35%. Mzdové prostředky (bez OON) v sektoru MSP v tržních službách klesly v roce 2015 oproti roku

2014 o 423 mil. Kč, o 0,43%, na 98 664 mil. Kč. V roce 2015 klesla oproti roku 2014 i průměrná měsíční

mzda, a to o 35 Kč, o 0,15%, na 22 650 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP

ve službách se snížily v roce 2015 oproti roku 2014 o 5 891 mil. Kč, tj. o 5,11%, na 121 174 mil. Kč.

Počet ekonomicky aktivních MSP ve

službách v roce 2015 vzrostl oproti roku

2014 o 2344 podniků, o 0,63%, na

373 716 aktivních subjektů. V roce 2015



počet klesl o 1 tis. osob, o 0,27%. Výkony

MSP ve službách v roce 2015 vzrostly

oproti roku 2014 o 27 272 mil. Kč, o

3,17%, na 887 322 mil. Kč.

31

62

99

32

78

36

33

32

99

33

84

50

35

53

79

38

14

89

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015


15

3 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ

Snižování administrativní zátěže podnikatelů

Snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám vlád ČR.

Výchozím bodem bylo usnesení vlády č. 421 ze dne 13. dubna 2005, o snižování administrativní zátěže

podnikatelů. V roce 2008 přijala Česká republika usnesením vlády č. 446 ze dne 21. dubna 2008 Plán

snižování administrativní zátěže s cílem snížit administrativní zátěž podnikatelů o 20% do konce roku

2010 (dále jen Plán).

Následně byl, usnesením vlády č. 308 ze dne 27. dubna 2010, zvýšen původní cíl na 25% a současně

bylo jeho plnění posunuto do konce roku 2012.

Plán byl realizován a ukončen ke dni 31. 12. 2012. Ze Zprávy o jeho plnění, schválené usnesením vlády

č. 595 ze dne 9. srpna 2013, vyplývá, že změny v právních předpisech realizované k 31. 12. 2012

odpovídaly úspoře pro podnikatele ve výši 17,2 mld. Kč ročně, tj. snížení o 23,36% z celkové zátěže

naměřené v roce 2005. Rozdíl ve výši necelých 2% oproti plánu demonstrují opatření, která se

nepodařilo vyčíslit z důvodu neexistence statistických údajů nebo základního měření z roku 2005. Plán

byl splněn.

V závěru roku 2010 vláda ČR schválila usnesením vlády č. 861 ze dne 1. prosince 2010 postup, jakým

bude provedeno měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů (dále jen "projekt

Přeměření"). Cílem projektu Přeměření bylo identifikovat informační povinnosti ve 12 oblastech,

u kterých byly předpokládány nejzřetelnější výsledky a dosažení největších úspor pro podnikatele

(např. vstup do podnikání, obchodní právo, vydávání povolení), a určit povinnosti vnímané podnikateli

jako iritující. Aktivity v problematice administrativní zátěže podnikatelů tak byly více přiblíženy

podnikatelům.

Realizace projektu Přeměření byla zahájena v roce 2011, kdy byly zjištěny počty informačních

povinností ve sledovaných oblastech. Rovněž byl u podnikatelů proveden výzkum časové náročnosti

administrativních činností a zjištěny iritující povinnosti. První dílčí informace a výstupy projektu

Přeměření byly součástí Zprávy o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů

do 31. 12. 2011. S daty zjištěnými v průběhu roku 2011 a 2012 bylo dále pracováno. V roce 2013 byly

vypracovány Prováděcí pokyny k Metodice měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů,

jimiž byl zpřesněn standardní nákladový model (Standard Cost Model – SCM) pro výpočet

administrativní zátěže podnikatelů plynoucí z právních předpisů. Práce na projektu byly ukončeny

dle harmonogramu.

Z provedeného výpočtu administrativní zátěže podnikatelů k 31. 12. 2013 vyplynulo, že administrativní

zátěž podnikatelů byla snížena o 21,1 mld. Kč, tj. snížení o 24,39% oproti roku 2005 (počítáno v cenách

roku 2013), což v cenách roku 2005 představuje snížení administrativní zátěže podnikatelů o 36,82%.


16

Na základě výstupů vyplývajících ze Zprávy o plnění Plánu a ze Zprávy o projektu Přeměření

odsouhlasila vláda ČR (usnesení vlády č. 595 ze dne 9. srpna 2013) počínaje rokem 2013 53 opatření

vedoucích ke snížení zátěže kladené na podnikatele. Zároveň byly stanoveny dlouhodobé cíle, které

zahrnovaly odstranění celkem 60 opatření do konce roku 2015 a provedení dalšího přeměření

administrativní zátěže podnikatelů v roce 2016, čímž by mělo být možné posoudit pokrok oproti roku

2013. Ještě v roce 2013 se resortům podařilo 34 opatření splnit a zároveň byla navržena další nová

opatření.

V průběhu roku 2014 se podařilo splnit 52 opatření a resorty i nadále přijímaly další nová opatření.

Počet sledovaných opatření od roku 2013 se tak zvýšil na 78.

Vládě byla předložena Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2015.

Lze konstatovat, že stanovený cíl, snížit zátěž při podnikání 60 opatřeními, byl splněn. V nadcházejícím

období se budou resorty zabývat zbývajícími opatření.

Na základě usnesení vlády č. 543 ze dne 9. července 2014 byla v roce 2014 pro zintenzivnění prací

na redukci zátěže podnikatelů opětovně zřízena Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže

podnikatelů ("Expertní skupina"). Jejími členy jsou Asociace malých a středních podniků a živnostníků

ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR,

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Sdružení podnikatelů a živnostníků, Unie

středního stavu, Asociace soukromého zemědělství, Strana soukromníků ČR a zástupce z vysoké školy.

Hlavním úkolem Expertní skupiny, která se schází zpravidla čtvrtletně, je posuzování a práce s návrhy

s pozitivními dopady na podnikatelské prostředí, zejména v oblasti redukce administrativy. Od svého

vzniku se Expertní skupina zabývala více jak 100 tématy, přičemž od svého znovuzřízení si k řešení

vybrala 30 témat zaměřených na snižování administrativní zátěže podnikatelů. V průběhu roku 2014

byla vyřešena 3 témata. V roce 2015 se Expertní skupina zabývala 13 tématy, z nichž se podařilo vyřešit

další 3. Činnost Expertní skupiny bude do budoucna podpořena nově zřizovanými "antibyrokratickými

komisemi" na jednotlivých resortech, jejichž zřízení vyplývá z Akčního plánu na podporu

hospodářského růstu a zaměstnanosti – Aktualizace pro rok 2016, schváleného usnesením vlády č. 64

ze dne 25. ledna 2016.

Hodnocení dopadů regulace

Při vytváření podmínek pro podnikání chce ČR jít především cestou kvalitních právních předpisů. Proto

je věnována mimořádná pozornost předpokládanému hospodářskému a finančnímu dopadu každé

navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí. Jako efektivní nástroj k tomu slouží hodnocení

dopadů regulace tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), což je povinnost předkladatele zhodnotit

dopad budoucí regulace, a to již ve fázi plánování. Dále je nezbytné po určitém čase každý existující

právní předpis podrobit přezkumu z hlediska účinnosti a naplňování daných cílů. Vyhodnocení

účinnosti právního předpisu musí být prováděno vždy ve spolupráci s dotčenými subjekty.


17

Dne 8. července 2015 byl předložen návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace RIA,

a to na základě usnesení vlády č. 542 k podnětu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

ke sjednocení způsobu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů. Kromě uvedeného bylo dále cílem

předloženého materiálu uvést Obecné zásady do souladu s legislativními pravidly vlády včetně nově

navrhovaných změn, nově zavést povinnost hodnotit korupční rizika, zpřesnit rozhodovací proces

o provedení RIA.

Usnesení vlády ČR ze dne 3. února 2016 č. 76 o změně Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace

(RIA) uložilo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů zajistit dodržování postupů

vyplývajících z tohoto usnesení. Organizační zajištění provádění RIA je plně v kompetenci orgánů státní

správy.

Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2015

Změny legislativy související s živnostenským podnikáním, které byly přijaty v roce 2015, jsou obsaženy

v příloze (Příloha č. 1 - Legislativní změny přijaté v roce 2015).

Zákon o významné tržní síle

Na problematiku nekalých obchodních praktik mezi podniky (dodavateli a odběrateli při dodávkách

zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům) zaměřila v poslední době svoji pozornost

i Evropská komise. Nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, který

začal vyvstávat již v průběhu 90. let minulého století. Podle informací od dodavatelů dochází k situacím,

kdy za své zboží dostávají zaplaceno se zpožděním nebo, při započtení všech nákladů na požadované

poplatky, prodávají v podstatě bez marží, na úrovni nákladových cen. Institutem významné tržní síly se

u nás zabývá „zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb.“, který byl Parlamentem schválen jako

poslanecký návrh (sněmovní tisk č. 431) a začal platit od 1. února 2010. Od počátku nabytí jeho

účinnosti byl předmětem kritiky jak podnikatelů, tak i odborníků. V souvislosti s řešením uvedené

problematiky vždy existovala a bude existovat řada rozdílných přístupů.

Novela zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami

některých obchodních řetězců, vstoupila v účinnost dne 6. března 2016. Obchodníci mají tři měsíce

na to, aby uvedli do souladu s novou legislativou všechny své smlouvy.

Zákon mimo jiné vyžaduje dodržování 30denní doby splatnosti faktur mezi odběratelem

a dodavatelem. Znemožňuje také přenášet na dodavatele obchodní rizika a náklady obchodního

řetězce. Rozsáhlé přílohy byly zrušeny a nahrazeny souborem devíti deliktů, resp. nekalých praktik.

Novela dále zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto

aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to

takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého

důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných

protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje.


18

Podnikatelská rada

Významnou platformou spolupráce státní správy se soukromým sektorem a se zástupci zaměstnanců

je Podnikatelská rada – poradní orgán MPO meziresortního charakteru v oblasti podpory

podnikatelského prostředí, kde jsou pravidelně diskutovány aktuální otázky z oblasti podnikání.

Nejvyšší orgán Podnikatelské rady, jejímž předsedou je ministr průmyslu a obchodu, tvoří plénum,

které má 13 zástupců státní správy, 15 zástupců soukromého sektoru a 1 zástupce má v plénu

i Českomoravská konfederace odborových svazů. K aktuálním tématům jsou na zasedání Podnikatelské

rady pravidelně zvány i další subjekty veřejného a soukromého sektoru.

V průběhu roku 2015 se uskutečnila dvě zasedání pléna Podnikatelské rady, na kterých byla

diskutována témata: Evropské fondy, Doing Business, Výsledky České obchodní inspekce, Elektronická

evidence tržeb, její technické zabezpečení a ostatní nástroje, Elektronická evidence tržeb – aktuální

stav příprav, Zákon o veřejných zakázkách, Aktuální kroky v oblasti posílení podpory exportu,

ekonomické diplomacie a obchodní politiky, Vyhodnocení jízdního řádu AMSP ČR a Desatera podpory

malých a středních podniků ve vztahu k resortům, Rok řemesel 2016 realizovaný AMSP ČR– klíčová

aktivita malého podnikání v příštím roce – zapojení cechů a odborných společenstev, Podpora

podnikání v malých obcích – Integrovaný záchranný systém obcí, Rok průmyslu a technického

vzdělávání z pohledu Svazu průmyslu a dopravy ČR, Rok průmyslu a technického vzdělávání z pohledu

Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zasedání pléna Podnikatelské rady budou svolávána i nadále, nejméně však dvakrát ročně.

Aktuální stav startupové scény

Pojem „startup“ označuje jakýkoliv nově vznikající projekt či začínající podnikatelský subjekt často ještě

ve fázi tvorby podnikatelského záměru, avšak velmi často bývá spojován s ICT, internetem a dalšími

„hi-tech“ (špičkovými technologiemi). V roce 2015 se počet obchodních společností v ČR zvýšil o 10 654

a počet fyzických osob podnikajících o 4 294. To svědčí o poměrně vysoké podnikatelské aktivitě, kdy

se nositelé myšlenek a tvůrci nápadů rozhodnou rozjet projekty v konkrétním podnikatelském modelu.

Podnikatelské prostředí pro startupy není v právním řádu ČR speciálně upraveno, začínající podnikatelé

mají stejné právní, daňové, odvodové i informační povinnosti jako ostatní podnikatelé. Proces

obecného snižování administrativní zátěže podnikatelů má tedy pozitivní dopad i na prostředí pro

startupy. Podnikatelé zejména oceňují zjednodušení registrace živnostenského podnikání a zkrácení

lhůt pro zápis společnosti do Obchodního rejstříku obchodními soudy. Stěžují si však například na

vysoké odvody za zaměstnance, které musí rozjíždějící se obchodní společnost v určitém stádiu

najmout, aby mohla realizovat podnikatelský projekt v plném rozsahu. Překlenutí období mezi

zahájením investic do rozvoje projektu a generováním tržeb, nazývané jako „údolí smrti“ je

nejkritičtější fází podnikatelského cyklu.

Nejčastější formu, kterou začínající podnikatel volí, je společnost s ručením omezeným. Zákon č.

90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zjednodušil finanční náročnost pro podnikatele zakládající


19

s.r.o. ve smyslu povinného základního kapitálu v hodnotě 1 Kč. Začínající podnikatelé přecházejí z jedné

právní formy do druhé také z důvodu maximálního využití všech výhod, které jim platná legislativa

umožňuje. Jedná se např. o ručení majetkem. Společnost s ručením omezeným jako právnická osoba

za své závazky ručí, avšak společník ručí pouze do výše nesplaceného vkladu. Pokud tedy svůj podíl

plně uhradí, neručí. Oproti tomu začínající podnikatel ručí celým svým majetkem.

Začínající podnikatelé často neumí přilákat soukromý kapitál i přes značný potenciál projektu. Při

hledání investice mnoho startupů naráží na neschopnost inovativní záměr srozumitelně prezentovat.

V některých krajích s jasnou inovačně rozvojovou strategií vznikla v minulých letech centra podpory

začínajících a inovačně orientovaných podnikatelů, kde jsou k dispozici prostory, přístroje, laboratoře

a další podpůrné služby. Jsou to zejména podnikatelské inkubátory, technologické akcelerátory,

vědeckotechnické parky, inovační centra, huby, klastry, co-workingové platformy a další zařízení

vytvářející podpůrnou inovační infrastrukturu. Jejich činnost je orientována do oblasti vědy, technologií

a inovačního podnikání. Své know-how využívají k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činnosti

inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií, k podpoře začínajících podnikatelů při tvorbě

inovačních projektů, startu podnikatelských subjektů a samotném podnikání a k výchově k inovačnímu

podnikání. Tyto instituce pomáhají podnikatelům rovněž hledat příležitosti pro kooperaci mezi

vysokými školami a obchodními společnostmi navzájem, zprostředkovat podnikatelským subjektům

přístup na mezinárodní trhy, kontakty se společnostmi v tuzemsku i zahraničí, nacházet případné

investory či zabezpečovat propagaci. V těchto zařízeních mohou začínající podnikatelé najít vhodné

zázemí a využít výhody ze sdílených služeb a infrastruktury.

Nově vzniklé podnikatelské subjekty potřebují pro svůj úspěšný rozjezd především příznivé

podnikatelské prostředí a dostatek finančních zdrojů. Společnost vědeckotechnických parků ČR

identifikuje v České republice 48 VTP.

Projekt Czech Accelerator

Projekt CzechAccelerator od svého zahájení v roce 2011 do ukončení v roce 2015 pomáhal inovativním

firmám získat zkušenosti s podnikáním na vyspělých zahraničních trzích prostřednictvím poskytování

poradenských služeb od zahraničních mentorů. Firmy měly možnost rozvíjet své manažerské

zkušenosti, marketingové dovednosti a zúčastnit se množství seminářů, konferencí a networkingových

akcí. Společnosti navíc využívaly možnosti čerpat příspěvek na právní služby, především ochranu

duševního vlastnictví, služby poradců a místních expertů, ubytování a letenku.

Od roku 2011 proběhlo 6 výzev k podání přihlášky a 3 doplňující výzvy, do kterých se přihlásilo celkem

95 žadatelů. Podpořeno bylo 39 společností. Zúčastnit se mohly inovativní společnosti podnikající v

oborech ICT, biotechnologií, nanotechnologií, life sciences, přesného strojírenství, zdravotnické

techniky a čistých technologií.

Každá vybraná společnost se zúčastnila několikadenního předodletového školení v ČR jako přípravu na

několikaměsíční pobyt ve vybrané destinaci – na západním nebo východním pobřeží USA (Silicon Valley


20

nebo Boston), v Singapuru, Izraeli nebo ve Švýcarsku. Projekt umožňoval opakovanou účast. Účastníci,

kteří projekt absolvovali, se mohli přihlásit znovu po splnění všech podmínek, ovšem nemohli se

přihlásit k pobytu do destinace, kde pobyt již absolvovali. Celkem proběhlo tedy 42 pobytů.

Graf č. 12: Počet účastníků za jednotlivé výzvy (včetně doplňujících výzev) dle destinací

Projekt byl realizován Agenturou pro podporu podnikání a investice CzechInvest v rámci Operačního

programu Podnikání a inovace, 2007–2013 (OPPI), prioritní osy 6 „Služby pro rozvoj podnikání“

programu Poradenství. Celkové náklady na projekt činily 23 310 482,18 Kč. Následující tabulka

zobrazuje celkovou výši podpory poskytnutou účastníkům v jednotlivých výzvách v průběhu let 2011 -

2015.

Graf č. 13: Výdaje na poskytnuté a čerpané služby účastníkům projektu za jednotlivé výzvy


21

Shrnutí projektu

Více než 1 700 hodin mentoringu

386 navštívených networkingových akcí (zajištěné dodavatelem)

Nárůst tržeb +260%

Nárůst počtu zaměstnanců +22,5%

Minimálně 6 účastníků získalo vstup rizikového kapitálu

14 podaných patentových přihlášek nebo ochranných známek

Přes 400 uzavřených dohod o partnerství nebo spolupráci

18 založených poboček v destinacích

Kromě výše uvedených úspěchů účastníci nejvíce ocenili možnost být součástí inspirativního

zahraničního prostředí ve světových inovačních centrech, profesně se vzdělávat, potkat se s velikány

současného byznysu, jednat v odlišném kulturním kontextu, porovnat svůj produkt s tvrdou zahraniční

konkurencí či získávat nové motivace a zkušenosti. Díky zázemí a administrativní podpoře, které jim

CzechAccelerator 2011-2014 v technologických inkubátorech poskytl, se mohli zástupci firem

soustředit skutečně na to nejpodstatnější – byznys a rozvoj produktu. Díky poradenství mentorů, kteří

jim byli po celou dobu k dispozici, se naučili, jak na zahraničních trzích vystupovat, jak vést jednání s

případnými investory, jak efektivně navázat smysluplné kontakty a jak prezentovat svůj produkt tak,

aby skutečně zaujal případné investory.

Pokračování projektu se očekává v rámci nového programovacího období od poloviny roku 2016.

V současné době Agentura CzechInvest spolupracuje na projektu Czech ICT Incubator @Silicon Valley,

jehož realizátorem je Czech ICT Alliance.

Projekt CzechEkoSystem

Interní projekt CzechEkoSystem, ekosystém pro rizikový kapitál, jehož realizátorem byla Agentura pro

podporu podnikání a investic CzechInvest, byl podpořen v rámci Operačního programu Podnikání

a inovace, 2007 – 2013 (OPPI), prioritní osy 6 „Služby pro rozvoj podnikání“ programu Poradenství.

Realizace projektu CzechEkoSystem probíhala od listopadu 2011 do října 2015. Celková výše čerpání

projektu byla 93 953 688,47 Kč. Celkem bylo podpořeno 111 MSP.

Cílem projektu bylo podpořit začínající podnikatelské subjekty prostřednictvím poradenských služeb

a koučinku. Účast v projektu umožnila podpořeným společnostem získání praktických zkušeností při

komercializaci vlastního produktu, praktické uplatnění podnikatelského plánu a posílení

marketingových a manažerských schopností. Podnikatelským subjektům bylo díky těmto službám

umožněna příprava na možný kapitálový vstup zvláště pak na tzv. zárodečný kapitál (seed capital). Ten

se soustřeďuje zejména na financování začínajících inovativních firem a jejich další rozvoj.


22

Podpora pro účastníky byla poskytována v režimu de minimis ve výši 80 – 100% způsobilých výdajů

projektu. Rozsah a objem služeb byl závislý na Rozvojovém plánu a potřebách účastníka dle schválené

Žádosti. Celková podpora v rámci projektu činila min. 0,2 mil. Kč a max. 2,5 mil. Kč bez DPH na jednoho

účastníka:

Poradenské služby – podpora 80%, maximálně však 2 mil. Kč bez DPH na jednoho účastníka;

účastník se na nákladech podílel ve výši 20%.

Služby kouče – podpora 100%, maximálně však 0,5 mil. Kč bez DPH na jednoho účastníka.

Koučink byl řízen odborně zdatnou osobou kouče – úspěšného podnikatele a manažera, který vedl

podnikatelský subjekt během trvání projektu, poskytoval mu rady a doporučení z praxe a pomáhal mu

definovat cíle v projektu, poskytoval mu rady a doporučení z praxe a pomáhal mu definovat cíle

v projektu i mimo něj. Zároveň projekt CzechEkoSystem zpřístupňoval MSP celé spektrum

poradenských služeb s nízkou spoluúčastí. Poradenství zajišťovala na základě veřejné zakázky

společnost Deloitte a to v oblastech znázorněných v následujícím grafu.

Graf č. 14: Celkový počet vyčerpaných hodin Poradenství

Zdroj: CzechInvest

Celkový rozsah služeb poskytnutý účastníkům projektu je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 2

Služba rozsah podpory

koučink 46 300 787,25 Kč

Poradenství (bez 20% spoluúčasti účastníka) 34 856 421,60 Kč

celkem 81 157 208,85 Kč

Zdroj: CzechInvest

Výsledky projektu CzechEkoSystem:

Průměrný nárůst počtu zaměstnanců o 26%

Průměrný nárůst obratu účastníků o 122%


23

Minimálně 6 účastníků získalo vstup rizikového kapitálu (a dalších 27% o něm alespoň jedná)

Minimálně 9 podaných patentových přihlášek nebo ochranných známek

Minimálně 19 uzavřených dohod o partnerství a spolupráci

Minimálně 19 společností, kterým projekt pomohl vstoupit na zahraniční trh

Propagace startupového ekosystému

V září 2015 spustila Agentura CzechInvest ve spolupráci s partnery IBM, Czech ICT Alliance, AMSP

a Rockaway, za účelem poskytnutí ucelených informací o českém startupovém ekosystému a zároveň

jeho propagace v zahraničí, web www.czechstartups.org (dále „CS.org“).

Cílem CS.org je být hlavním rozcestníkem pro startup společnosti, investory a ostatní návštěvníky, kteří

chtějí získat informace o startupovém prostředí a o programech na pomoci v rozvoji podnikání.

Web nabízí:

základní orientace v českém startupovém ekosystému

databázi subjektů (startupů, investorů, infrastruktury – inkubátory, akcelerátory, co-workingy

apod.)

informace o existujících programech, soutěžích, a další podpoře

přehled událostí (eventů) a novinek ze startupového světa

Inspiraci pro (budoucí) podnikatele prostřednictvím tzv. success stories

know-how (odkazy na užitečné stránky, články o podnikání, investování, zakládání společností

apod.)

Spolupráce V4

V červnu 2015 převzala Česká republika předsednictví v rámci zemí Visegradské skupiny (V4). Během

roku proběhlo několik akcí a aktivit zaměřených na startupový ekosystém.

Dne 12. 10. 2015 došlo v Praze k podpisu Memoranda o porozumění k regionální spolupráci v oblasti

inovací a startupů zemí Visegrádské skupiny (V4), ve kterém se zástupci České republiky, Slovenska,

Polska a Maďarska zavázaly k těsnější spolupráci v oblasti podpory začínajících podnikatelů. Cílem

memoranda je zvýšit zájem o visegradské startupy a inovativní malé a střední podniky a pomoci jim se

prosadit na globální úrovni. V rámci spolupráci se schází pracovní skupina, na které dochází k výměně

zkušeností a přípravě společných akcí.

Pilotní projekt We4Startup, který vzešel z V4 spolupráce proběhl v dubnu 2015 v Kalifornii. Během akce

se před panelem investorů a podnikatelů se představilo 12 startupů z regionu V4. V pořadí druhá akce

se konala v září 2015 opět v San Franciscu. Na akci vystoupili zejména společnosti, které se také

zúčastnili konferenci a veletrhu TechCrunch Disrupt v San Franciscu. V říjnu 2015 se uskutečnila akce o

obdobném konceptu také v Londýně opět za účasti startupů ze zemí V4.

http://www.czechstartups.org/


24

Finanční nástroje

Pokračující hospodářský růst české ekonomiky se odehrával v prostředí nízkých úrokových sazeb, což

posilovalo zájem podnikatelů a bank o zajištění ve formě bankovních záruk ČMZRB. Odpovědět na tuto

výzvu představovalo velmi náročný úkol, jehož naplňování se projevilo v historicky nejvyšším ročním

objemu nově poskytnutých záruk (6,9 mld. Kč), které usnadnily malým a středním podnikatelům

získávání investičních i provozních úvěrů.

Dále se rozšířil okruh bank zapojených do realizace záručního programu. K jeho zdárnému průběhu

přispěla i protizáruka Evropského investičního fondu. ČMZRB se tímto způsobem jako první v České

republice zapojila do využívání prostředků Evropského fondu pro strategické investice, jehož

prostřednictvím chce Evropská komise povzbudit investiční aktivitu v EU. S pomocí protizáruky EIF

bude možné v letech 2015 až 2017 podpořit 1 400 podnikatelů zárukami v celkové výši 3,1 mld. Kč.

V roce 2015 bylo poskytnuto 2 661 záruk v celkové výši 6 913 mil. Kč. Zárukami byly podpořeny úvěry

v částce 9 947 mil. Kč.

V rámci programu INOSTART pokračovalo i v roce 2015 poskytování záruk za úvěry začínajícím

podnikatelům na inovativně zaměřené projekty. Úvěry podpořené zárukou ČMZRB poskytovala Česká

spořitelna, a.s. V rámci programu INOSTART bylo začínajícím podnikatelům poskytnuto 13 záruk

v celkovém objemu 65 mil. Kč.

Na základě závazku prodloužit dobu ručení bylo prodlouženo trvání záruky u 1 646 záruk ve výši 3 981

mil. Kč, což umožnilo podnikatelům dále čerpat úvěry na financování provozních potřeb.

Kromě záruk za bankovní úvěry bylo poskytnuto též 305 záruk za návrh do obchodní veřejné soutěže

(vadium) ve výši 119 mil. Kč.

Na základě Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s Českou exportní bankou byl v roce 2015

poskytnut Českou exportní bankou proexportní úvěr ve výši 5,4 mil. Kč.

Záruky byly v největším rozsahu použity k podpoře projektů umístěných na území Moravskoslezského

kraje, Jihomoravského kraje a Prahy.

Největší počet záruk byl poskytnut k projektům ve velkoobchodu a maloobchodu a dále ve

zpracovatelském průmyslu.

V roce 2015 bylo poskytnuto celkem 27 úvěrů pro malé podnikatele v celkové výši 65 mil. Kč.

Jednalo se o:

zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele v Programu REVIT - poskytnuto bylo 9 úvěrů ve výši

46 mil. Kč na projekty zaměřené na oživení a rozvoj podnikatelských aktivit na

území Moravskoslezského kraje,

úvěry se sníženou úrokovou sazbou v regionálním programu pro Jihočeský kraj - poskytnuto

bylo 18 úvěrů ve výši 19 mil. Kč.


25

Nejvíce byly podpořeny úvěry z oblasti zpracovatelského průmyslu.

Převážná část poskytnutých úvěrů a záruk směřovala k malým podnikatelům do 49 zaměstnanců.

Tabulka č. 3: Realizace úvěrových a záručních programů v roce 2015

program počet uzavřených smluv objem podpor

(mil. Kč)

záruky ZÁRUKA 2 661 6 913

záruky INOSTART 13 65

úvěry REVIT 9 46

úvěry regionální úvěry v Jihočeském kraji

18 19

celkem 2701 7043

Zdroj: ČMZRB

Malí a střední podnikatelé předložili v roce 2015 celkem 3 275 žádostí o podporu formou záruk za úvěry

či žádostí o úvěry (viz tabulka č. 4). Z tohoto počtu bylo 2 688 žádostí kladně vyřízeno, 347 žádostí bylo

zamítnuto. Od žádosti odstoupilo v průběhu jejího vyřizování 234 žadatelů. Hodnocení zbývajících 6

žádostí nebylo v roce 2015 ukončeno a bude pokračovat v roce 2016.

Tabulka č. 4: Žádosti o podporu a jejich vyřizování od roku 2014

Ukazatel 2011 2012 2013 2014 2015

Podané žádosti 487 1 095 1 903 2 423 3 275

Kladně vyřízené žádosti 241 793 1 563 1 988 2 688

Zamítnuté žádosti nebo odstoupení žadatele 109 125 229 210 581

Žádosti převedené do následujícího roku 137 177 111 225 6

Zdroj: ČMZRB

Technické vzdělávání

Pro rozvoj podnikatelského prostředí je nutný dostatek kvalifikované pracovní síly.

Podnikatelé si stěžují na nedostatek kvalitně připravených absolventů technických oborů. Jedním

z nástrojů, jak tuto situaci řešit, je spolupráce škol a firem, kterou mohou posílit daňové úlevy. MPO

a Svaz průmyslu a doprav ČR se mj. v rámci celoroční kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání

2015 snažily zvyšovat informovanost podnikatelů o možnostech daňových úlev. Kampaň Rok průmyslu

a technického vzdělávání probíhala po celý rok 2015 a kromě zaměstnavatelů (SP ČR a KZPS) a

ministerstev (MPO, MŠMT) se k ní připojily i kraje, média a další subjekty.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu se během roku zúčastnili množství seminářů, konferenci

a odborných debat k tématu technického vzdělávání. Cílovou skupinou byla jak laická a školská

veřejnost, tak zaměstnavatelé. Jedním z často akcentovaných témat byly smluvní vztahy mezi

zaměstnavatelem a (nezletilým) žákem střední školy. V listopadu 2015 bylo Ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy zveřejněno Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání


26

smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy

připravujícím se pro potřeby zaměstnavatele. V dubnu 2016 bylo Ministerstvem školství, mládeže

a tělovýchovy zveřejněno Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smlouvy o

obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování realizovaného na pracovištích fyzických

či právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání.

Agentura CzechInvest realizovala v rámci kampaně v regionech např. exkurze škol do firem.

Koncem roku 2015 byla Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR vyhlášena kampaň Rok

řemesel 2016, která se mj. zaměří rovněž na podporu některých technických oborů a osvětu veřejnosti.

4 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu

Operační program Podnikání a inovace (OPPI)

Tento operační program je základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro

čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007 — 2013. OPPI vychází ze

základních principů Lisabonské strategie (následně Strategie Evropa 2020), která je primárně

orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů

udržitelného rozvoje.

Hlavním cílem OPPI je podpora a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti

průmyslu, podpora inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to

zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a

vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí

kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a

komunikačních technologií.

OPPI se skládá ze 7 prioritních os (6 prioritních os určených pro podnikatelskou sféru + 1 prioritní osa

OP Technická pomoc), jež se dále člení na oblasti podpory a jednotlivé programy. V souladu se zvolenou

strategií je v rámci OPPI poskytovaná podpora směřována do oborů, které jsou nebo mají potenciál

stát se konkurenceschopnými v evropském a světovém měřítku. Tato konkurenceschopnost se opírá

především o využití nových poznatků z oblasti vědy a výzkumu, realizaci inovačních opatření, kvalitní

pracovní sílu a o fungující síť služeb pro podnikatele. Z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF)

je pro OPPI v rámci programovacího období 2007 – 2013 vyčleněno více než 3,12 mld. EUR. Včetně

15% povinného spolufinancování z národních zdrojů činí alokace na OPPI 3 671 400 782 EUR.

OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách:

Prioritní osa 1: Vznik firem


27

Je tvořena 2 oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s

akcentem podpory na inovačně orientované firmy. Pozornost je věnována problematice dostupnosti

vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím

možnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných projektů. Příjemci podpory:

výhradně MSP.

Prioritní osa 2: Rozvoj firem

Obsahuje 2 oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů

konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání nižší vlastní kapitálová vybavenost

nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v možnosti získat externí zdroje financování

prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické

vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních

technologií (ICT) a na rozvoj vybraných strategických služeb. Příjemci podpory: z převážné části MSP.

Prioritní osa 3: Efektivní energie

Obsahuje l oblast podpory, jejímž cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování

energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit

začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů

energie. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 4: Inovace

Obsahuje 1 oblast podpory, která je zaměřena na podporu technických a netechnických inovací v

podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu

jejich vlastních firemních kapacit pro VaV a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se

zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je

rovněž zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Příjemci podpory: z

větší části MSP.

Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace

Obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního

podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě

podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a

vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritní osa se rovněž zaměřuje na tvorbu

kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice

zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských

nemovitostí. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání

Obsahuje 2 oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a využití kvalitních poradenských a informačních

služeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příležitostí a odborné

přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora

usnadňuje marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Příjemci podpory: z převážné části MSP.


28

Tabulka č. 5: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2015, poskytnuté prostředky v EUR

Velikostní kategorie podniků

Počet projektů Poskytnuté dotace, úvěry a záruky

Podíl na poskytnutých dotacích, úvěrech a

zárukách

Malé a střední podniky 12 976 2 818 148 360 77,4%

Velké podniky 1 211 821 949 975 22,6%

CELKEM 14 187 3 640 098 335 100%

Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015. Pro přepočet použit kurz z ledna 2015: 27,025 CZK/EUR (u ŽoPl, které jsou refundovány a mají uveden vlastní kurz, byl použit tento kurz)

Do konce roku 2015 bylo v prioritních osách 1, 2, 3, 5 a 6 OPPI formou vydaného Rozhodnutí o

poskytnutí dotace nebo uzavření úvěrové či záruční smlouvy podpořeno celkem 12 976 projektů MSP

a 1 211 projektů velkých podniků. Podíl MSP na poskytnutých dotacích, úvěrech a zárukách dosáhl

celkem 77,4%.

Tabulka. č. 6: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2015 ve formě dotace (počty projektů s vydaným

Rozhodnutím o poskytnutí dotace podle velikostních segmentů)

Oblast podpory OPPI

Malé podniky Střední podniky Velké podniky CELKEM

2.2 3497 2297 70 5864

3.1 486 314 311 1111

4.1 556 553 466 1575

4.2 189 260 176 625

5.1 102 19 22 143

5.2 230 155 61 446

5.3 571 333 105 1009

6.1 303 160 0 463

6.2 628 553 0 1181

Celkový součet 6562 4644 1211 12417

Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015

V rámci podpory MSP v programech OPPI, které jsou administrovány Agenturou CzechInvest, měly, co

se týče alokace na MSP, ke dni 31. 12. 2015 nejvýznamnější zastoupení oblasti podpory 6.1 Podpora

poradenských služeb a 6.2 Podpora marketingových služeb, kde byly finanční prostředky alokovány ze

100% na malé a střední podniky. Oblast podpory 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků

vykazovala naopak nejnižší zastoupení malých a středních podniků – celkem 70,41%.

Další statistiky týkající se OPPI:

Tabulka č. 7: Statistika registračních žádostí (RŽ) a plných žádostí (PŽ) OPPI

Podané RŽ Podané PŽ Schválené RŽ Schválené PŽ Vyřazené PŽ

23584 17842 21449 17352 4870 Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015


29

Do konce roku 2015 v rámci OPPI podali žadatelé, kteří jsou MSP, 17 842 plných žádostí o poskytnutí

dotace, z nichž bylo více než 17 350 schváleno. Vyřazených plných žádostí před podpisem Rozhodnutí

o poskytnutí dotace je evidováno 4 870.

Tabulka č. 8: Statistika odstoupených a ukončených projektů OPPI po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí

dotace

Odstoupené projekty po Rozhodnutí Ukončené projekty po Rozhodnutí

1459 465 Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015

Do konce roku 2015 je evidováno 1 459 projektů, v rámci kterých žadatelé odstoupili od realizace

projektu po podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ukončených projektů po podpisu Rozhodnutí o

poskytnutí dotace ze strany Řídícího orgánu je k 31. 12. 2015 celkem 465.

Nově vytvořená pracovní místa: V rámci projektů OPPI realizovaných malými a středními podniky bylo

do konce roku 2015 vytvořeno 12558,28 přepočtených pracovních míst (zdroj: ISOP Centrum,

kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2015).

Tabulka č. 9: Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Poskytnutá dotace Proplaceno

Počet

projektů Objem Počet ŽoPl Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva II 206 2 065 925 000 318 2 004 531 284

Eko-energie - Dotace - Výzva III 492 2 308 540 000 642 2 243 590 674

Eko-energie - Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů - Výzva I 53 1 246 576 000 81 1 232 361 871

Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie - Výzva I 49 347 622 000 70 339 818 825

ICT a strategické služby – Výzva I 64 654 658 000 290 581 746 849

ICT a strategické služby – Výzva II 72 765 849 000 283 700 686 731

ICT a strategické služby – Výzva III 350 2 860 242 000 1 161 2 684 524 983

ICT v podnicích - Výzva I 204 472 134 000 271 393 187 203

ICT v podnicích - Výzva II 205 459 481 000 281 414 347 477

ICT v podnicích - Výzva III 815 1 763 002 000 1 105 1 652 778 913

Inovace - Inovační projekt - Výzva I 78 1 104 405 000 128 1 014 906 192

Inovace - Inovační projekt - Výzva II 102 1 416 700 000 167 1 346 735 844

Inovace - Inovační projekt - Výzva III 91 1 417 508 000 137 1 357 779 332

Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 558 7 045 415 000 959 6 624 716 288

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 84 17 811 000 99 6 360 700

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 196 35 809 000 216 15 528 412

Klastry - Výzva I 17 572 671 000 91 483 451 216

Klastry - Výzva II 22 713 385 000 84 590 155 751

Marketing - Výzva I 491 292 631 000 491 190 751 278

Marketing - Výzva II 690 679 821 541 690 486 178 424

Nemovitosti - Výzva I 235 2 806 923 000 470 2 752 642 962


30

Nemovitosti - Výzva II 669 7 912 397 000 1 322 7 818 434 602

Poradenství - Výzva I 463 134 095 000 463 112 530 760

Potenciál - Výzva I 45 633 842 000 104 589 500 515

Potenciál - Výzva II 95 1 352 154 000 207 1 245 158 328

Potenciál - Výzva III 309 3 410 307 000 601 3 165 986 052

Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 15 1 351 421 000 72 1 276 114 251

Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 39 117 000 7 37 381 351

Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 28 3 177 359 000 152 2 973 667 299

Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 5 150 577 000 24 125 849 964

ROZVOJ - Výzva I 266 2 049 489 000 311 1 847 647 236

Rozvoj - Výzva II 294 1 906 766 000 364 1 807 168 035

Rozvoj - Výzva III 3 524 17 845 077 000 3 979 15 671 342 337

Školicí střediska - Výzva I 132 931 525 000 221 872 656 900

Školicí střediska - Výzva II 253 1 814 498 000 457 1 745 662 730

Technologické platformy - Výzva I 11 52 677 000 48 46 690 791

Technologické platformy - Výzva II 22 96 945 000 93 65 352 709

Celkový součet 11 206 71 905 354 541 16 459 66 517 925 069

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen OPPIK) je základním

programovým dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z

Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF) v programovém období 2014—2020. Tento

operační program byl schválen Evropskou komisí Rozhodnutím K (2015) 3039 dne 29. dubna 2015 a

stal se tak klíčovým nástrojem pro podporu českých podnikatelů z fondů Evropské unie v

programovacím období 2014 — 2020.

Strategie OPPIK je založena na dvou pilířích, jež se vzájemně prolínají. Jedním jsou společné myšlenky

a cíle vtělené do „Strategie Evropa 2020“, která si klade za cíl posílit hospodářství založené na

znalostech a inovacích, podporovat konkurenceschopnost a ekologičtější ekonomiku a rovněž

podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, a druhým jsou priority a potřeby ČR identifikované

na národní i evropské úrovni.

Cílem OPPIK je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a

inovacích. Pojem "konkurenceschopný" zahrnuje schopnost místních podniků prosazovat se na

světových trzích a vytvářet dostatek pracovních míst. Pojem "udržitelný" zvýrazňuje dlouhodobý

horizont konkurenční schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodářského rozvoje.

OPPIK je zaměřen na přenos technologií a spolupráce odvětví výzkumu a vývoje a inovačních firem,

posun od budování inovační infrastruktury k jejímu rozvoji a efektivnímu využívání, posílení role

finančních nástrojů, větší důraz na využití výsledků aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje.

OPPIK se skládá z 5 prioritních os (4 prioritní osy určené pro podnikatelskou sféru + 1 prioritní osa OP

Technická pomoc), které pokrývají celkem 12 investičních priorit v rámci 5 tematických cílů. Ke každé

investiční prioritě náleží specifický cíl, s výjimkou prioritní osy 5 – Technická pomoc, která se nevztahuje


31

k žádné investiční prioritě ani tematickému cíli. OPPIK zahrnuje dohromady 16 specifických cílů

reprezentující specifické tematické zaměření podpory. OPPIK je rozčleněn celkem do 24 programů

podpory, z nichž 11 je výhradně určeno pro MSP. Z ERDF je pro OPPIK v rámci programovacího období

2014 – 2020 vyčleněno více než 4,33 mld. EUR. Celková alokace OPPIK činí 4 905 786 895 EUR včetně

národních zdrojů.

Prioritní osy OPPIK jsou následující:

Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

Je tvořena 2 specifickými cíli, které jsou zaměřeny na rozvoj podnikání založeného na intenzivní tvorbě

a využívání unikátních znalostí ve všech oborech významných z pohledu specializace ČR a dále na

zkvalitňování služeb podpůrné infrastruktury vedoucího ke zvýšení intenzity společných výzkumných,

vývojových a inovačních aktivit mezi podnikatelskými subjekty a mezi veřejným a podnikovým

sektorem.

Tato prioritní osa cílí na zvýšení výdajů soukromého sektoru na výzkumné a inovační činnosti. Má

podpořit investice do zlepšení kvality infastruktury pro výzkum a technologický rozvoj s prioritou

modernizace a rozšíření výzkumného vybavení, dále finančně náročné investice do podnikového VaV

inovací, do vývoje produktů a služeb a obchodování s výsledky výzkumu. Problémem v ČR je

nedostatečná spolupráce ve VaV mezi soukromou a veřejnou sférou, proto je zapotřebí podporovat

projekty přenosu technologií, vytváření sítí, rozvoje klastrů a aplikovaných inovací prostřednictvím

konceptu inteligentní specializace, projekty technologického a aplikovaného výzkumu, mezinárodní

spolupráce a také ochrany duševního vlastnictví. Příjemci podpory: MSP, organizace pro výzkum a

šíření znalostí, vysoké školy, univerzity. Alokace: 1 352 544 411 EUR.

Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků

Je tvořena 4 specifickými cíli, které jsou zaměřeny na zvýšení počtu nových podnikatelských subjektů

a nových podnikatelských záměrů zejména inovačního charakteru s vysokým potenciálem růstu,

s přínosem pro zaměstnanost, dále na rozvoj internacionalizace podnikání v oblasti sofistikovaných

služeb a poradenství na MSP, na zvýšení využitelnosti podnikatelské infrastruktury, vč. využití tzv.

brownfieldů a rovněž také na zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů s důrazem na

technické odborné vzdělávání zaměstnanců MSP. Příjemci podpory: výhradně MSP. Alokace:

892 130 143 EUR.

Prioritní osa 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin

Je tvořena z 6 specifických cílů, které jsou zaměřeny na podporu udržitelnosti ekonomiky

prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie, podporu konkurenceschopnosti podnikatelských

subjektů a udržitelnosti ekonomiky prostřednictvím snížení energetické náročnosti, na posílení

konkurenceschopnosti a udržitelnosti ekonomiky pomocí rozvoje a modernizace energetické


32

infrastruktury a na podporu konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti ekonomiky zaváděním

nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin. Rovněž má tato prioritní osa

podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost ekonomiky prostřednictvím kombinované výroby

elektřiny a tepla a posílit konkurenceschopnost a ekonomiku prostřednictvím rozvoje a modernizace

energetické infastruktury. Příjemci podpory: MSP, fyzické či právnické osoby na základě licence na

výrobu tepelné energie a/nebo elektrické energie a licence na rozvod tepelné energie. Alokace:

1 217 129 658 EUR.

Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií

Obsahuje 2 specifické cíle, které jsou zaměřeny na růst konkurenceschopnosti ekonomiky, založeném

na moderních vysokorychlostních sítích pro připojení k internetu, a na růst konkurenceschopnosti,

založeném na vyvíjení a využívání vysoce inovativních ICT. Tato prioritní osa má přispět ke zlepšení

přístupu k ICT zejména v méně rozvinutých regionech. Intervence mají směřovat do těch lokalit, kde

neexistuje žádný provozovatel sítě pro vysokorychlostní přístup k internetu umožňující zajišťování

služby reálnou rychlostí alespoň 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že by v ní do 3 let nějaký

poskytovatel vybudoval infrastrukturu pro poskytování této služby. Stejně tak má tato prioritní osa

přispět k rozvoji vysoce sofistikovaných ICT řešení, sdílených služeb

a datových center. Příjemci podpory: MSP. Alokace: 743 657 589 EUR.

Tabulka č. 10: Přehled vyhlášených výzev za rok 2015

Program podpory: Datum vyhlášení

výzvy:

Druh výzvy: Alokace výzvy:

Min. procento alokace výzvy

určené pro MSP:

Výzva I Inovace - Inovační projekt 29. 5. 2015 průběžná 4 mld. Kč 60%

Výzva I Potenciál 29. 5. 2015 průběžná 1,5 mld. Kč 60%

Výzva I Aplikace 26. 6. 2015 kolová 2 mld. Kč 60%

Výzva I Partnerství znalostního transferu 29. 5. 2015 kolová 300 mil. Kč 100%

Výzva I Spolupráce - klastry 29. 5. 2015 kolová 500 mil. Kč 100%

Výzva I Technologie 29. 5. 2015 průběžná 250 mil. Kč 100%

Výzva I Marketing 29. 5. 2015 průběžná 300 mil. Kč 100%

Výzva I Nemovitosti 29. 5. 2015 průběžná 1,5 mld. Kč 100%

Výzva I Školicí střediska 29. 5. 2015 kolová 500 mil. Kč 100%

Výzva I Úspory energie 29. 5. 2015 průběžná 5 mld. Kč 60%

Výzva I ICT a sdílené služby 29. 5. 2015 kolová 1,5 mld. Kč 60%

Výzva II Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví

15. 12. 2015 průběžná 50 mil. Kč

60%

Výzva I Spolupráce - technologické platformy 15. 12. 2015 kolová 80 mil. Kč 100%

Výzva I Služby infrastruktury 15. 12. 2015 kolová 1,4 mld. Kč 80%


33

Výzva III Technologie 15. 12. 2015 kolová 1,5 mld. Kč 100%

Výzva I Obnovitelné zdroje energie 15. 12. 2015 kolová 360 mil. Kč 60%

Výzva I Úspory energie v SZT 22. 12. 2015 kolová 1 mld. Kč 20%

Výzva I Smart Grids I 22. 12. 2015 kolová 250 mil. Kč 0%

Výzva I Smart Grids II 22. 12. 2015 průběžná 1,8 mld. Kč 0%

Celkem 22,4 mld. Kč Zdroj: CzechInvest

V roce 2015 bylo vyhlášeno celkem 19 výzev, přičemž v měsíci květen a červen 2015 bylo vyhlášeno 11

výzev, a to v programech podpory Inovace - Inovační projekt, Potenciál, Aplikace, Partnerství

znalostního transferu, Spolupráce – klastry, Technologie (pro mikropodniky), Marketing, Nemovitosti,

Školicí střediska, Úspory energie a ICT a sdílené služby. V měsíci prosinec 2015 pak bylo vyhlášeno

celkem 8 výzev, a to v programech podpory Obnovitelné zdroje energie, Úspory energie v SZT, Smart

Grids I, Smart Grids II, Služby infrastruktury, Spolupráce - Technologické platformy, Inovace - Projekt

na ochranu práv průmyslového vlastnictví a Technologie (pro MSP).

V roce 2016 budou vyhlášeny další výzvy programů OPPIK, hodnoceny přijaté žádosti, vydávána

Rozhodnutí o poskytnutí dotace a bude zahájeno proplácení realizovaných projektů. V prvním čtvrtletí

roku 2016 jsou vyhlášeny výzvy v rámci programu Nízkouhlíkové technologie s celkovou alokací 260

000 000 Kč, Aplikace - II. Výzva s celkovou alokací 40 000 000 Kč a Spolupráce - Klastry - II. Výzva

s celkovou alokací 40 000 000 Kč, přičemž obě tyto výzvy jsou podmíněny v mezinárodních sítích

iraSME pro výzvu Aplikace a CORNET pro výzvu Spolupráce - Klastry.

Národní program EFEKT

Program EFEKT je zřízen na základě ustanovení § 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve

znění pozdějších předpisů. Tento dokument vyjadřuje cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie,

snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou

státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje.

České republice plynou z členství v EU povinnosti plnit společné závazky. V rámci klimaticko–

energetické politiky patří mezi stěžejní úkoly plnění závazků vyplývajících ze směrnice Evropského

parlamentu a Rady č. 2009/28/ES o podpoře obnovitelných zdrojů energie a Směrnice EP a Rady č.

2012/27/EU o energetické účinnosti. V oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) je stanoven ČR cíl

do roku 2020 ve výši 13% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Ze směrnice o energetické

účinnosti ČR vyplývá aktualizovaný cíl (v rámci schválené aktualizace Národního akčního plánu

energetické účinnosti ČR v roce 2016) úspory energie ve výši 50,67 PJ na konečné spotřebě energie do

roku 2020.

Pro zajištění výše uvedených závazků je nutno vytvářet vhodné politické a legislativní podmínky a

připravovat technická a ekonomická řešení. Jedním z ekonomických nástrojů, který jistou měrou


34

přispívá k dosažení stanovených cílů, jel právě program EFEKT. Je to způsobeno zejména širokou škálou

podporovaných aktivit, které ať již přímo či nepřímo způsobují úspory energií jak ve veřejné, tak v

soukromé sféře.

Program se orientuje na úzce vymezené konkrétní aktivity, které nelze financovat z operačních

programů nebo jiných zdrojů. Program EFEKT slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu jako jedna z cest,

jak pozitivně ovlivnit úspory energie v ČR. Lze ho vnímat jako doplňkový program k energetickým

programům podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie.

Program EFEKT pro rok 2015 byl schválen usnesením vlády č. č. 921 ze dne 12. 11. 2014.

Oblasti podpory:

Úspory energie – komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy, úspory energie ve výrobních průmyslových procesech, rekonstrukce otopné soustavy a zdroje tepla v budově, zařízení k využití tepelné nebo tlakové odpadní energie;

Energetické poradenství - energetická konzultační a informační střediska (EKIS);

Propagace a vzdělávání - kurz, seminář v oblasti energetiky, publikace, příručky a informační materiály v oblasti energetiky;

Energetický management – zavedení systematického managementu hospodaření energií podle ČSN EN ISO 50001, příprava energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC;

Specifické a pilotní projekty - projekty vzdělávání a studie.

V roce 2015 byla z Programu EFEKT skutečně čerpaná dotace ve výši 38,4 mil. Kč, kterou bylo

podpořeno 177 projektů v oblasti úspor energie s celkovými investičními náklady přes 77,7 mil. Kč.

Tabulka č. 11: Přehled podpořených projektů podle oblastí podpory včetně celkových nákladů

Oblast podpory Podpořené

projekty Celkové investiční

náklady v Kč Skutečně čerpaná

dotace v Kč

Úspory energie 49 57 741 864 21 572 789

Energetické poradenství 63 7 999 320 7 999 320

Propagace, vzdělávání 50 8 099 966 5 664 667

Energetický management 8 1 510 027 807 280

Specifické a pilotní projekty 4 2 313 000 2 313 000

Celkem 174 77 664 177 38 357 056

Zdroj: MPO

Program EFEKT 2015 můžeme zhodnotit také z hlediska typu příjemců. Je zřejmé, že největší část

dotací, více než polovinu (56,55%), dostávají obce a města. Následují právnické osoby (19,61%), což

jsou společnosti s. r. o. a akciové společnosti. Dále jsou spolky (10,62%), fyzické osoby (4,65%) a ostatní

neziskové organizace (1,66%).

Tabulka č. 12: Objem dotací podle typu příjemce (Kč)

Položky Příjemci dotace podle typu Skutečně čerpaná dotace v Kč

5212, 6312 FYZICKÉ OSOBY 1 781 768


35

5213, 6313 PRAVNICKÉ OSOBY 7 522 764

5221, 6321 O.P.S. 695 392

5222, 6322 OBČANSKÁ SDRUŽENÍ 4 074 879

5229, 6329 OSTATNÍ NEZISK. ORG. 637 220

5321, 6341 OBCE 21 692 033

5323, 6342 KRAJE 870 000

5332, 6352 VŠ 963 000

5334, 6354 VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE 40000

5336, 6351 ZŘÍZENÉ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE 80000

CELKEM 38 357 056

Zdroj: MPO

Příprava programu ENERG

V roce 2015 byla v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu zahájena příprava programu ENERG, který

bude spuštěn v průběhu roku 2016. Cílem programu je usnadňovat malým a středním podnikatelům

na území hlavního města Prahy přístup k financování projektů zaměřených na snížení energetické

náročnosti jejich činnosti nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro jejich činnost za účelem

dosažení úspor v konečné spotřebě energie.

Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Správcem finančního nástroje je

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., se sídlem Jeruzalémská 964/4, 110 00 Praha 1, IČ

44848943 (dále též „ČMZRB“), který vykonává svojí činnost na základě dohody o financování

uzavřené s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Program bude vyhlášen podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání

a o zřízení ministerstev a jiných orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci programu ENERG bude vyhlášena jedna výzva v roce 2016. Tato kontinuální výzva bude

omezena vyčerpáním alokovaných finančních prostředků nebo datem ukončení programu 31. 12.

2020.

Celková finanční alokace programu ENERG je ve výši 129 856 463,- Kč. Program je financován z podílu

výnosu z prodeje emisních povolenek za rok 2014, což jsou výdaje odpovídající účelově vázanému

výnosu z dražeb povolenek v souladu se zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování

s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, které jsou z 50% realizovány

prostřednictvím kapitoly MPO a z 50% prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Finanční

prostředky pro program ENERG budou převedeny do ČMZRB, která bude program administrativně

zajišťovat a finančně vypořádávat.

Pro malé a střední podnikatele na území hlavního města Prahy budou podporovány následující aktivity:


36

a) zvýšení energetické účinnosti některé z ekonomických činnosti, kterou lze podpořit na území

hlavního města Prahy, podrobněji uvedeno v Příloze č. 1 programu (dále jen „podporovaná

ekonomická činnost“), nebo

b) zvýšení energetické účinnosti budovy, ve které je uskutečňována převážně podporovaná

ekonomická činnost (pouze v případě podpory de minimis), nebo

c) výroby energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu příjemce podpory a tím úplného nebo

částečného nahrazení stávajícího výroby energie z neobnovitelných zdrojů, nebo nahrazení méně

účinného zdroje energie z obnovitelných zdrojů účinnějším, pouze za podmínky, že výrobou energie

z obnovitelných zdrojů bude dosaženo samostatně prokazatelné energické úspory.

Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí

Aktivní politika zaměstnanosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytovalo v roce 2015 prostředky aktivní politiky zaměstnanosti,

které nejsou primárně určeny k podpoře podnikání, ale k řešení problémů pracovního uplatnění osob

na trhu práce znevýhodněných. Tyto prostředky mají pouze nepřímý vliv na podporu podnikání. Hlavní

roli při podpoře malého a středního podnikání plní Ministerstvo průmyslu a obchodu. V roce 2015 bylo

na opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která ovlivňuje také rozvoj podnikání, vyčerpáno:

• 11,82 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu

technologických center a center strategických služeb). Díky této podpoře bylo v roce 2015

vytvořeno 94 nových pracovních míst a rekvalifikováno 20 zaměstnanců.

• 9,66 mld. Kč v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce ČR (rekvalifikace,

veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa, příspěvek

na zpracování, překlenovací příspěvek, projekt „Vzdělávejte se!“, „Vzdělávejte se pro růst!“,

regionální cílené programy). Z toho 9,022 mld. Kč bylo financováno z Evropského sociálního fondu.

V souvislosti s podporou Úřadu práce České republiky bylo v roce 2015 vytvořeno 89 220 nových

pracovních míst.

Přínos aktivní politiky zaměstnanosti spočívá jak v ekonomické a fiskální rovině (uchazeč o zaměstnání

je vyřazen z evidence Úřadu práce ČR a vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek je

nahrazeno povinnými odvody zaměstnance a zaměstnavatele), tak v oblasti sociální (pomáhá s

pracovním uplatněním obtížněji zaměstnatelných osob a umožňuje udržovat pracovní návyky

nezaměstnaných, působí motivačně).

V roce 2016 bude Úřad práce České republiky na podporovaná pracovní místa umisťovat zejména

uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, uchazeče o zaměstnání,

kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (mladí do 30 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55

let) či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče.


37

K 31. 12. 2015 evidoval Úřad práce České republiky celkem 453 118 uchazečů o zaměstnání. Ve

srovnání se stejným obdobím roku 2014 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 88 796. Podíl

nezaměstnaných osob (tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 - 64 let k

obyvatelstvu stejného věku, který počínaje lednem 2013 nahradil míru registrované nezaměstnanosti)

k 31. 12. 2015 činil 6,2% a byl meziročně o 1,3 p. b. nižší.

Graf č. 15: Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k 31. 12. 2015

Zdroj: MPSV

Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce

2015

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) podporuje záměry malých a středních firem při jejich vstupu na

cizí trhy především formou projektů ekonomické diplomacie, projektů zahraniční rozvojové spolupráce

prostřednictvím programu OECD Eurasia.

Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů

V roce 2015 zastupitelské úřady realizovaly 83 projektů ekonomické diplomacie s finanční podporou

MZV ve výši 8,9 mil. Kč, kterými podpořilo více než 730 českých firem. Projekty byly zaměřeny

především na obory jako potravinářství a zemědělství, obranný průmysl, environmentální technologie

zdravotnictví, energetika, těžební průmysl, letectví, nanotechnologie či informační a komunikační

technologie. Hlavním cílem projektů byla podpora českých podnikatelských subjektů při vstupu na

zahraniční trhy, a to formou účasti na veletrzích a výstavách, seminářích, prezentačních akcích a

podnikatelských misích. Z teritoriálního pohledu se uskutečnilo 35 projektů v Evropě, 24 v Asii, 8 na

blízkém východě a severní Africe, 1 v subsaharské Africe a 14 v Americe.

4,2

5,4

5,1

4,6

7,1

8,9

6,4

5,0

5,1

6,2

7,0

7,0

6,0

8,6

0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0

Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínsky kraj

Moravskoslezský kraj

podíl nezaměstnaných osob v %


38

MZV v roce 2015 zorganizovalo také cesty ministra zahraničních věcí doprovázené podnikateli, např.

konkrétně do Íránu, Keni, Mosambiku, Vietnamu, Malajsie, Bosny a Hercegoviny. Kromě toho

náměstek ministra vedl několik sektorových obchodních misí, např. do Tuniska, Maroka či na Kubu.

MZV zorganizovala v ČR v roce 2015 celkem 25 větších akcí (exportní semináře, podnikatelská fóra,

setkání s velvyslanci, konference v regionech, apod.), kterých se účastnilo téměř 2 tis. podnikatelských

subjektů. Jejich cílem je předávat aktuální informace o dění v příslušných teritoriích a aktuálních

obchodních příležitostech.

Klientské centrum pro export v rámci svých aktivit poskytlo více než 700 služeb českým firmám

směřujících na cizí trhy. Nabízené služby jsou určené malým a středním podnikům i velkým

společnostem se zakázkami většího rozsahu. Základní okruh služeb Jednotné zahraniční sítě je nabízen

zdarma. Odborné služby typu cílený průzkumu trhu, zjištění bonity zahraničních obchodních partnerů,

organizace obchodních jednání či analýza teritoria, jsou zpoplatněny. Rozsáhlá nabídka služeb státu

také zahrnuje asistenci a podporu při jednáních s oficiálními institucemi a státními podniky v

zahraniční. V roce 2015 se nejčastěji firmy na Klientské centrum obracely žádostí o informace o

podmínkách vstupu na zahraniční trhy nebo využily služby spojené s vyhledáním vhodných obchodních

partnerů.

MZV dále vydalo Mapu globálních oborových příležitostí, jenž pomáhá identifikovat perspektivní

možnosti uplatnění českých podniků na zahraničních trzích a přiblížit tak potenciálním exportérům

přehled o konkrétních příležitostech vývozu do konkrétních teritorií. Zaměřuje se především na sektory

s nevyužitým potenciálem, přičemž bere v úvahu exportní kapacitu na straně českého vývozu a

strukturu a specifika místní ekonomiky. Výčet oborů je zaměřený na sektory, ve kterých na cílových

trzích stabilně roste poptávka a v nichž v současné době není plně využit exportní potenciál České

republiky.

Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů v oblasti podpory obranného průmyslu v gesci

Ministerstva obrany (MO).

MO spolupracuje s Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky (AOBP), která

sdružuje firmy zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou, obchodem a marketingem s obrannou a

bezpečnostní technikou, materiálem a službami. Členy AOBP jsou státní podniky založené MO – LOM

Praha, Vojenský technický ústav, Vojenský výzkumný ústav – a také Univerzita obrany. Malé a střední

podniky jsou subdodavateli části produktů a služeb pro uvedené subjekty.

Podpora malého a středního podnikání v této oblasti je ze strany MO dlouhodobě uplatňována na

jednáních ministrů obrany zemí V4 a EU.

Projekty zahraniční rozvojové spolupráce

Podnikatelské subjekty mají k dispozici následující možnosti pro zapojení do projektů zahraniční

rozvojové spolupráce (ZRS).


39

Česká rozvojová agentura (ČRA) pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či

stavebních prací v rámci dvoustranných projektů v prioritních zemích ZRS ČR. V roce 2015 se realizovalo

101 veřejných zakázek v celkovém objemu 164,2 mil. Kč.

V roce 2015 vyhlásila Česká rozvojová agentura dva Programy pro soukromý sektor: Program

rozvojového partnerství pro soukromý sektor a Program studie proveditelnosti.

Cílem „Programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor“ je zapojení soukromého sektoru do

naplňování cílů Zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Program podporuje aktivity českých firem na

trzích partnerských zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR, napomáhá realizaci investičních a

exportních plánů českých firem a upevnění jejich tržní pozice. Současně prostřednictvím českého

know-how a inovativních technologií přispívá k řešení konkrétních rozvojových problémů partnerských

zemí a posílení konkurenceschopnosti místních partnerů. Program je zaměřen na dlouhodobě

udržitelné projekty s potenciálem generovat další podnikatelské příležitosti pro subjekty z ČR i z

partnerské země.

Projekty se realizovaly v prioritních zemích ZRS ČR a v souladu se sektorovými prioritami, které byly

schváleny usnesením vlády ČR č. 366 z roku 2010 o Koncepci ZRS ČR na období 2010–2017. Do

Programu se mohou prostřednictvím veřejného výběrového řízení hlásit každý rok české podnikatelské

subjekty. Podmínky Programu stanovuje příručka Programu a text vyhlášení výběrového řízení pro

příslušný rok, partnerství je vždy spolufinancováno jak ze zdrojů ZRS, tak ze zdrojů realizátora. V

souladu s Plánem ZRS ČR na rok 2015 bylo pro Program alokováno celých 8 mil. Kč. Pro přípravnou fázi

projektu byla pro rok 2015 finanční podpora z prostředků ZRS ČR maximálně 100.000 Kč, pro realizaci

projektu maximálně 500.000 Kč.

V roce 2015 bylo realizováno celkem 17 projektů v objemu 5, 5 mil. Kč v Bosně a Hercegovině, Srbsku,

Kosovu, Moldavsku, Gruzii, Etiopii, Kambodži a Mongolsku. Sektorové zaměření projektů bylo

následující - voda a sanitace, výroba a dodávky energie, nerostné zdroje a těžba, zemědělství,

informační technologie, farmaceutický průmysl a územní plánování. Díky těmto projektům měly české

firmy možnost zmapovat tržní potenciál cílových zemí, informovat o svých produktech a

technologických řešeních, nalézt nové partnery a vyškolit budoucí pracovní sílu. Program byl v režimu

dotace de minimis vyhlášen také pro rok 2016.

V rámci „Programu studie proveditelnosti“ financovala ČRA studie proveditelnosti pro ověření

podmínek podnikatelského rozvojového a investičního záměru. Studie vypracované v rámci

Programu mají sloužit jako podklady pro českého realizátora a jeho partnera z rozvojové země

pro získání finanční podpory z mezinárodních rozvojových fondů jakými jsou Evropský

rozvojový fond (EDF), Světová banka a další.

Projekty se v roce 2015 realizovaly v prioritních zemích ZRS ČR a v souladu se sektorovými prioritami,

které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 366 z roku 2010 o Koncepci ZRS ČR na období 2010–2017.

Do Programu se mohou prostřednictvím veřejného výběrového řízení hlásit každý rok české

podnikatelské subjekty. Podmínky Programu stanovuje příručka Programu a text vyhlášení výběrového


40

řízení pro příslušný rok. V souladu s Plánem ZRS ČR na rok 2015 byly pro Program alokovány 3 mil. Kč.

Finanční podpora z prostředků ZRS ČR pro vypracování studie proveditelnosti byla ve výši 100%

prokázaných nákladů na realizaci, přičemž maximální částka na jednu studii byla 500.000 Kč.

V roce 2015 bylo realizováno celkem 7 studií v objemu 3, 1 mil. Kč v Bosně a Hercegovině, Srbsku,

Kosovu, Gruzii a Etiopii. Sektorové zaměření projektů bylo následující - voda a sanitace, výroba a

dodávky energie, ochrana životního prostředí a zemědělství. Jedna ze studií vypracovaná v roce 2014

v Srbsku sloužila v roce 2015 jako podklad srbskému partnerovi pro jednání s Evropskou bankou pro

obnovu a rozvoj. Studie z roku 2015 v oblasti využívání mělkých vod v zemědělství v Etiopii byla

základem pro další jednání s etiopskou Zemědělskou transformační agenturou. Vytvořil se tak

potenciál pro získání financování ze zdrojů Světové banky.

Program byl v režimu podpory de minimis vyhlášen také pro rok 2016 a byl otevřen pro všechny

rozvojové země dle kategorizace DAC/OECD.

Program OECD Eurasia Competitiveness Programme - „Eurasia“

Česká republika se od roku 2009 účastní dlouhodobého programu regionální spolupráce OECD

„Eurasia“. Cílem programu je posílení regionální i národní konkurenceschopnosti ekonomik východní

Evropy a Zakavkazska (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina) a Střední Asie

(Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Mongolsko). Výstupy

projektu (hloubková analýza politik podpory konkurenceschopnosti a formulace doporučení pro jejich

zlepšení) napomáhají k vytváření prostředí příznivého pro investice a podnikání, pro rozvoj

soukromého sektoru a zvyšování produktivity. Zvláštní důraz je kladen na rozvoj malých a středních

podniků. V roce 2015 Rada OECD rozhodla o prodloužení mandátu programu o dalších pět let,

tj. do konce roku 2020.

Od roku 2013 ČR působí jako spolupředsedající zemí programu Eurasia. Velvyslanec a stálý představitel

ČR při OECD je od roku 2014 předsedou Kulatého stolu Eurasia, na kterém se projednávají výsledky

hodnotících misí a návazná doporučení OECD. Kromě participace na aktualizaci obsahu, formátu a

managementu samotného programu se ČR aktivně zapojila do zpracování přehledu politik podpory

konkurenceschopnosti Gruzie (rozvoj malých a středních podniků) a Ukrajiny (energetická úspornost).

Členy hodnotící mise byli zástupci MZV. V roce 2015 podpořila ČR činnost programu Eurasia finančním

darem ve výši 460 tis. Kč.

Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Program KONTAKT II

Účelem tohoto programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je podpora mezinárodních

dvoustranných projektů základního a aplikovaného výzkumu se státy, které nejsou členy Evropské

unie. Formálním podkladem pro navázání spolupráce je přitom naplňování specifické mezivládní

dohody o vědeckotechnické spolupráci nebo mezivládní dohody, která zahrnuje mimo jiné část o


41

spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje (např. dohody o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické

spolupráci, tzv. kulturní dohody aj.). V současnosti je v rámci programu KONTAKT II rozvíjena

spolupráce se státy: Spojené státy americké, Japonsko, Izrael, Indická republika, Korejská republika,

Ruská federace a Čínská lidová republika, přičemž každoročně jsou v rámci veřejné soutěže ve

výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II přijímány návrhy společných výzkumných projektů

česko-americké, česko-japonské a česko-ruské spolupráce, jedenkrát za 2 roky pak návrhy projektů

česko-čínské, česko-izraelské, česko-indické a česko-korejské spolupráce. Uchazečem o účelovou

podporu v rámci programu KONTAKT II mohou být veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a

další výzkumné subjekty, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace pro výzkum a šíření znalostí

nebo výzkumné organizace dle článku 2 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a

inovací (2014/C 198/01), pro malé a střední podniky vymezené v článku 2 Nařízení komise (EU) č.

651/2014 ze dne 17. června 2014), zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací. Financování

společných výzkumných projektů v rámci programu KONTAKT II probíhá na principu, kdy každá ze

smluvních stran hradí pouze náklady vzniklé na její straně, tzn. Ministerstvo školství, mládeže a

tělovýchovy hradí náklady vzniklé na straně české části řešitelského týmu společného výzkumného

projektu a naopak. Není přitom podmínkou, aby výše podpory poskytnuté českému řešiteli společného

výzkumného projektu českou stranou a výše podpory poskytnuté zahraničnímu řešiteli společného

výzkumného projektu partnerskou stranou byly totožné. Rovněž struktura způsobilých nákladů

projektu nemusí být na obou stranách identická. Výběr společných výzkumných projektů, které obdrží

v České republice a partnerském státě podporu z veřejných prostředků, provádí na základě výsledků

odborného hodnocení, uskutečněného odděleně v každém z partnerských států, mezinárodní smíšená

komise složená ze zástupců poskytovatelů podpory. Schválené návrhy projektů jsou poté zveřejněny

jako vítězné návrhy v rámci vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k

programu KONTAKT II. V roce 2015 MŠMT v rámci programu KONTAKT II poskytlo malým a středním

podnikům z účelové podpory 7 605 tis. Kč na řešení mezinárodních projektů.

V soutěži VES15 programu KONTAKT II se hodnotilo 278 návrhů projektů z toho 9 projektů malých a

středních podniků. Financováno je 32 projektů, z toho bohužel ani jeden projekt předložený MSP.

Program EUREKA

Program EUREKA je nástrojem evropské strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného a

průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Cílem programu je podporovat rozvoj mezinárodní

spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy, vysokými školami a vytvářet

podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoj infrastruktury. V roce

2015 bylo v rámci účelové podpory v Programu EUREKA CZ malým a středním podnikům poskytnuto

125 927 tis. Kč. Z toho ve veřejné soutěži 2015 došlo k čerpání rozpočtu ve výši 32 729 tis. Kč, který byl

schválen na základě uzavřených smluv pro 26 kvalifikovaných projektů. Z celkového počtu 28 došlých

návrhů projektů musely být 2 návrhy v této veřejné soutěži 2015 vyřazeny z důvodu nesplnění

programových požadavků. U každého podpořeného projektu bylo v souladu s pokyny ve spolupráci s

poradním orgánem vykonáno roční hodnocení vykonaných řešitelských prací s doporučením pro


42

období následujícího roku. V roce 2016 bude pokračovat spolufinancování pokračujících projektů v

Programu EUREKA CZ. Malým a středním podnikům bude poskytnuta podpora 101 901 tis. Kč. Z

dostupných podkladů, které má poskytovatel k dispozici od příjemců podpory ke dni této uzávěrky,

jsou za rok 2015 vykazovány u ukončených projektů vybrané ukazatele jako tržby ve výši 20,7 milionů

Kč; 14 nových pracovních míst, 17 funkčních vzorků, 9 prototypů, 6 prodaných licencí a 9 nových

technologií.

Program EUROSTARS a EUROSTARS-2

Programy EUROSTARS a nově schválený pokračující program EUROSTARS-2 se zaměřují na podporu

malých a středních podniků, které mají ve své podnikatelské činnosti podíl výzkumu a vývoje. V rámci

programu EUROSTARS a EUROSTARS-2 byly v roce 2015 malým a středním podnikům poskytnuty

finanční prostředky na řešení projektů EUROSTARS, tj. osmé a desáté výzvy celkem ve výši 14 978 tis.

Kč a dále v první, druhé a třetí výzvě EUROSTARS-2 bylo vyplaceno 4 666 tis. Kč. Jednalo se o

financování projektů v souladu s výsledky panelu nezávislých expertů, které byly dále schváleny

skupinou vysokých představitelů. Vyplacená částka pokrývá 8 schválených projektů první, druhé a třetí

výzvy EUROSTARS-2 dohromady. Předpokládaná výše podpory pro projekty EUROSTARS a

EUROSTARS-2 v roce 2016 činí 25 072 tis. Kč. Dále probíhá administrace čtvrté výzvy. Očekává se

navýšení této částky o schválenou finanční podporu 6 schválených projektů čtvrté výzvy s rozpočtem

13 971 tis. Kč. Ve druhém pololetí 2016 budou známé rovněž výsledky páté výzvy.

Podpora výzkumu a vývoje – GESHER/MOST

Program GESHER/MOST je určený na podporu účasti českých podniků zabývajících se výzkumem a

vývojem ve spolupráci s partnerem ve Státě Izrael v projektech aplikovaného výzkumu nebo

experimentálního vývoje. Cílem programu je zajištění podpory na řešení vybraných projektů výzkumu

a vývoje s cílem podpořit mezinárodní spolupráci podniků obou smluvních stran, tzn. České republiky

a Státu Izrael. Program je zaměřen především na podporu projektů v oblasti informačních a

komunikačních technologií, udržitelných a čistých technologií, biotechnologií a lékařské techniky, Bio-

Agro – zemědělských a potravinářských technologií a strojírenství (nové materiály, nanotechnologie,

kybernetika a robotika). Program byl zahájen v průběhu roku 2010, proto první výsledky byly k dispozici

až v roce 2012, resp. v lednu 2013. Od zahájení programu bylo přijato celkem 10 projektů v pěti

výzvách. V roce 2015 v řešení pokračovaly tři projekty: jeden projekt ze 4. výzvy programu (projekt s

názvem „Výzkum inovovaných produktů z procesu aerobní fermentace biomasy a bioodpadů pro

ochranu a tvorbu půd zejména v aridních oblastech a inovace fermentoru EWA pro provoz v suchých,

velmi horkých oblastech, realizovaný společností AGRO-EKO spol. s r.o.) a dva projekty z 5. výzvy

(projekt s názvem „DiaCellix – produkty regenerativní medicíny pro léčbu sekundárních příznaků

T2DM“, realizovaný společností 4MEDI – centrum buněčné terapie a diagnostiky, a.s., a dále projekt

„Nové aplikace v technologii výroby a použití kompozitních rámů z vláknových kompozitů, realizovaný

společností Lenam s.r.o.).


43

V roce 2015 byla v rámci programu GESHER/MOST poskytnuta všem řešeným projektům podpora ve

výši 5958 tis. Kč. V roce 2016 se předpokládá podpora pro řešení posledního ukončovaného projektu

z 5. výzvy ve výši 1800 tis. Kč.

Společná technologická iniciativa ECSEL

Společná technologická iniciativa ECSEL (Electronic Components & Systems for European Leadership)

je implementována jako integrální součást rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont

2020 (2014 – 2020), a to prostřednictvím stejnojmenného společného podniku sídlícího v Bruselu.

Společný podnik ECSEL byl ustaven na základě věcně příslušného Nařízení Rady. Jeho účastníky jsou

Evropská unie zastoupená Evropskou komisí, členské státy, které se rozhodly do společného podniku

vstoupit (ČR je zakládajícím členským státem), průmyslové asociace ARTEMISIA (ARTEMIS Industry

Association) a AENEAS (Association for European NanoElectronics Activities) a rovněž evropská

technologická platforma EPoSS (European Technology Platform on Smart Systems Integration).

Společný podnik ECSEL tak v sobě integruje činnosti dosud působících společných podniků ARTEMIS

(Advanced Research and Technology for Embedded Intelligence and Systems) a ENIAC (European

Nanoelectronics Initiative Advisory Council), jejichž dobíhající povinnosti přejímá, nově poté zahrnuje

taktéž aktivity evropské technologické platformy EPoSS. Společný podnik ECSEL byl ustaven s cílem

podpory výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v oblastech vestavěných počítačových systémů,

mikro-elektroniky, nano-elektroniky a inteligentních systémů a za tímto účelem každoročně vyhlašuje

podle ročního plánu práce výzvy k podávání návrhů projektů. Hlavním cílem Společné technologické

iniciativy ECSEL je formování dlouhodobých strategických partnerství veřejného výzkumného a

podnikového sektoru pro podporu výzkumných, vývojových a inovačních aktivit ve výše zmíněných

oblastech.

V roce 2015 bylo v programu ECSEL podpořeno celkem 46 českých účastí v mezinárodních projektech,

z nichž 15 se řadí mezi malý nebo střední podnik. V rámci Společné technologické iniciativy ECSEL

přispělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na malé a střední podniky v roce 2015 celkem

9 156 tis. Kč.

Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj

Národní program podpory cestovního ruchu

Národní program podpory cestovního ruchu (dále jen NPPCR) je zaměřený na podporu domácího

cestovního ruchu v České republice. Koncem roku 2014 byla vyhlášena výzva pro podprogram

Cestování dostupné všem na rok 2015, který kromě začlenění nových cílových skupin do aktivit

cestovního ruchu měl přispět k zachování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu, k tvorbě nových

produktů s cílem snížit sezónnost v cestovním ruchu, k vytvoření podmínek pro vznik nových

pracovních míst nebo udržení stávajících, k rozvoji domácího cestovního ruchu atd. Účelem

podprogramu bylo podpořit podnikatelské subjekty (právnické nebo fyzické osoby) včetně malých a

http://ecsel.eu/

http://www.msmt.cz/file/33907/download/


44

středních podniků, které provozují podnikatelskou činnost v oblastech cestovního ruchu. Možnými

příjemci v rámci daného podprogramu byly v roce 2015 i obce (vyjma statutárních měst).

Podprogram se zaměřil na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k cestovnímu

ruchu pro všechny, včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů a zajištění podmínek pro

realizaci těchto produktů. Podporované aktivity v podprogramu byly:

• • Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší,

cyklisty a handicapované turisty, včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu;

• • Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu se zaměřením na ochranu životního prostředí a podporu

ekologicky šetrných forem cestovního ruchu a ekologicky šetrné dopravy, včetně marketingu

vytvořených produktů.

• • Zavedení/zlepšení/vytvoření navigačních a informačních systémů pro senzoricky postižené

účastníky cestovního ruchu a senzoricky postižené návštěvníky atraktivit cestovního ruchu.

• Pořízení zařízení pro bezpečné parkování kol a úschovu zavazadel.

V podprogramu byla poskytována pro podnikatelské subjekty podpora malého rozsahu (de minimis)

dle Nařízení Komise (ES) č.1998/2006. Podpora byla zaznamenána do Registru podpor de minimis.

NPPCR je realizován v letech 2010 – 2016. V roce 2015 byly přiděleny dotace 32 akcím ve výši 48,155

mil. Kč na podporu podnikatelské činnosti pro malé a střední podnikání, která umožní zlepšení

doprovodné struktury cestovního ruchu zpřístupnění cestovního ruchu i pro skupiny obyvatel, pro

které je účast na cestovním ruchu obtížná. Rozvojem aktivit cestovního ruchu dojde i ke zlepšení

podnikatelské činnosti příjemců dotací a rozvoji podnikání v podpořených oblastech, k rozšíření sezóny

podnikání a rozšíření nabídky infrastruktury a služeb pro turisty.

Konkrétní ekonomické přínosy přidělených podpor a počet nových nebo udržení stávajících míst bude

možno vyhodnotit až v roce následujícím po ukončení akcí v roce 2016 (resp. 2017). Každoročně však

dochází díky podpoře z NPPCR ke vzniku nových pracovních míst - za období 2010-2013 bylo realizací

projektů vytvořeno celkem 44 nových pracovních míst a 58 sezónních míst nebo míst na částečné

úvazky. Z toho v roce 2013 bylo vytvořeno 14 nových pracovních míst a 13 sezónních míst (popř.

částečných úvazků). Na rok 2016 je plánována podpora podnikatelským subjektům a obcím v rámci

NPPCR s alokací ve výši cca 80 mil. Kč. Podpora je zaměřena na stejné aktivity jako v roce 2015.

Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého

a Moravskoslezského kraje

Usnesením vlády ČR č. 732 ze dne 25. 9. 2013 ke zprávě o možných způsobech řešení krizové situace v

Moravskoslezském kraji byl stanoven úkol aktivovat podprogram v rámci stávajícího programu č.

117D81 PODPORA ROZVOJE REGIONŮ, který by řešil podporu rozvoje podnikání a vznik nových

pracovních míst v Moravskoslezském kraji.


45

V roce 2014 byla následně umožněna v rámci nově vytvořeného podprogramu 117D816 „Podpora

rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje“, Dotačního titulu 1, mj.

podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba s doložitelnou

minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická osoba).

Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení

nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské

výkonnosti.

Čerpání dotací ze státního rozpočtu probíhalo v letech 2014 až 2015. Program byl uzavřen k 31. 12.

2015. Celkem byl podpořen vznik 671 nových pracovních míst za 286,411 mil. Kč.

Programy podpory Ministerstva zemědelství

Program rozvoje venkova ČR

Rok 2015 byl posledním rokem realizace a proplácení projektů Programu rozvoje venkova ČR na období

2007-2013. Jeho cílem bylo přispět k rozvoji venkova České republiky na bázi trvale udržitelného

rozvoje, přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního

zemědělského hospodářství. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 dále umožnil vytvořit

podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách.

Podporoval také rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem

rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit

sounáležitost obyvatel na venkově.

Na realizaci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 bylo z prostředků Evropského

zemědělského fondu pro rozvoj venkova alokováno na období 2007-2013 celkem 2 857,506 mil. EUR.

Tato částka byla doplněná prostředky ze státního rozpočtu ČR ve výši 812,562 mil. EUR.

Důležitou součástí Programu rozvoje venkova ČR byla i podpora malého a středního podnikání, která

byla realizována prostřednictvím následujících projektových opatření:

Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů

Opatření bylo zaměřeno na podporu výkonnosti a rozvoje zpracovatelských podniků včetně zavádění

inovativních postupů. Podpora byla zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají

zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, postupů a technologií. Žadatelem byl výrobce

potravin nebo surovin uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU.

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

Opatření bylo zaměřeno na výstavbu a modernizaci technologií a staveb sloužících k diverzifikaci

činnosti zemědělských podnikatelů směrem k nezemědělským činnostem včetně výstavby zařízení pro

využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.).

Žadateli byli zemědělští podnikatelé.


46

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

Oblastí podpory byla drobná výroba, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále byla

podpora zaměřená na výstavbu zařízení pro zpracování a využívání obnovitelných zdrojů energie

(bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli mohly být podnikatelské subjekty

nejmenší velikosti – mikropodniky.

Podpora cestovního ruchu

Podpora byla určena vybudování ubytovacích zařízení včetně stravovacích, sportovních zařízení,

půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. Příjemcem

podpory mohl být zemědělský podnikatel a nezemědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií

podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Podpora byla poskytována formou přímých nenávratných dotací na podnikatelskou činnost na základě

předložení a schválení projektů. Žádosti byly přijímány ve vyhlašovaných kolech příjmu žádostí.

Tabulka č. 13: Dotace MSP poskytnuté v roce 2015

Opatření Počet projektů Celkem (CZK) ČR (CZK) EU (CZK)

Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům

320 525 137 827 132 632 064 392 505 763


73 306 155 642 76 538 926 229 616 716

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

235 549 251 272 137 312 879 411 938 393

Podpora rozvoje cestovního ruchu

98 319 549 195 79 887 326 239 661 869

Celkem 726 1 700 093 936 426 371 195 1 273 722 741

Zdroj: IS SZIF

Přínosem poskytnuté podpory je zejména příspěvek ke snížení nezaměstnanosti podporou tvorby

nových pracovních míst. Na základě počtu realizovaných projektů bylo vytvořeno cca 4 tisíce

pracovních míst, zejména prostřednictvím opatření Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj a

Podpora cestovního ruchu. Dalším výsledkem podpor je zvýšení hrubé přidané hodnoty podpořených

podniků prostřednictvím investic do moderních technologií a zvýšení produkce energie z obnovitelných

zdrojů. Investice do infrastruktury cestovního ruchu přispěly ke zvýšení počtu turistických návštěv, a

tím k oživení ekonomiky venkovských obcí.


47

Zdroje finanční podpory

Na podporu malého a středního podnikání v období 2007-2013 (včetně plateb v roce 2014 a 2015) bylo

prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 proplaceno celkem 9,732 mld. Kč,

z toho:

• • ze státního rozpočtu cca 2,433 mld. Kč

• • z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve výši 7,299 mld. Kč

Následující tabulka (Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje

venkova) přináší náhled o dosažených a cílových hodnotách vybraných indikátorů Programu rozvoje

venkova k 31. 12. 2015. Podrobnější údaje budou k dispozici ve Výroční zprávě za rok 2015.

Tabulka č. 14: Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova

Dosažené hodnoty k 31. 12. 2015

Realizované projekty (pouze kategorie MSP)

Cíle na období 2007-2013 (bez specifikace MSP)

Opatření Celkové investice

(mil. EUR) 2

Počet podpořených podniků

Počet BPS

Celkové investice (mil. EUR)

Počet podpořených podniků

Počet BPS

Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářským produktům

290 1025 X 220 750 X


431 464 128 296 350 123

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj

224 1 185 26 221 1 084 46

Podpora rozvoje cestovního ruchu

146 480 X 145 1 050 X

Zdroj: IS SIZF

2 Přepočteno z Kč kurzem 27 Kč/EUR


48

Programy podpory Technologické agentury České republiky

České republiky Technologická agentura ČR (dále jen TA ČR) je organizační složkou státu, která byla

zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Ustavení TA ČR bylo jedním z důležitých implementačních kroků Reformy systému výzkumu, vývoje

a inovací. TA ČR centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje, která byla do té doby

roztříštěna mezi velký počet poskytovatelů. V současné době poskytuje TA ČR státní podporu na

projekty výzkumu a vývoje v 7 programech (ALFA, BETA, OMEGA, Centra kompetence, DELTA, GAMA,

EPSILON). V roce 2015 byly řešeny projekty ze starších veřejných soutěží a vyhlášeny nové

v programech BETA, OMEGA, GAMA a DELTA.

Program TA – ALFA

Tento program je zacílený především na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje

zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany

a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Celkový rozpočet programu

je 9 252 mil. Kč. Program je rozdělen do 3 podprogramů odlišujících se tématem zájmu:

1. Progresivní technologie, materiály a systémy (40% z celkového objemu financí alokovaných

na tento program)

2. Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí (40% z celkového objemu financí

alokovaných na tento program)

3. Udržitelný rozvoj dopravy (20% z celkového objemu financí alokovaných na tento program)

První veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2010 se zahájením řešení projektů v roce 2011, další veřejné

soutěže pak byly vyhlašovány s roční periodicitou. Poslední veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2013,

řešení projektů pak začalo v roce 2014. Žádná další veřejná soutěž nebude v programu vyhlášena. Do

všech čtyř veřejných soutěží bylo přijato celkem 3 501 projektů. Přibližně desetina z nich, nebyla do

soutěže přijata z důvodu nesplnění formálních kritérií nutných k přijetí do programu. Největší část

těchto projektů pak byla vyřazena v prvních dvou soutěžích, kdy nebylo možné doplnit na vyzvání

chybějící dokumenty. Ze všech 3 124 přijatých projektů byly přibližně dvě třetiny vybrány a označeny

za kvalitní a vhodné k podpoře. Konečný počet podpořených projektů pak byl určen podle finančních

možností programu. Celkem bylo v programu ALFA podpořeno 961 projektů, což představuje polovinu

všech projektů vhodných k podpoře. V jednotlivých veřejných soutěžích pak byl tento podíl rozdílný.

Ve 32 případech bylo s účastníky projektu zahájeno řízení o podepsání smlouvy, které však bylo

zastaveno a projekt nepřešel k realizaci. Ve většině případů pak byly podpořeny další projekty v pořadí.

Ze všech podpořených projektů bylo do 31.12 2015 ukončeno 478 projektů, z toho v roce 2015 jich

bylo 201. Hodnocení efektivity a konkrétních přínosů ukončených projektů je v současné době ještě

předčasné. Nejvýznamnější část projektů byla ukončena v roce 2014 (228). I u projektů ukončených

v roce 2013 (126 projektů) je stále malý časový odstup. Posouzení vlivu inovací na ekonomické výsledky

a počet zaměstnanců podniků není vzhledem k dostupnosti relevantních dat možné. Relevantní

vyhodnocení s využitím metod kontrafaktuálních analýz se předpokládá v letech 2018 nebo 2019.


49

V této době již bude ukončen dostatečný počet projektů a časový odstup již umožní dostatečnou

implementaci výsledků a plně ukáže jejich přínos pro jednotlivé uchazeče.

Tabulka č. 15: Úspěšnost projektů v programu ALFA

ANO NE celkem podáno počet podíl v % počet podíl v %

Přijaté ze všech podaných 3 124 89,2 377 10,8 3 501

Vybrané ze všech přijatých 1 932 61,8 1 192 38,2

Podpořené ze všech vybraných 961 49,8 971 50,2

Zdroj: TAČR

Z celkového počtu 961 podpořených projektů se přibližně 70% (675) účastnily malé a střední podniky

(dále jen „MSP“). Z celkového počtu účastníků ve všech podpořených projektech programu ALFA

tvořily MSP více než třetinu všech účastníků (34,4%). Malých podniků pak bylo v absolutním vyjádření

o 220 více než středních. Celkové dotace všech projektů v programu dosáhly úrovně 9 252 mil. Kč. Malé

a střední podniky z této částky využijí 2 917 mil. Kč (32%). Tato částka je za celou dobu řešení programu

ALFA. V roce 2015 bylo mezi příjemce rozděleno 1 658 mil. Kč. A z této částky pak 519 mil. Kč (31%)

využijí MSP (288 mil. Kč malé, 231 mil. Kč střední podniky). Snížení podílu MSP na dotacích

v porovnání s počtem zapojených organizací je dáno rozdílnou maximální mírou podpory v projektech,

která je u výzkumných organizací vyšší.

Tabulka č. 16: Statistické ukazatele, program ALFA

Počet organizací Dotace celkem Dotace 2015

absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v %

MSP celkem 874 34,4 2 917 154 31,5 518 666 31,2

v tom: MP 547 21,6 1 724 843 18,6 287 791 17,4

v tom: SP 327 12,9 1 192 310 12,9 230 875 13,9

Velké podniky 440 17,4 1 677 830 18,1 310 920 18,7

Výzkumné organizace mimo VVŠ

444 17,5 1 763 890 19,0 298 181 18,0

Veřejné vysoké školy 778 30,7 2 893 483 31,3 530 538 32,0

TA celkem 2 536 100,0 9 252 356 100,0 1 658 305 100,0

Zdroj: TAČR

Program TB – BETA

Program BETA je programem veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro

potřeby státní správy. Veřejné zakázky jsou zadávány pro následující orgány státní správy:

• Český báňský úřad;

• Český úřad zeměměřický a katastrální;

• Ministerstvo dopravy;

• Ministerstvo práce a sociálních věcí;

• Ministerstvo průmyslu a obchodu;

• Ministerstvo pro místní rozvoj;


50

• Ministerstvo vnitra;

• Ministerstvo zahraničních věcí;

• Ministerstvo životního prostředí;

• Státní úřad pro jadernou bezpečnost;

• a další poskytovatele v oblasti realizace programů výzkumu a vývoje.

Program BETA je v porovnání s ostatními programy TA ČR velmi specifický. Program není, na rozdíl od

ostatních programů TA ČR, vyhlašován pravidelně, ale proces schvalování jednotlivých výzkumných

potřeb orgánů státní správy probíhá průběžně. V roce 2015 bylo vyplaceno v rámci programu BETA 107

mil. Kč, z čehož přibližně šedesát procent připadlo výzkumným organizacím a vysokým školám. Podíl

MSP byl 25,3% (27,1 mil. Kč). Naprostou většinu z této částky získaly malé podniky. Jejich převaha nad

středními je viditelná i u složení organizací řešících veřejné zakázky v roce 2015 – 49 malých a pouze 9

středních podniků. Zde je však nutné uvést fakt, že velká část nepatří mezi klasické výrobní podniky.

Jde v určité části o nadace i neziskové organizace. Z hlediska veřejné podpory však jsou to organizace

počítány mezi MP (nejsou a nemohou být výzkumnými organizacemi). Do roku 2015 skončilo řešení již

52 výzkumných potřeb. Vzhledem k tomu, že výzkumné potřeby jsou zadávány přímo resorty, které

jsou též jedinými uživateli výsledků výzkumu, není možné měřit efektivitu výzkumu z hlediska

ekonomického progresu řešitelů. V roce 2015 byla též vyhlášena v pořadí pátá veřejná soutěž (v

případě programu BETA jde o identifikace výzkumných potřeb dotčenými orgány státní správy).

Tabulka č. 17: Statistické ukazatele, program BETA



MSP celkem 169 36,7 85 746 24,0 27 111 25,3

v tom: MP 145 31,5 68 783 19,3 23 340 21,8

v tom: SP 24 5,2 16 963 4,8 3 771 3,5

Velké podniky 25 5,4 28 357 7,9 13 137 12,3


172 37,4 167 908 47,0 45 988 42,9

Veřejné vysoké školy 94 20,4 74 967 21,0 20 976 19,6

TB celkem 460 100,0 356 978 100,0 107 212 100,0

Zdroj: TAČR

Program TE – Centra kompetence

Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací

v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu

konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé

spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. V návaznosti na

hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci

spolupráce podniků a výzkumných organizací k vytvoření strategických partnerství, posílení

interdisciplinarity výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení horizontální mobility výzkumných pracovníků

(zejména začínajících výzkumníků). Celkový rozpočet programu je 6 146 mil. Kč.


51

V programu Centra kompetence byly vyhlášeny 2 veřejné soutěže, do nichž bylo podáno 210 projektů.

10 z nich nebylo do soutěže přijato z důvodu nesplnění formálních kritérií. Z 200 hodnocených

projektů pak bylo 72 doporučených k podpoře. Vzhledem k finančním možnostem programu bylo

podpořeno 34 center. S jedním centrem v první veřejné soutěži nebyla uzavřena smlouva. Místo

tohoto centra bylo podpořeno další v pořadí. Projekty v programu Centra kompetence jsou projekty

dlouhodobé spolupráce a naprostá většina z nich pak bude končit v roce 2019. V roce 2015 byla

zahájena výzkumná činnost jednoho centra podpořeného ve druhé veřejné soutěži (ostatní centra

podpořená ve druhé veřejné soutěži začala s řešením již v roce 2014). Vyhodnocení efektivity tak bude

možné až po ukončení projektů.

Tabulka č. 18: Úspěšnost projektů v programu Centra kompetence


Přijaté ze všech podaných 200 95,2 10 4,8 210

Vybrané ze všech přijatých 72 36,0 128 64,0


Zdroj: TAČR

Všech 34 podpořených center se účastní 334 účastníků, z nichž je 71 malých a 47 středních podniků.

Celkem je tak podíl MSP 35% ze všech účastníků. Podobně jako v programu ALFA je pak díky rozdílné

míře podpory podíl dotací pro MSP nižší než podíl účastníků. Celková výše dotací MSP je v programu

1 331 mil. Kč (22% z celkového objemu). Úhrn dotací pro malé a střední podniky je přibližně stejný na

úrovni 657 resp. 673 mil. Kč. V roce 2015 pak bylo každé z kategorií malých a středních podniků

vyplaceno 103 mil. Kč resp. 94 mil. Kč (dohromady 21,6% z celkového objemu vyplacených dotací).

Tabulka č. 19: Statistické ukazatele, program Centra kompetence



MSP celkem 118 35,3 1 330 994 21,7 197 859 21,6

v tom: MP 71 21,3 657 079 10,7 103 373 11,3

v tom: SP 47 14,1 673 915 11,0 94 485 10,3

Velké podniky 101 30,2 1 356 536 22,1 204 658 22,3


42 12,6 926 342 15,1 138 347 15,1

Veřejné vysoké školy 73 21,9 2 532 173 41,2 375 549 41,0

TE celkem 334 100 6 146 045 100 916 414 100

Zdroj: TAČR

Program TD – OMEGA

Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž

výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel České


52

republiky. Tematické zaměření programu je v souladu s prioritami stanovenými Národní politikou

výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015. Získané poznatky přispějí k definování faktorů

a procesů, které určují a ovlivňují fungování a rozvoj české společnosti, v kontextu probíhající evropské

integrace a světové globalizace.

Do programu OMEGA bylo ve třech vyhlášených soutěžích podáno celkem 650 projektů. 616 jich pak

bylo přijato do soutěže a přešly do fáze hodnocení. Méně než polovina (45%) pak byla označena za

kvalitní a doporučena k podpoře. Finanční prostředky určené na program dovolily podpořit 196 těchto

projektů. U všech projektů, s jejichž řešiteli bylo zahájeno jednání o podepsání smlouvy, byla

podepsána smlouva o poskytnutí podpory. V roce 2015 pak byla vyhlášena a vyhodnocena třetí veřejná

soutěž v programu, ve které se předpokládá řešení 68 projektů. Zároveň bylo v roce 2015 ukončeno 79

projektů ze druhé veřejné soutěže. Vyhodnocení efektivity podpory však není možné zatím vzhledem

ke krátkému časovému odstupu možné. Program je též zaměřen na podporu v oblasti společenských

věd a jeho výsledky tedy nejsou tak výrazně zaměřeny na další komercionalizaci jako u jiných programů

TA ČR.

Tabulka č. 20: Úspěšnost projektů v programu OMEGA





Zdroj: TAČR

Mezi hlavní příjemce podpory patří již z povahy programu zejména výzkumné organizace. V porovnání

s výzkumem v technických oborech se oblastí společenskovědního výzkumu zabývá mnohem méně

firem a podniků. Tato skutečnost se výrazně promítla i do struktury příjemců v programu OMEGA, kde

výzkumné organizace představovaly 239 z celkového počtu 290 účastníků. Ze zbylých účastníků bylo

42 malých, 5 středních a 4 velké podniky. Vzhledem k nízkým počtům podniků je nízká i úhrnná výše

dotací poskytnutým malým a středním podnikům jak v celkovém vyjádření v prvních dvou soutěžích

necelých 44,4 mil. Kč (z toho 40,7 mil. Kč pro malé a 3,7 mil. Kč pro střední podniky).

Tabulka č. 21: Statistické ukazatele, program OMEGA



MSP celkem 47 16,2 44 389 12 8 949 12,5

v tom: MP 42 14,5 40 701 11 8 310 8,9

v tom: SP 5 1,7 3 688 1,0 639 0,9

Velké podniky 4 1,4 2 181 0,6 0 0,0


111 38,3 158 028 42,9 30 876 43,2


TD celkem 290 100 368 415 100 71 440 100

Zdroj: TAČR


53

Program TF – DELTA

Cílem programu DELTA je zvýšit množství konkrétních výsledků aplikovaného výzkumu

a experimentálního vývoje v oblastech, v nichž existuje shoda se zahraničním partnerem, které budou

úspěšně zavedeny do praxe a posílí tak konkurenceschopnost České republiky, a to podporou

bilaterální, případně multilaterální spolupráce špičkových českých a zahraničních účastníků. Vybrané

projekty musí reagovat na aktuální či budoucí potřeby dané země, které jsou v České republice

definovány Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. První

veřejná soutěž ve spolupráci s partnerskou agenturou ve Vietnamu byla vyhlášena v roce 2014. Oproti

ostatním programům byl odlišný systém hodnocení a výběru projektů. Všechny podpořené projekty

musely být k podpoře vybrány obě partnerskými agenturami. Z celkového počtu 27 podaných návrhů

projektů byly oběma agenturami vybrány k podpoře 4 projekty. Těchto projektů se na české straně

účastní 10 organizací, z nichž 6 spadá do kategorie MSP (5 malých a 1 střední podnik). Všechny projekty

z první veřejné soutěže mají počátek řešení k 1.1 2015. Z celkového úhrnu 45,8 mil. Kč bude vyplaceno

malým podnikům 18,3 a střednímu 1,8 mil. Kč, v roce 2015 z toho pak 5 mil. Kč malým podnikům a 0,6

mil středním podnikům. V roce 2015 byla vyhlášena druhá veřejná soutěž programu DELTA pro

partnerství s Čínou. Celkem bylo podáno 26 projektů a podpořeno 14. Řešení všech projektů je

naplánováno až od roku 2016.

Program TG – GAMA

Program GAMA je zaměřen na podporu ověření výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního

vývoje z hlediska jejich praktického uplatnění a na přípravu jejich následného komerčního využití.

Hlavním cílem programu je podpořit a významně zefektivnit transformaci výsledků VaV, dosažených

ve výzkumných organizacích a/nebo ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, do

podoby praktické aplikace umožňující jejich komerční využití a podpořit tak jejich zavedení do praxe.

Program je rozdělen na dva podprogramy s odlišným způsobem realizace i příjemci podpory. V prvním

podprogramu mohou žádat o podporu pouze výzkumné organizace, ve druhé podniky i výzkumné

organizace (ty však pouze ve spolupráci s podnikem). V roce 2015 byla vyhlášena v pořadí již druhá

veřejná soutěž. Jelikož však obě veřejné soutěže byly vyhlášeny pouze v podprogramu 1, nemohly být

podpořeny v rámci těchto soutěží žádné podniky. Všichni účastníci tak patří mezi výzkumné organizace

a dotace tak nebyly poskytnuty žádnému podniku

Program TH – EPSILON

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON byl schválen

usnesením vlády České republiky ze dne 18. prosince 2013 č. 987. Program EPSILON je zaměřen

zejména na zlepšení pozice českého a v globálním kontextu i evropského průmyslu pomocí podpory

projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro

rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách, zejména v těchto prioritních

oblastech:

Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech


54

Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů

Prostředí pro kvalitní život

Cílem programu je podpora projektů, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění

v nových produktech, výrobních postupech a službách. Nástrojem pro dosažení uvedeného cíle je

naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (Priority)

prostřednictvím podpory projektů, v rámci kterých budou realizovány výzkumné cíle oblastí

a podoblastí daných priorit. Program je tedy založen na plnění cílů Priorit nikoliv oborově. Cíl programu

směřuje k podpoře zejména průmyslových aplikací při využití nových technologií a nových materiálů v

energetice, životním prostředí a dopravě. Pro účely dosažení cíle je program rozčleněn do 3

podprogramů:

Podprogram 1 - Znalostní ekonomika

Podprogram 2 - Energetika a materiály

Podprogram 3 - Životní prostředí

Program navazuje na dřívější program technologické agentury ALFA (TA ČR) a TIP (administrován

MPO). První veřejná soutěž byla vyhlášena v květnu roku 2014, se začátkem podpory v roce 2015.

V první veřejné soutěži nebylo pouze 8 ze 725 podaných projektů přijato do soutěže. V hodnotícím

procesu pak bylo 399 označeno za kvalitní a vhodné k podpoře a v souladu s finančními možnostmi

určenými na první veřejnou soutěž bylo podpořeno 89 z nich. Dne 15.3 roku 2016 byla vyhlášena druhá

veřejná soutěž tohoto programu.

Tabulka č. 22: Úspěšnost projektů v programu EPSILON





Zdroj: TAČR

V první veřejné soutěži se předpokládá vyplacení podpory formou dotace v celkové výši 863 mil. Kč.

Přibližně třetina z této částky pak malým (120 mil. Kč) a středním podnikům (167 mil. Kč). Podíl MSP

mezi všemi organizacemi je přibližně stejný jako podíl dotací – 34,8%. V roce 2015 pak bylo vyplaceno

jako podpora Malým podnikům 33,9 mil. Kč (13,9% z celkového úhrnu) a středním 45,7 mil. Kč (18,8%).

Tabulka č. 23: Statistické ukazatele, program EPSILON

Počet organizací Dotace celkem Dotace

2015


MSP celkem 85 35,3 286 877 32,8 79 610 32,7

v tom: MP 41 17,0 120 079 13,7 33 924 13,9

v tom: SP 44 18,3 166 797 19,1 45 686 18,8

Velké podniky 39 16,2 174 762 20,0 45 677 18,8


55

Počet organizací Dotace celkem Dotace

2015



40 16,6 127 054 14,7 35 466 14,6


TH celkem 241 100,0 866 229 100,0 243 325 100,0

Zdroj: TAČR

Tabulka č. 24: Počty MSP v programech TA ČR

MP SP MSP celkem

absolutně podíl v % absolutně podíl v % absolutně

ALFA 547 31,2 327 12,9 874

BETA 145 31,5 24 5,2 169

Centra kompetence 42 14,5 5 1,7 47

OMEGA 71 21,3 47 14,1 118

DELTA 5 50 1 10 6

EPSILON 41 16,8 44 18 85

Programy celkem 851 22,0 448 11,6 1 299

Zdroj: TAČR

Graf č. 16: Počty MSP v programech TA ČR

Zdroj: TAČR

0

100

200

300

400

500

600

ALFA BETA OMEGA EPSILON Centrakompetence

DELTA

Po

čet

úča

stn

íků

Program

malé podniky

střední podniky


56

Tabulka č. 25: Výše podpory MSP v programech TA ČR

MP SP MSP celkem

tis. Kč podíl v % tis. Kč podíl v % absolutně

ALFA 287 791 17,4 230 875 13,9 518 666

BETA 23 340 31,5 16 963 5,2 40 303

OMEGA 8 310 8,9 639 0,9 8 949

Centra kompetence 103 373 11,3 94 485 10,3 197 858

DELTA 4 961 37,2 600 4,5 5 561

EPSILON 33 924 13,9 45 686 19,1 79 610

Programy celkem 461 699 15,2 389 248 12,9 850 947

Zdroj: TAČR

Graf č. 17: Výše podpory MSP v programech TAČR

Zdroj: TAČR

Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita

Podpora inovativních MSP

Z hlediska širšího rámce podpory VaVaI a v evropském kontextu lze konstatovat, že podpora inovativně

zaměřených podniků, jejichž produkty pocházejí z realizovaného výzkumu, vývoje a inovací, patří mezi

klíčové priority, které si MPO (ČR) vytyčilo pro nové programovací období kohezní politiky 2014-2020.

Orientace na podporu rozvoje podnikání založeného na výzkumu a inovacích, včetně rozvoje

infrastruktury a služeb pro podnikání ve znalostní ekonomice, je základem nového OP PIK. Tyto priority

jsou plně v souladu se zásadními strategickými dokumenty na úrovni EU (Strategie Evropa 2020) i na

národní úrovni v ČR (Národní inovační strategie, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti,

Národní program reforem). Pozornost je zaměřena zejména na napomáhání přechodu naší ekonomiky

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

ALFA Centrakompetence

EPSILON BETA OMEGA DELTA

Výš

e d

ota

ce (

v ti

s. K

č)

Program

malé podniky

střední podniky


57

k sofistikovanější výrobě a produkci služeb s vyšší přidanou hodnotou, založené na daleko

intenzivnějším využívání výsledků výzkumu a vývoje. Takto orientovaná podpora by měla přispět ke

zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků i ekonomiky jako celku.

Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů

V roce 2015 pokračovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře projektů průmyslového výzkumu

formou dotací ze státního rozpočtu v rámci programu TIP (2009 – 2016). Jedná se o resortní program

zajišťující výzkum a vývoj za účelem posílení produkce v České republice, resp. v Evropské unii, k

podpoře udržitelného rozvoje ve všech dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k

zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a jejich rychlého

a efektivního využívání.

Celkem bylo v roce 2015 v rámci programu TIP podporováno 49 projektů předložených malými a

středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané přímo malými a středními podniky, činila

173 mil Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu všech 103 projektů řešených v programu

TIP v roce 2015 dosáhla 361 mil. Kč.

V listopadu 2015 byla vyhlášena první veřejná soutěž v novém programu TRIO, který bude realizován

v letech 2016 – 2021. Program je zaměřen zejména na rozvoj potenciálu ČR v oblasti klíčových

technologií (KETs) – fotonika, mikro- a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie,

pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie – a zvýšení aplikovatelnosti výsledků VaV u těchto

technologií v podnikové sféře. Vzhledem k průřezovému charakteru KETs bude program přispívat k

naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Mezi cíle

programu TRIO patří rovněž posílení účinné spolupráce ve VaV mezi podniky a výzkumnými

organizacemi, což je podmínka účasti v programu.

Horizont 2020

Rámcový program HORIZONT 2020 je zaměřen jak na podporu výzkumu a vývoje, tak na podporu

inovací. Podpora je poskytována napříč celým inovačním řetězcem. Jedna z jeho částí je určena na

podporu inovací v podnikovém sektoru. Nabízí mimo jiné přístup k rizikovému financování ve formě

dluhového nebo kapitálového finančního nástroje.

V roce 2014 se za účasti českých MSP rozběhl také „nástroj pro malé a střední podniky“ (tzv. SME

Instrument), v rámci kterého je možné podpořit inovační záměr i pouze jediného subjektu. Dále je

zaveden nástroj „Fast Track to Innovation“ určený jak MSP, tak velkým podnikům, s cílem urychlit

uvedení výrobku na trh. Tyto nástroje mohou mít pozitivní vliv na české inovační (zejména startupové)

prostředí, pokud se do nich naši podnikatelé dokáží zapojit.

SME Instrument je určen pro všechny typy MSP (i pro ty, co nerealizují výzkum, tzn. podpora všech

typů inovací – i netechnických, sociálních či inovací ve službách), které mají velký potenciál rozvoje,

růstu a internacionalizace.


58

5 EXPORTNÍ POLITIKA

Podpora exportu

V roce 2015 byl vývoj světové ekonomiky i ekonomiky a zahraničního obchodu ČR ovlivněn řadou

zásadních geopolitických změn. Nadále přetrvávají důsledky rozpoutání rusko-ukrajinského konfliktu,

došlo ke ztrátě části ukrajinského trhu a k uplatňování sankčních režimů narušujících vzájemný obchod

EU a Ruska. Vznikl Islámský stát a zhoršila se bezpečnostní situace v Iráku a Sýrii, otevřely se otázky

vývoje subsaharské Afriky i sílící hrozby mezinárodního terorismu. Tyto faktory negativně zasáhly

exportní a investiční příležitosti našich podniků, nevyjímaje malé a střední.

Navzdory těmto nepříznivým podmínkám zaznamenala i v roce 2015 ekonomika ČR opětné oživení.

Zahraniční obchod překonal velmi dobré výsledky dosažené v předchozím roce. Obrat našeho

zahraničního obchodu za rok 2015 vzrostl na 7 377,9 mld. Kč, což ve srovnání se stejným obdobím roku

2014 představuje růst o 8% (o 550 mld. Kč). Vývoz stoupl na 3 901,7 mld. Kč, tj. o 7,5% (o 273 mld. Kč),

dovoz činil 3 475,8 mld. Kč, při růstu o 8,6% (o 273 mld. Kč). Saldo obchodní bilance si zachovalo vysoký

přebytek v objemu 425,5 mld. Kč (ve srovnání s uplynulými roky nedošlo k jeho výraznému nárůstu,

ale meziročnímu poklesu o 3,7 mld. Kč).

Za celý rok 2015 se český vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou zvýšil o 9,1%, z toho do EU (28) o

9%, což potvrzuje, že čeští exportéři úspěšně zachycují postupné ekonomické oživení na těchto trzích.

Vývoz do prioritních a zájmových zemí však nadále vykazuje u jednotlivých států rozdílný vývoj. Zatímco

české exporty do řady prioritních zemí významně vzrostly (např. Irák + 127,0%, Vietnam + 36,0%,

Mexiko + 22,6%, USA +13,5%, Indie +9,1%, Čína +7,2%, Turecko +5,3%), v případě Ruska a Ukrajiny

dochází k výraznému propadu (-30,8%, resp. -27,3%). Výpadky ruských a ukrajinských trhů se sice dařilo

úspěšně nahrazovat, nicméně vývoz do prioritních zemí a zemí zájmu mimo EU se přesto meziročně

snížil o 0,6% (tj. téměř o 3,5 mld. Kč).

Lze tedy konstatovat, že za nelehkých podmínek, které v minulém roce existovaly pro odbyt českého

zboží na některých trzích, se podařilo udržet úroveň českých exportů do zemí mezi mimo EU prakticky

na úrovni předcházejícího období.

Exportu pomáhala slabší koruna, která udržuje vyšší konkurenceschopnost domácích výrobců na

zahraničních trzích, nízké ceny energií (ropa, zemní plyn) a nadále také těží z oživení na evropských

automobilových trzích.

Uvedené výsledky zahraničního obchodu v roce 2015 zasluhují o to větší pozornost, že se na nich

významnou měrou, podobně jako v roce předešlém, podílejí právě MSP (podrobněji kapitola 2.7

Zahraniční obchod a příloha č. 2). Podíl MSP na vývozu je pozitivní zprávou a MPO bude

prostřednictvím všech dostupných nástrojů i nadále podporovat roli MSP v exportu ČR. Příznivý vývoj

těchto ukazatelů tak nasvědčuje tomu, že v roce 2015 byla proexportní politika státu zaměřena

náležitým směrem na podporu českých podnikatelů, zejména malých a středních firem, při vstupu na

zahraniční trhy.


59

Proexportní podpora malých a středních podniků

Proexportní podpora probíhá s využitím stávajících nástrojů proexportní politiky, jakými jsou zejména:

- K podpoře českých firem v kontextu s diverzifikací českých vývozů byly společně s podnikatelskými

asociacemi, včetně AMSP, připravovány podnikatelské mise doprovázející státní představitele při

zahraničních pracovních cestách; vedle participace na podnikatelských misích prezidenta republiky

nebo předsedy vlády ČR proběhlo v roce 2015 v doprovodu ministra průmyslu a obchodu 10

podnikatelských misí do zemí mimo EU, a to do Indie a Nepálu, Ukrajiny, Ázerbájdžánu, Turecka, USA,

Maroka, Mexika, Ruské federace, Srbska a států Zálivu (Kuvajt, SAE). Zájmu firem, včetně malých a

středních, se těšily také doprovodné mise náměstků ministra průmyslu a obchodu spojené s konáním

mezinárodních veletrhů nebo oborově zaměřené (Ekvádor, Bolívie, Ruská federace, ČLR, Indie, Tchaj-

wan, Kuba, Kazachstán, Omán a další).

- Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje také účast malých a středních firem v cílených

podnikatelských misích pořádaných agenturami CzechTrade, CzechInvest, smíšenými obchodními

komorami a dalšími subjekty v roce 2015, např. v relacích Austrálie, ČLR, Indie, Izrael, Japonsko,

Mongolsko, Polsko, Rusko, Tchaj-wan nebo Turecko. Stejně tak zprostředkovávají kontakty našich

podniků s incomingovými misemi, v roce 2015 např. z Ázerbájdžánu, Běloruska, Ekvádoru, Indie,

Kolumbie, Mexika, Peru, Ruska nebo Srí Lanky.

- Segment malých a středních podniků rovněž intenzivně využívá incomingové mise doprovázející

zahraniční státní představitele při jejich návštěvách v ČR. Také při těchto příležitostech byla pravidelně

pořádána podnikatelská setkání, která se těší zájmu naší podnikatelské veřejnosti. V rámci těchto

incomingových misí přicestovaly v roce 2015 do České republiky skupiny podnikatelů např. z Albánie,

Ázerbájdžánu, Černé Hory, ČLR, Japonska, Kanady, Koreje, Mongolska, Rusko, Tchaj-wanu a USA.

Zástupci malých a středních podniků představovali většinu účastníků podnikatelských nebo

technologických fór a kulatých stolů.

- Prosazování obchodních zájmů ČR byla věnována činnost společných mezivládních a mezirezortních

orgánů pro hospodářskou spolupráci v gesci MPO. V roce 2015 se konalo 15 zasedání těchto

společných orgánů, kterých se v rámci doprovodných akcí zúčastnilo téměř 600 zástupců

podnikatelských subjektů z ČR a partnerských zemí. Pro další období bude významná i činnost

společných orgánů, které byly ustaveny s Íránem a Myanmarem - zeměmi, jejichž potenciálně velmi

významné trhy byly s ukončením sankčních režimů otevřeny i pro české vývozce. Úsilí o obnovení

dynamiky diverzifikačního procesu českých vývozů na mimoevropské trhy bude věnována i příprava

zasedání společných orgánů pro hospodářskou spolupráci a další aktivity v gesci MPO v příštím období,

včetně doplnění teritoriálně zaměřeného přístupu k diverzifikaci českého exportu o hlubší oborový

přístup, zejména s konkretizací specifikovaných oborových příležitostí do jednotlivých projektů. Při

naplňování tohoto záměru je věnován náležitý prostor také segmentu malých a středních firem.

- Do konce roku 2015 se uskutečnilo všech 30 plánovaných oficiálních účastí ČR na zahraničních

veletrzích organizovaných MPO, z toho 14 akcí proběhlo v prioritních zemích, 4 v zemích zájmu.


60

- V rámci končícího projektu Specializované veletrhy a výstavy zajišťovaného pro české podnikatele

agenturou CzechTrade z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace, program MARKETING,

proběhlo již k 30. 6. 2015 všech 30 veletrhů naplánovaných na tento rok.

- V roce 2015 se také projevil přínos opatření přijatých k posílení a zkvalitnění naší ekonomické

diplomacie - Jednotné zahraniční sítě tvořené obchodními úseky zastupitelských úřadů ČR

a zahraničními kancelářemi CzechTrade.

- Prospěšnou pomůckou zejména pro malé a střední podnikatele je v říjnu 2015 aktualizovaný Katalog

služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export, fungujícího od října 2014 v sídle

agentury CzechTrade. Katalog poskytuje MSP jasnou orientaci v integrovaných službách státu na

podporu jejich podnikatelských aktivit v zahraničí. Pro MSP je významným také fakt, že všechny

základní služby jsou poskytovány zdarma. Aktualizovaný Katalog služeb byl promítnut též do

pravidelného vydání Exportu v kostce, který shrnuje proexportní aktivity v širším kontextu, tj. včetně

spolupracujících subjektů AMSP, HK, SPD, ČEB, EGAP, ICC a dalších.

Exportní vzdělávání

V průběhu roku 2015 byly organizovány různé vzdělávací a rozvojové akce (odborné a teritoriální

semináře, exportní konference, firemní školení apod.) s programem, který byl a je aktuální zejména

pro segment malých a středních podniků. Patřila do něj jak témata mezinárodního obchodu, specifik

podnikatelského prostředí, tak aktuální informace z vybraných oborů a teritorií nebo rozvoj měkkých

dovedností.

V roce 2015 proběhlo celkem 47 odborných, teritoriálních a firemních seminářů v Praze a regionech

ČR a 8 exportních konferencí. Akcí se zúčastnilo více jak 1 350 účastníků z řad českých firem. Odborné

semináře byly zaměřeny na témata INCOTERMS, finanční nástroje exportu, sociální média, internetový

marketing, specifika obchodního jednání, úspěšná prezentace, zboží dvojího použití, ochrana

duševního vlastnictví, efektivní propagační materiály, business etiketa aj. Teritoriální semináře a

konference se týkaly zejména obchodování s ČLR, Německem, Íránem, SAE, Egyptem, Izraelem, JAR,

Marokem, Alžírskem, Thajskem, Indií, Ukrajinou, Itálií, Rumunskem, Maďarskem, Ruskem,

Ázerbájdžánem, Austrálií, Velkou Británií, Skandinávií a dalšími zeměmi. Podnikatelé z řad MSP

oceňovali u těchto akcích nejen hlavní program a prezentace jednotlivých přednášejících, ale i možnost

živé diskuse probíhající o přestávkách a během individuálních konzultací.

Také MPO zorganizovalo v roce 2015 řadu odborných seminářů a konferencí, zaměřených na aktuální

potřeby exportérů. Velké pozornosti podnikatelů, zejména z řad MSP, se těšily tematické

nebo odborné semináře ke specifickým technickým či procedurálním otázkám, např. k protiopatřením

EU vůči Ruské federaci, k problematice Celní unie Ruská federace-Bělorusko-Kazachstán nebo finanční

krizi v Ruské federaci. Velký zájem budily všechny vzdělávací akce týkající se znovuobnovených

exportních šancí na Íránském trhu, jimž bude věnována zvýšená pozornost i v roce 2016.


61

Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní

podporou

Česká exportní banka, a.s. (dále „ČEB“) v roce 2015 realizovala podporu malých a středních podniků

tam, kde má komerční bankovnictví různá omezení. Ať už z hlediska segmentace - komerční banky

financují MSP prostřednictvím unifikovaných produktů, nemohou z kapacitních i cenových důvodů

obsluhovat tyto vývozce formou strukturovaného financování, či z hlediska teritoriálního – nové trhy v

Jižní Americe, země SNS atd.

Objem uzavřených smluv mezi ČEB a vývozci z této kategorie podniků dosáhl výše téměř 64 mil. Kč.

V roce 2015 bylo podepsáno 35 nových smluv (79% z celkového počtu nových smluv).

Produkty ČEB jsou na základě smlouvy o obchodním zastoupení nabízeny také na pobočkách

Českomoravské záruční a rozvojové banky (dále jen „ČMZRB“). Ve snaze zvýšit možnosti úspěšné

spolupráce dojednali pracovníci ČEB v průběhu roku 2015 s pracovníky ČMZRB modifikaci této

smlouvy, resp. její rozšíření o produkt odkupů pohledávek, který umožňuje i začínajícím subjektům

prodat své pohledávky za bonitními zahraničními odběrateli.

Od prosince 2015 ČEB začala společný program akvizic klientů ČMZRB. V jeho počátku provedli

pracovníci exportního financování a trade finance proškolení všech pobočkových zaměstnanců ČMZRB,

zejména se zaměřením na produkty předexportní úvěr, dodavatelský úvěr a odkupy pohledávek.

ČEB bude v roce 2016 nadále pokračovat v prohlubování svých aktivit podpory malých a středních

exportních firem jejich aktivním přímým osobním oslovováním a jednáními, formou hlubší vzájemné

spolupráce s ČMZRB, HK ČR, AMSP, CzechTrade, CzechInvest a dále i účastí na různých profesních,

odborných a marketingových akcích zaměřených na podporu MSP.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s (dále jen „EGAP“) podporuje vývozní aktivity MSP

zejména v oblasti předexportního financování a bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s

exportními kontrakty. Rychlost vyřízení úvěru pro financování výroby pro export, případně záruk, bez

kterých není možné o vývozní kontrakt velmi často ani usilovat, patří mezi rozhodující faktory, a EGAP

proto ve spolupráci s některými bankami nabízí MSP administrativně výrazně zjednodušený postup při

pojišťování.

S ČEB, ČMZRB a komerčními bankami spolupracuje EGAP na produktu určeném speciálně pro MSP,

které jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry. Tento produkt využívá synergického

efektu vzájemné součinnosti, kdy státní instituce validují důvěryhodnost a bonitu subdodavatele z

kategorie MSP, a tím významně omezují rizika komerčních bank při financování výroby pro export.

Z průzkumu AMSP vyplynulo, že komerční banky málo informují MSP o možnostech pojištění exportu

do rizikovějších oblastí prostřednictvím EGAP. Ten proto v roce 2015 nastartoval projekt, v rámci něhož

proškolí personál vybraných poboček komerčních bank tak, aby menší podniky o možnostech pojištění

lépe informoval a poté firmy s exportní pojišťovnou také propojil.


62

Veletrhy a výstavy

Podpora účasti českých podnikatelských subjektů na veletrzích a výstavách představuje důležitou

součást proexportních opatření MPO, jejímž cílem je vedle propagace ČR ve světě pomoc českým

firmám, především MSP, při pronikání na zahraniční trhy. Tato aktivita je v souladu s platnou Exportní

strategií ČR pro období let 2012 - 2020 a řadí se k nejúčinnějším prostředkům podpory českých

exportérů. Umožňuje prezentaci českých výrobků a služeb na zahraničních trzích, přispívá k posílení

jejich mezinárodní konkurenceschopnosti a k růstu českého exportu do zahraničí. Cílem je další

diverzifikace zahraničního obchodu a snižování závislosti na trzích zemí EU.

V roce 2015 zabezpečilo MPO prostřednictvím svého proexportního programu celkem 30 českých

oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, v naprosté většině případů

v kategorii B (tj. společná expozice) a 2 akce v kategorii C (individuální expozice firem), celkem v 17

zemích světa a se zaměřením na různé obory průmyslu (18). Finanční prostředky ve výši 56,8 mil. Kč

byly v roce 2015 poskytnuty 349 českým podnikatelským subjektům. Na většině veletrhů tvořilo českou

expozici v průměru 11 firem, ale byly i veletržní akce s účastí až 34 vystavovatelů. Z celkového počtu

podpořených firem představoval podíl MSP cca 60% (celkem 204 firem).

Vystavovatelé na českých oficiálních účastech vykazují formou dotazníků v průběhu akce a následně

s několikaměsíčním odstupem po akci objem ekonomických přínosů z kontraktace uzavřené na

veletrzích a v přímé souvislosti s nimi. Z dotazníků vyplynulo, že se firmy v průběhu českých oficiálních

účastí setkaly s téměř 5 400 relevantními obchodními partnery a v souvislosti s účastí na veletrzích byly

rozpracovány a uzavřeny kontrakty v celkové výši téměř 4,3 mld. Kč. Toto potvrzuje fakt, že fyzická

účast firem na veletrhu patří i nadále k důležitým prvkům proexportní politiky. Nicméně je třeba vzít

na vědomí oproti minulosti trvající snížení počtu vystavovatelů, včetně MSP, způsobené omezenými

finančními prostředky přidělenými na realizaci oficiálních účastí. Finanční prostředky zůstávají na

stejné výši, přestože náklady na realizaci rostou, takže nelze vždy všem zájemcům podporu poskytnout.

Jistý vliv na snížení počtu účastníků společných expozic v roce 2015 také měla realizace projektu SVV2

(Společné účasti na specializovaných veletrzích v zahraničí), neboť některé akce se stejným zaměřením

se konaly v nepříliš od sebe vzdálených termínech.

V rámci zajišťování proexportní podpory v ČR bylo v roce 2015 realizováno také 15 tuzemských akcí

(incomingové mise). Tyto mise, probíhající při tuzemských veletrzích s mezinárodní účastí, jsou další

formou podpory exportu zaměřenou zejména na MSP s cílem podpořit jejich schopnost rozvíjet

obchodní vztahy na mezinárodním trhu, a to za účasti příslušných asociací a svazů. Tradičně se

uskutečnila i účast MPO na 57. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, ve společné expozici se

Svazem strojírenské technologie.

MPO také přispělo na prezentaci českých firem na Dnech České republiky v Šanghaji v rámci veletrhu

CSITF 2015, organizované MZV, CzechTrade a Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce.

Podpora českých exportérů, zejména MSP, bude pokračovat obdobným způsobem prostřednictvím

výše uvedených programů i v roce 2016. V rámci českých oficiálních účastí v zahraničí by se mělo


63

uskutečnit nejméně 27 veletržních akcí a počítá se i s podporou proexportních projektů na akcích

realizovaných v ČR včetně účasti na strojírenském veletrhu v Brně. V souvislosti s konáním Letních

olympijských her 2016 v Rio de Janeiru se připravuje již osvědčená prezentace obchodních a

průmyslových aktivit ČR v Brazílii (obdobně jako při LOH v Londýně 2012 a ZOH v Soči v r. 2014).

Program Design pro konkurenceschopnost

Úspěšnost českých exportérů závisí také na kvalitě jejich výrobků. S cílem posílit exportní šance MSP

byl v Operačním programu Podnikání a inovace 2007 – 2013 (OPPI) realizován agenturou CzechTrade

projekt „Design pro konkurenceschopnost 2013 – 2014“. Jeho prostřednictvím průmyslové podniky

obdržely podporu na služby profesionálních designérů, na získání jedinečných znalostí v oblasti design

managementu, průmyslového designu nebo na prezentaci svých výrobků na designérských veletrzích

v zahraničí.

98% podniků zapojených do projektu již zahájilo výrobu inovativní produkce nebo se na její výrobu

připravuje. Podpora směřovala především do nábytkářského a dřevozpracujícího průmyslového

odvětví, kovovýroby, strojírenství, elektroniky a elektrotechniky. Na základě úspěšné realizace akcí a

poptávky ze strany průmyslových podniků připravila agentura CzechTrade navazující projekt DESIGN

2, který počítá s využitím prostředků OP PIK.

MPO se každoročně podílí na udělování cen Czech Grand Design v kategorii za nejlepší průmyslový

výrobek, cenu dotuje MPO prostřednictvím CzechTrade (oba mají zastoupení v komisi) a je předávána

osobně ministrem průmyslu a obchodu během slavnostního galavečera.

Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade)

V rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR, programu Aid for Trade (v gesci MPO), bylo v roce 2015

realizováno 8 projektů v úhrnné částce 5,677 mil. Kč (cca 206 tis. EUR). Z toho bylo po 2 projektech

realizováno v Etiopii a Mongolsku a po jednom v Bosně a Hercegovině, Moldavsku, Gruzii a v Srbsku.

Sektorově byly projekty zaměřeny na podporu energetiky, rozvoje malých a středních podniků,

vodohospodářství, budování a posilování infrastruktury a konkurenceschopnosti, seismické ochrany

atd. Realizátory těchto projektů byly MSP, akciové společnosti, Úřad pro technickou normalizaci,

metrologii a státní zkušebnictví, AMSP a Česká zemědělská univerzita.

Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu

Licenční správa MPO i nadále pokračovala v rámci projektu tzv. Elektronické licenční správy (ELIS) v

rozvoji elektronického systému pro licenční a povolovací řízení zavedeného od roku 2013. Tento

systém mimo jiné zajišťuje nezbytné stabilní a bezpečné uložení dat Licenční správy, včetně

utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Rozvoj systému ELIS byl realizován na základě

námětů jak ze strany státních orgánů, tak podnikatelské veřejnosti. Podnikatelé plně vyžívají možnosti


64

elektronického podávání žádostí prostřednictvím eFormuláře, což jim zaručuje automatickou kontrolu

správnosti a úplnosti žádosti, přičemž tento systém současně umožňuje podnikatelům dálkovým

přístupem sledovat průběh všech správních řízení vedených Licenční správou, a tím udržovat přehled

o postupu vyřízení jejich konkrétní žádosti. Kromě stále více využívané možnosti bezhotovostní úhrady

správních poplatků, díky níž odpadá nutnost manipulace s kolkovými známkami, jež musí být jinak

doručovány poštou, byla připravena možnost úhrady správních poplatků formou zálohových plateb.

Tento způsob platby vstoupil do zkušebního provozu na přelomu roku 2015 a 2016. Elektronický

systém pro licenční a povolovací řízení umožňuje další rozvoj a zohlednění požadavků a připomínek ze

strany podnikatelské veřejnosti, nevyjímaje malé a střední firmy, o čemž svědčí možnost připraveného

způsobu zálohových plateb, který vychází právě z požadavku podnikatelské veřejnosti.

Kontaktní informační místa pro podnikatele

MPO nabízelo v roce 2015 MSP a občanům služby, které jim výrazně ulehčují jejich působení na

vnitřním trhu. Jedná se zejména o služby Jednotného kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra

a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP). JKM informuje o podmínkách poskytování služeb v ČR

a jiných členských státech a zprostředkovává podání na příslušné úřady v ČR. Za rok 2015 JKM

zodpovědělo 3227 dotazů podnikatelů. Hlavním cílem JKM je umožnit podnikatelům získat všechny

potřebné informace a vyřídit veškeré formality související se vstupem do podnikání v oblasti služeb na

jednom místě a elektronicky.

SOLVIT centrum pomáhá občanům a podnikatelům mimosoudně řešit problémy způsobené špatnou

aplikací evropského práva při postupu správních úřadů v oblasti vnitřního trhu. Centrum problémy řeší

bezplatně, ideálně ve lhůtě maximálně 10 týdnů a dosahuje přitom 90% úspěšnosti. Za rok 2015 přijalo

SOLVIT centrum 242 stížností.

Kontaktní místo pro výrobky (ProCoP) informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou na

výrobky kladeny národními a evropskými předpisy při jejich uvádění na trh v ČR nebo v jiném státě EU.

Podnikatelé se zde mimo jiné dozvědí, zda jimi distribuovaný výrobek v ČR podléhá povinnosti

předchozího schválení nebo registrace. ProCoP rovněž poskytuje obecné informace o fungování

nařízení o vzájemném uznávání a o uplatňování principu vzájemného uznávání. Za rok 2015 ProCoP

zodpověděl 217 dotazů.

MPO průběžně zlepšuje kvalitu této integrované služby na vnitřním trhu a aktivně informuje o těchto

nástrojích veřejnost a podnikatele. V posledním čtvrtletí 2015 proběhla kampaň v MHD vytipovaných

regionálních měst (Ostrava, Karviná, Bruntál, Teplice, Ústí nad Labem, Most, Litvínov). Zástupci MPO

propagovali služby také u příležitosti konání nejrůznějších veřejných akcí (Den Evropy, strojírenský

veletrh v Brně, Týden pro podporu podnikání 2015). Za účelem rozvoje elektronického JKM

2. generace, naplnění směrnice o službách a Charty JKM navázalo MPO v průběhu roku 2015 intenzivní

spolupráci s agenturou CzechTrade, jakožto správcem portálu Businessinfo.cz, na kterém je e-JKM


65

umístěno. V posledním čtvrtletí 2015 byla vytvořena nová struktura e-JKM dle požadavků Evropské

komise a byla zahájena aktualizace obsahu e-JKM. Předpokládaný termín dokončení této fáze reformy

byl stanoven na konec roku 2016.

Služby a informace pro exportéry

Podpora exportérů ze strany státu byla v roce 2015 zaměřena na tyto základní oblasti: exportní

poradenství, služby zahraniční sítě, vzdělávání, informační servis a marketingová podpora v zahraničí.

Informační služby pro exportéry jsou považovány za jeden z hlavních předpokladů úspěchu v zahraničí.

Businessinfo.cz

Je hlavním informačním a komunikačním kanálem pro podnikatelské subjekty. Jednou z

nejnavštěvovanějších součástí tohoto portálu byla i v roce 2015 sekce zahraničního obchodu

(průměrně 48 000 návštěv za měsíc, vedle rubrik Daně - 53 000 návštěv za měsíc a Legislativa - 32 000

návštěv za měsíc), v níž jsou také publikovány informace o exportních příležitostech získávané

v Jednotné zahraniční síti a zpracovávané agenturou CzechTrade. V roce 2015 bylo zpracováno přes

3 000 exportních příležitostí (zahraniční poptávky – 1033, tendry – 1717, investiční příležitosti – 53,

nabídky – 437).

Ve spolupráci se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí a zahraničními kancelářemi CzechTrade byla

vytvořena nová a přehlednější struktura Souhrnné teritoriální informace (STI) ke každé zemi a v červnu

2015 byly všechny STI kompletně aktualizovány.

Zpravodajství pro export

V roce 2015 byl subportál Zpravodajství pro export efektivněji propojen s portálem BusinessInfo.cz,

kde je organicky včleněn do rubrik sekce zahraničního obchodu a zároveň propojen s portálem

Klientského centra pro export. Subportál je rozdělen do několika částí, které nabízejí informace

exportéry žádané, aktuální informační servis, aktuální kontakty na státní podporu exportu a v

neposlední řadě i uživatelsky přívětivé rozdělení služeb a jejich nabídka.

Zelená linka pro export

Zelená linka pro export (ZLPE) je projektem MPO, který vznikl v roce 2006 jako součást Exportní

strategie pro období 2006 – 2010 s cílem naplnit dílčí cíle této strategie. Cílem ZLPE je zefektivnit

kontakt se státními institucemi a organizacemi, které podporují export. ZLPE v tomto ohledu

spolupracuje při vyřizování dotazů podnikatelské veřejnosti s nově vytvořeným Klientským centrem

pro export.

V roce 2015 ZLPE vyřídila celkem 1320 dotazů. Jako každý rok převažovaly v poměru 2:1 dotazy

telefonické nad dotazy elektronickými. Dvě třetiny klientů tak využily bezplatného telefonního čísla

800 133 331, zatímco zbývající jedna třetina dala přednost e-mailovým adresám: [email protected]

a [email protected]. Od založení ZLPE je evidováno přes 16 300 dotazů.

mailto:[email protected]


66

Malé a střední podniky a Evropská unie

Pro export MSP má mimo výše uvedené aktivity zásadní význam i obchodní politika EU, která stanovuje

pravidla a celní sazby pro obchod s mimoevropskými zeměmi. V říjnu 2015 Evropská komise zveřejnila

strategické sdělení „Trade for All“, které stanovuje principy obchodní politiky na další období. Patří

mezi ně i důraz na roli MSP, které jsou významným zdrojem růstu a zaměstnanosti, a měly by tak mít

přístup k jednodušším informacím ohledně příležitostí a efektivního využívání výhod, které obchodní

politika přináší. ČR se na tvorbě obchodní politiky EU aktivně podílí s cílem zjednodušit přístup českých

firem na trhy třetích zemí a zároveň zajistit levné vstupy do výroby. V rámci obchodní politiky jsou

monitorovány i netarifní bariéry uplatňované na zahraničních trzích, které brání MSP růstu jejich

internacionalizace a lepší orientaci na globalizovaných trzích. Tuto specifickou problematiku řeší

Strategie přístupu na trhy třetích zemí, která prostřednictvím svých nástrojů identifikuje prioritní

překážky na klíčových trzích, vypracovává strategie a argumentace pro jejich eliminaci včetně vyvíjení

stálého tlaku na průběžné odstraňování nebo alespoň omezování již implementovaných restriktivních

opatření. Předním nástrojem určeným zejména pro MSP je „Databáze přístupu na třetí trhy“, která

podnikatelům poskytuje rozsáhlé informace o podmínkách vstupu na mimounijní trhy.

Pokud jde o bilaterální obchodní dohody EU se třetími zeměmi, měly by MSP výrazně pomoci

prostřednictvím odstranění celních i netarifních překážek obchodu či zajištěním regulatorní

spolupráce. V nové obchodní strategii se Evropská komise zavázala, že MSP bude nově věnována

samostatná kapitola v obchodních dohodách, která bude obsahovat např. odkaz na webové stránky

pro snadnější přístup k informacím ohledně požadavků na obchodování se třetími zeměmi či možnosti

podpory ze strany EU. V ostatních kapitolách týkajících se obchodu a investic by měly být brány v potaz

zvláštnosti MSP.

Pokud jde o vyjednávání obchodních dohod, v únoru 2016 bylo oznámeno dokončení právního čištění

textu Komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou (CETA), během roku 2016 by mělo dojít k

jejímu podpisu. Díky dohodě CETA dojde k nárůstu obchodní a investiční spolupráce především

v oblastech jako je strojírenství, dopravní infrastruktura, těžební průmysl, letectví, farmaceutický

průmysl a zdravotnická technika. V roce 2015 byla oficiálně uzavřena jednání o dohodě o volném

obchodu s Vietnamem, která eliminuje téměř všechna cla na zboží, otevírá nové příležitosti pro přístup

na trh ve službách, zajišťuje zlepšení ochrany zeměpisných označení (GIs) a poskytuje nové možnosti

pro investice s tím, že nový přístup EU k řešení investičních sporů, který je do dohody zahrnut, bere v

úvahu specifikace a potřeby MSP. Dále byla parafována investiční kapitola dohody o volném obchodu

EU se Singapurem, není však vyřešena otázka kompetencí. Došlo k podpisu Dohody o posíleném

partnerství a spolupráci s Kazachstánem, která vytváří širší rámec pro spolupráci. Zahájena byla jednání

o obchodní dohodě s Filipínami a s Tuniskem a o Rámcové dohodě s Arménií, která nahradí původní

dohodu, od jejíhož podpisu Arménie ustoupila. Byla také oživena myšlenka na znovuzahájení jednání

o dohodě o volném obchodu s Mercosurem; avizovaná výměna nabídek se pravděpodobně uskuteční

v první polovině roku 2016. Vyjednávání pokračují také v případě obchodní dohody s Japonskem, kde

zatím přetrvávají překážky především v oblasti cel, veřejných zakázek a zeměpisných označení původu


67

(GIs), přesto je pravděpodobné dokončení dohody během roku 2016. Nadále probíhala jednání

o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství s USA (TTIP), které díky významu a

obrovskému potenciálu USA slibuje českým firmám otevření nových příležitostí a výrazné zjednodušení

a zlevnění obchodní spolupráce. Právě TTIP by měl být první dohodou, ve které bude zahrnuta speciální

kapitola věnovaná MSP. Evropská komise dosáhla předběžné shody na vytvoření informačního portálu,

který by měl podnikům pomoci v orientaci na americkém trhu, ať už v oblasti cel a celních procedur,

tak jiných netarifních podmínek. Předlohou tohoto informačního zdroje je unijní portál otevřený pro

rozvojové a rozvíjející se země o podmínkách přístupu na trh EU. V zájmu zajištění zapojení

stakeholderů do vyjednávacího procesu pokračovala v roce 2015 aktivní činnost expertních týmů MPO

pro dohodu s USA a Japonskem. Ve vztahu k dohodě s USA nadále fungují zvláštní sekce na serveru

BussinessInfo a na webu MPO. Během návštěvy eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmström v Praze

v červnu 2015 byla na programu mimo jiné diskuse o TTIP s českými poslanci, senátory a veřejností. K

TTIP a podnikání v USA se dále uskutečnily další dvě desítky akcí, mj. i v rámci 57. Mezinárodního

strojírenského veletrhu v Brně.

Co se týče mnohostranného obchodního systému, v roce 2015 se uskutečnila X. Konference ministrů

členů Světové obchodní organizace (Nairobi, prosinec 2015). Mezi její hlavní výsledky v rámci

Rozvojové agendy z Dohá patří dohoda o odstranění vývozních subvencí a přijetí několika opatření ve

prospěch nejméně rozvinutých zemí.

Pokud jde o vícestranné dohody, byla dokončena revize Dohody WTO o informačních technologiích

(tzv. ITA II). Dále pokračují jednání o vícestranné Dohodě o obchodu službami (TiSA) a o vícestranné

Dohodě o environmentálním zboží (EGA), existuje reálná naděje, že obě dohody se podaří sjednat

v roce 2016.

V roce 2015 se MPO aktivně účastnilo aktivit v rámci skupiny stejně smýšlejících států k vnitřnímu trhu

s cílem co nejvíce ovlivnit plánovanou strategii se zbožím a službami na vnitřním trhu. V říjnu 2015

vydala Evropská komise novou strategii "Modernizace jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a

podniky", která reflektuje celou řadu požadavků ČR. Tuto strategii reflektuje nový koncepční materiál

"Priority ČR v agendě na vnitřním trhu EU 2015 – 2020", jehož přípravu MPO ve spolupráci s Úřadem

vlády v listopadu dokončilo schválením Výborem pro EU na vládní úrovni. Tato koncepce předkládá vizi

vlády ČR v oblasti vnitřního trhu na dané období a nastavuje základní rámec spolupráce s ostatními

státy při prosazování společných cílů.

EEN je mezinárodní síť působící ve více jak 50 zemích světa, která poskytuje odborné služby zaměřené

na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti především malých a středních podniků. EEN organizuje

vedle individuálního poradenství pro firmy také odborné semináře a konference a dokáže

zprostředkovat firmám účast na mezinárodních obchodních burzách. V praxi se již osvědčila schopnost

najít podnikatelům kontakty ze speciální mezinárodní databáze nabídek a poptávek. V neposlední řadě

vydává odborně zaměřené publikace o podnikání v EU. Velká většina služeb celé sítě je poskytována

zcela zdarma. Následující tabulka obsahuje výčet aktivit nabízených sítí EEN.


68

Přehled aktivit sítě EEN

poradenství v otázkách evropské legislativy a dalších předpisů

informace o podmínkách podnikání v rámci celé Evropy

pomoc při vyhledávání obchodních partnerů v zahraničí

využívání celoevropské databáze nabídek/poptávek

zajištění zpětné vazby mezi podniky v EU a Evropskou komisí

odborné letáky, elektronický měsíčník, publikace k evropské problematice

konzultace k ochraně duševního vlastnictví

V České republice je zastoupena konsorciem šesti partnerů koordinovaném Technologickým centrem

AV ČR a je financována z Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků

2014-2020 (COSME), Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a z Rámcového programu pro výzkum a

inovace 2014-2020 (HORIZON 2020).

Informace o síti v ČR: www.een.cz, informace o síti ve světě: een.ec.europa.eu.

6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR

Síť třinácti regionálních kanceláří Agentury CzechInvest nabízí podporu malým a středním podnikům

prostřednictvím konzultací o možnostech podpory a rozvoje jejich podnikání z programů strukturálních

fondů EU a dalších služeb, které CzechInvest zajišťuje.

V roce 2015 se činnost regionálních kanceláří soustředila zejména na konzultace spojené s dočerpáním

finančních prostředků z Operačního programu podnikání a inovace 2007 – 2013 (OPPI). Další důležitou

aktivitou v roce 2015 byla poradenská a konzultační činnost k nově vyhlášeným výzvám v rámci

Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 -2020 (OPPIK). V regionech

se zrealizovalo přes 120 akcí na podporu nejen malých a středních podnikatelů (např. semináře k

novým výzvám, konzultační dny a workshopy k novému monitorovacímu systému MS2014+).

Z následujících grafů vyplývá, že největší zájem byl v roce 2015 o konzultace v programech, které

podporují právě MSP (Rozvoj v OPPI a Technologie a Nemovitosti v OPPIK).

http://www.een.cz/


69

Graf č. 18

Graf č. 19

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj patří dlouhodobě k nejméně průmyslovým oblastem v České

republice a převažuje zde zpracovatelský průmysl. Lze ho však

charakterizovat jako kraj s rostoucím inovačním potenciálem. Disponuje

poměrně významným zastoupením veřejných vědecko-výzkumných

kapacit a diverzifikovaným zpracovatelským průmyslem.

Spuštění závěrečné výzvy v programu Rozvoj (OPPI 2007 – 2013) v druhé polovině roku 2015

dopomohlo rozvoji jihočeských podnikatelů prostřednictvím dotací do technologického vybavení.

Jihočeští žadatelé především vítali spuštění výzev do dlouho očekávaného operačního programu

podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK 2014 – 2020), což prokázal jejich zvýšený zájem

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Sktruktura konzultovaných programů OPPI v jednotlivých RK

Inovace Potenciál Rozvoj Marketing Nemovitosti

Školicí střediska Eko-energie ICT v podnicích ICT a SS Ostatní

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Struktura konzultovaných programů OPPIK v jednotlivých RK

Inovace Potenciál Aplikace

Partnerství znalostního transferu Spolupráce Služby infrastruktury

Poradenství Technologie Marketing

Nemovitosti Školicí střediska OZE

Úspory energie Smart grids Nízkouhlíkové technologie

Úspory energie v SZT ICT a SS


70

o služby Regionální kanceláře CzechInvestu. Mezi nejoblíbenější programy v kraji patří dlouhodobě

Nemovitosti, Úspory energie, Marketing a program Inovace.

Jihočeský kraj a Regionální kancelář usilují o rozvoj podnikatelského prostředí, především v oblasti

spolupráce vysokých škol a vědeckovýzkumných organizací se společnostmi primárně ze

zpracovatelského průmyslu. Zejména Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Vysoká škola

technická a ekonomická řadí spolupráci s jihočeskými společnostmi a úpravu studijních programů dle

požadavků trhu práce mezi své priority. V oblasti spolupráce podnikatelských subjektů s vysokými

školami bylo mj. uspořádáno setkání zaměřené na praktickou ukázku transferu technologií, tj. jejího

přenosu do praxe. Záměrem bylo navázání přímé spolupráce s akademickou půdou za použití

dotačních titulů. Jihočeský kraj s vizí rozvoje spolupráce a podpory MSP za účasti regionální kanceláře

vyhlásil také Jihočeské podnikatelské vouchery. Cílem těchto podnikatelských voucherů je stimulovat

podnikatelské subjekty k uskutečnění kontaktu s poskytovateli znalostí a k zahájení či rozšíření

vzájemné spolupráce.

Regionální kancelář Agentury CzechInvest uskutečnila v Jihočeském kraji řadu aktivit na podporu

malých a středních podniků, zejména se jednalo o propagaci výzev nového programového období 2014

– 2020. Prezentace OP PIK a následné konzultace podnikatelských záměrů se uskutečnily ve všech

okresních městech Jihočeského kraje a se značným zájmem se setkaly také konzultační dny

k programům podpory podnikatelů.

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj (JMK) kromě velké finanční podpory inovačního

podnikání, vědy a výzkumu dlouhodobě podporuje rozvoj MSP

prostřednictvím hospodářských komor a vlastním dotačním programem

pro začínající podnikatele.

V roce 2015 Jihomoravský kraj vyčlenil ve svém rozpočtu částku ve výši 2 mil. Kč na dotační program

pro začínající podnikatele a Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo dotaci 3 mil. Kč pro Krajskou

hospodářskou komoru jižní Moravy (KHK JM) na aktivity směřované k podpoře MSP, které jsou

zajišťovány jednotlivými komorami v kraji. Aktivity jsou částečně provázány se zaváděním inovací do

praxe, což přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů JMK a to i v

souvislosti s realizací vědeckotechnologických a biotechnologických parků v regionu. KHK JM, ve

spolupráci s okresními hospodářskými komorami, také organizovala odborné vzdělávací akce, jejichž

absolventi získali aktuální, trhem požadované znalosti a dovednosti v konkrétních profesích.

Cílem Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele v roce 2015 bylo rozvíjet

podnikatelské prostředí v hospodářsky slabých regionech na území Jihomoravského kraje, podpořit

drobné podnikatele v regionu v počáteční fázi podnikání pomocí dotace, a tím zvýšit míru


71

zaměstnanosti obyvatelstva v kraji. Obvyklá dotace přiznaná žadateli se pohybovala ve výši 60 - 80 tis.

Kč.

Mezi nové významné podnikatelské infrastruktury přibyl v roce 2015 Biology Park Brno. Je to nově

vybudovaný vědeckotechnický park v Brně s orientací na biotechnologie a biomedicínu. Základním

smyslem tohoto projektu je podpora konkurenceschopnosti a přenosu výsledků výzkumů a vývoje v

oblasti biomedicínských a biotechnologických aplikací na trh, s důrazem na podněcování transferu

znalostí a technologií mezi vysokoškolskými institucemi a podnikatelskými subjekty. V rámci Biology

Parku Brno funguje i podnikatelský inkubátor, který je určen mladým a začínajícím biotechnologicky

orientovaným podnikatelům, firmám a projektům.

Podporou inovativních startup projektů se dlouhodobě zabývá Jihomoravské inovační centrum, které

významně přispělo k rozvoji Brna a Jihomoravského kraje v této oblasti. Od roku 2015 rozšířilo své

portfolio programů se zaměřením na již etablované malé a střední podniky. Takto například funguje

koučovací program JIC PLATINN určený pro zavedené technologické firmy z Jihomoravského kraje.

V Jihomoravském kraji byl i letos spuštěn dotační program inovačních voucherů, jejichž financování

zajišťuje statutární město Brno. V roce 2015 bylo podáno 161 platných žádostí firem o spolupráci

s vybranými vědeckovýzkumnými institucemi z Jihomoravského kraje, z čehož bylo losováním

podpořeno 45 projektů.

Jižní Morava je kreativní kraj. Na 11 254 kreativců dohromady tvoří 10% všech ekonomicky aktivních

obyvatel Brna. I z tohoto důvodu byl v roce 2015 připraven nový podpůrný program kreativních

voucherů. Voucher pokrývá 75% ceny zakázky spolupráce se zkušenými profesionály, a to až do výše

100 000 Kč.

Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj uspořádala na podporu malých a středních podniků řadu

akcí, k nimž již tradičně patří pravidelné semináře pro zástupce firem žádajících o dotaci na téma

podání žádosti o platbu (OPPI) či realizace výběrových řízení (OPPI a OPPIK). Ve spolupráci s Úřadem

průmyslového vlastnictví bylo firmám představeno jak využívat práva duševního vlastnictví. Zástupce

Regionální kanceláře se účastnil konference pořádané Mendelovou univerzitou na téma „Jak vytvořit

strategii v malých, středních a rodinných firmách“. Se zahájením nového operačního programu byl dále

představen nový systém MS14+, aktuálně vyhlášené dotační programy a uspořádány konzultační dny

v okresních městech Jihomoravského kraje. Regionální kancelář pravidelně realizuje setkání

personalistů.


72

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj stále patří mezi ekonomicky nejslabší kraje. Hospodářské

zaostávání Karlovarského kraje je provázeno nízkou inovační aktivitou

místních firem, která je mimo jiné odrazem absence (až na výjimečné

případy) výzkumných a vývojových aktivit v kraji. Oborová struktura

krajského hospodářství je diverzifikována, podstatný podíl na hospodářství

regionu má sektor služeb, především lázeňství, dále strojírenství a těžební průmyslu. V kraji schází

významnější veřejná výzkumná instituce, dalším problémem je zcela minimální rozsah VaV aktivit

v podnikovém sektoru. Předpokladem nastartování pozitivních změn, které zvrátí další prohloubení

ekonomického zaostávání kraje, je rapidní rozvoj soukromých podnikatelských aktivit. Podnikatelé (ať

už domácí nebo nově příchozí) mají potenciál vytvářet nová konkurenceschopná pracovní místa a

prostřednictvím na inovacích založeného zvyšování své produktivity, investic a přidané hodnoty

urychlit růst krajského HDP, tvorbu nových pracovních míst a zvýšení kvalifikační úrovně míst

stávajících. Podpora podnikání, inovací a VaV, zvýšení kvality technického vzdělávání jsou aktivity,

které je v kraji potřeba neustále podporovat.

Rok 2015 se nesl ve znamení uzávěrky programu OPPI, mnoho projektů tedy bylo ukončeno a

proplaceno až v tomto roce. Nejvíce proplacených projektů bylo tradičně z programu Rozvoj. Druhým

nejúspěšnějším programem byl program Inovace - inovační projekt. Celkem bylo v rámci operačního

programu realizováno 26 inovačních projektů a polovina z nich byla proplacena až v roce 2015. Navíc

v loňském roce vzniklo 386 nových kapitálových společností, což je sice nejméně v ČR, ale na druhou

stranu kraj kopíruje celorepublikový vývoj. Dochází tedy k rozvoji podnikání i významnému nárůstu

inovačních aktivit. Absence vlastní univerzity v kraji dává prostor k větší spolupráci se základními a

středními školami, ale také k marketingové propagaci kraje mladým absolventům VŠ, tak aby se po

studiu vraceli do kraje. Z tohoto důvodu Karlovarský kraj zavedl v roce 2014 krajská stipendia pro

studenty VŠ, která byla v roce 2015 značně využívána.

V roce 2015 Regionální kancelář agentury CzechInvest společně s regionálními partnery Karlovarskou

agenturou rozvoje podnikání a Krajskou hospodářskou komorou pro Karlovarský kraj spustila nový

projekt na podporu zvýšení kvalifikovanosti zaměstnanců. Uspořádala celkem čtyři setkání

personalistů. Hlavními tématy byla aktivní politika zaměstnanosti, způsoby hledání zaměstnanců,

spolupráce firem se školami a agenturní zaměstnávání. Důležitým prvkem jednotlivých setkání byly

příspěvky z praxe od regionálních firem. Další marketingové akce Regionální kanceláře byly zaměřeny

především na Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a zahrnovaly semináře

k plánovaných výzvách, pravidlům pro výběr dodavatele v OPPIK a průvodce systémem MS2014+.

Neméně důležitou akcí bylo pořádání Konzultačních dnů ve vybraných městech, při nichž měli

podnikatelé možnost individuálně prokonzultovat své podnikatelské záměry do programů podpory

OPPIK a žádostech o podporu podle zákona o investičních pobídkách.


73

Kraj Vysočina

Kromě několika velkých podnikatelských subjektů působících zejména v

odvětví automobilového průmyslu a strojírenství mají rozhodující podíl na

zaměstnanosti v kraji právě malí a střední podnikatelé (MSP). MSP bojují v

porovnání s velkými podnikatelskými subjekty zejména se zastaralou

podnikatelskou infrastrukturou a vysokými režijními náklady na její provoz.

I proto byl v roce 2015 mezi MSP jedním z nejžádanějších programů v rámci Operačního programu

podnikání a inovace program Rozvoj, respektive Rozvoj III. Výzva. Rozhodnutí o poskytnutí dotace

obdrželo v tomto programu v roce 2015 84 nových projektů v celkové částce přes 409 mil. Kč,

proplaceno bylo dokonce 176 projektů přesahujících hranici 719 mil. Kč.

Nejen velké firmy, ale i MSP musí řešit další problémy, nejčastěji se jedná o nedostatek kvalifikovaných

lidských zdrojů. Tímto tématem se intenzivně zabývá i regionální kancelář Agentury CzechInvest v Kraji

Vysočina. Jednak pořádala v roce 2015 první Setkání personalistů na Vysočině, jednak se účastnila

burzy středních škol v krajském městě, při které uspořádala konferenci s názvem Život s prací technika

ve spolupráci se zástupci Kraje, Hospodářské komory, úspěšných firem z regionu a středních

průmyslových škol, a to za přítomnosti výchovných poradců, žáků a rodičů.

Jednou ze základních podmínek pro další rozvoj ekonomických aktivit v regionu a přilákání nových

investic je kvalitní technická infrastruktura. Pro atraktivitu zainvestovaných rozvojových ploch a lokalit

vhodných pro podnikání je důležité zajištění území zejména inženýrskými sítěmi a přístupovými

komunikacemi. Regionální kancelář pomáhá MSP z kraje najít vhodné lokace pro jejich rozšiřování.

Specifickým problémem v této oblasti jsou opuštěné, dříve využívané plochy a nemovitosti, které

ztratily své původní funkční využití tzv. brownfields. MSP mohly žádat o podporu na regeneraci

brownfields či nemovitostí k rekonstrukci a revitalizaci areálů v programu Nemovitosti, který byl i na

Vysočině jedním z nejvyhledávanějších programů vůbec.

Regionální a lokální hospodářské oblasti, seskupení nebo sítě představují v éře globalizace a integrace

nespornou výhodu. Jedním z možných řešení je spolupráce firem v klastrech. Jako příklad úspěšné

spolupráce firem můžeme jmenovat Klastr přesného strojírenství, CZECH IT CLUSTER, nebo plastikářský

klastr.

Odborné semináře regionální kanceláře Agentury CzechInvest na Vysočině pak v roce 2015 využilo

bezmála 260 firem.


74

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj (KHK) lze charakterizovat jako zemědělsko-

průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Z hlediska oborového

rozložení pracovní síly je pozitivní vysoká zaměstnanost v progresivních

oborech – výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení,

strojírenství, výroba textilií, zdravotnictví a gumárensko-plastikářský

sektor.

V roce 2015 bylo v Královéhradeckém kraji v rámci dobíhajícího Operačního programu podnikání a

inovace (OPPI) proplaceno malým a středním podnikům celkem 174 projektů v celkové částce

překračující 1,69 mld. Kč. Největší zájem byl o programy Inovace – inovační projekt (951mil. Kč) a

Potenciál (136mil. Kč). Velmi úspěšný byl také program Rozvoj III, ve kterém došlo k proplacení 79

záměrů v celkové výši 356 mil. Kč. V rámci celého období OPPI byly okresy začleněny teprve podruhé.

Podpora v okresech Náchod, Hradec Králové a Trutnov pomáhala dotacemi na technologické vybavení

urychlit rozvoj malých a středních podniků.

Z hlediska celkového počtu podpořených projektů v rámci OPPI se Královéhradecký kraj dlouhodobě

pohybuje v republikovém průměru. Celkem bylo v KHK v rámci OPPI podpořeno celkem 646 projektů

za zhruba 4,9 mld. Kč.

Regionální kancelář Agentury CzechInvest v Královéhradeckém kraji podporovala MSP na úrovni

regionu rovněž prostřednictvím velkého počtu konzultací, poradenských služeb a seminářů. V roce

2015 například formou aktivního zapojení se do přípravy strategie Integrované územní investice

Hradecko-pardubické aglomerace. Kancelář se účastnila pracovní skupiny zaměřené na spolupráci

vysokých škol a firem v oblasti výzkumu a vývoje. Dále byla zapojena v aktivitách směřujících k podpoře

mezinárodní spolupráce a exportu. Příkladem byl veletrh komunitárních programů zaměřený na

představení možností podpory výzkumu, vývoje a inovací financovaných přímo z evropského rozpočtu;

dále pak například realizace konference „Open Days“ v Hradci Králové zaměřené na možnosti rozvoje

malých a středních podniků. Podnikatele rovněž zaujal interaktivní workshop se společností Fraunhofer

MOEZ, v rámci kterého odborníci z této organizace představili aktuální možnosti a motivaci

k investicím v Německu zejména v oblasti IT, medicíny, energetiky, logistiky, strojírenství a textilu.

Liberecký kraj

Liberecký kraj má dlouhou tradici sklářské, textilní a strojírenské výroby.

Textilní průmysl je nyní na ústupu, sklářský a strojírenský průmysl naopak

zaznamenávají vytrvalý růst. Neméně důležitá je výroba pryžových a

plastových výrobků. Do popředí vstupují i velmi specifické obory jako jsou

nanotechnologie, elektronová mikroskopie, optoelektronika,

membránové procesy, plasmová technologie ad. Nejvyšší zaměstnanost v odvětví zpracovatelského


75

průmyslu však v současnosti tvoří výroba dílů pro automobilový průmysl. V kraji je celá řada firem

dodávajících komponenty automobilů umístěných na různých patrech hodnotových řetězců. Sektor

automotive působí jako hnací odvětví krajské ekonomiky. Také tomuto trendu odpovídá portfolio

žadatelů do OPPI a OPPIK.

V Libereckém kraji byla v rámci OPPI přiznána dotace celkem 632 projektům. Celková výše přislíbené

podpory činí 4,23 mld. Kč, proplaceny byly téměř 4 mld. Kč. Co do počtu podaných žádostí a objemu

přiznané dotace statistikám jednoznačně vévodí program Rozvoj. Mezi další preferované programy

patří také program Inovace, což svědčí o vysokém inovačním potenciálu místních firem. Oblibu sklízel

také program Marketing podporující export firem do zahraničí díky účasti na výstavách a veletrzích.

Vzhledem k množství budov typu brownfield (evidovaných cca 400 objektů) v kraji patřily mezi neméně

oblíbené také programy Nemovitosti a Eko-Energie.

Dlouho očekávané spuštění prvních výzev v OPPIK vyvolalo velkou vlnu zájmu. Dle prvotních statistik

co do počtu podaných žádostí vévodí v Libereckém kraji programy Úspory energie, Technologie,

Inovace či Aplikace.

V rámci činností regionální kanceláře Agentury CzechInvest v Libereckém kraji byla podpora MSP

realizována prostřednictvím konzultací dotačních příležitostí a k realizaci již stávajících projektů. V

neposlední řadě byly pro MSP v roce 2015 uspořádány semináře z různých specifických oblastí (např.

ochrana práv průmyslového vlastnictví, rozvoj kvalifikované pracovní síly, export, regenerace lokalit

typu brownfield, podpory startupů, VaV atd.).

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj, dříve zaměřený na hornictví, ocelářství a těžký

průmysl, se mění v centrum s inovačním potenciálem, v region

s vybudovanou infrastrukturou univerzit, vědeckovýzkumných institucí a

podnikatelských inkubátorů, ve středisko zpracovatelského průmyslu

s vyšší přidanou hodnotou a rozvojem v hi-tech a informačních

technologiích.

Stabilně dochází k přílivu zahraničních investic do regionu, ale také k expanzím již zasídlených

společností. V mošnovské průmyslové zóně se buduje nová výrobní hala firmy Hyundai Mobis.

V souvislosti s touto významnou investicí se v kraji očekává také pozitivní vliv na rozvoj malých a

středních podniků v navazujících odvětvích (automotive, strojírenský, kovodělný či plastikářský

průmysl).

Rok 2015 se z pohledu dotační podpory nese v duchu dočerpávání zdrojů z OPPI. Na počátku roku byly

podpořeny poslední projekty na rozšíření výzkumných kapacit společností v rámci programu Potenciál

a dále byla schválena podpora na pořízení nových výrobních technologií u 207 projektů programu


76

Rozvoj; celkem bylo tedy podpořeno v roce 2015 více než 200 projektů v hodnotě 685,5 milionů Kč.

Podpory z programu Rozvoj se dočkaly například projekty na pořízení strojního vybavení pro obrábění

(Casal Kovo s.r.o., Infini a.s.), zařízení pro zpracování plastů (Paňák Plasty s.r.o., Elkoplast CZ s.r.o.) či

tiskařskou výrobu (Baloušek s.r.o., Moravapress s.r.o.). V průběhu roku došlo k proplacení množství

projektů z OPPI a celkově tak již bylo z tohoto dotačního titulu vyplaceno firmám v Moravskoslezském

kraji více než 12 mld. Kč a kraj se tak řadí mezi nejúspěšnější kraje v čerpání finančních prostředků

z OPPI za období 2007 - 2013 v rámci celé ČR.

Mezi úspěšnými žadateli v OPPI lze najít mnoho inovativních společností, z nichž některé byly za svůj

proaktivní přístup k inovacím oceněny v soutěži Inovační firma Moravskoslezského kraje. Jedním z

příkladů může být firma Borcad a. s., vývojářská společnost specializující se na výrobu zdravotnických

křesel a techniky a železničních sedadel, která se v roce 2015 umístila v soutěži Inovační firma MSK na

druhé příčce.

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj je oblastí průmyslovou s rozvinutými službami. Ekonomika

hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a

severní část okresu Šumperk však bohužel díky své poloze, dopravní

dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského života po druhé

světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky

slabším regionům. V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou

výrobu navazuje množství potravinářských a chemických podniků, výroba strojů a zařízení, průmysl

optiky a optických zařízení. Najdete zde inovační podniky působící ve znalostně velmi náročných

oborech, jako jsou například nanotechnologie a pokročilé materiály, optika a jemná mechanika,

biomedicína a lifesciences, či vyspělé zemědělství a biotechnologie. Mnohé podnikatelské subjekty

úzce spolupracují s regionálními centry excelence Univerzity Palackého v Olomouci, jako je Centrum

regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionální centrum pokročilých technologií

a materiálů a dalšími výzkumnými organizacemi v regionu i mimo něj. Donedávna se řadil mezi

významná odvětví také textilní a oděvní průmysl. Po krachu největšího oděvního podniku v zemi – OP

Prostějov – je však i toto tradiční průmyslové odvětví minulostí.

Malé a střední firmy s rozvojovým potenciálem významně podpořil Operační program Podnikání a

inovace určený pro roky 2007 - 2013 možností realizace podnikatelských záměrů. Řada místních firem

si vybudovala své provozy a rozšířila tak svou činnost i nabídku nových pracovních míst. Nejvyšší zájem

firmy Olomouckého kraje projevily o programy Rozvoj, Nemovitosti a Inovace. Výsledky ukončeného

výzkumu a vývoje v oblasti výroby ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků aplikované do

výroby využila také společnost PSP Pohony a.s. z Přerova. Realizace obdobných záměrů příznivě

ovlivňuje spolupráci VŠ a podnikatelské sféry a neustále zvyšuje zaměstnanost v regionu.

Na podporu malých a středních podniků uspořádala regionální kancelář CzechInvestu pro Olomoucký

kraj v roce 2015 řadu seminářů a konzultačních dnů. Mezi nejžádanější patřily tematické semináře


77

zaměřené na Monitoring a žádost o platbu, semináře věnované výběru dodavatelů v OPPI a OPPIK a

dále semináře zaměřené na aktuální výzvy. V budoucím období plánujeme obrátit pozornost zejména

na podporu přílivu investic do Olomouckého kraje.

Pardubický kraj

Pardubický kraj byl v roce 2014 a 2015 držitelem titulu Investorsky

nejatraktivnější východoevropský region. Jedná se o významné ocenění fDi

Rankings organizované britským listem FinancialTimes, které srovnává

nejatraktivnější lokality pro přímé zahraniční investice v Evropě. Ocenění

kraji právem patří, neboť byl v roce 2015 co do výše investic i počtu

pracovních míst první mezi všemi regiony. Z deseti žádostí o investiční

pobídky v hodnotě 9,55 miliardy korun, které v budoucnu přinesou 3691 pracovních míst, byly dva

projekty generovány MSP. S ohledem na minimální výši investice pro žádost o investiční pobídky se

jedná o významný pozitivní endogenní růst.

Region je znám tradiční průmyslovou základnou, kterou tvoří zejména výroba elektrických a optických

přístrojů a zařízení, výroba strojů a dopravních prostředků, textilní a potravinářská výroba a chemická

výroba. V regionu působí i unikátní specializovaná výzkumná pracoviště, v roce 2015 bylo otevřeno

Centrum materiálů a nanotechnologií (CEMNAT), které bude sloužit i pro MSP, které se zabývají V&V.

V roce 2015 byla proplacena dotace z končícího OPPI celkem 206 záměrům z 11 programů (Eko-

energie, ICT a Strategické služby, ICT v podnicích, Inovace – inovační projekty, Inovace - patent, Klastry,

Nemovitosti, Potenciál, Rozvoj, Školicí střediska a Technologické platformy). Jednalo se především o

poslední etapy z předcházejících výzev, přičemž téměř polovina programů je zaměřena na podporu

MSP. Rovněž probíhalo dočerpání Operačního programu podnikání a inovace 2007-2013 formou

dotačního titulu Rozvoj. Program zaměřený na malé a střední podniky umožnil pořízení výrobního

zařízení a technologií. Úspěšných bylo v Pardubickém kraji na 107 firem, kterým byly zároveň v tomtéž

roce proplaceny dotace ve výši téměř 508 mil. Kč.

Regionální kancelář Agentury CzechInvest pro Pardubický kraj v roce 2015 uspořádala celou řadu

seminářů zabývajících se možnostmi dotační podpory MSP (faktické představení jednotlivých

programů, pravidel pro získání dotací i jejich administrace v systému). Dále probíhala pravidelná

setkání personalistů, která řeší problémy nedostatku kvalifikované pracovní síly. V rámci Roku

technického vzdělávání v Pardubickém kraji proběhlo také setkání zástupců škol a zaměstnavatelů.

V neposlední řadě je pardubická kancelář aktivní v kontaktu s municipalitami a regionálními partnery,

tj. zástupci kraje, měst, univerzity, výzkumných ústavů a dalšími.

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj se v roce 2015 umístil na třetím místě ve srovnávacím

výzkumu Místo pro život analytické agentury Datank. Po prvním místě

z roku 2014 sice evidujeme zhoršení, ale stále je Plzeňský kraj jedním

z nejžádanějších regionů mezi investory. Tento výzkum posuzuje mimo jiné

možnosti zaměstnání, výši mezd, bezpečnost, dostupnost zdravotní a

sociální péči, vzdělávání, rozvoj infrastruktury či nabídku pro volný čas.


78

Plzeňskému kraji se podařilo získat v minulém roce unikát, a tím bylo ocenění Plzeň 2015 - Evropské

hlavní město kultury. Tento prestižní titul má nadnárodní význam. Tato značka nemá vliv pouze na

možnosti kulturního vyžití a turismus, ale také na oblast businessu. V rámci Plzně 2015 vznikl kreativní

inkubátor DEPO 2015, ve kterém se úspěšně inkubují malé firmy a startupy. Inkubátor nabízí prostor

pro designéry, herní vývojáře, grafiky, řemeslníky, architekty i další kreativní profese. Centrum

kreativního podnikání je místo, kde můžete pracovat nebo se vzdělávat, propojovat se s dalšími

podniky a hledat nové zakázky.

Akce, které v oblasti podpory MSP pořádala regionální kancelář agentury CzechInvest pro Plzeňský kraj,

byly zaměřené na dočerpání OPPI v podobě seminářů věnovaných primárně žádostem o platbu. Se

startem nového programového období byla plzeňská regionální kancelář první, která nejen zástupcům

MSP nabídla seminář věnovaný novému operačnímu programu podnikání a inovace pro

konkurenceschopnost, ale následně i seminář zaměřený na proces podání žádosti v novém systému

správy dotací MS2014+. Nechyběla ani tradiční Setkání personalistů Plzeňského kraje věnovaná

aktuálním tématům v oblasti HR.

V rámci OPPI bylo v případě MSP v Plzeňském kraji v roce 2015 rozhodnuto 24 projektů v objemu

109 721 000,- Kč v programu Rozvoj. Autorizováno k proplacení pak bylo 108 projektů MSP v objemu

380 215 169,- Kč, nejvíce v programech Rozvoj a Inovace – inovační projekt. Pracovníci regionální

kanceláře dále poskytovali informační servis v prvních vlnách výzev vyhlášených v OPPIK

Středočeský kraj

Středočeský kraj je charakteristický nejen svou strategickou polohou

obepínající území celého hlavního města Prahy, která byla oceněna i

v rámci prestižního srovnání nejatraktivnějších lokalit pro přímé zahraniční

investice v Evropě, které organizuje britský list Financial Times, ale i jako

kraj s vysokým počtem inovativních firem.

O velkém zastoupení inovativních firem svědčí skutečnost, že ve Středočeském kraji v rámci

Operačního programu Podnikání a inovace došlo k realizaci nejvyššího počtu projektů v programu

Inovace – inovační projekt. Ten je určen podnikům, kteří na základě vlastní výzkumné a vývojové

činnosti či prostřednictvím transferu technologie uvádí inovované produkty do výroby a na trh nebo

zavádějí inovovaný výrobní proces.

Na území hlavního města Prahy je většina veřejných podpor vyloučena. Proto stejně jako v minulosti

došlo k realizaci mnoha projektů vědeckovýzkumného charakteru právě na území Středočeského kraje,

v těsné dojezdové vzdálenosti hlavního města Prahy.

V roce 2015 došlo k vyhlášení poslední výzvy v rámci OPPI a to u, mezi MSP populárního, programu

Rozvoj. Významný nárůst zájmu ze strany žadatelů byl zejména díky rozšíření území, na kterém bylo

umožněno místo realizace. V minulosti bylo možné ve Středočeském kraji podpořit pouze regiony

Ralsko a Mladá, v rámci poslední výzvy programu Rozvoj bylo možné žádat i v okresech Nymburk,

Příbram, Mělník, Kolín a Kladno.

Investiční atraktivitu Středočeského kraje potvrzuje i fakt, že v roce 2015 došlo prostřednictvím

Agentury CzechInvest ke zprostředkování 13 investičních akcí. Většina z nich měla formu expanze. To

http://www.plzen2015.cz/

http://www.plzen2015.cz/


79

dokládá spokojenost firem sídlících v ČR a ve Středočeském kraji. Zmíněné investiční akce přináší

možnosti rozvoje MSP například v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Regionální kancelář Agentury CzechInvest pro Středočeský kraj a Prahu v roce 2015 uspořádala celou

řadu seminářů zabývajících možnostmi podpory z programů administrovaných Agenturou CzechInvest

nebo například seminář věnující problematice regenerace brownfields. Regionální kancelář navázala

na loňské akce v Brandýse nad Labem semináři s různorodou tématikou a nově navázala spolupráci

s nedávno založeným Středočeským inovačním centrem. V rámci podpory technického vzdělávání se

zástupci regionální kanceláře účastnili akcí jako StreTech nebo KrajTECH.

Ústecký kraj

Ústecký kraj je charakteristický svou průmyslovou tradicí. Významnou část

hospodářství tvoří v tomto kraji energetika, těžba surovin, chemický

průmysl, papírenský průmysl a sklářský/keramický průmysl. Přestože je

v kraji velký počet pracovních příležitostí, patří Ústecko k oblastem

s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to především v okresech Chomutov,

Most a Ústí nad Labem. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a

strukturálnímu postižení kraje bylo toto území zahrnuto do všech výzev v rámci končícího operačního

programu podnikání a inovace a taktéž v začínajícím OPPIK.

Během roku 2015 bylo podepsáno celkem 57 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nejvíce rozhodnutí bylo

vydáno v rámci poslední zkrácené výzvy z programu Rozvoj.

Obecně se rok 2015 nesl v duchu dokončování všech projektů z OPPI, jelikož finanční částky musely být

proplaceny převážně do konce roku. Toto se výrazně podepsalo na celkové výši proplacených financí,

které se vyšplhaly na 1,5 mld. Kč. Opět se nejvíce na celkovém objemu finančních prostředků podílel

program Rozvoj, ve kterém bylo proplaceno celkem 593 mil. Kč. Velká část finančních prostředků byla

proplacena i v rámci programu Eko-energie, a to v celkové výši 273 mil. Kč. V rámci programu Inovace

bylo proplaceno 175 mil. Kč, což je příslibem pro další rozvoj inovativní podnikatelské infrastruktury

v Ústeckém kraji.

V roce 2015 byla ukončena realizace největšího projektu v Ústeckém kraji, kterým byl projekt

z programu Prosperita na výstavbu inovačního centra Nupharo, celkem bylo v roce 2015 proplaceno

252 mil. Kč. Nupharo usiluje o vytvoření podnikatelské komunity v zeleném prostředí, kde se budou

testovat, vystavovat a uvádět do komerční praxe a každodenního života nové způsoby řešení

energetických výzev společnosti s důrazem na chytrou energii využívající stejnosměrný proud.

Regionální kancelář pro Ústecký kraj uspořádala řadu akcí pro podporu malých a středních podniků.

Mezi ty pravidelně se opakující akce patřily semináře k žádosti o platbu v OPPI či semináře k realizaci a

administraci výběrových řízení dle pravidel pro výběr dodavatele v OPPI a OPPIK. S vyhlášením nového

operačního programu přišly na řadu i semináře, jejichž náplní byly nové výzvy. Kancelář uspořádala dvě

setkání personalistů na téma firemní kultura a efektivní nábor specialistů na sociálních sítích. Další

marketingové akce se zaměřily na exkurze žáků 8. a 9. tříd do firem, jejichž cílem bylo žákům přiblížit

novodobé pracovní příležitosti v technických oborech.


80

Zlínský kraj

Z hlediska výkonnosti ekonomiky patří Zlínský kraj mezi průměrné regiony

ČR, který lze charakterizovat jako výrazně průmyslově orientovaný region

s nejvyšším podílem zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti i na

přidané hodnotě mezi regiony ČR. Ekonomika Zlínského kraje je pak

tvořena převážně malými a středními podniky, výrazné velké podniky až na

několik výjimek v regionu nepůsobí. Zlínský kraj disponuje i přes svou 4. nejmenší velikost mezi kraji

v ČR nejvyšším počtem aktivních živnostníků a malých podniků na 1000 obyvatel. V kraji je rozvinuta

infrastruktura na podporu této cílové skupiny. Subjekty poskytující podporu jsou vhodně propojeny a

nabízejí ucelené spektrum aktivit. Jedním z nejvýznamnějších aktérů je Technologické inovační

centrum, které provozuje podnikatelský inkubátor, coworkingové centrum a je také nositelem

platformy Otevřené inovace a soutěže Můj první milion. Právě ta je líhní nových podnikatelů, přičemž

mezi studenty a veřejností je popularita soutěže stále vyšší, každoročně mezi sebou soupeří více než

100 podnikatelských záměrů. Podnikatelské aktivity studentů rozvíjí Centrum pro podporu podnikání

Univerzity Tomáše Bati.

V regionech Zlínského kraje dále působí podnikatelské inkubátory a vědecko-technické parky

orientované na oblast polymerních systémů a IT. Právě plastikářská výroba je příkladem velmi dobře

fungující spolupráce malých a středních podniků s velkými nadnárodními korporacemi formou

Plastikářského klastru. Kromě něj v kraji působí také Letecký klastr a v přípravě je strojírenský klastr.

Vysokou konkurenceschopnost podniků ze Zlínského kraje potvrzují i následující úspěchy. Firmou roku

2015 se v národním finále v prosinci stala Koma Modular z Vizovic, 3. nejlepším Živnostníkem roku

2015 pak Milan Žabčík, výrobce tradičních uzenin. V soutěži Projekt roku 2014, vyhlašovanou

Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, se na prvním místě v kategorii Infrastruktura

pro podporu inovačního podnikání umístil inkubátor Panský Dvůr v Kunovicích.

Regionální kancelář CzechInvest pro Zlínský kraj v roce 2015 aktivně podpořila malé a střední podniky

zejména prostřednictvím sdílení know-how a příkladů dobré praxe. Průběžně probíhaly konzultace a

vzdělávací akce v rámci administrovaných operačních programů OPPI a OPPIK. Nad rámec

strukturálních fondů byly realizovány další aktivity směřující na ochranu práv duševního vlastnictví,

pravidelná setkání personalistů nebo například propojení akademického sektoru s podniky v rámci

projektů aplikovaného výzkumu. Od podzimu 2015 byla zahájena podpora regionálního podnikání a

startupů.


81

7 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 -2020

Příprava nového programového období v České republice oficiálně odstartovala 28. listopadu 2012,

kdy vláda schválila vymezení osmi operačních programů a další časový a věcný postup přípravy těchto

programů. Nicméně již o rok dříve, v srpnu 2011, byl vládou ČR schválen materiál, který definoval

zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky a který obsahoval

návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Dohoda o partnerství je stěžejním

dokumentem členského státu a jeho hlavním posláním je vymezit a řádně podložit na co a jakým

způsobem hodlá členský stát použít Evropské strukturální a investiční fondy. V tomto dokumentu

schváleném Evropskou komisí 26. 8. 2014, byly analyzovány klíčové problémové oblasti, priority

financování a očekávané výsledky, a to i ve vztahu k malým a středním podnikům.

Jedním ze zmiňovaných osmi operačních programů je Operační program Podnikání a inovace pro

konkurenceschopnost (OP PIK) řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vláda ho schválila svým

usnesením ze dne 14. července 2014 č. 581. Příprava OP PIK vychází jak z legislativy a dlouhodobých

cílů EU (tzv. Evropa 2020), tak rovněž ze strategických dokumentů ČR, jako je například vládou

schválená Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Koncepce podpory malých a středních

podnikatelů na období let 2014-2020 nebo Národní inovační strategie.

Klíčovým prvkem při diskusi o podobě nového operačního programu byli samozřejmě také zkušenosti.

Ty sbírá MPO již minimálně od roku 2004, kdy se rozeběhl Operační program Průmysl a podnikání. Také

dosavadní výsledky implementace současného Operačního programu Podnikání a inovace ukazují, že

MPO dokáže efektivně řídit programy spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj

s ohledem na potřeby podnikatelů a s cílem podpořit růst konkurenceschopnosti a inovativnosti české

ekonomiky. Z makroekonomické a odvětvové analýzy potřeb českého hospodářství plyne, že pro další

období není potřeba razantním způsobem měnit stávající zaměření intervencí operačního programu

v gesci MPO, ale spíše jej přizpůsobit novým podmínkám a výzvám, kterým čelí česká ekonomika

s ohledem na svůj dlouhodobý rozvoj. V tomto smyslu jsou i nadále v rámci OP PIK podporovány

progresivní odvětví, jako je především oblast inovačního a trvale udržitelného podnikání. V souladu

s pravidly kohezní politiky programového období 2014–2020 však je navíc respektován tzv. koncept

inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci vědeckovýzkumného sektoru a podnikové sféry

v regionech, a to v těch odvětvích, v rámci kterých region disponuje vhodnými předpoklady pro tvorbu

a transfer inovací.

Programové období 2014-2020 přináší několik implementačních novinek a požadavků vycházejících ze

schválené evropské legislativy. Kromě důrazu na koncentraci, zjednodušení implementace, zpřísněné

posuzování kvality a hodnocení výsledků se jedná rovněž o uplatnění územní dimenze v operačních

programech. Ve strategických dokumentech operačních programů jsou více zohledňovány specifické

potřeby území v souladu se schválenou Strategií regionálního rozvoje České republiky 2014-2020,

která nově definovala hospodářsky problémové regiony pro potřeby konvergence na straně jedné a

žádoucí potřeby rozvoje konkurenceschopnosti v rozvojových územích podle typologie regionů na


82

straně druhé. Zmíněný přístup bude mít pozitivní vliv na efektivnější využití evropských prostředků

a zároveň napomůže účinněji řešit klíčové problémy regionů v České republice.

Struktura operačního programu vychází z tzv. principu tematické koncentrace, který předepisuje

legislativa EU. Hlavním rozměrem tematické koncentrace je požadavek, aby byly podporovány výlučně

aktivity směřující k naplňování strategie Evropa 2020, tj. musí být zajištěno strategické soustředění

zdrojů na 11 tematických cílů a jim podřízených investičních priorit. Operační program se ve své

základní úrovni – stejně jako v OPPI – člení na prioritní osy. Novinkou je, že každá prioritní osa musí

odpovídat jednomu tematickému cíli a musí zahrnovat jednu nebo více investičních priorit uvedeného

tematického cíle. Na úrovni investiční priority jsou následně stanoveny specifické cíle, které již vymezují

konkrétní podporované aktivity (v programovém období 2007 – 2013 tomuto pojmu odpovídaly

„oblasti podpory“). Poslední úrovní této investiční strategie je potom úroveň programů podpory, do

kterých mohou jednotliví zájemci předkládat své projekty.

MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které

pomohou díky pákovému efektu zapojením soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh

žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru,

záruky nebo rizikového kapitálu. Finanční nástroje budou zároveň spojeny s nižší administrativní

náročností přípravy a realizace projektu než v případě dotací. Finanční nástroje umožní podporu i zcela

začínajících podnikatelů, včetně startupů.

Operační program byl schválen ze strany Evropské komise Rozhodnutím K(2015) 3039 dne 29. dubna

2015 a stal se tak klíčovým nástrojem pro podporu českých podnikatelů z fondů Evropské unie

v programovacím období 2014 — 2020.

Operační program byl připravován na principu partnerství, tj. v úzké spolupráci jak s dalšími resorty

státní správy ČR, tak s hospodářskými a sociálními partnery Ministerstva průmyslu a obchodu, formou

projednávání v rámci Platformy Ministerstva průmyslu a obchodu pro přípravu OP PIK a v rámci

několika kol kulatých stolů s partnery, zejména partnery z řad podnikatelské sféry. Pro podporu

českých podnikatelů je v tomto operačním programu připraveno 4 331 mil. EUR z Evropského fondu

pro regionální rozvoj, což v přepočtu představuje zhruba 117 mld. Kč.

Malé a střední podniky jsou opět hlavní cílovou skupinou, která může čerpat podporu ve všech čtyřech

prioritních osách, přičemž prioritní osa 2 je určena výhradně MSP:

Prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“,

Prioritní osa 2 „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků“,

Prioritní osa 3 „Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů

energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin“,

Prioritní osa 4 „Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních

technologií“,


83

Prioritní osa 5 „Technická pomoc“.

Tabulka č. 26: Programy podpory OP PIK

Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4

Inovace Technologie

Obnovitelné zdroje energie

Vysokorychlostní internet

Potenciál Poradenství

Aplikace Rizikový kapitál 1

Úspory energie PCP Expanze

Partnerství znalostního transferu

Marketing Smart grids I.

Spolupráce

Nemovitosti Nízkouhlíkové technologie

ICT a sdílené služby

Inovační vouchery

Úspory energie v SZT

Služby infrastruktury Školicí střediska

Smart grids II. Proof of Concept 1 Pozn.: Tučně označené programy podpory jsou již vyhlášeny a byly schváleny vládou ČR

1 Návrh programu podpory je v současnosti předmětem meziresortního připomínkového řízení.


84

8 ZÁVĚR

Malé a střední podnikání představuje významnou součást každé vyspělé ekonomiky a je společensky

důležité obzvláště z hlediska zaměstnanosti a ekonomického výkonu celé společnosti. Jako celek

reprezentují malé a střední podniky v České republice více než 1 milion ekonomických subjektů, v roce

2015 konkrétně s počtem 1 139 330 představovaly 99,83% všech podnikatelů a současně zaměstnávaly

více než 1,8 mil. zaměstnanců, téměř 60% zaměstnanců. Počet podnikatelských subjektů, počet

zaměstnanců, výkony a přidaná hodnota oproti roku 2014 vzrostly, což je pozitivní. Za negativní

považujeme pokles investic do hmotného a nehmotného majetku. Podíl malých a středních podniků

na zahraničním obchodě je v průběhu let relativně stabilní. Obchody mezi českými a zahraničními

subjekty na domácím českém trhu, které je rovněž třeba chápat za zahraniční obchod, je sice možné

odhadovat v celkovém objemu, není však možné zjistit detailní informace o tom, které české subjekty

jsou do těchto obchodů zapojeny, tedy zda se jedná o MSP či velké podniky. Protože se často jedná

fakticky o jeden z projevů činnosti globálních hodnotových řetězců, lze předpokládat, že nerezidentské

jednotky ve skutečnosti reprezentují spíše velké podniky. Vývoz této skupiny kategorie podniků

zaznamenal v posledních letech dynamický významný růst a v předchozích Zprávách o vývoji MSP se

plně započítával do vývozu MSP. Tím docházelo k neúměrnému nadhodnocení podílu MSP na

zahraničním obchodu, který se v posledním období dynamicky zvyšoval. Další určitou nepřesností

v podílu MSP na zahraničním obchodu i na ostatních ukazatelích bylo započítávání údajů za holdingy,

které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP, ale vykazují údaje za své

podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků. Rovněž tato skutečnost byla

v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna. Podíl malých a středních podniků na celkovém

dovozu v roce 2015 byl 41,01% a podíl malých a středních podniků na celkovém vývozu byl 31,06%.

Malé a střední podnikání samozřejmě potřebuje pro své zachování a rozvoj příznivé podnikatelské

prostředí a určitou míru podpory v podnikatelských aktivitách a to jak na státní, tak na evropské úrovni.

Prosperita malého a středního podnikání hraje zásadní roli pro udržitelnost české ekonomiky, přesto

se MSP potýkají s množstvím překážek v podobě administrativních a legislativních procedur, často čelí

špatné dostupnosti kapitálu, ale i nedostatku kvalifikovaných sil a proto je neustále pracováno na

zlepšování byrokratických procesů a spouštění podpůrných projektů, ať už v gesci MPO či dalších

resortů. V minulém období se jednalo např. o Operační program Podnikání a inovace, Národní program

Záruka, Program na podporu inovativních MSP Inostart, programy na podporu průmyslového výzkumu

a vývoje, Globální grant EDUCA, projekty Ekonomické diplomacie, projekty Zahraniční rozvojové

spolupráce, KONTAKT II, programy na podporu exportu, Program rozvoje venkova ČR, Národní

program podpory cestovního ruchu a další.

Důležitým programem pro podnikatelské subjekty byl Operační program Podnikání a inovace, jenž byl

základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních

prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007–2013. Alokace pro realizaci programu v tomto

období byla v přepočtu více než 100 mld. Kč (3 671 400 782 Eur). Jeho hlavním cílem byla podpora

a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti průmyslu, podpora inovací, urychlené


85

zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry a další. K 31. 12. 2015 bylo v dotačních

programech OPPI od počátku realizace výhradně pro malé a střední podniky vyčerpáno celkem

66,52 mld. Kč.

Na OP PI navazuje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na období 2014-

2020, který je zaměřen převážně na podporu MSP. Klíčovým prvkem při diskusi o podobě nového

operačního programu byly zkušenosti a dosavadní výsledky implementace současného Operačního

programu Podnikání a inovace. Z makroekonomické a odvětvové analýzy potřeb českého hospodářství

vyplynulo, že pro období 2014–2020 nebylo potřeba razantním způsobem měnit stávající zaměření

intervencí operačního programu v gesci MPO, ale spíše jej přizpůsobit novým podmínkám a výzvám,

kterým čelí česká ekonomika s ohledem na svůj dlouhodobý rozvoj. V tomto smyslu jsou i nadále

v rámci OP PIK podporována progresivní odvětví, jako je především oblast inovačního a trvale

udržitelného podnikání. V souladu s pravidly kohezní politiky programového období 2014–2020 však

je navíc respektován tzv. koncept inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci

vědeckovýzkumného sektoru a podnikové sféry v regionech, a to v těch odvětvích, v rámci kterých

region disponuje vhodnými předpoklady pro tvorbu a transfer inovací.

Struktura nového operačního programu vychází z tzv. principu tematické koncentrace, který

předepisuje legislativa EU. Hlavním rozměrem tematické koncentrace je požadavek, aby byly

podporovány výlučně aktivity směřující k naplňování strategie Evropa 2020, tj. musí být zajištěno

strategické soustředění zdrojů na 11 tematických cílů a jim podřízených investičních priorit. Novinkou

pro žadatelé v rámci OP PIK je nový systém podání žádostí v systému MS2014+, který sjednocuje

podání žádostí napříč resorty v období 2014-2020.

MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které

pomohou díky pákovému efektu zapojením soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh

žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru,

záruky nebo rizikového kapitálu. Finanční nástroje budou zároveň spojeny s nižší administrativní

náročností přípravy a realizace projektu než v případě dotací. Finanční nástroje umožní podporu i zcela

začínajících podnikatelů, včetně startupů.

V programovém období 2014-2020 mohou také podnikatelé získat finanční prostředky

z komunitárních programů. Jedná se například o víceletý program pro konkurenceschopnost podniků

a malých a středních podniků 2014–2020 (COSME). Tento nadnárodní nástroj COSME je

implementován a financován Evropskou komisí přímo z rozpočtu EU a je realizován členskými státy

Unie. Na posílení MSP je z rozpočtu EU do programu COSME věnováno 2,3 miliard EUR, které mohou

být využity v rámci podpory lepšího přístupu k financování MSP, snadnějšího přístupu firem na trhy

členských států Unie i třetích zemí, na posílení podnikatelské kultury a zlepšení podmínek pro zakládání

podniků a jejich růst.

Program je určen zejména pro malé a střední podniky za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti

a zaměstnanosti v členských státech Unie. Jedná se o přímého nástupce programu


86

Konkurenceschopnost a inovace (CIP 2007–2013), bez jeho specifické části podporující inovační

podnikání. Programová podpora výzkumu a technologického rozvoje, resp. vše týkající se podpory MSP

v oblasti výzkumu a inovací je zahrnuto do Rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020

(HORIZON 2020). Propagaci komunitárních programů zajišťuje například síť EEN, která poskytuje

odborné služby při podpoře konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Aktivity sítě zahrnují

odborné poradenství pro podnikatele a informace o jednotném evropském trhu, asistenci při

mezinárodním technologickém transferu, vyhledávání obchodních kontaktů a konzultace k ochraně

duševního vlastnictví.

V dalších letech bude pokračovat také podpora prostřednictvím národních programů, jako je například

program Záruka 2015-2023, který byl vyhlášen v roce 2014, jehož cílem je pomocí zvýhodněných záruk

umožnit realizaci podnikatelských záměrů malých podnikatelů. V roce 2014 byl vyhlášen podprogram

„Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje“, Dotačního

titulu 1, mj. podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba

s doložitelnou minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická

osoba). Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení

nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské

výkonnosti. Na financování tohoto podprogramu bylo na základě usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna

2014 č. 52 vyčleněno 300 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy s alokací 100 mil. Kč pro Ústecký kraj

a 200 mil. Kč pro Moravskoslezský kraj. Díky této investici bude v průběhu let 2014 a 2015 vytvořeno

celkem 694 pracovních pozic na hlavní pracovní poměr (MSK cca 461 míst, ÚK cca 233 míst), které

budou udržovány po dobu minimálně 3 let. Na základě tohoto programu bylo v dotčených regionech

proinvestováno přibližně 390 mil. Kč v investičních akcích (300 mil. Kč prostředků dotace a 90 mil. Kč

ze zdrojů podnikatelských subjektů).

Významnou změnou pro podnikatelskou sféru v roce 2015 byla příprava novely zákona č. 47/2002 Sb.,

o podpoře malého a středního podnikání. Důvod pro změnu zákona vychází z požadavku Evropské

komise, aby všechny zprostředkující subjekty pro jednotlivé operační programy byly podřízeny

služebnímu zákonu anebo obdobné právní úpravě. Novelou výše uvedeného zákona dojde k vytvoření

nové příspěvkové organizace (Agentura pro podnikání a inovace) a její zařazení pod režim služebního

zákona bude zajištěno také prostřednictvím předkládané novely zákona o podpoře malého a středního

podnikání. Navržené řešení je v souladu § 4 odst. 2 služebního zákona, dle kterého je služebním úřadem

také státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon. Tato novela je účinná

od 1. června 2016.

Velká přednost malých a středních podniků spočívá v jejich schopnosti rychlého přizpůsobení se

změnám trhu či legislativy, jednodušší organizační struktuře a nižší kapitálové náročnosti ve srovnání

s velkými podniky. Očekávané vyhlášení nových operačních programů zajisté přispěje k posílení malých

a středních podniků v ČR. Realizaci podpůrných kroků ke snížení administrativní zátěže a vytváření

příznivého podnikatelského prostředí napomáhá a monitoruje Akční plán podpory MSP. Dne

14. prosince 2015 byl na zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky


87

projednán Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2016 (dále AP MSP). AP MSP

reaguje na současnou situaci malých a středních podnikatelů v České republice. AP MSP navazuje na

vládní Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR a vychází také z Desatera

podpory MSP Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Cílem AP MSP je v souladu

s Koncepcí MSP 2014+ a dalšími dokumenty specifikovat konkrétní opatření na podporu rozvoje MSP,

na která je třeba se v nejbližším období zaměřit. Jednotlivá opatření jsou namířena k ulehčení situace

MSP ve všech fázích jejich podnikatelského cyklu, a to k usnadnění vzniku MSP, akceleraci jejich

rozvoje, zpřístupnění finančních zdrojů, internacionalizaci, efektivnímu nakládání s energiemi aj.

Navrhovaná opatření budou financována zejména ze zdrojů Evropské unie (především Operační

program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), dále ze státního rozpočtu ČR a z dalších

disponibilních zdrojů (např. Program švýcarsko-české spolupráce). Plnění jednotlivých úkolů zajistí

odborné útvary MPO, vládní agentury CzechInvest a CzechTrade a finanční instituce pod kontrolou

státu (ČMZRB, ČEB). Pro splnění některých úkolů však bude zapotřebí součinnost více resortů.


88

SEZNAM ZKRATEK

AMSP ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

AV ČR Akademie věd České republiky

BIC Podnikatelské a inovační centrum (Business Innovation Centre)

Brownfields Urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými

budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny

CEBRE Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu

CIP Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace

COSME Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (Nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013)

CSR Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility)

ČEB Česká exportní banka, a.s.

ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

ČSÚ Český statistický úřad

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EDS/SMVS Informační systém programového financování – Evidenční dotační systém (EDS),

Správu majetku ve vlastnictví státu (SMVS)

EEN Enterprise Europe Network

EET systém elektronické evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb, E-tržby

EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

EK Evropská komise

ELIS Elektronická licenční správa

EMITS systém veřejných zakázek elektronicky vyhlašovaných ESA v rámci realizace jeho

kosmického programu (Electronic Mail Invitation to Tender Systém)

EPO Evropský patentový úřad

ES Evropské společenství

ESA Evropská kosmická agentura

ESIF Evropské strukturální a investiční fondy pro programovací období 2014-2020

EZFRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

GEM Global Entrepreneurship Monitor

GG EDUCA Globální grant EDUCA

ICT Informační a komunikační technologie

IOP Integrovaný operační program

JIC Jihomoravské inovační centrum

JKM Jednotné kontaktní místo

JTI Společné technologické iniciativy (Join Technology Initiatives)

Koučink Metoda rozvoje dospělých lidí, kteří chtějí zvýšit svůj potenciál a kapacitu pro

řešení pracovních problémů formou zvyšování jejich kompetencí a hledáním

individuálních řešení

Mentoring Dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor)

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu


89

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSP Malé a střední podniky

MSp Ministerstvo spravedlnosti ČR

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV Ministerstvo vnitra ČR

MZE Ministerstvo zemědělství

MZV Ministerstvo zahraničních věcí

MŽP Ministerstvo životního prostředí

NOK Národní orgán pro koordinaci

NPPCR Národní program podpory cestovního ruchu

NSRR Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013

NUTS II Regiony soudržnosti. PHA=Praha-území hlavního města Prahy, STČ=Střední Čechy-

Středočeský kraj, JIZ=Jihozápad - Plzeňský, Jihočeský kraj, SVZ=Severozápad -

Karlovarský, Ústecký kraj, SVV=Severovýchod - Liberecký, Královehradecký a

Pardubický kraj, JIV=Jihovýchod - Vysočina a Jihomoravský kraj, STM=Střední

Morava - Olomoucký a Zlínský kraj, MSL=Moravskoslezsko - Moravskoslezský kraj

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OON Ostatní osobní náklady

OP Operační program

OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OP PIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

OPPI Operační program Podnikání a inovace

OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná

OZE Obnovitelné zdroje energie

PI Podnikatelský inkubátor

PO Právnická osoba

ProCoP Kontaktní místo pro výrobky (informační místo o požadavcích na výrobky)

RIA Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment)

RIS Regionální inovační strategie

RVVI Rada pro výzkum, vývoj a inovace

SBA Evropský akt pro malé podniky (Small Business Act)

SCM Standardní nákladový model (Standard Cost Model)

Seed capital financování raných stádií podnikání firem v procesu zakládání nebo firem

působících v podnikání velmi krátce

Skauting Pomáhá podnikům řešit řadu problémů, s nimiž se potýkají (např. nedostatek

technicky vzdělaných zaměstnanců); dále pomáhá klientům překlenout jejich

informační zaostalost, která je logickým důsledkem přetížení jejich omezených

technicky kvalifikovaných personálních kapacit každodenními operativními úkoly.

SVV2 Specializované veletrhy a výstavy

SW software

TA ČR Technologická agentura České republiky

TTIP Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (Transatlantické obchodní a investiční

partnerství)


90

ÚPV ČR Úřad průmyslového vlastnictví ČR

VaV Výzkum a vývoj

VaVaI Výzkum, vývoj a inovace

VŠE Vysoká škola ekonomická v Praze

VŠTE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

VTP Vědecko-technický park

WTO Světová obchodní organizace

ZČU Západočeská univerzita v Plzni

ZO

ŽoPl

Zahraniční obchod

Žádost o platbu


91

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce 2015

Živnostenské podnikání

• Dne 20. 8. 2015 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických

výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), kterým byla

provedena novelizace živnostenského zákona týkající se úpravy regulace činností spočívajících v

nakládání s pyrotechnickými výrobky. Sloučením vybraných činností vznikla vázaná živnost

s předmětem podnikání „Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků

kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací“ a koncesovaná živnost s předmětem

podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a

provádění trhacích prací“. Ke dni nabytí účinnosti nové právní úpravy byla zrušena koncesovaná

živnost „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“.

• Zákonem č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

publikovaným ve Sbírce zákonů dne 14. 10. 2015, došlo v návaznosti na zavedení nové

terminologie v přímo použitelných předpisech Evropské unie ke změně vázaných živností týkajících

se provádění speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a pořádání kurzů k získání

znalostí v uvedené oblasti. Byla tak sladěna právní úprava živnostenského zákona a zákona o

ochraně veřejného zdraví.


92

Příloha č. 2: Podíl jednotlivých odvětví na vývozu v roce 2015 (%)

Zdroj: ČSÚ, propočet MPO z dat ČSÚ

Příloha č. 3: Podíl jednotlivých odvětví na dovozu v roce 2015 (%)

Zdroj: ČSÚ, propočet MPO z dat ČSÚ

0

5

10

15

20

25

30

A 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 D F 46 H K M N

MSP velké

0

5

10

15

20

25

A 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 D F 46 H K M N

MSP velké


93

Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPI

Tabulka č. 1: Kontextové indikátory v OPPI

Kód NČI Kód EU / Lisabon

Typ indikátoru

Název indikátoru

Měrná jednotka

Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Cílová

hodnota 2015

Celkem

011101 Lisabon kontext

Souhrnná produktivita práce

HDP v PPS na pracovníka (EU25=100)

ČSÚ Eurostat

Dosažená 73,6 71,6 72,6 71,1 74,5 73,8 71,9 N/A N/A N/A 71,9

Výchozí 68,3% (2005) EU25

73,6 71,6 72,6 71,1 74,5 73,8 71,9 N/A N/A 68,3% (2005) EU25

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 75% EU25 75% EU25


Míra zaměstnanosti

Zaměstnanost ve věkové skupině 15 –64 let (v % pracovní síly)

ČSÚ Eurostat

Dosažená 66,1 66,6 65,4 65 65,7 66,5 67,7 69 70,2 N/A 69

Výchozí 64,8% (2005)

66,1 66,6 65,4 65 65,7 66,5 67,7 69 N/A 64,8% (2005)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 65,60% 65,60%


Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu

Počet patentových přihlášek na 1 milion obyvatel

ČSÚ Eurostat

Dosažená 13,353 14,915 10,7 11,9 14,5 6,88** N/A N/A N/A N/A 9,415

Výchozí

8,2 (2004) EU25= 133,6 (2003)

13,353 14,915 10,7 11,9 14,5 6,88** N/A N/A N/A

8,2 (2004) EU25= 133,6 (2003)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 60% EU25 60% EU25

131000 kontext

Souhrnný index inovativnosti

European Innovation Scoreboard

Databáze EIS Eurostat

Dosažená 0,4 0,365 0,371 0,411 0,416 0,405 0,422 0,447 N/A N/A 0,422

Výchozí 0,26

(2005) 0,4 0,365 0,371 0,411 0,416 0,405 0,422 0,447 N/A

0,26 (2005)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,36 0,36

140600 kontext

Zaměstnanost ve znalostních službách

Podíl zaměstnaných ve znalostních

ČSÚ Dosažená 25,66 29,70 30,80 31,80 31,50 32,00 32,80 32,6 N/A N/A 32,8

Výchozí 27,7% (2004)

25,66 29,70 30,80 31,80 31,50 32,00 32,80 32,60 N/A 27,7% (2004)


94

službách na zaměstnaných celkem v důsledku podpory v %

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 38% 38%


Energetická náročnost hospodářství

Kgoe (1000 EUR HDP)

ČSÚ

Dosažená 552,62 525,58 514,09 374,5* 355,4 355,4 353,8 N/A N/A N/A 355,4

Výchozí 852 552,62 525,58 514,09 374,5* 355,4 355,4 353,8 N/A N/A 852

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 470 470

* Změna metodiky výpočtu EUROSTAT. **Prozatimní hodnota Zdroj dat: MSC2007, sestava MSC241 /A Informace o věcném pokroku operačního programu Tabulka č. 2: Indikátory na úrovni programu OPPI

Kód NČI Kód EU / Lisabon

Typ indikátoru

Název indikátoru

Měrná jednotka Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Cílová

hodnota 2015

Celkem

070100 (celkem) Core 1 výsledek

Počet vytvořených pracovních míst (vazba na NSRR) Z toho:

Hrubý počet vytvořených pracovních míst (FTE) generovaných programem celkem a podle pohlaví

ISOP

Dosažená 0 2 541 4 684 6 955 11 403 17 757 27 487 34 697 47 600 N/A 34 697

Výchozí 0 0 2 541 4 684 6 955 11 403 17 757 27 487 34 697 N/A 0

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 40 000 40 000

070101 (muži) Core 2 výsledek

- z toho muži

Dosažená 0 1 743 3 225 4 919 8 013 12 669 19 956 24 885 34 056 N/A 24 885

Výchozí 0 0 1 743 3 225 4 919 8 013 12 669 19 956 24 885 N/A 0


070102 (ženy) Core 3 výsledek

- z toho ženy

Dosažená 0 798 1 459 2 036 3 391 5 088 7 531 9 812 13 544 N/A 9 812

Výchozí 0 0 798 1 459 2 036 3 391 5 088 7 531 9 812 N/A 0


ČSÚ Dosažená 0,77 0,73 0,73 0,77 0,86 0,96 1,03 1,12 N/A N/A 1,03


95

120100 Lisabon dopad

Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru (vazba na NSRR a Lisabonskou strategii)

Hrubé domácí výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru v % HDP

Výchozí 0, 77% (2005)

0,77 0,73 0,73 0,77 0,86 0,96 1,03 1,12 N/A 0, 77% (2005)


140100 dopad

Zaměstnanost ve výzkumu a vývoji (vazba na NSRR)

Počet zaměstnanců VaV (v přepočtených počtech) na 1000 zaměstnaných celkem

ČSÚ

Dosažená 9,7 9,8 10 10,3 11 11,9 12,2 12,6 N/A N/A 12,2

Výchozí 9,1

(2005) 9,7 9,8 10 10,3 11 11,9 12,2 12,6 N/A

9,1 (2005)


140102 dopad

Zaměstnanost žen ve výzkumu a vývoji (vazba na NSRR)

Počet zaměstnanců V a V - žen (v přepočtených počtech) na 1000 zaměstnaných žen

ČSÚ

Dosažená 7,4 7,34 7,5 7,64 8 8,6 8,64 8,77 N/A N/A 8,64

Výchozí 5,1

(2005) 7,4 7,34 7,5 7,64 8 8,6 8,64 8,77 N/A

5,1 (2005)


121000 dopad

Produkce v odvětvích high-tech sektoru

Podíl produkce v high-tech odvětvích zpracovatelského průmyslu a high-tech odvětvích služeb podnikatelského sektoru na celkové přidané hodnotě high-tech sektoru v %

ČSÚ

Dosažená 6,37 6,38 6,26 6,32 6,26 6,23 N/A N/A N/A N/A 6,23

Výchozí 7,5%

(2003) 6,37 6,38 6,26 6,32 6,26 6,23 N/A N/A N/A

7,5% (2003)


491400 výstup

Celkový počet podpořených

ISOP Dosažená 550 2 176 3 164 4 342 5 867 7 788 9 509 11 573 15 079 N/A 11 573

Výchozí 0 550 2 176 3 164 4 342 5 867 7 788 9 509 11 573 N/A 0


96

Počet podpořených projektů

projektů v rámci OPPI Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 14 700 14 700

360300 Core 24 výsledek

Dodatečná kapacita produkce z OZE

MW ISOP

Dosažená 0 0,02 4,52 14,99 34,046 99,38 156,31 200,53 211,79 N/A 200,53

Výchozí 0 0 0,02 4,52 14,99 34,046 99,38 156,31 200,53 N/A 0

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 210 210

Zdroj dat: MSC2007, sestava MSC241 /A Informace o věcném pokroku operačního programu


97

Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI Tabulka č. 1: Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2015 (dotace v Kč)


Počet

projektů Objem Počet ŽoPl Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva II 206 2 065 925 000 318 2 004 531 284

Eko-energie - Dotace - Výzva III 492 2 308 540 000 642 2 243 590 674

Eko-energie - Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů - Výzva I 53 1 246 576 000 81 1 232 361 871

Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie - Výzva I 49 347 622 000 70 339 818 825

ICT a strategické služby – Výzva I 64 654 658 000 290 581 746 849

ICT a strategické služby – Výzva II 72 765 849 000 283 700 686 731

ICT a strategické služby – Výzva III 350 2 860 242 000 1 161 2 684 524 983

ICT v podnicích - Výzva I 204 472 134 000 271 393 187 203

ICT v podnicích - Výzva II 205 459 481 000 281 414 347 477

ICT v podnicích - Výzva III 815 1 763 002 000 1 105 1 652 778 913

Inovace - Inovační projekt - Výzva I 78 1 104 405 000 128 1 014 906 192

Inovace - Inovační projekt - Výzva II 102 1 416 700 000 167 1 346 735 844

Inovace - Inovační projekt - Výzva III 91 1 417 508 000 137 1 357 779 332

Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 558 7 045 415 000 959 6 624 716 288

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 84 17 811 000 99 6 360 700

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 196 35 809 000 216 15 528 412

Klastry - Výzva I 17 572 671 000 91 483 451 216

Klastry - Výzva II 22 713 385 000 84 590 155 751

Marketing - Výzva I 491 292 631 000 491 190 751 278

Marketing - Výzva II 690 679 821 541 690 486 178 424

Nemovitosti - Výzva I 235 2 806 923 000 470 2 752 642 962

Nemovitosti - Výzva II 669 7 912 397 000 1 322 7 818 434 602

Poradenství - Výzva I 463 134 095 000 463 112 530 760

Potenciál - Výzva I 45 633 842 000 104 589 500 515

Potenciál - Výzva II 95 1 352 154 000 207 1 245 158 328

Potenciál - Výzva III 309 3 410 307 000 601 3 165 986 052

Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 15 1 351 421 000 72 1 276 114 251

Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 39 117 000 7 37 381 351

Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 28 3 177 359 000 152 2 973 667 299

Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 5 150 577 000 24 125 849 964

ROZVOJ - Výzva I 266 2 049 489 000 311 1 847 647 236

Rozvoj - Výzva II 294 1 906 766 000 364 1 807 168 035

Rozvoj - Výzva III 3 524 17 845 077 000 3 979 15 671 342 337

Školicí střediska - Výzva I 132 931 525 000 221 872 656 900

Školicí střediska - Výzva II 253 1 814 498 000 457 1 745 662 730

Technologické platformy - Výzva I 11 52 677 000 48 46 690 791

Technologické platformy - Výzva II 22 96 945 000 93 65 352 709


98

Celkový součet 11 206 71 905 354 541 16 459 66 517 925 069 Tabulka č. 2: Projekty MSP podle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)


Počet projektů Objem Počet ŽoPl Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva II 3 33 819 922

Eko-energie - Dotace - Výzva III 179 673 687 907

ICT a strategické služby – Výzva II 1 2 465 000

ICT a strategické služby – Výzva III 388 1 141 099 645

ICT v podnicích - Výzva III 75 132 845 901

Inovace - Inovační projekt - Výzva III 2 68 000 000

Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 460 3 100 906 771

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 15 1 195 390

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 45 4 169 647

Klastry - Výzva II 23 240 871 619

Marketing - Výzva II 1 2 714 842

Nemovitosti - Výzva II 168 724 752 471

Potenciál - Výzva III 22 97 050 000 239 1 218 090 628

Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 3 142 550 344

Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 737 667

Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 60 1 545 657 333

Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 4 38 601 664

Rozvoj - Výzva III 1 340 5 586 472 000 2 485 9 668 675 425

Školicí střediska - Výzva II 39 197 891 332

Technologické platformy - Výzva II 17 17 038 691

Celkový součet 1 362 5 683 522 000 4 208 18 955 772 199

Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR Tabulka č. 1: Projekty MSP v Jihočeském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Jihočeský kraj

Program Autorizováno MSP* Rozhodnuto MSP

Počet ŽoPl Objem Počet

projektů Objem


ICT a strategické služby – Výzva III 3 4 155 777


Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 22 83 117 662

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 4 267 568

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 6 460 037



Potenciál - Výzva III 8 23 243 758


99

Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 6 161 067 152


Rozvoj - Výzva III 95 432 726 970 43 254 394 000



Celkový součet 176 849 375 397 43 254 394 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 2 - Projekty MSP v Jihomoravském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Jihomoravský kraj



projektů Objem












Rozvoj - Výzva III 397 1 518 477 667 210 865 719 000



Celkový součet 748 3 173 166 765 210 865 719 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 3 - Projekty MSP v Karlovarském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Karlovarský kraj

Program

Autorizováno MSP* Rozhodnuto MSP


projektů Objem







Rozvoj - Výzva III 54 217 118 560 28 114 787 000


100

Celkový součet 82 378 413 916 28 114 787 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 4 - Projekty MSP v kraji Vysočina, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Kraj Vysočina

Program



projektů Objem









Potenciál - Výzva III 12 53 972 271 3 19 921 000


Rozvoj - Výzva III 177 721 574 551 84 411 811 000


Celkový součet 290 1 381 289 870 87 431 732 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 5 - Projekty MSP v Královéhradeckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Královéhradecký kraj

Program



projektů Objem




Inovace - Inovační projekt - Výzva III 2 68 000 000






Rozvoj - Výzva III 92 351 867 270 60 303 824 000

Celkový součet 186 966 923 251 61 305 589 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 6 - Projekty MSP v Libereckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Liberecký kraj



101


projektů Objem









Rozvoj - Výzva III 152 633 258 786 74 353 355 000



Celkový součet 225 1 025 470 934 74 353 355 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 7 - Projekty MSP v Moravskoslezském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Moravskoslezský kraj

Program



projektů Objem








Marketing - Výzva II 1 2 714 842



Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 3 142 550 344


Rozvoj - Výzva III 395 1 444 635 648 206 666 290 000



Celkový součet 584 2 493 682 671 209 680 307 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 8 - Projekty MSP v Olomouckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Olomoucký kraj


102

Program



projektů Objem









Rozvoj - Výzva III 253 1 028 602 080 141 587 572 000


Celkový součet 350 1 529 410 467 142 591 572 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 9 - Projekty MSP v Pardubickém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Pardubický kraj

Program



projektů Objem









Rozvoj - Výzva III 119 494 588 741 76 317 726 000



Celkový součet 214 994 881 911 79 326 958 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 10 - Projekty MSP v Plzeňském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Plzeňský kraj

Program



projektů Objem


ICT a strategické služby – Výzva II 1 2 465 000




103





Rozvoj - Výzva III 41 147 368 173 24 109 721 000



Celkový součet 107 371 923 010 24 109 721 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 11 - Projekty MSP ve Středočeském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Středočeský kraj

Program



projektů Objem










Rozvoj - Výzva III 183 721 591 361 118 582 038 000



Celkový součet 459 2 195 332 295 124 615 698 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 12 - Projekty MSP v Ústeckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Ústecký kraj

Program



projektů Objem









104



Rozvoj - Výzva III 168 603 989 016 78 249 678 000



Celkový součet 259 1 518 781 470 79 253 343 000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 13 - Projekty MSP ve Zlínském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. – 31. 12. 2015 (dotace v Kč)

Rok 2015 Zlínský kraj



projektů Objem









Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 737 667


Rozvoj - Výzva III 359 1 352 876 602 198 769 557

000



Celkový součet 528 2 077 120 242 202 780 347

000 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům

zprÁva o vÝvoji malÉho a stŘednÍho podnikÁnÍ a jeho ... · v roce 2015 (dále zpráva) byla...

Documents