UVT MUzpravodajBulletin pro zájemce o výpocetní techniku na Masarykove univerzite • únor 2010 • roc. XX • c. 3

INFOZ a elektronické informacní

zdroje pro MU v roce 2010

Miroslav Bartošek, ÚVT MU

V polovine lonského roku byl konecne vyhlášendlouho ocekávaný program MŠMT CR INFOZ – In-formacní zdroje pro výzkum 2009–2011 [1, 2].Cílem tohoto programu je podporit nákup elek-tronických informacních zdroju (EIZ) pro vedua výzkum. Naši uživatelé si v minulých letechjiž zvykli na bohatou nabídku zdroju, které jsounepostradatelné jak pro samotný výzkum a vý-voj, tak i pro výuku ve vetšine oboru na MU.Bez grantové podpory by však velká cást techtozdroju byla zrejme pro MU nedostupná. Porizo-vací cena rocní licence jednoho EIZ pro celou MUse u velkých multioborových zdroju (napr. Webof Knowledge nebo ScienceDirect) pohybuje v mi-liónech Kc; u menších specializovaných zdrojuje to obvykle v rádu statisícu rocne. Masarykovauniverzita, jako širokospektrální škola s velkýmmnožstvím vedních oboru, pritom potrebuje ta-kovýchto informacních zdroju velké množství.

Program INFOZ navázal na obdobný program„1N – Informacní infrastruktura výzkumu” z let2004–2008. Zavedl však prísnejší kritéria; naprí-klad u všech nakupovaných zdroju je požado-vána financní spoluúcast zúcastnených institucíve výši nejméne 25 % z porizovací ceny. MU a jejífakulty tedy musely peclive zvažovat, do kterýchprojektu INFOZ se zapojí a pro které zdroje jsme

schopni požadovanou financní spoluúcast „utáh-nout”. Jako v minulých letech, tak i v projektechINFOZ jsme uplatnili zásadu, že velké multiobo-rové zdroje potrebné pro uživatele všech (nebovetšiny) fakult MU jsou financovány centrálneprostrednictvím Knihovnicko-informacního cen-tra MU, financování oborove specializovanýchzdroju je záležitostí fakult.

Do verejné souteže programu INFOZ bylo po-dáno celkem 22 projektu, prijato bylo 18 z nich.Celková výše priznané podpory pro tyto pro-jekty po celou dobu rešení (2009–2011) ciní vícejak pul miliardy Kc. Vetšina z podaných pro-jektu byly oborové konsorciální projekty, v nichžse spojily vysoké školy a další výzkumná aka-demická pracovište v CR, aby spolecne zajis-tily nákup klícových elektronických informac-ních zdroju pro danou oblast. Masarykova uni-verzita se zapojila do 14 projektu; celková výšejejí predpokládané prímé financní spoluúcasti zacelou dobu rešení se pohybuje kolem 12 miliónuKc (do toho nejsou zapocítány neprímé vkladyv podobe predplatného casopisu aj.).

Uved’me strucný prehled rešených projektu IN-FOZ s naší úcastí s výctem elektronických in-formacních zdroju, které tyto projekty pro MUzajišt’ují. Je treba upozornit, že tyto zdroje ne-predstavují úplný výcet všech EIZ, které mají uži-vatelé MU k dispozici (nekteré oborové zdrojejsou zajišt’ovány mimo projekty INFOZ). Aktu-ální a úplný prehled všech dostupných zdroju na

MU poskytuje Portál EIZ-MU http://library.

muni.cz/ezdroje/ (podrobneji viz clánek V.Krejcíre v tomto císle Zpravodaje ÚVT MU).

Multioborové zdroje:

1. ISI Web of Knowledge – vstup do bibliogra-fického a citacního zdroje Web of Science aJournal Citation Reports (Knihovna AV CR).Zdroje: Web of Science, ISI Proceedings, Jour-nal Citation Reports.

2. Elektronické informacní zdroje z oblasti tech-nických a aplikovaných prírodních ved pro vý-zkum (Národní technická knihovna). Zdroje:Scopus, casopisy Elsevier-ScienceDirect, ca-sopisy Wiley-InterScience, casopisy Springer-Link, monografická rada Springer-LNCS.

3. Národní knihovna CR – zabezpecení elektro-nických informacních zdroju pro výzkum, vý-voj a inovace (Národní knihovna CR). Zdroje:EBSCO (Academic Search Complete, BusinessSearch Complete a nekteré další), SocIndexwith Fulltext, hudební databáze Music OnlineListening a International Index to Music Perio-dicals Fulltext).

4. Prístup do informacního zdroje ProQuest Cen-tral (VŠE Praha). Zdroje: ProQuest Central.

Informatické a prírodovedné zdroje:

5. Zajištení klícových informacních zdroju a slu-žeb pro technické a informatické obory (CVUTPraha). Zdroje: ACM Digital Library, IEEE/IETElectronic Library.

6. Multilicence prírodovedeckých a zemedel-ských informacních zdroju pro konsorcia aka-demické a vedecké sféry Ceské republiky (UPOlomouc). Zdroje: GeoBase, GeoRef, BioOne Ia II.

7. Pokracování zprístupnování nejduležitejšíchinformacních zdroju pro chemii a príbuznéobory pro akademickou komunitu v Ceské re-publice (VŠCHT Praha). Zdroje: Chemical Abs-tracts, Beilstein, jen pro rok 2010: Gmelin, Pa-tentChemistry.

Medicínské zdroje:

8. Informacní zdroje pro efektivní výzkum v me-dicíne a psychologii v CR (UK Praha). Zdroje:Medline, Embase, BMJ Online (British Medical

Journals), Karger Online Journals Current, Evi-dence Base Medicine Riviews, Lippincott, Willi-ams, Wilkins – High Impact Collection, OxfordJournals STM (Science-Technology-Medicine),PsycInfo.

Ekonomické zdroje:

9. Zajištení prístupu do klícových informacníchzdroju pro ekonomický výzkum (VŠE Praha).Zdroje: SourceOECD, Global Market Info Data-base, EconLit with Fulltext.

Humanitní zdroje:

10. Zajištení elektronických informacních zdrojupro humanitní a spolecenské obory (ZCU Pl-zen). Zdroje: JSTOR (kolekce Arts & Science1–4), Oxford Journals – Humanities & SocialSciences, Cambridge Journals – Humanities &Social Sciences.

11. Elektronické zdroje pro anglicky psanou lite-raturu (MU-FF). Zdroje: Literature Online, Lite-rature Resource Center.

12. Litterae ante portas (MU-FF). Zdroje: kolekcezdroju reckých a latinských textu staroveku astredoveku – ATLA + ATLASerials Online, Bre-polis Online, International Medieval Bibliogra-phy Online, Digital Library of Classis Protes-tant Texts, Digital Library of Catholic Refor-mation a další.

13. Internetové informacní zdroje pro výzkumv oboru filmových studií (MU-FF). Zdroje: FIAFInternational Index to Film Periodicals, Filmand Television Literature Index with Full Text,Film Indexes Online.

14. Konsorciální prístup k informacním zdrojumpro dejiny umení a dejiny kultury (MU-FF).Zdroje: Art Full Text, Art Index Restrospective1929–84, Artbibliographies Modern, Avery In-dex to Architectural Periodical, Bibliographyof the History of Art, Design and Applied Arts,Electronic Enlightenment, Oxford Art Online adalší.

K naprosté vetšine z výše uvedených zdrojuje zajišten prístup z celé Masarykovy univer-zity. Jen v ojedinelých prípadech je prístup ke

2

zdroji omezen na urcitou fakultu ci skupinu fa-kult. Presné informace spolu s podrobným po-pisem jednotlivých zdroju a prístupovými adre-sami jsou uvedeny na již zmíneném Portálu EIZ-MU http://library.muni.cz/ezdroje/.

Díky financní podpore projektu INFOZ je dostup-nost výše uvedených zdroju zajištena nejménedo konce roku 2011 (u nekterých až do konceroku 2012). Po tomto období již ministerstvos dalšími programy na podporu nákupu elektro-nických informacních zdroju nepocítá. Je tedynutné zacít se pripravovat na to, že za dva až triroky si bude muset MU a její fakulty financovatvšechny zdroje (o než budeme mít zájem) plnez vlastních prostredku.

Literatura

[1] MŠMT CR. Program INFOZ – Informacnízdroje pro výzkum http://www.msmt.cz/

vyzkum/informacni-zdroje-pro-vyzkum-

infoz

[2] M. Bartošek. Elektronicko-informacní zdrojena MU po roce 2008. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN1212-0901, 2009, roc. XIX, c. 3, s. 1–2. Elektro-nicky dostupné na http://www.ics.muni.

cz/zpravodaj/articles/603.html �

Nástroje pro práci s elektronickými

informacními zdroji MU

Vlastimil Krejcír, ÚVT MU

Masarykova univerzita predplácí pro své zamest-nance a studenty celou radu elektronických in-formacních zdroju prakticky ze všech oboru,které se na univerzite vyucují a v jejichž rámcise provádí výzkum. Vzhledem k množství a ve-liké pestrosti techto zdroju bývá pro bežnéhouživatele casto nesnadné se ve všech orientovata nalézat potrebné informace. Informacní zdrojeposkytuje celá rada rozlicných producentu, kteríkoncipují webové stránky pro prístup k elektro-nickým informacním zdrojum odlišným zpuso-bem. To samo o sobe ješte dál ztežuje orientaciv záplave informací, které jsou nám nabízeny.Uživatel tráví více casu hledáním informací, nežjejich používáním. V soucasné dobe však existují

technologie, které mohou práci s elektronickýmiinformacními zdroji výrazne usnadnit. Nekteréz techto technologií uvedla Masarykova univer-zita do provozu a v následujícím textu si je pred-stavíme.

Seznámíme s Portálem elektronických informac-ních zdroju (prináší základní prehled o všech za-koupených informacních zdrojích na MU a za-strešuje služby s informacními zdroji spojené),službou S.F.X. (slouží pro dohledávání a linko-vání plných textu v informacních zdrojích), meta-vyhledávacem Metalib (pomáhá pri vyhledáváníinformací uložených v zadané množine hetero-genních zdroju) a Portálem elektronických caso-pisu MU (umožnuje vyhledat, které e-casopisys plnými texty jsou uživatelum MU dostupné).

1 Portál elektronických informacních

zdroju

Portál elektronických informacních zdroju (dálejen Portál EIZ) (http://library.muni.cz/ezdroje/) slouží na MU již nekolik let. V sou-vislosti s nasazením nových služeb prošel ob-menou a i v nové verzi by mel nadále fungovatjako výchozí bod pro práci s elektronickými in-formacními zdroji. Základními funkcemi PortáluEIZ jsou:

– poskytovat úplný prehled všech zdroju do-stupných na MU,

– informovat uživatele o stávajících a no-vých službách souvisejících s elektronickýmizdroji,

– vystavovat zprávy a aktuality, které se týkajíelektronických zdroju a služeb s nimi souvi-sejícími,

– poskytovat návody a rady pro práci s elektro-nickými zdroji a pro prístup k nim.

Budete-li sledovat stránky Portálu EIZ, pak byvám nic podstatného, co se týká elektronickýchinformacních zdroju na MU, nemelo uniknout.Z Portálu EIZ se dostanete i k ostatním službám(Metalib, S.F.X., elektronické casopisy, vzdálenýprístup). V rámci prehledu dostupných zdroju seuvádí i odkazy na portály jednotlivých fakult MU,které spravují (mnohdy podrobneji) informace ovlastních elektronických zdrojích.

3

Po vstupu na domovskou stránku Portálu EIZ seotevre základní nabídka, která vás prímo sme-ruje na služby a informace o nich. V levé cástistránky se nachází navigacní menu, které vásbude pri práci s Portálem stále provázet a budesloužit jako základní navigacní prvek. Ve sloupciv pravé cásti stránky mužete sledovat Aktuality(obvykle obsahují duležitá oznámení, informujío zajímavých zdrojích apod.) a Nové zdroje (in-formace o naposledy zakoupených nových zdro-jích). Odkazum, které vedou z úvodní stránky naslužby Metalib, Portál el. casopisu, S.F.X. a Vzdá-lený prístup se budeme venovat v samostatnýchcástech tohoto clánku. Nyní se podrobneji podí-váme na sekci Prehled zdroju.

2 Prehled zdroju

Pri vstupu do této cásti se zobrazí abecedníseznam jednotlivých elektronických informac-ních zdroju dostupných uživatelum MU (prí-padne i uživatelum jen nekterých cástí MU –typicky fakultám). Abecední seznam není jedi-ným, podle kterého je možné zdroji procházet.V levém menu portál nabízí i možnost prohlížetzdroje dle tematického zarazení pod jednotlivéfakulty MU nebo dle oboru (predmetového trí-dení). Zvláštní nabídkou jsou Free-trials (zdroje,které má MU momentálne „zapujceny” na vy-zkoušení na urcitou dobu – obvykle 2 až 3 me-síce) a Užitecné odkazy (zajímavé stránky, kterénejsou prímo klasickými informacními zdroji,ale s problematikou informacních zdroju sou-visí).

Nad menu v levé cásti stránky je formulár projednoduché vyhledávání v databázi elektronic-kých zdroju na Portále EIZ. Nad formulárem jeodkaz na vyhledávání rozšírené.

Jednotlivé zdroje v seznamech jsou oznaceny ba-revnými ikonami, které znací typ zdroje – nej-castejším typem je zdroj se svetle modrou iko-nou, tzv. licencovaný. Jedná se obvykle o nejakoukomercní databázi plnotextových clánku, knihapod. Za tyto zdroje musí MU platit a prístupk nim je proto (dle licencních podmínek produ-centu) omezen pouze na studenty a zamestnanceuniverzity. Jinými typy jsou zdroje se svetle zele-nou ikonou free-trial (viz výše) a tmave modrouikonou volne dostupný (zdroj dostupný verejne

bez omezení – z pohledu uživatelu MU je pova-žován za natolik zajímavý a významný, že je uve-den mezi ostatními zdroji). Na zacátku seznamujsou odkazy (oznacené hvezdickou) na portályelektronických zdroju jednotlivých fakult MU.

Pokud se chcete pripojit ke zdroji prímo, mu-žete využít odkaz pripojit (popr. pri prístupuz pocítace mimo MU odkaz EZproxy – viz cást„Vzdálený prístup” dále v tomto clánku). Klik-nutím prímo na název zdroje se prenesete nastránku s podrobnými informacemi o zdroji –zde je možné se krome samotného popisu ob-sahu zdroje dozvedet i informace o tom, zda jezdroj prístupný z celé MU nebo jen z nekterýchfakult (Prístup z) a u koho lze o nem získat dalšíinformace (Kontaktní osoba).

Zmeny v elektronických zdrojích je možnosledovat také pomocí technologie RSS(http://library.muni.cz/ezdroje/sledovani_zmen.php).

3 Služba S.F.X.

S.F.X. (Special Effects)1 je služba zajišt’ující pro-linkování plných textu zdroju s citacními, biblio-grafickými a jinými bázemi zdroju, s elektronic-kými portály, weby a celou radou dalších služeb.Základní princip celé technologie SFX je možnévelmi zjednodušene popsat príkladem z pohledubežného uživatele:

Uživatel hledá v matematické citacní databáziMathSciNet2 clánky prof. Otakara Boruvky3 (vý-znamný matematik, který pusobil mj. na MU).Samotná databáze MathSciNet mu nabídne ce-lou radu citací Boruvkových clánku a uživatelmezi nimi najde nekolik zajímavých. Za normál-ních okolností by pak musel komplikovanýmicestami zjišt’ovat, zda je na MU plný text clánkudostupný v nekterém plnotextovém zdroji –tento proces bývá zdlouhavý a pracný. DatabázeMathSciNet je však napojena na službu SFX Ma-sarykovy univerzity. To znamená, že u každézobrazené citace je krome jiných informací pri-pojena i ikona služby SFX. Pokud na ni uživa-tel klikne, je presmerován na stránky, které mu

1http://en.wikipedia.org/wiki/SFX_(software)2http://www.ams.org/mathscinet/3http://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Bor%C5%

AFvka

4

presne sdelí, zda je na MU plný text clánku do-stupný a pokud ano, pak mu na tento plný textnabídnou prímý odkaz. Uživatel se tedy na dveklinutí dostává k požadované informaci.

Kdekoli tedy pri hledání plných textu clánku,knih a jiných zdroju narazíte na ikonu službySFX, mužete na ni kliknout a dotázat se tak nadostupnost plného textu pro MU. Samotné ikonymohou mít v ruzných bázích zdroju a na ruznýchportálech odlišné podoby, nejcasteji se však mu-

žete setkat s temito ikonami: a .

V soucasné dobe je možné ikony SFX naléztv celé rade elektronických zdroju (ProQuest, EB-SCO, Web of Knowledge, Scopus, ScienceDirect,SpringerLink, ...) – pocet zdroju napojených naslužbu SFX bude postupem casu dále narustat.Službu SFX máme také napojenu na Google Scho-lar4 – zde se neskrývá pod ikonou, ale pod od-kazy „Get fulltext at MU” a „Try to get fulltext atMU”.

Služba SFX je na MU prímo napojena i na kni-hovní katalog Aleph5. To znamená, že se nehle-dají jen dostupné elektronické verze clánku, alei verze tištené, které jsou dostupné v knihov-nách na MU (presneji jsou zpracovány v univer-zitním knihovním systému Aleph) – je-li takovýzáznam nalezen, služba SFX na to uživatele upo-zorní prímým odkazem do knihovního katalogu.Funguje to i obrácene – naleznete-li v knihovnímkatalogu MU nejakou zajímavou knihu nebo ca-sopis, mužete se kliknutím na ikonu SFX (v pra-vém horním rohu stránky) dotázat, není-li k dis-pozici i elektronická verze (pokud ano, SFX vásna ni prímo odkáže).

Konecne služba SFX je napojena i na metavyhle-dávac Metalib a na Portál elektronických caso-pisu MU, jak si ukážeme dále v tomto clánku.

Zájemci o podrobnejší vysvetlení principu fun-gování služby SFX se mohou podívat na stránkyPortálu EIZ do sekce SFX, kde naleznou podrob-nejší popisy i návody vcetne prehledných sché-mat.

4http://scholar.google.com/5http://aleph.muni.cz/

4 Metalib

Metavyhledávac Metalib (http://metalib.muni.cz/) lze vzdálene prirovnat k vyhledá-vacum typu Google nebo Yahoo. Na rozdíl odtechto gigantu je však úzce zameren na pro-hledávání urcité uživatelem zadané množinyelektronických informacních zdroju (které navícani nejsou verejne prístupné na internetu).V tomto prípade tech, které máme na MUk dispozici. Jeho základní funkcí je schopnostprohledat jedním dotazem nekolik zdroju záro-ven, prevzít a zpracovat výsledky tohoto hledánía v uceleném tvaru je prezentovat uživateli.

Typicky použijete Metalib v prípade, kdy hledáteclánky, které se týkají urcitého tématu – obvyklena základe klícových slov, a kdy není presneznámo, ve kterém konkrétním zdroji hledat (prí-padne vás zajímá, co vše je na dané téma k dispo-zici v ruzných zdrojích, které má MU k dispozici).Dotaz tedy zadáte systému Metalib, který veške-rou „cernou” práci odvede za vás. Samozrejmostíje napojení na službu SFX – vždy tedy snadnozjistíte dostupnost plného textu k vyhledanýmvýsledkum. Metalib tímto zpusobem homogeni-zuje vyhledávání – všechny informacní zdroje seprohledávají jednotným zpusobem a od uživa-tele není vyžadována orientace na webech jed-notlivých informacních zdroju.

Systém Metalib je sám o sobe velice rozsáhlým akomplexním nástrojem. Presný popis jeho funkcíby výrazne presáhl rozsah tohoto clánku. V ná-sledujícím textu jen naznacíme základní mož-nosti vyhledávání, které Metalib nabízí. Zájemci opodrobné informace mohou využít kontextovounápovedu dostupnou prímo na stránkách Meta-libu (k dispozici i v ceském jazyce).

Po vstupu na Metalib mužete videt na úvodní ob-razovce (pod nadpisem Snadné hledání ) formu-lár pro vložení dotazu. Níže pod ním jsou pred-voleny skupiny zdroju, které se budou po za-dání dotazu prohledávat. Výchozím nastavenímje prohledávání hlavních elektronických zdrojuMU (nejvetší multioborové databáze – presnýseznam lze získat kliknutím na název nekteréz predvolených skupin). Mužete tedy zadat do-taz a odeslat jej kliknutím na modré tlacítko GO.Nyní Metalib vyšle tento dotaz soubežne všemvybraným zdrojum, pocká na jejich odpovedi (o

5

prubehu vyhledávání informuje prehlednou ta-bulkou) a ty pak zobrazí. Nechcete-li cekat navýsledky ze všech prohledávaných zdroju, mu-žete zvolit odkaz „Zobrazit stažené záznamy”.Výsledky se zobrazí v prehledné tabulce – u kaž-dého záznamu je možné se okamžite presved-cit o dostupnosti plného textu klinutím na ikonu

SFX .

Pro trídení výsledku využívá systém Metalibtechnologii, která se nazývá clustering. Na zá-klade rozboru metadat vyhledaných výsledku jeroztrídí podle predvolených kategorií – dle roku,autora, oboru aj. Roztrídené výsledky jsou pre-zentovány v boxu vpravo vedle tabulky s vý-sledky.

Jiným príkladem muže být situace, kdy chcemeprohledávat pouze nekterý vybraný zdroj. V hor-ním menu zvolíme položku Nalézt zdroje, poku-síme se zdroj vyhledat – po kliknutí na obrázeklupy zacne vyhledávání ve vybraném zdroji.

Mnohem silnejším nástrojem se Metalib stávápro autentizované uživatele. Pokud se do sys-tému Metalib prihlásíte (v pravém horním rohukliknutím na odkaz s ikonou zámecku a textem„Prihlásit se” – jako prihlašovací jméno použijtevaše UCO, jako heslo vaše sekundární heslo zesystému IS MU), nabídne vám Metalib mnohemvíce funkcí než nabízí neprihlášenému uživateli.Mezi tyto funkce patrí vytvárení vlastních sku-pin oblíbených zdroju, které pak budete mociprohledávat podobne jako skupiny již predna-stavené. Další možností je vytvorení tzv. avíza– zadáte systému Metalib príkaz, aby opakovane(napríklad každý týden) stejným dotazem pro-hledával vámi vybrané zdroje a výsledky vám po-sílal na váš e-mail. Vše je opet podrobne popsánoa vysvetleno v kontextové nápovede.

V soucasné dobe je na univerzitní Metalib na-pojeno asi 45 ruzných elektronických zdroju,vcetne velkých zdroju typu Web of Knowledge,Scopus, ScienceDirect, EBSCO, specializovanýchoborových zdroju – ale i knihovního kataloguAleph anebo databáze projektu WebArchiv6. Be-hem casu budou postupne pribývat zdroje další.

6http://www.webarchiv.cz/

5 Portál elektronických casopisu MU

Jedním z nejžádanejších zdroju jsou clánky vevedeckých a odborných casopisech. Jak ale zjis-tit, zda má MU prístup k danému casopisu v elek-tronické podobe, a pokud ano, tak ve kteréz mnoha informacních databází se casopis na-chází – cili jak se k nemu dostat? Tady nám po-muže Portál elektronických casopisu MU (http://sfx.muni.cz/portal). Ten je primárne urcenpro vyhledávání a procházení seznamu elektro-nických casopisu dostupných na MU. Pri otevrenístránky portálu je vám nabídnuto základní jed-noduché hledání – do formuláre vložíte název ca-sopisu a portál se ho pokusí mezi dostupnýmicasopisy ve všech zdrojích MU dohledat. Již pripsaní dotazu portál hádá a doplnuje název a na-bízí alternativy, což muže výrazne urychlit vyhle-dání – není tedy nutné vždy psát celý název ca-sopisu, mnohdy postací pouze jeho cást. V hornílište nad formulárem pak mužete ješte zvolit vy-hledávání dle kategorie (predmetného trídení),rozšírené vyhledávání a službu Citation linker.

Citation linker slouží pro vyhledání clánku, ukterého znáte jeho citaci. Ve formulári pro do-hledání citace vyplnte co nejvíce údaju (vyhle-dání clánku pak bude jednoznacnejší) a por-tál se pokusí daný clánek dohledat. Pokud senepodarí najít prímo plný text, Citation lin-ker nabídne alespon odkaz na casopis, kdeje možné clánek dohledat dohledat rucne. Ná-sledne si mužete klinutím na ikonu SFX zjis-tit, jestli má MU k danému clánku (caso-pisu) dostupný plný text(y). Nárocnejší uživa-telé mohou zvolit i rozšírený Citation linkerna adrese http://sfx.muni.cz/sfxlcl3/cgi/

core/citation-linker.cgi – ten je prozatímk dispozici pouze v anglickém jazyce, ale jemožné pres nej vkládat presnejší dotazy. Je rov-než navázán na službu SFX.

6 Vzdálený prístup k elektronickým infor-macním zdrojum

Témer veškerý prístup k elektronickým infor-macním zdrojum a funkcnost služeb SFX, Meta-lib i Portálu elektronických zdroju MU jsou zá-vislé na tom, odkud k temto službám pristupu-jete. V soucasné dobe je identifikace uživatele pri

6

prístupu ke zdrojum a službám zjišt’ována presadresu pocítace, u kterého pracuje. Na základetéto adresy zdroj nebo služba pozná, že uživa-tel je/není z Masarykovy univerzity a (ne)povolímu vstup. Pracujete-li u pocítace, který je sou-cástí pocítacové síte MU (týká se to predevšímpocítacu umístených v budovách MU a bezdráto-vých sítí tamtéž), pak by melo vše fungovat zcelatransparentne a zcela bez problému.

Potíže nastávají ve chvíli, kdy chcete služby spo-jené s elektronickými zdroji MU využívat napr.ze svého domácího pocítace. Prímý prístup zdesamozrejme selhává, protože zdroje i s nimispojené služby vás nejsou schopny identifikovatjako studenta ci zamestnance MU. V prípade prí-stupu k elektronickým zdrojum se nedostanetek plným textum, pokusíte-li se vyvolat službuSFX, pak vám tato bude pouze oznamovat ne-dostupnost plných textu pro dotazované zdroje,služba Metalib vám nepovolí vyhledávání v na-prosté vetšine licencovaných zdroju. Co s tím?

Pro práci s elektronickými informacními zdrojimimo sít’ MU máte k dispozici tri možnosti, jaknakonfigurovat váš pocítac tak, aby se navenek„tváril”, že je v síti Masarykovy univerzity. Tytomožnosti jsou:

VPN (Virtual Private Network). Tento zpusobpripojení doporucujeme – jeho nastavení apoužívání je relativne jednoduché, uživatel sipouze stáhne na plochu aplikaci, po jejímžspuštení je vyzván k zadání jména a hesla,poté se již „virtuálne” nachází v síti MU.Technologie VPN vyžaduje správné nastavenífirewallu (bezpecnostních prvku na síti) a nenímožné ji vždy použít, protože bývá bloko-vána poskytovateli internetového pripojení.V takových prípadech je nutné vyzkoušetzbylé možnosti vzdáleného pripojení.

Proxy server. Pripojení pres klasickou technolo-gii se nastavuje pouze pro webový prohlížec –nastavení se pro ruzné prohlížece liší, protoje malinko složitejší. Proxy není tolik citlivána nastavení firewallu, ale je méne pohodlnána používání. Není možné ji použít v prípade,kdy se již pres nejakou jinou proxy pripoju-jete do internetu.

EZproxy. Webová varianta proxy, uživatel musípri prístupu ke každému jednotlivému zdroji

použít speciální adresu (pri užívání PortáluEIZ je možné u zdroju využít prednastave-ných odkazu „EZproxy”). EZproxy je veliceodolný zpusob vzdáleného pripojení (nezá-visí na nastavení místních sítí ani firewallu)a funguje v naprosté vetšine prípadu, kdypredchozí uvedené zpusoby pripojení selhá-vají. Pokud však nepristupujete ke zdrojumz Portálu EIZ (nepoužíváte nastavené odkazy)je nutné vyplnovat modifikovaný tvar adresyrucne (týká se napr. odkazu na zdroje na por-tálech jednotlivých fakult apod.).

Veškeré návody jak „pripojit” svuj pocítacdo síte MU naleznete na Portále EIZ v sekciVzdálený prístup (http://library.muni.cz/ezdroje/vzdaleny_pristup/). V prí-pade jakýchkoli problému s nastavenímvzdáleného prístupu se na nás neváhejteobracet na e-mailové adrese eiz@muni.cz

(doporucujeme však precíst si predtím ná-vod http://library.muni.cz/ezdroje/

vzdaleny_pristup/nefunkcni_pristup.php).

Všechny výše uvedené služby jsou stále rozví-jeny a tým KIC MU uvítá vaše námety a pripo-mínky na e-mailu eiz@muni.cz.

Literatura

[1] Portál EIZ: http://library.muni.cz/

ezdroje/

[2] Metalib: http://metalib.muni.cz/, http://library.muni.cz/ezdroje/metalib/

[3] SFX: http://library.muni.cz/ezdroje/

sfx

[4] Portál elektronických casopisu MU: http:

//sfx.muni.cz/portal, http://library.

muni.cz/ezdroje/ecasopisy/

[5] Vzdálený prístup: http://library.muni.

cz/ezdroje/vzdaleny_pristup/ �

Tipy z Inetu:

Elektronický pracovní výkaz

Martin Jakubicka, ÚVT MU

Od zárí minulého roku je v Inetu, v sekci Vedaa výzkum, dostupná aplikace pro tvorbu elek-tronických pracovních výkazu. Aplikace slouží

7

Obrázek 1: Pracovní výkaz – príklad

pro casovou evidenci práce na urcitých typechprojektu (v soucasné dobe se jedná o pro-jekty z programového rámce OP VK – Operacníprogram Vzdelávání pro konkurenceschopnost),které vyžadují predkládání podrobných pravidel-ných mesícních výkazu práce (timesheets). Uži-vatel muže pracovat na více projektech, a v rámcikaždého projektu ve více rolích. Elektronickáforma výkazu umožnuje vyplnit pocty odpra-covaných hodin na projektu pro urcitý mesíc,osobu, pracovní pomer a roli. Výkaz je následnemožné exportovat do souboru ve formátu PDF(viz obr. 1).

Aplikace by mela predevším usnadnovat evidencipoctu odpracovaných hodin – tak, aby byla v sou-ladu s personálne-mzdovým systémem MU, a po-pis cinností na projektech. Vše je vyplnovánona základe údaju, které jsou poskytovány odEIS Magion (z modulu personalistiky a mezd) aINETu MU (z elektronické evidence docházky).

Pri vyplnování jsou zadané údaje kontroloványa na prípadné rozpory napr. mezi poctem vypl-nených hodin a poctem skutecne odpracovanýchhodin je uživatel upozornen. Nicméne uživatelinení znemožneno ani v takových prípadech vý-kaz do PDF vygenerovat. Jedinou výjimkou jeprekrocení maximálního limitu 12 hodin prácedenne (daného zákoníkem práce) a vyplnení ho-din pro dny, ve kterých byl zamestnanec pro-kazatelne neprítomen podle evidence docházky(napr. nemoc nebo dovolená).

Vstup do aplikace

Aplikace je umístena v sekci Veda a výzkum →

ISEP → Projekty pod názvem Timesheet. V úvodu

je uživateli zobrazen formulár pro zadání vstup-ních parametru (obr. 2). Zde je možné vybratosobu, pro niž se bude pracovní výkaz vytvá-ret (pokud je k tomu prihlášený uživatel opráv-nený), dále pak mesíc a rok, za který se má výkazvytvorit, a také pracovní pomer, jehož se výkaztýká. Výkaz lze vyplnovat pouze za aktuální me-síc nebo zpetne. Po vyplnení všech údaju se zob-razí dve záložky – Role (obr. 3) a Výkaz (obr. 4).

Obrázek 2 ilustruje situaci, kdy pan Jan Novákzvolil tvorbu výkazu za prosinec 2009, a to zapracovní pomer na Personálním oddelení, kdezastává funkci vedoucího.

Záložka Role

Tato záložka zobrazuje informace o projektecha rolích vázaných k zadaným vstupním parame-trum. U projektu jsou predem vyplneny údaje oúvazcích (v poctu hodin za týden) ze mzdovéhosystému. Pri prvním prihlášení se ke každémuprojektu automaticky vytvorí role nazvaná Clenrešitelského týmu a k ní úvazek shodný s úvaz-kem na projektu. U každého projektu je možnélibovolne pridávat, menit nebo mazat role. Proprechod na záložku Výkaz však musí být splnenapodmínka, že týdenní úvazek na projektu je ro-ven souctu týdenních úvazku na rolích projektu.

V príkladu na 3 je videt, že pan Novák pracujena projektu nazvaném Vzdelávání akademickýchpracovníku v oblasti eInfrastruktur s úvazkem8 hodin týdne. K projektu má definovány dverole (Clen rešitelského týmu a Manažer) po 4hodinách týdne, tj. soucet úvazku rolí je rovenúvazku za projekt.

8

Obrázek 2: Úvodní formulár

Obrázek 3: Záložka Role

Záložka Výkaz

Záložka je rozdelena do ctyr hlavních sekcí.V první z nich jsou pro prehled opet zobrazenyúdaje o projektech a rolích vcetne jejich úvazku,tak jak byly zadány na záložce Role. Dále jezobrazen celkový pocet odpracovaných hodin zaprojekt a roli, který je vypocten na základe údajuze mzdového systému a zadaného úvazku role.V poslední cásti je zobrazena informace o tom,kolik hodin je ve výkazu momentálne vyplneno.Polícko auto se používá pro automatické rozde-lení celkových hodin do pracovních dnu výkazu.Automatické vyplnování výkazu je samozrejmemožné použít i v kombinaci s rucním vyplno-váním, tj. automatika neprepisuje údaje zadanérucne.

Druhá sekce slouží pro hromadné vkládání opa-kujících se cinností na projektech v rámci zada-ného casového intervalu. Text cinnosti je vkládánv intervalu pouze ke dnum, které mají vyplnennenulový pocet odpracovaných hodin.

Tretí sekce zobrazuje aktuální hodnoty do-cházky prevzaté ze mzdového systému a hod-noty docházky z již uloženého výkazu. V prí-

pade, že se údaje v docházce po vyplnení vý-kazu zmenily, takže se rádky Údaje z docházkya Uloženo v timesheetu nerovnají, zobrazí se tla-cítko, které je možné využít pro aktualizaci vypl-neného výkazu.

Poslední sekcí je samotný pracovní výkaz, kterýdle zvoleného mesíce obsahuje adekvátní pocetrádku. Každý rádek obsahuje informaci o poctuzadaných hodin v daném dni a dále je rozdelendo tolika cástí, kolik je v prehledu projektu/rolí.V každé cásti je popis, jakého projektu a rolese týká, dále pak pole pro zadávání hodin a cin-ností. Nepracovní dny jsou pro prehlednost ba-revne odlišeny.

Výkaz lze vytváret postupne a prubežne jej uklá-dat, a to i pred datem, kdy jsou spocteny mzdy.V tomto prípade ale pochopitelne nejsou do-stupné odpracované hodiny, a aplikace upozor-nuje na nesrovnalosti.

Na obrázku 4 je opet ilustrována situace panaNováka. V levé cásti sekce Informace o projek-tech jsou zobrazeny informace o projektu, nakterém pracuje, dále pak jeho týdenní úvazek naprojektu (8 hodin) a pocet odpracovaných hodin

9

Obrázek 4: Záložka Výkaz

na projektu za mesíc (23,2 hodin). Údaje o po-ctu odpracovaných hodin jsou dostupné vždy ažpo spoctení mezd pro konkrétní mesíc. V pravécásti sekce jsou vypsány definované role a jejichtýdenní úvazky (po 4 hodinách). Za nimi násle-duje pocet odpracovaných hodin za mesíc a roli(11,60 hodin), který je vypocten z celkového po-ctu odpracovaných hodin a nastaveného úvazkuu role. Pan Novák má ve výkazu momentálne vy-plneno 5 hodin pro první roli a 11,6 hodin prodruhou. První údaj je odlišen cervenou barvou,protože pocet momentálne vyplnených hodin ne-souhlasí s poctem odpracovaných hodin za rolia mesíc. Poslední polícko indikuje, že pro prvníroli zvolil pan Novák rucní vyplnování a pro dru-hou automatické.

Hromadné vložení popisu pan Novák zjevnemohl využít pro roli Manažer od 1. do 2. dne,od 3. do 4. dne a pro roli Clen rešitelského týmuod 1. do 2. dne, kde je popis cinností totožný.

Aktuální a uložené údaje z docházky jsou to-tožné, proto panu Novákovi není zobrazeno tla-cítko pro aktualizaci výkazu.

V samotném výkazu má pan Novák vyplnenypro první den 2 odpracované hodiny na projektuVzdelávání akademických pracovníku v oblastieInfrastruktur. Tyto hodiny jsou tvoreny jednourucne vyplnenou hodinou práce pro roli Clen re-šitelského týmu a jednou automaticky vyplnenouhodinou pro roli Manažer.

Lidé a využívání aplikace

Pracovní výkaz mohou vytváret zamestnanci MUpracující na konkrétním projektu, dále rešiteléprojektu, administrátori projektu, personální re-ferenti HS príslušného projektu a další osoby,jimž pridelil rešitel právo zápisu v systému ISEP(Informacní systém pro evidenci projektu).

Již za první ctyri mesíce používání aplikace sekaždý mesíc generovalo 100–120 výkazu, jejichpocet prubežne roste. V dohledné dobe budemožné vytváret výkazy i pro další typy projektuz programového rámce dalšího Operacního pro-gramu a z vybraných programu Evropské unie.�

10

Ceská digitální matematická

knihovna

Miroslav Bartošek, ÚVT MU

Koncem roku 2009 byla uživatelum z celéhosveta zprístupnena plná verze Ceské digitálnímatematické knihovny http://dml.cz – nejroz-sáhlejšího a nejpropracovanejšího systému digi-tální knihovny, na jejímž vzniku se Ústav vý-pocetní techniky MU dosud podílel. Knihovnazprístupnuje na 26 000 vedeckých matematic-kých clánku (pres 275 000 stran textu) z caso-pisu, sborníku a monografií vydaných na územíCeské republiky od poloviny 19. století do sou-casnosti a zahrnuje tak podstatnou cást ceskématematické odborné literatury. Krome plnýchtextu clánku ve formátu PDF (vetšinou volne do-stupných komukoliv) nabízí knihovna podrobnáclánková metadata vcetne bibliografických refe-rencí (seznamu použité literatury), vecnou klasi-fikaci všech clánku podle systému MSC (Mathe-matics Subject Classification), propojení clánkuna jejich recenze ve svetových referencních da-tabázích MathSciNet a Zentralblatt MATH, na-bídku obsahove príbuzných clánku podle mírypodobnosti vypoctené na základe strojové ana-lýzy textu a radu dalších vymožeností. To vše jezprístupneno v rámci digitální knihovny posky-tující bohaté možnosti procházení obsahu podleruzných rejstríku a vyhledávání v metadatech aplných textech.

Ceská digitální matematická knihovna (zkratkaDML-CZ) je výsledkem projektu rešeného v letech2005-2009 v rámci programu Informacní spo-lecnost podporovaného Akademií ved CR (pro-jekt c. 1ET200190513) [1]. Na projektu se po-díleli informatici, matematici, knihovníci a stu-denti z peti akademických pracovišt’: Matema-tického ústavu AV CR v Praze (vedení projektu,výber materiálu, autorsko-právní problematika,matematický popis), Knihovny AV CR (digitali-zace tišteného materiálu), Matematicko-fyzikálnífakulty UK v Praze (sklízení a zpracování me-tadat z matematických referencních databází),Fakulty informatiky MU (pokrocilé technologieOCR, strojová textová analýza, zpracování born-digital materiálu) a Ústavu výpocetní technikyMU (vývoj softwarových nástroju, technická ko-

ordinace, implementace a provoz vlastní digi-tální knihovny).

Projekt DML-CZ byl unikátní v mnoha smerech.Nešlo v nem jen o bežnou digitalizaci; soucástíprojektu byl i výzkum a vývoj mnoha pokro-cilých podpurných technologií: OCR matematic-kých textu s rozpoznáváním matematických vý-razu, textová analýza pro vyhledávání podob-ných clánku s využitím metod strojového ucení,metadatový editor na komplexní podporu všechcinností pri tvorbe clánkove orientované digitálníknihovny, systém pro automatizovanou tvorbunových digitálních casopiseckých císel na báziTeXovských technologií a jejich import do DML-CZ, prezentacní systém digitální knihovny naduniverzálním repozitárovým systémem DSpace adalší. Nekteré z techto technologií nalezly již svéuplatnení i v dalších digitalizacních projektechv rámci CR a MU (napríklad metadatový editor jevyužíván jako základní nástroj v projektu digi-talizace sborníku prací Filozofické fakulty MU).Pripravuje se i jejich nasazení v práve zahajo-vaném projektu evropské digitální matematickéknihovny EuDML.

K obsahu DML-CZ

Matematické texty predstavují obecne velmivhodný materiál pro digitalizaci a široké zprí-stupnení, bez ohledu na vek. Mají trvalou hod-notu, starší výsledky nejsou nahrazovány no-vými, ale tvorí jejich základ. Hodnota mate-matické literatury je podmínena její celistvostí,umocnenou vzájemným provázáním prostred-nictvím referencí a dalších odkazu. Je proká-záno, že asi polovina citací v soucasných ma-tematických pracích smeruje k literature staréalespon deset let a ctvrtina citací k literaturestarší než dvacet let. Matematickou literaturuhojne využívají i nematematici. To vše jsou cha-rakteristiky, které matematiku odlišují od jinýchoboru a které ukazují, proc by mela být mate-matická literatura v co nejvetším rozsahu pec-live archivována, indexována, uchovávána a zprí-stupnována v dlouhodobém horizontu [2]. Z po-hledu tvurcu digitální knihovny k tomu pristu-pují ješte další príjemné vlastnosti, mezi nežpatrí zejména vysoký stupen standardizace a or-ganizovanosti matematické literatury a systému

11

jejího publikování v národním i celosvetovémmerítku.

Aktuální verze DML-CZ nabízí tri typy doku-mentu – odborné matematické casopisy, sbor-níky konferencí a monografie. V casopiseckécásti je zastoupeno 10 nejvýznamnejších ces-kých a jeden slovenský matematický casopis.Patrí mezi ne i casopis Archivum Mathematicumvydávaný Prírodovedeckou fakultou Masarykovyuniverzity, stejne jako napríklad Casopis pro pes-tování matematiky a fyziky – první matematickýcasopis vydávaný (od roku 1872) v zemích teh-dejšího Rakousko-Uherska. Každý casopis je v di-gitální knihovne dostupný od svého prvního císlaaž po soucasnost. Ve sborníkové cásti je zara-zeno pet kompletních konferencních rad, vcetnevýznamné mezinárodní konference EQUADIFF odiferenciálních rovnicích a jejich aplikacích, po-rádané od roku 1962 strídave brnenskou uni-verzitou, Matematickým ústavem AV CR v Prazea Komenského univerzitou v Bratislave. Mono-grafická cást digitální knihovny pokrývá prede-vším práce Bernarda Bolzana – historicky patrnenejvýznamnejšího matematika pusobícího na na-šem území, ale i nekolik vybraných knih pred-ních novodobých ceských matematiku, napríkladCechovy Bodové množiny. Zarazena je také ko-lekce monografií Dejiny matematiky (zatím ne-kolik prvních svazku, postupne budou doplno-vány další) poskytující treba stredoškolským uci-telum matematiky materiál ke zpestrení výukyhistorickými komentári a souvislostmi.

Obsah digitální knihovny není uzavren. Trebaževlastní projekt skoncil, digitální knihovna DML-CZ bude dál trvale rozvíjena a doplnována (vlast-níkem a koordinátorem digitální knihovny je Ma-tematický ústav AV CR, provoz a údržbu zajiš-t’uje Ústav výpocetní techniky MU). Prubežne bu-dou pridávána nove publikovaná císla casopisua sborníky konferencí, soubežne budou ale zara-zovány i nové dokumenty – v závislosti na zís-kaných financních prostredcích a ošetrení autor-ských práv.

Jak se delá taková digitální knihovna

Police plné knih ješte netvorí knihovnu a diskplný dat ješte nepredstavuje digitální knihovnu.

Od klasické knihovny se ocekává, že umožní spo-lehlivé uchování dokumentu, snadnou navigaci,rychlé vyhledání požadovaného dokumentu. Udigitální knihovny k tomu pristupují další funk-cionality umožnené digitálním formátem doku-mentu: rychlé trídení podle zvolených kritérií,full-textové prohledávání, více ci méne snadnézpracování textu, vzájemná provázanost doku-mentu a jejich propojení s bibliografickými da-tabázemi – a samozrejme vzdálený nepretržitýprístup [2].

K vytvorení takové digitální knihovny je za-potrebí pomerne složitý postup zpracovávajícíruzné druhy dokumentu a ruzné formy vstup-ních dat. Materiály zarazované do DML-CZ po-cházejí ze trí publikacních období a jsou zpra-covávány rozdílnými zpusoby:

1. Tištené dokumenty: jde o casopisy, monogra-fie a sborníky vydané zhruba pred rokem1990, které existují pouze v tištené podobe.Tyto dokumenty jsou skenovány, obrazy strá-nek jsou digitálne zpracovávány (prahováním,odstranováním šumu, narovnáním, rozpozná-váním textu), následne jsou stránky seskupo-vány do clánku a jsou generována dvouvrstváclánková PDF obsahující obrazovou a texto-vou vrstvu, pro jednotlivé clánky jsou vytvá-rena popisná metadata a jsou zpracováványreference.

2. Starší digitální dokumenty: materiály od po-cátku devadesátých let do soucasnosti. Tytodokumenty již existují jako clánky v „nejaké”digitální podobe, takže není treba je skeno-vat a zpracovávat jednotlivé stránky. Avšakzdrojové digitální podklady (texty clánku vy-sázené ve formátu TeX) i jejich výsledná pre-zentacní forma (soubory ve formátu pdf nebopostscript) nejsou jednotné a casto se v pru-behu doby nekolikrát menila jejich struktura iv rámci jednoho seriálu (casopisu nebo sbor-níkové rady). Takže je nezbytné konverto-vat je do požadovaného jednotného tvaru.Samotná metadata clánku lze obvykle extra-hovat z digitálních podkladu (ne vždy jsouovšem k dispozici), je však treba zohlednovatpritom specifika použité sazby.

3. Nové digitální dokumenty: v prubehu rešeníprojektu byl pro jednotlivé redakce vydávající

12

casopisy zarazené do DML-CZ vytvoren sys-tém, který umožnuje, aby pri príprave novéhocísla pro tisk byla automaticky vygenerovánai digitální forma pripravená pro import a za-clenení do digitální knihovny DML-CZ. Zarazo-vání nove vydávaných casopiseckých císel doDML-CZ pak muže probíhat automatizovane,bez nutnosti nárocné rucní práce a složitýchkonverzí.

Veškeré podklady pro DML-CZ (získávané kte-rýmkoliv z výše uvedených zpusobu) jsou sou-stred’ovány a zpracovávány ve speciálne vytvo-rené webovské aplikaci – Metadatovém editoru,který je integracním centrem všech aktivit pri vy-tvárení clánkove orientované digitální knihovny.Na vlastním zpracování dat se v Metadatovémeditoru podílejí ruzní rešitelé (vcetne spolupra-cujících studentu) s ruzným stupnem oprávneník povoleným cinnostem. Po kompletaci celého di-gitálního dokumentu, zkontrolování správnosti aúplnosti všech jeho komponent a po doplnenívazeb na jiné dokumenty jak v rámci DML-CZ,tak i mezinárodním kontextu (vazby na svetovématematické referencní databáze a jiné digitálnímatematické knihovny), je dokument importo-ván do digitální knihovny, jejímž prostrednic-tvím je zprístupnen koncovým uživatelum. Jakodigitální knihovna je použit univerzální repozi-tárový systém DSpace, nad nímž byla vytvorenaaplikacní a prezencní vrstva speciálne pro po-treby DML-CZ.

Od DML-CZ ke svetové digitální matema-tické knihovne

Snem matematiku je vytvorení svetové digitálnímatematické knihovny, která by zprístupno-vala lidstvu veškerou existující hodnotnou ma-tematickou literaturu. Odhadovaný rozsah sou-casné existující matematické literatury predsta-vuje méne než 100 miliónu stran textu [2]. Mužese to zdát hodne, avšak dramatické pokrokyv masové digitalizaci spolu s úspešným nasaze-ním velmi rozsáhlých digitálních knihoven v po-sledních letech (vzpomenme jen Google BookSearch, ArXiv.org ci JSTOR) ukazují, že sen ma-tematiku není nereálný a je dosažitelný již sou-dobými technologiemi.

Puvodní predstavy o vytvorení svetové digi-tální matematické knihovny „shora”, prostred-nictvím jednoho velkého projektu, se ukázalyjako neschudné. Matematikové jsou však vytr-valí a svého snu se nevzdali. Zacali budovatcásti své velké knihovny postupne zdola. Di-gitální knihovna DML-CZ je jednou z takovýchcástí. Nevznikla jako izolovaný národní systém,ale již od pocátku byla vytvárena tak, aby mohlabýt snadno zapojena do vetšího celku. Pri svémvzniku se inspirovala zkušenostmi z obdob-ných zahranicních projektu (zejména francouz-ským systémem NUMDAM [3]) a implementovalavšechny podstatné náležitosti, které její zapojenído svetové matematické knihovny podporují: jeplne propojena do svetových on-line matematic-kých referencních databází MathSciNet a Zent-ralblatt MATH; nabízí anglické uživatelské roz-hraní a i pro neanglické clánky jsou poskyto-vána základní metadata v anglictine; jsou dodr-žovány mezinárodní standardy pro zápis mate-matických výrazu; jsou podporovány technickéstandardy pro interoperabilitu v rámci digitál-ních knihoven.

Dalším krokem smerem ke svetové matematickéknihovne je projekt na vytvorení Evropské digi-tální matematické knihovny EuDML prijatý kon-cem lonského roku (rešení projektu se zahajujepráve v techto dnech). Tento tríletý projekt získalgrantovou podporu evropského programu ICTPolicy Support Programme a úcastní se ho 14partneru z 9 evropských zemí. Do projektu jsouzapojeni také tvurci Ceské digitální matematickéknihovny – a samozrejme i knihovna DML-CZ sa-motná.

Literatura

[1] Webové stránky projektu DML-CZ, http://project.dml.cz.

[2] Jirí Rákosník. DML-CZ: Ceská digitální ma-tematická knihovna. Sborník semináre „Ma-tematika na vysokých školách”. Herbertov uVyššího Brodu, 2009. http://project.dml.cz/docs/herbertov2009_rakosnik.pdf

[3] Francouzská matematická digitální knihovnaNUMDAM – Numérisation de documents an-ciens mathématiques. http://www.numdam.org/ �

13

Nástroje Google. 8. Google Sites

Tomáš Pitner, FI MU

1 Webová prezentace s Google Sites

Soudobý web nabízí mnoho služeb pro webovéprezentace, s nimiž je možné bez podrobnejšíchznalostí webových technologií (HTML, skripto-vání ci dokonce správa webového serveru) a do-datecných nákladu vytváret a publikovat webovýobsah. Na rozdíl od systému wiki není nutnézvládat ani speciální syntaxi wiki-zápisu, která jesice úsporná a efektivní, ale závislá na typu pou-žitého systému a pro laika težko stravitelná. Go-ogle Sites jsou pro nás také zajímavé tím, že do-volují snadno integrovat a publikovat obsah vy-tvorený dokumentovými službami Google Docsdiskutovanými dríve, pohodlne zprístupnovat ifunkcionalitu dalších služeb Google a nepreber-ného množství dalších miniaplikací (gadgets).

V naší akademické, publikacní a vývojárské praxise Google Sites osvedcily hlavne tam, kde se pra-cuje v týmu a kde je potreba mít obsah prístupnýbez zvláštních nástroju odkudkoli ze sveta. Iden-tifikovali jsme v podstate tri zpusoby nasazení— a) pro bežnou verejnou webovou prezentaci,b) pro týmovou práci nad množinou ruznorodýchdokumentu, kterých už je tolik, že vyžadují orga-nizaci i prehlednou prezentaci spojenou s jejicharchivací, a konecne c) pro podporu výuky otevre-ných a dynamicky se menících skupin studentu.

2 Vytvorení webu a nastavení oprávnení

Jsme-li registrovaní u služeb Google, stací po pri-hlášení vybrat z nabídky v horním pruhu zá-kladní stránky Gmailu nebo webového vyhledá-vání položku Sites (v poceštené verzi Weby). Ob-jeví se nám zpocátku prázdný seznam webo-vých sídel. Dalším krokem je pak vytvorení vlast-ního webového sídla tlacítkem Create new site,nacež jsme požádáni o název a volbu výchozíšablony (napr. rodinná/osobní stránka, školníweb, projektové webové sídlo atd.). Rovnež zfor-mulujeme zkrácený název, jenž bude tvoritwebovou adresu (URL) našeho sídla – http://

sites.google.com/site/<nazev_webu>. K ša-blone lze také dokonfigurovat barevné schéma(theme), pomocí cehož – na rozdíl od prvních

verzí Sites – mužeme rozložení a vzhled webu„naladit” velmi dobre.

Pri zakládání webu rovnež specifikujeme, kdok nemu bude mít prístup: web je bud’to verejný,tzn. zcela otevrený pro ctení komukoli, nebo prí-stupný jen pozvaným osobám, které musejí býtpodobne jako u GDocs registrovány u služeb Go-ogle. Právo prístupu se pak týká webu celého,tzn. není možné zvlášt’ omezovat prístup k jed-notlivým stránkám ani priloženým souborum.

Vytvorením dle šablony se web zároven i prvotnenaplní vzorovým obsahem, takže orientace „cokam napsat” je snadná a není problém rychle na-prototypovat nebo prenést „drag-and-drop” textnašeho webu odjinud, a to vcetne základního for-mátování. Soucástí vytvorení webu muže být inastavení sledování návštevnosti pomocí GoogleAnalytics, viz minulé císlo Zpravodaje ÚVT MU.

3 Formátovací možnosti a struktura webu

Možnosti Sites jsou po pár letech existence ne-srovnatelne lepší než na zacátku. Lze používatvizuální formátování, jak jsme zvyklí z editorutextu vc. napr. obtékání. Novinkou posledníchverzí je vícesloupcová sazba a rozdelení plochystránky do více oblastí, vymezení oblastí navi-gacních pruhu atd. Zmeny oproti výchozí šab-lone (barev, fontu atd.) pritom nemusíme delatpokaždé znovu: Sites nám umožní uložit stránkujako šablonu a formát používat znovu.

Do webového sídla je možné rovnež vkládatstrukturovanou víceúrovnovou navigaci nachá-zející se obvykle v levé cásti. A nejen to; struk-turované muže být celé sídlo, stránky nejsou narozdíl od wiki-systému na jedné úrovni, ale mo-hou podle prání tvorit hierarchie, tj. mít pod-stránky, k nimž se ctenár prirozene „proklikne”.Stejne jako u wiki je možné sledovat historiistránek a nechat se zpravovat o zmenách, kteréna stránce nekdo uciní. Prehled o strukture ce-lého sídla, což je pro složitejší weby nezbytností,muže ctenár získat kliknutím na Sitemap, kteráse udržuje automaticky.

4 Miniaplikace (gadgets)

Do stránky je možno vkládat jednak miniapli-kace (gadgets), kam patrí krome hrícek typu

14

predpoved’ pocasí, odpocítávání dnu zbývajícíchdo urcitého data, nebo svetového casu, také prak-ticky užitecné aplikace jako zprístupnení vybra-ného kalendáre Google, což je velmi vhodné na-príklad pro plánování a zverejnování aktivit audálostí pracovního týmu, firmy apod. Podobnefunkcní muže být jednoduchý seznam úkolu,kde je možné úkoly prirazovat lidem, sledovatjejich plnení a „odškrtávat” hotové. Pro rychlévkládání novinek a krátkých zpráv je podobnejako na blogových systémech (jaké nabízí i Go-ogle – Blogger.com) k dispozici miniaplikace In-ternal news/Company blog.

5 Vkládání dokumentu a dotazníku

Naprosto vynikající možností je vkládání doku-mentu vedených pod Google Docs zminovanýchv predchozím dílu. Vložený dokument existujei nadále nezávisle v Google Docs, ale ctenár ne-musí znát jeho adresu ani jej nikde hledat auvidí jej prímo na webové stránce v rámci našehowebového sídla vytvoreného pod Sites. Nám ja-kožto autorum ci editorum zustává možnost sek originálnímu dokumentu „prokliknout” a upra-vovat jej – na rozdíl od vetšiny wiki-systému, kdejsou soubory v externích formátech (Word, Ex-cel,...) pripojitelné pouze jako na míste nemennéprílohy stránek. I Google Sites ovšem možnostprivešování takových souboru mají – napr. ve-deckovýzkumný tým je muže využít pro publi-kování plných, tisknutelných verzí clánku, zpráv,naskenovaných dokumentu apod.

Zajímavou možností pro výzkumníky je vyu-žít pro nejruznejší pruzkumy on-line dotazníku,které nejsou nicím jiným než tabulkou v GoogleDocs zobrazovanou ovšem nikoli jako mrížka,ale soubor otázek s možnostmi komfortního od-povídání, zvládnutelného i laikem.

6 Fotogalerie a videa

Snad vetšina uživatelu má dnes soukromé iverejné fotografie vystavené na on-line služ-bách pocínaje klasikou flickr.com pres ceskérajce.net až po Google Picasa (picasa.google.com). Vetšina takových služeb nabízíi komfortní klientský software na obsluhu a

úpravu fotografií na pocítaci uživatele, jejich or-ganizaci a odesílání na web. Máme-li web na Go-ogle Sites, není problém do nej kteroukoli gale-rii (galerie) obrázku z Picasa vystavit – fotky po-dobne jako u dokumentu existují v puvodní po-dobe nadále, jen jsou pres Sites „lépe videt”. To-též lze udelat s videozáznamy jak z málo použí-vaného Google Video, tak z YouTube, které do ro-diny Google dnes také patrí. Do stránky na Sitesje samozrejme možné vložit i bežný jednotlivýobrázek neumístený na Picasa, ale zavedený naweb prímo z našeho pocítace.

7 Vystavování souboru ke stažení

Krome fotografií ci jednoduchých príloh k strán-kám potrebujeme obcas vystavovat vetší množ-ství souboru – napr. nabízíme-li takto softwa-rové produkty ke stažení. Na to se ideálne hodíšablona stránky File Cabinet, která umožní zá-kladní, ale pohodlnou manipulaci s vystavenýmisoubory vc. jejich popisu.

8 Mít všechno pohromade – Google Apps

Pro skutecne podnikové rešení není úplne vy-hovující stavet pouze na neplacených službáchGoogle. Náš web by v takovém prípade meladresu typu http://sites.google.com/site/

<nazev_webu>, všichni uživatelé by si (sami) mu-seli registrovat své e-mailové adresy pro získáníúctu Google atd. Na Masarykove univerzite jižmáme pracovište, která využívají Google Apps(for Education), což je soubor komplexních slu-žeb pro korporátní zákazníky a vzdelávací sféru,která je má zdarma.

9 Google Talk v týmu

Krome hostování celé e-mailové infrastrukturypod vlastním doménovým jménem – což je práveprípad ctt.muni.cz – lze používat prímou ko-munikaci v týmu pres Google Talk (GTalk) (narozdíl od Skype, ICQ apod. bez nutnosti speci-álního klientského softwaru), spolecné týmovékalendáre, dokumenty i celé složky dokumentu.Zde je duležité si uvedomit, že podobne jako jinésystémy „instant messaging” má GTalk smysl jentehdy, pokud se na jeho použití shodnou všichni

15

– bohužel dosud není možné z vestaveného kli-enta GTalk prímo pristupovat, s výjimkou AOLInstant Messenger, k ostatním populárním služ-bám (ICQ, Skype,. . . ). Na nekterých platformách(Linux) navíc v klientovi neexistuje podpora proprímou hlasovou a vizuální komunikaci. NaštestíGTalk pracuje pod otevreným protokolem XMPP(Jabber) a není tudíž problém zprístupnit si jejprostrednictvím „univerzálních” klientu, jako jenapr. Pidgin pro Linux.

10 Omezení Google Apps

V týmové práci na více projektech soucasne sevýznamne uplatní práve Sites, kde krome sdí-lených dokumentu využijeme spolecné pláno-vání schuzek, správu úkolu, zápisu z poradapod. koncentrované na jednom míste. Vše sa-mozrejme jako rešení dodávané formou službyplne technicky zajišt’ované Google a oproti bež-ným uživatelum GMailu poskytované bez reklam.Správce musí pouze zajistit registraci u Googlea zmenu DNS záznamu na nový web plus MXpro poštu. Školy si mohou nove zrizovat i mo-derovaná diskusní fóra a e-mailové konference.

Limitem Google Apps for Education zustává 7 GBna e-maily pro jednoho uživatele, což teoretickyznamená jistou zmenu stylu používání mailu –udržovat jen relevantní zprávy a nepoužívat jijako archiv souboru – na to jsou koneckoncu i naGoogle jiné služby. Jasnou predností je možnostmobilního prístupu, která by se mohla ješte zvý-raznit, až budou bežneji dostupná mobilní zarí-zení postavená na systému Google Android.

11 Zkušenosti z výuky

Pro výuku poskytují Sites jednoduché rešení stu-dijní podpory vc. materiálu, prezentací, mailu,prímé komunikace, diskusí, plánování, úkolu, do-tazníku atd. pod jednou strechou a zdarma. Sa-mozrejme oproti plné studijní administrative, najakou jsme zvyklí v prostredí IS MU, bychom zderadu funkcí postrádali a hlavne bychom zbytecnenutili studenty zvyklé na IS MU pracovat v pro-stredí odlišném. Hlavne proto se nasazení v bež-ných predmetech na Fakulte informatiky MU ne-ujalo; pro ad hoc a krátkodobé vzdelávací akti-vity, práci s externí klientelou ci v otevrených ko-munitách je to ale schudné a vhodné rešení. �

Obsah

INFOZ a elektronické informacní zdroje pro MU v roce 2010, Miroslav Bartošek, ÚVT MU . . . . . . 1

Nástroje pro práci s elektronickými informacními zdroji MU, Vlastimil Krejcír, ÚVT MU . . . . . . . . 3

Tipy z Inetu: Elektronický pracovní výkaz, Martin Jakubicka, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Ceská digitální matematická knihovna, Miroslav Bartošek, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Nástroje Google. 8. Google Sites, Tomáš Pitner, FI MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14'&

$%

Editor: Miroslav Bartošek • Vydavatel: Masarykova univerzita • Žerotínovo námestí 9, 601 77 Brno, CZ

tel.: 549 492 100 • e-mail: zpravodaj@muni.cz • WWW: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/

Sazba systémem LATEX 2ε písmem LucidaBright • Tisk: Tribun EU s. r. o. • Neprodejné • ISSN: 1212–0901