zÁkladnÍ Škola ČeskÝ krumlovzaci.zsnadrazi.cz/abs_prace_2012/ap_2012_stayner_liam... · 2012....

12
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov ABSOLVENTSKÁ PRÁCE JÁ A MŮJ HUDEBNÍ NÁSTROJ - KYTARA Autor práce: Liam Stayner, IX.A Konzultant: Bc. Jiří Balek Školní rok: 2011–2012 ©2010 Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím 222 [email protected]

Upload: others

Post on 02-Feb-2021

4 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

  • ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV

    Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov

    ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

    JÁ A MŮJ HUDEBNÍ NÁSTROJ - KYTARA

    Autor práce: Liam Stayner, IX.A

    Konzultant: Bc. Jiří Balek

    Školní rok: 2011–2012

    ©2010 Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím 222

    [email protected]

  • 2

    Obsah:

    ÚVOD 3

    1. CO JE TO KYTARA? 3

    1.1. HISTORIE KYTARY 3 2.1. DRUHY KYTAR 4 3.1. ZNÁMÍ VÝROBCI 5

    2. JAK FUNGUJE KYTARA? 5

    3.2. OZVUČENÍ 6 2.2. KYTARA V PRAXI 7

    3. LIDÉ, KTEŘÍ KYTARU PROSLAVILI 8

    4. ZÁVĚR 9

    ANOTACE 10

    LITERATURA 11

    PŘÍLOHY 12

  • 3

    Úvod

    Toto téma jsem zvolil, protože kytara je můj budoucí obor studia a taky můj

    nejoblíbenější nástroj. Na kytaru se učím hrát už 6. rokem. Mám zkušenosti s hraním

    v kapelách a i na klasických koncertech. Hraju na všechny druhy kytar od

    španělských až po basovou a doma mám docela širokou sbírku. Moje první byla

    bluesová kytara značky Washburn. Ke kytaře jsem se dostal náhodou. Chtěl jsem

    umět hrát na nějaký nástroj a tak jsem se přihlásil do ZUŠ v Českém Krumlově. Jak

    jsem hrál na klasickou a španělskou kytaru, tak jsem se dostal i k elektrické. Začalo

    mě to bavit a nakonec jsem se rozhodl, že v budoucnu si budu dělat hudební kariéru.

    Byl jsem přijat na Konzervatoř v Českých Budějovicích. Příští rok začnu studium

    klasické kytary. V této práci představím hlavní informace o tomto nástroji, které

    znám, nebo je považuji za důležité.

    1. Co je to kytara?

    Je to dřevěný strunný drnkací nástroj. Hraje se na ní prsty nebo trsátkem. Obvykle

    má šest strun, někdy jen čtyři. Některé speciální typy mají i více. Struny jsou

    vyrobeny z nylonu (nylon je druh syntetického materiálu), nebo z oceli. Kytary se

    vyrábí ze všech možných druhů dřev. Především ze Smrku, Lípy, Javoru, Mahagonu

    a Palisandru. Tvrdost a stáří dřeva je důležité. Kytara je také nejoblíbenější hudební

    nástroj, i když dnes ji už trochu dohání klavír.

    1.1. Historie kytary

    První nástroje podobné kytaře jsou datovány do dob starověkých Římanů. Byly

    nalezeny v přední Asii. Například u Sumerů pod názvem Kinor. V 9. stol se dostal

    do Španělska a postupně do Evropy. Tak jak jí známe dnes, vznikala podoba kytary

    v polovině 17. století ve Španělsku. Tam se také stala lidovým nástrojem. Dnes už je

    rozšířena po celém světě. V polovině 20. stol. byla vynalezena elektrická kytara. Jistý

  • 4

    George Beauchamp navrhl v roce 1932 podivnou kytaru ve tvaru pánvičky a

    příhodným názvem Frying Pan. Tato kytara je považována za první elektrickou

    kytaru. Vyráběla ji firma Rickenbacker. Měla jeden velký magnetický snímač zvuku

    ve tvaru podkovy. Než si ji však Rickenbacker nechal patentovat, stačilo ji

    okopírovat několik jiných firem. Tak začala mánie po elektrických kytarách, která

    vrcholila od 50. do 80. let, kdy vznikaly ty dnes nejznámější typy.

    2.1. Druhy kytar

    Kytary se dělí do velkého množství druhů a poddruhů. Rozdělují se podle tvaru,

    zvuku i výrobce. Základní druhy jsou elektrická, klasická nebo taky akustická a

    baskytara.

    Rozdělení elektrických kytar: podle tvaru a výrobce (např. Fender Stratocaster, Gibson

    Les Paul), podle zvukových vlastností (metalové, countryové, bluesové) a podle

    jména kytaristy, který navrhl svůj vlastní vzor kytary (Les Paul Zakk Wylde

    signature, Telecaster James Burton signature). Hlavní typy elektrických kytar:

    Stratocaster, Telecaster, Les Paul, Flying V, Jaguar, Jazzmaster, SG, Explorer, PRS,

    Semiakustické a Pololubové kytary.

    Rozdělění akustických kytar: španělská (klasická), westernová, jumbo, bluesová,

    resofonická(dobro) a elektroakustická. Dobro je kytara určená na Bluegrass a

    Country hudbu. Místo rezonačního otvoru má velký kovový disk s malými

    dirkami, který nese tón a vytváří tak zvláštní bzučivý zvuk tónu. Dále pak Ukulele,

    nástroj původem z Havajských ostrovů. Je to vlastně miniaturní čtyřstrunná kytara.

    Rozdělení basových kytar: Elektrické basy, akustické basy, vícestrunné basy,

    bezpražcové basy. Kontrabas sem nepatří!

  • 5

    3.1. Známí výrobci

    Klasické kytary z kvalitního dřeva a dobrým zvukem lze shánět pouze u

    soukromých výrobců, ne u velkých firem. Kytary ze sériové výroby ne vždy bývají

    kvalitní, proto je lepší koupit si kytaru z dílny ověřených mistrů. Vybírá se speciální

    dřevo a zachází se s ním podle potřeby. Nejlepší bývají kytary na zakázku. Světoví

    misři ve výrobě kytar jsou José Ramiréz a Ignatio Fleta. U nás vyrábí kytary

    například Petr Matoušek či Pavel Hlaváček. Dobré jsou kytary značky Alvaro,

    Admira, Ortega. Dobrým výrobcem klasických a elektrických kytar je i Yamaha.

    Kvalitní ručně vyrobené kytary stojí okolo 10-200 000 Kč. To platí i u elektrických.

    Elektrické kytary se na rozdíl od klasických vyrábí sériově, ale i v ručních dílnách.

    Velké firmy jako Fender, Gibson, Ibanez, Epiphone, Cort, Gretsch vyváží nástroje do

    celého světa. Tyto firmy mají své charakteristické výrobní prvky a kytary od nich

    mají nezaměnitelný zvuk. Každý zkušený kytarista pozná podle zvuku Les Paula od

    Gibsona nebo Superstrat Ibanez. Velkým dovozcem kytar je tedy USA, Španěl-

    sko, Japonsko a Thaivan a ty levnější kytary z Číny. Česká Republika měla také

    svého velkovýrobce kytar. Byla jím firma Jolana. Vyráběla v 60., 70 a 80. letech, za

    minulého režimu. Protože kytary z Ameriky byly zakázané, nejvíce u nás

    prosperovala tato značka. Jejich kytary sice nepředčí svou kvalitou třeba Ibanez, ale

    rozhodně jsou to výborné nástroje a mají svůj typický zvuk a vzhled. (viz. Příloha 2)

    2. Jak funguje kytara?

    Zvuk u kytary se vytváří rozechvěním struny. Vznikne tón, který rezonuje

    v rezonačním otvoru nástroje. Akustická kytara je dutá a proto se zvuk šíří a je

    hlasitější. Na klasickou kytaru se hraje hlavně v prostorách na to určených. Hlavně

    v koncertních sálech a akusticky upravených místnostech.

  • 6

    Elektroakustické kytary se můžou používat stejně, ale mají uvnitř otvoru snímač,

    který umožňuje zapojení do elektřiny a tím přenesení zvuku do reproduktoru.

    Elektrické a basové kytary se rozezní podobně, ale nemají dutý otvor. Místo něj mají

    kovové snímače s cívkou a magnety. Tyto snímače pohlcují zvuk a pomocí kabelu jej

    přenášejí do ozvučení (např. do komba). Zvuk elektrických kytar proto lze upravovat

    pomocí různých potenciometrů na kytaře nebo na aparátech. Elektrické kytary mají

    z tohoto důvodu ocelové struny, aby magnet ve snímači mohl zachycovat vlny.

    Typy snímačů: Single – Coil = jednocívkový snímač. Obvykle jich na kytaře bývá víc

    než jeden (Stratocaster = 3, Telecaster = 2). Je jednoduchý a výborně kontroluje méně

    zkreslený zvuk. Vhodný na styly jako Blues, Country.

    Humbucker = dvoucívkový snímač. Umožňuje větší kontrolu nad tónem. Hutnější

    zvuk a silnější zkreslení. Využívá se hlavně v tvrdé hudbě. Na kytarách je většinou

    po 2 (Les Paul, Jaguar, FlyingV).

    Elektrický zvuk lze taky různě pozměnit pomocí podlahových efektů. Můžou utvořit

    umělou ozvěnu nebo různě vlnit tón a měnit jeho zkreslení. Jsou to elektrické

    krabičky, propojené s kytarou a ozvučením. Jsou vybavené různými druhy

    potenciometrů a spínačů či přepínačů. Existuje jich hodně a jsou to například:

    zkreslení, echo, chorus, kvákadlo, multiefekty atd.

    3.2. Ozvučení

    Tato část se týká jen elektrických kytar. Jelikož nemají zmiňovaný otvor, potřebují na

    zvuk speciální zesilovače – komba nebo reproboxy. Tyto zesilovače mají nahoře

    ovladače zvuku (potenciometry) a přepínače. Ty řídí úroveň jednotlivých signálů:

    zkreslení, basů, středů, výšek, hlasitosti atd. Dole je reproduktor, uzavřený v dřevěné

    nebo plastové kabině a do něj se vede zvuk ze zesilovače. Některé zesilovače se

    vyrábí zvlášť a připojují se k tzv. reproboxům. Nazývají se hlavy. Tyto zesilovače

  • 7

    mají silný výkon. Uvnitř jsou řady různých elektronek. Proto se jim taky říká

    Lampové zesilovače nebo jen zkráceně Lampy. Takovým lampám připojeným

    k reproboxu se dohromady říká Stack. Na pódiové vystupování muzikanti volí

    většinou kvalitní lampové zesilovače s připojeným reproboxem.

    Významným výrobcem kytarových aparátů je firma Marshall. Vznikla uprostřed 60.

    let a je pojmenovaná po jejím zakladateli Američanovi Jamesi Marshallovi. Tato

    značka vyrábí asi nejoblíbenější zesilovače. Pak jsou taky oblíbené zesilovače Fender,

    Laney, Mesa Boogie, Randall či ENGL.

    2.2. Kytara v praxi

    Při hře na kytaru se hraje z notového partu. Kytara má běžné noty jako každé ostatní

    nástroje. Potřebné prstoklady a polohy hraní se dopisují do not, např. se

    k jednotlivým tónům píše, kterým prstem se má hrát. Běžně se prsty označují číslicí.

    Začíná se tedy ukazováčkem (1) a končí malíčkem (4) na levé ruce. Na pravé ruce,

    která zabírá za struny, se prsty značí následovně: palec(p), ukazováček(i),

    prostředníček(m), prsteníček(a).

    V dnešní době je velmi populární hraní z tzv. tabulatur. V těch jsou zapsány

    prstoklady v číslech na šesti linkách znázorňujících struny. Je to sice jednodušší, než

    hrát z not, ale těžko se z toho pochopí rytmus a dynamika hry.

    Dále se kytara, především v populární hudbě, značí akordovými značkami. Akordy

    se na kytaru hrají vydrnkávací, nebo drnkací technikou. Akordové značky jsou od

    základního tónu a někdy se znázorňují obrázkem, podobným tabulaturám. Často se

    píší nad text skladeb. Příklady: A, C, F, Hmi, Gmi.

  • 8

    3. Lidé, kteří kytaru proslavili

    Na závěr bych chtěl uvést nějaká známá jména, která kytaru proslavila. V klasické

    kytaře se objevilo hodně skladatelů a hráčů, kteří ovlivnili její celkový vývoj a styl.

    Známými osobnostmi mezi skladateli jsou například: Leo Brouwer, Matheo Carcassi,

    Francesco Caruli, Francesco Tárrega a v Čechách jsou to třeba Štěpán Rak a Štěpán

    Urban.

    Světoví hráči na klasickou kytaru jsou například John Williams a Paco De Lucia.

    Naprostou jedničkou mezi kytarovými virtuozi byl španěl Andrés Segovia, který

    ovlivnil hodně kytaristů. Jedním z velmi dobrých kytaristů je též čecho-ukrajinec

    Štěpán Rak. Ten dostal mnoho světových ocenění a mnohokrát byl i považován nejen

    za nejlepšího českého kytaristu, ale i za nejlepšího kytaristu současné doby. Já jsem

    měl tu čest setkat se s ním osobně a zahrát si před ním pár skladeb. Bylo to před

    dvěma roky na Hudebních kurzech na Konzervatoři v ČB. Další z dobrých kytaristů

    je Tommy Emanuel. To je Jazzový kytarista, který je známý svým rychlým hraním

    prsty. V oblasti Jazzu je ještě výborný kytarista John Pizzarelli. A nejlepším Jazzovým

    kytaristou byl podle mě belgičan Django Reinhardt.

    Rocková kytara má taky své hrdiny. Jedním z nejlepších kytaristů všech dob byl

    Jimmy Hendrix, který hrál levou rukou. Známí žijící kytaristé jsou třeba Eric

    Clapton, Steve Vai, Joe Satriani, Zakk Wylde, Brian Setzer. Elektrická kytara má

    mnoho osobností, které ovlivnily její vývoj a i současnou podobu. Především to však

    záviselo na kapelách. Takoví rockoví mistři jako Deep Purple, Ac/Dc, Iron Maiden,

    Judas Priest, Black Sabbath, Pink Floyd ukázali světu, co znamená elektrická kytara a

    rock samotný. Ani Češi nezaostali v tvrdé hudbě a objevili se tu takoví mistři jako

    Michal Pavlíček, Richard Kybic a mezi kapelami Pražský výběr, Citron.

  • 9

    4. Závěr

    Kytara byl tedy bezpochyby nepostradatelný vynález v hudební historii a podílela se

    na vývoji jak klasické, tak i populární hudby. Objevilo se zde taky hodně osobností,

    kteří se podíleli na jejím vývoji a popularizaci.

  • 10

    Anotace

    V této práci se mluví o kytaře a jednotlivém příslušenství, které k ní patří. Dále se zde

    představují některé osobnosti v kytarové historii, kapely a významní výrobci kytar a

    příslušenství. Také druhy not pro kytaru.

  • 11

    Literatura

    http://www.kytarovy.chytrak.cz/historie.htm

    http://kytary.cz/kytary/

    http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%

    C3%AD&profile=default&search=kytarov%C3%BD+skladatel&fulltext=Search

    http://www.ama.cz/27-klasicke-kytary/

    http://www.hlavacekguitars.cz/fotogalerie/z-vyroby/

    http://en.wikipedia.org/wiki/Django_Reinhardt

    Jirmal, Jiří: Škola hry na kytaru pro začátečníky, 4.vydání, Praha, Editio Barenreiter 2005,

    str.7

    http://www.kytarovy.chytrak.cz/historie.htmhttp://kytary.cz/kytary/http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=default&search=kytarov%C3%BD+skladatel&fulltext=Searchhttp://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=default&search=kytarov%C3%BD+skladatel&fulltext=Searchhttp://www.ama.cz/27-klasicke-kytary/http://www.hlavacekguitars.cz/fotogalerie/z-vyroby/http://en.wikipedia.org/wiki/Django_Reinhardt

  • 12

    Přílohy

    Příloha 1

    Foto: Liam Stayner, 2012

    Druhy kytar

    Příloha 2

    Foto: Liam Stayner, 2012

    Baskytara Jolana Basso IV