zima v lese - lesveskole.czlesveskole.cz/_files/userfiles/zima_v_lese_komplet.pdf · zima nenÌ na...

Dop lÚu j Ì c Ì p r a covn Ì l i s t y k p ro j ek tuLes ve öko le ñ öko la v l e se

PracovnÌ listyZIMA V LESE

VYSVÃTLIVKY K IKON¡M:

hra

˙kol informace

dovnit¯

ven

ËtenÌ

Obsah:

PRACOVNÕ LISTY

1. ZimnÌ krajina 1

2. P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘ 3

3. Pobytov· znamenÌ 5

4. Rostliny v zimÏ 7

5. Zima a lesnÌci 9

METODIKA PRO U»ITELE

1. ZimnÌ krajina 11

2. P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘ 13

3. Pobytov· znamenÌ 15

4. Rostliny v zimÏ 17

5. Zima a lesnÌci 19

PÿÕLOHY

1. P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘ (p¯Ìloha k pracovnÌmu listu 2) 21

2. Sezn·menÌ se stromy v zimÏ (p¯Ìloha k pracovnÌmu listu 4) 27

3. Nemocn˝ strome ñ kde jsi? (p¯Ìloha k pracovnÌmu listu 5) 28

Vydalo © SdruûenÌ TEREZA, Praha 2006PracovnÌ list byl vytvo¯en za finanËnÌ podpory st·tnÌho podniku Lesy »eskÈ republiky.

1

1. ZimnÌ krajinaV û·dnÈm roËnÌm obdobÌ se ûivot v lese nezmÏnÌ tak jako v zimÏ. Krajina, kter· je pokryt· snÏhem,zÌsk·v· zcela novou podobu. Ztr·cÌ se z nÌ pestrÈ barvy, ale i ̄ ada zvuk˘, kterÈ tlumÌ snÏhov· pokr˝vka.Zima je obdobÌm klidu.

KaûdÈ roËnÌ obdobÌ je z·vislÈ na poloze ZemÏ v˘Ëi Slunci a na zemÏpisnÈ öÌ¯ce. ZaË·tek a konec zimy m˘ûetesnadno najÌt v kalend·¯i. Pro p¯Ìrodu vöak nenÌ rozhodujÌcÌ datum, ale dÈlka dne a teplota, kter· v naöichzemÏpisn˝ch öÌ¯k·ch v zimÏ Ëasto kles· pod bod mrazu.

ZIMA V RŸZN›CH MÕSTECH SVÃTA

Zima nenÌ na vöech mÌstech na Zemi stejn·. U n·s v zimnÌch mÏsÌcÌch, tj. od prosince do ˙nora, panujÌ nÌzkÈteploty a sr·ûky padajÌ p¯ev·ûnÏ snÏhovÈ. Ale vÌte, jakou podobu m· zima nap¯Ìklad na druhÈ stranÏ polokoule?PodÌvejte se do knih a na internet a do obr·zku zemÏkoule vyznaËte:

� tmavÏ modrou barvou mÌsta, kde leûÌ snÌh po cel˝ rok� svÏtle modrou barvou mÌsta, kde leûÌ snÌh pouze v obdobÌ zimy� zelenou barvou mÌsta, kde se v zimÏ vyskytujÌ pouze deöùovÈ sr·ûky� Ëervenou barvou mÌsta, kde se m˘ûete i v obdobÌ zimy vykoupat v mo¯i� ûlutou barvou mÌsta, kde se v˝raznÏ liöÌ teploty mezi dnem a nocÌ


2

JAK› JE SNÕH?

Pom˘cky: Ëern˝ kartÛn, lupy

SnÌh tvo¯Ì souvislou bÌlou plochu, vÌte vöak, jak vypad· jedna snÏhov· vloËka? VezmÏte si Ëern˝, tvrd˝ kartÛna zachyùte na nÏj buÔ padajÌcÌ vloËky nebo na nÏj rozprost¯ete Ë·st snÏhu ze zemÏ. PomocÌ lupy jednotlivÈvloËky pozorujte.

Jakou majÌ strukturu?

Jsou vöechny stejnÈ?

Jednu z nich si vyberte a zkuste ji nakreslit.

SNÕH ñ V›ZNAMN› ZDROJ VL¡HY

Pom˘cky: lopatky na odbÏr vzork˘ snÏhu, n·doby na vzorky, p·smo, odmÏrn˝ v·lec

SnÌh p¯edstavuje v˝znamn˝ zdroj vl·hy pro les. VÌte, kolik vody skuteËnÏ obsahuje snÏhov· pokr˝vka?

� v lese vymÏ¯te a vyznaËte Ëtverec o stranÏ 5 m� ve Ëtverci na 5 mÌstech zmÏ¯te v˝öku snÏhu od zemÏ tak, aby byla zastoupena nejvyööÌ i nejniûöÌ vrstva

a vypoËÌtejte jejÌ pr˘mÏrnou v˝öku� odmÏrn˝m v·lcem odmÏ¯te objem n·doby, do kterÈ budete nabÌrat snÌh� naplÚte n·dobu snÏhem a nechejte ho rozpustit� ve t¯ÌdÏ odmÏ¯te vodu, kterou jste zÌskali z rozt·tÈho snÏhu� vypoËÌtejte objem snÏhu na vymÏ¯enÈ ploöe a potÈ vypoËÌtejte, kolik vody by z tohoto mnoûstvÌ snÏhu

vzniklo

V˝öka snÏhu Pr˘mÏrn·v˝öka snÏhu

Objem n·doby Objem vodyv n·dobÏ

Objem snÏhuna ploöe

Objem vodyna ploöe

1.

2.

3.

4.

5.

Pozn.: hodnoty zaznamen·vejte v metrech a litrech.

LiöÌ se hodnoty objemu vody a snÏhu?

Pokud ano, vysvÏtlete proË:


3

2. P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘N·stup zimy znamen· pro mnohÈ ûivoËichy poË·tek boje o holou existenci. Jara se doËkajÌ jenti, kte¯Ì si vytvo¯ili spr·vnou strategii p¯eûitÌ. P¯edstavte si, ûe jste jeden ze ûivoËich˘ uveden˝ch

v pracovnÌm listu a zkuste o nÏm nalÈzt co nejvÌce informacÌ. ZamÏ¯te se p¯edevöÌm na n·sledujÌcÌ ot·zky:

1. Co je mou potravou?2. LiöÌ se m· potrava v lÈtÏ a v zimÏ?3. Jak vypad· moje srst/pe¯Ì?4. Kde a jak tr·vÌm zimu?5. Jak vypad· mÈ obydlÌ?

Jelen lesnÌ

1.

2.

3.

4.

5.

MedvÏd hnÏd˝

1.

2.

3.

4.

5.


4

Ror˝s obecn˝

1.

2.

3.

4.

5.

Sviöù horsk˝

1.

2.

3.

4.

5.

liöka obecn· liöka pol·rnÌ zajÌc polnÌ zajÌc pol·rnÌ

Na n·sledujÌcÌch obr·zcÌch naleznete vûdy dvojici ûivoËich˘ stejnÈho druhu. Na prvnÌ pohledv·s jistÏ upout·, ûe se vz·jemnÏ liöÌ. Dok·ûete rozdÌly popsat a zd˘vodnit jejich p¯ÌËinu?


5

3. Pobytov· znamenÌZima je obdobÌm, kterÈ je vhodnÈ pro pozorov·nÌ ûivota v p¯ÌrodÏ. Ne vûdy budete mÌt ötÏstÌ a zvÏ¯zahlÈdnete. O jejÌ p¯Ìtomnosti se vöak m˘ûete p¯esvÏdËit z nejr˘znÏjöÌch stop, aù uû to jsou p¯Ìmootisky tlapek nebo nejr˘znÏjöÌ p¯Ìbytky, zbytky ko¯isti, trus Ëi v˝vrûky. Z takov˝chto n·lez˘ m˘ûete

usuzovat na p¯Ìtomnost nÏkterÈho ze ûivoËich˘ Ëi dokonce zrekonstruovat jeho Ëinnost. NejËastÏjöÌm znamenÌmb˝vajÌ otisky tlapek Ëi kop˝tek. Chcete-li si takovou stopu odnÈst dom˘, m˘ûete si ji odlÌt.

ODL…V¡NÕ STOP

Pom˘cky: s·dra, n·dobka na mÌch·nÌ, lûÌce, voda, karton, prov·zek, n˘û, vazelÌna

P¯ipravte si cca 5 cm öirok˝ p·sek kartonu, stoËte ho do ruliËky a p¯evaûte prov·zkem tak, aby se nerozvinul.ZatlaËte ho do snÏhu kolem stopy, aby byl asi 2 ñ 3 cm venku a vytvo¯il tak formu pro odlÈv·nÌ. Potom siv misce rozmÌchejte vodu se s·drou. S·dru p¯isyp·vejte opatrnÏ, smÏs by mÏla z˘stat hust· jako kaöe. M˘ûetedo nÌ p¯idat takÈ kus snÏhu, aby zÌskala niûöÌ teplotu a snÌh pod nÌ nerozt·l. SmÏs opatrnÏ nalijte na stopu tak,aby zaplnila formu aû po vrch. S·dru nechejte tuhnout nejmÈnÏ 15 min. Kdyû je odlitek tvrd˝, vyjmÏte ho vena oËistÏte.

Stopa je teÔ obr·cen·, ale to nevadÌ, protoûe si ji po p¯Ìchodu do t¯Ìdy m˘ûete znovu vtisknout do s·dry, abyvypadala jako ta, kterou jste p˘vodnÏ odlÈvali. Odlitek pot¯ete tenkou vrstvou vazelÌny a poloûte ho na rovnouplochu. Obklopte ho prouûkem kartonu, namÌchejte s·dru a vylijte ji do formy. Pokud chcete hotov˝ odlitekpozdÏji povÏsit na zeÔ, vloûte do s·dry kousek dr·tku. Odlitek nechejte 2 hod. tuhnout. PotÈ opatrnÏ odstraÚteformu, oddÏlte obÏ p˘lky a ot¯ete z nich vazelÌnu. Povrch oökrabejte noûem tak, aby byl hladk˝. Je-li odlitek˙plnÏ such˝, m˘ûete vnit¯ek stopy vybarvit Ëernou barvou a napsat jmÈno ûivoËicha, kterÈmu stopa pat¯Ì.


6

VÌte, jak se liöÌ stopa psa a koËky?

VÌte, jak se pozn· stopa srnce od divoË·ka?

VÌte, co znamen· ˙zk· r˝ha mezi stopami myöice lesnÌ?

JAK SE ZAJÕC S LIäKOU PÿELI O TO, KDO M¡ KR¡SNÃJäÕ STOPU

PomÏ¯ovali si zajÌc s liökou, kdo m· vÏtöÌ a kr·snÏjöÌ stopu. ÑKoukej zajÌci, uk·ûu ti, jak vypad· po¯·dn· stopa,ì¯ekla liöka a rozebÏhla se po snÏhem zapadanÈ lesnÌ m˝tinÏ. Opsala kr·snou pravidelnou osmiËku a pyönÏ sisedla vedle zajÌce. ÑPche, to nic nenÌ, chceö-li vidÏt opravdovou po¯·dnou stopu, tak koukej,ì oponoval hnedlezajÌc a zaËal sk·kat po m˝tinÏ jak zbÏsil˝. VidÏt z nÏj byl jen bÌl˝ oc·sek a plandajÌcÌ uöi. S ̇ smÏvem usedl vedleliöky, ÑteÔ se podÌvej, jak vypad· po¯·dn· stopa.ì Liöka se mu zaËala sm·t Ñtvoje stopy ûe jsou lepöÌ neûli moje?Chachaaa, to jsi mÏ zajÌci pobavilì. Jenûe zajÌc se nesm·l a trval si na svÈm. Netrvalo dlouho a mezi liökoua zajÌcem se strhla ostr· h·dka. ZajÌc prskal a liöka vrËela aû ze strom˘ zaËaly padat hroudy snÏhu. ZajÌc vöak poËase znejistÏl a zaËal se ob·vat, aby se na nÏj liöka nevrhla a nezakousla ho. Vöechno pozoroval z vÏtvenedalekÈho stromu vrabec. ZajÌc na nÏj tedy zavolal aù je p¯ijde rozsoudit. Vrabec slÈtl na zem a znaleckyzkoumal obÏ stopy. Najednou za sebou uslyöel mohutn˝ smÌch. ZajÌc i liöka se v·leli ve snÏhu a smÌchy sepopadali za b¯icho. ÑNejvÏtöÌ a nejkr·snÏjöÌ stopu bude mÌt asi vrabË·k, co liöko?ì ÑJojo, ten by to urËitÏ vyhr·l,takovÈ pah˝lky to se jen tak nevidÌì dÏlali si legraci z malÈho vrabË·ka. ÑVûdyù ty tvoje stopy nejsou anipo¯·dnÏ vidÏt, ty n·s tak sotva m˘ûeö rozsoudit.ì Vrabec se vöak neurazil. ÑDobr·, dobr·,ì ¯ekl klidnÏ, Ñnechùv·s tedy rozsoudÌ t·mhleten ËlovÏk s puökou p¯es rameno, kter˝ sem kr·ËÌ. Ten bude zajistÈ dobr˝m znalcem.A kdyû ne on, tak jeho psi v·s zajistÈ rozsoudÌ,ì ̄ ekl a vzlÈtl zpÏt na vÏtev. SmÌch obou zvÌ¯at se zmÏnil ve v˝k¯ikzdÏöenÌ. Netrvalo dlouho a liöka i zajÌc se strachy krËili kaûd˝ ve svÈ no¯e. Tiöe proklÌnali velikost sv˝ch tlap,jejichû otisky zanechaly ps˘m tak jasnou cestu aû k jejich obydlÌ.

RAZÕTKA Z BRAMBOR

Vyrobte si stopy postav z p¯ÌbÏhu a zkuste je otisknout do pracovnÌho listu nebo na papÌr tak, jak by vypadaly,kdyby se tento p¯ÌbÏh v p¯ÌrodÏ skuteËnÏ odehr·l.

Pom˘cky: brambory, razÌtkov· barva, poduöka, tuûka, menöÌ n˘û, prkÈnko, atlas stop zvÏ¯e

Postup: Nejprve rozkrojte bramboru na polovinu. Na jednu rozkrojenou Ë·st nakreslete stopu. NynÌ si vezmÏtemal˝ noûÌk a opatrnÏ o¯ÌznÏte obrys stopy tak, aby trochu vyËnÌvala. VyrobenÈ razÌtko namoËte do poduökys barvou a otisknÏte na papÌr.


7

4. Rostliny v zimÏVnÏjöÌ podmÌnky, kterÈ u n·s v zimÏ panujÌ, jsou pro vÏtöinu rostlin nep¯ÌznivÈ. Rostliny se vöak bÏhemsvÈho v˝voje nauËily tÏmto podmÌnk·m Ëelit. St¯Ìd· se u nich obdobÌ r˘stu a obdobÌ odpoËinku, tzv.vegetaËnÌho klidu, kterÈ nast·v· s p¯Ìchodem chladn˝ch dn˘. VÏtöina strom˘ je v tomto obdobÌ hol·,

byliny ho p¯eËk·vajÌ v podobÏ podzemnÌch oddenk˘, hlÌz nebo cibulÌ.

ZMÃNA BARVY LISTŸ A JEJICH OPAD

P¯ed opadem list˘ doch·zÌ ke zmÏnÏ jejich barvy. Jedn· se o velmi zajÌmav˝ dÏj, kter˝ by v·m nemÏl uniknout.Vyberte si v okolÌ ökoly nÏkolik strom˘ r˘zn˝ch druh˘ a zmÏnu barvy list˘ pozorujte. Zapiöte si n·zev stromua do tabulky zapisujte sv· pozorov·nÌ.

Datum

N·zev stromu:

*Barvou listu je myölena takov· barva, kter· pokr˝v· vÌce neû 50% plochy listu. Pokud list obsahuje i jinÈ barvy, zapiöte jedo pozn·mek.

Barva list˘* Pozn·mky

List Ë. 1 List Ë. 2 List Ë. 3 List Ë. 4


8

Co zp˘sobuje ûlutÈ a oranûovÈ zbarvenÌ list˘?

ProË se nÏkterÈ listy zbarvujÌ do Ëervena?

Co zp˘sobuje opad list˘?

Opadnou na podzim vöechny listy?

SEZN¡MENÕ SE STROMY V ZIMÃ

Pom˘cky: klÌË k urËov·nÌ d¯evin v bezlistÈm stavu, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy

KaûdÈ roËnÌ obdobÌ m· svÈ kouzlo. Kdyû ze strom˘ opad· listÌ, vynikne vzhled nevöednÏ zvr·snÏn˝ch nebonaopak hladk˝ch kmen˘ nÏkter˝ch d¯evin. V zimÏ dob¯e vynikne i tvar koruny a postavenÌ vÏtvÌ. ProhlÈdnÏtesi Ñv·öì strom a odpovÏzte na n·sledujÌcÌ ot·zky:

Jak· vypad· borka, je hrub· nebo hladk·?

Jak˝ tvar m· koruna stromu? Ov·ln˝ nebo spÌöe kulat˝?

Rostou vÏtve stromu spÌöe vzh˘ru nebo kolmo ke kmenu?

ProhlÈdnÏte si takÈ vÏtviËku. Jak˝ tvar majÌ pupeny?

Jakou majÌ pupeny barvu?

V jakÈm jsou postavenÌ?

M· vÏtviËka nÏjakÈ dalöÌ zajÌmavÈ znaky? Pokud ano, popiöte je:


9

5. Zima a lesnÌciZima je nejvhodnÏjöÌm obdobÌm pro tÏûbu d¯eva. Stromy jsou v obdobÌ vegetaËnÌho klidu, takûev nich neproudÌ mÌza. Povrch p˘dy a ko¯eny na jejÌm povrchu jsou chr·nÏny snÏhem, proto nejsoutolik poökozov·ny p¯i vleËenÌ pok·cen˝ch kmen˘.

Z lesa se v tomto obdobÌ odv·ûÌ zejmÈna kalamitnÌ d¯ÌvÌ, tj. d¯ÌvÌ poökozenÈ siln˝m vÏtrem nebo tÏûk˝msnÏhem. To je velmi d˘leûitÈ, protoûe spadanÈ a leûÌcÌ d¯ÌvÌ l·k· r˘znÈ hmyzÌ ök˘dce. LesnÌci se tak br·nÌ, abynedoölo k jejich p¯emnoûenÌ.

SEZN¡MENÕ S KŸROVCEM

Nejzn·mÏjöÌ ök˘dce smrkov˝ch les˘ je l˝koûrout smrkov˝. Jedn· se o nen·padnÈho, asi 5 mm velkÈho ËernÈholesklÈho brouËka, kter˝ dok·ûe nap·chat velikÈ ökody.

Z n·sledujÌcÌho textu se dozvÌte o zp˘sobu jeho ûivota, avöak text je rozh·zen˝ a vaöÌm ˙kolem je jednotlivÈbody se¯adit do spr·vnÈho po¯adÌ:

po 14 dnech se z kukly vylÌhne dospÏl˝ jedinec

V˝voj l˝koûrouta:

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

kdyû larva dospÏje, rozöÌ¯Ì chodbu v kom˘rku,kde se zakuklÌ

na ja¯e, kdyû stoupne teplota, se sameËci zaËÌnajÌ rojita p·trajÌ po vhodn˝ch stromech

sameËci se zavrt·vajÌ do strom˘ a zaËÌnajÌ vyhlod·vattakzvanou snubnÌ kom˘rku

v˝mÏöky tr·vicÌho ̇ strojÌ, kterÈ obsahujÌ tzv. feromonyl·kajÌ samiËku k p·¯enÌ

samiËka, kter· p¯iletÌ, zaËne vyhlod·vat pod k˘rourovnobÏûnÏ s vl·kny l˝ka mateËnÌ chodbu, do kterÈ

na obÏ strany klade vajÌËka

po 5-14 dnech se lÌhnou larvy, kterÈ kolmo na mateËnÌchodbu hlodajÌ chodbu larvovoudospÏl˝ k˘rovec p¯ezimuje pod k˘rou strom˘,

ve kterÈm se vyvinul


10

Zima je hlavnÌ sezÛnou pro sbÏr öiöek smrku, borovice a mod¯Ìnu. Ze öiöek se zÌsk·vajÌ semena, kter·jsou pouûita pro pÏstov·nÌ semen·Ëk˘. Pokud je p¯ÌznivÈ poËasÌ, zaËÌnajÌ lesnÌci s p¯Ìpravou p˘dy pro

jarnÌ zalesÚov·nÌ. I vy si uû postupnÏ m˘ûete p¯ipravit substr·t pro v˝sev semÌnek lesnÌch d¯evin, kter· jstedostali v balÌËku.

Zima je obdobÌm, kdy m· zvÏ¯ nedostatek potravy a lesnÌci proto musÌ chr·nit malÈ sazenice p¯edokusem. ObtoËÌ je krytem z pletiva Ëi plastu nebo pouûijÌ chemickou ochranu. V tomto p¯ÌpadÏ se

öpiËka a konce vÏtviËek stromk˘ nat¯ou ochrann˝m p¯Ìpravkem, kter˝ zvÏ¯ odpuzuje, ale stromku neublÌûÌ.Avöak ani velkÈ stromy nejsou v bezpeËÌ. ZvÏ¯ poökozuje jejich kmeny ohryzem, loup·nÌm nebo p¯i shazov·nÌparoûÌ.

LESNÕ PRŸZKUM

Pom˘cky: p·smo, klubko prov·zku, 4 kolÌky pro jednu skupinu, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy

Vypravte se do lesa a proveÔte pr˘zkum ökod zp˘soben˝ch zvÏ¯Ì. Na urËenÈm mÌstÏ vytyËte Ëtverec 3 x 3 m.PoËet, druh stromk˘ a poökozenÌ zaznamenejte do pracovnÌho listu:

Druhstromu

PoËetjedinc˘

Pr˘mÏrn·v˝öka

PoËet jedinc˘se stopami ökodod zvÏ¯e

Druh ökody

1. ZIMNÕ KRAJINA ñ Metodika pro uËitele

CÌl: Sezn·mit û·ky s pr˘bÏhem zimy u n·s i v jin˝ch Ë·stech svÏta. BlÌûe je sezn·mit se snÏhem a jeho r˘zn˝mi formami.VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP:VO: »esk˝ jazyk a literatura, Matematika a jejÌ aplikace, InformaËnÌ a komunikaËnÌ technologie, »lovÏk a jeho svÏt, P¯Ìrodopis , ZemÏpis,Chemie, V˝tvarn· v˝chovaPT: Environment·lnÌ v˝chova, V˝chova k myölenÌ v evropsk˝ch a glob·lnÌch souvislostechPopis: V ˙vodu se û·ci sezn·mÌ se zmÏnami typick˝mi pro zimnÌ obdobÌ, pomocÌ atlas˘ a internetu zjistÌ, jak vypad· zima na r˘zn˝chmÌstech ZemÏ. PotÈ se v terÈnu zamyslÌ nad tÌm, jakÈ vlastnosti m· snÌh, pomocÌ lupy prozkoumajÌ snÏhovÈ vloËky. MÏ¯enÌm a praktick˝mv˝poËtem zjistÌ objem snÏhu a vody z urËitÈ plochy.

Zima v r˘zn˝ch mÌstech svÏta

VÏkov· skupina: 5. ñ 9 . t¯Ìda Zä»as: 45 min. ñ 90 min.Prost¯edÌ: t¯ÌdaPom˘cky: ökolnÌ atlasy, encyklopedie, internet, psacÌ pot¯eby, pastelky, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listyPostup: RozdÏlte û·ky do skupin a do kaûdÈ skupiny rozdejte nakopÌrovanou prvnÌ stranu pracovnÌho listu. Nechejte û·ky, aby pracovnÌlist vyplnili, tj. oznaËili mÌsta s r˘zn˝m pr˘bÏhem zimy podle n·vodn˝ch ot·zek. K dispozici mohou mÌt ökolnÌ atlas, encyklopedie,p¯ÌpadnÏ internet. V˝sledkem jejich pr·ce je odliöenÌ jednotliv˝ch podnebn˝ch p·sem s r˘zn˝m pr˘bÏhem zimy.V druhÈ Ë·sti tÈto aktivity vyzvÏte û·ky, aby si vybrali jednu zemi z urËitÈho p·sma (pracujÌ opÏt ve skupin·ch, kaûd· skupina by si mÏlavybrat zemi z jinÈho p·sma) a zjistili bliûöÌ informace o pr˘bÏhu zimy v danÈ oblasti. K tÈto Ë·sti jim m˘ûete poloûit nÏkolik ot·zek, nakterÈ by se mÏli zamÏ¯it: Co je charakteristickÈ pro pr˘bÏh zimy v danÈ oblasti? Jak· je pr˘mÏrn· teplota? JakÈ je mnoûstvÌ a formasr·ûek? Jak· je dÈlka trv·nÌ dne? Co vöechno ovlivÚujÌ klimatickÈ podmÌnky danÈ oblasti? é·ci by se mÏli zamÏ¯it p¯edevöÌm na vegetaci,zp˘sob ûivota lidÌ apod. D·le se m˘ûete û·k˘ zeptat, zda znajÌ nÏkoho, kdo bydlÌ v nÏkterÈ z vybran˝ch zemÌ a vyzvat je, aby p¯edstaviliostatnÌm, jestli se jejich zp˘sob ûivota liöÌ od naöeho. VÏtöinu informacÌ mohou takÈ nalÈzt v turistick˝ch pr˘vodcÌch dan˝ch zemÌ.Pozn.: St¯Ìd·nÌ roËnÌch obdobÌ je z·vislÈ na poloze ZemÏ ke Slunci. Polokoule, na kterÈ je zima, je odvr·cena od Slunce a dopad· takna ni mÈnÏ sluneËnÌho z·¯enÌ. To v principu vede k niûöÌm teplot·m. Astronomick· zima zaËÌn· zimnÌm slunovratem (na severnÌpolokouli 21. prosince, na jiûnÌ 21. Ëervna) a konËÌ jarnÌ rovnodennostÌ (na severnÌ polokouli 21. b¯ezna, na jiûnÌ 21. z·¯Ì). V meteorologiijsou souhrnn˝m termÌnem zima oznaËeny mÏsÌce prosinec, leden a ˙nor (Ëerven, Ëervenec a srpen na jiûnÌ polokouli). Projevy zimyjsou v˝raznÏjöÌ, ËÌm je zemÏpisn· öÌ¯ka vyööÌ (tj. mÌsto vÌce vzd·lenÈ od rovnÌku). ExtrÈmnÌ podmÌnky panujÌ na pÛlech. TeplotnÌ extrÈmyzmenöujÌ oce·ny, neboù vzduch nad nimi se pomaleji otepluje i ochlazuje. Vysok· vlhkost vzduchu Ëasto zp˘sobuje vysokÈ mnoûstvÌsr·ûek. »Ìm d·le jdeme do vnitrozemÌ, tÌm ub˝v· sr·ûek a zvÏtöujÌ se teplotnÌ rozdÌly mezi dnem a nocÌ a mezi lÈtem a zimou.

Jak˝ je snÌh?

VÏkov· skupina: 1. ñ 9. t¯Ìda Zä»as: 45 ñ 90 min.Prost¯edÌ: venkovnÌ, snÏhov· pokr˝vkaPom˘cky: hodinky pro kaûdÈho û·ka, Ëern˝ kartÛn, lupy, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listyPostup: Vydejte se s û·ky do terÈnu, nejlÈpe do lesa, mimo mÏsto. Nechejte û·ky, aby zaznamenali vöe, co se zmÏnilo s p¯Ìchodemzimy. PotÈ je nechejte rozejÌt po okolÌ na vzd·lenost cca 50 m nejlÈpe tak, aby na sebe nevidÏli. Na mÌstÏ û·ci zav¯ou oËi a zaposlouchajÌse do zvuk˘ p¯Ìrody. Po 5 ñ 10 min. se sejdÏte a vyzvÏte û·ky, aby si vymÏnili svÈ zkuöenosti. é·ci zkusÌ urËit, kolik r˘zn˝ch zvuk˘ k nimza tak kr·tkou dobu dolehlo. Pokud nenÌ venku p¯Ìliö velk· zima, m˘ûete pro hru vyhradit 15 ñ 20 min. Kaûd˝ û·k si na svÈ stanoviötÏvezme tuûku a papÌr a pokusÌ se zakreslit zvukovou mapu mÌsta, kde se nalÈz·. VyznaËÌ smÏr, sÌlu, charakter zvuk˘, m˘ûe urËit kdo zvukyvyd·val a posoudit, zda se mu lÌbily. VÏtöinu Ëasu pravdÏpodobnÏ uslyöÌ ticho. Pr·vÏ v zimÏ lze ticho v p¯ÌrodÏ zaûÌt nejlÈpe, neboù onasama je dÌky hlubokÈ snÏhovÈ pokr˝vce tich·. Po n·vratu na mÌsto setk·nÌ si sdÏlÌ svÈ pocity z ticha, pravdÏpodobnÏ se shodnou, ûeopravdovÈ ticho je slyöet vz·cnÏ, protoûe i do p¯Ìrody obËas zalehne zvuk civilizace.Tuto hru m˘ûete zopakovat v nÏkterÈm z dalöÌch roËnÌch obdobÌ a zamÏ¯it se na rozdÌly v mnoûstvÌ a charakteru zvuk˘.Upraveno podle: Neuman, J.: DobrodruûnÈ hry a cviËenÌ v p¯ÌrodÏ. Port·l, Praha 1998

Po ̇ vodnÌ aktivitÏ û·ky vyzvÏte, aby se zamysleli nad vlastnostmi snÏhu. LidÈ ûijÌcÌ v pol·rnÌch oblastech majÌ vÌce neû 20 jmen pro snÌh.VyzvÏte û·ky, aby zkusili vyjmenovat co nejvÌce vlastnostÌ snÏhu. M˘ûete to provÈst buÔ venku nebo ve t¯ÌdÏ za pomocÌ tabule metodouÑbrainstormingì. é·ci ¯ÌkajÌ, co je napad· a jeden ËlovÏk vöe zapisuje. ⁄kol je moûnÈ takÈ zadat jako pr·ci do skupin, kdy si jednotlivÈskupiny po skonËenÌ pr·ce svÈ n·pady navz·jem p¯edstavÌ. P¯Ìklady vlastnostÌ: studen˝, mokr˝, p¯emrzl˝, bÌl˝ apodÖ

V terÈnu û·ky rozdÏlte do mal˝ch skupin. M˘ûete k tomu vyuûÌt nap¯. r˘znÈ p¯Ìrodniny, kterÈ si vyt·hnou ze s·Ëku. MnoûstvÌ p¯Ìrodninzvolte podle toho, kolik skupin budete chtÌt vytvo¯it. Do kaûdÈ skupiny rozdejte jeden Ëern˝ kartÛn a lupu a vyzvÏte û·ky, aby pozorovalijednotlivÈ snÏhovÈ vloËky pod lupou. V z·vÏru aktivity û·ci odpovÌ na ot·zky z pracovnÌho listu a jednu vybranou vloËku nakreslÌ. VloËkyje moûnÈ ztv·rnit i jin˝m zp˘sobem ñ vyuûÌt jinÈ v˝tvarnÈ techniky apod.


11


12

SnÌh ñ v˝znamn˝ zdroj vl·hy

VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä»as: 45 min.Prost¯edÌ: venkovnÌ, snÏhov· pokr˝vka, t¯ÌdaPom˘cky: lopatky na odbÏr vzork˘ snÏhu, n·doby na vzorky - star˝ kastrol nebo vÏtöÌ k·dinky na rozpuötÏnÌ snÏhu, p·smo, odmÏrn˝v·lec, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listyPostup: viz pracovnÌ listPr˘mÏrn· v˝öka = (souËet namÏ¯en˝ch v˝öek)/5 [m]Objem = a*b*c., tj. 5*5*pr˘mÏrn· v˝öka [m3], pro ˙daj v litrech hodnotu objemu vyn·sobÌme 1000, neboù 1m3 = 1000 dm3 = 1000 lPozn.: SnÌh obsahuje znaËnÈ mnoûstvÌ vzduchu, kter˝ ze snÏhu p¯i jeho rozpouötÏnÌ unik·, proto bude hodnota objemu snÏhu niûöÌneû hodnota objemu vody. Pro menöÌ dÏti lze tuto aktivitu zjednoduöit tak, ûe naplnÌ sklenici (Ëi jakoukoli jinou pr˘hlednou n·dobu)snÏhem a oznaËÌ si, kam aû byla naplnÏna. Aû snÌh roztaje, zjistÌ, ûe voda zdaleka nedosahuje ke znaËce.Upraveno podle: ÑPojÔme na to od lesaì - P¯ÌruËka ekologickÈ v˝chovy a lesnÌ pedagogiky, Spr·va NP a CHKO äumava, Vimperk 2003

SnÌh p¯edstavuje v˝znamn˝ zdroj vl·hy, avöak jeho t·nÌ na ja¯e je Ëastou p¯ÌËinou povodnÌ. Na tuto aktivitu m˘ûete nav·zat diskuzÌo jejich problematice a o retenËnÌ schopnosti lesa ñ viz pracovnÌ listy Les a voda vydanÈ TEREZOU v roce 2004.

2. PÿEZIMOV¡NÕ éIVO»ICHŸ ñ Metodika pro uËitele

CÌl: Sezn·mit û·ky s r˘zn˝mi strategiemi p¯ezimov·nÌ ûivoËich˘.VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP:VO: »esk˝ jazyk a literatura, InformaËnÌ a komunikaËnÌ technologie, »lovÏk a jeho svÏt, P¯ÌrodopisPT: Environment·lnÌ v˝chovaPopis: é·ci se rozdÏlÌ do skupin a spoleËnÏ vyhled·vajÌ informace o p¯ezimov·nÌ vybranÈho ûivoËicha. PotÈ si skupiny svou pr·cinavz·jem p¯estavÌ a na konkrÈtnÌch druzÌch zvÏ¯e si osvojÌ r˘znÈ strategie p¯ezimov·nÌ. Na z·vÏr si celou l·tku zopakujÌ prost¯ednictvÌmstolnÌ hry.

éivoËichovÈ v zimÏ

VÏkov· skupina: 2. - 9. t¯Ìda Zä»as: 45 min.Prost¯edÌ: t¯ÌdaPom˘cky: encyklopedie, p¯ÌpadnÏ internet, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listyPostup: Nejprve nechejte û·ky vyjmenovat r˘znÈ zp˘soby, jak se oni sami mohou chr·nit p¯ed zimou. PotÈ je rozdÏlte do Ëty¯ skupin.M˘ûete k tomu vyuûÌt kartiËky s n·zvy ûivoËich˘ z pracovnÌho listu (jelen, medvÏd, ror˝s, sviöù), kterÈ si vylosujÌ z ob·lky. é·ci pracujÌ veskupin·ch a podle n·vodn˝ch ot·zek doplÚujÌ do pr·zdnÈho mÌsta v pracovnÌm listu informace o p¯ezimov·nÌ danÈho ûivoËicha.K dispozici mohou mÌt encyklopedie, p¯ÌpadnÏ vyhledat pot¯ebnÈ informace na internetu. Ve druhÈ Ë·sti tÈto aktivity jednotlivÈ skupinyp¯edstavÌ svou pr·ci ostatnÌm spoluû·k˘m.Na z·vÏr nebo pro zopakov·nÌ tÈto l·tky m˘ûete vyuûÌt n·sledujÌcÌ hru:

P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘

»as: 15 min.Pom˘cky: nakopÌrovanÈ a rozst¯ÌhanÈ kartiËky, hernÌ pl·n (p¯Ìloha Ë. 1), figurky ze hry Ñ»lovÏËe nezlob seì, hracÌ kostkaPostup: CÌlem tÈto hry je, aby kaûd˝ hr·Ë, tj. ûivoËich, dostal svou figurku co nejrychleji do ÑdomeËkuì, kter˝ p¯edstavuje jeho zimoviötÏ.To je moûnÈ pouze za p¯edpokladu, ûe spr·vnÏ zodpovÌ vöechny ot·zky, kterÈ p¯edstavujÌ ˙kony, kterÈ musÌ ûivoËich udÏlat, aby p¯eûilzimu. RozdÏlte û·ky do skupin tak, aby v kaûdÈ z nich byl z·stupce jednoho ze ûivoËich˘ (m˘ûete k tomu opÏt vyuûÌt kartiËky, kterÈ siû·ci vylosovali na zaË·tku).Do kaûdÈ skupiny rozdejte hernÌ pl·n z p¯Ìlohy Ë. 1, Ëty¯i r˘znÏ barevnÈ figurky a hracÌ kostku. Hr·Ëi h·zÌ kostkou a p¯esunujÌ kaûd˝ svoufigurku, podobnÏ jako u hry Ñ»lovÏËe nezlob seì, po jednotliv˝ch polÌËk·ch. Pokud jim padne lichÈ ËÌslo, posunujÌ se o jedno polÌËko,pokud padne sudÈ, p¯esunujÌ se o dvÏ polÌËka. Jakmile dos·hnou polÌËka oznaËenÈho ot·zkou, t·hnou si kartiËku z p¯ipravenÈ hrom·dkyurËenÈ pro jejich ûivoËicha. ⁄kolem je ot·zku nahlas p¯eËÌst a spr·vnÏ na ni odpovÏdÏt. P¯i spr·vnÈ odpovÏdi se hr·Ë posunuje o dvÏpolÌËka dop¯edu, p¯i öpatnÈ odpovÏdi o dvÏ polÌËka zpÏt. VÌtÏzÌ hr·Ë, kter˝ se jako prvnÌ dostane do cÌle. Na z·vÏr hry mohou hr·Ëiznovu p¯edstavit p¯ezimovacÌ strategie vybran˝ch ûivoËich˘ a zd˘raznit, jak˝m zp˘sobem se dan˝ ûivoËich musÌ na zimu p¯ipravit.V p¯Ìloze naleznete i volnÈ kartiËky, na kterÈ si m˘ûete ke kaûdÈmu ûivoËichovi vymyslet a napsat libovolnÈ ot·zky.

Pozn.: Pro p¯eûitÌ zimy ûivoËichovÈ zpravidla vyuûÌvajÌ jednu ze t¯Ì strategiÌ:ï StÏhov·nÌ (sezÛnnÌ migrace) ñ p¯edevöÌm tah pt·k˘; taûnÌ pt·ci se stÏhujÌ do teplejöÌch oblastÌ (SevernÌ Afriky Ëi St¯edomo¯Ì), jako

prvnÌ odlÈtajÌ hmyzoûravÌ pt·ci (nap¯. ror˝s obecn˝ nebo vlaötovka obecn·), kter˝m s klesajÌcÌ teplotou ub˝v· potravnÌ nabÌdka. MeziposlednÌmi odlÈtajÌ pt·ci zrnoûravÌ (nap¯. h˝l rud˝, holub doupÚ·k i h¯ivn·Ë, hrdliËka divok· apod.). V zimnÌch mÏsÌcÌch se u n·snaopak objevujÌ pt·ci hnÌzdÌcÌ na severu, aby tu str·vili nep¯Ìjemnou Ë·st roku (nap¯. brkoslav severnÌ nebo pot·plice severnÌ). ZavlÌdnÏjöÌmi podmÌnkami se nep¯esunujÌ jenom pt·ci. StÏhovat se mohou takÈ savci, p¯edevöÌm kopytnÌci sestupujÌ z vyööÌch polohdo nÌûin, kde nenÌ tolik snÏhu a snadnÏji zde najdou potravu.

ï ZimnÌ sp·nek (pasivnÌ p¯ezimov·nÌ) ñ jedn· se o zvl·ötnÌ fyziologickou adaptaci, teplota tÏla kles· do rozmezÌ 0,2-5 oC, kles·dechov· frekvence a tep. éivoËichovÈ, kte¯Ì spÌ tzv. prav˝m zimnÌm sp·nkem (nap¯. jeûek, sviöù, plch) neopouötÏjÌ sv· obydlÌ.V pr˘bÏhu lÈta a podzimu si vytvo¯Ì tukovou z·sobu dosahujÌcÌ aû ¼ hmotnosti tÏla, ze kterÈ v pr˘bÏhu zimy ËerpajÌ pot¯ebnÈ ûiviny.NÏkte¯Ì ûivoËichovÈ (nap¯. medvÏd, jezevec) upadajÌ do tzv. zimnÌho klidu. Teplota jejich tÏla kles· nepatrnÏ a Ëasto se budÌ.PodobnÏ na tom je nap¯. veverka, kter· je schopna bÏhem nep¯ÌznivÈho obdobÌ prospat aû nÏkolik dnÌ. Na zimu si dÏlajÌ d˘kladnÈz·soby, ze kter˝ch ËerpajÌ.

ï ÿada ûivoËich˘ (nap¯. sp·rkat· zvÏ¯) vöak z˘st·v· ve sv˝ch domovech a tr·vÌ zimu aktivnÏ (aktivnÌ p¯ezimov·nÌ). K tomu, aby p¯eûili,musÌ mÌt dostatek potravy (vysok˝ p¯Ìsun energie), kterou celou zimu hledajÌ. Na zimu majÌ zvl·ötnÌ srst Ëi pe¯Ì. LesnÌci v zimÏ zvÏ¯p¯ikrmujÌ a upravujÌ cesty ke krmelc˘m.


13


14

Jelen lesnÌ (Cervus elaphus)Jelen pat¯Ì mezi ûivoËichy, kte¯Ì jsou p¯es zimu aktivnÌ. V lÈtÏ m· rezavÏ hnÏdou, v zimÏ hustöÌ, öedohnÏdou srst. Na zimu sestupujez vyööÌch horsk˝ch poloh do nÌûin, kde jsou p¯ÌznivÏjöÌ podmÌnky a snadnÏji zde najde potravu. éivÌ se travinami, bylinami, listÌm,pupeny a v˝honky d¯evin a lesnÌmi plody. V zimÏ je jelenÌ zvÏ¯ hojnÏ p¯ikrmov·na. V obdobÌ nejsilnÏjöÌch mraz˘ zvÏ¯ zalehne dohouötiny, kde je alespoÚ trochu chr·nÏna p¯ed ostr˝m vÏtrem a snÏhem. Setrv·v· zde v klidu, snaûÌ se tak zamezit ztr·t·m energie.

MedvÏd hnÏd˝ (Ursus arctos)MedvÏd v zimÏ neupad· do pravÈho zimnÌho sp·nku doprov·zenÈho v˝razn˝mi fyziologick˝mi zmÏnami, ale pouze do tzv. zimnÌhoklidu, obËas p¯eruöovanÈho probuzenÌm, p¯i kterÈm vych·zÌ ven napÌt se a vypr·zdnit. Brloh medvÏda m˘ûe b˝t upraven· jeskynÏ vesk·le, jindy zalehne pod v˝vratem nebo si vyhrabe pelech pod siln˝m stromem, jehoû vÏtve sahajÌ aû k zemi, a nech· se zapadatsnÏhem. V lednu Ëi ˙noru medvÏdice v ˙krytu rodÌ jedno nebo dvÏ ml·Ôata. Ml·Ôata se rodÌ takhle brzo, aby stihla v pr˘bÏhu jara alÈta zesÌlit a p¯eûila dalöÌ zimu. MedvÏd je vöeûravec. éivÌ se ko¯Ìnky a plody, hmyzem, medem divok˝ch lesnÌch vËel, mal˝mi savci,ptaËÌmi ml·Ôaty, mröinami nebo odpadky. Od jara do podzimu se intenzivnÏ vykrmuje, aby dos·hl hmotnosti pot¯ebnÈ k zimnÌmusp·nku.

Ror˝s obecn˝ (Apus apus)Ror˝s obecn˝ je taûn˝ druh. Zimuje v tropick˝ch oblastech Afriky jiûnÏ od Sahary. K n·m se vyd·v· na pouhÈ t¯i mÏsÌce (ze zimoviöù sevracÌ na sklonku dubna a poË·tkem kvÏtna, odlÈt· jiû od druhÈ poloviny Ëervence a v srpnu), aby tu vyvedl mladÈ. Z˘st·v· u n·snejkratöÌ dobu ze vöech taûn˝ch pt·k˘. Ror˝si d¯Ìve hnÌzdili pouze ve skalnÌch ötÏrbin·ch nebo v dut˝ch stromech, rozvoj mÏst jim alep¯inesl nep¯ebernÈ mnoûstvÌ nov˝ch hnÌzdnÌch moûnostÌ. Potravou je hmyz (u n·s i na zimoviötÌch), kter˝ lovÌ v letu. Ror˝sÌ tÏlo jedokonale p¯izp˘sobeno ûivotu ve vzduchu, kde tr·vÌ vÏtöinu svÈho ûivota, v˝jimkou je pouze obdobÌ hnÌzdÏnÌ. Aby pt·ci cestu nazimoviötÏ p¯eûili, musÌ mÌt ¯·dnou tukovou z·sobu a nepoökozenÈ pe¯Ì. Proto vÏtöina pt·k˘ po hnÌzdÏnÌ p¯epe¯uje, na mÌstÏ star˝cha poökozen˝ch letek jim vyr˘stajÌ letky novÈ, neporuöenÈ.Pozn.: N·vrat taûn˝ch druh˘ pt·k˘ m˘ûete pozorovat a zapojit se tak do mezin·rodnÌho internetovÈho projektu, kter˝ po¯·d· spoleËnostBirdLife International. Projekt se jmenuje N·vrat jara (v origin·le Spring Alive) a jeho cÌlem je sledovat n·vrat Ëty¯ ptaËÌch druh˘z africk˝ch zimoviöù na evropsk· hnÌzdiötÏ. KromÏ ror˝se obecnÈho m·te moûnost spolu s dÏtmi z celÈ Evropy sledovat p¯Ìlet vlaötovkyobecnÈ, kukaËky obecnÈ a Ë·pa bÌlÈho. Sv· pozorov·nÌ m˘ûete na internetu sami zad·vat a n·slednÏ pak na mapk·ch a v tabulk·chsledovat, jak se jaro postupnÏ öÌ¯Ì Evropou. VÌce informacÌ naleznete na str·nk·ch »eskÈ spoleËnosti ornitologickÈ www.cso.cz nebona: www.springalive.net (str·nky jsou i v ËeskÈm jazyce).

Sviöù horsk˝ (Marmota marmota)Sviöù horsk˝ se na zimu ukl·d· v hlubok˝ch, senem vystlan˝ch nor·ch k zimnÌmu sp·nku, kter˝ trv· öest aû sedm mÏsÌc˘. P¯i nÏm sejeho tÏlesn· teplota sniûuje na cca 3 oC, kles· dechov· frekvence i tep. ZimnÌ sp·nek sviötÏ b˝v· p¯eruöovan˝, nep¯ijÌm· vöak p¯i nÏmpotravu. Pot¯ebnou energii Ëerp· z tukov˝ch z·sob, kterÈ si vytvo¯il bÏhem lÈta. P¯es zimu ztratÌ aû polovinu svÈ hmotnosti. Na ja¯e poprobuzenÌ zaËÌn· p¯ijÌmat ihned potravu a brzy zase ztloustne. Potrava sviötÏ je v˝hradnÏ rostlinn·, tvo¯Ì ji tr·vy, horskÈ byliny a v˝honkyd¯evin.

Aby ûivoËichÈ v zimÏ co nejmÈnÏ prochladli, musÌ mÌt co nejmenöÌ povrch tÏla. TakÈ vyËnÌvajÌcÌ Ë·sti, jako jsoukonËetiny, uöi, Ëum·k Ëi ocas, musÌ b˝t co nejmenöÌ. Proto majÌ ûivoËichovÈ ûijÌcÌ v chladnÏjöÌch oblastech kratöÌnÏkterÈ Ë·sti tÏla neû ûivoËichovÈ stejnÈho druhu ûijÌcÌ v teplejöÌch oblastech (tzv. Allenovo pravidlo).

3. POBYTOV¡ ZNAMENÕ ñ Metodika pro uËitele

CÌl: NauËit û·ky pozorovat a odlÈvat stopy zvÏ¯e, sezn·mit je s rozdÌly mezi stopami nejbÏûnÏjöÌch druh˘ zvÏ¯e.VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP:VO: »lovÏk a jeho svÏt, P¯Ìrodopis, »lovÏk a svÏt pr·cePT: Environment·lnÌ v˝chovaPopis: V terÈnu û·ci hledajÌ v mal˝ch skupin·ch stopy zvÏ¯e, podle n·vodu v pracovnÌm listu je odlÈvajÌ. Ve t¯ÌdÏ potÈ nav·ûe v˝robazvÌ¯ecÌch stop z brambor, pomocÌ otisku z bramborov˝ch razÌtek û·ci ztv·rnÌ p¯ÌbÏh z pracovnÌho listu.

OdlÈv·nÌ stop

VÏkov· skupina: 2. - 9. t¯Ìda Zä»as: 45 min.Prost¯edÌ: venkovnÌ, zmrzl· snÏhov· pokr˝vkaPom˘cky: s·dra, n·dobka na mÌch·nÌ, lûÌce, voda, karton, prov·zek, n˘û, vazelÌnaPostup: viz pracovnÌ listStopy zvÏ¯e se nejlÈpe najdou na mÌstech, kde se zvÏ¯ shromaûÔuje jako jsou okraje les˘, vodnÌ zdroje, krmelce apod.Pozn.:ï Ve stopÏ psovit˝ch öelem se otiskujÌ i dr·py, kterÈ ve stopÏ koËkovit˝ch öelem zpravidla nenajdeme, neboù je zatahujÌ do ochrannÈho

pouzdra (ve stopÏ je otiskujÌ v˝jimeËnÏ, nap¯. p¯i skoku na ko¯ist).ï Ve stopÏ prasat se pravidelnÏ otiskujÌ i pasp·rky, kterÈ jsou za sp·rky otiötÏny tak doöiroka, ûe m· cel· stopa lichobÏûnÌkovit˝ tvar.

Pasp·rky ostatnÌch sudokopytnÌk˘ (tedy i srnce), se otiskujÌ jen p¯i prudöÌm pohybu a v mÏkËÌm podkladu, pak leûÌ v jednÈ linii zasp·rky, takûe stopa m· obdÈlnÌkovit˝ nebo Ëtvercovit˝ tvar.

ï Myöice se pohybujÌ skokem a zadnÌ tlapky vûdy p¯edhazujÌ p¯ed otisky p¯ednÌch konËetin. Uprost¯ed mezi stopami se otiskuje mÏlk·˙zk· r˝ha od dlouhÈho oc·sku. Stopa po oc·sku m˘ûe probÌhat st¯edem stop, ale m˘ûe se objevovat i v podobÏ oblouËk˘,otiskovan˝ch vedle stopnÌ dr·hy.

RazÌtka z brambor

VÏkov· skupina: 2. ñ 5. t¯Ìda Zä»as: 45 min.Prost¯edÌ: t¯ÌdaPom˘cky: brambory, razÌtkov· barva, poduöka, tuûka, menöÌ n˘û, prkÈnko, atlas stop zvÏ¯ePostup: viz pracovnÌ listTato aktivita navazuje na p¯ÌbÏh ÑJak se zajÌc s liökou p¯eli o to, kdo m· kr·snÏjöÌ stopuì.Nejprve nechejte dÏti, aby si p¯ÌbÏh p¯eËetly a potÈ je vyzvÏte, aby vyhledaly informace o tom, jak vypad· stopa jednotliv˝ch postavz p¯ÌbÏhu. K dispozici mohou mÌt atlas stop zvÏ¯e, pop¯ÌpadÏ mohou nÏkterÈ informace najÌt na internetu. MÏly by nejenom zjistit, jakvypad· otisk jednotliv˝ch stop zvÏ¯e (na stopÏ se sleduje velikost, poËet a postavenÌ prst˘, prstnÌ mozoly, v˝skyt pasp·rk˘, otisky pe¯Ì Ëisrsti na okrajÌch stop atd.), ale takÈ, jak˝m zp˘sobem je zvÌ¯e otiskuje p¯i ch˘zi Ëi bÏhu.

ZajÌc polnÌ (Lepus europaeus)P¯ednÌ stopa zajÌce m· pÏt prst˘, ale palec je zpravidla tak zakrnÏl˝, ûe se ve stopÏ neotiskuje. Na zadnÌ tlapce jsou Ëty¯i prsty a cel·tlapka je delöÌ a o m·lo öiröÌ neû tlapka p¯ednÌ. V otiscÌch vöech tlapek jsou vytlaËenÈ ostrÈ dr·py. ZajeËÌ chodidlo postr·d· jakÈkolimozoly. MÌsto nich je cel· spodina tlapky pokryta hustou, tuhou srstÌ, kter· je zvl·öù vyvinut· na b¯Ìök·ch prst˘, proto se v mÏkkÈmpodkladÏ otiskujÌ ve stopÏ Ëty¯i jamky, kterÈ p¯ipomÌnajÌ otisky prstov˝ch mozol˘. StopnÌ dr·ha je velmi charakteristick· uloûenÌm sledutlapek. ZajÌc se pohybuje r˘znÏ dlouh˝mi poskoky a to tak, ûe svÈ tÏlo prot·hne a nar·z pokrËÌ. ZadnÌ bÏhy klade p¯ed p¯ednÌ a otiskujeje aû po paty, proto jsou jejich otisky dlouhÈ. Otisky p¯ednÌch bÏh˘ jsou vytlaËeny mÌrnÏ öikmo za sebou. PrchajÌcÌ zajÌc se p¯i svÈmbÏhu pohybuje dlouh˝mi skoky. OpÏt klade zadnÌ bÏhy p¯ed p¯ednÌ, ale p¯ednÌ bÏhy jsou posunuty ponÏkud dozadu. Otiskuje sepouze p¯ednÌ Ë·st zadnÌch bÏh˘, neboù zajÌc doölapuje jen na prsty. älÈpÏje p¯ednÌch bÏh˘ jsou kladeny v p¯Ìmce za sebou.

Liöka obecn· (Vulpes vulpes)LiöËÌ stopa m· velmi pravideln˝, elipsovit˝ tvar s v˝raznÏ vytlaËen˝mi dr·py. Na p¯ednÌ konËetinÏ m· liöka pÏt prst˘, ale palec je posazentak vysoko, ûe se ve stopÏ nem˘ûe otisknout. ZadnÌ tlapka m· Ëty¯i prsty. Oba st¯ednÌ prsty se ve stopÏ otiskujÌ tÏsnÏ vedle sebe a jsouna stejnÈ ˙rovni. StejnÏ pravidelnÏ se otiskujÌ nÌûe poloûen· b¯Ìöka vnÏjöÌch prst˘ i st¯edov˝ mozol. Uprost¯ed mezi vöemi polöt·¯kyvznik· pomÏrnÏ velk˝ voln˝ prostor. NejobvyklejöÌ formou liöËÌho pohybu je mÌrn˝ klus. StopnÌ dr·ha je charakteristick· p¯Ìmou Ëarou,neboù mezi otisky tlapek nevznik· rozkroËenÌ. Do otisk˘ p¯ednÌch bÏh˘ se otiskujÌ i zadnÌ bÏhy, neboù liöka klade zadnÌ bÏhy do otisk˘p¯ednÌch bÏh˘. Rychl˝ bÏh aû ˙prk se dÏje dlouh˝mi skoky. P¯i skocÌch liöka vysunuje zadnÌ bÏhy daleko p¯ed p¯ednÌ, ËÌmû otisknutÈstopy tvo¯Ì lichobÏûnÌk. Tento obrazec se st¯Ìd· ve svÈm postavenÌ, jeho delöÌ z·kladna smÏ¯uje jednou dovnit¯ stopnÌ dr·hy a jednouven, coû se pravidelnÏ opakuje.


15


16

Pes dom·cÌ (Canis lupus familiaris)P¯ednÌ stopa psa m· pÏt prst˘, palec se vöak pro sv˘j zakrnÏl˝ vzr˘st a pro vysokÈ umÌstÏnÌ na chodidle ve stopÏ neotiskuje. ZadnÌtlapka je Ëty¯prst·. V kaûdÈ stopÏ se z¯etelnÏ otiskujÌ i dr·py. Stopy psa jsou na rozdÌl od stopy liöky uprost¯ed vyplnÏnÈ, mezi prstnÌmimozoly nevznik· tÈmÏ¯ û·dn˝ prostor. Prost¯ednÌ dva prsty jsou rozev¯enÈ a smÏ¯ujÌ öpiËkami ven. ZatÌmco u liöky jsou stopy p¯iË·rov·nÌ kladeny v tÈmÏ¯ dokonalÈ p¯Ìmce, je Ë·rov·nÌ psa charakteristickÈ vÏtöÌm nebo menöÌm rozkroËenÌm.

Vhodn˝m pr˘vodcem pro pozorov·nÌ stop je kniha: Bouchner, M.: Stopy zvÏ¯e. Ottovo nakladatelstvÌ, Praha 2003. Obr·zky jednotliv˝chstop takÈ naleznete na: http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=221

4. ROSTLINY V ZIMÃ ñ Metodika pro uËitele

CÌl: Sezn·mit û·ky s obdobÌm vegetaËnÌho klidu d¯evin, nauËit vöÌmat si rozdÌl˘ mezi jednotliv˝mi druhy strom˘.VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP:VO: »esk˝ jazyk a literatura, »lovÏk a jeho svÏt, P¯ÌrodopisPT: Environment·lnÌ v˝chovaPopis: é·ci budou nejprve pozorovat zmÏnu barvy a opad list˘ d¯evin, uvÏdomÌ si rozdÌly ve vzhledu strom˘ v lÈtÏ a v zimÏ. NauËÌ seurËovat jednotlivÈ druhy d¯evin v bezlistÈm stavu, budou pozorovat puËenÌ list˘ a vytvo¯Ì si herb·¯ d¯evin.

ZmÏna barvy list˘ a jejich opad

VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä»as: cca 10 n·vötÏv terÈnu v rozmezÌ nÏkolika dn˘, kaûd· n·vötÏva zabere p¯ibliûnÏ 15 min.Prost¯edÌ: okolÌ ökolyPom˘cky: klÌË k urËov·nÌ d¯evin, barevn· lepicÌ p·ska, n˘ûky, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listyPostup: Tato aktivita je zaloûena na cca 10 n·vötÏv·ch terÈnu. Na poË·tku je t¯eba vytipovat vhodnÈ mÌsto pro pozorov·nÌ. VybranÈmÌsto by mÏlo b˝t v okolÌ ökoly, tedy snadno dostupnÈ, a mÏlo by se na nÏm nach·zet nÏkolik r˘zn˝ch druh˘ listnat˝ch d¯evin.RozdÏlte û·ky do mal˝ch skupin (nejlÈpe podle poËtu druh˘ d¯evin, kterÈ jsou na v·mi vybranÈm stanoviöti k dispozici). Do kaûdÈskupiny rozdejte klÌË k urËov·nÌ d¯evin a nechejte û·ky urËit druh stromu, kter˝ budou pozorovat. PotÈ je vyzvÏte, aby si vybrali nakaûdÈm stromu z jednÈ vÏtve 4 listy a ty oznaËili p·skou, aby je p¯i dalöÌ n·vötÏvÏ terÈnu poznali. P¯i znaËenÌ je nutnÈ db·t na to, abyû·ci strom nijak nepoökodili. ZnaËku umÌstÏte tÏsnÏ pod list, ne na Ëepel listu, aby neznemoûnila postupnÈ sledov·nÌ zmÏny barvy.DalöÌ n·vötÏvy terÈnu podnikejte zhruba 2-3kr·t za t˝den. N·vötÏvy je vöak dobrÈ p¯izp˘sobovat aktu·lnÌ situaci. NÏkdy bude doch·zetk barevn˝m zmÏn·m rychleji, jindy pomaleji, z·visÌ na poËasÌ a mÌstnÌch podmÌnk·ch.P¯i kaûdÈ dalöÌ n·vötÏvÏ prov·dÌ û·ci ve skupink·ch pozorov·nÌ sv˝ch oznaËen˝ch list˘. SledujÌ, zda-li se na zelenÈm pozadÌ objevujÌbarevnÈ skvrnky, sledujÌ jejich barvu a jak velkou plochu listu zabÌrajÌ. Z poË·tku bude p¯evaûovat zelen·, pozdÏji se stane dominantnÌjin· barva listu. é·ci sv· pozorov·nÌ zapisujÌ do pracovnÌch list˘, vûdy si poznaËÌ datum pozorov·nÌ. Pozorov·nÌ prov·dÌ tak dlouho,dokud list neodpadne nebo jiû d·le nemÏnÌ barvu.

Pozn.: ZmÏna barvy listu jde ruku v ruce s procesem st·rnutÌ listu. Pro letnÌ mÏsÌce je typick· zelen· barva listu. Zp˘sobujÌ ji zelen·barviva zvan· chlorofyly. V listech se kromÏ chlorofyl˘ nach·zejÌ takÈ dalöÌ barviva, jako jsou karotenoidy, kter· majÌ ûlutÈ a oranûovÈzbarvenÌ. Tato barviva jsou vöak v letnÌch mÏsÌcÌch zcela p¯ekryta zelen˝mi barvivy. Chlorofyly jsou spojeny s fotosyntÈzou, kter· je pr·vÏv letnÌch mÏsÌcÌch, dÌky intenzivnÌmu sluneËnÌmu z·¯enÌ a dostatku sr·ûek, velmi intenzivnÌ.Na konci lÈta zaËÌnajÌ listy st·rnout, kles· intenzita fotosyntÈzy, chlorofyl se zaËÌn· rozkl·dat a postupnÏ mizÌ. OstatnÌ barviva obsaûen·v listu, ûlutÈ a oranûovÈ karotenoidy, jsou v˘Ëi tomuto rozkladu odolnÏjöÌ, a tak jejich zbarvenÌ v listu zaËne postupnÏ vynikat, aû zcelap¯evl·dne. élutÈ zbarvenÌ je typickÈ nap¯Ìklad pro vrbu nebo topol. V listech nÏkter˝ch d¯evin, jako jsou javory a duby, zaËnou postupnÏp¯evl·dat barviva zvan· antokyany. Ty zp˘sobujÌ ËervenÈ a purpurovÈ zbarvenÌ list˘. Na podzim se takÈ Ëasto setk·me s hnÏd˝mzbarvenÌm list˘. To je zp˘sobenÈ kombinacÌ velkÈho mnoûstvÌ t¯Ìslovin a karotenoid˘ v listech. V˝slednÈ zbarvenÌ list˘ z·visÌ na zastoupenÌjednotliv˝ch barviv v listu. Na zbarvenÌ m· vliv i poËasÌ, kterÈ nenÌ kaûd˝ rok stejnÈ a tak kaûd˝ barevn˝ podzim je vûdy jin˝ neû tenp¯edeöl˝.Opad list˘ zp˘sobuje odluËovacÌ korkov· vrstva, kter· se vytv·¯Ì v ̄ apÌku listu a p¯eruöuje tak p¯Ìvod vody. Listy zaËnou usychat a opad·vajÌk zemi. Tento proces je podporov·n rostlinn˝m hormonem ethylenem, naopak rostlinn˝ hormon auxin zp˘sobuje setrv·nÌ listu nastonku, coû je zn·mÈ nap¯. u dub˘, na kter˝ch listy setrv·vajÌ aû do jara, tedy do doby, neû vyraöÌ novÈ. (Zde m˘ûete vhodnÏ nav·zatpoh·dkou ÑAû opad· listÌ z dubuì od Jana Wericha, z knihy Fimf·rum, nakl. Albatros, Praha 2003).Upraveno podle Kdyû probouzÌ se strom a veËer zase usÌn·. Mgr. Zuzana Jakobov·, SdruûenÌ TEREZA, Praha 2005.

Sezn·menÌ se stromy v zimÏ

VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä»as: 45 min.Prost¯edÌ: okolÌ ökoly, t¯ÌdaPom˘cky: klÌË k urËov·nÌ d¯evin v bezlistÈm stavu, n˘ûky, psacÌ pot¯eby, voskovky nebo k¯Ìdy, ËistÈ papÌry, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listyPostup: Nejprve û·ky vyzvÏte, aby si prohlÈdli strom, u kterÈho pozorovali zmÏnu barvy a opad list˘ (mohou pracovat ve stejn˝chskupin·ch jako v p¯edchozÌ aktivitÏ). é·ci by svÈ pozorov·nÌ mÏli zamÏ¯it tak, aby byli schopni odpovÏÔet na ot·zky z pracovnÌho listu.Aby bylo pozorov·nÌ snadnÏjöÌ, mohou opatrnÏ noûÌkem od¯Ìznout z kaûdÈ d¯eviny jednu vÏtviËku. é·ci by si mÏli uvÏdomit vöechnyrozdÌlnÈ znaky jednotliv˝ch d¯evin, zejmÈna rozdÌlnÈ uspo¯·d·nÌ pupen˘ (vst¯ÌcnÈ, st¯ÌdavÈ), d·le jejich barvu, tvar, poËet öupin, p¯Ìtomnostchloupk˘ Ëi lepkavost. P¯estoûe uû û·ci budou n·zev d¯eviny z p¯edchozÌ aktitity zn·t, mohou ho zkusit znovu urËit podle vÏtviËkyv bezlistÈm stavu. PotÈ mohou dohledat dalöÌ druhy d¯evin se stejn˝m uspo¯·d·nÌm pupen˘.P¯Ìklady: vst¯ÌcnÈ ñ javor, jasan, bez; st¯ÌdavÈ ñ dub, buk, habr, lÌpa, jilm,; st¯ÌdavÈ pupeny jsou buÔ postaveny ve spir·le nebo dvoj¯adÈ,vst¯ÌcnÈ pupeny jsou buÔ p¯Ìmo vst¯ÌcnÈ (pupeny jsou ve stejnÈ v˝öi) nebo öikmo vst¯ÌcnÈ (jeden pupen je v˝öe neû druh˝), nÏkdy jsoupupeny nahlouËenÈ.Vhodn˝ klÌË naleznete nap¯. v knize Pikula a kol.: StromovÈ a ke¯ovÈ d¯eviny les˘ a volnÈ krajiny »eskÈ republiky, Cerm, Brno 2004.


17


18

P¯inesenÈ vÏtviËky m˘ûete d·le vyuûÌt, dalöÌm krokem m˘ûe b˝t pozorov·nÌ puËenÌ list˘ Ëi zaloûenÌ herb·¯e d¯evin. PuËenÌ list˘ m˘ûeteprov·dÏt nejd¯Ìve zaË·tkem prosince, neboù do tÈ doby se rostliny nach·zejÌ v dobÏ vegetaËnÌho klidu. ObdobÌ vegetaËnÌho kliduprobÌh· u rostlin v naöem zemÏpisnÈm p·smu v ̄ Ìjnu a listopadu, potÈ probÌh· nÏkolikamÏsÌËnÌ obdobÌ poklidovÈ neboli postdormanËnÌ.Pr·vÏ v tomto obdobÌ, kterÈ nast·v· zaË·tkem prosince, je moûnÈ zmÏnou podmÌnek (doba osvitu, teplota) vegetaËnÌ klid rostlinp¯eruöit a nechat rostliny napuËet (viz Ñbarborkyì). Doba klidu pupen˘ je totiû d·na geneticky, proto na podzim, bÏhem obdobÌvegetaËnÌho klidu, nenÌ moûnÈ tyto procesy umÏle ovlivnit (tj. po p¯enesenÌ do t¯Ìdy nenapuËÌ).Pokud budete chtÌt zaloûit herb·¯, m˘ûete vyuûÌt p¯Ìlohu Ë. 2, do kterÈ û·ci nalepÌ vÏtviËku z danÈ d¯eviny, v pr˘bÏhu roku k nÌ mohoudoplnit vylisovanÈ listy a plody. é·ci takÈ mohou vytvo¯it otisk (frot·û) k˘ry stromu a nalepit ho do pracovnÌho listu. Na k˘ru stromup¯iloûÌ list papÌru a voskovkou Ëi k¯Ìdou po nÏm ÑjezdÌì, dokud se nevytvo¯Ì otisk. DoporuËujeme otisk vytvo¯it nejprve na Ëist˝ papÌra do pracovnÌho listu ho vyst¯ihnout a nalepit.

5. ZIMA A LESNÕCI ñ Metodika pro uËitele

CÌl: Sezn·mit û·ky s pracÌ lesnÌk˘ v zimÏ.VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP:VO: »lovÏk a jeho svÏt, P¯ÌrodopisPT: Environment·lnÌ v˝chovaPopis: é·ci se nejprve teoreticky sezn·mÌ s v˝znamem tÏûby d¯eva v zimnÌm obdobÌ, v pracovnÌm listu sestavÌ v˝voj l˝koûrouta smrkovÈhoa prost¯ednictvÌm hry se prakticky sezn·mÌ s pr˘bÏhem n·letu hmyzu. Pozorov·nÌm v terÈnu se sezn·mÌ s vlivem okusu zvÏ¯e navegetaci.

Sezn·menÌ s k˘rovcem

VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä»as: 15 min.Prost¯edÌ: venkovnÌ, nejlÈpe smrkov˝ lesPom˘cky: nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy, psacÌ pot¯ebyPostup: VysvÏtlete û·k˘m v˝znam zpracov·nÌ d¯eva v zimnÌm obdobÌ. D¯ÌvÌ poch·zejÌcÌ ze zimnÌ tÏûby je kvalitnÏjöÌ neû d¯ÌvÌ z tÏûbyletnÌ, neboù v dobÏ vegetaËnÌho klidu v nÏm neproudÌ mÌza. D¯evo b˝v· v zimÏ mÈnÏ infikov·no d¯evokazn˝mi houbami, p¯ilnavostk˘ry je vyööÌ a nedoch·zÌ tak k jejÌmu strûenÌ. ZimnÌ tÏûba m· i dalöÌ v˝hody ñ povrch p˘dy a povrchovÈ ko¯eny jsou chr·nÏny snÏhem,proto nejsou tak poökozov·ny p¯ibliûovacÌmi prost¯edky a vleËen˝m d¯ÌvÌm. Zmrzl· p˘da je vÌce soudrûn· a neb˝v· tolik naruöov·naa poökozov·na erozÌ. DneönÌ d¯evozpracujÌcÌ pr˘mysl vöak vyûaduje neust·l˝ p¯Ìsun d¯eva, proto jsou tÏûby prov·dÏny v pr˘bÏhu vöechroËnÌch obdobÌ. (P¯esto se tÏûÌ mÈnÏ d¯eva neû p¯ir˘st·, a tak se celkov˝ vÏk porost˘ neust·le zvyöuje.) UpozornÏte û·ky na v˝znamzpracov·nÌ d¯eva z kalamit, potÈ jim rozdejte pracovnÌ listy a nechejte je doplnit v˝voj l˝koûrouta smrkovÈho. é·ci mohou v˝voj k˘rovcedoplnit buÔ p¯Ìmo do pracovnÌho listu nebo je moûnÈ jim mÌsto pracovnÌho listu rozdat nakopÌrovanÈ a rozst¯ÌhanÈ kartiËky s jednotliv˝miv˝vojov˝mi f·zemi. é·ci je srovnajÌ tak, jak n·sledujÌ za sebou, potÈ si udÏlajÌ pozn·mku do pracovnÌho listu. Pracovat mohou i veskupin·ch. Tuto aktivitu m˘ûete provÈst i ve t¯ÌdÏ, vhodnÏjöÌ vöak je spojit ji s n·vötÏvou lesa a vyhled·nÌm k˘rovcov˝ch strom˘. Tamm˘ûete dÏtem uk·zat chodbiËky k˘rovce, tzv. poûerky.L˝koûrout smrkov˝ je mal˝, p¯ibliûnÏ 5mm hnÏdoËern˝ leskl˝ brouËek, kter˝ ûije ve vöech smrkov˝ch lesÌch. Zavrt·v· se pod k˘ru smrk˘a ûivÌ se l˝kem. Po v˝raznÈm naruöenÌ tÏchto vodiv˝ch pletiv strom usych·. DospÏlÌ k˘rovci p¯ezimujÌ pod k˘rou strom˘, ve kter˝ch sevyvinuli, nÏkte¯Ì tÈû v hrabance pop¯. v souöÌch. VylÈt·vajÌ na ja¯e, kdyû venkovnÌ teplota dos·hne cca 17 oC. SameËek vyhled·v· vhodnÈsmrky, do kter˝ch se zavrt·v· a vyhlod·v· v l˝ku tzv. snubnÌ kom˘rku. Tam jej vyhledajÌ samiËky, kterÈ oplodnÌ. SamiËky (nejËastÏji dvÏ)po tÈ hlodajÌ v l˝ku tzv. mateËnÈ chodby (rovnobÏûnÏ s vl·kny l˝ka), ve kter˝ch kladou na obÏ strany vajÌËka. Celkem naklade samiËkapr˘mÏrnÏ 60 vajÌËek. Z vajÌËek se vylÌhnou po 5-14 dnech larvy, kterÈ hlodajÌ chodby kolmo na chodbu mateËnou. äkodÌ tÌm ze vöechv˝vojov˝ch st·diÌ k˘rovce nejvÌce. P¯eruöÌ totiû znaËn˝ poËet vl·ken vodiv˝ch pletiv. Kdyû larva dospÏje, rozöÌ¯Ì chodbu v kom˘rku, kdese zakuklÌ. St·dium kukly trv· p¯i p¯ÌznivÈm poËasÌ okolo 14 dn˘, p¯i p¯ezimov·nÌ i nÏkolik mÏsÌc˘. VylÌhl˝m brouk˘m trv· nejmÈnÏ 3t˝dny neû pohlavnÏ dospÏjÌ. V tÈ dobÏ se ûivÌ l˝kem nejËastÏji v okolÌ kom˘rky. Ve velmi p¯Ìzniv˝ch podmÌnk·ch trv· celkov˝ v˝vojk˘rovce 7 t˝dn˘, v mÈnÏ p¯Ìzniv˝ch podmÌnk·ch se prodluûuje. BÏhem jednoho roku se takto m˘ûe vyvinout 1ñ2, v˝jimeËnÏ i 3 pokolenÌ.

Aby dÏti lÈpe pochopily riziko p¯emnoûenÌ ök˘dc˘, m˘ûete nav·zat n·sledujÌcÌ hrou:

Nemocn˝ strome ñ kde jsi?

VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä»as: 30 min.Prost¯edÌ: venkovnÌ, nejlÈpe smrkov˝ lesPom˘cky: rozst¯ÌhanÈ kartiËky (p¯Ìloha Ë. 3), barevnÈ kartiËky (ËervenÈ, zelenÈ) vyst¯ÌhanÈ z barevnÈho papÌruPostup: Podle poËtu ˙ËastnÌk˘ si nakopÌrujte kartiËky z p¯Ìlohy Ë. 3 a rozdÏlte je û·k˘m podle n·sledujÌcÌho klÌËe: nemocnÈ stromy40%, zdravÈ stromy 40%, k˘rovci 20% ̇ ËastnÌk˘. Nejprve û·k˘m rozdejte kartiËky Ñk˘rovecì Ëi Ñstromì. Strom˘m jeötÏ p¯idÏlte barevnÈkartiËky (Ëerven· = strom je nemocn˝, zelen· = strom je zdrav˝). NÏkte¯Ì ̇ ËastnÌci p¯edstavujÌ zdravÈ stromy, nÏkte¯Ì nemocnÈ. Navz·jemnevÌ, kdo jak˝ strom p¯edstavuje, nevÌ to ani k˘rovec.⁄ËastnÌci se rozmÌstÌ v blÌzkÈm okolÌ a op¯ou se o stromy. K˘rovci na povel zaËnou nalÈt·vat na stromy (n·hodnÏ zvolenÈ) a potichu septajÌ, zda-li se jedn· o strom nemocn˝ nebo zdrav˝. K˘rovec se m˘ûe zavrtat jen do nemocnÈho stromu a tÌm p¯eûÌt. Aby naöelnemocn˝ strom, smÌ udÏlat jenom 20 krok˘. Pokud ho bÏhem 20 krok˘ nenajde, vyhladovÌ a umÌr·. Pokud k˘rovec nalezne nemocn˝strom, m˘ûe se do nÏj zavrtat - rozmnoûit. Pak m· opÏt dvacet krok˘, aby mohl najÌt dalöÌ nemocn˝ strom. Pokud se do jednoho nemocnÈhostromu zavrt· jiû pÏt k˘rovc˘, strom umÌr· a ˙ËastnÌk se st·v· takÈ k˘rovcem. PotÈ si role vymÏnÌ.Moûnost rozöÌ¯enÌ: Hru m˘ûete jeötÏ rozöÌ¯it o ˙ËastnÌky, kte¯Ì budou p¯edstavovat p¯irozenÈ nep¯·telÈ k˘rovce, nap¯. datla. Pak musÌb˝t zhotoveny jeötÏ kartiËky datel. Datel m· k dispozici vÌce krok˘ neû k˘rovec (30 krok˘). K˘rovci dostanou n·skok, aby mÏli dostatekËasu se rozmnoûit. Teprve pak p¯ich·zÌ do hry datel. Sezobnut˝ k˘rovec si musÌ sednout do d¯epu a tÌm vypad·v· ze hry. Kaûd˝ k˘rovecdod·v· datlovi energii ñ dalöÌch 30 krok˘.

Hra by mÏla pouk·zat na velk˝ reprodukËnÌ potenci·l k˘rovc˘.P¯evzato z: ÑPojÔme na to od lesaì - P¯ÌruËka ekologickÈ v˝chovy a lesnÌ pedagogiky, Spr·va NP a CHKO äumava, Vimperk 2003


19


20

L˝koûrout smrkov˝ je p¯irozenou souË·stÌ smrkov˝ch les˘, kterÈ hostÌ stovky druh˘ hmyzu. Kaûd˝ druh, tedy i k˘rovec, m· v ekosystÈmusvou nezastupitelnou funkci. Uûitek k˘rovce spoËÌv· v tom, ûe si p¯ednostnÏ vybÌr· smrky starÈ, nemocnÈ, poökozenÈ a jinak oslabenÈ.NejvyvinutÏjöÌm smyslem k˘rovce je Ëich. DÌky nÏmu rozezn·v· chemickÈ l·tky, kterÈ stromy uvolÚujÌ a jejichû sloûenÌ se mÏnÌ podlejejich zdravotnÌho stavu. Smrk napaden˝ k˘rovcem m· nÏkolik moûnostÌ obrany. Kdyû brouk vnikne pod k˘ru, poökodÌ prysky¯iËnÈkan·lky a z nich se na nÏj vy¯ine mÌza, kter· jej p¯ilepÌ a zahubÌ. Schopnost smrku vyr·bÏt obrannÈ l·tky z·visÌ na jeho zdravotnÌm stavu.ZatÌmco zdrav˝ smrk se ubr·nÌ i velkÈmu n·letu k˘rovc˘, oslaben˝ strom snadno podlehne. P¯i velk˝ch kalamit·ch vöak k˘rovec dok·ûeudolat i silnÈ stromy. StejnovÏkÈ, monokulturnÌ lesy oslabenÈ nap¯. imisemi vöak dnes p¯edstavujÌ pro k˘rovce doslova prost¯en˝ st˘l.Pr·vÏ dostupnost potravy je jednÌm z limitujÌcÌch faktor˘ p¯emnoûenÌ k˘rovce. Proto takÈ ve smÌöen˝ch lesÌch nedoch·zÌ k velk˝mkalamit·m.

LesnÌ pr˘zkum

VÏkov· skupina: 6. ñ 9. t¯Ìda Zä»as: 45 min.Prost¯edÌ: venkovnÌ, lesPom˘cky: p·smo, klubko prov·zku, 4 kolÌky pro jednu skupinu, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listyPopis: Nejprve je t¯eba najÌt vhodn˝ oplocen˝ ˙sek zmlazujÌcÌho se porostu, kter˝ pokud moûno hraniËÌ s porostem stejnÈho vÏku,avöak neoplocen˝m. K tÈto aktivitÏ je vhodnÈ kontaktovat lesnÌho hospod·¯e, kter˝ se o les ve vaöem okolÌ star· a domluvit se navhodnÈm mÌstÏ pro pozorov·nÌ. V obou Ë·stech porostu bude prov·dÏn pr˘zkum ökod zp˘soben˝ch zvÏ¯Ì.Vytvo¯te 2 skupiny û·k˘ (1 skupina bude pracovat v oplocenÈ Ë·sti, druh· mimo ni). Kaûd· skupina si prov·zkem vymezÌ Ëtverec 3 x 3m (m˘ûe odkrokovat nebo pouûÌt p·smo). é·ci nejprve zaznamenajÌ druhy a poËet stromk˘ ve svÈm ˙seku. PotÈ zaznamenajÌ poËetpoökozen˝ch jedinc˘ a druh poökozenÌ do pracovnÌch list˘. Nakonec zmÏ¯Ì v˝öku stromk˘.Po p¯Ìchodu do t¯Ìdy dÏti svÈ v˝sledky srovn·vajÌ. Je vhodnÈ nav·zat diskuzÌ o vlivu okusu zvÏ¯e na vegetaci, o p¯emnoûenÌ a regulacepopulacÌ zvÏ¯e, zp˘sobech ochrany apod.Tuto aktivitu je vhodnÈ prov·dÏt po delöÌ dobu (i nÏkolika let) a srovn·vat r˘st zdrav˝ch a poökozen˝ch stromk˘. KromÏ zaznamen·nÌdruh˘ a poËtu stromk˘ a mnoûstvÌ ökod je vhodnÈ obÏ sledovanÈ plochy i jednotlivÈ sazenice takÈ fotografovat. DoporuËujeme vytvo¯itvûdy dva snÌmky v pr˘bÏhu jednoho roku, prvnÌ vûdy v obdobÌ r˘stu, druh˝ v obdobÌ vegetaËnÌho klidu.Po nÏkolika letech je moûnÈ takÈ oplotit i neoplocenou srovn·vacÌ plochu, aby bylo moûnÈ pozorovat, jak˝m zp˘sobem poökozenÈsazenice reagujÌ na n·slednou ochranu.

Na tuto aktivitu lze nav·zat hrou:

Strom ñ srnec ñ rys

»as: 30 min.Pom˘cky: rozst¯ÌhanÈ zelenÈ kartiËky, 2 molitanovÈ mÌËkyProst¯edÌ: venkovnÌ, volnÈ prostranstvÌPostup: VytyËte hracÌ plochu o v˝mÏ¯e p¯ibliûnÏ 10 x 20 m. Podle poËtu û·k˘ si nast¯Ìhejte ze zelenÈho papÌru kartiËky (na jednohoû·ka cca 5 kartiËek). é·ky rozdÏlte do dvou skupin podle n·sledujÌcÌho klÌËe: srnec 90%, rys 10% a kaûdÈmu srnci rozdejte dvÏ kartiËky.Podle jednÈ kratöÌ strany hracÌho pole rozh·zejte zbylÈ kartiËky, kterÈ budou p¯edstavovat stromy. CÌlem kaûdÈho hr·Ëe je zÌskat conejvÌce zelen˝ch kartiËek, kterÈ p¯edstavujÌ potravu ñ srnec okusuje stromy, rys lovÌ srnce. Hr·Ëe rozestavte v hracÌm poli tak, aby najednÈ kratöÌ stranÏ st·li srnci, na druhÈ stranÏ byly umÌstÏny kartiËky p¯edstavujÌcÌ stromy, uprost¯ed stojÌ rysi. Snahou srnc˘ je dostat seza potravou, po cestÏ vöak na nÏ ËÌh· rys. Pokud srnce ulovÌ, srnec mu odevzd·v· jednu kartiËku. Pokud dobÏhne na druhou stranuhracÌho pole, smÌ si naopak jednu kartiËku vzÌt a vracÌ se zp·tky. OpÏt na nÏho ËÌh· rys, kter˝ ho m˘ûe ulovit. Aby mohl srnec pokraËovatve h¯e, musÌ mÌt u sebe alespoÚ jednu kartiËku. Pokud ji ztr·cÌ, vypad·v· ze hry.Po cca 5-10 minut·ch hru p¯eruöte a povÌdejte si s û·ky o jejÌm pr˘bÏhu. V tÈto f·zi hry by mÏla b˝t situace vyrovnan· ñ p¯Ìroda jev rovnov·ze, neboù srnci majÌ dostatek sv˝ch p¯irozen˝ch nep¯·tel, kte¯Ì regulujÌ jejich populaci a nedovolÌ jim p¯emnoûit se a decimovattak lesnÌ porosty.Zahrajte si hru znovu od zaË·tku, avöak pozmÏÚte pravidla tak, ûe p¯idÏlÌte cca 10% û·k˘ roli ËlovÏka. »lovÏk stojÌ vnÏ hracÌho polea jeho cÌlem je ulovit öelmu ñ rysa. M· k dispozici molitanov˝ mÌËek, kter˝m Ñst¯ÌlÌì. Jakmile rysa zas·hne, rys vypad·v· ze hry a odch·zÌmimo hracÌ pole. Hru ukonËete tehdy, kdyû zb˝v· poslednÌ rys. Diskutujte s û·ky o tom, co by se stalo, kdyby doölo k vyhubenÌ vöechöelem (- k p¯emnoûenÌ sp·rkatÈ zvÏ¯e) a zda by mohlo dojÌt k p¯emnoûenÌ rysa, kdyby nezas·hl ËlovÏk (- nemohlo, rys se mnoûÌ pouzetak, aby se uûivil).ZvÏ¯ m· v souËasnosti velk˝ vliv na zdravotnÌ stav les˘. äkodÌ okusem letorost˘, pupen˘, jehlic nebo list˘ sazenic, dalöÌ ökody vznikajÌloup·nÌm a ohryzem k˘ry, vytlouk·nÌm paroûÌ Ëi odÌr·nÌm kmen˘. Ohryzem a loup·nÌm k˘ry trpÌ p¯edevöÌm smrk, borovice, jedle a cel·¯ada listn·Ë˘, okusem trpÌ p¯edevöÌm mladÈ sazenice, zejmÈna jedle a buk. SnÌûenÌ ökod zvÏ¯Ì lze dos·hnout jednak p¯Ìm˝mi opat¯enÌmi(mechanick· ochrana ñ oplocenky, chemick· ochrana ñ p¯Ìpravky proti okusu zvÏ¯e), jednak nep¯Ìm˝mi opat¯enÌmi, a to snÌûenÌmpoËetnÌho stavu zvÏ¯e. Redukce na p¯irozenÏjöÌ ˙roveÚ, aù jiû odst¯elem nebo p¯ÌrodnÌ selekcÌ, je nanejv˝ö û·doucÌ. »lovÏk vöak vyst¯ÌlelvelkÈ öelmy, a tak nÏkterÈ druhy zvÌ¯at, zejmÈna sudokopytnÌci, ztratily svÈ p¯irozenÈ nep¯·tele. »lovÏk (myslivec) vöak tyto öelmynedok·zal plnohodnotnÏ nahradit. Jeleni, daÚci i srnci se proto p¯emnoûili, je jich nynÌ v lesÌch mnohon·sobnÏ vÌce, neû odpovÌd·p¯ÌrodnÌ rovnov·ze. Sp·s·nÌm mlad˝ch stromk˘ a poökozov·nÌm porost˘ ohroûujÌ existenci lesa, kter˝ nenÌ schopen se bez pomocilesnÌk˘ samostatnÏ obnovit.Informace o reintrodukci rysa (a dalöÌch öelem) naleznete na webov˝ch str·nk·ch HnutÌ Duha http://www.hnutiduha.cz/aktivity/lesy/selmy.htmläkody na porostech (ale i na polÌch) zp˘sobujÌ i divok· prasata. Na druhou stranu jejich aktivita p¯i hled·nÌ potravy m· pozitivnÌ dopad,neboù rozr˝v·nÌm p˘dy vytv·¯ejÌ vhodnÈ podmÌnky pro uchycenÌ semen a r˘st semen·Ëk˘ lesnÌch d¯evin.

21

P¯Ìloha Ë. 1 ñ PÿEZIMOV¡NÕ éIVO»ICHŸ

Jak vypad· mojesrst v zimÏ?

Co je moupotravou v lÈtÏ?

Co je moupotravou v obdobÌ

zimy?

Kde se v zimÏukr˝v·m p¯ed

nep¯ÌznÌ poËasÌ?

M˘ûeme se v zimÏpotkat?

ProË mohu b˝tv zimÏ snadnou

ko¯istÌ öelem,nap¯. vlka?

Jak vypad· mojesrst v zimÏ?

Co tvo¯Ì moupotravu v lÈtÏ?


zimy?Jak tr·vÌm zimu?

LiöÌ se mojehmotnost v lÈtÏ

a v zimÏ?

M˘ûeme se v zimÏpotkat?

Kde potravu lovÌm? Je mÈ pe¯Ì stejnÈv lÈtÏ i v zimÏ?

Pochutn·m sina ûÌûale?


zimy?

LiöÌ se mojehmotnost

p¯ed zaË·tkema koncem zimy?

Jak tr·vÌm zimu?

Jak vypad· m˘jp¯Ìbytek v zimÏ?

Jak· je mojetÏlesn· teplota

v zimÏ?

23

Kde je mÈ letnÌobydlÌ?

Mohu k v·mp¯iletÏt v zimÏ do

krmÌtka?

Co je moupotravou v lÈtÏ?

Co je moupotravou v zimnÌm

obdobÌ?

P¯Ìloha Ë. 1 ñ PÿEZIMOV¡NÕ éIVO»ICHŸ


25

P¯Ìloha Ë. 2 ñ SEZN¡MENÕ SE STROMY V ZIMÃ


27

28

P¯Ìloha Ë. 3 ñ NEMOCN› STROME ñ KDE JSI?

STROM STROM STROM STROM




KŸROVEC KŸROVEC KŸROVEC KŸROVEC

DÏkujeme vöem, kte¯Ì pracovnÌ listy p¯ipomÌnkovali:

Bc. Aneûka Pavliöov· ñ Lesy »eskÈ republiky, s. p.Michal Podhrazsk˝ ñ »SOP KadaÚ ÑZelenou stopouì

Mgr. Zuzana Jakobov·, Petra äimonov·, Ing. Dana Vot·pkov· ñ SdruûenÌ TEREZA

Pouûit· literatura:

Bouchner, M.: Stopy zvÏ¯e. Ottovo nakladatelstvÌ, Praha 2003Dolejö, K.: SkautskÈ stopa¯stvÌ. Merkur, Praha 1991

Jakobov·, Z.: Kdyû probouzÌ se strom a veËer zase usÌn· aneb Fenologick˝ pr˘vodce.SdruûenÌ TEREZA, Praha 2006.

kolektiv autor˘: PojÔme na to od lesa. P¯ÌruËka ekologickÈ v˝chovy a lesnÌ pedagogiky,Spr·va NP a CHKO äumava, Vimperk 2003

kolektiv autor˘: P¯ÌruËka pro vlastnÌky lesa. Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ, Praha 2001Neuman, J.: DobrodruûnÈ hry a cviËenÌ v p¯ÌrodÏ. Port·l, Praha 1998

Pikula a kol.: StromovÈ a ke¯ovÈ d¯eviny les˘ a volnÈ krajiny »eskÈ republiky, Cerm, Brno 2004

PracovnÌ listy ZIMA V LESE ñ doplÚujÌcÌ pracovnÌ listyk projektu Les ve ökole ñ ökola v lese

Autor: Ing. Iva MaröÌkov·, Mgr. Zuzana Jakobov·Ilustrace: © Jan SmolÌk

Grafick· ˙prava: Dita BabouËkov· ñ Studio Vav¯inecVydalo: © SdruûenÌ TEREZA, Praha 2006

PracovnÌ listy byly vytvo¯eny za finanËnÌ podpory st·tnÌho podniku Lesy »eskÈ republiky.

zima v lese - lesveskole.czlesveskole.cz/_files/userfiles/zima_v_lese_komplet.pdf · zima nenÌ na...

Documents