KVĚTEN 2001

CENA 55 KČ

ODBORNÝ MĚSÍČNÍK O VŠEM, CO SOUVISÍ S ODPADY

5

■ odpad měsíce

Zdravotnický odpad● Metodický návod Ministerstva zdravotnictvípro nakládání s odpadem ze zdravotnickýchzařízení

● Informace o zdravotnických odpadech v zahraničních databázích

■ odborná příloha

Ekologické zátěže● Využití podzemních drenážních stěn v Pilaně Hulín

● Sanace elektrorozvodny ● Pozďátky - 5 let havarijního stavu ● Co s úniky nebezpečných látek při haváriích

■ dále z obsahu● Ekologické přínosy akcí SFŽP● Pneumatiky jako cenný zdroj surovin● K rozvojovým programům UNDP● Kalendář● Ze zahraničního odborného tisku● Přehled užitečných internetových stránek● Konference ODPADY 21

■ pravidelná příloha

PRAHA A ODPADY● Propagace tříděného sběru komunálníhoodpadu

● Nakládání s obalovým odpadem● Připravované sběrné dvory města Prahy

A-TEC servis s.r.o.Orlovská 22713 00 Ostravatel. 069/622 3041-44fax. 069/622 3049e-mail: info@a-tec.cz

Naše společnost Vám nabízí následující produkty a služby:● Vozidla pro svoz odpadu HALLERnástavby o objemu 15–28 m3 pro nádoby 110 litrů – 7 m3 vhodné prosvoz domácího a průmyslového odpadu

● ZAMETACÍ STROJE KROLL A SCARABnástavby o objemu nádrže na smetí 2–6 m3 se širokou škálou dalšíchpřídavných zařízení, dodávky jsou možné také včetně výměnného sys-tému a dodávek nástaveb pro zimní údržbu chodníků a komunikací

● VOZIDLA MULTICAR M 26včetně veškerých nástaveb, ve spojení s výměnnou zametací nástavbouSCARAB a nástavbami pro zimní údržbu představují špičkový produktpro celoroční údržbu chodníků a komunikací

● Opravy zametacích strojů IFAprovádíme veškeré opravy samosběrných strojů IFA všech provedenívčetně zásilkového prodeje ND

Čím se zabýváme: - recyklace, rafinace, přepracování

Co nabízíme:- recyklaci veškerého elektronického a elektrotech-

nického odpadu: relé, kontakty, konektory, moni-tory, plošné spoje, počítače, kabely, stykače, atd.)

- recyklaci telefonních ústředen (reléové i digitální)

- recyklaci či přepracování průmyslových drahoko-vových odpadů

- zpracování stěrů

Kde nás kontaktovat: VITARO s.r.o.Poděbradská 1091289 12 SadskáTel/fax: 0325/ 594 325

E-mail: kovy@vitaro.cz URL: www.vitaro.cz

SPOLEČNÁ JISTOTA A PROFIT

VÝHODNÁ NABÍDKA NOVÉHO TYPU VÁZACÍHOMATERIÁLU DO VAŠICH LISŮ NA ODPAD

Všem uživatelům paketovacích lisů na odpad s tlačnou silou až do 20 t nabízíme polypropyle-nový vázací motouz, který plnohodnotně nahra-zuje doposud užívané PE pásky šíře 8,9 a 13 mmči vázací drát.

Charakteristika PP motouzu:barva návin pevnost průtažnost

bílá 275 m 370 kPa 8 %

Motouz je dodáván v typizovaných cívkách o rozměru:

délka 155 mm, celkový průměr 194 mm, vnitřní průměr 36 mm, váha cca 2 kg

Cena: 250–290 Kč (bez DPH), množstevní slevyTermín dodání: ihned

Vaše dotazy, požadavky na zaslání vzorku či objednávky směrujte na firmu:

Jindřich Mikulecký tel./fax: 0468-572018M. Alše 1611 m. tel.: 0603-170172565 01 Choceň e-mail: jmikulecky@iol.cz

ENKAPSULACEUzavření ložiska znečištěníin-situ nepropustnou clonou

REAKČNÍ BARIÉRYPropouští podzemní vodu a současně z ní v reakční

bráně odnímá znečištění

DRENÁŽNÍ STĚNYUmožňují soustředit

znečištění podzemní vodydo čerpacích studní

K Botiči 6 101 00 PRAHA10

Tel.: 02 / 717 45 217-18, 717 45 206

FAX : 02 / 717 45 215Internet:

www.soletanche.cze-mail:

soletanche@soletanche.cz

✦ Ekologické audity,rizikové analýzy,posudky, E.I.A.

✦ Hydrogeologické,geologické a geochemické průzkumy

✦ Projekty sanací včetněskládek

✦ Sanace zemin,podzemních vod a skládek

✦ Sanace a demolice výrobních objektů a zařízení

✦ Havarijní plány✦ Služby v oblasti řešení

problematiky odpadníchvod

Nad Opatovem 2140/2,149 00 Praha 4

tel./fax: 02/679 145 73,794 03 45

e-mail: ekora@ekora.cz

tř. Víta Nejedlého 951,500 02 Hradec Králové

(problematika odpadních vod)tel./fax: 049/541 11 17,mobil: 0601/202 206

SPALOVNA NEBEZPEČNÉHO ODPADU

nabízíme likvidaci:✓ nebezpečných odpadů ze zdravotnictví za bezkonkure-

nční ceny,✓ nebezpečných průmyslových odpadů, včetně kapal-

ných,✓ zabaveného a nepotřebného zboží pod dozorem příslu-

šných orgánů,✓ archivů všech typů.

EMSEKO s.r.o.Tyršovo nábřeží 401, 760 01, Zlín

tel.: 067 / 753 27 20, 710 56 51, 06 03 / 879 659http://www.emseko.cz, e-mail:spalovna@emseko.cz

VÝKUP STARÝCHTRÁMŮ

DEMONTÁŽE STŘECH A STROPŮ

JEN ZA DŘEVO

RUDOLF FLÉGR ŽACLÉŘ

Tel.: 0439 77 61 620602 377 8810608 377 881

WWW.TRAMY.CZ

rflegr@volny.cz

Již za pouhých 1880 Kč

(při opakování i za méně)lze pořídit inzerát

v časopisu

Informace v redakci:Tel.: 02/74 78 44 16-7

(ing. Procházka),E-mail: forum@cemc.cz

Puro-Klima, v.d.Hornokrčská 7/707140 00 Praha 4tel.: 02/6126 1429, Fax: 02/6126 1002,e-mail:londracek@puro-klima.cz, www.puro-klima.cz

MIKROVLNNÁDEKONTAMINACEINFEKČNÍCH ODPADŮ

Bezpená, ú inná a snadná

spolehliv ni í rovnom rným mikrovlnným oh evem bezpetlaku všechny viry, vegetativní bakterie, spóry sntislezinné, parazity a plísn.

SOLETANCHEČESKÁ REPUBLIKA s.r.o.

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

5

❚ spektrum

Nové Avie vyplÀují mezeru na trhu 6

Biodegradace popáté 6

Vykupují staré trámy 7

Recycling 2001 8

Memorandum 6. Mezinárodní konference Recycling 2001 9

❚ odpad mûsíce

Zdravotnick˘ odpad 10

Metodick˘ návod Ministerstva zdravotnictví pro nakládání

s odpadem ze zdravotnick˘ch zafiízení 10

Informace o zdravotnick˘ch odpadech v zahraniãních

databázích 13

❚ odborná pfiíloha

Ekologické zátûÏe 15

VyuÏití podzemních drenáÏních stûn - Sanace areálu

Pilana Hulín, a. s. 15

Sanace elektrorozvodny 16

Pozìátky - 5 let havarijního stavu skládky odpadÛ 17

Co s úniky nebezpeãn˘ch látek pfii haváriích 18

Havarijní sluÏba - cesta k úspofie nákladu na sanace 19

❚ fiízení

Státní fond Ïivotního prostfiedí âR - Ekologické pfiínosy akcí

v roce 2000 20

❚ nakládání s odpady

Pneumatiky jako cenn˘ zdroj surovin 24

❚ servis

Zpravodaj âAOH 23

K rozvojov˘m programÛm UNDP 23

Kalendáfi 25

Ze zahraniãního odborného tisku 26

Pfiehled uÏiteãn˘ch internetov˘ch stránek 28

ODPADY 21 29

Resumé 30

❚ pravidelná pfiíloha PRAHA A ODPADY

Propagace tfiídûného sbûru komunálního odpadu i

Nakládání s obalov˘m odpadem ii

Pfiipravované sbûrné dvory hl. mûsta Prahy iv

❚ Legislativní stránky ãasopisu - volnû vloÏená pfiíloha

RUKOVùË ODPADOVÉHO HOSPODÁ¤STVÍ 2001-2002

FOTO NA TITULNÍ STRANù ARCHIV REDAKCE

OBSAH

Myslete na budoucnost své firmy!

Inzerujte v prestiÏním odborném ãasopisu

ODPADOVÉ FÓRUM.Úãinnost reklamy nelze poãítat poãtem strojÛ prodan˘ch

mûsíc po vyjití inzerátu. Jde pfiedev‰ím o to pfiipomenout

se va‰im b˘val˘m zákazníkÛm a dostat se do povûdomí

tûm, ktefií se va‰imi zákazníky jednou mohou stát. Inzerce

v kvalitním odborném tisku pÛsobí dlouhodobû, protoÏe

ãtenáfii se k ãasopisu podle potfieby vracejí.

POZOR Zmûna telefonÛ do redakce!

V dobû tisku tohoto ãísla má dojít ke zmûnû

telefonních linek vydavatele ãasopisu

âeského ekologického manaÏerského centra

a tedy i redakce.

Nová ãísla budou: 02/74 78 44 16-7

Faxové ãíslo 02/74 77 58 69 zÛstává

v platnosti.

KaÏd˘ jsme kaÏd˘Tento, na prv˘ pohled nesmysln˘

nadpis je pfiesto logick˘. Subjekt uve-den˘ na druhém místû je totiÏ kaÏd˘obãan, kter˘ má, jak se fiíká ze zákona,své obecné povinnosti. To platí jaku stále je‰tû platného zákona o odpa-dech, tak v daleko vût‰í mífie i u novûnavrÏeného zákona. Zatímco „kaÏd˘”je ve sto pûtadvacítce uveden jen jednou, v návrhu nového zá-kona je jiÏ na ãtyfiech místech. Sankce za nesplnûní uvede-n˘ch povinností pro „kaÏdého” v pfiipravovaném zákonu sicenejsou, ale v‰eobecné a obecné povinnosti pfii nakládání s od-pady lze zafiadit do základních lidsk˘ch návykÛ, které by simûl „kaÏd˘” osvojit jiÏ v mládí, jako fiadu jin˘ch dovedností, bezkter˘ch ãlovûk Ïít nemÛÏe. Není to v‰ak u nás stále bûÏné aniobvyklé. Staãilo by, kdyby „kaÏd˘” tfiídil domovní odpady a od-ná‰el do urãen˘ch kontejnerÛ, odkládal smí‰en˘ odpad jen donádob k tomu urãen˘ch, fiídil se obecnû závazn˘mi vyhlá‰ka-mi obce, v níÏ Ïije, a neodkládal odpad, kam si zamane. Jak jednoduché a snadné. V na‰em Ïivotû je to v‰ak stále úplnû jinak.

Vzpomínám, jak pfii jedné cestû na zahraniãní veletrh jsmenav‰tívili jistého známého, kdesi ve stfiedním Nûmecku.Stfiedo‰kolsk˘ uãitel bydlel s rodinou v novém rodinném dom-ku na okraji jakéhosi mûsteãka. KdyÏ se dozvûdûl, Ïe se za-b˘váme odpady, s hrdostí nás vedl do sklepa. Tam jsme moh-li vidût, jak na exkurzi v nejmodernûj‰ím tfiídicím stfiedisku, rÛz-né nádoby, pfiepravky, pytle a krabice. Ty obsahovaly nejenzcela bûÏnû vytfiídûné komodity, jako zvlá‰È bílé, zelené i hnû-dé sklo, plastové lahve, noviny a ãasopisy a ostatní papír, alei ménû bûÏné, jako ãistû vymyté kelímky od jogurtÛ, hliníkovéfólie, staré ‰aty a ostatní hadry, plechová víãka od piva a limo-nád.

Jako vrchol pfiedstavení nám byl pfiedveden plastov˘ prÛ-hledn˘ pytel témûfi pln˘ korkov˘ch zátek, snad i jako dÛkaz, Ïese v kraji dafií dobr˘m vínÛm. KdyÏ jsem se hostitele zeptal,kam odná‰ejí v‰echny vytfiídûné suroviny odvûtil, Ïe nûco od-vezou sami jednou za ãas do sbûrného dvora a pro nûco siv urãit˘ch termínech pfiijedou specializované firmy. O ‰punty si-ce zatím nikdo nemá zájem, ale proã vyhazovat takov˘ vzácn˘materiál, jednou se pro nûj urãitû najde uplatnûní! Dále jsme sedozvûdûli, Ïe aã na ‰kole vyuãuje tûlocvik a zemûpis, pfii kaÏdépfiíleÏitosti k tfiídûní odpadÛ vychovává své Ïáky. Také nás ubezpeãil, Ïe takto vybaven˘ sklep má v okolí témûfi kaÏd˘.

Vzpomnûl jsem si na tohoto uãitele, kdyÏ jsem si ãetl v zá-konu, co musí „kaÏd˘”. Ve jmenované zemi to kaÏd˘ musí ta-ké, ale kaÏd˘ to dûlá samozfiejmû a víc neÏ je pfiedepsáno.

ss pp ee kk tt rr uu mm

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

6

První prototypy vozu fiadyD byly postaveny v roce 1999.Tuzemsk˘ prodej vozÛ byl za-hájen v fiíjnu roku 2000, a to vedvou typov˘ch fiadách - D60(celková hmotnost 6 t) a D75(celková hmotnost 7,5 t) s v˘-konem motoru 85 kW. V dub-nu leto‰ního roku bude v˘rob-ková fiada doplnûna vozemD90 (celková hmotnost 9 t).

Dále probíhají v˘vojové prá-ce na vozidle s je‰tû vy‰‰í cel-kovou hmotností, na plnopo-honné verzi 4x4 a verzi vozus prodlouÏenou kabinou, takaby bylo moÏno tyto vozypouÏívat efektivnû i pro insta-laci rÛzn˘ch komunálnícha speciálních nástaveb vyÏa-dujících vy‰‰í uÏitkovou hmot-nost. Toto roz‰ífiení v˘robníhoprogramu jistû pfiivítají zejmé-na uÏivatelé rÛzn˘ch speciál-ních nástaveb v oblasti hos-podafiení s odpady a v oblastimunicipální pfiepravy, neboÈdoposud na trhu chybí vozytuzemské v˘roby s celkovouhmotností cca 10 tun.

(op)

Znaãka Avia je nedílnousouãástí a symbolem tradicvyspûlého ãeského strojíren-ství jiÏ od roku 1919. V pfied-váleãném období bylo jménopodniku spojováno zejménas leteckou v˘robou. V ‰ede-sát˘ch letech bylo jméno fir-my spojeno s v˘robou velmiúspû‰n˘ch nákladních auto-mobilÛ stfiední tonáÏe PragaV3S a S5T. Pro armádu pakbyla urãena produkce obrnû-n˘ch transportérÛ OT-64.V˘znamn˘m datem v historiiãeskoslovenské automobilo-vé v˘roby se stal rok 1967,kdy byla zakoupena fran-couzská licence na v˘robuvozÛ Renault-Saviem tonáÏe1,5 a 3 t, v Avii vyrábûn˘chpod oznaãením A15 a A30.

V roce 1995 do firmy Aviavstoupila firma Daewooa v roce 1996 se zmûnilo ob-chodní jméno na DaewooAvia, a. s. Hlavní úsilí v ob-lasti v˘robku bylo zamûfienona v˘voj zcela nového, plnûkonkurenceschopného vozustfiední kategorie.

V bfieznu se v Seãiu Chrudimi uskuteãnil jiÏ pát˘roãník konference BIODE-GRADACE, jehoÏ organizá-torem je firma Vodní zdrojeEkomonitor, s. r. o.

Leto‰ní roãník potvrdiltrend z minul˘ch let, kdy setato konference stále vícestává místem setkávání od-borníkÛ z praxe s v˘zkumn˘-mi pracovníky a studentyz ãesk˘ch a slovensk˘ch vy-sok˘ch ‰kol. Takto je umoÏ-nûn pfiím˘ pfienos v˘sledkÛv˘zkumu do praxe a souãas-nû takto funguje zpûtná vaz-ba, kdy v˘zkumní pracovnícijsou konfrontováni se skuteã-n˘mi poÏadavky a potfiebamipraxe.

Co do poãtu pfiíspûvkÛ, kte-ré zaznûly jako pfiedná‰ka

nebo byly prezentovány for-mou posteru, na konferencipfievládaly prezentace labo-ratorních v˘sledkÛ. U prezen-tací zástupcÛ firem se v˘bû-rem pfiedná‰ek organizáto-rÛm podafiilo eliminovat sa-moúãelné prezentace firem-ních úspûchÛ.

Pfiíspûvky dr. Vladimíra ¤í-hy z G-servisu, s. r. o. a Ing.Víta MatûjÛ z Envisan-GEM,s. r. o., vûnované pfiirozenéatenuaci potvrdily, Ïe tato jestále perspektivním trendemv sanacích. Jako nová oblastaplikace biodegradaãních pro-cesÛ se v pfiíspûvcích Ing.Jana VaÀka z Dekonty Klad-no, a. s. a Ing. Jana Pácyz V·CHT Praha ukázalo ãi‰-tûní odpadních plynÛ.

(op)

Biodegradace popáté

Nové Avie vyplňují mezeru na trhu

Analýza životního cyklu

Podpora pro recyklaci

Nebezpečné domovníodpady

Staré pneumatiky na Floridě

Zahájení výroby bioplastů

Iniciativa na Novém Zélandu

Chemické spoleãnosti Cargilla Dow Chemical pfiipravují v˘-robu nové plastické hmoty narostlinné bázi (kukufiice, cukro-vá tfitina) namísto ropy. Hmotaby mûla slouÏit v textilní v˘ro-bû, ve v˘robû kobercÛ, potra-vináfisk˘ch kelímkÛ atd. Obûfirmy investují 300 mil. USD naprojekt zvan˘ Nature Worksbûhem pfií‰tích dvou let.Investice zahrnuje stavbu no-vého závodu v Nebrasce (130tis. tun roãnû). Nov˘ plast senaz˘vá polyaktid (PLA). DowChemical a Cargill utvofiili spo-leãnost Cargill Dow Polymers,která se bude v˘robou novéhobioplastu zab˘vat.

Warmer Bulletin, 2000, ã. 71, s. 3

ního plánu na dosaÏení svûto-vého prvenství NovéhoZélandu ve sniÏování mnoÏstvíodpadÛ. Na základû pilotníhoprojektu organizace ZeroWaste New Zealand Trust bymûlo 14 regionÛ dosáhnoutnulové hranice mnoÏství odpa-dÛ do roku 2015.

Warmer Bulletin, 2000, ã. 71, s. 7

Ve Spojeném království sev roce 1993 utvofiilo Národnífórum pro nebezpeãn˘ domov-ní odpad. Pro úãely podporysprávného nakládání s nebez-peãnou sloÏkou domovníchodpadÛ jsou nebezpeãné od-pady rozdûleny do 4 kategorií:1) nátûrové hmoty a podobnéprodukty, 2) zahradní chemiká-lie a pfiípravky pro péãi o do-mácí mazlíãky, 3) chemikáliepro domácnost, materiálya pfiístroje, 4) v˘bava pro mo-toristy. Je podán pfiehled na-kládání s jednotliv˘mi katego-riemi nebezpeãného odpadu.

Warmer Bulletin, 2000, ã. 71, s. 14-15

KaÏdoroãnû se v americkémstátû Florida vyprodukuje 190 tis. tun odpadních pneu-matik, coÏ odpovídá 19 mil. ku-sÛ. Byl zde uãinûn v˘znamn˘pokrok ve sniÏování této zátû-Ïe a zvolené varianty odstra-Àování tohoto odpadu jsou en-vironmentálnû pfiijatelné probudoucnost. Ve struktufie na-kládání se star˘mi pneumati-kami z roku 1999 tvofií 57,5 %spalování s obnovou energie,12,8 % drcení, 10,8 % agrega-ce a 18,9 % opûtovné vyuÏití.Stohy star˘ch pneumatik bylyzmen‰eny o 13 mil. kusÛ zá-

Více neÏ ãtvrtina místních úfia-dÛ na Novém Zélandû se za-pojila nebo váÏnû uvaÏujeo svém zapojení do ambicióz-

Stfiedisko pro recyklaci a hos-podáfisk˘ rozvoj v Chelsea po-skytlo ãtyfiem komunálním úfia-dÛm 100 tis. USD na podporuznovuvyuÏití a recyklace mate-riálu a vytváfiení nov˘ch pra-covních míst. V ãínské ãtvrtiv Bostonu budou prostfiedkypouÏity na rozvoj kompostovánípotravináfisk˘ch odpadÛ. V Cityof Taunton bude realizován v˘-zkum prÛmyslového odpadus cílem získat suroviny pro no-vé a existující v˘roby. Stfiediskopro ekologické technologie bu-de zkoumat toky materiálu vespoleãnosti Adams a NorthAdams. Bostonská nemocnice

spolu s univerzitou budou vyví-jet technologii pfiepracovávánízdravotnického vybavení.

Warmer Bulletin, 2000, ã. 71, s. 7

Metoda posuzování Ïivotníhocyklu LCA (Life Cycle Asses-sment) se vyvíjela v Americena základû globálních modelo-v˘ch studií a energetick˘ch au-ditÛ. ·lo o hledání zpÛsobu vy-hodnocení nákladÛ a environ-mentálních vlivÛ u rÛzn˘ch al-ternativ lidského chování. Od

poloviny devadesát˘ch let setato disciplina roz‰ífiila pfiede-v‰ím do oblasti plastÛ, deter-gentÛ, obalÛ a automobilÛ.LCA analyzuje materiály, ener-gie, emise, odpady a produktynebo sluÏby bûhem celého Ïi-votního cyklu, tj. „od kolébkyaÏ do hrobu” neboli od tûÏbysuroviny aÏ po odstranûní od-padu. Sestává ze 4 fází: - defi-nice cíle - LCI (life cycle inven-tory analysis) inventarizace Ïi-votního cyklu - LCIA (life cycleimpact assessment) posuzo-vání úãinkÛ Ïivotního cyklu, - vyhodnocení (interpretace)Ïivotního cyklu.

Warmer Bulletin, 2000, ã. 71,Inform.Sheet.

ss pp ee kk tt rr uu mm

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

7

Vykupují staré trámy

Pálení odpadků významný zdroj dioxinů

Otevřené dny pro starépneumatiky

Od pommes-frites k palivu

Dokonalejší přístup k recirkulaci

Studie společnosti PCI o recyklaci PET v Evropě

nû zlevní vlastní demolicia odpadají problémy s tfiídû-ním odpadu. DemontáÏ stav-by vlastními lidmi firma do-konce preferuje, neboÈ ruãnûdemontované dfievo se nepo-‰kodí tolik jako pfii strojníchdemolicích.

Z demontovan˘ch trámÛ sepfiipravuje materiál na opravustarého nábytku. Velmi dÛ-kladná elektronická detekcena pfiítomnost kovu zamezízniãení pily pfii vlastním zpra-cování. Dfievo pfied truhláfi-sk˘m zpracováním procházílouhováním ãi plynováním,aby se zniãili ‰kÛdci. Nezpra-covatelné dfievo je vyuÏito ja-ko palivové. (op)

Dfievûné trámy z demolica rekonstrukcí budov - odpad,kter˘ je pro vût‰inu firem za-b˘vajících se recyklací sta-vebních materiálÛ pfiítûÏí, kte-rou je potfieba pfiedem oddû-lit. Odpad, kter˘ vût‰inoukonãí nûkde na skládce.Pfiitom v Îacléfii existuje fir-ma, která staré smrkové trá-my z demolic a rekonstrukcíbudov vykupuje.

Firma rovnûÏ provádí de-montáÏ dfieva z budov, napfi.pfied demolicí objektu. TytodemontáÏní práce jsou pro-vádûny zdarma, jen za dfievo.DemontáÏ stfiechy a stropÛobjektu, po které zbude jenobvodové zdivo, velmi v˘raz-

sluhou pfiesvûdãovacích kam-paní u vlastníkÛ objektÛ, finan-cováním regionálních akcí nasníÏení mnoÏství odpadníchpneumatik nebo pomocí vlád-ních kontraktÛ. Na Floridû nynízb˘vá 26 ilegálních skládeks témûfi 390 tisíci kusy star˘chpneumatik.

Warmer Bulletin, 2000, ã. 71, s. 16

Firma Pacific Biodiesel naHavaji vyvinula technologiikonverze pouÏit˘ch rostlinn˘cholejÛ z restaurací na palivo.Tento zpÛsob vyuÏití odpad-ních olejÛ je jednak bezpeãn˘,jednak umoÏÀuje prevenci pro-ti poÏáru v pfiípadû statickéhouloÏení odpadÛ na haldách.PacBio má v˘vojové závodyv Evropû. Japonská firmaYoshida & Co zpracovává ole-je z KFC a 60 dal‰ích restau-rací v Kentucky a produkuje600 tis. litrÛ biodieselu roãnû.Letos bude dokonãen závodv Hong Kongu.

Waste Age, 31, 2000, ã. 2, s. 12

Nedávná studie americkéAgentury pro Ïivotní prostfiedí(EPA) uvádí, Ïe spálení bareluodpadkÛ na zahradû mÛÏeznamenat stejné mnoÏství dio-xinÛ jako fiízené spálení komu-nálního odpadu z tisícÛ do-mácností. Jedním z nejvût‰íchzdrojÛ emisí dioxinÛ a furanÛv ovzdu‰í je v USA volné pále-ní odpadkÛ. Takov˘ smí‰en˘odpad obsahuje noviny, knihy,ãasopisy, lepenky, kartónovéobaly, potravináfiské obaly,plasty a plechovky. V˘zkumEPA veden˘ v Severní Karo-linû byl zamûfien na mûfieníemisí vznikl˘ch hofiením smûs-n˘ch odpadÛ bez pneumatik,barev a mazacích olejÛ. Na-mûfiené hodnoty byly porovná-ny s emisemi ze spalovny, vy-bavené moderním ãi‰tûnímspalin a byly zji‰tûny fiádovûnûkolikanásobné emise v pfií-padû otevfieného pálení odpa-du.

Warmer Bulletin, 2000, ã. 71, s. 17

Firma Sears sponzorovalatzv. „otevfiené dny pro starépneumatiky” v Los Angeles,Atlantû, Detroitu a Minneapo-lis. Firma financovala sbûra recyklaci, zatímco místní úfia-dy financovaly reklamu a ve-fiejné vzdûlávání. V roce 2000plánuje region Los Angelesspolu se Sears a dal‰ími sou-krom˘mi firmami desetkrát ví-ce otevfien˘ch dnÛ. Nejãastûjijsou staré pneumatiky recyklo-vány na materiál pro stavbudûtsk˘ch hfii‰È.

Waste Age, 31, 2000, ã. 2, s. 26-27

Jedna z nejvût‰ích americ-k˘ch spoleãností pro nakládánís odpady Superior ServicesInc. ve státû Wisconsin zazna-menala v roce 1997 pfiíznivév˘sledky recirkulace prÛsako-v˘ch vod a v souãasné dobûzahajuje recirkulaci ve sv˘chzafiízeních ve Wisconsinua v Alabamû. Recirkulaci naskládce Eau Claire pfiedcházeldvoufázov˘ projekt v trvánídvou let, kter˘m se zhodnotilahydraulická a prÛsaková kvali-ta území. Byl zvolen horizon-tální recirkulaãní systém.V Buffalo ve státû Minnesotabyl v roce 1996 zahájen tfiífá-zov˘ projekt zahrnující tfii hori-zontální pfiíkopy 600 stop dlou-hé a pokr˘vající plochu 10 ak-rÛ. Byly pouÏity 4 metody recir-kulace: plnûní vyhloubenéhopfiíkopu prÛsaky, vertikální in-jektáÏ, horizontální rozdûlenído pfiíkopÛ a povrchová aplika-ce.

Waste Age, 31, 2000, ã. 2, s. 82-83

Neoznaãené pfiíspûvky z databází SVIS pro ÎP

âeského ekologického ústavuvybrala a sestavila HV.

Britská konzultaãní firma PCIPET Packaging, Resin & Re-cycling Ltd., která je souãástípetrochemické konzultaãní fir-my PCI Consulting Group(Petroleum-Chemical Industry),vydala zprávu o nabídce a po-ptávce v recyklaci PET lahví v Evropû (Supply/Demand Re-

port on PET Recycling in Euro-pe). Zpráva uvádí, Ïe podmín-ky na trhu s recykláty PET bu-dou v pfií‰tích nûkolika letechpfiíznivûj‰í oproti souãasnémustavu. PrÛmûrn˘ podíl recykla-ce PET v Evropû je 14 % a po-hybuje se od 5 % ve ·panûlskua Velké Británii aÏ k 70 - 80 %ve ·védsku a ·v˘carsku. Od-byt barevn˘ch recyklátÛ je pod-statnû hor‰í oproti ãir˘m PETlahvím, kde poptávka pfievy‰u-je nabídku.

EUWID, 6, 2000, ã. 5, s. 4

Ve studovnû Odborné kni-hovny âEÚ jsou v rámcigrantového projektu finan-covaného M·MT bezplatnûpfiístupné informaãní pro-dukty ProQuest a PCI Web.V rámci licence jsou k dis-pozici on-line informaãnísluÏby z báze dat americkéspoleãnosti Bell+Howell In-formation & Learning zpfií-stupÀující ãlánky z ãasopisÛa PCI Web zaji‰Èující pfiístupdo unikátního archivu bibli-ografií ãlánkÛ ve vûdeck˘choblastech humanitních a sociálních vûd. Bezplatn˘on-line pfiístup je také dodatabází americké firmyEBSCO s více neÏ 3 300 pl-notextov˘mi odborn˘mi pe-riodiky a 1 300 publikacemia referenãními pfiíruãkami.

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

8

Recycling 2001Recycling 2001

Konec prvního ãtvrtletí kaÏdého roku je jiÏtradiãnû vûnován konferenci MoÏnosti a perspektivy recyklace stavebních od-padÛ jako zdroje plnohodnotn˘ch suro-vin, kterou opût v Brnû pofiádala Asociacepro rozvoj recyklace stavebních materiálÛv âR (ARSM).

Celkovou situaci v této oblasti popsalgarant akce doc. Ing. Miroslav ·kopán,CSc., v úvodním ãlánku sborníku, z které-ho vyjímáme:

„...Stavební a demoliãní odpady pfied-stavují sv˘m objemem v˘znamn˘ podílz celkového mnoÏství odpadu produkova-ného v âeské republice. Jedná se o od-pad, kter˘ mÛÏe b˘t po vhodné úpravû re-cyklací opût vyuÏit jako v˘znamná druhot-ná surovina ve stavební v˘robû.

Po optimistickém rozvoji recyklace sta-vebních odpadÛ v polovinû devadesát˘chlet, kdy se podíl recyklovan˘ch materiálÛpohyboval mírnû nad hodnotou 10 %, pfii‰lav této oblasti neãekaná stagnace ãi dokon-ce recese. Kde je moÏno hledat její pfiíãiny?Jednak to je zpÛsobeno stagnací stavebnív˘roby v letech 1997-1999. Druhá a podlenás hlavní pfiíãina spoãíváv nejednotnémv˘kladu zákona ã. 125/1997 Sb., o odpa-dech, a to pfiedev‰ím pojmu vyuÏívání od-padÛ. Nûkteré okresní úfiady pod tímto po-jmem rozumûjí jakékoliv vyuÏití - tedy na-pfiíklad i vyuÏívání nezpracovan˘ch smûs-n˘ch odpadÛ za úãelem vyrovnání terénua provádûní tzv. úãelov˘ch rekultivací.

Pfiitom je v‰ak opomíjena skuteãnost, Ïeuvádût na trh a vyuÏívat recyklovan˘ sta-vební odpad jako materiál, napfi. k zavá-Ïení terénních nerovností, lze pouzev souladu se zákonem ã. 22/1997 Sb.,o technick˘ch poÏadavcích na v˘robky.Pokud jsou tedy splnûny poÏadavky toho-to zákona a surovina nebo v˘robek získa-n˘ z odpadu je pfiedáván spotfiebitelÛm,pfiestává b˘t odpadem a na nakládánís ním se dále zákon o odpadech nevzta-huje. U tûchto v˘robkÛ musí b˘t vÏdy po-souzena shoda jejich vlastností s poÏa-davky technick˘ch pfiedpisÛ. V pfiípadûstavebních materiálÛ se jedná o nafiízenívlády ã. 178/1998 Sb., o technick˘ch po-Ïadavcích na stavební v˘robky, ve znûnínafiízení vlády ã. 81/1999 Sb., jehoÏ sou-ãástí jsou i poÏadavky na posouzení sta-vebních v˘robkÛ z hlediska jejich zdravot-ní nezávadnosti...”

Touto problematikou se zab˘vá Meto-dické doporuãení Státního zdravotního

ústavu v Praze pro hodnocení ‰kodliv˘cha neÏádoucích látek uvolÀujících se z vy-bran˘ch skupin v˘robkÛ pro stavby do vo-dy a pÛdy, vydané v Acta hygienica, epi-demiologica et microbiologica, ãíslo3/2001. âasopis Odpadové fórum se tím-to metodick˘m doporuãením bude téÏ je‰-tû zab˘vat - poznámka redakce.

„...Volné ukládání nezpracovan˘ch sta-vebních a demoliãních odpadÛ pod zámin-kou terénních úprav nebo rekultivací opu‰-tûn˘ch lomÛ, pískoven nebo na jiné nevy-uÏívané pozemky, je v rozporu s § 3 odst.4 zákona ã. 125/1997 Sb., o odpadech.S cílem sjednotit názory jednotliv˘ch orgá-nÛ státní správy na recyklaci stavebníchodpadÛ pfiipravuje Ministerstvo Ïivotníhoprostfiedí ve spolupráci s ARSM Meto-dick˘ pokyn k nakládání se stavebními od-pady...”

Co bylo možno také slyšet na konferenci

Na dvoudenní konferenci odeznûlopfies dvacet pfiedná‰ek, které jsou oti‰tû-ny ve sborníku konference. Pfievládalypfiíspûvky technického rázu popisujícívlastnosti recyklovan˘ch stavebních od-padÛ a jejich moÏnosti vyuÏití ve staveb-ní v˘robû. Ukazuje se, Ïe existuje fiadatechnologií, rozborÛ a technick˘ch dopo-ruãení, která dokládají velké moÏnosti ná-hrady primárních stavebních surovin re-cyklovan˘mi stavebními odpady a to i pronároãné konstrukce. Dokonce nûkteré re-cykláty mají takové pfiíznivé vlastnosti, Ïemohou nûkteré stavební práce podstatnûzkvalitnit za pfiíhodnûj‰ích cenov˘ch rela-cí.

V bohaté diskusi se nejvíce ãasu vûno-valo praktick˘m, pfieváÏnû negativnímzku‰enostem s vyuÏívání stavebních od-padÛ. Podnût k tomu dalo pfiedev‰ím vy-stoupení Ing. Václava Schustera. Z jehooti‰tûné pfiedná‰ky citujeme:

„...Cílem mého pfiíspûvku je ukázat, Ïeaãkoliv je recyklace stavebního materiáluãinností jednoznaãnû pozitivní, pfiesto jejíuplatnûní v praxi není vÛbec jednoduché.Kdybych pfied sedmi lety tu‰il, Ïe mohoub˘t s realizací tak obecnû uÏiteãného zá-mûru takové problémy, urãitû bych svojenasazení a prostfiedky zuÏitkoval v jiné ob-lasti, kde ekonomick˘ efekt a uspokojeníz vykonané práce by byly více úmûrné vy-naloÏenému úsilí. Urãitou satisfakcí je, Ïese v obdobné situaci nachází i nûkolik dal-

‰ích Ïivotních optimistÛ, od kvûtna 1995sdruÏen˘ch v asociaci.

Aãkoli recyklací stavebních materiálÛ do-chází ke zcela nepopirateln˘m úsporám naprimárních surovinách (kámen, písek), pfie-sto je více jak 90 % recyklovateln˘ch mate-riálÛ nevyuÏito a v rozporu se zákonemo odpadech je skládkováno. Varující je, Ïepo relativnû slibném trendu pfii zaãátku na-‰eho pÛsobení nastal negativní obrat a lzeodhadnout, Ïe více jak 2 miliony tun staveb-ních odpadÛ nebyly v posledních dvou le-tech k recyklaci vyuÏity a skonãily na sklád-kách.

Proã tomu tedy tak je, kdyÏ to odporujelogice? Kohokoliv, i problematiky neznalé-ho napadnou pouze dvû vysvûtlení - buìzainteresovaní lidé nepracují na dostateã-né profesionální úrovni nebo nûkdo má zá-jem, aby nefungovalo to, co by normálnûfungovat mûlo. Pravda bude asi nûkdemezi obûma moÏnostmi.

Kdyby rozvoj recyklace stavebních mate-riálÛ v âeské republice vyÏadoval vstupníinvestice, byla by na místû otázka, zda jefie‰ení natolik prioritní, aby bylo nutno vy-ãleÀovat nové finanãní prostfiedky. Situaceje od samého zaãátku jiná. Systém recyk-lace stavebních odpadÛ zde jiÏ existuje, ne-boÈ vznikl postupnû na základû aktivit jed-notliv˘ch podnikatelsk˘ch subjektÛ, pfii-ãemÏ úfiady tohoto státu mají na tom mini-mální zásluhu. Jsem pfiesvûdãen, Ïe narozdíl od fiady státem podporovan˘ch dostipochybn˘ch aktivit, by bylo potfieba podpo-rovat spí‰e tuto ãinnost formou dotací, úvû-ry, daÀov˘m zv˘hodnûním a podobnû.Skuteãnost je opaãná. Îádn˘ch zfieteln˘chv˘hod nepoÏíváme, ani se jich nedomáhá-me, ale stále musíme ãelit úãelovémuuplatÀování nedokonal˘ch zákonÛ a vyvíjetstál˘ tlak na to, abychom mohli vÛbec exi-stovat.

Ptám se proto, proã nedo‰lo dosudk Ïádné citelné zmûnû? Proã mají právnípfiedpisy a jejich praktické vyuÏívání vesvém dÛsledku pro recyklaci stále témûfi li-kvidaãní charakter? Ani opakované pfiipo-mínkování pfiipravovan˘ch zákonÛ, desítkyintervencí na v‰ech úrovních, publikovánízfieteln˘ch nedostatkÛ v odborném tiskui na semináfiích za úãasti pozvan˘ch zá-stupcÛ ministerstev, videozáznamy, stíÏ-nosti, ‰etfiení inspekce - nic nepfiispûlo k Ïá-doucímu pochopení principu potfiebn˘chzmûn. Bez fungující podpory recyklace nel-ze skládkování dlouhodobû konkurovat...”

ss pp ee kk tt rr uu mm

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

9

Mezinárodní fórum u násAsociace pro rozvoj recyklace staveb-

ních materiálÛ je i ãlenem prestiÏní mezi-národní organizace svazÛ zab˘vajících serecyklací stavebních odpadÛ - FédérationInternationale du Recyclage (F.I.R.) sesídlem v Berlínû. Tato organizace sdruÏujev souãasnosti národní svazy vût‰iny zemíEvropské unie. Jako v˘raz uznání ãinnostiARSM uspofiádala F.I.R. leto‰ní, v pofiadíjiÏ 11. RCL Interforum, poprvé mimo zemûEU - a to ve dnech 16. a 17. únorav Praze. K tomuto zasedání dejme opûtslovo Ing. V. Schusterovi:

„...Odborníci z fiady evropsk˘ch zemí,kde recyklace má jiÏ svou tradici, vyjádfiiliuspofiádáním mezinárodního fóra podporua uznání aktivitám ãesk˘ch kolegÛ, coÏ za-znûlo i na tiskové konferenci. Na zahájeníi na celou akci byl pozván ministr Ïivotníhoprostfiedí a dal‰í pracovníci ministerstva.Ideální pfiíleÏitost pro navázání potfiebn˘chodborn˘ch kontaktÛ a pro získání nutnéhopfiehledu, fiekl by snad kaÏd˘ - navíc za mi-nimálních ãasov˘ch i finanãních nákladÛ.Ov‰em skuteãnost byla jiná. Zda byl pou-ze nûkolikaminutov˘ pfiíspûvek ministraadekvátní v˘znamu tohoto setkání, si ne-dovolím posuzovat. Ale nesu s nelibostí, Ïeto byl pfiíspûvek nerealisticky konej‰iv˘,neboÈ skuteãnost posledních let a zvlá‰tûpak mûsícÛ je zcela jiná. Ov‰em jako pod-nikatele v této oblasti a zejména daÀovéhopoplatníka, kter˘ se dobrovolnû aktivnû an-gaÏuje, se mne z odborného hlediska do-tkla neúãast kohokoliv z pracovníkÛ Mini-sterstva Ïivotního prostfiedí.

Na tomto mezinárodním fóru opakovanûzaznûlo v rÛzn˘ch souvislostech, Ïe jenutné spolupracovat nejen pfii tvorbûa uplatÀování atestÛ s cílem ‰ir‰ího vyuÏi-tí recyklátÛ, ale koordinovanû pÛsobit natvorbu legislativy s ohledem na specificképodmínky jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí.VÏdyÈ ochrana pfiírodních zdrojÛ a sníÏenízátûÏe prostfiedí skládkami odpadÛ jsoucíle, které pfiesahují rámec regionÛ.DÛsledné a ekologické vyuÏívání staveb-ních odpadÛ je Ïádoucí v celospoleãen-ském mûfiítku...”

MemorandumO tûchto i dal‰ích souvislostech se velmi

Ïivû diskutovalo jak na zasedání brnûnskékonference, tak po slavnostní veãefii nadebatním veãeru jiÏ za úãasti fieditelky od-boru odpadÛ ministerstva. Z diskuse vy-plynula potfieba vefiejnû vystoupit se sta-noviskem k problému, kter˘ byl pfiedmû-tem jednání i pfiedchozích konferencí.Vzhledem k tomu, Ïe se situace nijak ne-lep‰í, bylo vût‰inou úãastníkÛ konferenceschváleno Memorandum, které otiskujemena jiném místû.

Na závěr opět citujeme:„...Zku‰enosti jasnû ukazují, Ïe o v˘‰e

uvedené problematice nemá drtivá ãástpopulace ani ponûtí, a to zejména v dÛ-sledku nulové osvûty. Je asi na nás, ktefiíse recyklací zab˘váme, abychom vstoupilido povûdomí lidí, coÏ nelze jinak neÏ po-mocí kontrastních, ale srozumiteln˘ch in-formací ne v odborném, ale v denním tis-ku, v rozhlase, televizi. Musíme dosáhnout

potfiebného zãefiení stojat˘ch vod a vybur-covat vefiejné mínûní. Máme v˘hodu, Ïenás nikdo nemÛÏe podezfiívat z rabovánípfiírodního bohatství na úkor pfií‰tích gene-rací. My mÛÏeme zrecyklovat jen to, co sezbourá a nikdo kvÛli nám víc bourat nebu-de. Z toho chceme ale vyuÏít pokud moÏ-no v‰echno...”

Z písemn˘ch pokladÛ konferencezpracovala redakce

MEMORANDUM6. mezinárodní konference

R E C Y C L I N G 2001

MOÎNOSTI A PERSPEKTIVY RECYKLACE STAVEBNÍCH

ODPADÒ JAKO ZDROJE PLNOHODNOTN¯CH SUROVIN

Úãastníci 6. mezinárodní konference Recycling 2001, konané vednech 22. a 23. bfiezna 2001 v Brnû vyhla‰ují toto spoleãné memorandum.

Stavebních odpadÛ je v podmínkách âR vykazováno cca 20 aÏ 25 % z celkového mnoÏství v‰ech odpadÛ vznikl˘ch na území âR, coÏ ãiní více neÏ 8 mil. tun za rok.

Stavební odpady lze v souãasnosti za ekonomicky pfiijateln˘ch cenov˘ch nákladÛ recyklovat a vznikl˘mi materiály - recykláty plnû nahrazovat primární suroviny - zejména písky a stavební kámen, coÏ je plnû v souladu se Surovinovou politikou v oblasti nerostn˘ch surovin, pfiijatou vládou âR v r. 1999. Navíc je tak omezováno

mnoÏství odpadÛ urãen˘ch ke zne‰kodnûní a tím sniÏováno dal‰í zatûÏování Ïivotního prostfiedí.

S ohledem na mnoÏství vznikajících stavebních odpadÛ na území âR a moÏnostem vyuÏití recyklátÛ z nich vyroben˘ch, které pfiedstavují plnohodnotné suroviny pro dal‰í stavební v˘robu, povaÏujeme za nadále neúnosné ignorování recyklace stavebních odpadÛ ze stranynûkter˘ch orgánÛ státní správy, jako jsou stavební úfiady, báÀské úfiady, âeská inspekce Ïivotního prostfiedí, pfiíp. dal‰í. Zejména je tatoskuteãnost alarmující u Ministerstva Ïivotního prostfiedí, setrvávajícíhov oblasti problematiky recyklace stavebních odpadÛ spí‰e v rovinû verbálních proklamací neÏ skutkÛ. Tím dochází k dal‰ímu masivnímunelegálnímu a pololegálnímu ukládání neupraven˘ch stavebních odpadÛ na volné plochy pod záminkami úãelov˘ch rekultivací a terénních úprav.

Tento faktick˘ pfiístup shledáváme naprosto v rozporu se souãasn˘mstavem a dal‰ími v˘vojov˘mi trendy zemí Evropské unie, o ãlenství v níÏ usiluje i âR.

Vyz˘váme proto ve‰keré dotãené orgány státní správy o okamÏitézapoãetí fie‰ení této alarmující situace tak, aby se podmínky pro recyklaci stavebních odpadÛ pfiiblíÏily nejpozdûji v horizontu 3 let podmínkám bûÏn˘m v rozvinut˘ch zemích EU.

V Brnû dne 23. bfiezna 2001

Úãastníci konference RECYCLING 2001

ss pp ee kk tt rr uu mm

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

10

odpad mûsíce

Světová zdravotnická organizace WHO již od roku 1983 věnuje pozornost odpadům ze zdravotnických zařízení a upozorňuje na jejichspecifiku a bezpečné způsoby jejich zneškodnění.Celý cyklus bezpečného nakládání s těmito odpa-dy od jejich vzniku až po jejich zneškodnění začí-ná nezbytností separace, tedy odděleného shro-mažďování odpadů rizikových z hlediska zdravíčlověka a ochrany životního prostředí, od těch,které riziko nepředstavují a tedy nevyžadují

Ministerstvo zdravotnictví vydává ke sjednocení postupu pfii nakládá-

ní s odpadem ze zdravotnick˘ch zafiízení vãetnû jeho zafiazení a eviden-

ce dle platn˘ch pfiedpisÛ Ministerstva Ïivotního prostfiedí a Ministerstva

zdravotnictví tento

Metodick˘ návod:

âl. 1Pfii nakládání s odpady ze zdravotnick˘ch zafiízení je tfieba postupovat

dle obecnû závazn˘ch právních pfiedpisÛ, konkrétnû dle zákona

ã. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, vyhlá‰ky

Ministerstva Ïivotního prostfiedí ã. 337/1997 Sb., kterou se vydává

Katalog odpadÛ a stanoví dal‰í seznamy odpadÛ (Katalog odpadÛ), ve

znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, vyhlá‰ky Ministerstva Ïivotního prostfiedí

ã. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vyhlá‰ky

Ministerstva Ïivotního prostfiedí ã. 339/1997 Sb., o hodnocení nebezpeã-

n˘ch vlastností odpadÛ, zákona ã. 79/1997 Sb., o léãivech a o zmûnách

a doplnûní nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpi-

sÛ, a zákona ã. 167/1998 Sb., o návykov˘ch látkách, ve znûní pozdûj‰ích

pfiedpisÛ.

Tento metodick˘ návod se nevztahuje na problematiku odpadních vod.

Odpadní vody ze zdravotnick˘ch zafiízení se zne‰kodÀují podle zvlá‰t-

ních pfiedpisÛ - zákon ã. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znû-

ní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. RovnûÏ se net˘ká zne‰kodnûní radioaktivních

odpadÛ. S tímto odpadem se nakládá ve smyslu zákona ã.18/1997 Sb.,

o mírovém vyuÏívání atomové energie a ionizujícího záfiení (atomov˘

zákon) a o zmûnû a doplnûní nûkter˘ch zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích

pfiedpisÛ.

âl. 2Podle prohlá‰ení Rady ES ze dne 7. kvûtna 1990 je nutno regulovat

nakládání se specifick˘m odpadem ze zdravotnick˘ch zafiízení a zafiíze-

ní sociální péãe. Odpad ze zdravotnick˘ch zafiízení je dle EU pokládán

za prioritní tok odpadu vzhledem ke své rozmanitosti a komplikovanos-

ti sloÏení, ale pfiedev‰ím k potencionálnímu nebezpeãí, které pfiedstavu-

je pro zdraví lidí a Ïivotní prostfiedí, vãetnû rizika infekce.

Komise EU v roce 1994 doporuãila vypracování smûrnice pro naklá-

dání se specifick˘m odpadem ze zdravotnick˘ch zafiízení, která by sta-

novila:

1. základní pojmy nakládání s odpady ze zdravotnick˘ch zafiízení, vãet-

nû jejich definice a klasifikace,

2. pravidla ochrany Ïivotního prostfiedí a zdraví v místech, kde odpad

vzniká,

3. pravidla ochrany Ïivotního prostfiedí a zdraví v celém toku odpadÛ od

místa jejich vzniku aÏ po jejich zne‰kodnûní.

V souladu s usnesením rady EU je nutno vytvofiit v âeské republice

pfiedpoklady pro regulovan˘ systém nakládání s odpady ze zdravotnic-

k˘ch zafiízení od vzniku odpadu aÏ po jeho zne‰kodnûní, a tím minima-

lizovat riziko pro pracovníky, ktefií s odpadem nakládají a sniÏovat rizi-

ko pro Ïivotní prostfiedí.

âl. 3Podle ustanovení § 5 zákona ã. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znûní

pozdûj‰ích pfiedpisÛ, je pÛvodce odpadÛ pfii nakládání se specifick˘mi

odpady povinen:

a/ odpady zafiazovat podle druhu a kategorií stanoven˘ch v Katalogu od-

padÛ,

b/ odpady, které sám nemÛÏe vyuÏít, trvale nabízet k vyuÏití jiné práv-

nické nebo fyzické osobû, a to buì pfiímo, nebo prostfiednictvím k to-

mu zfiízené právnické osoby,

c/ nelze-li vyuÏít odpady podle písmena b/, zajistit zne‰kodnûní odpadÛ,

d/ kontrolovat nebezpeãné odpady podle § 4 odst. 3 zákona ã. 125/1997

Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ a nakládat s nimi podle jejich sku-

teãn˘ch vlastností,

e/ shromaÏìovat odpady utfiídûné podle jednotliv˘ch druhÛ a kategorií,

f/ zabezpeãit odpady pfied neÏádoucím znehodnocením, odcizením nebo

únikem ohroÏujícím Ïivotní prostfiedí,

g/ vést evidenci odpadÛ v rozsahu stanoveném zákonem a vyhlá‰kou

Ministerstva Ïivotního prostfiedí,

h/ umoÏnit kontrolním orgánÛm pfiístup do objektÛ, prostorÛ a zafiízení

a na vyÏádání pfiedloÏit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné

Zdravotnický odpadZdravotnický odpadzvláštních způsobů při nakládání s nimi a jejichzneškodňování.

V březnu t. r. vydalo Ministerstvo zdravotnictví k nakládání se zdravotnickým odpadem metodic-ký návod, který byl zatím rozeslán všem ředitelůmzdravotnických zařízení řízených Ministerstvemzdravotnictví a přednostům okresních úřadů, respektive zdravotním radům. V nejbližší době bude také otištěn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

Metodick˘ návod Ministerstva zdravotnictví

pro nakládání s odpadem ze zdravotnick˘ch zafiízení

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

11

odpad mûsíce

informace související s nakládáním s odpady,

i/ platit poplatky zpÛsobem a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

Pokud vzhledem k následnému zpÛsobu vyuÏití nebo zne‰kodnûní od-

padu není tfiídûní nebo oddûlené shromaÏìování nutné, mÛÏe od nûj pÛ-

vodce odpadÛ se souhlasem pfiíslu‰ného okresního úfiadu upustit.

PÛvodce odpadÛ je odpovûdn˘ za nakládání s odpady do doby jejich

vyuÏití nebo zne‰kodnûní, pokud toto zaji‰Èuje sám jako oprávnûná oso-

ba, nebo do doby jejich pfiedání k vyuÏití nebo zne‰kodnûní oprávnûné

osobû.

Oprávnûná osoba, která pfievezme od pÛvodce odpady, pfiejímá na se-

be téÏ ve‰keré povinnosti pÛvodce odpadÛ stanovené zákonem. Nakládat

s nebezpeãn˘mi odpady lze jen se souhlasem pfiíslu‰ného okresního úfia-

du.

âl. 4Pro regulované nakládání s odpadem ve zdravotnick˘ch zafiízení je

nutné zpracovat provozní fiád pro jednotlivá zdravotnická zafiízení. Ve

velk˘ch zdravotnick˘ch zafiízení, kde mÛÏe vznikat specifick˘ odpad dle

typu jednotliv˘ch pracovi‰È, je vhodné v provozním fiádu nakládání

s tímto typem specifikovat (napfi. odpad z onkologick˘ch zafiízení) nebo

vypracovat samostatn˘ provozní fiád pro tato pracovi‰tû.

Provozní fiád obsahuje:

● zpÛsob ukládání odpadu v místû jeho vzniku,

● separaci odpadu dle jeho charakteristiky do vhodn˘ch obalÛ,

● znaãení obalu,

● transport odpadu do shromaÏìovacích nádob nebo skladu odpadu,

● místa shromaÏìovacích nádob a jejich znaãení vãetnû zabezpeãení nádob

ve smyslu vyhlá‰ky Ministerstva Ïivotního prostfiedí ã. 338/1997 Sb.,

o podrobnostech nakládání s odpady,

● zpÛsob odvozu odpadu ke zne‰kodnûní,

● jméno a název firmy, která provádí zne‰kodnûní odpadÛ, vãetnû uve-

dení statutárního zástupce, jde-li o právnickou osobu,

● bezpeãnost a ochrana zdraví zamûstnancÛ pfii práci s odpady,

● zodpovûdné osoby pro jednotlivé stupnû nakládání s odpady.

âl. 5Specifick˘ odpad ze zdravotnick˘ch zafiízení se zafiazuje ve smyslu zá-

kona ã. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a vy-

hlá‰ky Ministerstva Ïivotního prostfiedí ã. 337/1997 Sb., kterou se vydá-

vá Katalog odpadÛ a stanoví dal‰í seznamy odpadÛ (Katalog odpadÛ), ve

znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, do následujících skupin a druhÛ odpadu:

18 00 00 ODPADY Z HUMÁNNÍ A VETERINÁRNÍ LÉâEBNÉ PÉ-

âE A Z V¯ZKUMU S NÍM SPOJENÉHO

18 01 00 Specifické odpady ze zdravotnick˘ch zafiízení a zafiízení so-ciální péãe

18 01 01 Ostré pfiedmûty N

18 01 02 Patologicko-anatomick˘ odpad, biologicky kontaminovan˘

odpad N

18 01 03 Ostatní odpad, na jehoÏ shromaÏìování a zne‰kodÀování jsou

kladeny zvlá‰tní poÏadavky z hlediska pfiedcházení infekcím N

18 01 04 Odpad, na jehoÏ shromaÏìování a zne‰kodÀování nejsou kla-

deny zvlá‰tní poÏadavky z hlediska pfiedcházení infekcím O

18 01 05 Vyfiazené chemikálie a/nebo nepouÏitelná léãiva N

18 01 99 Odpad druhovû blíÏe neurãen˘ nebo v˘‰e neuveden˘ O/N

Nespecifick˘ odpad vznikající ve zdravotnick˘ch zafiízení se zafiazuje

ve smyslu vyhlá‰ky Ministerstva Ïivotního prostfiedí ã. 337/1997 Sb., ve

znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, kterou se vydává Katalog odpadÛ a stanoví

dal‰í seznamy odpadÛ (Katalog odpadÛ).

Charakteristika odpadÛ ze zdravotnick˘ch zafiízení a zafiízení sociální

péãe je stanovena v Pfiíloze ã. 1 tohoto metodického návodu.

âl. 6ZpÛsob vedení evidence a ohla‰ování odpadÛ musí splÀovat podmín-

ky dané ustanovením § 19 oddílu sedmého vyhlá‰ky Ministerstva Ïivot-

ního prostfiedí ã. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Evidence odpadÛ se vede za kaÏdé zdravotnické zafiízení samostatnû a za

kaÏd˘ druh odpadu samostatnû. Rozsah prÛbûÏné evidence odpadÛ musí

odpovídat pfiíloze ã. 8 citované vyhlá‰ky. Hlá‰ení o roãní produkci a na-

kládání s odpady se vede zvlá‰È za kaÏdé zafiízení a kaÏd˘ druh odpadu

v rozsahu a s náleÏitostmi uveden˘mi v pfiíloze ã. 9A citované vyhlá‰ky.

âl. 7Základní pfiedpoklad bezpeãné manipulace se specifick˘m odpadem

ze zdravotnick˘ch zafiízení je dodrÏování zásad a pfiedpisÛ na bezpeãnost

a ochranu zdraví zamûstnancÛ pfii práci pfii nakládání s jednotliv˘mi dru-

hy odpadÛ. Pro sníÏení rizika je nutná separace odpadÛ v místû jejich

vzniku a ukládání do vhodn˘ch obalÛ, vût‰inou plastov˘ch, mûkk˘ch

pytlÛ, ale i pevn˘ch nádob, které musí b˘t uzavíratelné.

Ostré pfiedmûty (napfi. jehly, skalpely) musí b˘t ukládány vÏdy samo-

statnû do pevn˘ch, nepropíchnuteln˘ch a uzavírateln˘ch nádob.

Ukládání odpadÛ u zdroje jejich vzniku je nejdÛleÏitûj‰ím stupnûm

v nakládání s odpady a od toho závisí celá strategie omezování rizika.

Provozní fiád musí v sobû zahrnovat ukládání odpadu vãetnû povinnosti

tfiídûní do oddûlen˘ch nádob u zdroje, dále transport do shromaÏìova-

cích míst aÏ po transport odpadu ke zne‰kodnûní v areálu zdravotnické-

ho zafiízení nebo mimo aerál.

Ve‰ker˘ odpad z pracovi‰È zdravotnick˘ch zafiízení je nutno odstraÀo-

vat dennû, v pfiípadû nutnosti jeho del‰ího skladování je tfieba mít ve

zdravotnickém zafiízení chlazené prostory, urãené pro uloÏení specific-

kého odpadu.

âl. 8Speciální poÏadavky na obaly v âeské republice vycházení s následu-

jících právních pfiedpisÛ a dohod:

● ust. § 11 odst. 5 a 6 vyhlá‰ky Ministerstva zdravotnictví ã. 440/2000 Sb.,

kterou se upravují podmínky pfiedcházení, vzniku a ‰ífiení infekãních

onemocnûní a hygienické poÏadavky na provoz zdravotnick˘ch zafií-

zení a ústavÛ sociální péãe,

● ust. § 2, 3 a 4 vyhlá‰ky Ministerstva Ïivotního prostfiedí ã. 238/1997 Sb.,

o podrobnostech nakládání s odpady,

● zákona ã. 111/1994 Sb., o silniãní dopravû, ve znûní pozdûj‰ích pfied-

pisÛ,

● Basilejské konvence o kontrole pohybu nebezpeãn˘ch odpadÛ pfies

hranice a jejich odstraÀování,

● Evropské dohody o mezinárodní silniãní dopravû nebezpeãn˘ch vûcí

ADR (Îeneva, 1957).

KaÏd˘ obal ãi nádoba musí b˘t fiádnû oznaãeny ‰títkem s uveden˘m

druhem odpadu, místem vzniku a kódov˘m ãíslem. Pro sníÏení rizika je

vhodné barevné odli‰ení obalÛ dle zpÛsobu zne‰kodnûní odpadu.

âl. 9ShromaÏìování a skladování odpadÛ musí vyhovovat § 3 a § 5 (místo

§ 5 má správnû b˘t § 4 - pozn. redakce) vyhlá‰ky Ministerstva Ïivotního

prostfiedí ã. 338/1997 Sb., o podrobnostech s nakládání s odpady.

ShromaÏìovací prostfiedky nebezpeãn˘ch odpadÛ ze zdravotnick˘ch

zafiízení musí sv˘m provedením nebo v kombinaci s technick˘m prove-

dením a vybavením místa v nûmÏ jsou umístûny, zabezpeãit, Ïe odpad do

nich umístûn˘ je chránûn pfied neÏádoucím znehodnocením, odcizením

nebo únikem do Ïivotního prostfiedí. Sklad nebezpeãn˘ch odpadÛ musí

mít provozní fiád ve smyslu § 4 citované vyhlá‰ky.

âl. 10Zákon ã. 79/1997 Sb., o léãivech a o zmûnách a doplnûní nûkter˘ch

souvisejících zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, definuje nepouÏitel-

ná léãiva a stanoví postup pfii jejich zne‰kodnûní.

Definice nepouÏiteln˘ch léãiv je uvedena v § 50 odst. 1 citovaného zá-

kona a zní:

(1) Léãiva nevyhovující jakosti, s pro‰lou dobou pouÏitelnosti, uchová-

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

12

odpad mûsíce

vaná nebo pfiipravená za jin˘ch neÏ pfiedepsan˘ch podmínek, zjevnûpo‰kozená nebo nespotfiebovaná (dále jen „nepouÏitelná léãiva”)musí b˘t zne‰kodnûna vãetnû jejich obalÛ tak, aby nedo‰lo k ohroÏe-ní Ïivota a zdraví lidí nebo zvífiat.

Zne‰kodnûní nepouÏiteln˘ch léãiv se provádí podle § 50 odst. 2 a 3 ci-

tovaného zákona, kter˘ zní:

(2) Pfii zne‰kodnûní nepouÏiteln˘ch léãiv se postupuje podle podle zvlá‰t-ních pfiedpisÛ. (Zákon ã. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znûní posled-ních pfiedpisÛ).

(3) Zne‰kodnûní nepouÏiteln˘ch léãiv provádûjí právnické nebo fyzickéosoby na základû souhlasu udûleného pfiíslu‰n˘m okresním úfiademanebo, jde-li o radifarmaka, Státním úfiadem pro jadernou bezpeã-nost. O udûlení souhlasu informuje úfiad, kter˘ souhlas udûlil, Mini-sterstvo zdravotnictví, jde-li o humánní léãivo, nebo Ministerstvo ze-mûdûlství, jde-li o veterinární léãivo. Seznam osob oprávnûn˘chzne‰kodÀovat nepouÏitelná léãiva mimo transfúzní pfiípravky, uvefiej-Àuje Ministerstvo zdravotnictví ve Vûstníku Ministerstva zdravotnic-tví a Ministerstvo zemûdûlství ve Vûstníku Ministerstva zemûdûlství.

Zne‰kodnûní lékÛ, které jsou zafiazeny do návykov˘ch látek ve smys-

lu zákona ã. 167/1998 Sb., o návykov˘ch látkách a o zmûnû nûkter˘ch

dal‰ích zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, se provádí podle § 14 ná-

sledovnû:

(1) NepouÏitelné návykové látky, pfiípravky a prekursory, jakoÏ i odpadje obsahující, musí b˘t zne‰kodnûny.

(2) Zne‰kodnûní nepouÏiteln˘ch návykov˘ch látek, pfiípravkÛ a prekurso-rÛ, jakoÏ i odpadu je obsahujícího, které jsou léãivem, se fiídí zvlá‰t-ním pfiedpisem (§ 50 zákona ã. 79/1997 Sb., o léãivech a o zmûnácha doplnûní nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfied-pisÛ).

(3) Zne‰kodnûní nepouÏiteln˘ch návykov˘ch látek, pfiípravkÛ a prekurso-rÛ, jakoÏ i odpadu je obsahujícího, které nejsou léãivem podle zvlá‰t-ního zákona, lze provádût jedinû za pfiítomnosti zástupce okresníhoúfiadu. Osoba provádûjící zne‰kodnûní o nûm sepí‰e zápis, kter˘ po-depí‰e pfiítomn˘ zástupce okresního úfiadu.

âl. 11Pro nakládání s mrtv˘mi tûly, orgány a ostatky se postupuje podle vy-

hlá‰ky Ministerstva zdravotnictví ã. 19/1988 Sb., o postupu pfii úmrtí

a pohfiebnictví, která se v‰ak nevztahuje na kontaminovan˘ specifick˘.

âl. 12Pracovníky, ktefií nakládají se specifick˘m odpadem ze zdravotnic-

k˘ch zafiízení, je nutné pro‰kolit z hlediska ochrany a bezpeãnosti pfii

práci.

V Praze dne 19. 3. 2001 Prof. MUDr. Bohumil Fi‰er, CSc.

ministr zdravotnictví

P¤ÍLOHA â. 1

1. Charakteristika odpadÛ ze zdravotnick˘ch zafiízení a zafiízení sociální péãe

Odpady z uveden˘ch zafiízení se dûlí na specifick˘ odpad pro zdravot-

nická zafiízení, kter˘ pfiedstavuje specificky definované riziko a odpad

nespecifick˘. Odpady z nemocnic a z jin˘ch zdravotnick˘ch zafiízení za-

hrnují komponenty rÛzného fyzikálního, chemického a biologického ma-

teriálu, kter˘ vyÏaduje speciální nakládání a zne‰kodnûní vzhledem ke

zdravotnímu riziku. Klasifikace odpadÛ ze zdravotnick˘ch zafiízení ur-

ãuje obecné rozdûlení odpadÛ do dvou skupin, a to na odpad specifick˘

pro zdravotnická zafiízení zneãi‰tûn˘ ‰kodlivinami a odpad ze zdravot-

nick˘ch zafiízení nezneãi‰tûn˘ ‰kodlivinami.

1.1. Klasifikace odpadÛ dle WHO

1.1.1.Specifick˘ odpad pro zdravotnická zafiízení zneãi‰tûn˘ ‰kodlivina-

mi lze rozdûlit do následujících skupin:

a) Patologicko-anatomick˘ odpad:Do patologicko-anatomického odpadu jsou zahrnuty v‰echny lidské tká-

nû (infekãní i neinfekãní), jako jsou konãetiny, orgány, plody, krev nebo

jiné lidské tekutiny, zvífiecí kadávery nebo tkánû z laboratofií, kontami-

novan˘ materiál a zbytky po úklidu tûchto prostor.

b) Infekãní odpad:Infekãní odpad je ve‰ker˘ odpad z infekãních oddûleních vãetnû zbytkÛ

jídla, odpad ze v‰ech prostorÛ, které mohou b˘t infikovány infekãními

agens a zbytky po úklidu tûchto prostor.

Tento odpad obsahuje také pouÏité chirurgické materiály a ostatní kon-

taminované odpady. Dále sem patfií odpad z laboratofií, dialyzaãních za-

fiízení, pouÏité nemocniãní podloÏky, pleny, atd. Odpad z laboratofií, kde

se provádí mikrobiologická stanovení vãetnû odpadního materiálu (mik-

robiologické kultury).

Dále sem patfií biologicky kontaminovan˘ odpad, obvazov˘ materiál,

sádrové obvazy, biologicky kontaminované pomÛcky a materiály z plas-

tÛ a osobní ochranné pomÛcky personálu.

c) Ostr˘ odpad:Tato kategorie zahrnuje v‰echny ostré pfiedmûty, které mohou po‰kodit

pokoÏku jako jsou napfi. jehly, skalpely, sklo, kanyly apod.

d) Farmaceutick˘ odpad:Tento odpad zahrnuje farmaceutické v˘robky, léky a chemikálie, které

byly po‰kozeny, kontaminovány nebo mají pro‰lou spotfiební lhÛtu. Do

této skupiny patfií cytostatika a jejich zbytky.

e) Chemick˘ odpad:Tento odpad zahrnuje pevné, kapalné a plynné chemické látky z labora-

tofií nebo které vznikají pfii diagnostick˘ch vy‰etfieních, experimentál-

ních pracích, ãi‰tûní nebo dezinfekci.

Chemické odpady se dûlí do dvou skupin, a to na nebezpeãné a odpad

ostatní.

Nebezpeãné odpady mohou b˘t rozdûleny do skupin podle sv˘ch vlast-

ností na odpady:

- toxické,

- toxické s chronick˘mi úãinky ( karcinogenní, mutagenní, teratogenní),

- dráÏdivé,

- vysoce reaktivní (exploze, vzdu‰nû vznûtlivé).

- ostatní chemické odpady neobsahující v˘‰e citované nebezpeãné vlast-

nosti

f) Radioaktivní odpad:Tento odpad je moÏno rozdûlit do dvou skupin podle zdrojÛ radioaktivní-

ho záfiení na otevfiené a uzavfiené zdroje. Jde o ve‰keré odpady z radiodia-

gnostick˘ch a radioterapeutick˘ch pracovi‰È nukleární medicíny, radiolo-

gick˘ch oddûlení a v˘zkumn˘ch pracovi‰È. Nakládání s tímto odpadem se

fiídí zákonem ã. 18/1997 Sb., o mírovém vyuÏívání atomové energie a io-

nizujícího záfiení (atomov˘ zákon) a o zmûnû a doplnûní nûkter˘ch záko-

nÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, a jeho provádûcích pfiedpisÛ.

1.1.2. Nespecifick˘ odpad ze zdravotnick˘ch zafiízení nezneãi‰tûn˘

‰kodlivinami je takov˘ odpad, kter˘ se podobá komunálnímu odpadu

a je v˘hradnû z neinfekãních oddûlení:

- kuchyÀsk˘ odpad,

- kanceláfisk˘ odpad,

- textilní odpad,

- jiné druhy odpadu. ■

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

13

odpad mûsíce

V bázích dat rÛzného typu (bibliografické,faktografické, plnotextové), rÛzného zpÛso-bu zpfiístupnûní (on-line v komerãních cent-rech, internet, CD-ROM) i zamûfiení je k dis-pozici obrovské mnoÏství informací. Napfi.jedna z nejv˘znamnûj‰ích svûtov˘ch data-bázov˘ch sítí - Scientific and Technical In-formation Network (STN International),jejímÏ zástupcem je praÏská firma MEDI-STYL, s. r. o., obsahuje více neÏ dvû stovkydatabází rÛzn˘ch svûtov˘ch producentÛ.âetnost záznamÛ, zab˘vajících se urãitouproblematikou, je moÏno zjistit bezplatnûna internetovské adrese stnweb.fiz-karlsruhe.de. K dal‰ím v˘znamn˘m data-bázov˘m centrÛm patfií napfi. The DialogCorp. (TDC), DataStar, Questel a dal‰í.

Medicínské databázeProblematika zdravotnick˘ch odpadÛ se

s velkou ãetností objevuje ve specializova-n˘ch bibliografick˘ch medicínsk˘ch databá-zích, dostupn˘ch v on-line sítích i na CD-ROM, napfi. MEDLINE (produkt Národní lé-kafiské knihovny USA), EMBASE (resp.Excerpta Medica nizozemské spoleãnostiElsevier Science B.V.) a DERWENT DRUGFILE (britské DERWENT Information Ltd.).K dispozici jsou stovky odkazÛ na práce,zab˘vající se problematikou zdravotnick˘chodpadÛ ve svûtû (obrázek 1).

Nûkdy i titulek postaãí k rozhodnutí, zdastojí za to shánût pln˘ text. V pfiípadû vág-ních titulkÛ zpravidla potfiebujeme i dal‰íúdaje - základní deskriptory ãi abstrakt, po-pisující struãnû obsah pÛvodního doku-mentu (obrázek 2).

Dotaz je moÏno kromû vûcného zadání

a ãasového rozsahu (napfi. informace zaposledních pût ãi deset let) zamûfiovat narÛzná pole nebo jejich kombinaci (autory,pracovi‰tû autorÛ, tituly ãasopisÛ, jazyk ori-ginálního dokumentu apod.).

Databáze zaměřené na analýzu

V pfiípadû odpadÛ ze zdravotnictví majízvlá‰tní v˘znam informace o jejich anal˘ze.Práce z této oblasti se objevují v základníchchemick˘ch i medicínsk˘ch databázích,pfiedev‰ím v CHEMICAL ABSTRACTS.

Pfiímo na anal˘zu (pfieváÏnû látek che-mické povahy) je zamûfien systém a data-báze ANALYTICAL ABSTRACTS (ANA-BSTR) britské Royal Society of Chemistry(obrázek 3). Úpln˘ záznam, jak jej nabízíANABSTR (jakoÏ i vût‰ina dal‰ích jmenova-n˘ch databází) má podobnou strukturua vyhledávací moÏnosti, jako v˘‰e uvedenádatabáze MEDLINE.

Databáze obchodně-ekono-mické a marketingové

Specializované obchodnû-ekonomickéa marketingové databáze obsahují pfiede-

v‰ím informace se zamûfiením na jednotlivéfirmy nebo trendy v jednotliv˘ch oborech.Mezi tyto databáze patfií napfi. PREDICASTSOVERVIEW OF MARKETS AND TECHNOLO-GY (PROMT) ãi CHEMICAL BUSINESSNEWSBASE (CBNB), pfiístupné v rÛzn˘chsvûtov˘ch databázov˘ch centrech. Na ob-rázku 4 je uvedeno nûkolik titulkÛ z CBNB(producentem je britská Royal Society ofChemistry). Z prvního záznamu (popisující-ho zku‰enosti z Indie) je zfiejmé, Ïe ob-chodnû-ekonomické hledisko mÛÏe nûkdyzahrnovat téÏ legislativní aspekty.

Databáze firemníK dispozici jsou databáze, které poskytují

rÛzn˘ rozsah informace o firmách - od zá-kladní (vût‰inou kontaktní) informace, do-stateãné pro vytipování firem v urãitémoboru napfi. v pfiíslu‰né zemi ãi regionu(Dun & Bradstreet, Kompass, Hop-penstedt aj.) aÏ po podrobné údajeanalytického charakteru, jak je uvádí napfi.INVESTEXT. Pfii kontaktu s urãitou firmouje velmi dÛleÏité znát o ní co nejvíce infor-mací - které sama o sobû uvádí (více ãi mé-nû reklamního charakteru, pfiíp. v˘roãnízprávy apod., ãasto dostupné na interne-tu), dále informace, které o ní uvádí analy-tici poradensk˘ch a jin˘ch firem (ty jsouprávû hlavní náplní databází typu Inves-text) i takové, které se o ní objevují v tisku.

Databáze patentovéFiremní, ale i technick˘ aspekt problému

zahrnují specializované patentové databá-ze, které pomáhají odhalit, kam smûfiujínejnovûj‰í trendy v daném oboru ãi u vy-brané firmy. Patrnû nejznámûj‰í svûtová pa-tentová databáze je WORLD PATENTSINDEX britské firmy Derwent InformationLtd. (obrázek 5).

Ukázku plného záznamu z databáze WPInení moÏné zafiadit vzhledem ke jejímuznaãnému rozsahu, neboÈ ãasto zahrnujevelmi sloÏité patentové klasifikace, grafickévyobrazení a abstrakty, obvykle s velmi vy-

TI Concentration of atmospheric pollutants in the gaseous emissions of***medical*** ***waste*** incinerators.

TI Trash talk: burned and buried ***medical*** ***waste*** threatensAtlanta’s environmental health.

TI High-quality filtration allows reuse of anesthesia breathing circuitsresulting in cost savings and reduced ***medical*** ***waste*** [see comments].

TI Hepatitis B morbidity in municipal and ***hospital*** ***waste*** collection workers in the city of Rio de Janeiro [letter].

atd. atd.

Obrázek 1: Pfiíklad záznamÛ v databázi MEDLINE s tématem zdravotnick˘ odpad

Kvalitní, aktuální a přesné informace jsou důležité v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Oblast manipulace sezdravotnickými odpady není výjimkou. Některé informacemají charakter místní, resp. regionální, jiné přesahují rámecpodniku či regionu a zahrnují např. vztahy s dalšími obchodními partnery. Další informace jsou více či méně nezávislé na místních podmínkách - informace vědecké, technické a obchodně-ekonomické, např. o jednotlivých surovinách, produktech, oborech apod. Tyto údaje jsou k dispozici v různých informačních zdrojích, v posledních letech především v komerčních databázových sítích (na kterése tentokrát především zaměřujeme) i na internetu. Cílem tohoto příspěvku je doporučení, kde lze některé z užitečnýchinformací hledat a s dostatečnou pravděpodobností nalézat.Nejedná se přitom o úplný přehled informačních zdrojů -možností jsou stovky a stále se objevují nové databáze, novádatabázová centra i nové možnosti přístupu k nim.

Informace o zdravotnických odpadech v zahraničních databázích

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

14

odpad mûsíce

sokou vypovídací schopností.Patenty jako inspiraãní zdroj jsou dostup-

né téÏ na internetu, v pfiípadû sledovánípatentovû-právních aspektÛ je v‰ak zpravi-dla nezbytné vyuÏívat podrobn˘ch klasifi-kaãních moÏností komerãních systémÛ.

K dal‰ím zajímav˘m patentov˘m databá-zím patfií napfi. INPADOC, informaceo patentech jsou vedle jin˘ch zdrojÛ téÏv základních bibliografick˘ch databázích,napfi. Chemical Abstracts.

Databáze o odborných akcích

Speciální skupinu mezi databázemi v ko-merãních databázov˘ch sítích tvofií infor-mace o odborn˘ch akcích, konferencích,veletrzích aj. rÛzn˘ch oborÛ. Tyto databázeposkytují pfiehled o akcích v daném oborua umoÏÀují vybrat vhodné místo a vhodn˘termín. Jsou uvedeny kontaktní údaje a lzezískat téÏ základní informaci o pfiedcházejí-cích roãnících dané akce (napfi. poãetúãastníkÛ). Typick˘mi pfiedstaviteli tohotodruhu databází jsou CONF nebo EVENT-LINE (obû v síti STN). I v pfiípadû, Ïe sedané akce nezúãastníme, mÛÏeme se obrá-tit na organizátory se Ïádostí o zaslánísborníku ãi dal‰ích informací.

Kromû toho existují databáze, které sezab˘vají struãn˘m zpracováním pfiíspûvkÛz konferencí. Tyto informace jsou souãástívût‰ích databází, které zahrnují vût‰í poãetrÛzn˘ch zdrojÛ informací (opût napfi. Che-mical Abstracts), pfiímo na tyto zdroje sespecializuje CONFSCI (STN).

VyuÏívání zku‰eností, které bylypublikovány ve svûtû, patfií nûkdyk nejlevnûj‰ím prostfiedkÛm zv˘‰eníefektivnosti vlastní práce. V˘‰euvedené citace, vãetnû nûkolikastruãn˘ch ukázek, pfiedstavují jennûkolik kapek v mofii informací, za-mûfien˘ch na problematiku zpraco-vání zdravotnick˘ch odpadÛ.

Ing. Jaroslav Hork˘, Ing. Bohumil Boãek

Medistyl, s. r. o.

Obrázek 2: Zkrácená ukázka jednoho záznamu v databázi MEDLINE o sniÏování zdravotnic-k˘ch odpadÛ metodou opûtovného pouÏívání ãi recyklace konkrétní zdravotnické techniky

L5 ANSWER 3 OF 15 MEDLINE

ACCESSION NUMBER: 2000089761 MEDLINETITLE: High-quality filtration allows reuse of anesthesiabreathing circuits resulting in cost savings and reduced***medical*** ***waste***

AUTHOR: Daggan R; Zefeiridis A; Steinberg D; Larijani G; Gratz I;Goldberg M E

CORPORATE SOURCE: Department of Anesthesiology, Cooper Health System,University of Medicine and Dentistry of New Jersey, RobertWood Johnson Medical School at Camden, USA.

SOURCE: JOURNAL OF CLINICAL ANESTHESIA, ***(1999 Nov)*** 11 (7) 536-9 Journal code: AN9. ISSN: 0952-8180.

PUB. COUNTRY: United States. . .

ABSTRACT:STUDY OBJECTIVES: To determine if the new Filta-Therm filter preventscontamination and allows the reuse of breathing circuit with considerable costand environmental savings. DESIGN: Prospective study. PATIENTS: 52 ASA physical status I, II, III, and IV patients, aged 18 to 75 years.INTERVENTIONS: Each morning a new breathing circuit was assembled. The Filta-Thermfilter (Intersurgical, Inc., Liverpool, NY) elbow, and mask, but not the circuit, we-rechanged between patients. The filter was placed between the Y-piece and theelbow of the breathing circuit. Prior to anesthesia, samples were obtained atthe Y-piece . . .MEASUREMENTS AND MAIN RESULTS: Prior to anesthesia, cultures of the Y-piece and theinspired and expired ports samples showed nogrowth. Following anesthesia, all 52 sam-ples obtained at the endotracheal tube were contaminated with various organisms, whi-le all 52 Y-piece samples showed negative growth. CONCLUSIONS: The single use of Filta-Therm filter prevents bacterial contaminationand allows reuse of breathing circuit at least twice, resulting in significant costsavings ($50,778 per year). Further studies are needed to establish the safety of re-using breathing circuits when appropriate bacterial filters are used.

CONTROLLED TERM: Check Tags: HumanAdult. . .Medical Waste: EC, economics*Medical Waste: PC, prevention & controlMedical Waste Disposal: EC, economicsStreptococcus: IP, isolation & purification

Obrázek 3: Pfiíklad nûkolika nejnovûj‰ích záznamÛ z databáze ANALYTICAL ABSTRACTS

Obrázek 4: Pfiíklad záznamÛ z databáze CHEMICAL BUSINESS NEWSBASE

Obrázek 5: Titulky nûkolika nov˘ch patentÛ zamûfien˘ch na odpady ze zdravotnictví v databázi WORLD PATENTS INDEX

TI Analysis of organic halides in ***hospital*** ***waste*** sludgedisinfected using sodium hypochlorite (NaOCl).

TI Polychlorinated dibenzo-p-dioxins and polychlorinated dibenzofuransconcentration in combustion gases and bottom ash from incineration of***hospital*** ***wastes*** in Poland.

TI Evaluation of heavy metals in slags from ***medical*** ***waste*** incinerator.

TI Gas-chromatographic determination of chlorhexidine in ***waste*** waters from ***medical*** institutions.

atd. atd.

TI Experts raise doubts over law on bio- ***medical*** ***waste*** .

TI Kerala starts adopting bio- ***medical*** ***waste*** scheme.

TI Allied ***Waste*** completes sale of ***medical*** ***waste***

TI Health Care Without Harm: Michigan leads the way in closing***medical*** ***waste*** incinerators

atd.atd.

TI Automatic bagging apparatus for bagging ***hospital*** ***wastes*** , has cutter to open continuous bag during refuse filling and bag isdetached by switching unit towards binding zone.

TI Disinfection and sterilization of microbe-contaminated materials e.g.***medical*** devices, instruments and ***waste*** uses acombination of ozone and peracetic acid.

TI ***Medical*** ***waste*** water treatment plant for hospitals -removes suspended material and infectious and pathogenic microorganismsand sends out completely sterilized and cooled treated water.

TI ***Hospital*** ***waste*** sterilization unit has upward-inclinedworm conveyer within heated water reservoir allowing for continual andbatch operation.

atd. atd.

Geologické poměryPodloÏí areálu má komplikovanou geolo-

gickou stavbu, jeÏ je charakterizována vel-mi nepravideln˘m stfiídáním jílovit˘ch, písãi-tojílovit˘ch aÏ písãit˘ch vrstev s ojedinûl˘mzastoupením ‰tûrkové frakce. Svrchní jílovávrstva je v‰ak velmi nesouvislá, ãoãkovitá,coÏ mÛÏe umoÏÀovat prÛnik kontaminacedo hlub‰ích partiígeologického pro-filu.

Popis pracíCílem stavby byla

intenzifikace stávají-cího sanaãního zása-hu. Proto bylo navr-Ïeno provedenípodzemní drenáÏnístûny jako vertikální-ho, prÛbûÏného,tzv. „francouzského”drénu, slouÏícíhopro odãerpání zne-ãi‰tûné podzemnívody. Dále byla na-vrÏena doplÀková

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

15

ekologické zátûÏe ◗◗◗◗ odborná pfiíloha

Tabulka: PrÛmûrné koncentrace kontaminantÛ v ãerpané vodûpfied a po v˘stavbû drenáÏní stûny

Datum PrÛmûrná koncentrace (mg/l)

odbûru NEL BTEX ClU PAU

5/6/2000 48 000 2 4046 5 026 2 083

4/12/2000 110 000 3 5412 1 826 4 018

Ekologické zátěžeEkologické zátěže

Využi t í podzemních drenážních stěnS A N A C E A R E Á L U P I L A N A H U L Í N , A . S .

Podmínky znečištění v areálu

Jedním ze zdrojÛ kontaminace zemin by-la v˘roba generátorového plynu provozo-vaná je‰tû ve 30. letech. Dehtové odpadyz této v˘roby byly volnû ukládány v areálua jeho tûsné blízkosti, zejména do prostorub˘valého rybníku. Hlavními kontaminantyjsou tak látky typu BTEX a PAU.

V roce 1972 do‰lo na Ïelezniãní trati ve-doucí prakticky na hranici areálu k vykole-jení Ïelezniãních cisteren a následnémuúniku velkého mnoÏství mazutu do koleji‰-tû. Unikl˘ materiál vãetnû kontaminovanézeminy byl uloÏen do prostoru v˘‰e zmínû-ného rybníku.

Dal‰ím zdrojem zneãi‰tûní byly zaolejova-né nedokonale skladované kovové odpa-dy. Mezi kontaminanty se proto objevujíi látky typu NEL.

AÏ do nedávné doby bylo pfii v˘robûv hojné mífie vyuÏíváno odma‰Èování po-mocí chlorovan˘ch uhlovodíkÛ, zejménaTCE a PCE. ProtoÏe byly tyto látky v minu-losti ãasto likvidovány vylitím v místû vzni-ku, jsou látky typu ClU jedním z dal‰ích v˘-znamn˘ch kontaminantÛ lokality.

tûsnicí clona z tryskové injektáÏe. Dílo byloprovedeno ve velmi stísnûn˘ch prostoro-v˘ch pomûrech pÛvodní zástavby v˘robní-ho závodu, obtíÏnû pfiístupn˘ch pro tûÏkémechanismy. Pfiitom bylo poÏadováno do-saÏení maximálního moÏného rozmûrua tím i prÛtoãnosti drénu.

R˘ha pro podzemní drenáÏní stûnu bylahloubena do pfiipraven˘ch vodicích zídekpod ochranou biodegradabilní paÏicí sus-penze, která v pÛdním prostfiedí bûhemcca 20 dnÛ samovolnû zdegraduje. Pfiiprovádûní vodících zídek byly odstranûnystaré základy a ochránûna nebo odstranû-na stávající podzemní vedení. Vyhloubenár˘ha ‰ífiky 600 mm a hloubky 8-10 m bylavyplnûna drenáÏním kamenivem z tfiídûné-ho ‰tûrku 16/32 mm. Pata stûn je zahlou-bena do podloÏní nepropustné jílové vrst-vy. Propustnost v˘plnû drenáÏních stûn do-

Ekologické znečištění areálu současné akciové společnostiPilana Tools Hulín vznikalo vlivem různých průmyslovýchčinností již od minulého století. V podloží se postupně koncentrovalo značné množství kontaminantů typu BTEX,PAU, TCE, PCE, NEL a volná fáze dehtů. S finančním krytímFNM probíhá na dané lokalitě od roku 1996 sanace kontaminovaných zemin a vod. Hlavním dodavatelem je firma BIJO TC, a. s. V rámci sanačních opatření byla firmouSOLETANCHE Česká republika, s. r. o., v červenci 2000 zbudována podzemní drenážní stěna pro zintenzivnění sanačního čerpání kontaminovaných podzemních vod.

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

16

◗◗◗◗ odborná pfiíloha ekologické zátûÏe

sahuje koeficientu filtrace v fiádu x.10-2

m.s-1, dno drénu je v pfiedepsaném sklonu2 %. V nejniωích místech drénÛ jsou zfiíze-ny kontrolní a ãerpací studny ∅ 500 mm.

V místû, kde potok Îabínek opou‰tí areálzávodu je kfiídlo drenáÏní stûny doplnûnotûsnící clonou z pilífiÛ tryskové injektáÏe prousmûrnûní toku kontaminovan˘ch pod-zemních vod.

První výsledky provozu drénu

První vyhodnocení dopadÛ novû vybu-dovan˘ch drenáÏních stûn ukazuje na sku-teãnost, Ïe navrÏen˘ a realizovan˘ postupumoÏní v budoucnu v˘raznûj‰í intenzifikacisanaãního zásahu. Po zprovoznûní systémuse v˘razn˘m zpÛsobem zv˘‰ilo mnoÏstvíãerpané vody, a to pfiibliÏnû na trojnáso-bek. ZároveÀ se zv˘‰ily prÛmûrné koncent-race jednotliv˘ch ‰kodlivin v ãerpané vodû(tabulka).

Za tfii mûsíce provozu systému vyuÏívají-

cího novû vybudované drény se sanaãnítechnologií podafiilo odlouãit 393 kg NEL,128 kg BTEX, 3,4 kg ClU, 0,7 kg PAU a cca5 000 kg tekut˘ch dehtÛ. Pro porovnání:Za období deseti mûsícÛ (od 1. 1. do 31. 10. 2000) bylo vytûÏeno cca 373 kgNEL, 218 kg BTEX, 9 kg PAU a 2 900 kgtekut˘ch dehtÛ. Z uvedeného je zfiejm˘ v˘-razn˘ nárÛst mnoÏství odtûÏeného konta-minantu. Celkem bylo od zahájení sanaã-ních prací z lokality odstranûno pfiibliÏnû200 tun kontaminantÛ.

Dal‰ím pozitivem tohoto zásahu je i taskuteãnost, Ïe na dnû vût‰iny sbûrn˘chstudní se akumuluje vrstva dehtu kter˘ sepravidelnû odãerpává pfii ãi‰tûní tûchto ob-jektÛ. Situování jednotliv˘ch sanaãních dré-nÛ se jeví jako optimální vzhledem k tomu,Ïe protíná hlavní ohnisko kontaminacea zjevnû se dafií stahovat kontaminaci zpodstávajících prÛmyslov˘ch objektÛ a to jakve formû látek rozpu‰tûn˘ch ve vodû, takve volné fázi.

ZávěrPouÏití podzemní drenáÏní stûny pro sa-

naãní práce v areálu akciové spoleãnostiPilana Tools Hulín se podle prvních v˘sled-kÛ osvûdãilo. Sanaãní práce vykazují vysokév˘tûÏnosti kontaminantÛ, coÏ je z pohledusanaãního zásahu pozitivní. Postup pracív‰ak ukazuje i na to, Ïe mnoÏství kontami-nace a její rozsah pfied zahájením prací bylv˘raznû vy‰‰í, neÏ se pÛvodnû pfiedpoklá-dalo. To znamená, Ïe i pfies velké mnoÏstvízlikvidované kontaminace je doposud zne-ãi‰tûní na lokalitû, zejména v ohniscích vel-mi vysoké. Pozitivní je, Ïe ve smûru odtokupodzemní vody z areálu závodu se vzhle-dem k ohniskÛm zneãi‰tûní dafií kontamina-ci drÏet na relativnû nízk˘ch hodnotách.

Ing. Martin RÛÏiãkaSoletanche âeská republika, s. r. o.

Ing. Jaroslav ·Èastn˘BIJO TC, a. s.

Sanace elektrorozvodnyMezi specifickou skupinu starých ekologických zátěží patří

kontaminace horninového prostředí na pozemcích některýchelektrorozvodných zařízení. Jedna taková byla zjištěna i v části podloží bývalé rozvodny 220 kV v k. ú. Mydlovary v okrese České Budějovice, jejímž vlastníkem byl ČEZ a kte-rá se nacházela v areálu dnešní rozvodny 110 kV náležejícído majetku JČE, a. s.

PrÛzkumem, proveden˘m v rámci ekolo-gického auditu majetku JâE, a. s., byla zji‰-tûna kontaminace horninového podloÏía nûkter˘ch ãástí konstrukcí spodní stavbyb˘valé rozvodny ropn˘mi uhlovodíky. Protosouãástí odstranûní spodní stavby b˘valérozvodny 220 kV byla i sanace této staréekologické zátûÏe, jejíÏ plo‰n˘ a hloubkov˘rozsah, jakoÏ i charakter a úroveÀ kontami-nace byly podle poÏadavkÛ majitele po-zemku upfiesnûny doplÀkov˘m prÛzku-mem. Pfii nûm bylo zji‰tûno, Ïe kontamina-ce je vázána na bezprostfiední okolí b˘valé-ho stanovi‰tû transformátorÛ. Jednalo sepfiedev‰ím o zneãi‰tûní horninového pro-stfiedí a ãástí betonov˘ch a Ïelezobetono-v˘ch konstrukcí spodní stavby b˘valé roz-vodny 220 kV transformátorov˘m olejem.T˘mÏ olejem byla kontaminovaná i sráÏko-vá voda, akumulovaná v podloÏí b˘valéhostanovi‰tû transformátorÛ. Zneãi‰tûní pod-zemní vody ropn˘mi látkami nebylo prÛ-zkumem prokázáno.

Sanaãní práce probíhaly v období du-ben-ãerven 2000 a na základû v˘sledkÛ v˘-bûrového fiízení je vãetnû prÛzkumu prová-dûla spoleãnost ECO trend, s. r. o. Prácebyly zahájeny odãerpáním ve‰keré nahro-

madûné kontaminované sráÏkové vody zeÏelezobetonov˘ch jímek pod b˘val˘m sta-novi‰tûm transformátorÛ a odvezením tétovody ke zne‰kodnûní. Sanace podloÏív prostoru b˘valého stanovi‰tû transformá-torÛ byla provedena metodou fiízenéhoodtûÏení kontaminovan˘ch makadamo-v˘ch v˘plní Ïelezobetonov˘ch jímek podtransformátory, naváÏek, zeminy a konta-minovan˘ch ãástí betonov˘ch a Ïelezobe-tonov˘ch konstrukcí spodní stavby b˘valérozvodny 220 kV.

Pfii tomto fiízeném odtûÏování, spoãívají-cím v dÛsledné selekci kontaminovan˘cha nekontaminovan˘ch materiálÛ, byl prÛ-bûÏnû provádûn odbûr a okamÏité labora-torní anal˘zy vzorkÛ horninového prostfiedís cílem zajistit co nejefektivnûj‰í a zároveÀekonomicky nejv˘hodnûj‰í plo‰n˘ i hloub-kov˘ rozsah tûÏebních prací. Ve‰keré konta-minované materiály byly pfiímo v místû pro-vádûní prací pfiedávány ke zne‰kodnûníspecializované firmû, která zaji‰Èovala i pfie-pravu tûchto materiálÛ.

Pro sanaci horninového podloÏí a pod-zemní vody stanovila âeská inspekce Ïivot-ního prostfiedí cílové parametry této sana-ce, a to pro zeminy 1000 mg NEL/kg su‰i-

ny a pro podzemní vodu 1 mg NEL/l.V˘sledky laboratorních anal˘z kontrolníchvzorkÛ horninového podloÏí i zb˘vajícíchãástí Ïelezobetonov˘ch konstrukcí, kterébyly odebrány po ukonãení prací, prokáza-ly, Ïe bylo dosaÏeno bezpeãného splnûnístanoven˘ch cílov˘ch limitÛ. Úspû‰nost sa-nace prokázaly i dosavadní v˘sledky posa-naãního monitoringu jakosti podzemní vo-dy, jejíÏ vzorky jsou odebírány z kontrol-ních vrtÛ, vybudovan˘ch v této lokalitû.

TûÏební jáma vzniklá odtûÏením kontami-nované ãásti spodní stavby a horninovéhoprostfiedí pod b˘val˘m stanovi‰tûm trans-formátorÛ a jámy po demolici a odtûÏenínekontaminovan˘ch konstrukcí spodnístavby byly do hloubky 80 cm pod úroveÀupraveného terénu zasypány rozru‰en˘minekontaminovan˘mi ãástmi betonov˘chkonstrukcí a nad tuto úroveÀ inertním ma-teriálem s vrchní vrstvou ornice za souãas-ného hutnûní vibraãním válcem. Po vyrov-nání terénu byla provedena úprava plánûs osetím travní smûsí.

Celkové finanãní náklady, vynaloÏené naodstranûní staré ekologické zátûÏe vãetnûprÛzkumn˘ch prací, vypracování projekto-vé dokumentace a projednání s orgánystátní správy a ve‰ker˘mi dotãen˘mi subjek-ty se pohybují v úrovni cca deseti milionÛkorun. Pfiitom bylo zne‰kodnûno pomûrnûrozsáhlé loÏisko zneãi‰tûní a celá lokalitanavrácena k jejímu dal‰ímu bezpeãnémuvyuÏití.

Ing. Petr Jare‰ECO trend, s. r. o.

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

17

ekologické zátûÏe ◗◗◗◗ odborná pfiíloha

Typickým příkladem, kdy v rámci nepodařené sanace staréekologické zátěže se vytvoří ekologická zátěž nová, je skládka průmyslových odpadů v Pozďátkách, okres Třebíč.

Skládka v Pozìátkách, urãená pÛvodnûpro zpracování a ukládání odpadÛ produ-kovan˘ch v Tfiebíãi a okolí, zaãala b˘t pro-vozována jako fiízená od roku 1994 a bylaurãená pro odpady kategorie Z a ZN.Celková rozloha skládky je 41 581 m2, plá-novaná kapacita skládky byla pÛvodnû 158 800 m3. V I. etapû byla vyuÏita kapaci-ta celkem 36 300 m3, pfiiãemÏ 9 800 m3

pfiipadalo na zastfie‰enou ãást skládky.Maximální mocnost skládky je uvádûna 10-12 m. Nezakrytá ãást skládky je cca z 90 %vyuÏita a naplnûna odpady. Jedná se o typskládky kombinované, podúrovÀové s nad-úrovÀovou, mající kombinované robustnítûsnûní, garantující nemoÏnost po‰kozenítûsnících bariér váhou odpadu. Nad tûmitotûsnícími bariérami je uloÏena vrstva tfiídû-ného ‰tûrku s PEHD perforovan˘mi trubka-mi jako vrchní plo‰ná drenáÏ. Svislé tûsnícíprvky jsou dále chránûny dfievûnou barié-rou a svahy pneumatikami.

Vody z prostoru skládky jsou odvádûnydvûma drenáÏními systémy. První drenáÏnísystém odvodÀuje nezakryté ãásti skládkya ústí do bezodpadové jímky o objemu cca50 m3. Druhá drenáÏ zachycuje a odvádípodzemní vody z podloÏních hornin podtûsnûním skládky.

Z bezodtokové nepropustné jímky bylaskládková voda pfieãerpávána do nadzem-ních nádrÏí o objemu cca 190 m3, kterébyly pro bûÏn˘ provoz skládky zcela dosta-ãující. Z tûchto nádrÏí byla skládková vodavracena rozlivn˘m systémem na skládku,aby se pfiirozenou cestou odpafiovala.Pfiebyteãná skládková voda mûla b˘t zne‰-kodÀována v urãené ãistírnû odpadníchvod. Skládka má vybudovan˘ obvodov˘ zá-chytn˘ pfiíkop, chránící skládku pfied vnik-nutím povrchovû tekoucí vody.

OdpadyZ dokumentace provozovatele skládky je

zfiejmé, Ïe na skládku Pozìátky bylo v ob-dobí od 1. 1. 1994 do 31. 1. 1997 vyveze-no a uloÏeno 137 druhÛ odpadÛ o celko-vé hmotnosti 23 284 tun (tabulka).

Z celkové hmotnosti uloÏen˘ch odpadÛ42 % pfiedstavuje síran Ïeleznat˘. Jeho do-davatelem byl vlastník skládky Pozìátkya pocházel ze skládky „C” Prechezy, a. s.,Pfierov, kde byly do roku 1992 ukládánytzv. „kyselé systémy” vznikající pfii v˘robû ti-

tanové bûloby síranovou metodou z neros-tu ilmenit (FeTiO3).

Na základû správního rozhodnutí oblast-ního inspektorátu âIÎP v Olomouci bylo v li-stopadu 1995 vyhlá‰eno v˘bûrového fiízeník zaji‰tûní dodavatele na odstranûní star˘chekologick˘ch zátûÏí v Pfierovû, v lokalitû III,kde asanovan˘m objektem je skládka od-padního síranu Ïeleznatého. Odpad byl ne-homogenní, obsahoval podíl volné kyselinysírové (v prÛmûru aÏ 15 %). V tomto odpa-du byly vedle 11,7 hm. % Fe, cca 1 hm. %Ti zji‰tûny i dal‰í kovy: 0,1 mg Cd/kg su‰iny,37,6 mg Cu/kg su‰iny, 56,8 mg Zn/kg su‰i-ny, 31,1 mg Ni/kg su‰iny.

Nabídkov˘ projekt k sanaci skládky pfied-pokládal úpravu pfiímo v prostoru lokality„C” navezením karbidov˘ch kalÛ na sklado-vané sírany a jejich promísení. Následnoureakcí mûl vzniknout odpad, jehoÏ paramet-ry by odpovídaly limitním hodnotám charak-terizujícím v˘luhové tfiídy II.b, max. III.b pod-le tabulky 2, resp. 3 pfiílohy ã. 1 nafiízení vlá-dy ã. 513/1992 Sb. Technická ãást nabídko-vého projektu neobsahovala jak˘koliv che-mick˘ popis pfiedpokládan˘ch reakcí, anichemick˘ popis upraveného odpadu.

Projekt pfiedpokládal, Ïe pfieprava odpa-dÛ, které nebude moÏno upravovat, tj. be-tony, zbytky tûsnící vany nebo odpadní sí-ran, jenÏ nebude zámûrnû upravován, ne-

boÈ bude vyuÏíván k neutralizaci alkalic-k˘ch odpadÛ na skládce 5. skupiny, mûlab˘t zaji‰Èována jako pfieprava nebezpeãnélátky podle pfiedpisu ADR na skládkuPozìátky.

ProblémyJiÏ v roce 1996 zjistily orgány státní správy

v oblasti Ïivotního prostfiedí na skládce v˘-skyt nadmûrného mnoÏství kysel˘ch odpad-ních vod zadrÏovan˘ch v tûlese skládky.

Provoz skládky popsan˘ v provozním fiá-du obsahoval prvky, které vedly k poru‰o-vání nebo pfiímo poru‰ovaly pfiedpisy o na-kládání s odpady. Zmûna ve zpÛsobu pro-vozování skládky byla fie‰ena administrativ-nû a v dÛsledku toho se nepromítla dotechnick˘ch opatfiení a skuteãného prove-dení stavby. Systém shromaÏìování a zne‰-kodÀování skládkov˘ch vod se tak dostaldo rozporu s platn˘mi pfiedpisy pro navr-hování a v˘stavbu skládek. Tento nedosta-tek se projevil v okamÏiku, kdy byl na sklád-ku uloÏen odpad z Prechezy a. s. Pfierov.

Nebyly brány v úvahu zku‰enosti z exis-tující ekologické zátûÏe skládky provozova-né a. s. Precheza Pfierov, zmûny kvality od-padu v dÛsledku vlivu povûtrnosti a vzdu‰-ného kyslíku, resp. interakcemi s dal‰ímiodpady. Nebyla vûnována ani pozornostchemismu úpravy vznikajících skládkov˘chvod a samotného odpadního síranu spoãí-vající v neutralizaci odpadÛ slouãeninamiobsahujícími vápník. Za hrubou chybu po-vaÏujeme skuteãnost, Ïe nebylo pfiihlédnu-

Pozďátky 5 L E T H A VA R I J N Í H O S TA V U S K L Á D K Y O D PA D Ò

Tabulka: Pfiehled odpadÛ uloÏen˘ch na skládce Pozìátky

Katalog. ãíslo Kategorie Název MnoÏství [t]

51520 Z Odpadní síran Ïeleznat˘ 9845

31436 ZN Azbestov˘ odpad 2276

31441 ZN Stavební suÈ a v˘kopová zemina zneãi‰tûná 1851

14704 ZN Kal z brou‰ení usní 1285

14402 ZN Kal z koÏeluÏen 1142

31423 ZN Zemina zneãi‰tûná ropn˘mi látkami 1020

celkem 17 419

Dal‰í odpady v mnoÏství pfiekraãujícím hmotnost 100 t: 4 235odpad ze zpracování usní, materiál z demolic vozovky, odpad z chromoãinûn˘ch usní, odpadní kalírenská sÛl s obsahem kyanidÛ, obalov˘ a textilní materiál zneãi‰tûn˘ organick˘mi ‰kodlivinami, úlomky betonu zneãi‰tûné ‰kodlivinami,odpad z naná‰ení nátûrov˘ch hmot, dfievní mouãka, piliny a dfievní odpad zneãi‰tûné olejem nebo organick˘mi ‰kodlivinami, domovní odpad z domácností, popel z uhlí a koksu, nádobí ze Ïelezn˘ch kovÛ se zbytky ‰kodlivin, ropné kaly z ãistíren odpadních vod, vyfiazené léky, odpadní katalyzátory, kal z brou‰ení Ïelezn˘ch a neÏelezn˘ch kovÛ, staré nátûrové hmoty, ropou zneãi‰tûná zemina, demoliãní materiál.

Odpady v mnoÏství ménû neÏ 100 tun celkem 1 630

Celková hmotnost uloÏen˘ch odpadÛ 23 284

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

18

◗◗◗◗ odborná pfiíloha ekologické zátûÏe

to ke skuteãné povaze odpadu, z nûhoÏ seuvolÀuje aÏ 15% kyselina sírová umoÏÀujícívyluhování obsaÏen˘ch tûÏk˘ch kovÛ, popfi.dal‰í interakce s jin˘mi odpady na skládce.Uvolnûná kyselina negativnû ovlivÀovalakvalitu a stálost tûsnícího systému a vedlaaÏ k jeho trvalému znehodnocení.Dlouhodobé zadrÏování kontaminovan˘chvod v tûlese skládky naru‰ilo funkci systé-mu odvodu skládkov˘ch vod. Hrozba kon-taminace podzemních a povrchov˘ch vodskládkov˘mi vodami se stala skuteãností.

Návrh řešeníK zastavení pokraãující kontaminace hor-

ninového prostfiedí, povrchov˘ch a pod-zemních vod je nutné:

odhadli na ãástku okolo 30 milionÛ Kã.Tyto v˘poãty nákladÛ na likvidaci skládkyvycházely z pfiedpokladu, Ïe odpady bu-dou zne‰kodnûny na místû, s vyuÏitím pro-storu v zastfie‰ené ãásti skládky, vlastními si-lami a prostfiedky majitele a provozovateleskládky.

Celkové ‰kody vzniklé na majetku, resp.na Ïivotním prostfiedí pfiesnû vyãíslit nelze.Je v‰ak moÏno konstatovat, Ïe stálé odklá-dání fie‰ení tohoto problému je zcela ne-smyslné a pfiiná‰í sebou jen dal‰í náklady.

Doc. Ing. Ivan Ma‰ek, CSc., VUT Brno, Chemická fakulta,

Ing. Jan Miãan, Ekologické audity a posudky, s. r. o.

● Ihned pokraãovat v dfiíve zahájen˘cha pfieru‰en˘ch sanaãních prací na místû,které spoãívají v odãerpávání skládko-v˘ch vod, jejich neutralizaci a jejich dál-‰ím zpracování ve smluvnû zaji‰tûné ãis-tírnû odpadních vod.

● Skladované odpady vytûÏit, neutralizovats pouÏitím odpadních alkalick˘ch suro-vin, zejména vápenat˘ch nebo sodn˘ch.Provést revizi, resp. nutné opravy tûsnící-ho systému skládky a zneutralizovan˘odpad zpûtnû uloÏit.

● Vodní hospodáfiství upravit tak, aby jím-ky byly bezodtokové, kapacitou dostaãu-jící k zachycení vznikl˘ch skládkov˘chvod.Celkové náklady na sanaci skládky jsme

Co s úniky nebezpečných látek při haváriíchSe stále se zvy‰ujícím provozem na komu-nikacích roste podle statistik i poãet nehodi vût‰ích haváriích, pfii kter˘ch dochází k úniku nebezpeãn˘ch látek. âasto jsou tû-mito látkami zneãi‰tûny nejen silnice, par-kovi‰tû, prostory podnikÛ, ale také okolnípfiíroda - pÛda i vodní zdroje.

Co lze udûlat pro to, aby pfii nehodáchnedo‰lo k vût‰ímu po‰kození Ïivotního pro-stfiedí? Pokud je nehoda malá a dojde k úniku nûkolika litrÛ oleje, nafty nebo ben-zinu, není to velk˘ problém. Ale pfii po‰ko-zení nádrÏí u nákladních aut nebo cisterenjsou to uÏ stovky, tisíce nebo desetitisíce lit-rÛ nebezpeãn˘ch látek.

KaÏdá záchranná akce má vÏdy dvû ãásti:1. Zastavení úniku a zabránûní tomu, aby

se nebezpeãné látky dál ne‰ífiily do okolíhavárie a nezneãistily pÛdu nebo vodu.

2. Likvidace následkÛ havárie.

Zastavení úniku a zabráně-ní rozšíření havárie

Pokud dojde k proraÏení chladiãÛ, pfievo-dovek, motorÛ, nádrÏí, sudÛ nebo i ciste-ren, pouÏívá se na zastavení úniku havarij-ní utûsÀovací tmel PLUG N'DIKE, kter˘ jepruÏn˘ a dobfie pfiilne na kovy i plasty,i kdyÏ jsou mastné i ‰pinavé. Tyto havarijnítmely, jakoÏ i tmelové utûsÀovací deskyo rÛzn˘ch velikostech, coÏ jsou v tmeluvyztuÏené tkaniny, se pouÏívají i na roz-trÏené nádrÏe, sudy i cisterny. Tmely a des-ky uÏ nejsou jen pro hasiãe a speciální jed-notky, ale vyrábí se i v malém balení od0,25 aÏ 1kg pro motoristy do osobnícha nákladních aut a stávají se souãástí hava-rijních souprav pro dílny a sklady PHM.

Po zastavení úniku nebezpeãn˘ch látekje nutné zajistit, aby se tyto neroz‰ífiily do

okolí nehody. V kaÏdém pfiípadû se musíudûlat v‰e pro to, aby se nebezpeãné látkynedostaly do pÛdy nebo vody - pak jsounásledky daleko vût‰í a znamenají i velkéãasové i finanãní náklady.

Hasiãi pro zastavení tûchto látek pouÏíva-jí i sorpãní norné stûny ECOSORB, sorpãníhady, rohoÏe, sypké sorbenty ABSODAN,SPILKLEEN a sypké granule tmelu PLUGN’DIKE, ze kter˘ch je moÏné udûlat sypa-nou hráz, která po postfiíkání vodou vytvofiínepropustnou tmelovou hráz.

Pokud je v blízkosti havárie kanalizaãnívpusÈ, je nutné ji neprody‰nû utûsnit, aby selátky nedostaly do kanalizace a následnû dovodních tokÛ. Na neprody‰né utûsnûní tûch-to vpustí pouÏívají hasiãi v˘‰e zmínûné tme-lové utûsÀovací desky, které se poloÏí navpusÈ a zamáãknou se na krajích na vozov-ku. V souãasné dobû se tyto tmelové deskyvyrábûjí v rozmûrech 20x20, 40x40, 60x40a 65x65 cm, pro vût‰í rozmûry vpustí je moÏ-né desky libovolnû podle potfieby spojovat.

Likvidace následků haváriePokud se podafií zabránit roz‰ífiení úniku

nebezpeãn˘ch látek, spoãívá likvidace vevyãi‰tûní komunikace nebo jin˘ch prostorpomocí sorbentÛ. HasiãÛm se v poslednídobû osvûdãil sypk˘ sorbent ABSODAN,kter˘ neprá‰í, nelepí se a po jeho pouÏitía úklidu zÛstává komunikace suchá a ne-klouÏe. Textilní sorbenty, aÈ koberce, roho-Ïe, hady nebo drÈ nedokáÏí komunikaceúplnû vyãistit.

Pokud se na pevn˘ch plochách pouÏijírÛzné odma‰Èovaãe, je nutné je po ãi‰tûnínasorbovat do sorbentÛ a likvidovat jakonebezpeãn˘ odpad. V Ïádném pfiípadû senesmí splachovat vodou do volné pfiírody.

Pfii úniku nebezpeãn˘ch látek do pÛdy jenutné zajistit odtûÏení zasaÏené pÛdy a jejíodvoz na skládky nebezpeãného odpadu.Tuto práci uÏ vykonávají speciální spoleã-nosti (napfi. Dekonta Kladno, a. s.).

Pokud se ropné látky dostanou do vody(potoky, fiíãky, fieky, rybníky, jezera, pfiehra-dy atd. ), zaji‰Èují hasiãi ve spoluprácis místním povodím a referátem Ïivotníhoprostfiedí pfiíslu‰ného okresu zastavení to-hoto úniku.

âasto pouÏívají i textilní sorpãní nornéstûny ECOSORB v délce 3 nebo 5 m a v˘‰-ce 15 nebo 20 cm. Mají v˘hodu, Ïe i pfiinasycení ropn˘mi látkami se nepotopía mohou zÛstat na vodû i del‰í dobu. Pfiivût‰ím úniku ropn˘ch látek staví hasiãi poproudu více stûn za sebou.

Zachycené ropné látky pfied norn˘mi stû-nami je moÏné zasypat hydrofobními syp-k˘mi sorbenty (napfi. KUROL, SPILKLEEN SK4), nebo hydrofobními textilními sorbenty(rohoÏe, hady, drÈ, koberce), a po nasyceníropn˘mi látkami je z vody likvidovat.

V˘‰e uveden˘m textem jsme zmí-nili moÏnosti a hlavnû zku‰enostihasiãÛ, ktefií velice rychle a kvalit-nû zasahují pfii rÛzn˘ch nehodácha haváriích po celé republice.V‰ichni bychom se mûli také z ne-hod a havárií pouãit. Jak? Vybavitauta, dílny, sklady PHM a jin˘chchemikálií, provozy, atd. havarijní-mi soupravami, tmely, sorbenty ne-bo jin˘mi havarijními prostfiedkypodle potfieby. Nenechat se zasko-ãit jen proto, Ïe se nám je‰tû nictakového nestalo.

Alois Lo‰ÈákHappy End CZ, a. s.

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

19

ekologické zátûÏe ◗◗◗◗ odborná pfiíloha

OdstraÀování vznikl˘ch ekologick˘ch havárií b˘vá vevût‰inû pfiípadÛ finaãnû znaãnû nároãné. Náklady spoje-né s likvidací jejich následkÛ lze podstatnû sníÏit vãas-n˘m havarijním zásahem proveden˘m na co nejvy‰‰ímoÏné odborné úrovni. ProtoÏe se jedná o specifickouãinnost, b˘vají tyto práce provádûny specializovan˘mifirmami zaji‰Èujícími i nepfietrÏitou havarijní sluÏbu.Havarijní sluÏbou se rozumí pfiedev‰ím pohotovost, za-ji‰tûní zásahu a následná likvidace únikÛ látek ‰kodli-v˘ch Ïivotnímu prostfiedí, a to na povrchu terénu, v ze-minách, horninovém prostfiedí a na hladinû povrchov˘cha podzemních vod.

Firma Vodní zdroje, a. s., Praha zaji‰Èuje 24 hodinovounepfietrÏitou havarijní sluÏbu pro pfiípady ekologick˘chhavárií. SluÏbu drÏí ne-pfietrÏitû (vãetnû sobot,nedûlí a svátkÛ) t˘m pra-covníkÛ hydrogeologic-kého oddûlení, ktefií jsouspeciálnû vy‰koleni na fií-zení a realizaci havarij-ních zásahÛ. Pfiedmûtemhavarijní sluÏby je i zaji‰-tûní likvidace unikl˘cha neupotfiebiteln˘ch lá-tek, kontaminovan˘chzemin a jin˘ch materiálÛ,dále práce a ãinnostis tím bezprostfiednû sou-visející (prospekce zne-ãi‰tûní, odbûr vzorkÛa zaji‰tûní jejich zpraco-vání, dokumentaãní práce, apod. ) a uvedení místa sa-naãních prací do pÛvodního ãi stanoveného stavu.

Pro havarijní zásah jsou v pohotovosti speciálnû vyba-vená terénní vozidla, akreditovaná laboratofi, tûÏebnímechanismy a dal‰í nutná zafiízení vãetnû vrtn˘ch sou-prav, norn˘ch stûn, mobilních sanaãních jednotek a ãer-padel fáze ropn˘ch látek. Pro likvidaci zbytkového zne-ãi‰tûní zemin ropn˘mi látkami má firma Vodní zdroje, a. s., vlastní biopreparát PUTIDOIL 3F, kter˘ je schvále-n˘ pro pouÏití na území celé âeské republiky. V˘jezd ha-varijního vozidla s pracovníky havarijní sluÏby se usku-teãÀuje nejpozdûji do dvou hodin od nahlá‰ení havárie.

V ãervenci roku 1998 do‰lo na 39. kilometru dálnice D5Praha-Hradec Králové (sjezd Podûbrady-jih) k dopravní

nehodû - pfievrácení cisterny pfieváÏející pohonné hmo-ty. Pfii havárii do‰lo k úniku 3500 litrÛ bionafty a k jejímunáslednému rozlivu. âást uniklé bionafty byla odãerpá-vána havarijní zásahovou sluÏbou, dal‰í ãást pronikalavelmi propustn˘m horninov˘m prostfiedím (váté písky,písky a ‰tûrkopísky Labské terasy) k hladinû podzemnívody. Vzhledem k tomu, Ïe o situaci byla havarijní sluÏ-ba vãas informována, byla první etapa odtûÏování kon-taminovan˘ch zemin zahájena jiÏ po cca 2 hodinách odvzniku havárie. Takto byla zlikvidována podstatná ãástkontaminace. ProtoÏe nebylo moÏno provést tûÏbu i podvlastním tûlesem dálnice, byl pfiedpoklad, Ïe do‰lok ãásteãné kontaminaci podzemních vod.

Sanaãní zásah tedy pokraãoval urychlenou realizací 5sanaãnû - monitorova-cích vrtÛ. Po provede-ném monitoringu pod-zemní vody bylo potvrze-no, Ïe kontaminace sev malé mífie roz‰ífiila i dopodzemní vody. Na zá-kladû této skuteãnosti(vzhledem k blízkosti jí-mací oblasti Podûbrady -Kluk a potencionálnímuriziku kontaminace „pra-meni‰tû») bylo provede-no sanaãní odãerpáváníkontaminované podzem-ní vody z centra zneãi‰-tûní, které bylo po dosa-Ïení stanoven˘ch limitÛ

ukonãeno. Vyhovující kvalita podzemní vody byla potvr-zena následn˘m monitoringem, kter˘ probíhal i v prÛ-bûhu roku 1998 .

Firma Vodní zdroje, a. s., Praha pokr˘vá havarijnísluÏbou celou ropovodní síÈ âeské republiky, spolupra-cuje s âesk˘mi drahami, okresními úfiady a spediãnímifirmami. Dodávkami sanaãních technologií se podílí i naodstraÀování dÛsledkÛ ekologick˘ch havárií, které fie‰íostatní firmy. Pracovníci havarijní sluÏby úspû‰nû fie‰iliekologické havárie na lokalitách Doma‰ín, ·lapánov,Habry, GolãÛv Jeníkov, Kopisty, Podûbrady, Líbeznice,Votice a dal‰ích. Posledním realizovan˘m zásahem by-la likvidace následkÛ havárie kamionu na 53. kilometrudálnice D1 dne 11. 4. 2001.

Havarijní služba - cesta k úspoře nákladů na sanace

Vodní zdroje, a. s., KomunardÛ 309/6, Praha 7-Hole‰oviceTel.: 02/875 947, fax: 02/667 79 330e-mail: geologie@vodnizdroje. czwww. vodnizdroje. cz

Kontaktní ãísla na havarijní sluÏbu firmy VODNÍ ZDROJE a. s. Praha jsou:

0602/227 804, 0602/227 872

105

0399

41O

bec

Tfieb

elov

iceRe

kultiv

ace

sklá

dky

TKO

Tfie

belo

vice

TR1

151

921

4 88

0 2

0541

9941

Obe

c Ro

kytn

ice n

ad R

okyt

nou

Reku

ltivac

e sk

ládk

y TK

O R

okyt

nice

nad

Rok

ytno

uTR

4 31

02

586

6 00

0 3

0542

9941

Obe

c Pe

ãSa

nace

a re

kultiv

ace

sklá

dky

JH1

981

1 58

58

000

406

1999

41M

ûsto

Sok

olov

Sana

ce a

reku

ltivac

e sk

ládk

y Do

lní R

ychn

ovSO

27 0

0021

600

94 0

00

503

5199

41M

ûsto

Hul

ínRe

kultiv

ace

stáv

ající

sklá

dky

Hulín

- Pa

dûlky

KM52

783

42 2

2758

000

6

0637

9941

Obe

c Hl

uboã

kySa

nace

sklá

dky

TKO

Pos

luch

ovO

L16

257

9 75

421

800

7

0200

9941

Mûs

to F

r˘dl

ant

Zmûn

a vy

uÏití

územ

í - re

kultiv

ace

sklá

dky

na p

.p.ã

. 278

4 Ra

spen

ava

LB88

453

05

627

805

4399

41M

ûsto

Uhe

rsk˘

Bro

dSa

nace

sklá

dky

kom

unál

ního

odp

adu

Prak

‰ice

IIUH

52 6

2742

102

51 0

00

905

8399

41M

ûsto

Sta

r˘ P

lzene

cRe

kultiv

ace

sklá

dky

TKO

PJ11

696

9 35

720

000

10

0604

9941

Obe

c De

‰tné

v O

rlick

˘ch

horá

chRe

kultiv

ace

sklá

dky

odpa

dÛ D

e‰tn

é v

Orli

ck˘c

h ho

rách

RK6

421

5 13

76

000

1105

6799

41O

bec

Pfie‰

ovice

Reku

ltivac

e sk

ládk

y Pfi

e‰ov

iceTR

1 32

779

62

000

1206

4999

41M

ûsto

Ves

elí n

ad L

uÏni

cíRe

kultiv

ace

TKO

Dra

hov

TA8

941

7 15

311

010

13

0266

9941

Obe

c Ro

ucho

vany

Reku

ltivac

e sk

ládk

y „V

e Îl

ebû”

v o

bci R

ouch

ovan

yTR

12 2

619

808

13 8

54

1402

5999

41O

bec

Med

lovic

eRe

kultiv

ace

sklá

dky

ve s

trÏi M

edlo

vice,

Lok

alita

1 a

2UH

2 33

81

870

1 90

0 15

0568

9842

Mûs

to P

elhfi

imov

Re

kons

trukc

e a

mod

erni

zace

kal

ovéh

o a

plyn

. hos

p. â

OV

Pelh

fiimov

PE31

418

18 8

5118

615

1606

4099

41M

ûsto

Kyjo

vZp

raco

vání

odp

adÛ

âOV

dle

syst

ému

„Kne

er”

HO25

300

15 1

803

000

1706

2299

41M

orav

ské

‰am

otov

é a

lupk

ové

závo

dy a

.s.

Likv

idac

e de

htof

enol

ové

lagu

ny s

vyu

Ïitím

deh

tuSY

16 5

509

930

3 55

318

0038

0041

Mûs

to B

ene‰

ov n

ad P

louã

nicí

Reku

ltivac

e sk

ládk

y TK

O B

ene‰

ov n

ad P

louã

nicí

DC7

734

6 18

718

159

19

0813

9941

Mûs

to T

acho

vSa

nace

sklá

dky

Pofie

jov

TC8

788

7 03

138

700

20

0860

9941

Mûs

to V

elká

Bíte

‰Re

kultiv

ace

sklá

dky

TKO

Na

Spra

vedl

nost

iZR

6 08

13

648

13 3

40

2107

7699

41O

bec

Trná

vka

Reku

ltivac

e sk

ládk

y Tr

návk

aNJ

172

103

1 47

1 22

0018

0041

Obe

c Je

hnûd

íRe

kultiv

ace

sklá

dky

odpa

duUO

1 30

51

044

8 34

4 23

0678

9941

Mûs

to P

fie‰t

iceUz

avfie

ní s

kládk

y v

Pfie‰

ticích

- Po

d ob

ecní

m le

sem

PJ19

803

15 8

4236

000

24

0013

0041

Mûs

to J

evíãk

oRe

kultiv

ace

sklá

dky

„Kop

fiivov

a zm

ola”

SY17

780

14 2

2417

923

20ODPADOVÉ FÓRUM05/2001

fiízeníS

TÁTN

Í FO

ND

ŽIV

OTN

ÍHO

PR

OS

TŘE

DÍ

ČE

SK

É R

EP

UB

LIK

Y

V

roce

20

00

bylo

v

rám

ci

prog

ram

u 4

klad

nû

poso

uzen

o 75

Ïá

dost

í o

podp

oru

ze S

FÎP

âR

(tab

ulka

1).

Cel

kové

eko

logi

cké

pfiín

osy

repr

ezen

tují:

●sa

nova

ná p

loch

a: 1

21,7

0 ha

,●

vybu

dová

ní s

bûrn

ého

dvor

a: 8

dvo

rÛ o

plo

‰e 7

392

m2 ,

●za

fiíze

ní n

a vy

uÏití

odp

adÛ

- 3

x za

fiíze

ní n

a vy

uÏití

ãis

tíren

sk˘c

h ka

lÛ (k

apac

ita 3

6 61

5 t/r

ok),

- 1

x lik

vida

ce d

ehto

feno

lové

lagu

ny s

vyu

Ïitím

deh

tu (k

apac

ita 3

553

t/ro

k),

- 3

x tfi

ídíc

í lin

ka o

dpad

Û (k

apac

ita 3

0 00

0 t/r

ok),

- 1

x ro

z‰ífi

ení

sbûr

ného

dv

ora

vyba

vení

m

na

dotfi

iìov

ání

PE

T la

hví

a do

mov

ního

odp

adu

(kap

acita

270

t/ro

k),

- 1

x tfi

ídír

na, k

ompo

stár

na a

zpe

vnûn

é pl

ochy

(kap

acita

2 7

00 t/

rok)

,-

1 x

v˘ro

ba t

varo

van˘

ch o

balÛ

ze

sbûr

ovéh

o od

padn

ího

papí

ru (

kapa

cita

1 96

0 t/r

ok),

- 3

x m

obiln

í úpr

avna

odp

adÛ

(kap

acita

25

000

t/rok

),-

1 x

linka

na

zpra

cová

ní s

troj

ní k

lihov

ky (k

apac

ita 3

000

t/ro

k).

TA

BU

LK

A 1

: E

KO

LO

GIC

KÉ

P¤

ÍNO

SY

AK

CÍ

PR

OG

RA

MU

4 V

RO

CE

20

00

â.Re

gist

r.Ná

zev

Ïada

tele

Náze

v op

atfie

níOk

res

Real

izaãn

í Po

dpor

a

Sano

vaná

Kapa

cita

Ka

paci

taãí

slo

real

izace

nákl

ady

z fo

ndu

celk

em

ploc

haza

fiízen

ísb

ûrné

hoak

ce(ti

s. K

ã)(ti

s. K

ã)(m

2 )(t/

rok)

dvor

a (m

2 )

Cel

kové

nák

lady

pod

pofie

n˘ch

akc

í ãin

í 808

913

tis.

Kã,

cel

ková

pod

pora

ve

v˘‰i

569

779

tis.

Kã

je tv

ofien

a do

tací

ve

v˘‰i

379

996

tis.

Kã

a pÛ

jãko

u ve

v˘‰

i18

9 78

3 tis

. Kã.

Dál

e by

lo v

roc

e 20

00 v

rám

ci p

rogr

amu

6 kl

adnû

pos

ouze

no 6

7 Ïá

dost

í o

podp

oru

ze S

FÎP

âR

v p

rogr

amu

na p

odpo

ru v

ybra

n˘ch

pán

evní

ch o

kres

Ûse

vero

zápa

dníc

h â

ech

post

iÏen

˘ch

pfied

choz

í tûÏ

bou

uhlí

(tabu

lka

2):

Pro

gram

6.1

. - L

ikvi

dace

ãer

n˘ch

skl

ádek

na

územ

í kat

astr

u ob

ce a

P

rogr

am 6

.2. -

Vyb

udov

ání s

bûrn

˘ch

dvor

Û od

padÛ

a te

chno

logi

ck˘c

h lin

ekna

tfiíd

ûní a

rec

ykla

ci o

dpad

Û.

Cel

kové

eko

logi

cké

pfiín

osy

prog

ram

Û 6.

1. a

6.2

. rep

reze

ntuj

í:●

sano

vaná

plo

cha:

cca

35,

78 h

a,●

vybu

dová

ní s

bûrn

˘ch

dvor

Û a

pfiek

ladi

‰È: 1

7 dv

orÛ

o pl

o‰e

7 31

8 m

2 .C

elko

vé n

ákla

dy p

odpo

fien˘

ch a

kcí ã

iní 2

2 62

1,4

tis. K

ã, c

elko

vá p

odpo

ra je

tvofi

ena

dota

cí v

e v˘

‰i 2

2 53

3,7

tis. K

ã.

EK

OL

OG

ICK

É P

¤ÍN

OS

Y A

KC

Í V

RO

CE

20

00

2500

8300

41O

bec

Mor

avsk

á No

vá V

esTe

rénn

í úpr

avy

na u

zavfi

ené

sklá

dce

TKO

- re

kultiv

ace

sklá

dky

BV17

513

10 5

0832

200

26

0080

9941

Mûs

to D

ûãín

Reku

ltivac

e sk

ládk

y O

rlík

III

DC23

901

14 3

4131

685

27

0774

9941

Mûs

tsk˘

úfia

d âe

rno‰

iceRe

kultiv

ace

star

é sk

ládk

y Ha

bfiin

yPZ

1 87

51

500

4 00

0 28

0631

9841

Mûs

to B

ílina

Sana

ce s

kládk

y Ch

otov

enka

- I.e

tapa

TP

60 4

4248

353

108

000

2900

7500

41M

ûsto

Vel

ká B

íte‰

Sbûr

n˘ d

vÛr

ZR1

145

458

705

3007

9199

41M

ûsto

Zla

té H

ory

Recy

klaãn

í dvÛ

r pro

sbû

r a s

epar

aci o

dpad

ÛJE

711

426

240

3100

5200

41Re

gios

, a.s

.Tfi

ídicí

link

a na

sklá

dce

a.s.

REG

IOS

v Úh

oliãk

ách

PZ12

800

7 68

04

000

3203

1800

41M

ûsto

Dom

aÏlic

eRe

kultiv

ace

sklá

dky

TKO

a p

ískov

ny Ú

jezd

DO16

801

3 42

781

849

33

0428

0041

Mûs

tská

ãás

t Pra

ha 1

5Re

kultiv

ace

star

˘ch

sklá

dek

PHA

1 92

11

153

69 0

75

3403

2100

41M

ûsto

Pol

ice n

ad M

etuj

íRe

kultiv

ace

sklá

dky

odpa

dÛ „N

a zá

meã

ku”

NA10

365

8 29

240

000

35

0350

0041

Obe

c Bu

di‰o

vRe

kultiv

ace

sklá

dky

TR2

169

1 30

115

000

36

0351

0041

Obe

c By

stro

ãice

Reku

ltivac

e sk

ládk

y TK

O -

ÎerÛ

vská

ská

laO

L12

585

7 55

127

000

37

0175

0041

Sprá

va p

amát

kov˘

ch o

bjek

tÛ o

kres

u Li

tom

ûfiice

Sa

nace

sklá

dky

PDO

v p

arku

stá

tníh

o zá

mku

Lib

ocho

vice

LT4

317

2 59

09

050

se s

ídle

m v

Lib

ocho

vicích

3801

7900

41M

ûsto

Nov

é M

ûsto

na

Mor

avû

Reku

ltivac

e sk

ládk

y TD

O -

Dafiík

ovec

ZR9

224

7 37

916

000

39

0478

0041

Obe

c Tfi

ebáfi

ovRe

kultiv

ace

sklá

dky

SY3

852

3 08

211

312

40

0491

0041

Obe

c Tfi

ebívl

iceLi

kvid

ace

ãern

é sk

ládk

yLT

1 20

072

02

400

4102

7600

41O

bec

·ebk

ovice

Reku

ltivac

e sk

ládk

y „K

outo

vy Z

mol

y”TR

702

421

7 25

3 42

0816

9941

Obe

c Bá

nov

Reku

ltivac

e sk

ládk

y - Z

ápot

oãí

UH5

043

3 02

612

354

43

0474

0041

Obe

c Vr

utice

Roz‰

ífiení

sbû

rnéh

o dv

ora,

vyb

aven

ím n

a do

tfiiìo

vání

PET

lahv

í a D

DOLT

1 34

253

727

0 44

0565

0041

Mûs

to D

obfií‰

Tfiíd

írna,

kom

post

árna

a z

pevn

ûné

ploc

hyPB

13 9

108

346

2 70

0 45

0274

0041

Mûs

to P

rach

atice

Sbûr

n˘ d

vÛr P

rach

atice

PT92

955

669

1 46

0106

0041

Jaro

mír

Fass

man

nV˘

roba

tvar

ovan

˘ch

obal

Û ze

sbû

rové

ho o

dpad

ovéh

o pa

píru

VS52

830

26 0

001

960

4707

4500

41M

ûsto

Rad

nice

Reku

ltivac

e m

ûsts

ké s

kládk

y TK

O „V

jám

û”RO

2 05

11

641

10 2

48

4807

3100

41M

ûsto

Jar

omûfi

ice n

ad R

okyt

nou

Reku

ltivac

e sk

ládk

y Pfi

íloÏa

nyTR

2 60

61

564

10 0

00

4908

4400

41M

ûsto

Hav

ífiov

Asan

ace

a re

kultiv

ace

územ

í Pro

stfie

dní S

uchá

-sev

er 1

.sta

vba

KI17

190

13 7

5278

371

50

0704

0041

Obe

c Ku

blov

Uzav

fiení

a re

kultiv

ace

sklá

dky

BE2

215

1 77

210

846

51

0906

0041

Obe

c Su

dice

Re

kultiv

ace

sklá

dky

TR1

052

631

12 0

00

5207

3800

41O

bec

Dale

‰ice

Reku

ltivac

e sk

ládk

y TK

O D

ale‰

iceTR

976

586

3 74

2 53

0730

0041

Mûs

to T

fiebo

ÀRe

kultiv

ace

sklá

dky

Káto

vy J

ámy

JH3

850

3 08

015

800

54

0797

0041

Mûs

to O

lom

ouc

Reku

ltivac

e sk

ládk

y TK

O G

rygo

vO

L63

864

51 0

9182

859

55

0782

0041

Vodo

vody

a k

anal

izace

, sva

zek

obcí

Tfieb

íãRe

kultiv

ace

sklá

dky

TKO

ZN1

346

1 07

74

550

5608

2800

41O

bec

Tufiic

eRe

kultiv

ace

sklá

dky

TKO

MB

5 79

14

633

5 00

0 57

0954

0041

Mûs

to Î

ambe

rkRe

kons

trukc

e a

reku

ltivac

e st

ávaj

ící s

kládk

y TD

O D

louh

oÀov

iceUO

11 5

499

239

36 9

24

5808

2700

41O

bec

Îádo

vice

Reku

ltivac

e sk

ládk

y TK

OHO

6 02

74

822

7 90

0 59

0703

0041

Mûs

to B

lans

koSb

ûrn˘

dvÛ

r - S

taré

Bla

nsko

BK50

820

366

0 60

0868

0041

Mûs

to H

usto

peãe

Stav

.úpr

avy

a vy

budo

vání

opl

ocen

í pro

úãe

ly zfi

ízení

sbû

rnéh

o dv

ora

BV40

016

052

0 61

0825

0041

Mûs

to Î

díre

c na

d Do

ubra

vou

Sbûr

n˘ d

vÛr a

kom

post

árna

HB25

111

506

3 70

0 62

0875

0041

ECO

WAY

s.r.

o., O

lom

ouc

Mob

ilní ú

prav

a od

padu

OL

3 10

02

480

5 00

0 63

0874

0041

Natu

r - o

dpad

y s.

r.o.,

Vala

‰ské

Mez

ifiíãí

Mob

ilní ú

prav

a od

padu

VS53

794

303

10 0

00

6408

7300

41SC

HB a

.s.,

Prah

aM

obiln

í úpr

ava

odpa

duM

E5

900

4 72

010

000

65

0823

0041

Tane

x Vl

adisl

av a

.s.,

Vlad

islav

Link

a na

zpr

acov

ání s

trojn

í klih

ovky

TR99

877

990

3 00

0 66

0867

0041

ECO

PAK

s.r.o

., ·u

mpe

rkTfi

ídírn

a dr

uhot

n˘ch

sur

ovin

SU20

000

10 0

0020

000

6708

0000

41O

bec

Îiva

nice

Reku

ltivac

e sk

ládk

yPU

499

299

5 75

0 68

0977

0041

Obe

c Ho

loub

kov

Stáv

ající

sklá

dka

TKO

- „V

ydfiid

uch”

ve

vlast

nict

ví ob

ce H

olou

bkov

aRO

1 73

11

385

5 80

0 69

1072

0041

Obe

c Ve

lk˘ O

sek

Reku

ltivac

e sk

ládk

y TK

O -

„U P

íseãá

ku”

KO7

009

4 20

612

500

70

1054

0041

Obe

c Kd

ouso

vRe

kultiv

ace

sklá

dky

TR73

458

792

9 71

0475

0041

Obe

c Bu

‰Re

kultiv

ace

sklá

dky

na k

atas

tráln

ím ú

zem

í obc

e Bu

‰PZ

3 91

32

347

4 57

5 72

1129

0041

Mûs

to ·

tûtí

Reku

ltivac

e sk

ládk

y St

raãí

LT2

560

2 04

84

000

7310

6800

41M

ûsto

Jes

eník

V˘st

avba

-Sbû

rn˘

dvÛr

JE18

581

486

876

7410

6900

41M

ûsto

Let

ohra

dTe

peln

á hy

gien

izace

bio

logi

ck˘c

h od

padÛ

fiíze

nou

aero

bní f

erm

enta

cíUO

20 1

2216

098

15 0

00

7511

8200

41M

ûsto

Kla

dno

Tfiíd

ící li

nka

odpa

dÛKL

13 7

0010

960

6000

CE

LKEM

808

913

569

779

1216

980

103

098

7 39

2

21ODPADOVÉ FÓRUM

fiízení

05/2001

22ODPADOVÉ FÓRUM05/2001

fiízeníT

AB

UL

KA

2:

EK

OL

OG

ICK

É P

¤ÍN

OS

Y A

KC

Í P

RO

GR

AM

U 6

V R

OC

E 2

00

0

107

0999

46O

bec

Otv

iceLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

na ú

zem

í kat

astru

obc

eCV

353,

035

4,0

6 50

02

0710

9946

Obe

c Ne

zaby

lice

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

v ka

tast

ru o

bce

Neza

bylic

eCV

142,

514

2,5

35 2

923

0711

9946

Obe

c Bí

lenc

eLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

na ú

zem

í kat

astru

obc

eCV

998,

099

8,0

1 70

84

0712

9946

Mûs

to K

adaÀ

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

k na

úze

mí m

ûsta

Kad

anû

CV31

7,4

317,

44

179

507

1599

46M

ûsto

Klá

‰ter

ec n

ad O

hfií

Likv

idac

e ne

povo

lené

sklá

dky

odpa

dÛ -

star

á po

rcel

ánka

CV20

5,4

205,

470

06

0716

9946

Obe

c M

ûdûn

ecLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

na ú

zem

í kat

astru

obc

eCV

384,

038

4,0

4 45

07

0717

9946

Mûs

to J

irkov

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

k na

úze

mí m

ûsta

Jirk

ova

CV99

7,7

997,

77

538

807

1899

46M

ûsto

Cho

mut

ovLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

na ú

zem

í mûs

taCV

926,

292

6,2

neuv

eden

o9

0719

9946

Obe

c Ra

doni

ceLi

kvid

ace

ãern

é sk

ládk

y na

úze

mí o

bce

CV31

4,0

314,

05

416

1007

2099

46O

bec

Spofi

iceLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

na ú

zem

í kat

astru

obc

eCV

387,

038

7,0

1 55

011

0721

9946

Mûs

to V

ejpr

tyLi

kvid

ace

ãern

é sk

ládk

y v

osad

û V˘

sada

u â

esk˘

ch H

amrÛ

, obe

c Ve

jprty

CV91

,174

,11

500

1207

2299

46O

bec

Velik

á Ve

sLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

- Písk

ovna

CV36

8,6

368,

69

020

1307

2999

46O

bec

Beão

vLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

MO

778,

077

8,0

neuv

eden

o14

0730

9946

Obe

c Li

‰nice

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

- Nem

ilkov

MO

268,

526

8,5

850

1507

3199

46O

bec

Mar

iáns

ké R

adãic

eLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

na k

atas

tru o

bce

MO

329,

732

9,7

2 35

016

0735

9946

Obe

c Lo

uka

u Li

tvín

ova

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

ppã.

113

a 1

34/3

MO

198,

019

8,0

neuv

eden

o17

0736

9946

Obe

c Lo

uka

u Li

tvín

ova

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

ppã.

625

/2 a

602

/3M

O19

8,0

198,

0ne

uved

eno

1807

3799

46O

bec

Louk

a u

Litv

ínov

aLi

kvid

ace

ãern

é sk

ládk

y pp

ã. 7

47/1

MO

99,0

99,0

neuv

eden

o19

0738

9946

Obe

c Lo

uka

u Li

tvín

ova

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

ppã.

842

a 8

06/3

MO

99,0

99,0

neuv

eden

o20

0739

9946

Obe

c Ha

vraÀ

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

kM

O84

8,0

848,

011

600

2107

4099

46O

bec

Horn

í Jifie

tínLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

na k

atas

tru o

bce

MO

216,

021

6,0

3022

0747

9946

Obe

c Sk

r‰ín

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

kM

O40

,040

,0ne

uved

eno

2307

4899

46O

bec

Skr‰

ínSr

ovná

ní b

˘val

é sk

ládk

y v˘

kopÛ

a ji

né z

emin

yM

O97

,097

,010

000

2407

4999

46O

bec

Bûlu

‰ice

Úklid

ãer

né s

kládk

y ob

ce B

ûlu‰

iceM

O14

0,2

140,

250

025

0750

9946

Mûs

to M

ost

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

kM

O82

,682

,61

300

2607

5199

46M

ûsto

Lom

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

kM

O10

0,0

100,

020

027

0768

9946

Obe

c Po

lera

dyÚk

lid ã

erné

sklá

dky

na ro

zces

tí na

‰ac

htû

MO

298,

129

8,1

800

2807

9899

46O

bec

Koro

zluky

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

k na

kat

astru

obc

eM

O20

7,5

207,

5ne

uved

eno

2907

0199

46O

bec

Bubl

ava

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

k na

úze

mí k

atas

tru o

bce

SO60

,060

,020

030

0704

9946

Mûs

to S

okol

ovSa

nace

úze

mí H

usits

ká -

Vítû

zná

SO1

037,

71

000,

017

0 00

031

0705

9946

Mûs

to K

yn‰p

erk

nad

Ohfi

íLi

kvid

ace

ãern

é sk

ládk

y - D

olní

Poc

hlov

iceSO

954,

095

4,0

1 55

032

0706

9946

Mûs

to K

rasli

ceLi

kvid

ace

ãern

é sk

ládk

y na

úze

mí k

atas

tru o

bce

SO98

9,0

989,

03

000

3307

0799

46M

ûsto

Hor

ní S

lavk

ovLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

na ú

zem

í kat

astru

obc

e - u

l. Za

hrad

ní a

Sto

kaSO

654,

065

4,0

1 61

934

0708

9946

Obe

c Bu

kova

nyLi

kvid

ace

ãern

˘ch

sklá

dek

SO28

4,0

284,

03

400

3506

9699

46O

bec

Kost

omla

ty n

ad M

ile‰o

vkou

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

kTP

25,0

25,0

600

3606

9799

46O

bec

Hrob

ãice

Likv

idac

e sk

ládk

y Ra

zice

TP32

,532

,52

000

3706

9899

46O

bec

Újez

deãe

kSk

ládk

yTP

187,

018

7,0

1 50

038

0784

9946

Mûs

to D

ubí

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

k na

kat

astru

obc

eTP

110,

011

0,0

565

3907

8799

46M

ûsto

Kru

pka

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

k na

úze

mí m

ûsta

Kru

pka

TP25

8,0

258,

050

040

0713

9946

Obe

c Bl

atno

Vybu

dová

ní s

bûrn

˘ch

dvor

Û od

padÛ

- 6

ksCV

138,

813

8,8

3641

0714

9946

Obe

c Pû

tipsy

Vybu

dová

ní s

hrom

aÏdi

‰tû

a pfi

ekla

di‰t

û ko

mun

. odp

adu

CV90

,590

,527

242

0723

9946

Obe

c Li

bûdi

ceVy

budo

vání

shr

omaÏ

di‰È

a p

fiekla

di‰È

vyu

Ïitel

n˘ch

slo

Ïek

kom

un. o

dpad

uCV

697,

069

7,0

2 02

143

0724

9946

Obe

c M

a‰Èo

vSb

ûrn˘

dvÛ

r Ma‰

Èov

na s

t.p.ã

.130

/1CV

1 03

4,0

1 00

0,0

400

4407

2599

46O

bec

Neza

bylic

eVy

budo

vání

sbû

rnéh

o dv

ora

v ka

tast

ru o

bce

CV33

9,5

339,

540

4507

2699

46O

bec

Mûd

ûnec

Vybu

dová

ní s

hrom

aÏdi

‰È a

pfie

kladi

‰È k

omun

. odp

adu

CV11

3,0

113,

020

4607

2799

46O

bec

Otv

iceVy

budo

vání

sbû

rnéh

o dv

ora

CV25

5,0

255,

014

047

0743

9946

Obe

c No

vá V

es v

Hor

ách

Sbûr

n˘ d

vÛr

MO

60,0

60,0

4048

0744

9946

Obe

c Lu

Ïice

Sbûr

n˘ d

vÛr o

bjem

ného

odp

adu

MO

92,6

92,6

0

â.Re

gist

r.Ná

zev

Ïada

tele

Náze

v op

atfie

níOk

res

Real

izaãn

í Do

tace

Sa

nova

náKa

paci

taãí

slo

real

izace

nákl

ady

(tis.

Kã)

pl

ocha

sbûr

ného

akce

(tis.

Kã)

(m2 )

dvor

a (m

2 )

23ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

fiízení /servis

4907

0099

46O

bec

Kraj

ková

Vybu

dová

ní s

hrom

aÏdi

‰È v

yuÏit

eln˘

ch s

loÏe

k ko

mun

. odp

adu

SO71

,271

,221

050

0702

9946

Obe

c Da

snice

Vybu

dová

ní s

hrom

aÏdi

‰È a

pfie

kladi

‰È k

omun

. odp

adu

SO80

,880

,896

5107

0399

46O

bec

Bubl

ava

Stav

ební

úpr

avy

hosp

odáfi

skéh

o dv

ora

SO18

7,0

187,

010

052

0728

9946

Obe

c Li

bavs

ké Ú

dolí

Vybu

dová

ní ú

ãeln

ého

pros

toru

pro

shr

omaÏ

ìová

ní k

omun

. odp

adu

SO46

,346

,31

440

5307

4199

46M

ûsto

Lom

Vybu

dová

ní s

bûrn

ého

dvor

aSO

680,

068

0,0

975

5406

9999

46O

bec

Újez

deãe

kSh

rom

aÏdi

‰tû

odpa

dÛTP

99,0

99,0

180

5507

8699

46M

ûsto

Kru

pka

Sbûr

n˘ d

vÛr-

vybu

dová

ní s

hrom

aÏdi

‰tû

a pfi

ekla

di‰t

û slo

Ïek

KO a

NO

TP38

,038

,040

056

0780

9946

Obe

c Da

snice

Likv

idac

e ãe

n˘ch

sklá

dek

SO14

7,7

147,

78

961

5708

1099

46O

bec

Ma‰

Èov

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

na p

.ã. 3

293/

5CV

72,6

72,6

400

5808

6699

46O

bec

Kraj

ková

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

SO12

9,7

129,

72

500

5907

9500

46O

bec

Velké

Bfie

zno

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

na p

.p.

UL19

619

620

000

6008

2400

46O

bec

Velké

Bfie

zno

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

na p

.p.

UL41

941

920

000

6108

4500

46O

bec

Velké

Chv

ojno

Likv

idac

e ãe

n˘ch

sklá

dek

na ú

zem

í kat

astru

obc

e UL

255

255

350

6208

4600

46O

bec

Velké

Chv

ojno

Likv

idac

e ãe

n˘ch

sklá

dek

na ú

zem

í kat

astru

UL

262

262

1 75

063

0847

0046

Obe

c Ve

lké C

hvoj

noLi

kvid

ace

ãen˘

ch s

kláde

k na

úze

mí k

atas

tru o

bce

UL26

226

295

064

0975

0046

Mûs

to Ú

stí n

ad L

abem

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

k na

úze

mí k

atas

tru m

ûsta

UL1

000

1 00

04

140

6511

2400

46O

bec

Chlu

mec

Likv

idac

e ãe

rn˘c

h sk

láde

k na

kat

astru

obc

eUL

218

218

9 30

066

1146

0046

Obe

c Kr

ásno

Likv

idac

e ãe

rné

sklá

dky

SO99

799

7ne

dolo

Ïeno

6708

7099

46O

bec

Hora

Sv.

Kate

fiiny

Vybu

dová

ní s

hrom

aÏdi

‰È a

pfie

kladi

‰È T

KOM

O56

456

494

8CE

LKEM

22 6

21,4

22 5

33,7

358

768

7 31

8

pfiedními ãesk˘mi odpadáfisk˘mi firma-mi (PraÏské sluÏby, a. s. - spalovna od-padÛ Praha-Male‰ice, SOH Benátky n. J. - skládka, Dekonta Kladno, a. s. -biodegradaãní plocha, Replast PlzeÀ,s. r. o. - recyklace PVC apod.).

Nezanedbatelnou a oboustrannû za-jímavou ãást kurzu zaujímala diskusea reakce na dotazy a námûty jehoúãastníkÛ. Z kuloárÛ vyplynulo velmidobré hodnocení zvolené formy i obsa-hové náplnû kurzu, ale také vysokéocenûní souãasného zpÛsobu fie‰enízákladních environmentálních problé-mÛ v âR i poÏadavky na uspofiádánímonotematick˘ch semináfiÛ, zab˘vají-cích se fie‰ením nûkter˘ch konkrétníchotázek, specifick˘ch pro úãastnickéstáty (napfi. problematika zpracovánípraseãí kejdy). Dal‰í kurz je pfiipravo-ván na záfií tohoto roku.

Ing. Zdenûk âíÏek, CSc.,odborn˘ garant kurzÛ

Nakládání s odpady se stalo dal‰ímtématick˘m okruhem odborn˘ch akcí,zaji‰Èovan˘ch neziskovou agenturouTOREDO PlzeÀ v rámci tzv. rozvojo-v˘ch programÛ Spojen˘ch národÛ prostáty s tranzitní ekonomikou (UnitedNations Development Programme). V prÛbûhu roku 2001 se jedná o uspo-fiádání dvou kurzÛ s názvem Industrialand Municipal Waste Management.

První kurz, uskuteãnûn˘ ve spoluprá-ci se spoleãností Analytické laboratofiePlzeÀ s. r. o., probûhl v dobû od 12. do23. bfiezna za úãasti frekventantÛ z Kypru, Botswany, Rumunska, Thaj-ska a Uruguaje. Teoretická ãást kurzusestávala ze souboru pfiedná‰ek, za-mûfien˘ch na odpadovou legislativu,moÏné zdroje odpadÛ, hlavní zpÛsobyzne‰kodÀování odpadÛ, recyklaci a technické vyuÏití odpadÛ, vlastnostiodpadÛ a laboratorní hodnocení odpa-dÛ. Praktická ãást zahrnovala náv‰tûvyvybran˘ch technologií, realizovan˘ch

Nakládání s odpady součástí rozvojových programů UN

Zpravodaj

Česká asociace odpadového hospodáčství

Pfiedsednictvo âAOH se zúãastnilokoncem bfiezna na magistrátu mûstaJihlavy setkání s vedením spoleãnostiEKO-KOM, a. s. a se SdruÏením ve-fiejnû prospû‰n˘ch sluÏeb pro Moravua Slezsko k pfiipravovan˘m certifika-cím v odpadovém hospodáfiství.

Pokraãovala jednání se zástupciâesko-nûmecké obchodní a prÛmy-slové komory, která vyústila v doho-du o pfiípravû nûkter˘ch spoleãn˘chakcí, t˘kajících se napfiíklad spoleã-ného semináfie k certifikacím v odpa-dovém hospodáfiství nebo exkursedo nejmodernûj‰í tfiídiãky odpadÛv Nûmecku v Trieru.

Dne 23. 3. probûhlo na Mini-sterstvu Ïivotního prostfiedí projedná-ní vnûj‰ího pfiipomínkového fiízeník návrhu zákona o obalech. âAOHse nakonec podafiilo úspû‰nû uplat-nit tfii ze ãtyfi sv˘ch pfiipomínek.

V‰em ãlenÛm âAOH byly kromûkompletních návrhÛ zákonÛ o odpa-dech a obalech zaslány i návrhyv‰ech provádûcích vyhlá‰ek k záko-nu o obalech s moÏností jejich pfiipo-

mínkování. Dále jim bylo zasláno nû-kolik materiálÛ FEAD.

V˘konn˘ fieditel byl pozván na za-sedání pfiedstavenstva nûmeckéhoSvazu prÛmyslu komunální techniky(VAK), které probûhlo 13. 3. u spo-leãnosti F. X. Meiller ve Slaném, kdebyla prezentována ãinnost âAOH.Dále probûhlo setkání spoleãnostiEKO-KOM, a. s. se starosty a se zá-stupci spolupracujících firem v hoteluPraha, kde v˘konn˘ fieditel pfiedneslpfiedná‰ku o certifikacích v odpado-vém hospodáfiství. S obdobnou té-matem vystoupil na konferenci RECYCLING 2001, kter˘ pofiádalapartnerská Asociace pro rozvoj re-cyklace stavebních materiálÛ.

Dále se 15. 3. zástupce âAOH zú-ãastnil veletrhu Ïivotního prostfiedíTERRATEC v Nûmecku v Lipsku,a 29. 3. semináfie âeské spoleãnostipro Ïivotní prostfiedí ke skládkám.V‰ichni ãlenové âAOH opût obdrÏelimnoÏství dal‰ích pozvánek na semi-náfie a v˘stavy.

24ODPADOVÉ FÓRUM05/2001

nakládání s odpady

Pneumatiky jako cenný zdroj surovinNakládání s opotřebovanými pneumatikami je předmětem

diskuse již řadu let, systémový přístup k jejich recyklacivšak není stále dořešen. Nejdále jsou zatím v USA a Kanadě.V ČR je stále této problematice věnována nedostatečná pozornost, přestože zde vzniká ročně 80 tis. tun ojetýchpneumatik.

Zákon ã. 125/1997 Sb., o odpadech,a vyhlá‰ka Ministerstva Ïivotního prostfiedíã. 338/1997 Sb., o podrobnostech naklá-dání s odpady, stanoví, Ïe se pneumatikynesmí zne‰kodÀovat ukládáním na sklád-kách. Mohou v‰ak b˘t na skládkách vyuÏi-ty jako stavebnû technick˘ nebo ochrann˘prvek (vyst˘lka skládky atd.). Zákon umoÏ-Àuje pouze ojeté pneumatiky skladovattak, aby bylo zaji‰tûno následné zhodno-cení/odborné zne‰kodnûní.

Nafiízení vlády ã. 31 ze dne 27. 1. 1999,kter˘m se stanoví seznam v˘robkÛ a obalÛ,na nûÏ se vztahuje povinnost zpûtnéhoodbûru a podrobnosti nakládání s obaly,obalov˘mi materiály a odpady z pouÏit˘chv˘robkÛ a obalÛ, uvádí pneumatiky mezikomoditami s povinností zpûtného odbûruv˘robcem/dovozcem. Pfiipravovan˘ zákono odpadech poãítá se samostatnou vyhlá‰-kou k opotfiebovan˘m pneumatikám.

Sběr pneumatik Systém zpûtného odbûru se od svého

vzniku v roce1999 snaÏí vytvofiit i âesképrÛmyslové sdruÏení pro recyklaci pneu-matik, sdruÏující spoleãnosti zab˘vající serecyklací, v˘vojem a zpracováním gumo-vého granulátu. Cílem je vytvofiit síÈ na ce-lém území âR a zajistit tak odbûr pneuma-tik do tzv. sbûrn˘ch dvorÛ a dále jejichtransport do recyklaãních míst. Systém jekoncepãnû pfiipraven, ãeká jen na impulsk jeho spu‰tûní.

Nejvût‰ími dodavateli opotfiebovan˘chpneumatik v souãasné dobû jsou firmy za-b˘vající se zne‰kodÀováním odpadÛa pneuservisy, kde od majitele pneumatikyza poplatek pfievezmou a zajistí transportdo recyklaãní firmy. Je otázkou, zda tentopostup je za souãasn˘ch podmínek nejlep-‰ím postupem. ¤e‰ení nabízí tzv. ZELEN¯KRUH, kdy v˘robce má v cenû nové pneu-matiky zapoãítány náklady na sbûr, sklado-vání a recyklaci opotfiebené pneumatiky.Spotfiebitel by cenu recyklace „nevûdom-ky” zaplatil v okamÏiku nákupu novéhoobutí. Opotfiebovanou pneumatiku by dorecyklaãního procesu dával bez poplatku.Lze pfiedpokládat, Ïe je‰tû v˘hodnûj‰ím fie-

‰ením je zálohov˘ vratn˘ systém, tj. moÏ-nost, Ïe by za opotfiebovanou pneumati-ku byla vyplacena spotfiebiteli urãená ãást-ka.

Úprava a využitíOpotfiebované pneumatiky jsou v âR

vyuÏívány dvojím zpÛsobem. 1. Spalování v cementárnách, kdy se jed-

ná souãasnû o jejich energetické vyu-Ïití jako paliva a zároveÀ i jako chemic-kého ãinidla.

2. Materiálová recyklace pneumatik,kde v˘sledn˘m produktem je gumov˘granulát rÛzn˘ch frakcí, pneutextiliea Ïelezn˘ ‰rot. Granulát, pneutextiliei ‰rot jsou dále vyuÏívány jako suroviny. Úprava pneumatik se provádí nûkolika

technologiemi. Jednou z moÏností je roz-klad gumy pÛsobením ozónu, ale nejãas-tûji se pneumatiky drtí v drticích linkách,a to buì kryogenním a nebo klasick˘mmechanick˘m zpÛsobem. Granulát z obouprocesÛ má ponûkud odli‰né vlastnosti -pryÏové zrno, získané pfii kryogenním dr-cení má oproti zrnu z drcení za bûÏn˘chpodmínek men‰í povrch. Zrno získané kla-sickou metodou, b˘vá pfiirovnáváno sv˘mbohatû ãlenûn˘m povrchem snûhové vloã-ce. Pro vût‰í povrch je vhodné pro dal‰íchemické zpracování, napfi. pro v˘robu re-generátu. V âR jsou v souãasné dobûv provozu dvû recyklaãní linky: DARTAUhersk˘ Brod a MONTSTAV CZ, s. r. o. veVfiesové u Karlov˘ch VarÛ.

Spoleãnosti zpracovávající opotfiebovanépneumatiky poÏadují dodávat pneumatikybez diskÛ, du‰í a neãistot. DÛvody k tomujsou jednoduché: spoleãnosti nejsou vyba-veny stroji na snímání pneumatik z diskÛa pfiípadné neãistoty (zemina, kamínkyatd.) zhor‰ují kvalitu v˘roby. ProtoÏe nenípneumatika jako pneumatika (v˘robní po-stupy se u jednotliv˘ch typÛ li‰í) je nutnépneumatiky na vstupu tfiídit, tak aby bylazaji‰tûna homogenita v˘robních vstupÛa kvality v˘roby. Je rozdíl mezi granulátemz pneumatiky z osobního a nákladníhovozu. Proto je nutno oddûlovat pneumati-ky pro vozy osobní, lehké nákladní, tûÏké

nákladní, traktory, zemní stroje atd.Pneumatika prochází nûkolika stupni dr-

cení. V prvním stupni se drtí, lépe fieãenoroztrhá na kusy o prÛmûrné velikosti 15 x 30 cm. Druh˘m stupnûm je mletí, nav˘stupu ml˘na získáváme drÈ velikosti ma-ximálnû 3 x 3 cm. Po této fázi je z drtû se-parován kovov˘ kord a pneutextilie. Závû-reãn˘m mletím získáváme granulát Ïádanévelikosti zrna. Granulát prochází soustavourÛzn˘ch sít, hrub‰í podíl (tzv. nadsítné) jeopût vracen do v˘roby za druh˘ ml˘n. Po-stup drcení je pro v‰echny skupiny pneustejn˘, kvalita granulátu je dána druhemdrcené pneumatiky.

Granulát je moÏné vyrábût v ‰iroké ‰kálefrakcí s tím, Ïe kaÏd˘ odbûratel vyÏaduje ji-nou granulometrickou kfiivku (hmotnostnípodíl jednotliv˘ch zrn v daném v˘robku).Velikost zrn se pohybuje od 0 do 100 mm.Poplatek za zpracování na granulát se li‰ípodle velikosti (druhu) pneumatiky a pohy-buje se v rozmezí 1,50 - 3,50 Kã/kg.

Mimo jiÏ naznaãeného tfiídûní podledruhÛ je potfieba u vût‰ích pneumatik (protraktory, nákladní automobily, zemní stro-je) zbavit pneumatiku patních lan. U tûch-to druhÛ mÛÏe mít patní lano prÛmûr aÏ8 mm. S ohledem na Ïivotnost noÏÛ a ce-lé drticí linky jsou pneumatiky tûchto lanzbavovány. Pneumatiky jsou pÛleny a pat-ní lano je z nich vydroleno nebo vytrÏenoje‰tû pfied klasick˘m drticím procesem.

Využití získaných surovinJaké má uplatnûní granulát v souãasné

dobû? VyuÏití granulátu je pfiekvapivû ‰iro-ké.● Jednou z nejv˘znamnûj‰ích moÏností je

vyuÏití granulátu pfii pokládce povrchÛvozovek. Technologie RUBIT pouÏívanáv âR, zapracovává do asfaltové smûsiv obalovnách dvû rÛzné frakce granulá-tu v urãitém podílu (pfiesná receptura jepatentovû chránûna) a to frakci o veli-kosti zrn do 1 mm a 1-4 mm. Silniãnípovrch vykazuje vynikající vlastnosti, kte-ré v˘raznû prodluÏují Ïivotnost vozovek.Guma jako modifikant zvy‰uje pruÏnostasfaltového povrchu, sniÏuje jeho láma-vost, hluãnost, v zimû vznik námraz.V dÛsledku omezuje vyjíÏdûní kolejía vzniku v˘tlukÛ, tolik znám˘ch z na‰ichsilnic.

● Nejjemnûj‰ích frakce do 1 mm jsoupouÏívány na v˘robu tzv. regenerátu.Jedná se o devulkanizovanou gumovouhmotu, kterou je moÏno opûtovnû vul-kanizovat tak, jako pÛvodní kauãuk. Zís-

25ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

nakládání s odpady/servis

kaná pryÏ dosahuje z 95 % vlastností v˘-robku z primárních surovin.

● V poslední dobû se rozvíjí v˘roba aglo-merovan˘ch desek, kde rÛzné hrub‰ífrakce od 1,5 do 5 mm jsou pojenychemick˘mi pojivy a obarveny. Vznikajítak v˘robky jako gumové dlaÏby, vhod-né do okolí bazénÛ, izolaãní desky proprÛmysl i domácnosti a prvky pro sta-vebnictví. U tûchto v˘robkÛ se vyuÏívápruÏnosti, ohebnosti, dlouhé Ïivotnostia izolaãních vlastností granulátu.

● Jemn˘ granulát je moÏno pouÏít jakosorbent ropn˘ch látek. Pod obchodnímnázvem PETRO-EX je nabízen sorbent,kter˘ absorbuje ve‰keré druhy benzínu,naftu, oleje - pfiírodní i syntetické. PouÏi-tí je jednoduché, sorbent má vysokouúãinnost, plave na hladinû, je spaliteln˘a zdravotnû nezávadn˘. Dle metodikyISO 787 - part V, âSN 67 0531 „spol-kne” 1 kg granulátu aÏ 5,90 l benzinuSuper nebo 3,40 l motorové nafty.

● Granulát nachází uplatnûní i v zemûdûl-ství. V literatufie mÛÏeme najít pokusy,kdy se jemná frakce vyuÏívala jako kyp-fiiã pÛdy. MÛÏe b˘t pouÏit i jako podkladpro dostihové dráhy.V poslední dobû na trhu nalézají své

místo i pneutextilie, dal‰í produkt vznikajícírecyklací pneumatik. Pneutextilie - viskóza,polyamidy a polyestery, získávané ve for-mû vláken do sebe vzájemnû proplete-n˘ch (podobné chuchvalci vaty), slouÏí ja-ko plnivo do odhluãÀovacích desek ãi pfií-sada do asfaltu pfii pokládce silniãních po-vrchÛ. Kord z pneumatik konãí jako ‰rotv hutích.

Pneumatika je tradiãním odpa-dem, skr˘vající v sobû zajímav˘zdroj surovin. Víme, jak pneumati-ky recyklovat a jak vyuÏít získanésuroviny. Otázkou zÛstává, jak za-jistit sbûr pneumatik, jak „vycho-vat” spotfiebitele, aby pneumatikybyly pfiedány k recyklaci, jak od-stranit ãerné skládky a pomoci Ïi-votnímu prostfiedí. ¤e‰ení budepodle na‰eho názoru vyÏadovat cí-lenou osvûtu, oporu v zákonn˘chpfiedpisech, které vymezí pravidlapro vûcné fie‰ení i pro uplatnûníekonomick˘ch nástrojÛ, a podporustátu pfii nastartování sbûrn˘chsystémÛ. V˘robky z recyklovanépryÏe by mûly b˘t zatíÏeny 5% da-ní z pfiidané hodnoty, v souãasnédobû je to stále 22 %. Pfiíroda sis pneumatikou na rozdíl od násneporadí, poãítat s poloãasem roz-padu je nereálné.

Ing. Karel ·afner, Mgr. Ivo ·afner

KALENDÁ¤

SANAâNÍ TECHNOLOGIE IV.23.-24. 5., SeãKonference k sanacím star˘ch ekologick˘chzátûÏíVodní zdroje Ekomonitor, s. r. o., Olga Halousková, Pí‰Èovy 820, 537 01 ChrudimTel.: 0455/68 23 03, fax: 0455/68 23 10e-mail: halouskova@ekomonitor.cz

ODPADY 2123.-25. 5., OstravaMezinárodní konference k odpadovému hospodáfiství regionÛFITE, a. s., V˘stavní 8, 709 51 Ostrava-Mariánské HoryTel.: 069/663 54 04, fax: 069/663 26 14E-mail: krupa@fite.cz

ODPADY Z AUTOVRAKÒ31. 5., PrahaKabinet odpadÛâeská spoleãnost pro Ïivotní prostfiedíE-mail: behounkova@sdcv.pha.cdrail.cz

Interní auditor EMS4.-5. 6., SoleniceKurz zamûfien˘ na poÏadavky a metodikuvnitfiních auditÛâeské ekologické manaÏerské centrum, Mgr. Hyb‰ová, Jevanská 12, 100 31 Praha 10Tel.: 02/628 09 57, fax: 02/74 77 58 69E-mail: hybsova@cemc.cz, www.cemc.cz

EKOANALYTIKA 200112.-13. 6., SeãKonference o aplikacích a problémech analy-tické chemie v Ïivotní prostfiedí s blokem Eko-toxikologieVodní zdroje EKOMONITOR, s. r. o.

HOSPODA¤ENÍ S KOMUNÁLNÍMIODPADY12.-13. 6., Hradec KrálovéKonference z cyklu Odpadové dny 2001ISWA âeská republika, EKO-KOM, a. s., Hana HradeckáTel.: 02/33 02 72 11www.ekokom.cz

EKOTECHNIKA13.-15. 6., Bratislava, SlovenskoMezinárodní v˘stava techniky pro tvorbu a ochranu Ïivotního prostfiedíIncheba, a. s., Viedenská cesta 7, 852 51 Bratislava, SRTel.: 00421/7/67 27 11 11, fax: 00421/7/67 27 20 55E-mail: incheba@incheba.sk

OBALOV¯ ZÁKON A DÒSLEDKY JEHO APLIKACE V PRAXI14. 6., PrahaSemináfi z cyklu Aktuální ekologické otázky CZ BIJO, a. s., Ing. Veronika âerná, Tiskafiská 10, 108 28 Praha 10tel: 02/ 67 210 238, fax: 02/ 72 702 152e-mail: vcerna@bijo.cz

TOP 200121.-22. 6., âastá-Papierniãka, Slovensko7. konference Technika ochrany prostrediaStrojnícka fakulta STU, Katedra v˘robnej tech-niky, Doc. Ing. ªubomír ·oo‰, CSc.,Nám. Slobody 17, 812 31 Bratislava, SRTel.: 00421/7/57 29 65 81, fax: 00421/7/52 49 78 09E-mail: top2001@kvt.sjf.stuba.sk

NOVÉ TRENDY V ÚPRAVNICTVÍ IV28.-30. 6., Ostrava,Konference o úpravnictví, ochranû Ïivotníhoprostfiedí, odpadech a emisíchV·B-TU Ostrava, Doc. Feãko, tfi. 17. listopadu, 708 33 Ostrava-PorubaTel.: 069/699 35 75, fax: 069/699 85 89E-mail: peter.fecko@vsb.cz

SKLÁDKY20. 9., PardubiceDiskusní semináfiVodní zdroje Ekomonitor, s. r. o.

SANAâNÍ TECHNOLOGIE NA ZAâÁTKU 21. STOLETÍ27. 9., PrahaSemináfi z cyklu Aktuální ekologické otázkyCZ BIJO, a. s.

SARDINIA 20011.-5. 10., Cagliary, ItálieSympozium o skládkováníPEuroWaste Srl, Via Altinate, 96-35121, Padova, ItalyTel.: 0039/49/66 38 60, fax: 0039/49/66 39 60

ANAEROBIE 20012.-3. 10., KlatovySemináfi k problematice anaerobních proce-sÛOdborná skupina Kaly a odpady AâE âR,prof. Ing. M. Dohanyos, CSc.Tel.: 02/24 35 31 52

ODPADY - LUHAâOVICE 20012.-4- 10., LuhaãoviceIX. Mezinárodní kongres a v˘stavaJOGA LUHAâOVICE, s. r. o., Uherskobrodská 984, 763 26 LuhaãoviceTel.: 067/93 25 22, fax: 067/713 15 68E-mail: joga@jogaluhacovice.cz

VYBRANÉ SKUPINY ODPADÒ25. 10., PrahaSemináfi z cyklu Aktuální ekologické otázkyCZ BIJO, a. s.

ENVIBRNO30.10.-2. 11., Brno, V˘stavi‰tû10. Meznárodní veletrh techniky pro tvorbua ochranu Ïivotního prostfiedíBVV, a. s., V˘stavi‰tû 1, 647 00 BrnoTel.: 05/41 15 32 72, fax: 05/41 15 30 54E-mail: envibrno@bvv.cz

ODPADY A DISKUSE1. 11., BrnoJednání odborn˘ch skupin u pfiíleÏitosti veletrhu ENVIBRNOISWA âeská republika

ODPADY A EVROPSKÁ UNIE20. 11., PrahaMezinárodní kongres z cyklu Odpadové dny ISWA âeská republika

ODPADY PRAHA 200121. 11., PrahaKonference z cyklu Odpadové dny pofiádanáspoleãnû se Svazem odpadového prÛmysluISWA âeská republika

Údaje o pfiipravovan˘ch akcích byly získány z rÛzn˘ch zdrojÛ a redakce neruãí

za správnost. S Ïádostí o dal‰í informace seobracejte na uvedené adresy.

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

26

servis

Legislativa

● Boj horám odpadÛ. Smûrnice ES - problematika elektro‰rotu (Kampf denMüllbergen. EU-Richtlinie)A3 Umwelt, 14, 2001, ã. 1/2, s. 66-67● Vysoké kvóty pro recyklaci. Smûrnice o vyfiazen˘ch autech (HoheRecyclingquote. Alt-Kfz-Richtlinie) A3 Umwelt, 14, 2001, ã. 1/2, s. 72● Pokyny k naplÀování nafiízení o biologickém odpadu (Hinweise zum Vollzugder Bioabfallverordnung) Technische Vorschriften für die Abfallbeseitugung, 2000, ã. 2, 40 045, s. 1-73● Kriminalita v Ïivotním prostfiedí: pfies pokles vedou odpadové delikty(Umweltkriminalität 1999: trotz Rückgang führen Abfalldelikte) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 6● Novelizace smûrnice ES o ãistírensk˘ch kalech a nûmeckého nafiízení o ãistíren-sk˘ch kalech (Novellierung der EG-Klärschlammrichtlinie und der deutschenKlärschlammverordnung) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 66-68

Informaãní systémy

● Spolkov˘ úfiad pro Ïivotní prostfiedí: „Îivotní prostfiedí na síti» - v˘bûr interneto-v˘ch adres v ochranû Ïivotního prostfiedí (UBA: „Umwelt im Netz» - Auswahl vonInternet-Adressen im Umweltschutz) Müll-Handbuch, 2000, ã. 12, 9640, s. 1● Integrované poãítaãové systémy v odpadovém hospodáfiství - vize nebo reali-ta? (Integrierte DV-Systeme in der Entsorgungswirtschaft - Vision oder Realität?) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s.16-18● Zapojení oddûlení pro Ïivotní prostfiedí do podnikového softwaru (Einbindungvon Umweltabteilungen in die Betriebssoftware) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 20-22● Internetová stránka spoleãnosti Clickwaste - on-line platforma pro obchodová-ní s odpady a druhotn˘mi surovinami (Clickwaste - Online-Auktionsplattform fürAbfälle und Wertstoffe) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 33

Nakládání s odpady

● Organizace a technika odstraÀování tûl zvífiat (Organisation und Technik derTierkörperbeseitigung) Müll-Handbuch, 2000, ã. 11, 5050, s. 1-15● Zji‰Èování ekologick˘ch rizik ve v˘robních podnicích z hlediska poji‰tûní(Ermittlung von Umweltrisiken im Produzierenden Gewerbe aus der Sicht derVersicherung) Müll-Handbuch, 2000, ã. 11, 8605.5, s. 1-21● Klasifikace odpadÛ ze zdravotnick˘ch zafiízení (Klassifizierung von Abfällen ausmedizinischen Einrichtungen) Müll-Handbuch, 2000, ã. 11, 8679.1, s. 1-14● ·etfiení k produkci stavebních odpadÛ (Untersuchungen zum Aufkommen vonBaustellenabfällen) Müll-Handbuch, 2000, ã. 12, 8530.5, s. 1-12● Oborová koncepce odpadového hospodáfiství v polygrafickém prÛmyslu(Abfallwirtschaftliches Branchenkonzept der Druckindustrie) Müll-Handbuch, 2000, ã. 12, 8540.6, s. 1-15● Z dûjin odpadového hospodáfiství - v˘voj v Nûmecku po 2. svûtové válce (Ausder Geschichte der Abfallwirtschaft - Entwicklungen in Deutschland nach dem2. Weltkrieg) Müll-Handbuch, 2001, ã. 1, 0115, s. 1-17● Nakládání s vybagrovan˘m materiálem (Umgang mit Baggergut) Müll-Handbuch, 2001, ã. 1, 3484, s. 1-28● Obûhové hospodáfiství ve strojírenství. V˘sledky ze saské oborové práce(Kreislaufwirtschaft im Maschinenbau. Ergebnisse aus der sächsischenBranchenarbeit) Müll und Abfall, 33, 2001, ã. 2, s. 100-102● Svûtová zpráva k budoucnosti mûst URBAN 21: ekologická modernizace a ino-vace ‰etfiící zdroje musejí mít prioritu (Weltbericht zur Zukunft der Städte URBAN21: Ökologische Modernisierung und ressourcensparende Innovationen müssenPrioritäten haben) Müll und Abfall, 33, 2001, ã. 2, s. 103-104● Byl zaloÏen Institut pro obûhové hospodáfiství (Institut für Kreislaufwirtschaftgegründet) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 7● Vyhodnocení dat Komunálního svazu pro odpadové hospodáfiství a ãi‰tûnímûsta za rok 1998. V˘sledky dotazníkové akce VKS ke sbûru a pfiepravû odpadÛk odstranûní a ke zhodnocení pfii vefiejno-právních podnicích zne‰kodÀování(VKS-Betriebsdatenauswertung 1998. Ergebnisse der VKS-Umfrage zuSammlung und Transport von Abfällen zur Beseitigung und zur Verwerung beiöffentlich-rechtlichen Entsorgungsunternehmen) Technische Vorschriften für die Abfallbeseitugung, 2000, ã. 2, 15 025, s. 1-45● Hodnocení postupÛ vyuÏívání a zne‰kodÀování odpadÛ pomocí látkov˘ch bi-lancí (Verfahrensbewertung durch Stoffbilanzen) Müll-Handbuch, 2000, ã. 11, 8506, s. 1-22● Privatizace Ïivnostenského zne‰kodÀování odpadÛ (Privatisierung der gewerb-lichen Abfallentsorgung)Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 2

● Spolkov˘ svaz pro druhotné suroviny a zne‰kodÀování pro spoleãné obûhovéhospodáfiství s obcemi (BVSE für gemeinsame Kreislaufwirtschaft mit denKommunen) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 3● Zne‰kodnûní chemick˘ch bojov˘ch látek u Munsteru se zdrÏelo (Entsorgungchemischer Kampfstoffe bei Munster verzögert sich) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 12● Dopravní technika ve zpracování odpadÛ. Nové problémy se známou techni-kou? (Fördertechnik in der Abfallbehandlung. Neue Probleme mit bekannterTechnik?) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 36-39● Odborn˘ zne‰kodÀovatelsk˘ podnik. Zku‰enosti v systému vlastní odpovûdnos-ti a kontroly (Der Entsorgungsfachbetrieb. Erfahrungen in einem System derSelbstverantwortung und Eigenkontrolle) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 53-55● Kfiehk˘ zne‰kodÀovatelsk˘ podnik - nebo: povinnosti informovat bez konce -problémy nûmecké legislativy v odpadovém hospodáfiství (Der gläserneEntsorgungsbetrieb - oder: Auskunftspflichten ohne Ende?) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 64-65● Problematika odpadového hospodáfiství v Tyrolsku (Tiroler Abwehrkampf) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 26● Chce se Tyrolsko vzdát jedné miliardy? Koncepce nakládání s odpadyv Tyrolsku (Will Tirol auf eine Milliarde verzichten?) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 36-37● Odpadové hospodáfiství v Korutanech (Lustiger Abfall-Fasching, aber wannkommt der Aschenmittwoch? Kärnten) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 39

Sbûr a svoz odpadÛ

● Technické poÏadavky na v˘poãetní techniku pro sbûr a pfiepravu odpadÛ(Technische Anforderungen an die EDV für Abfallsammlung und Transport) Müll-Handbuch, 2001, ã. 1, 4065, s. 1-11● Nadace pro systém zpûtného odbûru baterií vypisuje soutûÏ pro logistické sluÏ-by (GRS Batterien: Logistikdienstleistungen) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 7● Duální systém pro kompostovatelné obaly (Duales System für kompostierbareVerpackungen) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 8● Spoleãn˘ se‰it úkolÛ pro projekt ILSE 2000 - sjednocení projektu ILSE:„Integrované systémy logistiky pro mûstské zne‰kodÀování» a ASF 2000: „Vozidlona sbûr odpadÛ» (Gemeinsames Pflichtenheft für das Projekt ILSE 2000 -Zusammenschluss der Projekte ILSE: „Integrierte Logistik-Systeme für dieStadtentsorgung» und ASF 2000: „Abfallsammelfahrzeug») Technische Vorschriften für die Abfallbeseitugung, 2000, ã. 2, 15 030, s. 1-15● Rakouská obec Bad Aussee zavedla program sbûru pouÏit˘ch tukÛ z velk˘chkuchyní (Bad Aussee hat den „Gastro-Fetty» eingeführt)Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 8● Nov˘ rekord ve sbûru starého papíru (Neuer Sammelrekord. Altpapier) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 9

Tfiídûní odpadÛ

● Inovace v technice na tfiídûní obalového skla: ostfiej‰í neÏ zrak (Innovationen inder Sortiertechnik für Behälterglas: Schärfer als das Auge) Entsorga-Magazin, 20, 2001, ã. 1/2, s. 26-28● Automatizované tfiídûní druhotn˘ch surovin má zlevnit recyklaci: ãistota se vy-platí (Automatisierte Wertstofftrennung soll Recycling preiswerter machen:Reinheit rechnet sich) Entsorga-Magazin, 20, 2001, ã. 1/2, s. 30-31● Moderní tfiídicí zafiízení pro materiál z duálního systému spoleãnosti CEDv Chemnitz (Moderne Sortieranlage für DSD Material bei CED) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 28● Tfiídicí technika: „Snové kvóty» díky optickému tfiídûní skla podle barev(Sortiertechnik: „Traum-Quoten» durch farbige Optiken) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 29● V Trevíru bylo otevfieno tfiídicí zafiízení nového typu (Sortieranlage neuen Typsin Trier eröffnet) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 11

Obaly

● Péãe o kolobûh. Plasty - obaly na nápoje (Sorgen um Kreislauf. Kunststoff) A3 Umwelt, 14, 2001, ã. 1/2, s. 70● Povinná záloha na nápojové obaly na jedno pouÏití pfiijde draho: doba ledovápro kontejnery na separovan˘ sbûr (Die Pfandpflicht aufEinweggetränkeverpackungen kommt teuer zu stehen: Eiszeit für Iglus) Entsorga-Magazin, 20, 2001, ã. 1/2, s. 19-24● Zasedání Spolkového svazu pro druhotné suroviny a zne‰kodÀování k proble-matice starého skla v Mohuãi: Ïádná záloha na lahve na víno (bvse-Altglastag inMainz: Kein Pfand auf Weinflaschen) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 7● Od pfií‰tího roku povinnost zálohovat nápojové obaly na jedno pouÏití (Vomnächsten Jahr an Pfandpflicht) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 5

ZE ZAHRANIâNÍHO ODBORNÉHO TISKU

ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

27

servis

● Vystoupení okresu Lahn-Dill z duálního systému není moÏné (Ausstieg desLahn-Dill-Kreises aus dem Dualen Systém nicht möglich) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 8● Spoleãnost ARA provozující v Rakousku systém sbûru a vyuÏití obalov˘ch odpa-dÛ nabízí poradenské sluÏby v zahraniãí (ARA: Service ohne Grenzen) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 46

Recyklace odpadÛ

● Recyklace kovÛ a kabelÛ na nejvy‰‰í úrovni. Spoleãnost SMK v Salcburku(Recycling auf höchstem Niveau. SMK in Salzburg) A3 Umwelt, 14, 2001, ã. 1/2, s. 68● Novinka na stavbû. Stfiecha z plastÛ - recyklace plastov˘ch obalÛ (Neuigkeit amBau. Das Dach aus Kunststoff) A3 Umwelt, 14, 2001, ã. 1/2, s. 69● Svobodn˘ stát Sasko: recyklace odpadÛ narÛstá (Freistaat Sachsen:Abfallrecycling nimmt zu)RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 6● Podniky zab˘vající se recyklací aut poskytují dva mûsíce záruky na své díly(Altautorecycler gewähren zwölf Monate Garantie auf ihre Teile) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 8● Recyklace automobilového skla. Dobré dodateãné obchody díky montovánípouÏit˘ch skel (Autoglas-Recycling. Gute Zusatzgeschäfte durch den Einbau vonGebrauchtglas) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 10-15● Recyklace plochého skla. VyuÏití automobilov˘ch skel (Flachglas-Recycling.Verwertung von Autoscheiben) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 16-18● Papír/lepenka: rozmach v roce 2000 (Papier/Pappe: Aufschwung in 2000) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s.19● Recyklace plastÛ z automobilÛ. Techniky a trendy (Kunststoff-Recycling ausAutomobilen. Techniken und Trends) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 20-23● NeÏelezné kovy. Trh pÛsobí nejistû (Ne-Metalle. Der Markt wirkt verunsichert) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 24-25● Ocelov˘ ‰rot. Pokles cen v únoru (Stahlschrott-Recycling. Preisrückgang imFebruar) RECYCLING magazin, 56, 2001, ã. 4, s. 27● Vysoko nad horami suti. Recyklace stavební suti (Hoch über denSchuttbergen. Bauschuttrecycling) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 34● Ze stfiechy na silnici. Recyklace stfie‰ních pásÛ (Vom Dach auf die Strasse.Dachbahnrecycling) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 37● Zbourání není koncem. Opûtné vyuÏití pouÏit˘ch stavebních prvkÛ (Der Abrissist nicht das Ende. Wiederverwendung gebrauchter Bauteile) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 38● Závady z nedbalosti. Recyklaãní podnik kontra dozorãí úfiad (MissachteteMissstände? Recyclingunternehmer contra Aufsichtsbehörde) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 40● Náklady na recyklaci plastÛ dále klesají (Kosten des Kunststoffrecyclings sinkenweiter) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 6● Stará karosérie zdrojem druhotn˘ch surovin (Wertstoffquelle Schrottkiste) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 20-23● NemÛÏe b˘t ani fieãi o horách odpadÛ z plastÛ - stav recyklace PET lahvív Rakousku (Keine Rede von Plastik-Müllbergen) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 40● Technologie drcení - v˘voj a trendy (Shreddertechnologie - Entwicklungenund Trends) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 50-52● Realizace projektu recyklace automobilÛ automobilky Fiat (312 „grüne Punkte»in Italien) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 48-49

Komunální odpady

● Majitelé domÛ chtûjí sami urãit, kdo bude zne‰kodÀovat jejich odpady: jasnépriority (Hausbesitzer wollen selbst bestimmen, wer bei ihnen entsorgt: KlarePrioritäten) Entsorga-Magazin, 20, 2001, ã. 1/2, s. 12-18● Zpracování zbytkov˘ch odpadÛ v Breisgau od roku 2005. Celoevropské vypsá-ní soutûÏe pro odpad ze ãtyfi okresÛ. âást II: od zvefiejnûní soutûÏe aÏ k rozhod-nutí o zakázce (Restabfallbehandlung im Breisgau ab 2005. EuropaweiteAusschreibung für Abfall aus vier Kreisen. Teil II: Von der Veröffentlichung derAusschreibung bis zur Vergabeentscheidung)Müll und Abfall, 33, 2001, ã. 2, s. 64-68● Oãekávání po zmûnû technického návodu pro sídelní odpad (Erwartungennach Änderung der TA Siedlungsabfall) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 8

Mechanicko-biologické zpracování a kompostování

● Prodej kompostu z biologick˘ch odpadÛ u prodejen pro kutily a zahrádkáfie(Offene Baucenter-Vermarktung von Kompost aus Speichern: Lose auf dieScholle) Entsorga-Magazin, 20, 2001, ã. 1/2, s. 42-43● Provoz zafiízení na vyhnívání kalÛ (Betrieb von Schlammfaulungsanlagen) Müll-Handbuch, 2000, ã. 10, 3080, s. 1-12● Spolkov˘ úfiad pro Ïivotní prostfiedí: Zpráva k „ekologické obhájitelnosti» me-

chanicko-biologického pfiedzpracování zbytkov˘ch odpadÛ (UBA: Bericht zur„Ökologischen Vertretbarkeit” der mechanisch-biologischen Vorbehandlung vonRestabfällen) Müll-Handbuch, 2000, ã. 11, 5619, s. 1-59● Oznaãení kvality kompostu RAL-GZ 251 (RAL-Gütesicherung Kompost /RAL-GZ251/) Müll-Handbuch, 2000, ã. 11, 6582, s. 1-18● Role kompostování pfii odstraÀování odpadÛ v okresu Ebersberg (Die Rolle derKompostierung bei der Abfallbeseitigung des Landkreises Ebersberg) Müll und Abfall, 33, 2001, ã. 2, s. 69-78● Alternativy hospodafiení s kompostem (Alternativen derKompostbewirtschaftung) Müll und Abfall, 33, 2001, ã. 2, s. 79-82● Ukládání biologicky pfiedzpracovaného zbytkového odpadu. Praktické zku‰e-nosti pfii velkém pokusu na skládce Erbenschwang (Ablagerung von biologischvorbehandeltem Restabfall. Praktische Erfahrungen bei einem grosstechnischenVersuch auf der Deponie Erbenschwang) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 40-45● PoÏadavky na zafiízení na mechanicko-biologické zpracování odpadÛv Nûmecku (Anforderungen an die MBA in Deutschland) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 46-49

Spalování a tepelné vyuÏití odpadÛ

● Na nûmecko-ãeské hranici vznikla spalovna odpadÛ: âechy hofií - informaceo liberecké spalovnû (An der deutsch-tschechischen Grenze entstand eine MVA:Böhmen brennt) Entsorga-Magazin, 20, 2001, ã. 1/2, s. 32-34● Zku‰enosti s v˘robou a pouÏitím náhradních paliv z odpadÛ (Erfahrungen mitder Herstellung und dem Einsatz von Ersatzbrennstoffen aus Abfall /BRAM/) Müll-Handbuch, 2000, ã. 10, 2927, s. 1-18● Hospodárné zplyÀování. Tepelné vyuÏití (Wirtschaftliche Vergasung.Thermische Verwertung) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 30● Odluãování prachu, odsifiování a suchá sorpce. Spalování odpadÛ(Entstaubung, Entstickung und Trockensorption. Müllverbrennung) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 48-49● Flexibilní, kompaktní - a na cenách ropy nezávislé zafiízení. Energie z biomasy(Flexibel, kompakt - und ölpreisunabhängig. Energie aus Biomasse) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 50● Energie z a pro such˘ stabilát. Energetické vyuÏití odpadÛ (Energie aus undfür Trockenstabilat. Energetische Müllverwertung) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 51● Thermoselect: bylo udûleno povolení pro novou koncepci spalovacích komor v Karlsruhe (Thermoselect: Genehmigung für neues Brennkammerkonzept erteilt)Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 10● Masokostní mouãka jako palivo (Brennstoff Tiermehl) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 12-16

Skládkování odpadÛ

● OdstraÀování odpadních vod a tekut˘ch odpadÛ injektáÏí do podzemí(Beseitigung von Abwässern und flüssigen Abfällen durch Tiefversenkung) Müll-Handbuch, 2000, ã. 12, 8195, s. 1-29● Vodní hospodáfiství systémÛ povrchového tûsnûní skládek (Wasserhaushalt vonOberflächenabdichtungssystemen) Müll-Handbuch, 2001, ã. 1, 4338, s. 1-26● Haldy odpadÛ mohou vydechnout. Následná péãe o skládky (Müllhalden kön-nen aufatmen. Deponienachsorge) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 28● Ochrana podzemní vody díky tûsnûní z vysokohustotního polyetylenu.Skládková voda (Grundwasserschutz dank PEHD-Abdichtung.Deponiesickerwasser) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 31

Staré zátûÏe

● Sanace star˘ch zátûÏí in-situ pomocí horizontální vrtné techniky (In-situSanierung mittels Horizontalbohrtechnik)UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 22-23● Nositel nadûjí: biologické asanace star˘ch zátûÏí (Hofnungsträger: Bio-Assays) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 24-25● Pfiirozená atenuace - nová zafiíkávací formule? (NA - die neue Zauberformel?) UmweltMagazin, 30, 2001, ã. 1/2, s. 26-27● Aplikace v oblasti horizontální vrtné techniky - staré zátûÏe(Umweltanwendungen auf Gebiet der Horizontalbohrtechnik) Umweltpraxis, 1, 2001, ã. 3, s. 60-61● Zavedení poplatku za skládkování na rekultivaci v Rakousku (Einführung einerDeponieabgabe in Österreich) Müll-Handbuch, 2000, ã. 12, 1564, s. 1-22● Zv˘‰ení pfiíspûvku na staré zátûÏe: nenápadné, ale úãinné (Altlastenbeitrags-Erhöhung: Unauffällig, aber wirkungsvoll) Umweltschutz, 2001, ã. 1/2, s. 27

âasopisy jsou uloÏeny ve fondu knihovny âEÚ:âesk˘ ekologick˘ ústav,

Stfiedisko vefiejn˘ch informaãních sluÏebVr‰ovická 65, 100 10 Praha 10

Vybrala a sestavila jk

28ODPADOVÉ FÓRUM05/2001

servis

Přehled uži tečných internetových stránek

Odpadové servery

Národní projekt vyuÏívání odpadÛ http://www.skladka.cz

Odpady & doprava http://doprava.odpady.cz

PETrecycling http://www.petrecycling.cz

·roty http://www.sroty.cz

Státní správa

Agentura ochrany pfiírody a krajiny http://www.nature.cz

âeská inspekce Ïivotního prostfiedí http://www.cizp.cz

âesk˘ ekologick˘ ústav http://www.ceu.cz

âesk˘ geologick˘ ústav http://www.cgu.cz

âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav http://www.chmi.cz

Elektronická knihovna MÎP http://www.env.cebin.cz

Ministerstvo pro místní rozvoj http://www.mmr.cz

Ministerstvo prÛmyslu a obchodu http://www.mpo.cz

Ministerstvo zdravotnictví http://www.mzcr.cz

Ministerstvo Ïivotního prostfiedí http://www.env.cz

Národní informaãní stfiedisko âR http://www.nis.cz

Poslanecká snûmovna http://www.psp.cz

Senát http://www.senat.cz

Správa chránûn˘ch krajinn˘ch

oblastí âR http://www.schkocr.cz

Státní fond Ïivotního prostfiedí http://www.sfzp.cz

Úfiad vlády âeské republiky http://www.vlada.cz

Úfiady a instituce v âR http://www.statnisprava.cz

V˘zkumn˘ ústav vodohospodáfisk˘

T.G.Masaryka http://www.vuv.cz

Vysoké ‰koly

Cenrum pro otázky Ïivotního

prostfiedí University Karlovy http://www.czp.cuni.cz

Fakulta ÎP UJEP v Ústí nad Labem http://fzp.ujep.cz/fzp

Katedra chemie Ïivotního prostfiedí

a ekotoxikologie PfiF MU Brno http://thorin.chemi.muni.cz/kchzpe

Mendelova zemûdûlská a lesnická

univerzita v Brnû http://mendelu.cz

Pfiírodovûdecká fakulta Masarykovy

univerzity http://www.sci.muni.cz

Technická fakulta âeské

zemûdûlské univerzity http://www.tf.czu.cz

Univerzita Palackého Olomouc http://www.upol.cz

Univerzita Pardubice - Dopravni

fakulta Jana Pernera http://www.upce.cz

V·B-TUO, Fakulta metalurgie

a materiálového inÏen˘rství

V·B-TU Ostrava, http://www.fmmi.vsb.cz

Hornicko-geologická fakulta, Institut

environmentalního inÏen˘rství http://www.hgf.vsb.cz/hgf/hgf.htm

V·CHT Praha http://www.vscht.cz

Profesní sdruÏení

Asociace pÛvodcÛ a subjektÛ nakládajících

s odpady http://www.apuso.cz

Centum ãist‰í produkce http://www.cpc.cz

CZ Biom - âeské sdruÏení pro biomasu http://www.vurv.cz/czbiom

âeská spoleãnost Ïivotního prostfiedí http://www.csvts.cz/cse

âeské ekologické manaÏerské centrum http://www.cemc.cz

Eko-Kom http://www.ekokom.cz

SYBA - Obalová asociace http://www.bnet.cz/syba

Nevládní organizace

Agentura Koniklec http://www.koniklec.cz

âeská Brána 21 http://www.brana.cz

âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody http://www.ecn.cz/csop

Dûti Zemû http://www.detizeme.cz

Greenpeace âR http://www.greenpeace.cz

Hnutí Duha http://www.duhafoe.cz

Nadace Partnerství http://www.nadacepartnerstvi.cz

Spoleãnost pro trvale udrÏiteln˘ Ïivot http://www.czp.cuni.cz/stuz

Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. http://www.ecn.cz/iep

Veronica http://www.ped.muni.cz/wphy/

veroni/default.htm

Jiné uÏiteãné

Formuláfie http://www.forms.cz

Hospodáfiská komora http://www.komora.cz

Jízdní fiády http://idos.datis.cdrail.cz

Krizov˘ management âR http://www.emergency.cz

Mûsta a obce âR http://mesta.obce.cz

Národní knihovna âeské republiky http://www.nkp.cz

Obchodní rejstfiík http://www.justice.cz

Registr ekonomick˘ch subjektÛ http://wwwinfo.mfcr.cz/ares

Rozcestník ÎP http://www.ekologie.startpage.cz

Státní technická knihovna http://www.stk.cz

Telefonní seznam http://www.iol.cz/TLF/index.htm

Zpracoval Radek Janou‰ek, www.skladka.cz

Název Adresa www-stránek Název Adresa www-stránek

29ODPADOVÉ FÓRUM 05/2001

servis

Ostravsko je v současné době jedna z nejproblematič-tějších oblastí České republiky. Je silně postižena dlouhodo-bým intenzivním rozvojem těžby uhlí, hutního, těžkého a che-mického průmyslu. Ekologické zatížení území je velmi roz-sáhlé a jeho náprava bude vyžadovat značné úsilí a mnohofinančních prostředků. Rovněž odpadové hospodářství krajeje provázeno mnoha problémy a zasluhuje proto mimořádnoupozornost.

Pro usnadnění řešení uvedených problémů a z potřeby široké odborné diskuse k problémům odpadového hospodář-ství a restrukturalizace průmyslových regionů v období příprav středoevropských zemí na vstup do EU, vzniklamyšlenka uspořádat programově řízenou mezinárodní konfe-renci ODPADY 21 právě v Ostravě. Konference má v podtextu název „Odpadové hospodářství středoevropských zemí v kon-textu restrukturalizace průmyslových regionů”.

Hlavní témata konference● Harmonizace a implementace právních předpisů v oblasti

odpadového hospodářství● Koncepce a plány v odpadovém hospodářství● Restrukturalizace průmyslových regionů● Výzkum a vývoj v oblasti odpadového hospodářství● Nutnost ekologické výchovy a vzdělávání s důrazem na

odpadové hospodářství

Konference se uskuteční 23. až 25. května 2001 v hoteluImperial v Ostravě pod záštitou a za účasti RNDr. Miloše Kuž-varta - ministra životního prostředí, Ing. Evžena Tošenov-ského - hejtmana Ostravského kraje, prof. Ing. Vítězslava Za-marského, CSc., vládního zmocněnce pro Ostravsko a Mezi-národního Visegradského fondu v rámci projektu SamosprávaV4 na cestě do EU.

Odborným garantem konference je Ing. Eva Tylová,náměstkyně ministra životního prostředí ČR.

Organizátory konference jsou Sdružení pro obnovu a rozvojseverní Moravy a Slezska a společnost FITE, a. s. Ostrava.Spoluorganizátory konference jsou Ministerstvo životního pro-středí, Český ekologický ústav, Praha, VŠB - Technická uni-verzita Ostrava, Regionální hospodářská komora Ostrava,Agentura pro regionální rozvoj, a. s., Ostrava, EKO-KOM, a. s., Praha, OZO Ostrava, s. r. o., BIC Ostrava, s. r. o.a ECO trend, s. r. o., Praha. Programový a organizační výbor je sestaven z významných osobností a odborníků naproblematiku odpadového hospodářství.

Konference je především určena pro pracovníky celostát-ních a regionálních orgánů, zástupce měst a obcí, výzkum-ných ústavů a vysokých škol, podnikatelské sféry a dalšíchinstitucí. Očekáváme vystoupení zahraničních účastníků zeSlovenska, Polska, Maďarska a Rakouska.

První den konference se uskuteční odborná exkurze s ná-vštěvou spalovny nebezpečných odpadů ALIACHEM, a. s., o. z. MCHZ Ostrava, s návštěvou lagun Ostramo, prohlídkaareálu dekontaminace území Karolina a souvisejícího provozutermické desorpce zemin a návštěva třídicí linky OZO Ostrava, s. r. o., s technologií na výrobu náhradního palivaz komunálního a průmyslového odpadu pro cementárny.Exkurze bude zakončena návštěvou Hornického muzea v Os-travě.

Organizátoři konference zvolili interaktivní způsob jednání.V jednotlivých tématických okruzích, z nichž každý má svéhoodborného garanta, budou předneseny programově vybranépřednášky, vyjadřující převážně oficiální názory. Každý téma-tický okruh bude zakončen panelovou diskusí s dostatečnýmčasovým prostorem pro přednesení příspěvků, které budouvyjadřovat spíše názory původců odpadů, firem nakládajícíchs odpady a dalších tak, aby z rozpravy bylo možno formulovatkonkrétní závěry ke každému tématu. Tyto závěry mohou býtprojednávány na dalších konferencích, například z cyklu Od-padové dny.

Cílem je zapojit širokou odbornou veřejnost do aktivníhořešení aktuálních a palčivých problémů odpadového hospo-dářství a při dobré vůli a vstřícnosti diskutujících pozitivně ov-livnit tvorbu právních norem, vytváření koncepcí a plánů, ovli-vňování vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání občanů a profes-ních pracovníků v oblasti odpadového hospodářství na úrovnirepubliky, krajů, měst a obcí.

Hlavním cílem procesu je umožnit aktivně se podílet na op-timalizaci odpadového hospodářství České republiky jako so-učásti středoevropského prostoru a v budoucnu i součásti EUv duchu zásad Trvale udržitelného rozvoje.

Bližší informace o konferenci je možno získat na interne-tové stránce http://www.fite.cz/odpady, případně na tel. čí-sle 069/663 54 04 - Ing. Miroslav Krůpa, FITE a. s., Ostrava.

Organizátoři konference se těší na setkání předních odbor-níků v oblasti odpadového hospodářství.

Ing. Pavel Bartoš - předseda představenstvaa generální ředitel FITE a. s.

P. R.

Mezinárodní konference Mezinárodní konference ODPODPADY 21 v OstravěADY 21 v Ostravě

AbfallbehandlungReifen als wertvolleRohstoffquellen 24

ServiceMerkblatt der TschechischenAssoziation der Abfallwirtschaft 23Abfallbehandlung als Bestandteil derEntwicklungsprogramme UNDP (United NationsDevelopment Programms) 23Kalender 25Aus der ausländischenFachpresse 26Übersicht nützlicherInternetseiten 28 Koferenz ABFÄLLE 21 in Ostrava 29

Regelmässige AnlagePRAG UND ABFÄLLEWerbung für getrennteKommunalabfallsammlung iVerpackungsabfallbehandlung ii

SpektrumNeue Avias schliessen die Lücke auf demNutzfahrzeugemarkt 6Wie war die 5. KonferenzBioabbaubarkeit 6Es werden alte Balken aufgekauft 7Aus der Konferenz zumBaustoffrecycling „Recycling2001” in Brünn 8Das Memorandum der 6. internationalen Konferenz Recycling 2001 9

Abfall des MonatsAbfall ausGesundheitseinrichtungen 10Methodischer Leitfaden des Ministeriums fürGesundheitswesen zurBehandlung des Abfalls ausGesundheitseinrichtungen 10Informationen über Abfall ausGesundheitseinrichtungen inausländischen Datenbasen 13

FachanlageUmweltbelastungenBenutzung vonUntertagedränagewänden - Sanierung der Kontamination im Areal der Pilana Hulín A. G.15Sanierung einerElektroschaltstation 16Pozìátky - 5 JahreHavariezustand der Abfalldeponie im BezirkTfiebíã 17Was man mit demSchadstoffaussto( bei Störfällen machen kann 18Störfalldienst der Gesellschaft„Vodní zdroje”, A. G. 19

LeitungDer Staatliche Umweltfonds derTschechischen Republik -ökologischer Beitrag derAktionen im Jahre 2000 20

05/2001 ODPADOVÉ FÓRUM

30

resumé

F A C H Z E I T S C H R I F T Ü B E R A L L E S , W A S M I T A B F Ä L L E NZ U S A M M E N H Ä N G T

Abfallforum

A P R O F E S S I O N A L M O N T H LY J O U R N A L D E V O T E D T O W A S T E S

A N D E N V I R O N M E N TA L C O N S E Q U E N C E S

Waste Management Forum

Utilization of the undergrounddrainage walls. Reclamation ofthe contaminated area of thePilana Hulín Company, a. s. 15Sanitation of switchboard rooms 16The Pozìátky village: 5 years of emergency condition of the landfill in the District of Tfiebíã 17How to fight leakages ofhazardous substances duringaccidents 18Emergency service of the Vodní Zdroje Company, a. s. 19

ManagementState Environmental Fund of the Czech Republic.Environmental profits fromcampaings in 2000 20

Waste HandlingUsed tyres: a valuable source of raw materials 24

ServiceBulletin of the Czech Association of WasteManagement 23Waste handling as a part of the United NationsDevelopment Programme 23Calendar of forthcoming events 25From foreign specializedperiodicals 26Survey of useful websites 28The ODPADY 21 conference in the town of Ostrava 29

Regular Supplement PRAGUE AND WASTESPublicity campaign for municipal-waste separatecollection iHandling of packaging waste ii

SpectrumNew Avia lorries fill the gap inthe utility-vehicle market 65th Biodegradation Conference: A report 6Used beams and frame-worksbeing bought back 7Recycling 2001 Brno - a conference on building-material recycling 86th International conferenceRecycling 2001: A memorandum arisen from it 9

Waste of the MonthClinical waste 10Instructions issued by theMinistry of Health for clinical-waste handling 10Information on clinical wastesavailable in foreign databases 13

SpecialisedSupplementContaminated sites inenvironment

Odpadové fórum - Odborn˘ mûsíãník o v‰em, co souvisí s odpadyâíslo 5/2001 • Vydavatel: CEMC - âeské ekologické manaÏerské centrum • Adresa redakce: Jevanská 12, 100 31 Praha 10, P. O. BOX 161,tel.: 02/74 78 44 16-7, fax: 02/74 77 58 69, e-mail: forum@cemc.cz, http://www.cemc.cz • IâO: 45249741 • ·éfredaktor: Ing. Tomበ¤ezníãek •Odborn˘ redaktor: Ing. Ondfiej Procházka, CSc. • Sazba: AGEMA - Petr Martin • Tisk: LK TISK, v. o. s., Masarykova 586, 399 01 Milevsko • Pfiedplatné a expedice: DUPRESS, Podolská 110, 147 00 Praha 4, tel.: 02/41433396, e-mail: dupress@tnet.cz • Pfiedplatné a distribuce v SR: RIZUDA, ·pitálska 35,811 01 Bratislava 1, tel./fax: 07/529 24 015, e-mail: rizuda@pobox.sk • Inzerce: Pfiíjem objednávek i podkladÛ v redakci • Uvefiejnûné pfiíspûvky nemusí vyjadfiovat názor redakce • Za vûcnou správnost pfiíspûvku ruãí autofii • NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí • Jakékoli uÏití celku nebo ãásti ãasopisu rozmnoÏováním nebo ‰ífiením jakoukoli formou je bez písemného souhlasu vydavatele zakázáno • Cena jednotlivého ãísla ve volném prodeji 55 Kã • Roãní pfiedplatné 590 Kã • ISSN 1212-7779 • MK âR 8344 • Rukopisy pfiedány do sazby 9. 4. 2000 • Vychází 2. 5. 2001

TiráÏ

MVDr. Stanislav Skula - TERPES

Zajistí odvoz a zne‰kodnûní vyfiazen˘ch lékÛ a chemikálií

kat. ã. 20 01 18 a 18 01 05Firma dodá plastové nádoby na odpad

o objemu 60 litrÛ.

Kontakt:MVDr. Stanislav Skula561 31 Tatenice 68Tel./fax: 0467/58 12 56Mobil: 0602/405 734E-mail: terpes@inlan.cz

● projektování, realizace, sledování a vyhodnocovánísanačních prací

● sanace a rekultivace starších skládek odpadů a odkališť

● zneškodnění odpadů včetně odborné manipulace a transportu

● likvidace a přepracování kalů z ČOV

● řešení ekologických havárií

● biologické rekultivace, lesotechnické práce a revitalizace území

● monitoring všech složek životního prostředí

● odborné posudky, ekologické studie (EIA, analýzy rizika, ekologické audity, biologická a krajinářská vyhodnocení)

Společnost je certifikována dle normy ISO 9002.

MEGA a. s.Pod Vinicí 83, 471 27 Stráž pod Ralskem

tel.: 0425/888600, fax 0425/888602info@mega.cz, http://www.mega.cz

Od 1. 1. 2002 by měl začít platit nový zákon o odpadech s příslušnými prováděcími vyhláškami a snad i ke stejnému datu zcela nový zákon o obalech a obalových odpadech. Orientovat se v nové právní situaci a zvládnout ji bez problémů může původcům odpadů, podnikatelům v odpadovém hospodářství i pracovníkůmveřejné správy pomoci Rukověť odpadového hospodářství. Již čtvrtou edici této praktické příručky pro odpadáře připravuje redakce ODPADOVÉHO FÓRA jako dárek pro své předplatitele.

Počínaje květnovým číslem začala vycházet v časopisu ODPADOVÉ FÓRUM speciální legislativní příloha. Budedo časopisu volně vložená se záměrem umožnit její snadné vyjmutí a zařazení do vhodného pořadače. Tak si čtenář časopisu sám, aniž by musel vynakládat finanční prostředky za jiné příručky, sestaví zmíněnou Rukověťodpadového hospodářství.

V Rukověti plánujeme postupně otisknout především:- zákon o odpadech, plné znění a komentář,- zákon o obalech, plné znění a komentář,- prováděcí vyhlášky s komentářem,- znění příslušných paragrafů předpisů citovaných výše uvedenými zákony a vyhláškami a výčet dalších

souvisejících předpisů, - přehled platných norem.

Jedinou podmínkou pro získání kompletní Rukověti odpadového hospodářství je mít zajištěno pravidelnédodávání časopisu ODPADOVÉ FÓRUM přímo až k sobě na stůl. To si zajistíte nejlépe tím, že si u agentury DUPRESS, Podolská 110, 147 00 Praha 4, E-mail: dupress@tnet.cz objednáte předplatné časopisu přímo na své jméno.

RUK VĚŤ odpadového hospodářství 2001-2002