theses.cz · web viewv současné době se globalizací zabývá mnoho autorů, jedním z nich je i...
TRANSCRIPT
Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury
PROJEVY GLOBALIZACE V TĚLESNÉ KULTUŘE
Bakalářská práce
Autor: Kateřina Tomčalová
Tělesná výchova – matematika se zaměřením na vzdělávání
Vedoucí práce: RNDr. Svatopluk Horák
Olomouc 2013
Jméno a příjmení autora: Kateřina Tomčalová
Název závěrečné práce: Projevy globalizace v tělesné kultuře
Pracoviště: Katedra společenských věd v kinantropologii
Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci
Vedoucí: RNDr. Svatopluk Horák
Rok obhajoby: 2013
Abstrakt: Globalizace je fenoménem současné doby. Je
to souhrn změn sociálního a společenského
systému. Tato bakalářská práce pojednává
o projevech globalizace v tělesné kultuře
v oblasti technologické, ekonomické, migrační,
ideologické a mediální. V práci je poukázáno
na konkrétní projevy globalizace v tělesné
kultuře. Jsou zde rozebírána témata jako vývoj
a oběh materiálů a technologií, životní
prostředí, sponzoring, sportovní migrace,
šíření idejí pomocí médií a reklama.
Klíčová slova: technologie, ekonomie sportu, migrace,
ideologie, média, sport, tělocvičná rekreace,
tělesná výchova
Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.
2
Author’s first name and surname: Kateřina Tomčalová
Title of the thesis: Manifestations of the globalization in
the physical culture
Department: Department of Social Sciences
in Kinanthropology
Faculty of Physical Culture
Palacký University in Olomouc
Supervisor: RNDr. Svatopluk Horák
The year of presentation: 2013
Abstract: The globalization is today´s
phenomenon, and can be defined as
the complex of the changes in social
system. This thesis deals with its
demonstration in the sports sphere
throughout the technological, economic,
migrational, ideological and media
scope. Specific examples in the field of
physical culture are shown, and it offers
an insight on topics such as the
development and circulation of
technologies and substances, the
environment, the sponsorships, the
migration in sports and the impact of
the media and advertisement.
Keywords: technology, sport economy, migration,
ideology, media, sport, Gymnastics
recreation, Physical Education
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
3
Prohlašuji, že jsem závěrečnou písemnou práci zpracovala samostatně
s odbornou pomocí RNDr. Svatopluka Horáka a uvedla všechny použité
literární a odborné zdroje a řídila se zásadami vědecké etiky.
V Olomouci dne 30. dubna 2013
4
Děkuji RNDr. Svatopluku Horákovi za pomoc a cenné rady, které mi
poskytl při zpracování bakalářské práce.
5
OBSAH
ÚVOD..................................................................................................................8
1 PŘEHLED POZNATKŮ..............................................................................10
1.1 Tělesná kultura, pohybové aktivity a sport...........................................10
1.1.1 Pojem sport a jeho vnímání...........................................................10
1.1.2 Teorie tělesné kultury podle Bohuslava Hodaně...........................11
1.1.3 Historie tělesné kultury, pohybových a tělocvičných aktivit............15
1.2 Globalizace..........................................................................................19
1.2.1 Úvod do problematiky globalizace.................................................19
1.2.2 Historie globalizace........................................................................21
1.2.3 Projevy globalizace........................................................................23
1.2.4 Aktéři globalizace...........................................................................25
1.3 Globalizace v tělesné kultuře...............................................................26
1.3.1 Globalizace v tělesné kultuře podle Bohuslava Hodaně................27
1.3.2 Globalizace v tělesné kultuře podle Josepha Maguira et al...........28
2 CÍLE PRÁCE..............................................................................................29
3 METODIKA PRÁCE....................................................................................30
4 VÝSLEDKY PRÁCE...................................................................................31
4.1 Projevy globalizace v tělesné kultuře...................................................31
4.2 Technologická sféra globalizace..........................................................33
4.2.1 Tělocvičná rekreace.......................................................................34
4.2.2 Tělesná výchova............................................................................37
4.2.3 Sport..............................................................................................37
4.2.4 Technologie a životní prostředí......................................................39
4.3 Ekonomická sféra globalizace..............................................................44
6
4.3.1 Ekonomie sportu............................................................................45
4.3.2 Sponzoring....................................................................................47
4.4 Migrační sféra globalizace....................................................................50
4.5 Ideologická sféra globalizace...............................................................53
4.5.1 Symboly v tělesné kultuře..............................................................54
4.5.2 Politické ideje 20. století v tělesné kultuře.....................................55
4.5.3 Novodobé olympijské hry, myšlenka olympismu...........................56
4.6 Mediální sféra globalizace....................................................................57
4.6.1 Vrcholový sport v médiích..............................................................58
4.6.2 Reklama v médiích........................................................................59
4.6.3 Historie vztahu médií a tělesné kultury..........................................60
5 ZÁVĚR........................................................................................................61
6 SOUHRN....................................................................................................62
7 SUMMARY.................................................................................................64
8 REFERENČNÍ SEZNAM.............................................................................66
7
ÚVOD
„Na břehu Severního moře, v nizozemském letovisku Noordwijk, stojí
na okraji písečné pláže argentinská restaurace. Čtveřici českých turistů, kteří
zde v létě roku 1997 chtěli poobědvat, obsluhovali dva Afghánci. Protože
předtím studovali v Praze, hovořili s hosty česky. Přirozeně“ (Ehl, 2001, 13).
Úryvek z knihy Martina Ehla krásným způsobem ukazuje, jak je svět
propojen mnohými vazbami a zdánlivě nesouvisejícími skutečnostmi. Rostoucí
komplexnost a propojenost světa nás provází každodenním životem: ráno
na zazvonění budíku na telefonu finské značky Nokia vstanu, vyčistím si zuby
trendy švýcarským kartáčkem Curaprox, udělám si ke snídani džus
ze španělských pomerančů, obléknu mikinu Nike (americká značka) a obuji si
německé boty Adidas, pojedu do práce (česká pobočka zahraniční firmy)
korejským autem Hyundai, poobědvám těstoviny v italské restauraci, večer pak
strávím s přáteli v multikině Cinestar. Doma se ještě podívám na on-line přenos
utkání oblíbeného britského fotbalového týmu Manchester United. Posléze
usínám v peřinách, které jsou vyrobeny v Číně…
Tento společenský jev, charakteristický propojováním světa, nazýváme
globalizace. Jedná se o dlouhodobý proces, který spoutává současnou
společnost do stále souvislejší roviny, je všude kolem nás. Obecně je
globalizace suma změn a procesů, která způsobuje propojenost našeho světa,
působí na všechny sféry lidské činnosti, na lidské společenství jako takové. Má
na nás pozitivní i negativní vliv. Na jedné straně globalizace pomalu maže
geografické i kulturní hranice a zajišťuje propojenost a jednotu světa. Na straně
druhé prohlubuje např. kulturní, politické a ekonomické problémy a dává tak
soupeřům možnost navzájem se likvidovat s neochvějnou rozhodností
a přesností.
Tato práce je zaměřena na projevy globalizace v tělesné kultuře. Dílo
kolektivu autorů v čele s Josephem Maguirem, britským odborníkem
na sociologii sportu, se stalo stěžejním pro mou práci. Tito autoři rozdělili
společenský systém na 5 sfér, ve kterých se globalizace projevuje. Toto
rozdělení je vztaženo na systém tělesné kultury podle Bohuslava Hodaně.
8
V následujících kapitolách se budu tedy zabývat rozborem pěti sfér globalizace
v souvislosti s tělesnou kulturou. Uvidíme, že i v této oblasti má globalizace
nedozírný vliv nejen co se týče tělocvičných aktivit, ale i v ostatních
subsystémech tělesné kultury. Dotkneme se témat sponzoring, medializace
sportu, diváctví, olympismus, TK a životní prostředí a několika dalších.
Globalizace je v současnosti velmi diskutovaným tématem. Setkáme se
s ní na každém kroku, její projevy mohou být i nepatrné a nemusíme si je vždy
uvědomovat. Jak již bylo řečeno, budu se zabývat globalizačními projevy
v tělesné kultuře. Jedná se o specifické odvětví lidského bytí. Musím
podotknout, že v práci jsou vybrány a diskutovány konkrétní projevy globalizace
v oblasti TK. Mojí snahou je dále nastínit i jiné souvislosti tělesné kultury
s globalizací a povzbudit čtenáře, aby o nich přemýšlel. Vzhledem
k všestrannosti a všudypřítomnosti globalizačního procesu je tedy
pravděpodobné, ne-li samozřejmé, že výběrem následujících kapitol neobsáhnu
šíři celého tohoto tématu.
9
1 PŘEHLED POZNATKŮ
V této kapitole jde o ujasnění základních pojmů (sport, tělesná kultura,
globalizace,…) používaných v práci a nastínění témat řešených v hlavní části
práce.
1.1 Tělesná kultura, pohybové aktivity a sport
Počátek této kapitoly se zabývá výhradně názvoslovím používaným
v práci. Vzhledem k historičnosti globalizace je podle mého uvážení důležité
pohovořit také o historii pohybových a tělocvičných aktivit. Kapitola Historie
tělesné kultury (dále jen TK), pohybových a tělocvičných aktivit by měla čtenáře
postupně přivádět k uvědomování si globalizačních procesů v TK.
1.1.1 Pojem sport a jeho vnímání
Je velmi prosté, představit si pod pojmem sport pouhou jednoduchou
definicí. V soudobé společnosti chápe laik sport jako vše, co se jakkoliv týká
pohybu, většinou se však nepozastavuje nad mírou a účelem pohybové aktivity,
kterou vyvíjí, nebo kterou sleduje. Člověk se nepozastavuje nad děním okolo
samotného pohybu (organizace, instituce, věda, …).
Pro snadnější chápání pojmu sport veřejností ho definovala Evropská
komise jako: „veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně
nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice
a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků
v soutěžích na všech úrovních“ (Evropská komise, 2007, 7).
Problematika vyjádření pojmu sport je složitější. Podle mého názoru je
interpretace Rady Evropy velmi všeobecná. Nevyjadřuje konkrétní úroveň ani
účel pohybové aktivity (PA). Budeme-li se v následujících kapitolách bavit
o sportu, nebylo by zcela jasné, o jaký druh PA se jedná. Prof. PhDr. Bohuslav
Hodaň, CSc. se stal v České republice jedním z hlavních autorů
pojednávajících o tělesné kultuře, jejím systému a názvosloví. Tento systém
TK, stejně jako jeho terminologie, se stal klíčovým pro mou práci. Je tedy
nezbytně nutné věnovat mu následující kapitolu.
10
1.1.2 Teorie tělesné kultury podle Bohuslava Hodaně
Jako nejvhodnější nástroj pro vysvětlení problematiky názvosloví se mi
jeví systém tělesné kultury Bohuslava Hodaně (1997, 34 – 35).
Tělesná kultura je sociokulturní systém, v jehož rámci se jako
výsledek činností, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje
specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních
biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického a z něj
vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace
a kultivace. Je součástí kultury a kulturního dědictví každého národa.
Objektem jejího působení je kulturní a společenský člověk jako
plnohodnotný člen společnosti.
Tělesná kultura má pak (ostatně jako každý systém lidské společnosti)
další subsystémy. V následujícím schématu vidíme vazby tělesné kultury
na subsystémy sociálního systému a také vazby mezi subsystémy samotnými.
Tělesná kultura je ovlivněna mnoha faktory, stejně tak ovlivňuje všechny složky
lidského bytí.
Obrázek 1. Systém tělesné kultury (Hodaň, 2007, 32)
11
V oblasti teorie tělesné kultury zavádí Hodaň (1997) pojem pohybová aktivita. Definuje ji jako sumu všech skutečně realizovaných pohybových
činností člověka a rozděluje ji na 5 hlavních oblastí (1997) :
základní;
pracovní;
bojová;
kulturně-umělecká;
tělocvičná.
Pro nás je důležitý systém tělocvičné aktivity.
Tělocvičnou aktivitou rozumíme sumu konečně realizovaných
tělesných cvičení. … Má přitom charakter motoriky běžné – každodenní,
motoriky pracovní, motoriky zájmové, motoriky umělecké, motoriky
a motoriky branné, a také motoriky tělocvičné. …Tělocvičná aktivita jako
subsystém tělesné kultury vytváří svoje vlastní subsystémy. Ty jsou
diferencovány podle způsobu jejich vzniku, charakteristiky, zaměření
a smyslu. Na základě této diferenciace se člení na tělesnou výchovu,
tělocvičnou rekreaci a sport. (Hodaň, 2007, 31 – 33).
Každý z těchto druhů tělocvičné aktivity má své vlastní podsystémy:
strukturu organizace, zaměstnance, vzdělávání, zdroje financí, předpisy
a nařízení, příprava žáků (studentů) a kádrů…
Obrázek 2. Druhy tělocvičné aktivity (Hodaň 2007, 33)
12
Tělesná výchova
Tělesná výchova je druh tělocvičné aktivity s dominujícím
formativním a vzdělávacím zaměřením, ve kterém se prostřednictvím
specifických prostředků (tělesná cvičení) pozitivně mění kvality člověka
v oblasti fyzické, psychické i sociální s vědomím přesahu těchto kvalit
do běžného individuálně-společenského života. Nezastupitelně se tak
podílí na celkové socializaci a kultivaci člověka, vytvářející předpoklady
pro jeho seberealizaci, odpovídající individuálním i celkovým
společenským potřebám a zájmům (Hodaň, 2006, 165).
Obrázek 3. Subsystém tělesné výchovy (Hodaň, 2007, 34)
13
Tělocvičná rekreace
Tělocvičná rekreace je druh tělocvičné aktivity s dominujícím
rozvíjejícím a regenerativním zaměřením, prováděný zájmově (nejen)
ve volném čase a působící na zdokonalování člověka tím,
že prostřednictvím záměrně volených tělesných cvičení, diferencovaně,
podle individuálních zájmů a potřeb (věk, zdraví, profese,…) zvyšuje jeho
fyzickou, psychickou a sociální úroveň, regeneruje jeho pracovní sílu
a kompenzuje negativní vlivy přijatých a realizovaných sociálních rolí
i současné civilizace. Vzhledem ke svému charakteru má vysloveně
prožitkový charakter. Jako jedna z významných složek rekreace také
vytváří všestranné předpoklady pro tvorbu člověka, prožívání života
a optimalizace pohybového režimu a celkového životního stylu (Hodaň,
2006,168).
Obrázek 4. Subsystém tělocvičné rekrace (Hodaň, 2007, 40)
14
Sport
Za sport budeme považovat „pouze tu oblast tělocvičné aktivity, která je
zaměřena na dosahování relativně či absolutně nejvyššího výkonu, na vítězství
a na umístění v institucionálně zabezpečeném soutěžení“ (Hodaň, 2007, 42).
Tyto výkony podáváme v dané sportovní disciplíně, resp. specializujeme se
na určitou pohybovou aktivitu.
Obrázek 5. Subsystém sportu (Hodaň, 2007, 43)
1.1.3 Historie tělesné kultury, pohybových a tělocvičných aktivit
Pohyb nás provází při každém kroku životem, ať už je to od našeho
dětství, či od samého počátku historie lidstva. „Pohyb je základním projevem
existence člověka“ (Grexa & Strachová, 2011, 17). V následujících odstavcích
si představíme průřez vzniku a vývoje pohybových a tělocvičných aktivit, jak je
uvádějí Grexa a Strachová (2011).
Pravěk
(3 miliony př. n. l. – 4000 př. n. l.)
Zrod pohybových aktivit je determinován třemi biopsychosociálními
zdroji. Těmi jsou instinkty, práce a intelekt. Prvním předpokladem vzniku
tělesných cvičení byla realizace pohybů sloužících k přežití (chůze, běh, hod,
15
skok, plavání, …). Druhým předpokladem je rozšiřování těchto dovedností
a používání nástrojů (cvičení se zbraní, hod kamenem, jízda na zvířeti
či na plavidle,…). Třetím předpokladem je vznik činností nepracovního
charakteru, tedy různé rituály, tance, hry,…). Začal se tedy rozlišovat čas
pracovní a volný.
Starověk
(4000 př. n. l. – 476 n. l.)
Na rozdíl od pravěku, volnočasové pohybové aktivity nebyly umožněny
všem, byli z nich vyjmuti otroci, ženy a neplnoprávní občané. Primárním cílem
fyzických cvičení byla vojenská příprava. V různých centrech starověkých států
byly typické aktivity různého pohybového charakteru. Zápas se stal
pravděpodobně nejstarší sportovní disciplínou. Krétsko – mykénská kultura
zavádí nový pojem, a sice gymnastika (gymnos – nahý). Pěstovali ji již Kréťané,
Řekové ji pokládali za skvělou předvojenskou přípravu mládeže a jako nástroj
udržování si kondice a zdraví. Postupně se z gymnastiky vyčlenily
specializované disciplíny zaměřené na maximální výkon. Dnes známé jako
atletika. Na území Číny vznikala léčebná a zdravotní gymnastika kung-fu,
v Indii, na podobném principu, jóga.
Řekové navázali na poznatky jiných národů (pěstující jiné sporty), rozšířili
je a dáli jim řád. Z izolovaných disciplín se utvořil ucelený výchovný systém –
harmonický soulad tělesné a duševní krásy – kalokaghatia (kalos = krásný,
agathos = šlechetný). Pohybové aktivity se staly pro Řeky prestižní a masovou
záležitostí. Svobodní občané se po celodenních povinnostech začali věnovat
hře a soutěžení, měli volný čas. Svátky slavili soutěžemi rozličného charakteru,
i sportovně.
Starověké Řecko bylo známo svými panhelénskémi hrami, které
souvisely s náboženstvím. Jejich součástí byly pohybové a umělecké soutěže.
Panhelénské hry se konaly ve větších městech – pýthijské (Delfy), nemejské
(Nemea), isthimiscké (Isthimie), panathéjské (Athény). Nejvýznamnější
ze všech se staly hry olympijské (Olympie), které se v novověku staly vzorem
pro dnešní olympijské hry.
16
Středověk
(476, pád Západořímské říše – 1492, objevení Ameriky)
Ve středověku se vývoj pohybových, potažmo tělocvičných, aktivit
v Evropě znatelně zpomalil vlivem křesťanství. Evropa byla ovládána církví,
která víceméně odmítala tělesnost. Nemůžeme říci, že by se tělocvičná aktivita
ve středověku vůbec nevyskytovala, pouze byla (ne vždy a ne zcela)
potlačována. Primárním cílem bylo uhájit, popř. získat území, církev tedy byla
nucena akceptovat tělesnou přípravu bojovníků. Převládala vojenská výchova,
resp. příprava na rytířství, což znamenalo do jisté míry prokázat fyzickou
zdatnost, která se pochopitelně nedala získat jinak než tělesným cvičením.
Obyčejný lid se bavil klasickými hrami, tancem a zápasem, vše vycházelo
z tradic a zvyklostí. Ve vrcholném středověku se upjaté křesťanské zvyklosti
uvolnily a začal být přejímán poněkud upravený koncept řeckého ideálu –
harmonie těla a ducha. V této chvíli hovoříme o ideálním světci obohaceném
o tělesný ideál rytíře. Obraz přetvořené kalokaghatie se šířil celou Evropou.
V období končícího evropského středověku se obyvatelstvo amerického
kontinentu nacházelo v přechodu z doby kamenné do železné. I tak byly
pohybové aktivity výrazné a význačné. Indiáni byli fyzicky zdatní a praktikovali
řadu her, které byly často využívány jako nástroj urovnání rozepře. Jednalo se
zejména o hry dvou družstev stojících proti sobě. Tyto hry také upravovaly
státní či územní spory.
Novověk
(1492, objevení Ameriky – přelom 19. a 20. stol.)
Osvícenství věnovalo pozornost šíření osvěty, vzdělávání a vytváření
nových obsahů a forem vzdělávání a výchovy, měla zde své místo i výchova
tělesná. Tělesná cvičení byla v počátku zaváděna jen na soukromých školách.
Období rozvoje kapitalismu dalo vzniknout tělovýchovným systémům
v Německu, Anglii, Švédsku a ve Francii. Zakládaly se a rozšiřovaly
tělovýchovné a sportovní spolky. Na školách se zaváděla povinná tělesná
výchova. Vznikaly první národní sportovní svazy a celky. Během imperialismu
vzrostl význam vzdělání a výchovy včetně tělesné výchovy. Došlo k rozvoji
17
sportu a turistiky. Díky rozmachu komunikace byly umožněny mezinárodní
kontakty, samozřejmě i ve sféře sportovní. Rozvoj prostředí TK vyústil
v obnovení olympijských her a založení Mezinárodního olympijského výboru.
Mimoškolně vznikaly mládežnické organizace a ve sportu se začaly výrazně
prosazovat ženy.
Moderní doba
(20. stol. – současnost)
Počátek 20. století je charakteristický zdokonalováním školních
tělovýchovných systémů a zaváděním sportovních her do školních osnov.
Rozvíjely se vědy TK, zakládaly se první vysoké tělovýchovné školy. Došlo
k výraznému rozmachu sportu vlivem olympijského hnutí. Začaly se více
objevovat tzv. ženské tělovýchovné soustavy (estetický tělocvik). V roce 1924
se v Chamonix, ve Francii, konaly 1. zimní olympijské hry.
V poválečném období se v politických systémech zasažených
komunistickou ideologií vytvořily tělovýchovně-sportovní organizace, které
přímo podléhaly kontrole vlády. Zformovaly se dva základní systémy tělesné
výchovy a sportu: kapitalistický a socialistický, oba jsou silně ideologizovány
a politizovány. Rozvíjel se také studentský sport.
Od roku 1994 mají zimní olympijské hry svůj samostatný čtyřletý cyklus.
U nás se po sametové revoluci stala sportovní činnost zaměstnáním. Globálně
se začíná mluvit o závažných problémech ve sportu. Jsou jimi doping, korupce,
přílišná komercionalizace sportu, přehnaná gigantičnost akcí, hrozby
teroristických útoků atp.
Původ slova sport
O původu slova sport, a jeho významu v průběhu dějin, pojednává
Olivová (1988). Základem slova sport je latinské sloveso deportare, které bylo
přejato do románských jazyků. Termín označoval příjemně strávený volný čas,
rozptýlení od vážných povinností, veselé zábavy, hry. Na počátku 12. století se
vyskytoval tento termín ve francouzštině jako déporter, v anglo-francouzštině
18
pak ve 14. století ve tvaru disport, stále bez změny významu. Ze slovesa bylo
posléze odvozeno francouzské podstatné jméno déport či desport, z něj se
v 15. století vytvořila zkrácená forma sport.
V historickém vývoji se mění formy této zábavy, podle daných tradic,
zvyklostí a trendů. Půjdeme-li od počátku, patřil sem lov, jízda na koni, hry se
zvířaty, akrobacie, zápasy a závody. Od 18. století se v Anglii objevují atletické
soutěže a závodivé hry, což představuje první fázi vývoje moderního sportu.
V 19. a 20. století již nacházíme ryzí potřebu industriální společnosti závodit,
soutěžit a umisťovat se. Moderní disciplíny se postupně utvářely
ze starších her, další skloubily nebo pohltily jiné hry a disciplíny, jiné vznikaly
náhodně a uměle. To vše se dělo v kontextu historickém a územním.
1.2 Globalizace
Tato kapitola se zabývá historií globalizace, jejími projevy v současné
společnosti, a také poukazuje na hlavní aktéry ovlivňující průběh globalizace.
Poslední podkapitola se již zabývá globalizací v tělesné kultuře.
1.2.1 Úvod do problematiky globalizace
Setkáte-li se s jakýmkoliv člověkem a zeptáte se ho, co je globalizace,
s velkou pravděpodobností nevysloví přímo definici, ale poukáže na projevy
globalizace. Řekne například, že je to mísení kultur, souvisí s ekonomikou,
propojuje svět, probíhá všude, kde se vyskytuje člověk a stále se vyvíjí.
V současné době je globalizace již běžně používaný pojem celosvětového
měřítka a významu. Všichni víceméně vědí, jak se projevuje, co s sebou
přináší, nebo jsou alespoň schopni vyjmenovat některé její vlastnosti a dopady.
Ve skutečnosti neexistuje ucelená a dostatečně obsáhla definice tohoto jevu,
jelikož je možné na globalizaci pohlížet z mnoha hledisek. Situaci také ztěžuje
fakt, že se globalizace projevuje ve všech odvětvích lidské činnosti.
Problematikou globalizace se již velmi dlouho zabývá britský sociolog
Anthony Giddens (1999). Uvádí, že globalizační proces je jednou
z nejvýznamnějších sociálních změn současné doby. Svět se podle něj stal
sociálním systémem, kde jsou všichni propojeni nejrůznějšími vazbami, všichni
19
sdílíme společný osud. Tyto vazby překračují hranice zemí a ovlivňují jejich
obyvatele zásadním způsobem. Vzájemnou závislost lidí ve světové společnosti
pak nazývá globalizací.
Podle Giddense je globalizace sociální jev objevující se až v relativně
nedávně době (od 19. století). Suša (in Dlouhá, Dlouhý, & Mezřický, 2006, 255)
vnímá globalizaci velmi podobně jako Giddens.
„Globalizaci lze velmi obecně vymezit jako dlouhodobý historický
proces, respektive soubor procesů, vytvářejících více propojený svět.
Především jde o to, že lidské společnosti se stávají stále více navzájem
závislé… – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním
i kulturním smyslu“.
Univerzální definici globalizace se pokouší najít také Jandourek (2001,
92):
Globalizace je celosvětový společenský proces, vedoucí ke stále
vyšší vzájemné propojenosti a závislosti všech oblastí světa. Mezi státy
a oblastmi světa dochází v ekonomické oblasti ke globální dělbě práce,
spojené s rozvojem nadnárodních společností. V politické oblasti se
prosazuje hegemonie několika málo velmocí. Součástí globalizace je
i rostoucí stupeň kulturní výměny mezi národy. Podle kritiků tyto procesy
údajně vedou k posilování stratifikace ve světovém měřítku, k dalšímu
zbídačování chudých regionů, odkud plynou zisky do center a k zániku
kulturní diverzity.
Problém kladných a záporných projevů globalizace bude obsahem
následující podkapitoly.
Pojďme se nyní podívat a nastínit další vlastnosti globalizace
a více ji prozkoumat z pohledu několika autorů.
Jednou ze základních vlastností tohoto procesu, který jsme si popsali
jako mnohoznačný a jdoucí přes hranice takřka všech lidských disciplín, je jeho
účinek. Rozmanitost lidských kultur a náboženství způsobuje, že týž impuls
může mít na různých místech stovky různých dopadů, stovky reakcí
20
a protichůdných důsledků. …Předně je nepopiratelné, že globalizace je proces
zahrnující čím dál víc všechny obory lidské činnosti. Jeho základem je výměna
informací, komunikace. Dopady těchto informací jsou nestejné, podobně jako
síla globalizačního procesu. Tam, kde je komunikační síť hustší, tam, kde je
vyspělejší technologie, má globalizace větší sílu. Dokladem jsou finanční centra
a jejich umístění v technologicky nejvyspělejších částech planety. Výměna
informací se stále zrychluje, stejně jako se zvyšuje množství přenášených
informací. Nejvíce je to vidět na mezinárodním obchodě, který byl průkopníkem
procesu globalizace. Ta se po ovládnutí politiky zaměřuje na oblast kultury (Ehl,
2001, 33).
V souvislosti se zkracováním doby výměny informací hovoří Suša (in
Dlouhá et al. (2006) o tzv. časoprostorové kompresi. Jde o metaforické
vyjádření faktu, že hranice, čas i prostor přestávají mít v důsledku
vysokorychlostního přenosu dat a informací smysl. Dnes již neposíláme vzkazy
a dopisy hlídkou na koni nebo poštou. V důsledku vyspělých technologií se
cenná data dostávají na jiné kontinenty v průběhu několika vteřin, ne-li méně.
1.2.2 Historie globalizace
Pojem globalizace je odvozen od latinského slova „globus“. Zpravidla jej
vykládáme jako zeměkoule nebo koule. Můžeme jej však také chápat jako
shluk, houf, nebo dav. Můžeme tedy vycházet z toho, že se globalizace
započala shlukováním (Hodaň, 2006).
Co se týká dnešního pojetí globalizace, hovoříme o tomto jevu hojně až
v posledních 15 letech. Termín podle všeho vznikl již za 2. světové války a byl
spojen s ekonomikou. Obecně je za autora pojmu považován kanadský
sociolog McLuhan, který se na konci 60. let vyjádřil o budoucím světě jako
o globální vesnici. Toto vyjádření původně souviselo s vlivem elektronických
médií na tehdejší společnost. Lidem se totiž naskytla příležitost sledovat vývoj
událostí na celém světě a stát se tak spoluúčastníky dění (Giddens, 1999).
V současné době se globalizací zabývá mnoho autorů, jedním z nich je i známý
britský sociolog Anthony Giddens, z řad českých zástupců vzpomeňme
například Václava Mezřického, Bohuslava Hodaně, či Martina Ehla.
21
Ani jeden z pramenů neuvádí přesné datum či časový horizont vzniku
globalizace, pouze její projevy v určitém časovém období. Fafejta (2005) říká,
že jedním z nejdůležitějších okamžiků v historii globalizace je rok 1866, kdy byl
položen mezi Evropou a Amerikou první podmořský telegrafní kabel. Došlo tak
ke zkrácení času komunikace mezi kontinenty, započala nová informační éra.
Co se týká projevu globalizace ve sportu, jeden z největších mezníků je rok
1912, kdy bylo poprvé v historii na olympiádě ve Stockholmu zastoupeno všech
5 kontinentů (Fafejta, 2005). Globalizace se samozřejmě projevovala
i před těmito daty. Vraťme se ale do dob, kdy byla globalizace v úplných
počátcích.
Vzhledem k tomu, že ekonomika je považována za mateřské odvětví
globalizace, můžeme s jistotou říci, že se projevovala už v pravěku.
Ve starověku šlo o obchod, cestování, objevování a přinášení nových poznatků
a surovin do domovské krajiny a kultury. To bylo prioritní pro většinu tehdejších
obyvatel naší planety. Takto bychom mohli pokračovat až do dnešních dní.
Není snad tedy moc troufalé, když uvedu, že globalizace se zrodila spolu
s lidskou společností.
Jen velmi málo autorů si zatím trouflo vytvořit jakousi periodizaci
globalizace. Jedním z nich je švédský sociolog Göran Therborn, jehož výklad
použil Suša (2006). Ten klasifikoval šest vln globalizace.
1. vlna: šíření velkých náboženství, která s sebou přináší znalost jazyků, písma
a estetických vzorů. Můžeme říci, že působí transkontinentálně.
2. vlna: představuje objevení Ameriky, expanzi Evropanů na další kontinenty,
období velkých námořních objevů 16. století.
3. vlna: změny následující po válkách evropských velmocí.
4. vlna: vrchol evropského imperialismu v 19. století, zdokonalení dopravy, růst
mezinárodního obchodu, migrace lidí, období před 1. světovou válkou.
5. vlna: vzniká 2. světovou válkou, společnost nutně potřebuje nové
nadnárodní přístupy k řešení poválečných situací a stabilizaci světového dění,
22
začleňování evropských zemí do politického systému dvou bloků:
Východ x Západ.
6. vlna: současný stav – zvýšená migrace, pohyblivost kapitálu, zesilování
multikulturnosti sociálního života na všech územních úrovních, nové informační
technologie.
1.2.3 Projevy globalizace
Globalizace s sebou přináší do našeho života, i každodenního, mnoho
jevů a situací. Stejně, jako nemůžeme na jakoukoliv problematiku nahlížet
černobíle, nelze ani zde říci, zda jsou projevy globalizace vždy zcela přínosné,
nebo naopak vždy zcela špatné. I zde existuje nespočet názorů, proč je
globalizace dobrá či špatná.
Kladné projevy globalizace
Stejně jako nám, tak i cizincům, se otevírají dveře do celého světa.
Nemusíme zde brát v potaz pouze pracovní trh, studijní příležitosti,
ale i dostupnost turisticky vyhledávaných oblastí, nových destinací apod.,
což je bezesporu pro většinu z nás zajímavé lákadlo.
Možnost vyhledání různých informací nejen pomocí internetu (za účelem
studia, zábavy, apod.).
Vytváření nových uzlů spojení, zatažení nových míst do center dění.
Jedním z takových projevů je například postavení továrny korejské
automobilové firmy Hyundai v Nošovicích u Frýdku-Místku. Asijská firma
si za účelem lepší dostupnosti na trhu postavila továrnu strategicky
v České republice (relativně blízko ostatních svých poboček). Učinila tak
z Nošovic místo, kde se nejen vaří a odkud se vyváží pivo Radegast,
ale také odkud se vyváží korejské automobily do evropských zemí.
Mezřický: „V oblasti mocensko-politické organizace vznikají nové útvary
nadnárodního charakteru nebo se posiluje význam organizací starších
(Evropská unie, NAFTA, ASEAN aj.)“ (Dlouhá et al., 2006, 12).
Rychlost přímých investičních toků.
Ekonomický růst rozvojových zemí.
23
Humanitární pomoc.
Rychlý rozvoj a šíření technologií.
Organizovaný boj proti terorismu.
Z hlediska sportu mají významný globalizační přínos Olympijské hry.
Symbolizují jednotnost nejen sportovního světa, spojenectví, a fair play.
Všichni hráči daného sportovního odvětví hrají dle stejných pravidel
a jsou si zde rovni.
Záporné projevy globalizace
V následujících odstavcích se seznámíme s některými tvrzeními kritiků
globalizace.
Globalizace potírá projevy národní identity, mažou se tak etnické rozdíly,
propadáme stereotypu a monotonizaci, ztrácíme to, co je ryze naše
(např. tradice). Zcela jistě každý z nás nesčetněkrát slyšel například
o amerikanizaci – celosvětový trend „co nejvíce se přiblížit západnímu
světu.“ Nemůžeme ovšem ani v nejmenším říci, že vše, co vzniklo
na východě je špatné a přejímat bez mrknutí oka veškeré návyky
západní civilizace.
Z hlediska etnického narážíme na problém velké odlišnosti několika
kultur v jedné zemi. V důsledku migrace se pak vyskytují střety
a vyhrocené situace a dochází tak k nestabilitě v těchto zemích.
S otevřením volného pracovního trhu vzrůstá strach z přílivu cizinců
a jejich zabírání pracovních míst původnímu obyvatelstvu, což se
samozřejmě odráží i ve sportovní oblasti (sportovní migrace, kupování
hráčů apod.).
Prohlubují se ekonomické i kulturní rozdíly mezi oblastmi. Jde víceméně
o příliv lidí, technologie a financí do velkých center, a naopak odliv těchto
zdrojů z ekonomicky neprosperujících oblastí. Zářným příkladem je
současná situace Číny, která určuje chod celosvětové ekonomiky.
Můžeme říci, že Čína se stala továrnou „na vše“, přesto se finance
a prosperita soustřeďuje pouze v několika určitých oblastech (zejména
velká města), zbytek země strádá a živoří.
24
Výrazným negativem globalizace je při rozvoji techniky (možnost
internetu, mobilů a jiných technologií) sledovat jakéhokoli uživatele
z kteréhokoli kouta světa.
Globalizaci, i z našeho na fenomén sportu zaměřeného pohledu, můžeme
chápat jako proces vyvažování různé směsice kultur, směřující k snižování
neslučitelných rozdílů na jedné straně a zvyšování obohacující rozmanitosti na
straně druhé, na cestě získávání přístupu ke zdrojům
a spoluřízení globálně fungujícího světa (Sekot, Blahutková, Dvořáková,
& Sebera, 2004, 15).
Pozitivní či negativní vnímání globalizace je dáno osobní zkušeností
a naším vztahem k dané skutečnosti. To, co jeden může považovat za pozitivní
dopad globalizace, může pro jiného člověka znamenat katastrofální důsledky.
„Ať už ji pojímáme jakkoliv, globalizace se postarala v posledních desetiletích
o zbourání všech možných hranic a bariér“ (Ehl, 2001, 14).
1.2.4 Aktéři globalizace
Každý z nás se svým způsobem podílí na rozvoji globalizace. Někteří
lidé, resp. skupiny lidí, organizace a instituce mají ale daleko větší vliv než jiné.
Mezřický (2003) považuje za nejdůležitější aktéry globalizace tyto tři
skupiny subjektů.
Nadnárodní společnostiV této skupině jsou soustředěny nadnárodní společnosti výrobní,
obchodní i poskytující služby. Změny globálních tržních podmínek
zapříčinily, že se národní a mezinárodní společnosti staly
nezávislejšími na zájmech zemí, z nichž vzešly. Tyto společnosti si
konkurují na světovém trhu, proto jsou nuceny se adaptovat
a vymýšlet stále nové postupy a metody vývoje jak a kam směřovat
investice.
25
Nejvyspělejší průmyslové státy světa a jejich uskupeníNadnárodní společnosti se sice postupně vymaňovaly z vlivu svých
mateřských zemí, nicméně vazby některých z nich zůstávaly stále
silné. I když není příliš mnoho informací o intenzitě vazeb mezi
nadnárodními společnostmi a nejvýznamnějšími a nejvlivnějšími státy
světa, je zřejmé, že existuje významný vliv minimálně
na ekonomickou sféru, a to zejména vlivem fúzí nadnárodních
společností. Hovoříme tedy o tom, že rozrůstající se společnosti mají
sídla v daných zemích a činí z nich mocnosti nejen na poli
ekonomickém, ale i kulturním, technologickém apod. Tyto státy (popř.
uskupení států) pak získávají význačný celosvětový vliv. Jedná se
především o USA, Japonsko a Evropskou unii.
Mezinárodní organizaceJsou to nejmocnější mezinárodní organizace spojené s průmyslově
nejsilnějšími státy světa a nadnárodními společnostmi. Tvoří je
Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová banka (WB) a Světová
obchodní organizace (WTO). Světová banka zapůjčí za rok asi 20
miliard USD více než 100 zemím. IMF analyzuje problémy národních
ekonomik a podle toho určuje podmínky a velikost půjčky danému
státu, spolupracuje s WB. WTO určuje podmínky světového obchodu.
Základem tohoto systému jsou dohody podepsané většinou
obchodujících států.
1.3 Globalizace v tělesné kultuře
V této kapitole se setkáme s dvěma hlavními koncepty, jak nahlížet
na globalizační proces v oblasti tělesné kultury. Prvního koncept vytvořil
Bohuslav Hodaň v publikaci Sociokulturní kinantropologie I (2006). Druhý
koncept zpracoval kolektiv autorů v čele s Josephem Maguirem v titulu
Sport Worlds: a sociological perpective (2002).
26
1.3.1 Globalizace v tělesné kultuře podle Bohuslava Hodaně
Hodaň (2006) říká, že autoři, kteří pod pojmem globalizace nevidí pouze
ekonomickou sféru, se většinou shodují na tom, že je možné rozdělit globalizaci
do tří okruhů, a to:
technicko-ekonomický;
sociopolitický;
kulturní.
Je tedy nutné ještě uvést do spojitosti Hodaňovo (2006) rozdělení
a tělesnou kulturu.
Okruh technicko-ekonomický se v oblasti tělesné výchovy zaměřuje
na realizaci projektů, změny ve stylu práce a vzdělávání pedagogů. Důsledkem
by měla být kvalitnější výměna informací a lepší spolupráce studentů
a pedagogů. Co se týká rekreace, je ovlivněna současnými službami, rekreaci
nabízíme jako produkt a řídíme se nabídkou a poptávkou. Největší rozmach
technicko-ekonomické globalizace pak vidíme na úrovni soutěžního,
vrcholového sportu, kde dochází k pohybu kapitálu, zboží. Spadá sem též
ekonomická úspěšnost (nejen) klubů, což vede k přílivu diváků, fanoušků,
investorů atd. Vrcholový sport je tedy celoplanetární záležitostí, záležitostí
globální. Dostáváme se také do problematiky zatěžování životního prostředí.
Sociopolitická globalizace souvisí s pádem hranic během posledních
desetiletí, mazání pomyslné hranice „Východ x Západ“, demokratizací zemí
kdysi spadajících pod vliv SSSR. Čím dál více mizí tendence zneužívání sportu
pro ideologické účely. V tělesné výchově mluvíme o nových metodách
vyučování, v rekreaci je to obrovský příliv nových pohybových aktivit
a sportovních odvětví. Ve vrcholovém sportu se masivním způsobem rozmohla
sportovní migrace spojená s mezinárodní spoluprací.
Kulturní globalizace spočívá ve vzniku multikulturních společností,
vzájemného ovlivňování kultur, zejména v pozitivním smyslu slova. Vždy se
snažíme převzít to nejlepší a adekvátně to aplikovat do praxe na dané kulturní
specifikum. Kulturní globalizace také přináší různost přístupů a možnosti řešení
daného problému. V oblasti rekreace dochází k ovlivňování reklamou
na produkty, které potřebujeme k provozování pohybové aktivity, nebo mít to,
27
co je zrovna trendy. V oblasti vrcholového sportu se kulturní globalizace
projevuje asi nejvíce. Jako zářný příklad se mi jeví olympismus, mistrovství
světa, mezinárodní sportovní úmluvy, respektování obecně platných pravidel
apod.
1.3.2 Globalizace v tělesné kultuře podle Josepha Maguira et al.
Hodaňovo pojetí je jednodušší, ale jednotlivé oblasti jsou velmi obsáhlé.
Jednotlivá odvětví mají širší záběr pojmů, problematik a pojímají více oborů.
Maguire, Jarvie, Mansfield, & Bradley (2002) uvádějí, že globální provázanost
světa se projevuje v pěti sférách lidské existence. Následně tyto sféry vztáhl
na prostředí tělesné kultury.
Migrační – zahrnuje mezinárodní pohyb osob ve smyslu
sportovního turismu, nejen sportovci tak cestují za příležitostmi
a událostmi. Technologická – je tvořená vztahy a toky mezi velkými
korporacemi a vládními agenturami, které vytváří technická zařízení,
starají se o jejich výrobu a oběh.
Ekonomická – zaměřuje se na rychlý a efektivní oběh
peněz a jeho ekvivalentů ve světě.
Mediální – zabývá se informacemi, představami a obrazy
vytvářenými a prezentovanými novinami, časopisy, rádii, filmem, televizí,
videem, satelitem, internetem.
Ideologická – reflektující oběh hodnot, centrálně
sdruženými se státní ideologií či hnutím.
Maguire et al. (2002) tedy tvrdí, že globalizace (neboli globální
provázanost) se ve společnosti projevuje v těchto pěti sférách. Toto rozdělení
se mi jeví jako univerzální a zcela jistě na globalizaci můžeme nahlížet pomocí
těchto pěti aspektů i v jiných prostředích, než je prostředí tělesné kultury.
28
2 CÍLE PRÁCE
Cílem práce je charakterizovat projevy globalizace v oblasti tělesné
kultury. Po přečtení této práce by měl být čtenář schopen představit si
obsáhlost pojmu globalizace v souvislosti s tělesnou kulturou. Tedy popsat
projevy globalizace v tělesné kultuře a uvažovat i nad jinými možnostmi
globalizačních projevů ve sportovním prostředí.
Práce vychází z rozdělení společenského systému do pěti sfér. Toto
rozdělení provedl Maguire et al. (2002) v publikaci Sport Worlds: a sociological
perpective:
technologická oblast;
ekonomická oblast;
migrační oblast;
ideologická oblast;
mediální oblast.
Hlavní část práce bude zaměřena na charakteristiku projevů globalizace
v těchto oblastech tělesné kultury.
29
3 METODIKA PRÁCE
Analýza dokumentů
Tato práce nemá výzkumný charakter, nýbrž jen popisný. Převážně
celá metodika tedy spočívá v analýze dokumentů. Hendl (1997) uvádí,
že analýzou dokumentů se rozumí zpracování všech informací o příslušném
tématu. Tyto dokumenty nám pomáhají porozumět zkoumanému problému.
Analýza dokumentů není pouze zpracování knižních dokumentů. Její výhodou
je rozmanitost získaných informací a nepotřebnost provádění měření a testů.
Kvalitativní dotazování – neformální konverzační rozhovor
Kvalitativní dotazování popisuje Hendl (1997) jako metodu sběru dat,
která spočívá v kladení otázek lidem, v dialogu s nimi. Důležité je jejich
vyprávění a získávání jejich odpovědí na dané otázky. Tyto informace jsou pak
zpracovány a začleněny do práce za účelem vysvětlení určité situace.
K dotazování můžeme použít dotazník s danou strukturou, dotazovaný
ho pak vyplňuje sám či s pomocí jiné osoby. I přesto, že je snazší kladení
uzavřených otázek z hlediska pozdější analýzy, není to vhodné. Důvodem je
možnost, že dotazovanému neposkytneme možnost k dostatečnému vyjádření.
V práci byla použita metoda dotazování ve volném rozhovoru
bez předem dané struktury. Rozhovor jsem prováděla s Jaroslavem Pavlicou,
členem Horské služby ČR – Beskydy. Cílem bylo získat odpovědi na předem
připravené otázky v oblasti dočasných sportovních staveb. Konverzace
probíhala na základě vzniklých asociací a zjišťování doplňkových informací.
30
4 VÝSLEDKY PRÁCE
Joseph Maguire et al. v roce 2002 popsal 5 sfér společenského systému,
ve kterých se globalizace projevuje. Práce je vztažena na oblast tělesné kultury.
Toto rozdělení mi posloužilo jako hlavní pracovní osnova, podle ní se tedy bude
odvíjet následující text.
4.1 Projevy globalizace v tělesné kultuře
Globalizace je jev provázející lidskou společnost na všech jejích úrovních
a ve všech sférách bytí. Stejně tak je tělesná kultura nedílnou součástí
existence každého z nás. Skloubíme-li tyto dva pojmy, dostaneme téma velmi
široké. Jarvie (2006) je toho názoru, že díky globalizaci je tělesná kultura
bohatší, pestřejší a je ideální živnou půdou pro různé životní styly. Příznivci
globalizace zdůrazňují její vlastnost, která dává vzniknout obohacujícím vazbám
v různých odvětvích lidské činnosti. Odpůrci naopak poukazují na hrozbu
potírání a vymizení národních sportovních tradic a specifik.
Maguire et al. (2002) definoval 5 oblastí v systému tělesné kultury,
ve kterých je vliv globalizace zřejmý. Těmito oblastmi jsou:
technologická;
ekonomická;
migrační;
ideologická;
mediální.
Jak se začala projevovat globalizace v tělesné kultuře?
Na otázku „Jak se globalizace začala projevovat v tělesné kultuře?“ mě
přivedl Hodaň (2006) spolu s Holým (2007). Zamyslíme-li se nad lidstvem jako
nad vynalézavým a hravým živočišným druhem, můžeme říci, že pohybové
aktivity a jistý systém tělesné kultury souvisí se samotnou podstatou jeho
existence.
Člověk se jako každý jiný druh musel zajímat o přežití. To nutilo členy
skupiny spolupracovat, popřípadě kooperovat s ostatními skupinami lidí v okolí.
31
Považuji to za prvopočátek spolupráce, spojování, či seskupování, což je
podstatou globalizace. Postupem času se příprava na boj a cílené pohybové,
můžeme říci i tělocvičné, aktivity staly nedílnou součástí každodenního života.
Lidé si začali měřit síly mezi sebou, ukazovali si, kdo je lepší, kdo ukáže víc.
Vymýšleli pohybové aktivity, ve kterých se budou předhánět a ukazovat své
výkony. Tyto aktivity byly velmi různorodé a některé z nich se mohly vyskytovat
jen v některých oblastech. Důležitým podkladem pro vznik jednotlivých disciplín
se stalo prostředí, ve kterém společnost žila. Tyto disciplíny pak položily
základy národních sportů. Postupně se objevovaly stavby a instituty určené
k provozování cílených pohybových a tělocvičných aktivit (např. gymnasiony,
hipodromy, arény, …)
Postupem času se tyto aktivity staly oblíbené v okolí svého vzniku
a rozšířily se do světa. Pořádaly se soutěže různých oblastních rozsahů –
nejprve ve vesnici (městě), vesnice mezi sebou, pokračovalo se do stále širšího
okolí, začaly se zakládat spolky. Bylo potřeba tyto soutěže nějakým způsobem
organizovat. Vyšší samosprávní celky měly svá vedení, která zase byla
organizována vyššími a vyššími instancemi a organizacemi řídící soutěže,
finanční toky, atd.
Heintz a Werron (2011) říkají, že formování sportovních struktur začíná
na konci 19. století. První události světového významu se konají zhruba od roku
1880 (první Olympijské hry – 1896). Následuje první vlna zakládání
mezinárodních spolků kolem roku 1900 (MOV – 1892, FIFA – 1904).
Pokud se jedná o olympijský sport, spolupracují národní sportovní svazy
s Olympijským výborem za účelem pořádání olympijských her, velké sportovní
a kulturní události posledních dvou století, mající dozajista globalizační
charakter.
Nejde teď pouze o samotné soutěže a soupeření na sportovním bitevním
poli. Nemůžeme opomenout vše, co doprovází tato klání: z technického hlediska ne vždy záleželo jen na schopnostech jedince, ale také na výzbroji
a výstroji určené k přípravě i samotnému boji. Vývoj nových sportovních
materiálů a technologií se stal jednou z hlavních komponent úspěchů.
32
S technologickým pokrokem šířícím se po celém světě jdou ruku v ruce
ekonomické aspekty. Někde se finance musí brát, musí se s nimi hospodařit,
zaopatřit jejich oběh, investování. Investoři vkládající finance do oblasti tělesné
kultury a sportu očekávají výsledky od svých zaměstnanců, sportovců, svěřenců
i žáků. Pokud chci dosahovat co nejlepších výsledků, musím mít někoho, kdo je
schopen přijít víceméně za každou cenu s úspěchem. Najednou se nacházíme
na poli migračního aspektu globalizace. Nové příležitosti se zde vyskytují nejen
pro hráče, ale i pro sponzory samotné. Další nedílnou součástí jsou média, pro
která se stal sport a sportovní prostředí nemalým zdrojem příjmů. Souvisí to
samozřejmě s prestiží sportovců, sponzorů, i samotných televizních kanálů,
které prezentují tyto osobnosti, popřípadě akce. Každý jedná podle svého
vlastního zájmu, svého vlastního vědomí a svědomí, někteří pod vlivem idejí,
podle zájmů svého státu, po vůli svých národních vůdců. Zde jsme již v
ideologické sféře globalizačních procesů v TK.
Globalizace se netýká pouze sportu, který je vidět v televizi. V prostředí
tělesné kultury se pohybuje nespočet manažerů, lékařů, masérů, vědců,
trenérů, učitelů, lektorů, žáků, podnikatelů, dodavatelů, zákazníků, agentů,
konstruktérů hal a sportovišť, kritiků, komentátorů, atd. Mezi těmito lidmi se tvoří
specifické vazby, úmluvy, dohody a pravidla, která určují chod systému TK.
4.2 Technologická sféra globalizace
Mnozí autoři uvádějí, že ekonomická oblast byla první, ve které se začaly
globalizační procesy projevovat. Šlo o směnný obchod, později oběh prostředků
peněžního charakteru.
Co bylo tak důležité, že stálo za to smlouvat a vydávat množství peněz?
Od samého počátku věků jsou to technologie a materiál. Ať chceme nebo ne,
začínáme opět přežitím: lepší materiál a technologie znamená rychlejší smrt
nepřítele. Lepší léčebné metody (dnes zdravotnictví a výzkum) znamenají více
zdravých vojáků, což může znamenat vítězství. Převeďme metaforicky
starodávný význam boje na dnešní sportovní klání. Pokud bychom čistě
hypoteticky vedle sebe postavili dva stejně výkonné sportovce se stejnou
technikou (ve smyslu způsobu provedení pohybové aktivity s totožným stylem),
33
pak i dnes (zejména dnes) platí, že zvítězí ten, který má lepší materiál
a technologie. Obchodní společnosti se předhání v tom, kdo přijde na trh
s úžasnějším produktem rozličného charakteru, kdo toho ví víc a jak to dokáže
využít ve svůj prospěch. Celý svět se soustředí na to, jak si zjednodušit
a kdo to dovede lépe. Jde o potřeby denně používané, potřeby pro určitou
skupinu lidí (např. pro sportovce – oblečení, obuv, sportovní náčiní,…),
specifické technologie určené pro speciální účely (např. studená válka –
předhánění se ve vesmírných projektech).
Dlouhá (in Dlouhá et al., 2006) říká, že globalizace přináší nové
příležitosti a dochází k větší konkurenci. V oblasti vědy a technologie se
projevuje globalizace zejména rychlým zaváděním nových poznatků do praxe,
větší intenzitou výzkumných aktivit, zakládání nových výzkumných center
a přesouvání těchto center do míst, kde budou pro bádání nejlepší podmínky.
Technologie jsou jednoduše hybnou silou globalizačních procesů
a naopak jsou to technologie, na kterých je velmi vidět síla a dopad globalizace.
V oblasti technologické globalizace je použití technologií v rámci tělesné
výchovy, tělocvičné rekreace a sportu dosti různorodé a odlišné. Proto jsou jim
věnovány zvláštní kapitoly. Při uskutečňování pohybových aktivit dochází
k zásahu do životního prostředí vlivem zvýšeného pohybu lidí. Tyto aktivity jsou
spojeny s výstavbou areálů, úpravou terénů apod. Vzhledem k této skutečnosti
je text na konci kapitoly věnován technologiím a životnímu prostředí.
4.2.1 Tělocvičná rekreace
Rekreace se stala druhem aktivit, kde se globalizace projevuje
v markantní míře. Rozšířenost různorodých pohybových činností a rychlost
jejich šíření je přinejmenším obdivuhodná. Když pomineme rychlost, s jakou se
k nám dostávají nové pohybové aktivity rekreačního charakteru vzniklé
v zahraničí, s jakou samozřejmostí si okamžitě podmaňují kvanta nových
příznivců, měli bychom se podívat na to, co vše potřebujeme k realizaci
rekreačních aktivit. Co je potřeba pro to, abychom se mohli bavit pohybem?
Do našeho povědomí vstupují stále častěji nové aktivity, které se
zpravidla velmi málo liší od „klasických“ disciplín. Ty jsou často „jen“ nepatrně
34
inovovány, princip a charakter aktivity zůstávají stejné (např. badminton –
speedminton, aerobic – zumba, běhání – jogging,…). Nové činnosti velmi často
budí nemalou vlnu zájmu sportovních nadšenců. Na trhu se pak téměř okamžitě
objevují speciální pomůcky pro novou sportovní rekreační oblast.
Další variantou vzniku nových sportovně rekreačních disciplín jsou ty,
které s sebou přinášejí na trh aktivity a produkty doposud relativně neznámé.
Jedná se například o spinning (skupinové cvičení na stacionárním kole,
s hudbou), jumping (cvičení na speciálních trampolínách, s hudbou), power
plate (vibrační plošina pro kondiční cvičení), TRX (závěsný posilovací systém),
a další.
V případě těchto aktivit je důležitá dostupnost adekvátního vybavení.
I přesto, že některé tyto aktivity nejsou (zatím) provozovány na vrcholové
úrovni, někde se všechny pomůcky musely vynalézt, vyrobit, začít používat,
rozšířit a inovovat, což je záležitost globalizačního procesu.
Vezměme v potaz například záležitost TRX systému. Autorem této dnes
nejprodávanější posilovací pomůcky je Američan Randy Hetrick, který po roce
2001 zdokonaloval myšlenku na závěsný systém lan určený k posilování všech
tělních partií. Zanedlouho poté založil firmu, která vyráběla a dodávala TRX
velké řadě vrcholových sportovců (retrieved 19. 3. 2013 from
http://www.trxsystem.cz/historie-trx-systemu/). Dnes je TRX nedílnou součástí
drtivé většiny fitness center nejen u nás, ale i po celém světě. Ba co více,
najdete ho v mnoha domácnostech vášnivých rekreačních sportovců, kteří se
chtějí udržovat v kondici. Nutno podotknout, že je i dobře cenově dostupný.
Obrázek 6. TRX (závěsný posilovací systém)
35
Cenová dostupnost a výhodnost pomůcek a služeb je velkým lákadlem
pro všechny rekreační sportovce. Mít atraktivního koníčka provozovaného
s osobním uspokojením, s nějakými těmi výsledky na vlastním těle, za málo
peněz je přece snem každého z nás.
Co se týče „klasických“ sportovních disciplín, které prodělávaly boom
v dobách dávno minulých (ale jsou stále atraktivní), jde spíše o dostupnost
kvalitních a řekněme vylepšených pomůcek pro rekreační účely.
Uvědomujeme si, odkud toto vybavení a materiály máme k dispozici?
Mnoho z těchto pomůcek, zařízení a strojů pochází víceméně z doby, kdy byly
používány ve sportu vrcholovém, nikoli v rekreačním. Rozumějme tomu takto:
materiály, které byly dříve používány ve vrcholovém sportu, se vlivem výzkumu
a zavádění nových technologií staly postupně běžnými, onošenými a méně
efektivními. Ve sportu tak přišly na scénu vylepšené technologie a ty starší,
už běžné, se staly dostupné pro účely rekreační. Dnes je samozřejmě tato
posloupnost událostí akcelerována ekonomickými, vědeckými a informačními
možnostmi. Nejedná se jen o výstroj, ale i o prostředí, ve kterém je rekreace
uskutečňována. Vždyť se podívejme na výstavby hal, kurtů, cyklostezek,
sjezdovek, hřišť s rozličnými povrchy,…. Takových sportovišť najdeme velmi
mnoho nejen ve městech a na vesnicích, ale i ve volné přírodě. Otázce
sportovišť se budu věnovat v kapitole o životním prostředí.
Za další projevy technického pokroku a jeho rozšíření můžeme
považovat výzkumy prováděné v nejrůznějších institutech. Výsledky těchto
výzkumů jsou globálně zaváděny do praxe. U nás existuje například Centrum
pro výzkum, vývoj a inovace (CVVI). Jedním z mnoha pracovišť CVVI je Institut
sportovních technologií. Ten v roce 2009 spolu s dalšími institucemi realizoval
projekt „Bezpečná branka“ vycházející z úrazovosti na hřištích, zejména
smrtelných poranění dětí při pádu fotbalové branky. Cílem projektu bylo zajistit
bezpečnost dětí na hřišti. Testovaly se různé typy konstrukcí fotbalových
branek, které by se měly následně umisťovat na sportoviště. Výsledkem tohoto
testování je umisťování novějších a bezpečnějších branek na hřiště nejen v ČR,
ale i v Evropě. Rozvoj technologie tedy zasahuje i do bezpečnosti v areálech
určených pro aktivní vyžití jedinců různého věku (retrieved 24. 3. 2013
from http://www.cvvi.eu/instituty/institut-sportovnich-technologii/).
36
4.2.2 Tělesná výchova
Díky rozvoji informačních technologií dochází k průniku
a pozitivnímu ovlivňování tělesné výchovy nejen ve smyslu její realizace,
ale i ve smyslu vzdělávání pedagogů. Změny v obsahu, stylu práce,
formulaci cílů a zaměření, jsou důsledkem výměny informací, i vzájemné
mobility studentů a pedagogů“ (Hodaň, 2006, 182).
Souhlasím s Hodaněm, že modernizace kladně ovlivňuje rozvoj školství,
tedy i tělesnou výchovu. Vzhledem k tomu, že je sport nyní tak velkým
fenoménem, jsou vzdělávací instituce chtě nechtě nuceny modernizovat svá
pracoviště a vybavení, zejména sportoviště, chtějí-li zvýšit svou prestiž
a přilákat tak potenciální žáky i učitele. Modernizace tělesné výchovy
po technické stránce je v současnosti zaměřena na renovaci starších prostor
a na lepší vybavenost sportovišť. Tělocvičny se tak zateplují, pokládají se nové
podlahové krytiny, stavějí se venkovní hřiště pro vyžití na čerstvém vzduchu.
Učitelé podle finančních možností pořizují do tělocvičen co nejlepší vybavení.
Takové prostory jsou posléze majiteli pronajímány k rekreačním či sportovním
účelům.
Ač se budoucnost tělesné výchovy po technologické stránce zdá růžová,
globalizační procesy se u nás projevují velmi pomalu. Rozvoj školství v Evropě
nebo Americe je zajisté odlišný od rychlosti rozvoje školství v Africe, ale trend
modernizovat školní inventáře velký a to celosvětově.
4.2.3 Sport
Sport, zejména vrcholový, představuje pro většinu sportovců, manažerů
a sponzorů získávání relativně velkého finančního obnosu. Není divu, že tito
lidé často investují do pomůcek a materiálů s vidinou dosažení co nejlepšího
výsledku a zisku.
Expanze dražších a výkonnějších materiálů se stala nedílnou součástí
úspěchů vrcholových a výkonnostních sportovců. Není žádnou novinkou
nahlížet třeba prostřednictvím televizních kamer do nejmoderněji vybavených
37
domácích i klubových tělocvičen sportovců. Ze sportovní oblasti jsem vybrala
vybavenost výzbroje a výstroje, organizaci akcí, řízení a rozhodování utkání a
jejich promítání se v médiích jako konkrétní a dobře viditelné projevy
globalizace.
Výzbroj a výstroj
Dnes spočívá technologický pokrok ve vylepšování komponent výzbroje.
Jsou to kupříkladu nové metody zpracování (nejen) textilních materiálů
typických pro daný sport (např. na plavecké oděvy, termoprádlo,…), speciální
obuv a nástroje (lyže, běžky, kola, lodě, zbraně, luky, míče, ochranné pomůcky,
…). Velký důraz je kladen na pohodlí sportovce, který v určité úrovni komfortu
dokáže podávat lepší výkon.
Organizace akcí
Pokud se nezaměřujeme na samotného sportovce, můžeme se podívat
do zákulisí větších sportovních akcí. Vzhledem k tomu, že tyto akce jsou čím
dál více sledované a očekává se od nich dobrá organizace spojená s pestrým
zážitkem, specializují se některé firmy na spolupráci s pořadateli (prostředky
pro analýzu a úpravu infrastruktury, bezpečnost akcí, mediální zajištění,
reklama, zdravotnické zabezpečení akce a mnoho dalšího (retrieved 24. 3.
2013 from http://www.cisco.com/web/CZ/about/news/2010/120110.html). Tato
spolupráce je realizována na mezinárodní úrovni.
Řízení a rozhodování utkání a média
V potaz přichází technologie, které rozhodčím ulehčují rozhodování
sporných situací, časomíra, dotykové senzory a plošiny, tabule s pořadím,….
Nejen rozhodčí čekají na zpomalený obraz kamer. Například tenisoví fanoušci
po celém světě netrpělivě očekávají zpomalený záběr jestřábího oka, podle
kterého rozhodčí určí vítěze výměny. Už jen fakt, že fanoušci sedí doma
u televizních obrazovek a sledují on-line zápas, který se koná na druhé straně
planety, je z technického hlediska ohromující.
38
Podíváme-li se v televizi na komentovaný zápas, dozajista budou
sportovní komentátoři malovat po obrazovce elektronickou tužkou a vášnivě
vysvětlovat nastalou herní situaci. To ještě před pár lety nebylo tak běžné jako
dnes. Samozřejmě atraktivita těchto pokrokových technologií v médiích stoupá
a nadšení fanoušci vítají jakékoli další informace o utkání. Softwary spojené
s produkcí sportu jsou žádaným artiklem. Jeden takový program nedávno
vyvinuli švýcarští vědci. Program specializovaný na basketbal má analyzovat
pohyb hráčů v poli a v budoucnu pomáhat analyzovat komentátorům i trenérům
nastalé situace (retrieved 18. 3. 2013 from
http://www.ceskatelevize.cz/sport/exkluzivne-na-ct-sport/169704-revoluce-ve-
svete-sportu-nove-technologie-a-nove-moznosti/).
4.2.4 Technologie a životní prostředí
Velký problém v současné době představuje náročnost pohybových
a tělocvičných aktivit na úpravu a zatěžování životního prostředí. Jedná se
o činnosti outdoorové i indoorové. Globálním problémem je výstavba (podle
určitých pravidel a trendů) a údržba sportovišť. Dále pak problematika využití
areálů po uplynutí doby určené k používání.
Pro konání sportovních událostí a jejich sledování, zejména
pro vrcholné světové a evropské šampionáty a olympijské hry, se často
budují rozsáhlé sportovní stavby a zařízení v prostředí měst a krajiny,
v různých nadmořských výškách a na vodních plochách. V průběhu
sportovních událostí dochází ve vymezeném prostoru ke krátkodobé
zvýšené koncentraci osob, se značnými nároky na dopravu a dopravní
plochy, ubytování, stravování, organizaci a údržbu. Tyto okolnosti se
projevují krátkodobými i dlouhodobými dopady na prostředí (Navrátil,
Mudra, & Malý, 2010, 180).
39
Trendy v architektuře
Všechny sportovní stavby mají pár společných rysů, které můžeme
považovat za projevy globalizace. Areály jsou stavěny podle soudobých trendů
(např. barevnost, tvar a půdorys stavby, lokalita, současné materiály, stavby
na klíč…). Komplexy musí být stavěny tak, aby byly geograficky i finančně
dostupné pro co nejširší okruh obyvatel. Velkou roli hrají také technologie
použité při stavbách, vybavenost areálů a šetrnost k životnímu prostředí.
Důkazem celosvětových architektonických trendů a tedy i globalizačních
procesů mohou být výstavby aquaparků. Většina rekreačních vodních ploch se
jen velmi málo vizuálně liší, vypadají podobně. Jednoduše se ve světě
osvědčila jejich výstavba podle určitých pravidel, která zajišťují návštěvnost,
oblíbenost a následný zisk. Rozdílným parametrem se stává jen počáteční
investice, tedy rozloha a vybavenost stavby.
Obrázek 7. Water park, Španělsko
40
Obrázek 8. Aquapark, Egypt
Obrázek 9. Letní aquapark Olešná, Frýdek-Místek, ČR
41
Krátkodobé stavby
Krátkodobé zatěžování prostředí souvisí s odstraněním staveb
vyhrazených pro účely dané akce, dočasné znečištění (ovzduší, hluk, světlo,
…). V současné době se objevuje celosvětový trend rozebírání sportovišť po
různě velkých akcích na různých místech planety. Stalo se tak například
na OH v Londýně 2012. Basketbalová hala byla postavena z recyklovatelných
materiálů. Po skončení her byla rozebrána a použita při stavbě jiných budov.
Vlivem globalizačního procesu je rozšířenost ekologických rozebíratelných
areálů stále větší. Tento trend se tak dostává na republikovou i regionální
úroveň. Jako příklad dočasné sportovní stavby v ČR uvádím unikátní ledovou
stěnu ve Skiareálu Bílá v Beskydech. Jak říká Jaroslav Pavlica, člen Horské
služby ČR – Beskydy: „Ledovou stěnu zde spravuje Horská služba Beskydy,
vždy v listopadu postavíme konstrukci z lešení, kterou pravidelně ostřikujeme
vodou. Přes zimu sem jezdí mnoho nadšených horolezců ze širokého okolí. Na
jaře konstrukci opět rozebereme a uložíme k použití na další sezonu“ (osobní
komunikace, 24. 8. 2012).
Obrázek 10. Ledová stěna, Ski areál Bílá, Beskydy.
42
Trvalé stavby
Příkladem rozsáhlé stavby trvalého charakteru jsou olympijské stadiony.
Začínají se konstruovat dlouho před zahájením olympijských her,
po jejich skončení se mohou využívat jako multifunkční areál pro široké okolí.
Je možné tato místa uzpůsobit jako sportoviště, výstaviště, prostor pro kulturní
vyžití.
Obrázek 11. Olympijský stadion v Londýně
Dlouhodobé zatížení prostředí zpravidla ohrožuje místní ekosystémy.
“Tato místa jsou vystavena silným tlakům na půdu, vodní zdroje a ovzduší“
(Sekot et al., 2004, 41). Je nutno uvažovat nejen o půdních erozích, úhynech
a migraci živočichů, likvidaci flory, světelném i látkovém znečištění, ale i o tom,
jak jim předejít, jak chránit naši přírodu a jak eliminovat dopady naší zábavy
na prostředí kolem nás. Důležité je klást si také otázku, jak dále využívat
stavby, které nejsou odstraňovány po ukončení sportovní akce, a jakým
způsobem zajišťovat stálost prostředí bez ohrožování ekosystémů.
Paradoxem se stává fakt, že lidé a firmy zabývající se aktivním vyžitím
obětují velké množství peněz na výstavbu sportovních a rekreačních komplexů,
aby vzápětí byli státními institucemi nuceni pořizovat a zabezpečovat
43
technologie, které aspoň do jisté míry zvrátí negativní důsledky jejich původního
jednání. Je potřeba zabezpečit ochranu životního prostředí, jak jinak než opět
technologiemi.
4.3 Ekonomická sféra globalizace
Jak jsem již uvedla, podle mnohých autorů je ekonomická oblast první,
kde se globalizace začala projevovat.
Musíme si uvědomit, co je v ekonomické sféře onen globalizační faktor.
Jde vlastně o finanční investici do výroby a služeb. Také ale o prezentaci
produktu na trhu (dealeři, odběratelé) a prezentaci u konečného spotřebitele.
Jde vlastně o dostávání se do povědomí potenciálních klientů a zákazníků.
Zaujmeme spotřebitele reklamou na produkt či službu, zvedne se poptávka i
dodávka. Tuzemské firmy se tak dostávají do povědomí zahraničních
spotřebitelů, naopak zahraniční firmy zvyšují odbyt u nás.
V tělesné kultuře, jak uvádí Hodaň (2006) je ekonomická globalizace
propojená s technologickou. Celkově je ekonomická sféra založena na jedné
důležité skutečnosti. Tělocvičná rekreace a sport se staly velmi žádaným tržním
artiklem. Jednou stránkou věci jsou dostupné materiály (na ně je poukázáno
v předchozím textu), druhou stránkou jsou služby spojené s rekreací
a sportem.
Rekreace se stala jednou z nejžádanějších služeb na trhu vůbec a nutno
říci, že poptávka po těchto službách je vysoká. Je to tedy otázka nabídky
a poptávky. Nabídnou mi obchodníci v mém okolí dostatečně rozmanitou paletu
rekreačních aktivit? Je tato paleta pro mne atraktivní a finančně dostupná?
Stejně tak se můžeme ptát na sport. Z pohledu diváka se ptáme, zda je v jeho
okolí či v médiích dostatečná škála sportovních akcí a utkání, které může
zhlédnout. Kdy a kde uvidí hrát svůj oblíbený klub a kolik za to musí zaplatit. Co
se týče přímých přenosů větších sportovních akcí, zda je program pro daného
diváka dostatečně pestrý a lákavý, popřípadě jestli zaplatí vstup a nepojede se
podívat na akci sám. Z pozice sportovce půjde nejspíše o nabídku pracovních
míst a plat.
44
4.3.1 Ekonomie sportu
Zhruba před pětadvaceti lety se začala v České republice vyvíjet
ekonomická disciplína ekonomie sportu. Novotný, Hobza, Novák, Chvojka,
& Komínek (2009) uvádí, že jejím hlavním úkolem bylo zjistit, do jaké míry je
pravdivé tvrzení, že se do sportu, respektive tělesné kultury investuje stále více
peněz. Dále měla za úkol zkoumat a dávat do pořádku vztahy mezi finančními
toky a sportovním prostředím.
Zde v ekonomii sportu jsou dobře vidět globalizační projevy. Jednoduše
vše souvisí se vším, nabídka a poptávka s reklamou, dostupností, výstavby
areálu, mapování trhu, plánování velkých akcí, mediální zájem,…. Ekonomie
sportu zkoumá všechny tyto jevy na mezinárodní úrovni, necíleně tak sleduje i
projevy globalizace v TK. Zde jsou příklady některých podoborů ekonomie
sportu, a čím se zabývají.
Novotný et al. (2009), uvádí některé podobory ekonomie sportu:
Veřejná ekonomie – zpracování státního rozpočtu, tedy
přerozdělování financí ze státní kasy do oblasti TV, TR a sportu.
Ekonomie spotřeby – zaměřuje se na sportovní aktivity
domácností. Kolik je rodina schopná a ochotná vydat za sportovní
vyžití. Posuzuje ceny zboží a služeb a stanovuje tak přibližně
náklady
na sportovní aktivity. V této oblasti bych chtěla připomenout vliv
médií a nových sportovních aktivit (hrát trendy hry, s pomůckami
ukazující nové výkřiky módy apod.). Ekonomie spotřeby se snaží
odhadovat chování spotřebitelů v oblasti volnočasových
tělocvičných aktivit na základě průzkumu trhu, anket, dotazníků.
Posléze tak pomáhá určovat ceny služeb a produktů. Očividně se
jedná o důležitou disciplínu v oblasti trhu.
Ekonomické podmínky rozvoje sportu a sportování – oblast
regionálního až mezinárodního územního plánování. Jedná se
o zajišťování pozemků a výstavbu budov a infrastruktury. Tento
45
podobor se zbývá tedy vybaveností území, náklady sportovních
zařízení a přilehlých objektů.
Velké sportovní akce – dopady velkých sportovních akcí (např.
OH, MS, ME,…) na ekonomiku regionu a země. Vyskytují se zde
analýzy obchodních toků spojených s těmito akcemi, příliv investic
do dané lokality, stavění ubikací, mediální zájem nejen domácích
médií, výskyt reklamních produktů akce na trhu,…
Odvětvová ekonomie sportu – nabídka sportovního zboží,
ekonomické vztahy mezi inovací ve sportu a průmyslu, strategie
velkých firem. V souvislosti s nabídkou sportovního zboží uvádí
Ehl (2003) v recenzi titulu No Logo spisovatelky Naomi Klein,
že velké společnosti uvádějí své značky a loga téměř všude. Tyto
značky se pak stávají modlou moderní globalizované společnosti.
Kdo by neznal loga tak známých světových značek jako jsou
Adidas, Nike, Umbro, Puma a jiné. Je důvěrně známým faktem,
že spotřebitel zaplatí z částky více za značku, než za předmět
samotný.
Ekonomie sportovních služeb – jde o sportovní průmysl,
respektive ekonomii sportovních akcí, jako je cena a prodej
vstupenek, mediální prezentace sportu (televize, internet, tisk).
Vzpomeňme například na poslední OH v Londýně (2012). Již pár
let před akcí byly na trhu k dostání suvenýry s logem OH 2012.
Ekonomie práce – zabývá se trhem s profesionálními sportovci,
jejich spolupráce s kluby, platové podmínky, dále trh práce
v oblasti sportovních aktivit, například přijímání edukátorů, trenérů,
učitelů a jejich platové podmínky. Můžeme zde zahrnout
i sportovní redaktory a novináře, pořadatele sportovních akcí,
brigádníky a dobrovolníky. Dle mého názoru se zde objevují
i studie spojené s migrací sportovců po celém světě.
Ekonomie mezinárodního sportu – zabývá se analýzou
zahraničního obchodu se sportovním zbožím, mezinárodními
utkáními, soutěžemi, reklamními produkty těchto akcí. Dále
můžeme zmínit dovoz a vývoz sportovního zboží.
46
4.3.2 Sponzoring
Sponzoring je jedním z hlavních zdrojů materiálních a finančních
prostředků. Bývá nejčastěji uplatňován jako nefinanční forma podpory
sportovních celků. Realizuje se na základě oboustranné prospěšnosti. Firma
věnující sponzorský dar neposkytne klubu přímo finanční obnos, ale zaplatí
určitou část nákladů. Jedná se třeba o vybavení klubu, výstroj hráčů (dresy,
hokejky, kladiny, …) startovné apod. Klub na oplátku prezentuje sponzorskou
značku nebo logo na dresech, v prostorách působení celku, v hromadných
sdělovacích prostředcích klubu, nebo na webových stránkách.
Sponzoring je vidět zejména na sportovních akcích, sponzor na nich
musí být náležitě zviditelněn a prezentován. Dochází tak ke zvyšování prestiže
značky sponzora.
Jelikož je vrcholový, potažmo reprezentační sport ve 21. století
obrovským fenoménem, stává se sponzoring skvělou příležitostí, jak přijít
k nemalému finančnímu obnosu. Sponzorství tímto získává velký globalizační
potenciál. Princip je jednoduchý. Čím významnější akce, tým, sportovec, tím
významnější sponzor. Velká významná firma si může dovolit pokrýt značnou
část nákladů těchto lidí, akcí atp. Předpokládá se zde mediální zájem
a známost, tedy viditelnost značky a tím zvyšování prodeje.
Je běžnou realitou, že sponzor není tuzemskou firmou, ale často
i nadnárodní korporací. Češi tak sponzorují v zahraniční a naopak. Výsledkem
je zviditelnění značky ve světě, prestiž vyráběných výrobků a následně zvýšený
prodej v zahraničí.
Existují různé formy sponzoringu. Základními formami sponzorství se
zabývá Dvořáková (in Sekot et al., 2004).
Sponzorování jednotlivých sportovců – rozšířeno zejména
ve vrcholovém sportu. Tyto osobnosti jsou zárukou kvality
a úspěchu nejen na sportovním poli. Sportovec reklamuje zboží
firmy, která ho materiálně podporuje.
47
Obrázek 12. Nike sponzorem Petry Kvitové
Sponzorování sportovních týmů – sponzor je poskytovatelem
vybavení, platí výdaje spojené se startovným, dopravou
a ubytováním. Příkladem může být extrémní závod v Beskydech –
5 BV. Některé týmy si samy seženou sponzory, kteří zaplatí
výdaje spojené se závodem. Na oplátku firma požaduje zápis
družstva pod jménem firmy a samozřejmě co nejlepší umístění.
Obrázek 13. Škoda sponzorem české hokejové reprezentace, MS
Sponzorování sportovních akcí – v této formě sponzorství se
vyskytuje daleko více možností profitů sponzora. Zpravidla se
počítá s velkým mediálním zájmem, tedy obrovská reklama. Čím
významnější akce a sledovanější sport (hokej, fotbal, cyklistika,
48
…), tím je větší mediální zájem a také jednodušší získávání
sponzorů. Ti získávají výhody spojené s akcí – např. reklamy o
přestávkách, je uváděn jako hlavní sponzor, dostává volné
vstupenky, upomínkové předměty, atd.
Obrázek 14. Škoda sponzorem Tour de France.
Sponzorování sportovních klubů – tato forma sponzorování je
nejvýhodnější pro sponzora. „Tím, že např. sportovní klub
disponuje jak sportovci, sportovními družstvy, svými
profesionálními odděleními, pořádá sportovní akce atd., jde šířka
nabízených protivýkonů do velkého rozmezí“ (Dvořáková in Sekot
et al., 2004, 132). Jedná se například o tělovýchovné akce,
rehabilitace, soustředění, ubytovací služby, ….
Obrázek 15. Umbro sponzorem SK Slavia Praha
4.4 Migrační sféra globalizace
49
Migrace v oblasti tělesné kultury, spíše ve sportu se stala v poslední době
velmi sledovaným jevem. Nejen média zaznamenávají početné přestupy
sportovců mezi světovými kluby a týmy, pracovní migrace v TK se také stala
ústřední problematikou mnoha sociologických studií. Nejedná se pouze
o přesuny hráčů, ale i o trenéry, funkcionáře, akcionáře, vědce a pedagogy.
Jedním z hlavních diskutovaných témat v oblasti sportovní migrace se
stává přechod hráčů mezi kluby a týmy. Jak říká Sekot (2005), je to výměnný
obchod elitních sportovců. Někdy dochází i k výměně státních reprezentantů,
což je doprovázeno změnou občanství. Sportovci se stávají zbožím, tržním
artiklem. Je s nimi obchodováno v tom smyslu, že mohou být prodáni,
či koupeni. Nabídka i poptávka na sportovním trhu jsou velké a za kvalitu se
tvrdě platí. Důsledkem je zvyšující se počet cizinců v tuzemských týmech
a naopak. Podívejme se například na hokej. Česká republika se stala
zásobárnou talentů putujících do americké NHL, či ruských týmů KHL.
Opačným případem, tedy příliv cizinců do českých sportovních řad, je vidět ve
fotbalovém světě. V Gambrinus lize (i v nižších soutěžích) se velmi často
objevují hráči s jiným, než českým občanstvím.
Pracovní migrace, v tomto případě sportovní migrace (nebo také sportovní
turismus) se stala fenoménem zejména v posledních dvou desetiletích a to také
vlivem rozpadu východního bloku. Z pracovní migrace byly před pádem železné
opony téměř zcela vyjmuty země pod vlivem tehdejšího Sovětského svazu.
Migrační vlny tak byly poněkud jiné, než jsou v současnosti. Ve velké míře
záleží na charakteristice sportovního odvětví.
O sportovní migraci se v poslední době nehovoří jen v souvislosti s již
zmíněnými přestupy. Další druh migrace můžeme nazvat například mobilita.
Mobilita se týká disciplín, které nejsou provozovány v rámci velkých týmů
ve smyslu her, např. golf, tenis, atletika atp. Provozování takovýchto aktivit je
velmi náročné na neustálé cestování po celém světě, objíždění turnajů
a soutěží. Sportovci tráví svůj život neustálou změnou působiště, de facto stále
migrují. Maguire et al. (2002) nazývá tyto osobnosti sportovní scény jako
„nomády“.
50
Maguire et al. (2002) popsal v různých sportech některé migrační trasy
sportovců. Tyto trasy byly popsány po roce 1989 a do jisté míry jsou stále
aktuální. V následující mapce jsem naznačila hlavní migrační proudy
basketbalu, kriketu, atletiky a ledního hokeje.
Obrázek 16. Hlavní migrační proudy basketbalu, kriketu, atletiky a ledního
hokeje po roce 1990
lední hokej
kriket
basketbal
atletika
Současný vrcholový sport je zaměřen primárně na úspěch. Ten se stává
hlavním důvodem migrace. Kvalita sportovního týmu zaručuje úspěšnost.
S úspěšností přichází oblíbenost sportu a týmu, návštěvnost utkání
a samozřejmě příjem nezanedbatelných finančních částek. Proto se klubům
vyplatí investovat do nákupu kvalitních hráčů a to hned nejméně ze dvou
důvodů. První důvod je zřejmý – výrazná hráčská posila zajišťující do jisté míry
úspěch v soutěžích. Druhý neopomenutelný důvod souvisí s kultem osobnosti.
Vrcholoví sportovci jsou dnes vnímáni jako ikony, často jsou tyto osobnosti
51
na mediálním výsluní a zná je celý svět. Příkladem takové hvězdy může být
David Beckham, nebo Jaromír Jágr. Příchod známého hráče přiláká jeho
fanoušky i zvědavce. Díky těmto nadšencům se zvyšuje návštěvnost,
sledovanost a samozřejmě to přináší další zisk.
Vyvstává otázka, proč je migrace v globálním měřítku tak rozsáhlým
sociálním jevem? Dle mého názoru v pozadí stojí fakt, že vlivem zintenzivnění
vztahů a spolupráce jednotlivých zemí a jejich uskupení došlo ke znatelnému
otevření pracovního trhu. Občanům se tak naskytly téměř neomezené pracovní
možnosti. Výjezd za prací je o mnoho jednodušší, finanční ohodnocení vyšší,
uplatnění lepší a zkušenosti získané prací v cizině velmi cenné.
Důležitým faktorem migrace jsou její motivy. Pro některé je změna
pracovního působiště záležitostí financí, čili stěhují se za lepšími platovými
podmínkami. Pro jiné je motivem poznávání světa a cestování. Nahlédneme-li
do historie, za dob komunistického režimu se u nás stal vrcholový sport jednou
z mála možností jak vycestovat za hranice východního bloku. Vrcholový sport
tedy znamenal určitý životní nadstandard, pokud sportovec v zahraničí dobře
reprezentoval zájmy komunistického vedení. Pracovní migrace se také stala
vedlejším produktem při uskutečnění životních změn. Například uzavření sňatku
mimo své dosavadní místo pobytu a následné odstěhování za partnerem.
Vrcholoví sportovci si změnou působiště většinou zajišťují potřebnou
popularitu, získávají sponzory, finance, ….
Maguire et al. (2002) společně se Sekotem et al. (2004) shodně uvádějí,
že se sportovní migrace uskutečňuje na 3 geografických úrovních:
vnitrostátní;
mezistátní v rámci kontinentu;
interkontinentální.
Na všech třech geografických úrovních se vyskytuje otázka, jak jsou
příchozí hostující hráči přijímáni do nového kolektivu a jak se obě strany zhostí
svých rolí (host a hostitel).
52
Současný sportovní průmysl a samotní hráči čelí potenciálnímu velkému
problému. Spoluhráči, kteří dnes bojují v utkání bok po boku, mohou zítra stát
proti sobě jako nenávidění protihráči. Jak se dá vyhrát nad soupeřem, jehož
silná i slabá místa dobře znám? Kam vede tento současný, po vítězství bažící
systém sportu? A má sport zaměřený ryze na úspěch, ne na prožitek, ještě
smysl?
Na jedné straně globalizace v migrační sféře umožňuje nové pracovní
příležitosti a získávání nových zkušeností. Na straně druhé však dochází
k potírání národních specifik v daném odvětví, mezinárodní soutěže (a i jiné)
dostávají nálepku spíše multikulturních hvězdných plejád, nikoliv „zdravých“
sportovních klání.
4.5 Ideologická sféra globalizace
Ideologie „…je vliv idejí na názory a činy lidí“ (Giddens, 1999, 376).
Symbolická moc získaná nad lidmi se používá k zakrývání a ospravedlňování
zájmů dominantních skupin v dané společnosti. Masová média zrychlují
a rozšiřují působnost idejí. Děje se tak na základě obsahu a formy zpráv, které
média zveřejňují (Giddens, 1999). Prostřednictvím médií, která celosvětově
podávají zprávy ze světa TK, potažmo sportu, tak globálně dochází
k rozšiřování idejí prosazovaných politiky, či jinými skupinami osob.
Specifické prostředí tělesné kultury má velký ideologický potenciál
a prosazování idejí zde není žádnou novinkou. Sportovní události jsou jednou
z nejširších oblastí, kde se tento jev vyskytuje. Žádná akce v oblasti TK není
ideologická sama o sobě. Sport je založen na soupeření a vytváří tak ideální
příležitost k prosazování hodnot skupin, obzvlášť je-li medializován (Binková,
2005).
Všudypřítomná média se v posledních letech postarala o zesílené vnímání
diváckého sportu a o jeho rostoucí popularitu.
Pohybové aktivity byly vždy nedílnou součástí každé společnosti, v dnešní
době však získávají punc jakýchsi novodobých náboženství. Sportovci jsou
uctíváni jako celebrity, mají prostor k vyjadřování o diskutovaných tématech
nesouvisejících se sportem. Dostává se jim do rukou symbolická moc
53
ovlivňovat své fanoušky. Pokud je sportovec známý, s velkou pravděpodobností
se jeho názory díky médiím rychle rozšíří. Příkladem mohou být atleti Tommie
Smith a John Carlos. Tito dva muži na OH v Ciudad de México (1968) vyjádřili
zdvižením rukou s nasazenými černými rukavicemi svůj nesouhlas
s utlačováním černých občanů v USA. Oba pak také vyzývali sportovce
po celém světě k bojkotu OH v Pekingu v roce 2008 za účelem dodržování
lidských práv v Číně.
4.5.1 Symboly v tělesné kultuře
Symboly jsou důležitým poslem idejí a myšlenek. Jsou snadno
zapamatovatelné a rychle šiřitelné. Symbolika v TK, zvlášť ve sportu, je velmi
silná. Například pět propojených kruhů na olympijské vlajce je obecně znakem
míru, přátelství, spojenectví a vzájemné tolerance, přesně tak, jak si zakladatel
novodobých OH Pierre de Coubertin přál. Jedním z diskutovaných symbolů OH
je olympijský oheň, respektive štafeta – přenášení ohně z Olympie
do olympijského města. Štafeta se stala tradicí na OH v Berlíně 1936, čímž
údajně Adolf Hitler symbolicky nastínil zapálení Evropy nacionalistickou idejí.
Obrázek 17. Olympijská vlajka
54
Obrázek 18: Plakát na propagaci olympijské štafety Olympie – Berlín
4.5.2 Politické ideje 20. století v tělesné kultuře
Jedním z hlavních témat v oblasti uplatňování idejí by mělo být politické
působení na TK. V minulosti byl vrcholový sport často využíván k prosazování
politických zájmů, jak uvádí Sekot (2003, 29): „Sport však byl i uctívanou
modlou utlačovatelských režimů, kterým sloužil při prosazování imperiálních
zájmů či totalitní ideologie. Dvacáté století bylo přímo prostoupeno zneužíváním
sportu politickou či rasovou ideologií.“
Binková (2005) hovoří o nacionalismu, socialismu a kapitalismu a jejich
propagaci v oblasti pohybových aktivit ve 20. století. Berlínské olympijské hry
byly první velkou sportovní událostí propagovanou na televizních obrazovkách.
Hry v nacistickém Německu (1936) se vyznačovaly velkým počtem přítomných
žurnalistů. Nebylo by na tom nic ideologického, kdyby těmto novinářům
z celého světa nezakázali pořizovat jakékoli vlastní záznamy (filmové
či fotografické). Německá vláda tak vypouštěla do světa pouze oficiální záběry
propagující myšlenky čisté rasy. Do zemí sledujících záznamy z her se tímto
způsobem globálně rozšířily obrazy a ideje nacistického Německa.
55
Až poměrně dlouho po 2. světové válce, od 70. let 20. století, se opět
začal výrazně objevovat rostoucí politický tlak ve sportovním prostředí. V roce
1972 na OH byli izraelští sportovci napadeni pákistánskými aktivisty, mnoho
sportovců zahynulo (Dovalil, 2003). Globálně se zvedla vlna odporu
proti zatahování politických záležitostí do sportovního světa, zvláště pak
proti událostem s tak katastrofálními důsledky, jako v Mnichově 1972.
Pohybové aktivity v zemích pod komunistickým diktátem podléhaly přísné
státní kontrole. Nicméně byly divácky atraktivní a postupně se pro mnohé staly
zdrojem zábavy.
Sport byl pro komunistické státy jednou z mnoha oblastí, jak veřejně
vyzvat na souboj imperialistické soupeře a výhrou nad nimi zprostředkovaně
ukázat celému světu svou převahu a sílu. Politický podtext se tak stal důvodem,
proč se moskevských her (1980) nezúčastnili američtí sportovci. Diplomatickou
odplatou byla neúčast sportovců socialistických států na OH v Los Angeles,
které se staly komerční záležitostí propagující západní způsob života. Tyto
politické konflikty na sportovním poli tak do jisté míry pošlapaly olympijské
ideály (Sekot, 2003).
V kapitalismu jde především o komercionalizaci sportu. Zviditelnění
sportovců, jejich příběhů a propagace sponzorů hraje hlavní roli v konzumním
pojetí sportu. Sportovci se tímto z ideologického hlediska stávají ikonami
a životními vzory pro společnost a motivují skrze své názory a ideje další
nadšence.
4.5.3 Novodobé olympijské hry, myšlenka olympismu
Autorem myšlenky novodobého olympismu je francouzský pedagog Pierre
de Coubertin. Olympismus představuje „…systém myšlenek a principů, filosofií
a vizí…“ (Dovalil et al., 2004, 20). Snahy o obnovení olympijských her se
vyskytovaly už dávno před počátkem 20. století (před Coubertinem), zejména
v Anglii. Žádná z těchto akcí však neměla dlouhého trvání a nezapočala tak
úspěšné pokračování dnešního sportovního svátku (Kosík, 2011).
56
Coubertin usiloval, aby se toto hnutí stalo symbolem přátelství, míru
a vzájemné tolerance. Do jisté míry se tak událo a to na sportovním, kulturním,
částečně i politickém poli.
Novodobé olympijské hry se konají od roku 1896. Již na samém počátku
této tradice se staly velmi atraktivní pro sportovce i diváky. V roce 1924 začala
tradice zimních her. ZOH a LOH se konaly vždy ve stejném roce. Náročnost
organizace objemově i finančně rostoucích akcí byla velká, bylo tedy nutné
upravit čtyřletý cyklus konání her tak, aby se LOH střídaly co dva roky se ZOH.
K rozdělení her došlo v roce 1994.
Dnes jsou oboje hry považovány za celosvětový sportovní svátek
doprovázený mnoha rituály. Tyto rituály jsou podle Binkové (2005) primárním
důvodem velké celosvětové sledovanosti her. Jde především o zahajovací,
průvodní a ukončovací ceremoniály. Když pomineme slavnostní vystoupení,
neobsahují tyto ceremoniály žádnou sportovní aktivitu. A přece jsou
nejsledovanějšími částmi her. Pompéznost a úvod do svátku představuje
propagaci domovské země.
Pořádání her je velmi prestižní záležitostí. Hostitelská země představuje
světu obraz toho, jak vnímá sama sebe. Politické ideje se odráží v rituálech
a ceremoniálech, jejichž svědkem je po omezenou dobu celý svět. Toto
obrazové ztvárnění by mělo zajistit příliv diváků a turistů a s tím spojené zisky,
rostoucí cestovní ruch a zájem o daný stát obecně.
4.6 Mediální sféra globalizace
Nacházíme se v době, kdy jsou sdělovací a komunikační média nedílnou
součástí naší existence. Těmito médii se snadno a rychle přenáší obrovské
množství informací k velkým skupinám lidí. Proto se takové komunikační kanály
nazývají masová média či masmédia. Jsou důkazem vysoké globalizační
úrovně světa, jelikož informace získané těmito cestami jsou celosvětově rychle
dostupné. Díky těmto dispozicím mají masmédia nedozírný vliv na naše
smýšlení a chování. Pro představu o rozvoji mediálních technologií uvádí
Giddens (2000, 23) tato data:
57
Dosah mediálních technologií roste s každou novou vlnou inovací.
Rozhlasu ve Spojených státech trvalo 40 let, než získal 50 milionů
posluchačů. Stejný počet lidí užíval osobní počítače už za 15 let od jejich
zavedení. Jakmile byl k dispozici internet, stačily jenom 4 roky, aby ho
pravidelně využívalo 50 milionů Američanů.
Za předchůdce dnešních masových médií jsou považovány noviny, tedy
denní tisk, který vznikl z informačních letáků. Dnešními mediálními fenomény
jsou rozhlas, televize, filmy, hry a samozřejmě internet. Tiskoviny jsou sice
ve druhé dekádě 21. století stále běžnou formou získávání informací, nicméně
hlavní slovo mají digitální média. Jejich výhodou je jistá vizuální zajímavost
a aktuálnost, být „teď a tady v centru dění“. Pokud si pustíme zprávy,
předpokládáme, že se dovíme o dění (dnešní den, či posledních pár minut)
v mnohých koutech světa během pár okamžiků (Giddens, 1999). Například
zpráva o výhře reprezentačního týmu má pro fanouška zcela jiný informační
a emoční význam aktuálně v době hry (sleduji přímý přenos v televizi), než až
při ranní koupi novin. Tento fakt se stává důležitým pojítkem masmédií
s tělesnou kulturou.
Díky tělesné kultuře a sportovním akcím (divácký sport) je provázanost
světa stále větší. V posledních letech se totiž více a více ukazuje, jak je
společnost fascinována vrcholovým a nadnárodním sportem. Právě tato
podobnost zálib a idejí spojuje diváky v jeden globalizovaný celek (nadšení pro
pohybové aktivity, diváctví, rituály apod.). Globalizační charakter masmédií
v prostředí TK spočívá v rozšíření a upevňování vztahu diváka a pohybových
aktivit nezávisle na geografických parametrech.
4.6.1 Vrcholový sport v médiích
Vrcholový sport se stává nejčastějším předmětem mediálního zájmu
v oblasti TK. Podávání a zprostředkování zpráv se uskutečňuje jak na místní,
tak na státní úrovni. Samozřejmě, že fanoušci fotbalového týmu v zapadlé
podhorské vesnici ocení i jen malou zmínku o výhře kamarádů v místních
novinách. Mediální zájem však přichází až s určitou senzací, přílivem diváků
58
a následnou masovostí (Rowe & Lawrence, 1996). Není-li se na co dívat, je to
nezajímavé, nemasové a nemedializované. Lidé si zvykli na podávání
excelentních výkonů a fascinující show, která je doménou dnešního
vrcholového a mezinárodního sportu. Fascinaci vrcholovým sportem vysvětluje
Sekot (2003) tím, že přináší tolik radosti, zábavy, agrese i vzrušení. Právě díky
proměnlivost a dramatičnosti, která schází v životech mnohých diváků, je
vrcholový sport tak zajímavý (Kreft, 2012). Pro mediální magnáty by poté byla
de facto kariérní sebevražda, kdyby nenabízeli aktuální informace v atraktivním
podání, v co největším geografickém měřítku.
Komercionalizace vrcholového sportu roste s jeho medializací
a sledovaností. Tato přímá úměra funguje na základě skutečnosti, že komerční
televize, rádia a servery mohou zkreslovat informativní stránku věci. To
znamená, že se zaměřují spíše na sdělení zábavného charakteru, než
na přínosná věcná fakta. Cílem je udržení pozornosti diváka za každou cenu.
Zájem médií na vysílání programů se sportovní tématikou je pochopitelný –
prodej přenosových práv a reklamy je velmi lukrativní byznys (Sekot, 2003).
Otázkou je, zda současný vrcholový sport není už pouze světovou
institucí, ve které se topí mnoho peněz a zda má ještě coubertinovská myšlenka
čistoty pohybových aktivit nějakou váhu?
4.6.2 Reklama v médiích
Reklama nejen v prostředí TK úzce souvisí se sponzoringem.
Sponzorovaná strana je povinna dostatečně reprezentovat sponzorskou
značku. Globalizační potenciál v mediální oblasti je vysoký. Stále platí pravidlo,
že čím větší událost či známější sportovec, tím významnější sponzor a tím
masivnější reklama. Pro účinnou reklamu je důležité dobře zvolit typ médií. Je
jasné, že nejvýznamnější sportovní akce si mohou dovolit mohutnější a dražší
reklamu. Pro akce s malým globalizačním charakterem (regionální události) je
nejvýhodnějším médiem místní tisk či rozhlas. Pro akce s větším globalizačním
potenciálem (MR, MS, ME, OH) je nejvhodnějším kanálem televize. Tato cesta
je obecně nejdražší, zato nejefektivnější. Úspěšné jsou i internetové reklamy,
59
jejich výhodou je podstatně nižší cena a oslovení širokého okruhu diváků
(Vysekalová, & Mikeš, 2007).
4.6.3 Historie vztahu médií a tělesné kultury
Vědci a sociologové začali věnovat pozornost medializaci pohybových
aktivit až v 70. letech 20. století. Média byla přitom nedílnou součástí
sportovních událostí již dlouhou dobu. Výzkumu medializace pohybových
disciplín nebyla věnována do této doby pozornost, na rozdíl od jiných
publikovaných a vysílaných žánrů v médiích (např. zpravodajství, dramatická
tvorba,…). První sportovní disciplínou, o které se začalo hovořit v souvislosti se
sociologickými výzkumy v oblasti sledovanosti, se stal fotbal (Boyle, & Haynes,
2005).
Následníkem denního tisku se stal rozhlas. V Československé republice
fungoval Československý rozhlas od roku 1923 a už v roce 1924 informoval
občany o zisku naší historicky první zlaté olympijské medaile (Bedřich Šupčík,
šplh na laně bez přírazu).
Jedny z prvních televizních záběrů zachycující sportovní akci byly
pořízeny na OH v Berlíně 1936. Snímky obletěly celý svět a většině obyvatelů
planety tak umožnily na malou chvíli nahlédnout do centra dění. Byl to velký
mediální pokrok zcela jistě globálního významu. V roce 1968 byl poprvé využit
přímý přenos z OH v Mexiku, zároveň se v Británii ve stejném roce vysílalo
přímým přenosem barevně. Her v Mnichově, 1972 se zúčastnil stejný počet
žurnalistů jako sportovců. O čtyři roky později, v Montrealu bylo 7000
startujících sportovců a 10 000 novinářů (Binková, 2005).
Téměř ve všech zemích již existují samostatné kanály (většinou několik
kanálů) se sportovní a pohybovou tématikou. Například v roce 1989 byla
založena televize Eurosport (celoevropský kanál), dále pak Extreme Sport, Sky
Sport,… (Lachman, 2005). Sledování on-line umožňuje v hojné míře také
internet. Lidé po celém světě se tak setkávají „společně“ u televizních
a počítačových obrazovek.
60
5 ZÁVĚR
V roce 2002 vydal kolektiv autorů v čele s Josephem Maguirem publikaci
Sport Worlds: a sociological perpective (Maguire et al., 2002), v níž rozdělili
společenský systém na pět oblastí, ve kterých se globalizace projevuje:
technologická;
ekonomická;
migrační;
ideologická;
mediální.
Cílem práce bylo charakterizovat projevy globalizace v těchto pěti
sférách v prostředí tělesné kultury.
Převážně díky analýze dokumentů jsem mohla charakterizovat projevy
globalizace v oblasti tělesné kultury. Vzhledem ke složitosti různých
společenských a systémových vazeb a k širokému dopadu globalizačních
procesů na společnost nelze obecně vyjmenovat všechny projevy globalizace,
ani v tělesné kultuře. V práci jsou proto uvedeny jen některé konkrétní projevy.
Tento postup se tak shoduje s cílem poukázat na některé konkrétní, můžeme
říci výrazné projevy, a povzbudit tak čtenáře k vytváření dalších otázek
a odpovědí v oblasti dopadů a projevů globalizace na tělesnou kulturu. Tyto
otázky se mohou v budoucnu stát podpůrným materiálem pro případné
navázání na diplomovou práci. Tímto považuji cíle mé bakalářské práce
za naplněné.
61
6 SOUHRN
Již z úryvku v úvodu mé bakalářské práce je patrné, že celý svět je
propojen mnohými kulturními, ekonomickými, politickými a jinými vazbami. Tyto
vazby na jedné straně spoutávají svět do souvislejšího celku, na straně druhé
ale mohou prohlubovat jisté rozepře kulturního, politického a jiného charakteru.
Tento jev je nazýván globalizací a je fenoménem novodobého fungování
společnosti.
Práce vznikla na základě analýzy rozličných dokumentů, zejména knih
a článků. Jednou z výzkumných metod se stal rozhovor s Jaroslavem Pavlicou,
členem Horské služby Beskydy. Cílem práce bylo charakterizovat projevy
globalizace v jednotlivých oblastech společenského systému v prostředí tělesné
kultury. Uvedené cíle se mi podařilo naplnit.
Práce pojednává o projevech globalizace v prostředí tělesné kultury.
Vychází z Maguirova et al. (2002) rozdělení společenské sféry do 5 oblastí:
technologické, ekonomické, migrační, ideologické a mediální. V hlavní části
práce se věnuji jednotlivě každé této sféře a uvádím konkrétní příklady projevů
globalizace v TK.
Globalizace se v technologické sféře projevuje rychlým vývojem
a oběhem nových materiálů a technologií. Konání sportovních a jiných akcí
souvisí také s životním prostředím, které je potřeba chránit a udržovat pomocí
technologií. Projevy globalizace v ekonomické sféře jsou patrné zejména
na pořádání velkých akcí, kde se objevuje sponzorství jako symbiotický vztah
sponzora se sportovním celkem (týmy, kluby, sportovci). Vzhledem k tomu,
že je současný vrcholový sport zaměřen převážně jen na výkon, majitelé klubů
nabízejí hráčům, trenérům, funkcionářům, vědcům, atd. výhody spojené se
změnou místa působení. Dochází tak velkoplošně k pracovní migraci – zejména
ve sportu.
Ve 20. století docházelo v oblasti tělesné kultury k jejímu hojnému
ideologickému zneužívání za účelem prosazování politických cílů. Dnes již není
ideologický podtext tolik patrný, nicméně specifické prostředí tělesné kultury je
stále malým/velkým bojištěm pro uskutečňování „vyšších zájmů“ – ať už se
jedná o světový trh, prosazování politických názorů či současnou masovost
62
vrcholového sportu. K šíření idejí hojně přispívají média, která díky stále
zdokonalovaným technologiím zefektivňují přenos informací po celém světě.
V oblasti tělesné kultury se média zaměřují na rychlost přísunu informací, jejich
aktuálnost a způsob podání. Velký globalizační potenciál má reklama
a sponzoring.
63
7 SUMMARY
The introduction to my thesis already shows that the whole World is
connected by many cultural, economic, political and the other bonds. These
bonds bind the world into more coherent unit, however, on the other hand, they
may intensify certain disputes of the cultural, political and other nature. This
phenomenon is called globalization and is common for the modern society.
The methodology was based on the analysis of various documents,
especially books and articles. Nevertheless, one of the research methods was
also an interview with Jaroslav Pavlica, a member of the Mountain Rescue
Service Beskydy. The aim of this work was to characterize the manifestations
of globalization in individual areas of social system in the physical culture.
The aim of this work was fullfilled.
The thesis deals with the display of globalization in physical culture.
Based on Maguire et al. (2002), the distribution of the social sphere falls into 5
areas: technological, economic, migrational, ideological and media related.
In the main part I focus individually on each sphere and mention specific
examples of the manifestation of globalization.
In the technology sector, globalization reflected the rapid development
and circulation of new materials and technologies. The sports and other events
are linked with our environment, which is necessary to protect and maintain
through technology. The displays of globalization in the economic sphere are
particularly noticeable on large-scale events, which present the sponsorship as
a symbiotic relationship between the sponsor and sports complex (teams, clubs,
athletes). Whereas the current professional sport focuses predominantly on the
performance, club owners offer players, coaches, officials, scientists, etc. the
benefits associated with the change of site of action. This leads to large-scale
labor migration – especially in sports.
In the 20th century, an abundant ideological abuse of sports for assertion
of political goals began to occur in the field of physical culture. Today, the
ideological subtext is not that obvious, however, the physical culture is still small
/ big battleground for the implementation of the "higher interests" – whether it is
a global market, promoting of political views or the current mass character
64
of professional sport. The media have a major contribution to the spread
of ideas, due to the constantly improving technology streamlines that transfer
of information across the globe. In the field of physical culture, the media focus
on the speed of the flow of information, its authenticity and the method
of delivering the news. The advertising and the sponsorship offer a great
globalization potential.
65
8 REFERENČNÍ SEZNAM
Binková, P. (2005). Ideologie, sport a mediální událost [Electronic version].
Revue pro média, (5)11, 8 – 14. Retrieved 1. 4. 2013 from the World
Wide Web: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue11/esej_binkova_11.htm
Boyle, R., & Haynes, R. (2005). Šport, média a populárna kultúra: teoretické
otázky [Electronic version]. Revue pro média, (5)11, 23 – 29. Retrieved
1. 4. 2013 from the World Wide Web:
http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue11/preklad_bolye_haynes_11.pdf
Dlouhá, J. (2006). Ekonomická funkce vědy. In J. Dlouhá, J. Dlouhý, & V.
Mezřický, Globalizace a globální problémy (pp. 275 – 290). Praha:
Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí.
Dovalil, J. et al. (2004). Olympismus. Praha: Olympia.
Ehl, M. (2001). Globalizace pro a proti. Praha: Academica.
Ehl, M. (2003). Diskuze o globalizaci – rozdíl českého a světového diskurzu.
Mezinárodní vztahy, 38(4), 87 – 94. Retrieved 26. 1. 2012 from the World
Wide Web: http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/95
Evropská komise (2007). Bílá kniha o sportu. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky
Evropských společenství.
Fafejta, M. (2005). Historie globalizace, její klady a zápory. In B. Hodaň (Ed.),
Tělesná výchova, sport a rekreace v procesu současné globalizace (pp.
8 – 14). Olomouc: Fakulta tělesné kultury.
Giddens, A. (1999). Sociologie. Praha: Argo.
Giddens, A. (2000). Unikající svět: jak globalizace mění náš život. Praha:
Sociologické nakladatelství.
Grexa, J., & Strachová, M. (2011). Dějiny sportu: přehled světových a českých
dějin tělesné výchovy a sportu. Brno: Masarykova univerzita Brno.
Heintz, B., & Werron, T. (2011). Wie ist Globalisierung möglich? Zur Entstehung
globaler Vergleichshorizonte am Beispiel von Wissenschaft und Sport
[Electronic version]. Kölner Zeitschrift für Soziologie und
Sozialpsychologie, 63(3), 359 – 394. Retrieved 15. 12. 2012 from World
66
Wide Web: http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs11577-011-0142-
5?LI=true.
Hendl, J. (1997). Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum.
Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita
Palackého v Olomouci.
Hodaň, B. (2006). Sociokulturní kinantropologie I. Úvod do problematiky. Brno:
Masarykova univerzita.
Hodaň, B. (2007). Sociokulturní kinantrpologie II. Systémové pojetí tělesné
kultury. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Holý, T. (2007). Globalizace a sport. Bakalářská práce, Masarykova univerzita,
Fakulta sportovních studií, Brno.
Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál, s.r.o.
Jarvie, G. (2006). Sport, Culture and Society. New York: Routledge.
Kosík, M. (2011). Olympismus okem autora. Brno: Tribun EU.
Kreft, L. (2012). Sport as a drama. Journal of the Philosophy of Sport, (32)2,
219 – 233.
Lachman, T. (2005). Televize a média: láska na první pohled [Electronic
version]. Revue pro média, (5)11, 30 – 32. Retrieved 1. 4. 2013 from the
World Wide Web:
http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue11/portret_lachman_11.pdf
Maguire, J., Jarvie, G., Mansfield, L., & Bradley, J. (2002). Sport worlds: a
sociological perpective. Champaign: Human Kinetics.
Mezřický, V. (2003). Globalizace. Praha: Portál, s. r. o.
Navrátil, A., Mudra, V., & Malý, J. (2010). Sportovní stavby. Praha: České
vysoké učení technické v Praze.
Novotný, J., Hobza, V., Novák, T., Chvojka, P., &Komínek T. (2009).
Ekonomika sportu. Praha: Oeconomica.
Olivová, V. (1988). Sport a hry ve starověkém světě. Praha: Artia.
67
Rowe, D., & Lawrence, G. (1996). Beyond National Sport: Sociology, History
and Posmodernity. Sporting Traditions, 12(2), 3 – 16. Rerieved 10. 12.
2012 from Web of Science database on the World Wide Web:
http://www.aafla.org/SportsLibrary/SportingTraditions/1996/st1202/
st1202c.pdf
Sekot, A. (2003). Sport a společnost. Brno: Paido.
Sekot, A. (2005). Globalizace versus sportovní migrace. In B. Hodaň (Ed.),
Tělesná výchova, sport a rekreace v procesu současné globalizace (pp.
89 – 101). Olomouc: Fakulta tělesné kultury.
Sekot, A., Blahutková, M., Dvořáková, Š. & Sebera, M. (2004). Kapitoly ze
sportu. Brno: Masarykova univerzita.
Suša, O. (2006). Sociální rozměr a sociologické pojetí globalizace. In J. Dlouhá,
J. Dlouhý, & V. Mezřický, Globalizace a globální problémy (pp. 255 –
274). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního
prostředí.
Vysekalová, J., & Mikeš, J. (2007). Reklama: jak dělat reklamu (2nd ed.).
Praha: Grada Publishing a. s.
68