VÝVOJ GEODETICKÝCH ZÁKLADŮ V ČR

Hlávka Miroslav

Historie 1525 matematik a astronom Jean Fernel

určoval poloměr Země pomocí počítadla na vozu (určil poloměr 6373 km)

1613 použití trigonometrické sítě pro výpočet meridiánového oblouku (síť měla 13 vrcholů a 3 základny)

Trigonometrické sítě na našem území

Katastrální triangulace 1821-

1864

Vojenská síť 1862-

1898

Jednotní trigonometrická síť katastrální 1920-1957

Astronomicko-geodetická síť

Souřadnicový systém 1942

Souřadnicový systém 1942/83

Katastrální triangulace

První geodetický základ na našem území (v

sázích, později v metrické míře)

Aby nedošlo k velkému zkreslení bylo použito

více souřadných systémů v Cassiniho

zobrazení (každý systém měl v počátku

významný bod I. řádu

Obsahovala body I-IV řádu

Vojenská triangulace

Poměrně přesná síť I. Řádu s jedinou

základnou u Josefova, střední chyby ve směru

0,93‘‘ polovina uzávěrů pod 1‘‘

Síť byla zpracovány na referenčním Besselově

elipsoidu

Nedostatkem bylo chybná orientace celé sítě

(10‘‘ v azimutu) a určení rozměru sítě z jedné

základny

Jednotná trigonometrická síť katastrální

Budování JTSK probíhalo v těchto základních etapáchZaměření základní trigonometrické sítěZaměření a zpracování bodů I. ŘáduZaměření a zpracování ostatních bodů (II.-V.

řádu)Snaha co nejrychleji vybudovat základ pro

nově vzniklou republikuNebyla provedena nová astronomická měřeníNebyly měřeny geodetické základny aSíť nebyla spojena se sítěmi okolních států

Bylo převzato část měření z vojenské triangulace

Taktéž její tvar a orientace byla převzata z vojenské triangulace

Převzaté měření se transformovalo pomocí 107 identických bodů do křovákova zobrazení

Souřadnicový systém 1942 (S-42)

Od roku 1931 se budovala astronomicko-geodetická síť pro kterou bylo změřeno:Úhlově 227 trojúhelníků s e144 vrcholyAstronomicky 53 bodů6 základen (invarovými dráty)Gravimetricky okolí 108 bodů I. řádu a 499

bodů II. řáduČástečné spojení s trigonometrickými sítěmi

sousedních států

Souřadnicový systém 1942/83Došlo k ke zpřesnění a doplnění naměřených

hodnot AGSZměřeno 12 délek stran elektronickými

dálkoměry (z toho 6 původních základen)Nově změřeny astronomické souřadnice a

azimuty na některých bodech (na většině bylo provedeno pouze kontrolní měření

Byly nově určeny tížnicové odchylkyByly opraveny některé úhly Spojení se sítěmi okolních států (NDR,

Polskem, SSSR a Maďarskem)

Prostorové sítě

• Síť NULRAD 1991-1992 • Síť DOPNUL 1994-1995 • Základní geodynamická síť (ZGS) 1995- • SÍŤ CZEPOS (Česká síť permanentních stanic

pro určování polohy) 2005- • Vybrané body ČSTS, Vybrané zhušťovací body

1996-2006

Síť NULRAD (nultého řádu)Byla určení prostorová poloha 19 bodů

metodou kosmické geodézie (v systému ETRSKritéria výběru bodů:

Geometrická konfiguracePříslušnost k AGSMožnost centrického umístění(nebo

excentricky do 100m)Splnění technických podmínek pro měření GPS

Geodetický základ pro Evropskou síť EUREF

Síť DOPNUL (doplnění nultého řádu)Průměrná vzdálenost mezi body cca 25kmCelkem bylo změřeno 176 bodů v deseti

sektorechBody musely splňovat kritéria pro měření GPSVýpočty a vyrovnání bylo provedeno VUGTKNa bodech bylo měřeno pouze 1 den(na bodech NULRAD tři dny)

Základní geodynamická síťSlouží ke sledování pohybů zemského

povrchuJe opakovaně zaměřována metodou GPS,

velmi přesnou nivelací a gravimetrickyVětšina bodů má hloubkovou stabilizaci s

pilířem

Síť CZEPOSPoskytuje uživatelům GNSS korekční data (v

reálném čase i postprocessing)k určení přesné polohy

Provozuje a spravuje Zeměměřický úřadObsahuje 26 stanic rovnoměrně rozmístěných

po ČR

Vybrané TB a ZhBBylo zaměřeno 3096 TB a ZhB v systému

ETRS 89 metodou GPSTouto sítí se zahustila síť DOPNULTyto body byly použity pro tvorbu globálního

transformačního klíče pro převod z ETRS 89 do S-JTSK

Děkuji za pozornost