Vodní toky - úvodVodní toky - úvod

Náplň předmětuNáplň předmětu

Předmět Předmět Vodní tokyVodní toky na FSv je zaměřen na tyto oblasti na FSv je zaměřen na tyto oblasti charakter toku ve vazbě na hydrologické podmínky povodícharakter toku ve vazbě na hydrologické podmínky povodí přirozené morfologické procesy a vývojové tendence na přirozené morfologické procesy a vývojové tendence na

neovlivněném vodním toku neovlivněném vodním toku hydraulika proudění v korytě toku a interakce toku s okolním hydraulika proudění v korytě toku a interakce toku s okolním

prostředímprostředím technická opatření na vodním toku (úpravy)technická opatření na vodním toku (úpravy) obnovobnovuu a podpor a podporuu přírodního charakteru toku (revitalizace přírodního charakteru toku (revitalizace

toku)toku) vodní tok v urbanizovaném prostředí (rizika vers. přínosy pro vodní tok v urbanizovaném prostředí (rizika vers. přínosy pro

společnost)společnost) správní a provozní činnost na vodním tokusprávní a provozní činnost na vodním toku a jeho ekonomika a jeho ekonomika legislativa a vodohospodářské plánování v území hlavních legislativa a vodohospodářské plánování v území hlavních

povodí ČRpovodí ČR

Význam předmětuVýznam předmětu

Poznatky pro návrh realizace a posouzení účinků významných Poznatky pro návrh realizace a posouzení účinků významných vodních staveb a činností na toku ovlivňujících vodních staveb a činností na toku ovlivňujících

hydrologický a morfologický charakter toku (přeložky toků - hydrologický a morfologický charakter toku (přeložky toků - důlní činnost, odlehčovací kanály- součást protipovodňové důlní činnost, odlehčovací kanály- součást protipovodňové ochrany území, úpravy toku)ochrany území, úpravy toku)

riziko pro obyvatelstvo v blízkosti toku (změna transportní a riziko pro obyvatelstvo v blízkosti toku (změna transportní a průtočné kapacity koryt vodních toků)průtočné kapacity koryt vodních toků)

efektivní návrh staveb v blízkosti toků efektivní návrh staveb v blízkosti toků ochrana přirozeného režimu tokuochrana přirozeného režimu toku

Pohled na vodní tokPohled na vodní tok

1.1. Vodní tok je páteří krajiny (říční síť, distribuce vody na Vodní tok je páteří krajiny (říční síť, distribuce vody na zemském povrchu).zemském povrchu).

2.2. Určující prvek v osidlování krajiny (velká města vždy u Určující prvek v osidlování krajiny (velká města vždy u toku).toku).

3.3. Toky se mění v čase i prostoru jako nic jiného na Zemi.Toky se mění v čase i prostoru jako nic jiného na Zemi.

4.4. Tok je vnímám jako „jednotka“ (od pramene k moři) Tok je vnímám jako „jednotka“ (od pramene k moři)

5.5. Málokdo zná „svou řeku“ celou – ne lineární kontinuum Málokdo zná „svou řeku“ celou – ne lineární kontinuum ale izolované úseky ale izolované úseky

Aglomerace v blízkosti tokůAglomerace v blízkosti toků

vznikající mega-aglomerace (propojení 12 měst - 42 mil. vznikající mega-aglomerace (propojení 12 měst - 42 mil. obyv.) v deltě řeky Si-tíang (Perlová řeka) – splavná od obyv.) v deltě řeky Si-tíang (Perlová řeka) – splavná od Wu-čou, podél toku a přítoků cca 2000 km ochranných hrázíWu-čou, podél toku a přítoků cca 2000 km ochranných hrází

Zájmy na tokuZájmy na toku

1.1. Obživa - rybolov, první rozsáhlé dopravní cestyObživa - rybolov, první rozsáhlé dopravní cesty

2.2. Zdroj vody a recipient pro vypouštění „použitých“ vod – Zdroj vody a recipient pro vypouštění „použitých“ vod – jakost vody, hygiena, rituáljakost vody, hygiena, rituál

3.3. Povodňová ochrana, urbanismus 18.-19. století (cílená Povodňová ochrana, urbanismus 18.-19. století (cílená regulace v zástavbě – dostupnost vody ale i ochrana před regulace v zástavbě – dostupnost vody ale i ochrana před ní).ní).

4.4. Plavba (přepravní cesta), hydroenergetika (obnovitelný Plavba (přepravní cesta), hydroenergetika (obnovitelný zdroj) – zásahy do ekosystému tekoucích vodzdroj) – zásahy do ekosystému tekoucích vod

5.5. Více zájmů – konflikty, třeba rozumné užívání +ochrana Více zájmů – konflikty, třeba rozumné užívání +ochrana (akcentováno 20.-21. století)(akcentováno 20.-21. století)

6.6. Estetika ( co je krásné, co přírodní, …)Estetika ( co je krásné, co přírodní, …)

Přirozený x ovlivněný vývojPřirozený x ovlivněný vývoj Přirozený VT ( v dnešní krajině ? – prakticky nelze najít)Přirozený VT ( v dnešní krajině ? – prakticky nelze najít) Toky ovlivněné dominantními přirozenými procesy (např. Toky ovlivněné dominantními přirozenými procesy (např.

koryta řek v Bangladeši – přirozené procesy převládají nad koryta řek v Bangladeši – přirozené procesy převládají nad vlivem člověka)vlivem člověka)

Většina toků ovlivněna lidskou činností související s Většina toků ovlivněna lidskou činností související s využíváním vodního toku a okolního územívyužíváním vodního toku a okolního území

Faktory přirozeného vývoje říční sítěFaktory přirozeného vývoje říční sítě

Endogenní síly (vývoj zemské kůry – hlubinné pochody, Endogenní síly (vývoj zemské kůry – hlubinné pochody, přesuny ker, seismicita, okamžité projevy)přesuny ker, seismicita, okamžité projevy)

Geologické složení zemského povrchu (pokryvných Geologické složení zemského povrchu (pokryvných útvarů)útvarů)

Morfologie povrchuMorfologie povrchu Exogenní projevy (eroze vodní, větrná , biologická Exogenní projevy (eroze vodní, větrná , biologická

nebo chemická koroze, dlouhodobé projevy)nebo chemická koroze, dlouhodobé projevy) Vsakovací schopnosti zemského povrchu (infiltrace, Vsakovací schopnosti zemského povrchu (infiltrace,

povrchový odtok, podpovrchový odtok)povrchový odtok, podpovrchový odtok) Množství atmosférických srážekMnožství atmosférických srážek Mechanický účinek vegetaceMechanický účinek vegetace

Topografie povrchu ZeměTopografie povrchu Země

Rozložení srážek na ZemiRozložení srážek na Zemi

Hlavní světová povodíHlavní světová povodí

Atlantský oceán 40% pevnin, Arktický oceán 13%, Tichý oceán 11,5%, Indický oceán 11%, Antarktický oceán 8%, pevnina bez odtoku 16,5%

Bezodtoké (erdorheic) oblastiBezodtoké (erdorheic) oblastinapř. Kaspické moře, Aralské j.,…, Mrtvé mořenapř. Kaspické moře, Aralské j.,…, Mrtvé moře

Řeky světaŘeky světa

Řeky EvropyŘeky Evropy

Řeky EvropyŘeky Evropy

Řeky AsieŘeky Asie

Řeky severní AmerikyŘeky severní Ameriky

Řeky USAŘeky USA

Řeky jižní AmerikyŘeky jižní Ameriky

Řeky AfrikyŘeky Afriky

Řeky AustrálieŘeky Austrálie

1

2

1 – Murray r.

2 – Darling r.

3 – Macumba r.

4 – Cooper cr.

3

4

Historie Historie říčního inženýrství v ČRříčního inženýrství v ČR

Na našem území souvisí především s úpravami vodních toků se snahami o aktivní Na našem území souvisí především s úpravami vodních toků se snahami o aktivní ochranu před velkými vodami a jejich hospodářské a dopravní využití.ochranu před velkými vodami a jejich hospodářské a dopravní využití.

XV.-XVI. stol. silný rozvoj rybničního hospodaření v Čechách (v té době bylo jen XV.-XVI. stol. silný rozvoj rybničního hospodaření v Čechách (v té době bylo jen v Čechách přibližně 25 000 rybníků) – výstavba náhonů na přivádění a odvod v Čechách přibližně 25 000 rybníků) – výstavba náhonů na přivádění a odvod vody z rybničních soustav, využití vodní síly (mlýny), plavení dřeva, zásobování vody z rybničních soustav, využití vodní síly (mlýny), plavení dřeva, zásobování vodou, převody vod mezi povodímivodou, převody vod mezi povodími

Oblast horního Labe – pardubická a chlumecko-cidlinská rybniční soustava Oblast horního Labe – pardubická a chlumecko-cidlinská rybniční soustava (Vilém z Pernštejna)(Vilém z Pernštejna)

Oblast Třeboňska – jihočeská rybniční soustava (Štěpánek Netolický, Jakub Oblast Třeboňska – jihočeská rybniční soustava (Štěpánek Netolický, Jakub Krčín) s díly Zlatá Stoka ( napájení soustavy) a Nová Řeka (odlehčovací kanálKrčín) s díly Zlatá Stoka ( napájení soustavy) a Nová Řeka (odlehčovací kanál z z LuLužnice do Nežárky)žnice do Nežárky)

Podpora přirozené splavnosti řek, začátkem XVIII. stol. stát se podílí na udržbě Podpora přirozené splavnosti řek, začátkem XVIII. stol. stát se podílí na udržbě splavnosti Vltavy, přelom XVIII./XIX. stol. Schwarzenberský kanál vodní kanál splavnosti Vltavy, přelom XVIII./XIX. stol. Schwarzenberský kanál vodní kanál pro splavování dřeva ze šumavských lesů do Vltavy a k Dunajipro splavování dřeva ze šumavských lesů do Vltavy a k Dunaji

1883 usnesení zemského sněmu o soustavných úpravách toků1883 usnesení zemského sněmu o soustavných úpravách toků 1901-1907 vodocestné zákony1901-1907 vodocestné zákony

SoučasnostSoučasnost říčního inženýrstvíříčního inženýrství Vodní zákon Vodní zákon 138/138/1973 1973 Sb., Sb., přepracován v důsledku společenských změn a přepracován v důsledku společenských změn a

povodně r. 1997 na povodně r. 1997 na 254/2001 Sb.254/2001 Sb., postupně řada změn: , postupně řada změn: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 25/2008 Sb., 167/2008 Sb., 181/2008 Sb.25/2008 Sb., 167/2008 Sb., 181/2008 Sb.

Koncepce státní správy vodohospodářsky významných vodních toků pomocí Koncepce státní správy vodohospodářsky významných vodních toků pomocí odborných organizací - podniky odborných organizací - podniky PovodíPovodí, s.p. , s.p.

Drobné vodní toky - Zemědělská vodohospodářská správa (Drobné vodní toky - Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHSZVHS) () (pozor!!!! pozor!!!! od 1.1.2011 transformace ZVS a předání kompetencíod 1.1.2011 transformace ZVS a předání kompetencí při správěpři správě), ), Lesy ČRLesy ČR, s.p., , s.p., obce (např. v Praze MHMP – Odbor ochrany prostředí – údržba obce (např. v Praze MHMP – Odbor ochrany prostředí – údržba Lesy hl. m. Prahy Lesy hl. m. Prahy ).).

SVP SVP - směrnice pro systematické plánování v oblasti vod, poměrně unikátní - směrnice pro systematické plánování v oblasti vod, poměrně unikátní koncepce plánování v celosvětovém měřítku, musí z něho vycházet koncepce plánování v celosvětovém měřítku, musí z něho vycházet vodoprávní úřady při rozhodování.vodoprávní úřady při rozhodování.

1949-1953 jako 1949-1953 jako Státní vodohospodářský plán republiky ČeskoslovenskéStátní vodohospodářský plán republiky Československé , , zásady hospodaření s vodami dle zákona č.11/1955 Sb., priorita - zásady hospodaření s vodami dle zákona č.11/1955 Sb., priorita - pokrývání pokrývání požadavků na zdroje vody.požadavků na zdroje vody.

1975-1976 1975-1976 Směrný vodohospodářský plánSměrný vodohospodářský plán ČSRČSR (dosud platný s dílčími (dosud platný s dílčími změnami), zakotven v 138/1973 Sb., zdůrazněn i požadavek ochrany vodních změnami), zakotven v 138/1973 Sb., zdůrazněn i požadavek ochrany vodních útvarů a příslušných ekosystémůútvarů a příslušných ekosystémů

SVP nyní musí vyhovět všem požadavkům Rámcové Směrnice pro politiku SVP nyní musí vyhovět všem požadavkům Rámcové Směrnice pro politiku Evropského společenství v oblasti vody Evropského společenství v oblasti vody 2000/60/EC2000/60/EC (WFD) (WFD)

Plánování - oblasti povodíPlánování - oblasti povodí

SoučasnostSoučasnost říčního inženýrstvíříčního inženýrství Plán hlavních povodí ČRPlán hlavních povodí ČR (pořizují kompetentní ministerstva – (pořizují kompetentní ministerstva – MZeMZe, ,

MŽP + dotčené ústřední správní úřady a KrÚ) MŽP + dotčené ústřední správní úřady a KrÚ) Plány oblastí PovodíPlány oblastí Povodí (pořizují správci povodí + příslušné KrÚ) – (pořizují správci povodí + příslušné KrÚ) –

konečný návrh přijat 12/2009konečný návrh přijat 12/2009obsah:obsah: 1. Užívání vod a jeho vliv na stav vod 1. Užívání vod a jeho vliv na stav vod

2. Stav a ochrana vodních útvarů 2. Stav a ochrana vodních útvarů

3. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny 3. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny

4. Odhad dopadů opatření na stav vod 4. Odhad dopadů opatření na stav vod

5. Ekonomická analýza užívání vod5. Ekonomická analýza užívání vod

Opět v souladu s Opět v souladu s legislativou EClegislativou EC

Říční síť ČRŘíční síť ČR Celková délka říční sítě je 59 890 km, z toho asi ¼ délky jsou toky Celková délka říční sítě je 59 890 km, z toho asi ¼ délky jsou toky

vodohospodářsky významné (14 120 km)vodohospodářsky významné (14 120 km)

Správa povodíSpráva povodí Správu vodohospodářsky Správu vodohospodářsky významnýchvýznamných toků vykonávají podniky toků vykonávají podniky

Povodí, s.p.,Povodí, s.p., Na správě Na správě drobnýchdrobných vodních toků se podílí celá řada subjektů vodních toků se podílí celá řada subjektů

Mezinárodní tokyMezinárodní toky Území ČR je rozvodí hlavních evropských toků, povodí Území ČR je rozvodí hlavních evropských toků, povodí Labe, Odry, Labe, Odry,

Moravy Moravy patří k mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a patří k mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje.Dunaje.

Vody odtékající z ČR – sledována kvantita i kvalita Vody odtékající z ČR – sledována kvantita i kvalita

Tok - definiceTok - definice Vodní tok (VT)Vodní tok (VT) §43 254/2001 Sb. – povrchové vody tekoucí §43 254/2001 Sb. – povrchové vody tekoucí

vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých ( i vody ve slepých to včetně vod v nich uměle vzdutých ( i vody ve slepých ramenech, úseky přechodně tekoucí v přirozených podzemních ramenech, úseky přechodně tekoucí v přirozených podzemních dutinách nebo úseky zakryté). Rozhoduje vodoprávní úřad.dutinách nebo úseky zakryté). Rozhoduje vodoprávní úřad.

Koryto VTKoryto VT §44 – pozemek evidovaný v katastru jako vodní plocha, §44 – pozemek evidovaný v katastru jako vodní plocha, přes který teče vodní tok; část pozemku zahrnující dno a břehy přes který teče vodní tok; část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která se koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která se nevylévá do přilehlého území.nevylévá do přilehlého území.

Řeka (river)Řeka (river)

ŘekaŘeka je přirozeným je přirozeným vodním tokemvodním tokem (stream, water course)(stream, water course) . Ve srovnání s . Ve srovnání s potokem má obvykle větší potokem má obvykle větší průtokprůtok (flow rate, discharge)(flow rate, discharge), délku nebo rozlohu , délku nebo rozlohu povodípovodí (river basin, catchment, watershed)(river basin, catchment, watershed)

Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí:Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí: horní tok, s převahou horní tok, s převahou erozeeroze (erosion) (erosion), charakteristické je říční údolí ve tvaru , charakteristické je říční údolí ve tvaru

"V" s minimem usazenin "V" s minimem usazenin střední tok, kde se projevuje eroze i střední tok, kde se projevuje eroze i sedimentacesedimentace (sedimentation)(sedimentation), říční údolí , říční údolí

je plošší a s již významným podílem je plošší a s již významným podílem usazeninusazenin (sediments, deposits).(sediments, deposits). Koryto Koryto toku má tvar písmena "U". toku má tvar písmena "U".

dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní sedimentaci vznikají rozsáhlé sedimentaci vznikají rozsáhlé říční nivyříční nivy (alluvial plain).(alluvial plain).

Další pojmy:

PotokPotok, , bystřinabystřina, , veletokveletok, , pramenpramen , , ústíústí , , deltadelta, , soutoksoutok, , zdrojnicezdrojnice, , meandrmeandr

MeandrMeandrMeandrMeandr je zákrut řeky, způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a je zákrut řeky, způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé. Na tvar říčních meandrů má vliv i Coriolisova síla. Rozdíl usazováním na straně druhé. Na tvar říčních meandrů má vliv i Coriolisova síla. Rozdíl mezi prostým říčním zákrutem a meandrem bývá stanoven normativně, obvykle se mezi prostým říčním zákrutem a meandrem bývá stanoven normativně, obvykle se udává, že středový úhel oblouku musí být větší než 180°.[1] Břehy meandrů se nazývají udává, že středový úhel oblouku musí být větší než 180°.[1] Břehy meandrů se nazývají jesepní (vnitřní břeh) a výsepní (vnější břeh). Někdy může dojít k protnutí šíje meandru a jesepní (vnitřní břeh) a výsepní (vnější břeh). Někdy může dojít k protnutí šíje meandru a vzniku okrouhlíku. Následným zahloubením říčního koryta se může meandr zcela oddělit vzniku okrouhlíku. Následným zahloubením říčního koryta se může meandr zcela oddělit od říčního toku a vznikne mrtvé rameno řeky, meandrové jezero. od říčního toku a vznikne mrtvé rameno řeky, meandrové jezero. Meandry volnéMeandry volné se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, kde se zpomaluje rychlost vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu. kde se zpomaluje rychlost vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu. Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok. Volné meandry se pohybují postupně po směru toku. To je dáno tím, přemisťuje svůj tok. Volné meandry se pohybují postupně po směru toku. To je dáno tím, že nejvíce nejsou vystaveny boční erozi nárazové břehy ve vrcholu oblouku, ale v určité že nejvíce nejsou vystaveny boční erozi nárazové břehy ve vrcholu oblouku, ale v určité vzdálenosti po proudu. Tímto způsobem dochází nejen k posouvání meandrů, ale může vzdálenosti po proudu. Tímto způsobem dochází nejen k posouvání meandrů, ale může dojít k protnutí šíje meandru. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a mrtvá ramena. dojít k protnutí šíje meandru. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a mrtvá ramena. Typickými příklady jsou dolní tok Moravy či Labe v Polabské nížině. Typickými příklady jsou dolní tok Moravy či Labe v Polabské nížině. Meandry zaklesléMeandry zakleslé, též meandry zaklesnuté, vznikají v místech, kde řeka vytváří , též meandry zaklesnuté, vznikají v místech, kde řeka vytváří hluboké údolí v tvrdých horninách. V takových místech řeka snadno své koryto přemístit hluboké údolí v tvrdých horninách. V takových místech řeka snadno své koryto přemístit nemůže a zařezává se hlouběji. Jako příklady lze uvést střední tok Vltavy či Dyje. nemůže a zařezává se hlouběji. Jako příklady lze uvést střední tok Vltavy či Dyje.

MeandrMeandr

Meandry volnéMeandry volné

Meandry zaklesléMeandry zakleslé

Říční kategorie - hydrologický řád (počet Říční kategorie - hydrologický řád (počet posloupných zaústění)posloupných zaústění)

Řeky jsou rozděleny podle ústí do následujících kategorií:Řeky jsou rozděleny podle ústí do následujících kategorií: řeka řeka I. kategorieI. kategorie je řeka, která ústí přímo do moře (v je řeka, která ústí přímo do moře (v ČRČR jsou takovéto řeky jsou takovéto řeky

jen dvě – jen dvě – LabeLabe a a OdraOdra ) ) řeka řeka II. kategorieII. kategorie je řeka, která ústí do řeky I. kategorie (v ČR např. je řeka, která ústí do řeky I. kategorie (v ČR např. VltavaVltava, ,

MoravaMorava, , OstraviceOstravice) ) řeka řeka III. kategorieIII. kategorie je řeka, která ústí do řeky II. kategorie (v ČR např. je řeka, která ústí do řeky II. kategorie (v ČR např. SázavaSázava, ,

DyjeDyje) ) řeka řeka IV. kategorieIV. kategorie je řeka, která ústí do řeky III. kategorie (v ČR např. je řeka, která ústí do řeky III. kategorie (v ČR např. SvratkaSvratka

, , ÚslavaÚslava) ) pátá kategorie se už nezavádí, i když i takové řeky existujípátá kategorie se už nezavádí, i když i takové řeky existují

Pořadí tokuPořadí toku – hierarchizace přítoků v říční síti (Horton- – hierarchizace přítoků v říční síti (Horton-Strahlerovo číslo)Strahlerovo číslo)

Popis toku – staničení, (říční kilometráž)Popis toku – staničení, (říční kilometráž)

Říční kilometrŘíční kilometr udává udává kilometrickoukilometrickou vzdálenost určitého místa na vodním vzdálenost určitého místa na vodním toku od toku od ústíústí této této řekyřeky nebo nebo potokupotoku do jiného toku nebo vodní plochy. do jiného toku nebo vodní plochy.

Nultý říční kilometr je situován k ústí řeky a směrem proti proudu se Nultý říční kilometr je situován k ústí řeky a směrem proti proudu se kilometrykilometry přičítají. Toto obrácené pořadí je dáno tím, že je většinou velmi přičítají. Toto obrácené pořadí je dáno tím, že je většinou velmi obtížné přesně určit počátek obtížné přesně určit počátek vodníhovodního toku, jelikož toku, jelikož pramenpramen je často špatně je často špatně dohledatelný, či je časté, že se pramen s dohledatelný, či je časté, že se pramen s časemčasem pohybuje. Oproti tomu pohybuje. Oproti tomu soutok, či ústi toku je dobře definovatelné a ve většině případu pevně dané soutok, či ústi toku je dobře definovatelné a ve většině případu pevně dané (výjimku tvoří (výjimku tvoří říční deltyříční delty, které vytvářejí rozsáhlé plošiny a posunují ústí , které vytvářejí rozsáhlé plošiny a posunují ústí toku).toku).

Říční staničeníŘíční staničení je vyznačení podélné polohy na řece pomocí pravidelně je vyznačení podélné polohy na řece pomocí pravidelně rozmístěných tabulí, nápisů či podobných značek na břehu řeky. Kilometráž rozmístěných tabulí, nápisů či podobných značek na břehu řeky. Kilometráž se někdy počítá zvlášť pro dílčí úseky řeky, například od státních hranic. Pro se někdy počítá zvlášť pro dílčí úseky řeky, například od státních hranic. Pro Labe od Mělníka výše se používají dvě různé kilometráže: buď od soutoku s Labe od Mělníka výše se používají dvě různé kilometráže: buď od soutoku s Vltavou, nebo od česko-německé státní hranice.Vltavou, nebo od česko-německé státní hranice.

Patník na soutoku toků

Kilometrovník u plavební cesty -Labe

Nultý kilometr na Labi na CZ-D hranici

Popis toku – statistické údaje (Popis toku – statistické údaje (délka toku, průtok, plocha délka toku, průtok, plocha povodí)povodí)

Délka tokuDélka toku (od pramene k ústí) (od pramene k ústí)

Průměrný průtokPrůměrný průtok AmazonkaAmazonka – 219 000 m3/s – 219 000 m3/s KongoKongo – 41 800 m3/s – 41 800 m3/s MaghnaMaghna (společné ústí řek Maghna, (společné ústí řek Maghna, GangaGanga, , BrahmaputraBrahmaputra – 39 000 m3/s – 39 000 m3/s

Řeky s největším povodímŘeky s největším povodím AmazonkaAmazonka – 6 915 000 km2 – 6 915 000 km2 KongoKongo – 3 680 000 km2 – 3 680 000 km2 NilNil – 3 400 000 km2 – 3 400 000 km2

Povodí Povodí PovodíPovodí je oblast, ze které je oblast, ze které vodavoda odtéká do jedné konkrétní odtéká do jedné konkrétní řekyřeky či či jezerajezera. .

Hranice mezi dvěma povodími se nazývá Hranice mezi dvěma povodími se nazývá rozvodírozvodí. Všechna povodí . Všechna povodí konkrétního konkrétního mořemoře či či oceánuoceánu pak nazýváme pak nazýváme úmoříúmoří..

Povodí je základní jednotkou pro vyhodnocování toků látek v přírodě. Povodí je základní jednotkou pro vyhodnocování toků látek v přírodě. Většina prvků je totiž svými Většina prvků je totiž svými biogeochemickýmibiogeochemickými cykly cykly navázána na vodu, a navázána na vodu, a tak při vyhodnocování toků lze vycházet ze základní tak při vyhodnocování toků lze vycházet ze základní hydrologickéhydrologické bilance bilance povodí, která je dána povodí, která je dána srážkamisrážkami a a průtokemprůtokem na konci povodí. Podobně i na konci povodí. Podobně i správa a údržba toků včetně veškerých správa a údržba toků včetně veškerých protipovodňovýchprotipovodňových opatření se opatření se provádí podle jednotlivých povodí.provádí podle jednotlivých povodí.

Největší povodí na světě má řeka Největší povodí na světě má řeka AmazonkaAmazonka: zahrnuje asi 40 % rozlohy : zahrnuje asi 40 % rozlohy Jižní Ameriky, tj. asi 6 915 000 km2.Jižní Ameriky, tj. asi 6 915 000 km2.

Nejvýznačnější evropská povodí

HydrologieHydrologie - - povodípovodí

Povodí - rozvodnicePovodí - rozvodnice

Nejednoznačnost vymezení hranice povodíNejednoznačnost vymezení hranice povodí Bifurkace –Bifurkace – rozdělení říční sitě na více ramen, odvádějících vodu do jiného povodírozdělení říční sitě na více ramen, odvádějících vodu do jiného povodí

Říční pirátství –Říční pirátství – načepování sousedního povodí zpětnou erozínačepování sousedního povodí zpětnou erozí

Říční pirátstvíŘíční pirátství Casiquiare – přírodní propojení Orinoka a Casiquiare – přírodní propojení Orinoka a

Rio Negro Rio Negro (objeveno 1744 misionářem jezuitou Romanem)(objeveno 1744 misionářem jezuitou Romanem)

Casiquaire (410 km) v oblasti Tamatama odvádí cca 1/3 průtoku Orinoka

přírodní spojnice mezi povodím přírodní spojnice mezi povodím Orinoca a Negra (Amazon) - Orinoca a Negra (Amazon) - kanál Casiquiare kanál Casiquiare

- mapa oblasti dle A. von - mapa oblasti dle A. von Humboldta (1799Humboldta (1799

Hydrologický cyklusHydrologický cyklus

1.1. Výpar a transpiraceVýpar a transpirace2.2. Atmosferický transport. (Velký a malý koloběh)Atmosferický transport. (Velký a malý koloběh)3.3. Srážky, intercepce, …Srážky, intercepce, …4.4. Povrchový a podpovrchový odtokPovrchový a podpovrchový odtok5.5. Transport tokem:Transport tokem:

„„Stroj“ na přeměnu potenciální energie na práci po spáduStroj“ na přeměnu potenciální energie na práci po spáduPráce: Eroze, transport látek, malá část využita –Práce: Eroze, transport látek, malá část využita –hydroenergetika.hydroenergetika.Transformace – fyzikální, chemická, biotická.Transformace – fyzikální, chemická, biotická.

Graf vývoje povodíGraf vývoje povodí

Pravoúhlý graf vývoje povodíPravoúhlý graf vývoje povodí

vyjádření nárůstu plochy povodí podle vzdálenosti od vyjádření nárůstu plochy povodí podle vzdálenosti od pramenepramene

Tvar povodíTvar povodí

Hodnocení tvaru povodí některými ukazateliHodnocení tvaru povodí některými ukazateli

πP2

LΚ RG

Gravelliův koeficient

L

P/π2RE

Koeficient protáhlosti povodí

L – délka povodí LR – délka rozvodnice

P – plocha povodí P – plocha povodí

Tvar povodíTvar povodí

Hodnocení tvaru povodí některými ukazateliHodnocení tvaru povodí některými ukazateli

2L

Pα

Charakteristika povodí

Tvar povodíTvar povodí

Hodnocení tvaru povodí některými ukazateliHodnocení tvaru povodí některými ukazateli

2L

Pα

Charakteristika povodí

Hydrologický cyklusHydrologický cyklus

Výskyt pozemských vodVýskyt pozemských vod

97,2 % vod v oceánech a mořích (slané)97,2 % vod v oceánech a mořích (slané) 2,8 % vod je sladkých2,8 % vod je sladkých

2,2 % v ledovcích2,2 % v ledovcích 0,6 % podzemní voda0,6 % podzemní voda 0,009 % jezera0,009 % jezera 0,001 % v atmosféře0,001 % v atmosféře 0,0001 % v řekách a potocích0,0001 % v řekách a potocích

(% vyjádření v (% vyjádření v objemuobjemu, ale voda z různých zdrojů projde cyklem , ale voda z různých zdrojů projde cyklem za různou dobu !!! - za různou dobu !!! - turnoverturnover))

Výskyt pozemských vodVýskyt pozemských vodDůležité je i hledisko doby oběhu (turnover)Důležité je i hledisko doby oběhu (turnover)

HydrologieHydrologie Hydrologický cyklus - bilanceHydrologický cyklus - bilance

P - R - G - E - T = ΔS

P srážky, [L] nebo [L3 / T]

R odtok, [L] nebo [L3 / T]

R = Rout - Rin

Rout = odtok z povodí jako složka povrchového odtoku z vodního útvaru / hydrologické oblasti

Rin = odtok z povodí jako složka povrchového přítoku do vodního útvaru / hydrologické oblasti

G podzemní odtok, [L] nebo [L3 / T]

G = Gout - Gin

Gout = podzemní odtok jako složka odtoku z vodního útvaru / hydrologické oblasti

Gin = podzemní odtok jako složka přítoku z vodního útvaru / hydrologické oblasti

E evaporace, [L] nebo [L3 / T]

T transpiration, [L] nebo [L3 / T]

ΔS změna zásob, [L] nebo [L3 / T]

Hydrologie Hydrologie – – typy pohybu vody a jejich vliv na typy pohybu vody a jejich vliv na formování odtokuformování odtoku

Podzemní voda – spojitost hladiny p. v. s hladinou v Podzemní voda – spojitost hladiny p. v. s hladinou v tokutoku

Nízký vodní stavNízký vodní stav

Vysoký vodní stavVysoký vodní stav

HydrHydrologieologie – – hydrogram odtoku hydrogram odtoku

HydrHydrologieologie – – schéma odtokového procesu schéma odtokového procesu

Zjednodušené schéma odtokového procesu dle ČSN 73 6511