vesnice Čech severovýchodních jiří cihlář · vesnice severovýchodních Čech v období...

Vesnice seVeroVýchodních Čech v období kolektivizace1948–1960

Jiří Cihlář

Jiř

í Cih

lář

Vesnice seVeroVýchodních Čech V období kolektiVizace 1948–1960

V e s n i c e s e V e r oV ýc h o d n í c h Č e c h

V o b d o b í ko l e k t i V i z ac e 1 9 4 8 – 1 9 6 0

Jiří cihlář

Národní zemědělské muzeum, s. p. o.

2016

Recenzenti: prof. PhDr. František Musil, CSc.PhDr. Jaroslav Šůla, CSc.

Publikace vznikla za podpory Ministerstva zemědělství ČR na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČRCihlář, Jiří Vesnice severovýchodních Čech v období kolektivizace 1948–1960 / Jiří Cihlář. – Praha : Národní zemědělské muzeum, s. p. o., 2016 Anglické resumé ISBN 978-80-86874-73-9 (vázáno) 911.373 * 338.43.02 * 332.025.26:63 * 631.15 * 631.115.8 * 631.115.71 * (437.31-18) – 1948–1968 – 1948–1960 – venkov – Česko – 1948–1968 – zemědělská politika – Česko – 1948–1968 – kolektivizace zemědělství – Česko – 1948–1968 – zemědělská výroba – Česko – 1948–1968 – jednotná zemědělská družstva – Česko – 1948–1968 – státní statky – Česko – 1948–1968 – Čechy severovýchodní (Česko) – monografie 338.3/.4 – Hospodářská a výrobní odvětví [4]

Fotografie na obálce: Rozorávání mezí – JZD Dolany, Městské muzeum v Ústí nad Orlicí,fond: Fotografie, inv. č. F3954.

© Národní zemědělské muzeum, s. p. o., 2016© PhDr. Jiří Cihlář, CSc., 2016ISBN 978-80-86874-73-9

o b s a h

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

PRVNÍ ČÁST: vesnice severovýchodních Čech v období kolektivizace (1948–1953) . . . . . . . . . 17

Kapitola I. Poúnorový vývoj do IX. sjezdu KSČ 1949 První opatření na vesnici po Únoru 1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19Chlumecko-nitranské hnutí a vývoj do přijetí zákona o jednotných zemědělských družstvech (JZD) v roce 1947 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Výsledky parlamentních voleb v květnu 1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Listopadové zasedání ÚV KSČ a úkoly první pětiletky v zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Zákon o JZD a vznik prvních družstev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44IX. sjezd KSČ 1949 – generální linie budování socialismu i v zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Kapitola II. Realizace generální linie IX. sjezdu KSČ v zemědělstvíŽně 1949 a počátek společné práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55Podzim a počátek společných osevů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61Snaha o posílení výrobního zaměření JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Zima 1949–1950 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78Únorové zasedání ÚV KSČ 1950 a společné obdělávání půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

Kapitola III. Počátky přechodu JZD ke společné výroběRealizace únorového zasedání ÚV KSČ 1950 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87Jaký byl stav v jednotlivých okresech? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Jarní práce a jejich plány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96Výkup strojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100Zemědělská výroba a JZD v pohraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102Provádění hospodářsko-technické úpravy půdy (HTÚP) a činnost JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104Státní traktorové stanice (STS) a státní statky na jaře 1950 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114Žně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119Plnění výkupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124JZD a HTÚP v období žní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125Podzimní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131HTÚP a zakládání JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134Přechod ke společné živočišné výrobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Zima 1950–1951 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145Činnost JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153Únorové zasedání ÚV KSČ 1951 a podmínky jeho realizace v kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156Jarní práce a úkoly zemědělské výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167Rozvoj společné živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180Jednání stranických orgánů o zemědělských otázkách v polovině roku 1951 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182STS a státní statky na jaře 1951 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185JZD a žně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188STS a státní statky při žních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194Stav živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197Průběh výkupu obilí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199Směrnice zářijového zasedání ÚV KSČ 1951 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205Podzimní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206Stav živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210Situace v družstvech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212STS a státní statky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

Plnění výkupu a plán zemědělské výroby na rok 1952 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219Zima 1951–1952 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226Stav živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232Snaha o urychlení výstavby JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236Snaha po urychlení mechanizace v zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239Problémy zemědělské výroby na jaře 1952 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241Stav a činnost JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246STS a státní statky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249Některé závěry k roku 1951 a k polovině roku 1952 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252

Kapitola IV. Nástup k masové kolektivizaciŽně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259Rozvoj živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260Usnesení ÚV KSČ k zakládání JZD, státních statků a traktorových stanic (1952) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263STS a státní statky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272Socialistické soutěžení v zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275Plnění výkupu a plán zemědělské výroby na rok 1953 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277Výsledky rostlinné výroby 1952 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280Výsledky živočišné výroby 1952 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283Dokončení výkupu a nový výkupní systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286Pokračování v zakládání JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288STS a státní statky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294Obtíže v pohraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296Zima 1952–1953 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297První měsíce roku 1953 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302Stav rostlinné a živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304Růst obtíží uvnitř JZD a při jejich dalším zřizování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 308STS a státní statky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315Jarní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318Výsledky živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323Růst obtíží v JZD, STS a na státních statcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325Rozvoj socialistické soutěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335Vliv měnové reformy na vesnici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336Průběh žní, výkupu a výsledky živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340Situace uvnitř JZD. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342STS, státní statky a socialistické soutěžení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348Ohlas projevů Antonína Zápotockého a vládního prohlášení z 15. září 1953 . . . . . . . . . . . . . . . 349Podzimní práce, stav rostlinné a živočišné výroby 1953 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353Situace v JZD, STS a na státních statcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354Splnění úkolů první pětiletky v zemědělství Hradeckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358Závěry k období první pětiletky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 360 DRUHÁ ČÁSTvesnice severovýchodních Čech v období stagnace kolektivizace a jejího dokonČení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367

Kapitola I. Stagnace zakládání JZD a první opatření k jejich upevnění (1953–1955)Zima 1953–1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369Plán rozvoje zemědělské výroby na rok 1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374Rozpis dodávek a snaha o zastavení úbytku půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379Stav společné živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381Situace v JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383STS a státní statky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 386Plnění výkupu v zimě 1953–1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390

Jarní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391Stav a činnost JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395Práce STS a státních statků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398Některé problémy zemědělské výroby a jejich zajištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400Volby, příprava a usnesení X. sjezdu KSČ 1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 401Žně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404Stav a problémy JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407STS a státní statky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 409Výkup a socialistické soutěžení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410Rozpis plánu výroby na rok 1955 a tříleté plány rozvoje zemědělské výroby . . . . . . . . . . . . . . . 412Podzimní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416Výsledky zemědělské výroby a kolektivizace 1954 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421Zima 1954–1955 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 426Jarní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437Rozpis zemědělské výroby na rok 1956 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444Vývoj v kraji v období 1953–1955 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446

Kapitola II. Snaha o další zakládání JZD (1955–1957)Zasedání ÚV KSČ v červnu 1955 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449Žně a výsledky výkupu, rostlinné a živočišné výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 450Činnost JZD, STS a státních statků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453Podzimní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457Výsledky zemědělské výroby 1955 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 460Zima 1955–1956 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 467Jarní práce a výsledky zemědělské výroby za 1. pololetí 1956 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472Celostátní konference KSČ 1956 a realizace jejího usnesení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477Podzimní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485Výsledky zemědělství 1956 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 488Zima 1956–1957 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 493Jaro 1957 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497

Kapitola III. Nástup k dokončení kolektivizace severovýchodočeského zemědělství (1957–1960)Žně a obrat v zakládání JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503Podzim 1957 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508Výsledky roku 1957 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512Zima 1957–1958 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 518Jaro 1958 a XI. sjezd KSČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 523Žně a podzimní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527Výsledky zemědělské výroby 1958 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 531Zima 1958–1959 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 535Jaro 1959 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540Žně a podzimní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544Konec roku 1959 a výsledky zemědělské výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547Vývoj zemědělství kraje v první polovině roku 1960 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 550

závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555

summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 561seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 568Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 569Prameny a literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 593

Poděkování

V první řadě děkuji Národnímu zemědělskému muzeu, s. p. o., za vydání mé prá-ce. Za pomoc při získávání potřebných materiálů ze Státního oblastního archivu v Zámrsku patří poděkování Janu F. Křivohlávkovi, totéž platí pro Studijní a vědec-kou knihovnu v Hradci Králové, Jitku Melšovou z Městského muzea v Ústí nad Orli-cí a Zdeňku Honzátkovou z Městské knihovny tamtéž. Zvláštní dík patří mému žáku Ing. Miroslavu Kašparovi, CSc., který se zasloužil o vydání práce.

Vděčně vzpomínám na řadu bývalých členů jednotných zemědělských družstev, pra-covníků státních statků, státních traktorových stanic a národních výborů, kteří mi poskytli své vzpomínky a zkušenosti.

Vřele děkuji členům rodiny za podporu a pochopení pro mou práci na této knize.

V Ústí nad Orlicí 7. října 2016Jiří Cihlář

13

Ú Vo d

Česká vesnice se za dobu své existence proměnila, a to nejen v technologii zeměděl-ské výroby, ale i sociální struktuře a celkovém způsobu života. Dnes vedle tradičního úkolu zajišťování potravin a části surovin pro zpracovatelský průmysl se do popředí dostávají i ekologické cíle, především podíl na formování a udržení životního prostře-dí a nelehké úkoly udržitelnosti zemědělství.

Tímto vývojem prošly a procházejí všechny vyspělé státy. Jde o dlouhodobý pro-ces, který započal v devatenáctém století a pokračuje dodnes. U nás však proběhl v relativně krátké době, v podstatě se změna tradiční vesnice uskutečnila v letech 1948–1960 a v oblasti výrobních metod pokračovala v sedmdesátých letech 20. stole-tí. Tento proces, který se opíral o sovětskou kolektivizaci v třicátých letech a který byl v roce 1957 vtělen do Deklarace přijaté na mezinárodní poradě komunistických a dělnických stran v Moskvě jako zákonitost socialistické revoluce, přinesl naší vesni-ci a rolníkům jako celku nesmírné utrpení, strádání, nespravedlnosti, ztráty na zdra-ví i životech. Na druhé straně však zbavil zemědělství a vesnici dřiny a ostrých sociál-ních rozdílů a postupně docházelo k růstu produkce a produktivity i životní úrovně.1 Je samozřejmé, že tento vývoj poznamenal myšlení rolníků, stejně jako celkový vývoj populaci městskou, v oblasti morální, světonázorové, změnil tradiční hodnoty, vztah k majetku a půdě, odpovědnost k sobě, rodině i zemi, náboženské cítění, pocit poko-ry před Bohem a přírodou. Je zajímavé, že rolníci, i když se nemohli smířit s myšlen-kou vzdát se půdy, individualismu v rozhodování a podřídit se kolektivnímu vedení a trpěli nejrůznějšími sankcemi ze strany státu, přesto i v Jednotných zemědělských družstvech (dále jen JZD) a dalších socialistických výrobních útvarech, např. státních statcích a státních traktorových stanicích, poctivě pracovali a pomohli je upevňovat.2

Přestože se celý proces kolektivizace (později označovaný termínem socializace) opíral o zkušenosti Sovětského svazu, což vedlo k chybným a drastickým metodám při jeho realizaci, např. tzv. likvidaci kulaků, prosadily se také zvláštnosti vyspělého zemědělství v Československu, zvláštnosti sociálních vazeb mezi jednotlivými vrst-vami obyvatel vesnice, jako např. rozvinuté zemědělské družstevnictví nevýrobního typu, sousedská výpomoc, značný počet dělníků bydlících na vesnici a spjatých se zemědělskou prací, nedostatek pracovních sil v zemědělství a další. Proces kolektivi-zace tedy neměl tak tragický průběh jako v SSSR. Přitom však podle evidence mini-sterstva spravedlnosti z roku 1968 činil počet odsouzených a uvězněných rolníků v Československu 35 000. K nim se musí přičíst tisíce povolaných do pomocných tech-nických praporů, postižených dětí při volbě povolání a nuceně vystěhovaných.3

Velká část dosavadních studií o kolektivizaci se zabývala celostátním vývo-jem, regionální práce se zaměřily na zakládání JZD a málo si všímaly dalších složek

1 Radosta, Petr, Protikomunistický odboj, Praha 1993, s. 122.

2 Hermann, Adolf, Mých prvních pět životů, Praha 2000, s. 349.

3 Radosta, P., Protikomunistický odboj, s. 122.

14

kolektivních forem hospodaření (státní statky, státní traktorové stanice). Jen výji-mečně sledovaly přeměny, které kolektivizace vyvolala v zaměření zemědělské výro-by, její intenzitě, produktivitě, jaké důsledky měla v sociální struktuře a jednotlivých výrobních typech zemědělské výroby.

Předkládaná práce přispívá k poznání přeměny vesnice severovýchodních Čech. Rozhodující úlohu sice mají celostátní činitele, ale v každém regionu se objevuje celá řada specifických jevů. Kolektivizace odráží též problémy, které vznikaly v dlouho-dobém vývoji regionu a v prvních letech po válce, a to jak v ekonomické oblasti, tak v oblasti politické.

Autor se snaží uvádět co největší počet faktů z kraje, okresů a míst, aby ukázal, jak složitý a různorodý proces byla kolektivizace, jak hluboká a obtížná byla změna v myš-lení rolníka, který představoval výraznou individualitu v myšlení a organizaci své práce, což odráželo dlouholeté vžité zkušenosti. Pozornost věnuje i způsobu a metodám říze-ní procesu kolektivizace, aby vynikly protiklady teorie a praxe. Teorie nutně narážela na hodnoty vytvořené dlouholetým demokratickým vývojem naší společnosti i na její výrobní a technologickou úroveň v oblasti výroby. Autor zachovává úmyslně ideologic-ko-politicko-byrokratický jazyk, aby nejen přiblížil sledované období, ale aby vystihl onen rozpor teorie a praxe mezi řídící sférou a každodenním životem a prací zemědělců.

Kniha chce obrátit pozornost k vesnici a chce motivovat ke vzniku dalších his-torických prací na dané téma, které spolu se vzpomínkami pamětníků, kronikami a výsledky jiných společenských věd, především sociologie, ekonomie, etnografie a psychologie, vykreslí „všední historii“ severovýchodočeské vesnice a její obyvatele v daném období.

Publikace se zabývá obdobím 1948–1960, kdy se začala realizovat linie komunistic-ké strany vytvářením JZD, státních statků a státních traktorových stanic (dále jen STS). V nich se shledával základ velkovýroby v zemědělství a cesta k přeměně soukromých rolníků v tzv. družstevní rolnictvo. Současně se jednalo o získání dostatku potravin, surovin pro zpracovatelský průmysl a uvolnění pracovních sil pro extenzivní a jedno-stranný rozvoj průmyslové výroby.

Proces kolektivizace se uskutečňoval v severovýchodočeském regionu s vyspě-lou a specializovanou zemědělskou výrobou v oblasti rostlinné i živočišné produkce. V kraji mělo zemědělství hluboké soukromovlastnické tradice, upevňované v mezi-válečném období politikou agrární strany,4 v níž na čelných místech stáli politiko-vé z východních Čech, a vlivem náboženské ideologie, zvláště v podhorských a hor-ských oblastech. Tehdejší Hradecký kraj, který existoval v letech 1949–1960, se skládal ze 14 okresů jak nížinných, tak i podhorských a horských, čemuž odpovídalo tradiční zaměření jejich zemědělství.

Práce navazuje na dřívější autorovu knihu, která se věnovala venkovu seve-rovýchodních Čech v období 1945–1948. Je rozdělena do tří částí, z nichž první,

4 Úplný název strany: Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Strana se v ob-dobí první republiky postupně stala nejvlivnější stranou na politické scéně. Srov. Uhlíř, Dušan, Republikánská strana venkovského a malorolnického lidu 1918–1938. Charakteristika agrárního hnutí v Československu a jeho organizační struktura, Praha 1988; Dostál, Vladimír, Agrární stra-na. Její rozmach a zánik, Brno 1998.

15

nejrozsáhlejší, si všímá změn do roku 1953, druhá zachycuje stagnaci procesu kolek-tivizace v letech 1953–1954 a třetí, 1953–1960, uzavírá první etapu kolektivizace.5 Nej-větší pozornost je věnována období do roku 1953. Vzhledem k tomu, že řada pramenů není již k dispozici, vysoký počet předkládaných číselných údajů usnadňuje dalším autorům jejich práci, ať už se bude jednat o studie historické či odborné ze všech oblastí zemědělské výroby, jednotlivých menších regionů nebo zachycení práce stát-ního aparátu apod.

Ačkoli především z prvního období zakládání družstev existuje řada nejrůznějších přehledů, zpráv o plnění polních prací, výkupu strojů, výsledků agitační práce atd., jde často o nepřesné dokumenty. Příčinou byl odpor k „papírování“, nízká úroveň vzdělá-ní funkcionářů družstev a dalších organizací, snaha o vylepšení výsledků práce apod.

Autor sleduje především budování JZD, všímá si státních statků a traktorových sta-nic, bez nichž nelze proces kolektivizace zachytit v jeho úplnosti. Pozornost je zamě-řena na činnost výkupního aparátu, zemědělských referátů Krajského národního výboru (dále jen KNV) a Okresního národního výboru (dále jen ONV), Jednotného sva-zu českých zemědělců (dále jen JSČZ), místních národních výborů, vesnických orga-nizací Komunistické strany Československa (dále jen KSČ), soudů a bezpečnostních orgánů. Současně jsou sledovány ekonomické a sociální změny v zemědělské výrobě a vesnické populaci. Je nutno zdůraznit, že Hradecký kraj představoval jednu z nej-produktivnějších zemědělských oblastí republiky.

Pramennou základnu vytvořily archivní materiály z Národního archivu Praha, Stát-ního oblastního archivu v Zámrsku, okresních archivů, regionálních a městských muzeí, dále pak statistický materiál ministerstva zemědělství, ústřední, regionální a odborný tisk, včetně vzpomínek pamětníků.6

Autor chce vyslovit úctu všem rolníkům, zvláště rolnickým ženám, kteří v průběhu kolektivizace konali ohromné množství těžké a namáhavé práce, prošli obdobím psy-chického a morálního útlaku a mnozí trpěli ve vězení. Výsledkem této doby je téměř milionový úbytek individuálních hospodářství, snížení počtu osob činných v zeměděl-ské výrobě, vytvoření velkých celků jak v rostlinné, tak živočišné výrobě a téměř úpl-ná likvidace tradičního hospodáře.

I když tento trend probíhá v řadě zemí pod tlakem ekonomických předností velko-výroby, u nás se tzv. združstevňování (kolektivizace, socializace) realizovalo ve velmi

5 Kaplan, Karel, Kořeny československé reformy 1968, Brno 2000, s. 183.

6 Jedním z důležitých pramenů jsou tzv. Vesnické noviny, které začaly v okresech Hradeckého kraje vycházet od roku 1949. Propagovaly úspěchy JZD, práci státních traktorových stanic a státních statků, sledovaly různé soutěže, kritizovaly nedostatky aj. V Hradeckém kraji vychá-zely ve všech okresech, avšak pod různými názvy: Broumov: „Za nový život vesnice“, Dobruška:

„Průkopník“, Dvůr Králové nad Labem: „Za novou vesnici“, Hořice: „Za novou vesnici Hořicka“, Hradec Králové: „Vesnické noviny“, Jaroměř: „Budovatel Jaroměřska“, Jičín: „Jičínský kombajn“, Náchod: „Nová brázda“, Nová Paka: „Novopacké vesnické noviny“, Nový Bydžov: „Za socialis-tickou vesnici Novobydžovska“, Rychnov nad Kněžnou: „Zemědělské noviny okresu Rychnov nad Kněžnou“, Trutnov: „Nová vesnice“, Vrchlabí: „Srp a kladivo“, Žamberk: „Žamberecko soutě-ží“. Agitaci za družstva dokumentují i četné letáky uchované v archivech, které měly na vesnici posílit soutěžení mezi družstvy, státními traktorovými stanicemi a statky. Zemědělský referát Hradeckého kraje vydával tzv. bleskovky: „Osten kraje“.

16

krátké době, bylo spojeno s porušováním zásady dobrovolnosti, tlakem shora, nešlo o přesvědčování, ale hlavně o nátlak, vykazovalo velký podíl nerolníků (agitace, brigá-dy) a porušování družstevní demokracie.7

V roce 1960 dosáhla zemědělská výroba předválečné úrovně a začala se realizovat skutečná velkovýroba charakterizovaná koncentrací a specializací.

Také dnes pokračují hluboké změny v zemědělské výrobě, mění se tvář vesnice, což vyvolává nové problémy a nutí hledat nové cesty a metody dalšího rozvoje. Bude mít pravdu kronikář Dalimil z počátku 14. století, který napsal: „Sedlák je jako vrba, čím víc ho řežeš, tím víc obrůstá,“ anebo se sedlák stane historickou postavou?

Severovýchodní Čechy prošly od roku 1945 jako celá země složitým politickým a ekonomickým vývojem. Průmysl prodělal hluboké strukturální změny, zmize-la zemědělská malovýroba a s ní tradiční rolník. Po roce 1989 se průmysl zaměřu-je na nové výrobní obory, modernizuje se a hledá nové trhy. Zemědělství se nevrací k bývalé přeživší malovýrobě, ale vznikají farmářské usedlosti a akciové společnos-ti, které využívají výhod velkovýroby a její specializace. Počet osob činných v země-dělské výrobě aktuálně představuje něco málo přes 100 000, tj. cca 2 %.8 Složité úkoly čekají zemědělství na úseku tvorby a údržby krajiny. Nenávratně pryč však je charak-teristika kraje, jak ji formuloval delegát VIII. sjezdu KSČ v březnu 1946: „Zrno a textil, to jsou dvě důležité složky našeho kraje.“9

7 Kaplan, K., Kořeny, s. 182.

8 Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství v roce 2004 činil přibližně 141 tis. osob, tj. 2,9 %. V roce 2014 to bylo 102 100 osob, tj. 2,1 %. Přístupné online: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ [28. 8. 2016]; http://byznys.ihned.cz/c1-

-65283110-pracovniku-v-zemedelstvi-dale-ubyva-tempo-je-ale-pomalejsi-jejich-pocet-loni--klesl-o-1-2-procenta [28. 8. 2016]; Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014: „Zelená zpráva“, přístupné online: http://eagri.cz/public/web/file/418681/Zprava_o_stavu_zemedelstvi_CR_v_roce_2014.pdf [28. 8. 2016].

9 Z vystoupení zástupce východních Čech 30. 3. 1946 na VIII. sjezdu KSČ.

PrVní Část

Vesnice severovýchodních Čech v období kolektivizace (1948–1953)

19

kaPitola i .

P o Ú n o r o V ý V ý V o j d o i X . s j e z d u k s Č 1 9 4 9

První opatření na vesnici po Únoru 1948

Jedním z prvních opatření nových mocensko-politických orgánů, Akčních výborů Národní fronty (dále jen NF)10, bylo provedení čistky v řadách nekomunistických stran, všech státních orgánů a společenských organizací. V severovýchodních Čechách se dotkla celé řady činitelů, kteří přímo nebo nepřímo ovlivňovali politický život vesni-ce. Šlo především o poslance nekomunistických stran, kteří řídili zemědělskou poli-tiku těchto stran, např. lidovec František Desenský, sociální demokrat Jan Novotný a Vilém Bernard, národní socialisté Ludvík Novotný a Bohuslav Deči. Ze svých funk-cí byli odvoláni další funkcionáři těchto stran, redaktoři a zástupci v okresních národ-ních výborech, např. lidovec a zemědělský referent ONV ve Dvoře Králové Jan Voňka.

Protože řada velkých a středních rolníků pracovala ve funkcích a aparátu Jednot-ného svazu českých zemědělců (JSČZ), byla zde provedena důkladná čistka a celá řada funkcionářů byla z této organizace vyloučena, např. v okrese Hradec Králové velký sedlák Karel Kleprlík a tajemník JSČZ Josef Boháček. Do některých hospodářských družstev, např. do Rolnického družstva v Hradci Králové, byla dosazena národní sprá-va, stejně jako na majetek Josefa Voženílka z Předměřic, který byl jedním z hlavních organizátorů nechanické slavnosti Selských jízd v létě 1947. Současně probíhala očis-ta strojních družstev, z nichž část byla tzv. pseudodružstva, kdy několik větších sedlá-ků krylo formou družstva soukromé vlastnictví traktoru. Zásahy v družstvech vrcho-lí vydáním zákona o Ústřední radě družstev v červenci 1948, který sjednotil veškeré družstevnictví u nás.11

V březnu zveřejnilo periodikum Pochodeň, krajský orgán KSČ, úkoly akčních výbo-rů NF na vesnici.12 Jako hlavní úkol požadovaly podporu rolnických komisí, z nichž měli být vyloučeni ti, kteří se stavěli proti revizi pozemkového vlastnictví, proti účas-ti rolníků na sjezdu rolnických komisí a proti tzv. nové zemědělské politice. Měly také přezkoumat stávající strojní družstva, a pokud šlo o pseudodružstva, přebudovat je, nebo měly pomoci založit nová. Akční výbory odpovídaly za očistu všech ostatních zemědělských družstev na vesnici, chovatelských organizací, mysliveckých jednot a místních sdružení JSČZ. Dále měly sledovat, aby nedocházelo k vypovídání pachtov-ních smluv, aby tak ze záboru neunikla půda podléhající pozemkové reformě. Jiným

10 Akční výbory Národní fronty vznikaly na výzvu K. Gottwalda po tzv. Vítězném únoru 1948 jako zvláštní mocensko-politické orgány s cílem sloužit KSČ jako nátlakový prostředek k převzetí moci v republice.

11 Richtová, Želmíra, Přechod od demokratických přeměn v zemědělství k socialistickému přetvá-ření vesnice, in: Příspěvky k dějinám KSČ, 1959, č. 8, s. 7.

12 Vzhledem k rozsahu periodika Pochodeň, které se pohybovalo kolem jedné až čtyř stran, není v publikaci uváděno konkrétní stránkování. Pochodeň. Orgán KV KSČ, č. 13, 26. 3. 1948.

20 Vesnice seVeroVýchodních Čech V období kolektiVizace (1948–1953)

úkolem bylo sledovat, jak rolníci plní dodávky, jak jsou zajištěny jarní práce, a spolu s místními národními výbory a JSČZ připravit soutěž o splnění a překročení dodávek. Tak měly akční výbory plnit svou potlačovatelskou funkci.

Na krajské konferenci KSČ 20.–21. března 1948 hovořil ministr vnitra Václav Nosek o významu tzv. Vítězného února 1948 a o úkolech strany v parlamentních volbách, které jí měly získat 75 % všech hlasů. Pokud se dotkl problémů vesnice, tvrdil, že očist-ná opatření v organizacích rolníků nejsou namířena proti zemědělcům, ale jen proti

„hnízdům selských jízd, která zvláště tady na Hradecku nám nejvíce řádila“.13Vesnice si po únoru oddechla od vysokého počtu schůzí, letáků a polemik v novi-

nách. Ale už za několik týdnů se začínají šířit zprávy, jejichž hlavním obsahem je tvr-zení, že v Československu dojde velmi brzo k politickému zvratu, neboť Západ politic-ky nebo vojensky zasáhne a nová vláda bude muset odstoupit.

Rolníci velmi pozorně sledovali všechna prohlášení představitelů komunistic-ké strany v období před volbami a po nich. Klement Gottwald v řadě projevů stavěl do popředí splnění požadavků rolníků z Hradeckého programu (dokončení pozemko-vé reformy, zemědělská daň atd.).14 Za hlavní úkol zemědělců označoval zajištění dob-ré úrody. Ke zvýšení zemědělské výroby měla přispět rozsáhlá mechanizace, scelo-vání pozemků, rozvoj družstevnictví, zlepšení školství, ulehčení práce venkovských žen a investice do zemědělství. Významným nástrojem ke zvýšení zemědělské výroby měla být iniciativa rolníků, jak ji představovalo chlumecko-nitranské hnutí (viz dále), o němž K. Gottwald řekl: „Budovatelské chlumecké a nitranské hnutí, které se dnes přímo bouřlivě šíří po celé republice, vytváří tak základnu, na které budeme dále pokračovat ve výstavbě našeho zemědělství.“15

Na rolníky mělo kladně zapůsobit vyhlášení amnestie při zvolení K. Gottwalda pre-zidentem republiky v červnu1948, neboť to znamenalo prominutí pokut za nesplně-ní dodávek zemědělských produktů státu. S uspokojením bylo přijato i prohlášení K. Gottwalda k delegaci rolníků 28. října 1948, které slibovalo, že komunistická strana při svém rozhodování vezme vždy v potaz rolníky a jejich názory.16

V neděli 21. března 1948 se v celé republice konala tzv. národní směna a na národní směně parlamentu došlo k rychlému uzákonění návrhů zákonů z Hradeckého progra-mu. Parlament schválil šest zemědělských zákonů: o nové pozemkové reformě (roz-dělení půdy nad 50 ha a veškeré spekulační půdy), o revizi první pozemkové refor-my (novelizace zákona), o zamezení drobení zemědělské půdy (novelizace zákona), o zemědělské dani, o scelování půdy a o zemědělském úvěru. K těmto zákonům se připojil zákon o národním pojištění, o Ústřední radě družstev, o ochraně pachtýřů

13 Tamtéž.

14 Dne 4. 4.1947 vyhlásil ministr zemědělství Július Ďuriš na schůzi okresního sdružení Jednotného svazu českých zemědělců tzv. Hradecký program. Jeho cílem bylo: dokončit konfiskaci půdy, parcelací půdy nad 50 ha provést revizi první pozemkové reformy z roku 1919, zavést jednotnou zemědělskou daň, národní pojištění rolníků, zemědělský úvěr a urychlit mechanizaci.

15 Projev K. Gottwalda na manifestaci čsl. zemědělců, 16. 5. 1948, in: Klement Gottwald. 1946–1948, II. Sborník statí a projevů, Praha 1949, s. 204; Gottwald, Klement, Vybrané spisy ve dvou svazcích, II., Praha 1955, s. 229, 248.

16 Gottwald, K., Spisy, XV., Praha 1961, s. 112–113.

21Poúnorový vývoj do IX. sjezdu KsČ 1949

a zákon o mechanizaci zemědělství. Tyto zákony plnily požadavky rolníků a zlepši-ly jejich hospodářské postavení. Současně však způsobily i jisté ochabnutí zájmu rol-níků o politické problémy, následované prohloubením obav z budoucnosti, kdy se téměř všichni rolníci obávali kolektivizace.

Všechny přijaté zákony ovlivnily venkov severovýchodních Čech. Zejména to byla parcelace řady šlechtických a zbytkových statků17, hlavně na Královéhradecku, Novo-bydžovsku (zde 40 velkostatků a dvorů) a Rychnovsku. Mezi největší patřilo panství Kinských v Chlumci nad Cidlinou (asi 7000 ha). V řadě případů bylo použito možnos-ti zákona rozdělit půdu až do výměry 50 ha, jestliže rolníci požadují příděl půdy, např. při parcelaci velkostatku v Dobřenicích. Po provedení revize přestaly prakticky v seve-rovýchodních Čechách zbytkové statky existovat.

Celé přídělové řízení realizovala státní obvodní úřadovna pro pozemkovou refor-mu v Hradci Králové za úzké součinnosti a podle návrhů místních rolnických komisí. V severovýchodních Čechách se jednalo o 23 velkostatků a 68 zbytkových statků o cel-kové výměře 52 962 ha.18 S půdou byly přiděleny i budovy a jiné nemovitosti, přičemž část půdy byla poměrně benevolentně uvolněna pro nezemědělce za účelem stavby domků a pro zahrady. Po technické stránce se podařilo katastrálním měřičským úřa-dům velkou část prací dokončit ještě v roce 1948 (nadplán ministerstva zemědělství stanovil lhůtu do 28. října 1948).

Současně probíhal soupis půdy pro novou pozemkovou reformu. Šlo především o půdu s výměrem nad 50 ha, o spekulační půdu a půdu církevní. Provádění bylo v rukou místních národních výborů a rolnických komisí, které rozhodovaly o sociál-ních a jiných důvodech k ponechání části půdy majiteli. Tyto rolnické komise nebyly už složeny ze zástupců politických stran a JSČZ, ale voleny z řad uchazečů o půdu. Pře-vážná část půdy z nové pozemkové reformy byla přidělena státním statkům, obcím a později jednotným zemědělským družstvům. Tento vývoj zesílil obavy rolníků z dal-šího vývoje.

Chlumecko-nitranské hnutí a vývoj do přijetí zákona o jednotných zemědělských družstvech (JZD) v roce 1947

Výrazem toho, že část rolnických požadavků byla v únoru 1948 splněna, byl rozvoj ini-ciativy rolníků za splnění dodávek a zvýšení zemědělské výroby, která vznikla v seve-rovýchodních Čechách a vešla do historie jako chlumecko-nitranské hnutí. Koléb-kou tohoto hnutí se stala obec Kosičky na Chlumecku, odkud pocházel rolník Václav

17 Do tzv. první pozemkové reformy probíhající v meziválečném Československu bylo zahrnuto po-zemkové vlastnictví nad 150 ha zemědělské půdy a nad 250 ha veškeré půdy náležející jednomu majiteli. Zábor půdy postihl cca polovinu velkostatků. Obava ze ztráty jejich efektivního hospo-daření z důvodu parcelace vedla k zákonnému zřízení tzv. zbytkových statků. Zbytkový statek byl definován jako vyvlastněný dvůr, který i po parcelaci měl disponovat takovým množstvím půdy, aby budovy a ostatní inventář pro výrobu ve větším měřítku nebyly hospodářsky znehodnoceny.

18 Státní oblastní archiv (dále jen SOA) v Zámrsku, fond: Krajský národní výbor (dále jen KNV) Hradec Králové, bez signatury.


Pavlíček. Ten již v roce 1947 upozorňoval ministra zemědělství, že je třeba zorgani-zovat oslavy 100. výročí zrušení roboty. Po sjezdu rolnických komisí, kdy do nového ústředního výboru JSČZ byl zvolen Pavlíček a generálním tajemníkem se stal Stanislav Zlesák, který dříve pracoval na Hradecku, projednávali spolu jednak pojetí oslav k 100. výročí zrušení roboty a jednak zajištění dodávek, o něž žádal zemědělce ve svém pro-jevu na sjezdu rolnických komisí K. Gottwald. S. Zlesák navrhl rozvinout socialistic-kou soutěž a spojit oba úkoly dohromady. Tyto oslavy, které vrcholily v létě v Praze, měly být odpovědí na připravované akce části rolníků, kteří chtěli toto výročí spojit s „osvobozením vesnice od nového nevolnictví“. To bylo shledáváno v růstu zásahů státu do zemědělské výroby a ve zvyšování povinných dodávek.

Celá akce byla nejprve projednána v Kosičkách a okolních obcích, a to především v těch, které se zúčastnily selského povstání v roce 1775. Na akci se společně podílely okresní výbor KSČ v Chlumci nad Cidlinou a ústřední výbor JSČZ. Na veřejné schůzi v Kosičkách byl formulován závazek v osmi bodech a dalších osm článků se zabývalo zlepšením zemědělské výroby a zvelebením obcí. Celou akci řídila tzv. budovatelská komise, která přesvědčila dalších 14 obcí okresu, aby se svými závazky připojily. Byly to obce Babice, Barchůvek, Bouchov, Bydžovská, Chudeřice, Káranice, Klamoš, Kra-tonohy, Kosice, Lhotka, Libčany, Obědovice, Roudnice, Stará Voda a Trnava. Zástupci těchto obcí podepsali 18. března 1948 v kulturním domě v Kosičkách závazky ke zvý-šení dodávek a výroby a obrátili se s výzvou k následování ke všem obcím v republi-ce. Další závazky byly zaměřeny na povznesení kulturního života na vesnici stavbou kulturních domů, kluboven a čítáren, v obcích se měly zřizovat prádelny, žňové útul-ky, správkárny, budovat vodovody a kanalizace. Ke zvýšení zemědělské výroby mělo přispět zavádění ušlechtilých chovů hospodářského zvířectva, aby se zvýšila produk-ce mléka a masa, užívání šlechtěných osiv a sádí. Okamžitě se požadovalo zvýšení dodávek všech zemědělských produktů do měst a obdělání každého kousku půdy sou-sedskou výpomocí. Jiným úkolem bylo rozšířit sady, zřídit družstevní strojní stanice a sušárny brambor a co v největším počtu umožnit odborné školení zemědělské mlá-deži. Jednotlivé obce se na místě zavazovaly zvýšit dodávky mléka o 10 %, vepřového masa o 15 až 20 %, chlebovin o 10 %, vajec o 10 až 20 % atd.

Při schvalování šesti zemědělských zákonů 21. března 1948 byli v parlamentě pří-tomni zástupci všech 15 obcí. Přijal je K. Gottwald, který jim řekl: „Děláte čest vašim předchůdcům, chlumeckým sedlákům, kteří v boji proti feudálním pánům neváhali dát své životy. Jejich porážkou vzniklo pořekadlo: ‚Pochodíš jako sedláci u Chlumce.‘ Ale toto pořekadlo od nynějška neplatí a platit nebude, protože vy, potomci chlumec-kých sedláků, opřeli jste se ve svém spravedlivém boji za svá práva o dělnickou tří-du a v tomto pevném svazku, který střezte jako oko v hlavě, jste zvítězili a vždy zví-tězíte!“19

Na sjezdu rolníků celého kraje 18. dubna 1948 v Novém Bydžově předali zástupci 800 obcí kraje své závazky ministru zemědělství, který význam chlumeckého hnutí vysoce hodnotil. Hnutí se šíří, připojuje se 16 obcí na Chodsku, pak obce na Nitransku,

19 Únor 1948, Paměti Václava Pavlíčka, s. 50–51. Rukopis pochází z roku 1963 a je uložen v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod. V. Pavlíček byl rolník z obce Kosičky na Chlumecku.


čímž vzniká chlumecko-nitranské hnutí. Ministerstvo zemědělství věnovalo okresům značné částky na realizaci závazků, např. okresu Jaroměř 705 000 Kčs, Rychnov nad Kněžnou 662 000 Kč. V květnu na Slovanské zemědělské výstavě odevzdali své závaz-ky předsedovi vlády zástupci 3000 obcí celé republiky. Jejich počet stále stoupal a pře-sáhl 9000 obcí.

Význam tohoto hnutí spočíval v tom, že mělo pomoci řešit neutěšenou zásobovací situaci, protože v polovině roku se projevil nedostatek potravin a spotřebního zboží. To vyžadovalo zvýšit výkup a tento úkol neplnily ani namátkové hospodářské kontro-ly, které se začaly provádět v červnu 1948. Kladně lze hodnotit, že hnutí se zamě-řilo na zvýšení produktivity zemědělské výroby a na obnovení sousedské výpomoci na nové základně. Hnutí se však nezaměřilo na další rozvoj družstev nových typů.

V řadě okresů se věnovala celé akci a plnění závazků malá pozornost. JSČZ nezvlá-dl hnutí organizačně a závazky se plánovaly bez účasti rolníků. Na vesnicích převlá-dala nálada vyčkávat, jaký bude další vývoj. V dalším období po listopadovém zasedá-ní ÚV KSČ převládla orientace na zakládání jednotných zemědělských družstev, aniž by se vyčerpaly všechny možnosti rozvoje vesnice, jak je vytyčilo chlumecko-nitran-ské hnutí. To bylo považováno za překonané, ačkoliv zde šlo o skutečnou iniciati-vu rolníků, která mohla vést i k vyšším formám zemědělské práce a na niž mohla další opatření na zemědělském úseku navazovat, jak předpokládalo ještě červnové zasedání ÚV KSČ 1948. Na rolníky začal působit tlak ze strany stranických a státních orgánů a vesnice se snažily vyhnout všem akcím, které by byly uskutečňovány kolek-tivně a mohly být považovány za souhlas s novými opatřeními na zemědělském úse-ku. Spolu s nejrůznějšími typy družstev, především strojních, organizováním soused-ské výpomoci, rychlým růstem strojních stanic a dalšími opatřeními mohlo hnutí vést ke zvýšení kulturní a životní úrovně vesnice. Kladem celého hnutí bylo i to, že bylo organizováno volenými orgány zemědělců – místními a okresními sdruženími JSČZ. Poměrně rychlá likvidace hnutí nebyla vyvolána jen vlastními požadavky roz-voje zemědělské výroby, ale byla i odrazem začínajícího působení násilných metod v řízení celé společnosti.

Toto hnutí uvedlo do zemědělství metodu socialistické soutěže ve formě soutěže Chlumec – Nitra, jejímž úkolem bylo plnění úkolů dvouletky a plnění plánu dodá-vek. Soutěže se rozvinuly v rámci okresů, např. obec Svídnice vyzvala k plnění dodá-vek všechny obce rychnovského okresu, v okrese Žamberk vznikla akce „Zeměděl-ci věnují k Vánocům vykrmená prasata“ z těch, která se nehodila k chovným účelům. K prvnímu výročí vyhlášení Hradeckého programu vyhlásili rolníci královéhradecké-ho okresu soutěž všem okresům v republice v plnění veřejných povinností, kde se počítalo se založením strojního družstva v každé obci (v královéhradeckém okrese měl počet stoupnout z 90 na 101).

Na vesnicích se začala na základě výzvy českých a slovenských spisovatelů zakládat kulturní družstva. S touto myšlenkou vystoupili rolníci pardubického okresu 29. červ-na 1948. Bylo vyhlášeno heslo: „Snop na výstavbu a kulturu vesnice“ a vyzvali k násle-dování všechny kraje a okresy. V červenci se akce rozrostla v celostátní hnutí a ve fon-dech pro kulturní rozvoj vesnice se sešlo asi 9 mil. Kčs. Byly věnovány na rozšíření knihoven, ochotnické divadlo, místní rozhlasy, kinofikaci apod. Akce se opakovala


i v dalším roce. Rozšířila se spolupráce s umělci a dalšími organizacemi, což se zčásti odrazilo v kulturním životě venkova. Později dochází k oslabování této akce a k opět-nému nárůstu administrativní metody.20

V souvislosti se stavbou kulturních domů chtělo ministerstvo zemědělství zaklá-dat v každé obci kulturní družstvo, jež by sdružovalo všechny organizace, které pro-vádějí na vesnici kulturní činnost, tj. ochotníky, hasiče, sokoly, Svaz mládeže, JSČZ a další. Tato snaha však neměla ohlas. Jednak pro svůj centralizační charakter a opo-míjení tradic jednotlivých spolků a jednak působily opět obavy z dalšího vývoje na vesnici.

Výsledky parlamentních voleb v květnu 1948

Jisté oživení politického života na vesnicích vyvolaly blížící se parlamentní volby. Po únoru prakticky ustala činnost nekomunistických stran, způsobená násilným tla-kem, ale také obavami jejich členů, někdy k tomu přispěli i funkcionáři těchto stran. Například na jaroměřském okrese tajemník a důvěrník národně socialistické strany organizaci rozpustili. Řada organizací národně socialistické i lidové strany se rozpa-dla.21 Nejpevnější pozice si udržela lidová strana. Ministr Alois Petr už 12. března otis-kl v Lidové demokracii „Zásadní prohlášení“, v němž vyslovil souhlas s novou pozemko-vou reformou, aby byla zajištěna výživa národa. V Hradci Králové začala lidová strana od 21. května 1948 opět vydávat svůj krajský list Štít, který velkou část obsahu věnoval zemědělským problémům, čímž si zachovala vliv na část rolníků.

Komunistická strana se důkladně připravovala na parlamentní volby, v nichž chtě-la získat výraznou většinu hlasů. Krajská konference KSČ v březnu požadovala získat ve volbách 75 % všech hlasů. Rozvíjí se velká náborová akce ve městech i na vesnicích. Dne 4. dubna se konala tzv. Ďurišova neděle, kdy se na vesnice rozjely strojní brigá-dy ze závodů na opravy strojů a současně získávaly rolníky do strany. Celkem bylo v kraji získáno asi 5000 nových členů, z toho asi 1000 na vesnicích, nejvíce v okrese Hradec Králové (217 rolníků), Náchod (137), Dvůr Králové (100), Dobruška (73), Hořice (65), Trutnov (56).22

Celá předvolební kampaň byla zaměřena na včasné splnění hospodářských úko-lů. K. Gottwald na manifestaci zemědělců 15. května u příležitosti 100. výročí zrušení roboty hovořil o budoucnosti zemědělství. Za hlavní požadavek označil zvýšení výro-by o 20 % proti předválečnému stavu a cestou k tomu měly být požadavky Hradeckého programu a iniciativa rolníků, jak ji představovalo chlumecko-nitranské hnutí.23 Toto hnutí se popularizovalo a mělo sehrát tutéž úlohu jako tzv. protiplány na závodech. V této době vyvíjela aktivní činnost v tomto směru sdružení JSČZ, která soustřeďova-la závazky jednotlivých obcí. Před volbami byla z taktických důvodů odmítána cesta

20 Sekotová, Věra, První příspěvky ke kultuře vesnice v letech 1948–1949, in: Ideologická konferen-ce k 30. výročí Hradeckého programu, Hradec Králové 1977.

21 Pochodeň, č. 11, 12. 3. 1948.

22 Pochodeň, č. 15, 9. 4. 1948.

23 Klement Gottwald. 1946–1948, s. 429.


socialistické zemědělské velkovýroby a mlčelo se o „třídním boji“ na vesnici, jak to dokumentuje brožura „Svornou prací k rozkvětu naší vesnice“ z dubna 1948.

Významnou úlohu sehrály pravidelné zájezdy strojních brigád ze závodů na vesni-ce, které pomáhaly připravit hospodářské stroje na jarní práce. Ženy z měst opravo-valy ve vesnických domácnostech prádlo a oděv. Obce, které žádaly pomoc strojních brigád, se hlásily o přidělení na okresních sekretariátech KSČ, přičemž přednost měly ty obce, které plnily dodávky. Z královéhradeckých závodů vyjíždělo až šest strojních brigád vždy v sobotu a v neděli, z toho čtyři ze Škodovky, po jedné z podniku Pilnáček a ČSD, dále vojáci a další podniky. Závodní organizace KSČ firmy Kamor v Úpici nabíd-la pět brigád ONV Trutnov na opravu strojů pro žňové práce. Tak se měly získat hla-sy zemědělců.

Parlamentní volby v květnu 1948 ukázaly v celé republice, a tedy i v severovýchod-ních Čechách změny, k nimž došlo po Únoru 1948.

Tabulka 1: Výsledky voleb do Národního shromáždění v květnu 1948 ve volebním kraji IX – Hradec Králové

Okres Hlasy Hlasy Pro NF Bílé lístky Neplatné Pořadí celkem platné hlasy % počet % hlasy

Broumov 17 917 17 032 15 214 89,75 1818 10,25 885 4

Dobruška 12 835 11 968 9139 76,45 2829 23,55 867 12

Dvůr Králové 17 594 15 702 13 974 89,00 1728 11,00 1892 6

Hořice 14 172 13 431 11 843 88,20 1588 11,80 741 8

Hradec Králové 59 315 54 553 48 561 89,02 5992 10,98 4762 5

Jaroměř 18 571 17 502 15 578 88,36 1924 11,64 1069 7

Náchod 34 145 30 801 25 007 81,20 5794 18,80 3344 10

Nová Paka 16 293 14 981 12 652 84,70 2329 15,30 1312 9

N. Město n. M. 10 423 9677 6882 71,12 2795 28,88 746 13

Nový Bydžov 30 535 28 245 26 247 92,90 1998 7,10 2290 2

Rychnov n. K. 31 379 29 045 22 984 79,42 6061 20,58 2334 11

Trutnov 30 178 28 822 26 208 90,90 2614 9,10 1356 3

Vrchlabí 16 319 16 084 15 763 98,02 321 1,98 235 1

Celkem 309 676 287 843 250 052 86,35 37 791 13,65 21 833 –

Pramen: Zprávy Státního úřadu statistického, roč. XXIX (1948), č. 67–82.

Pro kandidáty NF bylo v kraji odevzdáno 86,35 % všech hlasů, tj. o 3 % méně, než činil celostátní průměr (89,3 %). Podobně tomu bylo s bílými lístky, jejichž podíl 13,65 % přesáhl celostátní průměr (10,7 %). Zajímavé je srovnání s výsledky v kraji X – Pardu-bice, kde pro jednotnou kandidátku odevzdalo hlasy jen 74,9 % voličů, což znamená, že zhruba každý čtvrtý volič vyjádřil s jednotnou kandidátkou nesouhlas. K. Gottwald tento fakt hodnotil nejen jako krajové zvláštnosti, ale i jako nedostatečnou politickou práci: „Vezměme na příklad Pardubice, které se nikterak neliší svým sociálním slože-ním od takového kraje, jako je třeba Hradec, a přece je tam takový výkyv.“24

24 Gottwald, K., Spisy XIX., Praha 1958, s. 429.


Nejvíce hlasů pro NF bylo získáno v pohraničních okresech (Broumov, Trutnov, Vrchlabí) a v okrese Nový Bydžov, kde byla kolébka chlumecko-nitranského hnutí. V těchto okresech se nacházel také největší počet tzv. vlasteneckých obcí, ve kterých byly odevzdány všechny hlasovací lístky pro NF (okr. Trutnov 9, okr. Nový Bydžov 2). Počet bílých a neplatných lístků činil 59 624 (z toho neplatné 21 833), čímž se Hradec-ký kraj zařadil na 5. místo v českých zemích za kraje Olomouc, Ostrava, Praha a Par-dubice.

Vidíme, že nekomunistické síly si udržely určité pozice, a to především v těch okre-sech, kde tvořila zemědělská výroba podstatnou složku hospodářství okresu a kde vel-ká část zemědělských dělníků odešla do pohraniční části okresu, aby zde získala vlast-ní hospodářství (Dobruška, Náchod, Nové Město, Rychnov nad Kněžnou). Je zajímavé, že právě v těchto okresech získala KSČ i ve volbách v roce 1946 nejméně hlasů a silné pozice zde měla lidová strana. V okresech Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metu-jí a Rychnov nad Kněžnou nebyla také ani jedna vlastenecká obec. I když nejvíce vlas-teneckých obcí se nalézalo v pohraničních okresech, je třeba přesněji uvést v osídle-ných částech pohraničních okresů, jak to ukazují volební výsledky podle soudních okresů. Například v soudním okrese Trutnov je 6 obcí bez bílých lístků, ale v soudním okrese Úpice je jen jedna obec, stejně v soudním okrese Police nad Metují ani jedna obec, zatímco v soudních okresech Broumov a Teplice nad Metují 6 obcí. Podobně je tomu v okresech Žamberk (volební kraj III. – Pardubice), kde v soudních okresech Krá-líky a Rokytnice v Orlických horách bylo 11 vlasteneckých obcí, v samotném soudním okrese Žamberk ani jedna.

Volby na Hradecku potvrdily, že přetrvávají odpor a obavy před dalším vývojem. Projevovaly se nejen mezi příslušníky velké buržoazie, ale i mezi středními vrstva-mi ve městech a mezi rolníky na vesnicích. Výsledky voleb hodnotilo zasedání ústřed-ního výboru KSČ v červnu 1948. Zabývalo se i výsledky a vyhlídkami zemědělství, a to především z hlediska zabezpečení výživy, protože výše přídělů potravin nemoh-la městskému obyvatelstvu stačit. Zasedání vidělo jednu z cest ke zlepšení zásobová-ní v rozvinutí chlumecko-nitranského hnutí a v jeho zaměření na zvýšení dodávek potravin. Současně však toto hnutí mělo zvýšit výrobnost našeho zemědělství. Zasedá-ní také požadovalo, aby v příštích měsících byly uvedeny v život zákony o provedení pozemkové reformy. K. Gottwald řekl: „Máme na venkově dobrý náběh v tak zvaném chlumecko-nitranském hnutí. Jsou to jakési nové formy soutěžení našeho venkova. Myslím, že jsou to formy velmi výhodné.“ Požadoval, aby jeho výsledkem bylo odvádě-ní většího množství potravin, rolníci prý mohou dát více, je k tomu zapotřebí jen dob-ré politické práce a dobré organizace.25

V letních měsících se hlavním problémem stalo zajištění měst potravinami a spo-třebním zbožím. Proto byla snaha urychlit výkup, nyní už za jednotné ceny pro všech-ny rolníky, protože místo dřívějších trojích cen řešila rozdíly velikosti hospodářství zemědělská daň. Současně zesílily kontroly a v rámci chlumecko-nitranského hnu-tí se organizovala soutěž za splnění dodávek do 28. října. Podařilo se zlepšit dodávku mléka a mlékárny severovýchodních Čech posílaly denně několik tisíc litrů mléka pro

25 Tamtéž, s. 432.


zásobování Prahy, z královéhradecké mlékárny to bylo denně 7000 l. Zvýšení dodávek mléka umožnilo vyšší výrobu másla, jímž zásobovaly severovýchodní Čechy další prů-myslová střediska jako Kladno, Prahu a Teplice. Soutěž se zaměřila i na snížení pro-centa kyselého mléka. Došlo též ke zvýšení dodávek vajec. Přesto však dodávka mléka nedosáhla 100 % plnění, to se pohybovalo v červenci od 70 % (Trutnov) do 97 % (Jaro-měř a Náchod) plánu. Příčinou byl pokles hovězího dobytka o 18 % proti stavu v roce 1947 způsobený suchem a neúrodou. Proto byl vydán celostátní zákaz porážení telat, aby stoupl počet krav. Došlo i k poklesu stavu prasat (u prasnic asi o 30 000), ačko-liv právě vzestupem počtu prasat měla být uspokojena stupňující se spotřeba masa. V severovýchodních Čechách se projevovalo i to, že např. na Rychnovsku plnili vel-cí sedláci dodávky prasat v chovném materiálu, s čímž nebyli spokojeni malí rolní-ci. Severovýchodní Čechy dodaly pro Sovětský svaz velkou část z 2000 kusů plemen-ných jalovic. Zvýšení dodávek masa pro zásobování spolu se zostřujícím se postupem proti velkým sedlákům však začínaly už nyní podrývat chovatelskou tradici kraje. Šlo zatím spíše o tendenci, protože chlumecko-nitranské hnutí dávalo rozvoj chovatelství na jedno z prvních míst. Na Slovanské výstavě v Praze získali zemědělci z Hradecka pět prvních cen z devíti kategorií v chovu prasat.

V této době nabývala konkrétnější podoby koncepce tzv. univerzálního vesnické-ho družstva, jak se objevila už v roce 1945 v anketě ministerstva zemědělství. Hlavním jeho úkolem bylo odstranit roztříštěnost zemědělského družstevnictví a několikaná-sobné členství rolníků v různých typech družstev. I když nešlo ještě o výrobní druž-stvo, vyvolává to na vesnici zmatek a odpor. Proto K. Gottwald slíbil delegaci rolníků 28. října, že komunistická strana vezme vždy v potaz rolníky při řešení zemědělských otázek.

Nový rys vneslo chlumecko-nitranské hnutí do organizace žňových prací, kdy v řadě obcí byly poprvé vypracovány žňové plány a bylo alespoň zčásti docíleno lep-šího využití strojů a lidí. V některých okresech utrpěla úroda živelnou pohromou, hlavně na Novopacku a Vrchlabsku, kde ztráty dosahovaly asi 20 % úrody. Ve žních se rozšířila práce strojních stanic. V kraji bylo traktory a samovazy sklizeno plných 40 % plochy obilovin. Z toho státní strojní stanice a okresní strojní stanice posekaly 5362 ha, tj. 11 % celkové výměry. Služeb státních a okresních stanic použili především kovorolníci a stavorolníci, kteří prací v průmyslu získali dostatek peněz na zaplace-ní, a velcí sedláci, kteří neměli dostatek pracovních sil. Střední rolníci obdělali a skli-dili svou půdu vlastními potahy a stroji. Státní a okresní stanice posekaly rolníkům do 5 ha 1330 ha, rolníkům do 10 ha 1072 ha, rolníkům do 15 ha 804 ha, do 20 ha 830 ha a zbytek 1326 ha rolníkům nad 20 ha.26 Přitom práce probíhaly bez plánu a smluv, stanice si samy hledaly práci a jen zčásti byly zavedeny tzv. přihlášky na práci.

Ministerstvo zemědělství vybavovalo stroji nové strojní stanice, které byly zřizo-vány hlavně při hospodářských družstvech, a současně také byly organizovány kurzy traktoristů. Ministerstvo sledovalo dva cíle. Jednak aby stroje mohlo využívat co nej-více zemědělců a jednak aby došlo ke snížení stavu koní a získaly se plochy pro tvr-dé obilí. Stanice také pomáhaly zajistit rostoucí plochu neobdělané půdy v pohraničí,

26 Pochodeň, č. 37, 10. 9. 1948.


např. státní stanice v Kuklenách u Hradce Králové dostala přiděleno 800 ha půdy mezi Trutnovem a Broumovem, aby zde provedla orbu a osev. Úspěšně pracovala ve žních státní stanice v Horním Lánově v okrese Vrchlabí, zřízená 15. června 1948. Zeměděl-ci z Rychnovska si najali v Orlických horách 200 ha horských luk a sečení zadali trak-torové stanici. Pomoc při sklizni obilí v pohraničí znamenala jen částečnou posilu, protože zde nebylo možno použít na svazích samovazů. Problémem byl i nedosta-tek závěsného nářadí pro kultivační práce, přidělovány byly hlavně pluhy a samova-zy. Pokud šlo o některé polní práce, např. setí, bylo třeba přesvědčovat rolníky, že setí traktorem je kvalitní, proto strojní stanice Dobruška organizovala veřejné předvádě-ní setí na vlastním pozemku. Do konce roku 1948 bylo v Hradeckém kraji 21 státních strojních stanic, čímž se kraj zařadil na 4. místo v republice za kraje České Budějovi-ce, Plzeň a Praha. K rozvoji strojních stanic přispělo významně výcvikové středisko pro STS a státní statky, které zřídilo ministerstvo zemědělství 1. září 1948 v Králíkách v okrese Žamberk.

V průběhu žní se objevila řada nedostatků. V pohraničních okresech, kde chybě-ly pracovní síly, zůstaly velké plochy obilí nesklizeny, a to i na pozemcích horských pastevních družstev. Ta dosáhla poměrně dobrých výsledků v produkci mléka, ale méně pozornosti věnovala polnímu hospodaření, i když měla půdu dobré kvality. V kraji došlo k poklesu dodávek živočišných produktů. Největší pokles nastal u mlé-ka, kde v srpnu ani jeden ze 13 okresů Hradeckého kraje dodávku nesplnil. Podob-ná byla situace v dodávkách masa. Hlavní příčinou byl pokles stavů hovězího dobyt-ka v důsledku sucha. Na jaře 1947 se stavy přiblížily předválečné úrovni, ale pak nastal pokles až o 24 %. Další příčinou byla nižší užitkovost krav, která klesla z 1600 l na 1100 l mléka ročně.

Žně proběhly poměrně rychle, na čemž měla podíl práce strojních stanic a brigády na státních statcích. Dodávky byly zpočátku plněny dobře. Brzy se tempo výkupu zpo-malovalo. Určitou úlohu sehrálo působení zahraničního rozhlasového vysílání, kte-ré vyzývalo k neplnění dodávek, protože prý velká část obilí jde do Německé demo-kratické republiky a protože po žních budou násilím hnáni rolníci do kolchozů. Proto K. Gottwald delegaci rolníků v Bratislavě opět přislíbil, že půda zůstane v rukou rolní-ků a že všechny změny budou prováděny s jejich souhlasem. Dne 28. srpna se konalo v Hradci Králové zasedání krajského výboru strany, které se zabývalo neuspokojivou situací ve výkupu. V usnesení se uvádí: „Mimořádnými vyživovacími komisemi bude zajištěna sklizeň, výmlat a dodávky obilí do družstev. Dlouhodobý plán plnění kon-tingentů bude splněn a překročen jedině kontrolou v každé obci a každého jednotli-vého rolníka […]. Zjištěné závady hlaste okamžitě k sjednání nápravy a v případech obzvláště důležitých k stanovení národní správy, jedná-li se o sabotáž výživy národa.“27 Byly ustaveny okresní a místní vyživovací komise složené ze stranických a veřejných funkcionářů, které měly značnou pravomoc, protože vedle kontroly osevních ploch a účasti při rozpisu dodávek povolovaly domácí porážky a prodej na volném trhu.28

27 Pochodeň, č. 36, 3. 9. 1948.

28 Okresní vyživovací komisi tvořili: předseda OV KSČ, předseda ONV, zemědělský referent ONV, předseda OAV, zemědělský tajemník OV KSČ. Místní vyživovací komisi: předseda MO KSČ, před-seda MNV, předseda MAV, zemědělský referent MNV.


Krajský výbor se obrátil na komunisty, aby byli vzorem v plnění dodávkových povin-ností. Hlavním principem se však stalo donucování, nátlak, tresty a výhrůžky.

V práci místních vyživovacích komisí se objevovaly značné rozdíly, část z nich pra-covala dokonce jen formálně. Ke zlepšení zásobování měla přispět soutěž mezi okre-sy zaměřená na plnění dodávek obilí a mléka a kraj přijal výzvu kraje Praha. Přesto postup dodávek byl neuspokojivý a v tisku se objevovaly další výzvy k urychlenému splnění povinností. V některých okresech se v září konala akce „Více mléka našim dětem“. Začala se rozvíjet názorná agitace, kdy se v obcích na tabulích zveřejňovali nejlepší a nejhorší rolníci v plnění dodávek. V okresech Hradec Králové, Nový Bydžov a Rychnov nad Kněžnou se mělo plnění dodávek mléka zapisovat do obecních kronik.

Někde sáhli ke krajním prostředkům, jakým bylo uvalení národní správy na hospo-dářství, např. ve Svinarech na Královéhradecku byla dána pod národní správu usedlost o rozloze 7 ha. Celkem malý podíl měl na všech opatřeních JSČZ. Ten rychle ztrácel důvěru rolníků a stal se vedlejší organizací při zajišťování změn v zemědělství. Stále častěji zasahovaly do jeho řízení přímo okresní výbory a místní organizace KSČ. Kon-cem září se konal krajský aktiv stranických funkcionářů, kde bylo rozhodnuto zvýšit dodávkovou morálku, provádět kontroly, aby do 28. října 1948 byly splněny a překro-čeny dodávky chlebového obilí, masa, mléka a vajec. V 8. bodě se říká: „Bojovati pro-ti sabotérům dodávek a osevních plánů zavedením národních správ a zařazováním do pracovního procesu ve výrobě, při zvláště těžkých případech zařazováním do pra-covních táborů.“29 Ostré kritice byla vystavena práce hospodářských družstev. Vytýkal se jim především netřídní rozpis dodávek. Proto byla zavedena národní správa i zde, např. ONV Rychnov nad Kněžnou v Rolnickém družstevním podniku (dále jen RDP) v Kostelci nad Orlicí.

Řada příčin v neplnění dodávek měla objektivní charakter, jako nedostatek pracov-ních sil, hlavně v pohraničí, působily také následky sucha, chyběla minerální hnojiva a další potřeby, svou úlohu hrály i politické příčiny. To mělo potvrzovat špatné plně-ní dodávek v těchto obcích, kde ve volbách bylo odevzdáno nejvíce bílých lístků, např. Běleč, Černilov, Čistěves, Výrava a další obce. K plnění dodávek vyzýval ve Štítu i před-seda zemědělského odboru lidové strany.

Po žních byla uskutečněna řada parcelací velkostatků, aby se rolníci přesvědčili, že zákon o pozemkové reformě bude uskutečněn. V téže době mimořádný lidový soud odsoudil Jana Voženílka, který po Únoru odešel do zahraničí, na patnáct let do vězení a ke konfiskaci jeho majetku. Tímto byli varováni jeho přátelé z agrární strany.

Na podzim došlo ke zlepšení dodávek mléka. Jednak proto, že v nížinných okre-sech se zlepšila situace v krmivech řepným chrástem a jednak činností mimořádných vyživovacích komisí, které spolu se zaměstnanci hospodářských družstev navštěvova-ly obce v okresech; např. v okrese Nový Bydžov kontroly ve všech obcích vedly ke spl-nění dodávek na 97 %.

V pohraničních okresech, které před válkou dosahovaly v živočišné produkci dob-rých výsledků, byla hlavní příčinou prudkého poklesu nezkušenost a nízká odbor-ná kvalifikace osídlenců. Proto na Broumovsku a v dalších okresech rozhodl akční

29 Pochodeň, č. 4, 1. 10. 1948.


výbor zřídit zimní zemědělskou školu, kde hlavní náplní měla být zemědělská praxe. Současně tam musely mimořádné vyživovací komise spolu s orgány bezpečnosti brá-nit rozsáhlému černému obchodu. I v pohraničí byly zaváděny národní správy u těch osídlenců, kteří neplnili své povinnosti, např. ve Vernéřovicích v 7 případech, v Tepli-cích ve dvou případech. Na Vrchlabsku přes průměrnou úrodu byly dodávky splněny jen u ječmene (110 %) a vepřového masa (106,5 %); jinak chlebové obilí dosáhlo pouze 86 %, oves 60 %, brambory 91 %, seno 20 %, vejce 76 %, hovězí maso 92,8 %. Dodávka-mi hovězího masa velmi často docházelo k oslabování chovných krav, a to proto, že nezkušení osídlenci měli nechuť k plemenářství a raději rozšiřovali chov prasat, při čemž při velkém počtu domácích porážek (150 měsíčně) neplnili minimální povinnost dodávky 3,5 kg sádla. Tresty za vyživovací přestupky dosáhly za druhé pololetí 1948 na pokutách 200 500 Kčs, 90 dnů vězení a náhradní trest vězení 84 dny.30

Celý průběh léta a podzimu 1948, především některá otevřená vystoupení (všeso-kolský slet, události při pohřbu prezidenta Beneše) a situace v zemědělství (neplně-ní dodávek, zásobovací opatření, černý obchod) přispěly k násilným opatřením. Svou úlohu však sehrály i vnější vlivy, zejména zesílení vlivu Sovětského svazu v závislých zemích. Šlo hlavně o pronikání teorie o „zostřování třídního boje“, jejíž důsledky se v polovině roku 1948 začínaly projevovat. Podporovalo ji i zostření mezinárodní situa-ce a projevy odporu uvnitř země.

V souvislosti s touto teorií vystoupila do popředí nutnost přezkoumat dosavadní zemědělskou politiku, jak se o tom hovořilo už na zasedání předsednictva ÚV KSČ 28. června 1948, kdy se projednávaly závěry zasedání Informačního byra komunistic-kých stran. Diskuze schválila nutnost kolektivizace zemědělství, avšak nebylo jasno o jejím konkrétním uskutečňování, především o tempu kolektivizace.

Obtíže v zemědělské výrobě zdánlivě plně podporovaly tezi o „zostřování třídního boje“ a to se odrazilo v jednání krajské konference KSČ. Objevily se názory, že obtíže, především zlepšení zásobování, je možno řešit administrativními zásahy, na venkově zejména dosazováním národních správ a trestními postihy.

Zajištění výživy národa se stalo jedním z hlavních úkolů. Po zemědělské výrobě se žádalo zvýšení produkce, což se odrazilo ve zvyšování dodávkových úkolů. Od země-dělců, kteří získali řadu výhod uzákoněním prakticky všech požadavků Hradecké-ho programu a zvýšili svou životní úroveň, se očekávalo splnění jejich úkolů. Přitom řada objektivních příčin, především nedostatek pracovních sil a materiálních potřeb, nebyla vyřešena. Potřeby zásobování zesilují tlak na rolníky, přičemž se začínají obje-vovat administrativní metody, ačkoliv právě nyní by vesnice vyžadovala citlivý pří-stup ke svým problémům.

Bylo stále zřetelnější, že v poúnorovém období byly splněny jen některé požadavky rolníků. Jestliže nemělo dojít k oslabení tzv. dělnickorolnického svazku, bylo ho třeba upevnit ekonomicky dalším zvýšením životní úrovně rolníků. To se však podle mar-xistické teorie mohlo realizovat jen formou velkovýroby, což bude narážet na odpor rolníků. Tento postup povede k zesílení „třídního boje“ na vesnici, protože nová

30 Zpráva o činnosti rady ONV Vrchlabí pro 3. pololetní sjezd 19. 12. 1948. Zpráva uložena v Krko-nošském muzeu Vrchlabí.


opatření se dostanou do rozporu se soukromovlastnickým myšlením rolníků, přede-vším velkých sedláků, jejichž vliv vzroste. Jejich působení nebude však probíhat ote-vřeně, ale skrytě, a jakmile by došlo k chybám ve vztahu státu k většině vesnice, vel-cí rolníci by těchto chyb využili a odtrhli by rolníky od dělnické třídy. Nová linie se rodila postupně v boji proti názorům, které tvrdily, že přeměny na vesnici byly ukon-čeny, tak i proti názorům, které chtěly okamžitě přejít ke kolektivizaci a likvidaci ves-nické buržoazie.31

Listopadové zasedání ÚV KSČ a úkoly první pětiletky v zemědělství

Definitivní podobu dostala nová linie zemědělské politiky na podzim 1948 po zasedá-ní ÚV KSČ v listopadu 1948. O zemědělské politice už konkrétněji jednalo předsednic-tvo ústředního výboru v říjnu 1948, kde se hledala přísnější kritéria pro vymezení tzv. kapitalistických živlů na venkově a zdůrazňovala se nutnost vytvořit pro kolektiviza-ci vhodné podmínky. Hlavními úkoly mělo být sjednocení dosavadních zemědělských družstev na vesnicích v jedno univerzální družstvo, rozšíření sítě státních strojních stanic a třídní úprava dodávek.32

Zásadní směrnice byla vypracována na zasedání ÚV KSČ 17. listopadu 1948, kde K. Gottwald rozebral třídní strukturu společnosti.33 V podstatě byly formulovány tři hlavní úkoly: První byl zaměřen na omezení „kapitalistických živlů“ na vesnici řadou opatření, jako byly vyšší výrobní a dodávkové úkoly, strojní stanice levnější pro rolní-ky do 20 ha aj. Druhým úkolem bylo rozšíření sítě družstev, včetně družstev pro spo-lečnou výrobu, v nichž by nerozhodovali velcí sedláci, tzv. vesničtí boháči. Třetí úkol požadoval vytvoření materiálně technické základny pro vybudování zemědělské vel-kovýroby, což znamenalo rozšíření státních strojních stanic a podporu státních statků, kde začínaly velkovýrobní formy práce. Na první místo byl položen boj proti „kapita-listickým živlům“, ačkoliv ekonomické problémy, především rozvoj tzv. výrobních sil, se stávaly limitujícím faktorem další cesty zemědělské výroby. K. Gottwald zdůrazňo-val, že zatím „hlavní masa rolníků ve svém celku není politicky, organizačně, ideolo-gicky tak daleko, aby pochopila politiku likvidace „kapitalistických živlů“ na vesnici, aby pochopila politiku kolektivních hospodářství, která jsou nezbytným předpokla-dem takovéto likvidace“.34 Proto řada opatření směřovala k tomu, aby malí a střed-ní rolníci byli odděleni od velkých a přestali být na nich závislí. Tak se měly vytvořit podmínky pro provedení kolektivizace. Zasedání varovalo před rozvinutím „abstrakt-ní propagandy“ o vytvoření kolchozů, což by odrazovalo rolníky a ukazovalo předčas-ně konečný cíl komunistické zemědělské politiky.

KSČ se snažila najít takovou cestu socialistické přestavby vesnice, která by vychá-zela z dosavadní politické, hospodářské a sociální úrovně naší vesnice, přičemž se

31 Richtová, Ž., Přechod od demokratických přeměn, s. 7.

32 Tamtéž, s. 11.

33 Gottwald, K., Od února na cestě k socialismu. Vybrané spisy II., Praha 1971, s. 292–297.

34 Tamtéž, s. 295.


opírala o zkušenost z nejvyspělejších zemědělských oblastí, mezi nimiž přední mís-to patřilo severovýchodním Čechám. Přitom se stále více zdůrazňovala nutnost využít zkušenosti Sovětského svazu z přeměny sovětské vesnice. U nás šlo o to, zda meziná-rodní a vnitřní podmínky umožní realizaci této linie v celé její složitosti jak v oblasti vytvoření materiálních a ekonomických podmínek, tak i v oblasti sociální a politické.

Linie listopadového zasedání se začala uskutečňovat za zostřeného politického ovzduší na vesnici, kde rostly obavy o půdu a kde byly rozšiřovány termíny znárodně-ní půdy, např. k 7. listopadu nebo 1. květnu.

Zasedání krajského výboru v Hradci Králové se na konci listopadu zabývalo kon-kretizací usnesení ÚV KSČ ze 17. listopadu na podmínky kraje. Za hlavní úkol označilo dokončení výkupu obilí a brambor, protože k původně stanovenému termínu 28. října 1948 se výkup nepodařilo splnit. Při prověrkách neměli být prověření za členy strany rolníci-komunisté, kteří nesplnili dodávky. Venkovské organizace strany měly spolu s akčními výbory zkontrolovat, zda je rozpis dodávek mléka od 1. prosince prová-děn z třídního hlediska. Zasedání uložilo znovu prověřit strojní družstva, a pokud šlo o pseudodružstva, převést jejich stroje na skutečná nebo jiná strojní družstva malých a středních rolníků. Termín byl stanoven do 31. března 1949. Do té doby měla být dokončena očista ostatních družstev od velkých rolníků. V této době byl také zahájen proces s bývalými vedoucími funkcionáři Rolnického družstva v Hradci Králové, kteří byli obviněni z toho, že v období před únorem 1948 prodávali načerno obilí a brambo-ry a z tak vzniklého černého fondu podporovali agrární reakci. Proces byl varováním pro velké sedláky, ale měl zapůsobit i na všechny zemědělce, aby splnili své povinnos-ti vůči státu a neprodávali své výrobky na černém trhu. V říjnu 1948 byl přijat zákon č. 247/Sb., kterým se zřizovaly tábory nucených prací (dále jen TNP) pro „lidi, kteří se vyhýbají práci“ a „kteří ohrožují výstavbu lidově demokratického zřízení“ (ti tvořili asi 80 % stavu). Do TNP byli později posílání i velcí sedláci. Těchto táborů vzniklo cca na 120, ve východních Čechách v Broumově a Pardubicích. TNP byly zrušeny na pod-zim 1951, kdy je nahradily pomocné technické prapory, zřízené ministerstvem obrany.

Zasedání krajského výboru uložilo vesnickým organizacím kontrolovat, komu jsou přidělovány hospodářské stroje, u statkářů měl do konce ledna proběhnout sou-pis těžkých zemědělských strojů. Vesnické organizace měly být iniciátory zakládání nových strojních družstev. Současně bylo rozhodnuto přistoupit k vybudování výkr-men vepřů, jichž mělo v kraji do 31. prosince vzniknout 66 s 5600 kusy vepřů, z toho 1100 kusů ve výkrmnách státních statků. V diskuzi se navrhovalo zřizovat výkrmny i při velkých závodních kuchyních, mlékárnách a u zemědělských výrobních družstev. Okresním výborům strany bylo uloženo, aby se z nejlepších malých a středních rolní-ků ustavila první výrobní družstva, která se měla široce propagovat.35

Vesnické organizace začaly provádět školení, kde jedním z témat bylo i listopadové zasedání, a připravovaly se na provedení prověrky svých členů. Obsah členských schů-zí

vesnice Čech severovýchodních jiří cihlář · vesnice severovýchodních Čech v období...

Documents