v v v _____ _____

R I S E H V Ě Z D

v r v

R I S E H VR X X X I T Č 1

L E D E N 195 1

R I d iacute

D r H u b e r t S l o u k a

s členy redakčniacuteho kruhu

D b J B ou šk a D r Z B o c h n iacuteč e k

doc Dr F L inic Db B Š teb n -

b ek k doc D b Z aacute to p e k L L an- d o v aacute -Š ty c h o v aacute Db V R u m l Jan

U k b a n A H b u šk a red Musil L Č e b k iacute D b J D o l e j š iacute Db V GuTHškpt K H o r k a K N o v aacute k

Odpovědnyacute zaacutestupce listu

Univ p ro f D r F N u š l

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci bdquo Ř iacute š e H v ě z d ldquo Praha IV - Petřiacuten nebo přiacutemo členům redakčniacuteshy

ho kruhu

E Z D

bdquoK o n ickaacute ldquo m lhovina g igan tickyacutech rozm ěshy

rů fo tog ra fovanaacute pětim etrovyacutem re fle k to shy

rem na Palom aru Viz s t r 18

d iacuteŠ K H V Eacute Z D v y ch aacute z iacute d es e tk raacute t ročně p rvyacute den v m ěs iacutec i m im o Červenec a srpen D o ta zy o b je d n aacute v k y a rek lam ace tyacute k a j iacutec iacute se časopisu yřizu je a d m in is tra c e R ek la m a ce ch yb ě jiacutec iacutech čiacutese l se p ř i j iacutem a jiacute a v y ř iz u j iacute d o 15 každeacuteh o m ěshysiacutece R ed a k čn iacute u zaacute vě rk a č iacutes la 10 každeacuteh o m ěshys iacutece R u k o p is y se n e v ra ce jiacute za od b orn ou s p raacute v shynost p ř iacutesp ěvk u o d p o v iacuted aacute au to r K e všem p iacutesem shyn yacutem d o ta zů m p ř ilo ž te znaacutem ku na o d p o v ě ď

R očn iacute p ř e d p la tn eacute 120 Kčs

C en a č iacutes la 12 Kčs

Redakce a a d m in is tra ce Praha IV -Petřin Lidovaacute hvězdaacuterna Štefaacutenikova

O B S A H

Co noveacuteho v astronomii

Pokrok astronomie v roce 1950

J V St a l in

Materialistickaacute theorie

D r Hx b e r t Sl o u k a

Žijeme ve spiraacuteloveacute mlhovině

D b M ir o s la v P la v e c

Světlo vlaacutedne meteorům

D r A r n o š t D it t r ic h

Čiacutenskeacute zatměniacute H i a Ho

Z instrumentaacutelniacute sekce

Ze sovětskeacute astronomie

Zpraacuteva časoveacute sekce

Noveacute knihy a publikace

Z administrace

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII U iacuteS e h v ě z d e i Leden 1951

a veacutedaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute kom eta Podle zpraacutevy obdrženeacute z Nizamiahskeacute hvězdaacuterny v Hyderaacutebadu z Indie nalezl D r Akbar AU kometu kteraacute byla pozorovanaacute Ghousem v těchto miacutestech

1950 S C ai95ogto Č39500 MagListopad 27 laacutem7trade 0-206trade +2deg26 8trade

Denniacute pohyb mdash l21s +14

Podle druheacute jeho zpraacutevy lze však usuzovat že objekt buď se ztratil nebo šlo o omyl

V yacutezkum periodickeacute kom ety 1906 IV (Kopff) dokončil polskyacute hvězdaacuteř D r F KgpinsJci z varšavskeacuteho uacutestavu praktickeacute astronoshymie Pomociacute oskulačniacutech elementů komety určenyacutech J Bobonem z Cordoby v Argentině vypočiacutetal autor jejiacute polohy pro rok 1951 a 1952 Kometa projde perihelem 1951 X 2244 a dosaacutehne pravděshypodobně 13m

Nova Scorpioni 1950 (2) byla objevena sovětskyacutem hvězdaacuteřem A V Solovievem 1 srpna 1950 jak bylo stručně oznaacutemeno v Řiacuteši hvězd XXX č 8 Dalšiacute zpraacuteva sděluje že objev byl učiněn na fotografickyacutech sniacutemciacutech galaktickeacuteho programu Stalinabadskeacute hvězdaacuterny Po zpracovaacuteniacute materiaacutelu byly ziacuteskaacuteny tyto vyacutesledky

Srpen 1 16h51 SC 957 Srpen 18 1640 SC 1140tradebdquo 3 1711 bdquo 928trade bdquo 19 17 05 bdquo 1156tradebdquo 17 16 10 bdquo 1071m bdquo 20 17 32 bdquo 1200trade

Kom eta 1950 b (M inkowski) objevena 19 května na Palomarskeacute hvězdaacuterně velkou Schmidtovou komorou (průměr 1125 cm ) přishybliacutežiacute se 14 ledna 1951 Slunci na vzdaacutelenost 26 astr jednotek Jelishykož se pohybuje jižniacutem směrem při sklonu 144deg vůči ekliptice bude v prvniacutech měsiacuteciacutech 1951 viditelnaacute pouze z jižniacute polokoule

Vědeckeacute vyacutezkum y vzduchoplavců Z uacutestředniacute aerologickeacute obsershyvatoře hlavniacuteho vedeni hydrometeorologickeacute služby při radě mishynistrů SSSR byl 25 řiacutejna nedaleko Moskvy vypuštěn balon (sub- stratostat) bdquoSSSR VR-79rdquo o objemu 2500 m3 Pilot Zinovějev věshydeckyacute spolupracovniacutek observatoře doktor zeměpisnyacutech věd Gaj- gerov a radiotelegrafista Kirpičev kteřiacute tvořili ieho posaacutedku měli proveacutest řadu vědeckyacutech vyacutezkumů Let probiacutehal za těžkyacutech meteoshy

rologickyacutech podmiacutenek Z Moskvy namiacuteřil na Tulu proletěl nad Elecem Voroněžiacute jihem Stalingradskeacute oblasti pak mezi Gurěvem a Astrachaniacute přes Kaspickeacute moře nad stepiacute Kazachstanu Aral- skyacutem mořem jezerem Balchaš ve vyacutešce od dvou do čtyř tisiacutec meshytrů 28 řiacutejna se balon snesl v obvodě kolchozu bdquoKzyl-Turdquo v ak- suskeacutem okrese Taldy-Kurganskeacute oblasti v Kazachskeacute SSR Vzdu- choplavci byli ve vzduchu celkem 83 hodin 20 minut a překonali vzdaacutelenost asi 3100 km Tiacutem byly zlomeny světoveacute rekordy v trvaacuteniacute i vzdaacutelenosti letu pro balony teacuteto kategorie a rekord v daacutelce letu balonu většiacutech objemů zaznamenaneacute Mezinaacuterodniacute leshyteckou federaciacute (F A ) Vědeckeacute poznatky z tohoto letu budou podrobeny pečliveacutemu vědeckeacutemu zkoumaacuteniacute

A rktickeacute m useum Naacutevštěvniacuteci Arktickeacuteho musea v Leningradě se s velkyacutem zaacutejmem seznamujiacute s novou archeologickou sbiacuterkou kteraacute byla objevena v roce 1940 jednou ze zeměpisnyacutech expedic na Fadějovyacutech ostrovech ležiacuteciacutech nedaleko severovyacutechodniacutech břehů Tajmyru Jsou v niacute různeacute předměty ktereacute naacuteležely mdash jak bylo zjištěno mdash ruskeacute vyacutepravě kupců a řemeslniacuteků do těchto miacutest začaacutetkem XVII stoletiacute Zvlaacuteštniacute pozornost upoutaacutevaacute starobylyacute kompas a slunečniacute hodiny svědčiacuteciacute o vysokeacute kultuře daacutevnyacutech russhykyacutech naacutemořniacuteků Všechny naacutelezy potvrzujiacute že ruštiacute lideacute obepluli na lehkeacute plachetniacute lodi Taimyrskyacute poloostrov o dvě stoletiacute dřiacuteve než expedice Nordenskjoacuteldova kteraacute již cestovala parniacutekem mdash Mezi exponaacutety jsou teacutež zajiacutemaveacute mapy zhotoveneacute ruskyacutemi cestoshyvateli na jejich cestaacutech vypraacutevějiacute o tom jak se ruštiacute lideacute odvaacutežně pouštěli do neznaacutemyacutech krajů a obohacovali vědu novyacutemi objevyV elkyacute m eteorickyacute k raacute te r objeven v severniacute čaacutesti provincie Quebec v Kanadě bliacutezko 63deg s š a 73deg z d Jeho průměr měřiacute zhruba 4 km a vznikl pravděpodobně paacutedem velkeacuteho meteoritu před 3000 až 5000 lety Kraacuteter byl prozkoumaacuten Dr V Ben Meenem ředitelem geologickeacuteho musea v Ontariu

Excentricita Marse kteraacute je 0093 je přiacutečinou ročniacute změny teploty povrchu teacuteto planety ve vyacuteši 25deg CČlověk kteryacute vaacutežil světlo mdash tak charakterisuje v sov časopise bdquoOgoňokrdquo (č 46) K Andrejev velkeacuteho ruskeacuteho fysika Petra N i- kolojeviče Lebeděva Autor ho liacutečiacute jako kraacutesnyacute typ člověka učence ktereacutemu věda byla všiacutem praciacute radostiacute i odpočinkem a kteryacute sveacute vědomosti zase odevzdaacuteval daacutel svyacutem žaacutekům Jeho jmeacuteno přijal fy- sikaacutelniacute institut Akademie věd SSSR zřiacutezenyacute podle jeho ideiacuteBarevnyacute index planety Pluto činiacute na zaacutekladě novyacutech měřeniacute 067 Atmosfeacuterickaacute absorpce nebyla nalezena Sniacutemky ultrafialoveacuteho spektra planety zhotoveneacute G P Kuiperem dokazujiacute že horniacute hranice jejiacute atmosfeacutery je asi 01 atmosfeacutery Země

M ladiacute hvězdaacuteři ze Skalnateacuteho Plesa nastupujiacute

B e z o b l a C n eacute n e b e a m n o h o a s t r o n o m i c k yacute c h

OBJEVŮ V R O C E 19 5 1 PŘEJE VŠ E M Č L E N Ů M CAS

a Č t e n aacute ř ů m bdquo ř iacute š e h v ě z d ldquo

spraacutevn iacute vyacutebor a redakce

POKROK ASTRONOMIE V ROCE 1950Přehled nejzajiacutemavějšiacutech astronomickyacutech udaacutelostiacute a objevů

minuleacuteho roku shrnul profesor Dr Harlow Shapley v těchto deseti bodech

1 Objev občasnyacutech mohutnyacutech erupciacute nejbližšiacute hvězdy Proxima Centauri ktereacute v kraacutetkeacute době několika minut zdvojnaacutesobiacute je jiacute jasnost kteraacute však rychle během neceleacute půlhodiny poklesne zase na normaacutelniacute stav Během minulyacutech 25 let bylo 50 takoshyvyacutech vyacutebuchů zjištěno na sniacutemciacutech zhotovenyacutech Harvardskou hvězdaacuternou Celkem je znaacutemo pět hvězd tohoto druhu ukashyzujiacuteciacute podobneacute erupce jako naše Slunce

2 Indickaacute vlaacuteda schvaacutelila plaacuteny na postaveniacute nejvyššiacute hvězdaacuterny světa v Himalaacutejiacutech ve vyacuteši 5000 m Budovy budou vzduchoshytěsně uzavřeneacute aby teplota a tlak v nich mohl byacutet udržovaacuten jako ve vyacuteši 1500 m nad mořem

3 Novyacute přesnyacute vyacutepočet draacutehy planetky Eros kteryacute provedl D r E Rabe z Cincinnati na zaacutekladě třicetiletyacutech pozorovaacuteniacute zpracovanyacutech statistickyacutemi stro ji umožnil korekci vzdaacuteleshynosti Zeměmdash Slunce a přesnějšiacute vyacutepočet hmot planet Venuše Marse Merkura a soustavy Země-mdashMěsiacutecNalezeniacute Chubb meteorickeacuteho kraacuteteru v Queacutebecu v Kanadě Maacute průměr k km je celkem asi třikraacutete tak velkyacute jako znaacutemyacute meteorickyacute kraacuteter v Arizoně

5 Nalezena padesaacutetaacute radiohvězda je jiacutež elm vlny byly zachyshyceny pozemskyacutemi přijimači mikrovln

6 Dokončeni dvojzrcadloveacuteho Schmidtova teleskopu Millsovy hvězdaacuterny v Dundee (Universita St Audrews)

7 Přesneacute změřeniacute průměru planety Pluto D r Geraacuteld P Kuipe- rem kteryacute nalezl hodnotu 5760 km Měřeniacute byla vykonaacutena pětimetrovyacutem reflektorem- na Mount Palomaru

8 Přesneacute určeniacute barev a sviacutetivosti nejbližšiacutech hvězd Dr Olin J Eggenem z Lickovy hvězdaacuterny důležiteacute pro studium hvězdshyneacuteho vyacutevoje

9 Mraky kouře způsobeneacute velkyacutemi lesniacutemi požaacutery v Albertě v Kojnadě byly přiacutečinou modreacuteho a střiacutebrneacuteho zabarveniacute Slunce zjištěneacuteho různyacutemi pozorovateli u naacutes a v cizině

10 Steacute vyacuteročiacute prvniacuteho hvězdneacuteho sniacutemku Byla to jasnaacute V ega kteraacute byla po prveacute 19 června 1850 fotografovaacutena Harvardshyskyacutem refraktorem o průměru 38 cm

MATERIALISTICKAacute THEORIEJ V STALIN

(Ze Stalinovyacutech spisů I z kapitoly Anarchismus nebo socialisshymus z II čaacutesti str 288)

Co je materialistickaacute theorieVše na světě se měniacute vše v životě se vyviacutejiacute Avšak jakyacutem

způsobem se děje tato změna a v jakeacute formě se děje tento vyacutevoj Viacuteme napřiacuteklad že kdysi byla Země rozžhavenou ohnivou mashy

sou kteraacute pozvolna ochladla pak vzniklo rostlinstvo a zviacuteřectvo s rozvojem živočišneacuteho světa se objevil jistyacute druh opic a nakonec pak vznikl člověk

Tak zhruba se vyviacutejela přiacuterodaViacuteme i to že ani život společnosti nestaacutel na jednom miacutestě

Byla doba kdy lideacute žili prvobytnyacutem komunistickyacutem způsobem žishyvota V teacute době se živili primitivniacutem lovem kočovali po lesiacutech a tak si opatřovali potravu Pak přišla doba kdy primitivniacute komushynismus byl vystřiacutedaacuten matriarchaacutetem mdash tehdy lideacute ukaacutejeli sveacute potřeby převaacutežně pomociacute primitivniacuteho zemědělstviacute Potom ma- triarchaacutet ustoupil patriarchaacutetu kdy se lideacute živili převaacutežně choshyvem dobytka Pak naacutesledoval na miacutesto patriarchaacutetu otrokaacuteřskyacute řaacuted mdash tehdy se lideacute živili již poměrně vyspělejšiacutem zemědělstviacutem Po otrokaacuteřskeacutem řaacutedu přišel feudalismus po něm nakonec buržo- asniacute řaacuted

Tak se zhruba vyviacutejel život společnostiAno to vše je znaacutemo Ale jak se daacutel tento vyacutevoj Bylo to

vědomiacute iež určovalo vyacutevoj přiacuterody a společnosti nebo naopak vyacutevoj přiacuterody a společnosti určoval vyacutevoj vědomiacute

Tak klade otaacutezku materialistickaacute theorieNěkteřiacute řiacutekajiacute že dřiacuteve než bdquopřiacuterodardquo a bdquoživot společnostirdquo

zde byla světovaacute idea jež se stala zaacutekladem jejich vyacutevoje takže vyacutevoj jevů bdquopřiacuterodyrdquo a bdquoživota společnostirdquo je vlastně jen vnějšiacute formou prostyacutem vyacuterazem vyacutevoje světoveacute ideje

Takoveacute bylo na př učeniacute idealistů kteřiacute se časem rozdělili na několik směrů

Jiniacute zase řiacutekajiacute že od počaacutetku světa existujiacute dvě vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute siacutely mdash idea a hmota vědomiacute a bytiacute že podle toho se i jevy děliacute na ideaacutelniacute a materiaacutelniacute vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute a bojushyjiacuteciacute mezi sebou takže vyacutevoj přiacuterody a společnosti je neustaacutelyacutem zaacutepasem mezi ideaacutelniacutemi a materiaacutelniacutemi jevy

Takoveacute bylo na př učeniacute dualistů kteřiacute se časem rozdělili tak jako idealisteacute na několik směrů

Materialistickaacute theorie zaacutesadně odmiacutetaacute jak dualismus tak idealismus

Ve světě přirozeně existujiacute ideaacutelniacute a materiaacutelniacute jevy to však vůbec neznamenaacute že by se navzaacutejem popiacuteraly Naopak ideshyaacutelniacute a materiaacutelniacute straacutenka jsou dvě různeacute formy jedneacute a teacuteže přiacuteroshydy nebo společnosti nelze si představit jednu bez druheacute existujiacute společně společně se vyviacutejejiacute a tudiacutež myšlenka že se navzaacutejem popiacuterajiacute je zcela bezdůvodnaacute Z toho je zřejmeacute že tak zvanyacute duashylismus je bezpodstatnyacute

Jednotnaacute a nediacutelnaacute přiacuteroda projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute jednotnyacute a nediacutelnyacute život sposhylečnosti projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute mdash tak musiacuteme vidět vyacutevoj přiacuterody a života společnosti

Takovyacute je modismus materialistickeacute theorieSoučasně materialistickaacute theorie zamiacutetaacute takeacute idealismusMyšlenka že ideaacutelniacute straacutenka a vědomiacute vůbec se vyvinula

dřiacuteve než materiaacutelniacute straacutenka je nespraacutevnaacute Ještě nebylo živyacutech byshytostiacute ale již existovala tak zvanaacute vnějšiacute mrtvaacute přiacuteroda Prvniacute živyacute tvor neměl žaacutedneacute vědomiacute měl jenom draacuteždivost a rudimentaacuterniacute ciacutetěniacute Pak se u živočichů postupně rozviacutejela schopnost ciacutetěniacute poshymalu přechaacutezejiacutec ve vědomiacute souběžně s vyacutevojem ustrojeniacute jeshyjich organismu a nervoveacuteho systeacutemu Kdyby byacutevala opice neshypřestala chodit po čtyřech a nenarovnala paacuteteř nemohl by jejiacute potomek mdash člověk mdash svobodně užiacutevat svyacutech plic a hlasivek a tushydiacutež nemohl by použiacutevat řeči což by byacutevalo podstatně zdrželo rozshyvoj jeho vědomiacute Nebo jinak kdyby se byacutevala opice nepostavila na zadniacute nohy pak jejiacute potomek mdash člověk mdash by byl nucen staacutele chodit po čtyřech diacutevat se dolů a odtud čerpat sveacute dojmy neshyměl by možnost hledět vzhůru a kolem sebe a tudiacutež by neměl možnost dodat sveacutemu mozku viacutece dojmů než jich maacute čtvernožec To vše by podstatně zadrželo rozvoj lidskeacuteho vědomiacute

Tudiacutež pro rozvoj vědomiacute je zapotřebiacute teacute či oneacute stavby orgashynismu a toho či onoho stavu nervoveacuteho systeacutemu

Z toho vyplyacutevaacute že rozvoji ideaacutelniacute straacutenky rozvoji vědomiacute předchaacuteziacute rozvoj materiaacutelniacute straacutenky rozvoj vnějšiacutech podmiacutenek napřed se měniacute vnějšiacute podmiacutenky napřed se měniacute materiaacutelniacute straacutenshyka a pak na podkladě toho měniacute se vědomiacute ideaacutelniacute straacutenka

Tudiacutež dějiny vyacutevoje přiacuterody z kořene vyvracejiacute t zv idealisshymus

Toteacutež je třeba řiacuteci i o dějinaacutech vyacutevoje lidskeacute společnosti

P red Je tedy nutneacute aby i naši astronomoveacute z profese i amateacuteři pochopili nutnost aplikace dialektickeacuteho materialismu z oboru věd přiacuterodniacutech do oboru věd společenskyacutech

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

v r v

R I S E H VR X X X I T Č 1

L E D E N 195 1

R I d iacute

D r H u b e r t S l o u k a

s členy redakčniacuteho kruhu

D b J B ou šk a D r Z B o c h n iacuteč e k

doc Dr F L inic Db B Š teb n -

b ek k doc D b Z aacute to p e k L L an- d o v aacute -Š ty c h o v aacute Db V R u m l Jan

U k b a n A H b u šk a red Musil L Č e b k iacute D b J D o l e j š iacute Db V GuTHškpt K H o r k a K N o v aacute k

Odpovědnyacute zaacutestupce listu

Univ p ro f D r F N u š l

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci bdquo Ř iacute š e H v ě z d ldquo Praha IV - Petřiacuten nebo přiacutemo členům redakčniacuteshy

ho kruhu

E Z D

bdquoK o n ickaacute ldquo m lhovina g igan tickyacutech rozm ěshy

rů fo tog ra fovanaacute pětim etrovyacutem re fle k to shy

rem na Palom aru Viz s t r 18

d iacuteŠ K H V Eacute Z D v y ch aacute z iacute d es e tk raacute t ročně p rvyacute den v m ěs iacutec i m im o Červenec a srpen D o ta zy o b je d n aacute v k y a rek lam ace tyacute k a j iacutec iacute se časopisu yřizu je a d m in is tra c e R ek la m a ce ch yb ě jiacutec iacutech čiacutese l se p ř i j iacutem a jiacute a v y ř iz u j iacute d o 15 každeacuteh o m ěshysiacutece R ed a k čn iacute u zaacute vě rk a č iacutes la 10 každeacuteh o m ěshys iacutece R u k o p is y se n e v ra ce jiacute za od b orn ou s p raacute v shynost p ř iacutesp ěvk u o d p o v iacuted aacute au to r K e všem p iacutesem shyn yacutem d o ta zů m p ř ilo ž te znaacutem ku na o d p o v ě ď

R očn iacute p ř e d p la tn eacute 120 Kčs

C en a č iacutes la 12 Kčs

Redakce a a d m in is tra ce Praha IV -Petřin Lidovaacute hvězdaacuterna Štefaacutenikova

O B S A H

Co noveacuteho v astronomii

Pokrok astronomie v roce 1950

J V St a l in

Materialistickaacute theorie

D r Hx b e r t Sl o u k a

Žijeme ve spiraacuteloveacute mlhovině

D b M ir o s la v P la v e c

Světlo vlaacutedne meteorům

D r A r n o š t D it t r ic h

Čiacutenskeacute zatměniacute H i a Ho

Z instrumentaacutelniacute sekce

Ze sovětskeacute astronomie

Zpraacuteva časoveacute sekce

Noveacute knihy a publikace

Z administrace

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII U iacuteS e h v ě z d e i Leden 1951

a veacutedaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute kom eta Podle zpraacutevy obdrženeacute z Nizamiahskeacute hvězdaacuterny v Hyderaacutebadu z Indie nalezl D r Akbar AU kometu kteraacute byla pozorovanaacute Ghousem v těchto miacutestech

1950 S C ai95ogto Č39500 MagListopad 27 laacutem7trade 0-206trade +2deg26 8trade

Denniacute pohyb mdash l21s +14

Podle druheacute jeho zpraacutevy lze však usuzovat že objekt buď se ztratil nebo šlo o omyl

V yacutezkum periodickeacute kom ety 1906 IV (Kopff) dokončil polskyacute hvězdaacuteř D r F KgpinsJci z varšavskeacuteho uacutestavu praktickeacute astronoshymie Pomociacute oskulačniacutech elementů komety určenyacutech J Bobonem z Cordoby v Argentině vypočiacutetal autor jejiacute polohy pro rok 1951 a 1952 Kometa projde perihelem 1951 X 2244 a dosaacutehne pravděshypodobně 13m

Nova Scorpioni 1950 (2) byla objevena sovětskyacutem hvězdaacuteřem A V Solovievem 1 srpna 1950 jak bylo stručně oznaacutemeno v Řiacuteši hvězd XXX č 8 Dalšiacute zpraacuteva sděluje že objev byl učiněn na fotografickyacutech sniacutemciacutech galaktickeacuteho programu Stalinabadskeacute hvězdaacuterny Po zpracovaacuteniacute materiaacutelu byly ziacuteskaacuteny tyto vyacutesledky

Srpen 1 16h51 SC 957 Srpen 18 1640 SC 1140tradebdquo 3 1711 bdquo 928trade bdquo 19 17 05 bdquo 1156tradebdquo 17 16 10 bdquo 1071m bdquo 20 17 32 bdquo 1200trade

Kom eta 1950 b (M inkowski) objevena 19 května na Palomarskeacute hvězdaacuterně velkou Schmidtovou komorou (průměr 1125 cm ) přishybliacutežiacute se 14 ledna 1951 Slunci na vzdaacutelenost 26 astr jednotek Jelishykož se pohybuje jižniacutem směrem při sklonu 144deg vůči ekliptice bude v prvniacutech měsiacuteciacutech 1951 viditelnaacute pouze z jižniacute polokoule

Vědeckeacute vyacutezkum y vzduchoplavců Z uacutestředniacute aerologickeacute obsershyvatoře hlavniacuteho vedeni hydrometeorologickeacute služby při radě mishynistrů SSSR byl 25 řiacutejna nedaleko Moskvy vypuštěn balon (sub- stratostat) bdquoSSSR VR-79rdquo o objemu 2500 m3 Pilot Zinovějev věshydeckyacute spolupracovniacutek observatoře doktor zeměpisnyacutech věd Gaj- gerov a radiotelegrafista Kirpičev kteřiacute tvořili ieho posaacutedku měli proveacutest řadu vědeckyacutech vyacutezkumů Let probiacutehal za těžkyacutech meteoshy

rologickyacutech podmiacutenek Z Moskvy namiacuteřil na Tulu proletěl nad Elecem Voroněžiacute jihem Stalingradskeacute oblasti pak mezi Gurěvem a Astrachaniacute přes Kaspickeacute moře nad stepiacute Kazachstanu Aral- skyacutem mořem jezerem Balchaš ve vyacutešce od dvou do čtyř tisiacutec meshytrů 28 řiacutejna se balon snesl v obvodě kolchozu bdquoKzyl-Turdquo v ak- suskeacutem okrese Taldy-Kurganskeacute oblasti v Kazachskeacute SSR Vzdu- choplavci byli ve vzduchu celkem 83 hodin 20 minut a překonali vzdaacutelenost asi 3100 km Tiacutem byly zlomeny světoveacute rekordy v trvaacuteniacute i vzdaacutelenosti letu pro balony teacuteto kategorie a rekord v daacutelce letu balonu většiacutech objemů zaznamenaneacute Mezinaacuterodniacute leshyteckou federaciacute (F A ) Vědeckeacute poznatky z tohoto letu budou podrobeny pečliveacutemu vědeckeacutemu zkoumaacuteniacute

A rktickeacute m useum Naacutevštěvniacuteci Arktickeacuteho musea v Leningradě se s velkyacutem zaacutejmem seznamujiacute s novou archeologickou sbiacuterkou kteraacute byla objevena v roce 1940 jednou ze zeměpisnyacutech expedic na Fadějovyacutech ostrovech ležiacuteciacutech nedaleko severovyacutechodniacutech břehů Tajmyru Jsou v niacute různeacute předměty ktereacute naacuteležely mdash jak bylo zjištěno mdash ruskeacute vyacutepravě kupců a řemeslniacuteků do těchto miacutest začaacutetkem XVII stoletiacute Zvlaacuteštniacute pozornost upoutaacutevaacute starobylyacute kompas a slunečniacute hodiny svědčiacuteciacute o vysokeacute kultuře daacutevnyacutech russhykyacutech naacutemořniacuteků Všechny naacutelezy potvrzujiacute že ruštiacute lideacute obepluli na lehkeacute plachetniacute lodi Taimyrskyacute poloostrov o dvě stoletiacute dřiacuteve než expedice Nordenskjoacuteldova kteraacute již cestovala parniacutekem mdash Mezi exponaacutety jsou teacutež zajiacutemaveacute mapy zhotoveneacute ruskyacutemi cestoshyvateli na jejich cestaacutech vypraacutevějiacute o tom jak se ruštiacute lideacute odvaacutežně pouštěli do neznaacutemyacutech krajů a obohacovali vědu novyacutemi objevyV elkyacute m eteorickyacute k raacute te r objeven v severniacute čaacutesti provincie Quebec v Kanadě bliacutezko 63deg s š a 73deg z d Jeho průměr měřiacute zhruba 4 km a vznikl pravděpodobně paacutedem velkeacuteho meteoritu před 3000 až 5000 lety Kraacuteter byl prozkoumaacuten Dr V Ben Meenem ředitelem geologickeacuteho musea v Ontariu

Excentricita Marse kteraacute je 0093 je přiacutečinou ročniacute změny teploty povrchu teacuteto planety ve vyacuteši 25deg CČlověk kteryacute vaacutežil světlo mdash tak charakterisuje v sov časopise bdquoOgoňokrdquo (č 46) K Andrejev velkeacuteho ruskeacuteho fysika Petra N i- kolojeviče Lebeděva Autor ho liacutečiacute jako kraacutesnyacute typ člověka učence ktereacutemu věda byla všiacutem praciacute radostiacute i odpočinkem a kteryacute sveacute vědomosti zase odevzdaacuteval daacutel svyacutem žaacutekům Jeho jmeacuteno přijal fy- sikaacutelniacute institut Akademie věd SSSR zřiacutezenyacute podle jeho ideiacuteBarevnyacute index planety Pluto činiacute na zaacutekladě novyacutech měřeniacute 067 Atmosfeacuterickaacute absorpce nebyla nalezena Sniacutemky ultrafialoveacuteho spektra planety zhotoveneacute G P Kuiperem dokazujiacute že horniacute hranice jejiacute atmosfeacutery je asi 01 atmosfeacutery Země

M ladiacute hvězdaacuteři ze Skalnateacuteho Plesa nastupujiacute

B e z o b l a C n eacute n e b e a m n o h o a s t r o n o m i c k yacute c h

OBJEVŮ V R O C E 19 5 1 PŘEJE VŠ E M Č L E N Ů M CAS

a Č t e n aacute ř ů m bdquo ř iacute š e h v ě z d ldquo

spraacutevn iacute vyacutebor a redakce

POKROK ASTRONOMIE V ROCE 1950Přehled nejzajiacutemavějšiacutech astronomickyacutech udaacutelostiacute a objevů

minuleacuteho roku shrnul profesor Dr Harlow Shapley v těchto deseti bodech

1 Objev občasnyacutech mohutnyacutech erupciacute nejbližšiacute hvězdy Proxima Centauri ktereacute v kraacutetkeacute době několika minut zdvojnaacutesobiacute je jiacute jasnost kteraacute však rychle během neceleacute půlhodiny poklesne zase na normaacutelniacute stav Během minulyacutech 25 let bylo 50 takoshyvyacutech vyacutebuchů zjištěno na sniacutemciacutech zhotovenyacutech Harvardskou hvězdaacuternou Celkem je znaacutemo pět hvězd tohoto druhu ukashyzujiacuteciacute podobneacute erupce jako naše Slunce

2 Indickaacute vlaacuteda schvaacutelila plaacuteny na postaveniacute nejvyššiacute hvězdaacuterny světa v Himalaacutejiacutech ve vyacuteši 5000 m Budovy budou vzduchoshytěsně uzavřeneacute aby teplota a tlak v nich mohl byacutet udržovaacuten jako ve vyacuteši 1500 m nad mořem

3 Novyacute přesnyacute vyacutepočet draacutehy planetky Eros kteryacute provedl D r E Rabe z Cincinnati na zaacutekladě třicetiletyacutech pozorovaacuteniacute zpracovanyacutech statistickyacutemi stro ji umožnil korekci vzdaacuteleshynosti Zeměmdash Slunce a přesnějšiacute vyacutepočet hmot planet Venuše Marse Merkura a soustavy Země-mdashMěsiacutecNalezeniacute Chubb meteorickeacuteho kraacuteteru v Queacutebecu v Kanadě Maacute průměr k km je celkem asi třikraacutete tak velkyacute jako znaacutemyacute meteorickyacute kraacuteter v Arizoně

5 Nalezena padesaacutetaacute radiohvězda je jiacutež elm vlny byly zachyshyceny pozemskyacutemi přijimači mikrovln

6 Dokončeni dvojzrcadloveacuteho Schmidtova teleskopu Millsovy hvězdaacuterny v Dundee (Universita St Audrews)

7 Přesneacute změřeniacute průměru planety Pluto D r Geraacuteld P Kuipe- rem kteryacute nalezl hodnotu 5760 km Měřeniacute byla vykonaacutena pětimetrovyacutem reflektorem- na Mount Palomaru

8 Přesneacute určeniacute barev a sviacutetivosti nejbližšiacutech hvězd Dr Olin J Eggenem z Lickovy hvězdaacuterny důležiteacute pro studium hvězdshyneacuteho vyacutevoje

9 Mraky kouře způsobeneacute velkyacutemi lesniacutemi požaacutery v Albertě v Kojnadě byly přiacutečinou modreacuteho a střiacutebrneacuteho zabarveniacute Slunce zjištěneacuteho různyacutemi pozorovateli u naacutes a v cizině

10 Steacute vyacuteročiacute prvniacuteho hvězdneacuteho sniacutemku Byla to jasnaacute V ega kteraacute byla po prveacute 19 června 1850 fotografovaacutena Harvardshyskyacutem refraktorem o průměru 38 cm

MATERIALISTICKAacute THEORIEJ V STALIN

(Ze Stalinovyacutech spisů I z kapitoly Anarchismus nebo socialisshymus z II čaacutesti str 288)

Co je materialistickaacute theorieVše na světě se měniacute vše v životě se vyviacutejiacute Avšak jakyacutem

způsobem se děje tato změna a v jakeacute formě se děje tento vyacutevoj Viacuteme napřiacuteklad že kdysi byla Země rozžhavenou ohnivou mashy

sou kteraacute pozvolna ochladla pak vzniklo rostlinstvo a zviacuteřectvo s rozvojem živočišneacuteho světa se objevil jistyacute druh opic a nakonec pak vznikl člověk

Tak zhruba se vyviacutejela přiacuterodaViacuteme i to že ani život společnosti nestaacutel na jednom miacutestě

Byla doba kdy lideacute žili prvobytnyacutem komunistickyacutem způsobem žishyvota V teacute době se živili primitivniacutem lovem kočovali po lesiacutech a tak si opatřovali potravu Pak přišla doba kdy primitivniacute komushynismus byl vystřiacutedaacuten matriarchaacutetem mdash tehdy lideacute ukaacutejeli sveacute potřeby převaacutežně pomociacute primitivniacuteho zemědělstviacute Potom ma- triarchaacutet ustoupil patriarchaacutetu kdy se lideacute živili převaacutežně choshyvem dobytka Pak naacutesledoval na miacutesto patriarchaacutetu otrokaacuteřskyacute řaacuted mdash tehdy se lideacute živili již poměrně vyspělejšiacutem zemědělstviacutem Po otrokaacuteřskeacutem řaacutedu přišel feudalismus po něm nakonec buržo- asniacute řaacuted

Tak se zhruba vyviacutejel život společnostiAno to vše je znaacutemo Ale jak se daacutel tento vyacutevoj Bylo to

vědomiacute iež určovalo vyacutevoj přiacuterody a společnosti nebo naopak vyacutevoj přiacuterody a společnosti určoval vyacutevoj vědomiacute

Tak klade otaacutezku materialistickaacute theorieNěkteřiacute řiacutekajiacute že dřiacuteve než bdquopřiacuterodardquo a bdquoživot společnostirdquo

zde byla světovaacute idea jež se stala zaacutekladem jejich vyacutevoje takže vyacutevoj jevů bdquopřiacuterodyrdquo a bdquoživota společnostirdquo je vlastně jen vnějšiacute formou prostyacutem vyacuterazem vyacutevoje světoveacute ideje

Takoveacute bylo na př učeniacute idealistů kteřiacute se časem rozdělili na několik směrů

Jiniacute zase řiacutekajiacute že od počaacutetku světa existujiacute dvě vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute siacutely mdash idea a hmota vědomiacute a bytiacute že podle toho se i jevy děliacute na ideaacutelniacute a materiaacutelniacute vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute a bojushyjiacuteciacute mezi sebou takže vyacutevoj přiacuterody a společnosti je neustaacutelyacutem zaacutepasem mezi ideaacutelniacutemi a materiaacutelniacutemi jevy

Takoveacute bylo na př učeniacute dualistů kteřiacute se časem rozdělili tak jako idealisteacute na několik směrů

Materialistickaacute theorie zaacutesadně odmiacutetaacute jak dualismus tak idealismus

Ve světě přirozeně existujiacute ideaacutelniacute a materiaacutelniacute jevy to však vůbec neznamenaacute že by se navzaacutejem popiacuteraly Naopak ideshyaacutelniacute a materiaacutelniacute straacutenka jsou dvě různeacute formy jedneacute a teacuteže přiacuteroshydy nebo společnosti nelze si představit jednu bez druheacute existujiacute společně společně se vyviacutejejiacute a tudiacutež myšlenka že se navzaacutejem popiacuterajiacute je zcela bezdůvodnaacute Z toho je zřejmeacute že tak zvanyacute duashylismus je bezpodstatnyacute

Jednotnaacute a nediacutelnaacute přiacuteroda projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute jednotnyacute a nediacutelnyacute život sposhylečnosti projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute mdash tak musiacuteme vidět vyacutevoj přiacuterody a života společnosti

Takovyacute je modismus materialistickeacute theorieSoučasně materialistickaacute theorie zamiacutetaacute takeacute idealismusMyšlenka že ideaacutelniacute straacutenka a vědomiacute vůbec se vyvinula

dřiacuteve než materiaacutelniacute straacutenka je nespraacutevnaacute Ještě nebylo živyacutech byshytostiacute ale již existovala tak zvanaacute vnějšiacute mrtvaacute přiacuteroda Prvniacute živyacute tvor neměl žaacutedneacute vědomiacute měl jenom draacuteždivost a rudimentaacuterniacute ciacutetěniacute Pak se u živočichů postupně rozviacutejela schopnost ciacutetěniacute poshymalu přechaacutezejiacutec ve vědomiacute souběžně s vyacutevojem ustrojeniacute jeshyjich organismu a nervoveacuteho systeacutemu Kdyby byacutevala opice neshypřestala chodit po čtyřech a nenarovnala paacuteteř nemohl by jejiacute potomek mdash člověk mdash svobodně užiacutevat svyacutech plic a hlasivek a tushydiacutež nemohl by použiacutevat řeči což by byacutevalo podstatně zdrželo rozshyvoj jeho vědomiacute Nebo jinak kdyby se byacutevala opice nepostavila na zadniacute nohy pak jejiacute potomek mdash člověk mdash by byl nucen staacutele chodit po čtyřech diacutevat se dolů a odtud čerpat sveacute dojmy neshyměl by možnost hledět vzhůru a kolem sebe a tudiacutež by neměl možnost dodat sveacutemu mozku viacutece dojmů než jich maacute čtvernožec To vše by podstatně zadrželo rozvoj lidskeacuteho vědomiacute

Tudiacutež pro rozvoj vědomiacute je zapotřebiacute teacute či oneacute stavby orgashynismu a toho či onoho stavu nervoveacuteho systeacutemu

Z toho vyplyacutevaacute že rozvoji ideaacutelniacute straacutenky rozvoji vědomiacute předchaacuteziacute rozvoj materiaacutelniacute straacutenky rozvoj vnějšiacutech podmiacutenek napřed se měniacute vnějšiacute podmiacutenky napřed se měniacute materiaacutelniacute straacutenshyka a pak na podkladě toho měniacute se vědomiacute ideaacutelniacute straacutenka

Tudiacutež dějiny vyacutevoje přiacuterody z kořene vyvracejiacute t zv idealisshymus

Toteacutež je třeba řiacuteci i o dějinaacutech vyacutevoje lidskeacute společnosti

P red Je tedy nutneacute aby i naši astronomoveacute z profese i amateacuteři pochopili nutnost aplikace dialektickeacuteho materialismu z oboru věd přiacuterodniacutech do oboru věd společenskyacutech

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII U iacuteS e h v ě z d e i Leden 1951

a veacutedaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute kom eta Podle zpraacutevy obdrženeacute z Nizamiahskeacute hvězdaacuterny v Hyderaacutebadu z Indie nalezl D r Akbar AU kometu kteraacute byla pozorovanaacute Ghousem v těchto miacutestech

1950 S C ai95ogto Č39500 MagListopad 27 laacutem7trade 0-206trade +2deg26 8trade

Denniacute pohyb mdash l21s +14

Podle druheacute jeho zpraacutevy lze však usuzovat že objekt buď se ztratil nebo šlo o omyl

V yacutezkum periodickeacute kom ety 1906 IV (Kopff) dokončil polskyacute hvězdaacuteř D r F KgpinsJci z varšavskeacuteho uacutestavu praktickeacute astronoshymie Pomociacute oskulačniacutech elementů komety určenyacutech J Bobonem z Cordoby v Argentině vypočiacutetal autor jejiacute polohy pro rok 1951 a 1952 Kometa projde perihelem 1951 X 2244 a dosaacutehne pravděshypodobně 13m

Nova Scorpioni 1950 (2) byla objevena sovětskyacutem hvězdaacuteřem A V Solovievem 1 srpna 1950 jak bylo stručně oznaacutemeno v Řiacuteši hvězd XXX č 8 Dalšiacute zpraacuteva sděluje že objev byl učiněn na fotografickyacutech sniacutemciacutech galaktickeacuteho programu Stalinabadskeacute hvězdaacuterny Po zpracovaacuteniacute materiaacutelu byly ziacuteskaacuteny tyto vyacutesledky

Srpen 1 16h51 SC 957 Srpen 18 1640 SC 1140tradebdquo 3 1711 bdquo 928trade bdquo 19 17 05 bdquo 1156tradebdquo 17 16 10 bdquo 1071m bdquo 20 17 32 bdquo 1200trade

Kom eta 1950 b (M inkowski) objevena 19 května na Palomarskeacute hvězdaacuterně velkou Schmidtovou komorou (průměr 1125 cm ) přishybliacutežiacute se 14 ledna 1951 Slunci na vzdaacutelenost 26 astr jednotek Jelishykož se pohybuje jižniacutem směrem při sklonu 144deg vůči ekliptice bude v prvniacutech měsiacuteciacutech 1951 viditelnaacute pouze z jižniacute polokoule

Vědeckeacute vyacutezkum y vzduchoplavců Z uacutestředniacute aerologickeacute obsershyvatoře hlavniacuteho vedeni hydrometeorologickeacute služby při radě mishynistrů SSSR byl 25 řiacutejna nedaleko Moskvy vypuštěn balon (sub- stratostat) bdquoSSSR VR-79rdquo o objemu 2500 m3 Pilot Zinovějev věshydeckyacute spolupracovniacutek observatoře doktor zeměpisnyacutech věd Gaj- gerov a radiotelegrafista Kirpičev kteřiacute tvořili ieho posaacutedku měli proveacutest řadu vědeckyacutech vyacutezkumů Let probiacutehal za těžkyacutech meteoshy

rologickyacutech podmiacutenek Z Moskvy namiacuteřil na Tulu proletěl nad Elecem Voroněžiacute jihem Stalingradskeacute oblasti pak mezi Gurěvem a Astrachaniacute přes Kaspickeacute moře nad stepiacute Kazachstanu Aral- skyacutem mořem jezerem Balchaš ve vyacutešce od dvou do čtyř tisiacutec meshytrů 28 řiacutejna se balon snesl v obvodě kolchozu bdquoKzyl-Turdquo v ak- suskeacutem okrese Taldy-Kurganskeacute oblasti v Kazachskeacute SSR Vzdu- choplavci byli ve vzduchu celkem 83 hodin 20 minut a překonali vzdaacutelenost asi 3100 km Tiacutem byly zlomeny světoveacute rekordy v trvaacuteniacute i vzdaacutelenosti letu pro balony teacuteto kategorie a rekord v daacutelce letu balonu většiacutech objemů zaznamenaneacute Mezinaacuterodniacute leshyteckou federaciacute (F A ) Vědeckeacute poznatky z tohoto letu budou podrobeny pečliveacutemu vědeckeacutemu zkoumaacuteniacute

A rktickeacute m useum Naacutevštěvniacuteci Arktickeacuteho musea v Leningradě se s velkyacutem zaacutejmem seznamujiacute s novou archeologickou sbiacuterkou kteraacute byla objevena v roce 1940 jednou ze zeměpisnyacutech expedic na Fadějovyacutech ostrovech ležiacuteciacutech nedaleko severovyacutechodniacutech břehů Tajmyru Jsou v niacute různeacute předměty ktereacute naacuteležely mdash jak bylo zjištěno mdash ruskeacute vyacutepravě kupců a řemeslniacuteků do těchto miacutest začaacutetkem XVII stoletiacute Zvlaacuteštniacute pozornost upoutaacutevaacute starobylyacute kompas a slunečniacute hodiny svědčiacuteciacute o vysokeacute kultuře daacutevnyacutech russhykyacutech naacutemořniacuteků Všechny naacutelezy potvrzujiacute že ruštiacute lideacute obepluli na lehkeacute plachetniacute lodi Taimyrskyacute poloostrov o dvě stoletiacute dřiacuteve než expedice Nordenskjoacuteldova kteraacute již cestovala parniacutekem mdash Mezi exponaacutety jsou teacutež zajiacutemaveacute mapy zhotoveneacute ruskyacutemi cestoshyvateli na jejich cestaacutech vypraacutevějiacute o tom jak se ruštiacute lideacute odvaacutežně pouštěli do neznaacutemyacutech krajů a obohacovali vědu novyacutemi objevyV elkyacute m eteorickyacute k raacute te r objeven v severniacute čaacutesti provincie Quebec v Kanadě bliacutezko 63deg s š a 73deg z d Jeho průměr měřiacute zhruba 4 km a vznikl pravděpodobně paacutedem velkeacuteho meteoritu před 3000 až 5000 lety Kraacuteter byl prozkoumaacuten Dr V Ben Meenem ředitelem geologickeacuteho musea v Ontariu

Excentricita Marse kteraacute je 0093 je přiacutečinou ročniacute změny teploty povrchu teacuteto planety ve vyacuteši 25deg CČlověk kteryacute vaacutežil světlo mdash tak charakterisuje v sov časopise bdquoOgoňokrdquo (č 46) K Andrejev velkeacuteho ruskeacuteho fysika Petra N i- kolojeviče Lebeděva Autor ho liacutečiacute jako kraacutesnyacute typ člověka učence ktereacutemu věda byla všiacutem praciacute radostiacute i odpočinkem a kteryacute sveacute vědomosti zase odevzdaacuteval daacutel svyacutem žaacutekům Jeho jmeacuteno přijal fy- sikaacutelniacute institut Akademie věd SSSR zřiacutezenyacute podle jeho ideiacuteBarevnyacute index planety Pluto činiacute na zaacutekladě novyacutech měřeniacute 067 Atmosfeacuterickaacute absorpce nebyla nalezena Sniacutemky ultrafialoveacuteho spektra planety zhotoveneacute G P Kuiperem dokazujiacute že horniacute hranice jejiacute atmosfeacutery je asi 01 atmosfeacutery Země

M ladiacute hvězdaacuteři ze Skalnateacuteho Plesa nastupujiacute

B e z o b l a C n eacute n e b e a m n o h o a s t r o n o m i c k yacute c h

OBJEVŮ V R O C E 19 5 1 PŘEJE VŠ E M Č L E N Ů M CAS

a Č t e n aacute ř ů m bdquo ř iacute š e h v ě z d ldquo

spraacutevn iacute vyacutebor a redakce

POKROK ASTRONOMIE V ROCE 1950Přehled nejzajiacutemavějšiacutech astronomickyacutech udaacutelostiacute a objevů

minuleacuteho roku shrnul profesor Dr Harlow Shapley v těchto deseti bodech

1 Objev občasnyacutech mohutnyacutech erupciacute nejbližšiacute hvězdy Proxima Centauri ktereacute v kraacutetkeacute době několika minut zdvojnaacutesobiacute je jiacute jasnost kteraacute však rychle během neceleacute půlhodiny poklesne zase na normaacutelniacute stav Během minulyacutech 25 let bylo 50 takoshyvyacutech vyacutebuchů zjištěno na sniacutemciacutech zhotovenyacutech Harvardskou hvězdaacuternou Celkem je znaacutemo pět hvězd tohoto druhu ukashyzujiacuteciacute podobneacute erupce jako naše Slunce

2 Indickaacute vlaacuteda schvaacutelila plaacuteny na postaveniacute nejvyššiacute hvězdaacuterny světa v Himalaacutejiacutech ve vyacuteši 5000 m Budovy budou vzduchoshytěsně uzavřeneacute aby teplota a tlak v nich mohl byacutet udržovaacuten jako ve vyacuteši 1500 m nad mořem

3 Novyacute přesnyacute vyacutepočet draacutehy planetky Eros kteryacute provedl D r E Rabe z Cincinnati na zaacutekladě třicetiletyacutech pozorovaacuteniacute zpracovanyacutech statistickyacutemi stro ji umožnil korekci vzdaacuteleshynosti Zeměmdash Slunce a přesnějšiacute vyacutepočet hmot planet Venuše Marse Merkura a soustavy Země-mdashMěsiacutecNalezeniacute Chubb meteorickeacuteho kraacuteteru v Queacutebecu v Kanadě Maacute průměr k km je celkem asi třikraacutete tak velkyacute jako znaacutemyacute meteorickyacute kraacuteter v Arizoně

5 Nalezena padesaacutetaacute radiohvězda je jiacutež elm vlny byly zachyshyceny pozemskyacutemi přijimači mikrovln

6 Dokončeni dvojzrcadloveacuteho Schmidtova teleskopu Millsovy hvězdaacuterny v Dundee (Universita St Audrews)

7 Přesneacute změřeniacute průměru planety Pluto D r Geraacuteld P Kuipe- rem kteryacute nalezl hodnotu 5760 km Měřeniacute byla vykonaacutena pětimetrovyacutem reflektorem- na Mount Palomaru

8 Přesneacute určeniacute barev a sviacutetivosti nejbližšiacutech hvězd Dr Olin J Eggenem z Lickovy hvězdaacuterny důležiteacute pro studium hvězdshyneacuteho vyacutevoje

9 Mraky kouře způsobeneacute velkyacutemi lesniacutemi požaacutery v Albertě v Kojnadě byly přiacutečinou modreacuteho a střiacutebrneacuteho zabarveniacute Slunce zjištěneacuteho různyacutemi pozorovateli u naacutes a v cizině

10 Steacute vyacuteročiacute prvniacuteho hvězdneacuteho sniacutemku Byla to jasnaacute V ega kteraacute byla po prveacute 19 června 1850 fotografovaacutena Harvardshyskyacutem refraktorem o průměru 38 cm

MATERIALISTICKAacute THEORIEJ V STALIN

(Ze Stalinovyacutech spisů I z kapitoly Anarchismus nebo socialisshymus z II čaacutesti str 288)

Co je materialistickaacute theorieVše na světě se měniacute vše v životě se vyviacutejiacute Avšak jakyacutem

způsobem se děje tato změna a v jakeacute formě se děje tento vyacutevoj Viacuteme napřiacuteklad že kdysi byla Země rozžhavenou ohnivou mashy

sou kteraacute pozvolna ochladla pak vzniklo rostlinstvo a zviacuteřectvo s rozvojem živočišneacuteho světa se objevil jistyacute druh opic a nakonec pak vznikl člověk

Tak zhruba se vyviacutejela přiacuterodaViacuteme i to že ani život společnosti nestaacutel na jednom miacutestě

Byla doba kdy lideacute žili prvobytnyacutem komunistickyacutem způsobem žishyvota V teacute době se živili primitivniacutem lovem kočovali po lesiacutech a tak si opatřovali potravu Pak přišla doba kdy primitivniacute komushynismus byl vystřiacutedaacuten matriarchaacutetem mdash tehdy lideacute ukaacutejeli sveacute potřeby převaacutežně pomociacute primitivniacuteho zemědělstviacute Potom ma- triarchaacutet ustoupil patriarchaacutetu kdy se lideacute živili převaacutežně choshyvem dobytka Pak naacutesledoval na miacutesto patriarchaacutetu otrokaacuteřskyacute řaacuted mdash tehdy se lideacute živili již poměrně vyspělejšiacutem zemědělstviacutem Po otrokaacuteřskeacutem řaacutedu přišel feudalismus po něm nakonec buržo- asniacute řaacuted

Tak se zhruba vyviacutejel život společnostiAno to vše je znaacutemo Ale jak se daacutel tento vyacutevoj Bylo to

vědomiacute iež určovalo vyacutevoj přiacuterody a společnosti nebo naopak vyacutevoj přiacuterody a společnosti určoval vyacutevoj vědomiacute

Tak klade otaacutezku materialistickaacute theorieNěkteřiacute řiacutekajiacute že dřiacuteve než bdquopřiacuterodardquo a bdquoživot společnostirdquo

zde byla světovaacute idea jež se stala zaacutekladem jejich vyacutevoje takže vyacutevoj jevů bdquopřiacuterodyrdquo a bdquoživota společnostirdquo je vlastně jen vnějšiacute formou prostyacutem vyacuterazem vyacutevoje světoveacute ideje

Takoveacute bylo na př učeniacute idealistů kteřiacute se časem rozdělili na několik směrů

Jiniacute zase řiacutekajiacute že od počaacutetku světa existujiacute dvě vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute siacutely mdash idea a hmota vědomiacute a bytiacute že podle toho se i jevy děliacute na ideaacutelniacute a materiaacutelniacute vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute a bojushyjiacuteciacute mezi sebou takže vyacutevoj přiacuterody a společnosti je neustaacutelyacutem zaacutepasem mezi ideaacutelniacutemi a materiaacutelniacutemi jevy

Takoveacute bylo na př učeniacute dualistů kteřiacute se časem rozdělili tak jako idealisteacute na několik směrů

Materialistickaacute theorie zaacutesadně odmiacutetaacute jak dualismus tak idealismus

Ve světě přirozeně existujiacute ideaacutelniacute a materiaacutelniacute jevy to však vůbec neznamenaacute že by se navzaacutejem popiacuteraly Naopak ideshyaacutelniacute a materiaacutelniacute straacutenka jsou dvě různeacute formy jedneacute a teacuteže přiacuteroshydy nebo společnosti nelze si představit jednu bez druheacute existujiacute společně společně se vyviacutejejiacute a tudiacutež myšlenka že se navzaacutejem popiacuterajiacute je zcela bezdůvodnaacute Z toho je zřejmeacute že tak zvanyacute duashylismus je bezpodstatnyacute

Jednotnaacute a nediacutelnaacute přiacuteroda projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute jednotnyacute a nediacutelnyacute život sposhylečnosti projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute mdash tak musiacuteme vidět vyacutevoj přiacuterody a života společnosti

Takovyacute je modismus materialistickeacute theorieSoučasně materialistickaacute theorie zamiacutetaacute takeacute idealismusMyšlenka že ideaacutelniacute straacutenka a vědomiacute vůbec se vyvinula

dřiacuteve než materiaacutelniacute straacutenka je nespraacutevnaacute Ještě nebylo živyacutech byshytostiacute ale již existovala tak zvanaacute vnějšiacute mrtvaacute přiacuteroda Prvniacute živyacute tvor neměl žaacutedneacute vědomiacute měl jenom draacuteždivost a rudimentaacuterniacute ciacutetěniacute Pak se u živočichů postupně rozviacutejela schopnost ciacutetěniacute poshymalu přechaacutezejiacutec ve vědomiacute souběžně s vyacutevojem ustrojeniacute jeshyjich organismu a nervoveacuteho systeacutemu Kdyby byacutevala opice neshypřestala chodit po čtyřech a nenarovnala paacuteteř nemohl by jejiacute potomek mdash člověk mdash svobodně užiacutevat svyacutech plic a hlasivek a tushydiacutež nemohl by použiacutevat řeči což by byacutevalo podstatně zdrželo rozshyvoj jeho vědomiacute Nebo jinak kdyby se byacutevala opice nepostavila na zadniacute nohy pak jejiacute potomek mdash člověk mdash by byl nucen staacutele chodit po čtyřech diacutevat se dolů a odtud čerpat sveacute dojmy neshyměl by možnost hledět vzhůru a kolem sebe a tudiacutež by neměl možnost dodat sveacutemu mozku viacutece dojmů než jich maacute čtvernožec To vše by podstatně zadrželo rozvoj lidskeacuteho vědomiacute

Tudiacutež pro rozvoj vědomiacute je zapotřebiacute teacute či oneacute stavby orgashynismu a toho či onoho stavu nervoveacuteho systeacutemu

Z toho vyplyacutevaacute že rozvoji ideaacutelniacute straacutenky rozvoji vědomiacute předchaacuteziacute rozvoj materiaacutelniacute straacutenky rozvoj vnějšiacutech podmiacutenek napřed se měniacute vnějšiacute podmiacutenky napřed se měniacute materiaacutelniacute straacutenshyka a pak na podkladě toho měniacute se vědomiacute ideaacutelniacute straacutenka

Tudiacutež dějiny vyacutevoje přiacuterody z kořene vyvracejiacute t zv idealisshymus

Toteacutež je třeba řiacuteci i o dějinaacutech vyacutevoje lidskeacute společnosti

P red Je tedy nutneacute aby i naši astronomoveacute z profese i amateacuteři pochopili nutnost aplikace dialektickeacuteho materialismu z oboru věd přiacuterodniacutech do oboru věd společenskyacutech

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

rologickyacutech podmiacutenek Z Moskvy namiacuteřil na Tulu proletěl nad Elecem Voroněžiacute jihem Stalingradskeacute oblasti pak mezi Gurěvem a Astrachaniacute přes Kaspickeacute moře nad stepiacute Kazachstanu Aral- skyacutem mořem jezerem Balchaš ve vyacutešce od dvou do čtyř tisiacutec meshytrů 28 řiacutejna se balon snesl v obvodě kolchozu bdquoKzyl-Turdquo v ak- suskeacutem okrese Taldy-Kurganskeacute oblasti v Kazachskeacute SSR Vzdu- choplavci byli ve vzduchu celkem 83 hodin 20 minut a překonali vzdaacutelenost asi 3100 km Tiacutem byly zlomeny světoveacute rekordy v trvaacuteniacute i vzdaacutelenosti letu pro balony teacuteto kategorie a rekord v daacutelce letu balonu většiacutech objemů zaznamenaneacute Mezinaacuterodniacute leshyteckou federaciacute (F A ) Vědeckeacute poznatky z tohoto letu budou podrobeny pečliveacutemu vědeckeacutemu zkoumaacuteniacute

A rktickeacute m useum Naacutevštěvniacuteci Arktickeacuteho musea v Leningradě se s velkyacutem zaacutejmem seznamujiacute s novou archeologickou sbiacuterkou kteraacute byla objevena v roce 1940 jednou ze zeměpisnyacutech expedic na Fadějovyacutech ostrovech ležiacuteciacutech nedaleko severovyacutechodniacutech břehů Tajmyru Jsou v niacute různeacute předměty ktereacute naacuteležely mdash jak bylo zjištěno mdash ruskeacute vyacutepravě kupců a řemeslniacuteků do těchto miacutest začaacutetkem XVII stoletiacute Zvlaacuteštniacute pozornost upoutaacutevaacute starobylyacute kompas a slunečniacute hodiny svědčiacuteciacute o vysokeacute kultuře daacutevnyacutech russhykyacutech naacutemořniacuteků Všechny naacutelezy potvrzujiacute že ruštiacute lideacute obepluli na lehkeacute plachetniacute lodi Taimyrskyacute poloostrov o dvě stoletiacute dřiacuteve než expedice Nordenskjoacuteldova kteraacute již cestovala parniacutekem mdash Mezi exponaacutety jsou teacutež zajiacutemaveacute mapy zhotoveneacute ruskyacutemi cestoshyvateli na jejich cestaacutech vypraacutevějiacute o tom jak se ruštiacute lideacute odvaacutežně pouštěli do neznaacutemyacutech krajů a obohacovali vědu novyacutemi objevyV elkyacute m eteorickyacute k raacute te r objeven v severniacute čaacutesti provincie Quebec v Kanadě bliacutezko 63deg s š a 73deg z d Jeho průměr měřiacute zhruba 4 km a vznikl pravděpodobně paacutedem velkeacuteho meteoritu před 3000 až 5000 lety Kraacuteter byl prozkoumaacuten Dr V Ben Meenem ředitelem geologickeacuteho musea v Ontariu

Excentricita Marse kteraacute je 0093 je přiacutečinou ročniacute změny teploty povrchu teacuteto planety ve vyacuteši 25deg CČlověk kteryacute vaacutežil světlo mdash tak charakterisuje v sov časopise bdquoOgoňokrdquo (č 46) K Andrejev velkeacuteho ruskeacuteho fysika Petra N i- kolojeviče Lebeděva Autor ho liacutečiacute jako kraacutesnyacute typ člověka učence ktereacutemu věda byla všiacutem praciacute radostiacute i odpočinkem a kteryacute sveacute vědomosti zase odevzdaacuteval daacutel svyacutem žaacutekům Jeho jmeacuteno přijal fy- sikaacutelniacute institut Akademie věd SSSR zřiacutezenyacute podle jeho ideiacuteBarevnyacute index planety Pluto činiacute na zaacutekladě novyacutech měřeniacute 067 Atmosfeacuterickaacute absorpce nebyla nalezena Sniacutemky ultrafialoveacuteho spektra planety zhotoveneacute G P Kuiperem dokazujiacute že horniacute hranice jejiacute atmosfeacutery je asi 01 atmosfeacutery Země

M ladiacute hvězdaacuteři ze Skalnateacuteho Plesa nastupujiacute

B e z o b l a C n eacute n e b e a m n o h o a s t r o n o m i c k yacute c h

OBJEVŮ V R O C E 19 5 1 PŘEJE VŠ E M Č L E N Ů M CAS

a Č t e n aacute ř ů m bdquo ř iacute š e h v ě z d ldquo

spraacutevn iacute vyacutebor a redakce

POKROK ASTRONOMIE V ROCE 1950Přehled nejzajiacutemavějšiacutech astronomickyacutech udaacutelostiacute a objevů

minuleacuteho roku shrnul profesor Dr Harlow Shapley v těchto deseti bodech

1 Objev občasnyacutech mohutnyacutech erupciacute nejbližšiacute hvězdy Proxima Centauri ktereacute v kraacutetkeacute době několika minut zdvojnaacutesobiacute je jiacute jasnost kteraacute však rychle během neceleacute půlhodiny poklesne zase na normaacutelniacute stav Během minulyacutech 25 let bylo 50 takoshyvyacutech vyacutebuchů zjištěno na sniacutemciacutech zhotovenyacutech Harvardskou hvězdaacuternou Celkem je znaacutemo pět hvězd tohoto druhu ukashyzujiacuteciacute podobneacute erupce jako naše Slunce

2 Indickaacute vlaacuteda schvaacutelila plaacuteny na postaveniacute nejvyššiacute hvězdaacuterny světa v Himalaacutejiacutech ve vyacuteši 5000 m Budovy budou vzduchoshytěsně uzavřeneacute aby teplota a tlak v nich mohl byacutet udržovaacuten jako ve vyacuteši 1500 m nad mořem

3 Novyacute přesnyacute vyacutepočet draacutehy planetky Eros kteryacute provedl D r E Rabe z Cincinnati na zaacutekladě třicetiletyacutech pozorovaacuteniacute zpracovanyacutech statistickyacutemi stro ji umožnil korekci vzdaacuteleshynosti Zeměmdash Slunce a přesnějšiacute vyacutepočet hmot planet Venuše Marse Merkura a soustavy Země-mdashMěsiacutecNalezeniacute Chubb meteorickeacuteho kraacuteteru v Queacutebecu v Kanadě Maacute průměr k km je celkem asi třikraacutete tak velkyacute jako znaacutemyacute meteorickyacute kraacuteter v Arizoně

5 Nalezena padesaacutetaacute radiohvězda je jiacutež elm vlny byly zachyshyceny pozemskyacutemi přijimači mikrovln

6 Dokončeni dvojzrcadloveacuteho Schmidtova teleskopu Millsovy hvězdaacuterny v Dundee (Universita St Audrews)

7 Přesneacute změřeniacute průměru planety Pluto D r Geraacuteld P Kuipe- rem kteryacute nalezl hodnotu 5760 km Měřeniacute byla vykonaacutena pětimetrovyacutem reflektorem- na Mount Palomaru

8 Přesneacute určeniacute barev a sviacutetivosti nejbližšiacutech hvězd Dr Olin J Eggenem z Lickovy hvězdaacuterny důležiteacute pro studium hvězdshyneacuteho vyacutevoje

9 Mraky kouře způsobeneacute velkyacutemi lesniacutemi požaacutery v Albertě v Kojnadě byly přiacutečinou modreacuteho a střiacutebrneacuteho zabarveniacute Slunce zjištěneacuteho různyacutemi pozorovateli u naacutes a v cizině

10 Steacute vyacuteročiacute prvniacuteho hvězdneacuteho sniacutemku Byla to jasnaacute V ega kteraacute byla po prveacute 19 června 1850 fotografovaacutena Harvardshyskyacutem refraktorem o průměru 38 cm

MATERIALISTICKAacute THEORIEJ V STALIN

(Ze Stalinovyacutech spisů I z kapitoly Anarchismus nebo socialisshymus z II čaacutesti str 288)

Co je materialistickaacute theorieVše na světě se měniacute vše v životě se vyviacutejiacute Avšak jakyacutem

způsobem se děje tato změna a v jakeacute formě se děje tento vyacutevoj Viacuteme napřiacuteklad že kdysi byla Země rozžhavenou ohnivou mashy

sou kteraacute pozvolna ochladla pak vzniklo rostlinstvo a zviacuteřectvo s rozvojem živočišneacuteho světa se objevil jistyacute druh opic a nakonec pak vznikl člověk

Tak zhruba se vyviacutejela přiacuterodaViacuteme i to že ani život společnosti nestaacutel na jednom miacutestě

Byla doba kdy lideacute žili prvobytnyacutem komunistickyacutem způsobem žishyvota V teacute době se živili primitivniacutem lovem kočovali po lesiacutech a tak si opatřovali potravu Pak přišla doba kdy primitivniacute komushynismus byl vystřiacutedaacuten matriarchaacutetem mdash tehdy lideacute ukaacutejeli sveacute potřeby převaacutežně pomociacute primitivniacuteho zemědělstviacute Potom ma- triarchaacutet ustoupil patriarchaacutetu kdy se lideacute živili převaacutežně choshyvem dobytka Pak naacutesledoval na miacutesto patriarchaacutetu otrokaacuteřskyacute řaacuted mdash tehdy se lideacute živili již poměrně vyspělejšiacutem zemědělstviacutem Po otrokaacuteřskeacutem řaacutedu přišel feudalismus po něm nakonec buržo- asniacute řaacuted

Tak se zhruba vyviacutejel život společnostiAno to vše je znaacutemo Ale jak se daacutel tento vyacutevoj Bylo to

vědomiacute iež určovalo vyacutevoj přiacuterody a společnosti nebo naopak vyacutevoj přiacuterody a společnosti určoval vyacutevoj vědomiacute

Tak klade otaacutezku materialistickaacute theorieNěkteřiacute řiacutekajiacute že dřiacuteve než bdquopřiacuterodardquo a bdquoživot společnostirdquo

zde byla světovaacute idea jež se stala zaacutekladem jejich vyacutevoje takže vyacutevoj jevů bdquopřiacuterodyrdquo a bdquoživota společnostirdquo je vlastně jen vnějšiacute formou prostyacutem vyacuterazem vyacutevoje světoveacute ideje

Takoveacute bylo na př učeniacute idealistů kteřiacute se časem rozdělili na několik směrů

Jiniacute zase řiacutekajiacute že od počaacutetku světa existujiacute dvě vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute siacutely mdash idea a hmota vědomiacute a bytiacute že podle toho se i jevy děliacute na ideaacutelniacute a materiaacutelniacute vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute a bojushyjiacuteciacute mezi sebou takže vyacutevoj přiacuterody a společnosti je neustaacutelyacutem zaacutepasem mezi ideaacutelniacutemi a materiaacutelniacutemi jevy

Takoveacute bylo na př učeniacute dualistů kteřiacute se časem rozdělili tak jako idealisteacute na několik směrů

Materialistickaacute theorie zaacutesadně odmiacutetaacute jak dualismus tak idealismus

Ve světě přirozeně existujiacute ideaacutelniacute a materiaacutelniacute jevy to však vůbec neznamenaacute že by se navzaacutejem popiacuteraly Naopak ideshyaacutelniacute a materiaacutelniacute straacutenka jsou dvě různeacute formy jedneacute a teacuteže přiacuteroshydy nebo společnosti nelze si představit jednu bez druheacute existujiacute společně společně se vyviacutejejiacute a tudiacutež myšlenka že se navzaacutejem popiacuterajiacute je zcela bezdůvodnaacute Z toho je zřejmeacute že tak zvanyacute duashylismus je bezpodstatnyacute

Jednotnaacute a nediacutelnaacute přiacuteroda projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute jednotnyacute a nediacutelnyacute život sposhylečnosti projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute mdash tak musiacuteme vidět vyacutevoj přiacuterody a života společnosti

Takovyacute je modismus materialistickeacute theorieSoučasně materialistickaacute theorie zamiacutetaacute takeacute idealismusMyšlenka že ideaacutelniacute straacutenka a vědomiacute vůbec se vyvinula

dřiacuteve než materiaacutelniacute straacutenka je nespraacutevnaacute Ještě nebylo živyacutech byshytostiacute ale již existovala tak zvanaacute vnějšiacute mrtvaacute přiacuteroda Prvniacute živyacute tvor neměl žaacutedneacute vědomiacute měl jenom draacuteždivost a rudimentaacuterniacute ciacutetěniacute Pak se u živočichů postupně rozviacutejela schopnost ciacutetěniacute poshymalu přechaacutezejiacutec ve vědomiacute souběžně s vyacutevojem ustrojeniacute jeshyjich organismu a nervoveacuteho systeacutemu Kdyby byacutevala opice neshypřestala chodit po čtyřech a nenarovnala paacuteteř nemohl by jejiacute potomek mdash člověk mdash svobodně užiacutevat svyacutech plic a hlasivek a tushydiacutež nemohl by použiacutevat řeči což by byacutevalo podstatně zdrželo rozshyvoj jeho vědomiacute Nebo jinak kdyby se byacutevala opice nepostavila na zadniacute nohy pak jejiacute potomek mdash člověk mdash by byl nucen staacutele chodit po čtyřech diacutevat se dolů a odtud čerpat sveacute dojmy neshyměl by možnost hledět vzhůru a kolem sebe a tudiacutež by neměl možnost dodat sveacutemu mozku viacutece dojmů než jich maacute čtvernožec To vše by podstatně zadrželo rozvoj lidskeacuteho vědomiacute

Tudiacutež pro rozvoj vědomiacute je zapotřebiacute teacute či oneacute stavby orgashynismu a toho či onoho stavu nervoveacuteho systeacutemu

Z toho vyplyacutevaacute že rozvoji ideaacutelniacute straacutenky rozvoji vědomiacute předchaacuteziacute rozvoj materiaacutelniacute straacutenky rozvoj vnějšiacutech podmiacutenek napřed se měniacute vnějšiacute podmiacutenky napřed se měniacute materiaacutelniacute straacutenshyka a pak na podkladě toho měniacute se vědomiacute ideaacutelniacute straacutenka

Tudiacutež dějiny vyacutevoje přiacuterody z kořene vyvracejiacute t zv idealisshymus

Toteacutež je třeba řiacuteci i o dějinaacutech vyacutevoje lidskeacute společnosti

P red Je tedy nutneacute aby i naši astronomoveacute z profese i amateacuteři pochopili nutnost aplikace dialektickeacuteho materialismu z oboru věd přiacuterodniacutech do oboru věd společenskyacutech

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

M ladiacute hvězdaacuteři ze Skalnateacuteho Plesa nastupujiacute

B e z o b l a C n eacute n e b e a m n o h o a s t r o n o m i c k yacute c h

OBJEVŮ V R O C E 19 5 1 PŘEJE VŠ E M Č L E N Ů M CAS

a Č t e n aacute ř ů m bdquo ř iacute š e h v ě z d ldquo

spraacutevn iacute vyacutebor a redakce

POKROK ASTRONOMIE V ROCE 1950Přehled nejzajiacutemavějšiacutech astronomickyacutech udaacutelostiacute a objevů

minuleacuteho roku shrnul profesor Dr Harlow Shapley v těchto deseti bodech

1 Objev občasnyacutech mohutnyacutech erupciacute nejbližšiacute hvězdy Proxima Centauri ktereacute v kraacutetkeacute době několika minut zdvojnaacutesobiacute je jiacute jasnost kteraacute však rychle během neceleacute půlhodiny poklesne zase na normaacutelniacute stav Během minulyacutech 25 let bylo 50 takoshyvyacutech vyacutebuchů zjištěno na sniacutemciacutech zhotovenyacutech Harvardskou hvězdaacuternou Celkem je znaacutemo pět hvězd tohoto druhu ukashyzujiacuteciacute podobneacute erupce jako naše Slunce

2 Indickaacute vlaacuteda schvaacutelila plaacuteny na postaveniacute nejvyššiacute hvězdaacuterny světa v Himalaacutejiacutech ve vyacuteši 5000 m Budovy budou vzduchoshytěsně uzavřeneacute aby teplota a tlak v nich mohl byacutet udržovaacuten jako ve vyacuteši 1500 m nad mořem

3 Novyacute přesnyacute vyacutepočet draacutehy planetky Eros kteryacute provedl D r E Rabe z Cincinnati na zaacutekladě třicetiletyacutech pozorovaacuteniacute zpracovanyacutech statistickyacutemi stro ji umožnil korekci vzdaacuteleshynosti Zeměmdash Slunce a přesnějšiacute vyacutepočet hmot planet Venuše Marse Merkura a soustavy Země-mdashMěsiacutecNalezeniacute Chubb meteorickeacuteho kraacuteteru v Queacutebecu v Kanadě Maacute průměr k km je celkem asi třikraacutete tak velkyacute jako znaacutemyacute meteorickyacute kraacuteter v Arizoně

5 Nalezena padesaacutetaacute radiohvězda je jiacutež elm vlny byly zachyshyceny pozemskyacutemi přijimači mikrovln

6 Dokončeni dvojzrcadloveacuteho Schmidtova teleskopu Millsovy hvězdaacuterny v Dundee (Universita St Audrews)

7 Přesneacute změřeniacute průměru planety Pluto D r Geraacuteld P Kuipe- rem kteryacute nalezl hodnotu 5760 km Měřeniacute byla vykonaacutena pětimetrovyacutem reflektorem- na Mount Palomaru

8 Přesneacute určeniacute barev a sviacutetivosti nejbližšiacutech hvězd Dr Olin J Eggenem z Lickovy hvězdaacuterny důležiteacute pro studium hvězdshyneacuteho vyacutevoje

9 Mraky kouře způsobeneacute velkyacutemi lesniacutemi požaacutery v Albertě v Kojnadě byly přiacutečinou modreacuteho a střiacutebrneacuteho zabarveniacute Slunce zjištěneacuteho různyacutemi pozorovateli u naacutes a v cizině

10 Steacute vyacuteročiacute prvniacuteho hvězdneacuteho sniacutemku Byla to jasnaacute V ega kteraacute byla po prveacute 19 června 1850 fotografovaacutena Harvardshyskyacutem refraktorem o průměru 38 cm

MATERIALISTICKAacute THEORIEJ V STALIN

(Ze Stalinovyacutech spisů I z kapitoly Anarchismus nebo socialisshymus z II čaacutesti str 288)

Co je materialistickaacute theorieVše na světě se měniacute vše v životě se vyviacutejiacute Avšak jakyacutem

způsobem se děje tato změna a v jakeacute formě se děje tento vyacutevoj Viacuteme napřiacuteklad že kdysi byla Země rozžhavenou ohnivou mashy

sou kteraacute pozvolna ochladla pak vzniklo rostlinstvo a zviacuteřectvo s rozvojem živočišneacuteho světa se objevil jistyacute druh opic a nakonec pak vznikl člověk

Tak zhruba se vyviacutejela přiacuterodaViacuteme i to že ani život společnosti nestaacutel na jednom miacutestě

Byla doba kdy lideacute žili prvobytnyacutem komunistickyacutem způsobem žishyvota V teacute době se živili primitivniacutem lovem kočovali po lesiacutech a tak si opatřovali potravu Pak přišla doba kdy primitivniacute komushynismus byl vystřiacutedaacuten matriarchaacutetem mdash tehdy lideacute ukaacutejeli sveacute potřeby převaacutežně pomociacute primitivniacuteho zemědělstviacute Potom ma- triarchaacutet ustoupil patriarchaacutetu kdy se lideacute živili převaacutežně choshyvem dobytka Pak naacutesledoval na miacutesto patriarchaacutetu otrokaacuteřskyacute řaacuted mdash tehdy se lideacute živili již poměrně vyspělejšiacutem zemědělstviacutem Po otrokaacuteřskeacutem řaacutedu přišel feudalismus po něm nakonec buržo- asniacute řaacuted

Tak se zhruba vyviacutejel život společnostiAno to vše je znaacutemo Ale jak se daacutel tento vyacutevoj Bylo to

vědomiacute iež určovalo vyacutevoj přiacuterody a společnosti nebo naopak vyacutevoj přiacuterody a společnosti určoval vyacutevoj vědomiacute

Tak klade otaacutezku materialistickaacute theorieNěkteřiacute řiacutekajiacute že dřiacuteve než bdquopřiacuterodardquo a bdquoživot společnostirdquo

zde byla světovaacute idea jež se stala zaacutekladem jejich vyacutevoje takže vyacutevoj jevů bdquopřiacuterodyrdquo a bdquoživota společnostirdquo je vlastně jen vnějšiacute formou prostyacutem vyacuterazem vyacutevoje světoveacute ideje

Takoveacute bylo na př učeniacute idealistů kteřiacute se časem rozdělili na několik směrů

Jiniacute zase řiacutekajiacute že od počaacutetku světa existujiacute dvě vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute siacutely mdash idea a hmota vědomiacute a bytiacute že podle toho se i jevy děliacute na ideaacutelniacute a materiaacutelniacute vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute a bojushyjiacuteciacute mezi sebou takže vyacutevoj přiacuterody a společnosti je neustaacutelyacutem zaacutepasem mezi ideaacutelniacutemi a materiaacutelniacutemi jevy

Takoveacute bylo na př učeniacute dualistů kteřiacute se časem rozdělili tak jako idealisteacute na několik směrů

Materialistickaacute theorie zaacutesadně odmiacutetaacute jak dualismus tak idealismus

Ve světě přirozeně existujiacute ideaacutelniacute a materiaacutelniacute jevy to však vůbec neznamenaacute že by se navzaacutejem popiacuteraly Naopak ideshyaacutelniacute a materiaacutelniacute straacutenka jsou dvě různeacute formy jedneacute a teacuteže přiacuteroshydy nebo společnosti nelze si představit jednu bez druheacute existujiacute společně společně se vyviacutejejiacute a tudiacutež myšlenka že se navzaacutejem popiacuterajiacute je zcela bezdůvodnaacute Z toho je zřejmeacute že tak zvanyacute duashylismus je bezpodstatnyacute

Jednotnaacute a nediacutelnaacute přiacuteroda projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute jednotnyacute a nediacutelnyacute život sposhylečnosti projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute mdash tak musiacuteme vidět vyacutevoj přiacuterody a života společnosti

Takovyacute je modismus materialistickeacute theorieSoučasně materialistickaacute theorie zamiacutetaacute takeacute idealismusMyšlenka že ideaacutelniacute straacutenka a vědomiacute vůbec se vyvinula

dřiacuteve než materiaacutelniacute straacutenka je nespraacutevnaacute Ještě nebylo živyacutech byshytostiacute ale již existovala tak zvanaacute vnějšiacute mrtvaacute přiacuteroda Prvniacute živyacute tvor neměl žaacutedneacute vědomiacute měl jenom draacuteždivost a rudimentaacuterniacute ciacutetěniacute Pak se u živočichů postupně rozviacutejela schopnost ciacutetěniacute poshymalu přechaacutezejiacutec ve vědomiacute souběžně s vyacutevojem ustrojeniacute jeshyjich organismu a nervoveacuteho systeacutemu Kdyby byacutevala opice neshypřestala chodit po čtyřech a nenarovnala paacuteteř nemohl by jejiacute potomek mdash člověk mdash svobodně užiacutevat svyacutech plic a hlasivek a tushydiacutež nemohl by použiacutevat řeči což by byacutevalo podstatně zdrželo rozshyvoj jeho vědomiacute Nebo jinak kdyby se byacutevala opice nepostavila na zadniacute nohy pak jejiacute potomek mdash člověk mdash by byl nucen staacutele chodit po čtyřech diacutevat se dolů a odtud čerpat sveacute dojmy neshyměl by možnost hledět vzhůru a kolem sebe a tudiacutež by neměl možnost dodat sveacutemu mozku viacutece dojmů než jich maacute čtvernožec To vše by podstatně zadrželo rozvoj lidskeacuteho vědomiacute

Tudiacutež pro rozvoj vědomiacute je zapotřebiacute teacute či oneacute stavby orgashynismu a toho či onoho stavu nervoveacuteho systeacutemu

Z toho vyplyacutevaacute že rozvoji ideaacutelniacute straacutenky rozvoji vědomiacute předchaacuteziacute rozvoj materiaacutelniacute straacutenky rozvoj vnějšiacutech podmiacutenek napřed se měniacute vnějšiacute podmiacutenky napřed se měniacute materiaacutelniacute straacutenshyka a pak na podkladě toho měniacute se vědomiacute ideaacutelniacute straacutenka

Tudiacutež dějiny vyacutevoje přiacuterody z kořene vyvracejiacute t zv idealisshymus

Toteacutež je třeba řiacuteci i o dějinaacutech vyacutevoje lidskeacute společnosti

P red Je tedy nutneacute aby i naši astronomoveacute z profese i amateacuteři pochopili nutnost aplikace dialektickeacuteho materialismu z oboru věd přiacuterodniacutech do oboru věd společenskyacutech

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

POKROK ASTRONOMIE V ROCE 1950Přehled nejzajiacutemavějšiacutech astronomickyacutech udaacutelostiacute a objevů

minuleacuteho roku shrnul profesor Dr Harlow Shapley v těchto deseti bodech

1 Objev občasnyacutech mohutnyacutech erupciacute nejbližšiacute hvězdy Proxima Centauri ktereacute v kraacutetkeacute době několika minut zdvojnaacutesobiacute je jiacute jasnost kteraacute však rychle během neceleacute půlhodiny poklesne zase na normaacutelniacute stav Během minulyacutech 25 let bylo 50 takoshyvyacutech vyacutebuchů zjištěno na sniacutemciacutech zhotovenyacutech Harvardskou hvězdaacuternou Celkem je znaacutemo pět hvězd tohoto druhu ukashyzujiacuteciacute podobneacute erupce jako naše Slunce

2 Indickaacute vlaacuteda schvaacutelila plaacuteny na postaveniacute nejvyššiacute hvězdaacuterny světa v Himalaacutejiacutech ve vyacuteši 5000 m Budovy budou vzduchoshytěsně uzavřeneacute aby teplota a tlak v nich mohl byacutet udržovaacuten jako ve vyacuteši 1500 m nad mořem

3 Novyacute přesnyacute vyacutepočet draacutehy planetky Eros kteryacute provedl D r E Rabe z Cincinnati na zaacutekladě třicetiletyacutech pozorovaacuteniacute zpracovanyacutech statistickyacutemi stro ji umožnil korekci vzdaacuteleshynosti Zeměmdash Slunce a přesnějšiacute vyacutepočet hmot planet Venuše Marse Merkura a soustavy Země-mdashMěsiacutecNalezeniacute Chubb meteorickeacuteho kraacuteteru v Queacutebecu v Kanadě Maacute průměr k km je celkem asi třikraacutete tak velkyacute jako znaacutemyacute meteorickyacute kraacuteter v Arizoně

5 Nalezena padesaacutetaacute radiohvězda je jiacutež elm vlny byly zachyshyceny pozemskyacutemi přijimači mikrovln

6 Dokončeni dvojzrcadloveacuteho Schmidtova teleskopu Millsovy hvězdaacuterny v Dundee (Universita St Audrews)

7 Přesneacute změřeniacute průměru planety Pluto D r Geraacuteld P Kuipe- rem kteryacute nalezl hodnotu 5760 km Měřeniacute byla vykonaacutena pětimetrovyacutem reflektorem- na Mount Palomaru

8 Přesneacute určeniacute barev a sviacutetivosti nejbližšiacutech hvězd Dr Olin J Eggenem z Lickovy hvězdaacuterny důležiteacute pro studium hvězdshyneacuteho vyacutevoje

9 Mraky kouře způsobeneacute velkyacutemi lesniacutemi požaacutery v Albertě v Kojnadě byly přiacutečinou modreacuteho a střiacutebrneacuteho zabarveniacute Slunce zjištěneacuteho různyacutemi pozorovateli u naacutes a v cizině

10 Steacute vyacuteročiacute prvniacuteho hvězdneacuteho sniacutemku Byla to jasnaacute V ega kteraacute byla po prveacute 19 června 1850 fotografovaacutena Harvardshyskyacutem refraktorem o průměru 38 cm

MATERIALISTICKAacute THEORIEJ V STALIN

(Ze Stalinovyacutech spisů I z kapitoly Anarchismus nebo socialisshymus z II čaacutesti str 288)

Co je materialistickaacute theorieVše na světě se měniacute vše v životě se vyviacutejiacute Avšak jakyacutem

způsobem se děje tato změna a v jakeacute formě se děje tento vyacutevoj Viacuteme napřiacuteklad že kdysi byla Země rozžhavenou ohnivou mashy

sou kteraacute pozvolna ochladla pak vzniklo rostlinstvo a zviacuteřectvo s rozvojem živočišneacuteho světa se objevil jistyacute druh opic a nakonec pak vznikl člověk

Tak zhruba se vyviacutejela přiacuterodaViacuteme i to že ani život společnosti nestaacutel na jednom miacutestě

Byla doba kdy lideacute žili prvobytnyacutem komunistickyacutem způsobem žishyvota V teacute době se živili primitivniacutem lovem kočovali po lesiacutech a tak si opatřovali potravu Pak přišla doba kdy primitivniacute komushynismus byl vystřiacutedaacuten matriarchaacutetem mdash tehdy lideacute ukaacutejeli sveacute potřeby převaacutežně pomociacute primitivniacuteho zemědělstviacute Potom ma- triarchaacutet ustoupil patriarchaacutetu kdy se lideacute živili převaacutežně choshyvem dobytka Pak naacutesledoval na miacutesto patriarchaacutetu otrokaacuteřskyacute řaacuted mdash tehdy se lideacute živili již poměrně vyspělejšiacutem zemědělstviacutem Po otrokaacuteřskeacutem řaacutedu přišel feudalismus po něm nakonec buržo- asniacute řaacuted

Tak se zhruba vyviacutejel život společnostiAno to vše je znaacutemo Ale jak se daacutel tento vyacutevoj Bylo to

vědomiacute iež určovalo vyacutevoj přiacuterody a společnosti nebo naopak vyacutevoj přiacuterody a společnosti určoval vyacutevoj vědomiacute

Tak klade otaacutezku materialistickaacute theorieNěkteřiacute řiacutekajiacute že dřiacuteve než bdquopřiacuterodardquo a bdquoživot společnostirdquo

zde byla světovaacute idea jež se stala zaacutekladem jejich vyacutevoje takže vyacutevoj jevů bdquopřiacuterodyrdquo a bdquoživota společnostirdquo je vlastně jen vnějšiacute formou prostyacutem vyacuterazem vyacutevoje světoveacute ideje

Takoveacute bylo na př učeniacute idealistů kteřiacute se časem rozdělili na několik směrů

Jiniacute zase řiacutekajiacute že od počaacutetku světa existujiacute dvě vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute siacutely mdash idea a hmota vědomiacute a bytiacute že podle toho se i jevy děliacute na ideaacutelniacute a materiaacutelniacute vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute a bojushyjiacuteciacute mezi sebou takže vyacutevoj přiacuterody a společnosti je neustaacutelyacutem zaacutepasem mezi ideaacutelniacutemi a materiaacutelniacutemi jevy

Takoveacute bylo na př učeniacute dualistů kteřiacute se časem rozdělili tak jako idealisteacute na několik směrů

Materialistickaacute theorie zaacutesadně odmiacutetaacute jak dualismus tak idealismus

Ve světě přirozeně existujiacute ideaacutelniacute a materiaacutelniacute jevy to však vůbec neznamenaacute že by se navzaacutejem popiacuteraly Naopak ideshyaacutelniacute a materiaacutelniacute straacutenka jsou dvě různeacute formy jedneacute a teacuteže přiacuteroshydy nebo společnosti nelze si představit jednu bez druheacute existujiacute společně společně se vyviacutejejiacute a tudiacutež myšlenka že se navzaacutejem popiacuterajiacute je zcela bezdůvodnaacute Z toho je zřejmeacute že tak zvanyacute duashylismus je bezpodstatnyacute

Jednotnaacute a nediacutelnaacute přiacuteroda projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute jednotnyacute a nediacutelnyacute život sposhylečnosti projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute mdash tak musiacuteme vidět vyacutevoj přiacuterody a života společnosti

Takovyacute je modismus materialistickeacute theorieSoučasně materialistickaacute theorie zamiacutetaacute takeacute idealismusMyšlenka že ideaacutelniacute straacutenka a vědomiacute vůbec se vyvinula

dřiacuteve než materiaacutelniacute straacutenka je nespraacutevnaacute Ještě nebylo živyacutech byshytostiacute ale již existovala tak zvanaacute vnějšiacute mrtvaacute přiacuteroda Prvniacute živyacute tvor neměl žaacutedneacute vědomiacute měl jenom draacuteždivost a rudimentaacuterniacute ciacutetěniacute Pak se u živočichů postupně rozviacutejela schopnost ciacutetěniacute poshymalu přechaacutezejiacutec ve vědomiacute souběžně s vyacutevojem ustrojeniacute jeshyjich organismu a nervoveacuteho systeacutemu Kdyby byacutevala opice neshypřestala chodit po čtyřech a nenarovnala paacuteteř nemohl by jejiacute potomek mdash člověk mdash svobodně užiacutevat svyacutech plic a hlasivek a tushydiacutež nemohl by použiacutevat řeči což by byacutevalo podstatně zdrželo rozshyvoj jeho vědomiacute Nebo jinak kdyby se byacutevala opice nepostavila na zadniacute nohy pak jejiacute potomek mdash člověk mdash by byl nucen staacutele chodit po čtyřech diacutevat se dolů a odtud čerpat sveacute dojmy neshyměl by možnost hledět vzhůru a kolem sebe a tudiacutež by neměl možnost dodat sveacutemu mozku viacutece dojmů než jich maacute čtvernožec To vše by podstatně zadrželo rozvoj lidskeacuteho vědomiacute

Tudiacutež pro rozvoj vědomiacute je zapotřebiacute teacute či oneacute stavby orgashynismu a toho či onoho stavu nervoveacuteho systeacutemu

Z toho vyplyacutevaacute že rozvoji ideaacutelniacute straacutenky rozvoji vědomiacute předchaacuteziacute rozvoj materiaacutelniacute straacutenky rozvoj vnějšiacutech podmiacutenek napřed se měniacute vnějšiacute podmiacutenky napřed se měniacute materiaacutelniacute straacutenshyka a pak na podkladě toho měniacute se vědomiacute ideaacutelniacute straacutenka

Tudiacutež dějiny vyacutevoje přiacuterody z kořene vyvracejiacute t zv idealisshymus

Toteacutež je třeba řiacuteci i o dějinaacutech vyacutevoje lidskeacute společnosti

P red Je tedy nutneacute aby i naši astronomoveacute z profese i amateacuteři pochopili nutnost aplikace dialektickeacuteho materialismu z oboru věd přiacuterodniacutech do oboru věd společenskyacutech

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

MATERIALISTICKAacute THEORIEJ V STALIN

(Ze Stalinovyacutech spisů I z kapitoly Anarchismus nebo socialisshymus z II čaacutesti str 288)

Co je materialistickaacute theorieVše na světě se měniacute vše v životě se vyviacutejiacute Avšak jakyacutem

způsobem se děje tato změna a v jakeacute formě se děje tento vyacutevoj Viacuteme napřiacuteklad že kdysi byla Země rozžhavenou ohnivou mashy

sou kteraacute pozvolna ochladla pak vzniklo rostlinstvo a zviacuteřectvo s rozvojem živočišneacuteho světa se objevil jistyacute druh opic a nakonec pak vznikl člověk

Tak zhruba se vyviacutejela přiacuterodaViacuteme i to že ani život společnosti nestaacutel na jednom miacutestě

Byla doba kdy lideacute žili prvobytnyacutem komunistickyacutem způsobem žishyvota V teacute době se živili primitivniacutem lovem kočovali po lesiacutech a tak si opatřovali potravu Pak přišla doba kdy primitivniacute komushynismus byl vystřiacutedaacuten matriarchaacutetem mdash tehdy lideacute ukaacutejeli sveacute potřeby převaacutežně pomociacute primitivniacuteho zemědělstviacute Potom ma- triarchaacutet ustoupil patriarchaacutetu kdy se lideacute živili převaacutežně choshyvem dobytka Pak naacutesledoval na miacutesto patriarchaacutetu otrokaacuteřskyacute řaacuted mdash tehdy se lideacute živili již poměrně vyspělejšiacutem zemědělstviacutem Po otrokaacuteřskeacutem řaacutedu přišel feudalismus po něm nakonec buržo- asniacute řaacuted

Tak se zhruba vyviacutejel život společnostiAno to vše je znaacutemo Ale jak se daacutel tento vyacutevoj Bylo to

vědomiacute iež určovalo vyacutevoj přiacuterody a společnosti nebo naopak vyacutevoj přiacuterody a společnosti určoval vyacutevoj vědomiacute

Tak klade otaacutezku materialistickaacute theorieNěkteřiacute řiacutekajiacute že dřiacuteve než bdquopřiacuterodardquo a bdquoživot společnostirdquo

zde byla světovaacute idea jež se stala zaacutekladem jejich vyacutevoje takže vyacutevoj jevů bdquopřiacuterodyrdquo a bdquoživota společnostirdquo je vlastně jen vnějšiacute formou prostyacutem vyacuterazem vyacutevoje světoveacute ideje

Takoveacute bylo na př učeniacute idealistů kteřiacute se časem rozdělili na několik směrů

Jiniacute zase řiacutekajiacute že od počaacutetku světa existujiacute dvě vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute siacutely mdash idea a hmota vědomiacute a bytiacute že podle toho se i jevy děliacute na ideaacutelniacute a materiaacutelniacute vzaacutejemně se popiacuterajiacuteciacute a bojushyjiacuteciacute mezi sebou takže vyacutevoj přiacuterody a společnosti je neustaacutelyacutem zaacutepasem mezi ideaacutelniacutemi a materiaacutelniacutemi jevy

Takoveacute bylo na př učeniacute dualistů kteřiacute se časem rozdělili tak jako idealisteacute na několik směrů

Materialistickaacute theorie zaacutesadně odmiacutetaacute jak dualismus tak idealismus

Ve světě přirozeně existujiacute ideaacutelniacute a materiaacutelniacute jevy to však vůbec neznamenaacute že by se navzaacutejem popiacuteraly Naopak ideshyaacutelniacute a materiaacutelniacute straacutenka jsou dvě různeacute formy jedneacute a teacuteže přiacuteroshydy nebo společnosti nelze si představit jednu bez druheacute existujiacute společně společně se vyviacutejejiacute a tudiacutež myšlenka že se navzaacutejem popiacuterajiacute je zcela bezdůvodnaacute Z toho je zřejmeacute že tak zvanyacute duashylismus je bezpodstatnyacute

Jednotnaacute a nediacutelnaacute přiacuteroda projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute jednotnyacute a nediacutelnyacute život sposhylečnosti projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute mdash tak musiacuteme vidět vyacutevoj přiacuterody a života společnosti

Takovyacute je modismus materialistickeacute theorieSoučasně materialistickaacute theorie zamiacutetaacute takeacute idealismusMyšlenka že ideaacutelniacute straacutenka a vědomiacute vůbec se vyvinula

dřiacuteve než materiaacutelniacute straacutenka je nespraacutevnaacute Ještě nebylo živyacutech byshytostiacute ale již existovala tak zvanaacute vnějšiacute mrtvaacute přiacuteroda Prvniacute živyacute tvor neměl žaacutedneacute vědomiacute měl jenom draacuteždivost a rudimentaacuterniacute ciacutetěniacute Pak se u živočichů postupně rozviacutejela schopnost ciacutetěniacute poshymalu přechaacutezejiacutec ve vědomiacute souběžně s vyacutevojem ustrojeniacute jeshyjich organismu a nervoveacuteho systeacutemu Kdyby byacutevala opice neshypřestala chodit po čtyřech a nenarovnala paacuteteř nemohl by jejiacute potomek mdash člověk mdash svobodně užiacutevat svyacutech plic a hlasivek a tushydiacutež nemohl by použiacutevat řeči což by byacutevalo podstatně zdrželo rozshyvoj jeho vědomiacute Nebo jinak kdyby se byacutevala opice nepostavila na zadniacute nohy pak jejiacute potomek mdash člověk mdash by byl nucen staacutele chodit po čtyřech diacutevat se dolů a odtud čerpat sveacute dojmy neshyměl by možnost hledět vzhůru a kolem sebe a tudiacutež by neměl možnost dodat sveacutemu mozku viacutece dojmů než jich maacute čtvernožec To vše by podstatně zadrželo rozvoj lidskeacuteho vědomiacute

Tudiacutež pro rozvoj vědomiacute je zapotřebiacute teacute či oneacute stavby orgashynismu a toho či onoho stavu nervoveacuteho systeacutemu

Z toho vyplyacutevaacute že rozvoji ideaacutelniacute straacutenky rozvoji vědomiacute předchaacuteziacute rozvoj materiaacutelniacute straacutenky rozvoj vnějšiacutech podmiacutenek napřed se měniacute vnějšiacute podmiacutenky napřed se měniacute materiaacutelniacute straacutenshyka a pak na podkladě toho měniacute se vědomiacute ideaacutelniacute straacutenka

Tudiacutež dějiny vyacutevoje přiacuterody z kořene vyvracejiacute t zv idealisshymus

Toteacutež je třeba řiacuteci i o dějinaacutech vyacutevoje lidskeacute společnosti

P red Je tedy nutneacute aby i naši astronomoveacute z profese i amateacuteři pochopili nutnost aplikace dialektickeacuteho materialismu z oboru věd přiacuterodniacutech do oboru věd společenskyacutech

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

Materialistickaacute theorie zaacutesadně odmiacutetaacute jak dualismus tak idealismus

Ve světě přirozeně existujiacute ideaacutelniacute a materiaacutelniacute jevy to však vůbec neznamenaacute že by se navzaacutejem popiacuteraly Naopak ideshyaacutelniacute a materiaacutelniacute straacutenka jsou dvě různeacute formy jedneacute a teacuteže přiacuteroshydy nebo společnosti nelze si představit jednu bez druheacute existujiacute společně společně se vyviacutejejiacute a tudiacutež myšlenka že se navzaacutejem popiacuterajiacute je zcela bezdůvodnaacute Z toho je zřejmeacute že tak zvanyacute duashylismus je bezpodstatnyacute

Jednotnaacute a nediacutelnaacute přiacuteroda projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute jednotnyacute a nediacutelnyacute život sposhylečnosti projevujiacuteciacute se ve dvou různyacutech formaacutech mdash v materiaacutelniacute a ideaacutelniacute mdash tak musiacuteme vidět vyacutevoj přiacuterody a života společnosti

Takovyacute je modismus materialistickeacute theorieSoučasně materialistickaacute theorie zamiacutetaacute takeacute idealismusMyšlenka že ideaacutelniacute straacutenka a vědomiacute vůbec se vyvinula

dřiacuteve než materiaacutelniacute straacutenka je nespraacutevnaacute Ještě nebylo živyacutech byshytostiacute ale již existovala tak zvanaacute vnějšiacute mrtvaacute přiacuteroda Prvniacute živyacute tvor neměl žaacutedneacute vědomiacute měl jenom draacuteždivost a rudimentaacuterniacute ciacutetěniacute Pak se u živočichů postupně rozviacutejela schopnost ciacutetěniacute poshymalu přechaacutezejiacutec ve vědomiacute souběžně s vyacutevojem ustrojeniacute jeshyjich organismu a nervoveacuteho systeacutemu Kdyby byacutevala opice neshypřestala chodit po čtyřech a nenarovnala paacuteteř nemohl by jejiacute potomek mdash člověk mdash svobodně užiacutevat svyacutech plic a hlasivek a tushydiacutež nemohl by použiacutevat řeči což by byacutevalo podstatně zdrželo rozshyvoj jeho vědomiacute Nebo jinak kdyby se byacutevala opice nepostavila na zadniacute nohy pak jejiacute potomek mdash člověk mdash by byl nucen staacutele chodit po čtyřech diacutevat se dolů a odtud čerpat sveacute dojmy neshyměl by možnost hledět vzhůru a kolem sebe a tudiacutež by neměl možnost dodat sveacutemu mozku viacutece dojmů než jich maacute čtvernožec To vše by podstatně zadrželo rozvoj lidskeacuteho vědomiacute

Tudiacutež pro rozvoj vědomiacute je zapotřebiacute teacute či oneacute stavby orgashynismu a toho či onoho stavu nervoveacuteho systeacutemu

Z toho vyplyacutevaacute že rozvoji ideaacutelniacute straacutenky rozvoji vědomiacute předchaacuteziacute rozvoj materiaacutelniacute straacutenky rozvoj vnějšiacutech podmiacutenek napřed se měniacute vnějšiacute podmiacutenky napřed se měniacute materiaacutelniacute straacutenshyka a pak na podkladě toho měniacute se vědomiacute ideaacutelniacute straacutenka

Tudiacutež dějiny vyacutevoje přiacuterody z kořene vyvracejiacute t zv idealisshymus

Toteacutež je třeba řiacuteci i o dějinaacutech vyacutevoje lidskeacute společnosti

P red Je tedy nutneacute aby i naši astronomoveacute z profese i amateacuteři pochopili nutnost aplikace dialektickeacuteho materialismu z oboru věd přiacuterodniacutech do oboru věd společenskyacutech

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

ŽIJEME VE SPIRAacuteLOVEacute MLHOVINĚ Dr Hubert Slouka

Herscheacutelova domněnka a Rossův objev mdash Prvniacute domněnky o struktuře Mleacutečneacute Draacutehy mdash Eastonova theorie mdash- Skreslujiacuteciacute absorpce světla mdash Vyacutezkumy J H Oorta a M VashakMzeho mdash Pozoruhodneacute objevy sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina a P P Parenaga mdash Pohled na Mleacutečnou Draacutehu z různyacutech miacutest Veshysmiacuteru

Hlediacuteme-li na střiacutebrnyacute paacutes Mleacutečneacute Draacutehy za jasneacute bezměsiacutečshyniacute noci a sledujeme-li ji pozorně v jejich jednotlivostech poznaacutevaacuteshyme jejiacute nesmiacuterně složitou a spletitou strukturu přerušovanou na mnoha miacutestech temnyacutemi oblastmi zatiacutem co jinde se rozzařuje v sviacutetiacuteciacute proudy ktereacute se rozšiřujiacute do šiacuteřky i hloubbky aby se pak zase rozplynuly v řiacutedkaacute hvězdnaacute pole Herschelova domněnka že všechny hvězdy viditelneacute pouhyacutem okem i dalekohledy tvořiacute jednu velkou hvězdnou rodinu t zv soustavu Mleacutečneacute Draacutehy nalezla v letech 1920mdash 30 sveacute konečneacute potvrzeniacute (1 ) Rozměry teacuteto našiacute galaxie kteraacute maacute tvar zploštěleacuteho disku byly časem určeny a dnes viacuteme že jejiacute podeacutelnaacute osa měřiacute asi sto tisiacutec světelnyacutech roků zatiacutem co jejiacute rotačniacute osa kolmaacute k rovině Mleacutečneacute Draacutehy dosahuje maximaacutelně 15 000 světelnyacutech let Slunce je od středu teacuteto soustashyvy vzdaacuteleno 33 000 světelnyacutech let a obiacutehaacute kolem něho rychlostiacute 275 kmsec Jeden celyacute oběh vykonaacute za 224 000 000 let tuto dobu zoveme jedniacutem kosmickyacutem rokem Odhady celkoveacute hmoty naši galaxie koliacutesajiacute mezi 10 000 000 000 a 20 000 000 000 slunečniacutech hmot kde asi polovina připadaacute na hvězdy a druhaacute na rozptyacutelenou hmotu kosmickyacute prach a plyny

Toto prostoroveacute vymezeniacute hranic soustavy Mleacutečneacute Draacutehy je ovšem jen přibližneacute a neumožňuje naacutem vůbec žaacutednou představu o vnitřniacute struktuře a složeniacute soustavy Prvniacute popud k uacutevahaacutem o těchto zajiacutemavyacutech vlastnostech Mleacutečneacute Draacutehy byl daacuten objevy lorda Rosse-ho vykonanyacutech v letech 1848mdash 1878 kteryacute zjistil spishyraacutelovou strukturu některyacutech mimogalaktickyacutech mlhovin zejmeacuteshyna M 31 v Andromedě a M 33 v Trojuacutehelniacuteku (2 ) Tyto objevy vedly hvězdaacuteře Štěpaacutena Alexandra k domněnce že i naše hvězdshynaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy maacute spiraacutelovou strukturu asi obdobneacuteshyho tvaru jako velkaacute spiraacutelovaacute mlhovina M 99 v souhvězdiacute Coma Berenices (3 ) Podobnyacute naacutezor vyslovil o něco nozději Cleveland Abbe (4) Podrobnějise rozepsal o podobnosti našiacute Mleacutečneacute Draacuteshyhy a znaacutemeacute spiraacuteloveacute mlhoviny M 51 v Honiacuteciacutech Psech Svante Arrhenius a považoval za jejiacute střed hvězdneacute mraky v souhvězdiacute Labutě Jelikož však neměl přesnaacute data o rozměrech našiacute galaxie musel se spokojiti pouze kvalitativniacutem srovnaacuteniacutem Obsažnou the- orii struktury Mleacutečneacute Draacutehy vypracoval Easton kteryacute ve sveacute

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

praacuteci vydaneacute v roce 1900 (5) z jejiacuteho spletiteacuteho průběhu na nebi dokazuje jejiacute spiraacutelovou podstatu s jaacutedrem rovněž v souhvězdiacute Labutě

Všechny tyto praacutece však postraacutedaly to nejdůležitějšiacute doshystatek astronomickyacutech pozorovaacuteniacute o ktereacute by bylo možno theorii opřiacutet Teprve postaveniacute velkyacutech dalekohledů a využitiacute fotografie naacutem dodalo materiaacutel v takoveacutem množstviacute že jeho zpracovaacuteniacute vedshylo k novyacutem poznatkům Byl to hvězdaacuteř Seares kteryacute na zaacuteklashydě vyacutezkumu plošneacute jasnosti Mleacutečneacute Draacutehy v ktereacute by se jevila pozorovateli daleko mimo ni se nachaacutezejiacuteciacutemu odhaduje jejiacute strukturu Přichaacuteziacute k vyacutesledku (6 ) že hvězdnaacute soustava Mleacutečneacute Draacutehy je podobnaacute spiraacuteloveacute mlhovině M 33 v souhvězdiacute Trojuacutehelshyniacuteku je však pravděpodobně většiacute a viacutece rozptyacutelenaacute Hvězdneacute zhuštěniacute kolem středu je skryto temnyacutemi mlhovinami ktereacute děliacute Mleacutečnou Draacutehu mezi souhvězdiacutemi Labutě a Křiacuteže Různeacute skupishyny hvězd hvězdokup a mlhovin tvořiacute zhuštěnaacute miacutesta a zauzle- niny ve větviacutech mohutneacute spiraacutely Rozměry teacuteto soustavy Seares přeceňuje domniacuteval se že jejiacute průměr dosahuje až 300 000 svěshytelnyacutech let V liv temneacute světlo hvězd pohlcujiacuteciacute hmoty rozloženeacute zejmeacutena v rovině Mleacutečneacute Draacutehy je podle něho velmi důležityacute a může odhad rozměrů značně skreslit

Vnitřniacute vyacutezkum soustavy v ktereacute žijeme mohl učinit teprve tehdy pokrok až objev mezihvězdneacute absorpce R J Trumplerem v roce 1930 (7) podal důkaz že ubyacutevaacuteniacute hustoty hvězd v různyacutech směrech od Slunce je značně tiacutemto zjevem skresleno a tiacutem ovšem i zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se rozloženiacute hvězd Ukaacutezalo se že hvězdy v okoshyliacute Slunce vskutku tvořiacute zhuštěnou oblast kteraacute byla nazvaacutena miacutestniacute soustavou Jejiacute hustoty ubyacutevaacute směrem k středu Mleacutečneacute Draacutehy kteryacute je v souhvězdiacute Střelce a ne v Labuti jak se dřiacuteve hvězdaacuteři domniacutevali V protilehleacutem směru rovněž ubyacutevaacute hustoty hvězd Holandskyacute hvězdaacuteř J B Bok a někteřiacute jiniacute domniacutevali se že tato lokaacutelniacute soustava představuje zhuštěniacute hvězd v obrovskeacute větvi spiraacutely podobneacute obdobnyacutem spiraacutelovyacutem větviacutem znaacutemyacutem ze sniacutemků mimogalaktickyacutech mlhovin (8 )

K opačnyacutem vyacutesledkům došli však v roce 1937 M Vashakidze (9 ) sovětskyacute hvězdaacuteř z Abastumanskeacute observatoře a holandskyacute hvězdaacuteř J H Oort v roce 1938 (10) Zkoumali rozloženiacute hvězd ve vysokyacutech galaktickyacutech šiacuteřkaacutech tedy daleko od roviny Mleacutečneacute Draacutehy kde nejviacutece působiacute absorpce mezihvězdneacute hmoty Takto obdrželi plochy stejneacute hvězdneacute hustoty počiacutenaje ve vyacuteši 15deg nad a pod rovinou Mleacutečneacute Draacutehy Vyacutesledky Oortovyacutech praciacute ukazuje diagram obr 1 Je to průřez Mleacutečnou Draacutehou prochaacutezejiacuteciacute jejiacutem středem a Sluncem a stojiacuteciacute kolmo na rovinu Mleacutečneacute Draacutehy Černyacute kotouček představuje Slunce od něhož do prava je střed Mleacutečneacute Draacutehy 25 000 světelnyacutech let vzdaacutelen Spojiteacute křivky před-

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

SVĚTELNEacute ROKY 6520 3290 O 32C9 laquoS 2 0

PS

03

Obr 1 Průřez soustavou Mleacutečneacute Draacutehy kolmo na jejiacute rovinu ukazujiacuteciacute křivky jako průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty Diagram podle vyacute shyzkumů J H Oorta z Leider-

skeacute hvězdaacuterny2000 1000 o 1000 2000

PARSEC9

stavujiacute průřezy ploch stejneacute hvězdneacute hustoty tam kde jsou vy- tečkovaneacute jsou neurčiteacute jelikož se nedaly zjistit pro přiacutetomnost temnyacutech světlo hvězd pohlcujiacuteciacutech mraků kosmickeacute hmoty Z diagramu je patrno jak hustota hvězd klesaacute s rostouciacute vzdaacuteleshynostiacute od roviny Mleacutečneacute Draacutehy na obě strany ve vzdaacutelenosti třiacute tisiacutec světelnyacutech let je pouze několik setin hustoty v nejbližšiacutem okoliacute Slunce Směrem ke středu rozšiřuje se disk našiacute galaxie zcela zřetelně Obě zhuštěniny po obou stranaacutech Slunce jsou Oortem vysvětlovaacuteny jako průřezy dvěma větvemi Mleacutečneacute Draacuteshyhy mezi nimiž Slunce ležiacute Obě oblasti jsou asi 5000 světelnyacutech roků od naacutes vzdaacuteleny

Tento zajiacutemavyacute vyacutesledek tvrdiacuteciacute opak než Bokovyacute praacutece poshytřeboval však potvrzeniacute To se mu dostalo důmyslnyacutemi pracemi sovětskyacutech hvězdaacuteřů B V Kukarkina (11) a P P Parenaga (12) Prvniacute badatel zkoumal rozloženiacute dlouhoperiodickyacutech proměnshynyacutech v prostoru ktereacute rovněž tvořiacute plochyacute disk jako Mleacutečnaacute Draacuteshyha a zjistil že jeviacute znaacutemky zhuštěniacute ve směru galaktickeacuteho střeshydu Podobně zkoumal takeacute galaktickeacute kupoveacute proměnneacute tvořiacuteciacute kulovou soustavu zde se projevily dvě zhuštěniny po obou strashynaacutech Slunce Vyacutesledky Kukarkinovyacutech praciacute založenyacutech na poshyčetneacutem materiaacutelu jsou tak přesvědčiveacute že nelze o jejich skutečshynosti pochybovat

Theoretickaacute praacutece druheacuteho sovětskeacuteho hvězdaacuteře P P Pashyrenaga vychaacuteziacute z platnosti Oortova diagramu jako průřezu spishyraacutelovyacutech větviacute Mleacutečneacute Draacutehy a početně odůvodňuje spraacutevnost teacuteshyto domněnky Použiacutevaacute k tomu uacutečelu zajiacutemaveacute vlastnosti spiraacutel kteraacute je patrna z diagramu obr 2 Spojnice ktereacutehokoli bodu něshyktereacute větve spiraacutely se středem sviacuteraacute s tečnou v dotyčneacutem bodě uacutehel kteryacute je charakteristickyacute pro každou jednotlivou spiraacutelu a stejnyacute zatiacutem co cd spiraacutely k spiraacutele se měniacute Podle vyacutezkumů C

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

Obr 2 Zjednodušeneacute grafickeacute znaacutezorshy

něniacute spiraacutelniacute mlhoviny Uacutehel 0 je zhrushy

ba stejnyacute ve všech bodech obou spiraacuteshy

lovyacutech větviacute různiacute se však od spiraacutely

k spiraacutele od 94deg do 126deg Podle Dan-

vera

G Danvera (13) z Lundskeacute hvězdaacuterny je tento uacutehel 0 zpravidla 106deg měniacute se však u různyacutech spiraacutel od 94deg do 126deg Obr 3 ukashyzuje dvě theoretickeacute logaritmickeacute spiraacutely z Danverovy praacutece s různyacutemi charakteristickyacutemi uacutehly kde n je 180degmdash 6gt a tedy 0 v prvniacutem přiacutepadě 106deg v druheacutem 94deg Zkouškou a odhadem podashyřilo se Parenagovi vykonstruovat theoretickou spiraacutelu našiacute Mleacutečshyneacute Draacutehy a zjistit uacutehel ji charakterisujiacuteciacute jehož velikost je 98deg (obr 4) Takeacute otaacutezku zda naše spiraacutela je praacutevo- či levotočivaacute zda tedy jejiacute větve se bliacutežiacute středu proti směru nebo ve směru poshyhybu ručiček hodinovyacutech řešiacute Parenago důmyslnyacutem způsobem Za prveacute připomiacutenaacute že miacutestniacute soustava hvězd je zřetelně prodloushyžena ve směru kteryacute je teacuteměř kolmyacute na spojnici Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy Odchylka od 90deg činiacute v tomto přiacutepadě 8deg je tedy charakteristickyacute uacutehel 98deg tak jak to jeho theorie žaacutedaacute Za druheacute použiacutevaacute k dokaacutezaacuteniacute sveacute theorie pozorovaacuteniacute čtyř velmi vzdaacutelenyacutech proměnnyacutech cefeid v souhvězdiacute Labutě Jsou to U 333 U 343 Q Y a GL všechny ve vzdaacutelenosti asi 30 000 světelnyacutech let Vidiacuteshyme je zakresleny na diagramu obr 4 Z uacutehlu kteryacute sviacuteraacute směr Slunce-střed Mleacutečneacute Draacutehy se směrem střed mdash proměnneacute a kteryacute je přibližně 60deg a za předpokladu že ležiacute tyto proměnneacute v jedneacute ze sousedniacutech spiraacutelovyacutech větviacute našiacute galaxie dokazuje Parenago platnost sveacuteho diagramu Tyto uacutevahy ho vedou k potvrzeniacute směshyru rotace celeacute soustavy tak jak byla theoreticky předpověděna šveacutedskyacutem hvězdaacuteřem B Lindbladem v jeho různyacutech pracech (14) a kterou nazval Hubble bdquovedouciacuterdquo ježto větve spiraacutely vedou a tato se rozviacutejiacute oproti bdquonaacutesledujiacuteciacuterdquo kde větve spiraacutely naacutesledujiacute a spiraacutela se uzaviacuteraacute Obr 5 ukazuje rozdiacutel mezi oběma druhy

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

Obr 4 Parenagův spiraacutelovyacute model našiacute Mleacutečneacute Draacutehy SLN představujeSlunce

spiraacutel a rovněž naznačuje něco z potiacutežiacute ktereacute jsou s řešeniacutem tohoshyto probleacutemu spojeny

Pozoruje-li hvězdaacuteř spiraacutelovou mlhovinu třebas M 31 kteshyrou vidiacute pod uacutehlem asi 15deg a zjistiacute-li spektroskopem že jejiacute pravaacute strana ukazuje ve spektru posuv spektraacutelniacutech čar směrem k fiashyloveacute čaacutesti spektra znamenaacute to že se naacutem přibližuje zatiacutem co levaacute se vzdaluje Tiacutem však ještě neniacute vyřešena orientace spiraacutely v proshystoru Mohou nastati dva přiacutepady buď je vrchniacute čaacutest spiraacutely od naacutes daacutele a spodniacute bliacuteže jak ukazuje diacutelčiacute obr B v diagramu 4 aneshybo jde o opačnyacute přiacutepad jak vidiacuteme z C kde je vrchniacute čaacutest bliacutež a spodniacute daacutel V prveacutem přiacutepadě by šlo o uzaviacuterajiacuteciacute se spiraacutelu zatiacutem co v druheacutem o oteviacuterajiacuteciacute se křivku Směr rotace je v obou přiacute-

f = 6 6

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

Obr 5 Znaacutezorněni probleacutemu rotace spiraacutel

Kladneacute znameacutenko znamenaacute vzdalovaacuteniacute se

leveacute strany spiraacutely v A a zaacuteporneacute přiblishy

žovaacuteniacute se Podle Parenaga

paacutedech rozdiacutelnyacute V řešeniacute tohoto probleacutemu nejsou hvězdaacuteři ještě zajedno Zatiacutem co Lindblad Oehman a Brahde ze Štokholmu zashystaacutevajiacute naacutezor že spiraacutely se oteviacuterajiacute což i z důvodů theoretickyacutech se zdaacute byacuteti přijatelnějšiacute jsou Hubble Stebbins a někteřiacute jiniacute přeshysvědčeni že mnoheacute jejich fotografickeacute sniacutemky mluviacute o opaku Je to tedy jeden z nejdůležitějšiacutech mimogalaktickyacutech probleacutemů jeshyhož definitivniacute vyřešeniacute přinese potvrzeniacute takeacute naacutezoru v jakeacute spishyraacuteloveacute mlhovině se naleacutezaacute naše Slunce s planetaacuterniacute soustavou

L i t e r a t u r a

1 Dr H Slouka Probleacutem mlhovin R H XXXI 1950 str 201 a 2302 Scientific Papers of William Parsons Third Earl of Kosse 19263 Astronomical Journal 2 18524 Monthly Notices of the Royal Astronomical Society XXVII str 262

18675 Astrophysical Journal X II str 136 19006 Astrophysical Journal LX V II 19287 Laacuteck Observaacutetory Bulletin XIV str 164 19308 Bart J Bok The distribution o f stars m apace Chicago 19379 M A Vashakidse O prostoroveacutem rozděleniacute hvězd typu F Abastumani

Bull čl str 87mdash 96 193710 J H Oort Bulletin of the Astronomical Instituts of the Netherlands

y i l l str 233 193811 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 172mdash 208 1948 Moskva12 Uacutespěchy astronomickyacutech nauk IV str 69mdash 172 1948 Moskva13 C G Danver Meddelande fran Lunds Astronomiska Ohservatorium

počiacutenaje 193714 B Lindblad Contributions to the theory of stellar syatems Stockholms

Observatorium Annaler Bd 12 No 4 1936 a dalšiacute

Sp iraacute lovaacute m lhovina M 94 N G C 4736

v souhvězdiacute Honiacuteciacutech Psů Jejiacute visuaacutelniacute jasnost je fotografickaacute 95m aje vzdaacutelenaacute S miliony světelnyacutech let Co do velikosti lze tuto spiraacutelu porovnat se spiraacutelovou mlhovinou v Andromedě Podle vyacutezkumů hvězdaacuteře Mayalta je doba je jiacute rotace 18 milionů let

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

SVĚTLO VLAacuteDNE METEORŮMDR MIROSLAV PLAVEC

Chamberlin tvůrce jedneacute z domněnek o vzniku slunečniacute soushystavy vyslovil zajiacutemavou myšlenku že totiž maacuteme co činiti vlastně se dvěma slunečniacutemi rodinami rodinou planet a rodinou komet Skutečně komety a s nimi souvisiacuteciacute meteory se naacutepadně lišiacute od planet nejen fysikaacutelně nyacutebrž i svyacutemi drahami

Tento poznatek doplniacuteme ještě jednou skutečnostiacute Slunce vlaacutedne ve sveacutem kraacutelovstviacute takeacute dvěma různyacutemi silami Všechna tělesa malaacute či velkaacute podleacutehajiacute gravitaci jiacutež jsou přitahovaacutena ke Slunci A le na maleacute uacutelomky hmoty působiacute takeacute tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute jenž je naopak odpuzuje

Pokusiacutem se tyto zajiacutemaveacute skutečnosti vysvětlit naacutezorně Proshysiacutem čtenaacuteře znaleacute moderniacute fysiky aby byli ke mně shoviacutevaviacute budou-li maacute podobenstviacute tahat za vlasy Jak znaacutemo maacute i světlo nepatrnou hmotu Dopadne-li tedy na nějakou hmotu působiacute na ni takeacute tlakem jako by dopadlo lehounkeacute zaacutevažiacutečko Tiacutemto tlashykem se ono těleso posune směrem dopadajiacuteciacutech paprsků tedy od Slunce tlak zaacuteřeniacute je siacutela odpudivaacute Pokud běžiacute o planetu nebo0 velikyacute meteor je vliv tlaku zaacuteřeniacute zcela bezvyacuteznamnyacute proti grashyvitaci Ale u zcela malyacutech čaacutestic je tomu jinak Odpustiacutete trochu počtů Jak znaacutemo je siacutela = hmota X zrychleniacute Naacutes zajiacutemaacute o koshylik se posune meteor silou slunečniacuteho zaacuteřeniacute vypočteme tedy zrychshyleniacute mdash tlak zaacuteřeniacute hmota meteoru Slunečniacute zaacuteřeniacute působiacute na těleso tiacutem silněji čiacutem viacutece ho dopadne Mysliacuteme-li si meteor kushylovyacute o poloměru r je tlak zaacuteřeniacute tedy uacuteměrnyacute ploše osvětleneacute polokoule tiT- A le hmota meteoru je uacuteměrnaacute objemu f jťr3 V yacute shysledneacute zrychleniacute je tedy nepřiacutemo uacuteměrno poloměru zrychleniacute ==

= konstanta X mdash Dosadiacuteme-li za r velkaacute čiacutesla (na př poloměry

planet) vyjde zrychleniacute naprosto nepatrneacute a miziveacute v porovnaacuteniacute s přitažlivostiacute Slunce Ještě pro meteor o poloměru 13 cm (ale to by byl naacutedhernyacute bolid) působiacute tlak zaacuteřeniacute pouze milioacutentinu toho zrychleniacute jež je způsobeno gravitaciacute Zmenšiacuteme-li však poshyloměr tisiacuteckraacutet ( r mdash 01 mm což odpoviacutedaacute teleskopickyacutem meteoshyrům lim ) gravitačniacute zrychleniacute se nezměniacute ale zrychleniacute vlivem tlaku zaacuteřeniacute tisiacuteckraacutete vzroste takže již činiacute tisiacutecinu gravitace1 to je maacutelo ale u velice malyacutech čaacutesteček molekul plynu převyacutešiacute tlak zaacuteřeniacute gravitaci a molekuly jsou od Slunce odpuzovaacuteny Tak v podstatě vznikajiacute ohony komet

Sniacutemek z Mleacutečneacute Draacutehy zhotovenyacute velkyacutem Schmidtem na Mount Pa- lomaru Ohraničenyacute uacutesek temneacute t zv bdquokonickeacuterdquo mlhoviny byl fotografovaacuten pětimetrovyacutem reflektorem a je reprodukovaacuten na obaacutelce

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

My zůstaneme u meteorů Pro ně zůstaacutevaacute gravitace silnějšiacute proto obiacutehajiacute kolem Slunce v elipsaacutech jako mateřskeacute komety Tlak zaacuteřeniacute pouze přitažlivost zeslabuje takže věci jsou takoveacute jako kdyby Slunce mělo menšiacute hmotu A čiacutem je meteor menšiacute tiacutem je mdash kupodivu mdash proň Slunce slabšiacute (meacuteně hmotneacute)

Dosud jsme mlčky předpoklaacutedali že meteor všechno dopadleacute zaacuteřeniacute pohltiacute A le on je opět vyzaacuteřiacute předpoklaacutedejme že sviacutetiacute na všechny strany stejně Jinyacutem směrem se meteor pohybuje na sveacute draacuteze kolem Slunce Takeacute tiacutemto směrem vyzaacuteřil jisteacute množstviacute světla jež maacute jistou byť velice nepatrnou hmotu Ale vždyť i saacutem meteor je poměrně maličkyacute Můžeme si věci představit zhruba takto meteor maacute před sebou hmotneacute prostřediacute jež mu překaacutežiacute v pohybu odporuje jeho pohybu Brzdiacute jej firaacutevě tak jako vzduch brzdiacute letiacuteciacute střelu A co nastane nyniacute Odpor světla je ovšem mashyličkyacute meteor však takeacute Bude miacutet nějakyacute vliv na jeho pohyb Maacute vůbec smyslu se zabyacutevat takovyacutemi nepatrnyacutemi silami

Tento probleacutem byl nedaacutevno vyřešen současně v Americe a u naacutes (1 ) Vyacutesledky jsou překvapujiacuteciacute Meteor se totiž vzniklyacutem brzděniacutem zrychluje Na prvniacute pohled je to protismyslneacute Ale uvažshyme odpor prostřediacute meteor zabrzdiacute v tom okamžiku převlaacutedne viacutece slunečniacute přitažlivost meteor spadne poněkud bliacuteže ke Slunci A le bliacuteže u Slunce je oběžnaacute rychlost většiacute Merkur obiacutehaacute průměrshynou rychlostiacute 48 kmsec Země 30 kmsec a Saturn jen 10 kmsec Meteor se tedy počne pohybovat po draacuteze o většiacute oběžneacute rychloshysti Vyacutesledek celeacuteho procesu je ten že se pohybuje rychleji než půshyvodně To neniacute nic noveacuteho Enckeova kometa se zrychluje Již dlouho se to vysvětluje tiacutem že nějakeacute hmotneacute prostřediacute jiacute překaacutežiacute v pohybu a tiacutem ji nakonec urychliacute Noveacute je jenom to že stejnyacute uacutečinek maacute zaacuteřeniacute

Meteor tedy konaacute současně dva pohyby rychle obiacutehaacute po sveacute draacuteze kolem Slunce a při tom zvolna ke Slunci se přibližuje Čteshynaacuteř nechť si laskavě představiacute gramofonovou desku Diacutevaacuteme-li se na ni jen chviličku vidiacuteme že jehla rychle obiacutehaacute po kružnici kolem kotouče Podiacutevaacuteme-li se za chviacuteli znovu vidiacuteme že jehla zase opishysuje kružnici ale nyniacute již bliacuteže středu desky V každeacutem okamžiku maacute tedy jehla svou určitou draacutehu astronom by takovou draacutehu nazval oskulačniacute Pozorovatel jenž by sledoval pohyb jehly soushystavně by však zjistil něco jineacuteho ani jedna z kružnic opisovashynyacutech jehlou neniacute uzavřenaacute Jehla se pomalu ale staacutele přibližuje středu desky jejiacute draacuteha neniacute vlastně kruhovaacute je to spiraacutela

Podobně je tomu s meteory Omeziacuteme-li se na jeden nebo něshykolik oběhů můžeme řiacuteci že meteor obiacutehaacute kolem Slunce v kružnishyci nebo elipse To je jeho oskulačniacute draacuteha pro danyacute okamžik poshy

tiacute) Whipple-Wyatt Astrophysical Journal č 1 1950 Plavec Comp- tes Rendus Vol 231 č 7 1950

zorovaacuteniacute Avšak meteor vlastně nikdy jednou započatou draacutehu neuzavře nyacutebrž se zvolna posunuje po spiraacutele ke Slunci Za jistou dobu jeho pouť skončiacute dopadem na slunečniacute povrch

Bylo již řečeno že tlak zaacuteřeniacute a i jeho brzdiacuteciacute uacutečinek (zvanyacute efekt Poynting-Robertsonův) působiacute viacutece na malyacute meteor Čiacutem menšiacute meteor tiacutem rychleji doběhne po sveacute spiraacutele ke Slunci Meshyteorickeacute roje se tedy rozpadajiacute uacutečinkem slunečniacuteho zaacuteřeniacute Čaacutestice jsou od sebe tak daleko že se vzaacutejemně nepřitahujiacute prostě jenom obiacutehajiacute vedle sebe Ale naacutesledkem Poynting-Robertsonova efektu se menšiacute meteory oddělujiacute od většiacutech a spěchajiacute ke Slunci Jako přiacuteklad uveďme meteory obiacutehajiacuteciacute v draacuteze Země Meteor o poloshyměru 1 cm (jasnost asi mdash 3n) obiacutehajiacuteciacute po teacuteto draacuteze by spadl do Slunce za 40 milionů let kdežto meteor o poloměru 0001 cm (asi + 1 5 m) již za 40 tisiacutec let

Tak se slabeacute meteory oddělujiacute od jasnyacutech a v roji za jistou dobu zůstanou jen meteory přibližně stejně jasneacute Naopak z rozděshyleniacute jasnosti meteorů v roji můžeme usuzovat na jeho staacuteřiacute A zde jsme u nejvyacuteznamnějšiacuteho důsledku našich uacutevah umožňujiacute naacutem po prveacute určovat staacuteřiacute rojů Zdaacute se že i pro studium komet planetek a zodiakaacutelniacuteho světla budou miacutet vyacuteznam Čtenaacuteře prosiacutem aby odshypustil snad trochu učenyacute vyacuteklad poněkud obtiacutežnou cestou jsme se vyšplhali na vrchol doufaacutem však že rozhled do novyacutech krajů kteryacute chystaacuteme pro přiacuteště čtenaacuteře uspokojiacute

Čiacutenskeacute zatměniacute Hi a HoT)R ARNOŠT DITTBICH

Velkaacute Čiacutena bojujiacuteciacute o svobodu a stojiacuteciacute na prvniacutem miacutestě v miacuteshyroveacute frontě Daacutelneacuteho Vyacutechodu maacute prastarou astronomickou kulshyturu Člaacutenek uniacutev prof D r A Dittricha vysvětluje jedno z nejshystaršiacutech čiacutenskyacutech zatměniacute ktereacute vždy zajiacutemalo hvězdaacuteře-historiky V přiacuteštiacutech čiacuteslech R Hrdquo přineseme sniacutemky staryacutech astronomicshykyacutech pamaacutetek v Čiacuteně

Astronomickou literaturou probiacutehaacute vytrvale naacutesledujiacuteciacute zpraacuteva Někdy kol 2000 př Kr byli ciacutesařštiacute astronomoveacute Hi a Ho popraveniacute že nepředpověděli zatměniacute Slunce

Astronomoveacute vypěstovali si znenaacutehla zvlaacuteštniacute způsob myšleshyniacute jejich ciacutelům vyhovujiacuteciacute Podobně i historikoveacute Způsoby ty se lišiacute a je omluvitelno když astronom vstoupiv na půdu historie dopustiacute se omylu Historik seznavši zmiacuteněnou zpraacutevu zeptal by se nejprve mohli Čiacuteňaneacute kol r 2000 př Kr předpovědět že zatměniacute

vzbudiacute hrůzu pro určiteacute misto na př hlavniacute město A když moshyhli jakeacute vědomosti musiacuteme jim připsat mdash Odpověď zniacute Pak musili vědět že Země jest kouliacute

Tak daleko ale Čiacuteňaneacute nedospěli Věděli sice že vyacuteška Slunce o slunovratech se měniacute s polohou miacutesta Měli mdash pryacute mdash již inter- polačniacute vzorce empirickeacute jimiž přepočiacutetaacutevali tyto vyacutešky podle zeměpisneacute šiacuteřky Ale neniacute dokladu že by se jim bylo zdařilo odůshyvodněniacute vzorce z kuloveacuteho tvaru Země

Ani astronomie kliacutenopisů nedospěla k předviacutedaacuteniacute totality zashytměniacute pro určiteacute miacutesto Co se literaturou o zatměniacute Hi a Ho stěshyhuje jest mylneacute miacuteněniacute třeba že se již v 12 stol po Kr v čiacutenskeacute literatuře objevuje mdash Co tedy dělat mdash Ovšem sestoupiti k prashymenům zpraacutevy Soustavně to provedl J K Fotheringham v člaacutenku bdquoThe Story of Hi and Hordquo )

Zaacuteklad zpraacutev jest v diacutele Su-king mdash bdquoKanonickaacute kniha listinrdquo Obsahuje hlavně řeči napomenutiacute a vyacutenosy staryacutech panovniacuteků neshybo jejich raacutedců od r 2400 př Kr do 700 př Kr Naleacutezajiacute se tam arci i jineacute věci jako na př bdquoTrestniacute vyacuteprava Yinovardquo mdash Jde o prince Yina jenž byl poslaacuten s vojskem aby potrestal Hi a Ho

Cena zpraacutevy zaacutevisiacute na osudech rukopisneacuteho diacutela Šu-kingu Naacuteležel ke klasikům čiacutenskyacutem o něž se opiacuteral konfucianism naacuterod- ně-filosofickyacute systeacutem Čiacuteňanů připoutanyacute k feudalismu Když tenshyto se přežil provedl kniacuteže Čeng revoluci shora a přijav označeniacute Si-hoang-ti = bdquoprvniacute ciacutesařrdquo zavedl centralisovanou monarchii Brzo pociacutetil odpor minulosti Klasickaacute tradice konkreacutetně konfushycianism stal se neviditelnyacutem ale všudepřiacutetomnyacutem nepřiacutetelem noshyveacuteho systeacutemu K zlomeniacute konfucianismu nařiacutedil ciacutesař roku 213 př Kr spaacuteleniacute všech knih mimo diacutela mediciacutenskaacute věšteckaacute zashyhradnickaacute a o orbě

Než Ši-hoang-ti zemřel již o 4 leta později Neschopniacute naacutestupci po sedmi letech ustoupili noveacute dynastii Hanů (206 př Kr až 221 po K r) Hanoveacute podrželi sice centralisovanou monarchii ale chtěli byacuteti legitimniacute a připoutali se proto ideově opět ke konfuciashynismu k minulosti Proto usilovali o obnoveniacute spaacuteleneacute literatury Ze Šu-kingu na př unikl spaacuteleniacute jen obsah připisovanyacute Konfu- ciovi Za Hanů shledaacutevali se zachovaneacute zlomky a citaacutety Z nich pak byl celek pokud možno rekonstruovaacuten Trvalo to 500 až 600 let Jisteacute zaacutesluhy o Šu-king maacute Chu Hsi jenž žil ve 12 stoletiacute

Za těchto okolnostiacute neniacute divu že z kapitoly o trestneacute vyacuteprashyvě prince Yina zachovala se jen jeho proklamace a jakyacutesi uacutevod ujišťujiacuteciacute že Hi a Ho zasluhujiacute smrt Ciacutem se provinili a zda ortel

) The journal of the B AA vol 43 1933 p 248mdash 257 mdash Pan Ladislav Černyacute byl tak laskav že mi pořidil fotokopii člaacutenku za niacutež mu zde upřiacutemně děkuji

byl vykonaacuten se nedoviacuteme mdash Celaacute věc je zaacutehadnaacute Dejme tomu že by dva uacuteředniacuteci ve službě těžce se provinili To se pošle jeneraacutel s vojskem aby je potrestal mdash Hi a Ho praacutevě nejsou osoby To jsou uacuteřady jež měli na starosti kalendaacuteř Byla to kollegia astro- nomů-astrologů mdash Oč vlastriě šlo Když nastoupil ciacutesař Chung K rsquoang byla opravdovaacute moc v rukou prince i ChHunga Proč povoshylal k sobě ciacutesař prince Yina s vojskem mdash Chtěl miacuteti vlastniacute vojshysko proti silaacutem usurpaacutetora proti princi i Kollegia Hi a Ho patrshyně tomuto stranila Proto bylo zakročeniacute proti zodpovědnyacutem přednostům viacutetanou zaacuteminkou O těchto politickyacutech udaacutelostech maacutelo viacuteme Podle čiacutenskyacutech kronik zemřel ciacutesař po dvouleteacute vaacutelce Syn jeho musil uprchnouti na vzdaacuteleneacute miacutesto a přenechati usur- paacutetoru hlavniacute město Hi a Ho stranili tedy iacute

(Dokončeniacute přiacuteště)

Ze sekce instrumentaacutelniacute

M asivniacute ko nstrukci reflektorusi zhotovil p Vaacutecl Antoš ze Strašshynic kteryacute ve sveacutem okoli astronomii pilně popularisuje Zrcadlo maacute průshyměr 150 mm a ohniskovou daacutelku

1200 mm

Te lev isn iacute refrakto rW A Rhodes z Phoenix Arizona spojil pojiacutezdnyacute refraktor o průměshyru 20 cm s televisniacutem zařiacutezeniacutem pro přenaacutešeniacute obrazů Měsiacutece a plashynet a umožňuje astronomickaacute poshy

zorovaacuteniacute velkeacutemu počtu divaacuteků

Sovětskaacute astronomie

SOVĚTSKAacute KONFERENCE O SPEKTRO SKO PII HVĚZDV zaacuteřijoveacutem čiacutesle Astronomickeacuteho cirkulaacuteře Akademie věd SSSR reshy

ferujiacute P P Dobronravin a K K Cuvajev o konferenci o spektroskopii hvězd kteraacute probiacutehala ve dnech 16mdash 19 srpna 1950 v Krymskeacute astrofysi- kaacutelniacute observatoři Akademie věd SSSR v Simeise Konference se zuacutečastnilo asi 60 delegaacutetů z 22 fysikaacutelniacutech a astronomickyacutech uacutestavů

Při zahaacutejeniacute konference ředitel Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře akademik G A Sajn se zmiacutenil o velkeacutem vyacuteznamu jednoho ze zakladatelů současneacute astrofysiky mdash Aristarcha Apolonoviče Bělopolskeacuteho nejen pro soshyvětskou ale i pro světovou vědu

Na konferenci bylo předneseno 23 referaacutetů hlavniacute přednaacutešky se obiacuteshyraly studiem fysiky hvězd a Slunce stavbou hvězdneacute soustavy a podstatou mezihvězdneacute hmoty Akademik G A Šajn a V F Gaze v referaacutetu bdquoO poshyměrneacutem zastoupeniacute isotopů C13 C12 v atmosfeacuteraacutech hvězdrdquo probrali vyacuteshysledky velkeacute praacutece studia spekter hvězd třiacutedy N Nejdůležitějšiacute bylo zjištěniacute neobyčejně hojneacuteho vyacuteskytu těžkeacuteho isotopu uhliacuteku C13 v atmosfeacuteraacutech hvězd třiacutedy N

V referaacutetu bdquoZměny centraacutelniacutech intensit spektraacutelniacutech čar ve spektrech hvězd různyacutech spektraacutelniacutech typůrdquo akad G A Šajn vysvětlil vliv rozptyshylu světla volnyacutemi elektrony při tvořeniacute čar u biacutelyacutech trpasliacuteků na zaacutekladě srovnaacuteniacute theoretickyacutech a pozorovanyacutech centraacutelniacutech intensit čar

Radu podnětnyacutech přiacutekladů a myšlenek ukazujiacuteciacutech nezbytnost rozšiacuteřit a zpřesnit laboratorniacute tabulky vlnovyacutech deacutelek spektraacutelniacutech čar pro podrobshynyacute vyacutezkum hvězdnyacutech spekter byl vyložen v přednaacutešce akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac P F Šajna bdquoNěktereacute poznaacutemky k laboratorniacute soustavě vlnovyacutech deacutelek

Referaacutety prof E R Mustělja bdquoRozloženiacute energie ve spektrech noshyvyacutech hvězdrdquo prof B A Voroncova-Věljaminova bdquoRozloženiacute energie ve spektrech hvězd typu W olf-Rayetrdquo staršiacuteho věd prac V G Gorbackeacuteho bdquoSpektra hvězd typu Berdquo a staršiacuteho věd prac P P Dobronravina bdquoO rozshyloženiacute energie ve spektrech některyacutech hvězd niacutezkyacutech teplotrdquo byly věnovaacuteny vyacutezkumu plynuleacuteho spektra hvězd různyacutech typů

R A Bartaja a L S Galkin přednaacutešeli o methodice určeniacute absolutshyniacutech jasnostiacute slabyacutech hvězd pomociacute spekter ziacuteskanyacutech objektivniacutem hrashynolem

Přibližnyacutem odhadem celkoveacute absorpce ve spektraacutelniacutech čaraacutech ze spektrogramů ziacuteskanyacutech pomociacute objektivniacuteho hranolu o maleacute dispersi se obiacuteral referaacutet mladšiacuteho věd prac N M Goldberga

Prof V A Krat referoval o zajiacutemavyacutech vyacutesledciacutech ze zpracovanyacutech spektrogramů ziacuteskanyacutech při uacuteplneacutem zatměniacute Slunce 9 července 1945

Prof E R Mustel a prof A B Severnyj podali vyacutesledky studia spekshyter chromosfeacuterickyacutech erupciacute

Referaacutet I S Šklovskeacuteho se obiacuteral otaacutezkou studia slunečniacute korony v dalekeacute ultrafialoveacute čaacutesti spektra

Referaacutet prof A B Severneacuteho a staršiacuteho inž A B Gilvarga (z Uacutestavu pro krystalografii Akademii věd SSSR) bdquoInterferenčniacute polarisačniacute filtry pro studium Sluncerdquo obsahoval popis konstrukce filtrů zhotovenyacutech předshynaacutešejiacuteciacutemi jakož i vyacutesledky jejich použitiacute při fotografovaacuteniacute a filmovaacuteniacute činnosti Slunce v jednobarevneacutem světle

Prof A B Severnyj a staršiacute veacuterl prac G A Manina v přednaacutešce bdquoSpektroheliograf Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořerdquo dali popis vlastniacute konstrukce spektroheliografu přiacutestroj byl zhotoven v diacutelnaacutech observatoře a uacutespěšně pracuje

Prof A B Severnyj v kraacutetkeacute přednaacutešce referoval o bdquoPokusu intershyferenčniacute spektrofotometru Fraunhoferovyacutech čarrdquo Tento referaacutet doplnil staršiacute věd prac V B Nikonov o elektrickeacutem spektrofotometru zhotoveshyneacutem v Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoři kteryacute umožňuje pomociacute počiacuteshytače zachycovat strukturu slunečniacuteho spektra

Vyacutezkumem podstaty galaktickyacutech mlhovin se obiacuteral referaacutet akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac V F Gaze bdquoStudium sviacutetiacuteciacutech plynnyacutech mlhovin na Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořirdquo Fotografie mlhovin poshymociacute normaacutelniacutech a interferenčniacutech filtrů v čaacuteře H a a v uacutezkeacute čaacutesti plynneacuteho spektra bliacutezko čaacutery umožnili přednaacutešejiacuteciacutem rozlišit plynneacute a prachoveacute mlhoviny a rovněž najiacutet řadu zajiacutemavyacutech zpraacutev o mechanismu jejich sviacuteshyceniacute a vyacutevoje

Staršiacute věd prac V B Nikonova V I Krasovskij a A A Kalinajk podali vyacutesledky fotografovaacuteniacute galaktickeacuteho středu pomociacute elektronoveacuteho optickeacuteho měniče ve vlnoveacute deacutelce asi 1 mikron Oznaacutemili že na sniacutemciacutech z let 1948mdash 49 zjistili velkeacute hvězdneacute mračno podobneacute mračnu v souhvězdiacute Střelce ktereacute neniacute vidět na obyčejnyacutech sniacutemciacutech

Staršiacute věd prac V I Krasovskij přednaacutešel bdquoO podstatě světla nočniacute oblohyrdquo

V referaacutetu bdquoMonochromatickeacute radioveacute zaacuteřeniacute Galaxie a možnost jeho pozorovaacuteniacuterdquo staršiacute věd prac I S Šklovskij ukaacutezal možnost pozorovaacuteniacute kraacutetkovlnneacuteho radioveacuteho zaacuteřeniacute mezihvězdneacuteho plynu

Staršiacute věd prac V A Albickij referoval o projektu hvězdneacuteho spektro- grafu pro padesaacutetipalcovyacute reflektor a prof B A Voroncov-Veljaminov přednesl vyacutesledky studia spektra komety 1942 Tevzadze 2

Ke konci zasedaacuteniacute konference přijala resoluci kde byla zdůrazněna nezbytnost těsneacute spolupraacutece mezi fysiky a astrofysiky a rovněž ukaacutezaacuteny způsoby jak takovou spolupraacuteci prakticky uskutečnit Delegaacuteti konference si rovněž prohleacutedli stavbu noveacute Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře

mdashěkmdash

Zpraacuteva časoveacute sekce

Pozorovaacuteniacute zaacute k ry tů v Praze na Petřiacuteně a na astronomickyacutech uacutestashyvech techniky a university se velmi pěkně rozběhlo Do konce řiacutejna 1950 t j za 10 měsiacuteců měli na astronomickeacutem uacutestavě techniky zaznamenaacuteno již 93 pozorovanyacutech časů z toho jedinyacute pozorovatel saacutem zaznamenal 37 zaacutekrytů Zaacutekryty Plejaacuted v zaacuteřiacute a řiacutejnu sice byly na pohled velmi pěkneacute ale určeneacute časy se mezi jednotlivyacutemi stanicemi neobvykle lišiacute Přiacutečinou je předevšiacutem ta okolnost že Měsiacutec byl velmi bliacutezko uacuteplňku a vstupy nastaacuteshyvaly za osvětlenyacutem okrajem Ukazuje se že pozorovateleacute u menšiacutech dalekoshyhledů zaznamenali zmizeniacute hvězdy předčasně protože jim hvězda brzy zashynikla v silneacute zaacuteři Měsiacutece

Mnohem cennějšiacute a přesnějšiacute jsou pozorovaacuteniacute vstupů za neosvětlenyacute okraj tedy mezi novem a uacuteplňkem Doporučujeme všem pozorovatelům aby tyto zaacutekryty pozorovali předevšiacutem Neniacute nutno se při tom omezovati jen na jasnějšiacute hvězdy jejichž zaacutekryty jsou předpověděny v ročence Teacuteshyměř při každeacutem zaacutekrytu jsme pozorovali slabšiacute hvězdy jejichž zaacutekryt nashystal nedlouho před nebo po vypočteneacute hvězdě N a 13 vypočtenyacutech hvězd pozorovanyacutech na jaře připadaacute 17 těchto bdquoanonymrdquo Ve dvou nociacutech jsme na pražskeacute technice dokonce zachytili po čtyřech anonymniacutech hvězdaacutech během vždy dvou ho-din V Plejaacutedaacutech by byla žeň ještě bohatšiacute Astronoshymickyacute uacutestav techniky předpoviacutedal dosud zaacutekryty těchto slabyacutech hvězd (veshylikosti kolem 8m) Ukaacutezalo se však že je to praacutece neekonomickaacute protože

předpovědi dajiacute poměrně mnoho praacutece a stačiacute pak jen poněkud horšiacute vishyditelnost a slabeacute hvězdy nespatřiacuteme Doporučujeme proto pozorovatelům aby za jasnyacutech večerů obhleacutedli okoliacute Měsiacutece a vyhledali hvězdy jež budou zakryty Mohou pak celkem bez naacutemahy vykonat zajiacutemavaacute a vědecky neshysporně cennaacute pozorovaacuteniacute D r M Plavec

Nejzajiacutem avějšiacute uacutekazy na nebi v 1 pololetiacute 19512 ledna 5h SEČ Země v perihelu3 raquoraquo 4h bdquo Venuše v aphelu9-mdash19 bdquo Zodiakaacutelniacute světlo

10 M 3hl4m řl Mars v konjunkci s Měsiacutecem11 raquot 8h31m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem13 tt 6h bdquo Saturn v zastaacutevce (Stacionaacuterniacute v rektascensi)17--18 bdquo Zaacutekryt některyacutech hvězd Plejaacuted Měsiacutecem21 raquoraquo 22h bdquo Neptun kteryacute vychaacuteziacute po půlnoci v zastaacutevce28 tl 0h29m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

7 uacutenora 20h bdquo Mars s konjunkci s Jupiterem Mars 0deg10 seshyverně Jupitera

8 6h 7m 6h34m bdquo 7h n

Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem Mars v konjunkci s Měsiacutecem Pluto v oposici se Sluncem

16 ti 5h bdquo Venuše v konj s Marsem Venuše 0deg35 jižně19 21h bdquo Zaacutekryt S Raka Měsiacutecem24 raquo 4hl9m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

9 března 10h36m bdquo Mars v konjunkci a Měsiacutecem Mars 2deg jižně11 rgt 18h bdquo Jupiter v konjunkci se Sluncem20 raquoraquo llh bdquo Saturn v oposici se Sluncem21 f llh26m bdquo Slunce prochaacuteziacute jarniacutem bodem Rovnodennost23 raquo 8h54m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

5 dubna 0h35m

2 lli bullbdquo

Jupiter v konjunkci s MěsiacutecemMerkur v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 19deg12 od

Slunce8 - 3h26m bdquo

21h bdquo

Merkur v konjunkci s Měsiacutecem Merkur 1deg jižneacute Neptun v oposici se Sluncem

9 raquoraquo 13h53in Venuše v konjunkci s Měsiacutecem19 15hl3m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

2 května 19h 3m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem9 tf 18h 8m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem

16 t 22h58m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem21 raquoraquo 23h588m bdquo Zaacutekryt x Štiacutera Měsiacutecem22 rdquo 18h bdquo Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci 25deg24 od

Slunce30 2 li bdquo

llh22m bdquo

Saturn v zastaacutevceJupiter v konjunkci s Měsiacutecem

8 června 18h58m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem22 6h25m Začaacutetek leacuteta25 gt 18h f Venuše v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 45deg25 od

Slunce27 bdquo lh34m Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem

Srovnaacutevaciacute hvězdy pro pozorovaacuteniacute Japeta a Phoebe

(BD hvězdy z Argelanderova katalogu v Harvardskyacutech mag)

A + 1laquo2668 10Om D + 102673 87mB + 1deg266 93m E + 1raquo2672 10OmC + 102669 97m F + 1raquo2670 107m

Japet teacuteměř splyne při těsneacute konjunkci s A raacuteno 31 ledna Saturn projde raacuteno 3 n asi 1 SSV od A

Z ajiacutem aveacute d raacutehy Japeta a Phoebe dvou nejvzdaacutelenějšiacutech měsiacuteců Saturna

Mapka na str 23 umožňuje sledovaacuteniacute drah dvou nejvzdaacutelenějšich měshysiacuteců planety Saturna Japeta a Phoebe Prvniacute byl objeven Cassinim r 1671 a měniacute svou jasnost mezi lOmmdash 12m Phoebe objevil fotograficky Pickering roku 1898 a Barnard odhadl je jiacute jasnost na 145m s nepravidelnyacutemi menšiacutemi vyacutekyvy Ježto bude Saturn kraacutetkou dobu v lednu 1951 stacionaacuterniacutem hodiacute se tato přiacuteležitost zcela mimořaacutedně pro fotometrickaacute pozorovaacuteniacute jmenovanyacutech satelitů ktereacute se v ten čas rovněž pomalu pohybujiacute Buoe možno stanovit křivku změn jasnosti Japeta kteraacute se dosti značně měniacute v elongaciacutech vyacuteshychodně a zaacutepadně Saturna (13 XH 1950 mdash 20 I 1951) Měřeniacute změn jasshynosti Phoebe nutno provaacutedět fotograficky (XJdaje srovnaacutevaciacutech hvězd a diashygramu podle Documentation des observateurs)

Noveacute knihy a publikace

H ovory o přiacuterodě a člověku Str 280 Nakladatelstviacute Život a praacutece Praha 1950 Cena brož Kčs 61mdash vaacutez Kčs 79mdash

Po přiacutezniveacutem přijetiacute sborniacuteku populaacuterniacutech přednaacutešek bdquoVesmiacuterrdquo s boshyhatyacutem obsahem populaacuterniacutech astronomickyacutech člaacutenků sovětskyacutech hvězdaacuteřů bude jistě i tento novyacute svazek se zaacutejmem uviacutetaacuten Obsahuje samostatneacute člaacutenky a pojednaacuteniacute těchto autorů B A Voroncov-Veljaminov Počaacutetek a konec světa - Život na jinyacutech planetaacutech E G Ananiašvili Složeniacute hmoty A I Oparin Vznik života na Zemi M Pliseckij Původ člověkaI V Sergějev Neobyčejneacute uacutekazy na obloze F D Bublejnikov Hrozneacute siacutely S D Balachovskij Slunce mdashbull pramen života Z V Kosenko Spaacutenek a sny mdash Všechny člaacutenky pojednaacutevajiacute o otaacutezkaacutech ktereacute kladou zviacutedaviacute posluchači populaacuterniacutech přednaacutešek a očekaacutevajiacute vědecky spolehlivou a při tom srozumitelnou odpověď Ukazujiacute vyspělost sovětskeacute vědy a hlubokyacute lidskyacute zaacutejem sovětskyacutech učenců o povzneseniacute lidu z nevědomosti a ze zashyjetiacute naacuteboženskyacutech pověr a dohadů

Reports on progress in Physios Vol X I I I (1950) Redigoval A C Stickland Str 424 -f- velkyacute počet diagramů The Physical Society LondonS W 7 1950 Cena vaacutez pound 2 10 s

Každoročně vydaacutevaacute londyacutenskaacute Fysikaacutelniacute společnost obsažnyacute svazek přehledů pokroků fysiky za minulyacute rok Takeacute posledniacute X III svazek obshysahuje řadu člaacutenků ze všech odvětviacute fysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Jsou to zejmeacutena M ary P Lord a W D W right Vyacutezkum pohybů očiacute L Goldberg Posledniacute pokroky infračerveneacute slunečniacute spektroskopie W G Penney Naacuterazoveacute vlny a šiacuteřeniacute konečneacuteho pulsovaacuteniacute v tekutinaacutech E Stoner Ferromagne- tismus M Ryle Radioastronomie Gerard P Kuiper Ovzdušiacute planet a měsiacuteců A H Cooke Paramagnetickeacute efekty J H Fremlin a J S Goo- den Cyklickeacute akceleraacutetory C F Powell Mesony Uacutezkaacute souvislost astroshynomie a fysiky se projevuje na několika miacutestech zejmeacutena pozoruhodneacute přiacutespěvky Kuipera Ryleho a Goldberga ukazujiacute nesmiacuterneacute rozšiacuteřeniacute astro- fysiacuteky a vytvořeniacute novyacutech oborů astroelektroniky radioastronomie a j

A stro n o m ičesk ij ježegodnik S S S R na 1952 god Vyd Akademie věd SSSR 1950 500 str

Připravil Institut těoretičeskoj astronomii Akademie věd SSSR Vyshychaacuteziacute po 31 let Byl sestaven podle vydaacuteniacute 1947 Pro tento rok je rozšiacuteřen o středniacute a visuaacutelniacute polohy 119 hvězd jižniacute deklinace pro potřebu hvězdaacuteshyren na jihu SSSR V přiacuteloze k tomuto ročniacuteku jsou uacutedaje pro zaacutekryty hvězd Měsiacutecem na rok 1951 Zaacutekryty pro rok 1952 budou daacuteny v přiacuteloze k Ježegodniku na rok 1953

Koordinaacutety Měsiacutece a planet na rok 1952 zaacutekrytů r 1951 byly vzaty z materiaacutelu Nautical Almanacu Podle dohody mezi observatořemi vydaacuteshyvajiacuteciacutemi ročenky Uacutestav theoretickeacute astronomie dal k disposici ředitelstviacute Nautical Almanacu zdaacutenliveacute souřadnice hvězd pro jejich sborniacutek bdquoAppa- rent Places of Fundamental Starsrdquo Naviacutec Uacutestav theoretickeacute astronomie vypočiacutetal souřadnice 210 hvězd dřiacuteve počiacutetanyacutech v Pařiacuteži

Za obvyklyacutem uspořaacutedaacuteniacutem ročenky jsou pomocneacute tabulky a jako přiacuteshyloha zaacutekryty hvězd Měsiacutecem v Ambartumani Gorkeacutem Irkutsku Kagani Kijevu Kitabu Leningradu Lvově Moskvě Odeacutese Rize Simeize Stalina- badu Taškentu Omsku a Charkovu v roce 1951

Dr H Slouka

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

vzbudiacute hrůzu pro určiteacute misto na př hlavniacute město A když moshyhli jakeacute vědomosti musiacuteme jim připsat mdash Odpověď zniacute Pak musili vědět že Země jest kouliacute

Tak daleko ale Čiacuteňaneacute nedospěli Věděli sice že vyacuteška Slunce o slunovratech se měniacute s polohou miacutesta Měli mdash pryacute mdash již inter- polačniacute vzorce empirickeacute jimiž přepočiacutetaacutevali tyto vyacutešky podle zeměpisneacute šiacuteřky Ale neniacute dokladu že by se jim bylo zdařilo odůshyvodněniacute vzorce z kuloveacuteho tvaru Země

Ani astronomie kliacutenopisů nedospěla k předviacutedaacuteniacute totality zashytměniacute pro určiteacute miacutesto Co se literaturou o zatměniacute Hi a Ho stěshyhuje jest mylneacute miacuteněniacute třeba že se již v 12 stol po Kr v čiacutenskeacute literatuře objevuje mdash Co tedy dělat mdash Ovšem sestoupiti k prashymenům zpraacutevy Soustavně to provedl J K Fotheringham v člaacutenku bdquoThe Story of Hi and Hordquo )

Zaacuteklad zpraacutev jest v diacutele Su-king mdash bdquoKanonickaacute kniha listinrdquo Obsahuje hlavně řeči napomenutiacute a vyacutenosy staryacutech panovniacuteků neshybo jejich raacutedců od r 2400 př Kr do 700 př Kr Naleacutezajiacute se tam arci i jineacute věci jako na př bdquoTrestniacute vyacuteprava Yinovardquo mdash Jde o prince Yina jenž byl poslaacuten s vojskem aby potrestal Hi a Ho

Cena zpraacutevy zaacutevisiacute na osudech rukopisneacuteho diacutela Šu-kingu Naacuteležel ke klasikům čiacutenskyacutem o něž se opiacuteral konfucianism naacuterod- ně-filosofickyacute systeacutem Čiacuteňanů připoutanyacute k feudalismu Když tenshyto se přežil provedl kniacuteže Čeng revoluci shora a přijav označeniacute Si-hoang-ti = bdquoprvniacute ciacutesařrdquo zavedl centralisovanou monarchii Brzo pociacutetil odpor minulosti Klasickaacute tradice konkreacutetně konfushycianism stal se neviditelnyacutem ale všudepřiacutetomnyacutem nepřiacutetelem noshyveacuteho systeacutemu K zlomeniacute konfucianismu nařiacutedil ciacutesař roku 213 př Kr spaacuteleniacute všech knih mimo diacutela mediciacutenskaacute věšteckaacute zashyhradnickaacute a o orbě

Než Ši-hoang-ti zemřel již o 4 leta později Neschopniacute naacutestupci po sedmi letech ustoupili noveacute dynastii Hanů (206 př Kr až 221 po K r) Hanoveacute podrželi sice centralisovanou monarchii ale chtěli byacuteti legitimniacute a připoutali se proto ideově opět ke konfuciashynismu k minulosti Proto usilovali o obnoveniacute spaacuteleneacute literatury Ze Šu-kingu na př unikl spaacuteleniacute jen obsah připisovanyacute Konfu- ciovi Za Hanů shledaacutevali se zachovaneacute zlomky a citaacutety Z nich pak byl celek pokud možno rekonstruovaacuten Trvalo to 500 až 600 let Jisteacute zaacutesluhy o Šu-king maacute Chu Hsi jenž žil ve 12 stoletiacute

Za těchto okolnostiacute neniacute divu že z kapitoly o trestneacute vyacuteprashyvě prince Yina zachovala se jen jeho proklamace a jakyacutesi uacutevod ujišťujiacuteciacute že Hi a Ho zasluhujiacute smrt Ciacutem se provinili a zda ortel

) The journal of the B AA vol 43 1933 p 248mdash 257 mdash Pan Ladislav Černyacute byl tak laskav že mi pořidil fotokopii člaacutenku za niacutež mu zde upřiacutemně děkuji

byl vykonaacuten se nedoviacuteme mdash Celaacute věc je zaacutehadnaacute Dejme tomu že by dva uacuteředniacuteci ve službě těžce se provinili To se pošle jeneraacutel s vojskem aby je potrestal mdash Hi a Ho praacutevě nejsou osoby To jsou uacuteřady jež měli na starosti kalendaacuteř Byla to kollegia astro- nomů-astrologů mdash Oč vlastriě šlo Když nastoupil ciacutesař Chung K rsquoang byla opravdovaacute moc v rukou prince i ChHunga Proč povoshylal k sobě ciacutesař prince Yina s vojskem mdash Chtěl miacuteti vlastniacute vojshysko proti silaacutem usurpaacutetora proti princi i Kollegia Hi a Ho patrshyně tomuto stranila Proto bylo zakročeniacute proti zodpovědnyacutem přednostům viacutetanou zaacuteminkou O těchto politickyacutech udaacutelostech maacutelo viacuteme Podle čiacutenskyacutech kronik zemřel ciacutesař po dvouleteacute vaacutelce Syn jeho musil uprchnouti na vzdaacuteleneacute miacutesto a přenechati usur- paacutetoru hlavniacute město Hi a Ho stranili tedy iacute

(Dokončeniacute přiacuteště)

Ze sekce instrumentaacutelniacute

M asivniacute ko nstrukci reflektorusi zhotovil p Vaacutecl Antoš ze Strašshynic kteryacute ve sveacutem okoli astronomii pilně popularisuje Zrcadlo maacute průshyměr 150 mm a ohniskovou daacutelku

1200 mm

Te lev isn iacute refrakto rW A Rhodes z Phoenix Arizona spojil pojiacutezdnyacute refraktor o průměshyru 20 cm s televisniacutem zařiacutezeniacutem pro přenaacutešeniacute obrazů Měsiacutece a plashynet a umožňuje astronomickaacute poshy

zorovaacuteniacute velkeacutemu počtu divaacuteků

Sovětskaacute astronomie

SOVĚTSKAacute KONFERENCE O SPEKTRO SKO PII HVĚZDV zaacuteřijoveacutem čiacutesle Astronomickeacuteho cirkulaacuteře Akademie věd SSSR reshy

ferujiacute P P Dobronravin a K K Cuvajev o konferenci o spektroskopii hvězd kteraacute probiacutehala ve dnech 16mdash 19 srpna 1950 v Krymskeacute astrofysi- kaacutelniacute observatoři Akademie věd SSSR v Simeise Konference se zuacutečastnilo asi 60 delegaacutetů z 22 fysikaacutelniacutech a astronomickyacutech uacutestavů

Při zahaacutejeniacute konference ředitel Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře akademik G A Sajn se zmiacutenil o velkeacutem vyacuteznamu jednoho ze zakladatelů současneacute astrofysiky mdash Aristarcha Apolonoviče Bělopolskeacuteho nejen pro soshyvětskou ale i pro světovou vědu

Na konferenci bylo předneseno 23 referaacutetů hlavniacute přednaacutešky se obiacuteshyraly studiem fysiky hvězd a Slunce stavbou hvězdneacute soustavy a podstatou mezihvězdneacute hmoty Akademik G A Šajn a V F Gaze v referaacutetu bdquoO poshyměrneacutem zastoupeniacute isotopů C13 C12 v atmosfeacuteraacutech hvězdrdquo probrali vyacuteshysledky velkeacute praacutece studia spekter hvězd třiacutedy N Nejdůležitějšiacute bylo zjištěniacute neobyčejně hojneacuteho vyacuteskytu těžkeacuteho isotopu uhliacuteku C13 v atmosfeacuteraacutech hvězd třiacutedy N

V referaacutetu bdquoZměny centraacutelniacutech intensit spektraacutelniacutech čar ve spektrech hvězd různyacutech spektraacutelniacutech typůrdquo akad G A Šajn vysvětlil vliv rozptyshylu světla volnyacutemi elektrony při tvořeniacute čar u biacutelyacutech trpasliacuteků na zaacutekladě srovnaacuteniacute theoretickyacutech a pozorovanyacutech centraacutelniacutech intensit čar

Radu podnětnyacutech přiacutekladů a myšlenek ukazujiacuteciacutech nezbytnost rozšiacuteřit a zpřesnit laboratorniacute tabulky vlnovyacutech deacutelek spektraacutelniacutech čar pro podrobshynyacute vyacutezkum hvězdnyacutech spekter byl vyložen v přednaacutešce akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac P F Šajna bdquoNěktereacute poznaacutemky k laboratorniacute soustavě vlnovyacutech deacutelek

Referaacutety prof E R Mustělja bdquoRozloženiacute energie ve spektrech noshyvyacutech hvězdrdquo prof B A Voroncova-Věljaminova bdquoRozloženiacute energie ve spektrech hvězd typu W olf-Rayetrdquo staršiacuteho věd prac V G Gorbackeacuteho bdquoSpektra hvězd typu Berdquo a staršiacuteho věd prac P P Dobronravina bdquoO rozshyloženiacute energie ve spektrech některyacutech hvězd niacutezkyacutech teplotrdquo byly věnovaacuteny vyacutezkumu plynuleacuteho spektra hvězd různyacutech typů

R A Bartaja a L S Galkin přednaacutešeli o methodice určeniacute absolutshyniacutech jasnostiacute slabyacutech hvězd pomociacute spekter ziacuteskanyacutech objektivniacutem hrashynolem

Přibližnyacutem odhadem celkoveacute absorpce ve spektraacutelniacutech čaraacutech ze spektrogramů ziacuteskanyacutech pomociacute objektivniacuteho hranolu o maleacute dispersi se obiacuteral referaacutet mladšiacuteho věd prac N M Goldberga

Prof V A Krat referoval o zajiacutemavyacutech vyacutesledciacutech ze zpracovanyacutech spektrogramů ziacuteskanyacutech při uacuteplneacutem zatměniacute Slunce 9 července 1945

Prof E R Mustel a prof A B Severnyj podali vyacutesledky studia spekshyter chromosfeacuterickyacutech erupciacute

Referaacutet I S Šklovskeacuteho se obiacuteral otaacutezkou studia slunečniacute korony v dalekeacute ultrafialoveacute čaacutesti spektra

Referaacutet prof A B Severneacuteho a staršiacuteho inž A B Gilvarga (z Uacutestavu pro krystalografii Akademii věd SSSR) bdquoInterferenčniacute polarisačniacute filtry pro studium Sluncerdquo obsahoval popis konstrukce filtrů zhotovenyacutech předshynaacutešejiacuteciacutemi jakož i vyacutesledky jejich použitiacute při fotografovaacuteniacute a filmovaacuteniacute činnosti Slunce v jednobarevneacutem světle

Prof A B Severnyj a staršiacute veacuterl prac G A Manina v přednaacutešce bdquoSpektroheliograf Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořerdquo dali popis vlastniacute konstrukce spektroheliografu přiacutestroj byl zhotoven v diacutelnaacutech observatoře a uacutespěšně pracuje

Prof A B Severnyj v kraacutetkeacute přednaacutešce referoval o bdquoPokusu intershyferenčniacute spektrofotometru Fraunhoferovyacutech čarrdquo Tento referaacutet doplnil staršiacute věd prac V B Nikonov o elektrickeacutem spektrofotometru zhotoveshyneacutem v Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoři kteryacute umožňuje pomociacute počiacuteshytače zachycovat strukturu slunečniacuteho spektra

Vyacutezkumem podstaty galaktickyacutech mlhovin se obiacuteral referaacutet akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac V F Gaze bdquoStudium sviacutetiacuteciacutech plynnyacutech mlhovin na Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořirdquo Fotografie mlhovin poshymociacute normaacutelniacutech a interferenčniacutech filtrů v čaacuteře H a a v uacutezkeacute čaacutesti plynneacuteho spektra bliacutezko čaacutery umožnili přednaacutešejiacuteciacutem rozlišit plynneacute a prachoveacute mlhoviny a rovněž najiacutet řadu zajiacutemavyacutech zpraacutev o mechanismu jejich sviacuteshyceniacute a vyacutevoje

Staršiacute věd prac V B Nikonova V I Krasovskij a A A Kalinajk podali vyacutesledky fotografovaacuteniacute galaktickeacuteho středu pomociacute elektronoveacuteho optickeacuteho měniče ve vlnoveacute deacutelce asi 1 mikron Oznaacutemili že na sniacutemciacutech z let 1948mdash 49 zjistili velkeacute hvězdneacute mračno podobneacute mračnu v souhvězdiacute Střelce ktereacute neniacute vidět na obyčejnyacutech sniacutemciacutech

Staršiacute věd prac V I Krasovskij přednaacutešel bdquoO podstatě světla nočniacute oblohyrdquo

V referaacutetu bdquoMonochromatickeacute radioveacute zaacuteřeniacute Galaxie a možnost jeho pozorovaacuteniacuterdquo staršiacute věd prac I S Šklovskij ukaacutezal možnost pozorovaacuteniacute kraacutetkovlnneacuteho radioveacuteho zaacuteřeniacute mezihvězdneacuteho plynu

Staršiacute věd prac V A Albickij referoval o projektu hvězdneacuteho spektro- grafu pro padesaacutetipalcovyacute reflektor a prof B A Voroncov-Veljaminov přednesl vyacutesledky studia spektra komety 1942 Tevzadze 2

Ke konci zasedaacuteniacute konference přijala resoluci kde byla zdůrazněna nezbytnost těsneacute spolupraacutece mezi fysiky a astrofysiky a rovněž ukaacutezaacuteny způsoby jak takovou spolupraacuteci prakticky uskutečnit Delegaacuteti konference si rovněž prohleacutedli stavbu noveacute Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře

mdashěkmdash

Zpraacuteva časoveacute sekce

Pozorovaacuteniacute zaacute k ry tů v Praze na Petřiacuteně a na astronomickyacutech uacutestashyvech techniky a university se velmi pěkně rozběhlo Do konce řiacutejna 1950 t j za 10 měsiacuteců měli na astronomickeacutem uacutestavě techniky zaznamenaacuteno již 93 pozorovanyacutech časů z toho jedinyacute pozorovatel saacutem zaznamenal 37 zaacutekrytů Zaacutekryty Plejaacuted v zaacuteřiacute a řiacutejnu sice byly na pohled velmi pěkneacute ale určeneacute časy se mezi jednotlivyacutemi stanicemi neobvykle lišiacute Přiacutečinou je předevšiacutem ta okolnost že Měsiacutec byl velmi bliacutezko uacuteplňku a vstupy nastaacuteshyvaly za osvětlenyacutem okrajem Ukazuje se že pozorovateleacute u menšiacutech dalekoshyhledů zaznamenali zmizeniacute hvězdy předčasně protože jim hvězda brzy zashynikla v silneacute zaacuteři Měsiacutece

Mnohem cennějšiacute a přesnějšiacute jsou pozorovaacuteniacute vstupů za neosvětlenyacute okraj tedy mezi novem a uacuteplňkem Doporučujeme všem pozorovatelům aby tyto zaacutekryty pozorovali předevšiacutem Neniacute nutno se při tom omezovati jen na jasnějšiacute hvězdy jejichž zaacutekryty jsou předpověděny v ročence Teacuteshyměř při každeacutem zaacutekrytu jsme pozorovali slabšiacute hvězdy jejichž zaacutekryt nashystal nedlouho před nebo po vypočteneacute hvězdě N a 13 vypočtenyacutech hvězd pozorovanyacutech na jaře připadaacute 17 těchto bdquoanonymrdquo Ve dvou nociacutech jsme na pražskeacute technice dokonce zachytili po čtyřech anonymniacutech hvězdaacutech během vždy dvou ho-din V Plejaacutedaacutech by byla žeň ještě bohatšiacute Astronoshymickyacute uacutestav techniky předpoviacutedal dosud zaacutekryty těchto slabyacutech hvězd (veshylikosti kolem 8m) Ukaacutezalo se však že je to praacutece neekonomickaacute protože

předpovědi dajiacute poměrně mnoho praacutece a stačiacute pak jen poněkud horšiacute vishyditelnost a slabeacute hvězdy nespatřiacuteme Doporučujeme proto pozorovatelům aby za jasnyacutech večerů obhleacutedli okoliacute Měsiacutece a vyhledali hvězdy jež budou zakryty Mohou pak celkem bez naacutemahy vykonat zajiacutemavaacute a vědecky neshysporně cennaacute pozorovaacuteniacute D r M Plavec

Nejzajiacutem avějšiacute uacutekazy na nebi v 1 pololetiacute 19512 ledna 5h SEČ Země v perihelu3 raquoraquo 4h bdquo Venuše v aphelu9-mdash19 bdquo Zodiakaacutelniacute světlo

10 M 3hl4m řl Mars v konjunkci s Měsiacutecem11 raquot 8h31m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem13 tt 6h bdquo Saturn v zastaacutevce (Stacionaacuterniacute v rektascensi)17--18 bdquo Zaacutekryt některyacutech hvězd Plejaacuted Měsiacutecem21 raquoraquo 22h bdquo Neptun kteryacute vychaacuteziacute po půlnoci v zastaacutevce28 tl 0h29m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

7 uacutenora 20h bdquo Mars s konjunkci s Jupiterem Mars 0deg10 seshyverně Jupitera

8 6h 7m 6h34m bdquo 7h n

Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem Mars v konjunkci s Měsiacutecem Pluto v oposici se Sluncem

16 ti 5h bdquo Venuše v konj s Marsem Venuše 0deg35 jižně19 21h bdquo Zaacutekryt S Raka Měsiacutecem24 raquo 4hl9m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

9 března 10h36m bdquo Mars v konjunkci a Měsiacutecem Mars 2deg jižně11 rgt 18h bdquo Jupiter v konjunkci se Sluncem20 raquoraquo llh bdquo Saturn v oposici se Sluncem21 f llh26m bdquo Slunce prochaacuteziacute jarniacutem bodem Rovnodennost23 raquo 8h54m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

5 dubna 0h35m

2 lli bullbdquo

Jupiter v konjunkci s MěsiacutecemMerkur v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 19deg12 od

Slunce8 - 3h26m bdquo

21h bdquo

Merkur v konjunkci s Měsiacutecem Merkur 1deg jižneacute Neptun v oposici se Sluncem

9 raquoraquo 13h53in Venuše v konjunkci s Měsiacutecem19 15hl3m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

2 května 19h 3m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem9 tf 18h 8m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem

16 t 22h58m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem21 raquoraquo 23h588m bdquo Zaacutekryt x Štiacutera Měsiacutecem22 rdquo 18h bdquo Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci 25deg24 od

Slunce30 2 li bdquo

llh22m bdquo

Saturn v zastaacutevceJupiter v konjunkci s Měsiacutecem

8 června 18h58m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem22 6h25m Začaacutetek leacuteta25 gt 18h f Venuše v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 45deg25 od

Slunce27 bdquo lh34m Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem

Srovnaacutevaciacute hvězdy pro pozorovaacuteniacute Japeta a Phoebe

(BD hvězdy z Argelanderova katalogu v Harvardskyacutech mag)

A + 1laquo2668 10Om D + 102673 87mB + 1deg266 93m E + 1raquo2672 10OmC + 102669 97m F + 1raquo2670 107m

Japet teacuteměř splyne při těsneacute konjunkci s A raacuteno 31 ledna Saturn projde raacuteno 3 n asi 1 SSV od A

Z ajiacutem aveacute d raacutehy Japeta a Phoebe dvou nejvzdaacutelenějšiacutech měsiacuteců Saturna

Mapka na str 23 umožňuje sledovaacuteniacute drah dvou nejvzdaacutelenějšich měshysiacuteců planety Saturna Japeta a Phoebe Prvniacute byl objeven Cassinim r 1671 a měniacute svou jasnost mezi lOmmdash 12m Phoebe objevil fotograficky Pickering roku 1898 a Barnard odhadl je jiacute jasnost na 145m s nepravidelnyacutemi menšiacutemi vyacutekyvy Ježto bude Saturn kraacutetkou dobu v lednu 1951 stacionaacuterniacutem hodiacute se tato přiacuteležitost zcela mimořaacutedně pro fotometrickaacute pozorovaacuteniacute jmenovanyacutech satelitů ktereacute se v ten čas rovněž pomalu pohybujiacute Buoe možno stanovit křivku změn jasnosti Japeta kteraacute se dosti značně měniacute v elongaciacutech vyacuteshychodně a zaacutepadně Saturna (13 XH 1950 mdash 20 I 1951) Měřeniacute změn jasshynosti Phoebe nutno provaacutedět fotograficky (XJdaje srovnaacutevaciacutech hvězd a diashygramu podle Documentation des observateurs)

Noveacute knihy a publikace

H ovory o přiacuterodě a člověku Str 280 Nakladatelstviacute Život a praacutece Praha 1950 Cena brož Kčs 61mdash vaacutez Kčs 79mdash

Po přiacutezniveacutem přijetiacute sborniacuteku populaacuterniacutech přednaacutešek bdquoVesmiacuterrdquo s boshyhatyacutem obsahem populaacuterniacutech astronomickyacutech člaacutenků sovětskyacutech hvězdaacuteřů bude jistě i tento novyacute svazek se zaacutejmem uviacutetaacuten Obsahuje samostatneacute člaacutenky a pojednaacuteniacute těchto autorů B A Voroncov-Veljaminov Počaacutetek a konec světa - Život na jinyacutech planetaacutech E G Ananiašvili Složeniacute hmoty A I Oparin Vznik života na Zemi M Pliseckij Původ člověkaI V Sergějev Neobyčejneacute uacutekazy na obloze F D Bublejnikov Hrozneacute siacutely S D Balachovskij Slunce mdashbull pramen života Z V Kosenko Spaacutenek a sny mdash Všechny člaacutenky pojednaacutevajiacute o otaacutezkaacutech ktereacute kladou zviacutedaviacute posluchači populaacuterniacutech přednaacutešek a očekaacutevajiacute vědecky spolehlivou a při tom srozumitelnou odpověď Ukazujiacute vyspělost sovětskeacute vědy a hlubokyacute lidskyacute zaacutejem sovětskyacutech učenců o povzneseniacute lidu z nevědomosti a ze zashyjetiacute naacuteboženskyacutech pověr a dohadů

Reports on progress in Physios Vol X I I I (1950) Redigoval A C Stickland Str 424 -f- velkyacute počet diagramů The Physical Society LondonS W 7 1950 Cena vaacutez pound 2 10 s

Každoročně vydaacutevaacute londyacutenskaacute Fysikaacutelniacute společnost obsažnyacute svazek přehledů pokroků fysiky za minulyacute rok Takeacute posledniacute X III svazek obshysahuje řadu člaacutenků ze všech odvětviacute fysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Jsou to zejmeacutena M ary P Lord a W D W right Vyacutezkum pohybů očiacute L Goldberg Posledniacute pokroky infračerveneacute slunečniacute spektroskopie W G Penney Naacuterazoveacute vlny a šiacuteřeniacute konečneacuteho pulsovaacuteniacute v tekutinaacutech E Stoner Ferromagne- tismus M Ryle Radioastronomie Gerard P Kuiper Ovzdušiacute planet a měsiacuteců A H Cooke Paramagnetickeacute efekty J H Fremlin a J S Goo- den Cyklickeacute akceleraacutetory C F Powell Mesony Uacutezkaacute souvislost astroshynomie a fysiky se projevuje na několika miacutestech zejmeacutena pozoruhodneacute přiacutespěvky Kuipera Ryleho a Goldberga ukazujiacute nesmiacuterneacute rozšiacuteřeniacute astro- fysiacuteky a vytvořeniacute novyacutech oborů astroelektroniky radioastronomie a j

A stro n o m ičesk ij ježegodnik S S S R na 1952 god Vyd Akademie věd SSSR 1950 500 str

Připravil Institut těoretičeskoj astronomii Akademie věd SSSR Vyshychaacuteziacute po 31 let Byl sestaven podle vydaacuteniacute 1947 Pro tento rok je rozšiacuteřen o středniacute a visuaacutelniacute polohy 119 hvězd jižniacute deklinace pro potřebu hvězdaacuteshyren na jihu SSSR V přiacuteloze k tomuto ročniacuteku jsou uacutedaje pro zaacutekryty hvězd Měsiacutecem na rok 1951 Zaacutekryty pro rok 1952 budou daacuteny v přiacuteloze k Ježegodniku na rok 1953

Koordinaacutety Měsiacutece a planet na rok 1952 zaacutekrytů r 1951 byly vzaty z materiaacutelu Nautical Almanacu Podle dohody mezi observatořemi vydaacuteshyvajiacuteciacutemi ročenky Uacutestav theoretickeacute astronomie dal k disposici ředitelstviacute Nautical Almanacu zdaacutenliveacute souřadnice hvězd pro jejich sborniacutek bdquoAppa- rent Places of Fundamental Starsrdquo Naviacutec Uacutestav theoretickeacute astronomie vypočiacutetal souřadnice 210 hvězd dřiacuteve počiacutetanyacutech v Pařiacuteži

Za obvyklyacutem uspořaacutedaacuteniacutem ročenky jsou pomocneacute tabulky a jako přiacuteshyloha zaacutekryty hvězd Měsiacutecem v Ambartumani Gorkeacutem Irkutsku Kagani Kijevu Kitabu Leningradu Lvově Moskvě Odeacutese Rize Simeize Stalina- badu Taškentu Omsku a Charkovu v roce 1951

Dr H Slouka

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

byl vykonaacuten se nedoviacuteme mdash Celaacute věc je zaacutehadnaacute Dejme tomu že by dva uacuteředniacuteci ve službě těžce se provinili To se pošle jeneraacutel s vojskem aby je potrestal mdash Hi a Ho praacutevě nejsou osoby To jsou uacuteřady jež měli na starosti kalendaacuteř Byla to kollegia astro- nomů-astrologů mdash Oč vlastriě šlo Když nastoupil ciacutesař Chung K rsquoang byla opravdovaacute moc v rukou prince i ChHunga Proč povoshylal k sobě ciacutesař prince Yina s vojskem mdash Chtěl miacuteti vlastniacute vojshysko proti silaacutem usurpaacutetora proti princi i Kollegia Hi a Ho patrshyně tomuto stranila Proto bylo zakročeniacute proti zodpovědnyacutem přednostům viacutetanou zaacuteminkou O těchto politickyacutech udaacutelostech maacutelo viacuteme Podle čiacutenskyacutech kronik zemřel ciacutesař po dvouleteacute vaacutelce Syn jeho musil uprchnouti na vzdaacuteleneacute miacutesto a přenechati usur- paacutetoru hlavniacute město Hi a Ho stranili tedy iacute

(Dokončeniacute přiacuteště)

Ze sekce instrumentaacutelniacute

M asivniacute ko nstrukci reflektorusi zhotovil p Vaacutecl Antoš ze Strašshynic kteryacute ve sveacutem okoli astronomii pilně popularisuje Zrcadlo maacute průshyměr 150 mm a ohniskovou daacutelku

1200 mm

Te lev isn iacute refrakto rW A Rhodes z Phoenix Arizona spojil pojiacutezdnyacute refraktor o průměshyru 20 cm s televisniacutem zařiacutezeniacutem pro přenaacutešeniacute obrazů Měsiacutece a plashynet a umožňuje astronomickaacute poshy

zorovaacuteniacute velkeacutemu počtu divaacuteků

Sovětskaacute astronomie

SOVĚTSKAacute KONFERENCE O SPEKTRO SKO PII HVĚZDV zaacuteřijoveacutem čiacutesle Astronomickeacuteho cirkulaacuteře Akademie věd SSSR reshy

ferujiacute P P Dobronravin a K K Cuvajev o konferenci o spektroskopii hvězd kteraacute probiacutehala ve dnech 16mdash 19 srpna 1950 v Krymskeacute astrofysi- kaacutelniacute observatoři Akademie věd SSSR v Simeise Konference se zuacutečastnilo asi 60 delegaacutetů z 22 fysikaacutelniacutech a astronomickyacutech uacutestavů

Při zahaacutejeniacute konference ředitel Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře akademik G A Sajn se zmiacutenil o velkeacutem vyacuteznamu jednoho ze zakladatelů současneacute astrofysiky mdash Aristarcha Apolonoviče Bělopolskeacuteho nejen pro soshyvětskou ale i pro světovou vědu

Na konferenci bylo předneseno 23 referaacutetů hlavniacute přednaacutešky se obiacuteshyraly studiem fysiky hvězd a Slunce stavbou hvězdneacute soustavy a podstatou mezihvězdneacute hmoty Akademik G A Šajn a V F Gaze v referaacutetu bdquoO poshyměrneacutem zastoupeniacute isotopů C13 C12 v atmosfeacuteraacutech hvězdrdquo probrali vyacuteshysledky velkeacute praacutece studia spekter hvězd třiacutedy N Nejdůležitějšiacute bylo zjištěniacute neobyčejně hojneacuteho vyacuteskytu těžkeacuteho isotopu uhliacuteku C13 v atmosfeacuteraacutech hvězd třiacutedy N

V referaacutetu bdquoZměny centraacutelniacutech intensit spektraacutelniacutech čar ve spektrech hvězd různyacutech spektraacutelniacutech typůrdquo akad G A Šajn vysvětlil vliv rozptyshylu světla volnyacutemi elektrony při tvořeniacute čar u biacutelyacutech trpasliacuteků na zaacutekladě srovnaacuteniacute theoretickyacutech a pozorovanyacutech centraacutelniacutech intensit čar

Radu podnětnyacutech přiacutekladů a myšlenek ukazujiacuteciacutech nezbytnost rozšiacuteřit a zpřesnit laboratorniacute tabulky vlnovyacutech deacutelek spektraacutelniacutech čar pro podrobshynyacute vyacutezkum hvězdnyacutech spekter byl vyložen v přednaacutešce akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac P F Šajna bdquoNěktereacute poznaacutemky k laboratorniacute soustavě vlnovyacutech deacutelek

Referaacutety prof E R Mustělja bdquoRozloženiacute energie ve spektrech noshyvyacutech hvězdrdquo prof B A Voroncova-Věljaminova bdquoRozloženiacute energie ve spektrech hvězd typu W olf-Rayetrdquo staršiacuteho věd prac V G Gorbackeacuteho bdquoSpektra hvězd typu Berdquo a staršiacuteho věd prac P P Dobronravina bdquoO rozshyloženiacute energie ve spektrech některyacutech hvězd niacutezkyacutech teplotrdquo byly věnovaacuteny vyacutezkumu plynuleacuteho spektra hvězd různyacutech typů

R A Bartaja a L S Galkin přednaacutešeli o methodice určeniacute absolutshyniacutech jasnostiacute slabyacutech hvězd pomociacute spekter ziacuteskanyacutech objektivniacutem hrashynolem

Přibližnyacutem odhadem celkoveacute absorpce ve spektraacutelniacutech čaraacutech ze spektrogramů ziacuteskanyacutech pomociacute objektivniacuteho hranolu o maleacute dispersi se obiacuteral referaacutet mladšiacuteho věd prac N M Goldberga

Prof V A Krat referoval o zajiacutemavyacutech vyacutesledciacutech ze zpracovanyacutech spektrogramů ziacuteskanyacutech při uacuteplneacutem zatměniacute Slunce 9 července 1945

Prof E R Mustel a prof A B Severnyj podali vyacutesledky studia spekshyter chromosfeacuterickyacutech erupciacute

Referaacutet I S Šklovskeacuteho se obiacuteral otaacutezkou studia slunečniacute korony v dalekeacute ultrafialoveacute čaacutesti spektra

Referaacutet prof A B Severneacuteho a staršiacuteho inž A B Gilvarga (z Uacutestavu pro krystalografii Akademii věd SSSR) bdquoInterferenčniacute polarisačniacute filtry pro studium Sluncerdquo obsahoval popis konstrukce filtrů zhotovenyacutech předshynaacutešejiacuteciacutemi jakož i vyacutesledky jejich použitiacute při fotografovaacuteniacute a filmovaacuteniacute činnosti Slunce v jednobarevneacutem světle

Prof A B Severnyj a staršiacute veacuterl prac G A Manina v přednaacutešce bdquoSpektroheliograf Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořerdquo dali popis vlastniacute konstrukce spektroheliografu přiacutestroj byl zhotoven v diacutelnaacutech observatoře a uacutespěšně pracuje

Prof A B Severnyj v kraacutetkeacute přednaacutešce referoval o bdquoPokusu intershyferenčniacute spektrofotometru Fraunhoferovyacutech čarrdquo Tento referaacutet doplnil staršiacute věd prac V B Nikonov o elektrickeacutem spektrofotometru zhotoveshyneacutem v Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoři kteryacute umožňuje pomociacute počiacuteshytače zachycovat strukturu slunečniacuteho spektra

Vyacutezkumem podstaty galaktickyacutech mlhovin se obiacuteral referaacutet akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac V F Gaze bdquoStudium sviacutetiacuteciacutech plynnyacutech mlhovin na Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořirdquo Fotografie mlhovin poshymociacute normaacutelniacutech a interferenčniacutech filtrů v čaacuteře H a a v uacutezkeacute čaacutesti plynneacuteho spektra bliacutezko čaacutery umožnili přednaacutešejiacuteciacutem rozlišit plynneacute a prachoveacute mlhoviny a rovněž najiacutet řadu zajiacutemavyacutech zpraacutev o mechanismu jejich sviacuteshyceniacute a vyacutevoje

Staršiacute věd prac V B Nikonova V I Krasovskij a A A Kalinajk podali vyacutesledky fotografovaacuteniacute galaktickeacuteho středu pomociacute elektronoveacuteho optickeacuteho měniče ve vlnoveacute deacutelce asi 1 mikron Oznaacutemili že na sniacutemciacutech z let 1948mdash 49 zjistili velkeacute hvězdneacute mračno podobneacute mračnu v souhvězdiacute Střelce ktereacute neniacute vidět na obyčejnyacutech sniacutemciacutech

Staršiacute věd prac V I Krasovskij přednaacutešel bdquoO podstatě světla nočniacute oblohyrdquo

V referaacutetu bdquoMonochromatickeacute radioveacute zaacuteřeniacute Galaxie a možnost jeho pozorovaacuteniacuterdquo staršiacute věd prac I S Šklovskij ukaacutezal možnost pozorovaacuteniacute kraacutetkovlnneacuteho radioveacuteho zaacuteřeniacute mezihvězdneacuteho plynu

Staršiacute věd prac V A Albickij referoval o projektu hvězdneacuteho spektro- grafu pro padesaacutetipalcovyacute reflektor a prof B A Voroncov-Veljaminov přednesl vyacutesledky studia spektra komety 1942 Tevzadze 2

Ke konci zasedaacuteniacute konference přijala resoluci kde byla zdůrazněna nezbytnost těsneacute spolupraacutece mezi fysiky a astrofysiky a rovněž ukaacutezaacuteny způsoby jak takovou spolupraacuteci prakticky uskutečnit Delegaacuteti konference si rovněž prohleacutedli stavbu noveacute Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře

mdashěkmdash

Zpraacuteva časoveacute sekce

Pozorovaacuteniacute zaacute k ry tů v Praze na Petřiacuteně a na astronomickyacutech uacutestashyvech techniky a university se velmi pěkně rozběhlo Do konce řiacutejna 1950 t j za 10 měsiacuteců měli na astronomickeacutem uacutestavě techniky zaznamenaacuteno již 93 pozorovanyacutech časů z toho jedinyacute pozorovatel saacutem zaznamenal 37 zaacutekrytů Zaacutekryty Plejaacuted v zaacuteřiacute a řiacutejnu sice byly na pohled velmi pěkneacute ale určeneacute časy se mezi jednotlivyacutemi stanicemi neobvykle lišiacute Přiacutečinou je předevšiacutem ta okolnost že Měsiacutec byl velmi bliacutezko uacuteplňku a vstupy nastaacuteshyvaly za osvětlenyacutem okrajem Ukazuje se že pozorovateleacute u menšiacutech dalekoshyhledů zaznamenali zmizeniacute hvězdy předčasně protože jim hvězda brzy zashynikla v silneacute zaacuteři Měsiacutece

Mnohem cennějšiacute a přesnějšiacute jsou pozorovaacuteniacute vstupů za neosvětlenyacute okraj tedy mezi novem a uacuteplňkem Doporučujeme všem pozorovatelům aby tyto zaacutekryty pozorovali předevšiacutem Neniacute nutno se při tom omezovati jen na jasnějšiacute hvězdy jejichž zaacutekryty jsou předpověděny v ročence Teacuteshyměř při každeacutem zaacutekrytu jsme pozorovali slabšiacute hvězdy jejichž zaacutekryt nashystal nedlouho před nebo po vypočteneacute hvězdě N a 13 vypočtenyacutech hvězd pozorovanyacutech na jaře připadaacute 17 těchto bdquoanonymrdquo Ve dvou nociacutech jsme na pražskeacute technice dokonce zachytili po čtyřech anonymniacutech hvězdaacutech během vždy dvou ho-din V Plejaacutedaacutech by byla žeň ještě bohatšiacute Astronoshymickyacute uacutestav techniky předpoviacutedal dosud zaacutekryty těchto slabyacutech hvězd (veshylikosti kolem 8m) Ukaacutezalo se však že je to praacutece neekonomickaacute protože

předpovědi dajiacute poměrně mnoho praacutece a stačiacute pak jen poněkud horšiacute vishyditelnost a slabeacute hvězdy nespatřiacuteme Doporučujeme proto pozorovatelům aby za jasnyacutech večerů obhleacutedli okoliacute Měsiacutece a vyhledali hvězdy jež budou zakryty Mohou pak celkem bez naacutemahy vykonat zajiacutemavaacute a vědecky neshysporně cennaacute pozorovaacuteniacute D r M Plavec

Nejzajiacutem avějšiacute uacutekazy na nebi v 1 pololetiacute 19512 ledna 5h SEČ Země v perihelu3 raquoraquo 4h bdquo Venuše v aphelu9-mdash19 bdquo Zodiakaacutelniacute světlo

10 M 3hl4m řl Mars v konjunkci s Měsiacutecem11 raquot 8h31m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem13 tt 6h bdquo Saturn v zastaacutevce (Stacionaacuterniacute v rektascensi)17--18 bdquo Zaacutekryt některyacutech hvězd Plejaacuted Měsiacutecem21 raquoraquo 22h bdquo Neptun kteryacute vychaacuteziacute po půlnoci v zastaacutevce28 tl 0h29m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

7 uacutenora 20h bdquo Mars s konjunkci s Jupiterem Mars 0deg10 seshyverně Jupitera

8 6h 7m 6h34m bdquo 7h n

Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem Mars v konjunkci s Měsiacutecem Pluto v oposici se Sluncem

16 ti 5h bdquo Venuše v konj s Marsem Venuše 0deg35 jižně19 21h bdquo Zaacutekryt S Raka Měsiacutecem24 raquo 4hl9m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

9 března 10h36m bdquo Mars v konjunkci a Měsiacutecem Mars 2deg jižně11 rgt 18h bdquo Jupiter v konjunkci se Sluncem20 raquoraquo llh bdquo Saturn v oposici se Sluncem21 f llh26m bdquo Slunce prochaacuteziacute jarniacutem bodem Rovnodennost23 raquo 8h54m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

5 dubna 0h35m

2 lli bullbdquo

Jupiter v konjunkci s MěsiacutecemMerkur v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 19deg12 od

Slunce8 - 3h26m bdquo

21h bdquo

Merkur v konjunkci s Měsiacutecem Merkur 1deg jižneacute Neptun v oposici se Sluncem

9 raquoraquo 13h53in Venuše v konjunkci s Měsiacutecem19 15hl3m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

2 května 19h 3m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem9 tf 18h 8m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem

16 t 22h58m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem21 raquoraquo 23h588m bdquo Zaacutekryt x Štiacutera Měsiacutecem22 rdquo 18h bdquo Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci 25deg24 od

Slunce30 2 li bdquo

llh22m bdquo

Saturn v zastaacutevceJupiter v konjunkci s Měsiacutecem

8 června 18h58m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem22 6h25m Začaacutetek leacuteta25 gt 18h f Venuše v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 45deg25 od

Slunce27 bdquo lh34m Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem

Srovnaacutevaciacute hvězdy pro pozorovaacuteniacute Japeta a Phoebe

(BD hvězdy z Argelanderova katalogu v Harvardskyacutech mag)

A + 1laquo2668 10Om D + 102673 87mB + 1deg266 93m E + 1raquo2672 10OmC + 102669 97m F + 1raquo2670 107m

Japet teacuteměř splyne při těsneacute konjunkci s A raacuteno 31 ledna Saturn projde raacuteno 3 n asi 1 SSV od A

Z ajiacutem aveacute d raacutehy Japeta a Phoebe dvou nejvzdaacutelenějšiacutech měsiacuteců Saturna

Mapka na str 23 umožňuje sledovaacuteniacute drah dvou nejvzdaacutelenějšich měshysiacuteců planety Saturna Japeta a Phoebe Prvniacute byl objeven Cassinim r 1671 a měniacute svou jasnost mezi lOmmdash 12m Phoebe objevil fotograficky Pickering roku 1898 a Barnard odhadl je jiacute jasnost na 145m s nepravidelnyacutemi menšiacutemi vyacutekyvy Ježto bude Saturn kraacutetkou dobu v lednu 1951 stacionaacuterniacutem hodiacute se tato přiacuteležitost zcela mimořaacutedně pro fotometrickaacute pozorovaacuteniacute jmenovanyacutech satelitů ktereacute se v ten čas rovněž pomalu pohybujiacute Buoe možno stanovit křivku změn jasnosti Japeta kteraacute se dosti značně měniacute v elongaciacutech vyacuteshychodně a zaacutepadně Saturna (13 XH 1950 mdash 20 I 1951) Měřeniacute změn jasshynosti Phoebe nutno provaacutedět fotograficky (XJdaje srovnaacutevaciacutech hvězd a diashygramu podle Documentation des observateurs)

Noveacute knihy a publikace

H ovory o přiacuterodě a člověku Str 280 Nakladatelstviacute Život a praacutece Praha 1950 Cena brož Kčs 61mdash vaacutez Kčs 79mdash

Po přiacutezniveacutem přijetiacute sborniacuteku populaacuterniacutech přednaacutešek bdquoVesmiacuterrdquo s boshyhatyacutem obsahem populaacuterniacutech astronomickyacutech člaacutenků sovětskyacutech hvězdaacuteřů bude jistě i tento novyacute svazek se zaacutejmem uviacutetaacuten Obsahuje samostatneacute člaacutenky a pojednaacuteniacute těchto autorů B A Voroncov-Veljaminov Počaacutetek a konec světa - Život na jinyacutech planetaacutech E G Ananiašvili Složeniacute hmoty A I Oparin Vznik života na Zemi M Pliseckij Původ člověkaI V Sergějev Neobyčejneacute uacutekazy na obloze F D Bublejnikov Hrozneacute siacutely S D Balachovskij Slunce mdashbull pramen života Z V Kosenko Spaacutenek a sny mdash Všechny člaacutenky pojednaacutevajiacute o otaacutezkaacutech ktereacute kladou zviacutedaviacute posluchači populaacuterniacutech přednaacutešek a očekaacutevajiacute vědecky spolehlivou a při tom srozumitelnou odpověď Ukazujiacute vyspělost sovětskeacute vědy a hlubokyacute lidskyacute zaacutejem sovětskyacutech učenců o povzneseniacute lidu z nevědomosti a ze zashyjetiacute naacuteboženskyacutech pověr a dohadů

Reports on progress in Physios Vol X I I I (1950) Redigoval A C Stickland Str 424 -f- velkyacute počet diagramů The Physical Society LondonS W 7 1950 Cena vaacutez pound 2 10 s

Každoročně vydaacutevaacute londyacutenskaacute Fysikaacutelniacute společnost obsažnyacute svazek přehledů pokroků fysiky za minulyacute rok Takeacute posledniacute X III svazek obshysahuje řadu člaacutenků ze všech odvětviacute fysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Jsou to zejmeacutena M ary P Lord a W D W right Vyacutezkum pohybů očiacute L Goldberg Posledniacute pokroky infračerveneacute slunečniacute spektroskopie W G Penney Naacuterazoveacute vlny a šiacuteřeniacute konečneacuteho pulsovaacuteniacute v tekutinaacutech E Stoner Ferromagne- tismus M Ryle Radioastronomie Gerard P Kuiper Ovzdušiacute planet a měsiacuteců A H Cooke Paramagnetickeacute efekty J H Fremlin a J S Goo- den Cyklickeacute akceleraacutetory C F Powell Mesony Uacutezkaacute souvislost astroshynomie a fysiky se projevuje na několika miacutestech zejmeacutena pozoruhodneacute přiacutespěvky Kuipera Ryleho a Goldberga ukazujiacute nesmiacuterneacute rozšiacuteřeniacute astro- fysiacuteky a vytvořeniacute novyacutech oborů astroelektroniky radioastronomie a j

A stro n o m ičesk ij ježegodnik S S S R na 1952 god Vyd Akademie věd SSSR 1950 500 str

Připravil Institut těoretičeskoj astronomii Akademie věd SSSR Vyshychaacuteziacute po 31 let Byl sestaven podle vydaacuteniacute 1947 Pro tento rok je rozšiacuteřen o středniacute a visuaacutelniacute polohy 119 hvězd jižniacute deklinace pro potřebu hvězdaacuteshyren na jihu SSSR V přiacuteloze k tomuto ročniacuteku jsou uacutedaje pro zaacutekryty hvězd Měsiacutecem na rok 1951 Zaacutekryty pro rok 1952 budou daacuteny v přiacuteloze k Ježegodniku na rok 1953

Koordinaacutety Měsiacutece a planet na rok 1952 zaacutekrytů r 1951 byly vzaty z materiaacutelu Nautical Almanacu Podle dohody mezi observatořemi vydaacuteshyvajiacuteciacutemi ročenky Uacutestav theoretickeacute astronomie dal k disposici ředitelstviacute Nautical Almanacu zdaacutenliveacute souřadnice hvězd pro jejich sborniacutek bdquoAppa- rent Places of Fundamental Starsrdquo Naviacutec Uacutestav theoretickeacute astronomie vypočiacutetal souřadnice 210 hvězd dřiacuteve počiacutetanyacutech v Pařiacuteži

Za obvyklyacutem uspořaacutedaacuteniacutem ročenky jsou pomocneacute tabulky a jako přiacuteshyloha zaacutekryty hvězd Měsiacutecem v Ambartumani Gorkeacutem Irkutsku Kagani Kijevu Kitabu Leningradu Lvově Moskvě Odeacutese Rize Simeize Stalina- badu Taškentu Omsku a Charkovu v roce 1951

Dr H Slouka

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

Sovětskaacute astronomie

SOVĚTSKAacute KONFERENCE O SPEKTRO SKO PII HVĚZDV zaacuteřijoveacutem čiacutesle Astronomickeacuteho cirkulaacuteře Akademie věd SSSR reshy

ferujiacute P P Dobronravin a K K Cuvajev o konferenci o spektroskopii hvězd kteraacute probiacutehala ve dnech 16mdash 19 srpna 1950 v Krymskeacute astrofysi- kaacutelniacute observatoři Akademie věd SSSR v Simeise Konference se zuacutečastnilo asi 60 delegaacutetů z 22 fysikaacutelniacutech a astronomickyacutech uacutestavů

Při zahaacutejeniacute konference ředitel Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře akademik G A Sajn se zmiacutenil o velkeacutem vyacuteznamu jednoho ze zakladatelů současneacute astrofysiky mdash Aristarcha Apolonoviče Bělopolskeacuteho nejen pro soshyvětskou ale i pro světovou vědu

Na konferenci bylo předneseno 23 referaacutetů hlavniacute přednaacutešky se obiacuteshyraly studiem fysiky hvězd a Slunce stavbou hvězdneacute soustavy a podstatou mezihvězdneacute hmoty Akademik G A Šajn a V F Gaze v referaacutetu bdquoO poshyměrneacutem zastoupeniacute isotopů C13 C12 v atmosfeacuteraacutech hvězdrdquo probrali vyacuteshysledky velkeacute praacutece studia spekter hvězd třiacutedy N Nejdůležitějšiacute bylo zjištěniacute neobyčejně hojneacuteho vyacuteskytu těžkeacuteho isotopu uhliacuteku C13 v atmosfeacuteraacutech hvězd třiacutedy N

V referaacutetu bdquoZměny centraacutelniacutech intensit spektraacutelniacutech čar ve spektrech hvězd různyacutech spektraacutelniacutech typůrdquo akad G A Šajn vysvětlil vliv rozptyshylu světla volnyacutemi elektrony při tvořeniacute čar u biacutelyacutech trpasliacuteků na zaacutekladě srovnaacuteniacute theoretickyacutech a pozorovanyacutech centraacutelniacutech intensit čar

Radu podnětnyacutech přiacutekladů a myšlenek ukazujiacuteciacutech nezbytnost rozšiacuteřit a zpřesnit laboratorniacute tabulky vlnovyacutech deacutelek spektraacutelniacutech čar pro podrobshynyacute vyacutezkum hvězdnyacutech spekter byl vyložen v přednaacutešce akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac P F Šajna bdquoNěktereacute poznaacutemky k laboratorniacute soustavě vlnovyacutech deacutelek

Referaacutety prof E R Mustělja bdquoRozloženiacute energie ve spektrech noshyvyacutech hvězdrdquo prof B A Voroncova-Věljaminova bdquoRozloženiacute energie ve spektrech hvězd typu W olf-Rayetrdquo staršiacuteho věd prac V G Gorbackeacuteho bdquoSpektra hvězd typu Berdquo a staršiacuteho věd prac P P Dobronravina bdquoO rozshyloženiacute energie ve spektrech některyacutech hvězd niacutezkyacutech teplotrdquo byly věnovaacuteny vyacutezkumu plynuleacuteho spektra hvězd různyacutech typů

R A Bartaja a L S Galkin přednaacutešeli o methodice určeniacute absolutshyniacutech jasnostiacute slabyacutech hvězd pomociacute spekter ziacuteskanyacutech objektivniacutem hrashynolem

Přibližnyacutem odhadem celkoveacute absorpce ve spektraacutelniacutech čaraacutech ze spektrogramů ziacuteskanyacutech pomociacute objektivniacuteho hranolu o maleacute dispersi se obiacuteral referaacutet mladšiacuteho věd prac N M Goldberga

Prof V A Krat referoval o zajiacutemavyacutech vyacutesledciacutech ze zpracovanyacutech spektrogramů ziacuteskanyacutech při uacuteplneacutem zatměniacute Slunce 9 července 1945

Prof E R Mustel a prof A B Severnyj podali vyacutesledky studia spekshyter chromosfeacuterickyacutech erupciacute

Referaacutet I S Šklovskeacuteho se obiacuteral otaacutezkou studia slunečniacute korony v dalekeacute ultrafialoveacute čaacutesti spektra

Referaacutet prof A B Severneacuteho a staršiacuteho inž A B Gilvarga (z Uacutestavu pro krystalografii Akademii věd SSSR) bdquoInterferenčniacute polarisačniacute filtry pro studium Sluncerdquo obsahoval popis konstrukce filtrů zhotovenyacutech předshynaacutešejiacuteciacutemi jakož i vyacutesledky jejich použitiacute při fotografovaacuteniacute a filmovaacuteniacute činnosti Slunce v jednobarevneacutem světle

Prof A B Severnyj a staršiacute veacuterl prac G A Manina v přednaacutešce bdquoSpektroheliograf Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořerdquo dali popis vlastniacute konstrukce spektroheliografu přiacutestroj byl zhotoven v diacutelnaacutech observatoře a uacutespěšně pracuje

Prof A B Severnyj v kraacutetkeacute přednaacutešce referoval o bdquoPokusu intershyferenčniacute spektrofotometru Fraunhoferovyacutech čarrdquo Tento referaacutet doplnil staršiacute věd prac V B Nikonov o elektrickeacutem spektrofotometru zhotoveshyneacutem v Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoři kteryacute umožňuje pomociacute počiacuteshytače zachycovat strukturu slunečniacuteho spektra

Vyacutezkumem podstaty galaktickyacutech mlhovin se obiacuteral referaacutet akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac V F Gaze bdquoStudium sviacutetiacuteciacutech plynnyacutech mlhovin na Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořirdquo Fotografie mlhovin poshymociacute normaacutelniacutech a interferenčniacutech filtrů v čaacuteře H a a v uacutezkeacute čaacutesti plynneacuteho spektra bliacutezko čaacutery umožnili přednaacutešejiacuteciacutem rozlišit plynneacute a prachoveacute mlhoviny a rovněž najiacutet řadu zajiacutemavyacutech zpraacutev o mechanismu jejich sviacuteshyceniacute a vyacutevoje

Staršiacute věd prac V B Nikonova V I Krasovskij a A A Kalinajk podali vyacutesledky fotografovaacuteniacute galaktickeacuteho středu pomociacute elektronoveacuteho optickeacuteho měniče ve vlnoveacute deacutelce asi 1 mikron Oznaacutemili že na sniacutemciacutech z let 1948mdash 49 zjistili velkeacute hvězdneacute mračno podobneacute mračnu v souhvězdiacute Střelce ktereacute neniacute vidět na obyčejnyacutech sniacutemciacutech

Staršiacute věd prac V I Krasovskij přednaacutešel bdquoO podstatě světla nočniacute oblohyrdquo

V referaacutetu bdquoMonochromatickeacute radioveacute zaacuteřeniacute Galaxie a možnost jeho pozorovaacuteniacuterdquo staršiacute věd prac I S Šklovskij ukaacutezal možnost pozorovaacuteniacute kraacutetkovlnneacuteho radioveacuteho zaacuteřeniacute mezihvězdneacuteho plynu

Staršiacute věd prac V A Albickij referoval o projektu hvězdneacuteho spektro- grafu pro padesaacutetipalcovyacute reflektor a prof B A Voroncov-Veljaminov přednesl vyacutesledky studia spektra komety 1942 Tevzadze 2

Ke konci zasedaacuteniacute konference přijala resoluci kde byla zdůrazněna nezbytnost těsneacute spolupraacutece mezi fysiky a astrofysiky a rovněž ukaacutezaacuteny způsoby jak takovou spolupraacuteci prakticky uskutečnit Delegaacuteti konference si rovněž prohleacutedli stavbu noveacute Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře

mdashěkmdash

Zpraacuteva časoveacute sekce

Pozorovaacuteniacute zaacute k ry tů v Praze na Petřiacuteně a na astronomickyacutech uacutestashyvech techniky a university se velmi pěkně rozběhlo Do konce řiacutejna 1950 t j za 10 měsiacuteců měli na astronomickeacutem uacutestavě techniky zaznamenaacuteno již 93 pozorovanyacutech časů z toho jedinyacute pozorovatel saacutem zaznamenal 37 zaacutekrytů Zaacutekryty Plejaacuted v zaacuteřiacute a řiacutejnu sice byly na pohled velmi pěkneacute ale určeneacute časy se mezi jednotlivyacutemi stanicemi neobvykle lišiacute Přiacutečinou je předevšiacutem ta okolnost že Měsiacutec byl velmi bliacutezko uacuteplňku a vstupy nastaacuteshyvaly za osvětlenyacutem okrajem Ukazuje se že pozorovateleacute u menšiacutech dalekoshyhledů zaznamenali zmizeniacute hvězdy předčasně protože jim hvězda brzy zashynikla v silneacute zaacuteři Měsiacutece

Mnohem cennějšiacute a přesnějšiacute jsou pozorovaacuteniacute vstupů za neosvětlenyacute okraj tedy mezi novem a uacuteplňkem Doporučujeme všem pozorovatelům aby tyto zaacutekryty pozorovali předevšiacutem Neniacute nutno se při tom omezovati jen na jasnějšiacute hvězdy jejichž zaacutekryty jsou předpověděny v ročence Teacuteshyměř při každeacutem zaacutekrytu jsme pozorovali slabšiacute hvězdy jejichž zaacutekryt nashystal nedlouho před nebo po vypočteneacute hvězdě N a 13 vypočtenyacutech hvězd pozorovanyacutech na jaře připadaacute 17 těchto bdquoanonymrdquo Ve dvou nociacutech jsme na pražskeacute technice dokonce zachytili po čtyřech anonymniacutech hvězdaacutech během vždy dvou ho-din V Plejaacutedaacutech by byla žeň ještě bohatšiacute Astronoshymickyacute uacutestav techniky předpoviacutedal dosud zaacutekryty těchto slabyacutech hvězd (veshylikosti kolem 8m) Ukaacutezalo se však že je to praacutece neekonomickaacute protože

předpovědi dajiacute poměrně mnoho praacutece a stačiacute pak jen poněkud horšiacute vishyditelnost a slabeacute hvězdy nespatřiacuteme Doporučujeme proto pozorovatelům aby za jasnyacutech večerů obhleacutedli okoliacute Měsiacutece a vyhledali hvězdy jež budou zakryty Mohou pak celkem bez naacutemahy vykonat zajiacutemavaacute a vědecky neshysporně cennaacute pozorovaacuteniacute D r M Plavec

Nejzajiacutem avějšiacute uacutekazy na nebi v 1 pololetiacute 19512 ledna 5h SEČ Země v perihelu3 raquoraquo 4h bdquo Venuše v aphelu9-mdash19 bdquo Zodiakaacutelniacute světlo

10 M 3hl4m řl Mars v konjunkci s Měsiacutecem11 raquot 8h31m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem13 tt 6h bdquo Saturn v zastaacutevce (Stacionaacuterniacute v rektascensi)17--18 bdquo Zaacutekryt některyacutech hvězd Plejaacuted Měsiacutecem21 raquoraquo 22h bdquo Neptun kteryacute vychaacuteziacute po půlnoci v zastaacutevce28 tl 0h29m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

7 uacutenora 20h bdquo Mars s konjunkci s Jupiterem Mars 0deg10 seshyverně Jupitera

8 6h 7m 6h34m bdquo 7h n

Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem Mars v konjunkci s Měsiacutecem Pluto v oposici se Sluncem

16 ti 5h bdquo Venuše v konj s Marsem Venuše 0deg35 jižně19 21h bdquo Zaacutekryt S Raka Měsiacutecem24 raquo 4hl9m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

9 března 10h36m bdquo Mars v konjunkci a Měsiacutecem Mars 2deg jižně11 rgt 18h bdquo Jupiter v konjunkci se Sluncem20 raquoraquo llh bdquo Saturn v oposici se Sluncem21 f llh26m bdquo Slunce prochaacuteziacute jarniacutem bodem Rovnodennost23 raquo 8h54m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

5 dubna 0h35m

2 lli bullbdquo

Jupiter v konjunkci s MěsiacutecemMerkur v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 19deg12 od

Slunce8 - 3h26m bdquo

21h bdquo

Merkur v konjunkci s Měsiacutecem Merkur 1deg jižneacute Neptun v oposici se Sluncem

9 raquoraquo 13h53in Venuše v konjunkci s Měsiacutecem19 15hl3m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

2 května 19h 3m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem9 tf 18h 8m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem

16 t 22h58m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem21 raquoraquo 23h588m bdquo Zaacutekryt x Štiacutera Měsiacutecem22 rdquo 18h bdquo Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci 25deg24 od

Slunce30 2 li bdquo

llh22m bdquo

Saturn v zastaacutevceJupiter v konjunkci s Měsiacutecem

8 června 18h58m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem22 6h25m Začaacutetek leacuteta25 gt 18h f Venuše v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 45deg25 od

Slunce27 bdquo lh34m Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem

Srovnaacutevaciacute hvězdy pro pozorovaacuteniacute Japeta a Phoebe

(BD hvězdy z Argelanderova katalogu v Harvardskyacutech mag)

A + 1laquo2668 10Om D + 102673 87mB + 1deg266 93m E + 1raquo2672 10OmC + 102669 97m F + 1raquo2670 107m

Japet teacuteměř splyne při těsneacute konjunkci s A raacuteno 31 ledna Saturn projde raacuteno 3 n asi 1 SSV od A

Z ajiacutem aveacute d raacutehy Japeta a Phoebe dvou nejvzdaacutelenějšiacutech měsiacuteců Saturna

Mapka na str 23 umožňuje sledovaacuteniacute drah dvou nejvzdaacutelenějšich měshysiacuteců planety Saturna Japeta a Phoebe Prvniacute byl objeven Cassinim r 1671 a měniacute svou jasnost mezi lOmmdash 12m Phoebe objevil fotograficky Pickering roku 1898 a Barnard odhadl je jiacute jasnost na 145m s nepravidelnyacutemi menšiacutemi vyacutekyvy Ježto bude Saturn kraacutetkou dobu v lednu 1951 stacionaacuterniacutem hodiacute se tato přiacuteležitost zcela mimořaacutedně pro fotometrickaacute pozorovaacuteniacute jmenovanyacutech satelitů ktereacute se v ten čas rovněž pomalu pohybujiacute Buoe možno stanovit křivku změn jasnosti Japeta kteraacute se dosti značně měniacute v elongaciacutech vyacuteshychodně a zaacutepadně Saturna (13 XH 1950 mdash 20 I 1951) Měřeniacute změn jasshynosti Phoebe nutno provaacutedět fotograficky (XJdaje srovnaacutevaciacutech hvězd a diashygramu podle Documentation des observateurs)

Noveacute knihy a publikace

H ovory o přiacuterodě a člověku Str 280 Nakladatelstviacute Život a praacutece Praha 1950 Cena brož Kčs 61mdash vaacutez Kčs 79mdash

Po přiacutezniveacutem přijetiacute sborniacuteku populaacuterniacutech přednaacutešek bdquoVesmiacuterrdquo s boshyhatyacutem obsahem populaacuterniacutech astronomickyacutech člaacutenků sovětskyacutech hvězdaacuteřů bude jistě i tento novyacute svazek se zaacutejmem uviacutetaacuten Obsahuje samostatneacute člaacutenky a pojednaacuteniacute těchto autorů B A Voroncov-Veljaminov Počaacutetek a konec světa - Život na jinyacutech planetaacutech E G Ananiašvili Složeniacute hmoty A I Oparin Vznik života na Zemi M Pliseckij Původ člověkaI V Sergějev Neobyčejneacute uacutekazy na obloze F D Bublejnikov Hrozneacute siacutely S D Balachovskij Slunce mdashbull pramen života Z V Kosenko Spaacutenek a sny mdash Všechny člaacutenky pojednaacutevajiacute o otaacutezkaacutech ktereacute kladou zviacutedaviacute posluchači populaacuterniacutech přednaacutešek a očekaacutevajiacute vědecky spolehlivou a při tom srozumitelnou odpověď Ukazujiacute vyspělost sovětskeacute vědy a hlubokyacute lidskyacute zaacutejem sovětskyacutech učenců o povzneseniacute lidu z nevědomosti a ze zashyjetiacute naacuteboženskyacutech pověr a dohadů

Reports on progress in Physios Vol X I I I (1950) Redigoval A C Stickland Str 424 -f- velkyacute počet diagramů The Physical Society LondonS W 7 1950 Cena vaacutez pound 2 10 s

Každoročně vydaacutevaacute londyacutenskaacute Fysikaacutelniacute společnost obsažnyacute svazek přehledů pokroků fysiky za minulyacute rok Takeacute posledniacute X III svazek obshysahuje řadu člaacutenků ze všech odvětviacute fysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Jsou to zejmeacutena M ary P Lord a W D W right Vyacutezkum pohybů očiacute L Goldberg Posledniacute pokroky infračerveneacute slunečniacute spektroskopie W G Penney Naacuterazoveacute vlny a šiacuteřeniacute konečneacuteho pulsovaacuteniacute v tekutinaacutech E Stoner Ferromagne- tismus M Ryle Radioastronomie Gerard P Kuiper Ovzdušiacute planet a měsiacuteců A H Cooke Paramagnetickeacute efekty J H Fremlin a J S Goo- den Cyklickeacute akceleraacutetory C F Powell Mesony Uacutezkaacute souvislost astroshynomie a fysiky se projevuje na několika miacutestech zejmeacutena pozoruhodneacute přiacutespěvky Kuipera Ryleho a Goldberga ukazujiacute nesmiacuterneacute rozšiacuteřeniacute astro- fysiacuteky a vytvořeniacute novyacutech oborů astroelektroniky radioastronomie a j

A stro n o m ičesk ij ježegodnik S S S R na 1952 god Vyd Akademie věd SSSR 1950 500 str

Připravil Institut těoretičeskoj astronomii Akademie věd SSSR Vyshychaacuteziacute po 31 let Byl sestaven podle vydaacuteniacute 1947 Pro tento rok je rozšiacuteřen o středniacute a visuaacutelniacute polohy 119 hvězd jižniacute deklinace pro potřebu hvězdaacuteshyren na jihu SSSR V přiacuteloze k tomuto ročniacuteku jsou uacutedaje pro zaacutekryty hvězd Měsiacutecem na rok 1951 Zaacutekryty pro rok 1952 budou daacuteny v přiacuteloze k Ježegodniku na rok 1953

Koordinaacutety Měsiacutece a planet na rok 1952 zaacutekrytů r 1951 byly vzaty z materiaacutelu Nautical Almanacu Podle dohody mezi observatořemi vydaacuteshyvajiacuteciacutemi ročenky Uacutestav theoretickeacute astronomie dal k disposici ředitelstviacute Nautical Almanacu zdaacutenliveacute souřadnice hvězd pro jejich sborniacutek bdquoAppa- rent Places of Fundamental Starsrdquo Naviacutec Uacutestav theoretickeacute astronomie vypočiacutetal souřadnice 210 hvězd dřiacuteve počiacutetanyacutech v Pařiacuteži

Za obvyklyacutem uspořaacutedaacuteniacutem ročenky jsou pomocneacute tabulky a jako přiacuteshyloha zaacutekryty hvězd Měsiacutecem v Ambartumani Gorkeacutem Irkutsku Kagani Kijevu Kitabu Leningradu Lvově Moskvě Odeacutese Rize Simeize Stalina- badu Taškentu Omsku a Charkovu v roce 1951

Dr H Slouka

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

Prof A B Severnyj v kraacutetkeacute přednaacutešce referoval o bdquoPokusu intershyferenčniacute spektrofotometru Fraunhoferovyacutech čarrdquo Tento referaacutet doplnil staršiacute věd prac V B Nikonov o elektrickeacutem spektrofotometru zhotoveshyneacutem v Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoři kteryacute umožňuje pomociacute počiacuteshytače zachycovat strukturu slunečniacuteho spektra

Vyacutezkumem podstaty galaktickyacutech mlhovin se obiacuteral referaacutet akad G A Šajna a staršiacuteho věd prac V F Gaze bdquoStudium sviacutetiacuteciacutech plynnyacutech mlhovin na Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatořirdquo Fotografie mlhovin poshymociacute normaacutelniacutech a interferenčniacutech filtrů v čaacuteře H a a v uacutezkeacute čaacutesti plynneacuteho spektra bliacutezko čaacutery umožnili přednaacutešejiacuteciacutem rozlišit plynneacute a prachoveacute mlhoviny a rovněž najiacutet řadu zajiacutemavyacutech zpraacutev o mechanismu jejich sviacuteshyceniacute a vyacutevoje

Staršiacute věd prac V B Nikonova V I Krasovskij a A A Kalinajk podali vyacutesledky fotografovaacuteniacute galaktickeacuteho středu pomociacute elektronoveacuteho optickeacuteho měniče ve vlnoveacute deacutelce asi 1 mikron Oznaacutemili že na sniacutemciacutech z let 1948mdash 49 zjistili velkeacute hvězdneacute mračno podobneacute mračnu v souhvězdiacute Střelce ktereacute neniacute vidět na obyčejnyacutech sniacutemciacutech

Staršiacute věd prac V I Krasovskij přednaacutešel bdquoO podstatě světla nočniacute oblohyrdquo

V referaacutetu bdquoMonochromatickeacute radioveacute zaacuteřeniacute Galaxie a možnost jeho pozorovaacuteniacuterdquo staršiacute věd prac I S Šklovskij ukaacutezal možnost pozorovaacuteniacute kraacutetkovlnneacuteho radioveacuteho zaacuteřeniacute mezihvězdneacuteho plynu

Staršiacute věd prac V A Albickij referoval o projektu hvězdneacuteho spektro- grafu pro padesaacutetipalcovyacute reflektor a prof B A Voroncov-Veljaminov přednesl vyacutesledky studia spektra komety 1942 Tevzadze 2

Ke konci zasedaacuteniacute konference přijala resoluci kde byla zdůrazněna nezbytnost těsneacute spolupraacutece mezi fysiky a astrofysiky a rovněž ukaacutezaacuteny způsoby jak takovou spolupraacuteci prakticky uskutečnit Delegaacuteti konference si rovněž prohleacutedli stavbu noveacute Krymskeacute astrofysikaacutelniacute observatoře

mdashěkmdash

Zpraacuteva časoveacute sekce

Pozorovaacuteniacute zaacute k ry tů v Praze na Petřiacuteně a na astronomickyacutech uacutestashyvech techniky a university se velmi pěkně rozběhlo Do konce řiacutejna 1950 t j za 10 měsiacuteců měli na astronomickeacutem uacutestavě techniky zaznamenaacuteno již 93 pozorovanyacutech časů z toho jedinyacute pozorovatel saacutem zaznamenal 37 zaacutekrytů Zaacutekryty Plejaacuted v zaacuteřiacute a řiacutejnu sice byly na pohled velmi pěkneacute ale určeneacute časy se mezi jednotlivyacutemi stanicemi neobvykle lišiacute Přiacutečinou je předevšiacutem ta okolnost že Měsiacutec byl velmi bliacutezko uacuteplňku a vstupy nastaacuteshyvaly za osvětlenyacutem okrajem Ukazuje se že pozorovateleacute u menšiacutech dalekoshyhledů zaznamenali zmizeniacute hvězdy předčasně protože jim hvězda brzy zashynikla v silneacute zaacuteři Měsiacutece

Mnohem cennějšiacute a přesnějšiacute jsou pozorovaacuteniacute vstupů za neosvětlenyacute okraj tedy mezi novem a uacuteplňkem Doporučujeme všem pozorovatelům aby tyto zaacutekryty pozorovali předevšiacutem Neniacute nutno se při tom omezovati jen na jasnějšiacute hvězdy jejichž zaacutekryty jsou předpověděny v ročence Teacuteshyměř při každeacutem zaacutekrytu jsme pozorovali slabšiacute hvězdy jejichž zaacutekryt nashystal nedlouho před nebo po vypočteneacute hvězdě N a 13 vypočtenyacutech hvězd pozorovanyacutech na jaře připadaacute 17 těchto bdquoanonymrdquo Ve dvou nociacutech jsme na pražskeacute technice dokonce zachytili po čtyřech anonymniacutech hvězdaacutech během vždy dvou ho-din V Plejaacutedaacutech by byla žeň ještě bohatšiacute Astronoshymickyacute uacutestav techniky předpoviacutedal dosud zaacutekryty těchto slabyacutech hvězd (veshylikosti kolem 8m) Ukaacutezalo se však že je to praacutece neekonomickaacute protože

předpovědi dajiacute poměrně mnoho praacutece a stačiacute pak jen poněkud horšiacute vishyditelnost a slabeacute hvězdy nespatřiacuteme Doporučujeme proto pozorovatelům aby za jasnyacutech večerů obhleacutedli okoliacute Měsiacutece a vyhledali hvězdy jež budou zakryty Mohou pak celkem bez naacutemahy vykonat zajiacutemavaacute a vědecky neshysporně cennaacute pozorovaacuteniacute D r M Plavec

Nejzajiacutem avějšiacute uacutekazy na nebi v 1 pololetiacute 19512 ledna 5h SEČ Země v perihelu3 raquoraquo 4h bdquo Venuše v aphelu9-mdash19 bdquo Zodiakaacutelniacute světlo

10 M 3hl4m řl Mars v konjunkci s Měsiacutecem11 raquot 8h31m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem13 tt 6h bdquo Saturn v zastaacutevce (Stacionaacuterniacute v rektascensi)17--18 bdquo Zaacutekryt některyacutech hvězd Plejaacuted Měsiacutecem21 raquoraquo 22h bdquo Neptun kteryacute vychaacuteziacute po půlnoci v zastaacutevce28 tl 0h29m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

7 uacutenora 20h bdquo Mars s konjunkci s Jupiterem Mars 0deg10 seshyverně Jupitera

8 6h 7m 6h34m bdquo 7h n

Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem Mars v konjunkci s Měsiacutecem Pluto v oposici se Sluncem

16 ti 5h bdquo Venuše v konj s Marsem Venuše 0deg35 jižně19 21h bdquo Zaacutekryt S Raka Měsiacutecem24 raquo 4hl9m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

9 března 10h36m bdquo Mars v konjunkci a Měsiacutecem Mars 2deg jižně11 rgt 18h bdquo Jupiter v konjunkci se Sluncem20 raquoraquo llh bdquo Saturn v oposici se Sluncem21 f llh26m bdquo Slunce prochaacuteziacute jarniacutem bodem Rovnodennost23 raquo 8h54m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

5 dubna 0h35m

2 lli bullbdquo

Jupiter v konjunkci s MěsiacutecemMerkur v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 19deg12 od

Slunce8 - 3h26m bdquo

21h bdquo

Merkur v konjunkci s Měsiacutecem Merkur 1deg jižneacute Neptun v oposici se Sluncem

9 raquoraquo 13h53in Venuše v konjunkci s Měsiacutecem19 15hl3m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

2 května 19h 3m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem9 tf 18h 8m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem

16 t 22h58m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem21 raquoraquo 23h588m bdquo Zaacutekryt x Štiacutera Měsiacutecem22 rdquo 18h bdquo Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci 25deg24 od

Slunce30 2 li bdquo

llh22m bdquo

Saturn v zastaacutevceJupiter v konjunkci s Měsiacutecem

8 června 18h58m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem22 6h25m Začaacutetek leacuteta25 gt 18h f Venuše v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 45deg25 od

Slunce27 bdquo lh34m Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem

Srovnaacutevaciacute hvězdy pro pozorovaacuteniacute Japeta a Phoebe

(BD hvězdy z Argelanderova katalogu v Harvardskyacutech mag)

A + 1laquo2668 10Om D + 102673 87mB + 1deg266 93m E + 1raquo2672 10OmC + 102669 97m F + 1raquo2670 107m

Japet teacuteměř splyne při těsneacute konjunkci s A raacuteno 31 ledna Saturn projde raacuteno 3 n asi 1 SSV od A

Z ajiacutem aveacute d raacutehy Japeta a Phoebe dvou nejvzdaacutelenějšiacutech měsiacuteců Saturna

Mapka na str 23 umožňuje sledovaacuteniacute drah dvou nejvzdaacutelenějšich měshysiacuteců planety Saturna Japeta a Phoebe Prvniacute byl objeven Cassinim r 1671 a měniacute svou jasnost mezi lOmmdash 12m Phoebe objevil fotograficky Pickering roku 1898 a Barnard odhadl je jiacute jasnost na 145m s nepravidelnyacutemi menšiacutemi vyacutekyvy Ježto bude Saturn kraacutetkou dobu v lednu 1951 stacionaacuterniacutem hodiacute se tato přiacuteležitost zcela mimořaacutedně pro fotometrickaacute pozorovaacuteniacute jmenovanyacutech satelitů ktereacute se v ten čas rovněž pomalu pohybujiacute Buoe možno stanovit křivku změn jasnosti Japeta kteraacute se dosti značně měniacute v elongaciacutech vyacuteshychodně a zaacutepadně Saturna (13 XH 1950 mdash 20 I 1951) Měřeniacute změn jasshynosti Phoebe nutno provaacutedět fotograficky (XJdaje srovnaacutevaciacutech hvězd a diashygramu podle Documentation des observateurs)

Noveacute knihy a publikace

H ovory o přiacuterodě a člověku Str 280 Nakladatelstviacute Život a praacutece Praha 1950 Cena brož Kčs 61mdash vaacutez Kčs 79mdash

Po přiacutezniveacutem přijetiacute sborniacuteku populaacuterniacutech přednaacutešek bdquoVesmiacuterrdquo s boshyhatyacutem obsahem populaacuterniacutech astronomickyacutech člaacutenků sovětskyacutech hvězdaacuteřů bude jistě i tento novyacute svazek se zaacutejmem uviacutetaacuten Obsahuje samostatneacute člaacutenky a pojednaacuteniacute těchto autorů B A Voroncov-Veljaminov Počaacutetek a konec světa - Život na jinyacutech planetaacutech E G Ananiašvili Složeniacute hmoty A I Oparin Vznik života na Zemi M Pliseckij Původ člověkaI V Sergějev Neobyčejneacute uacutekazy na obloze F D Bublejnikov Hrozneacute siacutely S D Balachovskij Slunce mdashbull pramen života Z V Kosenko Spaacutenek a sny mdash Všechny člaacutenky pojednaacutevajiacute o otaacutezkaacutech ktereacute kladou zviacutedaviacute posluchači populaacuterniacutech přednaacutešek a očekaacutevajiacute vědecky spolehlivou a při tom srozumitelnou odpověď Ukazujiacute vyspělost sovětskeacute vědy a hlubokyacute lidskyacute zaacutejem sovětskyacutech učenců o povzneseniacute lidu z nevědomosti a ze zashyjetiacute naacuteboženskyacutech pověr a dohadů

Reports on progress in Physios Vol X I I I (1950) Redigoval A C Stickland Str 424 -f- velkyacute počet diagramů The Physical Society LondonS W 7 1950 Cena vaacutez pound 2 10 s

Každoročně vydaacutevaacute londyacutenskaacute Fysikaacutelniacute společnost obsažnyacute svazek přehledů pokroků fysiky za minulyacute rok Takeacute posledniacute X III svazek obshysahuje řadu člaacutenků ze všech odvětviacute fysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Jsou to zejmeacutena M ary P Lord a W D W right Vyacutezkum pohybů očiacute L Goldberg Posledniacute pokroky infračerveneacute slunečniacute spektroskopie W G Penney Naacuterazoveacute vlny a šiacuteřeniacute konečneacuteho pulsovaacuteniacute v tekutinaacutech E Stoner Ferromagne- tismus M Ryle Radioastronomie Gerard P Kuiper Ovzdušiacute planet a měsiacuteců A H Cooke Paramagnetickeacute efekty J H Fremlin a J S Goo- den Cyklickeacute akceleraacutetory C F Powell Mesony Uacutezkaacute souvislost astroshynomie a fysiky se projevuje na několika miacutestech zejmeacutena pozoruhodneacute přiacutespěvky Kuipera Ryleho a Goldberga ukazujiacute nesmiacuterneacute rozšiacuteřeniacute astro- fysiacuteky a vytvořeniacute novyacutech oborů astroelektroniky radioastronomie a j

A stro n o m ičesk ij ježegodnik S S S R na 1952 god Vyd Akademie věd SSSR 1950 500 str

Připravil Institut těoretičeskoj astronomii Akademie věd SSSR Vyshychaacuteziacute po 31 let Byl sestaven podle vydaacuteniacute 1947 Pro tento rok je rozšiacuteřen o středniacute a visuaacutelniacute polohy 119 hvězd jižniacute deklinace pro potřebu hvězdaacuteshyren na jihu SSSR V přiacuteloze k tomuto ročniacuteku jsou uacutedaje pro zaacutekryty hvězd Měsiacutecem na rok 1951 Zaacutekryty pro rok 1952 budou daacuteny v přiacuteloze k Ježegodniku na rok 1953

Koordinaacutety Měsiacutece a planet na rok 1952 zaacutekrytů r 1951 byly vzaty z materiaacutelu Nautical Almanacu Podle dohody mezi observatořemi vydaacuteshyvajiacuteciacutemi ročenky Uacutestav theoretickeacute astronomie dal k disposici ředitelstviacute Nautical Almanacu zdaacutenliveacute souřadnice hvězd pro jejich sborniacutek bdquoAppa- rent Places of Fundamental Starsrdquo Naviacutec Uacutestav theoretickeacute astronomie vypočiacutetal souřadnice 210 hvězd dřiacuteve počiacutetanyacutech v Pařiacuteži

Za obvyklyacutem uspořaacutedaacuteniacutem ročenky jsou pomocneacute tabulky a jako přiacuteshyloha zaacutekryty hvězd Měsiacutecem v Ambartumani Gorkeacutem Irkutsku Kagani Kijevu Kitabu Leningradu Lvově Moskvě Odeacutese Rize Simeize Stalina- badu Taškentu Omsku a Charkovu v roce 1951

Dr H Slouka

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

předpovědi dajiacute poměrně mnoho praacutece a stačiacute pak jen poněkud horšiacute vishyditelnost a slabeacute hvězdy nespatřiacuteme Doporučujeme proto pozorovatelům aby za jasnyacutech večerů obhleacutedli okoliacute Měsiacutece a vyhledali hvězdy jež budou zakryty Mohou pak celkem bez naacutemahy vykonat zajiacutemavaacute a vědecky neshysporně cennaacute pozorovaacuteniacute D r M Plavec

Nejzajiacutem avějšiacute uacutekazy na nebi v 1 pololetiacute 19512 ledna 5h SEČ Země v perihelu3 raquoraquo 4h bdquo Venuše v aphelu9-mdash19 bdquo Zodiakaacutelniacute světlo

10 M 3hl4m řl Mars v konjunkci s Měsiacutecem11 raquot 8h31m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem13 tt 6h bdquo Saturn v zastaacutevce (Stacionaacuterniacute v rektascensi)17--18 bdquo Zaacutekryt některyacutech hvězd Plejaacuted Měsiacutecem21 raquoraquo 22h bdquo Neptun kteryacute vychaacuteziacute po půlnoci v zastaacutevce28 tl 0h29m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

7 uacutenora 20h bdquo Mars s konjunkci s Jupiterem Mars 0deg10 seshyverně Jupitera

8 6h 7m 6h34m bdquo 7h n

Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem Mars v konjunkci s Měsiacutecem Pluto v oposici se Sluncem

16 ti 5h bdquo Venuše v konj s Marsem Venuše 0deg35 jižně19 21h bdquo Zaacutekryt S Raka Měsiacutecem24 raquo 4hl9m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

9 března 10h36m bdquo Mars v konjunkci a Měsiacutecem Mars 2deg jižně11 rgt 18h bdquo Jupiter v konjunkci se Sluncem20 raquoraquo llh bdquo Saturn v oposici se Sluncem21 f llh26m bdquo Slunce prochaacuteziacute jarniacutem bodem Rovnodennost23 raquo 8h54m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

5 dubna 0h35m

2 lli bullbdquo

Jupiter v konjunkci s MěsiacutecemMerkur v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 19deg12 od

Slunce8 - 3h26m bdquo

21h bdquo

Merkur v konjunkci s Měsiacutecem Merkur 1deg jižneacute Neptun v oposici se Sluncem

9 raquoraquo 13h53in Venuše v konjunkci s Měsiacutecem19 15hl3m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem

2 května 19h 3m bdquo Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem9 tf 18h 8m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem

16 t 22h58m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem21 raquoraquo 23h588m bdquo Zaacutekryt x Štiacutera Měsiacutecem22 rdquo 18h bdquo Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci 25deg24 od

Slunce30 2 li bdquo

llh22m bdquo

Saturn v zastaacutevceJupiter v konjunkci s Měsiacutecem

8 června 18h58m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem22 6h25m Začaacutetek leacuteta25 gt 18h f Venuše v největšiacute vyacutechodniacute elongaci 45deg25 od

Slunce27 bdquo lh34m Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem

Srovnaacutevaciacute hvězdy pro pozorovaacuteniacute Japeta a Phoebe

(BD hvězdy z Argelanderova katalogu v Harvardskyacutech mag)

A + 1laquo2668 10Om D + 102673 87mB + 1deg266 93m E + 1raquo2672 10OmC + 102669 97m F + 1raquo2670 107m

Japet teacuteměř splyne při těsneacute konjunkci s A raacuteno 31 ledna Saturn projde raacuteno 3 n asi 1 SSV od A

Z ajiacutem aveacute d raacutehy Japeta a Phoebe dvou nejvzdaacutelenějšiacutech měsiacuteců Saturna

Mapka na str 23 umožňuje sledovaacuteniacute drah dvou nejvzdaacutelenějšich měshysiacuteců planety Saturna Japeta a Phoebe Prvniacute byl objeven Cassinim r 1671 a měniacute svou jasnost mezi lOmmdash 12m Phoebe objevil fotograficky Pickering roku 1898 a Barnard odhadl je jiacute jasnost na 145m s nepravidelnyacutemi menšiacutemi vyacutekyvy Ježto bude Saturn kraacutetkou dobu v lednu 1951 stacionaacuterniacutem hodiacute se tato přiacuteležitost zcela mimořaacutedně pro fotometrickaacute pozorovaacuteniacute jmenovanyacutech satelitů ktereacute se v ten čas rovněž pomalu pohybujiacute Buoe možno stanovit křivku změn jasnosti Japeta kteraacute se dosti značně měniacute v elongaciacutech vyacuteshychodně a zaacutepadně Saturna (13 XH 1950 mdash 20 I 1951) Měřeniacute změn jasshynosti Phoebe nutno provaacutedět fotograficky (XJdaje srovnaacutevaciacutech hvězd a diashygramu podle Documentation des observateurs)

Noveacute knihy a publikace

H ovory o přiacuterodě a člověku Str 280 Nakladatelstviacute Život a praacutece Praha 1950 Cena brož Kčs 61mdash vaacutez Kčs 79mdash

Po přiacutezniveacutem přijetiacute sborniacuteku populaacuterniacutech přednaacutešek bdquoVesmiacuterrdquo s boshyhatyacutem obsahem populaacuterniacutech astronomickyacutech člaacutenků sovětskyacutech hvězdaacuteřů bude jistě i tento novyacute svazek se zaacutejmem uviacutetaacuten Obsahuje samostatneacute člaacutenky a pojednaacuteniacute těchto autorů B A Voroncov-Veljaminov Počaacutetek a konec světa - Život na jinyacutech planetaacutech E G Ananiašvili Složeniacute hmoty A I Oparin Vznik života na Zemi M Pliseckij Původ člověkaI V Sergějev Neobyčejneacute uacutekazy na obloze F D Bublejnikov Hrozneacute siacutely S D Balachovskij Slunce mdashbull pramen života Z V Kosenko Spaacutenek a sny mdash Všechny člaacutenky pojednaacutevajiacute o otaacutezkaacutech ktereacute kladou zviacutedaviacute posluchači populaacuterniacutech přednaacutešek a očekaacutevajiacute vědecky spolehlivou a při tom srozumitelnou odpověď Ukazujiacute vyspělost sovětskeacute vědy a hlubokyacute lidskyacute zaacutejem sovětskyacutech učenců o povzneseniacute lidu z nevědomosti a ze zashyjetiacute naacuteboženskyacutech pověr a dohadů

Reports on progress in Physios Vol X I I I (1950) Redigoval A C Stickland Str 424 -f- velkyacute počet diagramů The Physical Society LondonS W 7 1950 Cena vaacutez pound 2 10 s

Každoročně vydaacutevaacute londyacutenskaacute Fysikaacutelniacute společnost obsažnyacute svazek přehledů pokroků fysiky za minulyacute rok Takeacute posledniacute X III svazek obshysahuje řadu člaacutenků ze všech odvětviacute fysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Jsou to zejmeacutena M ary P Lord a W D W right Vyacutezkum pohybů očiacute L Goldberg Posledniacute pokroky infračerveneacute slunečniacute spektroskopie W G Penney Naacuterazoveacute vlny a šiacuteřeniacute konečneacuteho pulsovaacuteniacute v tekutinaacutech E Stoner Ferromagne- tismus M Ryle Radioastronomie Gerard P Kuiper Ovzdušiacute planet a měsiacuteců A H Cooke Paramagnetickeacute efekty J H Fremlin a J S Goo- den Cyklickeacute akceleraacutetory C F Powell Mesony Uacutezkaacute souvislost astroshynomie a fysiky se projevuje na několika miacutestech zejmeacutena pozoruhodneacute přiacutespěvky Kuipera Ryleho a Goldberga ukazujiacute nesmiacuterneacute rozšiacuteřeniacute astro- fysiacuteky a vytvořeniacute novyacutech oborů astroelektroniky radioastronomie a j

A stro n o m ičesk ij ježegodnik S S S R na 1952 god Vyd Akademie věd SSSR 1950 500 str

Připravil Institut těoretičeskoj astronomii Akademie věd SSSR Vyshychaacuteziacute po 31 let Byl sestaven podle vydaacuteniacute 1947 Pro tento rok je rozšiacuteřen o středniacute a visuaacutelniacute polohy 119 hvězd jižniacute deklinace pro potřebu hvězdaacuteshyren na jihu SSSR V přiacuteloze k tomuto ročniacuteku jsou uacutedaje pro zaacutekryty hvězd Měsiacutecem na rok 1951 Zaacutekryty pro rok 1952 budou daacuteny v přiacuteloze k Ježegodniku na rok 1953

Koordinaacutety Měsiacutece a planet na rok 1952 zaacutekrytů r 1951 byly vzaty z materiaacutelu Nautical Almanacu Podle dohody mezi observatořemi vydaacuteshyvajiacuteciacutemi ročenky Uacutestav theoretickeacute astronomie dal k disposici ředitelstviacute Nautical Almanacu zdaacutenliveacute souřadnice hvězd pro jejich sborniacutek bdquoAppa- rent Places of Fundamental Starsrdquo Naviacutec Uacutestav theoretickeacute astronomie vypočiacutetal souřadnice 210 hvězd dřiacuteve počiacutetanyacutech v Pařiacuteži

Za obvyklyacutem uspořaacutedaacuteniacutem ročenky jsou pomocneacute tabulky a jako přiacuteshyloha zaacutekryty hvězd Měsiacutecem v Ambartumani Gorkeacutem Irkutsku Kagani Kijevu Kitabu Leningradu Lvově Moskvě Odeacutese Rize Simeize Stalina- badu Taškentu Omsku a Charkovu v roce 1951

Dr H Slouka

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

Srovnaacutevaciacute hvězdy pro pozorovaacuteniacute Japeta a Phoebe

(BD hvězdy z Argelanderova katalogu v Harvardskyacutech mag)

A + 1laquo2668 10Om D + 102673 87mB + 1deg266 93m E + 1raquo2672 10OmC + 102669 97m F + 1raquo2670 107m

Japet teacuteměř splyne při těsneacute konjunkci s A raacuteno 31 ledna Saturn projde raacuteno 3 n asi 1 SSV od A

Z ajiacutem aveacute d raacutehy Japeta a Phoebe dvou nejvzdaacutelenějšiacutech měsiacuteců Saturna

Mapka na str 23 umožňuje sledovaacuteniacute drah dvou nejvzdaacutelenějšich měshysiacuteců planety Saturna Japeta a Phoebe Prvniacute byl objeven Cassinim r 1671 a měniacute svou jasnost mezi lOmmdash 12m Phoebe objevil fotograficky Pickering roku 1898 a Barnard odhadl je jiacute jasnost na 145m s nepravidelnyacutemi menšiacutemi vyacutekyvy Ježto bude Saturn kraacutetkou dobu v lednu 1951 stacionaacuterniacutem hodiacute se tato přiacuteležitost zcela mimořaacutedně pro fotometrickaacute pozorovaacuteniacute jmenovanyacutech satelitů ktereacute se v ten čas rovněž pomalu pohybujiacute Buoe možno stanovit křivku změn jasnosti Japeta kteraacute se dosti značně měniacute v elongaciacutech vyacuteshychodně a zaacutepadně Saturna (13 XH 1950 mdash 20 I 1951) Měřeniacute změn jasshynosti Phoebe nutno provaacutedět fotograficky (XJdaje srovnaacutevaciacutech hvězd a diashygramu podle Documentation des observateurs)

Noveacute knihy a publikace

H ovory o přiacuterodě a člověku Str 280 Nakladatelstviacute Život a praacutece Praha 1950 Cena brož Kčs 61mdash vaacutez Kčs 79mdash

Po přiacutezniveacutem přijetiacute sborniacuteku populaacuterniacutech přednaacutešek bdquoVesmiacuterrdquo s boshyhatyacutem obsahem populaacuterniacutech astronomickyacutech člaacutenků sovětskyacutech hvězdaacuteřů bude jistě i tento novyacute svazek se zaacutejmem uviacutetaacuten Obsahuje samostatneacute člaacutenky a pojednaacuteniacute těchto autorů B A Voroncov-Veljaminov Počaacutetek a konec světa - Život na jinyacutech planetaacutech E G Ananiašvili Složeniacute hmoty A I Oparin Vznik života na Zemi M Pliseckij Původ člověkaI V Sergějev Neobyčejneacute uacutekazy na obloze F D Bublejnikov Hrozneacute siacutely S D Balachovskij Slunce mdashbull pramen života Z V Kosenko Spaacutenek a sny mdash Všechny člaacutenky pojednaacutevajiacute o otaacutezkaacutech ktereacute kladou zviacutedaviacute posluchači populaacuterniacutech přednaacutešek a očekaacutevajiacute vědecky spolehlivou a při tom srozumitelnou odpověď Ukazujiacute vyspělost sovětskeacute vědy a hlubokyacute lidskyacute zaacutejem sovětskyacutech učenců o povzneseniacute lidu z nevědomosti a ze zashyjetiacute naacuteboženskyacutech pověr a dohadů

Reports on progress in Physios Vol X I I I (1950) Redigoval A C Stickland Str 424 -f- velkyacute počet diagramů The Physical Society LondonS W 7 1950 Cena vaacutez pound 2 10 s

Každoročně vydaacutevaacute londyacutenskaacute Fysikaacutelniacute společnost obsažnyacute svazek přehledů pokroků fysiky za minulyacute rok Takeacute posledniacute X III svazek obshysahuje řadu člaacutenků ze všech odvětviacute fysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Jsou to zejmeacutena M ary P Lord a W D W right Vyacutezkum pohybů očiacute L Goldberg Posledniacute pokroky infračerveneacute slunečniacute spektroskopie W G Penney Naacuterazoveacute vlny a šiacuteřeniacute konečneacuteho pulsovaacuteniacute v tekutinaacutech E Stoner Ferromagne- tismus M Ryle Radioastronomie Gerard P Kuiper Ovzdušiacute planet a měsiacuteců A H Cooke Paramagnetickeacute efekty J H Fremlin a J S Goo- den Cyklickeacute akceleraacutetory C F Powell Mesony Uacutezkaacute souvislost astroshynomie a fysiky se projevuje na několika miacutestech zejmeacutena pozoruhodneacute přiacutespěvky Kuipera Ryleho a Goldberga ukazujiacute nesmiacuterneacute rozšiacuteřeniacute astro- fysiacuteky a vytvořeniacute novyacutech oborů astroelektroniky radioastronomie a j

A stro n o m ičesk ij ježegodnik S S S R na 1952 god Vyd Akademie věd SSSR 1950 500 str

Připravil Institut těoretičeskoj astronomii Akademie věd SSSR Vyshychaacuteziacute po 31 let Byl sestaven podle vydaacuteniacute 1947 Pro tento rok je rozšiacuteřen o středniacute a visuaacutelniacute polohy 119 hvězd jižniacute deklinace pro potřebu hvězdaacuteshyren na jihu SSSR V přiacuteloze k tomuto ročniacuteku jsou uacutedaje pro zaacutekryty hvězd Měsiacutecem na rok 1951 Zaacutekryty pro rok 1952 budou daacuteny v přiacuteloze k Ježegodniku na rok 1953

Koordinaacutety Měsiacutece a planet na rok 1952 zaacutekrytů r 1951 byly vzaty z materiaacutelu Nautical Almanacu Podle dohody mezi observatořemi vydaacuteshyvajiacuteciacutemi ročenky Uacutestav theoretickeacute astronomie dal k disposici ředitelstviacute Nautical Almanacu zdaacutenliveacute souřadnice hvězd pro jejich sborniacutek bdquoAppa- rent Places of Fundamental Starsrdquo Naviacutec Uacutestav theoretickeacute astronomie vypočiacutetal souřadnice 210 hvězd dřiacuteve počiacutetanyacutech v Pařiacuteži

Za obvyklyacutem uspořaacutedaacuteniacutem ročenky jsou pomocneacute tabulky a jako přiacuteshyloha zaacutekryty hvězd Měsiacutecem v Ambartumani Gorkeacutem Irkutsku Kagani Kijevu Kitabu Leningradu Lvově Moskvě Odeacutese Rize Simeize Stalina- badu Taškentu Omsku a Charkovu v roce 1951

Dr H Slouka

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

Noveacute knihy a publikace

H ovory o přiacuterodě a člověku Str 280 Nakladatelstviacute Život a praacutece Praha 1950 Cena brož Kčs 61mdash vaacutez Kčs 79mdash

Po přiacutezniveacutem přijetiacute sborniacuteku populaacuterniacutech přednaacutešek bdquoVesmiacuterrdquo s boshyhatyacutem obsahem populaacuterniacutech astronomickyacutech člaacutenků sovětskyacutech hvězdaacuteřů bude jistě i tento novyacute svazek se zaacutejmem uviacutetaacuten Obsahuje samostatneacute člaacutenky a pojednaacuteniacute těchto autorů B A Voroncov-Veljaminov Počaacutetek a konec světa - Život na jinyacutech planetaacutech E G Ananiašvili Složeniacute hmoty A I Oparin Vznik života na Zemi M Pliseckij Původ člověkaI V Sergějev Neobyčejneacute uacutekazy na obloze F D Bublejnikov Hrozneacute siacutely S D Balachovskij Slunce mdashbull pramen života Z V Kosenko Spaacutenek a sny mdash Všechny člaacutenky pojednaacutevajiacute o otaacutezkaacutech ktereacute kladou zviacutedaviacute posluchači populaacuterniacutech přednaacutešek a očekaacutevajiacute vědecky spolehlivou a při tom srozumitelnou odpověď Ukazujiacute vyspělost sovětskeacute vědy a hlubokyacute lidskyacute zaacutejem sovětskyacutech učenců o povzneseniacute lidu z nevědomosti a ze zashyjetiacute naacuteboženskyacutech pověr a dohadů

Reports on progress in Physios Vol X I I I (1950) Redigoval A C Stickland Str 424 -f- velkyacute počet diagramů The Physical Society LondonS W 7 1950 Cena vaacutez pound 2 10 s

Každoročně vydaacutevaacute londyacutenskaacute Fysikaacutelniacute společnost obsažnyacute svazek přehledů pokroků fysiky za minulyacute rok Takeacute posledniacute X III svazek obshysahuje řadu člaacutenků ze všech odvětviacute fysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Jsou to zejmeacutena M ary P Lord a W D W right Vyacutezkum pohybů očiacute L Goldberg Posledniacute pokroky infračerveneacute slunečniacute spektroskopie W G Penney Naacuterazoveacute vlny a šiacuteřeniacute konečneacuteho pulsovaacuteniacute v tekutinaacutech E Stoner Ferromagne- tismus M Ryle Radioastronomie Gerard P Kuiper Ovzdušiacute planet a měsiacuteců A H Cooke Paramagnetickeacute efekty J H Fremlin a J S Goo- den Cyklickeacute akceleraacutetory C F Powell Mesony Uacutezkaacute souvislost astroshynomie a fysiky se projevuje na několika miacutestech zejmeacutena pozoruhodneacute přiacutespěvky Kuipera Ryleho a Goldberga ukazujiacute nesmiacuterneacute rozšiacuteřeniacute astro- fysiacuteky a vytvořeniacute novyacutech oborů astroelektroniky radioastronomie a j

A stro n o m ičesk ij ježegodnik S S S R na 1952 god Vyd Akademie věd SSSR 1950 500 str

Připravil Institut těoretičeskoj astronomii Akademie věd SSSR Vyshychaacuteziacute po 31 let Byl sestaven podle vydaacuteniacute 1947 Pro tento rok je rozšiacuteřen o středniacute a visuaacutelniacute polohy 119 hvězd jižniacute deklinace pro potřebu hvězdaacuteshyren na jihu SSSR V přiacuteloze k tomuto ročniacuteku jsou uacutedaje pro zaacutekryty hvězd Měsiacutecem na rok 1951 Zaacutekryty pro rok 1952 budou daacuteny v přiacuteloze k Ježegodniku na rok 1953

Koordinaacutety Měsiacutece a planet na rok 1952 zaacutekrytů r 1951 byly vzaty z materiaacutelu Nautical Almanacu Podle dohody mezi observatořemi vydaacuteshyvajiacuteciacutemi ročenky Uacutestav theoretickeacute astronomie dal k disposici ředitelstviacute Nautical Almanacu zdaacutenliveacute souřadnice hvězd pro jejich sborniacutek bdquoAppa- rent Places of Fundamental Starsrdquo Naviacutec Uacutestav theoretickeacute astronomie vypočiacutetal souřadnice 210 hvězd dřiacuteve počiacutetanyacutech v Pařiacuteži

Za obvyklyacutem uspořaacutedaacuteniacutem ročenky jsou pomocneacute tabulky a jako přiacuteshyloha zaacutekryty hvězd Měsiacutecem v Ambartumani Gorkeacutem Irkutsku Kagani Kijevu Kitabu Leningradu Lvově Moskvě Odeacutese Rize Simeize Stalina- badu Taškentu Omsku a Charkovu v roce 1951

Dr H Slouka

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

Ř Iacute Š E H V Ě Z DC O flE PJK A H H E

AcTpoHOMHHecKim hobocth mdash Hoiiopomoe nosapuBJiacuteemie mdash ycnexH acrpo- homhh b 1950 r mdash M B CTawiH MaTepHaJiiiCTHHeci-caH TeopiiH mdash Hp r CnoyKa gtKnBei b cruipajiMoiiacute TyManHOCTii mdash flp M ILiaBei Bjihh- Hiie CBeTa Ha MeTeopu mdash 3 p A fliiTpHx KiiTaiacuteiacuteCKoe 3aTMenne comma rn h ro mdash CoBeTcitaH aCTpoHOMim mdash CooSmemin ceKniiň MucTpyimmi Ha-

OjIIOaaTejmM mdash IIobhh khhth mdash M3 peRaKqHH

C O N T E N T S

News in astronomy and allied sciences mdash New Years Greetiacutengs mdash Progress in Astronomy in 1950 mdash J V Stalin Materialistic theory mdash Dr H Slouka A re we liacuteviacuteng in a spiraacutel nebulae mdash Dr M Plavec The action of light on meteors mdash Dr A Dittrich The chinese eclipse Hi and Ho mdash Soviet astronomy mdash Reports from sections mdash Hints for observers mdash New books and publications

Z adm in istrace Složniacute listy staacutetniacute banky jsou připojeny k celeacutemu naacutekladu č 1 Použijte

je k uacutehradě přiacutespěvků na rok 1951 Placeniacute neodklaacutedejte kdo odložiacute zapomene Kdo maacute přiacutespěvky na rok 1951 zaplaceny použije složniho listu při přiacuteležitostneacute objednaacutevce publikaciacute

H vězdaacuteřskaacute ročenka na r 1951 vyšla Administrace ji členům pošle pouze na objednaacutevku Cena Kčs 56mdash Objednaacutevaacutete-li složniacutem listem oznaite plat slovy bdquoObjednaacutevka Ročenky 1951rdquo Na ukaacutezku Ročenku posiacutelat nebudeme

Původniacute desky na ftiacuteši hvězd ročniacutek 1950 budou připraveny k expedici veII polovině ledna 1951 Cena Kčs 15mdash poštou Kčs 18mdash Administrace dodaacute desky i na předchaacutezejiacuteciacute ročniacuteky

Hvězda kteraacute schaacuteziacute v Argelanderově katalogu Je to R (298) (Pse) a = l |l35m39s b = +1924 (18550) Mv = 100 mpg mdash = 108m podle pozorovaacuteniacute Lagnyho ze dne 19 X 1950 Několik slabšiacutech hvězd z okoliacute je v katalogu uvedeno Sledovaacuteniacute hvězdy se doporučuje

Zpraacuteva sekce instrumentaacutelniacute

Vyřiacutezeno 65 dotazů tyacutekajiacuteciacutech se konstrukce dalekohledů a jinyacutech přiacutestrojů V ftH uveřejňovaacuteny pravidelně fotografie a popisy zajiacutemavyacutech konstrukciacute dalekohledů našich členů Naacutevod na zhotoveniacute jednoducheacuteho refraktoru a reflektoru v tisku Dr H Slouka

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951

Československaacute astronom ickaacute společnost v PrazeLidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně

Přednaacuteškovyacute a pracovniacute program pro zimu a jaro 1951

Astronomickeacute soboty členů 0 A S

Členskeacute schůze 6 I 3 n 3 III 6 IVSoboty sekciacute 13 I 10 II iacuteo m 14 IVAstro-Mevro 20 I 17 II 17 III 21 IV(Dotazy a odpovědi) Soboty mlaacutedeže 27 I 24 n 31 III to 0deg IV

Astronomie pro lid

N o v eacute o b j e v y v a s t r o n o m i i p o s l e d n iacute d o b y Tyto přednaacutešky budou pravidelně každou středu počiacutenaje 10 lednem ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty na Smetanově naacuteměstiacute č 2

10 ledna Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie17 F Kadavyacute Vznik a zaacutenik světa24 bdquo Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacutemaveacute proměnneacute31 bdquo škpt K Horka Gigantickaacute soustava Jupiterova

Kursy pro pozorovatele a demonstraacutetory

se budou konat podle počtu přihlaacutešenyacutech z těchto oborů Pozoroshyvaacuteniacute planet pozorovaacuteniacute proměnnyacutech pozorovaacuteniacute meteorů pozoshyrovaacuteniacute Slunce pozorovaacuteniacute Měsiacutece kurs fotografickyacute Praktikum pro demonstraacutetoryDo každeacuteho kursu nutno se piacutesemně přihlaacutesit korespondenčniacutem liacutestkem adresovanyacutem na Štefaacutenikovu lidovou hvězdaacuternu v Praze IV-Petřiacuten

Přednaacutešky pro tovaacuterny zaacutevody a školy

Upozorňujeme osvětoveacute referenty tovaacuteren zaacutevodů a škol jakož i vedouciacute astronomickyacutech kroužků aby včas zažaacutedali o zaacuteznam přednašečů pro sveacute kursy a přednaacutešky Přednaacutešky konaacuteme našimi osvědčenyacutemi popularisaacutetory ve všech miacutestech republiky

Vyacutebor Československeacute astronomickeacute společnosti

Liajetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten Odpov zaacutestupce listu Prof Dr F Nušl Praha- Břevnov Pod Ladronkou č 1351 mdash Tiskem Středočeskyacutech tiskaacuteren n p zaacutevod 07 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 ledna 1951