61955

Čtvrt stoletiacute Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně

Staviacuteme noveacute hvězdaacuterny v Gottwaldově a v Přiacuteboru na Moravě

(Obrazovaacute přiacuteloha)

Č

VYŠLO V ČERVENCI 1953

Řiacutediacute

Dr HUB E R T S L O U K A

s členy redakčniacuteho kruhu

Dr J BOUŠKA Dr Z BOCHNiacuteČEK Dr

B ŠTERNBERK DOC Dr ZAacuteTOPEK

L LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute Dr V RUML

A HRUŠKA F MUSIL L ČERNY

Dr J DOLEJŠiacute Dr V GUTH Mjr K

HORKA Dr L MILDE J SAlDIL

K NOVAacuteK

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na dr Hushy

berta Slouku Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute

hvězdaacuterna nebo přiacutemo členům redakčniacuteho

kruhu

ŘiacuteŠE HVĚZD vychaacuteziacute desetkraacutet ročně

mimo červenec a srpen Dotazy obj ed shy

naacutevky a reklamace t ~ kajiacuteciacute se časop I su

vyřizuj e administrace Reklamace chyběshy

jiacuteciacutech č iacute se l se přijiacutemajiacute a vyřizujiacute do 15

každeacuteho měsiacutece Redakčniacute uzaacutevěrka čiacute sla

l kaž deacuteho měsiacutece Ruko1)isy se nevracejiacute

za odbornou spraacutevnost přiacutespěvku odpoviacutedaacute

a uto r K e všem piacutesemnyacutem dotazům při l ožshy

t e 21laacutemku n a odpověd

Ročniacute předplatneacute 24 Kčs

Cena čiacutesla 240 Kčs

Redakce Praha 12 Stalinova 3

tel 22-61-45

Administrace Praha IV-Petřiacuten

Lidovaacute hvězdaacuterna tel 463-05

Uacutečet SBCs Praha Č 878715

OBSAH

Co noveacuteho v astronomii a věshydaacutech přiacutebuznyacutech -- Luisa Lanshydovaacute-Štychovaacute Dvacet pět let lidoveacute hvězdaacuterny na PetřIacutelně shyOslava Milulaacuteše KQP~rniacuteka v Praze - F Kadavyacute Dvaeacuteet pět let lidoveacute hvězdaacuterny v Prashyze - Dr Otavskyacute Třicet pět let astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka - F Kadavyacute Naacuteš Kashyrel Novaacutek - V a J Erhart Řiditelnaacute oprava astigm atismu Cassegrainova dalekohledu

CODEPgtKAHHE

HOBOCTH B aCTpoHoM IHl II CMe)f shyHblX HayKax - Jl Jl3HJoBashylUTb(XOBa n Ba n UaTb IT5Tb JleT H aponHotl o6cepBaTopllH B n pa re - 03H3MeHoBaHlle n aliVl 71TH M KonepHll l(a B n p3re - CP Kashyn 3B bLH nB3DU3Tb n51Tb leT HashyponHotiacute o6ce pB3Top l~ll B Dpare - n-p O TaBcKlltiacute TpH LIuaTb TIHTb JreT aCTpoI-loMHLlecKoH neWreJIbl-lOshyCTH KapeJI a H OBaKa - CP KailashyHbItiacute Haru Kap eJI H OBaK - B 11 ]1 3prapT PerYJIl1pyeM oe llCshynpaBJlel-lHe aCTHrMaTH 3Ma TeJIeshy

CKona Ka crpel-la - C006ll1el-lHH CeKUHI1

CONTENTS

Astronomical News - L Lanshydovaacute-Š tychovaacute 25 YeaIs of the National Peoples Observatory in Prague - Commemorative Meeting in Tribute to Copershynicus in P rague - F Kadavyacute 25 Years of the National P eoples Observatory in Prague - Dr Otavskyacute 35 Years oť Astroshynomical Work of Karel Novaacutek - F Kadavyacute Our Karel Noshyvaacutek - V and J Erhart Adshyjustable Correction oť Astigshymatism of Cassegrain Reshyflectofs

CO NOVEacuteHO

v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Vyacutestava o Mikulaacuteši Koperniacutekovi otevřena v Praze V uacuteteryacute 23 června t r byla ve vyacutestavniacutech siacutenfch Ars-Melantrich v Praze na Vaacuteclavskeacutem naacuteměstiacute otevřena vyacutestava osvětlujiacuteciacute život a diacutelo velikeacuteho polskeacuteho hvězdaacuteře Mikulaacuteše KDperniacuteka zakladatele moderniacute astronomie a soushyčasně velikeacuteho revolucionaacuteře Vyacutestavu kterou uspořaacutedal ČeskDslDvenshyskyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru s ministerstvem školstviacute a osvěty a Vyacuteborem pro kulturniacute styky se zahraničiacutem zahaacutejila po uacutevodniacutem prDslovu předshysedkyně Vyacutestavniacute kDmise Dr Anny ŠlechtDveacute předsedkyně Čs vyacuteboru ohraacutenců miacuteru posl s Anežka Hodinovaacute-Spurnaacute Zdůraznila nesmiacuternyacute vyacuteznam KoperniacutekDva diacutela jiacutemž POloŽil jeden ze zaacutekladů pokrOkDveacute vědy Vysvětlila pak vyacuteznrum uspořaacutedaacuteniacute vyacutestavy kteraacute je součaacutestiacute velkeacute mezinaacuterodniacute kulturniacute akce k niacutež dala podnět SvětDvaacute rada miacuteru na sveacutem I zasedaacuteniacute ve Viacutedni v listDpadu 1951 Vyacutestava přispiacutevaacute k poshyznaacuteniacute slavneacuteho kulturniacuteho odkazu minulosti a ukazuje vyacuteznamnyacute UacutekoI vědy v boji za miacuter demokracii pokrDk a lidskeacute štěstiacute Vyacutestava bude otevřena až do 19 července a jako putovniacute navštiacuteviacute hlavniacute kulturniacute a pracovniacute střediska republiky Souběžněs niacute bude v nejbližšiacutech dnech podDbnaacute vyacutestava otevřena takeacute v Bratislavě

-Statistickeacute zpracovaacuteniacute galaktickyacutech hvězdokup provedl sovětskyacute hvězdaacuteř I M K o P Y lov na zaacutekladě studia 300 objektů jejichž inteshygraacutelniacute jasnDsti určil Zjistil takeacute kteryacute nejranějšiacute spektraacutelniacute typ se v těchto hvězdDkupaacutech vyskytuje J SDU to hvězdy spektraacutelniacuteho typudegaž A 6 prvniacute se vyskytujiacute pouze v nejjasnějšiacutech hvězdDkupaacutech

Elementy Jupiterova satelitu XII kteryacute byl objeven 29 zaacuteřiacute 1951 Nic h o I s o n em vypočiacutetal C u n n ing ham a obdržel tyto hodshynDty

Velkaacute poloosa draacutehy 01396 astron jednotek exeentricita draacutehy 01346 sklon draacutehy 147deg3 (retrDgradniacute pDhyb) doba oběhu 615 dniacute

Jupiterův měsiacutec XII naacuteležiacute společně s měsiacuteci VIII IX a XI ktereacute majiacute rDvněž retrDgradniacute pDhyb k druheacute skupině vnějšiacutech sedmi JupishyterDvyacutech měsiacuteců

Nova gagitarii 1953 Podle zpraacutevy DbservatDře TDnanzintla v Meshyxiku nalezl Dr HarD 10 uacutenDra 1953 dalšiacute nOVDU hvězdu v sDuhvězdiacute Střelce kteraacute maacute tuto pDlDhu

AR 18750 17 h 57 m 12 s Dek - 29deg 54 36

Ve spektru teacuteto nDvy se ukaacutezaly jasneacute H-alfa emisniacute čaacutery

_

Studium dvaceti podvojnyacutech galaxiiacute provedl Dr T L Page a z jejich předpoklaacutedanyacutech kruhovyacutech pohybů vypočiacutetal jejich hn10ty Tyto jsou ~hrUba 1010 až 1011 hmot Slunce

Hvězdnou velikost pZanety Urana měřil v obdobiacute 2--17 března 1953 F M Hol bor n a nalezl že koliacutesaacute v rozpětiacute 5m 36 až 5m 40 což je menšiacute než zpravidla udaacutevanaacute hodnota 5m 8 K pozorovaacuteniacute byl použit triedr 6 X 30 a dalekohled o průměru 43 mm a ohniskoveacute daacutelky 25 cm se zvětšeniacutem osmkraacutet

Triangulaci Mare 1mbria změřeniacutem 490 poloh vyacuteznačnyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů provedl Dr W G Arthur Posledniacute měřeniacute provedl Saundner pro 99 bodů

K01neta Mrkos-Honda jejiacutež objev jsme ohlaacutesili v Ř H 4 str 76 byla teacutehož dne kdy ji nalezl naacuteš hvězdaacuteř Mrkos objevena japonskyacutem astronomem Rondou z hvězdaacuterny Kurasiki kteryacute uvedl tyto soushyřadnice

sč a 1953 o 1953

1953 duben 12 19 h 20 rn 21 h 12 m 17deg

- ~~~ elementy t~~~Jgt~~ty podle Dr Kresaacuteka ze Sk~~~~~eacuteh~e-~ jsou tyto

T = průchod perihelem 1953 květen 2789 SČ ev = vzdaacutelenost vyacutest uzlu od perihela 88deg 54 Q = deacutelka vyacutest uzlu draacutehy 276 11

= sklon 84 28 q = vzdaacutelenost perihela v a j 09921

Dalšiacute polohu zjistil fotograficky Roger Web e r v Pařiacuteži

1953 Ll 1953 o 1953

duben 23 2 h 44 m 4 31deg 13

Odhadnutaacute hvězdnaacute velikost 8m

Zodiakaacutelniacute světlo zkoumal fotoelektrickyacutemi metodami Huruihata z tokijskeacute hvězdaacuteYacuteny Nalezl že intensita večerniacuteho zodiakfulruacuteho světla v letech 1945--49 se změnila souběžrnmiddotěs polohou komety Enokoovy Zdaacute se velmi pravděpodobneacute že přiacutečinou jasneacuteho zodia kaacutelniacuteho světla na jaře a na podziJm jsou meteoritickeacute čaacutestice roztroushyšeny ve velkeacutem pomiddotčtu podle draacutefuy teacuteto komety Bylo dokaacutezaacuteno že slunečniacute světlo rozptyacuteleneacute těmito čaacutesticemi je hlavniacutem zdrojem zodiakaacutelniacuteho světla Pozorrovaacuteniacute polarisace zodiakaacutelniacuteho světla poshytvndilo jeho llvedenyacute vztah k metooTitickyacutem čaacutesticiacutem Enckeovy koshymety Pozorovaacuteniacute byla vykonaacutema pomociacute fotoelektrkkyacutemiddotch caesiovyacutech a antimonovyacuteehčlaacutenků

122

DVACET PĚT LET LIDOVEacute HVEZDAacuteRNY NA PETŘiacuteNE

v souvislosti

s jubilejniacutemi oslavami diacutela Mikulaacuteše Koperniacuteka

LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Socialistickyacute raacutez popularisace astronomickyacutech poznatků byl neshydaacutevno zdůrazněn a nabyl na vyacuteznamu tou šťastnou shodou okolnostiacute že loňskeacute 35 vyacuteročiacute trvaacuteniacute ČAS jsme oslavili v jednom obdobiacute s oslavashymi 35 vyacuteročiacute Velkeacute řiacutejnoveacute revoluce A letošniacute oslava 25 vyacuteročiacute otevřeniacute našiacute prvniacute lidoveacute hvězdaacuterny připadaacute zase praacutevě do obdobiacute oslav 410 vyacuteročiacute prvniacuteho vydaacuteniacute Koperniacutekova životniacuteho diacutela ))0 poshyhybech těles nebeskyacutechu

Neboť tiacutemto diacutelem byla zahaacutejena velkaacute 1nyšlenkovaacute r evoluce) provaacutezejiacuteciacute revoluce sociaacutelniacute Jeho diacutelo je jednou z opor marxisticko-Ieninskeacute nauky Tiacutem že Koperniacutek dokaacutezal rotaci Zeshymě poklaacutedaneacute až dosud za nehybnou nejep zviklal viacuteru v starozaacutekonniacute legendy ale uvolnil cestu i k pochopeniacute pozdějšiacutech vyacutevojovyacutech theodiacute Proto se ve svyacutech diacutelech o Koperniacutekovi zmiňujiacute jak Marx a Engels tak i Lenin a Stalin Rovněž Gottwald už jaků mladyacute redaktor slovenskeacutehO komunistickeacuteho tisku navazoval sveacute kulturně politickeacute člaacutenky a uacutevashyhy na objevy Koperniacuteka i jeho bojovniacuteků Giordana Bruna Galilea Keplera i N ewtona jen aby učinil marxisticko-Ieninskůu nauku lidu dokonale srozumitelnůu a aby prohlůubil a zpevnil jeho socialistickeacute uvědoměniacute

Proto letošniacute Kůperniacutekovskyacute rok dodaacutevaacute jubileu petřiacutenskeacute Lidoveacute hvězdaacuterny tiacutem většiacutehO vyacuteznamu tiacutem ostřeji vynikaacute jejiacute historickaacute uacuteloha jako bašty pokrokovyacutech vyacutebojů proti nevědomosti tmaacuteřstviacute a falešnyacutem idealistickyacutem představaacutem o Vesmiru Zemi a životě ktereacute naacutem ještě zbyly z dob vlaacutedy kapitalismu a vatikaacutenskyacutech agentů V dřiacuteshyvějšiacutech dobaacutech nebyla astronomie lidu přiacutestupnaacute Ve starověku se jiacute zabyacutevali bud kněžiacute nebo -- v Řecku a v Řiacutemě - filosofůveacute v uzavřeshynyacutech kroužciacutech v zaacutetišiacute palaacutecovyacutech siacuteniacute a zahrad Mezi lidem byly kněshyžiacutemi šiacuteřeny lživeacute legendy a pověry

Ve středověku byla astronomie v zajetiacute klaacutešteru a spolu s astrůlogiiacute se stala moacutedůu šlechtickyacutech dvoru později pak i zbohatlyacutech měšťanů

V liberalistickeacutem uacutedůbiacute kapitalismu se sice začaly šiacuteřit aspoň zaacutekladniacute astronomickeacute poznatky ve školaacutech ale hvězdaacuterny zůstaacutevaly i nadaacutele lidu uzavřeny

Za eacutery imperialismu sloužiacute vyacutesledky astronomickyacutech baacutedaacuteniacute agreshysivniacutem plaacutenům těch kdož chtějiacute kořistit ve všech zemiacutech našiacute planety Lidu dopřaacute1 kapitalismus jen sensačnIacute podiacutevaneacute na nebeskeacute panoptishykum ve svyacutech vyacutedělečnyacutech atrakčniacutech podniciacutech - planetariiacutech Na rozdiacutel od planetaria IVloskevskeacuteho a StaHngradskeacuteho kteraacute sloužiacute

123

osvětovyacutem potřebaacutem sovětskeacuteho lidu planetaria v kapitalistickyacutech zemiacutech majiacute program ryze uacutenikovyacute Jsou žaacutedouciacute pouze sensačniacute poshyzlaacutetkem falešneacute poesie vyšňořeneacute vyacuteklady uacutenikoveacuteho raacutezu nejsou žaacuteshydouciacute vyacuteklady seriosniacute vědeckeacute burcufiacuteciacute posluchače a vedouciacute je k materiaJistickeacutemu vědeckeacutemu světoveacutemu naziacuteraacuteniacute na Vesmiacuter Zemi a smysl života

U naacutes před rokem 1928 nebyla ani jedinaacute lidovaacute hvězdaacuterna (neboť i pardubickaacute Krausova nebyla lidovou v našem smyslu i když se tak nazyacutevala) Vznik ČAS i hvězdaacuterny na Petřiacuteně souvisiacute se vznikem velshykeacuteho hnutiacute kulturniacuteho vedouciacuteho k socialistickeacutemu atheismu kteryacute byl průvodniacutem zjevem dělnickeacuteho hnutiacute To bylo organisovaacuteno ve všech průmyslově pokročilyacutech zemiacutech na zaacutekladě Marxovyacutech a Engelsovyacutech objevů vyacutevojovyacutech zaacutekonů lidskeacute společnosti

V Československu toto hnutiacute dosaacutehlo zvlaacutešť velkeacuteho rozmachu A naacutem kteřiacute jsme se ho zuacutečastnili bylo jasneacute že i nepoučenyacute lid se sice může uchopit moci ve staacutetě ale aby si tuto moc trvale udržel ve svyacutech rukou a dovedl spraacutevně a uacutespěšně vlaacutednout musiacute se politicky vzdělaacuteshyvat a socialisticky uvědomovat Tak se octlo v čele dělnickeacuteho hnutiacute heslo Věděniacute je moc - organisace ie siacutela Je samozřejmeacute že v popushylaacutemě vědeckyacutech vyacutekladech pro dělnictvo nemohli chybět astronomoveacute Koperniacutek Giordano Bruno Gali1ei Kepler a kromě nich biolog Darshywin kteřiacute se stali od počaacutetku dělnickeacuteho hnutiacute uctiacutevanyacutemi hrdiny věshydeckeacuteho pokroku Zaacutekladniacute vědomosti z astronomie geologie a bioshylogie se popularisovaly samozřejmě v materialistickeacute podobě jako součaacutest nauky Marxe-Engelse

Značneacute obtiacuteže byly ovšem s přiacuterodovědci kteřiacute na počaacutetku našeho stoletiacute neměli marxistickeacuteho vzdělaacuteniacute a omezovali se na objektivistickeacute vyliacutečeniacute poznanyacutech faktů Jejich filosofickeacute zaacutevěry byly sice atheisticshykeacute ale politicky nedomyšleneacute a nedůsledneacute Projevovalo se to i v poshyměru mnohyacutech vědců k tehdejšiacute řiacutemskeacute ciacuterkvi vedeneacute Vatikaacutenem bojovali proti niacute jen po straacutence ideologickeacute ale nepochopili jejiacute vyacuteznam politickyacute jako jednu z nejsilnějšiacutech kapitalistickyacutech velmociacute

Toto - a ještě mnoheacute jineacute okolnosti zvyšovaly naacutezoroveacute zmatky teacute doby zvlaacuteště takeacute mezi inteligenciacute

Marxovy a Engelsovy politickeacute a filosofickeacute zaacutevěry byly naproti tomu jasneacute přesneacute a přesvědčiveacute Proto byly buržoasii i ciacuterkvi neshybezpečneacute A tak buržoasniacute filosofoveacute - mezi ně patřil i T G Masashyryk - prohlašovali marxismus za překonanyacute a jeho studium za zbyshytečneacute

Tiacutem se stalo že mnoziacute akademicky vzdělaniacute občaneacute znali sice filososhyfickeacute směry všech věků a naacuterodů hraacuteli s nilni jako obratniacute žongleacuteři s taliacuteři ale nesměli se zabyacutevat naukou Marxe a Engelse aby neshypoškodili svůj prestiž a karieacuteru Jejich pojetiacute marxismu bylo neshyvědeckeacute uboze primitivniacute

Byla tu však proletaacuteřskaacute inteligence kteraacute nesla stejně těžce jako

124

dělnictvo svůj osud vyděděnců Ta se uvědoměle zařadila do dělnickeacute revolučniacute fronty K niacute patřil i zakladatel ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně soudruh ing Jaroslav Štych Tento chudičkyacute věčně hladovyacute student byl tenkraacutet asistentem prof Zengera na technice Psal a přeshyklaacutedal astronomickeacute stati pro popularisačniacute časopisy Saacutem proletaacuteř přiklonil se se všiacute vroucnostiacute sveacuteho mlaacutediacute k dělnimiddotckeacutemu hnutiacute Heslo Věděniacute e moc - orgamisace je siacuteZa - jsme pak společně doplil1i[i - a proto věděniacute všem Samozřejmě prostřednictviacutem organisovaneacute popularisace

Jak je našim členům znaacutemo zahaacutejil s Štych svou popularisačniacute činshynost v r 1910 přednaacuteškami o Halleyově kometě jejihož přichodu vyshyužily buržoasniacute listy i katltYlickaacute ciacuterkev k planyacutem sensaciacutem ktereacute maacutelem způsobily paniku

Zaacutejem o astronomickeacute přednaacutešky už neochabl mezi lidem ani po odchodu komety naopak staacutele rostl Štych pořaacutedal pak celeacute cykly přednaacutešek v Praze a ve středniacutech Čechaacutech na českeacutem severu mezi horshyniacuteky daacutele pak mezi textilaacuteky sklaacuteři a průmyslovyacutem dělnictvem i na Brněnsku a Ostravsku V Praze doplňoval sveacute cykly přednaacutešek ještě takeacute kursy a praktikem na naacutevršiacutech pražskeacute periferie

A tehdy začal plaacutenovat z-aloženiacute astronomickeacute společnosti a prvniacute lidovoů hvězdaacuternu v Praze pro amateacuterv z nichž chtěl vychoVlat sociashylistickeacute popularisaacutetory A protože byl i na venkově velkyacute zaacutejem o kurshysy a praktika dal si Štych jako životniacute uacutekol proti reakci jako baiŠtu pokrokovyacutech vyacutebojů do každeacute obce buď lidovou hvězdaacuternu nebo poshyzorovatelnu a do každeacute rodiny hvězdaacuteřskyacute (JaZeloohled - třeba vlastniacute vyacuteroby Byl to věru na tu dobu smělyacute sen - ale souTodyacute se smělyacutemi sny o socialistickeacutem řaacutedu kteryacute odstraniacute přiacutečiny chudoby biacutedy a vaacutelek mezi naacuterody Pro ustaveniacute ČAS a zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Praze ziacuteskal Štych jak vědeckeacute kapacity - Dr F Nušla Dr J Svobodu J v Friče - tak řadu obětavyacutech přaacutetel z nichž sestaacuteval prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Mezi ně patřil i autor selenografickeacute mapy Karel Anděl a Josef Klepešta Je jisteacute že bez nadšeneacute praacutece Štychovyacutech spolupracovniacuteků by se mu jeho dHo stěžiacute podařilo

Vybudovaacuteniacute petřiacutenskeacute hvězdaacuterny nebylo snadneacute Ve Štychově archishyvu jsou doklady o jeho houževnateacutelTI uacutesiliacute s niacutemž musel překonaacutevat nepochopeniacute~ tupou lhostejnost ba i nepřaacutetelskyacute postoj a intriky Aby prospěl věci musel za tehdejšiacutech politickyacutech poměrů on komunista ustoupit do pozadiacute a veacutest celou akci neviděn Za obětaveacute a neuacutenavneacute spolupraacutece některyacutech členů spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS se konečně lidovaacute hvězdaacuterna stala skutečnostiacute Komunisteacute na radnici ziacuteskali ostatniacute poshykrokoveacute kolegy městskaacute rada pak propůjčila pro zřiacutezeniacute hvězdaacuterny domek č 205 na Petřiacuteně a věnovala na jeho adaptaci 200 000 Kč Zprvu byla zřiacutezena jen vyacutechodniacute kopUlle a nedočkaviacute členoveacute vyacuteboru konali svaacute prvniacute pozorovaacuteniacute na terase už v zimě 1927 Dne 24 června 1928 se konala slavnostniacute členskaacute schůze a hvězdaacuterna byla odevzdaacutena svyacutem

125

amateacuterskyacutem uacutečelům Zaacutehy pak byly zřiacutezeny i obě dalšiacute kopule a Lidoshyvaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně se stala střediskem popularisačniacute činnosti Tisiacutece naacutevštěvniacuteků do Toka proudily jejiacutemi kopulemi i přednaacuteškovou siacuteniacute Aktivniacutech členů Společnosti přibyacutevalo Zaacutesluhu o to měli spolushyzakladatcleacute ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny tvořiacuteciacute prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Sposhylečnosti někteřiacute z nich se stali proslulyacutemi odborniacuteky-amateacutery

Nebudu se zde zabyacutevat podrobnou historiiacute hvězdaacuterny jejiacutemi osudy za prvniacute republiky za okupaee a v květnovyacutech dnech kdy byla tak těžee poškozena Bylo o tom už mnohokraacutet psaacuteno v Řiacuteši hvězd i jinde Připomeňme jen že rozkvět Společnosti v lidoveacute demokracii staacutele

pokračuje že dnes už maacute ČAS 5 a půl tisiacutece členů nepočiacutetaje členy astronomickyacutech kroužků při zaacutevodniacutech klubech při osvětovyacutech beseshydaacutech a na školaacutech

A tak se stalo že dnešniacute hvězdaacuterna jejiacutež vznik jsme před 25 lety oslavovali jako triumf nad reakciacute už daacutevno nestačiacute Potřebujeme noshyvou lidovou hvězdaacuternu o pěti kopuliacutech tak jak to plaacutenoval illegaacutelniacute vyacutebor ČAS ještě ve stiacutenu nacistickeacute hrůzovlaacutedy Vždyť Praha se znovu staacutevaacute slavnou metropoliacute hvězdaacuteřů a jsou to takeacute astronomoveacute ze spřaacuteteshylenyacutech zemiacute kteřiacute obdivujiacute Petřiacuten jako jedinečneacute neocenitelneacute miacutesto pro stavbu noveacute hvězdaacuterny I naše republika a jejiacute lid ji potřebujiacute aby se stala doplňkem Instituce marxisticko-leninskeacute nauky a současně pomocnyacutem amateacuterskyacutem střediskem nejen pro uacutečely širokeacute popularishysace astronomie mezi lidem - ale takeacute pro spolupraacuteci s universitou a Astrononomickyacutem uacutestavem Majiacute se tu vychovaacutevat a_školit ammiddotateacuteři z pracujiacuteciacutech vrstev majiacute se konat astronomickaacute praktika pod vedeshyniacutem astronomů z povolaacuteniacute Řečnicky schopniacute amateacuteři budou školeni na ideologicky a politicky spolehliveacute popularisaacutetory astronomie Petřiacutenskaacute lidovaacute hvězdaacuterna maacute byacutet vzorem pro všechny ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Proto nikdy nebudou ani ČAS ani naše lidoveacute hvězdaacuterny a kroužky nebo odbočky Společnosti uzavřeny lidu jako tomu bylo v otrokaacuteřskeacutem starověku za feudalismu a kapitalismu Dveře našich odboček a kroužků zůstanou otevřeny všem kdo astroshynomii pěstujiacute i těm kdo sice nekonajiacute sami soustavnaacute pozorovaacuteniacute ale majiacute o ni zaacutejem se stanoviska dialektickeacuteho materialismu

A praacutevě proto že i dnešniacute petřiacutenskaacute hvězdaacuterna sloužiacute a bude sloužit lidu odstranili jsme z jejiacuteho naacutezvu jmeacuteno Štefaacutenikovo (Štefaacutenikova lidovaacute hvězdaacuterna) protože Štefaacutenik byl fašista obdivovatel aristoshykracie kteryacute lid podceňoval a byl nepřiacutetelem jeho revolučniacutech ciacutelů Učinili jsme to i na přaacuteniacute slovenskyacutech hvězdaacuteřů kteřiacute chtějiacute abychom se i my otevřeně a poctivě bez skrupuliacute vypořaacutedali s legendou o Šteshyfaacutenikovi což takeacute zaacutehy učiniacuteme

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna se stane pojiacutetkem mezi našimi vědci a ostatshyniacutem pracujiacuteciacutem naacuterodem Maacute tuto tradici už od sveacuteho založenIacute A že v niacute bude pokračovat to naacutem zaručuje naše Akademie věd v čele se

126

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

Č

VYŠLO V ČERVENCI 1953

Řiacutediacute

Dr HUB E R T S L O U K A

s členy redakčniacuteho kruhu

Dr J BOUŠKA Dr Z BOCHNiacuteČEK Dr

B ŠTERNBERK DOC Dr ZAacuteTOPEK

L LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute Dr V RUML

A HRUŠKA F MUSIL L ČERNY

Dr J DOLEJŠiacute Dr V GUTH Mjr K

HORKA Dr L MILDE J SAlDIL

K NOVAacuteK

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na dr Hushy

berta Slouku Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute

hvězdaacuterna nebo přiacutemo členům redakčniacuteho

kruhu

ŘiacuteŠE HVĚZD vychaacuteziacute desetkraacutet ročně

mimo červenec a srpen Dotazy obj ed shy

naacutevky a reklamace t ~ kajiacuteciacute se časop I su

vyřizuj e administrace Reklamace chyběshy

jiacuteciacutech č iacute se l se přijiacutemajiacute a vyřizujiacute do 15

každeacuteho měsiacutece Redakčniacute uzaacutevěrka čiacute sla

l kaž deacuteho měsiacutece Ruko1)isy se nevracejiacute

za odbornou spraacutevnost přiacutespěvku odpoviacutedaacute

a uto r K e všem piacutesemnyacutem dotazům při l ožshy

t e 21laacutemku n a odpověd

Ročniacute předplatneacute 24 Kčs

Cena čiacutesla 240 Kčs

Redakce Praha 12 Stalinova 3

tel 22-61-45

Administrace Praha IV-Petřiacuten

Lidovaacute hvězdaacuterna tel 463-05

Uacutečet SBCs Praha Č 878715

OBSAH

Co noveacuteho v astronomii a věshydaacutech přiacutebuznyacutech -- Luisa Lanshydovaacute-Štychovaacute Dvacet pět let lidoveacute hvězdaacuterny na PetřIacutelně shyOslava Milulaacuteše KQP~rniacuteka v Praze - F Kadavyacute Dvaeacuteet pět let lidoveacute hvězdaacuterny v Prashyze - Dr Otavskyacute Třicet pět let astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka - F Kadavyacute Naacuteš Kashyrel Novaacutek - V a J Erhart Řiditelnaacute oprava astigm atismu Cassegrainova dalekohledu

CODEPgtKAHHE

HOBOCTH B aCTpoHoM IHl II CMe)f shyHblX HayKax - Jl Jl3HJoBashylUTb(XOBa n Ba n UaTb IT5Tb JleT H aponHotl o6cepBaTopllH B n pa re - 03H3MeHoBaHlle n aliVl 71TH M KonepHll l(a B n p3re - CP Kashyn 3B bLH nB3DU3Tb n51Tb leT HashyponHotiacute o6ce pB3Top l~ll B Dpare - n-p O TaBcKlltiacute TpH LIuaTb TIHTb JreT aCTpoI-loMHLlecKoH neWreJIbl-lOshyCTH KapeJI a H OBaKa - CP KailashyHbItiacute Haru Kap eJI H OBaK - B 11 ]1 3prapT PerYJIl1pyeM oe llCshynpaBJlel-lHe aCTHrMaTH 3Ma TeJIeshy

CKona Ka crpel-la - C006ll1el-lHH CeKUHI1

CONTENTS

Astronomical News - L Lanshydovaacute-Š tychovaacute 25 YeaIs of the National Peoples Observatory in Prague - Commemorative Meeting in Tribute to Copershynicus in P rague - F Kadavyacute 25 Years of the National P eoples Observatory in Prague - Dr Otavskyacute 35 Years oť Astroshynomical Work of Karel Novaacutek - F Kadavyacute Our Karel Noshyvaacutek - V and J Erhart Adshyjustable Correction oť Astigshymatism of Cassegrain Reshyflectofs

CO NOVEacuteHO

v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Vyacutestava o Mikulaacuteši Koperniacutekovi otevřena v Praze V uacuteteryacute 23 června t r byla ve vyacutestavniacutech siacutenfch Ars-Melantrich v Praze na Vaacuteclavskeacutem naacuteměstiacute otevřena vyacutestava osvětlujiacuteciacute život a diacutelo velikeacuteho polskeacuteho hvězdaacuteře Mikulaacuteše KDperniacuteka zakladatele moderniacute astronomie a soushyčasně velikeacuteho revolucionaacuteře Vyacutestavu kterou uspořaacutedal ČeskDslDvenshyskyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru s ministerstvem školstviacute a osvěty a Vyacuteborem pro kulturniacute styky se zahraničiacutem zahaacutejila po uacutevodniacutem prDslovu předshysedkyně Vyacutestavniacute kDmise Dr Anny ŠlechtDveacute předsedkyně Čs vyacuteboru ohraacutenců miacuteru posl s Anežka Hodinovaacute-Spurnaacute Zdůraznila nesmiacuternyacute vyacuteznam KoperniacutekDva diacutela jiacutemž POloŽil jeden ze zaacutekladů pokrOkDveacute vědy Vysvětlila pak vyacuteznrum uspořaacutedaacuteniacute vyacutestavy kteraacute je součaacutestiacute velkeacute mezinaacuterodniacute kulturniacute akce k niacutež dala podnět SvětDvaacute rada miacuteru na sveacutem I zasedaacuteniacute ve Viacutedni v listDpadu 1951 Vyacutestava přispiacutevaacute k poshyznaacuteniacute slavneacuteho kulturniacuteho odkazu minulosti a ukazuje vyacuteznamnyacute UacutekoI vědy v boji za miacuter demokracii pokrDk a lidskeacute štěstiacute Vyacutestava bude otevřena až do 19 července a jako putovniacute navštiacuteviacute hlavniacute kulturniacute a pracovniacute střediska republiky Souběžněs niacute bude v nejbližšiacutech dnech podDbnaacute vyacutestava otevřena takeacute v Bratislavě

-Statistickeacute zpracovaacuteniacute galaktickyacutech hvězdokup provedl sovětskyacute hvězdaacuteř I M K o P Y lov na zaacutekladě studia 300 objektů jejichž inteshygraacutelniacute jasnDsti určil Zjistil takeacute kteryacute nejranějšiacute spektraacutelniacute typ se v těchto hvězdDkupaacutech vyskytuje J SDU to hvězdy spektraacutelniacuteho typudegaž A 6 prvniacute se vyskytujiacute pouze v nejjasnějšiacutech hvězdDkupaacutech

Elementy Jupiterova satelitu XII kteryacute byl objeven 29 zaacuteřiacute 1951 Nic h o I s o n em vypočiacutetal C u n n ing ham a obdržel tyto hodshynDty

Velkaacute poloosa draacutehy 01396 astron jednotek exeentricita draacutehy 01346 sklon draacutehy 147deg3 (retrDgradniacute pDhyb) doba oběhu 615 dniacute

Jupiterův měsiacutec XII naacuteležiacute společně s měsiacuteci VIII IX a XI ktereacute majiacute rDvněž retrDgradniacute pDhyb k druheacute skupině vnějšiacutech sedmi JupishyterDvyacutech měsiacuteců

Nova gagitarii 1953 Podle zpraacutevy DbservatDře TDnanzintla v Meshyxiku nalezl Dr HarD 10 uacutenDra 1953 dalšiacute nOVDU hvězdu v sDuhvězdiacute Střelce kteraacute maacute tuto pDlDhu

AR 18750 17 h 57 m 12 s Dek - 29deg 54 36

Ve spektru teacuteto nDvy se ukaacutezaly jasneacute H-alfa emisniacute čaacutery

_

Studium dvaceti podvojnyacutech galaxiiacute provedl Dr T L Page a z jejich předpoklaacutedanyacutech kruhovyacutech pohybů vypočiacutetal jejich hn10ty Tyto jsou ~hrUba 1010 až 1011 hmot Slunce

Hvězdnou velikost pZanety Urana měřil v obdobiacute 2--17 března 1953 F M Hol bor n a nalezl že koliacutesaacute v rozpětiacute 5m 36 až 5m 40 což je menšiacute než zpravidla udaacutevanaacute hodnota 5m 8 K pozorovaacuteniacute byl použit triedr 6 X 30 a dalekohled o průměru 43 mm a ohniskoveacute daacutelky 25 cm se zvětšeniacutem osmkraacutet

Triangulaci Mare 1mbria změřeniacutem 490 poloh vyacuteznačnyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů provedl Dr W G Arthur Posledniacute měřeniacute provedl Saundner pro 99 bodů

K01neta Mrkos-Honda jejiacutež objev jsme ohlaacutesili v Ř H 4 str 76 byla teacutehož dne kdy ji nalezl naacuteš hvězdaacuteř Mrkos objevena japonskyacutem astronomem Rondou z hvězdaacuterny Kurasiki kteryacute uvedl tyto soushyřadnice

sč a 1953 o 1953

1953 duben 12 19 h 20 rn 21 h 12 m 17deg

- ~~~ elementy t~~~Jgt~~ty podle Dr Kresaacuteka ze Sk~~~~~eacuteh~e-~ jsou tyto

T = průchod perihelem 1953 květen 2789 SČ ev = vzdaacutelenost vyacutest uzlu od perihela 88deg 54 Q = deacutelka vyacutest uzlu draacutehy 276 11

= sklon 84 28 q = vzdaacutelenost perihela v a j 09921

Dalšiacute polohu zjistil fotograficky Roger Web e r v Pařiacuteži

1953 Ll 1953 o 1953

duben 23 2 h 44 m 4 31deg 13

Odhadnutaacute hvězdnaacute velikost 8m

Zodiakaacutelniacute světlo zkoumal fotoelektrickyacutemi metodami Huruihata z tokijskeacute hvězdaacuteYacuteny Nalezl že intensita večerniacuteho zodiakfulruacuteho světla v letech 1945--49 se změnila souběžrnmiddotěs polohou komety Enokoovy Zdaacute se velmi pravděpodobneacute že přiacutečinou jasneacuteho zodia kaacutelniacuteho světla na jaře a na podziJm jsou meteoritickeacute čaacutestice roztroushyšeny ve velkeacutem pomiddotčtu podle draacutefuy teacuteto komety Bylo dokaacutezaacuteno že slunečniacute světlo rozptyacuteleneacute těmito čaacutesticemi je hlavniacutem zdrojem zodiakaacutelniacuteho světla Pozorrovaacuteniacute polarisace zodiakaacutelniacuteho světla poshytvndilo jeho llvedenyacute vztah k metooTitickyacutem čaacutesticiacutem Enckeovy koshymety Pozorovaacuteniacute byla vykonaacutema pomociacute fotoelektrkkyacutemiddotch caesiovyacutech a antimonovyacuteehčlaacutenků

122

DVACET PĚT LET LIDOVEacute HVEZDAacuteRNY NA PETŘiacuteNE

v souvislosti

s jubilejniacutemi oslavami diacutela Mikulaacuteše Koperniacuteka

LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Socialistickyacute raacutez popularisace astronomickyacutech poznatků byl neshydaacutevno zdůrazněn a nabyl na vyacuteznamu tou šťastnou shodou okolnostiacute že loňskeacute 35 vyacuteročiacute trvaacuteniacute ČAS jsme oslavili v jednom obdobiacute s oslavashymi 35 vyacuteročiacute Velkeacute řiacutejnoveacute revoluce A letošniacute oslava 25 vyacuteročiacute otevřeniacute našiacute prvniacute lidoveacute hvězdaacuterny připadaacute zase praacutevě do obdobiacute oslav 410 vyacuteročiacute prvniacuteho vydaacuteniacute Koperniacutekova životniacuteho diacutela ))0 poshyhybech těles nebeskyacutechu

Neboť tiacutemto diacutelem byla zahaacutejena velkaacute 1nyšlenkovaacute r evoluce) provaacutezejiacuteciacute revoluce sociaacutelniacute Jeho diacutelo je jednou z opor marxisticko-Ieninskeacute nauky Tiacutem že Koperniacutek dokaacutezal rotaci Zeshymě poklaacutedaneacute až dosud za nehybnou nejep zviklal viacuteru v starozaacutekonniacute legendy ale uvolnil cestu i k pochopeniacute pozdějšiacutech vyacutevojovyacutech theodiacute Proto se ve svyacutech diacutelech o Koperniacutekovi zmiňujiacute jak Marx a Engels tak i Lenin a Stalin Rovněž Gottwald už jaků mladyacute redaktor slovenskeacutehO komunistickeacuteho tisku navazoval sveacute kulturně politickeacute člaacutenky a uacutevashyhy na objevy Koperniacuteka i jeho bojovniacuteků Giordana Bruna Galilea Keplera i N ewtona jen aby učinil marxisticko-Ieninskůu nauku lidu dokonale srozumitelnůu a aby prohlůubil a zpevnil jeho socialistickeacute uvědoměniacute

Proto letošniacute Kůperniacutekovskyacute rok dodaacutevaacute jubileu petřiacutenskeacute Lidoveacute hvězdaacuterny tiacutem většiacutehO vyacuteznamu tiacutem ostřeji vynikaacute jejiacute historickaacute uacuteloha jako bašty pokrokovyacutech vyacutebojů proti nevědomosti tmaacuteřstviacute a falešnyacutem idealistickyacutem představaacutem o Vesmiru Zemi a životě ktereacute naacutem ještě zbyly z dob vlaacutedy kapitalismu a vatikaacutenskyacutech agentů V dřiacuteshyvějšiacutech dobaacutech nebyla astronomie lidu přiacutestupnaacute Ve starověku se jiacute zabyacutevali bud kněžiacute nebo -- v Řecku a v Řiacutemě - filosofůveacute v uzavřeshynyacutech kroužciacutech v zaacutetišiacute palaacutecovyacutech siacuteniacute a zahrad Mezi lidem byly kněshyžiacutemi šiacuteřeny lživeacute legendy a pověry

Ve středověku byla astronomie v zajetiacute klaacutešteru a spolu s astrůlogiiacute se stala moacutedůu šlechtickyacutech dvoru později pak i zbohatlyacutech měšťanů

V liberalistickeacutem uacutedůbiacute kapitalismu se sice začaly šiacuteřit aspoň zaacutekladniacute astronomickeacute poznatky ve školaacutech ale hvězdaacuterny zůstaacutevaly i nadaacutele lidu uzavřeny

Za eacutery imperialismu sloužiacute vyacutesledky astronomickyacutech baacutedaacuteniacute agreshysivniacutem plaacutenům těch kdož chtějiacute kořistit ve všech zemiacutech našiacute planety Lidu dopřaacute1 kapitalismus jen sensačnIacute podiacutevaneacute na nebeskeacute panoptishykum ve svyacutech vyacutedělečnyacutech atrakčniacutech podniciacutech - planetariiacutech Na rozdiacutel od planetaria IVloskevskeacuteho a StaHngradskeacuteho kteraacute sloužiacute

123

osvětovyacutem potřebaacutem sovětskeacuteho lidu planetaria v kapitalistickyacutech zemiacutech majiacute program ryze uacutenikovyacute Jsou žaacutedouciacute pouze sensačniacute poshyzlaacutetkem falešneacute poesie vyšňořeneacute vyacuteklady uacutenikoveacuteho raacutezu nejsou žaacuteshydouciacute vyacuteklady seriosniacute vědeckeacute burcufiacuteciacute posluchače a vedouciacute je k materiaJistickeacutemu vědeckeacutemu světoveacutemu naziacuteraacuteniacute na Vesmiacuter Zemi a smysl života

U naacutes před rokem 1928 nebyla ani jedinaacute lidovaacute hvězdaacuterna (neboť i pardubickaacute Krausova nebyla lidovou v našem smyslu i když se tak nazyacutevala) Vznik ČAS i hvězdaacuterny na Petřiacuteně souvisiacute se vznikem velshykeacuteho hnutiacute kulturniacuteho vedouciacuteho k socialistickeacutemu atheismu kteryacute byl průvodniacutem zjevem dělnickeacuteho hnutiacute To bylo organisovaacuteno ve všech průmyslově pokročilyacutech zemiacutech na zaacutekladě Marxovyacutech a Engelsovyacutech objevů vyacutevojovyacutech zaacutekonů lidskeacute společnosti

V Československu toto hnutiacute dosaacutehlo zvlaacutešť velkeacuteho rozmachu A naacutem kteřiacute jsme se ho zuacutečastnili bylo jasneacute že i nepoučenyacute lid se sice může uchopit moci ve staacutetě ale aby si tuto moc trvale udržel ve svyacutech rukou a dovedl spraacutevně a uacutespěšně vlaacutednout musiacute se politicky vzdělaacuteshyvat a socialisticky uvědomovat Tak se octlo v čele dělnickeacuteho hnutiacute heslo Věděniacute je moc - organisace ie siacutela Je samozřejmeacute že v popushylaacutemě vědeckyacutech vyacutekladech pro dělnictvo nemohli chybět astronomoveacute Koperniacutek Giordano Bruno Gali1ei Kepler a kromě nich biolog Darshywin kteřiacute se stali od počaacutetku dělnickeacuteho hnutiacute uctiacutevanyacutemi hrdiny věshydeckeacuteho pokroku Zaacutekladniacute vědomosti z astronomie geologie a bioshylogie se popularisovaly samozřejmě v materialistickeacute podobě jako součaacutest nauky Marxe-Engelse

Značneacute obtiacuteže byly ovšem s přiacuterodovědci kteřiacute na počaacutetku našeho stoletiacute neměli marxistickeacuteho vzdělaacuteniacute a omezovali se na objektivistickeacute vyliacutečeniacute poznanyacutech faktů Jejich filosofickeacute zaacutevěry byly sice atheisticshykeacute ale politicky nedomyšleneacute a nedůsledneacute Projevovalo se to i v poshyměru mnohyacutech vědců k tehdejšiacute řiacutemskeacute ciacuterkvi vedeneacute Vatikaacutenem bojovali proti niacute jen po straacutence ideologickeacute ale nepochopili jejiacute vyacuteznam politickyacute jako jednu z nejsilnějšiacutech kapitalistickyacutech velmociacute

Toto - a ještě mnoheacute jineacute okolnosti zvyšovaly naacutezoroveacute zmatky teacute doby zvlaacuteště takeacute mezi inteligenciacute

Marxovy a Engelsovy politickeacute a filosofickeacute zaacutevěry byly naproti tomu jasneacute přesneacute a přesvědčiveacute Proto byly buržoasii i ciacuterkvi neshybezpečneacute A tak buržoasniacute filosofoveacute - mezi ně patřil i T G Masashyryk - prohlašovali marxismus za překonanyacute a jeho studium za zbyshytečneacute

Tiacutem se stalo že mnoziacute akademicky vzdělaniacute občaneacute znali sice filososhyfickeacute směry všech věků a naacuterodů hraacuteli s nilni jako obratniacute žongleacuteři s taliacuteři ale nesměli se zabyacutevat naukou Marxe a Engelse aby neshypoškodili svůj prestiž a karieacuteru Jejich pojetiacute marxismu bylo neshyvědeckeacute uboze primitivniacute

Byla tu však proletaacuteřskaacute inteligence kteraacute nesla stejně těžce jako

124

dělnictvo svůj osud vyděděnců Ta se uvědoměle zařadila do dělnickeacute revolučniacute fronty K niacute patřil i zakladatel ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně soudruh ing Jaroslav Štych Tento chudičkyacute věčně hladovyacute student byl tenkraacutet asistentem prof Zengera na technice Psal a přeshyklaacutedal astronomickeacute stati pro popularisačniacute časopisy Saacutem proletaacuteř přiklonil se se všiacute vroucnostiacute sveacuteho mlaacutediacute k dělnimiddotckeacutemu hnutiacute Heslo Věděniacute e moc - orgamisace je siacuteZa - jsme pak společně doplil1i[i - a proto věděniacute všem Samozřejmě prostřednictviacutem organisovaneacute popularisace

Jak je našim členům znaacutemo zahaacutejil s Štych svou popularisačniacute činshynost v r 1910 přednaacuteškami o Halleyově kometě jejihož přichodu vyshyužily buržoasniacute listy i katltYlickaacute ciacuterkev k planyacutem sensaciacutem ktereacute maacutelem způsobily paniku

Zaacutejem o astronomickeacute přednaacutešky už neochabl mezi lidem ani po odchodu komety naopak staacutele rostl Štych pořaacutedal pak celeacute cykly přednaacutešek v Praze a ve středniacutech Čechaacutech na českeacutem severu mezi horshyniacuteky daacutele pak mezi textilaacuteky sklaacuteři a průmyslovyacutem dělnictvem i na Brněnsku a Ostravsku V Praze doplňoval sveacute cykly přednaacutešek ještě takeacute kursy a praktikem na naacutevršiacutech pražskeacute periferie

A tehdy začal plaacutenovat z-aloženiacute astronomickeacute společnosti a prvniacute lidovoů hvězdaacuternu v Praze pro amateacuterv z nichž chtěl vychoVlat sociashylistickeacute popularisaacutetory A protože byl i na venkově velkyacute zaacutejem o kurshysy a praktika dal si Štych jako životniacute uacutekol proti reakci jako baiŠtu pokrokovyacutech vyacutebojů do každeacute obce buď lidovou hvězdaacuternu nebo poshyzorovatelnu a do každeacute rodiny hvězdaacuteřskyacute (JaZeloohled - třeba vlastniacute vyacuteroby Byl to věru na tu dobu smělyacute sen - ale souTodyacute se smělyacutemi sny o socialistickeacutem řaacutedu kteryacute odstraniacute přiacutečiny chudoby biacutedy a vaacutelek mezi naacuterody Pro ustaveniacute ČAS a zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Praze ziacuteskal Štych jak vědeckeacute kapacity - Dr F Nušla Dr J Svobodu J v Friče - tak řadu obětavyacutech přaacutetel z nichž sestaacuteval prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Mezi ně patřil i autor selenografickeacute mapy Karel Anděl a Josef Klepešta Je jisteacute že bez nadšeneacute praacutece Štychovyacutech spolupracovniacuteků by se mu jeho dHo stěžiacute podařilo

Vybudovaacuteniacute petřiacutenskeacute hvězdaacuterny nebylo snadneacute Ve Štychově archishyvu jsou doklady o jeho houževnateacutelTI uacutesiliacute s niacutemž musel překonaacutevat nepochopeniacute~ tupou lhostejnost ba i nepřaacutetelskyacute postoj a intriky Aby prospěl věci musel za tehdejšiacutech politickyacutech poměrů on komunista ustoupit do pozadiacute a veacutest celou akci neviděn Za obětaveacute a neuacutenavneacute spolupraacutece některyacutech členů spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS se konečně lidovaacute hvězdaacuterna stala skutečnostiacute Komunisteacute na radnici ziacuteskali ostatniacute poshykrokoveacute kolegy městskaacute rada pak propůjčila pro zřiacutezeniacute hvězdaacuterny domek č 205 na Petřiacuteně a věnovala na jeho adaptaci 200 000 Kč Zprvu byla zřiacutezena jen vyacutechodniacute kopUlle a nedočkaviacute členoveacute vyacuteboru konali svaacute prvniacute pozorovaacuteniacute na terase už v zimě 1927 Dne 24 června 1928 se konala slavnostniacute členskaacute schůze a hvězdaacuterna byla odevzdaacutena svyacutem

125

amateacuterskyacutem uacutečelům Zaacutehy pak byly zřiacutezeny i obě dalšiacute kopule a Lidoshyvaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně se stala střediskem popularisačniacute činnosti Tisiacutece naacutevštěvniacuteků do Toka proudily jejiacutemi kopulemi i přednaacuteškovou siacuteniacute Aktivniacutech členů Společnosti přibyacutevalo Zaacutesluhu o to měli spolushyzakladatcleacute ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny tvořiacuteciacute prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Sposhylečnosti někteřiacute z nich se stali proslulyacutemi odborniacuteky-amateacutery

Nebudu se zde zabyacutevat podrobnou historiiacute hvězdaacuterny jejiacutemi osudy za prvniacute republiky za okupaee a v květnovyacutech dnech kdy byla tak těžee poškozena Bylo o tom už mnohokraacutet psaacuteno v Řiacuteši hvězd i jinde Připomeňme jen že rozkvět Společnosti v lidoveacute demokracii staacutele

pokračuje že dnes už maacute ČAS 5 a půl tisiacutece členů nepočiacutetaje členy astronomickyacutech kroužků při zaacutevodniacutech klubech při osvětovyacutech beseshydaacutech a na školaacutech

A tak se stalo že dnešniacute hvězdaacuterna jejiacutež vznik jsme před 25 lety oslavovali jako triumf nad reakciacute už daacutevno nestačiacute Potřebujeme noshyvou lidovou hvězdaacuternu o pěti kopuliacutech tak jak to plaacutenoval illegaacutelniacute vyacutebor ČAS ještě ve stiacutenu nacistickeacute hrůzovlaacutedy Vždyť Praha se znovu staacutevaacute slavnou metropoliacute hvězdaacuteřů a jsou to takeacute astronomoveacute ze spřaacuteteshylenyacutech zemiacute kteřiacute obdivujiacute Petřiacuten jako jedinečneacute neocenitelneacute miacutesto pro stavbu noveacute hvězdaacuterny I naše republika a jejiacute lid ji potřebujiacute aby se stala doplňkem Instituce marxisticko-leninskeacute nauky a současně pomocnyacutem amateacuterskyacutem střediskem nejen pro uacutečely širokeacute popularishysace astronomie mezi lidem - ale takeacute pro spolupraacuteci s universitou a Astrononomickyacutem uacutestavem Majiacute se tu vychovaacutevat a_školit ammiddotateacuteři z pracujiacuteciacutech vrstev majiacute se konat astronomickaacute praktika pod vedeshyniacutem astronomů z povolaacuteniacute Řečnicky schopniacute amateacuteři budou školeni na ideologicky a politicky spolehliveacute popularisaacutetory astronomie Petřiacutenskaacute lidovaacute hvězdaacuterna maacute byacutet vzorem pro všechny ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Proto nikdy nebudou ani ČAS ani naše lidoveacute hvězdaacuterny a kroužky nebo odbočky Společnosti uzavřeny lidu jako tomu bylo v otrokaacuteřskeacutem starověku za feudalismu a kapitalismu Dveře našich odboček a kroužků zůstanou otevřeny všem kdo astroshynomii pěstujiacute i těm kdo sice nekonajiacute sami soustavnaacute pozorovaacuteniacute ale majiacute o ni zaacutejem se stanoviska dialektickeacuteho materialismu

A praacutevě proto že i dnešniacute petřiacutenskaacute hvězdaacuterna sloužiacute a bude sloužit lidu odstranili jsme z jejiacuteho naacutezvu jmeacuteno Štefaacutenikovo (Štefaacutenikova lidovaacute hvězdaacuterna) protože Štefaacutenik byl fašista obdivovatel aristoshykracie kteryacute lid podceňoval a byl nepřiacutetelem jeho revolučniacutech ciacutelů Učinili jsme to i na přaacuteniacute slovenskyacutech hvězdaacuteřů kteřiacute chtějiacute abychom se i my otevřeně a poctivě bez skrupuliacute vypořaacutedali s legendou o Šteshyfaacutenikovi což takeacute zaacutehy učiniacuteme

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna se stane pojiacutetkem mezi našimi vědci a ostatshyniacutem pracujiacuteciacutem naacuterodem Maacute tuto tradici už od sveacuteho založenIacute A že v niacute bude pokračovat to naacutem zaručuje naše Akademie věd v čele se

126

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

CO NOVEacuteHO

v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Vyacutestava o Mikulaacuteši Koperniacutekovi otevřena v Praze V uacuteteryacute 23 června t r byla ve vyacutestavniacutech siacutenfch Ars-Melantrich v Praze na Vaacuteclavskeacutem naacuteměstiacute otevřena vyacutestava osvětlujiacuteciacute život a diacutelo velikeacuteho polskeacuteho hvězdaacuteře Mikulaacuteše KDperniacuteka zakladatele moderniacute astronomie a soushyčasně velikeacuteho revolucionaacuteře Vyacutestavu kterou uspořaacutedal ČeskDslDvenshyskyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru s ministerstvem školstviacute a osvěty a Vyacuteborem pro kulturniacute styky se zahraničiacutem zahaacutejila po uacutevodniacutem prDslovu předshysedkyně Vyacutestavniacute kDmise Dr Anny ŠlechtDveacute předsedkyně Čs vyacuteboru ohraacutenců miacuteru posl s Anežka Hodinovaacute-Spurnaacute Zdůraznila nesmiacuternyacute vyacuteznam KoperniacutekDva diacutela jiacutemž POloŽil jeden ze zaacutekladů pokrOkDveacute vědy Vysvětlila pak vyacuteznrum uspořaacutedaacuteniacute vyacutestavy kteraacute je součaacutestiacute velkeacute mezinaacuterodniacute kulturniacute akce k niacutež dala podnět SvětDvaacute rada miacuteru na sveacutem I zasedaacuteniacute ve Viacutedni v listDpadu 1951 Vyacutestava přispiacutevaacute k poshyznaacuteniacute slavneacuteho kulturniacuteho odkazu minulosti a ukazuje vyacuteznamnyacute UacutekoI vědy v boji za miacuter demokracii pokrDk a lidskeacute štěstiacute Vyacutestava bude otevřena až do 19 července a jako putovniacute navštiacuteviacute hlavniacute kulturniacute a pracovniacute střediska republiky Souběžněs niacute bude v nejbližšiacutech dnech podDbnaacute vyacutestava otevřena takeacute v Bratislavě

-Statistickeacute zpracovaacuteniacute galaktickyacutech hvězdokup provedl sovětskyacute hvězdaacuteř I M K o P Y lov na zaacutekladě studia 300 objektů jejichž inteshygraacutelniacute jasnDsti určil Zjistil takeacute kteryacute nejranějšiacute spektraacutelniacute typ se v těchto hvězdDkupaacutech vyskytuje J SDU to hvězdy spektraacutelniacuteho typudegaž A 6 prvniacute se vyskytujiacute pouze v nejjasnějšiacutech hvězdDkupaacutech

Elementy Jupiterova satelitu XII kteryacute byl objeven 29 zaacuteřiacute 1951 Nic h o I s o n em vypočiacutetal C u n n ing ham a obdržel tyto hodshynDty

Velkaacute poloosa draacutehy 01396 astron jednotek exeentricita draacutehy 01346 sklon draacutehy 147deg3 (retrDgradniacute pDhyb) doba oběhu 615 dniacute

Jupiterův měsiacutec XII naacuteležiacute společně s měsiacuteci VIII IX a XI ktereacute majiacute rDvněž retrDgradniacute pDhyb k druheacute skupině vnějšiacutech sedmi JupishyterDvyacutech měsiacuteců

Nova gagitarii 1953 Podle zpraacutevy DbservatDře TDnanzintla v Meshyxiku nalezl Dr HarD 10 uacutenDra 1953 dalšiacute nOVDU hvězdu v sDuhvězdiacute Střelce kteraacute maacute tuto pDlDhu

AR 18750 17 h 57 m 12 s Dek - 29deg 54 36

Ve spektru teacuteto nDvy se ukaacutezaly jasneacute H-alfa emisniacute čaacutery

_

Studium dvaceti podvojnyacutech galaxiiacute provedl Dr T L Page a z jejich předpoklaacutedanyacutech kruhovyacutech pohybů vypočiacutetal jejich hn10ty Tyto jsou ~hrUba 1010 až 1011 hmot Slunce

Hvězdnou velikost pZanety Urana měřil v obdobiacute 2--17 března 1953 F M Hol bor n a nalezl že koliacutesaacute v rozpětiacute 5m 36 až 5m 40 což je menšiacute než zpravidla udaacutevanaacute hodnota 5m 8 K pozorovaacuteniacute byl použit triedr 6 X 30 a dalekohled o průměru 43 mm a ohniskoveacute daacutelky 25 cm se zvětšeniacutem osmkraacutet

Triangulaci Mare 1mbria změřeniacutem 490 poloh vyacuteznačnyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů provedl Dr W G Arthur Posledniacute měřeniacute provedl Saundner pro 99 bodů

K01neta Mrkos-Honda jejiacutež objev jsme ohlaacutesili v Ř H 4 str 76 byla teacutehož dne kdy ji nalezl naacuteš hvězdaacuteř Mrkos objevena japonskyacutem astronomem Rondou z hvězdaacuterny Kurasiki kteryacute uvedl tyto soushyřadnice

sč a 1953 o 1953

1953 duben 12 19 h 20 rn 21 h 12 m 17deg

- ~~~ elementy t~~~Jgt~~ty podle Dr Kresaacuteka ze Sk~~~~~eacuteh~e-~ jsou tyto

T = průchod perihelem 1953 květen 2789 SČ ev = vzdaacutelenost vyacutest uzlu od perihela 88deg 54 Q = deacutelka vyacutest uzlu draacutehy 276 11

= sklon 84 28 q = vzdaacutelenost perihela v a j 09921

Dalšiacute polohu zjistil fotograficky Roger Web e r v Pařiacuteži

1953 Ll 1953 o 1953

duben 23 2 h 44 m 4 31deg 13

Odhadnutaacute hvězdnaacute velikost 8m

Zodiakaacutelniacute světlo zkoumal fotoelektrickyacutemi metodami Huruihata z tokijskeacute hvězdaacuteYacuteny Nalezl že intensita večerniacuteho zodiakfulruacuteho světla v letech 1945--49 se změnila souběžrnmiddotěs polohou komety Enokoovy Zdaacute se velmi pravděpodobneacute že přiacutečinou jasneacuteho zodia kaacutelniacuteho světla na jaře a na podziJm jsou meteoritickeacute čaacutestice roztroushyšeny ve velkeacutem pomiddotčtu podle draacutefuy teacuteto komety Bylo dokaacutezaacuteno že slunečniacute světlo rozptyacuteleneacute těmito čaacutesticemi je hlavniacutem zdrojem zodiakaacutelniacuteho světla Pozorrovaacuteniacute polarisace zodiakaacutelniacuteho světla poshytvndilo jeho llvedenyacute vztah k metooTitickyacutem čaacutesticiacutem Enckeovy koshymety Pozorovaacuteniacute byla vykonaacutema pomociacute fotoelektrkkyacutemiddotch caesiovyacutech a antimonovyacuteehčlaacutenků

122

DVACET PĚT LET LIDOVEacute HVEZDAacuteRNY NA PETŘiacuteNE

v souvislosti

s jubilejniacutemi oslavami diacutela Mikulaacuteše Koperniacuteka

LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Socialistickyacute raacutez popularisace astronomickyacutech poznatků byl neshydaacutevno zdůrazněn a nabyl na vyacuteznamu tou šťastnou shodou okolnostiacute že loňskeacute 35 vyacuteročiacute trvaacuteniacute ČAS jsme oslavili v jednom obdobiacute s oslavashymi 35 vyacuteročiacute Velkeacute řiacutejnoveacute revoluce A letošniacute oslava 25 vyacuteročiacute otevřeniacute našiacute prvniacute lidoveacute hvězdaacuterny připadaacute zase praacutevě do obdobiacute oslav 410 vyacuteročiacute prvniacuteho vydaacuteniacute Koperniacutekova životniacuteho diacutela ))0 poshyhybech těles nebeskyacutechu

Neboť tiacutemto diacutelem byla zahaacutejena velkaacute 1nyšlenkovaacute r evoluce) provaacutezejiacuteciacute revoluce sociaacutelniacute Jeho diacutelo je jednou z opor marxisticko-Ieninskeacute nauky Tiacutem že Koperniacutek dokaacutezal rotaci Zeshymě poklaacutedaneacute až dosud za nehybnou nejep zviklal viacuteru v starozaacutekonniacute legendy ale uvolnil cestu i k pochopeniacute pozdějšiacutech vyacutevojovyacutech theodiacute Proto se ve svyacutech diacutelech o Koperniacutekovi zmiňujiacute jak Marx a Engels tak i Lenin a Stalin Rovněž Gottwald už jaků mladyacute redaktor slovenskeacutehO komunistickeacuteho tisku navazoval sveacute kulturně politickeacute člaacutenky a uacutevashyhy na objevy Koperniacuteka i jeho bojovniacuteků Giordana Bruna Galilea Keplera i N ewtona jen aby učinil marxisticko-Ieninskůu nauku lidu dokonale srozumitelnůu a aby prohlůubil a zpevnil jeho socialistickeacute uvědoměniacute

Proto letošniacute Kůperniacutekovskyacute rok dodaacutevaacute jubileu petřiacutenskeacute Lidoveacute hvězdaacuterny tiacutem většiacutehO vyacuteznamu tiacutem ostřeji vynikaacute jejiacute historickaacute uacuteloha jako bašty pokrokovyacutech vyacutebojů proti nevědomosti tmaacuteřstviacute a falešnyacutem idealistickyacutem představaacutem o Vesmiru Zemi a životě ktereacute naacutem ještě zbyly z dob vlaacutedy kapitalismu a vatikaacutenskyacutech agentů V dřiacuteshyvějšiacutech dobaacutech nebyla astronomie lidu přiacutestupnaacute Ve starověku se jiacute zabyacutevali bud kněžiacute nebo -- v Řecku a v Řiacutemě - filosofůveacute v uzavřeshynyacutech kroužciacutech v zaacutetišiacute palaacutecovyacutech siacuteniacute a zahrad Mezi lidem byly kněshyžiacutemi šiacuteřeny lživeacute legendy a pověry

Ve středověku byla astronomie v zajetiacute klaacutešteru a spolu s astrůlogiiacute se stala moacutedůu šlechtickyacutech dvoru později pak i zbohatlyacutech měšťanů

V liberalistickeacutem uacutedůbiacute kapitalismu se sice začaly šiacuteřit aspoň zaacutekladniacute astronomickeacute poznatky ve školaacutech ale hvězdaacuterny zůstaacutevaly i nadaacutele lidu uzavřeny

Za eacutery imperialismu sloužiacute vyacutesledky astronomickyacutech baacutedaacuteniacute agreshysivniacutem plaacutenům těch kdož chtějiacute kořistit ve všech zemiacutech našiacute planety Lidu dopřaacute1 kapitalismus jen sensačnIacute podiacutevaneacute na nebeskeacute panoptishykum ve svyacutech vyacutedělečnyacutech atrakčniacutech podniciacutech - planetariiacutech Na rozdiacutel od planetaria IVloskevskeacuteho a StaHngradskeacuteho kteraacute sloužiacute

123

osvětovyacutem potřebaacutem sovětskeacuteho lidu planetaria v kapitalistickyacutech zemiacutech majiacute program ryze uacutenikovyacute Jsou žaacutedouciacute pouze sensačniacute poshyzlaacutetkem falešneacute poesie vyšňořeneacute vyacuteklady uacutenikoveacuteho raacutezu nejsou žaacuteshydouciacute vyacuteklady seriosniacute vědeckeacute burcufiacuteciacute posluchače a vedouciacute je k materiaJistickeacutemu vědeckeacutemu světoveacutemu naziacuteraacuteniacute na Vesmiacuter Zemi a smysl života

U naacutes před rokem 1928 nebyla ani jedinaacute lidovaacute hvězdaacuterna (neboť i pardubickaacute Krausova nebyla lidovou v našem smyslu i když se tak nazyacutevala) Vznik ČAS i hvězdaacuterny na Petřiacuteně souvisiacute se vznikem velshykeacuteho hnutiacute kulturniacuteho vedouciacuteho k socialistickeacutemu atheismu kteryacute byl průvodniacutem zjevem dělnickeacuteho hnutiacute To bylo organisovaacuteno ve všech průmyslově pokročilyacutech zemiacutech na zaacutekladě Marxovyacutech a Engelsovyacutech objevů vyacutevojovyacutech zaacutekonů lidskeacute společnosti

V Československu toto hnutiacute dosaacutehlo zvlaacutešť velkeacuteho rozmachu A naacutem kteřiacute jsme se ho zuacutečastnili bylo jasneacute že i nepoučenyacute lid se sice může uchopit moci ve staacutetě ale aby si tuto moc trvale udržel ve svyacutech rukou a dovedl spraacutevně a uacutespěšně vlaacutednout musiacute se politicky vzdělaacuteshyvat a socialisticky uvědomovat Tak se octlo v čele dělnickeacuteho hnutiacute heslo Věděniacute je moc - organisace ie siacutela Je samozřejmeacute že v popushylaacutemě vědeckyacutech vyacutekladech pro dělnictvo nemohli chybět astronomoveacute Koperniacutek Giordano Bruno Gali1ei Kepler a kromě nich biolog Darshywin kteřiacute se stali od počaacutetku dělnickeacuteho hnutiacute uctiacutevanyacutemi hrdiny věshydeckeacuteho pokroku Zaacutekladniacute vědomosti z astronomie geologie a bioshylogie se popularisovaly samozřejmě v materialistickeacute podobě jako součaacutest nauky Marxe-Engelse

Značneacute obtiacuteže byly ovšem s přiacuterodovědci kteřiacute na počaacutetku našeho stoletiacute neměli marxistickeacuteho vzdělaacuteniacute a omezovali se na objektivistickeacute vyliacutečeniacute poznanyacutech faktů Jejich filosofickeacute zaacutevěry byly sice atheisticshykeacute ale politicky nedomyšleneacute a nedůsledneacute Projevovalo se to i v poshyměru mnohyacutech vědců k tehdejšiacute řiacutemskeacute ciacuterkvi vedeneacute Vatikaacutenem bojovali proti niacute jen po straacutence ideologickeacute ale nepochopili jejiacute vyacuteznam politickyacute jako jednu z nejsilnějšiacutech kapitalistickyacutech velmociacute

Toto - a ještě mnoheacute jineacute okolnosti zvyšovaly naacutezoroveacute zmatky teacute doby zvlaacuteště takeacute mezi inteligenciacute

Marxovy a Engelsovy politickeacute a filosofickeacute zaacutevěry byly naproti tomu jasneacute přesneacute a přesvědčiveacute Proto byly buržoasii i ciacuterkvi neshybezpečneacute A tak buržoasniacute filosofoveacute - mezi ně patřil i T G Masashyryk - prohlašovali marxismus za překonanyacute a jeho studium za zbyshytečneacute

Tiacutem se stalo že mnoziacute akademicky vzdělaniacute občaneacute znali sice filososhyfickeacute směry všech věků a naacuterodů hraacuteli s nilni jako obratniacute žongleacuteři s taliacuteři ale nesměli se zabyacutevat naukou Marxe a Engelse aby neshypoškodili svůj prestiž a karieacuteru Jejich pojetiacute marxismu bylo neshyvědeckeacute uboze primitivniacute

Byla tu však proletaacuteřskaacute inteligence kteraacute nesla stejně těžce jako

124

dělnictvo svůj osud vyděděnců Ta se uvědoměle zařadila do dělnickeacute revolučniacute fronty K niacute patřil i zakladatel ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně soudruh ing Jaroslav Štych Tento chudičkyacute věčně hladovyacute student byl tenkraacutet asistentem prof Zengera na technice Psal a přeshyklaacutedal astronomickeacute stati pro popularisačniacute časopisy Saacutem proletaacuteř přiklonil se se všiacute vroucnostiacute sveacuteho mlaacutediacute k dělnimiddotckeacutemu hnutiacute Heslo Věděniacute e moc - orgamisace je siacuteZa - jsme pak společně doplil1i[i - a proto věděniacute všem Samozřejmě prostřednictviacutem organisovaneacute popularisace

Jak je našim členům znaacutemo zahaacutejil s Štych svou popularisačniacute činshynost v r 1910 přednaacuteškami o Halleyově kometě jejihož přichodu vyshyužily buržoasniacute listy i katltYlickaacute ciacuterkev k planyacutem sensaciacutem ktereacute maacutelem způsobily paniku

Zaacutejem o astronomickeacute přednaacutešky už neochabl mezi lidem ani po odchodu komety naopak staacutele rostl Štych pořaacutedal pak celeacute cykly přednaacutešek v Praze a ve středniacutech Čechaacutech na českeacutem severu mezi horshyniacuteky daacutele pak mezi textilaacuteky sklaacuteři a průmyslovyacutem dělnictvem i na Brněnsku a Ostravsku V Praze doplňoval sveacute cykly přednaacutešek ještě takeacute kursy a praktikem na naacutevršiacutech pražskeacute periferie

A tehdy začal plaacutenovat z-aloženiacute astronomickeacute společnosti a prvniacute lidovoů hvězdaacuternu v Praze pro amateacuterv z nichž chtěl vychoVlat sociashylistickeacute popularisaacutetory A protože byl i na venkově velkyacute zaacutejem o kurshysy a praktika dal si Štych jako životniacute uacutekol proti reakci jako baiŠtu pokrokovyacutech vyacutebojů do každeacute obce buď lidovou hvězdaacuternu nebo poshyzorovatelnu a do každeacute rodiny hvězdaacuteřskyacute (JaZeloohled - třeba vlastniacute vyacuteroby Byl to věru na tu dobu smělyacute sen - ale souTodyacute se smělyacutemi sny o socialistickeacutem řaacutedu kteryacute odstraniacute přiacutečiny chudoby biacutedy a vaacutelek mezi naacuterody Pro ustaveniacute ČAS a zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Praze ziacuteskal Štych jak vědeckeacute kapacity - Dr F Nušla Dr J Svobodu J v Friče - tak řadu obětavyacutech přaacutetel z nichž sestaacuteval prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Mezi ně patřil i autor selenografickeacute mapy Karel Anděl a Josef Klepešta Je jisteacute že bez nadšeneacute praacutece Štychovyacutech spolupracovniacuteků by se mu jeho dHo stěžiacute podařilo

Vybudovaacuteniacute petřiacutenskeacute hvězdaacuterny nebylo snadneacute Ve Štychově archishyvu jsou doklady o jeho houževnateacutelTI uacutesiliacute s niacutemž musel překonaacutevat nepochopeniacute~ tupou lhostejnost ba i nepřaacutetelskyacute postoj a intriky Aby prospěl věci musel za tehdejšiacutech politickyacutech poměrů on komunista ustoupit do pozadiacute a veacutest celou akci neviděn Za obětaveacute a neuacutenavneacute spolupraacutece některyacutech členů spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS se konečně lidovaacute hvězdaacuterna stala skutečnostiacute Komunisteacute na radnici ziacuteskali ostatniacute poshykrokoveacute kolegy městskaacute rada pak propůjčila pro zřiacutezeniacute hvězdaacuterny domek č 205 na Petřiacuteně a věnovala na jeho adaptaci 200 000 Kč Zprvu byla zřiacutezena jen vyacutechodniacute kopUlle a nedočkaviacute členoveacute vyacuteboru konali svaacute prvniacute pozorovaacuteniacute na terase už v zimě 1927 Dne 24 června 1928 se konala slavnostniacute členskaacute schůze a hvězdaacuterna byla odevzdaacutena svyacutem

125

amateacuterskyacutem uacutečelům Zaacutehy pak byly zřiacutezeny i obě dalšiacute kopule a Lidoshyvaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně se stala střediskem popularisačniacute činnosti Tisiacutece naacutevštěvniacuteků do Toka proudily jejiacutemi kopulemi i přednaacuteškovou siacuteniacute Aktivniacutech členů Společnosti přibyacutevalo Zaacutesluhu o to měli spolushyzakladatcleacute ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny tvořiacuteciacute prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Sposhylečnosti někteřiacute z nich se stali proslulyacutemi odborniacuteky-amateacutery

Nebudu se zde zabyacutevat podrobnou historiiacute hvězdaacuterny jejiacutemi osudy za prvniacute republiky za okupaee a v květnovyacutech dnech kdy byla tak těžee poškozena Bylo o tom už mnohokraacutet psaacuteno v Řiacuteši hvězd i jinde Připomeňme jen že rozkvět Společnosti v lidoveacute demokracii staacutele

pokračuje že dnes už maacute ČAS 5 a půl tisiacutece členů nepočiacutetaje členy astronomickyacutech kroužků při zaacutevodniacutech klubech při osvětovyacutech beseshydaacutech a na školaacutech

A tak se stalo že dnešniacute hvězdaacuterna jejiacutež vznik jsme před 25 lety oslavovali jako triumf nad reakciacute už daacutevno nestačiacute Potřebujeme noshyvou lidovou hvězdaacuternu o pěti kopuliacutech tak jak to plaacutenoval illegaacutelniacute vyacutebor ČAS ještě ve stiacutenu nacistickeacute hrůzovlaacutedy Vždyť Praha se znovu staacutevaacute slavnou metropoliacute hvězdaacuteřů a jsou to takeacute astronomoveacute ze spřaacuteteshylenyacutech zemiacute kteřiacute obdivujiacute Petřiacuten jako jedinečneacute neocenitelneacute miacutesto pro stavbu noveacute hvězdaacuterny I naše republika a jejiacute lid ji potřebujiacute aby se stala doplňkem Instituce marxisticko-leninskeacute nauky a současně pomocnyacutem amateacuterskyacutem střediskem nejen pro uacutečely širokeacute popularishysace astronomie mezi lidem - ale takeacute pro spolupraacuteci s universitou a Astrononomickyacutem uacutestavem Majiacute se tu vychovaacutevat a_školit ammiddotateacuteři z pracujiacuteciacutech vrstev majiacute se konat astronomickaacute praktika pod vedeshyniacutem astronomů z povolaacuteniacute Řečnicky schopniacute amateacuteři budou školeni na ideologicky a politicky spolehliveacute popularisaacutetory astronomie Petřiacutenskaacute lidovaacute hvězdaacuterna maacute byacutet vzorem pro všechny ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Proto nikdy nebudou ani ČAS ani naše lidoveacute hvězdaacuterny a kroužky nebo odbočky Společnosti uzavřeny lidu jako tomu bylo v otrokaacuteřskeacutem starověku za feudalismu a kapitalismu Dveře našich odboček a kroužků zůstanou otevřeny všem kdo astroshynomii pěstujiacute i těm kdo sice nekonajiacute sami soustavnaacute pozorovaacuteniacute ale majiacute o ni zaacutejem se stanoviska dialektickeacuteho materialismu

A praacutevě proto že i dnešniacute petřiacutenskaacute hvězdaacuterna sloužiacute a bude sloužit lidu odstranili jsme z jejiacuteho naacutezvu jmeacuteno Štefaacutenikovo (Štefaacutenikova lidovaacute hvězdaacuterna) protože Štefaacutenik byl fašista obdivovatel aristoshykracie kteryacute lid podceňoval a byl nepřiacutetelem jeho revolučniacutech ciacutelů Učinili jsme to i na přaacuteniacute slovenskyacutech hvězdaacuteřů kteřiacute chtějiacute abychom se i my otevřeně a poctivě bez skrupuliacute vypořaacutedali s legendou o Šteshyfaacutenikovi což takeacute zaacutehy učiniacuteme

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna se stane pojiacutetkem mezi našimi vědci a ostatshyniacutem pracujiacuteciacutem naacuterodem Maacute tuto tradici už od sveacuteho založenIacute A že v niacute bude pokračovat to naacutem zaručuje naše Akademie věd v čele se

126

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

_

Studium dvaceti podvojnyacutech galaxiiacute provedl Dr T L Page a z jejich předpoklaacutedanyacutech kruhovyacutech pohybů vypočiacutetal jejich hn10ty Tyto jsou ~hrUba 1010 až 1011 hmot Slunce

Hvězdnou velikost pZanety Urana měřil v obdobiacute 2--17 března 1953 F M Hol bor n a nalezl že koliacutesaacute v rozpětiacute 5m 36 až 5m 40 což je menšiacute než zpravidla udaacutevanaacute hodnota 5m 8 K pozorovaacuteniacute byl použit triedr 6 X 30 a dalekohled o průměru 43 mm a ohniskoveacute daacutelky 25 cm se zvětšeniacutem osmkraacutet

Triangulaci Mare 1mbria změřeniacutem 490 poloh vyacuteznačnyacutech měsiacutečniacutech uacutetvarů provedl Dr W G Arthur Posledniacute měřeniacute provedl Saundner pro 99 bodů

K01neta Mrkos-Honda jejiacutež objev jsme ohlaacutesili v Ř H 4 str 76 byla teacutehož dne kdy ji nalezl naacuteš hvězdaacuteř Mrkos objevena japonskyacutem astronomem Rondou z hvězdaacuterny Kurasiki kteryacute uvedl tyto soushyřadnice

sč a 1953 o 1953

1953 duben 12 19 h 20 rn 21 h 12 m 17deg

- ~~~ elementy t~~~Jgt~~ty podle Dr Kresaacuteka ze Sk~~~~~eacuteh~e-~ jsou tyto

T = průchod perihelem 1953 květen 2789 SČ ev = vzdaacutelenost vyacutest uzlu od perihela 88deg 54 Q = deacutelka vyacutest uzlu draacutehy 276 11

= sklon 84 28 q = vzdaacutelenost perihela v a j 09921

Dalšiacute polohu zjistil fotograficky Roger Web e r v Pařiacuteži

1953 Ll 1953 o 1953

duben 23 2 h 44 m 4 31deg 13

Odhadnutaacute hvězdnaacute velikost 8m

Zodiakaacutelniacute světlo zkoumal fotoelektrickyacutemi metodami Huruihata z tokijskeacute hvězdaacuteYacuteny Nalezl že intensita večerniacuteho zodiakfulruacuteho světla v letech 1945--49 se změnila souběžrnmiddotěs polohou komety Enokoovy Zdaacute se velmi pravděpodobneacute že přiacutečinou jasneacuteho zodia kaacutelniacuteho světla na jaře a na podziJm jsou meteoritickeacute čaacutestice roztroushyšeny ve velkeacutem pomiddotčtu podle draacutefuy teacuteto komety Bylo dokaacutezaacuteno že slunečniacute světlo rozptyacuteleneacute těmito čaacutesticemi je hlavniacutem zdrojem zodiakaacutelniacuteho světla Pozorrovaacuteniacute polarisace zodiakaacutelniacuteho světla poshytvndilo jeho llvedenyacute vztah k metooTitickyacutem čaacutesticiacutem Enckeovy koshymety Pozorovaacuteniacute byla vykonaacutema pomociacute fotoelektrkkyacutemiddotch caesiovyacutech a antimonovyacuteehčlaacutenků

122

DVACET PĚT LET LIDOVEacute HVEZDAacuteRNY NA PETŘiacuteNE

v souvislosti

s jubilejniacutemi oslavami diacutela Mikulaacuteše Koperniacuteka

LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Socialistickyacute raacutez popularisace astronomickyacutech poznatků byl neshydaacutevno zdůrazněn a nabyl na vyacuteznamu tou šťastnou shodou okolnostiacute že loňskeacute 35 vyacuteročiacute trvaacuteniacute ČAS jsme oslavili v jednom obdobiacute s oslavashymi 35 vyacuteročiacute Velkeacute řiacutejnoveacute revoluce A letošniacute oslava 25 vyacuteročiacute otevřeniacute našiacute prvniacute lidoveacute hvězdaacuterny připadaacute zase praacutevě do obdobiacute oslav 410 vyacuteročiacute prvniacuteho vydaacuteniacute Koperniacutekova životniacuteho diacutela ))0 poshyhybech těles nebeskyacutechu

Neboť tiacutemto diacutelem byla zahaacutejena velkaacute 1nyšlenkovaacute r evoluce) provaacutezejiacuteciacute revoluce sociaacutelniacute Jeho diacutelo je jednou z opor marxisticko-Ieninskeacute nauky Tiacutem že Koperniacutek dokaacutezal rotaci Zeshymě poklaacutedaneacute až dosud za nehybnou nejep zviklal viacuteru v starozaacutekonniacute legendy ale uvolnil cestu i k pochopeniacute pozdějšiacutech vyacutevojovyacutech theodiacute Proto se ve svyacutech diacutelech o Koperniacutekovi zmiňujiacute jak Marx a Engels tak i Lenin a Stalin Rovněž Gottwald už jaků mladyacute redaktor slovenskeacutehO komunistickeacuteho tisku navazoval sveacute kulturně politickeacute člaacutenky a uacutevashyhy na objevy Koperniacuteka i jeho bojovniacuteků Giordana Bruna Galilea Keplera i N ewtona jen aby učinil marxisticko-Ieninskůu nauku lidu dokonale srozumitelnůu a aby prohlůubil a zpevnil jeho socialistickeacute uvědoměniacute

Proto letošniacute Kůperniacutekovskyacute rok dodaacutevaacute jubileu petřiacutenskeacute Lidoveacute hvězdaacuterny tiacutem většiacutehO vyacuteznamu tiacutem ostřeji vynikaacute jejiacute historickaacute uacuteloha jako bašty pokrokovyacutech vyacutebojů proti nevědomosti tmaacuteřstviacute a falešnyacutem idealistickyacutem představaacutem o Vesmiru Zemi a životě ktereacute naacutem ještě zbyly z dob vlaacutedy kapitalismu a vatikaacutenskyacutech agentů V dřiacuteshyvějšiacutech dobaacutech nebyla astronomie lidu přiacutestupnaacute Ve starověku se jiacute zabyacutevali bud kněžiacute nebo -- v Řecku a v Řiacutemě - filosofůveacute v uzavřeshynyacutech kroužciacutech v zaacutetišiacute palaacutecovyacutech siacuteniacute a zahrad Mezi lidem byly kněshyžiacutemi šiacuteřeny lživeacute legendy a pověry

Ve středověku byla astronomie v zajetiacute klaacutešteru a spolu s astrůlogiiacute se stala moacutedůu šlechtickyacutech dvoru později pak i zbohatlyacutech měšťanů

V liberalistickeacutem uacutedůbiacute kapitalismu se sice začaly šiacuteřit aspoň zaacutekladniacute astronomickeacute poznatky ve školaacutech ale hvězdaacuterny zůstaacutevaly i nadaacutele lidu uzavřeny

Za eacutery imperialismu sloužiacute vyacutesledky astronomickyacutech baacutedaacuteniacute agreshysivniacutem plaacutenům těch kdož chtějiacute kořistit ve všech zemiacutech našiacute planety Lidu dopřaacute1 kapitalismus jen sensačnIacute podiacutevaneacute na nebeskeacute panoptishykum ve svyacutech vyacutedělečnyacutech atrakčniacutech podniciacutech - planetariiacutech Na rozdiacutel od planetaria IVloskevskeacuteho a StaHngradskeacuteho kteraacute sloužiacute

123

osvětovyacutem potřebaacutem sovětskeacuteho lidu planetaria v kapitalistickyacutech zemiacutech majiacute program ryze uacutenikovyacute Jsou žaacutedouciacute pouze sensačniacute poshyzlaacutetkem falešneacute poesie vyšňořeneacute vyacuteklady uacutenikoveacuteho raacutezu nejsou žaacuteshydouciacute vyacuteklady seriosniacute vědeckeacute burcufiacuteciacute posluchače a vedouciacute je k materiaJistickeacutemu vědeckeacutemu světoveacutemu naziacuteraacuteniacute na Vesmiacuter Zemi a smysl života

U naacutes před rokem 1928 nebyla ani jedinaacute lidovaacute hvězdaacuterna (neboť i pardubickaacute Krausova nebyla lidovou v našem smyslu i když se tak nazyacutevala) Vznik ČAS i hvězdaacuterny na Petřiacuteně souvisiacute se vznikem velshykeacuteho hnutiacute kulturniacuteho vedouciacuteho k socialistickeacutemu atheismu kteryacute byl průvodniacutem zjevem dělnickeacuteho hnutiacute To bylo organisovaacuteno ve všech průmyslově pokročilyacutech zemiacutech na zaacutekladě Marxovyacutech a Engelsovyacutech objevů vyacutevojovyacutech zaacutekonů lidskeacute společnosti

V Československu toto hnutiacute dosaacutehlo zvlaacutešť velkeacuteho rozmachu A naacutem kteřiacute jsme se ho zuacutečastnili bylo jasneacute že i nepoučenyacute lid se sice může uchopit moci ve staacutetě ale aby si tuto moc trvale udržel ve svyacutech rukou a dovedl spraacutevně a uacutespěšně vlaacutednout musiacute se politicky vzdělaacuteshyvat a socialisticky uvědomovat Tak se octlo v čele dělnickeacuteho hnutiacute heslo Věděniacute je moc - organisace ie siacutela Je samozřejmeacute že v popushylaacutemě vědeckyacutech vyacutekladech pro dělnictvo nemohli chybět astronomoveacute Koperniacutek Giordano Bruno Gali1ei Kepler a kromě nich biolog Darshywin kteřiacute se stali od počaacutetku dělnickeacuteho hnutiacute uctiacutevanyacutemi hrdiny věshydeckeacuteho pokroku Zaacutekladniacute vědomosti z astronomie geologie a bioshylogie se popularisovaly samozřejmě v materialistickeacute podobě jako součaacutest nauky Marxe-Engelse

Značneacute obtiacuteže byly ovšem s přiacuterodovědci kteřiacute na počaacutetku našeho stoletiacute neměli marxistickeacuteho vzdělaacuteniacute a omezovali se na objektivistickeacute vyliacutečeniacute poznanyacutech faktů Jejich filosofickeacute zaacutevěry byly sice atheisticshykeacute ale politicky nedomyšleneacute a nedůsledneacute Projevovalo se to i v poshyměru mnohyacutech vědců k tehdejšiacute řiacutemskeacute ciacuterkvi vedeneacute Vatikaacutenem bojovali proti niacute jen po straacutence ideologickeacute ale nepochopili jejiacute vyacuteznam politickyacute jako jednu z nejsilnějšiacutech kapitalistickyacutech velmociacute

Toto - a ještě mnoheacute jineacute okolnosti zvyšovaly naacutezoroveacute zmatky teacute doby zvlaacuteště takeacute mezi inteligenciacute

Marxovy a Engelsovy politickeacute a filosofickeacute zaacutevěry byly naproti tomu jasneacute přesneacute a přesvědčiveacute Proto byly buržoasii i ciacuterkvi neshybezpečneacute A tak buržoasniacute filosofoveacute - mezi ně patřil i T G Masashyryk - prohlašovali marxismus za překonanyacute a jeho studium za zbyshytečneacute

Tiacutem se stalo že mnoziacute akademicky vzdělaniacute občaneacute znali sice filososhyfickeacute směry všech věků a naacuterodů hraacuteli s nilni jako obratniacute žongleacuteři s taliacuteři ale nesměli se zabyacutevat naukou Marxe a Engelse aby neshypoškodili svůj prestiž a karieacuteru Jejich pojetiacute marxismu bylo neshyvědeckeacute uboze primitivniacute

Byla tu však proletaacuteřskaacute inteligence kteraacute nesla stejně těžce jako

124

dělnictvo svůj osud vyděděnců Ta se uvědoměle zařadila do dělnickeacute revolučniacute fronty K niacute patřil i zakladatel ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně soudruh ing Jaroslav Štych Tento chudičkyacute věčně hladovyacute student byl tenkraacutet asistentem prof Zengera na technice Psal a přeshyklaacutedal astronomickeacute stati pro popularisačniacute časopisy Saacutem proletaacuteř přiklonil se se všiacute vroucnostiacute sveacuteho mlaacutediacute k dělnimiddotckeacutemu hnutiacute Heslo Věděniacute e moc - orgamisace je siacuteZa - jsme pak společně doplil1i[i - a proto věděniacute všem Samozřejmě prostřednictviacutem organisovaneacute popularisace

Jak je našim členům znaacutemo zahaacutejil s Štych svou popularisačniacute činshynost v r 1910 přednaacuteškami o Halleyově kometě jejihož přichodu vyshyužily buržoasniacute listy i katltYlickaacute ciacuterkev k planyacutem sensaciacutem ktereacute maacutelem způsobily paniku

Zaacutejem o astronomickeacute přednaacutešky už neochabl mezi lidem ani po odchodu komety naopak staacutele rostl Štych pořaacutedal pak celeacute cykly přednaacutešek v Praze a ve středniacutech Čechaacutech na českeacutem severu mezi horshyniacuteky daacutele pak mezi textilaacuteky sklaacuteři a průmyslovyacutem dělnictvem i na Brněnsku a Ostravsku V Praze doplňoval sveacute cykly přednaacutešek ještě takeacute kursy a praktikem na naacutevršiacutech pražskeacute periferie

A tehdy začal plaacutenovat z-aloženiacute astronomickeacute společnosti a prvniacute lidovoů hvězdaacuternu v Praze pro amateacuterv z nichž chtěl vychoVlat sociashylistickeacute popularisaacutetory A protože byl i na venkově velkyacute zaacutejem o kurshysy a praktika dal si Štych jako životniacute uacutekol proti reakci jako baiŠtu pokrokovyacutech vyacutebojů do každeacute obce buď lidovou hvězdaacuternu nebo poshyzorovatelnu a do každeacute rodiny hvězdaacuteřskyacute (JaZeloohled - třeba vlastniacute vyacuteroby Byl to věru na tu dobu smělyacute sen - ale souTodyacute se smělyacutemi sny o socialistickeacutem řaacutedu kteryacute odstraniacute přiacutečiny chudoby biacutedy a vaacutelek mezi naacuterody Pro ustaveniacute ČAS a zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Praze ziacuteskal Štych jak vědeckeacute kapacity - Dr F Nušla Dr J Svobodu J v Friče - tak řadu obětavyacutech přaacutetel z nichž sestaacuteval prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Mezi ně patřil i autor selenografickeacute mapy Karel Anděl a Josef Klepešta Je jisteacute že bez nadšeneacute praacutece Štychovyacutech spolupracovniacuteků by se mu jeho dHo stěžiacute podařilo

Vybudovaacuteniacute petřiacutenskeacute hvězdaacuterny nebylo snadneacute Ve Štychově archishyvu jsou doklady o jeho houževnateacutelTI uacutesiliacute s niacutemž musel překonaacutevat nepochopeniacute~ tupou lhostejnost ba i nepřaacutetelskyacute postoj a intriky Aby prospěl věci musel za tehdejšiacutech politickyacutech poměrů on komunista ustoupit do pozadiacute a veacutest celou akci neviděn Za obětaveacute a neuacutenavneacute spolupraacutece některyacutech členů spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS se konečně lidovaacute hvězdaacuterna stala skutečnostiacute Komunisteacute na radnici ziacuteskali ostatniacute poshykrokoveacute kolegy městskaacute rada pak propůjčila pro zřiacutezeniacute hvězdaacuterny domek č 205 na Petřiacuteně a věnovala na jeho adaptaci 200 000 Kč Zprvu byla zřiacutezena jen vyacutechodniacute kopUlle a nedočkaviacute členoveacute vyacuteboru konali svaacute prvniacute pozorovaacuteniacute na terase už v zimě 1927 Dne 24 června 1928 se konala slavnostniacute členskaacute schůze a hvězdaacuterna byla odevzdaacutena svyacutem

125

amateacuterskyacutem uacutečelům Zaacutehy pak byly zřiacutezeny i obě dalšiacute kopule a Lidoshyvaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně se stala střediskem popularisačniacute činnosti Tisiacutece naacutevštěvniacuteků do Toka proudily jejiacutemi kopulemi i přednaacuteškovou siacuteniacute Aktivniacutech členů Společnosti přibyacutevalo Zaacutesluhu o to měli spolushyzakladatcleacute ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny tvořiacuteciacute prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Sposhylečnosti někteřiacute z nich se stali proslulyacutemi odborniacuteky-amateacutery

Nebudu se zde zabyacutevat podrobnou historiiacute hvězdaacuterny jejiacutemi osudy za prvniacute republiky za okupaee a v květnovyacutech dnech kdy byla tak těžee poškozena Bylo o tom už mnohokraacutet psaacuteno v Řiacuteši hvězd i jinde Připomeňme jen že rozkvět Společnosti v lidoveacute demokracii staacutele

pokračuje že dnes už maacute ČAS 5 a půl tisiacutece členů nepočiacutetaje členy astronomickyacutech kroužků při zaacutevodniacutech klubech při osvětovyacutech beseshydaacutech a na školaacutech

A tak se stalo že dnešniacute hvězdaacuterna jejiacutež vznik jsme před 25 lety oslavovali jako triumf nad reakciacute už daacutevno nestačiacute Potřebujeme noshyvou lidovou hvězdaacuternu o pěti kopuliacutech tak jak to plaacutenoval illegaacutelniacute vyacutebor ČAS ještě ve stiacutenu nacistickeacute hrůzovlaacutedy Vždyť Praha se znovu staacutevaacute slavnou metropoliacute hvězdaacuteřů a jsou to takeacute astronomoveacute ze spřaacuteteshylenyacutech zemiacute kteřiacute obdivujiacute Petřiacuten jako jedinečneacute neocenitelneacute miacutesto pro stavbu noveacute hvězdaacuterny I naše republika a jejiacute lid ji potřebujiacute aby se stala doplňkem Instituce marxisticko-leninskeacute nauky a současně pomocnyacutem amateacuterskyacutem střediskem nejen pro uacutečely širokeacute popularishysace astronomie mezi lidem - ale takeacute pro spolupraacuteci s universitou a Astrononomickyacutem uacutestavem Majiacute se tu vychovaacutevat a_školit ammiddotateacuteři z pracujiacuteciacutech vrstev majiacute se konat astronomickaacute praktika pod vedeshyniacutem astronomů z povolaacuteniacute Řečnicky schopniacute amateacuteři budou školeni na ideologicky a politicky spolehliveacute popularisaacutetory astronomie Petřiacutenskaacute lidovaacute hvězdaacuterna maacute byacutet vzorem pro všechny ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Proto nikdy nebudou ani ČAS ani naše lidoveacute hvězdaacuterny a kroužky nebo odbočky Společnosti uzavřeny lidu jako tomu bylo v otrokaacuteřskeacutem starověku za feudalismu a kapitalismu Dveře našich odboček a kroužků zůstanou otevřeny všem kdo astroshynomii pěstujiacute i těm kdo sice nekonajiacute sami soustavnaacute pozorovaacuteniacute ale majiacute o ni zaacutejem se stanoviska dialektickeacuteho materialismu

A praacutevě proto že i dnešniacute petřiacutenskaacute hvězdaacuterna sloužiacute a bude sloužit lidu odstranili jsme z jejiacuteho naacutezvu jmeacuteno Štefaacutenikovo (Štefaacutenikova lidovaacute hvězdaacuterna) protože Štefaacutenik byl fašista obdivovatel aristoshykracie kteryacute lid podceňoval a byl nepřiacutetelem jeho revolučniacutech ciacutelů Učinili jsme to i na přaacuteniacute slovenskyacutech hvězdaacuteřů kteřiacute chtějiacute abychom se i my otevřeně a poctivě bez skrupuliacute vypořaacutedali s legendou o Šteshyfaacutenikovi což takeacute zaacutehy učiniacuteme

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna se stane pojiacutetkem mezi našimi vědci a ostatshyniacutem pracujiacuteciacutem naacuterodem Maacute tuto tradici už od sveacuteho založenIacute A že v niacute bude pokračovat to naacutem zaručuje naše Akademie věd v čele se

126

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

DVACET PĚT LET LIDOVEacute HVEZDAacuteRNY NA PETŘiacuteNE

v souvislosti

s jubilejniacutemi oslavami diacutela Mikulaacuteše Koperniacuteka

LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Socialistickyacute raacutez popularisace astronomickyacutech poznatků byl neshydaacutevno zdůrazněn a nabyl na vyacuteznamu tou šťastnou shodou okolnostiacute že loňskeacute 35 vyacuteročiacute trvaacuteniacute ČAS jsme oslavili v jednom obdobiacute s oslavashymi 35 vyacuteročiacute Velkeacute řiacutejnoveacute revoluce A letošniacute oslava 25 vyacuteročiacute otevřeniacute našiacute prvniacute lidoveacute hvězdaacuterny připadaacute zase praacutevě do obdobiacute oslav 410 vyacuteročiacute prvniacuteho vydaacuteniacute Koperniacutekova životniacuteho diacutela ))0 poshyhybech těles nebeskyacutechu

Neboť tiacutemto diacutelem byla zahaacutejena velkaacute 1nyšlenkovaacute r evoluce) provaacutezejiacuteciacute revoluce sociaacutelniacute Jeho diacutelo je jednou z opor marxisticko-Ieninskeacute nauky Tiacutem že Koperniacutek dokaacutezal rotaci Zeshymě poklaacutedaneacute až dosud za nehybnou nejep zviklal viacuteru v starozaacutekonniacute legendy ale uvolnil cestu i k pochopeniacute pozdějšiacutech vyacutevojovyacutech theodiacute Proto se ve svyacutech diacutelech o Koperniacutekovi zmiňujiacute jak Marx a Engels tak i Lenin a Stalin Rovněž Gottwald už jaků mladyacute redaktor slovenskeacutehO komunistickeacuteho tisku navazoval sveacute kulturně politickeacute člaacutenky a uacutevashyhy na objevy Koperniacuteka i jeho bojovniacuteků Giordana Bruna Galilea Keplera i N ewtona jen aby učinil marxisticko-Ieninskůu nauku lidu dokonale srozumitelnůu a aby prohlůubil a zpevnil jeho socialistickeacute uvědoměniacute

Proto letošniacute Kůperniacutekovskyacute rok dodaacutevaacute jubileu petřiacutenskeacute Lidoveacute hvězdaacuterny tiacutem většiacutehO vyacuteznamu tiacutem ostřeji vynikaacute jejiacute historickaacute uacuteloha jako bašty pokrokovyacutech vyacutebojů proti nevědomosti tmaacuteřstviacute a falešnyacutem idealistickyacutem představaacutem o Vesmiru Zemi a životě ktereacute naacutem ještě zbyly z dob vlaacutedy kapitalismu a vatikaacutenskyacutech agentů V dřiacuteshyvějšiacutech dobaacutech nebyla astronomie lidu přiacutestupnaacute Ve starověku se jiacute zabyacutevali bud kněžiacute nebo -- v Řecku a v Řiacutemě - filosofůveacute v uzavřeshynyacutech kroužciacutech v zaacutetišiacute palaacutecovyacutech siacuteniacute a zahrad Mezi lidem byly kněshyžiacutemi šiacuteřeny lživeacute legendy a pověry

Ve středověku byla astronomie v zajetiacute klaacutešteru a spolu s astrůlogiiacute se stala moacutedůu šlechtickyacutech dvoru později pak i zbohatlyacutech měšťanů

V liberalistickeacutem uacutedůbiacute kapitalismu se sice začaly šiacuteřit aspoň zaacutekladniacute astronomickeacute poznatky ve školaacutech ale hvězdaacuterny zůstaacutevaly i nadaacutele lidu uzavřeny

Za eacutery imperialismu sloužiacute vyacutesledky astronomickyacutech baacutedaacuteniacute agreshysivniacutem plaacutenům těch kdož chtějiacute kořistit ve všech zemiacutech našiacute planety Lidu dopřaacute1 kapitalismus jen sensačnIacute podiacutevaneacute na nebeskeacute panoptishykum ve svyacutech vyacutedělečnyacutech atrakčniacutech podniciacutech - planetariiacutech Na rozdiacutel od planetaria IVloskevskeacuteho a StaHngradskeacuteho kteraacute sloužiacute

123

osvětovyacutem potřebaacutem sovětskeacuteho lidu planetaria v kapitalistickyacutech zemiacutech majiacute program ryze uacutenikovyacute Jsou žaacutedouciacute pouze sensačniacute poshyzlaacutetkem falešneacute poesie vyšňořeneacute vyacuteklady uacutenikoveacuteho raacutezu nejsou žaacuteshydouciacute vyacuteklady seriosniacute vědeckeacute burcufiacuteciacute posluchače a vedouciacute je k materiaJistickeacutemu vědeckeacutemu světoveacutemu naziacuteraacuteniacute na Vesmiacuter Zemi a smysl života

U naacutes před rokem 1928 nebyla ani jedinaacute lidovaacute hvězdaacuterna (neboť i pardubickaacute Krausova nebyla lidovou v našem smyslu i když se tak nazyacutevala) Vznik ČAS i hvězdaacuterny na Petřiacuteně souvisiacute se vznikem velshykeacuteho hnutiacute kulturniacuteho vedouciacuteho k socialistickeacutemu atheismu kteryacute byl průvodniacutem zjevem dělnickeacuteho hnutiacute To bylo organisovaacuteno ve všech průmyslově pokročilyacutech zemiacutech na zaacutekladě Marxovyacutech a Engelsovyacutech objevů vyacutevojovyacutech zaacutekonů lidskeacute společnosti

V Československu toto hnutiacute dosaacutehlo zvlaacutešť velkeacuteho rozmachu A naacutem kteřiacute jsme se ho zuacutečastnili bylo jasneacute že i nepoučenyacute lid se sice může uchopit moci ve staacutetě ale aby si tuto moc trvale udržel ve svyacutech rukou a dovedl spraacutevně a uacutespěšně vlaacutednout musiacute se politicky vzdělaacuteshyvat a socialisticky uvědomovat Tak se octlo v čele dělnickeacuteho hnutiacute heslo Věděniacute je moc - organisace ie siacutela Je samozřejmeacute že v popushylaacutemě vědeckyacutech vyacutekladech pro dělnictvo nemohli chybět astronomoveacute Koperniacutek Giordano Bruno Gali1ei Kepler a kromě nich biolog Darshywin kteřiacute se stali od počaacutetku dělnickeacuteho hnutiacute uctiacutevanyacutemi hrdiny věshydeckeacuteho pokroku Zaacutekladniacute vědomosti z astronomie geologie a bioshylogie se popularisovaly samozřejmě v materialistickeacute podobě jako součaacutest nauky Marxe-Engelse

Značneacute obtiacuteže byly ovšem s přiacuterodovědci kteřiacute na počaacutetku našeho stoletiacute neměli marxistickeacuteho vzdělaacuteniacute a omezovali se na objektivistickeacute vyliacutečeniacute poznanyacutech faktů Jejich filosofickeacute zaacutevěry byly sice atheisticshykeacute ale politicky nedomyšleneacute a nedůsledneacute Projevovalo se to i v poshyměru mnohyacutech vědců k tehdejšiacute řiacutemskeacute ciacuterkvi vedeneacute Vatikaacutenem bojovali proti niacute jen po straacutence ideologickeacute ale nepochopili jejiacute vyacuteznam politickyacute jako jednu z nejsilnějšiacutech kapitalistickyacutech velmociacute

Toto - a ještě mnoheacute jineacute okolnosti zvyšovaly naacutezoroveacute zmatky teacute doby zvlaacuteště takeacute mezi inteligenciacute

Marxovy a Engelsovy politickeacute a filosofickeacute zaacutevěry byly naproti tomu jasneacute přesneacute a přesvědčiveacute Proto byly buržoasii i ciacuterkvi neshybezpečneacute A tak buržoasniacute filosofoveacute - mezi ně patřil i T G Masashyryk - prohlašovali marxismus za překonanyacute a jeho studium za zbyshytečneacute

Tiacutem se stalo že mnoziacute akademicky vzdělaniacute občaneacute znali sice filososhyfickeacute směry všech věků a naacuterodů hraacuteli s nilni jako obratniacute žongleacuteři s taliacuteři ale nesměli se zabyacutevat naukou Marxe a Engelse aby neshypoškodili svůj prestiž a karieacuteru Jejich pojetiacute marxismu bylo neshyvědeckeacute uboze primitivniacute

Byla tu však proletaacuteřskaacute inteligence kteraacute nesla stejně těžce jako

124

dělnictvo svůj osud vyděděnců Ta se uvědoměle zařadila do dělnickeacute revolučniacute fronty K niacute patřil i zakladatel ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně soudruh ing Jaroslav Štych Tento chudičkyacute věčně hladovyacute student byl tenkraacutet asistentem prof Zengera na technice Psal a přeshyklaacutedal astronomickeacute stati pro popularisačniacute časopisy Saacutem proletaacuteř přiklonil se se všiacute vroucnostiacute sveacuteho mlaacutediacute k dělnimiddotckeacutemu hnutiacute Heslo Věděniacute e moc - orgamisace je siacuteZa - jsme pak společně doplil1i[i - a proto věděniacute všem Samozřejmě prostřednictviacutem organisovaneacute popularisace

Jak je našim členům znaacutemo zahaacutejil s Štych svou popularisačniacute činshynost v r 1910 přednaacuteškami o Halleyově kometě jejihož přichodu vyshyužily buržoasniacute listy i katltYlickaacute ciacuterkev k planyacutem sensaciacutem ktereacute maacutelem způsobily paniku

Zaacutejem o astronomickeacute přednaacutešky už neochabl mezi lidem ani po odchodu komety naopak staacutele rostl Štych pořaacutedal pak celeacute cykly přednaacutešek v Praze a ve středniacutech Čechaacutech na českeacutem severu mezi horshyniacuteky daacutele pak mezi textilaacuteky sklaacuteři a průmyslovyacutem dělnictvem i na Brněnsku a Ostravsku V Praze doplňoval sveacute cykly přednaacutešek ještě takeacute kursy a praktikem na naacutevršiacutech pražskeacute periferie

A tehdy začal plaacutenovat z-aloženiacute astronomickeacute společnosti a prvniacute lidovoů hvězdaacuternu v Praze pro amateacuterv z nichž chtěl vychoVlat sociashylistickeacute popularisaacutetory A protože byl i na venkově velkyacute zaacutejem o kurshysy a praktika dal si Štych jako životniacute uacutekol proti reakci jako baiŠtu pokrokovyacutech vyacutebojů do každeacute obce buď lidovou hvězdaacuternu nebo poshyzorovatelnu a do každeacute rodiny hvězdaacuteřskyacute (JaZeloohled - třeba vlastniacute vyacuteroby Byl to věru na tu dobu smělyacute sen - ale souTodyacute se smělyacutemi sny o socialistickeacutem řaacutedu kteryacute odstraniacute přiacutečiny chudoby biacutedy a vaacutelek mezi naacuterody Pro ustaveniacute ČAS a zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Praze ziacuteskal Štych jak vědeckeacute kapacity - Dr F Nušla Dr J Svobodu J v Friče - tak řadu obětavyacutech přaacutetel z nichž sestaacuteval prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Mezi ně patřil i autor selenografickeacute mapy Karel Anděl a Josef Klepešta Je jisteacute že bez nadšeneacute praacutece Štychovyacutech spolupracovniacuteků by se mu jeho dHo stěžiacute podařilo

Vybudovaacuteniacute petřiacutenskeacute hvězdaacuterny nebylo snadneacute Ve Štychově archishyvu jsou doklady o jeho houževnateacutelTI uacutesiliacute s niacutemž musel překonaacutevat nepochopeniacute~ tupou lhostejnost ba i nepřaacutetelskyacute postoj a intriky Aby prospěl věci musel za tehdejšiacutech politickyacutech poměrů on komunista ustoupit do pozadiacute a veacutest celou akci neviděn Za obětaveacute a neuacutenavneacute spolupraacutece některyacutech členů spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS se konečně lidovaacute hvězdaacuterna stala skutečnostiacute Komunisteacute na radnici ziacuteskali ostatniacute poshykrokoveacute kolegy městskaacute rada pak propůjčila pro zřiacutezeniacute hvězdaacuterny domek č 205 na Petřiacuteně a věnovala na jeho adaptaci 200 000 Kč Zprvu byla zřiacutezena jen vyacutechodniacute kopUlle a nedočkaviacute členoveacute vyacuteboru konali svaacute prvniacute pozorovaacuteniacute na terase už v zimě 1927 Dne 24 června 1928 se konala slavnostniacute členskaacute schůze a hvězdaacuterna byla odevzdaacutena svyacutem

125

amateacuterskyacutem uacutečelům Zaacutehy pak byly zřiacutezeny i obě dalšiacute kopule a Lidoshyvaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně se stala střediskem popularisačniacute činnosti Tisiacutece naacutevštěvniacuteků do Toka proudily jejiacutemi kopulemi i přednaacuteškovou siacuteniacute Aktivniacutech členů Společnosti přibyacutevalo Zaacutesluhu o to měli spolushyzakladatcleacute ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny tvořiacuteciacute prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Sposhylečnosti někteřiacute z nich se stali proslulyacutemi odborniacuteky-amateacutery

Nebudu se zde zabyacutevat podrobnou historiiacute hvězdaacuterny jejiacutemi osudy za prvniacute republiky za okupaee a v květnovyacutech dnech kdy byla tak těžee poškozena Bylo o tom už mnohokraacutet psaacuteno v Řiacuteši hvězd i jinde Připomeňme jen že rozkvět Společnosti v lidoveacute demokracii staacutele

pokračuje že dnes už maacute ČAS 5 a půl tisiacutece členů nepočiacutetaje členy astronomickyacutech kroužků při zaacutevodniacutech klubech při osvětovyacutech beseshydaacutech a na školaacutech

A tak se stalo že dnešniacute hvězdaacuterna jejiacutež vznik jsme před 25 lety oslavovali jako triumf nad reakciacute už daacutevno nestačiacute Potřebujeme noshyvou lidovou hvězdaacuternu o pěti kopuliacutech tak jak to plaacutenoval illegaacutelniacute vyacutebor ČAS ještě ve stiacutenu nacistickeacute hrůzovlaacutedy Vždyť Praha se znovu staacutevaacute slavnou metropoliacute hvězdaacuteřů a jsou to takeacute astronomoveacute ze spřaacuteteshylenyacutech zemiacute kteřiacute obdivujiacute Petřiacuten jako jedinečneacute neocenitelneacute miacutesto pro stavbu noveacute hvězdaacuterny I naše republika a jejiacute lid ji potřebujiacute aby se stala doplňkem Instituce marxisticko-leninskeacute nauky a současně pomocnyacutem amateacuterskyacutem střediskem nejen pro uacutečely širokeacute popularishysace astronomie mezi lidem - ale takeacute pro spolupraacuteci s universitou a Astrononomickyacutem uacutestavem Majiacute se tu vychovaacutevat a_školit ammiddotateacuteři z pracujiacuteciacutech vrstev majiacute se konat astronomickaacute praktika pod vedeshyniacutem astronomů z povolaacuteniacute Řečnicky schopniacute amateacuteři budou školeni na ideologicky a politicky spolehliveacute popularisaacutetory astronomie Petřiacutenskaacute lidovaacute hvězdaacuterna maacute byacutet vzorem pro všechny ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Proto nikdy nebudou ani ČAS ani naše lidoveacute hvězdaacuterny a kroužky nebo odbočky Společnosti uzavřeny lidu jako tomu bylo v otrokaacuteřskeacutem starověku za feudalismu a kapitalismu Dveře našich odboček a kroužků zůstanou otevřeny všem kdo astroshynomii pěstujiacute i těm kdo sice nekonajiacute sami soustavnaacute pozorovaacuteniacute ale majiacute o ni zaacutejem se stanoviska dialektickeacuteho materialismu

A praacutevě proto že i dnešniacute petřiacutenskaacute hvězdaacuterna sloužiacute a bude sloužit lidu odstranili jsme z jejiacuteho naacutezvu jmeacuteno Štefaacutenikovo (Štefaacutenikova lidovaacute hvězdaacuterna) protože Štefaacutenik byl fašista obdivovatel aristoshykracie kteryacute lid podceňoval a byl nepřiacutetelem jeho revolučniacutech ciacutelů Učinili jsme to i na přaacuteniacute slovenskyacutech hvězdaacuteřů kteřiacute chtějiacute abychom se i my otevřeně a poctivě bez skrupuliacute vypořaacutedali s legendou o Šteshyfaacutenikovi což takeacute zaacutehy učiniacuteme

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna se stane pojiacutetkem mezi našimi vědci a ostatshyniacutem pracujiacuteciacutem naacuterodem Maacute tuto tradici už od sveacuteho založenIacute A že v niacute bude pokračovat to naacutem zaručuje naše Akademie věd v čele se

126

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

osvětovyacutem potřebaacutem sovětskeacuteho lidu planetaria v kapitalistickyacutech zemiacutech majiacute program ryze uacutenikovyacute Jsou žaacutedouciacute pouze sensačniacute poshyzlaacutetkem falešneacute poesie vyšňořeneacute vyacuteklady uacutenikoveacuteho raacutezu nejsou žaacuteshydouciacute vyacuteklady seriosniacute vědeckeacute burcufiacuteciacute posluchače a vedouciacute je k materiaJistickeacutemu vědeckeacutemu světoveacutemu naziacuteraacuteniacute na Vesmiacuter Zemi a smysl života

U naacutes před rokem 1928 nebyla ani jedinaacute lidovaacute hvězdaacuterna (neboť i pardubickaacute Krausova nebyla lidovou v našem smyslu i když se tak nazyacutevala) Vznik ČAS i hvězdaacuterny na Petřiacuteně souvisiacute se vznikem velshykeacuteho hnutiacute kulturniacuteho vedouciacuteho k socialistickeacutemu atheismu kteryacute byl průvodniacutem zjevem dělnickeacuteho hnutiacute To bylo organisovaacuteno ve všech průmyslově pokročilyacutech zemiacutech na zaacutekladě Marxovyacutech a Engelsovyacutech objevů vyacutevojovyacutech zaacutekonů lidskeacute společnosti

V Československu toto hnutiacute dosaacutehlo zvlaacutešť velkeacuteho rozmachu A naacutem kteřiacute jsme se ho zuacutečastnili bylo jasneacute že i nepoučenyacute lid se sice může uchopit moci ve staacutetě ale aby si tuto moc trvale udržel ve svyacutech rukou a dovedl spraacutevně a uacutespěšně vlaacutednout musiacute se politicky vzdělaacuteshyvat a socialisticky uvědomovat Tak se octlo v čele dělnickeacuteho hnutiacute heslo Věděniacute je moc - organisace ie siacutela Je samozřejmeacute že v popushylaacutemě vědeckyacutech vyacutekladech pro dělnictvo nemohli chybět astronomoveacute Koperniacutek Giordano Bruno Gali1ei Kepler a kromě nich biolog Darshywin kteřiacute se stali od počaacutetku dělnickeacuteho hnutiacute uctiacutevanyacutemi hrdiny věshydeckeacuteho pokroku Zaacutekladniacute vědomosti z astronomie geologie a bioshylogie se popularisovaly samozřejmě v materialistickeacute podobě jako součaacutest nauky Marxe-Engelse

Značneacute obtiacuteže byly ovšem s přiacuterodovědci kteřiacute na počaacutetku našeho stoletiacute neměli marxistickeacuteho vzdělaacuteniacute a omezovali se na objektivistickeacute vyliacutečeniacute poznanyacutech faktů Jejich filosofickeacute zaacutevěry byly sice atheisticshykeacute ale politicky nedomyšleneacute a nedůsledneacute Projevovalo se to i v poshyměru mnohyacutech vědců k tehdejšiacute řiacutemskeacute ciacuterkvi vedeneacute Vatikaacutenem bojovali proti niacute jen po straacutence ideologickeacute ale nepochopili jejiacute vyacuteznam politickyacute jako jednu z nejsilnějšiacutech kapitalistickyacutech velmociacute

Toto - a ještě mnoheacute jineacute okolnosti zvyšovaly naacutezoroveacute zmatky teacute doby zvlaacuteště takeacute mezi inteligenciacute

Marxovy a Engelsovy politickeacute a filosofickeacute zaacutevěry byly naproti tomu jasneacute přesneacute a přesvědčiveacute Proto byly buržoasii i ciacuterkvi neshybezpečneacute A tak buržoasniacute filosofoveacute - mezi ně patřil i T G Masashyryk - prohlašovali marxismus za překonanyacute a jeho studium za zbyshytečneacute

Tiacutem se stalo že mnoziacute akademicky vzdělaniacute občaneacute znali sice filososhyfickeacute směry všech věků a naacuterodů hraacuteli s nilni jako obratniacute žongleacuteři s taliacuteři ale nesměli se zabyacutevat naukou Marxe a Engelse aby neshypoškodili svůj prestiž a karieacuteru Jejich pojetiacute marxismu bylo neshyvědeckeacute uboze primitivniacute

Byla tu však proletaacuteřskaacute inteligence kteraacute nesla stejně těžce jako

124

dělnictvo svůj osud vyděděnců Ta se uvědoměle zařadila do dělnickeacute revolučniacute fronty K niacute patřil i zakladatel ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně soudruh ing Jaroslav Štych Tento chudičkyacute věčně hladovyacute student byl tenkraacutet asistentem prof Zengera na technice Psal a přeshyklaacutedal astronomickeacute stati pro popularisačniacute časopisy Saacutem proletaacuteř přiklonil se se všiacute vroucnostiacute sveacuteho mlaacutediacute k dělnimiddotckeacutemu hnutiacute Heslo Věděniacute e moc - orgamisace je siacuteZa - jsme pak společně doplil1i[i - a proto věděniacute všem Samozřejmě prostřednictviacutem organisovaneacute popularisace

Jak je našim členům znaacutemo zahaacutejil s Štych svou popularisačniacute činshynost v r 1910 přednaacuteškami o Halleyově kometě jejihož přichodu vyshyužily buržoasniacute listy i katltYlickaacute ciacuterkev k planyacutem sensaciacutem ktereacute maacutelem způsobily paniku

Zaacutejem o astronomickeacute přednaacutešky už neochabl mezi lidem ani po odchodu komety naopak staacutele rostl Štych pořaacutedal pak celeacute cykly přednaacutešek v Praze a ve středniacutech Čechaacutech na českeacutem severu mezi horshyniacuteky daacutele pak mezi textilaacuteky sklaacuteři a průmyslovyacutem dělnictvem i na Brněnsku a Ostravsku V Praze doplňoval sveacute cykly přednaacutešek ještě takeacute kursy a praktikem na naacutevršiacutech pražskeacute periferie

A tehdy začal plaacutenovat z-aloženiacute astronomickeacute společnosti a prvniacute lidovoů hvězdaacuternu v Praze pro amateacuterv z nichž chtěl vychoVlat sociashylistickeacute popularisaacutetory A protože byl i na venkově velkyacute zaacutejem o kurshysy a praktika dal si Štych jako životniacute uacutekol proti reakci jako baiŠtu pokrokovyacutech vyacutebojů do každeacute obce buď lidovou hvězdaacuternu nebo poshyzorovatelnu a do každeacute rodiny hvězdaacuteřskyacute (JaZeloohled - třeba vlastniacute vyacuteroby Byl to věru na tu dobu smělyacute sen - ale souTodyacute se smělyacutemi sny o socialistickeacutem řaacutedu kteryacute odstraniacute přiacutečiny chudoby biacutedy a vaacutelek mezi naacuterody Pro ustaveniacute ČAS a zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Praze ziacuteskal Štych jak vědeckeacute kapacity - Dr F Nušla Dr J Svobodu J v Friče - tak řadu obětavyacutech přaacutetel z nichž sestaacuteval prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Mezi ně patřil i autor selenografickeacute mapy Karel Anděl a Josef Klepešta Je jisteacute že bez nadšeneacute praacutece Štychovyacutech spolupracovniacuteků by se mu jeho dHo stěžiacute podařilo

Vybudovaacuteniacute petřiacutenskeacute hvězdaacuterny nebylo snadneacute Ve Štychově archishyvu jsou doklady o jeho houževnateacutelTI uacutesiliacute s niacutemž musel překonaacutevat nepochopeniacute~ tupou lhostejnost ba i nepřaacutetelskyacute postoj a intriky Aby prospěl věci musel za tehdejšiacutech politickyacutech poměrů on komunista ustoupit do pozadiacute a veacutest celou akci neviděn Za obětaveacute a neuacutenavneacute spolupraacutece některyacutech členů spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS se konečně lidovaacute hvězdaacuterna stala skutečnostiacute Komunisteacute na radnici ziacuteskali ostatniacute poshykrokoveacute kolegy městskaacute rada pak propůjčila pro zřiacutezeniacute hvězdaacuterny domek č 205 na Petřiacuteně a věnovala na jeho adaptaci 200 000 Kč Zprvu byla zřiacutezena jen vyacutechodniacute kopUlle a nedočkaviacute členoveacute vyacuteboru konali svaacute prvniacute pozorovaacuteniacute na terase už v zimě 1927 Dne 24 června 1928 se konala slavnostniacute členskaacute schůze a hvězdaacuterna byla odevzdaacutena svyacutem

125

amateacuterskyacutem uacutečelům Zaacutehy pak byly zřiacutezeny i obě dalšiacute kopule a Lidoshyvaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně se stala střediskem popularisačniacute činnosti Tisiacutece naacutevštěvniacuteků do Toka proudily jejiacutemi kopulemi i přednaacuteškovou siacuteniacute Aktivniacutech členů Společnosti přibyacutevalo Zaacutesluhu o to měli spolushyzakladatcleacute ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny tvořiacuteciacute prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Sposhylečnosti někteřiacute z nich se stali proslulyacutemi odborniacuteky-amateacutery

Nebudu se zde zabyacutevat podrobnou historiiacute hvězdaacuterny jejiacutemi osudy za prvniacute republiky za okupaee a v květnovyacutech dnech kdy byla tak těžee poškozena Bylo o tom už mnohokraacutet psaacuteno v Řiacuteši hvězd i jinde Připomeňme jen že rozkvět Společnosti v lidoveacute demokracii staacutele

pokračuje že dnes už maacute ČAS 5 a půl tisiacutece členů nepočiacutetaje členy astronomickyacutech kroužků při zaacutevodniacutech klubech při osvětovyacutech beseshydaacutech a na školaacutech

A tak se stalo že dnešniacute hvězdaacuterna jejiacutež vznik jsme před 25 lety oslavovali jako triumf nad reakciacute už daacutevno nestačiacute Potřebujeme noshyvou lidovou hvězdaacuternu o pěti kopuliacutech tak jak to plaacutenoval illegaacutelniacute vyacutebor ČAS ještě ve stiacutenu nacistickeacute hrůzovlaacutedy Vždyť Praha se znovu staacutevaacute slavnou metropoliacute hvězdaacuteřů a jsou to takeacute astronomoveacute ze spřaacuteteshylenyacutech zemiacute kteřiacute obdivujiacute Petřiacuten jako jedinečneacute neocenitelneacute miacutesto pro stavbu noveacute hvězdaacuterny I naše republika a jejiacute lid ji potřebujiacute aby se stala doplňkem Instituce marxisticko-leninskeacute nauky a současně pomocnyacutem amateacuterskyacutem střediskem nejen pro uacutečely širokeacute popularishysace astronomie mezi lidem - ale takeacute pro spolupraacuteci s universitou a Astrononomickyacutem uacutestavem Majiacute se tu vychovaacutevat a_školit ammiddotateacuteři z pracujiacuteciacutech vrstev majiacute se konat astronomickaacute praktika pod vedeshyniacutem astronomů z povolaacuteniacute Řečnicky schopniacute amateacuteři budou školeni na ideologicky a politicky spolehliveacute popularisaacutetory astronomie Petřiacutenskaacute lidovaacute hvězdaacuterna maacute byacutet vzorem pro všechny ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Proto nikdy nebudou ani ČAS ani naše lidoveacute hvězdaacuterny a kroužky nebo odbočky Společnosti uzavřeny lidu jako tomu bylo v otrokaacuteřskeacutem starověku za feudalismu a kapitalismu Dveře našich odboček a kroužků zůstanou otevřeny všem kdo astroshynomii pěstujiacute i těm kdo sice nekonajiacute sami soustavnaacute pozorovaacuteniacute ale majiacute o ni zaacutejem se stanoviska dialektickeacuteho materialismu

A praacutevě proto že i dnešniacute petřiacutenskaacute hvězdaacuterna sloužiacute a bude sloužit lidu odstranili jsme z jejiacuteho naacutezvu jmeacuteno Štefaacutenikovo (Štefaacutenikova lidovaacute hvězdaacuterna) protože Štefaacutenik byl fašista obdivovatel aristoshykracie kteryacute lid podceňoval a byl nepřiacutetelem jeho revolučniacutech ciacutelů Učinili jsme to i na přaacuteniacute slovenskyacutech hvězdaacuteřů kteřiacute chtějiacute abychom se i my otevřeně a poctivě bez skrupuliacute vypořaacutedali s legendou o Šteshyfaacutenikovi což takeacute zaacutehy učiniacuteme

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna se stane pojiacutetkem mezi našimi vědci a ostatshyniacutem pracujiacuteciacutem naacuterodem Maacute tuto tradici už od sveacuteho založenIacute A že v niacute bude pokračovat to naacutem zaručuje naše Akademie věd v čele se

126

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

dělnictvo svůj osud vyděděnců Ta se uvědoměle zařadila do dělnickeacute revolučniacute fronty K niacute patřil i zakladatel ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně soudruh ing Jaroslav Štych Tento chudičkyacute věčně hladovyacute student byl tenkraacutet asistentem prof Zengera na technice Psal a přeshyklaacutedal astronomickeacute stati pro popularisačniacute časopisy Saacutem proletaacuteř přiklonil se se všiacute vroucnostiacute sveacuteho mlaacutediacute k dělnimiddotckeacutemu hnutiacute Heslo Věděniacute e moc - orgamisace je siacuteZa - jsme pak společně doplil1i[i - a proto věděniacute všem Samozřejmě prostřednictviacutem organisovaneacute popularisace

Jak je našim členům znaacutemo zahaacutejil s Štych svou popularisačniacute činshynost v r 1910 přednaacuteškami o Halleyově kometě jejihož přichodu vyshyužily buržoasniacute listy i katltYlickaacute ciacuterkev k planyacutem sensaciacutem ktereacute maacutelem způsobily paniku

Zaacutejem o astronomickeacute přednaacutešky už neochabl mezi lidem ani po odchodu komety naopak staacutele rostl Štych pořaacutedal pak celeacute cykly přednaacutešek v Praze a ve středniacutech Čechaacutech na českeacutem severu mezi horshyniacuteky daacutele pak mezi textilaacuteky sklaacuteři a průmyslovyacutem dělnictvem i na Brněnsku a Ostravsku V Praze doplňoval sveacute cykly přednaacutešek ještě takeacute kursy a praktikem na naacutevršiacutech pražskeacute periferie

A tehdy začal plaacutenovat z-aloženiacute astronomickeacute společnosti a prvniacute lidovoů hvězdaacuternu v Praze pro amateacuterv z nichž chtěl vychoVlat sociashylistickeacute popularisaacutetory A protože byl i na venkově velkyacute zaacutejem o kurshysy a praktika dal si Štych jako životniacute uacutekol proti reakci jako baiŠtu pokrokovyacutech vyacutebojů do každeacute obce buď lidovou hvězdaacuternu nebo poshyzorovatelnu a do každeacute rodiny hvězdaacuteřskyacute (JaZeloohled - třeba vlastniacute vyacuteroby Byl to věru na tu dobu smělyacute sen - ale souTodyacute se smělyacutemi sny o socialistickeacutem řaacutedu kteryacute odstraniacute přiacutečiny chudoby biacutedy a vaacutelek mezi naacuterody Pro ustaveniacute ČAS a zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Praze ziacuteskal Štych jak vědeckeacute kapacity - Dr F Nušla Dr J Svobodu J v Friče - tak řadu obětavyacutech přaacutetel z nichž sestaacuteval prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Mezi ně patřil i autor selenografickeacute mapy Karel Anděl a Josef Klepešta Je jisteacute že bez nadšeneacute praacutece Štychovyacutech spolupracovniacuteků by se mu jeho dHo stěžiacute podařilo

Vybudovaacuteniacute petřiacutenskeacute hvězdaacuterny nebylo snadneacute Ve Štychově archishyvu jsou doklady o jeho houževnateacutelTI uacutesiliacute s niacutemž musel překonaacutevat nepochopeniacute~ tupou lhostejnost ba i nepřaacutetelskyacute postoj a intriky Aby prospěl věci musel za tehdejšiacutech politickyacutech poměrů on komunista ustoupit do pozadiacute a veacutest celou akci neviděn Za obětaveacute a neuacutenavneacute spolupraacutece některyacutech členů spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS se konečně lidovaacute hvězdaacuterna stala skutečnostiacute Komunisteacute na radnici ziacuteskali ostatniacute poshykrokoveacute kolegy městskaacute rada pak propůjčila pro zřiacutezeniacute hvězdaacuterny domek č 205 na Petřiacuteně a věnovala na jeho adaptaci 200 000 Kč Zprvu byla zřiacutezena jen vyacutechodniacute kopUlle a nedočkaviacute členoveacute vyacuteboru konali svaacute prvniacute pozorovaacuteniacute na terase už v zimě 1927 Dne 24 června 1928 se konala slavnostniacute členskaacute schůze a hvězdaacuterna byla odevzdaacutena svyacutem

125

amateacuterskyacutem uacutečelům Zaacutehy pak byly zřiacutezeny i obě dalšiacute kopule a Lidoshyvaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně se stala střediskem popularisačniacute činnosti Tisiacutece naacutevštěvniacuteků do Toka proudily jejiacutemi kopulemi i přednaacuteškovou siacuteniacute Aktivniacutech členů Společnosti přibyacutevalo Zaacutesluhu o to měli spolushyzakladatcleacute ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny tvořiacuteciacute prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Sposhylečnosti někteřiacute z nich se stali proslulyacutemi odborniacuteky-amateacutery

Nebudu se zde zabyacutevat podrobnou historiiacute hvězdaacuterny jejiacutemi osudy za prvniacute republiky za okupaee a v květnovyacutech dnech kdy byla tak těžee poškozena Bylo o tom už mnohokraacutet psaacuteno v Řiacuteši hvězd i jinde Připomeňme jen že rozkvět Společnosti v lidoveacute demokracii staacutele

pokračuje že dnes už maacute ČAS 5 a půl tisiacutece členů nepočiacutetaje členy astronomickyacutech kroužků při zaacutevodniacutech klubech při osvětovyacutech beseshydaacutech a na školaacutech

A tak se stalo že dnešniacute hvězdaacuterna jejiacutež vznik jsme před 25 lety oslavovali jako triumf nad reakciacute už daacutevno nestačiacute Potřebujeme noshyvou lidovou hvězdaacuternu o pěti kopuliacutech tak jak to plaacutenoval illegaacutelniacute vyacutebor ČAS ještě ve stiacutenu nacistickeacute hrůzovlaacutedy Vždyť Praha se znovu staacutevaacute slavnou metropoliacute hvězdaacuteřů a jsou to takeacute astronomoveacute ze spřaacuteteshylenyacutech zemiacute kteřiacute obdivujiacute Petřiacuten jako jedinečneacute neocenitelneacute miacutesto pro stavbu noveacute hvězdaacuterny I naše republika a jejiacute lid ji potřebujiacute aby se stala doplňkem Instituce marxisticko-leninskeacute nauky a současně pomocnyacutem amateacuterskyacutem střediskem nejen pro uacutečely širokeacute popularishysace astronomie mezi lidem - ale takeacute pro spolupraacuteci s universitou a Astrononomickyacutem uacutestavem Majiacute se tu vychovaacutevat a_školit ammiddotateacuteři z pracujiacuteciacutech vrstev majiacute se konat astronomickaacute praktika pod vedeshyniacutem astronomů z povolaacuteniacute Řečnicky schopniacute amateacuteři budou školeni na ideologicky a politicky spolehliveacute popularisaacutetory astronomie Petřiacutenskaacute lidovaacute hvězdaacuterna maacute byacutet vzorem pro všechny ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Proto nikdy nebudou ani ČAS ani naše lidoveacute hvězdaacuterny a kroužky nebo odbočky Společnosti uzavřeny lidu jako tomu bylo v otrokaacuteřskeacutem starověku za feudalismu a kapitalismu Dveře našich odboček a kroužků zůstanou otevřeny všem kdo astroshynomii pěstujiacute i těm kdo sice nekonajiacute sami soustavnaacute pozorovaacuteniacute ale majiacute o ni zaacutejem se stanoviska dialektickeacuteho materialismu

A praacutevě proto že i dnešniacute petřiacutenskaacute hvězdaacuterna sloužiacute a bude sloužit lidu odstranili jsme z jejiacuteho naacutezvu jmeacuteno Štefaacutenikovo (Štefaacutenikova lidovaacute hvězdaacuterna) protože Štefaacutenik byl fašista obdivovatel aristoshykracie kteryacute lid podceňoval a byl nepřiacutetelem jeho revolučniacutech ciacutelů Učinili jsme to i na přaacuteniacute slovenskyacutech hvězdaacuteřů kteřiacute chtějiacute abychom se i my otevřeně a poctivě bez skrupuliacute vypořaacutedali s legendou o Šteshyfaacutenikovi což takeacute zaacutehy učiniacuteme

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna se stane pojiacutetkem mezi našimi vědci a ostatshyniacutem pracujiacuteciacutem naacuterodem Maacute tuto tradici už od sveacuteho založenIacute A že v niacute bude pokračovat to naacutem zaručuje naše Akademie věd v čele se

126

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

amateacuterskyacutem uacutečelům Zaacutehy pak byly zřiacutezeny i obě dalšiacute kopule a Lidoshyvaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně se stala střediskem popularisačniacute činnosti Tisiacutece naacutevštěvniacuteků do Toka proudily jejiacutemi kopulemi i přednaacuteškovou siacuteniacute Aktivniacutech členů Společnosti přibyacutevalo Zaacutesluhu o to měli spolushyzakladatcleacute ČAS a Lidoveacute hvězdaacuterny tvořiacuteciacute prvniacute spraacutevniacute vyacutebor Sposhylečnosti někteřiacute z nich se stali proslulyacutemi odborniacuteky-amateacutery

Nebudu se zde zabyacutevat podrobnou historiiacute hvězdaacuterny jejiacutemi osudy za prvniacute republiky za okupaee a v květnovyacutech dnech kdy byla tak těžee poškozena Bylo o tom už mnohokraacutet psaacuteno v Řiacuteši hvězd i jinde Připomeňme jen že rozkvět Společnosti v lidoveacute demokracii staacutele

pokračuje že dnes už maacute ČAS 5 a půl tisiacutece členů nepočiacutetaje členy astronomickyacutech kroužků při zaacutevodniacutech klubech při osvětovyacutech beseshydaacutech a na školaacutech

A tak se stalo že dnešniacute hvězdaacuterna jejiacutež vznik jsme před 25 lety oslavovali jako triumf nad reakciacute už daacutevno nestačiacute Potřebujeme noshyvou lidovou hvězdaacuternu o pěti kopuliacutech tak jak to plaacutenoval illegaacutelniacute vyacutebor ČAS ještě ve stiacutenu nacistickeacute hrůzovlaacutedy Vždyť Praha se znovu staacutevaacute slavnou metropoliacute hvězdaacuteřů a jsou to takeacute astronomoveacute ze spřaacuteteshylenyacutech zemiacute kteřiacute obdivujiacute Petřiacuten jako jedinečneacute neocenitelneacute miacutesto pro stavbu noveacute hvězdaacuterny I naše republika a jejiacute lid ji potřebujiacute aby se stala doplňkem Instituce marxisticko-leninskeacute nauky a současně pomocnyacutem amateacuterskyacutem střediskem nejen pro uacutečely širokeacute popularishysace astronomie mezi lidem - ale takeacute pro spolupraacuteci s universitou a Astrononomickyacutem uacutestavem Majiacute se tu vychovaacutevat a_školit ammiddotateacuteři z pracujiacuteciacutech vrstev majiacute se konat astronomickaacute praktika pod vedeshyniacutem astronomů z povolaacuteniacute Řečnicky schopniacute amateacuteři budou školeni na ideologicky a politicky spolehliveacute popularisaacutetory astronomie Petřiacutenskaacute lidovaacute hvězdaacuterna maacute byacutet vzorem pro všechny ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Proto nikdy nebudou ani ČAS ani naše lidoveacute hvězdaacuterny a kroužky nebo odbočky Společnosti uzavřeny lidu jako tomu bylo v otrokaacuteřskeacutem starověku za feudalismu a kapitalismu Dveře našich odboček a kroužků zůstanou otevřeny všem kdo astroshynomii pěstujiacute i těm kdo sice nekonajiacute sami soustavnaacute pozorovaacuteniacute ale majiacute o ni zaacutejem se stanoviska dialektickeacuteho materialismu

A praacutevě proto že i dnešniacute petřiacutenskaacute hvězdaacuterna sloužiacute a bude sloužit lidu odstranili jsme z jejiacuteho naacutezvu jmeacuteno Štefaacutenikovo (Štefaacutenikova lidovaacute hvězdaacuterna) protože Štefaacutenik byl fašista obdivovatel aristoshykracie kteryacute lid podceňoval a byl nepřiacutetelem jeho revolučniacutech ciacutelů Učinili jsme to i na přaacuteniacute slovenskyacutech hvězdaacuteřů kteřiacute chtějiacute abychom se i my otevřeně a poctivě bez skrupuliacute vypořaacutedali s legendou o Šteshyfaacutenikovi což takeacute zaacutehy učiniacuteme

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna se stane pojiacutetkem mezi našimi vědci a ostatshyniacutem pracujiacuteciacutem naacuterodem Maacute tuto tradici už od sveacuteho založenIacute A že v niacute bude pokračovat to naacutem zaručuje naše Akademie věd v čele se

126

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

svyacutem presidentem akademikem Zdeňkem Nejedlyacutem a naše Čs společshynost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute

Tak se plniacute daacutevnyacute sen zakladatelů revolučniacuteho hnutiacute dělnickeacuteho zakladatele ČAS i lidoveacute hvězdaacuterny a naacutes všech kdo jsme řadovyacutemi vojaacuteky fronty socialismu a světoveacuteho miacuteru

OSLAVA

Miku laacuteše Kopern iacuteka v Praze

P r aha fT sobotu 30 května byla ve velkeacute aule Karolina v Praze oslava geniaacutelniacuteho astronoma Mikulaacuteše Koperniacuteka kterou ke 410 vyacuteshyročiacute jeho uacutemrtiacute uspořaacutedal Československyacute vyacutebor obraacutenců miacuteru) Čs akademie věd a universita Karlova

Slavnosti se zuacutečastnili členoveacute předsednictva Čs vyacuteboru obraacutenců miacuteru) Československeacute akademie věd zaacutestupci Karlovy university a ostatniacutech vysokyacutech škol) členoveacute vyacuteboru pro oslavY Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Československu zaacutestupci všech složek Naacuterodniacute fronty a dalšiacute vyacuteznamniacute činiteleacute našeho veřeJneacuteho života Oslavě byl takeacute přiacutetomen velvyslanec Polskeacute lidoveacute republiky v Praze Wiktor Grosz s dalšiacutemi členy velvyslanectviacute

I

Za předsednickyacutem stolem zaujali miacutesta akademik Jan Mukařovskyacute - akademik Eduard Čech zaacutestupce Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof

dr K Kuratowski zaacutestupce Světoveacute rady miacuteru Alfredo Varela zaacuteshystupce Čs společnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute Luisa Landovaacute-Štychovaacute a uacutestředniacute tajemniacutek ČSVOM Vaacuteclav Lorenc Slavnost byla zahaacutejena fanfaacuterami a hymnami československou sovětshyskou a polskou Po uacutevodniacutem slově rektora Karlovy university a člena předsednictva SR~LI akademika J ana ~aukařovskeacuteho kteryacute přiviacutetal přiacutetomneacute tlumočil pozdrav Světoveacute rady miacuteru argentinskyacute spisovatel Alfredo Varela Zdůraznil že Sllavnaacute vyacuteročiacute všelidskeacute kultury jež se oslavujiacute na celeacutem světě z podnětu Světoveacute rady miacuteru jsou přiacuteležitoacutestiacute k upevněniacute bratrstviacute mezi naacuterody Tiacutem že se naacuterody učiacute poznaacutevat a mishylovat kulturniacute přiacutenos jinyacutech naacuterodů rozbiacutejejiacute se uměleacute přehrady a vyshytvaacuteřejiacute se tak pevneacute zaacuteklady pro budovaacuteniacute trvaleacuteho miacuteru o kteryacute lidoveacute masy světa bojujiacute všemi svyacutemi silami

Revolučniacute vyacuteznam diacutela jednoho z největšiacutech synů bratrskeacuteho polskeacuteshyho naacuteroda Mikulaacuteše Koperniacuteka objasnil ve sveacutem projevu ředitel mateshymatickeacuteho uacutestavu Čs akademie věd laureaacutet staacutetniacute ceny akademik Eduard Čech Zdůraznil že boj proti přiacuterodovědeckeacutemu zpaacutetečnictviacute jehož podstatnyacutem prvkem byl Koperniacutekův průkopnickyacute krok neniacute ještě dobojovaacuten Zbyacutevaacute vyhraacutet posledniacute bitvu - pravil- ne již proti dogmatiSmu nyacutebrž proti barbarskeacutemu zneužiacutevaacuteniacute vědy k zotročovaacuteniacute

127

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

lidstva bitvu o to aby poznaacuteniacute přiacuterody bylo užito ke staacuteleacutemu přetvaacuteřeshyniacute přiacuterody ve všeobecnyacute prospěch A tato velikaacute bitva neniacute už bitvou několika geniaacutelniacutech jednotlivců Je to velkaacute bitva o miacuter a miacuteroveacute budoshyvaacuteniacute vedenaacute veškeryacutem pokrokovyacutem lidstvem Marx Engels Lenin a Stalin dali lidstvu do rukou zbraně ktereacute stamiliony pracujiacuteciacutech ceshyleacuteho světa provaacutezejiacute po teacute viacutetězneacute cestě jež je předzvěstiacute šťastneacute bushydoucnosti lidstva

Člen předsednictva Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru prof dr K Kushyratowski ředitel Polskeacuteho staacutetniacuteho uacutestavu matematickeacuteho tlumočil čs hnutiacute obraacutenců miacuteru jmeacutenem Polskeacuteho vyacuteboru obraacutenců miacuteru vyacuteshyboru pro oslavy Koperniacutekova rolru v Polsku i nejširšiacutech vrstev polshyskeacuteho lidu pocity přaacutetelstviacute a solidarity k veškereacute činnosti jejiacutemž ciacutelem je upevnit v obou zemiacutech spravedlivyacute společenskyacute řaacuted dosaacutehnout poshykroku a zachovaacuteniacute miacuteru na celeacutem světě Poteacute podrobně pojednalo žishyvotě praacuteci i bojiacutech Mikulaacuteše Koperniacuteka

Zdůraznil že Koperniacutekův objev znamenal viacutetězstviacute [idskeacuteho genia nad temnotou a zpaacutetečnictvim a otevřeniacute neomezenyacutech možnostiacute pro lidskeacuteho tvůrčiacuteho ducha v jeho snaženiacute po pravdě a po poznaacuteniacute mateshyriaacutelniacuteho světa V zaacutevěru pravil My Polaacuteci jsme hrdi na to že Kopershyniacutek byl Polaacutekem Avšak jsme současně i šťastni že jeho diacutelo je vlastshynictviacutem celeacuteho lidstva Miacuteroveacute hnutiacute ktereacute nezaacutevisle na jejich naacuterodshynosti ctiacute Koperniacuteka Leonarda da Vinci Avicennu a mnoho jinyacutech velkyacutech geniů jimž lidstvo vděčiacute za pokrok daacutevaacute tak vyacuteraz nejšlechetshynějšiacutemu pojetiacute internacionalismu a mezinaacuterodniacute solidarity v uacutesiliacute o poshykrok a lepšiacute budoucnost člověka

Shromaacutežděniacute odměnilo projev vyacuteznačneacuteho polskeacuteho vědce světoveacuteho jmeacutena vřelyacutem potleskem

Polštiacute hvězdaacuteři v Praze V raacutemci Koperniacutekovyacutedl oslav přijeli do Prahy polštiacute hvězdaacuteři prof Dr Ban3Jchiewicz a prof Dr Zoacuten V sobotu 6 června přednaacutešel prof Zoacuten o Koperniacutekovi a o vyacuteznamu jeho velkeacuteho dHa na Karlově universitě V sobotu teacutehož dne navštiacutevili polštiacute hvězdaacuteři Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kde je uviacutebal předseda s Vaacuteclav Jaroš členoveacute vyacuteboru a mnoziacute členoveacute společnosti Toto radostneacute odpoledne polsko-československeacute spolup~aacuteee zůstane dlouho v paměti všech uacutečastniacuteků V uacuteteryacute 9 května přednaacutešel prof Banachiewicz v uacutestavu sfeacuterickeacute astronomie prof Buchara na technice o určeniacute tVlaru Země ze zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem Přednaacuteška byla hojně navštiacutevena jak hvězshydaacuteři tak i početmyacutermi studenty kteřiacute využhli vzaacutecnou přiacuteležitost k růzshynyacutem dotazům Upřiacutemnaacute radost a zaacutejem s kteryacutemi byli polštiacute hvězdaacuteři u naacutes přijati jsou důkazem že naacutevštěvy tohoto druhu by nesmiacuterně přispěly k vzaacutejemneacute spolupraacuteci na poli vědy a k prohloubeniacute přaacutetel~ skyacutech styků s naacuterodem z jehož středu vyšel geniaacutelniacute Kopernik boshyjovniacutek za novyacute světovyacute naacutezor a zastaacutence nejpokrokovějšiacutech myšlenek svobody baacutedaacuteniacute

128

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

DVACET P~T LET LI DOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE

FRANTiŠEK KADAVYacute

Dne 8 prosince 1917 byla na ustavujiacuteciacute valneacute hromadě založena Českaacute astronomickaacute společnost Stalo se tak ve dnech kdy Velkaacute ruskaacute revoluce otřaacutesala světem oteviacuterala rakouskeacute žalaacuteře uvolňova1a politickyacute uacutetlak Českaacute astronomickaacute společnost vstoupila do života s revolučniacutem programem Jako hlavniacute uacutekol si nevytyčila jen pěstovaacuteniacute astronomie v uzavřeneacutem kroužku jak tomu bylo u zahraničnkh sposhylečnostiacute stejneacuteho druhu Novaacute Společnost si dala jako hlavniacute uacutekol popularisovat astronomii v nejširšiacutech vrstvaacutech Edu a bojovat proti pověraacutem nevědomosti a falešnyacutem představaacutem o vesmiacuteru

Je to zaacutesluhou předevšiacutem ing Jaroslava Štycha kteryacute již od roku 1910 kdy bylo zneužiacutevaacuteno kapitalistickyacutem tiskem i kazatelnami Halshyleovy komety k šiacuteřeniacute paniky o konci světa přednaacuteškami bojoval a vyshysvětloval pravdu Dne 18 května 1910 prošla totiž Země ohonem Halshyleovy komety a třebaže pokrokoviacute hvězdaacuteři upozorňovali že ohony komet jsou velmi řiacutedkeacute a že neniacute třeba se obaacutevat nějakyacutech naacutesledků sensačniacute člaacutenky denllliacuteho kapitalistickeacuteho tisku ktereacutemu šlo o zisk z prodanyacutech vyacutetisků ) paniku podporovaly A tak se plnily kostely ustrašenyacutemi věřkiacutemi i hospody kde utraacuteceli lideacute těžce vydřeneacute uacutesposhyry aby ještě něco na světě užili

Již od roku 1910 ing Štych kolem sebe soustřeďuje přaacutetele astroshynomie a připravuje založeniacute Českeacute astronomickeacute společnosti Jejiacutem zaacutekladem maacute byacuteti astronomickyacute kroužek kteryacute byl založen již v roce 1912 a ve vaacutelce se stal dokonce kryciacute organisaciacute dělnickyacutech revolučniacutech pracovniacuteků pro boj pražskeacuteho dělnictva proti vaacutelce a Rakousku

Hlavniacutem uacutekolem nově založeneacute Českeacute astronomickeacute společnosti měla byacuteti tedy popularisace astronomie a to nejen přednaacuteškami a tiskem ale hlavně zřizovaacuteniacutem lidovyacutech hvězdaacuteren kde by zaacutejemci mohli vidět na vlastniacute oči to o čem četli v knihaacutech nebo slyšeli na přednaacuteškaacutech Ing Štych raziacute tehdy velmi revolučniacute heslo do každeacuteho města lidovou hvězdaacuternu do každeacute rodiny dalekohled Poznaacutevaacuteniacute hmotneacute podstaty světa maacute byacuteti podpořeno i vlastniacutem pozorovaacuteniacutem těles kosmickyacutech

A tak již v roce 1920 otviacuteraacute Českaacute astronomickaacute společnost v Havliacutečshykovyacutech sadech v Praze na Vinohradech astronomickou pozorovatelnu a zakupuje přiacutestroje Dro lidovou hvězdaacuternu kterou hodlaacute postavit v Praze na Petřiacuteně Pro nedostatek peněz a pro nepochopeniacute vlaacutedniacutech činitelů prveacute republiky však dochaacuteziacute ke stavbě hvězdaacuterny až v roce 1927 Avšak směleacute plaacuteny ing Štycha a ing Zaacuteruby i jinyacutech spolushypracovniacuteků nebylo ani tehdy možno uskutečnit Nedochaacuteziacute ke stavbě velkeacute lidoveacute hvězdaacuterny ale jen k uacutepravě sta~šiacuteho domku při ffiadoveacute zdi na Petřiacuteně a k přiacutestavbě vyacutechodniacuteho křiacutedla teacuteto budovy kterou

129

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

propůjčil pro uacutečely hvězdaacuterny magistraacutet hlav m Prahy a na stavbu i uacutepravu povolil 200 000 Kčs

Dne 24 června 1928 byla otevřena vyacutechodniacute čaacutest teacuteto hvězdaacuterny s vyacutechodniacute kupoliacute ve ktereacute byl umiacutestěn Zeissův velkyacute hledač komet o průměru 200 mm a ohnisku 137 cm V dalšiacutech dvou letech byly uvolshyněny byty v zaacutepadniacute čaacutesti budovy upraveny pro uacutečely hvězdaacuterny a poshystaveny dalšiacute dvě kupole Hlavniacute o průměru 75 m kde byl umiacutestěn dvojityacute Zeissův refraktor o průměruobjektivů 180 a 210mm a ohnisku 343 cm Tiacutem se staacutevaacute Lidovaacute hvězdaacuterna na Petřiacuteně jednou z tehdy nejshyleacutepe vybavenyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren na světě

Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na Petřiacuteně oslavuje tedy letos čtvrt stoletiacute sveacuteho trvaacuteniacute Za tuto dobu hvězdaacuternu navštiacutevilo viacutece než 400000 osob Bylo tu viacutece než 2000 hromadnyacutech naacutevštěv školniacutech s 50000 žaacuteky daacutele viacutece než 1000 jinyacutech vyacuteprav hromadnyacutech jako pionyacuterů sokolů mlaacuteshydežnickyacutech organisaciacute a pod V uacutevahaacutech o naacutevštěvaacutech na hvězdaacuterně bylo plaacutenovaacuteno průměrně 5000 osob ročně Počiacutetalo se s tiacutem že hvězshydaacuternu za jasnyacutech večerů navštiacuteviacute 20-30 osob Avšak již prvaacute leacuteta provozu hvězdaacuterny ukaacutezala že zaacutejem obecenstva nebyl plně doceněn Průměrneacute naacutevštěvy stoupaly od 10000 15000 a 20000 nyniacute až ke 30000 naacutevštěvniacuteků ročně A byly by ještě většiacute kdyby bylo možno do hvězdaacuterny pustiti všechny zaacutejemce Za teplyacutech jarniacutech a letniacutech večerů byacutevajiacute kupole přeplněny a přiacutestup musiacute byacutet omezen

Po revoluci 1945 nastaly u naacutes pro vyacutevoj astronomie poměry dashyleko lepšiacute Vlaacuteda lidově demokratickeacute republiky podporuje všechny pokrokoveacute snahy a štědře podporuje i vyacutestavbu hvězdaacuteren Za celou dobu prvniacute republiky až do roku 1938 vyrostla u naacutes vedle pražskeacute jen jedna dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna v Českyacutech Budějoviciacutech pozorovaciacute kushypole na škole v Plzni a na Kulturniacutem domě v Taacuteboře Nyniacute vyrůstajiacute u naacutes noveacute a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny v Hradci Kraacuteloveacute Brně ve Valašshyskeacutem MeziřiacutečIacute na Vsetiacuteně v Rokycanech Olomouci kromě astronomicshykyacutech kupoliacute na školaacutech a osvětovyacutech domech jako v Prostějově Noshyveacutem Jičiacuteně Přiacuteboře Gottwaldově a na Slovensku v Prešově a Hushymenneacutem

Vyacuteznam astronomie pro vyacutechovu lidu k vědeckeacutemu chaacutepaacuteniacute dějů společenskyacutech i kosmickyacutech podtrhujiacute již klasikoveacute vědeckeacuteho mateshyrialismu Marx Engels Lenin a Stalin Takeacute naacuteš předčasně zesnulyacute president republiky soudruh Gottwald oceňoval přiacutenos astronomie pro vyacutechovu lidu a již ve dvacaacutetyacutech letech jako mladyacute redaktor slovenshyskeacuteho komunistickeacuteho časopisu uveřejnil celou serii astronomickyacutech člaacutenků jimiž vysvětloval hn10tnou podstatu světa a jeho vyacutevoj

Zaacutejmu o astronomii pomaacutehaacute i rostouciacute Československaacute astronomicshykaacute společnost Do roku 1938 nedosaacutehla ani jednoho tisiacutece členů dnes maacute členů viacutec než 5000 a je jednou z největšiacutech astronomickyacutech společshynostiacute na světě Jejiacute popularisačniacute praacutece přednaacuteškami tiskem i rozshyhlasem v obliacutebenyacutech Čtvrthodinkaacutech ve vesmiacuteru přinesla sveacute ovoce

130

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

Vyacutesledkem je nejen zaacutejem o astronomii u naacutes ale i zaacutejem o odbornaacute pozorovaacuteniacute mezi našimi přaacuteteli astronomie Praacute-ce československyacutech hvězdaacuteřů amateacuterů se uplatnily i v měřiacutetku mezinaacuterodniacutem Je to zeshyjmeacutena obor pozorovaacuteniacute meteorů pozorovaacuteniacute proměnnyacutech hvězd pozoshyrovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a v posledniacutech letech I pozorovaacuteniacute planet Stushydium a mapovaacuteniacute povrchu Měsiacutece maacute u naacutes rovněž sveacute vaacutežneacute pracovshyniacuteky a naacuteš vynikajiacuteciacute amateacuterskyacute pracovniacutek Karel Anděl a jeho Mappa selenographica našly již vaacutežneacute pokračovatele

Pro budoucnost maacute dalšiacute popularisace astronomie a praacutece našich hvězdaacuteřů amateacuterů i odborniacuteků ty nejlepšiacute podmiacutenky a naděje Staviacute se nebo plaacutenuje celaacute vada novyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren budou umiacutestěny velkeacute dalekohledy ktereacute budou sloužit nejen popularisaci ale i odborshyneacute praacuteci Ke slovu se hlaacutesiacute i Slovensko kde pracujiacuteciacute v novyacutech průshymyslovyacutech miacutestech plaacutenujiacute a připravujiacute stavbu mnoha lidovyacutech hvězdaacuteren Zejmeacutena dělnictvo projevuje živyacute zaacutejem

Dvacetpětkraacutet oběhla Země kolem Slunce od založeniacute Lidoveacute hvězshydaacuterny v Praze Lidovaacute hvězdaacuterna daacutevno již nestačiacute velikeacutemu zaacutejmu obecenstva Život na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně nestaacuterne Proudiacute tu staacutele mladaacute krev staacutele noveacute a noveacute nadšeneacute mlaacutediacute naplňuje svyacutem vzruchem a nadšeniacutem kupole hvězdaacuterny i jejiacute přednaacuteškpvou siacuteň Zashyjiacutemaveacute praacutece z oboru pozorovaacuteniacute planet ktereacute vzbudily pozornost odshyborniacuteků v zah~aničiacute to jsou praacutece mlaacutedeže na Petřiacuteně

Za těch 25 let prošly vyacutechovou hvězdaacuterny stovky mladyacutech popularishysaacutetorů astronomie a desiacutetky z nich vyspěly na odborniacuteky nebo zkušeneacute pozorovatele Někteřiacute z našich mladyacutech odborniacuteků kteřiacute prošli vyacuteshychovou Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze od svyacutech 14 nebo 15 let se stali odshyborniacuteky skutečně světoveacuteho formaacutetu zejmeacutena z oboru meteorů komet proměnnyacutech hvězd i Slunce

A to se ovšem projevuje i v praacuteci vyacutezkumnyacutech uacutestavů zvlaacuteště+ hvězdaacuterny v Ondřejově a na Skalnateacutem Plese Praacutece odborniacuteků těchto uacutestavů dosahuje skutečně světoveacute uacuterovně zvlaacuteště praacutece v oboru meziplanetaacuterniacute hmoty ve studiu slunečniacute fysiky vlivů slunečniacutech na Zemi ve vyacutezkumu vysokyacutech vrstev zemskeacuteho ovzdušiacute a zvlaacuteště oboshyru objevovruniacute komet kde hvězdaacuterna na Skalnateacutem Plese maacute dokonce světovyacute primaacutet V celeacute řadě oborů astronomie dosahujiacute tedy naši odshyborniacuteci pozoruhodnyacutech vyacutesledků

A tak praacutece 25 let Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně avyacutechova amateacuterů i ziacuteskaacutevaacuteniacute mlaacutedeže pro zaacutejem o astronomii za 35 let trvaacuteniacute Českoshyslovenskeacute astronomickeacute společnosti je patrna na všech stranaacutech Roste zaacutejem veřejnosti a rostou i lideacute kteřiacute byli touto praciacute pro astronomii ziacuteskaacuteni Rostou v nich dobřiacute odborniacuteci a rostou v nich i dobřiacute populashyrisaacutetoři Naše vyacutezkumneacute uacutestavy si nemohou nařiacutekat na nezaacutejem o astronomii mezi studujiacuteciacute mlaacutedežiacute A Československaacute společnost pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute naleacutezaacute v našich amateacuterech i odshyborniacuteciacutech ochotneacute a schopneacute spolupracovniacuteky

131

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

A podobně jako Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze vychovaacutevajiacute nebo budou vychovaacutevat i ostatniacute lidoveacute hvězdaacuterny nadšeneacute popularisaacutetory Lidoveacute hvězdaacuterny přispějiacute k vyacutechově novyacutech lidiacute kteřiacute se budou diacutevat na Vesmk jasnyacutema očima vědy Budou to lideacute s pevnyacutem vědeckyacutem světoshyvyacutem naacutezorem kteřiacute budou miacutet spraacutevnyacute poměr k současneacutemu politicshykeacutemu děniacute Vyrostou z nich dobřiacute budovateleacute socia1istickeacute a komunisshytickeacute budoucnosti

TŘICET PET LET

astronomickeacute činnosti Karla Novaacuteka

Diacutevaacuteme-li se pozorně s vyhliacutedkovyacutech teras Kinskeacuteho zahrady můshyžeme objevit v moři pražskyacutech střech nedaleko smiacutechovskeacuteho vyuacutestěni Jiraacuteskova mostu hranolovitou malou věžičku zakončenou čtyrbokyacutem tupyacutem jehlanem (viz obraacutezek) Je to soukromaacute hvězdaacuteTna K a r I a N o v aacute k a kteraacute byla přibližně v teacuteto podobě založena v leacutetě roku 1918

Karel Novaacutek o jehož podiacutelu na založeni našiacute Společnosti a jeho spolshykoveacute činnosti referuje F Kadavyacute dostal se k astronomii asi jako většina z naacutes již v dětstvIacute Zaujal ho přiacuteležitostnyacute pohled na Jupitera staryacutem turistickyacutem dalekohledem Již jako chlapec zajhnaacute se o všecky druhy technickyacutech řemesel o praacutezdninaacutech pracuje li venkovskeacuteho koshyvaacuteře brzy však soustřediacute se jeho zaacutejem na přesneacute pozorovaciacute metody a na přesneacute přiacutestroje užiacutevaneacute v astronomii a meteorologii Podrobně studuje tehdejšiacute nejznaacutemějšiacute populaacuterniacute diacutelo astronomickeacute Littrowa Divy nebes a již v roce 1911 ziacuteskaacutevaacute třiacutepalcovyacute přenosnyacute dalekoshyhled kteryacutem konaacute přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute Jeho zaacutejem o astronomu

+ je tak silnyacute že uvažuje i o jejiacutem odborneacutem studiu a dokonce nějakyacute čas navštěvuje přednaacutešky na pražskeacute universitě jako mimořaacutednyacute poshysluchač Prvniacute světovaacute vaacutelka znemožnila však tyto plaacuteny Karel Novaacutek rozhoduje se po sveacutem naacutevratu z vojny pro astronomii amateacuterskou ziacuteskaacutevaacute 110 mm parallaktickyacute dalekohled od viacutedeňskeacute firmy Welharshytickyacute a Pachner se skvělou Zeissovou optikou - objektiv od znaacutemeacuteho Dr Maxe Paulyho - vymaacutehaacute si svoleniacute majitele domu a staviacute shora zmiacuteněnou a na obou sniacutemdch bliacuteže patrnou pozorovatelnu V původniacute koncepci - dům byl totiž později nastaven o jedno patro - měla observatoř i přiacutestavek vybiacutehtajiacuted směrem zaacutenadniacutem a opatřenyacute poledshyniacutekovou štěrbinou Tam provaacuteděl Novaacutek primaacuterniacute určovaacuteniacute času Nušl-Fričovyacutem diazenitaacutelem zhotovenyacutem ing Viktorem Rolčiacutekem Jedny astronomickeacute hodiny byly původně rovněž umiacutestěny v o bservashytoři Brzy však začiacutenaacute a to již v roce 1920 jako prvyacute amateacuter u naacutes s přiacutejmem časovyacutech signaacutelů bezdraacutetovyacutech

Program hvězdaacuterny obsahuje z počaacutetku takřka všechny obvykleacute visuaacutelniacute obory pozorovaciacute zejmeacutena lze zdůraznit planetografu pozoshy

132

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

Hvězdaacuterna Karla t Novaacuteka na Smiacutechově

rovaacuteniacute slunečniacutech protuberanciacute a čaacutestečně i selenografii Z teacuteto doby se datuje řada kraacutesnyacutech kreseb Jupitera Venuše i Marse z nichž něshyktereacute byly uveřejněny i v tDmtq časopise

Současně s observatořiacute buduje i přiacuteručniacute domaacuteciacute mechanickou diacutelnu kterou postupně zdokonaluje studuje stavbu přesnyacutech přiacutestrojů astronomickyacutech meteorologickyacutech i jinyacutech a staviacute pro svoji observashytoř řadu přiacutestrojů zaacutekladniacutech i pomocnyacutech Jen přiacutekladem lze jmenovat 80mm hledač komet Martův globus se speciaacutelniacutem ustaveniacutem podle ephemerid novaacute konstrukce Bohmova paralaktickeacuteho hvězdneacuteho gloshybusu se zaacutelněrnyacutem dalekohledem t zv Uranoskopu a četneacute dalšiacute stroje Nejvyacuteznačnějšiacutemi jehD konstrukcemi jsou však četnaacute zdokonashyleniacute kyvadel zaacutevěsů a pohonů přesnyacutech astronomickyacutech hodin zdokoshynaleneacute forn1y bodlovyacutech chronografů hodinoveacute kontakty noveacute konshystrukce a kompensačniacute zařiacutezeniacute Při tom je všem zaacutejemcům o takoveacuteto konstrukce jak z řad profesinaacutelnich pracovniacuteků tak i z řad amateacuterů vždy radou i pomociacute plně k disposici Vděčně vzpomiacutenaacuteme těch četnyacutech privatissim kteraacute naacutem bylo dopřaacuteno s Karlem Novaacutekem straacutevit a nikdy od něho neodchaacuteziacuteme bez poučeniacute a novyacutech pracovniacutech podshynětů

133

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

Viacutece než před čtvrt stoletiacutem ~ačal se věnovat na popud ředitele Transwaalskeacute hvězdaacuterny v Johannesburku Innese pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem při čemž přesnost teacuteto pozorovaciacute metody přivedl na nejvyššiacute dosažitelnou miacuteru V tomto oboru je dnes těžiště jeho proshygramu pokud jde o praacuteci u dalekohledu

Karel Novaacutek neniacute jen dobryacutem pozorovatelem a mechanikem nyacutebrž i vyacutetečnyacutem kresliacuteřem a vděčiacuteme mu jednak za druhyacute diacutel SchullershyNovaacutekova atlantu j2dnak za otaacutečivou mapu s vymezeniacutem noveacuteho ohraničeniacute souhvězdiacute a s kraacutesně znaacutezorněnyacutemi jemnyacutemi odstiacuteny Mleacutečshyneacute draacutehy

Novaacutekova literaacuterniacute činnost je rozsaacutehlaacute Kromě nesčetnyacutech pozoroshyvaciacutech referaacutetů uveřejnil dosud nemeacuteně než šedesaacutet pojednaacuteniacute v našich i ciziacutech časopisech při čemž jsou to vesměs praacutece originaacutelniacute opiacuterajiacuteciacute se o vlastniacute praacuteci buď pozorovatelskou experimentaacutetorskou nebo konshystrukteacuterskou a nikoli jen o studium našiacute či ciziacute odborneacute literatury V omezeneacutem raacutemci tohoto referaacutetu nelze tyto praacutece ani přiacutekladmo jmeshynovat lze však řiacuteci všeobecně že to je přesnost a poctivost praacutece kteshyryacutemi jsou všechna jeho pojedaacuteniacute charakterisovaacutena Konečně třeba vzpomenout i značneacuteho Novaacutekova podiacutelu na přiacutestroshy

joveacutem vybaveniacute jak lidoveacute hvězdaacuterny pražskeacute tak i četnyacutech dnes budovanyacutech lidovyacutech hvězdaacuteren venkovskyacutech při čemž naacutem nejen vždy dobře poradiacute nyacutebrž kde je třeba i ochotně svojiacute praciacute a svyacutemi zkušenostmi pOluůže

Budiž naacutem dovoleno skončit tiacutem že Karlu Novaacutekovi kteryacute svyacutem rozhledem piacuteliacute i pracovniacutem elaacutenem může byacutet přiacutekladem i těm mladšiacutem i nejmladšiacutem přaacutetelům astronomie přaacuteli plnyacute zdar a uacutespěch do dalšiacute praacutece na zdokonalovaacuteniacute astronomickyacutech pozorovaciacutech metod a časoshyměrneacute techniky Otavskyacute

NAacuteŠ KAREL NOVAacuteK

FRANTiŠEK KADAVYacute

Do jubilejniacuteho roku Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně a Československeacute astronoshymickeacute společnosti zapadaacute i jubileum soukromeacute hvězdaacuterny jednoho ze spolubudoshyvatelfi Společnosti Karla Novaacuteka V ruchu běžneacuteho života naacutem proběhla v listoshypadu 1952 jeho pětašedesaacutetka ale jeho živyacute zaacutejem o život Společnosti neupadaacute a zuacutečastniacute se staacutele praacutece ve vyacuteboru a zejmeacutena v časoveacute sekci kde je pečlivyacutem a svědomityacutem předsedou

Jeho odbornou činnost ocenil Dr Šternberk již před pěti lety v Řiacuteši hvězd ročniacutek 1948 č 1 Takeacute přiacutespěvek Dr Otavskeacuteho kteryacute je uveřejněn v ciacutese hodnotiacute jeho praacuteci a mfižeme byacutet na našeho Karla Novaacuteka praacutevem hrdiacute Patřiacute k těm budovatelfim Společnosti kteřiacute daleko přerostli raacutemec pouheacute Obliby v astronomii a stalri se znamenityacutemi odborniacuteky na tom uacuteseku astronomie na kteshyreacutem pracujiacute

Nebudu proto hodnotit Karla Novaacuteka Z jeho odborneacute straacutenky ale připomenu jeho neomezenou oddanost Společnosti československeacute astronomii a vědeckeacute

134

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

Karel Novaacutek ve sveacute hvězdaacuterně na Smiacutechově v Praze

praacuteci Od začaacutetku Hpolečnosti se zuacutečastnil praacutece ve vyacuteboru Byl po urOitou dObu pokladniacutekem pak leacuteta miacutestopředsedou Společnosti zůstal věrnyacute po celou dobu jejiacuteho trvaacuteniacute a zuacutečastni se praacutece ve vyacuteboru i když jiniacute z různyacutech ne praacutevě podstatnyacutech přiacutečin odchaacutezeli

Cena jeho spolupraacutece neležela ale nikdy jen ve funkciacutech jako v jeho cennyacutech radaacutech praktickeacute zkušenosti v různyacutech oborech astronomie a ve vysokeacute oďborshynosti v otaacutezkaacutech astronomickyacutech hodin chronografů a ostatniacutech přistrojů soushyvisiacuteciacutech s časomiacuterou Naschůziacutech zasahuje jen v těch otaacuteJzkaacutech kde může přishyspěti svou zkušenostiacute a dokonalou znalostiacute věci Jinak bedlivě poslouchaacute pokuřuje viržinka nebo lul1w

Jeho kraacutesnou vlastnostiacute je nesmIacutelrnaacute obětavost Ve sveacute mechanickeacute dHně zhoshytovuje různeacute potřebneacute součaacutestky nebo i celaacute zařiacutezeniacute k časoveacute službě jemneacute kontakty různeacute zlepšeniacute podle vlastnich naacutepadů nebo na zaacutekladě studia odborneacute literatury kterou staacutele sleduje Spolupracuje se všemi našimi astronomickyacutemi uacutestavy a snad se všemi lidovyacutemi i soukromyacutemi hvězdaacuternami li naacuteJs Raacuted a ochotshyně poradiacute i pomůže

Karel Novaacutek bYlI bankovniacutem uacuteředniacutekem Po sveacute praacuteci v bance pospiacutechal do sveacute mechanickeacute diacutelny a večer k dalekohledu kde konal s nesmiacuternou pečlivostiacute růZnaacute měřeniacute a pozorovaacuteniacute zvlaacuteště pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Dlouho neměl čas se ani oženit A kdJnž se oženil již v pokročilejšiacutem věku z3Jučil svoji choť do obsluhovaacuteniacute chronografu a tak ziacuteskal konečně sveacuteho trvaleacuteho 8Js~stenta

A jako k sobě je nemilosrdnyacute nelituje pohodliacute a vstaacutevaacute v ktereacutekoli nočniacute ddbě aby vykonal pozorovaacuteniacute dlllelžityacutech zaacutekrytů tak budiacute i sveacuteho mtleacuteho asistenta a Svyacutem znaacutemyacutem způsobem povzbuzuje nyčko nycko Adičko musiacuteme dělat

135

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

pozorovaacuteniacute Paniacute Adička obsluhuje chronograrf a pan rada pozoruje zaacute~ryty Řiacutekaacuteme mu tak po stareacutem zvyku protože měl v bance po leacuteta titul rady

A ještě něco na něho prozradiacutem Je jen jedinaacute věc pro kterou se doveurode velmi rozzlobit když někdo provede něco s hodinami s chronografy nebo S jinyacutem časovyacutem zařiacutezeniacutem Na našiacute hvězdaacuteJrně se zuacutečastniacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů VIacutelce členů většinou mladšiacutech Někteřiacute obsluhujiacute chronografy jiniacute konajiacute pozorovaacuteniacute Když se stane že se pozorovaacuteniacute nepovede protože pozorovaacuteniacute konajiacute maacutelo zkušeniacute poshyzorovateleacute to ho nepozlobL Musiacute se učit řiacutekaacute Nle když neopatrnostiacute poškodiacute časovaacute zařiacutezeniacute tu se velmi pohněvaacute

Pak jej můŽete slyšet jak rozčileně vyklaacutedaacute račte si uvaacutežit jen si račte uvaacutežit vždyť tu někdo vypnul sekundovou kontrolu Proč k tomu chodiacute když tomu nerozumiacute ISvolaacutevaacute všechny hromy a blesky na neznaacutemeacuteho pachatele a neshypřestane dokud vše neuvede zase dD naacuteležiteacuteho pořaacutedku J1aacute zlateacute ruce maacute staacutele vyacutebornyacute zrak vřelou laacutesku k astronomii a hlavně dobreacute lidskeacute srdce

Maacuteme ho proto Iraacutedi a přejeme mu dalšiacute uacutespěšnaacute pozorovaacuteniacute a dlouhaacute leacuteta plneacuteho zdraviacute

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

(Dokončeniacute)

2 Popis seřizovaciacuteho ~ařmiddotiacutezeniacute

Protože mechanickeacute přenaacutešeniacute deformačniacuteho tlaku z miacutesta pozoroshyvatelova na pomocneacute zrcadlo pro citlivost zrcadloveacute plochy vůči deshyformujiacuteciacutem silaacutem naraacutežiacute na velkeacute technickeacute obtiacuteže bylo hledaacuteno řešeniacute elektromagnetickyacutem ovlaacutedaacuteniacutem tlaku jehož siacutela může byacuteti snadno pozorovatelem elektricky řiacutezena

Pro pokusneacute uacutečely bylo nejprve použito dvojityacutech elektromagnetů z dveřIUacutech domovniacutech klik ve vzdaacutelenosti rovnostranneacuteho trojuacutehelshyniacuteka ktereacute byly na okraji zadniacute stěny podložky pomocneacuteho zrcadla našroubovaacuteny tak že nedošlo k žaacutedneacutemu ucloněniacute Pomociacute lehkeacuteho paacutekoveacuteho zařiacutezeniacute vykonaacutevaacute se přenos tlaku na předniacute okraj zrcadla Aby se dosaacutehlo toho aby zrcadlo nebylo jenom miacutestně stlačovaacuteno nyacutebrž skutečně prohyacutebaacuteno byl do podložky zrcadla zaveden 6mm tlakovyacute šroub kteryacute podepiacuteraacute zrcadlo zezadu centraacutelně Tento šroub byl tak daleko zašroubovaacuten aby bylo zrcadlo nadzdviženo asi o 01 mm od podložky zrcadla na niacutež jinak ležiacute Tlakoveacute paacuteky byly spojeny s pevnyacutem naacuterazniacutekem tak aby zrcadlo mezi zadniacutem tlakoshyvyacutem šroubem a těmi to naacuterazniacuteky nemělo žaacutedneacute možnosti pohybu Protože v teacuteto poloze nesmiacute byacutet na zrcadlo vykonaacutevaacuten žaacutednyacute tlak musiacute byacutet nastavěniacute zadniacuteho šroubu provedeno velmi opatrně Můžeme miacutet za to že toto nastavěniacute je zaacutevisleacute na teplotě avšak o tom neshymohly byacutet daacutele ziacuteskaacuteny žaacutedneacute zkušenosti

Konstrukce tlakovyacutech převodniacutech paacutek je schematicky naznačena na obr Č 2 Důležiteacute je dobreacute vyvaacuteženiacute paacutek včetně kotvy aby rozdiacutelshy

136

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

s

III 11 II 11 11 II 11 tl III 11 11 11 11 11 11 lIJ

11 II 11 11 jl III fl ll

Obr Č 2 Schema elektromagnetickeacuteho tlashykoveacuteho zařiacutezeniacute 1 pomocneacute zrcadlo 2 podshyložka zrcadla 3 elektromagnet 4 kotva 5 vedeniacute tlakoveacute paacuteky 6 čepy paacutekoveacuteho

7 zařiacutezeniacute 7 tlakovyacute šroub 8 posouvatelneacute protizaacutevažiacute

nyacutem působeniacutem vaacutehy zrcadla v různyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech nevznikaly rozdiacutelneacute tlaky na povrchu zrcadla Bylo by teacutež možneacute použiacutet samotneacute vaacutehy zrcadla jako automatickeacute korekce astigmatisshymu vzrůstajiacuteciacuteho se zenitovou vzdaacutelenostiacute avšak působeniacute vaacutehy kt~reacute se měniacute s hodinovyacutem uacutehlem způsobuje znocneacute technickeacute obtiacuteže

Riacutezeniacute siacutely tlaku se provaacutedělo řiditelnyacutemi odpory ktereacute byly umiacutesshytěny na prkeacutenku u okulaacuteroveacute čaacutesti dalekohledu feacutež bylo umožněno otaacutečeniacute elektromagnetů a tlakovyacutech paacutek s pomocnyacutem zrcadlem do poshytřebneacute polohy daneacute astigmatismem hlavniacuteho zrcadla Proud dodaacutemiddotmiddot vala 8voltovaacute akumul baterie Při delšiacutem použitiacute se ovšem přitom elektromagnety značně zahřiacutevaly takže se později muselo užiacutet silshynějšiacutech kde se nemusiacute použiacutevat přepětiacute Ukaacutezalo se hned na počaacutetku že elektromagnety při napětiacute 4 volt nemohou vyvinout dostatečnyacute tlak i když poměr ramen paacutek je nejvyacutehodnějšiacute Protože velikost poshytřebnyacutech tlaků nebyla z počaacutetku jasnaacute byly paacuteky a poměr ramen zařiacutezeny na nastavěniacute podle potřeby

3 Zkoumaacutemiacute uacutečinků tlakoveacuteho zařiacutezeniacute

Pro vyzkoušeniacute popsaneacute aparatury měl H N Sandig před svyacutem odchodem z Bamberku v květnu 1951 pouze maacutelo času Protože se už nedalo použiacutet uměleacuteho světelneacuteho bodu sloužily hvězdy prvniacute velikosti jako světelnyacute zdroj při zkouškaacutech Byla udělaacutena dvojice sniacutemků podle Hartmanna pto nekorigQ~anyacute a pro korigovanyacute stav

137

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

+ 110 tJ 1 I I I I

~ UJIJ rshy

+ lSti ~ bullO

bull Obr Č 3 Zonaacutelniacute vady v ohnisku Bamshyberskeacuteho Cassegrainova dalekohledu

O - bull -O před bull po elektromagnetickeacute opravě astigmatismu

-(J50

-100

O bull bull bull O O

--

Lehmannova konstanta jest technickaacute konstanta T kterou se hodnotiacute vyrobenaacute optika Wi-bEině se rovnaacute poloměru středshy

-1$0 J i ~

O

O I I

-niacuteho geometrickeacuteho obrazu hvězdy v obshyloukovyacutech vteřinaacutech Vynikajiacuteciacute optiky přiacutestrojů majiacute hodnoty

tl Zl) 30cm T menšiacute 05 až I

těsně za sebou Expos1čniacute doha byla vždy 60s po kterouž dobu na obr Č 2 popsaneacute elektrickeacute tlakoveacute zařiacutezeniacute vystačovalo Velmi rušivě však působilo chvěniacute vzduchu protože bylo nutno pracovat za velmi neklidneacute noci Toto ztiacutežilo předevšiacutem posouzeniacute při ktereacute poloze regushylačniacutech odporů maacute obraz nejlepšiacute kvalitu Kvalita Hartmannovyacutech sniacutemků však v podstatě neklidem vzduchu neutrpěla Uacutečinek chvěniacute se projevil pouze zvětšeniacutem difuse obrazoveacute plošky Přeměřeniacute sniacutemshyků dalo tyto vyacutesledky (obr Č 3) V nekorigovaneacutelll stavu se vyskyshytovaly přibližně tyteacutež zonaacutelniacute vady jako r 1948 Rozdiacutely se pohyboshyvaly uvnitř možnostiacute přesneacuteho měřeniacute Kladnaacute uacutechylka vnitř zony byla teacutež na noveacutem sniacutemku znatelnaacute Lehmannova konstanta vychaacuteziacute jako H = O18 poněkud většiacute než r 1948 což se daacute vysvětlit vadami ve vedeniacute dalekohledu a chvěniacutem vzduchu Naproti tomu ukazuje astigmatismus poněkud jinyacute obraz než r 1948 což se dalo už pro značně menšiacute zenitovou vzdaacutelenost v r 1951 (asi 30deg) očekaacutevat Astigmatismus neukazuje už žaacutedneacute znatelneacute orientovaacuteniacute ke směru vaacutehy zrcadla kteraacute jest největšiacute v průměrech skloněnyacutech k niacute o 45deg S ohnis rozdiacutelem asi 2 mm pro středniacute zonu obou k0lmo k sobě nashyvzaacutejem a 45deg k vertikaacutele stojiacuteciacutech průměrů zůstaacutevaacute astigmatismus ve sveacute hodnotě ne daleko za ohniskovyacutem rozdiacutelem (asi 3 mm) kteryacute vznikl při přibližně horizontaacutelniacute poloze dalekohledu mezi kolmyacutem a horizontaacutelniacutem průměrem zrcadla (Obr 4) Astigmatismus byl proto i při pozorovaacuteniacute okulaacuterem dobře zjistitelnyacute Vnitřně i vněohnisshykoveacute obrazy ukawvaly se zřetelně eliptickeacute Daacutele bylo zkoušeno otaacuteshyčeniacutem regulačniacutech odporů 0brazy pokud možno zakulatiti Jak jsme však již připomenuli bylo posouzeniacute kvality obrazu velmi ztiacuteženo neklidem vzduchu

Sniacutemky v takto korigovaneacutem stavu ukaacutezaly vskutku značnou změshynu korekčniacuteho stavu Cassegrainova zrcadla Zonaacutelni vady se 0 něco zhoršily tiacutem že vnějšiacute zona rovněž d0stala kladnou uacutechylku sečneacute vzdaacutelenosti (Obr č 3) To je zřejmě naacutesledek tlaku na okraj zrcadla k odstraněniacute astigmatismu při čemž se tlak sdělil celeacute vnějšiacute

138

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

G) ev G

Obr Č 1 Astigmatismus Bamberskeacuteho zlcadla v ohnisku Cassegraina přiacute pozoshyrov aacuteniacute hvězdy v 30deg zenitovyacutech vzdtuenostech před elektrom agnetickyacutem vyrov shy

naacuteniacutem R ozdiacutely v ohnishu j sou uvedeny v setinaacutech milimetru Obr Č 5 Astgmati snm s Bambersk eacuteho zr cadla v ohnisku Cassegraina při pozoshyr ovaacuteniacute h uťzaacutey v 30deg zeni tovyacutech vzdaacutelenos tech po elektromagnet i ckeacutem vyrovnaacuteniacute

Rozdiacutely v ohnisku jsou uvedeny v set i naacutech milimetru

zoně ačkoliv jen jeden ze třiacute elektromagnetů byl v plneacutem napětiacute Zhoršeniacute zonaacutelniacutech vad se projevuje ve zvětšeniacute Lehmannovy konshystanty na T = 025 Ovlivněniacute vnějšiacute okrajoveacute zony dalo by se jistě zabraacutenit kdyby předniacute okraj zrcadla neležel pouze na přiacutetlačnyacutech ploškaacutech nyacutebrž na čelniacute objiacutemce kteraacute by podpiacuterala celou okrajovou čaacutest zrcadla s niacutemž by byly přiacutetlačneacute plošky v poloze na nule při vypnuteacutem proudu

Zamyacutešleneacute zlepšeniacute astigmatismu takeacute vskutku nastalo Dokonce se tu dosaacutehlo překorigovaacuteniacute (obr č 5) což se však visuelně dalo praacutevě tak maacutelo zjistit (pro nekhd vzduchu) jako nepatrneacute zvětšeniacute zonaacutelniacutech vad

Bohužel musely byacutet pokusy v tomto směru jdouciacute přerušeny a neshymohly byacuteti znovu zahaacutejeny Byla zamyacutešlena přestavb-a tlakoveacute paacuteky a zvětšeniacutem paacutekoveacuteho poměru mělo se dociacuteliti ještě většiacuteho tlaku Přitom měly byacuteti elektromagnety upevněny na vnitřniacute straně tubusu aby byl k disposici rozdiacutel poloměru obou zrcadel jako deacutelka paacutek Aby tiacutem nev7Jlikly nežaacutedouciacute difrakčniacute chvosty u obrazů hvězd měly byacuteti umiacutestěny 4 elektromagnety ve čtverci protože pomocneacute zrcadlo je drženo křiacutežem

Když bylo pokusy s praacutevě popsanyacutem provisorniacutem zařiacutezeniacutem dokaacuteshyzaacuteno že takto je možneacute dosaacutehnouti dobreacuteho a seřiditelneacuteho zlepšeniacute obrazů můžeme doporučiti montaacutež takovyacutech deformačniacutech zařiacutezeniacute na pomocnyacutech ZIoadlech velkyacutech systeacutemů Cassegrainovyacutech

139

ZPRAvy A POKYNY PŘSTROJOVEacute SEKCE ~ SLUNEČNIacute PROTUBERANCE JEDNODUCHYacuteMI PROSTŘEDKY

Slunce jakožto nejbližšiacute hvězda s neustaacutelyacutemi často až zaacutevratně probiacutehajiacuteciacutemi změnami povrchu ktereacute se rozmanityacutem pTozatiacutem jen zčaacutesti vysvětlenyacutem zpŮJSOshybem promiacutetajiacute i do poměrů v našiacute atmosfeacuteře a na Zemi vůbec je předmětem jednoho z nejzajiacutemavějšiacutech a prakticky i nejvyacuteznamnějšiacutech oborů astrofysikaacutelniacuteho baacutedaacuteniacute Zatiacutem co pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn a fakuliacute je tak stareacute jako vynaacutelez dalekohledu~ přiacutepadně i staršiacute pokud jde o skvrny pouhyacutem okem přiacuteležitostně spatřeneacute tvořiacute soustavneacute pozorovaacuteniacute protuberanciacute poměrně mladyacute necelyacutech sto roků trvajiacuteciacute obor slunečniacuteho vyacutezkumu Protuberance byly objeveny při uacuteplnyacutech sluneČniacutech zatměniacutech sice již dřiacuteve jich pravaacute povaha však nebyla hned poshychopena Byly dokonce připisovaacuteny i domněleacute atmosfeacuteře Měsiacutece a teprve 1868 podařilo se Jannsenovi a nezaacutevisle i Lockyerovi aplikad spektroskopu s velikou dispersiacute zjiSltit jich složeniacute a současně i najiacutet metodu pro jich pozorovaacuteniacute i mimo zatměniacute Protože sviacutetiacute hlavně jasně čeTVenou barvou emIacutesniacute čaacutery vodiacutekoveacute H alfa (6563 Aacute) dajiacute se při dostatečně velikeacute dispersi spektroskopu a při spraacutevně na okraj Slunce nařiacutezeneacute štěrbině snadno zjistit od ostatniacuteho spektra rozllišit a při rozšiacuteřeneacute štěrbině i v jich praveacute podobě pozorovat Většiacute protuberance třeba ovšem pozorovat v několika vrstvaacutech neboť přiacuteliš roztaženaacute štěrbina zpŮJsohuje opět neostrost obrazu překrytiacutem vedlejšiacutemi barvami spektra Naznačenaacute metoda byla postupně zdokonalovaacutena a dovedena do dnes užiacutevaneacute formy t zv spektroshy

bull heliografu a spektrohelioskopu Deslandrem a Halem před koncem minuleacuteho stoletiacute Poměrnaacute složitost jmenovanyacutech strojů i jineacute důvody vedly pozdeacuteji k hledaacuteniacute

metod novyacutech ktereacute bylo po celeacute řadě pokusů korunovaacuteno uacutespěchem v roce 1930 když se podařilo nedaacutevno zamřeleacutemu Bernardu Lyotovi realisovat znaacutemyacute koronoshygraf V přiacutestroji bylo poměrně jednoduchyacutem způsobem vytvořeno jakeacutesi uměleacute zatměniacute Slunce obraz fotosfeacutery byl zastiacuteněn a z tubusu zrcaacutetkem odveden konečně pak byl z dalšiacuteho běhu paprsků odstraněn i obraz sviacutetiacuteciacuteho okraje objektivu stroj byl umiacutestěn na vyacuteškoveacute observatoři na Pic du Midi v bezmaacutela třech tisiacuteciacutech metrech a znaacutemyacute Lyotem vytvořenyacute zrychlenyacute filmovyacute zaacuteběr protuberančniacute činnosti způsobil pochopiteinou sensaci v celeacutem tehdeJšiacutem astroshynomickeacutem světě ProtUlberance byly za přiacuteznivyacutech poměrů atmosfeacuterickyacutech takto viditelny i bez filtru a Lyot užiacuteval původně jen červenyacutech a oranžovyacutech rfiltrů skleněnyacutech pro potlačeniacute modreacuteho svitu Oblohy Později věnoval však Lyot značneacute uacutesiliacute i Zdokonalovaacuteniacute speciaacutelniacutech filtrů - monochromaacutetorů ktereacute mu konečně umožnily i pozorovaacuteniacute samotneacute korony nad to pak i z observatoře

v niacutežině položeneacute Jsou to v podstatě dva druhy filtrů jednak t zv zrcaacutetkoveacute filtry interferenčniacute dnes již seriově vyraacuteběneacute a poměrně levneacute jednak t zv křišťaacuteloveacute fHtry pol3Jrisačně-interferenčniacute velmi draheacute a vzaacutecneacute ktereacute však mohou miacutet propustnost omezenu až i na zlomek Angstromu Zrcaacutetkoveacute nItry interferenčniacute se užiacutevajiacute vždy jen ve spojeniacute se zaacutestinem Lyotovyacutem posleacuteze uveshydeneacute filtry křemenneacute (křišťaacuteloveacute) mohou plně nahradit protuberančniacute spektroshyskop a zčaacutesti i spetroheHoskop i na obyčejneacutem dalekohledu Tdlik uacutevodem

Jednoduchaacute konstrukce Lyotova zaacutestinu vedla jistě už ř3Jdu přaacutetel a1Stroshynomie k napodobovaacuteniacute a vyacutesledky některyacutech takovyacutechto pokusů byly v astroshynomickeacutem tisku uveřejněny Tito amateacuteři vychaacutezeli z teacute spraacutevneacute uacutevahy že i když jejich stroj neukaacuteže v niacutežině samotnou koronu přece protuberance asi sto i viacutecekraacutete jasnějšiacute v jeho dosahu budou

Připojenyacute naacutečrtek znaacutezorňuje schematicky takovouto pokusnou konstrukci autorovu ObJektiv je tmelenyacute achromat z daacutelkoměru průměru 50 mm f 86 cm V jeho ohnisku umiacutestěna kuželovaacute clona nepatrně většiacute než ohraacutezek Slunce tedy asi 82 mm zachycenaacute šroubkem M 2 mm na provrtaneacute čočce t zv Čočce poshymocneacute Užito plankonvexniacute čočky 3S 28 mm v průměru f as 165 mm Jejiacute střed byl na obou stranaacutech na soustruhu opatrně označen otvor asi 2 mm širokyacute vyshy

140

brousill očniacute optik Kuželovyacutech clonek bylo vytočeno několik neboť zdaacutenlivyacute průměr Slunce se měniacute a neniacute teacutež snadneacute přesnou miacuteru odhadnout Je třeba aby clonka byla hladkaacute čaacutestečně vyleštěnaacute a aby měla spiacuteše tupyacute než ostryacute uacutehel v hrotu Olonka odraacutežiacute a rozptyluje jas fotosfeacutery na stěnu tubusu kteryacute maacute byacutet vyložen matnyacutem papiacuterem či jinyacutem lapačem světla Jejiacute skorem do ostra vyshybiacutehajiacuteciacute okraj musiacute byacutet čistyacute neboť i nepatrneacute nepravidelnosti tvořiacute pak mohutnaacute pohořiacute na okraji tohoto uměleacuteho Měsiacutece Je vyacutehodneacute opatřit clonku několik mm dlouhyacutem stonkeTrl jak ve schematu naznačeno aby prach a nepravidelnosti poshyvrchu pomocneacute čočky nehyly současně s okrajem clonky zaostřeny Pomocnaacute čočka vytvaacuteřiacute pak ve vzdaacutelenosti rusi 185 mm ostryacute obraz hlavniacuteho objektivu Tento obraz resp jen jeho ohybem světla zaacuteřiacuteciacute okraj v šiacuteři asi jednoho mm je zashychycen clonkou kteraacute maacute v tomto přiacutepadě otvor 88i 85 mm Olona tato je jakou-si obdobou přesně umiacutestěneacuteho okulaacuterniacuteho viacutečka spiacuteše ještě speciaacutelniacuteho viacutečka u poshyintovaciacutech a mikrometrickyacutech okulaacuteru s osvětlenyacutemi Vlaacutekny kteraacutežto malyacutemi otvory opatřenaacute viacutečka jednak fixujiacute polohu oka vůlČi vyacutestupniacute pupile jednak vyshylučujiacute jakeacutekoE parasitniacute osvětleniacutem vlaacuteken vnikleacute světlo z dalšiacuteho běhu Popsanyacutem uspořaacutedaacuteniacutem jest vlastně Lyotův zaacutestin v principu vytvořen K pozorovaciacutemu okulaacuteru přenaacutešiacute se pak obraz kuželoveacute clonky pomocnyacutem objektivem kteryacute maacute v popisovaneacute konstrukoi f asi 105 mm Spraacutevně by tam měl byacutet užit symetrickyacute bikonvexniacute achromat neboť vytvaacuteřiacute obraz v poměru 11 bylo však užito obyshyčejneacuteho achrom objektivu Tento prrohřešek proti sinoveacute podmiacutence je při

značneacutem zacloněniacute tohoto objektivu posleacuteze popsanou clonou prakticky zanedbashytelnyacute Jinak bylo by lze užiacutet takeacute dvou achromatů o f asi 210 mm obraacutecenyacutech vyshypuklyacutemi plochami k sobě

Jako pozorovaciacuteho okulaacuteru užito ortoskopickeacuteho okulaacuteru f 25 mm před jehož ohniskovou rovinu zasunut filtr a to prostyacute Zeissův červenyacute filtr 1 mm silnyacute asi RG 2 SchoHovy stupnice Kromě toho zařaděn slabyacute tlumiciacute filtr t zv měsIacutečniacute sklo Filtry jineacuteho druhu nebyly původně k disposici

Prvniacute pokusy s praktickyacutem pozorovaacuteniacutem zdaacutely se beznadějnyacutemi V různyacutech protuberance připomiacutenajiacuteciacutech zjevech byly otaacutečeniacutem celeacuteho přiacutestroje v posičniacutem uacutehlu zjištěny zpravidla jen klamneacute ohybem světla na prachu na pomocneacute čočce uloženeacutem vytvořeneacute stiacuteny Olonka byla proto od pomocneacute čočky ještě viacutece odshydaacutelena Při nepatrneacute dnešniacute slunečniacute činnosti nebylo ovšem mnoho naděje na nějakeacute vyacuteznačneacute erupce přece však byla soUčasně podle možnostiacute s1edovaacutena protuberančniacutečinnost petřiacutens1kyacutem spektroskopem Konečně byl však přece nashylezen způlSob kteryacutem lze se alespoň objektivně a rychle přesvědčit kde na slushynečniacutem okraji protuberance praacutevě jsou a to zařazeniacutem prosteacuteho okulaacuterniacuteho spektroskopu před pozorovaciacute okulaacuter Tento nepatrnyacute zpravidla maacutelo využityacute strojek kteryacute sestaacutevaacute z třiacutediacutelneacuteho Amiciho přiacutemohledneacuteho hranolu maacute tak velikou dispersi že ve spojeniacute s Lyotovyacutem zaacutestinem lze ho užiacutet i ve funkci protuberančniacuteho spektroskopu Uacutelohu štěrbiny maacute zde nepatrně poodhalenyacute okraj Slunce tedy hlavně chromosfeacutera obdobně jako u t zv bleskoveacuteho spektra (fIash spectrum) znaacutemeacuteho z uacuteplnyacutech zatměniacute Slunce ktereacute lze rovněž ve vhodneacutem okamžiku fotoshygrafovat i pouhyacutem před objektivem umiacutestěnyacutem hranolem

Emisniacute vodiacutekovaacute čaacutera zlatě zaacuteřiacuteciacute H alfa je po celeacutem okraji Slunce při vhodneacute šiacuteři odhaleneacuteho okraje dobře patrna a protuberance třebas dnes většinou miniashyturniacute -- zvětšeniacute jak ze shora uvedeneacuteho popisu je patrno je asi 35 X - jsou zřetelně a ve sveacute praveacute poloze i podobě na prvyacute pohled dobře patrny Trubička s Amiciho hranůlkem byla upevněna 5 stavěciacutemi šroubky v jakeacutesi obdobě Ze soustruhu dobře znaacutemeacuteho ježka je šikmo nařiacutezena na okraj Slunce a lze jiacute jednak tento okraj obkroužit jednak ji jedniacutem hmatem odejmout a nahradit přiacutepadně silnějšiacutem tlumiciacutem filtrem Takto lze rychle přejiacutet od pozorovaacuteni protuberanciacute k přiacutemeacutemu pozorovaacuteniacute okrajovyacutech skvrn a fakulovyacutech poli při vystředěneacutem obraze Slunce a navaacutezat tak pozorovaacuteniacute obou těchto zjevů bezshyprostředně na sebe Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute protuberanciacute (bez spektroskopu) podařilo se z počaacutetku jen zřiacutedka kdy nejspiacuteše tehdy když byla protuberance již předtim zjištěna okulaacuterniacutem spektrosko-pem

141

Později dosaženo daleko lepšiacutech vyacutesledků a to aplikaciacute červeneacuteho fUtru ze znaacutemeacuteho ve vaacutelečneacutem šrotu kdysi prodaacutevaneacuteho leteckeacuteho oktantu Propustnost tohoto filtru začiacutenaacute praacutevě před čarou H alfa a filtr ten ukaacuteže za přiacutezniveacuteho počasiacute proluberance Llpravidla přiacutemo bez jich předchoziacuteho vyhledaacutevaacuteniacute spektroskopem Některeacute serie let oktantů byacutevaly však opatřeny i filtry temněčervenyacutemi ktereacute čaacuteru H alfa a jejiacute okoliacute absorbujiacute a jsou proto k tomuto uacutečelu nepoužitelneacute

Podmiacutenkou dobreacuteho pozorovaacuteniacute a nezbytneacute ochrany Zraku je ovšem staibilniacute a dobře jdouciacute paralaktickyacute stroj s citUvě ovl1aacutedatelnyacutemi jemnyacutemi pohyby neboť praacutevě jimi orientujeme ohraz Slunce vůči kuželoveacute clonce přiacutepadně i šiacuteři odhaleshyneacuteho okraje pro spektrum chromosfeacutery Průhlednost vzduchu temněmodraacute obloha a nevelikaacute tu~bulence jsou zaacutekladniacutemi předpoklady pro tato pozorovaacuteniacute

Popis naacutečrtku Hlavniacute objektiv OJ je tmelenyacute musiacute byacutet prost jakyacutechkoliacute škrabanců většiacutech bublinek a přiacutepadně i před samotnyacutem pozorovaacuteniacutem zlbaVen usazeneacuteho prachu Přesně v jeho ohnisku - tuto podmiacutenku třeba pochopitelně přiacutesně dodržet pH čemž zaostřiacuteme ovšem se zařaděnyacutem červenyacutem filtrem shyumIacute-stěn je okraj centraacutelniacute kuželoveacute clonky Cll upevněneacute jak již nazmtčeno na pomocneacute čočce PC Tato maacute průměr as trojnaacutesobnyacute průměru clonky a mŮže byacutet miacutesto niacute užito i skla bryacuteloveacuteho raději stareacuteho typu bikonvexniacuteho Maacute ohnisko 8iS

16 cm a v necelyacutech 2D cm vytvaacuteřiacute obraz objektivu OJ jehož zaacuteřiacuteciacute okraj zachycuje clonka C~ Za niacute je pak pomocnyacute objektiv O2 kteřyacute - po zpŮsobu znaacutemeacuteho čočshykoveacuteho vzpřimovače staryacutech roztahovaciacutech dalekohledfl či dnešniacutech puškohledfl shypřenaacutešiacute projekciacute v poměru přibližně 1 1 obraz okraje clonky Cl a jejiacuteho okoliacute do obrazoveacute roviny okulaacuteru OK Protože pozorovaacuteniacute protuberanciacute přichaacuteziacute v uacutevahu hlavně jen za vysokeacute polohy Slunce byl zařaděn zenitovyacute hranol ZH Filtry F ktereacute jsou ovšem rovinneacute jsou umiacutestěny tak aby byly v bezpečneacute vzdaacutelenosti od obrazoveacute roviny a nepravidelnosti jich povrchu spolu s usazenyacutem prachem SB nemohly škodlivě projevit

SP jest pak zmiacuteněnyacute nrustavec s okulaacuterniacutem spektroskopem Šroubky na praveacute straně - ve skutečnosti 4 - ustavujiacute polohu trubičky spektwskopu a zťIStaacutevajiacute v nastaveneacute poloze šroubkem na straně leveacute se trulbička zajistiacute přiacutepadně se spektroskop uvolniacute pro jineacute použitiacute Spektroskop užijeme při přehliacutedkaacutech slushynečniacuteho okraje zpravidla i se zařaděnyacutem červenyacutem filtrem a orientujeme tak ruby temněčervBnyacute konec spektra byl vně slunečniacuteho disku

Okulaacuterniacute čaacutest stroje počiacutenaje projekčniacutem olbjektivem O2 lze miacuterně naldaacutenět tak aby pozorovaneacute miacutesto slunečniacuteho okraje mohlo přijiacutet event i podle potřeby do středu pole pro normaacutelniacute pozoshyrovaacuteniacute zůstaacutevaacute však celaacute optickaacute draacuteha přiacutemaacute Naznačeneacute uspořaacutedaacuteniacute stroje je prozatiacutemniacute a připouštiacute řadu zlepšeniacute a variant

Pozorovaacuteniacute skvěleacuteho zjevu slunečniacutech protuberanciacute JjJ vyžaduje ovšem i určiteacuteho cviku pozorovatele kteryacute se počaacutetečniacutemi OIbtiacutežemi a neuacutespěchy nesmiacute daacutet odradit Tiacutem většiacute bude pak jeho uspokojeniacute z pozorovaacuteniacute opravshydu zdařilyacutech Dr Otavskyacute

Schema přiacutestroje pro pozor01Jaacuteniacute slnnečniacutech protuberanciacute

142

CO KDY A JAllt POZOROVAT CO NOVEacuteHO NA OBLOZE V ZAŘIacute A V ŘIacuteJNU

Me r k u r zůstaacutevaacute v zarl a v rlJnu neviditelnyacute Planeta Ven uš e prochaacuteziacute v zaacuteřiacute souhvězdiacutem R a k a a L v a a je po oba měsiacutece na ranniacute obloze viditeHnaacute Jejiacute viditelnosti pozvolna ubyacutevaacute koncem zaacuteřiacute na 1 a hodiny koncem řiacutejna na 1 hodinu Na obloze před vyacutechodem Slunce se ukaacuteže Ma r s je bliacutezko R egu 1 a ve Lvu ne však tak jasnyacute ale naacutepadnyacute svou červenou barvou Koncem měsiacutece zaacuteřiacute zvětšiacute se jeho viditelnost na dvě hodiny a pozvolna jiacute přibyacutevaacute J u pit e r je vysoko nad O r i o n e m a bliacutežiacute se koncem zaacuteřiacute znaacutemeacute hvězdokupě M 35 v BliacuteshyženCIacutegtch Vychaacuteziacute konce měsiacutece již kraacutetce po 21 hodině v řiacutejnu je stacioshynaacuterniacute a konoem lijna je viditelnyacute již po qevaienaacutecteacute hodině Bude vděčshynyacutem objektem našich večernkh podzimniacutech pozorovaacuteniacute Kraacutesnaacute planeta S a shytur n již zmizela z dohledu 23 řiacutejna je v konjunkci se Slunce a proto neviditelnaacute Začaacutetek zarl naacutem piinaacutešiacute takeacute U ran a do zorneacuteho pole našeho dlalekohledu Vychaacuteziacute asi hodinu po pMnoci a v druheacute polovině měsiacutece bude již dobře k pozorovaacuteniacute V řiacutejnu se nachaacuteziacute v Bl iacute žen c iacute cha vychaacuteziacute dvě hodiny po Jupiteru Ne p tun se přiblitžuje Slunci a je proto neviditelnyacute

Pozorovatele proměnnyacutech hvězd upozorňujeme na maxima těchto dlouhoshyperiodickyacutech proměnnyacutech v zaacuteřiacute 4 RS UMa 5 S Boo 6 RS Her 11 RW Sgr 12 W Aqur 15 T U Ma 19 T Ari 19 X Mon 19 W Lyr 23 R Hya 25 TU Cyg 29 SS Vir v řiacutejnu 1 T Hya 3 V Cas 3Sv And 4 R U Mi 9 Y Vir 15 W Her 17 RR Aqr 18 V Oph 19 RV Her 23 R LMi 25 Aur 27 T DeI 27 T Aqr

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE PŘEHLED zPRAacutev V ASTRONOMICKEacuteM CIRKULAacuteŘI SSSR

Čiacutes 132 (8 řiacutejna 1952) Pozorovaacuteniacute komet z r 1951 Plutona na Engelgardtově observatoři Dalšiacute zpraacutevy Z Poliavskeacute observatoře se tyacutekajiacute pohybů poacutelů a koUsaacuteniacute zemskeacute rotačniacute OIsy G Nikolskij z Kyjeva piacuteše o struktuře slunečniacute soustavy z 25 2 1952 studovaneacute na zaacutekladě fotografiiacute ziacuteskanyacutech expediciacute Kypevskeacute observatoře v Čiiliacute Dalšiacute zpraacutevy se tyacutekajiacute proměnnyacutech hvězd v souhv Ophiucha a deviacuteti nesledovanyacutech proměnnyacuteoh hvězd obsaženyacutech v Katalogu hvězd podeshyzřelyacutech z proměnnosti PozoTovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem na EngelgaIdtově observaJtoři v roce 1952 V A Solovev ze Stalinabadu publikuje sveacute pozorovaacuteniacute Drakonid v noci 910 řiacutejna 1952 byLo ve večerniacutech hodinaacutech pozorovaacuteno 30 až 40 meteorů za hodinu žluteacute barvy a středniacute velikosti 3-4m V zaacutevěru drkulaacuteře jsou otištěny zpraacutevy o konferenci o metodice pozorovaacuteniacute měsiacutečniacutech zatměniacute a o otaacutezce fotometrickyacutech pozorrovaacuteniacute malyacutech planet

Čiacutes 133 13 ledna 1953 Zpraacuteva o Mrkosově objevu komety 1952 f Efemeridy komet Comas 80laacute 1951 h a komety Tuttleovy 1939 X Pozorovaacuteni planetek v Alma-Atě a ve Lvově E K Kochan uveřejňuje spektrofotometrickeacute teploty 40 hvězd ktereacute určil nq zaacutekladě fotografickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho na Krymshyskeacute aJstrofysikaacutelniacute observatoři v roce 1951 Naacutesledujiacuteciacute zpraacuteva od E R Gurtoshyvěnka se tyacutekaacute struktury čar K 2 a K 3 v okoliacute s1unečniacutech skvrn G Fedorčenko z Kyjeva se zabyacutevaacute lSpektrofotometriiacute čaacutery Ha V různyacutech heliografickyacutech šiacuteřkaacutech Posledni zpraacuteva J Jefremova uvaacutediacute že Arend nedaacutevno objevil novou proměnnou hvězdu v souhvězdiacute Orla (typu Miacutera Cetiacute) pro niž Kukarkin odvodil noveacute

143

elementy V zaveru cirkulaacuteře je zpraacuteva o zasedaacuteniacute rozšiacuteřeneacuteho presidia planeshytaacuterniacute komise Astronomickeacuteho sovětu při AV SSSR

Čiacutes 134 2 uacutenora 1953 POzorovaacuteniacute kOmety 1952 e O změnaacutech jasnOsti koshymety Encke-Baklundovy piacuteše S K Vsechsvjatskij Dalšiacute tři zpraacutevy se tyacutekajiacute změny šiacuteřek Kitabu PulkOva a Engelgardtovy Observatoře v Kazani v r 1952 N V Fatčichin se zabyacutevaacute otaacutezkou přesnosti určeniacute absol vlastniacutech pohybů hvězd pOdle mimogalaktickyacutech mlhOvin ukaacutezalO se že přesnOst měřeniacute sniacutemků ziacuterskashynyacutech nOrmaacutelniacutem astrOgrafem je dvakraacutet menšiacute než z měřeniacute hvězd P Savickij studuje hvězdy s velkyacutem vlastniacutem pohybem v oblasti galaktickeacute hvězdokupy NGC 7654 Bylo zjištěno 28 hvězd jejichž vlastniacute pohyby jsou 004 i viacutece za rok S vyacutejimkou 4 hvězd pOhybujiacute se tyto hvězdy přibližně ve stejneacutem směru ZbYvashyjiacuteciacute zpraacutevy se tyacutekajiacute periody hvězdy y Eri daacutele hvěZdy V 341 AquUae a stanOveniacute maxim a minim 8 dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech hvězd typu Milra Cetiacute

K OBRAZOVYacuteM PŘiacuteLOHAacuteM

1 stra)a Stavba hvězdaacuterny v GOttwaldově - 2 -3 strarna Stavba dalekohledu V Přiacuteboru ve staacutetniacute škole pracOvniacutech zaacuteloh - 4 straYIJa Inahoře - dva obraacutezky astronOmickeacuteho pracovniacuteho kolektivu v Přiacuteboru dole - stavba hvězdaacuterny na

střeše internaacutetu OdborneacutehO učiliště pracovniacutech zaacutelOh v Přiacuteboru

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Gottwaldově-Zliacuteně

Pochopeniacute a všestrannaacute podpora poskytnutaacute zaacutevodniacutemi radami a technickyacutem vedeniacutem naacuterodniacutech podniků Svit) Zaacutevodlt přesneacuteho strojiacuterenstviacute a Rudyacute řiacutejen umožnila) aby dne 6 června t r byla otevřena) jako vyacutesledek obětaveacute praacutece astronomickeacuteho kroužku - hvězdaacuterna Zaacutevodniacuteho klubulaquo Těmito slovy zahaacutejil slavnostniacute shromaacutežděni za Zaacutevodniacute klub F Schneider

Historii postaveniacute hvězdaacuterny a praacutece astronomickeacuteho odboru zhodnotil jeho předseda J Kropaacuteč Za neceleacute tři měsiacutece byla pomociacute brigaacuted ze zaacutevodů i škol) společně s nadšenyacutem kolektivem členů astronomickeacuteho odboru) jehož paacuteteřiacute byli Kropaacuteč) Černyacute) Kučera) Kovařiacutek) Křižaacutek) Peřina) Chalupa a j) postavena hvězshydaacuterna a instalovaacuten dalekohled) diacutelo konstrukteacutera K Carbola Hvězdaacuterna maacute poshyzorovatelnu s odsuvnou stiechou Je v niacute namontovaacuten Newtonův reflektor o průshyměru zrcadla 27)5 cm) f 215 cm) zvětšeniacute 80-360 X Pointer a hledaacuteček 0 13)5 cm) f 90 cm Maksutova komora 0 15 cm) světelnost 1 2)4 byla vyrobena bratry Erharty Hvězdaacuterna maacute pracovnu a zasedaciacute siacuteň a malou diacutelnu a laboratoř

Slavnostniacute shromaacutežděniacute pozdravili jmeacutenem předsednictva a spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS a LH v Praze jednatel F Matěj) F Kozel) předseda krajskeacuteho vyacutebor u Sposhylečnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute) A Neckaacuteř za odbor ČAS a HL v Proslějově) J Skandera za odbor ČAS a LH ve Vsetiacuteně) ing Kraacutel za odbor ČAS ano p Meoptu v Přerově

Slavnostniacute akt otevřeniacute a předaacuteniacute hvězdaacuterny provedl F Matěj) kteryacute ocenil praacuteci kolektivu) p01tkaacutezal na vyacuteznam astronomie a zdůraznil osvětoveacute a vědeckoshyodborneacute poslaacuteniacute hvězdaacuterny Prohliacutedkou hvězdaacuterny bylo slavnostniacute shromaacutežděniacute ukončeno

raquoPostaveniacute hvěZdaacuterny nebylo konečnyacutem ciacutelem gottwaldovskyacutech astronomůshyamateacuterůlaquo) řekl v zaacutevěru předseda J Kropaacuteč raquoPřesto) že stavba si vyžaacutedala mimoshyřaacutedneacuteho vypětiacute všech členů) nebyl přerušen program popularisačniacute) ba praacutevě přednaacuteškovaacute činnost dosahovala v teacute době největšiacute šiacuteře Dnešniacutem slavnostniacutem dnem nastupujiacute astronomoveacute ZK ROH n p Svit) ZPS a Rudyacute řiacutejen k dalšiacute velkeacute a čestneacute praacuteci Nebojiacute se těžkyacutech uacutekolů) protože se na ně připravili Nemaacutelo přeshykaacutežek) ktmeacute museli až dosud překonaacutevat) vychovalo z členů astronomickeacuteho odboru důslednyacute a houževnatyacute kolektiv pracovniacuteků) kteryacute je zaacuterukou budouciacutech uacutespěchů( Mj

144

2h 30m 2 b oom

Den z I V DeI I Z I V

O I O 0 O 2 ~O I

O O 3 I O Omiddot I 0

O O 6

O I I O

o 7 I Omiddot 0 8 I O 0 9 I O o I bull 0middot- O I 0 O JmiddotO O

3 o 13 O 4 O 14 O 5 O 5 O 6 Omiddot

16 bull

O 7 0 17 middot 0 18 0 O 8 O 9 O 9 0

O 20 OO O

~ 1IJ O O 23 j O 23 O

middot0 bull 0~ 24 sj 0 () - 0 25 0 ~ O 26 On O 27 O ~ O 28 I O 291 O O 29

301 O 3deg Q bull -r OO

JUPITEROVY MESICE V SRPNU A ZAacuteŘIacute

Faacuteze zatměniacute měsiacuteců planety Jupitera jak se jeviacute v obracej iacuteciacutem dalekohledu Poohy čtyř nejjasnějšiacutech měsiacutecu v -srpnu 2 h 3D m SČ = 3 h 30 m SEČ a v zaacuteřiacute 2 h SČ = 3 h SEČ Při identifikaci měsiacuteců mějme na mysli že směr jejich pohybu je od tečky k čiacuteslu Přechody měsiacuteců přes Jupiterův kotouč jsou označeny otevřeshynyacutemi kroužky zatměniacute a zaacutekryty černyacutemi kroužky Kroužek uprostřed předshystavuje Jupitera

ZPRAacuteVY ČS ASTRONOMICKEacute SPOLEČNOSTI Z administrace Z r cad lok o s m u obrazoveacute diacutelo Dr Ant Bečvaacuteře již vyšlo

Je to 127 obraacutezků m lhovin hvězdokup Mleacutečneacute draacutehy Slunce Měsiacutece planet meteorů meteoritů polaacuterniacute zaacuteře většinou tištěnyacutech hlubotiskem na 73 stranaacutech formaacutetu 17 X 25 cm Cena Kčs 5-- pro členy Kčs 4- Tato publikace je vhodnou pomůckou k popularisaci astronomie při nejrůznějšiacutech přmiddotiacuteležitostech Obraacutezků je možno použiacutet při přednaacuteškaacutech k promiacutetaacuteniacute epidiaskopem Bude se dobře uplatshyňovat pro propagačniacute skřiacutenky a vyacutevěmiddotsky Miacutestniacute odbočky a a stronomickeacute kroužky žaacutedaacuteme aby publikaci objednaly hromadně pro všechny členy kroužků nebo odboček

Prodaacutem zaacutenovniacute dalekohled 0 35 mm zvětš 80 X A Š v i h aacute I e k Uacutesteckaacute 1512 Českaacute Třebovaacute

omiddot

0

o middot

Stavba Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně v roce 1928

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Přiacuteboru na Moravě

K početneacutemu stavu moravskyacutech hvězdaacuteren přidružila se 10 května novaacute hvězdaacuterna v Přiacuteboru Nadšeneacute společneacute uacutesiliacute pracovniacuteků Odborneacuteho učiliště staacutetniacutech pracovniacutech zaacuteloh za vedeniacute ředitele s Valchaře uskutečnilo postaveniacute vzorneacute menšiacute hvězdaacuterny na střeše internaacutetu pracovniacutech zaacuteloh) kde je umiacutestěn 25 cm reflektor zhotovenyacute v diacutelnaacutech učiliště Podnět k stavbě reflektoru dal naacuteš člen s Fr KalIacuteJnec z Větřkovic u Kopřivnice kteryacute takeacute konstrukci Ndil a zdaacuterně dovedl ke konci Při stavbě dalekohledu a hvězdaacuterny se uplatnili ještě mnoziacute jiniacute soudruzi a vedouciacute internaacutetu a konstrukčniacuteho odděleniacute s chovanci a žaacuteky Zashyhaacutejeniacute se konalo 10 května ve velkeacute aule reaacutelneacuteho gymnasia v Přiacuteboru za velkeacute uacutečasti hostů z celeacuteho kraje Asi tři sta naacutevštěvniacuteků se zuacutečastnilo slavnosti a otevřeniacute hvězdaacuterny za Č A S promluvil dr Hubert Slouka) kteryacute přečetl poselstviacute s Landoveacute-Štychoveacute a ve sveacute přednaacutešce vytyčil hlavniacute uacutekoZy nastaacutevajiacuteciacute hvězdaacutef1ny jako stř6diska socialistickeacute osvěty -na Přiacuteborsku (Přiloha 2-4 str)

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSikou astroshynomickou společnosti v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 StBlishynova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Uacutečet SBČs Praha Č 878715 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno

Č j 159366 IIIa37 - Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022

brousill očniacute optik Kuželovyacutech clonek bylo vytočeno několik neboť zdaacutenlivyacute průměr Slunce se měniacute a neniacute teacutež snadneacute přesnou miacuteru odhadnout Je třeba aby clonka byla hladkaacute čaacutestečně vyleštěnaacute a aby měla spiacuteše tupyacute než ostryacute uacutehel v hrotu Olonka odraacutežiacute a rozptyluje jas fotosfeacutery na stěnu tubusu kteryacute maacute byacutet vyložen matnyacutem papiacuterem či jinyacutem lapačem světla Jejiacute skorem do ostra vyshybiacutehajiacuteciacute okraj musiacute byacutet čistyacute neboť i nepatrneacute nepravidelnosti tvořiacute pak mohutnaacute pohořiacute na okraji tohoto uměleacuteho Měsiacutece Je vyacutehodneacute opatřit clonku několik mm dlouhyacutem stonkeTrl jak ve schematu naznačeno aby prach a nepravidelnosti poshyvrchu pomocneacute čočky nehyly současně s okrajem clonky zaostřeny Pomocnaacute čočka vytvaacuteřiacute pak ve vzdaacutelenosti rusi 185 mm ostryacute obraz hlavniacuteho objektivu Tento obraz resp jen jeho ohybem světla zaacuteřiacuteciacute okraj v šiacuteři asi jednoho mm je zashychycen clonkou kteraacute maacute v tomto přiacutepadě otvor 88i 85 mm Olona tato je jakou-si obdobou přesně umiacutestěneacuteho okulaacuterniacuteho viacutečka spiacuteše ještě speciaacutelniacuteho viacutečka u poshyintovaciacutech a mikrometrickyacutech okulaacuteru s osvětlenyacutemi Vlaacutekny kteraacutežto malyacutemi otvory opatřenaacute viacutečka jednak fixujiacute polohu oka vůlČi vyacutestupniacute pupile jednak vyshylučujiacute jakeacutekoE parasitniacute osvětleniacutem vlaacuteken vnikleacute světlo z dalšiacuteho běhu Popsanyacutem uspořaacutedaacuteniacutem jest vlastně Lyotův zaacutestin v principu vytvořen K pozorovaciacutemu okulaacuteru přenaacutešiacute se pak obraz kuželoveacute clonky pomocnyacutem objektivem kteryacute maacute v popisovaneacute konstrukoi f asi 105 mm Spraacutevně by tam měl byacutet užit symetrickyacute bikonvexniacute achromat neboť vytvaacuteřiacute obraz v poměru 11 bylo však užito obyshyčejneacuteho achrom objektivu Tento prrohřešek proti sinoveacute podmiacutence je při

značneacutem zacloněniacute tohoto objektivu posleacuteze popsanou clonou prakticky zanedbashytelnyacute Jinak bylo by lze užiacutet takeacute dvou achromatů o f asi 210 mm obraacutecenyacutech vyshypuklyacutemi plochami k sobě

Jako pozorovaciacuteho okulaacuteru užito ortoskopickeacuteho okulaacuteru f 25 mm před jehož ohniskovou rovinu zasunut filtr a to prostyacute Zeissův červenyacute filtr 1 mm silnyacute asi RG 2 SchoHovy stupnice Kromě toho zařaděn slabyacute tlumiciacute filtr t zv měsIacutečniacute sklo Filtry jineacuteho druhu nebyly původně k disposici

Prvniacute pokusy s praktickyacutem pozorovaacuteniacutem zdaacutely se beznadějnyacutemi V různyacutech protuberance připomiacutenajiacuteciacutech zjevech byly otaacutečeniacutem celeacuteho přiacutestroje v posičniacutem uacutehlu zjištěny zpravidla jen klamneacute ohybem světla na prachu na pomocneacute čočce uloženeacutem vytvořeneacute stiacuteny Olonka byla proto od pomocneacute čočky ještě viacutece odshydaacutelena Při nepatrneacute dnešniacute slunečniacute činnosti nebylo ovšem mnoho naděje na nějakeacute vyacuteznačneacute erupce přece však byla soUčasně podle možnostiacute s1edovaacutena protuberančniacutečinnost petřiacutens1kyacutem spektroskopem Konečně byl však přece nashylezen způlSob kteryacutem lze se alespoň objektivně a rychle přesvědčit kde na slushynečniacutem okraji protuberance praacutevě jsou a to zařazeniacutem prosteacuteho okulaacuterniacuteho spektroskopu před pozorovaciacute okulaacuter Tento nepatrnyacute zpravidla maacutelo využityacute strojek kteryacute sestaacutevaacute z třiacutediacutelneacuteho Amiciho přiacutemohledneacuteho hranolu maacute tak velikou dispersi že ve spojeniacute s Lyotovyacutem zaacutestinem lze ho užiacutet i ve funkci protuberančniacuteho spektroskopu Uacutelohu štěrbiny maacute zde nepatrně poodhalenyacute okraj Slunce tedy hlavně chromosfeacutera obdobně jako u t zv bleskoveacuteho spektra (fIash spectrum) znaacutemeacuteho z uacuteplnyacutech zatměniacute Slunce ktereacute lze rovněž ve vhodneacutem okamžiku fotoshygrafovat i pouhyacutem před objektivem umiacutestěnyacutem hranolem

Emisniacute vodiacutekovaacute čaacutera zlatě zaacuteřiacuteciacute H alfa je po celeacutem okraji Slunce při vhodneacute šiacuteři odhaleneacuteho okraje dobře patrna a protuberance třebas dnes většinou miniashyturniacute -- zvětšeniacute jak ze shora uvedeneacuteho popisu je patrno je asi 35 X - jsou zřetelně a ve sveacute praveacute poloze i podobě na prvyacute pohled dobře patrny Trubička s Amiciho hranůlkem byla upevněna 5 stavěciacutemi šroubky v jakeacutesi obdobě Ze soustruhu dobře znaacutemeacuteho ježka je šikmo nařiacutezena na okraj Slunce a lze jiacute jednak tento okraj obkroužit jednak ji jedniacutem hmatem odejmout a nahradit přiacutepadně silnějšiacutem tlumiciacutem filtrem Takto lze rychle přejiacutet od pozorovaacuteni protuberanciacute k přiacutemeacutemu pozorovaacuteniacute okrajovyacutech skvrn a fakulovyacutech poli při vystředěneacutem obraze Slunce a navaacutezat tak pozorovaacuteniacute obou těchto zjevů bezshyprostředně na sebe Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute protuberanciacute (bez spektroskopu) podařilo se z počaacutetku jen zřiacutedka kdy nejspiacuteše tehdy když byla protuberance již předtim zjištěna okulaacuterniacutem spektrosko-pem

141

Později dosaženo daleko lepšiacutech vyacutesledků a to aplikaciacute červeneacuteho fUtru ze znaacutemeacuteho ve vaacutelečneacutem šrotu kdysi prodaacutevaneacuteho leteckeacuteho oktantu Propustnost tohoto filtru začiacutenaacute praacutevě před čarou H alfa a filtr ten ukaacuteže za přiacutezniveacuteho počasiacute proluberance Llpravidla přiacutemo bez jich předchoziacuteho vyhledaacutevaacuteniacute spektroskopem Některeacute serie let oktantů byacutevaly však opatřeny i filtry temněčervenyacutemi ktereacute čaacuteru H alfa a jejiacute okoliacute absorbujiacute a jsou proto k tomuto uacutečelu nepoužitelneacute

Podmiacutenkou dobreacuteho pozorovaacuteniacute a nezbytneacute ochrany Zraku je ovšem staibilniacute a dobře jdouciacute paralaktickyacute stroj s citUvě ovl1aacutedatelnyacutemi jemnyacutemi pohyby neboť praacutevě jimi orientujeme ohraz Slunce vůči kuželoveacute clonce přiacutepadně i šiacuteři odhaleshyneacuteho okraje pro spektrum chromosfeacutery Průhlednost vzduchu temněmodraacute obloha a nevelikaacute tu~bulence jsou zaacutekladniacutemi předpoklady pro tato pozorovaacuteniacute

Popis naacutečrtku Hlavniacute objektiv OJ je tmelenyacute musiacute byacutet prost jakyacutechkoliacute škrabanců většiacutech bublinek a přiacutepadně i před samotnyacutem pozorovaacuteniacutem zlbaVen usazeneacuteho prachu Přesně v jeho ohnisku - tuto podmiacutenku třeba pochopitelně přiacutesně dodržet pH čemž zaostřiacuteme ovšem se zařaděnyacutem červenyacutem filtrem shyumIacute-stěn je okraj centraacutelniacute kuželoveacute clonky Cll upevněneacute jak již nazmtčeno na pomocneacute čočce PC Tato maacute průměr as trojnaacutesobnyacute průměru clonky a mŮže byacutet miacutesto niacute užito i skla bryacuteloveacuteho raději stareacuteho typu bikonvexniacuteho Maacute ohnisko 8iS

16 cm a v necelyacutech 2D cm vytvaacuteřiacute obraz objektivu OJ jehož zaacuteřiacuteciacute okraj zachycuje clonka C~ Za niacute je pak pomocnyacute objektiv O2 kteřyacute - po zpŮsobu znaacutemeacuteho čočshykoveacuteho vzpřimovače staryacutech roztahovaciacutech dalekohledfl či dnešniacutech puškohledfl shypřenaacutešiacute projekciacute v poměru přibližně 1 1 obraz okraje clonky Cl a jejiacuteho okoliacute do obrazoveacute roviny okulaacuteru OK Protože pozorovaacuteniacute protuberanciacute přichaacuteziacute v uacutevahu hlavně jen za vysokeacute polohy Slunce byl zařaděn zenitovyacute hranol ZH Filtry F ktereacute jsou ovšem rovinneacute jsou umiacutestěny tak aby byly v bezpečneacute vzdaacutelenosti od obrazoveacute roviny a nepravidelnosti jich povrchu spolu s usazenyacutem prachem SB nemohly škodlivě projevit

SP jest pak zmiacuteněnyacute nrustavec s okulaacuterniacutem spektroskopem Šroubky na praveacute straně - ve skutečnosti 4 - ustavujiacute polohu trubičky spektwskopu a zťIStaacutevajiacute v nastaveneacute poloze šroubkem na straně leveacute se trulbička zajistiacute přiacutepadně se spektroskop uvolniacute pro jineacute použitiacute Spektroskop užijeme při přehliacutedkaacutech slushynečniacuteho okraje zpravidla i se zařaděnyacutem červenyacutem filtrem a orientujeme tak ruby temněčervBnyacute konec spektra byl vně slunečniacuteho disku

Okulaacuterniacute čaacutest stroje počiacutenaje projekčniacutem olbjektivem O2 lze miacuterně naldaacutenět tak aby pozorovaneacute miacutesto slunečniacuteho okraje mohlo přijiacutet event i podle potřeby do středu pole pro normaacutelniacute pozoshyrovaacuteniacute zůstaacutevaacute však celaacute optickaacute draacuteha přiacutemaacute Naznačeneacute uspořaacutedaacuteniacute stroje je prozatiacutemniacute a připouštiacute řadu zlepšeniacute a variant

Pozorovaacuteniacute skvěleacuteho zjevu slunečniacutech protuberanciacute JjJ vyžaduje ovšem i určiteacuteho cviku pozorovatele kteryacute se počaacutetečniacutemi OIbtiacutežemi a neuacutespěchy nesmiacute daacutet odradit Tiacutem většiacute bude pak jeho uspokojeniacute z pozorovaacuteniacute opravshydu zdařilyacutech Dr Otavskyacute

Schema přiacutestroje pro pozor01Jaacuteniacute slnnečniacutech protuberanciacute

142

CO KDY A JAllt POZOROVAT CO NOVEacuteHO NA OBLOZE V ZAŘIacute A V ŘIacuteJNU

Me r k u r zůstaacutevaacute v zarl a v rlJnu neviditelnyacute Planeta Ven uš e prochaacuteziacute v zaacuteřiacute souhvězdiacutem R a k a a L v a a je po oba měsiacutece na ranniacute obloze viditeHnaacute Jejiacute viditelnosti pozvolna ubyacutevaacute koncem zaacuteřiacute na 1 a hodiny koncem řiacutejna na 1 hodinu Na obloze před vyacutechodem Slunce se ukaacuteže Ma r s je bliacutezko R egu 1 a ve Lvu ne však tak jasnyacute ale naacutepadnyacute svou červenou barvou Koncem měsiacutece zaacuteřiacute zvětšiacute se jeho viditelnost na dvě hodiny a pozvolna jiacute přibyacutevaacute J u pit e r je vysoko nad O r i o n e m a bliacutežiacute se koncem zaacuteřiacute znaacutemeacute hvězdokupě M 35 v BliacuteshyženCIacutegtch Vychaacuteziacute konce měsiacutece již kraacutetce po 21 hodině v řiacutejnu je stacioshynaacuterniacute a konoem lijna je viditelnyacute již po qevaienaacutecteacute hodině Bude vděčshynyacutem objektem našich večernkh podzimniacutech pozorovaacuteniacute Kraacutesnaacute planeta S a shytur n již zmizela z dohledu 23 řiacutejna je v konjunkci se Slunce a proto neviditelnaacute Začaacutetek zarl naacutem piinaacutešiacute takeacute U ran a do zorneacuteho pole našeho dlalekohledu Vychaacuteziacute asi hodinu po pMnoci a v druheacute polovině měsiacutece bude již dobře k pozorovaacuteniacute V řiacutejnu se nachaacuteziacute v Bl iacute žen c iacute cha vychaacuteziacute dvě hodiny po Jupiteru Ne p tun se přiblitžuje Slunci a je proto neviditelnyacute

Pozorovatele proměnnyacutech hvězd upozorňujeme na maxima těchto dlouhoshyperiodickyacutech proměnnyacutech v zaacuteřiacute 4 RS UMa 5 S Boo 6 RS Her 11 RW Sgr 12 W Aqur 15 T U Ma 19 T Ari 19 X Mon 19 W Lyr 23 R Hya 25 TU Cyg 29 SS Vir v řiacutejnu 1 T Hya 3 V Cas 3Sv And 4 R U Mi 9 Y Vir 15 W Her 17 RR Aqr 18 V Oph 19 RV Her 23 R LMi 25 Aur 27 T DeI 27 T Aqr

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE PŘEHLED zPRAacutev V ASTRONOMICKEacuteM CIRKULAacuteŘI SSSR

Čiacutes 132 (8 řiacutejna 1952) Pozorovaacuteniacute komet z r 1951 Plutona na Engelgardtově observatoři Dalšiacute zpraacutevy Z Poliavskeacute observatoře se tyacutekajiacute pohybů poacutelů a koUsaacuteniacute zemskeacute rotačniacute OIsy G Nikolskij z Kyjeva piacuteše o struktuře slunečniacute soustavy z 25 2 1952 studovaneacute na zaacutekladě fotografiiacute ziacuteskanyacutech expediciacute Kypevskeacute observatoře v Čiiliacute Dalšiacute zpraacutevy se tyacutekajiacute proměnnyacutech hvězd v souhv Ophiucha a deviacuteti nesledovanyacutech proměnnyacuteoh hvězd obsaženyacutech v Katalogu hvězd podeshyzřelyacutech z proměnnosti PozoTovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem na EngelgaIdtově observaJtoři v roce 1952 V A Solovev ze Stalinabadu publikuje sveacute pozorovaacuteniacute Drakonid v noci 910 řiacutejna 1952 byLo ve večerniacutech hodinaacutech pozorovaacuteno 30 až 40 meteorů za hodinu žluteacute barvy a středniacute velikosti 3-4m V zaacutevěru drkulaacuteře jsou otištěny zpraacutevy o konferenci o metodice pozorovaacuteniacute měsiacutečniacutech zatměniacute a o otaacutezce fotometrickyacutech pozorrovaacuteniacute malyacutech planet

Čiacutes 133 13 ledna 1953 Zpraacuteva o Mrkosově objevu komety 1952 f Efemeridy komet Comas 80laacute 1951 h a komety Tuttleovy 1939 X Pozorovaacuteni planetek v Alma-Atě a ve Lvově E K Kochan uveřejňuje spektrofotometrickeacute teploty 40 hvězd ktereacute určil nq zaacutekladě fotografickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho na Krymshyskeacute aJstrofysikaacutelniacute observatoři v roce 1951 Naacutesledujiacuteciacute zpraacuteva od E R Gurtoshyvěnka se tyacutekaacute struktury čar K 2 a K 3 v okoliacute s1unečniacutech skvrn G Fedorčenko z Kyjeva se zabyacutevaacute lSpektrofotometriiacute čaacutery Ha V různyacutech heliografickyacutech šiacuteřkaacutech Posledni zpraacuteva J Jefremova uvaacutediacute že Arend nedaacutevno objevil novou proměnnou hvězdu v souhvězdiacute Orla (typu Miacutera Cetiacute) pro niž Kukarkin odvodil noveacute

143

elementy V zaveru cirkulaacuteře je zpraacuteva o zasedaacuteniacute rozšiacuteřeneacuteho presidia planeshytaacuterniacute komise Astronomickeacuteho sovětu při AV SSSR

Čiacutes 134 2 uacutenora 1953 POzorovaacuteniacute kOmety 1952 e O změnaacutech jasnOsti koshymety Encke-Baklundovy piacuteše S K Vsechsvjatskij Dalšiacute tři zpraacutevy se tyacutekajiacute změny šiacuteřek Kitabu PulkOva a Engelgardtovy Observatoře v Kazani v r 1952 N V Fatčichin se zabyacutevaacute otaacutezkou přesnosti určeniacute absol vlastniacutech pohybů hvězd pOdle mimogalaktickyacutech mlhOvin ukaacutezalO se že přesnOst měřeniacute sniacutemků ziacuterskashynyacutech nOrmaacutelniacutem astrOgrafem je dvakraacutet menšiacute než z měřeniacute hvězd P Savickij studuje hvězdy s velkyacutem vlastniacutem pohybem v oblasti galaktickeacute hvězdokupy NGC 7654 Bylo zjištěno 28 hvězd jejichž vlastniacute pohyby jsou 004 i viacutece za rok S vyacutejimkou 4 hvězd pOhybujiacute se tyto hvězdy přibližně ve stejneacutem směru ZbYvashyjiacuteciacute zpraacutevy se tyacutekajiacute periody hvězdy y Eri daacutele hvěZdy V 341 AquUae a stanOveniacute maxim a minim 8 dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech hvězd typu Milra Cetiacute

K OBRAZOVYacuteM PŘiacuteLOHAacuteM

1 stra)a Stavba hvězdaacuterny v GOttwaldově - 2 -3 strarna Stavba dalekohledu V Přiacuteboru ve staacutetniacute škole pracOvniacutech zaacuteloh - 4 straYIJa Inahoře - dva obraacutezky astronOmickeacuteho pracovniacuteho kolektivu v Přiacuteboru dole - stavba hvězdaacuterny na

střeše internaacutetu OdborneacutehO učiliště pracovniacutech zaacutelOh v Přiacuteboru

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Gottwaldově-Zliacuteně

Pochopeniacute a všestrannaacute podpora poskytnutaacute zaacutevodniacutemi radami a technickyacutem vedeniacutem naacuterodniacutech podniků Svit) Zaacutevodlt přesneacuteho strojiacuterenstviacute a Rudyacute řiacutejen umožnila) aby dne 6 června t r byla otevřena) jako vyacutesledek obětaveacute praacutece astronomickeacuteho kroužku - hvězdaacuterna Zaacutevodniacuteho klubulaquo Těmito slovy zahaacutejil slavnostniacute shromaacutežděni za Zaacutevodniacute klub F Schneider

Historii postaveniacute hvězdaacuterny a praacutece astronomickeacuteho odboru zhodnotil jeho předseda J Kropaacuteč Za neceleacute tři měsiacutece byla pomociacute brigaacuted ze zaacutevodů i škol) společně s nadšenyacutem kolektivem členů astronomickeacuteho odboru) jehož paacuteteřiacute byli Kropaacuteč) Černyacute) Kučera) Kovařiacutek) Křižaacutek) Peřina) Chalupa a j) postavena hvězshydaacuterna a instalovaacuten dalekohled) diacutelo konstrukteacutera K Carbola Hvězdaacuterna maacute poshyzorovatelnu s odsuvnou stiechou Je v niacute namontovaacuten Newtonův reflektor o průshyměru zrcadla 27)5 cm) f 215 cm) zvětšeniacute 80-360 X Pointer a hledaacuteček 0 13)5 cm) f 90 cm Maksutova komora 0 15 cm) světelnost 1 2)4 byla vyrobena bratry Erharty Hvězdaacuterna maacute pracovnu a zasedaciacute siacuteň a malou diacutelnu a laboratoř

Slavnostniacute shromaacutežděniacute pozdravili jmeacutenem předsednictva a spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS a LH v Praze jednatel F Matěj) F Kozel) předseda krajskeacuteho vyacutebor u Sposhylečnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute) A Neckaacuteř za odbor ČAS a HL v Proslějově) J Skandera za odbor ČAS a LH ve Vsetiacuteně) ing Kraacutel za odbor ČAS ano p Meoptu v Přerově

Slavnostniacute akt otevřeniacute a předaacuteniacute hvězdaacuterny provedl F Matěj) kteryacute ocenil praacuteci kolektivu) p01tkaacutezal na vyacuteznam astronomie a zdůraznil osvětoveacute a vědeckoshyodborneacute poslaacuteniacute hvězdaacuterny Prohliacutedkou hvězdaacuterny bylo slavnostniacute shromaacutežděniacute ukončeno

raquoPostaveniacute hvěZdaacuterny nebylo konečnyacutem ciacutelem gottwaldovskyacutech astronomůshyamateacuterůlaquo) řekl v zaacutevěru předseda J Kropaacuteč raquoPřesto) že stavba si vyžaacutedala mimoshyřaacutedneacuteho vypětiacute všech členů) nebyl přerušen program popularisačniacute) ba praacutevě přednaacuteškovaacute činnost dosahovala v teacute době největšiacute šiacuteře Dnešniacutem slavnostniacutem dnem nastupujiacute astronomoveacute ZK ROH n p Svit) ZPS a Rudyacute řiacutejen k dalšiacute velkeacute a čestneacute praacuteci Nebojiacute se těžkyacutech uacutekolů) protože se na ně připravili Nemaacutelo přeshykaacutežek) ktmeacute museli až dosud překonaacutevat) vychovalo z členů astronomickeacuteho odboru důslednyacute a houževnatyacute kolektiv pracovniacuteků) kteryacute je zaacuterukou budouciacutech uacutespěchů( Mj

144

2h 30m 2 b oom

Den z I V DeI I Z I V

O I O 0 O 2 ~O I

O O 3 I O Omiddot I 0

O O 6

O I I O

o 7 I Omiddot 0 8 I O 0 9 I O o I bull 0middot- O I 0 O JmiddotO O

3 o 13 O 4 O 14 O 5 O 5 O 6 Omiddot

16 bull

O 7 0 17 middot 0 18 0 O 8 O 9 O 9 0

O 20 OO O

~ 1IJ O O 23 j O 23 O

middot0 bull 0~ 24 sj 0 () - 0 25 0 ~ O 26 On O 27 O ~ O 28 I O 291 O O 29

301 O 3deg Q bull -r OO

JUPITEROVY MESICE V SRPNU A ZAacuteŘIacute

Faacuteze zatměniacute měsiacuteců planety Jupitera jak se jeviacute v obracej iacuteciacutem dalekohledu Poohy čtyř nejjasnějšiacutech měsiacutecu v -srpnu 2 h 3D m SČ = 3 h 30 m SEČ a v zaacuteřiacute 2 h SČ = 3 h SEČ Při identifikaci měsiacuteců mějme na mysli že směr jejich pohybu je od tečky k čiacuteslu Přechody měsiacuteců přes Jupiterův kotouč jsou označeny otevřeshynyacutemi kroužky zatměniacute a zaacutekryty černyacutemi kroužky Kroužek uprostřed předshystavuje Jupitera

ZPRAacuteVY ČS ASTRONOMICKEacute SPOLEČNOSTI Z administrace Z r cad lok o s m u obrazoveacute diacutelo Dr Ant Bečvaacuteře již vyšlo

Je to 127 obraacutezků m lhovin hvězdokup Mleacutečneacute draacutehy Slunce Měsiacutece planet meteorů meteoritů polaacuterniacute zaacuteře většinou tištěnyacutech hlubotiskem na 73 stranaacutech formaacutetu 17 X 25 cm Cena Kčs 5-- pro členy Kčs 4- Tato publikace je vhodnou pomůckou k popularisaci astronomie při nejrůznějšiacutech přmiddotiacuteležitostech Obraacutezků je možno použiacutet při přednaacuteškaacutech k promiacutetaacuteniacute epidiaskopem Bude se dobře uplatshyňovat pro propagačniacute skřiacutenky a vyacutevěmiddotsky Miacutestniacute odbočky a a stronomickeacute kroužky žaacutedaacuteme aby publikaci objednaly hromadně pro všechny členy kroužků nebo odboček

Prodaacutem zaacutenovniacute dalekohled 0 35 mm zvětš 80 X A Š v i h aacute I e k Uacutesteckaacute 1512 Českaacute Třebovaacute

omiddot

0

o middot

Stavba Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně v roce 1928

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Přiacuteboru na Moravě

K početneacutemu stavu moravskyacutech hvězdaacuteren přidružila se 10 května novaacute hvězdaacuterna v Přiacuteboru Nadšeneacute společneacute uacutesiliacute pracovniacuteků Odborneacuteho učiliště staacutetniacutech pracovniacutech zaacuteloh za vedeniacute ředitele s Valchaře uskutečnilo postaveniacute vzorneacute menšiacute hvězdaacuterny na střeše internaacutetu pracovniacutech zaacuteloh) kde je umiacutestěn 25 cm reflektor zhotovenyacute v diacutelnaacutech učiliště Podnět k stavbě reflektoru dal naacuteš člen s Fr KalIacuteJnec z Větřkovic u Kopřivnice kteryacute takeacute konstrukci Ndil a zdaacuterně dovedl ke konci Při stavbě dalekohledu a hvězdaacuterny se uplatnili ještě mnoziacute jiniacute soudruzi a vedouciacute internaacutetu a konstrukčniacuteho odděleniacute s chovanci a žaacuteky Zashyhaacutejeniacute se konalo 10 května ve velkeacute aule reaacutelneacuteho gymnasia v Přiacuteboru za velkeacute uacutečasti hostů z celeacuteho kraje Asi tři sta naacutevštěvniacuteků se zuacutečastnilo slavnosti a otevřeniacute hvězdaacuterny za Č A S promluvil dr Hubert Slouka) kteryacute přečetl poselstviacute s Landoveacute-Štychoveacute a ve sveacute přednaacutešce vytyčil hlavniacute uacutekoZy nastaacutevajiacuteciacute hvězdaacutef1ny jako stř6diska socialistickeacute osvěty -na Přiacuteborsku (Přiloha 2-4 str)

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSikou astroshynomickou společnosti v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 StBlishynova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Uacutečet SBČs Praha Č 878715 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno

Č j 159366 IIIa37 - Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022

Později dosaženo daleko lepšiacutech vyacutesledků a to aplikaciacute červeneacuteho fUtru ze znaacutemeacuteho ve vaacutelečneacutem šrotu kdysi prodaacutevaneacuteho leteckeacuteho oktantu Propustnost tohoto filtru začiacutenaacute praacutevě před čarou H alfa a filtr ten ukaacuteže za přiacutezniveacuteho počasiacute proluberance Llpravidla přiacutemo bez jich předchoziacuteho vyhledaacutevaacuteniacute spektroskopem Některeacute serie let oktantů byacutevaly však opatřeny i filtry temněčervenyacutemi ktereacute čaacuteru H alfa a jejiacute okoliacute absorbujiacute a jsou proto k tomuto uacutečelu nepoužitelneacute

Podmiacutenkou dobreacuteho pozorovaacuteniacute a nezbytneacute ochrany Zraku je ovšem staibilniacute a dobře jdouciacute paralaktickyacute stroj s citUvě ovl1aacutedatelnyacutemi jemnyacutemi pohyby neboť praacutevě jimi orientujeme ohraz Slunce vůči kuželoveacute clonce přiacutepadně i šiacuteři odhaleshyneacuteho okraje pro spektrum chromosfeacutery Průhlednost vzduchu temněmodraacute obloha a nevelikaacute tu~bulence jsou zaacutekladniacutemi předpoklady pro tato pozorovaacuteniacute

Popis naacutečrtku Hlavniacute objektiv OJ je tmelenyacute musiacute byacutet prost jakyacutechkoliacute škrabanců většiacutech bublinek a přiacutepadně i před samotnyacutem pozorovaacuteniacutem zlbaVen usazeneacuteho prachu Přesně v jeho ohnisku - tuto podmiacutenku třeba pochopitelně přiacutesně dodržet pH čemž zaostřiacuteme ovšem se zařaděnyacutem červenyacutem filtrem shyumIacute-stěn je okraj centraacutelniacute kuželoveacute clonky Cll upevněneacute jak již nazmtčeno na pomocneacute čočce PC Tato maacute průměr as trojnaacutesobnyacute průměru clonky a mŮže byacutet miacutesto niacute užito i skla bryacuteloveacuteho raději stareacuteho typu bikonvexniacuteho Maacute ohnisko 8iS

16 cm a v necelyacutech 2D cm vytvaacuteřiacute obraz objektivu OJ jehož zaacuteřiacuteciacute okraj zachycuje clonka C~ Za niacute je pak pomocnyacute objektiv O2 kteřyacute - po zpŮsobu znaacutemeacuteho čočshykoveacuteho vzpřimovače staryacutech roztahovaciacutech dalekohledfl či dnešniacutech puškohledfl shypřenaacutešiacute projekciacute v poměru přibližně 1 1 obraz okraje clonky Cl a jejiacuteho okoliacute do obrazoveacute roviny okulaacuteru OK Protože pozorovaacuteniacute protuberanciacute přichaacuteziacute v uacutevahu hlavně jen za vysokeacute polohy Slunce byl zařaděn zenitovyacute hranol ZH Filtry F ktereacute jsou ovšem rovinneacute jsou umiacutestěny tak aby byly v bezpečneacute vzdaacutelenosti od obrazoveacute roviny a nepravidelnosti jich povrchu spolu s usazenyacutem prachem SB nemohly škodlivě projevit

SP jest pak zmiacuteněnyacute nrustavec s okulaacuterniacutem spektroskopem Šroubky na praveacute straně - ve skutečnosti 4 - ustavujiacute polohu trubičky spektwskopu a zťIStaacutevajiacute v nastaveneacute poloze šroubkem na straně leveacute se trulbička zajistiacute přiacutepadně se spektroskop uvolniacute pro jineacute použitiacute Spektroskop užijeme při přehliacutedkaacutech slushynečniacuteho okraje zpravidla i se zařaděnyacutem červenyacutem filtrem a orientujeme tak ruby temněčervBnyacute konec spektra byl vně slunečniacuteho disku

Okulaacuterniacute čaacutest stroje počiacutenaje projekčniacutem olbjektivem O2 lze miacuterně naldaacutenět tak aby pozorovaneacute miacutesto slunečniacuteho okraje mohlo přijiacutet event i podle potřeby do středu pole pro normaacutelniacute pozoshyrovaacuteniacute zůstaacutevaacute však celaacute optickaacute draacuteha přiacutemaacute Naznačeneacute uspořaacutedaacuteniacute stroje je prozatiacutemniacute a připouštiacute řadu zlepšeniacute a variant

Pozorovaacuteniacute skvěleacuteho zjevu slunečniacutech protuberanciacute JjJ vyžaduje ovšem i určiteacuteho cviku pozorovatele kteryacute se počaacutetečniacutemi OIbtiacutežemi a neuacutespěchy nesmiacute daacutet odradit Tiacutem většiacute bude pak jeho uspokojeniacute z pozorovaacuteniacute opravshydu zdařilyacutech Dr Otavskyacute

Schema přiacutestroje pro pozor01Jaacuteniacute slnnečniacutech protuberanciacute

142

CO KDY A JAllt POZOROVAT CO NOVEacuteHO NA OBLOZE V ZAŘIacute A V ŘIacuteJNU

Me r k u r zůstaacutevaacute v zarl a v rlJnu neviditelnyacute Planeta Ven uš e prochaacuteziacute v zaacuteřiacute souhvězdiacutem R a k a a L v a a je po oba měsiacutece na ranniacute obloze viditeHnaacute Jejiacute viditelnosti pozvolna ubyacutevaacute koncem zaacuteřiacute na 1 a hodiny koncem řiacutejna na 1 hodinu Na obloze před vyacutechodem Slunce se ukaacuteže Ma r s je bliacutezko R egu 1 a ve Lvu ne však tak jasnyacute ale naacutepadnyacute svou červenou barvou Koncem měsiacutece zaacuteřiacute zvětšiacute se jeho viditelnost na dvě hodiny a pozvolna jiacute přibyacutevaacute J u pit e r je vysoko nad O r i o n e m a bliacutežiacute se koncem zaacuteřiacute znaacutemeacute hvězdokupě M 35 v BliacuteshyženCIacutegtch Vychaacuteziacute konce měsiacutece již kraacutetce po 21 hodině v řiacutejnu je stacioshynaacuterniacute a konoem lijna je viditelnyacute již po qevaienaacutecteacute hodině Bude vděčshynyacutem objektem našich večernkh podzimniacutech pozorovaacuteniacute Kraacutesnaacute planeta S a shytur n již zmizela z dohledu 23 řiacutejna je v konjunkci se Slunce a proto neviditelnaacute Začaacutetek zarl naacutem piinaacutešiacute takeacute U ran a do zorneacuteho pole našeho dlalekohledu Vychaacuteziacute asi hodinu po pMnoci a v druheacute polovině měsiacutece bude již dobře k pozorovaacuteniacute V řiacutejnu se nachaacuteziacute v Bl iacute žen c iacute cha vychaacuteziacute dvě hodiny po Jupiteru Ne p tun se přiblitžuje Slunci a je proto neviditelnyacute

Pozorovatele proměnnyacutech hvězd upozorňujeme na maxima těchto dlouhoshyperiodickyacutech proměnnyacutech v zaacuteřiacute 4 RS UMa 5 S Boo 6 RS Her 11 RW Sgr 12 W Aqur 15 T U Ma 19 T Ari 19 X Mon 19 W Lyr 23 R Hya 25 TU Cyg 29 SS Vir v řiacutejnu 1 T Hya 3 V Cas 3Sv And 4 R U Mi 9 Y Vir 15 W Her 17 RR Aqr 18 V Oph 19 RV Her 23 R LMi 25 Aur 27 T DeI 27 T Aqr

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE PŘEHLED zPRAacutev V ASTRONOMICKEacuteM CIRKULAacuteŘI SSSR

Čiacutes 132 (8 řiacutejna 1952) Pozorovaacuteniacute komet z r 1951 Plutona na Engelgardtově observatoři Dalšiacute zpraacutevy Z Poliavskeacute observatoře se tyacutekajiacute pohybů poacutelů a koUsaacuteniacute zemskeacute rotačniacute OIsy G Nikolskij z Kyjeva piacuteše o struktuře slunečniacute soustavy z 25 2 1952 studovaneacute na zaacutekladě fotografiiacute ziacuteskanyacutech expediciacute Kypevskeacute observatoře v Čiiliacute Dalšiacute zpraacutevy se tyacutekajiacute proměnnyacutech hvězd v souhv Ophiucha a deviacuteti nesledovanyacutech proměnnyacuteoh hvězd obsaženyacutech v Katalogu hvězd podeshyzřelyacutech z proměnnosti PozoTovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem na EngelgaIdtově observaJtoři v roce 1952 V A Solovev ze Stalinabadu publikuje sveacute pozorovaacuteniacute Drakonid v noci 910 řiacutejna 1952 byLo ve večerniacutech hodinaacutech pozorovaacuteno 30 až 40 meteorů za hodinu žluteacute barvy a středniacute velikosti 3-4m V zaacutevěru drkulaacuteře jsou otištěny zpraacutevy o konferenci o metodice pozorovaacuteniacute měsiacutečniacutech zatměniacute a o otaacutezce fotometrickyacutech pozorrovaacuteniacute malyacutech planet

Čiacutes 133 13 ledna 1953 Zpraacuteva o Mrkosově objevu komety 1952 f Efemeridy komet Comas 80laacute 1951 h a komety Tuttleovy 1939 X Pozorovaacuteni planetek v Alma-Atě a ve Lvově E K Kochan uveřejňuje spektrofotometrickeacute teploty 40 hvězd ktereacute určil nq zaacutekladě fotografickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho na Krymshyskeacute aJstrofysikaacutelniacute observatoři v roce 1951 Naacutesledujiacuteciacute zpraacuteva od E R Gurtoshyvěnka se tyacutekaacute struktury čar K 2 a K 3 v okoliacute s1unečniacutech skvrn G Fedorčenko z Kyjeva se zabyacutevaacute lSpektrofotometriiacute čaacutery Ha V různyacutech heliografickyacutech šiacuteřkaacutech Posledni zpraacuteva J Jefremova uvaacutediacute že Arend nedaacutevno objevil novou proměnnou hvězdu v souhvězdiacute Orla (typu Miacutera Cetiacute) pro niž Kukarkin odvodil noveacute

143

elementy V zaveru cirkulaacuteře je zpraacuteva o zasedaacuteniacute rozšiacuteřeneacuteho presidia planeshytaacuterniacute komise Astronomickeacuteho sovětu při AV SSSR

Čiacutes 134 2 uacutenora 1953 POzorovaacuteniacute kOmety 1952 e O změnaacutech jasnOsti koshymety Encke-Baklundovy piacuteše S K Vsechsvjatskij Dalšiacute tři zpraacutevy se tyacutekajiacute změny šiacuteřek Kitabu PulkOva a Engelgardtovy Observatoře v Kazani v r 1952 N V Fatčichin se zabyacutevaacute otaacutezkou přesnosti určeniacute absol vlastniacutech pohybů hvězd pOdle mimogalaktickyacutech mlhOvin ukaacutezalO se že přesnOst měřeniacute sniacutemků ziacuterskashynyacutech nOrmaacutelniacutem astrOgrafem je dvakraacutet menšiacute než z měřeniacute hvězd P Savickij studuje hvězdy s velkyacutem vlastniacutem pohybem v oblasti galaktickeacute hvězdokupy NGC 7654 Bylo zjištěno 28 hvězd jejichž vlastniacute pohyby jsou 004 i viacutece za rok S vyacutejimkou 4 hvězd pOhybujiacute se tyto hvězdy přibližně ve stejneacutem směru ZbYvashyjiacuteciacute zpraacutevy se tyacutekajiacute periody hvězdy y Eri daacutele hvěZdy V 341 AquUae a stanOveniacute maxim a minim 8 dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech hvězd typu Milra Cetiacute

K OBRAZOVYacuteM PŘiacuteLOHAacuteM

1 stra)a Stavba hvězdaacuterny v GOttwaldově - 2 -3 strarna Stavba dalekohledu V Přiacuteboru ve staacutetniacute škole pracOvniacutech zaacuteloh - 4 straYIJa Inahoře - dva obraacutezky astronOmickeacuteho pracovniacuteho kolektivu v Přiacuteboru dole - stavba hvězdaacuterny na

střeše internaacutetu OdborneacutehO učiliště pracovniacutech zaacutelOh v Přiacuteboru

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Gottwaldově-Zliacuteně

Pochopeniacute a všestrannaacute podpora poskytnutaacute zaacutevodniacutemi radami a technickyacutem vedeniacutem naacuterodniacutech podniků Svit) Zaacutevodlt přesneacuteho strojiacuterenstviacute a Rudyacute řiacutejen umožnila) aby dne 6 června t r byla otevřena) jako vyacutesledek obětaveacute praacutece astronomickeacuteho kroužku - hvězdaacuterna Zaacutevodniacuteho klubulaquo Těmito slovy zahaacutejil slavnostniacute shromaacutežděni za Zaacutevodniacute klub F Schneider

Historii postaveniacute hvězdaacuterny a praacutece astronomickeacuteho odboru zhodnotil jeho předseda J Kropaacuteč Za neceleacute tři měsiacutece byla pomociacute brigaacuted ze zaacutevodů i škol) společně s nadšenyacutem kolektivem členů astronomickeacuteho odboru) jehož paacuteteřiacute byli Kropaacuteč) Černyacute) Kučera) Kovařiacutek) Křižaacutek) Peřina) Chalupa a j) postavena hvězshydaacuterna a instalovaacuten dalekohled) diacutelo konstrukteacutera K Carbola Hvězdaacuterna maacute poshyzorovatelnu s odsuvnou stiechou Je v niacute namontovaacuten Newtonův reflektor o průshyměru zrcadla 27)5 cm) f 215 cm) zvětšeniacute 80-360 X Pointer a hledaacuteček 0 13)5 cm) f 90 cm Maksutova komora 0 15 cm) světelnost 1 2)4 byla vyrobena bratry Erharty Hvězdaacuterna maacute pracovnu a zasedaciacute siacuteň a malou diacutelnu a laboratoř

Slavnostniacute shromaacutežděniacute pozdravili jmeacutenem předsednictva a spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS a LH v Praze jednatel F Matěj) F Kozel) předseda krajskeacuteho vyacutebor u Sposhylečnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute) A Neckaacuteř za odbor ČAS a HL v Proslějově) J Skandera za odbor ČAS a LH ve Vsetiacuteně) ing Kraacutel za odbor ČAS ano p Meoptu v Přerově

Slavnostniacute akt otevřeniacute a předaacuteniacute hvězdaacuterny provedl F Matěj) kteryacute ocenil praacuteci kolektivu) p01tkaacutezal na vyacuteznam astronomie a zdůraznil osvětoveacute a vědeckoshyodborneacute poslaacuteniacute hvězdaacuterny Prohliacutedkou hvězdaacuterny bylo slavnostniacute shromaacutežděniacute ukončeno

raquoPostaveniacute hvěZdaacuterny nebylo konečnyacutem ciacutelem gottwaldovskyacutech astronomůshyamateacuterůlaquo) řekl v zaacutevěru předseda J Kropaacuteč raquoPřesto) že stavba si vyžaacutedala mimoshyřaacutedneacuteho vypětiacute všech členů) nebyl přerušen program popularisačniacute) ba praacutevě přednaacuteškovaacute činnost dosahovala v teacute době největšiacute šiacuteře Dnešniacutem slavnostniacutem dnem nastupujiacute astronomoveacute ZK ROH n p Svit) ZPS a Rudyacute řiacutejen k dalšiacute velkeacute a čestneacute praacuteci Nebojiacute se těžkyacutech uacutekolů) protože se na ně připravili Nemaacutelo přeshykaacutežek) ktmeacute museli až dosud překonaacutevat) vychovalo z členů astronomickeacuteho odboru důslednyacute a houževnatyacute kolektiv pracovniacuteků) kteryacute je zaacuterukou budouciacutech uacutespěchů( Mj

144

2h 30m 2 b oom

Den z I V DeI I Z I V

O I O 0 O 2 ~O I

O O 3 I O Omiddot I 0

O O 6

O I I O

o 7 I Omiddot 0 8 I O 0 9 I O o I bull 0middot- O I 0 O JmiddotO O

3 o 13 O 4 O 14 O 5 O 5 O 6 Omiddot

16 bull

O 7 0 17 middot 0 18 0 O 8 O 9 O 9 0

O 20 OO O

~ 1IJ O O 23 j O 23 O

middot0 bull 0~ 24 sj 0 () - 0 25 0 ~ O 26 On O 27 O ~ O 28 I O 291 O O 29

301 O 3deg Q bull -r OO

JUPITEROVY MESICE V SRPNU A ZAacuteŘIacute

Faacuteze zatměniacute měsiacuteců planety Jupitera jak se jeviacute v obracej iacuteciacutem dalekohledu Poohy čtyř nejjasnějšiacutech měsiacutecu v -srpnu 2 h 3D m SČ = 3 h 30 m SEČ a v zaacuteřiacute 2 h SČ = 3 h SEČ Při identifikaci měsiacuteců mějme na mysli že směr jejich pohybu je od tečky k čiacuteslu Přechody měsiacuteců přes Jupiterův kotouč jsou označeny otevřeshynyacutemi kroužky zatměniacute a zaacutekryty černyacutemi kroužky Kroužek uprostřed předshystavuje Jupitera

ZPRAacuteVY ČS ASTRONOMICKEacute SPOLEČNOSTI Z administrace Z r cad lok o s m u obrazoveacute diacutelo Dr Ant Bečvaacuteře již vyšlo

Je to 127 obraacutezků m lhovin hvězdokup Mleacutečneacute draacutehy Slunce Měsiacutece planet meteorů meteoritů polaacuterniacute zaacuteře většinou tištěnyacutech hlubotiskem na 73 stranaacutech formaacutetu 17 X 25 cm Cena Kčs 5-- pro členy Kčs 4- Tato publikace je vhodnou pomůckou k popularisaci astronomie při nejrůznějšiacutech přmiddotiacuteležitostech Obraacutezků je možno použiacutet při přednaacuteškaacutech k promiacutetaacuteniacute epidiaskopem Bude se dobře uplatshyňovat pro propagačniacute skřiacutenky a vyacutevěmiddotsky Miacutestniacute odbočky a a stronomickeacute kroužky žaacutedaacuteme aby publikaci objednaly hromadně pro všechny členy kroužků nebo odboček

Prodaacutem zaacutenovniacute dalekohled 0 35 mm zvětš 80 X A Š v i h aacute I e k Uacutesteckaacute 1512 Českaacute Třebovaacute

omiddot

0

o middot

Stavba Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně v roce 1928

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Přiacuteboru na Moravě

K početneacutemu stavu moravskyacutech hvězdaacuteren přidružila se 10 května novaacute hvězdaacuterna v Přiacuteboru Nadšeneacute společneacute uacutesiliacute pracovniacuteků Odborneacuteho učiliště staacutetniacutech pracovniacutech zaacuteloh za vedeniacute ředitele s Valchaře uskutečnilo postaveniacute vzorneacute menšiacute hvězdaacuterny na střeše internaacutetu pracovniacutech zaacuteloh) kde je umiacutestěn 25 cm reflektor zhotovenyacute v diacutelnaacutech učiliště Podnět k stavbě reflektoru dal naacuteš člen s Fr KalIacuteJnec z Větřkovic u Kopřivnice kteryacute takeacute konstrukci Ndil a zdaacuterně dovedl ke konci Při stavbě dalekohledu a hvězdaacuterny se uplatnili ještě mnoziacute jiniacute soudruzi a vedouciacute internaacutetu a konstrukčniacuteho odděleniacute s chovanci a žaacuteky Zashyhaacutejeniacute se konalo 10 května ve velkeacute aule reaacutelneacuteho gymnasia v Přiacuteboru za velkeacute uacutečasti hostů z celeacuteho kraje Asi tři sta naacutevštěvniacuteků se zuacutečastnilo slavnosti a otevřeniacute hvězdaacuterny za Č A S promluvil dr Hubert Slouka) kteryacute přečetl poselstviacute s Landoveacute-Štychoveacute a ve sveacute přednaacutešce vytyčil hlavniacute uacutekoZy nastaacutevajiacuteciacute hvězdaacutef1ny jako stř6diska socialistickeacute osvěty -na Přiacuteborsku (Přiloha 2-4 str)

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSikou astroshynomickou společnosti v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 StBlishynova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Uacutečet SBČs Praha Č 878715 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno

Č j 159366 IIIa37 - Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022

CO KDY A JAllt POZOROVAT CO NOVEacuteHO NA OBLOZE V ZAŘIacute A V ŘIacuteJNU

Me r k u r zůstaacutevaacute v zarl a v rlJnu neviditelnyacute Planeta Ven uš e prochaacuteziacute v zaacuteřiacute souhvězdiacutem R a k a a L v a a je po oba měsiacutece na ranniacute obloze viditeHnaacute Jejiacute viditelnosti pozvolna ubyacutevaacute koncem zaacuteřiacute na 1 a hodiny koncem řiacutejna na 1 hodinu Na obloze před vyacutechodem Slunce se ukaacuteže Ma r s je bliacutezko R egu 1 a ve Lvu ne však tak jasnyacute ale naacutepadnyacute svou červenou barvou Koncem měsiacutece zaacuteřiacute zvětšiacute se jeho viditelnost na dvě hodiny a pozvolna jiacute přibyacutevaacute J u pit e r je vysoko nad O r i o n e m a bliacutežiacute se koncem zaacuteřiacute znaacutemeacute hvězdokupě M 35 v BliacuteshyženCIacutegtch Vychaacuteziacute konce měsiacutece již kraacutetce po 21 hodině v řiacutejnu je stacioshynaacuterniacute a konoem lijna je viditelnyacute již po qevaienaacutecteacute hodině Bude vděčshynyacutem objektem našich večernkh podzimniacutech pozorovaacuteniacute Kraacutesnaacute planeta S a shytur n již zmizela z dohledu 23 řiacutejna je v konjunkci se Slunce a proto neviditelnaacute Začaacutetek zarl naacutem piinaacutešiacute takeacute U ran a do zorneacuteho pole našeho dlalekohledu Vychaacuteziacute asi hodinu po pMnoci a v druheacute polovině měsiacutece bude již dobře k pozorovaacuteniacute V řiacutejnu se nachaacuteziacute v Bl iacute žen c iacute cha vychaacuteziacute dvě hodiny po Jupiteru Ne p tun se přiblitžuje Slunci a je proto neviditelnyacute

Pozorovatele proměnnyacutech hvězd upozorňujeme na maxima těchto dlouhoshyperiodickyacutech proměnnyacutech v zaacuteřiacute 4 RS UMa 5 S Boo 6 RS Her 11 RW Sgr 12 W Aqur 15 T U Ma 19 T Ari 19 X Mon 19 W Lyr 23 R Hya 25 TU Cyg 29 SS Vir v řiacutejnu 1 T Hya 3 V Cas 3Sv And 4 R U Mi 9 Y Vir 15 W Her 17 RR Aqr 18 V Oph 19 RV Her 23 R LMi 25 Aur 27 T DeI 27 T Aqr

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE PŘEHLED zPRAacutev V ASTRONOMICKEacuteM CIRKULAacuteŘI SSSR

Čiacutes 132 (8 řiacutejna 1952) Pozorovaacuteniacute komet z r 1951 Plutona na Engelgardtově observatoři Dalšiacute zpraacutevy Z Poliavskeacute observatoře se tyacutekajiacute pohybů poacutelů a koUsaacuteniacute zemskeacute rotačniacute OIsy G Nikolskij z Kyjeva piacuteše o struktuře slunečniacute soustavy z 25 2 1952 studovaneacute na zaacutekladě fotografiiacute ziacuteskanyacutech expediciacute Kypevskeacute observatoře v Čiiliacute Dalšiacute zpraacutevy se tyacutekajiacute proměnnyacutech hvězd v souhv Ophiucha a deviacuteti nesledovanyacutech proměnnyacuteoh hvězd obsaženyacutech v Katalogu hvězd podeshyzřelyacutech z proměnnosti PozoTovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měsiacutecem na EngelgaIdtově observaJtoři v roce 1952 V A Solovev ze Stalinabadu publikuje sveacute pozorovaacuteniacute Drakonid v noci 910 řiacutejna 1952 byLo ve večerniacutech hodinaacutech pozorovaacuteno 30 až 40 meteorů za hodinu žluteacute barvy a středniacute velikosti 3-4m V zaacutevěru drkulaacuteře jsou otištěny zpraacutevy o konferenci o metodice pozorovaacuteniacute měsiacutečniacutech zatměniacute a o otaacutezce fotometrickyacutech pozorrovaacuteniacute malyacutech planet

Čiacutes 133 13 ledna 1953 Zpraacuteva o Mrkosově objevu komety 1952 f Efemeridy komet Comas 80laacute 1951 h a komety Tuttleovy 1939 X Pozorovaacuteni planetek v Alma-Atě a ve Lvově E K Kochan uveřejňuje spektrofotometrickeacute teploty 40 hvězd ktereacute určil nq zaacutekladě fotografickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho na Krymshyskeacute aJstrofysikaacutelniacute observatoři v roce 1951 Naacutesledujiacuteciacute zpraacuteva od E R Gurtoshyvěnka se tyacutekaacute struktury čar K 2 a K 3 v okoliacute s1unečniacutech skvrn G Fedorčenko z Kyjeva se zabyacutevaacute lSpektrofotometriiacute čaacutery Ha V různyacutech heliografickyacutech šiacuteřkaacutech Posledni zpraacuteva J Jefremova uvaacutediacute že Arend nedaacutevno objevil novou proměnnou hvězdu v souhvězdiacute Orla (typu Miacutera Cetiacute) pro niž Kukarkin odvodil noveacute

143

elementy V zaveru cirkulaacuteře je zpraacuteva o zasedaacuteniacute rozšiacuteřeneacuteho presidia planeshytaacuterniacute komise Astronomickeacuteho sovětu při AV SSSR

Čiacutes 134 2 uacutenora 1953 POzorovaacuteniacute kOmety 1952 e O změnaacutech jasnOsti koshymety Encke-Baklundovy piacuteše S K Vsechsvjatskij Dalšiacute tři zpraacutevy se tyacutekajiacute změny šiacuteřek Kitabu PulkOva a Engelgardtovy Observatoře v Kazani v r 1952 N V Fatčichin se zabyacutevaacute otaacutezkou přesnosti určeniacute absol vlastniacutech pohybů hvězd pOdle mimogalaktickyacutech mlhOvin ukaacutezalO se že přesnOst měřeniacute sniacutemků ziacuterskashynyacutech nOrmaacutelniacutem astrOgrafem je dvakraacutet menšiacute než z měřeniacute hvězd P Savickij studuje hvězdy s velkyacutem vlastniacutem pohybem v oblasti galaktickeacute hvězdokupy NGC 7654 Bylo zjištěno 28 hvězd jejichž vlastniacute pohyby jsou 004 i viacutece za rok S vyacutejimkou 4 hvězd pOhybujiacute se tyto hvězdy přibližně ve stejneacutem směru ZbYvashyjiacuteciacute zpraacutevy se tyacutekajiacute periody hvězdy y Eri daacutele hvěZdy V 341 AquUae a stanOveniacute maxim a minim 8 dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech hvězd typu Milra Cetiacute

K OBRAZOVYacuteM PŘiacuteLOHAacuteM

1 stra)a Stavba hvězdaacuterny v GOttwaldově - 2 -3 strarna Stavba dalekohledu V Přiacuteboru ve staacutetniacute škole pracOvniacutech zaacuteloh - 4 straYIJa Inahoře - dva obraacutezky astronOmickeacuteho pracovniacuteho kolektivu v Přiacuteboru dole - stavba hvězdaacuterny na

střeše internaacutetu OdborneacutehO učiliště pracovniacutech zaacutelOh v Přiacuteboru

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Gottwaldově-Zliacuteně

Pochopeniacute a všestrannaacute podpora poskytnutaacute zaacutevodniacutemi radami a technickyacutem vedeniacutem naacuterodniacutech podniků Svit) Zaacutevodlt přesneacuteho strojiacuterenstviacute a Rudyacute řiacutejen umožnila) aby dne 6 června t r byla otevřena) jako vyacutesledek obětaveacute praacutece astronomickeacuteho kroužku - hvězdaacuterna Zaacutevodniacuteho klubulaquo Těmito slovy zahaacutejil slavnostniacute shromaacutežděni za Zaacutevodniacute klub F Schneider

Historii postaveniacute hvězdaacuterny a praacutece astronomickeacuteho odboru zhodnotil jeho předseda J Kropaacuteč Za neceleacute tři měsiacutece byla pomociacute brigaacuted ze zaacutevodů i škol) společně s nadšenyacutem kolektivem členů astronomickeacuteho odboru) jehož paacuteteřiacute byli Kropaacuteč) Černyacute) Kučera) Kovařiacutek) Křižaacutek) Peřina) Chalupa a j) postavena hvězshydaacuterna a instalovaacuten dalekohled) diacutelo konstrukteacutera K Carbola Hvězdaacuterna maacute poshyzorovatelnu s odsuvnou stiechou Je v niacute namontovaacuten Newtonův reflektor o průshyměru zrcadla 27)5 cm) f 215 cm) zvětšeniacute 80-360 X Pointer a hledaacuteček 0 13)5 cm) f 90 cm Maksutova komora 0 15 cm) světelnost 1 2)4 byla vyrobena bratry Erharty Hvězdaacuterna maacute pracovnu a zasedaciacute siacuteň a malou diacutelnu a laboratoř

Slavnostniacute shromaacutežděniacute pozdravili jmeacutenem předsednictva a spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS a LH v Praze jednatel F Matěj) F Kozel) předseda krajskeacuteho vyacutebor u Sposhylečnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute) A Neckaacuteř za odbor ČAS a HL v Proslějově) J Skandera za odbor ČAS a LH ve Vsetiacuteně) ing Kraacutel za odbor ČAS ano p Meoptu v Přerově

Slavnostniacute akt otevřeniacute a předaacuteniacute hvězdaacuterny provedl F Matěj) kteryacute ocenil praacuteci kolektivu) p01tkaacutezal na vyacuteznam astronomie a zdůraznil osvětoveacute a vědeckoshyodborneacute poslaacuteniacute hvězdaacuterny Prohliacutedkou hvězdaacuterny bylo slavnostniacute shromaacutežděniacute ukončeno

raquoPostaveniacute hvěZdaacuterny nebylo konečnyacutem ciacutelem gottwaldovskyacutech astronomůshyamateacuterůlaquo) řekl v zaacutevěru předseda J Kropaacuteč raquoPřesto) že stavba si vyžaacutedala mimoshyřaacutedneacuteho vypětiacute všech členů) nebyl přerušen program popularisačniacute) ba praacutevě přednaacuteškovaacute činnost dosahovala v teacute době největšiacute šiacuteře Dnešniacutem slavnostniacutem dnem nastupujiacute astronomoveacute ZK ROH n p Svit) ZPS a Rudyacute řiacutejen k dalšiacute velkeacute a čestneacute praacuteci Nebojiacute se těžkyacutech uacutekolů) protože se na ně připravili Nemaacutelo přeshykaacutežek) ktmeacute museli až dosud překonaacutevat) vychovalo z členů astronomickeacuteho odboru důslednyacute a houževnatyacute kolektiv pracovniacuteků) kteryacute je zaacuterukou budouciacutech uacutespěchů( Mj

144

2h 30m 2 b oom

Den z I V DeI I Z I V

O I O 0 O 2 ~O I

O O 3 I O Omiddot I 0

O O 6

O I I O

o 7 I Omiddot 0 8 I O 0 9 I O o I bull 0middot- O I 0 O JmiddotO O

3 o 13 O 4 O 14 O 5 O 5 O 6 Omiddot

16 bull

O 7 0 17 middot 0 18 0 O 8 O 9 O 9 0

O 20 OO O

~ 1IJ O O 23 j O 23 O

middot0 bull 0~ 24 sj 0 () - 0 25 0 ~ O 26 On O 27 O ~ O 28 I O 291 O O 29

301 O 3deg Q bull -r OO

JUPITEROVY MESICE V SRPNU A ZAacuteŘIacute

Faacuteze zatměniacute měsiacuteců planety Jupitera jak se jeviacute v obracej iacuteciacutem dalekohledu Poohy čtyř nejjasnějšiacutech měsiacutecu v -srpnu 2 h 3D m SČ = 3 h 30 m SEČ a v zaacuteřiacute 2 h SČ = 3 h SEČ Při identifikaci měsiacuteců mějme na mysli že směr jejich pohybu je od tečky k čiacuteslu Přechody měsiacuteců přes Jupiterův kotouč jsou označeny otevřeshynyacutemi kroužky zatměniacute a zaacutekryty černyacutemi kroužky Kroužek uprostřed předshystavuje Jupitera

ZPRAacuteVY ČS ASTRONOMICKEacute SPOLEČNOSTI Z administrace Z r cad lok o s m u obrazoveacute diacutelo Dr Ant Bečvaacuteře již vyšlo

Je to 127 obraacutezků m lhovin hvězdokup Mleacutečneacute draacutehy Slunce Měsiacutece planet meteorů meteoritů polaacuterniacute zaacuteře většinou tištěnyacutech hlubotiskem na 73 stranaacutech formaacutetu 17 X 25 cm Cena Kčs 5-- pro členy Kčs 4- Tato publikace je vhodnou pomůckou k popularisaci astronomie při nejrůznějšiacutech přmiddotiacuteležitostech Obraacutezků je možno použiacutet při přednaacuteškaacutech k promiacutetaacuteniacute epidiaskopem Bude se dobře uplatshyňovat pro propagačniacute skřiacutenky a vyacutevěmiddotsky Miacutestniacute odbočky a a stronomickeacute kroužky žaacutedaacuteme aby publikaci objednaly hromadně pro všechny členy kroužků nebo odboček

Prodaacutem zaacutenovniacute dalekohled 0 35 mm zvětš 80 X A Š v i h aacute I e k Uacutesteckaacute 1512 Českaacute Třebovaacute

omiddot

0

o middot

Stavba Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně v roce 1928

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Přiacuteboru na Moravě

K početneacutemu stavu moravskyacutech hvězdaacuteren přidružila se 10 května novaacute hvězdaacuterna v Přiacuteboru Nadšeneacute společneacute uacutesiliacute pracovniacuteků Odborneacuteho učiliště staacutetniacutech pracovniacutech zaacuteloh za vedeniacute ředitele s Valchaře uskutečnilo postaveniacute vzorneacute menšiacute hvězdaacuterny na střeše internaacutetu pracovniacutech zaacuteloh) kde je umiacutestěn 25 cm reflektor zhotovenyacute v diacutelnaacutech učiliště Podnět k stavbě reflektoru dal naacuteš člen s Fr KalIacuteJnec z Větřkovic u Kopřivnice kteryacute takeacute konstrukci Ndil a zdaacuterně dovedl ke konci Při stavbě dalekohledu a hvězdaacuterny se uplatnili ještě mnoziacute jiniacute soudruzi a vedouciacute internaacutetu a konstrukčniacuteho odděleniacute s chovanci a žaacuteky Zashyhaacutejeniacute se konalo 10 května ve velkeacute aule reaacutelneacuteho gymnasia v Přiacuteboru za velkeacute uacutečasti hostů z celeacuteho kraje Asi tři sta naacutevštěvniacuteků se zuacutečastnilo slavnosti a otevřeniacute hvězdaacuterny za Č A S promluvil dr Hubert Slouka) kteryacute přečetl poselstviacute s Landoveacute-Štychoveacute a ve sveacute přednaacutešce vytyčil hlavniacute uacutekoZy nastaacutevajiacuteciacute hvězdaacutef1ny jako stř6diska socialistickeacute osvěty -na Přiacuteborsku (Přiloha 2-4 str)

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSikou astroshynomickou společnosti v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 StBlishynova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Uacutečet SBČs Praha Č 878715 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno

Č j 159366 IIIa37 - Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022

elementy V zaveru cirkulaacuteře je zpraacuteva o zasedaacuteniacute rozšiacuteřeneacuteho presidia planeshytaacuterniacute komise Astronomickeacuteho sovětu při AV SSSR

Čiacutes 134 2 uacutenora 1953 POzorovaacuteniacute kOmety 1952 e O změnaacutech jasnOsti koshymety Encke-Baklundovy piacuteše S K Vsechsvjatskij Dalšiacute tři zpraacutevy se tyacutekajiacute změny šiacuteřek Kitabu PulkOva a Engelgardtovy Observatoře v Kazani v r 1952 N V Fatčichin se zabyacutevaacute otaacutezkou přesnosti určeniacute absol vlastniacutech pohybů hvězd pOdle mimogalaktickyacutech mlhOvin ukaacutezalO se že přesnOst měřeniacute sniacutemků ziacuterskashynyacutech nOrmaacutelniacutem astrOgrafem je dvakraacutet menšiacute než z měřeniacute hvězd P Savickij studuje hvězdy s velkyacutem vlastniacutem pohybem v oblasti galaktickeacute hvězdokupy NGC 7654 Bylo zjištěno 28 hvězd jejichž vlastniacute pohyby jsou 004 i viacutece za rok S vyacutejimkou 4 hvězd pOhybujiacute se tyto hvězdy přibližně ve stejneacutem směru ZbYvashyjiacuteciacute zpraacutevy se tyacutekajiacute periody hvězdy y Eri daacutele hvěZdy V 341 AquUae a stanOveniacute maxim a minim 8 dlouhoperiodickyacutech proměnnyacutech hvězd typu Milra Cetiacute

K OBRAZOVYacuteM PŘiacuteLOHAacuteM

1 stra)a Stavba hvězdaacuterny v GOttwaldově - 2 -3 strarna Stavba dalekohledu V Přiacuteboru ve staacutetniacute škole pracOvniacutech zaacuteloh - 4 straYIJa Inahoře - dva obraacutezky astronOmickeacuteho pracovniacuteho kolektivu v Přiacuteboru dole - stavba hvězdaacuterny na

střeše internaacutetu OdborneacutehO učiliště pracovniacutech zaacutelOh v Přiacuteboru

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Gottwaldově-Zliacuteně

Pochopeniacute a všestrannaacute podpora poskytnutaacute zaacutevodniacutemi radami a technickyacutem vedeniacutem naacuterodniacutech podniků Svit) Zaacutevodlt přesneacuteho strojiacuterenstviacute a Rudyacute řiacutejen umožnila) aby dne 6 června t r byla otevřena) jako vyacutesledek obětaveacute praacutece astronomickeacuteho kroužku - hvězdaacuterna Zaacutevodniacuteho klubulaquo Těmito slovy zahaacutejil slavnostniacute shromaacutežděni za Zaacutevodniacute klub F Schneider

Historii postaveniacute hvězdaacuterny a praacutece astronomickeacuteho odboru zhodnotil jeho předseda J Kropaacuteč Za neceleacute tři měsiacutece byla pomociacute brigaacuted ze zaacutevodů i škol) společně s nadšenyacutem kolektivem členů astronomickeacuteho odboru) jehož paacuteteřiacute byli Kropaacuteč) Černyacute) Kučera) Kovařiacutek) Křižaacutek) Peřina) Chalupa a j) postavena hvězshydaacuterna a instalovaacuten dalekohled) diacutelo konstrukteacutera K Carbola Hvězdaacuterna maacute poshyzorovatelnu s odsuvnou stiechou Je v niacute namontovaacuten Newtonův reflektor o průshyměru zrcadla 27)5 cm) f 215 cm) zvětšeniacute 80-360 X Pointer a hledaacuteček 0 13)5 cm) f 90 cm Maksutova komora 0 15 cm) světelnost 1 2)4 byla vyrobena bratry Erharty Hvězdaacuterna maacute pracovnu a zasedaciacute siacuteň a malou diacutelnu a laboratoř

Slavnostniacute shromaacutežděniacute pozdravili jmeacutenem předsednictva a spraacutevniacuteho vyacuteboru ČAS a LH v Praze jednatel F Matěj) F Kozel) předseda krajskeacuteho vyacutebor u Sposhylečnosti pro šiacuteřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute) A Neckaacuteř za odbor ČAS a HL v Proslějově) J Skandera za odbor ČAS a LH ve Vsetiacuteně) ing Kraacutel za odbor ČAS ano p Meoptu v Přerově

Slavnostniacute akt otevřeniacute a předaacuteniacute hvězdaacuterny provedl F Matěj) kteryacute ocenil praacuteci kolektivu) p01tkaacutezal na vyacuteznam astronomie a zdůraznil osvětoveacute a vědeckoshyodborneacute poslaacuteniacute hvězdaacuterny Prohliacutedkou hvězdaacuterny bylo slavnostniacute shromaacutežděniacute ukončeno

raquoPostaveniacute hvěZdaacuterny nebylo konečnyacutem ciacutelem gottwaldovskyacutech astronomůshyamateacuterůlaquo) řekl v zaacutevěru předseda J Kropaacuteč raquoPřesto) že stavba si vyžaacutedala mimoshyřaacutedneacuteho vypětiacute všech členů) nebyl přerušen program popularisačniacute) ba praacutevě přednaacuteškovaacute činnost dosahovala v teacute době největšiacute šiacuteře Dnešniacutem slavnostniacutem dnem nastupujiacute astronomoveacute ZK ROH n p Svit) ZPS a Rudyacute řiacutejen k dalšiacute velkeacute a čestneacute praacuteci Nebojiacute se těžkyacutech uacutekolů) protože se na ně připravili Nemaacutelo přeshykaacutežek) ktmeacute museli až dosud překonaacutevat) vychovalo z členů astronomickeacuteho odboru důslednyacute a houževnatyacute kolektiv pracovniacuteků) kteryacute je zaacuterukou budouciacutech uacutespěchů( Mj

144

2h 30m 2 b oom

Den z I V DeI I Z I V

O I O 0 O 2 ~O I

O O 3 I O Omiddot I 0

O O 6

O I I O

o 7 I Omiddot 0 8 I O 0 9 I O o I bull 0middot- O I 0 O JmiddotO O

3 o 13 O 4 O 14 O 5 O 5 O 6 Omiddot

16 bull

O 7 0 17 middot 0 18 0 O 8 O 9 O 9 0

O 20 OO O

~ 1IJ O O 23 j O 23 O

middot0 bull 0~ 24 sj 0 () - 0 25 0 ~ O 26 On O 27 O ~ O 28 I O 291 O O 29

301 O 3deg Q bull -r OO

JUPITEROVY MESICE V SRPNU A ZAacuteŘIacute

Faacuteze zatměniacute měsiacuteců planety Jupitera jak se jeviacute v obracej iacuteciacutem dalekohledu Poohy čtyř nejjasnějšiacutech měsiacutecu v -srpnu 2 h 3D m SČ = 3 h 30 m SEČ a v zaacuteřiacute 2 h SČ = 3 h SEČ Při identifikaci měsiacuteců mějme na mysli že směr jejich pohybu je od tečky k čiacuteslu Přechody měsiacuteců přes Jupiterův kotouč jsou označeny otevřeshynyacutemi kroužky zatměniacute a zaacutekryty černyacutemi kroužky Kroužek uprostřed předshystavuje Jupitera

ZPRAacuteVY ČS ASTRONOMICKEacute SPOLEČNOSTI Z administrace Z r cad lok o s m u obrazoveacute diacutelo Dr Ant Bečvaacuteře již vyšlo

Je to 127 obraacutezků m lhovin hvězdokup Mleacutečneacute draacutehy Slunce Měsiacutece planet meteorů meteoritů polaacuterniacute zaacuteře většinou tištěnyacutech hlubotiskem na 73 stranaacutech formaacutetu 17 X 25 cm Cena Kčs 5-- pro členy Kčs 4- Tato publikace je vhodnou pomůckou k popularisaci astronomie při nejrůznějšiacutech přmiddotiacuteležitostech Obraacutezků je možno použiacutet při přednaacuteškaacutech k promiacutetaacuteniacute epidiaskopem Bude se dobře uplatshyňovat pro propagačniacute skřiacutenky a vyacutevěmiddotsky Miacutestniacute odbočky a a stronomickeacute kroužky žaacutedaacuteme aby publikaci objednaly hromadně pro všechny členy kroužků nebo odboček

Prodaacutem zaacutenovniacute dalekohled 0 35 mm zvětš 80 X A Š v i h aacute I e k Uacutesteckaacute 1512 Českaacute Třebovaacute

omiddot

0

o middot

Stavba Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně v roce 1928

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Přiacuteboru na Moravě

K početneacutemu stavu moravskyacutech hvězdaacuteren přidružila se 10 května novaacute hvězdaacuterna v Přiacuteboru Nadšeneacute společneacute uacutesiliacute pracovniacuteků Odborneacuteho učiliště staacutetniacutech pracovniacutech zaacuteloh za vedeniacute ředitele s Valchaře uskutečnilo postaveniacute vzorneacute menšiacute hvězdaacuterny na střeše internaacutetu pracovniacutech zaacuteloh) kde je umiacutestěn 25 cm reflektor zhotovenyacute v diacutelnaacutech učiliště Podnět k stavbě reflektoru dal naacuteš člen s Fr KalIacuteJnec z Větřkovic u Kopřivnice kteryacute takeacute konstrukci Ndil a zdaacuterně dovedl ke konci Při stavbě dalekohledu a hvězdaacuterny se uplatnili ještě mnoziacute jiniacute soudruzi a vedouciacute internaacutetu a konstrukčniacuteho odděleniacute s chovanci a žaacuteky Zashyhaacutejeniacute se konalo 10 května ve velkeacute aule reaacutelneacuteho gymnasia v Přiacuteboru za velkeacute uacutečasti hostů z celeacuteho kraje Asi tři sta naacutevštěvniacuteků se zuacutečastnilo slavnosti a otevřeniacute hvězdaacuterny za Č A S promluvil dr Hubert Slouka) kteryacute přečetl poselstviacute s Landoveacute-Štychoveacute a ve sveacute přednaacutešce vytyčil hlavniacute uacutekoZy nastaacutevajiacuteciacute hvězdaacutef1ny jako stř6diska socialistickeacute osvěty -na Přiacuteborsku (Přiloha 2-4 str)

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSikou astroshynomickou společnosti v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 StBlishynova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Uacutečet SBČs Praha Č 878715 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno

Č j 159366 IIIa37 - Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022

2h 30m 2 b oom

Den z I V DeI I Z I V

O I O 0 O 2 ~O I

O O 3 I O Omiddot I 0

O O 6

O I I O

o 7 I Omiddot 0 8 I O 0 9 I O o I bull 0middot- O I 0 O JmiddotO O

3 o 13 O 4 O 14 O 5 O 5 O 6 Omiddot

16 bull

O 7 0 17 middot 0 18 0 O 8 O 9 O 9 0

O 20 OO O

~ 1IJ O O 23 j O 23 O

middot0 bull 0~ 24 sj 0 () - 0 25 0 ~ O 26 On O 27 O ~ O 28 I O 291 O O 29

301 O 3deg Q bull -r OO

JUPITEROVY MESICE V SRPNU A ZAacuteŘIacute

Faacuteze zatměniacute měsiacuteců planety Jupitera jak se jeviacute v obracej iacuteciacutem dalekohledu Poohy čtyř nejjasnějšiacutech měsiacutecu v -srpnu 2 h 3D m SČ = 3 h 30 m SEČ a v zaacuteřiacute 2 h SČ = 3 h SEČ Při identifikaci měsiacuteců mějme na mysli že směr jejich pohybu je od tečky k čiacuteslu Přechody měsiacuteců přes Jupiterův kotouč jsou označeny otevřeshynyacutemi kroužky zatměniacute a zaacutekryty černyacutemi kroužky Kroužek uprostřed předshystavuje Jupitera

ZPRAacuteVY ČS ASTRONOMICKEacute SPOLEČNOSTI Z administrace Z r cad lok o s m u obrazoveacute diacutelo Dr Ant Bečvaacuteře již vyšlo

Je to 127 obraacutezků m lhovin hvězdokup Mleacutečneacute draacutehy Slunce Měsiacutece planet meteorů meteoritů polaacuterniacute zaacuteře většinou tištěnyacutech hlubotiskem na 73 stranaacutech formaacutetu 17 X 25 cm Cena Kčs 5-- pro členy Kčs 4- Tato publikace je vhodnou pomůckou k popularisaci astronomie při nejrůznějšiacutech přmiddotiacuteležitostech Obraacutezků je možno použiacutet při přednaacuteškaacutech k promiacutetaacuteniacute epidiaskopem Bude se dobře uplatshyňovat pro propagačniacute skřiacutenky a vyacutevěmiddotsky Miacutestniacute odbočky a a stronomickeacute kroužky žaacutedaacuteme aby publikaci objednaly hromadně pro všechny členy kroužků nebo odboček

Prodaacutem zaacutenovniacute dalekohled 0 35 mm zvětš 80 X A Š v i h aacute I e k Uacutesteckaacute 1512 Českaacute Třebovaacute

omiddot

0

o middot

Stavba Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně v roce 1928

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Přiacuteboru na Moravě

K početneacutemu stavu moravskyacutech hvězdaacuteren přidružila se 10 května novaacute hvězdaacuterna v Přiacuteboru Nadšeneacute společneacute uacutesiliacute pracovniacuteků Odborneacuteho učiliště staacutetniacutech pracovniacutech zaacuteloh za vedeniacute ředitele s Valchaře uskutečnilo postaveniacute vzorneacute menšiacute hvězdaacuterny na střeše internaacutetu pracovniacutech zaacuteloh) kde je umiacutestěn 25 cm reflektor zhotovenyacute v diacutelnaacutech učiliště Podnět k stavbě reflektoru dal naacuteš člen s Fr KalIacuteJnec z Větřkovic u Kopřivnice kteryacute takeacute konstrukci Ndil a zdaacuterně dovedl ke konci Při stavbě dalekohledu a hvězdaacuterny se uplatnili ještě mnoziacute jiniacute soudruzi a vedouciacute internaacutetu a konstrukčniacuteho odděleniacute s chovanci a žaacuteky Zashyhaacutejeniacute se konalo 10 května ve velkeacute aule reaacutelneacuteho gymnasia v Přiacuteboru za velkeacute uacutečasti hostů z celeacuteho kraje Asi tři sta naacutevštěvniacuteků se zuacutečastnilo slavnosti a otevřeniacute hvězdaacuterny za Č A S promluvil dr Hubert Slouka) kteryacute přečetl poselstviacute s Landoveacute-Štychoveacute a ve sveacute přednaacutešce vytyčil hlavniacute uacutekoZy nastaacutevajiacuteciacute hvězdaacutef1ny jako stř6diska socialistickeacute osvěty -na Přiacuteborsku (Přiloha 2-4 str)

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSikou astroshynomickou společnosti v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 StBlishynova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Uacutečet SBČs Praha Č 878715 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno

Č j 159366 IIIa37 - Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022

Stavba Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně v roce 1928

Otevřeniacute hvězdaacuterny v Přiacuteboru na Moravě

K početneacutemu stavu moravskyacutech hvězdaacuteren přidružila se 10 května novaacute hvězdaacuterna v Přiacuteboru Nadšeneacute společneacute uacutesiliacute pracovniacuteků Odborneacuteho učiliště staacutetniacutech pracovniacutech zaacuteloh za vedeniacute ředitele s Valchaře uskutečnilo postaveniacute vzorneacute menšiacute hvězdaacuterny na střeše internaacutetu pracovniacutech zaacuteloh) kde je umiacutestěn 25 cm reflektor zhotovenyacute v diacutelnaacutech učiliště Podnět k stavbě reflektoru dal naacuteš člen s Fr KalIacuteJnec z Větřkovic u Kopřivnice kteryacute takeacute konstrukci Ndil a zdaacuterně dovedl ke konci Při stavbě dalekohledu a hvězdaacuterny se uplatnili ještě mnoziacute jiniacute soudruzi a vedouciacute internaacutetu a konstrukčniacuteho odděleniacute s chovanci a žaacuteky Zashyhaacutejeniacute se konalo 10 května ve velkeacute aule reaacutelneacuteho gymnasia v Přiacuteboru za velkeacute uacutečasti hostů z celeacuteho kraje Asi tři sta naacutevštěvniacuteků se zuacutečastnilo slavnosti a otevřeniacute hvězdaacuterny za Č A S promluvil dr Hubert Slouka) kteryacute přečetl poselstviacute s Landoveacute-Štychoveacute a ve sveacute přednaacutešce vytyčil hlavniacute uacutekoZy nastaacutevajiacuteciacute hvězdaacutef1ny jako stř6diska socialistickeacute osvěty -na Přiacuteborsku (Přiloha 2-4 str)

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSikou astroshynomickou společnosti v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 StBlishynova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Uacutečet SBČs Praha Č 878715 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno

Č j 159366 IIIa37 - Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad Praha 022