us economy march 2012

Americká ekonomika – Březen 2012

1

Březen 2012 Stránka 1

Krugman: Spojené státy depresivní (2)

Dolar zase roste (2)

Kanadská ropa přiteče jinak (3)

Banky prošly stres testem (3)

Kongres nad zákon: tarify proti Číně (4)

Software pro školy jako byznys (4)

Tisk pod digitální sekyrou (4)

American jde svojí cestou (5)

Soros už není nejlepší (5)

Ostrava bude v New Yorku (6)

Ekonomické ukazatele (6)

Ekonomika států: FLORIDA (7)

Maloobchod v únoru vzrostl (2)

Co udělat pro americkou konkurenceschopnost –

rady BCG (2)

15 černých labutí (2)

Bankovní dividendy 2x větší (3)

Obama a auta (3)

Vysoké ceny benzínu americké řidiče bolí (4)

IBM Watson jde do banky (5)

Na rozvody je už veletrh (5)


2


Paul Krugman, liberální ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii, publikoval v New York Times svůj pohled na to, co by měla Amerika dělat, aby se co nejdříve dostala z ohrožení návratu krize. Podle něj je ekonomické oživení pomalé a stále křehké, což je vidět zvláště ve srovnání s tím, jak rychle se Amerika dokázala vzpamatovat z předešlých ekonomických potíží. Hlavní příčinou je podle něj stále velké zadlužení domácností, které jim nedovoluje utrácet více. Za hlavní problém ale považuje chybějící investice a výdaje lokálních a státních úřadů, které začaly masivně propouštět svoje zaměstnance – učitele, hasiče a policisty mezi hlavními postiženými. Srovnává současnou situaci s dobou republikánského prezidenta Reagana, za něhož státy reagovaly tak, jak podle Krugmana mají: investovaly do vzdělání a výstavby infrastruktury. Paradoxně za demokratického prezidenta se chovají obráceně. Krugman se situaci diví o to víc, že federální vláda si nyní může půjčovat peníze tak levně jako prakticky nikdy a státní úřady by z toho měly být schopny profitovat. Za Reagana se během prvních deseti kvartálů státní výdaje zvýšily reálně o 10 %, za Obamy naopak jen o 2,6 %. Kdyby se státy chovaly jako za Reagana, pracovalo by nyní v Americe o 1,3 mil. více učitelů, policistů a hasičů a nezaměstnanost by byla nižší než 7 %. Krugman tak pokračuje v hájení Obamy před útoky republikánů, kterým připomíná, že se Reagan občas řídil víc keynesiánskými principy než je o něm známo a než by Obama, svírán republikány v Kongresu, mohl, i kdyby chtěl. Státní, ne federální úřady, mají totiž podle Krugmana hlavní klíč k rychlejší obnově americké ekonomiky. K půlce února se dolar vyšplhal na své 11-měsíční maximum vůči japonskému jenu a i proti euru si stojí o hodně lépe než dřív. Více než procentní růst maloobchodních prodejů v největší světové ekonomice a již potřetí v řadě pozitivní měsíční čísla z pracovního trhu pomáhají zvedat hodnotu americké měny, která posílila oproti japonskému jenu o více než 9 % za poslední dva měsíce. K půlce března stál dolar 83,64 jenů a obchodníci předpovídají další posílení až na 90 jenů za dolar, protože japonští exportéři nechtějí prodávat dolary za svých prodejů do USA. To zase pramení z očekávání dalšího uvolňování měnové politiky japonské centrální banky, která tak hodlá podpořit růst svých exportů, kde se dominatní objemy realizují v USD. (Reuters)

Objem maloobchodních prodejů v USA byl v únoru největší za posledních pět měsíců. To je pozitivní zpráva, svědčící o vzrůstající sebedůvěře amerických spotřebitelů, kteří i navzdory rostoucí ceně benzínu utrácejí více za nová auta a další dražší položky. Podle TD Securities z New Yorku je hlavním tahounem růst počtu pracovních míst, protože mezi počtem nově vyytvořených pracovních míst na americkém trhu práce a ochotou utrácet je silná, statisticky odvoditelná pozitivní závislost.

Konzultatni z poradenské společnosti Boston Consulting Group na blogu Harvard Business Review publikovali sedm kroků, které navrhují vládě USA pro zvýšení konkurenceschopnosti americké ekonomiky. Podle nich by se mělo stát toto: 1/ Obě politikcé strany by měly firmám vysvětlit, že výroba se teď řídí jinou matematikou. Životnost továrny je zhruba třicet let, proto si firmy musí pečlivěji vybírat, kde budou vyrábět; 2/ Vlád by měla reformovat daňový systém a potom to nějakou dobu nechat být, beze změn; 3/ Washington musí trvat na dodržování pravidel v mezinárodním obchodě; 4/ Vláda musí přestat chtít regulovat skoro všechno, na konci roku 2009 měla sbírka zákonů CFR 157 tisíc stran; 5/ Vláda se musí víc snažit podporovat talenty pro 21. století. Peníze nejsou hlavní problém, ministerstvo školství ročně utratí skoro 11 miliard dolarů; 6/ Zaměřit se na infrastrukturu a 7/ Podporovat cizí firmy k výrobě v USA. Amerika má dnes nejnižší výrobní náklady mezi vyspělými zeměmi, je potřeba vztyčit billboard „Vítejte“ pro cizí výrobce. Export podporuje asi devět vládních agentur, příliv investic žádná. (HBR.com) ¨

Americký ekonom a spisovatel libanonského původu Nassim Tale stojí za popularizací tzv. černých labutí, tj. nečekaných a vysoce nepravděpodobných událostí, které mají schopnost zásadně změnit situaci, většinou bohužel k horšímu. Na černé labutě se lidstvo v historii většinou nedokázalo vhodně připravit, protože lidi ani nenapadlo, že by taková situace mohla nastat. 15 černých labutí, tedy událostí, které by mohly výrazně ovlivnit vývoj americké ekonomiky, se pokusil nastínit Michael Snyder z Business Insider. Podle něj vývoj v Americe mohou negativně ovlivnit tyto události (uvádím bez zdůvodnění, celý text je zde http://bit.ly/AlaoG9) : 1/ Válka se Sýrií; 2/ Válka s Íránem; 3/ Neřízený bankrot Řecka; 4/ Ekonomický kolaps Španělska; 5/ Cena benzínu; 6/ Úvěrová bublina u studentských půjček (v USA); 7/ Dluhová krize státních a lokálních úřadů v Americe; 8/ Kolaps některé velké U.S. banky; 9/ Krize na trhu finančních derivátů; 10/ Pád japonské ekonomiky; 11/ Solární „megabouře“; 12/ Velké zemětřesení na západě USA nebo erupce sopky; 13/ Škoda z úderu tornáda do velkého amerického města; 14/ Silné sucho ve Spojených státech a 15/ Náraz asteroidu v roce 2013.

Krugman: Spojené státy depresivní

růstu

Dolar zase roste

růstu

Malobchod v únoru vzrostl

růstu

Co udělat pro americkou konkurenceschopnost – rady BCG

růstu

15 černých labutí

růstu

http://bit.ly/AlaoG9


3


Kromě toho, že názory dalších analytiků na rizika pro USA se samozřejmě liší, je zajímavé, že ve výčtu naprosto chybí hrozba teroristického útoku na území USA, internetové hrozby ze zahraničí nebo zdravotní epidemie velké části americké populace, přitom od mexické chřipky neuběhly ani tři roky. (Business Insider)

Po neschválení stavby ropovodu, který by přes několik US států přivedl na jih USA ropu z kanadských ropných písků, ze strany Obamovy administrativy, hledají dodavatelé a investoři jiné cesty, jak zajistit dodávky ropy z přátelské Kanady zákazníkům v USA. Enbridge, největší kanadský ropovod, a firma EPP proto plánují zvýšit dodávky ze severu USA do oblasti Mexického zálivu a přidají 450 tis. barelů ropy denně do ropovodu Seaway, který vede z Oklahomy do terminálu v Mexickém zálivu. Firmy také získaly několik velkých pěti- až dvacetiletých závazků na pravidelné odběry od průmyslových a státních zákazníků, takže se jim vyplatí postavit nový, paralelní ropovod, vedle toho stávajícího. Jeho spuštění je naplánováno v polovině roku 2014. Enbridge celkem vlastní 24.600 km ropovodů, které denně přepraví přes 2,2 mil. barelů ropy. (Bloomberg) Federální banka FED vůbec poprvé od začátku finanční krize publikovala výsledky stress testů, kterým podrobuje největší finanční instituce v zemi. Patnáct z devatenácti amerických bank, které FED podrobil přísným zátěžovým zkouškám, je připraveno na silně nepříznivý vývoj, kdyby se situace v americké ekonomice výrazně zhoršila. FED testoval co by se stalo, kdyby se nezaměstnanost zvýšila na 13 %, ceny akcií spadly o 50 % a ceny nemovitostí poklesly o 21 %. Tři instituce – Ally Financial, Citigroup a SunTrust – by v případě takového vývoje musely získat dodatečný kapitál, od svých akcionářů nebo vlády. Čtvrtá v řadě, pojišťovna Metlife, by také musela obdržet mimořádnou pomoc. Všechny čtyři instituce teď FEDu musí předložit detailní plány, jak by v případě této situace postupovaly a jak by navýšily kapitál.

Citigroup vydala prohlášení, podle kterého patří mezi nejlépe kapitálově vybavené banky na světě, nebude však nyní moct zvýšit vyplácené dividendy, Metlife zase považuje za neférové používat na pojišťovmy stejná kritéria jako na banky. FED neopomenul upozornit, že se jedná o modelovou situaci extrémně negativního vývoje americké ekonomiky, ne o aktuální odhad budoucího vývoje. (Fortune)

Americká federální banka nejspíše schválí výplatu největších dividend amerických bank a zpětný výkup akcií za posledních několik let. Známá JP Morgan Chase by dokonce mohla mezi akcionáře rozdělit přes 70 % svých zisků za loňský rok, výplaty ostatních bankovních skupin by také měly být vysoké v porovnání s nedávnými roky. Optimistická očekávání pramení z toho, že tzv. stress test, kterým FED kontroloval připravenost největších US bank na další zhoršení ekonomické situace, dopadl lépe, než se čekalo a proto by neměl bránit snahám bank se po několika letech vrátit k dividendové politice. Podmínky FEDu ve stress testu zahrnovaly silnou recesi, nezaměstnanost v USA na úrovni 13 procent, další pád cen nemovitostí a šok, který by způsobil pád nějaké velké evropské banky. Jen v případě, že by ani taková situace nevedla k poklesu akcionářského kapitálu a nerozdělených rezerv pod 5 % celkových aktiv, FED bankám povolí zvýšit výplatu dividend.

Automobily, resp. jejich spotřeba, se staly dalším tématem rozbíhající se prezidentské kampaně, která vyvrcholí letos na podzim. Barack Obama připomněl, že to byla jeho administrativa, která prosadila snížení průměrné spotřeby v USA vyráběných aut, na 4,25 l/100 km v roce 2025, což by mělo podle současných propočtů ušetřit průměrné rodině až $8.000 ročně. Během prohlášení Obama také připomněl jeho dlouhodobý požadavek, aby se zrušily daňové úlevy, na kterých ropné a plynařské firmy ušetří až čtyři miliardy dolarů ročně. Republikáni reagovali kritikou Obamy za jeho odmítavý postoj k otevření těžby ropy v chráněné oblasti na Aljašce a zablokování stavby ropovodu z Kanady do Texasu. Průměrná cena benzínu mezitím dosáhla na Ameriku v tomto období nevídaných $3.74/gallon, i když národní „rekord“ $4,11/gallon z doby před čtyřmi lety ještě překonán nebyl.(TimesUnion)

Auto amerického prezidenta

Kanadská ropa přiteče jinak

růstu

Banky prošly stress testem

růstu

Bankovní dividendy 2x větší

růstu

Obama a auta

růstu


4


Americký Kongres přehlasoval (370:39) rozhodnutí federálního odvolacího soudu a potvrdil, že vláda může schválit zvýšená cla na dovoz zboží ze zemí, jejichž vlády poskytují dotace na vývoz do USA. Zákon teď už čeká jen na podpis prezidenta Obamy. Dřívější rozhodnutí soudu, že ministerstvo obchodu nemůže ukládat cla na dovoz zboží, protože mu k tomu Kongres nikdy nedal právo, tak už neplatí. Rozhodnutí Kongresu znamená, že 24 zvýšených tarifů na dovozy zboží z Číny a Vietnamu zůstává v platnosti a šest návrhů na nová ochranná cla, které se právě prověřují, může vést k jejich schválení a zavedení do praxe. Podle odhadů některých politiků chrání zvýšená cla, která jsou v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (countervailing duties), chrání až 80.000 pracovních míst v 38 státech USA. Legislativní krok přivítala Národní asociace výrobců, která dlouhodobě protestuje proti dotacím cizích vlád vlastním výrobcům, kteří jich pak využívají k cenové válce s americkými konkurenty.(Huffington Post) Vzdělávání, které investory a milionáře ze Silicon Valley zatím zajímalo hlavně jako příjemce podpor a donací, se začíná dostávat pozornosti i jako investičního cíle. Jen za loňský rok si vzdělávací projekty a firmy dokázaly získat přízeň investorů v 82 případech, díky kterým do nich bylo investováno 429 mil. USD. Je o co bojovat, trh software a digitálních učebních pomůcek se v USA odhaduje na 7,5 miliard dolarů. Firmy také vymýšlejí, jak obejít nechvalně proslulé byrokratické a zdlouhavé rozhodovací struktury v základních školách, které mají sílu udělat z obchodního vyjednávání noční můru všech prodejních agentů. Mnoho firem proto oslovuje přímo žáky resp. jejich rodiče, kterým nabízí stále dokonalejší programy a pomůcky. Hodně software je také určeno přímo učitelům, kteří se mohou rozhodnout buď pro programy zdarma, nebo placené, bez reklamy. Navíc do škol přichází noví učitelé, kteří jsou technologicky velice zdatní, a používání elektronických pomůcek ve výuce je pro ně přirozenou součástí výukového procesu. Budoucnost tisku v USA nebyla nikdy tak složitá jako nyní. Podle reklamních příjmů se příjmy tiskovin z reklamy dostaly na úroveň roku 1984 a jsou sotva na polovině roku 2005 a podle Rady ekonomických poradců je vydávání novin nejrychleji se zmenšujícím oborem podnikání ve Spojených státech. Tiskoviny navíc nemají žádný užitek ze zlepšující se ekonomiky, jak se to daří televizním stanicím nebo venkovní reklamě.

Dokonce se říká, že jediným, kdo na novinách dokážou vydělat, jsou konkurzní správci a odstupující ředitelé, kteří si odnášejí milionové odstupné, např. odstupující šéf New York Times, který si nedávno odnesl $42 mil. jako součást odstupného. Noviny stále nemohou najít jednoznačnou odpověď na otázku, jestli si mají za články na webu účtovat nebo ne, většina čeká na kroky těch největších novin, jako jsou New York Times, Financial Times nebo Wall Street Journal. NY Times by letos z placených článků měly získat kolem 100 mil. USD, zatím se k elektronickému předplatnému zavázalo 390 tisíc lidí. Podle odhadu průmyslové asociace by si na konci roku měly každé páté noviny v Americe účtovat za přístup ke svým článkům na internetu. Legendární investor Warrenn Buffett, který si nedávno koupil deník Omaha World-Herald ve svém státě Omaha, se k tomuto trendu vyjádřil jasně: „Není dobré dávat zadarmo něco, co se snažím prodat“. V segmentované Americe se přesto některým novinám daří velice dobře, musí však mít přesně definované a věrné čtenáře, jako třeba deník Desseret News, který patří církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

V celých Spojených státech se ceny benzínu zvyšují nepřirozeně silně na toto roční období. V únoru dosáhla průměrná cena galonu na amerických pumpách $3.49 a pokračuje v růstu, což je na měsíc únor rekord. Někteří ekonomové dokonce odhadují, že se cena za benzin vyšplhá na $4.25 za galon ještě do dubna, především kvůli íránské nejistotě. Američané pravidelně spotřebují nejvíce benzinu během letní sezóny, kdy se celé rodiny přesunují po USA ve velkých, galony polykajících vozidlech a kdy je cena benzinu tradičně nejvyšší za celý rok. Vysoké ceny paliva mají dokonce sílu ohrozit i oživující se americkou ekonomiku, protože mohou silně (a negativně) ovlivnit důvěru amerických spotřebitelů a jejich ochotu utrácet. Není proto divu, že republikánští kandidáti na prezidenta jako Mitt Romney nebo Newt Gingrich, se již ozývají s kritikou prezidenta Obamy a slibují Američanům, že v případě jejich zvolení by se ceny benzinu jistě rychle snížily. Na podzim už ale bude po letošní letní sezóně, která americké řidiče momentálně zajímá nejvíc. (Financial Times)

Kongres nad zákon: tarify proti Číně

růstu

Software pro školy jako byznys

růstu

Tisk pod digitální sekyrou

růstu

Vysoké ceny benzínu americké řidiče bolí

růstu


5


Letecká společnost American Airlines byla vždycky známá jako pionýr a firma, která dělá věci trochu jinak, než ostatní konkurenti z oboru. Byla první, kdo zavedla sbírání nalétaných mílí, jako první spustila počítačový rezervační systém a také jako jedna z mála odmítla cestu řízeného bankrotu, když po 9/11 a dalších nepříznivých událostech na začátku minulého desetiletí většina velkých US aerolinek volila tuto cestu návratu k ziskovosti a důvěře investorů. Realita ji ale dostihla loni na podzim, když zbankrotovala. Proto byly plány American na obnovení ziskovosti velice zvědavě očekávány, když v březnu šéf mateřské firmy AMR Tom Horton oznamoval, jak toho American hodlají dosáhnout. American mají stále věrné firemní zákazníky, které hodlají oslovit s nabídkou rozšířené nabídky destinací a časových plánů, kdy se do obchodně zajímavých (amerických) destinací dostat. I to je jiná strategie, než kterou se v posledních letech vydala většina amerických společností – ty naopak často nabídku omezovaly, jen aby získaly větší sílu požadovat od pasažérů vyšší ceny. American proto potvrdily svoji objednávku 460 letadel za zhruba 40 miliard dolarů, kterou ohlásily v loňském roce. American se nyní považují za příliš malou aerolinku, aby vyhověly požadavkům svých firemních zákazníků, proto trvají na svém plánu, že do pěti let musí z rozšířené nabídky získávat $600 milionů ročně, ze spolupráce s jinými firmami na mezinárodních letech má přijít další miliarda ročně. American loni vypravily 3.400 letů a přepravily 86 mil. cestujících, což je méně než jejich soupeři United Continental a Delta, které obě v roce 2011 vypravily více než 5.500 letů. Problémem American ale stále zůstává výtěžnost jednotlivých míst v letadlech, kde podle statistik na své domácí konkurenty ztrácí až 5 % v příjmech z míle na jedno sedadlo, což je jedním z měřítek úspěšnosti leteckých společností.

Investiční manažer Ray Dalio se svým fondem Bridgewater Pure Water se stal nejúspěšnějším hedgeovým manažerem na světě. Dosud historicky nejlepší výsledek držel George Soros, který ale už trhu nepůsobí, během své kariéry vydělal svým investorům $31,2 miliard. Dalio za své působení v branži akcionářům přinesl už 35,8 mld. USD, a protože se na rozdíl od Sorose ještě do důchodu nechystá, je pravděpodobné, že svůj celkový zisk ještě zvýší.

U hedgeových fondů je měření dlouhodobé výkonnosti velice důležitým parametrem, protože podle zkušeností se výnosy začínají snižovat tak, jak počáteční úspěch přitahuje pozornost dalších akcionářů. Větší množství peněz vede k hledání dalších investičních příležitostí, ty již ale často nejsou tak výnosné, jako operace v menším rozsahu. Jak jsou výsledky i velice úspěšných manažerů nejisté, ukazuje příklad Johna Paulsona, majitele společnosti Paulson&Co. Ten drží historický rekord zisku v jednom roce (2007 – zisk $11,9 mld.), vloni ale prodělal celých $9,6 mld. Paulson se historicky drží na třetím místě za Sorosem, celkem již vydělal $22,6 miliard. Údaje zveřejnila firma LCH Investments. (Financial Times) Watson, počítač s umělou inteligencí od IBM, který se proslavil vítězstvím v americké vědomostní soutěži Jeopardy!, bude nasazen do poboček Citibank na území USA. Citibank bude zkoušet využít Watsonových analytických kapacit pro lepší jednání s bankovními klienty a procesování žádostí o hypotéky, půjčky a další. Po zdravotnictví je tak bankovnictví další sektor, ve kterém se IBM pokouší využít schopností počítače rychle a přesně analyzovat velká množství dat a napomáhat tak v reálném čase k lepšímu rozhodování bankovních úředníků. Spolupráce IBM a Citi má dlouholetou tradici, již v roce 1954 obě společnosti začaly zavádět „elektronický mozek“, který dokázal zrychlit práci bankovních analytiků z tehdejších 1.000 hodin na 9,5 minuty. (eweek.com)

Watsonův avatar

Polovina Američanů v manželském soužití během života pozná, co znamená rozvod. Z pohledu podnikání se tak jedná o jednu z největších cílových skupin, které lze ve Spojených státech identifikovat. To si asi říkali organizátoři prvního veletrhu pro rozvedené, který proběhl v New Yorku na Manhattanu. I když zdaleka nejde o první takovou akci v USA, vzhledem k životnímu stylu velké části obyvatel New Yorku se této akci podařilo získat velkou pozornost médií i návštěvníků. Oproti jiným veletrhům se akce vyznačuje větším množstvím doprovodných seminářů, jako např. „Co dělat po nevěře“, „Cesta do mlhy – jak být znovu samostatným otcem a volným chlápkem“ nebo „Výchova dětí během rozvodu“.

American jde svojí cestou

růstu

Soros už není nejlepší

růstu

IBM Watson jde do banky

růstu

Na rozvody je už veletrh

růstu


6


Finanční poradci, psychologové, vychovatelé nebo organizátoři schůzek naslepo nabízeli své rady a pomoc lidem, kteří se po rozvodu ocitli ve složité situaci. Organizátoři, kterými jsou jedna rozvedená čtyřicátnice se svojí matkou, se brání výtkám, že podporují rozvodovost. Tvrdí, že i po rozvodu lidé potřebují být zapojení do společnosti a mít možnost si vyměňovat rady a vzájemně se podporovat. Akce se jmenuje „Začni znovu chytře – veletrh moderního rozvodu“ a už nyní se uvažuje o jeho opakování. (Wall Street Journal)

Město Ostrava jede do New Yorku. Na generálním konzulátu ČR se 15. května uskuteční obchodně a investičně zaměřená akce, na které město, GK New York a další partneři pracovali již od loňského roku a které patří k hlavním mezinárodním aktivitám Ostravy v tomto roce. Více na: http://bit.ly/Ho23RW (GK New York) Ekonomické ukazatele:

29.2. 30.3.

Dow Jones Industrial Average

12,952.07 13,212.04

Nasdaq Composite 2,966.89 3,095.36

USD/EUR 1,3329 1,334

CZK/USD 18,479 18,521

Ostrava bude v New Yorku

růstu

http://bit.ly/Ho23RW


7


Ekonomika států: FLORIDA

Florida může být, stejně jako Kalifornie, považována spíše za kulturní a historický fenomén USA, než pouze za „obyčejný“ stát. Historie, klima, geografická poloha jsou hlavními příčinami toho, že Florida patří mezi nejzajímavější americké státy. Je jediným státem USA, který má pobřeží u dvou oceánů, Atlantického oceánu a Mexického zálivu. Na severu sousedí se státy Alabama a Georgia, v relativní blízkosti jsou i karibské Bahamy a Kuba. Ve floridské historii se proplétají zájmy Španělska a Anglie, v menší míře Francie (měla kolonie na západ od FL). Anglie získala vládu na Floridou diplomatickou cestou při uzavření Pařížského míru v roce 1763. Stát Florida vstoupil do Unie jako její 27. člen 3. března 1845. Sehrála vůdčí roli v jižanské části během občanské války, když dokonce, před vyhlášením války mezi Severem a Jihem, z Unie vystoupila, aby se hned o deset dní později stala zakládajícím členem Konfederace. Vynález klimatizace a levná půda udělaly z Floridy dobrým resp. snesitelným místem pro život až po 2. světové válce. Dnes je Florida 4. nejvíce osídleným státem, který podle všeho brzy překoná zatím třetí v pořadí, stát New York. S 19 mil. obyvatel v současnosti a průměrným přírůstkem obyvatel asi 1.000 lidí denně je to jen otázka času. Hlavním městem je Tallahassee, největším Jacksonville, ale jednoznačně nejznámější a největší metropolitní oblastí je Miami. Trvalý růst obyvatel zavdal v nedávné minulosti příčinu k raketovému růstu cen nemovitostí a stavebních aktivit, které o hodně předčily jak přirozenou poptávku související s novými rezidenty, tak ekonomickou realitu. Současné ekonomické potíže USA se

Když po roce 2007 přišla do Ameriky realitní krize, patřil stát k těm nejvíce postiženým. I přes několikaletý pokles cen se zatím nezdá, že by se v brzké době trh realit na Floridě vzpamatoval, a to hlavně proto, že dosavadní pokles ještě nesnížil ceny zpět na dlouhodobý trend vývoje cen nemovitostí v USA a ceny jsou pořád vyšší, než by odpovídalo reálnému ekonomickému vývoji. V jednu chvíli se na trhu nabízelo až 300.000 rezidentních nemovitostí, které se nedařilo prodat. Přes všechny problémy s nemovitostmi a stavebnictvím, se ale některým oborům na Floridě daří i v dobách krize a tyto obory de facto zachraňují ekonomiku státu. Tzv. sociální služby (zdravotnictví soukromé i státní, vzdělávání nebo neziskové organizace) a turistika přidávají pracovní místa, jednoznačně největším přírůstky se ale může chlubit zahraniční obchod. Miami se dlouhodobě prezentuje jako brána do střední a jižní Ameriky a v posledních letech se toto úsilí začíná vyplácet. Přírůstky objemů obchodů Floridy s těmito státy každoročně o hodně převyšují růst zahraničního obchodu celých Spojených států a Miami je dnes např. vyhlášeným místem pro natáčení většiny latinoamerických telenovel. Možnost zábavy a kvality života na Floridu lákají boháče z Jižní Ameriky, kteří často sebou přinášejí i část svého podnikání. Odvrácenou stránkou je ovšem růst organizovaného zločinu, který na Floridu z těchto zemí proudí (krásně to například ztvárnil Al Pacino ve filmu Scarface, česky Zjizvená tvář). Rozvoj bankovních, finančních a realitních služeb v Miami je do značné míry ovlivněn tímto vývojem.

Pomeranče jsou hlavní zemědělskou plodinou, 75 % pomerančového džusu v USA pochází z Floridy. Na druhém místě jsou rajčata. Pro americké zemědělství resp. zemědělská hnojiva je klíčová těžba fosfátu, 4/5 této suroviny pochází z nalezišť na Floridě.

Florida je trvalým lákadlem pro zahraniční turisty, kteří každoročně dávají vzniknout mnoha stům tisícům pracovních míst, nyní podpořených i relativně slabým americkým dolarem. Miami je dnes největším světovým turistickým přístavem, vyplouvá z něj nejvíce výletních lodí na světě. Florida je také důležitým místem pro americký obranný průmysl, floridské firmy pravidelně získávají šestý-sedmý největší objem zakázek od Pentagonu mezi US státy. Lidé, kteří těží z vojenských zakázek, velice rádi vzpomínají na Ronalda Reagana a studenou válku, protože v 80. letech 20. století proběhl největší příliv pracovních míst v obranném průmyslu v historii Floridy. Raketový resp. kosmický průmysl patří k chloubám moderní ekonomiky Floridy, pracovní místa v NASA zařízeních patří k těm neprestižnějším.


8


na státním rozpočtu Floridy projevily ve zvýšené míře, proto musí guvernér Rick Scott hledat všechny možné úspory. Ty poslední našel v podpoře v nezaměstnanosti a chce dobu jejího vyplácení svázat s výší nezaměstnanosti na Floridě. Ze současných 26 týdnů by se doba podpora zkrátila na 12 týdnů při nezaměstnanosti 5,5 % a méně a 23 týdnů při nezaměstnanosti 10,5 % a výše. Floridská vlajka zobrazuje červený diagonální kříž na bílém pozadí se znakem Floridy uprostřed. Tato podoba vlajky se používá od roku 1900. Na státním znaku je žena z původního indiánského kmene Seminolů s parníkem a vycházejícím sluncem na pozadí. Na obvodu se píše „Great Seal of the State of Florida" a "In God we Trust".

Americké listy zpracovává a vydává Tomáš Hart, v období srpen 2007 - srpen 2011 obchodně-ekonomický konzul ČR v New Yorku. Od září 2011 pracuje jako poradce generálního ředitele agentury na podporu obchodu CzechTrade. Pomáhá také Stanislav Beneš, od září 2011 obchodně-ekonomický konzul ČR v New Yorku. Náměty, komentáře, žádosti o doplnění či vyškrtnutí z mailing listu směřujte prosím na [email protected]

mailto:[email protected]

us economy march 2012

Documents