ukrajinskأپ kultura - masaryk university ukrajinskأ، kultura ukrajinskأپ kultura أڑvod...

Download UKRAJINSKأپ KULTURA - Masaryk University Ukrajinskأ، kultura UKRAJINSKأپ KULTURA أڑvod Dؤ›jiny ukrajinskأ©

If you can't read please download the document

Post on 23-Aug-2020

0 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

  • 21

    Ukrajinská kultura

    UKRAJINSKÁ KULTURA

    Úvod

    Dějiny ukrajinské kultury se utvářely na poměrně rozsáhlém a historicky proměn- livém teritoriu, v němž se prolínaly vlivy zemí, do nichž byla jednotlivá území začle- ňována. Odtud ta neobyčejná pestrost jazyková a kulturní, v níž po přijetí křtu r. 988 a rozšíření církevní slovanštiny jako oficiálního církevního komunikátu bylo nejvýraz- nější spojnicí právě ortodoxní náboženství. Rozpory mezi západní a východní církví se po schismatu vyhlášeném r. 1054 začaly postupně prohlubovat. Vliv byzantské kultury udával po staletí základní orientaci v jednotlivých typech kultury: v církevní hudbě to byl projev vokální, v sochařství tradičně převládaly různé typy reliéfů, v malířství iko- nomalba, v architektuře rozvoj byzantských typů stavitelství. Význam této tradice je pa- trný i na principech, za nichž později vznikala uniatská církev, jež do rituálních oblastí nezasahovala. Spokojila se s tím, co bylo pro administrativu nejdůležitější – uznání pa- peže jako hlavy církve. Přesto je průnik různých kulturních vlivů na ukrajinském úze- mí patrný jak v raném středověku, tak v dobách pozdějších. Je potěšitelné, že současná ukrajinská kulturologie se této problematice nevyhýbá. Je obdivuhodné, kolik toho bylo v průběhu ukrajinské samostatnosti v kulturní oblasti vykonáno. A to za okolností poli- tické a ekonomické nestability, za cenu velkého osobního nasazení zúčastněných. Názor- ným dokladem je vydání monumentálních akademických pětidílných Dějin ukrajinské kultury (Istorija ukrajins’koji kul’tury, Kyjiv 2001–2011), mapujících období od paleolitu až do současnosti. Poslední svazek (d. 5, kn. 2) ještě čeká na svoje vydání. Obdobné dílo o dějinách české kultury neexistuje. V posledních letech vyšla řada dalších významných prací, systematicky doplňujících mozaiku ukrajinské kultury.

    Kulturu ovšem nelze chápat pouze z hlediska národnostního. Nemenší význam má i její začlenění do určitého teritoria, na němž se ukládaly kulturní vrstvy od dob prehis- torických. Bachtinské pojetí paměti má nesmírný význam pro život jednotlivce i celých národů. A jde-li o zemi, která se teprve zcela nedávno dočkala své samostatnosti, platí to v míře dvojnásobné. Vždyť odkud lze čerpat sílu k překonání všech strázní, které s se- bou přináší obtížná a mnohdy nepochopitelně krutá transformace současné ekonomie a celého životního stylu, ne-li z poznání vlastní minulosti, jejíž hodnoty jsou doložitelné

  • 22

    Z DĚJIN UKRAJINSKÉ KULTURY

    nádherou materiální kultury, zanechané na velkém území jeho dávnými obyvateli. A ne- méně důležité je i poznání peripetie historického vývoje země, z něhož lze čerpat pouče- ní i memento.

    Vývoj kultury na území dnešní či zcela nedávné Ukrajiny

    Periodizace: Prehistorické údobí od paleolitu přes neolit po dobu bronzovou a železnou. Předkřesťanské období – jiné kultury na území dnešní Ukrajiny. Základní členění na údobí prehistorické a historické lze upřesnit specifikací kultur histo- ricky doložitelných zvláště v jižních oblastech Ukrajiny a na Krymu.

    Prehistorické období

    Paleolit. K zajímavým nálezům z této doby patří pozůstatky koster neandrtálského člověka v Čerkasském kraji na Dněpru. V tamních hrobech byla nalezena řada pozůs- tatků této kultury. V povodí Dněstru byly objeveny mnohé kultovní předměty: kamenné idoly, stylizovaná ženská figurka jako kopysť, unikátní kámen s rytinami zobrazujícími paleolitické sídliště. Dekorované mamutí kosti sloužily i jako hudební nástroje. Docho- valy se části čelistí, mamutí lebka s okrovým stylizovaným zdobením. Pro oblast Mizuni jsou charakteristické ženské postavičky z mamutích klů s typickými znaky paleolitické- ho pojetí vyzrálých ženských tvarů. Nalezeny byly i různé druhy ozdob, např. v nalezišti Kyrylivka náramky s ornamentem. K typu nalezišť, jako je proslulá jeskyně Altamira v  západním Španělsku nebo Kapová jeskyně ve  středním Uralu, patří Kamenná mo- hyla – známé naleziště v Melitopolské oblasti u  záporožské vesnice Terpinnja. Kdysi zde byl kamenný monolit, v němž byly vyhloubeny umělé jeskyně. Na skalních stěnách ve velké pískovcové mohyle, která byla zavalena balvany, bylo nalezeno kolem tisícov- ky skalních obrazů, zachycujících figurky lidí, zvířat i lidská obydlí v podobě hrázdění čtverhranných i kulatých tvarů. O rozvoji rybolovu svědčí vyobrazení rybářských sítí. Skalní obrazy pocházejí z různých historických období od paleolitu až po dobu želez- nou. Byly zde nalezeny i  jednotlivé předměty, např. kamenné nádoby. Nejkrásnější je mamutí jeskyně, jejíž stěny jsou dekorovány postavami čtyř býků, kteří jsou v obranném postavení vůči útočníkovi. Po stranách jsou tři jeleni, jdoucí jeden za druhým. Scéna byla vytvořena na pozadí původního velkého paleolitického vyobrazení, představujícího

  • 23

    Ukrajinská kultura

    podle dochovaných klů a  chobotu zřejmě mamuta. Výjev doplňují vyobrazení koní. O kultovním poslání tohoto centra svědčí výjev se šamanem v adoračním postavení, kolem jehož postavy jsou rozmístěny různé předměty určené k  lovu – zbraně i pasti; v jedné jámě leží vlk s tlapami vzhůru. Lze usuzovat, že se zde shromažďovali lovci, aby si tak zajistili úspěch v lovu. Všechna vyobrazení jsou provedena okrovou barvou.

    Pro dobu neolitu je charakteristický vznik zemědělství a dobytkářství, které s sebou nese rozvoj keramiky. Nádoby zdobené lineárním dekorem se vyskytují v podunajské oblasti, na Volyni, v Podolí, na Zakarpatsku i v povodí Dněstru. Výskyt obdobné kultury je charakteristický rovněž pro střední Evropu, Polsko a pro lokality podél Rýna

    V době měděné vznikla Trypilská (gumelnická) kultura ze 4.–3. tisíciletí př. n. l., jež byla objevena koncem 19. stol. v lesostepní oblasti pravobřežního Dněpru a v Podněstří. Šířila se v prvním období směrem na Volyň a do stepních oblastí kolem Černého moře. Ve druhém, tzv. středním období, zasahovala do Moldávie a do oblastí kolem Kyjeva. Třetí fáze tripolské kultury je spjata s územím Oděsy, Kyjeva a Volyně. Známá je např. lokalita Žvanec. Obydlí byla tehdy stavěna z hlíny na dřevěných základech. Byla značně rozsáhlá – od dvaceti do padesáti čtverečních metrů. Bylo zde několik místností včetně kuchyní s otevřeným ohništěm. V sídlištích žilo až 2 000 lidí. Tripolská kultura byla proslulá svou keramikou se zajímavým ornamentálním dekorem. V pohřebištích se dochovaly unikát- ní kamenné antropomorfní stély se symbolickým stylizovaným dekorem. Šlo buď o ab- straktní obrazce, nebo o vyobrazení pracovního nářadí na těle figur. Mezi postavami jsou rovněž ženské idoly s typicky zdůrazněnou pánví, s níž kontrastuje malá hlava, jež někdy zcela chybí, a dívčí poprsí. Obyvatelé byli zemědělci a dobytkáři. Uctívali zvířata a živly: hrom, blesk či oheň. Jamní kultura byla jednou z nejrozšířenějších kultur východní Ev- ropy od Dněstru až do Zauralí. Název vznikl podle pohřebišť umístěných v jamách, kde bylo nalezeno na 10 000 zajímavých kultovních i užitkových předmětů. Pozoruhodné jsou nálezy měděných nádob a zlatých šperků. Charakter této kultury je zřejmý z rekonstrukce kurhanu, obklopeného kultovními kameny se symbolickým dekorem.

    Z doby bronzové pocházejí zajímavé nálezy šňůrové keramiky. Ve  stepních oblas- tech jižní Ukrajiny se dochovala tzv. mohylová kultura. Zemřelý byl pochováván hlavou směrem na východ, v některých oblastech na sever či na jih. Základem většiny mohyl v povodí severního Donce byla dřevěná konstrukce. V některých mohylách se docho- valy i kamenné sarkofágy. Kromě ozdob se zde nacházely i věci denní potřeby, nářadí a zbraně. Ke kultovním předmětům patřily i bronzové svastiky a kříže. Charakter této kultury dokumentují rekonstrukce mohyly a  srubové kultury lokality u  Usova jezera na Donu. Z doby bronzové pocházejí také monumentální kamenné skulptury, jež byly začleněny do doby raně bronzové (3. tis. př. n. l.) až počátkem 80. let 20. století. Zcela unikátní památkou je 120 cm vysoký Kernosivský mužský vousatý idol z oblasti Dněp- ropetrovska, opatřený v dolní části hranolu několika zbraněmi: lukem, šípem, bulavou, třemi sekyrkami, motykou. Je vytesána i lžíce a forma na odlévání kovu. Ruce s rozta- ženými prsty přitisknuté k hrudi připomínají obdobně pojednané ruce dvou mužských

  • 24

    Z DĚJIN UKRAJINSKÉ KULTURY

    bohů na Zbručském idolu. Zachycen je býk, dva koně, želvy. V centru stély je člověk s ocasem, pronásledující dvě zvířata, na boku je falický výjev, vše doplňují ornamentální motivy trojúlehníků a čar. Jde zřejmě o mytické výjevy, spjaté s představami o stvoření světa. Kernosivský idol nalezly r. 1973 děti v jámě po výkopu dávného kurhanu. Jejich uči

Recommended

View more >