TIC BRNO ←

GO TO BRNO.cz ←

Vydavatel: TIC BRNO, p. o.

Autoři: Jiří Zahrádka, Šárka Zahrádková

Foto: Monika Hlaváčová, Vít Mádr, Oliver Staša

TIC BRNO, p. o., finančně podporuje statutární město Brno.

2018

www.ticbrno.cz

www.leosjanacek.eu

Věděli jste, že…

Leoš Janáček je ve světě nejhranější český operní skladatel

a v současnosti se řadí mezi dvacet nejhranějších světových operních

skladatelů.

Janáčkovy opery se na světových jevištích většinou hrají česky.

Leoš Janáček v Brně

TIC BRNO ↓

GORKÉHO

Leoš Janáček v Brněwww.leosjanacek.eu

Kam jinam se vydat po stopách Leo-še Janáčka než do Brna, města, ve kterém tento světový skladatel prožil většinu života a kde poprvé zazněla převážná část jeho díla.

Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech na severovýchod-ní Moravě. V jedenácti letech jej otec poslal studovat hudbu do brněnské klášterní fundace. V Brně absolvoval také reálku a učitelský ústav a poté odešel do Prahy na varhanickou ško-lu. Hudebního vzdělání se mu dostalo i v Lipsku a ve Vídni. Po návratu do Brna se zapojil do místního společen-ského a kulturního života. Založil zde varhanickou školu, z níž se po vzniku Československa stala konzervatoř, di-rigoval, psal hudební kritiky a přede-vším komponoval. K jeho nejznámějším operám patří Její pastorkyňa, Příhody

lišky Bystroušky, Káťa Kabanová, Věc Makropulos a Z mrtvého domu. Světově proslulé jsou i jeho orches-trální skladby, především Sinfonietta, Glagolská mše nebo orchestrální ra-psodie Taras Bulba. Většina jeho díla měla světovou premiéru v Brně.

Leoš Janáček zemřel v roce 1928 v Ostravě. Jeho jméno dnes nesou některé významné brněnské insti-tuce, například Janáčkova akademie múzických umění nebo Janáčkovo divadlo. Po slavném skladateli je po-jmenován i kráter na planetě Merkur.

Navštivte www.leosjanacek.eu a zjis-těte více o životě a díle Leoše Ja-náčka. Nezapomeňte se podívat na animované video a zahrát si online hudební pexeso.

GORKÉHO

Filharmonie Brno

Památník Leoše Janáčka

Národní divadlo Brno / Festival Janáček Brno

Po stopách Leoše Janáčka. Průvodce Brnem

Provádění Janáčkova díla patří k pro-filovým aktivitám Filharmonie Brno. Od svého založení hraje Janáčkovu hud-bu na domácích i zahraničních kon-certech; natočila také, a to několikrát, jeho kompletní symfonickou a kantá-tovou tvorbu. V blízké době by se

V budově bývalé Janáčkovy varha-nické školy se nachází Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Součástí sbírek hudebního oddělení je rozsáhlý Janáčkův archiv, který byl v roce 2017 zapsán do registru Paměti světa UNESCO. V zahradě stojí malý domek, v němž žil Janáček od roku 1910 do konce života, dnes Památník Leoše Janáčka.

Dílo Leoše Janáčka je trvalou a repre-zentativní součástí repertoáru sou-boru Janáčkovy opery. Kromě toho Národní divadlo Brno pořádá každé dva roky významný mezinárodní fes-tival Janáček Brno. Základní drama-turgickou linii festivalu tvoří insce-nace především Janáčkových oper

Po stopách Leoše Janáčka se můžete vydat také s tištěným průvodcem, který je v prodeji v informačních centrech a v e-shopu TIC BRNO. Zde najdete i pestrou nabídku

měla po letech koncertování v sále Janáčkova divadla dočkat vlastního reprezentativního koncertního sálu – Janáčkova kulturního centra.

→ Komenského náměstí 8 www.filharmonie-brno.cz

→ Smetanova 14 www.mzm.cz/pamatnik-leose-janacka/

Pondělí zavřeno Úterý 09–15 Středa 09–17 Čtvrtek 09–17 Pátek 09–17 Sobota 13–18 Neděle 13–18 Pro skupiny pouze na objednání na tel.: +420 606 033 100

v provedení špičkových zahraničních i českých divadelních souborů, do-provázené pestrou řadou koncertů, výstav, přednášek ad.

→ Dvořákova 11 www.ndbrno.cz www.janacek-brno.cz

suvenýrů s janáčkovskými motivy. Komentovanou prohlídku v českém, anglickém, německém a ruském jazyce lze objednat na e-mailové adrese info@ticbrno.cz.

GORKÉHO

1 Augustiniánské opatství sv. Tomáše

18 Ústřední hřbitov města Brna ↓

2 Mendlovo náměstí

14 Sál Stadionu

15 Park Lužánky

17 Slovanský ústav k. v. u.

CENTRUM

PISÁRKY

VÝSTAVIŠTĚ BRNO

ŽLUTÝ KOPEC

ŠTÝŘICE

STRÁNICEKŘEMELKY

VEVEŘÍ

TRNITÁ

KOMÁROV

3 Zelný trh

4 Stopkova plzeňská pivnice

10 České Národní divadlo

12 Chleborádova vila

16 Mahenovo divadlo

13 Památník Leoše Janáčka

11 Vesna

7 U Polenků

8 Hotel Slavia

9 Besední dům 5 Palác Chlumeckých

6 Knihkupectví Barvič a Novotný

ČESKÁ

STŘEDOVA

DOMINIKÁNSKÁPANSKÁ

ZÁMEČ

NICKÁ

RADNICK

Á

MASA

RYKOVA

FRANTIŠKÁNSKÁ

UHELNÁ

BAŠTY

MLÝNSKÁ

ÚZKÁ

TRNITÁ

HYBEŠOVAHY

BEŠO

VA

NOVÉ

SAD

YVODNÍ

JIRCHÁŘE

LEITNER

OVA

BEZR

UČOVA

KOPEČNÁ

KOPEČNÁ

STUDÁN

KA

BISKUPSKÁ PETR

SKÁ

ANENSKÁ

PELLICOVA

PEKAŘSKÁ

STAROBRNĚNSKÁ

JOSEFSK

Á

JOSEFSKÁ

JÁNSKÁ

JÁNSKÁ

ORLÍ

NOVO

BRAN

SK

ÁNOVO

BRANSK

Á

MĚN

ÍNSK

Á

MINORITSKÁ

POŠTOVSKÁ

SUKOVA

ZA DIVADLEM

JEZUITSKÁ

BRANDLOVA

SMET

ANOVA

LIDIC

KÁ

MÁŠOVA

TŘÍD

A K

API

TÁN

A J

ARO

ŠE

BENEŠ

OVA

BESEDNÍ

SOLNIČNÍ

MORAVSKÉ NÁMĚSTÍ

DOMINIKÁNSKÉ NÁMĚSTÍ

KOMENSKÉHO NÁMĚSTÍ

ŽEROTÍNOVO NÁMĚSTÍ

JAKUBSKÉ NÁMĚSTÍ

MALINOVSKÉHO NÁMĚSTÍ

ZELNÝ TRH

KAPUCÍNSKÉNÁMĚSTÍ

DENISOVYSADY

ŠILINGROVO NÁMĚSTÍ

← MENDLOVO NÁMĚSTÍ

ROOSEVELTOVA

MILADY HORÁKOVÉ

KUDELOVA

NÁM

ĚSTÍ 28

. ŘÍJN

A

KOLIŠTĚ

DVOŘÁKOVA

JEZUITSKÁ

KOBLIŽNÁ

KOZÍ

BEETHOVEN

OVA

MOZA

RTOVA

VACH

OVA

RAŠÍN

OVA

HU

SOVA

JOŠTOVA

MAR

EŠOV

A

JASELSKÁ

ÚDOLNÍ

ÚDOLNÍ

GORKÉHO

VEVEŘÍ

VESELÁPA

NEN

SKÁ

NÁMĚSTÍ SVOBODY

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

HRAD ŠPILBERK

U Polenků Památník Leoše Janáčka

Besední dům Park Lužánky

Vesna Slovanský ústav ku vzdělání učitelů

Hotel Slavia Sál Stadionu

České Národní divadlo na ulici Veveří

Mahenovo divadlo

Varhanická škola Ústřední hřbitov města Brna

V oblíbené restauraci Adolfa Polenky, která sídlila v horní části ulice Česká, Janáček s přáteli oslavil například úspěšnou premiéru opery Příhody lišky Bystroušky na podzim roku 1924 nebo promoci čestným dokto-rem Masarykovy univerzity počátkem roku 1925.

V roce 1910 se Janáček s manžel-kou Zdenkou přestěhoval do nového domku postaveného pro ředitele v za-hradě varhanické školy a strávil zde posledních osmnáct let života. Nový, na svou dobu komfortní dům se stal místem vzniku všech Janáčkových vr-cholných děl. Dnes zde sídlí Památník

V Besedním domě Janáček působil jako sbormistr a dirigent českého hudebního spolku Beseda brněnská. Zazněly zde i premiéry četných Janáč-kových skladeb. U Besedního domu se v roce 1905 stal Janáček svěd-kem tragické události, kdy byl při de-monstraci za vznik české univerzity

V novorenesančním restauračním pa-vilonu uprostřed lužáneckého parku, takzvaném Kasinu, byly pořádány nejrůznější společenské akce jako přednášky, výstavy, koncerty či ple-sy. Janáček zde jako dítě účinkoval na veřejných koncertních produkcích v letech 1866–1869. Když se už jako

Ženská vzdělávací jednota Vesna vznikla v roce 1870, původně jako pěvecký spolek, zakrátko však zača-la usilovat o vzdělávání dívek a žen v českém jazyce. Z Vesny se brzy stalo významné učiliště, které spolupraco-valo s nejrůznějšími představiteli kul-turního života včetně Leoše Janáčka,

C. k. slovanský ústav ku vzdělání uči-telů sídlil v budově, která je dnes síd-lem Fakulty architektury VUT v Brně. Janáček na učitelském ústavu nejpr-ve studoval, a od roku 1876 pak bez-mála třicet let vyučoval a řídil školní hudební produkce. Poznal zde také

→ Česká 29 www.leosjanacek.eu/u-polenku/

Leoše Janáčka se zachovalou původ-ní pracovnou včetně mistrova klavíru.

→ Smetanova 14 www.leosjanacek.eu/ pamatnik-leose-janacka/

v Brně ubit četnictvem mladý dělník František Pavlík. Pod dojmem tohoto dění Janáček zkomponoval klavírní skladbu 1. X. 1905 „Z ulice“.

→ Komenského náměstí 8 www.leosjanacek.eu/besedni-dum/

šestapadesátiletý skladatel přestě-hoval do domku v zahradě varhanické školy, chodil do parku téměř denně na procházky a zapsal si zde mnoho nápěvků, především ptačího zpěvu.

→ Lidická 50 www.leosjanacek.eu/luzanky/

který zde přednesl řadu přednášek a na spolkových koncertech byla uve-dena některá jeho díla.

→ Jaselská 7–9 www.leosjanacek.eu/vesna/

svou budoucí manželku Zdenku, dceru ředitele učitelského ústavu Emiliana Schulze.

→ Poříčí 5 www.leosjanacek.eu/slovansky-ustav/

Secesní hotel Slavia otevřel v roce 1899 vlastenec Karel Moravec a brzy se tento ryze český podnik stal vy-hlášeným centrem českého kulturní-ho dění. Scházely se zde významné brněnské osobnosti i členové různých českých spolků. Mezi návštěvníky

U příležitosti 60. výročí založení tělo-cvičného spolku Sokol byl v roce 1922 na Kounicově ulici postaven letní sta-dion. V jeho blízkosti vznikl jen o rok později pavilon s výstavním sálem, který sloužil jako multifunkční prostor především pro brněnské výstavní trhy.

Dnes již neexistující budova, ve kte-ré sídlila první stálá česká divadelní scéna v Brně, stála na rohu Žerotínova náměstí a ulice Veveří. Janáček zde v roce 1894 dirigoval premiéru své opery Počátek románu, ale do dějin

V roce 1919 převzalo budovu pů-vodně německého divadla brněnské české Národní divadlo. Ve dvacátých letech 20. století pak zde zazněly světové premiéry Janáčkových oper Káťa Kabanová (1921), Příhody liš-ky Bystroušky (1924), Šárka (1925), Věc Makropulos (1926) a dva roky

Budovu Chleborádovy vily koupila v roce 1906 Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě, zřizova-tel varhanické školy, a konečně tak pro školu získala stálé sídlo. Janáček byl od počátku existence školy jejím ředitelem i pedagogem a v roce 1919 ji transformoval v soukromou a poté

Leoš Janáček zemřel náhle po zápalu plic v ostravském Kleinově sanatoriu 12. srpna 1928, pohřeb se konal o tři dny později v Brně. Janáčkův hrob se nachází v takzvaném čestném kruhu. Na Ústředním hřbitově je pochována

patřil i Leoš Janáček, který do hotelu Slavia docházel na schůzky Ruského kroužku.

→ Solniční 17 www.leosjanacek.eu/hotel-slavia/

Od počátku byl využíván také pro pořádání koncertů. Dne 5. prosince 1927 zde zazněla ve světové premiéře Janáčkova Glagolská mše.

→ Kounicova 20 www.leosjanacek.eu/stadion/

se skromné divadlo zapsalo 21. ledna 1904, kdy se zde konala světová pre-miéra opery Její pastorkyňa.

→ Žerotínovo náměstí www.leosjanacek.eu/divadlo-na-veveri/

po skladatelově smrti jeho poslední opera Z mrtvého domu (1930). Dne 15. srpna 1928 se ve foyeru konalo po-slední rozloučení s Leošem Janáčkem.

→ Malinovského náměstí 1 www.leosjanacek.eu/mahenovo-divadlo/

ve státní konzervatoř. Dnes je budova sídlem Oddělení dějin hudby Morav-ského zemského muzea, jehož sou-částí je i Janáčkův archiv.

→ Česká 13 www.leosjanacek.eu/varhanicka-skola/

i Janáčkova rodina, manželka Zdenka a děti Olga a Vladimír.

→ Jihlavská 1 www.leosjanacek.eu/ustredni-hrbitov/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

7 13

9 15

11 17

8 14

10 16

12 18

Augustiniánské opatství sv. Tomáše

Zelný trh

Palác Chlumeckých – Lidové noviny

Mendlovo náměstí

Stopkova plzeňská pivnice

Knihkupectví Barvič a Novotný

V roce 1865 odešel Janáček ve svých jedenácti letech z rodných Hukvald do Brna. Byl přijat do fundace augus-tiniánského kláštera, kde se hudebně nadaným chlapcům z chudých rodin dostávalo důkladného hudebního vzdělání.

Na Zelný i nedaleký Dominikánský trh si Janáček s oblibou chodil zapisovat řeč trhovců z Brna i okolí. Úryvky řeči i s notovým záznamem, kterým říkal nápěvky mluvy, zapisoval v nejrůzněj-ších situacích řadu let a považoval je za „okénka do lidské duše“.

Pro Lidové noviny, jejichž redakce sídlila v Brně, napsal Janáček celou řadu literárních příspěvků, především fejetonů. V Lidových novinách také nejednou čerpal inspiraci pro svou

→ Mendlovo náměstí 1 www.leosjanacek.eu/ augustinianske-opatstvi/

→ Zelný trh www.leosjanacek.eu/zelny-trh/

tvorbu, např. pro operu Příhody lišky Bystroušky.

→ Česká 6 www.leosjanacek.eu/ palac-chlumeckych/

Velká část Janáčkova života je spo-jena se Starým Brnem. Dětství strá-vil v augustiniánském klášteře, na Starém Brně chodil do obecné školy, studoval a později učil na učitelském ústavu. V domě na Mendlově náměstí žil až do svých 56 let.

Ulice Česká sloužila před rokem 1918 jako korzo brněnských českých oby-vatel s řadou kaváren a hostinců. Z těch, které navštěvoval Janáček, dnes můžeme zavítat do Stopkovy plzeňské pivnice, která patřila k oblí-beným místům českého společenské-ho a kulturního života.

V době svého založení bylo Barvičovo knihkupectví jediným českým pod-nikem svého druhu v Brně. Janáček jako podporovatel všech českých snah v tehdy převážně německém Brně zde objednával knihy i noty. Se zakladatelem Josefem Barvičem

→ Mendlovo náměstí www.leosjanacek.eu/mendlovo-namesti/

→ Česká 5 www.leosjanacek.eu/ stopkova-plzenska-pivnice/

spojoval Janáčka také zájem o ruskou kulturu – oba byli členy brněnského Ruského kroužku.

→ Česká 13 www.leosjanacek.eu/ knihkupectvi-barvic-a-novotny/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

Mendlovo náměstí 1

www.leosjanacek.eu/augustinianske-opatstvi/

1

3

5

2

4

6