Vážení zaměstnanci,je mou milou povinností sdělit vám, že společnost ČD Cargo v led-nu dosáhla zisku a  obchodně se nám začíná opět dařit.

Na začátku února byl valnou hroma-dou defi nitivně schválen Podnikatel-ský plán ČD Cargo na rok 2011, kte-rý řeší základní strategické a ekono-mické cíle naší společnosti. Hlavním cílem je obrátit trend minulého ob-dobí a  opětovně hospodařit se zis-kem, a  to nejen jednorázovým, ale ve  střednědobém horizontu docí-lit pravidelného dosahování klad-ných čísel a  trvalého hospodářské-ho růstu, který umožní další inves-tice a rozvoj. Ze ztráty 420 milionů korun se chceme dostat na „černou nulu“, tedy na hrubý zisk 2 miliony korun. Z naplánovaných tržeb v cel-kové výši 12,2 miliardy korun jsme již na  konci února měli zasmluv-něno téměř 11 miliard korun, což je 90 % plánu. Na toto období je to opravdu dobrý výkon a poděkování za to patří nejen úseku obchodu, ale Vám všem.Dosažení plánovaných hospodář-ských výsledků v tak náročném kon-kurenčním prostředí není snadný úkol. Situace na dopravním trhu je stále výraznou měrou ovlivněna do-znívající celosvětovou recesí. Aby-chom obstáli, znamená to přijímat naprosto věcná opatření, hledat ne-jen úspory, ale i nové zdroje příjmů.

Jiří Vodičkapředseda představenstva ČD Cargo

Předseda představenstva ČD Cargo Jiří Vodička a obchodní ředitel Jan Procházka navštívili v  minulých dnech Kazachstán, kde jednali s  představiteli průmyslu a  vlády o  možnostech rozšíření přepravy tamních surovin do Evropy. „Kazachstán je devátým největším státem světa. Je jednou ze zemí s  největšími zdroji přírodního bo-hatství. Prozatím odtud do České re-publiky vozíme například fosfor, ale při jednáních s představiteli tamní-ho průmyslu a vlády jsme, myslím, našli obchodní model, který by byl výhodný pro obě strany,“ řekl Jiří Vodička. „Překvapilo mě, jak ob-chodně zdatní lidé v  Kazachstánu jsou a jsem rád, že jsem je poznal,“ dodal závěrem.

-red-

ČD Cargo obchodně v Kazachstánu

I n t e r n í m a g a z í n p ro z a m ě s t n a n c e Č D C a rg o , a . s .

Zavádí se systém měření spotřeby nafty

Strana 3

Aktuality

Školení v oblasti IT pro provozní zaměstnance

Strana 5

75 let nákladového nádraží Žižkov

Strana 6

Rozhovor s judistkou Jaroslavou Záhořovou

Strana 7

RelaxNástěnka Zajímavosti

| B ř e z e n 2 0 1 1 ě Č

Společnost ČD Cargo uzavřela v  roce 2008 se společností Ško-da Transportation, a. s., Plzeň, smluvní vztah na  modernizaci 30 lokomotiv řady 163 s přemě-nou na řadu 363.5. Z jednosysté-mové stejnosměrné lokomotivy vznikne díky dosazení trakční-ho transformátoru dvousystémo-vá, pro napěťovou soustavu 3 kVss a  25 kV 50 Hz. Tím dojde k  rozšíření operačního prosto-ru pro její možné nasazení ne-jenom v ČR, ale i na Slovensku a v Maďarsku.

Kromě zmiňované úpravy na dvou-systémovou lokomotivu je základ-ním přínosem této modernizace navýšení výkonu na 3 700 kW, ná-hrada prvků řízení vozidla (Unipul-su) za  nový systém, rekonstrukce stanoviště s  cílem zvýšit bezpeč-

nost a zlepšit pracovní prostředí pro strojvedoucího, dosazení klimati-zace na stanoviště, změna palubní sítě na 24 Vss, úprava na vícečlen-né řízení, zvýšení koefi cientu adhe-ze a  tažné síly. Vedle technických změn se od  modernizace očekává navýšení kilometrického probě-hu mezi jednotlivými údržbovými stupni, úspora provozních nákladů např. i možností rekuperace a dále prodloužení životnosti minimálně o dalších 20 let.Rychlost lokomotivy zůstává na  původních 120 km/h. V  brz-ké době budou dvě lokomoti-vy 363.501 a  363.502 nasazeny do  zkušebního provozu na  výko-nech ČD Cargo. Zatím proběhly zkoušky na okruhu ve Zkušebním centru Velim. Karel Skalický

Šarganská osma na str. 8

Z jednosystémové lokomotivy dvousystémová

Ve Slatině nakládali obří zásilkuStrana 4

Modernizovaná dvousystémová lokomotiva řady 163

Tržby z přepravy byly v měsíci lednu 2011 proti plánu překročeny o 78 milionů korun

Petr May je ve funkci fi nančního ře-ditele ČD Cargo pouze několik mě-síců, ale i za tuto krátkou dobu už přesvědčivě ukázal svou jasnou vizi o směřování fi nanční strategie. V letošním roce plánuje snížit ztrá-ty společnosti z minulých let a posí-lit její přední postavení ve světě ná-kladní železniční dopravy.

• Poslední dva roky ČD Cargo, stej-ně jako mnoho dalších společnos-tí, čelilo krizi. Jak byste zhodno-til hospodaření společnosti v  roce 2010, je už krize pryč?Společnost ČD Cargo prošla jedním z nejtěžších období své historie, a to včetně doby, kdy nákladní železniční doprava byla součástí Českých drah. S fi nančními i personálními problémy se ale vyrovnala velmi dobře, zvláš-tě pak v druhé polovině roku. Podaři-lo se stabilizovat cashfl ow (investiční

výdaje) společnosti, hospodářský vý-sledek nepřekročil očekávanou ztrá-tu a  byla zefektivněna organizační

struktura společnosti. S našimi soci-álními partnery byla uzavřena kolek-tivní smlouva na rok 2011 a také bylo provedeno mnoho dílčích manažer-ských opatření směřujících k nastar-tování růstového trendu hospodaře-ní ČD Cargo.

• A zmíněná krize? Myslíte si, že to nejhorší máme za sebou?Věříme, že se situace bude zlepšo-vat a že zájem o železniční dopravu bude růst a nám se podaří splnit plán pro rok 2011 a podaří se nám udržet a rozvíjet pozici ČD Cargo jako hlav-ního hráče na poli železniční náklad-ní dopravy.

• Za  rok 2010 společnost vykáza-la ztrátový hospodářský výsledek. Proč?Důvodů je hned několik, zejména ne-naplnění plánu tržeb z přepravy zbo-

ží o 598 milionů korun. Dále nákla-dy na  personální restrukturalizaci, konkrétně mzdové náklady na  od-stupné v měsících listopadu a prosin-ci, vystoupaly na částku 106 milionů. A v neposlední řadě vytvoření rezer-vy na nedoplatek ceny trakční energie za dodávky v roce 2009 ve výši 240 milionů. Důvodem je spor s  naším dodavatelem trakční energie (v  roce 2009 to byla SŽDC, s. o.) o navýše-ní ceny za  tuto energii v  roce 2009 oproti roku 2008. Naše společnost toto navýšení neuznává z  konkrét-ních a doložitelných důvodů. Vzhle-dem k  tomu, že současný manage-ment ČD Cargo tento spor „zdědil“, bylo rozhodnuto vytvořit výše zmíně-nou rezervu.

• Přesto, nemohla být ztráta menší?

Rok 2011 jsme začali dobře

▶ Pokračování na str. 2

Petr Mayfi nanční ředitel ČD Cargo

2 Aktuality | Březen 2011

▶ Dokončení ze str. 1

Stát železnici podporujeKaždý, kdo má jen trochu něco spo-lečného s dopravou, se jistě setkal se jménem pana profesora, kandi-dáta věd, Ing. Petra Moose. Plný ne-uvěřitelné energie nedávno osla-vil 65. narozeniny. Stále předná-ší studentům na  Dopravní fakultě

ČVUT, kterou založil, působí ve vě-decké radě několika fakult v  Čes-ké republice, je autorem řady od-borných článků a publikací. V roce 1998 se stal na několik měsíců mi-nistrem dopravy. Položili jsme mu tři otázky.

● Upřednostňuje se u  nás želez-niční doprava před silniční?Ano, v  České republice je to rea-lita. Oproti jiným státům Evrop-ské unie je u  nás podíl železnič-ní dopravy stále procentuálně vyš-ší než v západoevropských zemích, a  to v  osobní i  nákladní dopravě. V rámci Operačního programu Do-prava představují prostředky na že-leznici v ČR téměř polovinu peněz. Když vezmeme v úvahu, že výkony

v  železniční dopravě jsou pětkrát nižší než v  silniční, přitom inves-tice do železnice jsou téměř pade-sátiprocentní, tak v relativním mě-řítku je podpora železniční dopra-vy nepochybně výrazně vyšší než silniční.

● Nemáme příliš velké zpoždění v logistických systémech?Myslím si, že nikoliv. Největší vý-robci si většinou svá logistická centra budují v blízkosti svých vý-robních středisek, viz třeba Ško-dovka v  Mladé Boleslavi. Avšak v čem zaostáváme, to je tvorba ve-řejných logistických center, která by nabízela služby nejen tuzem-ským, ale i  zahraničním doprav-cům, kteří přes nás tranzitují nebo

si u  nás vytvářejí skladišťová zá-zemí. K  určitému oživení už do-chází. Kraje ve svých rozvojových programech či územních plánech uvažují o  umístění logistických center. Opožděná je však city lo-gistika. To znamená, že ve velkých městech logistická centra vznikají živelně a pak sledujeme, jak kami-ony i těch menších dopravců jezdí přes města zbytečně, přetěžují je-jich infrastrukturu - nejsou využí-vána optimální místa pro výstavbu takových center.

● Jak je na tom ČR v kombinova-né dopravě? Silniční dopravci zatím příliš ne-usilují o  to, aby nakupovali zaří-zení pro překládku nebo aby upra-

vili technologii svých kontejnero-vých systémů pro snadnou pře-kládku z kamionu na vagon. Eko-nomické podmínky nejsou pro ně natolik výhodné, aby tuto přepra-vu upřednostnili. Přitom už exis-tují systémy, které umožňují přelo-žit kontejner z kamionu na želez-niční vagon, aniž by byly použity portálové jeřáby; z  ložných ploch s  trnovým posuvem se přesouva-jí kontejnery snadno. To má bu-doucnost. ČR se určitě bude těmito systémy postupně vybavovat, aby naši dopravci byli schopni zapojit se do logistických řetězců v západ-ní Evropě, které již tuto kombino-vanou přepravu využívají.

Irena Pospíšilová

PTÁTE SE NÁSJaký je celkový stav lokomotiv ve společnosti ČD Cargo?

Radek Novák, Praha

Evidenční stav lokomotiv na  ČD Cargo je téměř 1000, z toho je polo-vina motorové a polovina elektric-ké trakce. Průměrné stáří všech lo-komotiv je skoro 30 let. Ani sebe-lepší údržba nemůže zastavit tech-nické a morální stárnutí. Z  těchto důvodů společnost realizuje pro-jekty směřující k zastavení zmíně-ného trendu. Kromě nákupu no-vých strojů jde především o  po-stupné přestavby a  moderniza-ce dosavadních lokomotiv. Probí-há přestavba 30 stejnosměrných lokomotiv řady 163 na  dvousys-témové řady 363. Celkem 30 mo-torových lokomotiv řady 753 bylo již modernizováno na řadu 753.7. V létě loňského roku byla dokonče-na přestavba první lokomotivy 742 na řadu 742.7. Tato prototypová lo-komotiva s novým motorem CAT je nyní nasazena ve zkušebním reži-mu a jezdí na Ostravsku.

Zdeněk Štěpánek, ředitel Odboru údržby

a oprav kolejových vozidel

3 otázky pro...

...profesora Petra Moose

Dokument „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást roz-voje České republiky do  roku 2025“, obecně nazývaný doprav-ní superkoncepce, byl v  lednu zveřejněn Ministerstvem dopra-vy ČR na  jeho webových strán-kách. Obsahuje hlavní návrhy, které je nezbytné zahrnout do nového plá-nu rozvoje dopravní infrastruktu-ry na  našem území. Značná po-zornost je v  něm věnována pod-poře železniční nákladní dopravy. Ministerstvo plánuje využít doku-mentu, předkládaného vládě, pře-devším k tomu, aby podpořilo žá-dost o přehodnocení přístupu EU k  rozvoji dopravní infrastruktury na našem území s ohledem na její stav. Bude  hledat nové formy fi-nancování, například přes projek-ty PPP (spojení veřejného a  sou-kromého kapitálu). Nadále budou využívány nové možnosti při sta-novení cen za  použití dopravní infrastruktury, změní se přístup k  přípravě staveb (zjednodušení projektové přípravy, majetkopráv-ní otázky) atd.Cílem je také vyjednávání s  dal-šími partnery o  posílení pozice železničních dopravců na  do-pravním trhu, zrychlí se přípra-

va a  finanční zabezpečení vzni-ku veřejných logistických center s ohledem na úlohu logistiky, kte-rá posiluje konkurenceschopnost podnikatelských subjektů působí-cích na území ČR.

Smyslem je výrazně zlepšit vyu-žívání systémů veřejné dopravy a multimodální nákladní přepravy, omezit negativní vlivy na  životní prostředí vyplývající ze silniční dopravy, připravit podklady pro

další vyjednávání s  EU o  finan-cování dopravní infrastruktury. Jak uvádí dokument, v železniční nákladní dopravě budou analyzo-vány např. možnosti joint ventu-res s provozovateli z jiných států.

Pro ČD Cargo bude nutno hledat dostatečně silného strategického nadnárodního partnera v  oblasti železniční, silniční, letecké nebo námořní dopravy s logistickým zá-zemím a možným expanzním po-tenciálem do Polska nebo směrem na  Slovensko. V  rámci železniční nákladní dopravy dochází ke  sní-žení současných poplatků za pou-žití dopravní cesty tak, aby se pře-prava zboží v klíčových dálkových relacích stala konkurenceschop-nou, a  to nejen ve  vztahu k  sil-niční dopravě, ale i  k  železniční v okolních státech.Mezi  priority v  železniční infra-struktuře je zařazeno mimo jiné dokončení III. a  IV. tranzitního železničního koridoru, moderni-zace trati Děčín-Prostřední Žleb – Lysá n. L. – Kolín včetně vybudo-vání systému ERTMS/ETCS, a  to vzhledem k očekávanému rozvo-ji nákladní dopravy, včetně vyba-vení dalších vybraných tratí mo-derními systémy řízení dopra-vy (ERTMS). V  souvislosti s  re-alizací v  dlouhodobém horizon-tu po  roce 2025 je to pak přípra-va vysokorychlostní trati v  úse-ku Drážďany – Ústí n. L. – Pra-ha – Brno a modernizované tratě Praha – Liberec – Polsko.

-red-

Dopravní superkoncepce dokončena

Podpoře železniční přepravy je v dopravní superkoncepci věnována značná pozornost

Vzhledem k  velikosti ČD Cargo ne-bylo možné provést opatření nového managementu tak rychle, aby se za-bránilo propadu hospodářského vý-sledku do  ztráty. Bylo jen otázkou, jak rychle a účinně se podaří vedení společnosti realizovat krizová opat-ření. V případě ČD Cargo se novému managementu koncem roku 2010 po-dařilo sestupný trend hospodářského výsledku zastavit a stabilizovat.

• Jedním z  vašich cílů v  letošním roce je dosáhnout kladného hospo-dářského výsledku před zdaněním. Jaký bude z  pohledu hospodaření rok 2011? Plán na rok 2011 předpokládá dosaže-ní výsledku hospodaření před zdaně-ním (EBT) ve výši dvou milionů ko-run (kladná nula). Hospodářský vý-sledek před započtením daně, odpi-sů a  nákladových úroků (EBITDA) se předpokládá ve výši 1 479 milionů korun. Čistý hospodářský výsledek (EAT) je plánován na mínus 234 mi-liony korun (dán zejména vyšší odlo-ženou daní). Předpokládaný výsledek hospodaření (EBT) ve výši 2 milionů korun představuje proti roku 2010 zlepšení o 420 milionů korun.Celkové výnosy jsou plánovány ve výši 15 188 milionů korun (z toho

tržby z přepravy ve výši 12 200 milio-nů korun). Celkové náklady jsou plá-novány na 15 186 milionů korun.

• Můžete už nyní říci, jak se vám daří tento plán plnit?V  současnosti provádíme opatření směřující ke  zvyšování vnitřní efek-tivity naší společnosti, zejména pak ke  vzájemné a  efektivní spolupráci provozního, obchodního i  fi nanční-ho úseku. Že se nám to daří, dokazují dosažené výsledky z počátku roku 2011. Za mě-síc leden 2011 bylo dosaženo výsled-

ku hospodaření před zdaněním (EBT) ve výši 3 miliony korun. Hospodářský výsledek před započtením daně, od-pisů a nákladových úroků (EBITDA) činí 110 milionů korun. Čistý hospo-dářský výsledek (EAT) je 6 milionů korun.

• A jak vidíte další vývoj?Výsledky měsíce ledna 2011 vypoví-

dají o  pozitivním startu roku 2011. Tržby z přepravy byly v měsíci lednu 2011 překročeny o 78 milionů korun (nárůst o 8,33% oproti plánovaným). Předběžné odhady měsíce února 2011 předpokládají udržení pozitivního trendu. Plán tržeb je průběžně plněn a předpokládá se jeho mírné překro-čení.

• Jakou měrou se na plánu pro rok 2011 podílí tržby z přepravy?Plánovaná výše tržeb z  přepravy je prakticky na úrovni skutečnosti roku 2010. Personální opatření v závěru minulého roku, a z nich vyplývající pokles plánovaných osobních nákla-dů korun i snížení ceny za užití ŽDC, umožňují vyrovnat se především s nárůstem cen trakční nafty a trakční elektřiny.Problémy mohou nastat, pokud by pokračoval pokles jednotkových cen přepravy a nutnost realizace většího objemu dopravních výkonů na dosa-žení plánovaných tržeb, spojeného s růstem příslušných variabilních ná-kladů - trakční náklady, úhrada ŽDC a z části i oprav ŽKV. A  také samo-zřejmě při nějakých dramatických změnách na přepravním trhu a pro-padu tržeb z přepravy.

• Dá se těmto potížím nějak předejít?

Managementu obchodního úseku se pro eliminaci tohoto rizika zvýšeným úsilím podařilo k 22. únoru 2011 za-smluvnit téměř 90 %, respektive 11 miliard korun z  plánovaných tržeb z přepravy 2011.

• Plánujete letos nějaké úspory nebo naopak investice? Obecně lze charakterizovat rok 2011 jako rok tvrdých úspor, efektivních investic s  jasně defi novanou návrat-ností a  odpovědné prorůstové střed-nědobé i dlouhodobé strategie vede-ní společnosti.

• Celá společnost prochází velký-mi změnami, včetně těch perso-nálních. Mohl byste představit tým lidí, se kterými spolupracujete?Finanční úsek, za který jsem zodpo-vědný je tvořen více než 200 zaměs-nanci, respektive mými kolegy, kte-rým bych tímto rád poděkoval za spo-lupráci a mou podporu.

• Rok 2011 označujete za  rok vel-kých změn. Jak ale vidíte dlouho-dobou vizi společnosti ČD Cargo?Moje osobní vize je, že společnost ČD Cargo bude společností směřující k pro-speritě a společenské odpovědnosti.

-red-

Plán tržeb je průběžně

plněn a předpokládá se

jeho mírné překročení.

Rok 2011 jsme začali dobře, říká fi nanční ředitel Petr May

3Aktuality | Březen 2011

Po dvaceti letech se v Praze otevírá rekonstruovaná železniční vlečka

V  Praze Ruzyni byla ve  spolu-práci společností ČD Cargo a LA-GERMAX zprovozněna železnič-ní vlečka s  označením RUVE. Provoz vleček ulehčí silniční dopravě, což v důsledku pomůže jak životnímu prostředí, tak pře-tíženým komunikacím.

Vlečky, železniční tratě, spoju-jící průmyslové objekty a  areá-ly s  centrální železniční sítí, se tak opět stávají užitečnou sou-částí moderní nákladní přepra-vy. Projekt RUVE je po delší době prvním podobným tohoto druhu. Pravidelná přeprava zboží mezi Prahou Ruzyní a  Ostravou hlav-ním nádražím probíhá pětkrát do týdne.K  převedení zejména paletizova-ného zboží v  objemu stovek ka-mionů za rok ze silnice na želez-nici dochází v  době, kdy se po-stupně zlepšuje poměr ceny mezi

železniční a  silniční dopravou ve prospěch železnice.„Objemově nejsou přepravy pře-vratné, ale důležitá je změna trendu, kdy v  uplynulých letech železniční vlečky spíše chátraly. Zákazníkovi se vyplatilo do  pří-mého napojení na  železnici in-vestovat, protože jsme mu nabíd-li lepší cenové podmínky než sil-niční dopravci,“ řekl k  projektu

Jan Procházka, obchodní ředitel ČD Cargo.Spediční společnost LAGERMAX, která v  České republice působí již od  devadesátých let, otevře-la v roce 2009 pobočku v komerč-ním skladu ostravského náklado-vého nádraží. To jí umožnilo lepší spolupráci s ČD Cargo a také snad-nější přístup k železniční přepravě.

Roman Jandík

Zavádí se systém měření spotřeby naftySpolečnost ČD Cargo v posledních měsících postupně vybavuje své motorové lokomotivy moderním systémem, který slouží ke sledová-ní polohy lokomotiv pomocí tech-nologie GPS a  ke  sběru vytipova-ných technických dat.

Veškeré informace o  lokomotivě jsou zasílány pomocí modulu GPRS na server, což umožňuje on-line sle-dování lokomotiv v  reálném čase na  mapových podkladech. Nespor-ná výhoda takového řešení je také v úspoře času a práce, protože není potřeba z lokomotiv nasnímaná data fyzicky stahovat.

Logistika provozuUživatel systému v  reálném čase přesně vidí, kde se která lokomotiva pohybuje, jakou vykonává činnost atd. Všechny lokomotivy se zobrazují na  mapovém podkladu, což umož-ňuje označit vybrané lokality pro omezení pohybu nebo stání v  těch-to lokalitách. Vzhledem k  tomu, že

se veškerá data o  pohybu každé lo-komotivy zaznamenávají na  server, mohou uživatelé systému také zpět-ně sledovat pohyb všech lokomotiv. Všechna data o provozu jsou uprave-na do přehledných sestav a grafů tak, aby bylo možno díky těmto informa-cím zvyšovat produktivitu a snižovat náklady provozu lokomotiv.

Krádeže a nežádané úbytky palivaSystém minimalizuje možnosti krá-deže nebo jiných úbytků paliva (ztrá-ta při poruše, proražení nádrže atd.) z palivového systému lokomotivy. Při jakékoli odchylce spotřeby a stavu pa-liva v nádrži je aktivován alarm. Tako-

výto alarm je možné v reálném čase zobrazit na monitoru dispečera (stroj-mistra atd.). Systém rovněž umožňuje odeslání SMS zprávy o aktuálním ne-žádaném úbytku na určené telefonní číslo. Podstatný podíl nákladů vynalo-žených na palivo ovlivňuje také doba, při níž lokomotiva stojí s motorem za-pnutým na volnoběh. Spotřeba paliva při stání na volnoběh se u lokomotiv pohybuje řádově kolem 20 l/hod. Sys-tém umožňuje sledovat a vyhodnoco-vat tento jev jak on-line, tak i zpětně v jednoduché grafi cké sestavě.

Sledování stavu paliva v nádržiPalivová nádrž je vybavena dvě-

ma elektromagnetickými reléo-vými hladinoměry, které slou-ží k  měření výšky hladiny paliva v objemných nádržích lokomotiv. Stav paliva se pak průběžně za-znamenává po  každé jízdě, iden-tifikuje a zaznamenává tankování v  reálném čase a  množství (v  li-trech) samostatně ve  výpisech, které lze porovnat s  výpisy kon-krétního čerpání PHM. Identifiku-je úbytek paliva z  nádrže v  reál-ném čase a  množství (v  litrech), a  to 24 hodin denně. Instalované hladinoměry měří množství paliva v nádrži o objemu 4 000 l s přes-ností 17 litrů (do 1 %).

Sledované (měřené) veličinySystém umožňuje sledovat rychlost, polohu, datum, čas, ujetou dráhu, výkon motoru, stav paliva, spotře-bu paliva, tankování paliva, dobu chodu motoru (výkon, volnoběh, výběh), jízdu na jednotlivých stup-ních. Ze všech těchto údajů je pak vytvářena celá řada sestav zobrazu-jících v  zadaném čase požadované údaje.

ZávěrNa  základě kladných zkušeností společností, které podobný systém již provozují (vlečkaři, ZSSK Cargo), ale i  z  výsledků dosavadního zku-šebního provozu u ČD Cargo je pa-trné, že jeho zavedení a rutinní uží-vání přinese výrazné snížení spotře-by paliva za současně lepšího využi-tí lokomotivního parku. „I  tyto ná-stroje vedou k zajištění dobrého hos-podářského výsledku ČD Cargo,“ po-tvrzuje obchodní ředitel Jiří Špička.

Karel Skalický

Funkce systému▪ Logistické funkce odvozené ze sledování polohy

lokomotivy sloužící k  optimalizaci vytížení jed-notlivých lokomotiv a jejich celého parku.

▪ Funkce sloužící k zabezpečení proti nežádoucím úbytkům paliva a k optimalizaci spotřeby paliva.

▪ Sledování technických parametrů lokomotiv pro zajištění snížení jejich poruchovosti.

▪ Možnost defi nování vlastních alarmů upozorňují-cích na nežádoucí jednání obsluhy.

Setkání provozních ředitelů spo-lečností ČD Cargo Jiřího Špič-ky a  ZSSK Cargo Jozefa Virby se uskutečnilo ve  čtvrtek 17. února v  budově dispečerského aparátu v České Třebové.

Na programu bylo jednání o vzájem-né koordinaci při výlukové vozbě na  přechodu Mosty u  Jablunkova/Čadca, která nás čeká od března le-tošního roku. Ve dnech 9.-31. břez-na 2011 zde budou probíhat denní výluky starého provozovaného jed-nokolejného tunelu v době od 8.00 do 20.00 hodin. Tato akce je vynu-cena závalem vedlejšího, nově budo-vaného dvoukolejného tunelu v roce 2009. ČD Cargo zde bude muset provážet svoje vlaky pouze v noční době mimo čas konání výluk, a tak využití kapacity této trati bude klíčo-vou záležitostí. Pro zajištění vozby byla přijata řada opatření, která jsou uvedena mj. ve  výlukovém rozkaze ROV 23006. Jedna se např. o změnu vlakotvorby,

kdy relační vlaky do Žiliny a zpět bu-dou trasovány odklonem trs PPS Hor-ní Lideč; dále o změny v nástupech lokomotivních čet s cílem posílit noč-ní dobu a pokrýt odklonovou vozbu i navýšení počtu hnacích vozidel ur-čených na postrkovou službu. Smys-lem všech opatření je minimalizace dopadů této náročné výlukové akce na jízdy vlaků dopravce ČD Cargo.Oba provozní ředitele doprovázeli také ředitelé odboru provozního ří-zení Bohumil Kratochvíl za ČD Car-go a Miroslav Hopta za ZSSK Cargo. Další setkání se uskuteční v  rámci přísunové komise v  květnu letošní-ho roku.

-red-

Domlouvala se koordinace během výluk

Seriál: Modernizované nákladní vozy

Nákladní vozy jsou rozhodují-cí výrobní prostředky, s  jejichž pomocí všichni dopravci reali-zují podstatnou část svých tržeb. Z tohoto pohledu se ukazuje jako rozhodující kvalita a  struktura vozového parku železničních ná-kladních vozů. Je to důležité k tomu, aby daný do-pravce uspěl na  přepravním trhu a  byl konkurenceschopný nejen vůči ostatním železničním doprav-cům, ale i vůči dopravcům jiných druhů přeprav, především silnič-ní. Vozový park musí být také v co největší míře interoperabilní, tj. bez omezení použitelný pro mezi-národní železniční přepravu.Nejinak je tomu i  u  společnos-ti ČD Cargo. Aby provozuschop-nost a  struktura železničních ná-kladních vozů odpovídala součas-ným i výhledovým potřebám jed-notlivých zákazníků, byla v  ob-dobí přibližně posledních dese-ti let realizována řada moderni-zací nákladních vozů ČD/ČDC. Tato forma obnovy vozového par-ku umožnila jednak využít zasta-ralé a  nepoužívané typy náklad-ních vozů nebo jejich části, jed-nak byla současně méně finanč-

ně náročnou formou ve  srovná-ní s nákupem zcela nových vozů. Současná situace ukazuje, že tato cesta byla správná.Modernizované vozy mají pro-ti původním vozidlům, které byly jejich základem, daleko lepší pro-vozní i  užitné vlastnosti, poža-dované v  současné době ze stra-ny zákazníků. Jedná se zejména o následující kritéria:• plná interoperabilita v  meziná-

rodním provozu;• lepší technické a  přepravní pa-

rametry, zejména pokud se jed-ná o  ochranu přepravovaného zboží a jeho zajištění ve voze;

• dobrý přístup k ložnému prosto-ru s  možností využití vysoké-ho stupně mechanizace ložných operací a jejich urychlení;

• snadná obsluha všech prvků vozu (kryty ložného prostoru, boční stěny, dělicí mezistěny, fi-xační prvky apod.);

• zlepšení nabídky kvalitního lož-ného prostoru a rozšíření druhů přepravovaného zboží.

Podrobnější informace k  jednot-livým typům modernizovaných vozů včetně obrazového dopro-vodu uvádíme v  našem seriálu na stránkách Cargováku.

Původní řada Gbkks

Největší skupina modernizova-ných nákladních vozů vznikla z  dvounápravových krytých vozů běžné stavby původní řady Gb-gkks (12. konstrukční skupina, typ 9-112.0). Touto modernizací vznikly následující nové typy ná-kladních vozů:

Vůz řady Kils (12. konstrukční skupina, typ 9-245.1) Jedná se o  dvounápravový kry-

tý vůz s pohyblivými kryty a pev-nými čelními stěnami, bez klanic. U  původního vozu Gbgkks byla odebrána celá nástavba a  na  pů-vodní spodek vozu namontována nová, která je tvořena dvěma pev-nými čelními stěnami a dvěma po-hyblivými, do  sebe vzájemně za-souvatelnými kryty (tubusy), kte-ré zakrývají ložný prostor. Pohyb-livé kryty umožňují optimální pří-stup k ložné ploše z každé strany vozu i shora.Vůz je určen pro přepravu kuso-

vých i velkoobjemových balených zásilek nebo zásilek uložených na paletách, které při přepravě vy-žadují ochranu před povětrnost-ními vlivy bez nároku na  větrání ložného prostoru.Základní přepravně-technické pa-rametry vozu: max. ložná hmot-nost - 25,0 tun; ložná délka - 12,76 m; ložná šířka - 2,67 m; lož-ná plocha - 34,2 m2; ložný prostor - 88,8 m3.

Milan Neumann

4 Provoz | Březen 2011

Udržet si kvalifi kované zaměstnance je prioritaV  nově zrekonstruovaných pro-storách ústeckého Střediska oprav kolejových vozidel (SOKV) sídlí od  loňského června i  téměř celé vedení provozní jednotky, jakož i  část provozního pracoviště Ústí n. L.-západ. V  dubnu letošního roku bude stěhování dokončeno nastěhováním zaměstnanců GŘ ČD Cargo, dislokovaných v  Ústí nad Labem.

Nejenom o tom jsme si povídali s ře-ditelem provozní jednotky Ústí nad Labem Milošem Farkašem.

• Jak v současné době vypadá pro-vozní jednotka Ústí nad Labem?Původně ji tvořilo sedm provozních pracovišť, dnes je jich o dvě méně. K  1. březnu 2009 se sloučila pro-vozní pracoviště Česká Lípa a  Dě-čín – vzniklo PP Děčín, a dále Lovo-sice s Hněvicemi – zůstalo PP Lovo-sice. Další provozní pracoviště jsou v Mostě, Chomutově a  samozřejmě v Ústí nad Labem.

• Snižoval se také počet zaměst-nanců?Při vzniku společnosti ČD Cargo čini-la systemizace provozní jednotky Ústí n. L. téměř 1 600 zaměstnanců, jejich fyzický počet byl přibližně o sto niž-ší. K letošnímu 1. lednu má ústecká PJ fyzicky 1  156 zaměstnanců, jen za loňský rok klesl jejich počet o 60. Zaměstnanci odešli buď na  dohodu o ukončení pracovního poměru, nebo využili doprovodný sociální program, případně 2. změnu PKS (této mož-nosti využilo vloni v listopadu a pro-sinci víc než 40 zaměstnanců).

• Hlavní objem přepravy u vás ne-pochybně tvoří hnědé uhlí…

Nejen u nás. Hnědé uhlí představuje 23 % z objemu všech přeprav celého ČD Cargo, převážná část se ale sku-tečně nakládá v obvodu naší provoz-ní jednotky. Hned po  přepravách hnědého uhlí představuje stěžejní část činnosti pro-vozní jednotky fungování pohraniční přechodové stanice Děčín, kde dochází k výměně zátěže mezi ČD Cargo a do-pravci působícími na německém úze-mí. Společně s  Břeclaví je to největší přechod na železniční síti - za 24 hodin se zde zpracuje zhruba 30 párů vlaků.

• Zajíždějí vaši strojvedoucí do Ně-mecka? Konkrétně na  děčínském provozním

pracovišti máme 35 strojvedoucích, kteří splnili jak odborné, tak i jazyko-vé požadavky zkouškou před němec-kým zkušebním komisařem, a  mají tedy oprávnění k řízení hnacího vozi-dla i na celém území Německa (v sou-časné době zejména relace do  Dráž-ďan a do Lipska). Nyní se připravuje dalších 12 strojvedoucích, takže pokud v polovině července úspěšně absolvují zkoušky, zvýší se celkový počet těchto vysoce kvalifi kovaných strojvedoucích na 47. Právě s ohledem k náročnému výcviku a investicím, které jsme museli do jejich přípravy vložit, jakož i s ohle-dem na  výši a  kvalitu jejich odborné způsobilosti, je pro mě prioritou si tyto zaměstnance udržet a také je ocenit.

• Jak zvládáte letošní tuhou zimu?Obvodu naší PJ se naštěstí příliš výraz-ně nedotkla. I v období většího množ-ství sněhu nebo v mrazech jsme poža-davkům našich zákazníků dostáli.

• Požití alkoholu nepřipadá v úvahu?Jen za letošní leden jsme udělali 496 testů na  požití alkoholu, pozitivní nebyl zjištěn žádný.

• Za  poslední dva roky patříte k  nejaktivnějším ředitelům, kteří nominovali zaměstnance na  oce-nění ke Dni železnice. Má to, podle vašeho názoru, smysl?Zaměstnanci, kteří zabrání nehodě, zachrání lidské životy či majetek, si ocenění zaslouží. Osobně je rád ocením, jako např. strojvedoucího, který si všiml, že u vlaku připrave-ného k  odjezdu je rozžhavené lo-žisko a okamžitě na tuto skutečnost upozornil. Předešel tak možnému vzniku mimořádné události.

• Jak hodnotíte současnou změnu v obchodní strategii společnosti?Situace není příznivá. Doufám, že na základě změny strategie ke zlep-šení situace dojde. V  součinnos-ti s  regionálními obchodníky, ale i  provozními zaměstnanci v  rám-ci PJ, jsme vytipovali několik poten-ciálních zákazníků, které postup-ně oslovíme s nabídkou našich slu-žeb. Hlavní úkol však bude i nadá-le spočívat na komoditních obchod-nících, kteří se zákazníkem musí do-hodnout pro obě strany přijatelnou cenu, jakož i další podmínky s kon-krétní přepravou související.

• Jak jste přijali nedávno schvále-ný podnikatelský plán?Bude to pro naši provozní jednot-

ku velká výzva. V  loňském roce jsme totiž zaznamenali větší propad v hospodaření i v souvislosti se zvý-šenými mzdovými nároky na vyplá-cení odstupného při odchodech za-městnanců. Vzhledem k  úkolům podnikatelského plánu budeme tedy muset najít další možné způ-soby úspor.

• I za cenu dalšího propouštění za-městnanců?Ke  snižování stavu zaměstnanců rozhodně nepřistupujeme, ani jsme nepřistupovali v  létech předešlých, pouze z  důvodu dosažení úspor v  oblasti nákladů. Hlavním kritéri-em vždy byla a je reálnost optimali-zace technologických postupů práce a procento využití zaměstnanců da-ného pracoviště, a  to i  s přihlédnu-tím k možnosti zajištění požadavků přepravců v případě jejich mimořád-ného navýšení.

Irena PospíšilováDušan Pouzar

K nejtěžším komponentům, pře-pravovaným po  železnici, patří trafa pro jaderné elektrárny. Pri-mát, co se týče objemnosti, drží čtyři jeřábové ocelové nosníky z Královopolské a. s. Brno, kte-ré jsou zatím nejdelším nákla-dem, přepravovaným po  české železnici.

První přeprava nadměrného nákla-du se realizovala z Brna v listopadu loňského roku. Směřovala do něko-lik tisíc kilometrů vzdáleného me-talurgického kombinátu v  ruském městě Vorsino. Letošní únorová zá-silka s nižší hmotností byla nalože-na na  plošinový vůz řady Sammp společnosti ČD Cargo, nicméně prv-ní zásilka z loňska jela na propůjče-ném německém voze řady Samms s vyšší únosností a dvěma ochran-nými vozy řady Sgnss.„Jedná se opravdu o nadměrný ná-klad. První nosník vážil devadesát tun a  byl naložen ve  stanici Brno-Slatina v nákladovém prostoru, kte-rý je takovým překládkám přizpů-soben. Druhý nosník, který jsme ve  Slatině nakládali 2. února, měl takřka o  dvacet tun méně. Vzhle-dem k  velkým rozměrům a  hmot-nosti se naše fi rma dohodla s  ma-teřskou společností České dráhy. Ta nám půjčila z Depa kolejových vo-zidel ČD Brno nehodové prostředky se  dvěma kolejovými jeřáby,“ říká ředitel brněnské Provozní jednotky ČD Cargo Zdeněk Škvařil.Přepravy z  Brna do  Ruska zajišťu-je mezinárodní spediční fi rma Ex-press Interfracht. Konkrétně 2. úno-ra byl elektronosník po  České re-publice přepraven pravidelnými ná-kladními vlaky. To znamená ma-nipulačním vlakem z  Brna-Slatiny do Brna Maloměřic a po manipulaci následně do Břeclavi a Kútů na běž-

ném vlaku. Na  Slovensku náklad odvezl speciální vlak, tvořený loko-motivou ZSSK Cargo Slovakia, vo-zem Sammp a  dvěma ochrannými vozy. Vlak jel dále přes Jablonicu, Trnavu, Lužianky, Zvolen, Plešivec a Košice do Čierné nad Tisou a po-sléze až do Mukačeva, kde byla zá-silka v tamním terminálu přeložena na ruský vagon širokého rozchodu. Vedoucí logistického oddělení spe-dice Express-Interfracht Jiří Faldík potvrzuje, že příprava přepravy čtyř komponentů trvala tři měsíce. Bě-hem této doby museli vyřídit všech-na potřebná povolení a  současně vytipovat řady vozů, které použijí. „Abychom se vešli do průjezdných profi lů, tak jsme si doslova muse-li vyhrát s  centimetry,“ vysvětlu-je pan Faldík. I  tak jsme měli pro-blém na  slovenských železnicích, kde jsme museli zařadit ochranné vozy kontejnerového typu.“

-aa-

Velmi neobvyklou přepravu zajiš-ťuje během měsíců února a března letošního roku společnost ČD Car-go ve  spolupráci se svou dceřinou spediční společností ČD Logistics. Z  Prahy-Hostivaře odesílá do  Švý-carska skupiny vozů ložené prefab-rikovanými vězeňskými celami.

Odborně řečeno, jedná se o  „prefab-rikované prostorové moduly“ s  ho-tovou elektroinstalací, vodoinstalací, vzduchotechnikou a  hasicím zaříze-ním Sprinkler z produkce pražské fi r-my HBS neboli Hellweg Badsysteme. S ohledem na účel svého využití jsou tyto moduly značně robustní. Jsou po-chopitelně dimenzovány tak, aby odo-laly jakémukoli poškození instalace nebo dokonce sebe sama; každý modul tak dle typu váží cca 20 až 22 tun. Mo-duly rozměrově vycházejí z ISO-kontej-nerů nebo též běžných stavebních bu-něk a  jsou jen s menšími omezeními přepravitelné po silnici i železnici.Moduly jsou určeny pro přestavbu, resp. rozšíření státní švýcarské vězni-ce Prison de Champ-Dollon ve  měs-tě Thônex, které leží nedaleko cent-ra Ženevy těsně u švýcarsko-francouz-ské hranice. Státní zakázku zajišťuje místní fi rma Karl Steiner AG. Použití modulů, plně připravených pro fi nál-ní instalaci do stavby, přináší investo-rovi velmi významné časové úspory v řádu měsíců. Je to zásadní výhoda i proto, že vězení zůstává během do-stavby v plném, neomezeném provo-zu. Celkem bude dodáno 96 modulů.Samotné přepravy probíhají tak, že ve výrobním závodě v pražských Ma-lešicích v areálu závodu Prefa na Prů-myslové ulici jsou moduly po jednom nakládány na  silniční návěsové sou-pravy. Tímto způsobem jsou převáže-ny na nádraží v Praze-Hostivaři, kde jsou překládány na  železniční vozy. Silniční přepravy a překládku zajišťuje

fi rma Hanyš, která disponuje potřeb-nou technikou, včetně těžkých jeřábů, a  pochopitelně též kvalifi kovaným personálem.Vozy jsou řad Snps a Rns, zapůjčené z  parku dopravce DB Schenker, kte-rý se spolu se švýcarským SBB Car-go na přepravě podílí. Tyto vozy dis-ponují vhodnými parametry, přede-vším kombinací ložné délky a  ložné hmotnosti, která umožňuje přepravu tří modulů na jednom voze. Díky tomu a také díky restrikcím, kte-rým je ve Švýcarsku vystavena těžká silniční nákladní doprava, se stala že-lezniční doprava cenově a  provoz-ně konkurenceschopnou a  tím zají-mavou pro zákazníka. Vypravovány budou skupiny zpravidla po pěti vo-zech. Celkem pojede sedm skupin, což ale závisí také na průběhu výro-by a zejména stavby.Vypravení těchto vozových zásilek se zbožím, které je dnes zejména ve  směru na  západní Evropu domé-nou silniční dopravy, naplňuje ducha loni vzniklé aliance Xrail, jejímiž členy jsou všichni tři zúčastnění dopravci.

Přesně za  tímto účelem – přesunem zboží z přetížených evropských silnic na železnici formou přepravy vozový-mi zásilkami – byla tato aliance zalo-žena. Je potěšitelné, že se vytyčený cíl daří jejím partnerům naplňovat.

Martin Boháč

Nově opravená budova sídla Provozní jednotky Ústí n. L.

Ve Slatině nakládali obří zásilku

Miloš Farkašředitel Provozní jednotkyÚstí nad Labem

Poděkování za pomoc při zajištění nakládky

ČD Cargo provádí přepravu, na-vrhla způsob naložení a  zajiště-ní, schválení vhodných vozů (vy-brány vozy DB) a realizaci vlast-ní nakládky PLM. Přepravu orga-nizovali zaměstnanci ČDC - SDPS Kalná Voda.Děkuji proto všem, kteří se na této akci podíleli, za pomoc při reali-zaci potřebných náležitostí, souvi-sejících se zajištěním fi nancování, technických prostředků k naklád-ce, dokumentace atd.

Pavel Urban,dozorčí provozu ČD Cargo

Foto: autor

Objemné ocelové nosníky pro Rusko

Přepravili jsme prefabrikované vězeňské cely

Foto: autor

První překládka modulů proběhla ve dnech 8. a 9. února

5Nástěnka | Březen 2011

Externí auditor vyslovil pochvalu

UNIFIKACE PŘÍSTROJOVÉHO VYBAVENÍ

Od  letošního ledna se mohli zaměstnanci středisek oprav kolejových vozidel, od-povědní za  provádění defektoskopických kontrol, seznámit s novým zařízením, kte-ré je určeno především ke kontrole želez-ničních kolejových vozidel (ŽKV).

Vlastním nákupem došlo k  unifi kaci pří-strojového vybavení ve všech SOKV společ-nosti, což přinese zkvalitnění výstupů. Jed-notné přístroje eliminují různé interpreta-ce výsledků zkoušení prováděných na  jed-notlivých pracovištích. Zařízení jsou určena ke kontrole železničních kolejových vozidel

a  jejich konstrukčních celků, jako je např. dvojkolí, rám podvozku apod. Tyto součás-ti mají přímý vliv na  bezpečnost provozo-vání ŽKV.Díky této investici do  zařízení tak dochází ke zvýšení bezpečnosti provozu železničních kolejových vozidel, zejména snížení možnos-ti rizika provozování těchto vozidel se skrytý-mi vadami jak dvojkolí, tak i ostatních kon-strukčních celků ŽKV společnosti ČD Cargo. Zaměstnance seznámili s  novinkou zástupci dodavatelské společnosti na odborném školení.

Milan DekrétOdbor údržby a oprav kolejových vozidel

ELEKTRONICKÝ KATALOG V NOVÉM

NOVÝ ÚDRŽBOVÝ ŘÁD PRO NÁKLADNÍ VOZYZ iniciativy Odboru údržby a oprav ko-lejových vozidel ČD Cargo byly noveli-zovány dosud používané zastaralé opra-várenské předpisy ČD platné pro oblast údržby a oprav nákladních vozů.

Jednotlivé opravárenské procesy byly přehodnoceny a doplněny o nově pou-žívané technologie a  rozšířeny o  nové typy nákladních vozů v držení ČD Car-go. Cílem této revize a novelizace před-pisů ČD je vytvoření vlastního ucelené-ho koncepčního udržovacího řádu pro všechny vozy naší společnosti. Tento udržovací řád vstoupil v platnost s účin-ností od 1. 1. 2011.Nový udržovací řád je koncipován jako základní dokument pro údržbu, prová-dění běžných oprav, oprav násilného po-škození, revizních oprav a  technických kontrol všech typů nákladních vozů v dr-žení ČD Cargo. V  jednotlivých statích jsou stanoveny požadavky na  jednotli-vé díly a prováděné opravy nákladních vozů s cílem zkvalitnit opravárenské pro-cesy a tím zajistit bezporuchovost a pro-vozuschopnost nákladních vozů.V přílohách tohoto udržovacího řádu – směrnice - jsou vytvořeny opravárenské postupy s  doplněním opravárenských hodnot pro jednotlivé díly, konstrukč-ní celky a celé nákladní vozy. Jako sa-mostatná příloha této směrnice byl vy-pracován nový postup pro vyměřování kostry spodku vozů a rámu podvozků.Do budoucna jsou připraveny další pří-lohy, které budou postupně nahrazovat zastaralé opravárenské postupy a před-pisy používané při opravách nákladních vozů a jejich dílů. Tím vznikne ucelený údržbový řád pro nákladní vozy a jejich díly v držení ČD Cargo.

Josef Synek

Ucelené informace o železničních náklad-ních vozech společnosti ČD Cargo nabízí nový elektronický katalog. Jednotlivé vozy jsou utříděny tak, aby vy-hledávání vhodného vozu pro přepravu bylo snadné pro každého uživatele. Katalog vozů je veřejně přístupný na adrese http://vozy.cdcargo.cz nebo pomocí přímého od-kazu z  webových stránek společnosti ČD Cargo www.cdcargo.cz.Vozy v  elektronickém katalogu jsou třídě-ny podle kategorií, které je charakterizují a slučují do skupin z různých pohledů. Jed-

ná se o fi ltrování pod-le skupin vozů (vyso-kostěnné, nízkostěnné, plošinové, kryté, izotermické, vý-sypné, intermodální, speciální, cister-nové), podle označení řady (E, F, G, H, I, K, L, R, S, T, U, Z), podle komodit (pevná paliva, železo, chemie a  potraviny, dřevo a  stavebniny, mimořádné zásilky a ostatní zboží, intermodální). Snadnou orientaci v katalogu umožňuje také funkce fulltexto-vého (na zadané heslo) či rozšířeného vy-hledávání (podle parametrů).

-red-

né,ermické, vý-

Začíná školení v oblasti IT pro provozní zaměstnanceVzdělávání získalo další podpo-ru z  evropských dotací a  státní-ho rozpočtu. Od  března letošní-ho roku zahájí odbor lidských zdrojů ve  spolupráci s  odborem IT další vzdělávací projekt pro provozní zaměstnance. Tentokrát se celý projekt zaměří na vzdělá-vání v  oblasti provozních infor-mačních systémů.

Projekt na  sklonku loňského roku získal podporu z  prostřed-ků Evropského sociálního fondu a  státního rozpočtu. Z  celkového rozpočtu 10 184 000 korun činí fi-nanční podpora 2 546 000 korun, které budou použity převážně na proplacení mzdových příspěv-ků realizačního týmu a účastníků projektu. Od  letošního března až do  října 2012 tedy bude realizační tým pracovat na  tvorbě uceleného konceptu vzdělávání zaměstnan-ců v oblasti provozních systémů, který bude založen na  několika podpůrných nástrojích. Vlastní koncept je založen na  systému,

který již byl ve společnosti využit pro školení zaměstnanců v oblasti předávky a přejímky vozů (o tom-to projektu budeme informovat v  dalším čísle, pozn. red.). Kon-cept je tak založen na  systému vzdělávání interními lektory, jimž budou zaměstnanci odpovědní za jednotlivé informační systémy, jako např. APS, PRIS, CEVIS atd.Tito zaměstnanci budou poté na základě metodiky školit 1 400 provozních zaměstnanců, kteří s  těmito systémy pravidelně při-cházejí do  styku při běžné pra-covní činnosti.Cílem těchto školení je usnadnit zaměstnancům práci s jednotlivý-mi moduly provozního informač-ního systému, a tím zvýšit i efek-tivitu při organizaci provozních záležitostí. Podpůrným nástrojem celého kon-ceptu vzdělávání by se měly stát dva e-learningové moduly. Pod slovem modul je nutné si předsta-vit rozsáhlé elektronické vzdělává-ní prostřednictvím mnoha zajíma-vých kapitol, které umožní inter-

aktivní procvičení znalostí získa-ných na vlastním školení.

Školení zaměstnanců však nebu-de zaměřeno pouze na vzdělává-

ní v  oblasti provozních systémů. Celkem 200 zaměstnanců z  cent-rální úrovně společnosti bude mít možnost podstoupit školení s  cí-lem naučit se zacházet s  novým databázovým prostředím ČD Car-go, známým pod názvem Portál ČD Cargo, který pracuje na  bázi MS Sharepoint. Pro účely dalšího vzdělávání budou také proškoleni zaměstnanci do  funkce interních lektorů ze speciálně vytvořených modulů SAP, které byly ušity spo-lečnosti na míru.Cílem projektu je tedy snaha umožnit zaměstnancům blíže se seznámit s  jednotlivými infor-mačními systémy, s  nimiž denně přicházejí do styku. Vlastní škole-ní zaměstnancům ukáže nejenom základní funkce jednotlivých sys-témů, ale i hlouběji vysvětlí méně známé nástroje v  těchto systé-mech. To vše by mělo přinést vyš-ší efektivitu v zadávání dat a kva-litnější přenos informací.

Dušan Pouzar

Na konci listopadu 2010 proběhla návazná recertifi kace environmentálních systémů řízení v  jednotlivých střediscích oprav ko-lejových vozidel společnosti ČD Cargo. Po-stupné zavádění a rozšiřování systémů ISO je plně v souladu se strategií společnosti. Celý proces recertifi kace systému EMS byl zakončen externím auditem provedeným zá-stupcem společnosti Moody, Int., jejíž výsled-ky byly předány vedení společnosti ČD Cargo 30. listopadu 2010. Systém EMS byl v  uply-nulém roce rozšířen na  celou oblast údržby a oprav kolejových vozidel (tj. všechna SOKV a Odbor údržby a oprav KV). Externí audit ne-identifi koval žádnou neshodu, pouze několik dílčích doporučení (např. prověření stavu za-jištění stáčecích míst, úprava režimu vypouš-tění kondenzátu z kompresorové stanice, kon-troly těsnosti jímky u  výměny olejů apod.). Auditor konstatoval, že je systém řízení ochra-ny životního prostředí v  ČD Cargo zaveden podle požadavků, systém EMS je plně ve sho-

dě s požadavky zmíněné normy. Dle sdělení auditora patří mezi silné stránky ČD Cargo zejména solidní provozní kázeň v oblasti na-kládání s odpady a s ropnými látkami, dobrá úroveň řízení dokumentace EMS na intranetu ČD Cargo s  přístupem pro všechny zaměst-nance společnosti (na  http://portal.cdcargo.cz), odborná způsobilost ekologů SOKV ČD Cargo a mnoho jiných.K hlavním přínosům certifi kace ČD Cargo pa-tří možnost účasti na výběrových řízeních pro získání přeprav vozových zásilek, kde jednou z povinných podmínek, stanovených zadava-telem, je téměř bezvýhradně vlastnictví certifi -kátu ISO 14001 (obvykle vyžadováno společně s certifi kací ISO 9001), ale i větší důvěryhod-nost před kontrolními orgány státní správy. Díky vlastnímu procesu certifi kace jsou také eliminována rizika související s ekologickými haváriemi a  dochází k  snížení možnosti po-stihu a  sankcí ze strany Inspekce životního prostředí.

Roman Kunz

6 Zajímavosti | Březen 2011

První návštěvníky přivítalo 16. února po své rekonstrukci Národní technické muzeum v Praze na Let-né. O den dříve si pět unikátních expozic prohlédli nejen zástupci médií, ale také hlava českého stá-tu, prezident Václav Klaus.

Náročná rekonstrukce probíhala déle než čtyři roky. Na zájemce če-kají zcela nové, ale i  reinstalované expozice, představující staletí lid-

ského důvtipu. Za  den slavnostní-ho znovuotevření muzea byl zvolen 15. únor, kdy si český národ součas-ně připomíná 180. výročí narození významného mecenáše, architekta a stavitele Josefa Hlávky. Budova Národního technického muzea je poprvé za  svoji více než sedmdesátiletou historii celá určena jen muzejním účelům. Na více než pěti a půl tisících metrů čtverečních budou moci návštěvníci zhlédnout

na pět tisíc exponátů. Národní tech-nické muzeum se tak vrací na mu-zejní nebe jako svébytná muzejní, vědecká a vzdělávací instituce. V  nově instalované dopravní hale, která bude určitě magnetem pro vět-šinu návštěvníků, jsou umístěny ex-ponáty, které vyprávějí příběh histo-rie automobilové, motocyklové, cyk-listické, letecké, lodní a  železniční dopravy na území České republiky. Návštěvníci zde mimo jiné najdou

tři parní lokomotivy a  také salonní vůz císařské jídelny Františka Jose-fa I., který je spřažen do malé vla-kové soupravy s parní lokomotivou 252.008. Stranou zájmu určitě nezů-stane ani automobil Tatra 80 z roku 1935, užívaný prezidentem T. G. Ma-sarykem, či stíhací letoun Superma-rine Spitfi re LF Mk.IXE z roku 1945. Lze říci, že dopravní expozice patří k těm nejpřitažlivějším.

-aa-

Železnice v Praze vždy způsobova-la odpovědným činitelům nejednu vrásku na  čele. Od  časů Pernero-vých, kdy se řešila otázka disloka-ce prvního pražského nádraží, až po dnešek s jeho debatami o vhod-nosti či nevhodnosti kladenské rychlodráhy – z každého historic-kého období pražské železnice vy-kukuje nějaký ten problém.

Nejinak tomu bylo i v závěru dvacá-tých let minulého století. Rozhodu-jící osobní železniční stanice hlav-ního města se stále musely zabývat i nakládkou a vykládkou nákladních vozů. Tak příkladně uhlí pro Prahu končilo převážně na Smíchově a do-konce i na Masarykově nádraží. Ten-to stav se stával pomalu neudržitel-ným a bylo rozhodnuto s ním skon-covat. Rezultát zněl: Praha dostane centrální nákladové nádraží.Z  několika vytipovaných lokalit vy-bralo ministerstvo železnic prostory za  Olšanskými hřbitovy okolo used-losti Červený dvůr. Po nutných výku-pech 30 hektarů pozemků se v závěru roku 1928 začalo se stavbou, jež trvala celých osm roků. Za tu dobu se spotře-bovalo 52 tisíc m³ betonu a okolo 420 vagonů armovací oceli.Součástí stavby se stala i nová přípoj-ná trať z Malešic, kde si zemní práce vyžádaly přemístění 300 tisíc kubíků zeminy. Položeno bylo 20 kilometrů kolejí a více než stovka výhybek. Kole-jišti vévodila funkcionalisticky laděná třípatrová výpravní budova, postave-

ná podle návrhu architekta Vladimíra Weisse.Za nové nákladové nádraží Žižkov za-platily státní dráhy kulatou sumu 100 milionů korun. Dne 1. března 1936, tedy právě před třičtvrtěstoletím, zača-la nepřetržitá služba dvěma patrovým blokům skladišť, dopravním pásům, automatickým váhám, jeřábům, vý-tahům či chladírně. K  dispozici byla i  vlastní telefonní ústředna a  restau-race. K  řádnému chodu toho všeho pracovalo na Žižkově celkem 233 za-městnanců: přednostou počínaje a po-sledním vrátným konče.V odborném tisku (i  zahraničním) se záhy dostalo nákladovému nádraží Žižkov mnoha slov chvály. Celý ná-dražní komplex a použité manipulační technologie totiž představovaly špičku dobových možností, přibližující se svý-mi parametry nejvyšším požadavkům na  logistiku. Toto hodnocení potvrdil i  sám čas: nákladové nádraží Žižkov zvládalo ještě v roce 2001, tedy po více než půlstoletí existence, přes 400 tisíc tun přepraveného zboží ročně…Na závěr zpráva deníku Právo ze dne 6. ledna 2011: „Ministerstvo kultury vyhlásilo část nákladového nádraží Žižkov kulturní památkou… Rozhod-nutí není zatím pravomocné. Odvolal se proti tomu vlastník pozemků, jímž jsou České dráhy… O veliké území ná-kladového nádraží, o které se na místě zajímali při své loňské misi i  inspek-toři UNESCO, mají zájem hlavně de-velopeři.“

Pavel Schreier

Nákladové nádraží Žižkov slaví 75. narozeninyHistorie

Věděli jste, že...

„Stanice jest vybavena všemi moderními pomůckami a prostředky, výpravní působnost jest neomezená.“ Také těmito slovy propagoval dobový reklamní časopis ČSD „Šťastnou cestu“ v roce 1936 šíři služeb nového nákladového nádraží Žižkov. Repro: sbírka autora

■Národní technické muzeum opět otevřelo

NĚMECKO

Investice DB pro průmysl oceli

Německá dráha bude více in-vestovat do  vagonů pro oce-lářský průmysl. Sdělila to spo-lečnost DB Mobility Logistics po  setkání předsedy před-stavenstva DB dr.  Rüdigera Grubeho s  dopravním výbo-rem hospodářského společen-ství Ocel (WV Stahl) koncem ledna v  Düsseldorfu. Před-seda výboru H. J. Welch in-formaci uvítal jako pozitiv-ní signál pro německý průmy-sl. Dr.  Alexander Hedderich, předseda DB Schenker Rail, bude soustavně podporo-vat mezinárodní dopravu vo-zových zásilek jednotlivými vozy. Třetina vagonů s  ocelí míří do zahraničí. Po železni-ci se zajišťuje více než polovi-na dopravního objemu ocelář-ského průmyslu. DB Schenker Rail přepravuje ročně 50 mili-onů tun ocelářských výrobků a  loni tím docílila čtvrtiny ze svých tržeb.

Bilance CO2 jako kritérium pro zadání zakázky

Odesilatelé zboží se budou do  budoucna stále více ptát na bilanci C02 u svých posky-tovatelů logistických služeb. Aby se věcí mohl systematic-ky zabývat Spolkový svaz ma-teriálního toku, nákupu a  lo-gistiky (BME), ustavil za  tím účelem pracovní skupinu „Ze-lená logistika“. V  této skupi-ně pracují zástupci podniků všech odvětví – mj. také lo-gistiky – na návodu pro výbě-rová řízení. „Nejvyšším cílem je srovnatelnost údajů od po-skytovatelů logistických slu-žeb,“ řekl Gunnar Burek, ve-doucí úseku logistiky v  BME ve  Frankfurtu. „Na  pozadí zelené logistiky budou uděle-ní zakázky/příkazu ovlivňo-vat tři kritéria: kvalita, cena a přátelský vztah k životnímu prostředí. Ovšem odesilatelé budou brzy považovat ekolo-gický aspekt za  samozřejmý předpoklad jako dnes kvali-tu.“

ŠVÝCARSKO

SBB Cargo završilo odhlučňování

Podnik nákladní dopravy Švý-carských spolkových drah SBB Cargo provedl před kon-cem roku 2010 snížení hluku u  svého posledního nákladní-ho vozu. Jak podnik sdělil, byl tím završen program přezbro-jení nákladního parku. 5  500 vagonů dostalo brzdové špal-ky, vyrobené z  kompozicové-ho materiálu, 2  000 vagonů bylo s  odpovídajícím vybave-ním pořízeno. Takzvané špal-ky K  zachovávají pojížděnou plochu kol hladkou, což vede k tichému chodu vozu. Z hle-diska nízké úrovně vozového hluku má být SBB na  evrop-ské špičce. Dráha se také po-dílí na praktických zkouškách s ještě vhodnějšími, avšak do-sud neschválenými brzdový-mi špalky řady LL ze spojitých materiálů, a  sice na  zkušeb-ním vlaku „Europetrain“.

-cbc-

ZE ZAHRANIČÍČÍNANNIČ

7Relax | Březen 2011

Dispečerka domažlické stanice a úspěšná judistka Jaroslava Záhořová

S  dispečerkou provozu Jarosla-vou Záhořovou z domažlické stani-ce jsme si povídali o  jejím milova-ném koníčku, kterým je bezesporu judo. Její úspěchy dokazují, že i při zaměstnání lze zvládnout aktivi-ty na vysoké úrovni. Za vše hovoří fakt, že ve veteránských soutěžích získává jednu medaili za druhou.

• Jak dlouho pracujete v ČD Cargo, resp. na železnici?Od osmnácti let jsem zaměstnancem Českých drah a  později ČD Cargo. Na  dráhu mě přivedla kamarádka, s  níž jsem trénovala judo. V  době, kdy jsem se rozhodovala, jakou střední školu zvolím, mi doporučila, abych šla na dopravní školu do Plz-ně. V Plzni totiž byla příležitost tré-novat při škole a to se mi samozřej-mě zamlouvalo. I když nakonec spo-lupráce v plzeňském klubu moc ne-vyšla, dopravní školu jsem vystudo-vala a hned jsem nastoupila na Čes-ké dráhy. Vystřídala jsem několik po-zic a práce mě stále baví.

• Co pro vás znamená aktivně se věnovat judu?Věnuji tomuto sportu hodně volné-ho času jak po  stránce individuál-ní přípravy na turnaje, tak po strán-ce trenérské. V našem poběžovickém klubu trénuji děti, s nimiž objíždím i turnaje.

• Jak se to dá všechno zvládnout v kombinaci se zaměstnáním a ro-dinou?Rodina a  rodinné zázemí jsou pro mne velkou oporou. Manžel mě v  mých aktivitách podporuje a po určité době se mi podařilo při-

vést k judu i svého desetiletého syna. Někdy je to ale velice náročné. Když jsou o  víkendu závody, víceméně se celý týden nezastavím. Ve středu a  v  pátek tréninky, do  toho indivi-duální příprava a o víkendu zápasy, a to jak individuální, tak i ty trenér-ské. Někdy si ani nestihnu všimnout, že už je týden za mnou.

• Jakých úspěchů si v  judu nejví-ce ceníte?Je jich určitě mnoho. Ale mezi ty nej-významnější patří účast na mistrov-ství Světa dospělých a dvě bronzové medaile z Mistrovství Evropy veterá-nů. Zároveň mě ale těší úspěch svě-řenců, které trénuji. Někteří z  nich se velmi dobře předvedli na mistrov-ství České republiky. Cením si také, že si mé práce všímá i sportovní okolí v regionu, kde byd-lím. Za poslední dva roky jsem byla vyhlášena jako druhý, resp. třetí spor-tovec roku Domažlicka. Je to milé, když někdo dokáže ocenit vaše úsilí.

• Jaký je dnes přístup mladých k tomuto sportu?U nás v Poběžovicích vcelku dobrý. V obci, kde žije odhadem 1 600 oby-vatel, máme dvacet svěřenců, což není malé číslo. Zvláště pak, když si uvědomíme, že dnes mají děti mno-ho možností k využití volného času, počítačem počínaje. Největší pro-blém spočívá v tom, abych děti pře-svědčila, že judo není jenom o sou-bojích, ale také o  individuální psy-chické přípravě. Pokud některé děc-ko přijde, má pocit, že první, co musí udělat, je běžet na žíněnku a začít se prát. Mnoho z  nich si neuvědomu-je, že judo je sport, který je založen

na vnitřní sebekontrole a té se musí naučit dříve, než jdou zápasit.

• Přejděme ale od sportovního kol-biště k  tomu pracovnímu. Jaká je v  současné době situace v  doma-žlické stanici?Situace moc dobrá není. Vzhledem k dlouhé a vydatné zimě byly ome-zeny nakládky dřeva, které je stěžej-ní komoditou pro přepravu v  tomto regionu. Výkonů ubylo, ale na  dru-hou stranu jsou tady stálí klienti, kte-ří drží výkony na  uspokojivé úrov-ni. Je to především společnost Fronk, která využívá našich služeb k přepra-vě toaletního papíru a  kuchyňských utěrek ze Slovenska do místních skla-dů, kde dodávku rozdělí do jednotli-vých kamionů a exportují je do Ně-mecka. V regionálních manipulačních místech není ale situace moc dobrá. Uvidíme, jak se to změní s příchodem jara, kdy těžební společnosti budou moci zahájit práce v lesích.

• Domažlice jsou také tranzitní stani-cí směrem do Německa. V  loňském roce se zaváděl systém přepravní dů-věry. Jak to vypadá v provozu?V  současné době ještě není systém přepravní důvěry zcela bez kontroly. Stále je v domažlické stanici jeden za-městnanec, tzv. agent, který odpoví-dá především za  kontrolu správnos-ti vyplněných nákladních listů a dal-ších přepravních listin. V současnos-ti je úspěšnost přepravní důvěry ně-kde mezi 70-80 % (myšleno např. ve  správnosti vyplněných dokladů). To může znamenat, že postupem času se přejde na  úplnou přepravní důvěru mezi oběma stranami.

Dušan Pouzar

Na dráhu mě přivedla kamarádka,říká v rozhovoru úspěšná judistka a zaměstnankyně ČD Cargo Jaroslava Záhořová

Školení pro provozní zaměstnance v oblasti předávky a přejímky vozů a zásilek

realizované v rámci projektu EDUCA – „Specifi cké vzdělávání

podnikových lektorů a provozních zaměstnanců ČD Cargo, a.s.,

v oblasti předávky a přejímky vozů od přepravců“.

Období realizace školení: duben – srpen 2011Do školení budou zapojeni zaměstnanci se zkouškou PZ-1, vykonávající v manipulačních místech předávku a přejímku vozů a zásilek.

Cílová skupina zaměstnanců: VEDOUCÍ POSUNU S PŘEPRAVNÍMI ČINNOSTMI

VEDOUCÍ OBSLUHY NVTRANZITÉR

NÁKLADNÍ POKLADNÍKSKLADNÍK PŘEPRAVY

Bližší informace získáte v průběhu března od odpovědných zaměstnanců v každé provozní jednotce. Projekt realizují:Odbor lidských zdrojů (kontakt: Dušan Pouzar, 725 507 639)Odbor technologie a organizace dopravy (kontakt: Vladimíra Vejvodová, 607 880 411)

Křížovka s vtipemSyn železničáře přijde poprvé ze školy, hodí aktovku do kouta a praví: „Pěkný podfuk! Prý první třída a mají tam... viz tajenka.“

8 Cargovák | Březen 2011

Cestopis

O  Srbsku a  Bosně se z  médií do-zvídáme, bohužel, hlavně v  sou-vislosti s krutými válečnými udá-lostmi konce minulého století a je-jich následky. My se ale podíváme na  pomezí Bosny a  Srbska za  ji-ným účelem - za parními lokomo-tivami. Takzvaná Šarganská osma leží na jihozápadě Srbska v oblasti Zlatibor a pohoří Tara.

Je to významná stavební památka na  úzkorozchodné dráze v  úseku Mokra Gora – Šargan, který byl sou-částí Adriatické železniční linie Bě-lehrad – Sarajevo. Ta po první svě-tové válce spojila dvě země - Srb-sko s Bosnou a Hercegovinou - nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které se později přejme-novalo na Jugoslávii. Historie dráhy se začala psát na za-čátku minulého století. Roku 1906 byla otevřena bosenská trať Saraje-vo – Vardište (hraniční bod se Srb-skem). Ze srbské strany dojel prv-ní vlak z Bělehradu do Užice v roce 1912. Myšlenka vybudování propo-jení těchto dvou drah se datuje již

z doby první světové války, kdy Ra-kousko–Uhersko obsadilo převáž-nou část Srbska. Na jaře roku 1916 byly zahájeny první stavební práce. Byla postavena trať z Vardište do že-lezniční stanice Mokra Gora. Bě-hem stavebních prací došlo k strašli-vé nehodě. Všichni pracovníci jedné směny byli pohřbeni následkem zá-valu v  tunelu pod kopcem Bohdin. Při tomto neštěstí zahynulo přibliž-ně 200 ruských a italských zajatců. S končící válkou Rakousko přeruši-lo stavební práce. Ty byly obnove-ny až v nově vzniklém státě 1. břez-na 1921 a propojení Vardište – Uži-ce bylo otevřeno již 25. ledna 1925. Trať spojující Bělehrad a  Sarajevo měla velký ekonomický, politický a  vojensko-strategický význam pro nový stát, Království Srbů, Chorva-tů a Slovinců.V  lednu 1974 byla dráha uzavře-na. Jugoslávie se totiž v sedmdesá-tých letech minulého století zbavo-vala všech úzkorozchodných želez-nic a  propagovala nově postavené normálněrozchodné tratě. Na to, že některé úzkorozchodné tratě moh-

ly být technickou památkou s turis-tickým provozem, tehdy nikdo ne-pomyslel. A  divoká krása těchto drah, podle mého názoru, převyšu-je uhlazenou krásu švýcarských hor-ských železnic především proto, že na nich stále táhly vlaky především parní lokomotivy. Dokladem toho, jak krásné a stavebně náročné byly jihoslovanské úzkorozchodné hor-ské dráhy, je právě tato dráha, kte-rou na 76 km dlouhém úseku Užice – Visegrád železničáři zachraňují. Lze ji jednoznačně zařadit mezi mi-strovská díla světového průmyslové-ho dědictví. Na  tom nejkrásnějším horském úseku již dráhu zprovozni-li. Přesvědčili tak, že znovupostave-ná trať je dokladem spolupráce srb-ských a  bosenskosrbských železni-čářů a hlavně jejich vztahu k histo-rii železnic, které byly tradiční spoj-nicí jihoslovanských zemí.Pomalu jsme se tedy přenesli do sou-časnosti. Srbsko se dnes jmenuje Re-publika srbská a  její železnice „Že-leznice srbské“. Vlajka této země je podobná té ruské, ale pořadí barev je opačné (tedy červeno-modro-bí-

lé), uprostřed je na ní srbský znak. Jedna ze dvou částí Bosny a  Her-cegoviny se také jmenuje Republi-ka srbská a  její železnice „Železni-ce Republiky srbské“. Na celnici této země sice vlají vlajky bosenské, ale na  železničních vozech a  domech spatříme úplně jiné vlajky - bosen-sko-srbské, které jsou červeno-mod-ro-bílé, ale bez srbského znaku.V  roce 1998 srbští přátelé železnic začali uvažovat o obnovení části této tratě, a to ze srbské Užice (kterou si my, starší, pamatujeme jako Tito-vo Užici) do  bosenskosrbského Vi-segrádu. Přestože situace v  Srbsku nebyla jednoduchá, začal se první úsek Mokra Gora – Šargan, tedy tzv. Šarganská osma, ihned obnovovat. Jde o jednu z nejkrásnějších a nejro-mantičtějších železničních horských tratí v Evropě. Na délce 23 kilomet-rů je 20 tunelů, 10 mostů a stoupá-ní zde dosahuje až 18 promile. Ob-novená trať byla otevřena 28. dub-na 2003. S  druhým úsekem Mokra Gora – Dobruň byly určité potíže, neboť u  obce Kotroman je dnes celnice.

Ano, uprostřed železnice, která dří-ve spojovala jednotlivé jihoslovan-ské země, vede opět hranice. A  to přesto, že obě její strany obývají pře-vážně Srbové. Pokračování dráhy ze Šarganu do Užice je zatím jen ve vý-hledu, na tuto stavbu chybějí fi nanč-ní prostředky.Jiná však byla situace směrem do Visegrádu. Na dokončení toho-to úseku mělo zájem ředitelství Že-leznic Republiky srbské, které sídlí v Doboji. Úsek z Mokré Gory do bo-sensko-srbské Dobruně byl dokon-čen roku 2005, ale turistické vla-ky začaly jezdit až později, po vy-řešení všech problémů spojených s přejezdem přes hranice. Celá trať Vardište – Visegrád byla otevřena 28. srpna 2010. Pokračování tratě po  bosenském území směrem Sa-rajevo je nereálné, neboť další část tratě byla zatopena vodami pře-hradní nádrže.

Pokračování cestopisu naleznete v příštím vydání Cargováku.

Text a foto: Jiří Maurenz

Šarganská osma: Parní romantika v Srbsku a Bosně

Vydavatel ČD Cargo, a. s.www.cdcargo.czRedakční tým: Odbor interních služeb a odborné útvary GŘSazba a grafi cká úprava: Médea Creativity, k.s.Adresa redakce: Odbor interních služeb, Jankovcova 1569/2c170 00 Praha 7 – Holešovicee-mail: cargovak@cdcargo.czRegistrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. MK ČR E 19835

V  prvních číslech Cargováku se vám jeho redakce pokusila nabídnout pestré a  zajímavé čtení, které odráží především dění v naší společnosti. Podstat-nou část obsahu bychom však chtěli vyhradit životu právě na  jednotlivých pracovištích.Rádi bychom přinášeli rozhovo-ry se zajímavými lidmi, infor-mace o tom, co se vám podaři-lo, ale také s  jakými problémy se potkáváte, jak je řešíte, aby se z nich poučili i ostatní kole-gové. K  tomu, aby časopis zů-stal v  těsném spojení se všemi zaměstnanci naší společnosti a přitom přinášel i  trochu od-lehčeného čtení, k  tomu po-třebujeme vás, naše čtenáře.

Očekáváme vaše náměty, tipy na zajímavá témata, ale i vaše příspěvky a fotogra-fi e. Stačí napsat na  našie-mailovou adresu:

cargovak@cdcargo.cz

mi olečnosti hu od-u po-náře.

ěty, le -