20 14ROČENKASPOLEČNOST PRO TECHNOLOGIE OCHRANY

PAMAacuteTEK

Ročenka STOP 2014

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek

STOP

Praha 2015

Ročenka STOP 2014ISBN 978-80-86657-19-6Praha řiacutejen 2015

Vydala Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek zsNa Březince 5 150 00 Praha 5 httpwwwpamatky-stopczvlastniacutem naacutekladem

Redakčniacute rada Ing Pavel Faacutera Ing arch Ondřej Šefců Ing Monika NajmanovaacuteRedakce a korektury Ing Robert Gill PhDr Milena GillovaacuteGrafickaacute uacuteprava a DTP Studio Cellula

Ročenka STOP 2014

Uacutevodem

Uacutevodem

V teacuteto publikaci podaacutevaacuteme zaacutekladniacute informace o struktuře organizačniacutech zaacuteležitostecha hospodařeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP v roce 2014Podrobněji se zmiňujeme o akciacutech ktereacute společnost uskutečnila v tomto roce ndash uvaacutediacutemebližšiacute uacutedaje o seminaacuteřiacutech a obsah vydanyacutech Zpravodajů STOP V ročence vždy uveřejňujemev daneacutem roce aktuaacutelniacute seznam individuaacutelniacutech a přidruženyacutech členů V kapitole Odborneacutepraacutece členů společnosti otiskujeme vybraneacute přiacutespěvky členů jež zazněly na seminaacuteřiacutechnebo byly vydaneacute v publikaciacutech společnosti v roce 2014

PoděkovaacuteniacuteTouto cestou bychom raacutedi poděkovali všem kteřiacute se podiacuteleli na akciacutech společnosti STOPv roce 2014 Zaacuteroveň všem individuaacutelniacutem a přidruženyacutem členům děkujeme za spolupraacutecia podporu v tomto roce Generaacutelniacutemu ředitelstviacute Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu děkujemeza souhlas s umiacutestěniacutem siacutedla společnosti STOP na adrese Valdštejnskeacute naacuteměstiacute 3 Praha 1

Zvlaacuteštniacute poděkovaacuteniacute Olze KotliacutekoveacuteDěkujeme Olze Kotliacutekoveacute za dlouholetou praacuteci a edičniacute činnost ve společnosti STOPV r 2013 ukončila zaměstnaneckyacute poměr a odstoupila z funkce tajemnice a na konci roku2014 požaacutedala o ukončeniacute členstviacute v našiacute společnosti Rekapitulace jejiacute obětaveacute praacutece naorganizaci a chodu společnosti v letech 1996ndash2013 byla publikovaacutena v Ročence 2013 Ještějednou jiacute jmeacutenem společnosti STOP za vše děkujeme a přejeme pevneacute zdraviacute a dostatekklidu v dalšiacutech letech

Redakčniacute rada

3

Ročenka STOP 2014

4

V roce 1994 se zformovala skupina několika odborniacuteků jejichž profese souvisely s obnovoua ochranou pamaacutetkovyacutech objektů Shodli se na tom že chybiacute pravidelnyacute kontakt pamaacutetkaacuteřůtechnologů konzervace pamaacutetek projektantů a pracovniacuteků organizaciacute kteřiacute obnovustavebniacutech pamaacutetek provaacutedějiacute To často vedlo k chybneacute komunikaci mezi uvedenyacutemiskupinami k podceňovaacuteniacute či naopak přeceňovaacuteniacute jednotlivyacutech profesiacute k nerespektovaacuteniacutepřiacuterodovědnyacutech zaacutekonů nebo umělecko-historickyacutech pravidel Na zaacutekladě jednaacuteniacute bylorozhodnuto o založeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP jakonezaacutevisleacuteho sdruženiacute fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob jehož ciacutelem je hledat společnaacuteumělecko-historickaacute a technologickaacute řešeniacute probleacutemů peacuteče o pamaacutetky

Od roku 1996 organizuje společnost osvětoveacute a vzdělaacutevaciacute akce ndash seminaacuteře a odbornaacutepracovniacute setkaacuteniacute (doplněnaacute o experimenty ukaacutezky historickyacutech technologiiacute) workshopyexkurze a odborneacute kurzy Hlavniacute aktivitou jsou seminaacuteře a odbornaacute setkaacuteniacute kde na vybranaacuteteacutemata přednaacutešejiacute odborniacuteci různyacutech profesiacute Program maacute většinou ustaacuteleneacute scheacutemateoretickeacute zaacuteklady vyjaacutedřeniacute pamaacutetkaacuteřů technologickeacute hledisko informace o konkreacutetniacutechpraktickyacutech zkušenostech Na seminaacuteřiacutech je věnovaacuten takeacute prostor diskuziacutem i polemikaacutemmezi zastaacutenci různyacutech naacutezorů na danou problematiku

Společnost vydaacutevaacute vlastniacute odborneacute publikace na teacutemata dotyacutekajiacuteciacute se ochrany pamaacutetek napřsborniacuteky ze seminaacuteřů odbornyacutech setkaacuteniacute a workshopů odborneacute monografie Od r 1997vychaacuteziacute Ročenka STOP a od r 1999 časopis Zpravodaj STOP

STOP nabiacuteziacute organizaciacutem školaacutem vyacutezkumnyacutem uacutestavům pamaacutetkovyacutem instituciacutem projekčniacutemkancelaacuteřiacutem a vyacuterobniacutem či dodavatelskyacutem firmaacutem možnost uzavřiacutet smlouvu o přidruženeacutemčlenstviacute Přidruženiacute členoveacute ziacuteskaacutevajiacute aktuaacutelniacute informace o všech aktivitaacutech společnosti STOPsvyacutem členům poskytuje informačniacute servis kteryacute obsahuje publikačniacute vyacutestupy společnosti ndashsborniacuteky seminaacuteřů časopis Zpravodaj STOP texty kurzů apod Podle dohody jsou jimposkytovaacuteny slevy na pořaacutedaneacute akce

Dalšiacute uacutedaje o společnosti aktuaacutelniacute informace o připravovanyacutech akciacutech a publikaciacutech jsouuvedeny na webovyacutech straacutenkaacutech httpwwwpamatky-stopcz

Společnost pro technologie ochranypamaacutetek ndash STOP z s

The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP

5

In 1994 a group was formed of several experts whose profession is associated with therestoration and protection of monuments They agreed that there has been a lack of regularcontact with conservationists heritage inspectors engineering technologists architects andother organisations that carry out restoration on the monuments They often under-oroverestimated each profession disregarding the laws of science or art-historical rulesOwing to this lack of communication between these groups it was decided to establish TheSociety of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP This is an independentassociation of individuals and legal entities which aims to find common art-historical andtechnological solutions to problems linked to care of monuments

Since 1996 the society has organised cultural and educational events ndash seminars and trainingworkshops (including experiments and historical-technological demonstrations) workshopsfield trips and training courses The main activity is to have seminars meetings and lecturesabout selected topics from experts of various professions The agenda consists oftheoretical foundations the heritage inspectorslsquo opinions technological viewpoints andinformation on specific practical experience specific time is also allocated to discuss thesedifferent opinions and various issues

The society publishes its own specialised publications Yearbook STOP has been issued from1997 and similarly in 1999 a magazine Newsletter STOP These focus on topics relevant to theprotection of monuments proceedings of seminars meetings workshops and monographs

STOP offers memberships to organisations schools research institutes heritage institutionsengineering offices and production and supply companies Association members receivecurrent information on all activities of the society STOP provides its members with informationservices which includes publication outputs proceedings of seminars Newsletter STOPcourse textbooks etc

Further information about the STOP current information about upcoming events andpublications are available on the website httpwwwpamatky-stopcz

The Society of Technologies for theProtection of Monuments ndash STOP

Ročenka STOP 2014

6

Im Jahr 1994 fand sich eine Gruppe von Experten zusammen die sich beruflich mit derErneuerung und dem Schutz von Denkmaumllern beschaumlftigten Sie waren sich darin einigdass ein regelmaumlszligiger Kontakt zwischen Denkmalschuumltzern Spezialisten fuumlr dieDenkmalskonservation Projektanten und Mitarbeitern von Organisationen dieRekonstruktionen von Denkmaumllern durchfuumlhren fehlte Das fuumlhrte oft zu fehlerhafterKommunikation zwischen diesen Gruppen zu Unter- oder im Gegenteil Uumlberschaumltzungeinzelner Berufsfelder zu Missachtung naturwissenschaftlicher Gesetzmaumlszligigkeiten oderkunsthistorischer Regeln Man beschloss die Gesellschaft fuumlr Technologien desDenkmalschutzes ndash STOP als unabhaumlngige Vereinigung natuumlrlicher und juristischerPersonen zu gruumlnden deren Ziel die Suche nach kunsthistorischen und technologischenLoumlsungen fuumlr Probleme des Denkmalschutzes sein sollte

Seit 1996 organisiert die Gesellschaft Informations- und Bildungsveranstaltungen ndash Seminareund fachspezifische Arbeitstreffen (ergaumlnzt um Experimente Vorfuumlhrungen historischerTechniken) Workshops Exkursionen und Fachkurse Die Hauptaktivitaumlt sind Seminare undFachtreffen bei denen Fachleute verschiedener Zweige zu spezifischen Themen Vortraumlgehalten Das Programm hat meist dieses Schema theoretische Grundlagen Stellungnahmeder Denkmalschuumltzer technologischer Gesichtspunkt Information uumlber konkrete praktischeErfahrungen Bei den Seminaren gibt es auch Raum fuumlr Diskussionen und Polemikenzwischen den Vertretern verschiedener Loumlsungsansaumltze fuumlr die jeweilige Problematik

Die Gesellschaft gibt eigene Fachpublikationen zum Denkmalschutz heraus beispielsweiseBeitragssammlungen zu den Seminaren Fachtreffen und Workshops fachspezifischeMonografien Seit 1997 erscheint das Jahrbuch bdquoSTOPldquo und seit 1999 die ZeitschriftbdquoZpravodaj STOPldquo (Report STOP)

STOP bietet Organisationen Schulen Forschungseinrichtungen DenkmalschutzbehoumlrdenProjektbuumlros und Herstellern beziehungsweise Zulieferern die Moumlglichkeit einen Vertrag uumlbereine beigeordnete Mitgliedschaft abzuschlieszligen Beigeordnete Mitglieder erhalten aktuelleInformationen uumlber alle Aktivitaumlten der Gesellschaft STOP bietet seinen Mitgliedern einenInformations-Service an der die Publikationen der Gesellschaft umfasst ndash Beitragssammlungenzu den Seminaren die Zeitschrift bdquoZpravodaj STOPldquo Texte zu den Kursen usw

Weitere Angaben zur Gesellschaft aktuelle Informationen uumlber anstehende Aktionen undPublikationen befinden sich auf den Webseiten httpwwwpamatky-stopcz

Gesellschaft fuumlr Technologiendes Denkmalschutzes ndash STOP eV

Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti

7

Zaacutekladniacute uacutedajeSpolečnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP byla založena jako zaacutejmoveacute nezaacutevisleacutea neziskoveacute občanskeacute sdruženiacute Byla registrovaacutena Ministerstvem vnitra Českeacute republiky26 10 1994 V roce 2014 byla provedena změnu statusu z občanskeacuteho sdruženiacute na spolek

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z sIČ 60460857 vedenaacute u Městskeacuteho soudu v Praze zn L 6357Siacutedlo společnosti Valdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1Korespondenčniacute adresa Na Březince 13685 150 00 Praha 5Čiacuteslo uacutečtu 26005334322010 Fio banka asTel +420 730 850 950 e-mail stopvolnycz httpwwwpamatky-stopcz

Členskeacute schůzeV průběhu roku 2014 se konaly dvě členskeacute schůze STOP a to v lednu a březnu 2014Podrobně je jejich průběh popsaacuten v Ročence 2013 Daacutele uvaacutediacuteme stručneacute informacez členskyacutech schůziacute konanyacutech v roce 2015

Na členskeacute schůzi konaneacute dne 15 1 2015 v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Na Perštyacuteně 12Praha 1 byla vyhodnocena činnost spolku v roce 2014 a byl odsouhlasen naacutevrh činnosti narok 2015 Bylo konstatovaacuteno že plaacuten schvaacutelenyacute členskou schůziacute 13 1 2014 byl naplněn

V průběhu roku byly zorganizovaacuteny čtyři seminaacuteře na teacutema ochrany pamaacutetek Ke každeacutemubyl vydaacuten sborniacutek v tištěneacute verzi formou černobiacuteleacute brožury Nově byly zavedeny elektronickeacutepozvaacutenky na seminaacuteře s on-line registraciacute přes weboveacute rozhraniacute s vyššiacute dostupnostiacute Takeacutebyla navaacutezaacutena užšiacute spolupraacutece s Městskou knihovnou v Praze což umožnilo organizovatakce s počtem uacutečastniacuteků nad 100 osob Vybraneacute seminaacuteře byly zařazeny do projektuceloživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute ČKAIT jako akreditovaneacute vzdělaacutevaciacute programy Bylo dohodnutomediaacutelniacute partnerstviacute s internetovyacutem portaacutelem PROPAMATKYCZ Takeacute zde jsou vystavenypozvaacutenky na seminaacuteře STOP včetně možnosti registrace V raacutemci seminaacuteřů byly prodaacutevaacutenyodborneacute publikace vydaneacute vlastniacutem naacutekladem

Spolek zaregistroval vlastniacute domeacutenu wwwpamatky-stopcz kteraacute bude využita pro adresunoveacuteho webu společnosti (nyniacute přesměrovaacuten na staacutevajiacuteciacute web) a novou e-mailovou adresu

Povinneacute vyacutetisky publikaciacute vydanyacutech dle ročniacuteho plaacutenu byly dle zaacutekona č 462000 Sbo periodickyacutech publikaciacutech a dle zaacutekona č 371995 Sb o neperiodickyacutech publikaciacutech vezněniacute zaacutekona 3202002 Sb rozeslaacuteny do knihoven

Organizačniacute zaacuteležitostispolečnosti

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

Ročenka STOP 2014

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek

STOP

Praha 2015

Ročenka STOP 2014ISBN 978-80-86657-19-6Praha řiacutejen 2015

Vydala Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek zsNa Březince 5 150 00 Praha 5 httpwwwpamatky-stopczvlastniacutem naacutekladem

Redakčniacute rada Ing Pavel Faacutera Ing arch Ondřej Šefců Ing Monika NajmanovaacuteRedakce a korektury Ing Robert Gill PhDr Milena GillovaacuteGrafickaacute uacuteprava a DTP Studio Cellula

Ročenka STOP 2014

Uacutevodem

Uacutevodem

V teacuteto publikaci podaacutevaacuteme zaacutekladniacute informace o struktuře organizačniacutech zaacuteležitostecha hospodařeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP v roce 2014Podrobněji se zmiňujeme o akciacutech ktereacute společnost uskutečnila v tomto roce ndash uvaacutediacutemebližšiacute uacutedaje o seminaacuteřiacutech a obsah vydanyacutech Zpravodajů STOP V ročence vždy uveřejňujemev daneacutem roce aktuaacutelniacute seznam individuaacutelniacutech a přidruženyacutech členů V kapitole Odborneacutepraacutece členů společnosti otiskujeme vybraneacute přiacutespěvky členů jež zazněly na seminaacuteřiacutechnebo byly vydaneacute v publikaciacutech společnosti v roce 2014

PoděkovaacuteniacuteTouto cestou bychom raacutedi poděkovali všem kteřiacute se podiacuteleli na akciacutech společnosti STOPv roce 2014 Zaacuteroveň všem individuaacutelniacutem a přidruženyacutem členům děkujeme za spolupraacutecia podporu v tomto roce Generaacutelniacutemu ředitelstviacute Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu děkujemeza souhlas s umiacutestěniacutem siacutedla společnosti STOP na adrese Valdštejnskeacute naacuteměstiacute 3 Praha 1

Zvlaacuteštniacute poděkovaacuteniacute Olze KotliacutekoveacuteDěkujeme Olze Kotliacutekoveacute za dlouholetou praacuteci a edičniacute činnost ve společnosti STOPV r 2013 ukončila zaměstnaneckyacute poměr a odstoupila z funkce tajemnice a na konci roku2014 požaacutedala o ukončeniacute členstviacute v našiacute společnosti Rekapitulace jejiacute obětaveacute praacutece naorganizaci a chodu společnosti v letech 1996ndash2013 byla publikovaacutena v Ročence 2013 Ještějednou jiacute jmeacutenem společnosti STOP za vše děkujeme a přejeme pevneacute zdraviacute a dostatekklidu v dalšiacutech letech

Redakčniacute rada

3

Ročenka STOP 2014

4

V roce 1994 se zformovala skupina několika odborniacuteků jejichž profese souvisely s obnovoua ochranou pamaacutetkovyacutech objektů Shodli se na tom že chybiacute pravidelnyacute kontakt pamaacutetkaacuteřůtechnologů konzervace pamaacutetek projektantů a pracovniacuteků organizaciacute kteřiacute obnovustavebniacutech pamaacutetek provaacutedějiacute To často vedlo k chybneacute komunikaci mezi uvedenyacutemiskupinami k podceňovaacuteniacute či naopak přeceňovaacuteniacute jednotlivyacutech profesiacute k nerespektovaacuteniacutepřiacuterodovědnyacutech zaacutekonů nebo umělecko-historickyacutech pravidel Na zaacutekladě jednaacuteniacute bylorozhodnuto o založeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP jakonezaacutevisleacuteho sdruženiacute fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob jehož ciacutelem je hledat společnaacuteumělecko-historickaacute a technologickaacute řešeniacute probleacutemů peacuteče o pamaacutetky

Od roku 1996 organizuje společnost osvětoveacute a vzdělaacutevaciacute akce ndash seminaacuteře a odbornaacutepracovniacute setkaacuteniacute (doplněnaacute o experimenty ukaacutezky historickyacutech technologiiacute) workshopyexkurze a odborneacute kurzy Hlavniacute aktivitou jsou seminaacuteře a odbornaacute setkaacuteniacute kde na vybranaacuteteacutemata přednaacutešejiacute odborniacuteci různyacutech profesiacute Program maacute většinou ustaacuteleneacute scheacutemateoretickeacute zaacuteklady vyjaacutedřeniacute pamaacutetkaacuteřů technologickeacute hledisko informace o konkreacutetniacutechpraktickyacutech zkušenostech Na seminaacuteřiacutech je věnovaacuten takeacute prostor diskuziacutem i polemikaacutemmezi zastaacutenci různyacutech naacutezorů na danou problematiku

Společnost vydaacutevaacute vlastniacute odborneacute publikace na teacutemata dotyacutekajiacuteciacute se ochrany pamaacutetek napřsborniacuteky ze seminaacuteřů odbornyacutech setkaacuteniacute a workshopů odborneacute monografie Od r 1997vychaacuteziacute Ročenka STOP a od r 1999 časopis Zpravodaj STOP

STOP nabiacuteziacute organizaciacutem školaacutem vyacutezkumnyacutem uacutestavům pamaacutetkovyacutem instituciacutem projekčniacutemkancelaacuteřiacutem a vyacuterobniacutem či dodavatelskyacutem firmaacutem možnost uzavřiacutet smlouvu o přidruženeacutemčlenstviacute Přidruženiacute členoveacute ziacuteskaacutevajiacute aktuaacutelniacute informace o všech aktivitaacutech společnosti STOPsvyacutem členům poskytuje informačniacute servis kteryacute obsahuje publikačniacute vyacutestupy společnosti ndashsborniacuteky seminaacuteřů časopis Zpravodaj STOP texty kurzů apod Podle dohody jsou jimposkytovaacuteny slevy na pořaacutedaneacute akce

Dalšiacute uacutedaje o společnosti aktuaacutelniacute informace o připravovanyacutech akciacutech a publikaciacutech jsouuvedeny na webovyacutech straacutenkaacutech httpwwwpamatky-stopcz

Společnost pro technologie ochranypamaacutetek ndash STOP z s

The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP

5

In 1994 a group was formed of several experts whose profession is associated with therestoration and protection of monuments They agreed that there has been a lack of regularcontact with conservationists heritage inspectors engineering technologists architects andother organisations that carry out restoration on the monuments They often under-oroverestimated each profession disregarding the laws of science or art-historical rulesOwing to this lack of communication between these groups it was decided to establish TheSociety of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP This is an independentassociation of individuals and legal entities which aims to find common art-historical andtechnological solutions to problems linked to care of monuments

Since 1996 the society has organised cultural and educational events ndash seminars and trainingworkshops (including experiments and historical-technological demonstrations) workshopsfield trips and training courses The main activity is to have seminars meetings and lecturesabout selected topics from experts of various professions The agenda consists oftheoretical foundations the heritage inspectorslsquo opinions technological viewpoints andinformation on specific practical experience specific time is also allocated to discuss thesedifferent opinions and various issues

The society publishes its own specialised publications Yearbook STOP has been issued from1997 and similarly in 1999 a magazine Newsletter STOP These focus on topics relevant to theprotection of monuments proceedings of seminars meetings workshops and monographs

STOP offers memberships to organisations schools research institutes heritage institutionsengineering offices and production and supply companies Association members receivecurrent information on all activities of the society STOP provides its members with informationservices which includes publication outputs proceedings of seminars Newsletter STOPcourse textbooks etc

Further information about the STOP current information about upcoming events andpublications are available on the website httpwwwpamatky-stopcz

The Society of Technologies for theProtection of Monuments ndash STOP

Ročenka STOP 2014

6

Im Jahr 1994 fand sich eine Gruppe von Experten zusammen die sich beruflich mit derErneuerung und dem Schutz von Denkmaumllern beschaumlftigten Sie waren sich darin einigdass ein regelmaumlszligiger Kontakt zwischen Denkmalschuumltzern Spezialisten fuumlr dieDenkmalskonservation Projektanten und Mitarbeitern von Organisationen dieRekonstruktionen von Denkmaumllern durchfuumlhren fehlte Das fuumlhrte oft zu fehlerhafterKommunikation zwischen diesen Gruppen zu Unter- oder im Gegenteil Uumlberschaumltzungeinzelner Berufsfelder zu Missachtung naturwissenschaftlicher Gesetzmaumlszligigkeiten oderkunsthistorischer Regeln Man beschloss die Gesellschaft fuumlr Technologien desDenkmalschutzes ndash STOP als unabhaumlngige Vereinigung natuumlrlicher und juristischerPersonen zu gruumlnden deren Ziel die Suche nach kunsthistorischen und technologischenLoumlsungen fuumlr Probleme des Denkmalschutzes sein sollte

Seit 1996 organisiert die Gesellschaft Informations- und Bildungsveranstaltungen ndash Seminareund fachspezifische Arbeitstreffen (ergaumlnzt um Experimente Vorfuumlhrungen historischerTechniken) Workshops Exkursionen und Fachkurse Die Hauptaktivitaumlt sind Seminare undFachtreffen bei denen Fachleute verschiedener Zweige zu spezifischen Themen Vortraumlgehalten Das Programm hat meist dieses Schema theoretische Grundlagen Stellungnahmeder Denkmalschuumltzer technologischer Gesichtspunkt Information uumlber konkrete praktischeErfahrungen Bei den Seminaren gibt es auch Raum fuumlr Diskussionen und Polemikenzwischen den Vertretern verschiedener Loumlsungsansaumltze fuumlr die jeweilige Problematik

Die Gesellschaft gibt eigene Fachpublikationen zum Denkmalschutz heraus beispielsweiseBeitragssammlungen zu den Seminaren Fachtreffen und Workshops fachspezifischeMonografien Seit 1997 erscheint das Jahrbuch bdquoSTOPldquo und seit 1999 die ZeitschriftbdquoZpravodaj STOPldquo (Report STOP)

STOP bietet Organisationen Schulen Forschungseinrichtungen DenkmalschutzbehoumlrdenProjektbuumlros und Herstellern beziehungsweise Zulieferern die Moumlglichkeit einen Vertrag uumlbereine beigeordnete Mitgliedschaft abzuschlieszligen Beigeordnete Mitglieder erhalten aktuelleInformationen uumlber alle Aktivitaumlten der Gesellschaft STOP bietet seinen Mitgliedern einenInformations-Service an der die Publikationen der Gesellschaft umfasst ndash Beitragssammlungenzu den Seminaren die Zeitschrift bdquoZpravodaj STOPldquo Texte zu den Kursen usw

Weitere Angaben zur Gesellschaft aktuelle Informationen uumlber anstehende Aktionen undPublikationen befinden sich auf den Webseiten httpwwwpamatky-stopcz

Gesellschaft fuumlr Technologiendes Denkmalschutzes ndash STOP eV

Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti

7

Zaacutekladniacute uacutedajeSpolečnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP byla založena jako zaacutejmoveacute nezaacutevisleacutea neziskoveacute občanskeacute sdruženiacute Byla registrovaacutena Ministerstvem vnitra Českeacute republiky26 10 1994 V roce 2014 byla provedena změnu statusu z občanskeacuteho sdruženiacute na spolek

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z sIČ 60460857 vedenaacute u Městskeacuteho soudu v Praze zn L 6357Siacutedlo společnosti Valdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1Korespondenčniacute adresa Na Březince 13685 150 00 Praha 5Čiacuteslo uacutečtu 26005334322010 Fio banka asTel +420 730 850 950 e-mail stopvolnycz httpwwwpamatky-stopcz

Členskeacute schůzeV průběhu roku 2014 se konaly dvě členskeacute schůze STOP a to v lednu a březnu 2014Podrobně je jejich průběh popsaacuten v Ročence 2013 Daacutele uvaacutediacuteme stručneacute informacez členskyacutech schůziacute konanyacutech v roce 2015

Na členskeacute schůzi konaneacute dne 15 1 2015 v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Na Perštyacuteně 12Praha 1 byla vyhodnocena činnost spolku v roce 2014 a byl odsouhlasen naacutevrh činnosti narok 2015 Bylo konstatovaacuteno že plaacuten schvaacutelenyacute členskou schůziacute 13 1 2014 byl naplněn

V průběhu roku byly zorganizovaacuteny čtyři seminaacuteře na teacutema ochrany pamaacutetek Ke každeacutemubyl vydaacuten sborniacutek v tištěneacute verzi formou černobiacuteleacute brožury Nově byly zavedeny elektronickeacutepozvaacutenky na seminaacuteře s on-line registraciacute přes weboveacute rozhraniacute s vyššiacute dostupnostiacute Takeacutebyla navaacutezaacutena užšiacute spolupraacutece s Městskou knihovnou v Praze což umožnilo organizovatakce s počtem uacutečastniacuteků nad 100 osob Vybraneacute seminaacuteře byly zařazeny do projektuceloživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute ČKAIT jako akreditovaneacute vzdělaacutevaciacute programy Bylo dohodnutomediaacutelniacute partnerstviacute s internetovyacutem portaacutelem PROPAMATKYCZ Takeacute zde jsou vystavenypozvaacutenky na seminaacuteře STOP včetně možnosti registrace V raacutemci seminaacuteřů byly prodaacutevaacutenyodborneacute publikace vydaneacute vlastniacutem naacutekladem

Spolek zaregistroval vlastniacute domeacutenu wwwpamatky-stopcz kteraacute bude využita pro adresunoveacuteho webu společnosti (nyniacute přesměrovaacuten na staacutevajiacuteciacute web) a novou e-mailovou adresu

Povinneacute vyacutetisky publikaciacute vydanyacutech dle ročniacuteho plaacutenu byly dle zaacutekona č 462000 Sbo periodickyacutech publikaciacutech a dle zaacutekona č 371995 Sb o neperiodickyacutech publikaciacutech vezněniacute zaacutekona 3202002 Sb rozeslaacuteny do knihoven

Organizačniacute zaacuteležitostispolečnosti

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

Ročenka STOP 2014ISBN 978-80-86657-19-6Praha řiacutejen 2015

Vydala Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek zsNa Březince 5 150 00 Praha 5 httpwwwpamatky-stopczvlastniacutem naacutekladem

Redakčniacute rada Ing Pavel Faacutera Ing arch Ondřej Šefců Ing Monika NajmanovaacuteRedakce a korektury Ing Robert Gill PhDr Milena GillovaacuteGrafickaacute uacuteprava a DTP Studio Cellula

Ročenka STOP 2014

Uacutevodem

Uacutevodem

V teacuteto publikaci podaacutevaacuteme zaacutekladniacute informace o struktuře organizačniacutech zaacuteležitostecha hospodařeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP v roce 2014Podrobněji se zmiňujeme o akciacutech ktereacute společnost uskutečnila v tomto roce ndash uvaacutediacutemebližšiacute uacutedaje o seminaacuteřiacutech a obsah vydanyacutech Zpravodajů STOP V ročence vždy uveřejňujemev daneacutem roce aktuaacutelniacute seznam individuaacutelniacutech a přidruženyacutech členů V kapitole Odborneacutepraacutece členů společnosti otiskujeme vybraneacute přiacutespěvky členů jež zazněly na seminaacuteřiacutechnebo byly vydaneacute v publikaciacutech společnosti v roce 2014

PoděkovaacuteniacuteTouto cestou bychom raacutedi poděkovali všem kteřiacute se podiacuteleli na akciacutech společnosti STOPv roce 2014 Zaacuteroveň všem individuaacutelniacutem a přidruženyacutem členům děkujeme za spolupraacutecia podporu v tomto roce Generaacutelniacutemu ředitelstviacute Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu děkujemeza souhlas s umiacutestěniacutem siacutedla společnosti STOP na adrese Valdštejnskeacute naacuteměstiacute 3 Praha 1

Zvlaacuteštniacute poděkovaacuteniacute Olze KotliacutekoveacuteDěkujeme Olze Kotliacutekoveacute za dlouholetou praacuteci a edičniacute činnost ve společnosti STOPV r 2013 ukončila zaměstnaneckyacute poměr a odstoupila z funkce tajemnice a na konci roku2014 požaacutedala o ukončeniacute členstviacute v našiacute společnosti Rekapitulace jejiacute obětaveacute praacutece naorganizaci a chodu společnosti v letech 1996ndash2013 byla publikovaacutena v Ročence 2013 Ještějednou jiacute jmeacutenem společnosti STOP za vše děkujeme a přejeme pevneacute zdraviacute a dostatekklidu v dalšiacutech letech

Redakčniacute rada

3

Ročenka STOP 2014

4

V roce 1994 se zformovala skupina několika odborniacuteků jejichž profese souvisely s obnovoua ochranou pamaacutetkovyacutech objektů Shodli se na tom že chybiacute pravidelnyacute kontakt pamaacutetkaacuteřůtechnologů konzervace pamaacutetek projektantů a pracovniacuteků organizaciacute kteřiacute obnovustavebniacutech pamaacutetek provaacutedějiacute To často vedlo k chybneacute komunikaci mezi uvedenyacutemiskupinami k podceňovaacuteniacute či naopak přeceňovaacuteniacute jednotlivyacutech profesiacute k nerespektovaacuteniacutepřiacuterodovědnyacutech zaacutekonů nebo umělecko-historickyacutech pravidel Na zaacutekladě jednaacuteniacute bylorozhodnuto o založeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP jakonezaacutevisleacuteho sdruženiacute fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob jehož ciacutelem je hledat společnaacuteumělecko-historickaacute a technologickaacute řešeniacute probleacutemů peacuteče o pamaacutetky

Od roku 1996 organizuje společnost osvětoveacute a vzdělaacutevaciacute akce ndash seminaacuteře a odbornaacutepracovniacute setkaacuteniacute (doplněnaacute o experimenty ukaacutezky historickyacutech technologiiacute) workshopyexkurze a odborneacute kurzy Hlavniacute aktivitou jsou seminaacuteře a odbornaacute setkaacuteniacute kde na vybranaacuteteacutemata přednaacutešejiacute odborniacuteci různyacutech profesiacute Program maacute většinou ustaacuteleneacute scheacutemateoretickeacute zaacuteklady vyjaacutedřeniacute pamaacutetkaacuteřů technologickeacute hledisko informace o konkreacutetniacutechpraktickyacutech zkušenostech Na seminaacuteřiacutech je věnovaacuten takeacute prostor diskuziacutem i polemikaacutemmezi zastaacutenci různyacutech naacutezorů na danou problematiku

Společnost vydaacutevaacute vlastniacute odborneacute publikace na teacutemata dotyacutekajiacuteciacute se ochrany pamaacutetek napřsborniacuteky ze seminaacuteřů odbornyacutech setkaacuteniacute a workshopů odborneacute monografie Od r 1997vychaacuteziacute Ročenka STOP a od r 1999 časopis Zpravodaj STOP

STOP nabiacuteziacute organizaciacutem školaacutem vyacutezkumnyacutem uacutestavům pamaacutetkovyacutem instituciacutem projekčniacutemkancelaacuteřiacutem a vyacuterobniacutem či dodavatelskyacutem firmaacutem možnost uzavřiacutet smlouvu o přidruženeacutemčlenstviacute Přidruženiacute členoveacute ziacuteskaacutevajiacute aktuaacutelniacute informace o všech aktivitaacutech společnosti STOPsvyacutem členům poskytuje informačniacute servis kteryacute obsahuje publikačniacute vyacutestupy společnosti ndashsborniacuteky seminaacuteřů časopis Zpravodaj STOP texty kurzů apod Podle dohody jsou jimposkytovaacuteny slevy na pořaacutedaneacute akce

Dalšiacute uacutedaje o společnosti aktuaacutelniacute informace o připravovanyacutech akciacutech a publikaciacutech jsouuvedeny na webovyacutech straacutenkaacutech httpwwwpamatky-stopcz

Společnost pro technologie ochranypamaacutetek ndash STOP z s

The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP

5

In 1994 a group was formed of several experts whose profession is associated with therestoration and protection of monuments They agreed that there has been a lack of regularcontact with conservationists heritage inspectors engineering technologists architects andother organisations that carry out restoration on the monuments They often under-oroverestimated each profession disregarding the laws of science or art-historical rulesOwing to this lack of communication between these groups it was decided to establish TheSociety of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP This is an independentassociation of individuals and legal entities which aims to find common art-historical andtechnological solutions to problems linked to care of monuments

Since 1996 the society has organised cultural and educational events ndash seminars and trainingworkshops (including experiments and historical-technological demonstrations) workshopsfield trips and training courses The main activity is to have seminars meetings and lecturesabout selected topics from experts of various professions The agenda consists oftheoretical foundations the heritage inspectorslsquo opinions technological viewpoints andinformation on specific practical experience specific time is also allocated to discuss thesedifferent opinions and various issues

The society publishes its own specialised publications Yearbook STOP has been issued from1997 and similarly in 1999 a magazine Newsletter STOP These focus on topics relevant to theprotection of monuments proceedings of seminars meetings workshops and monographs

STOP offers memberships to organisations schools research institutes heritage institutionsengineering offices and production and supply companies Association members receivecurrent information on all activities of the society STOP provides its members with informationservices which includes publication outputs proceedings of seminars Newsletter STOPcourse textbooks etc

Further information about the STOP current information about upcoming events andpublications are available on the website httpwwwpamatky-stopcz

The Society of Technologies for theProtection of Monuments ndash STOP

Ročenka STOP 2014

6

Im Jahr 1994 fand sich eine Gruppe von Experten zusammen die sich beruflich mit derErneuerung und dem Schutz von Denkmaumllern beschaumlftigten Sie waren sich darin einigdass ein regelmaumlszligiger Kontakt zwischen Denkmalschuumltzern Spezialisten fuumlr dieDenkmalskonservation Projektanten und Mitarbeitern von Organisationen dieRekonstruktionen von Denkmaumllern durchfuumlhren fehlte Das fuumlhrte oft zu fehlerhafterKommunikation zwischen diesen Gruppen zu Unter- oder im Gegenteil Uumlberschaumltzungeinzelner Berufsfelder zu Missachtung naturwissenschaftlicher Gesetzmaumlszligigkeiten oderkunsthistorischer Regeln Man beschloss die Gesellschaft fuumlr Technologien desDenkmalschutzes ndash STOP als unabhaumlngige Vereinigung natuumlrlicher und juristischerPersonen zu gruumlnden deren Ziel die Suche nach kunsthistorischen und technologischenLoumlsungen fuumlr Probleme des Denkmalschutzes sein sollte

Seit 1996 organisiert die Gesellschaft Informations- und Bildungsveranstaltungen ndash Seminareund fachspezifische Arbeitstreffen (ergaumlnzt um Experimente Vorfuumlhrungen historischerTechniken) Workshops Exkursionen und Fachkurse Die Hauptaktivitaumlt sind Seminare undFachtreffen bei denen Fachleute verschiedener Zweige zu spezifischen Themen Vortraumlgehalten Das Programm hat meist dieses Schema theoretische Grundlagen Stellungnahmeder Denkmalschuumltzer technologischer Gesichtspunkt Information uumlber konkrete praktischeErfahrungen Bei den Seminaren gibt es auch Raum fuumlr Diskussionen und Polemikenzwischen den Vertretern verschiedener Loumlsungsansaumltze fuumlr die jeweilige Problematik

Die Gesellschaft gibt eigene Fachpublikationen zum Denkmalschutz heraus beispielsweiseBeitragssammlungen zu den Seminaren Fachtreffen und Workshops fachspezifischeMonografien Seit 1997 erscheint das Jahrbuch bdquoSTOPldquo und seit 1999 die ZeitschriftbdquoZpravodaj STOPldquo (Report STOP)

STOP bietet Organisationen Schulen Forschungseinrichtungen DenkmalschutzbehoumlrdenProjektbuumlros und Herstellern beziehungsweise Zulieferern die Moumlglichkeit einen Vertrag uumlbereine beigeordnete Mitgliedschaft abzuschlieszligen Beigeordnete Mitglieder erhalten aktuelleInformationen uumlber alle Aktivitaumlten der Gesellschaft STOP bietet seinen Mitgliedern einenInformations-Service an der die Publikationen der Gesellschaft umfasst ndash Beitragssammlungenzu den Seminaren die Zeitschrift bdquoZpravodaj STOPldquo Texte zu den Kursen usw

Weitere Angaben zur Gesellschaft aktuelle Informationen uumlber anstehende Aktionen undPublikationen befinden sich auf den Webseiten httpwwwpamatky-stopcz

Gesellschaft fuumlr Technologiendes Denkmalschutzes ndash STOP eV

Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti

7

Zaacutekladniacute uacutedajeSpolečnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP byla založena jako zaacutejmoveacute nezaacutevisleacutea neziskoveacute občanskeacute sdruženiacute Byla registrovaacutena Ministerstvem vnitra Českeacute republiky26 10 1994 V roce 2014 byla provedena změnu statusu z občanskeacuteho sdruženiacute na spolek

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z sIČ 60460857 vedenaacute u Městskeacuteho soudu v Praze zn L 6357Siacutedlo společnosti Valdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1Korespondenčniacute adresa Na Březince 13685 150 00 Praha 5Čiacuteslo uacutečtu 26005334322010 Fio banka asTel +420 730 850 950 e-mail stopvolnycz httpwwwpamatky-stopcz

Členskeacute schůzeV průběhu roku 2014 se konaly dvě členskeacute schůze STOP a to v lednu a březnu 2014Podrobně je jejich průběh popsaacuten v Ročence 2013 Daacutele uvaacutediacuteme stručneacute informacez členskyacutech schůziacute konanyacutech v roce 2015

Na členskeacute schůzi konaneacute dne 15 1 2015 v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Na Perštyacuteně 12Praha 1 byla vyhodnocena činnost spolku v roce 2014 a byl odsouhlasen naacutevrh činnosti narok 2015 Bylo konstatovaacuteno že plaacuten schvaacutelenyacute členskou schůziacute 13 1 2014 byl naplněn

V průběhu roku byly zorganizovaacuteny čtyři seminaacuteře na teacutema ochrany pamaacutetek Ke každeacutemubyl vydaacuten sborniacutek v tištěneacute verzi formou černobiacuteleacute brožury Nově byly zavedeny elektronickeacutepozvaacutenky na seminaacuteře s on-line registraciacute přes weboveacute rozhraniacute s vyššiacute dostupnostiacute Takeacutebyla navaacutezaacutena užšiacute spolupraacutece s Městskou knihovnou v Praze což umožnilo organizovatakce s počtem uacutečastniacuteků nad 100 osob Vybraneacute seminaacuteře byly zařazeny do projektuceloživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute ČKAIT jako akreditovaneacute vzdělaacutevaciacute programy Bylo dohodnutomediaacutelniacute partnerstviacute s internetovyacutem portaacutelem PROPAMATKYCZ Takeacute zde jsou vystavenypozvaacutenky na seminaacuteře STOP včetně možnosti registrace V raacutemci seminaacuteřů byly prodaacutevaacutenyodborneacute publikace vydaneacute vlastniacutem naacutekladem

Spolek zaregistroval vlastniacute domeacutenu wwwpamatky-stopcz kteraacute bude využita pro adresunoveacuteho webu společnosti (nyniacute přesměrovaacuten na staacutevajiacuteciacute web) a novou e-mailovou adresu

Povinneacute vyacutetisky publikaciacute vydanyacutech dle ročniacuteho plaacutenu byly dle zaacutekona č 462000 Sbo periodickyacutech publikaciacutech a dle zaacutekona č 371995 Sb o neperiodickyacutech publikaciacutech vezněniacute zaacutekona 3202002 Sb rozeslaacuteny do knihoven

Organizačniacute zaacuteležitostispolečnosti

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

Uacutevodem

Uacutevodem

V teacuteto publikaci podaacutevaacuteme zaacutekladniacute informace o struktuře organizačniacutech zaacuteležitostecha hospodařeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP v roce 2014Podrobněji se zmiňujeme o akciacutech ktereacute společnost uskutečnila v tomto roce ndash uvaacutediacutemebližšiacute uacutedaje o seminaacuteřiacutech a obsah vydanyacutech Zpravodajů STOP V ročence vždy uveřejňujemev daneacutem roce aktuaacutelniacute seznam individuaacutelniacutech a přidruženyacutech členů V kapitole Odborneacutepraacutece členů společnosti otiskujeme vybraneacute přiacutespěvky členů jež zazněly na seminaacuteřiacutechnebo byly vydaneacute v publikaciacutech společnosti v roce 2014

PoděkovaacuteniacuteTouto cestou bychom raacutedi poděkovali všem kteřiacute se podiacuteleli na akciacutech společnosti STOPv roce 2014 Zaacuteroveň všem individuaacutelniacutem a přidruženyacutem členům děkujeme za spolupraacutecia podporu v tomto roce Generaacutelniacutemu ředitelstviacute Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu děkujemeza souhlas s umiacutestěniacutem siacutedla společnosti STOP na adrese Valdštejnskeacute naacuteměstiacute 3 Praha 1

Zvlaacuteštniacute poděkovaacuteniacute Olze KotliacutekoveacuteDěkujeme Olze Kotliacutekoveacute za dlouholetou praacuteci a edičniacute činnost ve společnosti STOPV r 2013 ukončila zaměstnaneckyacute poměr a odstoupila z funkce tajemnice a na konci roku2014 požaacutedala o ukončeniacute členstviacute v našiacute společnosti Rekapitulace jejiacute obětaveacute praacutece naorganizaci a chodu společnosti v letech 1996ndash2013 byla publikovaacutena v Ročence 2013 Ještějednou jiacute jmeacutenem společnosti STOP za vše děkujeme a přejeme pevneacute zdraviacute a dostatekklidu v dalšiacutech letech

Redakčniacute rada

3

Ročenka STOP 2014

4

V roce 1994 se zformovala skupina několika odborniacuteků jejichž profese souvisely s obnovoua ochranou pamaacutetkovyacutech objektů Shodli se na tom že chybiacute pravidelnyacute kontakt pamaacutetkaacuteřůtechnologů konzervace pamaacutetek projektantů a pracovniacuteků organizaciacute kteřiacute obnovustavebniacutech pamaacutetek provaacutedějiacute To často vedlo k chybneacute komunikaci mezi uvedenyacutemiskupinami k podceňovaacuteniacute či naopak přeceňovaacuteniacute jednotlivyacutech profesiacute k nerespektovaacuteniacutepřiacuterodovědnyacutech zaacutekonů nebo umělecko-historickyacutech pravidel Na zaacutekladě jednaacuteniacute bylorozhodnuto o založeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP jakonezaacutevisleacuteho sdruženiacute fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob jehož ciacutelem je hledat společnaacuteumělecko-historickaacute a technologickaacute řešeniacute probleacutemů peacuteče o pamaacutetky

Od roku 1996 organizuje společnost osvětoveacute a vzdělaacutevaciacute akce ndash seminaacuteře a odbornaacutepracovniacute setkaacuteniacute (doplněnaacute o experimenty ukaacutezky historickyacutech technologiiacute) workshopyexkurze a odborneacute kurzy Hlavniacute aktivitou jsou seminaacuteře a odbornaacute setkaacuteniacute kde na vybranaacuteteacutemata přednaacutešejiacute odborniacuteci různyacutech profesiacute Program maacute většinou ustaacuteleneacute scheacutemateoretickeacute zaacuteklady vyjaacutedřeniacute pamaacutetkaacuteřů technologickeacute hledisko informace o konkreacutetniacutechpraktickyacutech zkušenostech Na seminaacuteřiacutech je věnovaacuten takeacute prostor diskuziacutem i polemikaacutemmezi zastaacutenci různyacutech naacutezorů na danou problematiku

Společnost vydaacutevaacute vlastniacute odborneacute publikace na teacutemata dotyacutekajiacuteciacute se ochrany pamaacutetek napřsborniacuteky ze seminaacuteřů odbornyacutech setkaacuteniacute a workshopů odborneacute monografie Od r 1997vychaacuteziacute Ročenka STOP a od r 1999 časopis Zpravodaj STOP

STOP nabiacuteziacute organizaciacutem školaacutem vyacutezkumnyacutem uacutestavům pamaacutetkovyacutem instituciacutem projekčniacutemkancelaacuteřiacutem a vyacuterobniacutem či dodavatelskyacutem firmaacutem možnost uzavřiacutet smlouvu o přidruženeacutemčlenstviacute Přidruženiacute členoveacute ziacuteskaacutevajiacute aktuaacutelniacute informace o všech aktivitaacutech společnosti STOPsvyacutem členům poskytuje informačniacute servis kteryacute obsahuje publikačniacute vyacutestupy společnosti ndashsborniacuteky seminaacuteřů časopis Zpravodaj STOP texty kurzů apod Podle dohody jsou jimposkytovaacuteny slevy na pořaacutedaneacute akce

Dalšiacute uacutedaje o společnosti aktuaacutelniacute informace o připravovanyacutech akciacutech a publikaciacutech jsouuvedeny na webovyacutech straacutenkaacutech httpwwwpamatky-stopcz

Společnost pro technologie ochranypamaacutetek ndash STOP z s

The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP

5

In 1994 a group was formed of several experts whose profession is associated with therestoration and protection of monuments They agreed that there has been a lack of regularcontact with conservationists heritage inspectors engineering technologists architects andother organisations that carry out restoration on the monuments They often under-oroverestimated each profession disregarding the laws of science or art-historical rulesOwing to this lack of communication between these groups it was decided to establish TheSociety of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP This is an independentassociation of individuals and legal entities which aims to find common art-historical andtechnological solutions to problems linked to care of monuments

Since 1996 the society has organised cultural and educational events ndash seminars and trainingworkshops (including experiments and historical-technological demonstrations) workshopsfield trips and training courses The main activity is to have seminars meetings and lecturesabout selected topics from experts of various professions The agenda consists oftheoretical foundations the heritage inspectorslsquo opinions technological viewpoints andinformation on specific practical experience specific time is also allocated to discuss thesedifferent opinions and various issues

The society publishes its own specialised publications Yearbook STOP has been issued from1997 and similarly in 1999 a magazine Newsletter STOP These focus on topics relevant to theprotection of monuments proceedings of seminars meetings workshops and monographs

STOP offers memberships to organisations schools research institutes heritage institutionsengineering offices and production and supply companies Association members receivecurrent information on all activities of the society STOP provides its members with informationservices which includes publication outputs proceedings of seminars Newsletter STOPcourse textbooks etc

Further information about the STOP current information about upcoming events andpublications are available on the website httpwwwpamatky-stopcz

The Society of Technologies for theProtection of Monuments ndash STOP

Ročenka STOP 2014

6

Im Jahr 1994 fand sich eine Gruppe von Experten zusammen die sich beruflich mit derErneuerung und dem Schutz von Denkmaumllern beschaumlftigten Sie waren sich darin einigdass ein regelmaumlszligiger Kontakt zwischen Denkmalschuumltzern Spezialisten fuumlr dieDenkmalskonservation Projektanten und Mitarbeitern von Organisationen dieRekonstruktionen von Denkmaumllern durchfuumlhren fehlte Das fuumlhrte oft zu fehlerhafterKommunikation zwischen diesen Gruppen zu Unter- oder im Gegenteil Uumlberschaumltzungeinzelner Berufsfelder zu Missachtung naturwissenschaftlicher Gesetzmaumlszligigkeiten oderkunsthistorischer Regeln Man beschloss die Gesellschaft fuumlr Technologien desDenkmalschutzes ndash STOP als unabhaumlngige Vereinigung natuumlrlicher und juristischerPersonen zu gruumlnden deren Ziel die Suche nach kunsthistorischen und technologischenLoumlsungen fuumlr Probleme des Denkmalschutzes sein sollte

Seit 1996 organisiert die Gesellschaft Informations- und Bildungsveranstaltungen ndash Seminareund fachspezifische Arbeitstreffen (ergaumlnzt um Experimente Vorfuumlhrungen historischerTechniken) Workshops Exkursionen und Fachkurse Die Hauptaktivitaumlt sind Seminare undFachtreffen bei denen Fachleute verschiedener Zweige zu spezifischen Themen Vortraumlgehalten Das Programm hat meist dieses Schema theoretische Grundlagen Stellungnahmeder Denkmalschuumltzer technologischer Gesichtspunkt Information uumlber konkrete praktischeErfahrungen Bei den Seminaren gibt es auch Raum fuumlr Diskussionen und Polemikenzwischen den Vertretern verschiedener Loumlsungsansaumltze fuumlr die jeweilige Problematik

Die Gesellschaft gibt eigene Fachpublikationen zum Denkmalschutz heraus beispielsweiseBeitragssammlungen zu den Seminaren Fachtreffen und Workshops fachspezifischeMonografien Seit 1997 erscheint das Jahrbuch bdquoSTOPldquo und seit 1999 die ZeitschriftbdquoZpravodaj STOPldquo (Report STOP)

STOP bietet Organisationen Schulen Forschungseinrichtungen DenkmalschutzbehoumlrdenProjektbuumlros und Herstellern beziehungsweise Zulieferern die Moumlglichkeit einen Vertrag uumlbereine beigeordnete Mitgliedschaft abzuschlieszligen Beigeordnete Mitglieder erhalten aktuelleInformationen uumlber alle Aktivitaumlten der Gesellschaft STOP bietet seinen Mitgliedern einenInformations-Service an der die Publikationen der Gesellschaft umfasst ndash Beitragssammlungenzu den Seminaren die Zeitschrift bdquoZpravodaj STOPldquo Texte zu den Kursen usw

Weitere Angaben zur Gesellschaft aktuelle Informationen uumlber anstehende Aktionen undPublikationen befinden sich auf den Webseiten httpwwwpamatky-stopcz

Gesellschaft fuumlr Technologiendes Denkmalschutzes ndash STOP eV

Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti

7

Zaacutekladniacute uacutedajeSpolečnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP byla založena jako zaacutejmoveacute nezaacutevisleacutea neziskoveacute občanskeacute sdruženiacute Byla registrovaacutena Ministerstvem vnitra Českeacute republiky26 10 1994 V roce 2014 byla provedena změnu statusu z občanskeacuteho sdruženiacute na spolek

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z sIČ 60460857 vedenaacute u Městskeacuteho soudu v Praze zn L 6357Siacutedlo společnosti Valdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1Korespondenčniacute adresa Na Březince 13685 150 00 Praha 5Čiacuteslo uacutečtu 26005334322010 Fio banka asTel +420 730 850 950 e-mail stopvolnycz httpwwwpamatky-stopcz

Členskeacute schůzeV průběhu roku 2014 se konaly dvě členskeacute schůze STOP a to v lednu a březnu 2014Podrobně je jejich průběh popsaacuten v Ročence 2013 Daacutele uvaacutediacuteme stručneacute informacez členskyacutech schůziacute konanyacutech v roce 2015

Na členskeacute schůzi konaneacute dne 15 1 2015 v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Na Perštyacuteně 12Praha 1 byla vyhodnocena činnost spolku v roce 2014 a byl odsouhlasen naacutevrh činnosti narok 2015 Bylo konstatovaacuteno že plaacuten schvaacutelenyacute členskou schůziacute 13 1 2014 byl naplněn

V průběhu roku byly zorganizovaacuteny čtyři seminaacuteře na teacutema ochrany pamaacutetek Ke každeacutemubyl vydaacuten sborniacutek v tištěneacute verzi formou černobiacuteleacute brožury Nově byly zavedeny elektronickeacutepozvaacutenky na seminaacuteře s on-line registraciacute přes weboveacute rozhraniacute s vyššiacute dostupnostiacute Takeacutebyla navaacutezaacutena užšiacute spolupraacutece s Městskou knihovnou v Praze což umožnilo organizovatakce s počtem uacutečastniacuteků nad 100 osob Vybraneacute seminaacuteře byly zařazeny do projektuceloživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute ČKAIT jako akreditovaneacute vzdělaacutevaciacute programy Bylo dohodnutomediaacutelniacute partnerstviacute s internetovyacutem portaacutelem PROPAMATKYCZ Takeacute zde jsou vystavenypozvaacutenky na seminaacuteře STOP včetně možnosti registrace V raacutemci seminaacuteřů byly prodaacutevaacutenyodborneacute publikace vydaneacute vlastniacutem naacutekladem

Spolek zaregistroval vlastniacute domeacutenu wwwpamatky-stopcz kteraacute bude využita pro adresunoveacuteho webu společnosti (nyniacute přesměrovaacuten na staacutevajiacuteciacute web) a novou e-mailovou adresu

Povinneacute vyacutetisky publikaciacute vydanyacutech dle ročniacuteho plaacutenu byly dle zaacutekona č 462000 Sbo periodickyacutech publikaciacutech a dle zaacutekona č 371995 Sb o neperiodickyacutech publikaciacutech vezněniacute zaacutekona 3202002 Sb rozeslaacuteny do knihoven

Organizačniacute zaacuteležitostispolečnosti

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

Ročenka STOP 2014

4

V roce 1994 se zformovala skupina několika odborniacuteků jejichž profese souvisely s obnovoua ochranou pamaacutetkovyacutech objektů Shodli se na tom že chybiacute pravidelnyacute kontakt pamaacutetkaacuteřůtechnologů konzervace pamaacutetek projektantů a pracovniacuteků organizaciacute kteřiacute obnovustavebniacutech pamaacutetek provaacutedějiacute To často vedlo k chybneacute komunikaci mezi uvedenyacutemiskupinami k podceňovaacuteniacute či naopak přeceňovaacuteniacute jednotlivyacutech profesiacute k nerespektovaacuteniacutepřiacuterodovědnyacutech zaacutekonů nebo umělecko-historickyacutech pravidel Na zaacutekladě jednaacuteniacute bylorozhodnuto o založeniacute Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP jakonezaacutevisleacuteho sdruženiacute fyzickyacutech a praacutevnickyacutech osob jehož ciacutelem je hledat společnaacuteumělecko-historickaacute a technologickaacute řešeniacute probleacutemů peacuteče o pamaacutetky

Od roku 1996 organizuje společnost osvětoveacute a vzdělaacutevaciacute akce ndash seminaacuteře a odbornaacutepracovniacute setkaacuteniacute (doplněnaacute o experimenty ukaacutezky historickyacutech technologiiacute) workshopyexkurze a odborneacute kurzy Hlavniacute aktivitou jsou seminaacuteře a odbornaacute setkaacuteniacute kde na vybranaacuteteacutemata přednaacutešejiacute odborniacuteci různyacutech profesiacute Program maacute většinou ustaacuteleneacute scheacutemateoretickeacute zaacuteklady vyjaacutedřeniacute pamaacutetkaacuteřů technologickeacute hledisko informace o konkreacutetniacutechpraktickyacutech zkušenostech Na seminaacuteřiacutech je věnovaacuten takeacute prostor diskuziacutem i polemikaacutemmezi zastaacutenci různyacutech naacutezorů na danou problematiku

Společnost vydaacutevaacute vlastniacute odborneacute publikace na teacutemata dotyacutekajiacuteciacute se ochrany pamaacutetek napřsborniacuteky ze seminaacuteřů odbornyacutech setkaacuteniacute a workshopů odborneacute monografie Od r 1997vychaacuteziacute Ročenka STOP a od r 1999 časopis Zpravodaj STOP

STOP nabiacuteziacute organizaciacutem školaacutem vyacutezkumnyacutem uacutestavům pamaacutetkovyacutem instituciacutem projekčniacutemkancelaacuteřiacutem a vyacuterobniacutem či dodavatelskyacutem firmaacutem možnost uzavřiacutet smlouvu o přidruženeacutemčlenstviacute Přidruženiacute členoveacute ziacuteskaacutevajiacute aktuaacutelniacute informace o všech aktivitaacutech společnosti STOPsvyacutem členům poskytuje informačniacute servis kteryacute obsahuje publikačniacute vyacutestupy společnosti ndashsborniacuteky seminaacuteřů časopis Zpravodaj STOP texty kurzů apod Podle dohody jsou jimposkytovaacuteny slevy na pořaacutedaneacute akce

Dalšiacute uacutedaje o společnosti aktuaacutelniacute informace o připravovanyacutech akciacutech a publikaciacutech jsouuvedeny na webovyacutech straacutenkaacutech httpwwwpamatky-stopcz

Společnost pro technologie ochranypamaacutetek ndash STOP z s

The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP

5

In 1994 a group was formed of several experts whose profession is associated with therestoration and protection of monuments They agreed that there has been a lack of regularcontact with conservationists heritage inspectors engineering technologists architects andother organisations that carry out restoration on the monuments They often under-oroverestimated each profession disregarding the laws of science or art-historical rulesOwing to this lack of communication between these groups it was decided to establish TheSociety of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP This is an independentassociation of individuals and legal entities which aims to find common art-historical andtechnological solutions to problems linked to care of monuments

Since 1996 the society has organised cultural and educational events ndash seminars and trainingworkshops (including experiments and historical-technological demonstrations) workshopsfield trips and training courses The main activity is to have seminars meetings and lecturesabout selected topics from experts of various professions The agenda consists oftheoretical foundations the heritage inspectorslsquo opinions technological viewpoints andinformation on specific practical experience specific time is also allocated to discuss thesedifferent opinions and various issues

The society publishes its own specialised publications Yearbook STOP has been issued from1997 and similarly in 1999 a magazine Newsletter STOP These focus on topics relevant to theprotection of monuments proceedings of seminars meetings workshops and monographs

STOP offers memberships to organisations schools research institutes heritage institutionsengineering offices and production and supply companies Association members receivecurrent information on all activities of the society STOP provides its members with informationservices which includes publication outputs proceedings of seminars Newsletter STOPcourse textbooks etc

Further information about the STOP current information about upcoming events andpublications are available on the website httpwwwpamatky-stopcz

The Society of Technologies for theProtection of Monuments ndash STOP

Ročenka STOP 2014

6

Im Jahr 1994 fand sich eine Gruppe von Experten zusammen die sich beruflich mit derErneuerung und dem Schutz von Denkmaumllern beschaumlftigten Sie waren sich darin einigdass ein regelmaumlszligiger Kontakt zwischen Denkmalschuumltzern Spezialisten fuumlr dieDenkmalskonservation Projektanten und Mitarbeitern von Organisationen dieRekonstruktionen von Denkmaumllern durchfuumlhren fehlte Das fuumlhrte oft zu fehlerhafterKommunikation zwischen diesen Gruppen zu Unter- oder im Gegenteil Uumlberschaumltzungeinzelner Berufsfelder zu Missachtung naturwissenschaftlicher Gesetzmaumlszligigkeiten oderkunsthistorischer Regeln Man beschloss die Gesellschaft fuumlr Technologien desDenkmalschutzes ndash STOP als unabhaumlngige Vereinigung natuumlrlicher und juristischerPersonen zu gruumlnden deren Ziel die Suche nach kunsthistorischen und technologischenLoumlsungen fuumlr Probleme des Denkmalschutzes sein sollte

Seit 1996 organisiert die Gesellschaft Informations- und Bildungsveranstaltungen ndash Seminareund fachspezifische Arbeitstreffen (ergaumlnzt um Experimente Vorfuumlhrungen historischerTechniken) Workshops Exkursionen und Fachkurse Die Hauptaktivitaumlt sind Seminare undFachtreffen bei denen Fachleute verschiedener Zweige zu spezifischen Themen Vortraumlgehalten Das Programm hat meist dieses Schema theoretische Grundlagen Stellungnahmeder Denkmalschuumltzer technologischer Gesichtspunkt Information uumlber konkrete praktischeErfahrungen Bei den Seminaren gibt es auch Raum fuumlr Diskussionen und Polemikenzwischen den Vertretern verschiedener Loumlsungsansaumltze fuumlr die jeweilige Problematik

Die Gesellschaft gibt eigene Fachpublikationen zum Denkmalschutz heraus beispielsweiseBeitragssammlungen zu den Seminaren Fachtreffen und Workshops fachspezifischeMonografien Seit 1997 erscheint das Jahrbuch bdquoSTOPldquo und seit 1999 die ZeitschriftbdquoZpravodaj STOPldquo (Report STOP)

STOP bietet Organisationen Schulen Forschungseinrichtungen DenkmalschutzbehoumlrdenProjektbuumlros und Herstellern beziehungsweise Zulieferern die Moumlglichkeit einen Vertrag uumlbereine beigeordnete Mitgliedschaft abzuschlieszligen Beigeordnete Mitglieder erhalten aktuelleInformationen uumlber alle Aktivitaumlten der Gesellschaft STOP bietet seinen Mitgliedern einenInformations-Service an der die Publikationen der Gesellschaft umfasst ndash Beitragssammlungenzu den Seminaren die Zeitschrift bdquoZpravodaj STOPldquo Texte zu den Kursen usw

Weitere Angaben zur Gesellschaft aktuelle Informationen uumlber anstehende Aktionen undPublikationen befinden sich auf den Webseiten httpwwwpamatky-stopcz

Gesellschaft fuumlr Technologiendes Denkmalschutzes ndash STOP eV

Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti

7

Zaacutekladniacute uacutedajeSpolečnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP byla založena jako zaacutejmoveacute nezaacutevisleacutea neziskoveacute občanskeacute sdruženiacute Byla registrovaacutena Ministerstvem vnitra Českeacute republiky26 10 1994 V roce 2014 byla provedena změnu statusu z občanskeacuteho sdruženiacute na spolek

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z sIČ 60460857 vedenaacute u Městskeacuteho soudu v Praze zn L 6357Siacutedlo společnosti Valdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1Korespondenčniacute adresa Na Březince 13685 150 00 Praha 5Čiacuteslo uacutečtu 26005334322010 Fio banka asTel +420 730 850 950 e-mail stopvolnycz httpwwwpamatky-stopcz

Členskeacute schůzeV průběhu roku 2014 se konaly dvě členskeacute schůze STOP a to v lednu a březnu 2014Podrobně je jejich průběh popsaacuten v Ročence 2013 Daacutele uvaacutediacuteme stručneacute informacez členskyacutech schůziacute konanyacutech v roce 2015

Na členskeacute schůzi konaneacute dne 15 1 2015 v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Na Perštyacuteně 12Praha 1 byla vyhodnocena činnost spolku v roce 2014 a byl odsouhlasen naacutevrh činnosti narok 2015 Bylo konstatovaacuteno že plaacuten schvaacutelenyacute členskou schůziacute 13 1 2014 byl naplněn

V průběhu roku byly zorganizovaacuteny čtyři seminaacuteře na teacutema ochrany pamaacutetek Ke každeacutemubyl vydaacuten sborniacutek v tištěneacute verzi formou černobiacuteleacute brožury Nově byly zavedeny elektronickeacutepozvaacutenky na seminaacuteře s on-line registraciacute přes weboveacute rozhraniacute s vyššiacute dostupnostiacute Takeacutebyla navaacutezaacutena užšiacute spolupraacutece s Městskou knihovnou v Praze což umožnilo organizovatakce s počtem uacutečastniacuteků nad 100 osob Vybraneacute seminaacuteře byly zařazeny do projektuceloživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute ČKAIT jako akreditovaneacute vzdělaacutevaciacute programy Bylo dohodnutomediaacutelniacute partnerstviacute s internetovyacutem portaacutelem PROPAMATKYCZ Takeacute zde jsou vystavenypozvaacutenky na seminaacuteře STOP včetně možnosti registrace V raacutemci seminaacuteřů byly prodaacutevaacutenyodborneacute publikace vydaneacute vlastniacutem naacutekladem

Spolek zaregistroval vlastniacute domeacutenu wwwpamatky-stopcz kteraacute bude využita pro adresunoveacuteho webu společnosti (nyniacute přesměrovaacuten na staacutevajiacuteciacute web) a novou e-mailovou adresu

Povinneacute vyacutetisky publikaciacute vydanyacutech dle ročniacuteho plaacutenu byly dle zaacutekona č 462000 Sbo periodickyacutech publikaciacutech a dle zaacutekona č 371995 Sb o neperiodickyacutech publikaciacutech vezněniacute zaacutekona 3202002 Sb rozeslaacuteny do knihoven

Organizačniacute zaacuteležitostispolečnosti

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP

5

In 1994 a group was formed of several experts whose profession is associated with therestoration and protection of monuments They agreed that there has been a lack of regularcontact with conservationists heritage inspectors engineering technologists architects andother organisations that carry out restoration on the monuments They often under-oroverestimated each profession disregarding the laws of science or art-historical rulesOwing to this lack of communication between these groups it was decided to establish TheSociety of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP This is an independentassociation of individuals and legal entities which aims to find common art-historical andtechnological solutions to problems linked to care of monuments

Since 1996 the society has organised cultural and educational events ndash seminars and trainingworkshops (including experiments and historical-technological demonstrations) workshopsfield trips and training courses The main activity is to have seminars meetings and lecturesabout selected topics from experts of various professions The agenda consists oftheoretical foundations the heritage inspectorslsquo opinions technological viewpoints andinformation on specific practical experience specific time is also allocated to discuss thesedifferent opinions and various issues

The society publishes its own specialised publications Yearbook STOP has been issued from1997 and similarly in 1999 a magazine Newsletter STOP These focus on topics relevant to theprotection of monuments proceedings of seminars meetings workshops and monographs

STOP offers memberships to organisations schools research institutes heritage institutionsengineering offices and production and supply companies Association members receivecurrent information on all activities of the society STOP provides its members with informationservices which includes publication outputs proceedings of seminars Newsletter STOPcourse textbooks etc

Further information about the STOP current information about upcoming events andpublications are available on the website httpwwwpamatky-stopcz

The Society of Technologies for theProtection of Monuments ndash STOP

Ročenka STOP 2014

6

Im Jahr 1994 fand sich eine Gruppe von Experten zusammen die sich beruflich mit derErneuerung und dem Schutz von Denkmaumllern beschaumlftigten Sie waren sich darin einigdass ein regelmaumlszligiger Kontakt zwischen Denkmalschuumltzern Spezialisten fuumlr dieDenkmalskonservation Projektanten und Mitarbeitern von Organisationen dieRekonstruktionen von Denkmaumllern durchfuumlhren fehlte Das fuumlhrte oft zu fehlerhafterKommunikation zwischen diesen Gruppen zu Unter- oder im Gegenteil Uumlberschaumltzungeinzelner Berufsfelder zu Missachtung naturwissenschaftlicher Gesetzmaumlszligigkeiten oderkunsthistorischer Regeln Man beschloss die Gesellschaft fuumlr Technologien desDenkmalschutzes ndash STOP als unabhaumlngige Vereinigung natuumlrlicher und juristischerPersonen zu gruumlnden deren Ziel die Suche nach kunsthistorischen und technologischenLoumlsungen fuumlr Probleme des Denkmalschutzes sein sollte

Seit 1996 organisiert die Gesellschaft Informations- und Bildungsveranstaltungen ndash Seminareund fachspezifische Arbeitstreffen (ergaumlnzt um Experimente Vorfuumlhrungen historischerTechniken) Workshops Exkursionen und Fachkurse Die Hauptaktivitaumlt sind Seminare undFachtreffen bei denen Fachleute verschiedener Zweige zu spezifischen Themen Vortraumlgehalten Das Programm hat meist dieses Schema theoretische Grundlagen Stellungnahmeder Denkmalschuumltzer technologischer Gesichtspunkt Information uumlber konkrete praktischeErfahrungen Bei den Seminaren gibt es auch Raum fuumlr Diskussionen und Polemikenzwischen den Vertretern verschiedener Loumlsungsansaumltze fuumlr die jeweilige Problematik

Die Gesellschaft gibt eigene Fachpublikationen zum Denkmalschutz heraus beispielsweiseBeitragssammlungen zu den Seminaren Fachtreffen und Workshops fachspezifischeMonografien Seit 1997 erscheint das Jahrbuch bdquoSTOPldquo und seit 1999 die ZeitschriftbdquoZpravodaj STOPldquo (Report STOP)

STOP bietet Organisationen Schulen Forschungseinrichtungen DenkmalschutzbehoumlrdenProjektbuumlros und Herstellern beziehungsweise Zulieferern die Moumlglichkeit einen Vertrag uumlbereine beigeordnete Mitgliedschaft abzuschlieszligen Beigeordnete Mitglieder erhalten aktuelleInformationen uumlber alle Aktivitaumlten der Gesellschaft STOP bietet seinen Mitgliedern einenInformations-Service an der die Publikationen der Gesellschaft umfasst ndash Beitragssammlungenzu den Seminaren die Zeitschrift bdquoZpravodaj STOPldquo Texte zu den Kursen usw

Weitere Angaben zur Gesellschaft aktuelle Informationen uumlber anstehende Aktionen undPublikationen befinden sich auf den Webseiten httpwwwpamatky-stopcz

Gesellschaft fuumlr Technologiendes Denkmalschutzes ndash STOP eV

Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti

7

Zaacutekladniacute uacutedajeSpolečnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP byla založena jako zaacutejmoveacute nezaacutevisleacutea neziskoveacute občanskeacute sdruženiacute Byla registrovaacutena Ministerstvem vnitra Českeacute republiky26 10 1994 V roce 2014 byla provedena změnu statusu z občanskeacuteho sdruženiacute na spolek

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z sIČ 60460857 vedenaacute u Městskeacuteho soudu v Praze zn L 6357Siacutedlo společnosti Valdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1Korespondenčniacute adresa Na Březince 13685 150 00 Praha 5Čiacuteslo uacutečtu 26005334322010 Fio banka asTel +420 730 850 950 e-mail stopvolnycz httpwwwpamatky-stopcz

Členskeacute schůzeV průběhu roku 2014 se konaly dvě členskeacute schůze STOP a to v lednu a březnu 2014Podrobně je jejich průběh popsaacuten v Ročence 2013 Daacutele uvaacutediacuteme stručneacute informacez členskyacutech schůziacute konanyacutech v roce 2015

Na členskeacute schůzi konaneacute dne 15 1 2015 v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Na Perštyacuteně 12Praha 1 byla vyhodnocena činnost spolku v roce 2014 a byl odsouhlasen naacutevrh činnosti narok 2015 Bylo konstatovaacuteno že plaacuten schvaacutelenyacute členskou schůziacute 13 1 2014 byl naplněn

V průběhu roku byly zorganizovaacuteny čtyři seminaacuteře na teacutema ochrany pamaacutetek Ke každeacutemubyl vydaacuten sborniacutek v tištěneacute verzi formou černobiacuteleacute brožury Nově byly zavedeny elektronickeacutepozvaacutenky na seminaacuteře s on-line registraciacute přes weboveacute rozhraniacute s vyššiacute dostupnostiacute Takeacutebyla navaacutezaacutena užšiacute spolupraacutece s Městskou knihovnou v Praze což umožnilo organizovatakce s počtem uacutečastniacuteků nad 100 osob Vybraneacute seminaacuteře byly zařazeny do projektuceloživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute ČKAIT jako akreditovaneacute vzdělaacutevaciacute programy Bylo dohodnutomediaacutelniacute partnerstviacute s internetovyacutem portaacutelem PROPAMATKYCZ Takeacute zde jsou vystavenypozvaacutenky na seminaacuteře STOP včetně možnosti registrace V raacutemci seminaacuteřů byly prodaacutevaacutenyodborneacute publikace vydaneacute vlastniacutem naacutekladem

Spolek zaregistroval vlastniacute domeacutenu wwwpamatky-stopcz kteraacute bude využita pro adresunoveacuteho webu společnosti (nyniacute přesměrovaacuten na staacutevajiacuteciacute web) a novou e-mailovou adresu

Povinneacute vyacutetisky publikaciacute vydanyacutech dle ročniacuteho plaacutenu byly dle zaacutekona č 462000 Sbo periodickyacutech publikaciacutech a dle zaacutekona č 371995 Sb o neperiodickyacutech publikaciacutech vezněniacute zaacutekona 3202002 Sb rozeslaacuteny do knihoven

Organizačniacute zaacuteležitostispolečnosti

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

Ročenka STOP 2014

6

Im Jahr 1994 fand sich eine Gruppe von Experten zusammen die sich beruflich mit derErneuerung und dem Schutz von Denkmaumllern beschaumlftigten Sie waren sich darin einigdass ein regelmaumlszligiger Kontakt zwischen Denkmalschuumltzern Spezialisten fuumlr dieDenkmalskonservation Projektanten und Mitarbeitern von Organisationen dieRekonstruktionen von Denkmaumllern durchfuumlhren fehlte Das fuumlhrte oft zu fehlerhafterKommunikation zwischen diesen Gruppen zu Unter- oder im Gegenteil Uumlberschaumltzungeinzelner Berufsfelder zu Missachtung naturwissenschaftlicher Gesetzmaumlszligigkeiten oderkunsthistorischer Regeln Man beschloss die Gesellschaft fuumlr Technologien desDenkmalschutzes ndash STOP als unabhaumlngige Vereinigung natuumlrlicher und juristischerPersonen zu gruumlnden deren Ziel die Suche nach kunsthistorischen und technologischenLoumlsungen fuumlr Probleme des Denkmalschutzes sein sollte

Seit 1996 organisiert die Gesellschaft Informations- und Bildungsveranstaltungen ndash Seminareund fachspezifische Arbeitstreffen (ergaumlnzt um Experimente Vorfuumlhrungen historischerTechniken) Workshops Exkursionen und Fachkurse Die Hauptaktivitaumlt sind Seminare undFachtreffen bei denen Fachleute verschiedener Zweige zu spezifischen Themen Vortraumlgehalten Das Programm hat meist dieses Schema theoretische Grundlagen Stellungnahmeder Denkmalschuumltzer technologischer Gesichtspunkt Information uumlber konkrete praktischeErfahrungen Bei den Seminaren gibt es auch Raum fuumlr Diskussionen und Polemikenzwischen den Vertretern verschiedener Loumlsungsansaumltze fuumlr die jeweilige Problematik

Die Gesellschaft gibt eigene Fachpublikationen zum Denkmalschutz heraus beispielsweiseBeitragssammlungen zu den Seminaren Fachtreffen und Workshops fachspezifischeMonografien Seit 1997 erscheint das Jahrbuch bdquoSTOPldquo und seit 1999 die ZeitschriftbdquoZpravodaj STOPldquo (Report STOP)

STOP bietet Organisationen Schulen Forschungseinrichtungen DenkmalschutzbehoumlrdenProjektbuumlros und Herstellern beziehungsweise Zulieferern die Moumlglichkeit einen Vertrag uumlbereine beigeordnete Mitgliedschaft abzuschlieszligen Beigeordnete Mitglieder erhalten aktuelleInformationen uumlber alle Aktivitaumlten der Gesellschaft STOP bietet seinen Mitgliedern einenInformations-Service an der die Publikationen der Gesellschaft umfasst ndash Beitragssammlungenzu den Seminaren die Zeitschrift bdquoZpravodaj STOPldquo Texte zu den Kursen usw

Weitere Angaben zur Gesellschaft aktuelle Informationen uumlber anstehende Aktionen undPublikationen befinden sich auf den Webseiten httpwwwpamatky-stopcz

Gesellschaft fuumlr Technologiendes Denkmalschutzes ndash STOP eV

Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti

7

Zaacutekladniacute uacutedajeSpolečnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP byla založena jako zaacutejmoveacute nezaacutevisleacutea neziskoveacute občanskeacute sdruženiacute Byla registrovaacutena Ministerstvem vnitra Českeacute republiky26 10 1994 V roce 2014 byla provedena změnu statusu z občanskeacuteho sdruženiacute na spolek

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z sIČ 60460857 vedenaacute u Městskeacuteho soudu v Praze zn L 6357Siacutedlo společnosti Valdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1Korespondenčniacute adresa Na Březince 13685 150 00 Praha 5Čiacuteslo uacutečtu 26005334322010 Fio banka asTel +420 730 850 950 e-mail stopvolnycz httpwwwpamatky-stopcz

Členskeacute schůzeV průběhu roku 2014 se konaly dvě členskeacute schůze STOP a to v lednu a březnu 2014Podrobně je jejich průběh popsaacuten v Ročence 2013 Daacutele uvaacutediacuteme stručneacute informacez členskyacutech schůziacute konanyacutech v roce 2015

Na členskeacute schůzi konaneacute dne 15 1 2015 v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Na Perštyacuteně 12Praha 1 byla vyhodnocena činnost spolku v roce 2014 a byl odsouhlasen naacutevrh činnosti narok 2015 Bylo konstatovaacuteno že plaacuten schvaacutelenyacute členskou schůziacute 13 1 2014 byl naplněn

V průběhu roku byly zorganizovaacuteny čtyři seminaacuteře na teacutema ochrany pamaacutetek Ke každeacutemubyl vydaacuten sborniacutek v tištěneacute verzi formou černobiacuteleacute brožury Nově byly zavedeny elektronickeacutepozvaacutenky na seminaacuteře s on-line registraciacute přes weboveacute rozhraniacute s vyššiacute dostupnostiacute Takeacutebyla navaacutezaacutena užšiacute spolupraacutece s Městskou knihovnou v Praze což umožnilo organizovatakce s počtem uacutečastniacuteků nad 100 osob Vybraneacute seminaacuteře byly zařazeny do projektuceloživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute ČKAIT jako akreditovaneacute vzdělaacutevaciacute programy Bylo dohodnutomediaacutelniacute partnerstviacute s internetovyacutem portaacutelem PROPAMATKYCZ Takeacute zde jsou vystavenypozvaacutenky na seminaacuteře STOP včetně možnosti registrace V raacutemci seminaacuteřů byly prodaacutevaacutenyodborneacute publikace vydaneacute vlastniacutem naacutekladem

Spolek zaregistroval vlastniacute domeacutenu wwwpamatky-stopcz kteraacute bude využita pro adresunoveacuteho webu společnosti (nyniacute přesměrovaacuten na staacutevajiacuteciacute web) a novou e-mailovou adresu

Povinneacute vyacutetisky publikaciacute vydanyacutech dle ročniacuteho plaacutenu byly dle zaacutekona č 462000 Sbo periodickyacutech publikaciacutech a dle zaacutekona č 371995 Sb o neperiodickyacutech publikaciacutech vezněniacute zaacutekona 3202002 Sb rozeslaacuteny do knihoven

Organizačniacute zaacuteležitostispolečnosti

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti

7

Zaacutekladniacute uacutedajeSpolečnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP byla založena jako zaacutejmoveacute nezaacutevisleacutea neziskoveacute občanskeacute sdruženiacute Byla registrovaacutena Ministerstvem vnitra Českeacute republiky26 10 1994 V roce 2014 byla provedena změnu statusu z občanskeacuteho sdruženiacute na spolek

Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z sIČ 60460857 vedenaacute u Městskeacuteho soudu v Praze zn L 6357Siacutedlo společnosti Valdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1Korespondenčniacute adresa Na Březince 13685 150 00 Praha 5Čiacuteslo uacutečtu 26005334322010 Fio banka asTel +420 730 850 950 e-mail stopvolnycz httpwwwpamatky-stopcz

Členskeacute schůzeV průběhu roku 2014 se konaly dvě členskeacute schůze STOP a to v lednu a březnu 2014Podrobně je jejich průběh popsaacuten v Ročence 2013 Daacutele uvaacutediacuteme stručneacute informacez členskyacutech schůziacute konanyacutech v roce 2015

Na členskeacute schůzi konaneacute dne 15 1 2015 v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Na Perštyacuteně 12Praha 1 byla vyhodnocena činnost spolku v roce 2014 a byl odsouhlasen naacutevrh činnosti narok 2015 Bylo konstatovaacuteno že plaacuten schvaacutelenyacute členskou schůziacute 13 1 2014 byl naplněn

V průběhu roku byly zorganizovaacuteny čtyři seminaacuteře na teacutema ochrany pamaacutetek Ke každeacutemubyl vydaacuten sborniacutek v tištěneacute verzi formou černobiacuteleacute brožury Nově byly zavedeny elektronickeacutepozvaacutenky na seminaacuteře s on-line registraciacute přes weboveacute rozhraniacute s vyššiacute dostupnostiacute Takeacutebyla navaacutezaacutena užšiacute spolupraacutece s Městskou knihovnou v Praze což umožnilo organizovatakce s počtem uacutečastniacuteků nad 100 osob Vybraneacute seminaacuteře byly zařazeny do projektuceloživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute ČKAIT jako akreditovaneacute vzdělaacutevaciacute programy Bylo dohodnutomediaacutelniacute partnerstviacute s internetovyacutem portaacutelem PROPAMATKYCZ Takeacute zde jsou vystavenypozvaacutenky na seminaacuteře STOP včetně možnosti registrace V raacutemci seminaacuteřů byly prodaacutevaacutenyodborneacute publikace vydaneacute vlastniacutem naacutekladem

Spolek zaregistroval vlastniacute domeacutenu wwwpamatky-stopcz kteraacute bude využita pro adresunoveacuteho webu společnosti (nyniacute přesměrovaacuten na staacutevajiacuteciacute web) a novou e-mailovou adresu

Povinneacute vyacutetisky publikaciacute vydanyacutech dle ročniacuteho plaacutenu byly dle zaacutekona č 462000 Sbo periodickyacutech publikaciacutech a dle zaacutekona č 371995 Sb o neperiodickyacutech publikaciacutech vezněniacute zaacutekona 3202002 Sb rozeslaacuteny do knihoven

Organizačniacute zaacuteležitostispolečnosti

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

Naacutevrh činnosti společnosti na rok 2015Členskaacute schůze schvaacutelila uspořaacutedaacuteniacute naacutesledujiacuteciacutech seminaacuteřů Předpoklaacutedaneacute miacutesto konaacuteniacuteje v maleacutem saacutelu Městskeacute knihovny v Praze ndash Uacutestředniacute knihovně v Praze 1

seminaacuteř 1 Okna II odbornyacute garant O Šefců 9 4 2015seminaacuteř 2 Statickeacute zajištěniacute ndash šetrneacute zajištěniacute konstrukciacute odborniacute garanti P ŘezaacutečO Šefců 14 5 2015seminaacuteř 3 Vniacutemaacuteniacute barevnyacutech odstiacutenů odbornyacute garant O Šefců 11 6 2015seminaacuteř 4 Restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětů odbornyacute garant P Kotliacutek 22 10 2015seminaacuteř 5 Problematickeacute partie fasaacuted odborniacute garanti P Faacutera P Rovnaniacutekovaacute 26 11 2015

Společnost uspořaacutedaacute naacutesledujiacuteciacute workshopWorkshop 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů odbornyacute garant P Kotliacutek 03ndash042015 miacutesto konaacuteniacuteareaacutel Baumit sro Brandyacutes n L

Společnost vydaacute vlastniacutem naacuteklademZpravodaj STOP svazek 17 č 1 Staacuternutiacute fasaacutedniacutech naacutetěrů ndash vyacutesledky dlouhodobeacutehoexperimentu odborniacute garanti P Kotliacutek a V Heidingsfeld I Q 2015Zpravodaj STOP svazek 17 č 2 Vniacutemaacuteniacute a identifikace barev odbornyacute garant O ŠefcůII Q 2015Ročenku STOP 2014 II Q 2015

Zpraacuteva o hospodařeniacute v roce 2014Zpraacuteva o hospodařeniacute i uacutečetniacute zaacutevěrka za r 2014 byly schvaacuteleny na vyacuteročniacute členskeacute schůzikonaneacute 1 10 2015 opět v prostoraacutech NPUacute UacuteOP HMP Zpraacuteva byla zpracovaacutena ke dni31 12 2014 obsahovala detailniacute přiacutejmoveacute i vyacutedajoveacute položky Přehled hospodařeniacute uvedenyacutev souhrnu představuje

Celkoveacute přiacutejmy v roce 2014 489 tis KčCelkoveacute vyacutedaje v roce 2014 468 tis KčHospodaacuteřskyacute vyacutesledek 21 tis Kč

Vyjaacutedřeniacute revizniacute komise k hospodařeniacute STOP v roce 2014Společnost naklaacutedala v roce 2014 s finančniacutemi prostředky podle pravidel hospodařeniacuteneziskovyacutech organizaciacute Uacutečetnictviacute bylo vedeno formaacutelně spraacutevně a uacuteplně podle platnyacutechpředpisů

Ročenka STOP 2014

8

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015

Individuaacutelniacute členoveacute

9

Noveacute individuaacutelniacute členy navrhuje vyacutebor společnosti a schvaluje vyacuteročniacute členskaacute schůzeČlenoveacute se aktivně podiacutelejiacute na přiacutepravě činnosti společnosti teacutemata zaměřenaacute na ochranupamaacutetek vybiacuterajiacute podle jejich naleacutehavosti a daneacute aktuaacutelnosti Členoveacute vyacuteboru a revizniacute komisejsou voleni z individuaacutelniacutech členů a řiacutediacute resp kontrolujiacute hospodařeniacute STOP Členoveacute se staacutevajiacuteodbornyacutemi garanty jednotlivyacutech akciacute STOP ndash sestavujiacute programy seminaacuteřů workshopůkurzů určujiacute obsah jednotlivyacutech čiacutesel časopisů U seminaacuteřů a pracovniacutech setkaacuteniacute jsouorganizačniacutemi garanty řiacutediacute a moderujiacute akce Odborně i organizačně zajišťujiacute činnostspolečnosti jejiacute běžnyacute chod Zajišťujiacute veškerou editorskou činnost včetně grafickeacutehozpracovaacuteniacute publikaciacute STOP

Ing Pavel FaacuteraZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a miacutestopředseda vyacuteboru Absolvoval stavebniacute fakultu ČVUTv Praze (1986) obor tepelně vlhkostniacute analyacuteza konstrukciacute Zaměstnaacuten v SUacuteRPMO Praha(1986ndash1991) V roce 1992 založil projekčniacute atelieacuter CUBUS s r o kteryacute je specializovaacuten nasanaci staveb z hlediska vlhkosti a technologie ochrany povrchů Je autorizovanyacuteminženyacuterem pro obor pozemniacute stavby Autor či spoluautor řady průzkumnyacutech zpraacutevodbornyacutech člaacutenků a monografie STOP bdquoSanace vlhkeacuteho zdivaldquo (2003) Je odbornyacutemgarantem řady seminaacuteřů na kteryacutech přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOP členredakčniacute rady STOP

Ing Viktor Heidingsfeld CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze (1961)kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na katedře polymerů VŠCHT v r 1965 Absolvoval postgraduaacutelniacutestaacutež na Technickeacute univerzitě v Delftu studijniacute pobyt na Koperniacutekově univerzitě v Toruni a kurzkonzervovaacuteniacute kamene ICCROM a UNESCO Pracoval ve VUacuteMCH Brno v l 1974ndash2005 naUacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Publikoval řadu praciacutezabyacutevajiacuteciacutech se impregnaciacute a zpevňovaacuteniacutem poreacutezniacutech materiaacutelů Je spoluautorem knihbdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo(1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skript bdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ing Pavel JakoubekČlen společnosti od roku 2005 Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT Praha obor pozemniacutestavby (1978) poteacute pracoval jako projektant v SUacuteRPMO Praha Od r 1991 se jako členArchitektonickeacuteho atelieacuteru Pavla Kupky podiacutelel na obnovaacutech a rehabilitaciacutech pražskyacutechpamaacutetkovyacutech staveb (palaacutece Lichtenštejnskyacute Hartigovskyacute Toskaacutenskyacute Nostickyacute aj) Odr 2007 se ve spolupraacuteci s atelieacuterem Studio Acht věnoval např opravaacutem Letohraacutedku kraacutelovnyAnny fasaacuted Černiacutenskeacuteho palaacutece Naacuterodniacuteho muzea Pražskeacuteho hradu aj Zkušenostiz projekčniacute a realizačniacute praxe ho vedou k vniacutemaacuteniacute technologickyacutech otaacutezek v širšiacutech

Individuaacutelniacute členoveacute

souvislostech spolu s hledisky pamaacutetkoveacute ochrany architektonickyacutemi obecně projekčniacutemii realizaacutetorskyacutemi Věnuje se problematice obnovy a sanace historickyacutech podlah zdivaomiacutetek dřevěnyacutech stropů i krovů

Pavel JerieZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Studoval fakultu architektury ČVUT později externě přizaměstnaacuteniacute Dějiny uměniacute na Filozofickeacute fakultě UK Od r 1969 byl zaměstnancem SUacutePPOPv Praze do r 2002 vykonaacuteval funkci odborneacuteho naacuteměstka SUacutePP po reorganizacipamaacutetkovyacutech uacutestavů se stal v Naacuterodniacutem pamaacutetkoveacutem uacutestavu uacutestředniacutem pracovištizaacutestupcem hlavniacuteho konzervaacutetora V letech 2007ndash2008 zastaacuteval funkci generaacutelniacuteho řediteleNPUacute nyniacute pracuje jako vedouciacute odboru peacuteče o pamaacutetkovyacute fond Provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohlednad vyacuteznamnyacutemi pamaacutetkovyacutemi objekty jako byly např Tylovo divadlo Dům umělců(Rudolfinum) Obecniacute dům v Praze zaacutemek a zaacutemeckeacute divadlo v Českeacutem Krumlově poutniacutekostel sv Jana Nepomuckeacuteho na Zeleneacute Hoře chraacutem sv Barbory v Kutneacute Hoře aj

Doc Ing Petr Kotliacutek CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a předseda vyacuteboru Absolvent VŠCHT v Praze obor technologiepolymerů (1969) Kandidaacutetskou praacuteci obhaacutejil na VŠCHT v Praze (1976) V roce 1976absolvoval v Itaacutelii kurz ICCROM a UNESCO bdquoKonzervace kameneldquo V letech 1993ndash2009 bylvedouciacutem Uacutestavu chemickeacute technologie restaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Je autorema spoluautorem řady publikaciacute a vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru aplikace polymerů zejmeacutena přiochraně pamaacutetkovyacutech objektů Spoluautor knih bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo(1987) bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1989) bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) skriptbdquoStavebniacute materiaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Spoluautor monografiiacute STOP bdquoOpukaldquo(2000) a bdquoVaacutepnoldquo (2001) Je odbornyacutem garantem a moderaacutetorem řady seminaacuteřůa workshopů na mnoha akciacutech STOP přednaacutešiacute Autor řady přiacutespěvků do publikaciacute STOPšeacutefredaktorem většiny Zpravodajů STOP

Ing Olga KotliacutekovaacuteČlenkou společnosti v letech 1996ndash2014 Do roku 2013 byla tajemniciacute působila jakoorganizačniacute garant většiny seminaacuteřů a řiacutedila edičniacute činnost (editorka a autorka většinypublikaciacute) Na konci roku 2013 ukončila svou činnost ve vedeniacute společnosti v roce 2014 ještěvykonaacutevala edičniacute činnost a koncem roku ukončila členstviacute ve společnosti AbsolventkaVŠCHT v Praze obor makromolekulaacuterniacute chemie (1969) Pracovala jako vyacutezkumnyacute pracovniacutekve SVUacuteM Praha vyacutezkumně vyacutevojovyacute pracovniacutek v Baterii Slanyacute vedouciacute odděleniacute preventivniacuteochrany knihovniacutech fondů v NK kraacutetce na Stavebniacute fakultě ČVUT a jako technolog ve Stavebniacutechemii Slanyacute as Spoluautorka dvou odbornyacutech zahraničniacutech publikaciacute o polymerniacutechmateriaacutelech a autorka pěti vyacutezkumnyacutech zpraacutev z oboru elektrochemickyacutech zdrojů

Ing Monika NajmanovaacuteČlenkou společnosti od roku 2014 v teacutemže roce byla takeacute jmenovaacutena tajemniciacute Absolventkastavebniacute fakulty ČVUT v Praze (1996) obor pozemniacute stavby V letech 1996ndash2011 zaměstnaacutenav expertniacute a projektoveacute kancelaacuteři AWAL sro zabyacutevajiacuteciacute se stavebniacute fyzikou a stavebniacutemi

Ročenka STOP 2014

10

Individuaacutelniacute členoveacute

11

izolacemi od r 1998 jako ředitelka společnosti Kromě jineacuteho zde byla zodpovědnaacute zapořaacutedaacuteniacute konferenciacute bdquoIZOLACEldquo a provozovaacuteniacute odbornyacutech internetovyacutech portaacutelů V roce 2012založila společnost Mon Alba sro zaměřenou na konzultačniacute a projekčniacute činnosti převaacutežněv oboru stavebniacutech izolaciacute Věnuje se ve spolupraacuteci s projekčniacutem atelieacuterem CUBUSsro i průzkumům a projektoveacute činnosti v oblasti sanace stavebniacutech pamaacutetek z hlediskavlhkosti Je autorizovanyacutem inženyacuterem pro obor pozemniacute stavby

Prof RNDr Pavla Rovnaniacutekovaacute CScČlenkou společnosti a členkou revizniacute komise od roku 1997 Absolventka Přiacuterodovědeckeacute fakultyMasarykovy univerzity v Brně obor anorganickaacute chemie Od roku 1970 pracuje na Fakultěstavebniacute VUT v Brně v současneacute době je pověřena vedeniacutem Uacutestavu chemie Kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejila v roce 1981 v oboru Nauka o nekovovyacutech materiaacutelech a stavebniacutech hmotaacutechhabilitovala se v oboru Materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute (1992) V roce 2004 byla jmenovaacutena profesorkoupro obor Fyzikaacutelniacute a stavebně materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute Je autorkou nebo spoluautorkou viacutece než400 vědeckyacutech a odbornyacutech publikaciacute v domaacuteciacutech i mezinaacuterodniacutech časopisech a sborniacuteciacutechseminaacuteřů a konferenciacute šesti odbornyacutech knih a monografiiacute Nyniacute se věnuje předevšiacutem historickyacutempojivům degradaci stavebniacutech materiaacutelů a ekologickeacute straacutence stavebniacutech materiaacutelů Od r 1990byla řešitelkou nebo spoluřešitelkou třiacute desiacutetek grantovyacutech projektů

Ing Petr ŘezaacutečZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti Absolvoval Stavebniacute fakultu ČVUT v Praze (1989) obor pozemniacutestavby Po ročniacute staacuteži na fakultě nastoupil do SUacuteRPMO Praha V letech 1991ndash1993 pracovalv zastoupeniacute firmy Terranova-Industrie sro jako vedouciacute obchodniacuteho střediska V roce 1992spoluzaklaacutedal projekčniacute atelieacuter CUBUS sro Od roku 1996 působiacute ve společnosti Metrostava s v různyacutech poziciacutech od stavbyvedouciacuteho po marketingoveacuteho ředitele V r 2003 ukončilstudium MBA na Prague International Business School Od r 2006 byl ředitelem pro strategiia specifickeacute projekty v Metrostav Development as Nyniacute je zpět v Metrostavu na centraacutelespolečnosti v pozici experta pro specifickeacute projekty

Ing arch Miloš SolařČlen společnosti od roku 2012 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1987) Poškole nastoupil do tehdejšiacuteho Pražskeacuteho střediska SUacutePPOP Od roku 1998 je specialistouUacutestředniacuteho pracoviště Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Praze (nyniacute GŘ NPUacute) V raacutemciakreditovaneacuteho předmětu historie ndash pamaacutetkovaacute peacuteče působiacute na Slezskeacute univerzitě v OpavěPodiacutelel se na obnově řady vyacuteznamnyacutech pamaacutetek např exterieacuteru chraacutemu sv Mikulaacuteše naMaleacute Straně nebo vily Tugendhat Je spoluautorem metodik bdquoPeacuteče o střechy historickyacutechbudovldquo (II vydaacuteniacute 2003) bdquoObnova okenniacutech vyacuteplniacute a vyacutekladcůldquo (2010) a 3 diacutelu publikacebdquoPeacuteče o architektonickeacute dědictviacuteldquo V oblasti peacuteče o architektonickeacute dědictviacute publikovaldesiacutetky odbornyacutech člaacutenků Je členem ICOMOS WTA CZ SPPPP a Klubu Za starou Prahu

Ing arch Ondřej ŠefcůČlenem společnosti a miacutestopředsedou vyacuteboru od roku 1996 Absolvent Fakulty architekturyČVUT v Praze obor architektura a uacutezemniacute plaacutenovaacuteniacute Od roku 1983 působil jako odbornyacute

pracovniacutek SUacutePPOP V 80 letech 20 stol pracoval na regeneraci městskyacutech pamaacutetkovyacutechrezervaciacute (Taacutebor Jindřichův Hradec Třeboň Slavonice Českeacute Budějovice Prachatice) V 90letech jako pracovniacutek SUacutePP (později NPUacute UacuteP) provaacuteděl pamaacutetkovyacute dohled při obnověpalaacuteců pro Poslaneckou sněmovnu PČR Valdštejnskeacuteho palaacutece pro Senaacutet PČR daacutelepracoval na obnově Staronoveacute synagogy Klementina palaacutece Kinskyacutech pro Naacuterodniacute galeriizaacutemku Kratochviacutele hradu Křivoklaacutet hradu ve Strakoniciacutech obnově Karlova mostu atd Odroku 2013 je ředitelem NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m Praze Je moderaacutetoremvětšiny seminaacuteřů STOP velkou čaacutest z nich odborně garantuje na četnyacutech přednaacutešiacute Autora spoluautor mnoha odbornyacutech publikaciacute z oblasti pamaacutetkoveacute peacuteče

Ing Eva ŠimůnkovaacuteČlenka společnosti od roku 1996 Absolventka VŠCHT v Praze (1959) od roku 1964 působilana katedře polymerů VŠCHT v letech 1974ndash1998 v Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT Praha Autorka praciacute zabyacutevajiacuteciacutech se použitiacutem polymerů přizpevňovaacuteniacute dřeva spoluautorka knihy bdquoChemie v praacuteci konzervaacutetora a restauraacutetoraldquo (1987)bdquoChemistry in the Care of Monumentsldquo (1988) a učebniacuteho textu VŠCHT bdquoPigmenty barvivaa metody jejich aplikaceldquo (1993) spoluautorka monografiiacute STOP bdquoPigmentyldquo (1999 2008)a bdquoDřevoldquo (2000 2008)

Ing Ivan Vaněček CScZaklaacutedajiacuteciacute člen společnosti a člen revizniacute komise Absolvent VŠCHT v Praze kandidaacutetskoupraacuteci obhaacutejil v roce 1990 na katedře polymerů V letech 1989ndash1994 pracoval jako vědeckyacutepracovniacutek ve Staacutetniacutech restauraacutetorskyacutech atelieacuterech a ve Staacutetniacutem uacutestavu pamaacutetkoveacute peacutečev letech 1994ndash1999 působil jako odbornyacute asistent na Uacutestavu chemickeacute technologierestaurovaacuteniacute pamaacutetek VŠCHT v Praze Od r 1999 pracuje jako vedouciacute laboratořespolečnosti Baumit spol s r o Soudniacute znalec technologie restaurovaacuteniacute odborniacutek v oblastifasaacutedniacutech naacutetěrovyacutech hmot Spoluautor knihy bdquoBraunův Betleacutemldquo (1999) a skript bdquoStavebniacutemateriaacutely historickyacutech objektůldquo (1999) Autor publikace STOP bdquoNaacutestěnneacute malbyldquo (2000)a monografie STOP bdquoVaacutepnoldquo (2001)

Ročenka STOP 2014

12

Přidruženeacute členstviacute

13

Přidruženeacute členstviacute STOP se uzaviacuteraacute podpisem bdquoSmlouvy o přidruženeacutem členstviacuteldquo Přidruženiacutečlenoveacute platiacute každyacute rok ročniacute členskyacute přiacutespěvek a sjednanou finančniacute čaacutestku za informačniacuteservis STOP V raacutemci členstviacute majiacute přidruženiacute členoveacute zdarma vstup na všechny seminaacuteřea pracovniacute setkaacuteniacute v dohodnuteacutem počtu osob poskytovaacuteniacute všech publikačniacutech vyacutestupůz akciacute STOP aj Věřiacuteme že většina našich přidruženyacutech členů chaacutepe členstviacute i jako podporučinnosti společnosti ndash velmi si tohoto postoje vaacutežiacuteme

Přidruženiacute členoveacute v roce 2014

AQUA obnova staveb sroGrafickaacute 12 150 00 Praha 5 tel 257 312 636 724 006 564e-mail aquabartaaquabartacz httpwwwaquabartacz

Baumit spol s roPrůmyslovaacute 1841 250 01 Brandyacutes n L ndash St Boleslav tel 326 900 400e-mail infobaumitcz httpwwwbaumitcz

BETOSAN sroNa Dolinaacutech 28 147 00 Praha 4 tel 241 431 212e-mail prahabetosancz httpwwwbetosancz

Biskupstviacute brněnskeacutePetrov 2698 601 43 Brno tel 533 033 111e-mail brnobiskupstvicz httpwwwbiskupstvicz

Cech maliacuteřů a lakyacuterniacuteků ČRUčňovskaacute 1 190 00 Praha 9 ndash Jarov tel 266 106 572 777 02 04 03 606 591 230e-mail infoCECHmalcz httpwwwcechmalcz

CUBUS spol s roPomořanskaacute 483 181 00 Praha 8 tel 251 564 701 603 532 00 603 877 000e-mail cubuscubuscz httpwwwcubuscz

Českyacute Caparol sroLitviacutenovice 32 370 01 Českeacute Budějovice tel 315 745 081e-mail janloukotkacaparolcz httpwwwcaparolcz

Fakulta chemickeacute technologie VŠCHT PrahaTechnickaacute 5 166 28 Praha 6 tel 220 443 768e-mail fchtvschtcz httpfchtvschtcz

Přidruženeacute členstviacute

Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceJiraacuteskova 3 570 01 Litomyšl tel 466 036 594e-mail dekanatfrupcecz httpwwwupcecz

PhDr MUDrTomaacuteš HaacutejekPodjavornickeacute 160616 149 00 Praha 4e-mail tomaskarelhajekemailcz

IMESTA spol s roDřevčice 9 Dubaacute 471 01 pošta Doksy tel 487 870 419 602 19 20 20obch zastoupeniacute Libušskaacute 110244 142 00 Praha 4 tel 244 472 251e-mail infoimestacom httpwwwimestacom

Ing Jaroslav JeliacutenekZbrojnickaacute 11 162 00 Praha 6e-mail triviumvolnycz

KEIMFARBEN sroViacutedeňskaacute 119 619 00 Brno tel 511 181 222 511 181 229e-mail barvykeimcz httpwwwkeimcz

Metrostav as ndash centraacutela společnostiKoželužskaacute 24504 180 00 Praha 8 tel 266 709 306 272 660 159e-mail infometrostavcz httpwwwmetrostavcz

Muzeum hl města PrahyKožnaacute 1 110 00 Praha 1 tel 221 012 911e-mail muzeummuzeumprahycz httpwwwmuzeumprahycz

Naacuterodniacute technickeacute muzeumKostelniacute 42 170 78 Praha 7 tel 220 399 111 220 399 101e-mail infontmcz httpwwwntmcz

Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav generaacutelniacute ředitelstviacuteValdštejnskeacute naacutem 3 118 01 Praha 1 tel 257 010 111e-mail epodatelnanpucz httpwwwnpucz

Pamiatkovyacute uacuterad Slovenskej republikyCesta na Červenyacute most 6 814 06 Bratislava SRChemicko-technologickeacute oddelenie tel +421 220 464 111e-mail podatelnapamiatkygovsk httpwwwpamiatkysk

Ročenka STOP 2014

14

Přidruženeacute členstviacute

15

PPG Deco Czech asBřasy čp 223 338 24 Břasy tel 371 877 111e-mail paveljirousekppgcom httpwwwppgdecocz

quick-mix ksVinohradskaacute 111282 618 00 Brno tel 515 500 815e-mail infoquick-mixcz httpwwwquick-mixcz

Remmers CZ sroKolovratskaacute 1445 251 01 Řiacutečany u Prahy tel 323 604 877e-mail mailremmerscz httpwwwremmerscz

SPŠ kamenickaacute a sochařskaacute a SOU kamenickeacuteHusova 675 508 01 Hořice tel 493 623 226e-mail infospskscz httpwwwspskscz

STACHEMA CZ sro divize povrchovyacutech uacutepravU Plocheacute draacutehy 296 274 01 Slanyacute 1e-mail slanystachemacz httpwwwstachemacz

Technickaacute univerzita Zvolen Drevaacuterska fakultaT G Masaryka 24 960 53 Zvolen SR tel +421 455 330 596 +421 455 206 341e-mail ddttuzvosk httpwwwtuzvoskdf

Uacutestav teoretickeacute a aplikovaneacute mechaniky AV ČRProseckaacute 76 190 00 Praha 9 tel 286 882 121e-mail itamitamcascz httpwwwitamcascz

VOŠ a SPŠ stavebniacute arch Jana LetzelaPražskaacute 931 547 01 Naacutechod tel 491 420 339 491 426 243e-mail voss-navoss-nacz httpwwwvoss-nacz

VOŠ a SPŠ strojniacute stavebniacute a dopravniacute Děčiacuten p oČs armaacutedy 10 405 02 Děčiacuten 1 tel 412 516 136 412 535 001e-mail infoprumkadccz httpwwwprumkadccz

Vyacutechodočeskeacute muzeum v PardubiciacutechZaacutemek 2 530 02 Pardubice tel 466 799 240e-mail vcmvcmcz httpwwwvcmcz

Vyacutezkumnyacute a vyacutevojovyacute uacutestav dřevařskyacute Praha s pNa Florenci 7ndash9 111 71 Praha 1 tel 221 773 711e-mail vvudvvudcz httpwwwvvudcz

SeminaacuteřeNa teacutema ochrany pamaacutetek společnost zorganizovala čtyři seminaacuteře Z každeacute akce byl vydaacutensborniacutek přiacutespěvků v tištěneacute verzi jako černobiacutelaacute brožura A5 sborniacuteky byly předaacutevaacutenyuacutečastniacutekům při registraci Organizačniacutem garantem byla společnost STOP ndash tajemnice MonikaNajmanovaacute

Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti I ndash důvody přiacutečiny a praktickaacute opatřeniacuteSeminaacuteř č 12014 15 5 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odbornyacute garant Pavel FaacuteraModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 107

Program seminaacuteřeOchrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteřeOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeMěřeniacute vlhkosti zdiva Specializovanyacute stavebně-technickyacute průzkumPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroNedestruktivniacute měřeniacute vlhkosti zdiva ndash porovnaacuteniacute různyacutech metod v praxiKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzity PardubiceCelostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech stavebPavel Faacutera CUBUS s r oZkušenosti dodavatele ze sanace vlhkyacutech budovJiřiacute Samec Imesta sro

Okna historickyacutech budovSeminaacuteř č 22014 12 6 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odbornyacute garant Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 135

Program seminaacuteřeObnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektechOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeBarevnost pražskyacutech oken v 19 stol a v 1 pol 20 stolLadislav Špaček NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeProjektovaacuteniacute a uacutepravy historickyacutech oken oprava v domě z 19 stoletiacuteJan Němec projektant

Ročenka STOP 2014

16

Činnost STOP v roce 2014

Činnost STOP v roce 2014

17

Možnosti repase historickyacutech oken ndash Uacutevaha o vyacuteznamu uacutepravy vnějšiacutech okenniacutech křiacutedelpro vloženiacute izolačniacuteho skla do staryacutech špaletovyacutech okenTomaacuteš Sochor restauraacutetor Metrostav asProblematika z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby ve zněniacute vyhlaacutešky č 202012 SbAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteProbleacutemoveacute detaily při vyacuterobě historizujiacuteciacutech oken Problematika vyacuteměny okenv pamaacutetkově chraacuteněnyacutech budovaacutech a uacutezemiacutechLibor Maliacutenek Kerner sroKryštof Havlice NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeVyacuteroba historizujiacuteciacutech špaletovyacutech oken Možnosti a limity z hlediska současnyacutech předpisůJana Novaacutekovaacute Martin Faktor Trustav sroMožnosti truhlaacuteřskeacute vyacuteroby u vyacuteplniacute pro pamaacutetky ndash špaletovaacute okna vyraacuteběnaacutev současneacute doběLibor Kraacutel AZ Ekotherm sro

Sanačniacute omiacutetkySeminaacuteř č 32014 23 10 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacute knihovna Praha 1Odborniacute garanti Pavla Rovnaniacutekovaacute Pavel Faacutera Miloš SolařModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 111

Program seminaacuteřeZdroj soliacute a vlhkosti ve stavebniacutech objektechPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaVyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněPamaacutetky a sanačniacute omiacutetkyMiloš Solař NPUacute GŘOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazeSanačniacute omiacutetky z hlediska vyhlaacutešky č 2682009 Sb o technickyacutech požadavciacutech nastavby zejmeacutena s ohledem na odpovědnost dostupnost a udržitelnostAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteSanačniacute omiacutetky na stavebniacutech objektech z pohledu projektantaPavel Faacutera CUBUS sroPřehled současneacuteho sortimentu sanačniacutech omiacutetekPavla Rovnaniacutekovaacute Fakulta stavebniacute VUT v BrněMožnosti uacutepravy sanačniacutech systeacutemů pro potřeby pamaacutetkoveacute peacutečePavel Šťastnyacute Remmers CZ sro

Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chyby a slepeacute uličkySeminaacuteř č 42014 27 11 Naacuterodniacute technickeacute muzeum Praha 7Odborniacute garanti Pavel Faacutera Ondřej ŠefcůModeraacutetor Ondřej ŠefcůPočet uacutečastniacuteků 130

Program seminaacuteřeTak takhle asi neOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl m PrazePoškozeniacute konstrukciacute biologickyacutemi vlivy chyby při průzkumu a realizaci sanaceJitka Pittnerovaacute Bioconsult znalec v oborech ekonomika a dřevoNěkteraacute okna pamaacutetkaacutem opravdu neslušiacuteJana Novaacutekovaacute Trustav sroStřety pamaacutetkoveacute metodiky a pamaacutetkoveacute exekutivy na poli pamaacutetkoveacutehoa stavebniacuteho praacutevaAleš Dittert autorizovanyacute inženyacuter a soudniacute znalec v oboru stavebnictviacuteRizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v PrazePavel Faacutera CUBUS s r oNepovedeneacute stavebniacute technologie při sanaci vlhkeacuteho zdivaPavel Šťastnyacute Remmers CZ sroVady a poruchy mineraacutelniacutech fasaacutedniacutech barevMartin Jirků Stachema CZ sro

Publikace

Sanačniacute omiacutetky a ochrana povrchů zasoleneacuteho zdivaZpravodaj STOP svazek 16 č 1 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Pavel FaacuteraZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaSanačniacute dilemaOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazeZdroje soliacute a jejich působeniacute ve zdivuPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaNěkolik slov uacutevodem k sanačniacutem omiacutetkaacutemPetr Kotliacutek STOPSanačniacute omiacutetky při obnově pamaacutetek z pohledu pamaacutetkaacuteřeMiloš Solař NPUacute uacutestředniacute pracoviště v Praze

Ročenka STOP 2014

18

Činnost STOP v roce 2014

19

Diskuse ke spornyacutem naacutezorům na aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek a kol STOPZaacutevěrečneacute shrnutiacute k aplikaci sanačniacutech omiacutetekPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSanačniacute omiacutetkyPavel Faacutera CUBUS sroZkušenosti pamaacutetkaacuteře s odsolovaacuteniacutem zdiva pamaacutetkovyacutech objektůOndřej Šefců NPUacute UacuteOP v hl městě PrazePraktickeacute zkušenosti s odsolovaacuteniacutem vybranyacutech pamaacutetkovyacutech objektůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceRozhovor s Ing Petrem Koutniacutekem jednatelem quick-mix k sPavel Faacutera STOP

Kaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečiZpravodaj STOP svazek 16 č 2 zaacuteřiacute 2014 ISSN 1212-4168Odbornyacute garant Petr KotliacutekZpravodaj byl vydaacuten jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah čiacuteslaČištěniacute kamennyacutech pamaacutetek z pohledu technologaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaMetody odsolovaacuteniacute při restaurovaacuteniacute poreacutezniacutech materiaacutelůKarol Bayer Fakulta restaurovaacuteniacute Univerzita PardubiceChemickeacute možnosti zpevněniacute a povrchoveacute ochrany kamenePetr Kotliacutek Markeacuteta Škrdlantovaacute UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologie přiacutepravy uměleacuteho kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaTechnologickeacute možnosti barevnyacutech uacuteprav kamenePetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaLazurniacute naacutetěry na kaacutemenPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaHydrofobizace stavebniacutech materiaacutelů ndash možnosti a rizikaPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaBraunův Betleacutem z pohledu technologaPetr Kotliacutek Viktor Heidingsfeld UacuteCHTRP VŠCHT PrahaPřiacuteklad systeacutemoveacute peacuteče o hřbitovniacute naacutehrobkyPetr Kotliacutek UacuteCHTRP VŠCHT PrahaSTOP k teacutematu bdquoKaacutemen v pamaacutetkoveacute peacutečildquo

Ročenka STOP 2013Ročenka STOP 2013 ISBN 978-80-86657-18-9 Praha 2014Byla vydaacutena jako černobiacutelaacute brožura A5

Obsah ročenkyUacutevodemSouhrnně o společnosti STOPZaloženiacute společnostiKoncepčniacute a metodickeacute přiacutepravyStručnyacute přehled akciacute STOP 1996ndash2013Publikačniacute činnost STOP 1996ndash2013Organizačniacute zaacuteležitosti STOP v roce 2013Vyacuteročniacute členskaacute schůze STOP v roce 2013I Členskaacute schůze STOP v roce 2014II Členskaacute schůze STOP v roce 2014Obecneacute informaceStanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek z sIndividuaacutelniacute členoveacute STOP v roce 2013Přidruženeacute členstviacute STOPPřehled přidruženyacutech členů STOP v roce 2013Seminaacuteře a exkurze STOP v roce 2013Staveništniacute malty a sucheacute maltoveacute směsi při obnově pamaacutetekRestaurovaacuteniacute vitraacutežiacuteMožnosti financovaacuteniacute obnovy pamaacutetek z grantovyacutech prostředkůKonzervace a restaurovaacuteniacute voskovyacutech předmětůTechnologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčilyPoruchy budovy Naacuterodniacuteho muzea ndash stav před obnovouPublikace STOP v roce 2013Zpravodaj STOP ročniacutek 15Ročenka STOP 2012Odborneacute člaacutenky společnosti STOPPřiacutespěvek pamaacutetkaacuteře k problematice maltovyacutech směsiacuteOmiacutetky pro obnovu pamaacutetek Pojiva přiacuteměsi kamenivoTudy cesta nevede aneb Některaacute uacuteskaliacute v pamaacutetkoveacute praxiOtlučeneacute historickeacute zdivoRizika aplikace profilovanyacutech foacuteliiacute při sanaci vlhkeacuteho zdiva

Ročenka STOP 2014

20

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014

21

Odborneacute praacutecečlenů

společnosti STOPv roce 2014

Ročenka STOP 2014

22

UacutevodVyacuteplňoveacute prvky u pamaacutetkovyacutech objektů obvykle tvořiacute součaacutest hmotneacute podstaty pamaacutetkya zaacuteroveň jsou součaacutestiacute architektury Vyacuteplně (zejmeacutena okna) se vyacuteznamnyacutem způsobem podiacuteliacutena vyacuterazu objektu a jeho měřiacutetku Samy o sobě jsou vyacuteplně takeacute dokladem řemeslneacute praacutecevyužitiacute materiaacutelů použitiacute povrchovyacutech uacuteprav dokladem technickeacute uacuterovně sveacute doby atd

Vyacuteplňoveacute prvky jsou takeacute velmi namaacutehanou a exponovanou čaacutestiacute staveb Jsou vystaveny jakznačneacutemu namaacutehaacuteniacute ze strany klimatickyacutech vlivů tak i soustavneacutemu užiacutevaacuteniacute manipulaci jsoupředmětem různyacutech uacutedržbovyacutech zaacutekroků (ne vždy odbornyacutech) špatneacuteho zachaacutezeniacute atd

Mezi vyacuteplně počiacutetaacuteme jak okna kteraacute tvořiacute nejpočetnějšiacute skupinu tak dveře vrata okenicevyacutekladce dviacuteřka atp Vzhledem k tomu že největšiacute okruh probleacutemů je vztažen k obnověoken budeme se v přiacutespěvku věnovat zejmeacutena problematice oken

Při posuzovaacuteniacute a obnově oken u pamaacutetek vstupuje do hry v současneacute době dalšiacute faktor a tiacutemje požadavek na jejich zvyacutešeneacute tepelněizolačniacute parametry Ten je obvykle realizovaacutenzesilovaacuteniacutem jak vlastniacutech konstrukciacute raacutemů a přiacuteček tak zejmeacutena prvků zaskleniacute což se provaacutediacutevklaacutedaacuteniacutem zdvojenyacutech (někdy už i ztrojenyacutech) skel zvanyacutech Ditherm Vloženiacute dvojskla dohistorickyacutech oken byacutevaacute v praxi často aplikovaacuteno s rozdiacutelnyacutem vyacutesledkem Zaacuteležiacute hodně nacelkoveacute konstrukci a rozměrech okna i na vlastniacutem naacutevrhu a schopnostech realizačniacute firmy

U oken v historickyacutech objektech jsou ze strany pamaacutetkoveacute peacuteče sledovaacuteny předevšiacutem tytoparametry

materiaacutel ndash nejčastěji užiacutevanyacutem materiaacutelem historickyacutech oken je dřevo a to jak měkkeacute taktvrdeacute měkkeacute dřevo bylo prakticky vždy opatřeno kryciacutem naacutetěrem různeacute barevnosti tvrdeacutedřevo bylo obvykle opatřeno lazurniacute povrchovou uacutepravou od 19 stoletiacute se začiacutenajiacutepoužiacutevat i kovoveacute konstrukce zpočaacutetku spiacuteše na průmyslovyacutech objektech ve 20 stoletiacutese užiacutevaacuteniacute kovovyacutech konstrukciacute rozšiacuteřilo i na bytoveacute a administrativniacute objekty (mnoho těchtoprvků z 1 poloviny 20 stoletiacute vykazuje nedostatečneacute tepelněizolačniacute parametry)rozměry proporce ndash jde o velmi zaacutesadniacute parametr kteryacute určuje nejen vlastniacute konstrukčniacutecharakteristiku okna ale i jejiacute vztah s architekturou fasaacutedy rozměry naacutevrhů novyacutech okenjsou velmi sledovaneacute ze strany orgaacutenů pamaacutetkoveacute peacuteče zejmeacutena u novyacutech vyacuterobků

Obnova vyacuteplniacutev pamaacutetkovyacutech objektech

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor uvaacutediacute vyacutechodiska podmiacutenky a možnosti řešeniacute při obnově otvorovyacutech vyacuteplniacutezejmeacutena oken v pamaacutetkovyacutech objektech

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

23

v současneacute době jsou zvažovaacuteny různeacute způsoby jak stanovit přijatelnou odchylku ndash napřpomociacute procentuaacutelniacute odchylky (např 10ndash15 ) od původniacuteho rozměruzpůsob osazeniacute oken ve fasaacutedě ndash na celkoveacute vizaacuteži objektu se poměrně zaacutesadně podiacuteliacutezpůsob osazeniacute oken tedy předevšiacutem hloubka osazeniacute ve špaletě mnoho pamaacutetkovyacutechobjektů zejmeacutena z konce 18 a z 19 stoletiacute maacute okna osazena v liacuteci fasaacutedy (jde o uacutepravukteraacute přiacutemo souvisiacute se slohem průčeliacute a je tedy předmětem ochrany)profilace čaacutesti okna a členěniacute ndash podobně jako proporce čaacutestiacute okna tak i jejich uspořaacutedaacuteniacutea detaily profilace majiacute zcela zaacutesadniacute vliv na vyacuteraz okna a jeho zapojeniacute do uspořaacutedaacuteniacuteprůčeliacute provaacuteděniacute profilovanyacutech prvků nebyacutevaacute obvykle zaacutesadniacutem probleacutemem zejmeacutenau atypickeacute truhlaacuteřskeacute vyacuteroby jemneacute detaily profilace řiacutemsiček lišt raacutemů poutců klapačeka dalšiacutech prvků majiacute velmi zaacutesadniacute vliv na vizaacutež okna spraacutevně provedeneacute a odstupňovaneacuteprofilace mohou vyacuterazně přispět k vyvaacuteženyacutem proporciacutem okna chyby v členěniacute (někdystačiacute disproporce několika milimetrů) mohou vyacuteraz narušitpovrchovaacute uacuteprava ndash historicky byla využiacutevaacutena podstatně širšiacute škaacutela barevnyacutech odstiacutenů nežje dnes obvykleacute barevnost okna měla obvykle souvislost s barevnostiacute průčeliacute vliv na vyacuterazokna maacute nejen odstiacuten barvy ale i povrchovaacute uacuteprava (lesk mat polomat) způsob aplikacenaacutetěru naacutetěrovaacute hmota zejmeacutena v 19 stoletiacute (i dřiacuteve) ale i ve 20 stoletiacute se hojněuplatňovala technika flaacutedrovaacuteniacute vytvaacuteřejiacuteciacute velmi přesvědčiveacute napodobeniacute povrchupřiacuterodniacuteho dřeva přiacutepadně dalšiacute speciaacutelniacute povrchoveacute uacutepravy (obnova těchto povrchů jednes mnohdy předmětem restauraacutetorskyacutech praciacute)doplňky ndash kovaacuteniacute mechanismy ndash tyto prvky tvořiacute důležitou součaacutest vyacutebavy oken pokudjsou dochovaacuteny původniacute prvky jde obvykle o uměleckořemeslneacute doplňky mnohdyzhotoveneacute ze slitin barevnyacutech kovů vytvaacuteřejiacuteciacute soubory s jednotnyacutem tvarosloviacutem (olivkypanty zaraacutežky atd) obvykle byacutevaacute požadovaacuteno zachovaacuteniacute a přiacutepadně doplněniacute těchtoprvků včetně souvisejiacuteciacutech mechanismů Obnova původniacutech mechanismů je naacuteročnějšiacutepřenaacutešeniacute původniacutech mechanismů do novyacutech oken je obvykle obtiacutežneacute na provedeniacutezpůsob oteviacuteraacuteniacute ndash zejmeacutena u objektů z 19 stoletiacute a staršiacutech je obvykleacute oteviacuteraacuteniacute okenniacutechkřiacutedel do stran a vyklaacutepěniacute křiacutedel se objevuje event pouze u nadsvětliacuteků či větraciacutechokeacutenek vyklaacutepěniacute vlastniacutech křiacutedel zde působiacute v celku fasaacuted obvykle rušivě u objektůstaršiacutech (cennějšiacutech kulturniacutech pamaacutetek) lze atypickeacute oteviacuteraacuteniacute považovat za zaacutevadu

Způsoby obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektůZpůsobů obnovy oken u pamaacutetkovyacutech objektů je celaacute řada určeniacute vhodneacuteho postupu zaacutevisiacutezejmeacutena na naacutesledujiacuteciacutech faktorech

hodnota samotneacuteho objektu (kulturniacute pamaacutetka naacuterodniacute kulturniacute pamaacutetka) hodnota vlastniacutevyacuteplně jejiacute staacuteřiacute dochovaneacute detailytechnickyacute stav vyacuteplně možnosti jejiacute uacutedržby ndash obnovyprovozniacute požadavky ndash požadavky na zatepleniacute objektu zabezpečeniacute provoz v objektumožnosti investora charakter obnovy (běžnaacute oprava diacutelčiacute zaacutesah celkovaacute rekonstrukce)

U mnoha pamaacutetek se na jednom objektu vyskytuje celaacute řada různyacutech oken kteraacute mohou miacutetzcela rozdiacutelnou historickou hodnotu i rozdiacutelnyacute technickyacute stav To může byacutet i na jednom průčeliacutepřiacutepadně i u sousedniacutech prvků Rozdiacutely v technickeacutem stavu obvykle souvisiacute s orientaciacute ke

Ročenka STOP 2014

24

světovyacutem stranaacutem největšiacute škody byacutevajiacute na jižniacutech fasaacutedaacutech nebo na trvale zastiacuteněnyacutechmiacutestech Zaacutesadniacutem faktorem pro životnost oken je jejich ochrana před klimatickyacutemi vlivy(předevšiacutem vlhkost a slunečniacute zaacuteřeniacute) a pravidelnaacute a přiměřenaacute uacutedržba

Obnova restaurovaacuteniacutemObnova oken restaurovaacuteniacutem připadaacute v uacutevahu u mimořaacutedně cennyacutech staveb a mimořaacutedněhistoricky vyacuteznamnyacutech prvků Restauraacutetorskeacute postupy umožňujiacute opravu i velmi poškozenyacutechčaacutestiacute oken vždy je však třeba braacutet v potaz i otaacutezky dalšiacuteho provozu a fungovaacuteniacute celeacutehoobjektu Mnohdy je využiacutevaacutena metoda že čaacutesti jsou restaurovaacuteny čaacutesti vyraacuteběny formourepliky Ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech je možnyacute i postup při němž je obnovenyacute ndash restaurovanyacuteprvek zachovaacuten v objektu v pasivniacute pozici a vlastniacute vyacuteplň tvořiacute replika Restaurovaneacute prvkymajiacute obvykle většiacute naacuteroky na uacutedržbu hlavniacute nevyacutehodou je podstatně vyššiacute cena

Obnova repasiacute prvkuV praxi obvykle požadovanyacute způsob obnovy oken u kulturniacutech pamaacutetek nebo u objektův chraacuteněnyacutech uacutezemiacutech s dochovanyacutemi hodnotnyacutemi vyacuteplněmi Praacutece jsou soustředěny naobnovu povrchoveacute uacutepravy (včetně důsledneacuteho očištěniacute původniacutech vrstev) opravy menšiacutechmechanickyacutech defektů průzkum staršiacutech vrstev barevnosti obnovu a doplněniacute kovaacuteniacuteuacutepravu některyacutech vadnyacutech detailů Repasi provaacutedějiacute kvalifikovaniacute řemeslniacuteci ndash truhlaacuteřilakyacuterniacuteci zaacutemečniacuteci atp Repase je obvykle proveditelnaacute u kvalitně zkonstruovanyacutecha udržovanyacutech oken kteraacute nemajiacute zaacutevažneacute zaacutevady ndash vnitřniacute hnilobu tordovanaacute křiacutedlavyacuterazně seschleacute dřevo Pokud jsou k tomu podmiacutenky je možneacute kombinovat repasis doplněniacutem neopravitelnyacutech čaacutestiacute replikami Ty musiacute byacutet vyrobeny poměrně přesně jakoatypickeacute vyacuterobky což může zvyšovat jejich cenu Provaacuteděniacute repase je obvykle obtiacutežněproveditelneacute u vyacuterazně poškozenyacutech prvků nebo u oken jejichž provedeniacute nevyhovujepožadavkům na vnitřniacute klima objektů

Obnova oken formou replikyVyacuteroba repliky spočiacutevaacute ve zhotoveniacute noveacute vyacuteplně formou věrneacute napodobeniny původniacutehookna přiacutepadně vhodneacuteho analogickeacuteho prvku z jineacute stavby pokud na vlastniacutem objektunejsou dochovaacuteny použitelneacute předlohy Replika vychaacuteziacute z rozměrů předlohy dodržujepovrchovou uacutepravu barevnost detaily zpracovaacuteniacute ale může miacutet odlišnosti v konstrukčniacutechspojiacutech použiteacutem materiaacutelu (např jinyacute druh dřeva nikoliv zaacuteměna dřeva za plast) způsobuobraacuteběniacute či skrytyacutech mechanismech V některyacutech přiacutepadech lze vyraacutebět repliku na zaacutekladědochovaneacute projektoveacute dokumentace Při vyacuterobě replik je nutno vziacutet na vědomiacute že některeacutevyacutechoziacute suroviny (dřevo slitiny) nemusiacute byacutet dnes dostupneacute nebo jsou dostupneacute pouze zacenu enormniacutech naacutekladů Zejmeacutena při zpracovaacuteniacute dřeva je dnes obvykle využiacutevaacuten lepenyacutehranol miacutesto masivu Z hlediska pamaacutetkoveacuteho v tom neniacute třeba hledat nějakyacute zaacutesadniacuteprobleacutem protože i v minulosti využiacutevali truhlaacuteři techniku lepeniacute viacutece kusů k sobě abykompenzovali vlastnosti dřeva

Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech

25

Obnova oken formou volneacute replikyU meacuteně vyacuteznamnyacutech budov přiacutepadně u oken jejichž konstrukce neniacute tak kvalitniacute aby seopakovala formou přesneacute repliky (např zdvojenaacute šroubovanaacute křiacutedla) připadaacute v uacutevahu ještěvyacuteroba volneacute repliky

Volnaacute replika vychaacuteziacute z proporciacute členěniacute a detailů původniacuteho prvku obvykle respektujei způsob osazeniacute či oteviacuteraacuteniacute V proporciacutech jsou přijatelneacute miacuterneacute odchylky od předlohyřaacutedově 10ndash15 U volneacute repliky se často použiacutevaacute upraveneacute kovaacuteniacute jsou jineacute typy pantůčastějšiacute jsou montaacuteže dithermů upravenyacutech detailů okapniček atd I u volnyacutech replik ježaacutedouciacute aby zejmeacutena hlavniacute průčeliacute bylo osazeno špaletovyacutemi okny v přiacutepadě dvorniacutechprůčeliacute je možno akceptovat i jednoduchaacute okna s dvojsklem

Použitiacute volneacute repliky připadaacute v uacutevahu u bytovyacutech administrativniacutech školniacutech a podobnyacutechobjektů v pamaacutetkovyacutech zoacutenaacutech ktereacute nejsou samy prohlaacutešeny za kulturniacute pamaacutetky alevykazujiacute architektonickeacute hodnoty

Použitiacute volneacute repliky zaacuteroveň umožňuje zajistit podstatně lepšiacute technickeacute parametry oknazejmeacutena sniacuteženiacute hlučnosti a tepelněizolačniacute vlastnosti

Použitiacute volneacute repliky nesmiacute byacutet zaměňovaacuteno za použitiacute typovyacutech vyacuterobků zaacuteměnu materiaacutelů(miacutesto dřeva plast) nebo vyacuterobků jinak nepřiměřenyacutech

(Uvedeneacute členěniacute vychaacuteziacute z metodickeacuteho materiaacutelu Naacuterodniacuteho pamaacutetkoveacuteho uacutestavu v Brněautor Zdeněk Vaacutecha 2008)

Při kontrole či obnově staacutevajiacuteciacutech oken nebo vyacuterobě replik atd je vhodneacute se zaměřit i nasouvisejiacuteciacute detaily na stavbě a to zejmeacutena

spaacuted vodorovneacute čaacutesti parapetu a způsob napojeniacute na spodniacute čaacutest oknaprovedeniacute oplechovaacuteniacute parapetu (u kamennyacutech parapetů je vyacutehodneacute použiacutet oplechovaacuteniacuteolovem)způsob řešeniacute krytiacute horniacutech spaacuter u oken v liacuteci průčeliacute ndash zde je žaacutedouciacute důsledně instalovatokeničkyfungovaacuteniacute horniacute řiacutemsy nad oknem jejiacute funkce je dobře patrnaacute při deštizda nedochaacuteziacute k vyplavovaacuteniacute vody ze souvisejiacuteciacutech konstrukciacute (např chybně upevněneacutehookapu)zda nedochaacuteziacute k roseniacute čaacutesti přilehleacuteho zdiva (třeba v důsledku tepelneacuteho mostu)zda nedochaacuteziacute s ohledem na vadnyacute mechanismus k nedůsledneacutemu zavřeniacute okna ndash respzda jde okno dobře otevřiacutet a zcela zavřiacutetzda nepronikaacute vlhkost do špalety okna okolniacutem zdivem ndash např z poškozeneacute řiacutemsy

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Okna historickyacutech budov 12 červen 2014 Městskaacute knihovna v Prazendash Uacutestředniacute knihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

26

Obr 1 až 3 Okenniacute kovaacuteniacute ndash ilustrace z katalogu Hlavniacute ceniacutek firmy Bratřiacute Filipoveacute PrahandashNusle 1930

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

27

Určitaacute miacutera vlhkosti ve stavbaacutech a stavebniacutech materiaacutelech je celkem přirozenyacutem jevemMnoho materiaacutelů i stavebniacutech konstrukciacute maacute určiteacute vhodneacute rozmeziacute vlhkosti a to zejmeacutenaz hlediska dlouhodobeacute existence Při vysokeacutem (nepřirozeneacutem) zavlhčeniacute po určitou dobunebo v pravidelneacutem režimu dochaacuteziacute k rozvoji hub řas a pliacutesniacute (napadeniacute dřeva a organickyacutechmateriaacutelů vůbec) Při extreacutemně niacutezkeacute vlhkosti dochaacuteziacute k přesoušeniacute přičemž se některeacutemateriaacutely rozpadajiacute (např opuka ale i omiacutetky apod)

Vedle absolutniacutech hodnot zavlhčeniacute je velice důležityacutem faktorem i koliacutesaacuteniacute vlhkostipochopitelně v souvislosti se změnami teploty a dalšiacutemi faktory Na většinu materiaacutelů maacutenegativniacute vliv nejen četnost změn (cykly vlhnutiacute či promrzaacuteniacute) ale i rychlost těchto změn (tamaacute někdy zaacutesadniacute vliv) To se u pamaacutetkovyacutech objektů často uplatňuje v souvislosti s naacuterazynaacutevštěvnosti velkou kumulaciacute naacutevštěvniacuteků temperovaacuteniacutem objektů pro vybraneacute akce apodNegativniacute dopady takeacute může miacutet třeba i urychleneacute vysoušeniacute zdiva vysoce uacutečinnyacutemimetodami přiacutepadně vysoušeniacute nerovnoměrneacute

V praxi takeacute mohou vznikat rozdiacutelneacute požadavky na stav (vlhkost) vlastniacutech konstrukciacute (napřkamenneacute sklepy) a provoz v nich umiacutestěnyacute (vyacutestavniacute prostory) Zcela jineacute budou jistě naacuterokyna vlhkost přiacutezemniacute miacutestnosti ve stareacutem klaacutešteře kteraacute maacute sloužit např jako depozitaacuteřdřevěnyacutech plastik a jineacute na miacutestnost stejneacuteho charakteru kteraacute maacute byacutet využita jako skladzeleniny

Jedniacutem ze zaacutekladniacutech momentů při posuzovaacuteniacute probleacutemů s vlhkostiacute je tedy stanoveniacutepřiměřeneacute vhodneacute vlhkosti jednotlivyacutech prostor v souvislosti s jejich historickou hodnotoupolohou ve stavbě využitiacutem a možnostmi opravy To tedy znamenaacute že ještě dřiacuteve nežbudeme složitě naacuteročně a možnaacute ne vždy uacutespěšně řešit sanaci vlhkosti měli bychomdiskutovat nad navrženyacutem využitiacutem objektu reaacutelnyacutemi možnostmi uacutepravy klimatu i nad tiacutemnakolik jsou staacutevajiacuteciacute vlhkostniacute poměry pro objekt typickeacute přijatelneacute vhodneacute a kde jsouabnormaacutelniacute

Nežaacutedouciacute vlhkost ukazuje obvykle vyacuteskyt pliacutesniacute rozpad materiaacutelů vyplavovaacuteniacute čaacutestic zdivanebo masivniacute vyacuteskyt soliacute Nepřirozeneacute klimatickeacute poměry vznikajiacute teacuteměř vždy v prostoraacutechktereacute nemajiacute žaacutednyacute způsob odvětraacuteniacute Velkaacute čaacutest vlhkostniacutech poruch staveb spočiacutevaacute

Ochrana staveb proti vlhkostipoznatky pamaacutetkaacuteře

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl městě PrazeAutor hovořiacute o zkušenostech pracovniacuteka pamaacutetkoveacute peacuteče při sanaci vlhkyacutech stavebUvaacutediacute nejčastějšiacute přiacutečiny poruch a možnosti řešeniacute

Ročenka STOP 2014

28

v chybně provedeneacutem odvodněniacute při souvisejiacuteciacutech nespraacutevnyacutech stavebniacutech uacutepravaacutech nebov zanedbaneacute uacutedržbě

Pokud je vyacuteskyt vlhkosti nad uacutenosnou hraniciacute je zaacutesadniacutem krokem zjištěniacute hlavniacute přiacutečiny teacutetovlhkosti a zkoumaacuteniacute možnostiacute odstraněniacute jejiacuteho zdroje Je vhodneacute připomenout že mnohdynepůjde o jeden zdroj že identifikace všech přiacutečin nemusiacute byacutet vždy uacutespěšnaacute a že chybnaacutediagnoacuteza může veacutest ke zhoršeniacute stavu zbytečnyacutem vyacutedajům či nevratnyacutem a nežaacutedouciacutemzaacutesahům

Pro spraacutevneacute posouzeniacute zkoumaneacuteho objektu potřebujeme znaacutet naacutesledujiacuteciacute uacutedajeStaacuteřiacute objektu a jeho hlavniacute vyacutevojoveacute faacuteze a přestavby Zejmeacutena u objektů ktereacute nevzniklyv jedneacute stavebniacute etapě ale postupnyacutem vyacutevojem je zaacutekladniacutem podkladem stavebně-historickyacute průzkum a na něj navazujiacuteciacute stavebnětechnickyacute průzkum Velmi důležiteacute jsouinformace o vedeniacute inženyacuterskyacutech siacutetiacute a to jak o rozvodech vody a kanalizace tak i dalšiacutechvčetně použityacutech materiaacutelů (např použitiacute saacutedry u elektrorozvodů)Přehled o způsobu zajišťovaacuteniacute uacutedržby objektu jejiacute četnosti informace o staršiacutechporuchaacutech (třeba již odstraněnyacutech) o měřeniacutech vlhkosti v minulyacutech obdobiacutech o měřeniacutechprovaacuteděnyacutech v posledniacute doběZaacutekladoveacute poměry objektu materiaacutel sutereacutenůNaacutevaznost sousedniacutech budov stav jejich odvodněniacuteTereacuten v okoliacute budovy zejmeacutena jeho spaacuted převyacutešeniacute vlastnosti zeminy apodDalšiacute objekty nebo vlivy v okoliacute budovy zejmeacutena zeleň přiacutestavby provizorniacute objektysezonniacute objekty sklaacutedky anglickeacute dvorky vjezdy do sutereacutenu apodPoloženiacute a kvalita inženyacuterskyacutech siacutetiacute Zejmeacutena je třeba zkoumat kanalizace žumpy septikyjaacutemy jiacutemky vodovody studny rybniacuteky požaacuterniacute naacutedrže řeky a potoky elektrorozvodytrakce troleje rozvody uacutestředniacuteho topeniacuteZnalosti lidiacute obeznaacutemenyacutech s miacutestniacute situaciacute ndash hranice zaacuteplav zaacutesypy vyacutekopů rybniacutekůrumoviska zrušeneacute žumpy a studněMikroklimatickeacute poměry v okoliacute stavby ndash průměrneacute teploty převlaacutedajiacuteciacute větry nadmořskaacutevyacuteška vyacuteška sněhoveacute pokryacutevky

Při vlastniacutem zkoumaacuteniacute objektu je nutno se zaměřit na naacutesledujiacuteciacute uacutedajerozlišeniacute druhu zdiva ndash cihelneacute kamenneacute smiacutešeneacute ndash druh kamene jeho stav atdkvalita omiacutetek ndash vyacuteška zavlhčeniacute vyacutekvěty povrchoveacute naacutetěry obklady a způsob jejichprovedeniacutemateriaacutel podlah a způsob jejich kladeniacute včetně izolace vyacuteška podlahy nad tereacutenemvnitřniacute inženyacuterskeacute rozvody zejmeacutena kanalizace vodovod topneacute systeacutemy větraciacute systeacutemy(komiacutenoveacute průduchy) apodvyužitiacute budovy současneacute i dřiacutevějšiacute provozniacute vlivyzpůsob zpracovaacuteniacute fasaacutedy vyacuteskyt zavlhčeniacute vyacutekvěty stav oplechovaacuteniacute druh a tvar sokluzauacutestěniacute okapniacutech svodů

Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře

29

V odůvodněnyacutech přiacutepadech je pochopitelně nutneacute přistoupit k sanaci historickeacuteho zdivaněkterou z vhodnyacutech a uacutečinnyacutech metod Je třeba zmiacutenit i skutečnost že na současneacutem trhuse nabiacutezejiacute i metody odvlhčeniacute o jejichž fyzikaacutelniacutem působeniacute lze velmi uacutečinně pochybovata ktereacute zneužiacutevajiacute důvěru zaacutekazniacuteků Tyto metody majiacute fungovat na zaacutekladě bliacuteže neurčenyacutechmetod či s popisem fyzikaacutelniacuteho působeniacute ktereacute neodpoviacutedaacute stavu vědeckeacuteho poznaacuteniacute

Metody ktereacute lze považovat za uacutečinneacute se lišiacute svyacutemi uacutečinky miacuterou zaacutesahu do objektua pochopitelně i cenou U všech navrženyacutech metod je třeba důsledně zkoumat popisovaneacutereferenčniacute realizace (mnohdy jsou uvaacuteděny přiacuteklady z ciziny jejichž ověřeniacute je praktickynemožneacute)

Ačkoliv lze prakticky každou nežaacutedouciacute vlhkost ve zdivu teoreticky sanovat v některyacutechpřiacutepadech je sanaci možno označit za nežaacutedouciacute či neproveditelnou a to zejmeacutena tehdy kdyby jejiacute realizace znamenala zaacutenik nenahraditelnyacutech kulturniacutech hodnot Univerzaacutelniacute naacutevod naspraacutevnyacute vyacuteběr metody podat nelze Snad lze doporučit aby v prvniacutem pořadiacute byly zvažovaacutenymetody neinvazivniacute Jsou to zejmeacutena vzduchoveacute odvětraacutevaciacute kanaacutely větraneacute podlahyodvětraacutevaneacute dutiny U metod ktereacute přerušujiacute zdivo v plneacute šiacuteřce je nutno proveacutest soudneacutezvaacuteženiacute možnyacutech vyvolanyacutech statickyacutech poruch což zejmeacutena u objektů se staršiacutemi skrytyacutemizaacutevadami nelze nikdy zcela vyloučit U velmi cennyacutech objektů v komplikovanyacutech přiacutepadechnebo v přiacutepadech střetu různyacutech zaacutejmů lze doporučit zpracovaacuteniacute oponentniacuteho posudkuVelmi užitečneacute je takeacute porovnaacuteniacute některyacutech metod již realizovanyacutech na stavbaacutechs navrhovanyacutem postupem a konzultace se stavebniacutemi praktiky

Některeacute poruchy jako např vyacutekvěty nebo vlhkeacute skvrny apod se mohou objevovat mnoho letněkdy i trvale Nemusiacute jiacutet vždy o vysloveně stavebniacute zaacutevadu ale spiacuteše o zaacutevadu estetickoukteraacute je projevem staacuteřiacute budovy Zaacuteležiacute potom na kvalifikovaneacutem dialogu mezi investoremprojektantem dodavatelem a pamaacutetkaacuteři zda jsou tyto estetickeacute zaacutevady tak zaacutevažneacute že jenutno se je pokoušet bdquoza každou cenuldquo eliminovat nebo zda je možneacute je strpět

Při prohliacutedce oprav pamaacutetkovyacutech staveb lze často narazit na opakujiacuteciacute se chyby ktereacutemnohdy nejsou přiacuteliš naacutepadneacute ale obvykle znamenajiacute vznik či rozvoj poruch Tyto zaacutevadynebyacutevaacute obtiacutežneacute identifikovat a odstranit Často může byacutet velmi prospěšneacute prohliacutežetpamaacutetkoveacute objekty v průběhu dešťovyacutech sraacutežek přiacutepadně těsně po jejich skončeniacute Mnohoporuch a zdrojů nežaacutedouciacute vlhkosti je možno takeacute odhalit po skončeniacute zimniacute sezonya pochopitelně po vyacuteraznyacutech klimatickyacutech udaacutelostech ndash vichřici mohutnyacutech průtržiacutechpovodniacutech atd

Vyacutečet obvyklyacutech poruch ktereacute je možno identifikovat běžnou obhliacutedkouchybně instalovaneacute okapniacute žlaby špatně dimenzovaneacute poškozeneacute nebo zaneseneacutešpatně provedeneacute nebo zaneseneacute kotliacuteky nedostatečneacute štiacutetky chyby v napojeniacutezaacutevady v napojeniacute okapniacutech svodů ucpanaacute kolena netěsnosti špatneacute dimenzovaacuteniacutezaacutevady v napojeniacute svisleacuteho svodu do ležateacute kanalizace absence čisticiacutech kusů praskliny(při prudkyacutech lijaacuteciacutech z mezer pryacuteštiacute voda na objekt)

nedůsledně provedenyacute odvod sraacutežkovyacutech vod ndash okapniacute svody končiacute nad tereacutenempřiacutepadně jsou zauacutestěny do jiacutemky kteraacute nemaacute odvodněniacute jsou poškozeny navazujiacuteciacute čaacutestiodvodněniacutevoda je vyvedena pomociacute chrličů na tereacuten zde vytvaacuteřiacute jeziacuterka a steacutekaacute zpět k objektuvoda je odvaacuteděna pomociacute chrličů vzhledem k jejich orientaci a provedeniacute je odteacutekajiacuteciacutevoda sraacutežena na průčeliacute ktereacute vytrvale smaacutečiacute a poškozujeobjekt nemaacute okapniacute žlaby ani svody voda steacutekaacute volně na tereacuten a vzhledem ke špatneacutemuspaacutedu zpět k objektujsou nedůsledně či uacuteplně chybně provedeny detaily zakončeniacute oplechovaacuteniacute pod něžzateacutekaacutejsou chybně zakončeny zemniacute izolace nad tereacutenem (časteacute)jsou špatně spaacutedovaacuteny plochy parapetů či řiacutems ndash směrem k objektuchybneacute detaily v naacutevaznosti okna a parapetuu oken v liacuteci fasaacutedy neniacute chraacuteněna horniacute spaacutera mezi raacutemem a křiacutedlyvětraciacute otvory ve střeše nebo jinde nejsou zabezpečeny proti zafoukaacuteniacute deště či sněhu(žaluzie)na střechaacutech jsou chybně provedenaacute uacutežlabiacute oplechovaacuteniacute je odtrženeacute

Velmi často se opomiacutejiacute jednoduchyacute a dostupnyacute prostředek kteryacutem je pravidelneacute větraacuteniacuteprostor Je však třeba připomenout že větraacuteniacute objektů jako jsou např kostely kaple hradniacutesaacutely atd musiacute byacutet provaacuteděno v určiteacutem režimu nejleacutepe na zaacutekladě nějakeacuteho uacutedržboveacutehoplaacutenu a s ohledem na venkovniacute klima Pouhyacutem větraacuteniacutem interieacuterů nelze vyřešit vlhkostzpůsobenou stavebniacutemi zaacutevadami nebo vlhkost nakumulovanou za dlouheacute obdobiacute

U složitějšiacutech probleacutemů (v komplikovanyacutech či mimořaacutedně vyacuteznamnyacutech stavbaacutech) je žaacutedouciacuteprovaacutedět dlouhodobějšiacute sledovaacuteniacute stavby a s tiacutem spojenaacute měřeniacute někdy nelze vyloučit žese provedou určitaacute opatřeniacute a dojde ke sledovaacuteniacute zda a jak jsou uacutečinnaacute Je nutno počiacutetats tiacutem že i při zavedeniacute vhodnyacutech uacuteprav a odstraněniacute přiacutečiny vlhkosti mohou naacutesledkydlouhodobeacuteho zateacutekaacuteniacute setrvaacutevat delšiacute dobu (i několik let) Zvolenaacute sanačniacute opatřeniacute mohoubyacutet v různyacutech čaacutestech stavby různě uacutečinnaacute nejsou vyacutejimkou situace kdy je nutneacute probleacutemřešit znovu a jinou metodou

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

30

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

31

Pod celostniacutem přiacutestupem při sanaci vlhkyacutech pamaacutetkově chraacuteněnyacutech staveb rozumiacutem takoveacutekroky kdy vznikaacute soulad mezi objektivniacutemi zaacutevěry průzkumu a adekvaacutetně navrženyacutemiopatřeniacutemi na straně jedneacute a požadavky investora a pamaacutetkoveacute peacuteče na straně druheacuteUvaacutediacutem některeacute přiacuteklady z projektoveacute praxe

Synagoga v BřezniciSynagoga byla postavena r 1725 Po požaacuteru r 1821 byla přestavěna v klasicistniacutem styluDalšiacute opravy proběhly v posledniacute čtvrtině 19 stoletiacute a kolem r 1910 Vstupniacute průčeliacute jeorientovaacuteno na zaacutepad V severniacute čaacutesti je klenutaacute modlitebna s galeriiacute v jižniacute čaacutesti odděleneacutechodbou byt šamese a v patře škola Bohoslužebnyacutem uacutečelům sloužila do 30 let 20 stoletiacutePo vaacutelce byla využiacutevaacutena jako skladiště Zdevastovanyacute objekt byl r 1995 vraacutecen Židovskeacuteobci v Praze Kromě narušeneacute statiky byla probleacutemem i vysokaacute vlhkost zdiva V červnu 2014byla synagoga po rekonstrukci po viacutece než šedesaacuteti letech znovu otevřena pro veřejnostTeacutematem staacuteleacute expozice je židovskaacute vzdělanost v českyacutech zemiacutech s ciacutelem ukaacutezat historickyacutevyacutevoj a nastiacutenit běžnyacute život v židovskyacutech školaacutech

Celostniacute přiacutestuppři sanaci vlhkyacutech staveb

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku je popsaacuten odlišnyacute přiacutestup k sanaci vlhkeacuteho zdiva u dvou konkreacutetniacutech pamaacutetkověchraacuteněnyacutech staveb

Obr 1 V raacutemciprojektu 10 hvězdbyla synagogaopravena dopodoby z r 1825

Ročenka STOP 2014

32

Budova je postavena v centru byacutevaleacuteho ghetta osazena ve svažiteacutem tereacutenu kteryacute klesaacutejižniacutem směrem Dle inženyacutersko-geologickeacuteho posouzeniacute zde probiacutehaacute mělkaacute erozivniacute braacutezdakolmaacute k řiacutečce Vlčavě Braacutezda je vyplněna hlinitopiacutesčityacutemi vrstvami V dřiacutevějšiacutech dobaacutechproteacutekal od zaacutepadu nad synagogou Hlubiňskyacute potok kteryacute se vleacutevaacute do Vlčavy Ten je nyniacutezatrubněn Hladina podzemniacute vody koliacutesaacute v zaacutevislosti na množstviacute sraacutežek V době průzkumubyla cca 1 m pod podlahou miacutestnostiacute

Přiacutezemiacute maacute jednu hlavniacute vyacuteškovou uacuteroveň na severniacute straně je zapuštěno zhruba 08 m podtereacutenem Obvodoveacute zdivo maacute tloušťku cca 1 m je smiacutešeneacute z lomoveacuteho kamene a cihelStředniacute nosneacute stěny majiacute tloušťku 06 a 10 m Fasaacutedy jsou omiacutetaneacute dešťoveacute svody zauacutestěnydo kanalizace Během stavebniacutech uacuteprav v 90 letech byly pod podlahou miacutestnostiacute podeacutel stěna z vnějšiacute strany pod tereacutenem vybudovaacuteny větraciacute kanaacutely ze ŽB prefabrikaacutetů ktereacute mělyvysoušet vlhkeacute zdivo Ve stejneacute době byly naneseny i cementoveacute sanačniacute omiacutetky Totoopatřeniacute se ukaacutezalo jako nedostatečneacute Z průzkumu zpracovaneacuteho během stavebniacutech praciacutepři posledniacute rekonstrukci v r 2012 vyplynulo že zdivo synagogy maacute v celeacutem rozsahuspodniacutech partiiacute velmi vysokou vlhkost (16ndash20 hm) jež se bliacutežiacute až nasyceniacute materiaacuteluvodou Uvedenyacute stav souvisel se vzliacutenaacuteniacutem vlhkosti z uacuterovně spodniacute vody a s prosakovaacuteniacutembočniacute vlhkosti do zapuštěnyacutech stěn Pravděpodobnyacute je i negativniacute vliv vodoteče nadbudovou V důsledku vysokeacute vlhkosti byla čaacutest zdiva napadena zelenou řasou a došlok migraci rozpustnyacutech soliacute z podložiacute na povrch stěn V omiacutetkaacutech byly zjištěny dusičnanya chloridy Tyto soli jsou hygroskopickeacute ndash jiacutemajiacute vzdušnou vlhkost a tiacutem přispiacutevajiacute k dalšiacutemuvlhnutiacute konstrukciacute i po odstraněniacute přiacutečin zasolovaacuteniacute Krystalizačniacutemi a hydratačniacutemi tlaky takeacutezpůsobujiacute materiaacutelovou korozi Dusičnany souvisejiacute s rozkladem organickyacutech hmot např zezateacutekaacuteniacute splašků Chloridy obvykle pochaacutezejiacute z posypů ze zimniacute uacutedržby komunikaciacute neboz dezinfekčniacutech prostředků ndash chloroveacuteho vaacutepna

Obr 2 Zbytek vnitřniacuteho ŽB kanaacutelu z rekonstrukcev 90 letech

Obr 3 Při vysokeacutem vlhkostniacutem zatiacuteženiacute zdivanemajiacute venkovniacute větraciacute kanaacutely požadovanyacute uacutečinek

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

33

Projekt stavby řešil původně sanaci zdiva opět pomociacute vnitřniacutech a venkovniacutech větraciacutechkanaacutelů doplněnyacutech drenaacutežiacute Podlahy měly byacutet vybouraacuteny a nahrazeny novou skladbouOpatřeniacute doplňovalo miacuterneacute přihřiacutevaacuteniacute interieacuteroveacute strany stěn elektrickyacutem kabelem při patězdiva a řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor Novodobeacute omiacutetky měly byacutet vyměněny za sanačniacute s vyššiacuteprodyšnostiacute S ohledem na vysokou vlhkost zdiva zjištěnou během průzkumu a hladinuspodniacute vody ověřenou sondami bylo rozhodnuto nahradit větraciacute kanaacutely kombinaciacutevodorovneacute a svisleacute izolace stěn Diacuteky tomu bylo takeacute možneacute ponechat většiacute čaacutest kamenneacutepodlahy Řiacutezeneacute větraacuteniacute prostor i temperovaacuteniacute paty stěn zůstalo zachovaacuteno Běhemrekonstrukce byly takeacute opraveny dešťoveacute instalace svody opatřeny lapači splavenina zauacutestěny do kanalizace

Svislaacute izolace obvodoveacuteho zdiva synagogy byla provaacuteděna z vyacutekopu do hloubky cca 03 mpod podlahu přiacutezemiacute Byla použita kombinace bitumenovyacutech a mineraacutelniacutech stěrek Povrchodhaleneacuteho zdiva byl po očištěniacute zatřen vrstvou hydraulickeacute malty Bitumenovaacute stěrka bylananesena ve dvou vrstvaacutech ukončena v uacuterovni tereacutenu Normou požadovaneacute vytaženiacute izolacenad tereacuten bylo řešeno pomociacute mineraacutelniacute izolačniacute stěrky Ta byla nanesena ještě před aplikaciacutebitumenoveacute stěrky a v pruhu cca 03 m pod tereacutenem se obě izolace překryacutevajiacute V přiacutepaděkamennyacutech prahů u vstupů do synagogy byla stěrka ukončena v draacutežce mezi zdivema kamenem Před zaacutehozem vyacutekopu byla izolace chraacuteněna dvěma vrstvami geotextilie většiacutegramaacuteže Prvniacute ochrannaacute vrstva byla vlepena pomociacute bitumenoveacute stěrky druhaacute položena volnějako kluznaacute Geotextilie měly byacutet u tereacutenu uchyceny lištou kotvenou do zdiva chemickyacutemihmoždinkami S ohledem na vysokou uacuteroveň spodniacute vody a praktickou nemožnost odvodněniacutenebyla provedena obvodovaacute drenaacutež Miacutesto toho mělo byacutet dno vyacutekopu spaacutedovaacuteno od budovyzpevněno prolitiacutem cementovou maltou a při vnějšiacutem okraji zasypaacuteno štěrkem Tato tzvbdquoztracenaacute drenaacutežldquo zaručiacute že se voda proniklaacute do vyacutekopu vsakuje v poněkud většiacute vzdaacutelenostiZaacutesyp vyacutekopu bylo předepsaacuteno hutnit po vrstvaacutech vytřiacuteděnou původniacute zeminou aby do vyacutekopuzbytečně nepronikala sraacutežkovaacute voda Tereacuten byl spaacutedovaacuten od budovy

Dodatečnaacute izolace stěn ve vodorovneacutem směru byla provedena chemickou injektaacutežiacute Zdivov uacuterovni podlahy se napouštělo pomociacute vrtů izolačniacute laacutetkou V tomto přiacutepadě silikonovoumikroemulziacute kteraacute je silně hydrofobniacute Injektaacutež je šetrnějšiacute než podřezaacuteniacute zdiva a vklaacutedaacuteniacuteizolace U tohoto objektu s narušenou statikou bylo nutneacute injektaacutež provaacutedět opatrněelektrickyacutemi vrtačkami Vrty měly průměr cca 15 mm předepsanou deacutelku tl zdiva minus 80mm sklon 10ndash30deg Byly od sebe osově vzdaacuteleny cca 120 mm Při většiacutech tloušťkaacutech stěn bylonutneacute vrtaacuteniacute z obou stran Rozdiacutelneacute uacuterovně byly propojeny svislyacutemi řadami vrtů aby bylaizolace spojitaacute Po infuzi uacutečinneacute laacutetky byly vrty vyplněny suspenziacute injektaacutežniacute malty Izolovanaacuteoblast zdiva byla v interieacuteru utěsněna mineraacutelniacute stěrkou na niacutež navaacutezala izolacedoplňovanyacutech uacuteseků podlahy

Pro povrchoveacute uacutepravy zasolenyacutech stěn byla předepsaacutena sanačniacute omiacutetka WTA na baacutezihydraulickeacuteho vaacutepna Naacutetěr omiacutetek měl byacutet mineraacutelniacute přirozeně biocidniacute (vaacutepennaacute nebosilikaacutetovaacute barva) s minimaacutelniacutem obsahem organickyacutech laacutetek Na fasaacutedě bylo nutneacute rozsahpřizpůsobit architektonickeacutemu členěniacute aby se opticky potlačilo napojeniacute se staacutevajiacuteciacute omiacutetkou

Ročenka STOP 2014

34

Sanace zaacutemku SkaličkaZaacutemek pochaacuteziacute z 20 let 18 stoletiacute V 1 polovině 19 stol byl klasicistně upraven na přelomu19 a 20 stol neobarokně přestavěn Po konfiskaci v r 1948 byl využiacutevaacuten jako administrativniacutebudova plemenaacuteřskeacuteho podniku což bylo spojeno s některyacutemi nevhodnyacutemi stavebniacutemiuacutepravami Po převzetiacute zaacutemku v r 2003 novyacutemi majiteli probiacutehaacute postupnaacute oprava Součaacutestiacutebyla i sanace vlhkeacuteho zdiva

Budova je osazena do tereacutenu kteryacute se svažuje zhruba severniacutem směrem Je čaacutestečněpodsklepena Ve staršiacutech stavebniacutech faacuteziacutech nebylo zdivo zaacutemku zřejmě izolovaacuteno Podlahybyly dostatečně vysoko nad tereacutenem propustneacute pro vlhkost Na naacutesypu ze stavebniacute sutěbyla dlažba a dřevěneacute podlahy Podložiacute mohlo byacutet ještě izolovaacuteno vrstvou jiacutelu pozdějii cihelnou dlažbou maacutečenou v asfaltu Vlhkost se odpařovala plošně nebo spaacuterami doprostoru a odtud ventilaciacute mimo stavbu Pohyb vlhkosti z objektu urychlovalo spalovaacuteniacute otopuv kamnech V důsledku spaacutedovaacuteniacute venkovniacuteho tereacutenu se postupně zvyacutešilo vlhkostniacutenamaacutehaacuteniacute jižniacute čaacutesti zaacutemku To je dobře patrneacute na dobovyacutech fotografiiacutech Proběhly četneacutepokusy o naacutepravu podlahy byly zvyacutešeny zdivo podřezaacuteno a vložena izolace Prvniacute izolačniacutepraacutece pochaacutezejiacute zřejmě ze začaacutetku 20 stol V archivu stavebniacuteho uacuteřadu je zachovaacutenadokumentace zahrnujiacuteciacute dodatečnou izolaci asfaltovyacutemi paacutesy ze 60 let Jelikož vlhkostniacutestav budovy nebyl optimaacutelniacute ani po převzetiacute budovy novyacutemi vlastniacuteky zahrnuly stavebniacutepraacutece i sanaci zdiva V severniacute polovině zaacutemeckeacute budovy podsklepeneacute jen čaacutestečně bylysklepniacute prostory rozšiacuteřeny o kotelnu a uhelnu Tiacutem se sanace vlhkeacuteho zdiva zredukovala jenna jižniacute polovinu budovy Součaacutestiacute rekonstrukčniacutech praciacute v interieacuteru byla i vyacuteměna staacutevajiacuteciacutechpodlah včetně instalace podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Z tohoto důvodu byl pod podlahamiproveden větraciacute systeacutem kteryacute doplnil staacutevajiacuteciacute asfaltoveacute izolace ve zdivu

Obr 4 Podlahovyacute větraciacute kanaacutel po obvodumiacutestnosti ndash naacutedech je pod oknem odtah dopůvodniacuteho komiacutena na praveacute straně

Obr 5 Větraciacute kanaacutely cca 200300 mm bylyčaacutestečně vyzděny ze staršiacute cihelneacute dlažby maacutečeneacutev asfaltu jež byla nalezena pod podlahami

Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb

35

Podlahy byly vybouraacuteny do hloubky cca 08 m Po obvodu jednotlivyacutech miacutestnostiacute bylyvyzděny větraciacute kanaacutely rozměrů cca 200300 mm zaklopeneacute cihlami nebo betonovyacutemideskami do draacutežky ve zdivu Pro zděniacute byla čaacutestečně využita staršiacute cihelnaacute dlažba maacutečenaacutev asfaltu kteraacute původně sloužila pro izolaci podlah Naacutedechy do kanaacutelů byly vyvrtaacuteny podparapety oken Zde byly kanaacutely stavebně rozděleny do větviacute aby každaacute měla samostatnyacutenaacutedech Odtah byl společnyacute do komiacutena ve středniacutech zdech Komiacuteny byly stavebně upravenyproti zateacutekaacuteniacute Prostor mezi kanaacutely byl vysypaacuten štěrkem Naacutesledně se provedla separačniacutevrstva (čaacutestečně využito linoleum z likvidovanyacutech podlah) a betonovaacute deska se siacutetiacute Na deskubyla položena tepelnaacute izolace z extrudovaneacuteho polystyrenu reflexniacute foacutelie vytaacutepěciacute trubkya dalšiacute vrstvy podlahy Izolace podlah jsou stěrkoveacute na podkladniacutem betonu

Tereacuten před jižniacutem průčeliacutem byl na začaacutetku 20 stol zvyacutešen v souvislosti s novou parkovouuacutepravou Proto byl při posledniacutech stavebniacutech praciacutech u paty zdiva osazen ještě drenaacutežniacutesysteacutem kteryacute zachycuje přiacutevaly vody steacutekajiacuteciacute po spaacutednici

Z hlediska povrchovyacutech uacuteprav nebyla většiacute opatřeniacute proti vlhkosti provaacuteděna Poškozeneacutevnitřniacute omiacutetky byly odstraněny až na cihelneacute zdivo spaacutery proškrabaacuteny do hloubky a plochydoplněny vaacutepennou maltou Celek byl opatřen vaacutepennyacutemi naacutetěry V současnosti se v interieacuteruvlhkostniacute poruchy nevyskytujiacute Složitějšiacute byla situace u fasaacutedy zaacutemku neboť jeho jižniacute obvodbyl dlouhodobě zatiacutežen steacutekajiacuteciacute povrchovou vodou kontaminovanou dusičnany Vyacuteskyttěchto soliacute souvisiacute s minulyacutem provozem hospodaacuteřskeacuteho dvora Omiacutetky byly odstraněny až dopoloviny vyacutešky oken a zdivo ponechaacuteno několik let vysychat Při opravě fasaacuted r 2012 bylypo očištěniacute povrchů od vyacutekvětů soliacute provedeny klasickeacute venkovniacute omiacutetky Lze očekaacutevat žese do nich časem prokresliacute hygroskopickeacute vlhkostniacute mapy Tento jev však je u pamaacutetkovyacutechstaveb obvyklyacute Lze mu zabraacutenit naneseniacutem sanačniacutech omiacutetek nebo dlouhodobějšiacutemodsolovaacuteniacutem povrchu zdiva

Obr 6 Vytvaacuteřeniacutenaacutedechovyacutechotvorů V miacutestěnaacutedechů je kanaacutelstavebně rozdělendo samostatnyacutechvětviacute s odtahemdo komiacutena V horniacutečaacutesti obraacutezku jedobře patrnaacuteasfaltovaacute izolaceze 60 let 20 stol

Ročenka STOP 2014

36

PramenyFaacutera P Sanace vlhkeacuteho zdiva Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP Praha 2003

Revitalizace židovskyacutech pamaacutetek v ČR ndash synagoga Březnice projekt sanace zdiva z hlediska vlhkosti CUBUSzak č 1ndash1201ndash87301 052012

weboveacute straacutenky wwwzamek-skalickacz

Faacutera P Poznaacutemky k sanaci zdiva proti vlhkosti Zpravodaj STOP svazek 14 č 4 Teacutema Obnova zaacutemkuSkalička 2012

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanace budov proti nadměrneacute vlhkosti ndash důvody přiacutečiny a praktickaacuteopatřeniacute 15 květen 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 7 Leteckyacute pohled na zaacutemek Skalička

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

37

UacutevodStavby vystaveneacute vnějšiacutemu prostřediacute (ale platiacute to i pro objekty v interieacuteru) jsou praktickyv trvaleacutem kontaktu s různyacutemi zdroji vlhkosti Po určiteacute době se mezi vlhkostiacute materiaacutelua vlhkostiacute prostřediacute ustaviacute rovnovaacuteha Klesaacute-li vlhkost prostřediacute klesaacute postupně i vlhkostmateriaacutelu a naopak stoupaacute-li množstviacute vody v okolniacutem prostřediacute s jistyacutem zpožděniacutem stoupaacutei vlhkost v materiaacutelu Přičemž ona rovnovaacutežnaacute vlhkost je pro různeacute materiaacutely různaacute a zaacutevisiacutepředevšiacutem na jejich chemickeacutem složeniacute a fyzickeacutem uspořaacutedaacuteniacute

Sraacutežkovaacute vodaLze identifikovat tři zaacutekladniacute cesty kudy voda do stavebniacutech konstrukciacute pronikaacute Nejznaacutemějšiacuteje voda sraacutežkovaacute ndash z deště nebo tajiacuteciacuteho sněhu Množstviacute ktereacute z tohoto zdroje do stavebniacutekonstrukce pronikne zaacutevisiacute na vydatnosti a četnosti sraacutežek přiacutepadně na siacutele větrua samozřejmě na poreacutezniacutem systeacutemu či povrchoveacute uacutepravě použityacutech stavebniacutech materiaacutelůVelice častou přiacutečinou zavlhčeniacute sraacutežkovou vodou je poškozenaacute střešniacute krytina nebopoškozeneacute ucpaneacute či špatně dimenzovaneacute okapy a okapniacute svody Soustřeďujiacute vodu zestřechy zpravidla do jednoho miacutesta nebo braacuteniacute jejiacutemu odtoku mimo stavbu a vyvolaacutevajiacutedlouhotrvajiacuteciacute a pravidelně se opakujiacuteciacute provlhčeniacute některyacutech čaacutestiacute stavby Sraacutežkovaacute vodai když je to původně voda bdquodestilovanaacuteldquo po průchodu atmosfeacuterou vždy obsahuje určiteacutemnožstviacute pevnyacutech čaacutestic ndash anorganickyacutech i organickyacutech nečistot a rozpuštěnyacutech plynů ježse mohou podiacutelet na poškozovaacuteniacute stavebniacute konstrukce

Vzliacutenajiacuteciacute vodaDruhyacutem zdrojem vlhkosti ve stavebniacutech konstrukciacutech je voda vzliacutenajiacuteciacute z půdy Je zřejmeacute žejejiacute množstviacute zaacutevisiacute na bdquovydatnosti zdrojeldquo ndash tedy na množstviacute vody v půdě na vyacutešce spodniacutevody apod ale takeacute na schopnosti materiaacutelu konstrukce vodu přijiacutemat a transportovat Hnaciacutesilou tohoto procesu jsou kapilaacuterniacute siacutely jež souvisejiacute s charakterem poreacutezniacuteho systeacutemustavebniacuteho materiaacutelu Obecně platiacute že s klesajiacuteciacutem rozměrem (průměrem) kapilaacuter v nichkapalina (smaacutečejiacuteciacute jejich stěny) vzliacutenaacute vyacuteše Nechaacuteme-li např skleněnou kapilaacuteru ponořenoudo vody voda vzliacutenaacute do vyacutešky kterou lze popsat rovniciacute hmax = 2 γ ρ g r zjednodušeněhmax = K r kde K je konstanta zahrnujiacuteciacute některeacute vlastnosti kapaliny (γ je povrchoveacute napětiacutevody ρ je hustota vody) g je gravitačniacute zrychleniacute a r je poloměr kapilaacutery Po doplněniacutekonkreacutetniacutech hodnot pro vodu a silikaacutetovyacute materiaacutel do uvedeneacute rovnice tak ziacuteskaacuteme vztah

Zdroje vlhkosti a soliacuteve stavebniacutech objektech

Petr Kotliacutek Vysokaacute škola chemicko-technologickaacute v PrazeAutor se zabyacutevaacute původem vlhkosti a soliacute ve stavbaacutech stanoveniacutem stupně zavlhčeniacute a zasoleniacutea jeho hodnoceniacutem

Ročenka STOP 2014

38

h = 0149 r (obě veličiny jsou v cm) Je zřejmeacute že v přiacutepadě poacuterů o poloměru 01 cm jerovnovaacutežnaacute vyacuteška vzliacutenaacuteniacute přibližně 15 cm v přiacutepadě poacuterů o poloměru tisiacuteciny centimetru jetato vyacuteška 150 cm (Tyto poacutery se ve stavebniacutech materiaacutelech běžně vyskytujiacute)

Nutno konstatovat že uvedenyacute vztah je silně zjednodušenyacute předpoklaacutedaacute rovnou kapilaacuteru vesvisleacute poloze s hladkyacutemi stěnami Skutečnaacute situace je komplikovanějšiacute a reaacutelneacute vzliacutenaacuteniacute vodyve stavebniacutech materiaacutelech je poněkud menšiacute Přesto můžeme byacutet svědky toho že hranicevzliacutenajiacuteciacute vody ve zdivu dosahuje v nepřiacuteznivyacutech přiacutepadech i několika metrů Je rovněžzřejmeacute že v materiaacutelu s jemnějšiacutemi poacutery bude vyacuteška do ktereacute voda pronikne vyššiacute nežu materiaacutelu s poacutery širšiacutemi

Kondenzačniacute vodaTřetiacute bdquopřirozenouldquo cestou jak se může vlhkost do stavebniacuteho materiaacutelu dostaacutevat jekondenzace vodniacute paacutery Vzduch v přirozeneacutem prostřediacute vždy obsahuje určiteacute množstviacute vodniacutepaacutery ktereacute zaacutevisiacute předevšiacutem na jeho teplotě Teplejšiacute vzduch je schopen pojmout většiacutemnožstviacute vodniacute paacutery než vzduch chladnyacute Dostane-li se teplyacute vlhkyacute vzduch do kontaktus povrchem jehož teplota je nižšiacute než tzv teplota rosneacuteho bodu (teplota při niacutež v danyacutechpodmiacutenkaacutech dochaacuteziacute ke kondenzaci vody) vodniacute paacutera se na tomto povrchu bdquosraacutežiacuteldquo vodakondenzuje Uvolněneacute kondenzačniacute teplo vody materiaacutel otepluje a kondenzace probiacutehaacute doteacute doby dokud teplota povrchu nestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu

S tiacutemto jevem jsme se určitě všichni v nějakeacute podobě setkali Klasickyacutem přiacutekladem je oroseniacutesklenice chladneacuteho piva v tepleacutem počasiacute po vyjmutiacute z chladničky Na chladneacutem povrchuskla vzdušnaacute vlhkost kondenzuje dokud se sklo neohřeje nad teplotu rosneacuteho boduodpoviacutedajiacuteciacute danyacutem podmiacutenkaacutem Ani teplota rosneacuteho bodu neniacute konstantou zaacutevisiacute namnožstviacute vody ve vzduchu ndash tedy vlhkosti vzduchu a jeho teplotě

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem zmiacuteněneacuteho jevu je vlhnutiacute schodů ve sklepě v letniacutech měsiacuteciacutech a maacuteopět stejneacute vysvětleniacute ndash vodniacute paacutera z tepleacuteho vlhkeacuteho vzduchu kteryacute je v kontaktu s povrchemschodů na chladneacutem povrchu kondenzuje opět do teacute doby dokud teplota povrchu schodůnestoupne nad teplotu rosneacuteho bodu Naopak za chladneacuteho počasiacute kondenzuje vodniacute paacuteraobsaženaacute ve vzduchu v miacutestnosti na chladneacutem skle okna I v tomto přiacutepadě musiacute byacutet teplotaskla nižšiacute než je teplota rosneacuteho bodu v danyacutech podmiacutenkaacutech miacutestnosti

Protože je zřejmeacute že teplotu povrchu stavby většinou ovlivňujeme pouze obtiacutežně je ochranapřed kondenzaciacute vzdušneacute vlhkosti velice obtiacutežnaacute Jednou z možnostiacute jak lze teplotu povrchustavby ovlivnit je jejiacute zatepleniacute Tento zaacutesah však může působit negativně Původniacute povrchstavby bez zateplovaciacuteho systeacutemu se v chladneacutem počasiacute miacuterně ohřiacutevaacute teplem prochaacutezejiacuteciacutemz interieacuteru zdivem Po zatepleniacute se tento tepelnyacute tok vyacuterazně omeziacute a zateplenyacute povrchzůstaacutevaacute v průměru chladnějšiacute než bez zatepleniacute Chladnějšiacute povrch však může snadnějidosaacutehnout teploty rosneacuteho bodu (např v podzimniacutech dnech s vysokou vlhkostiacute vzduchunebo v zimniacutem slunečneacutem dni po mraziveacute noci) což může veacutest k častějšiacute kondenzaci paacuteryna povrchu fasaacutedy a tedy častějšiacutemu vyacuteskytu podmiacutenek přiacuteznivyacutech pro existenci živyacutech

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

39

organismů Jedniacutem z důsledků je potom okem patrnaacute kolonizace fasaacutedy barevnyacutemizpravidla zelenyacutemi řasami

Dalšiacute zdroje vody ve stavbaacutechVedle těchto přiacuterodniacutech zdrojů vlhkosti existujiacute i dalšiacute přiacutečiny vlhnutiacute zdiva jejichž původ jev havaacuteriiacutech nebo jež pochaacutezejiacute ze stavebniacutech praciacute provaacuteděnyacutech v daneacutem objektu Prasklaacutevodovodniacute nebo odpadniacute potrubiacute jsou častyacutem lokaacutelniacutem ale vytrvalyacutem pramenem odkudmůže voda (v horšiacutem přiacutepadě splaškovaacute) do stavebniacuteho materiaacutelu pronikat Z kalužiacutev bliacutezkosti objektu mohou projiacuteždějiacuteciacute vozidla odstřikovat vodu přiacutemo na fasaacutedu stavby a tiacutemjejiacute čaacutest pravidelně zaacutesobovat vlhkostiacute apod Podobnyacutech přiacutepadů je jistě možno naleacutezt viacutece

Mimořaacutednyacutem zdrojem vody vyacuterazně ovlivňujiacuteciacutem obsah vlhkosti ve stavbaacutech mohou byacutetrozvodněneacute toky při zaacuteplavaacutech Podiacutelejiacute se přiacutemo na dotaci stavebniacutech konstrukciacute vodouavšak zaacuteroveň dlouhodobě zvyšujiacute vlhkost vzduchu v zaplavenyacutech oblastech a tiacutem zhoršujiacutemožnost vysychaacuteniacute staveb

Všechny uvedeneacute zdroje jsou přiacutečinou vyššiacuteho obsahu vody ve stavebniacutem materiaacutelu Zapřiacuteznivyacutech podmiacutenek může postupně vlhkost v konstrukci klesat přiacuteslušnaacute čaacutest stavbyvysychaacute pokud ovšem přiacutesun vody trvale nebo dlouhodobě nepřevyšuje možnosti jejiacutehoodvodu (předevšiacutem odpařovaacuteniacute z povrchu stavebniacuteho materiaacutelu)

Zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutechI zdroje soliacute ve stavebniacutech konstrukciacutech jsou různeacute Někdy mohou byacutet soli přiacutetomny jižv původniacutem stavebniacutem materiaacutelu Existence nebezpečnyacutech soliacute v novyacutech průmyslověvyraacuteběnyacutech hmotaacutech (cihlaacutech maltaacutech a omiacutetkaacutech atd) je zapřiacutečiněna špatnou technologiiacutevyacuteroby nebo nevhodnou kombinaciacute materiaacutelů Znaacutemeacute jsou důsledky nedbaleacuteho vyacuteběrucihlaacuteřskeacute suroviny nebo nedostatečneacute přiacutepravy cihlaacuteřskeacute hmoty Jindy jsou soli do stavebniacutehomateriaacutelu transportovaacuteny z okoliacute (vzliacutenaacuteniacutem z půdy z poškozenyacutech instalaciacute apod) nebov něm mohou v průběhu bdquoužiacutevaacuteniacuteldquo vznikat chemickou reakciacute některeacute ze složek s laacutetkamiz okolniacuteho prostřediacute Takeacute nevhodneacute prostředky použiteacute při opravaacutech nebo nespraacutevněpoužiacutevaneacute technologie čištěniacute zpevňovaacuteniacute apod mohou byacutet zdrojem vodorozpustnyacutech soliacutev objektu Určiteacute typy soliacute mohou pochaacutezet z ptačiacuteho trusu hromadiacuteciacuteho se na některyacutechmiacutestech stavby v přiacutemořskyacutech oblastech se mohou dostat soli do struktury stavebniacutechmateriaacutelů z mořskeacute vody unaacutešeneacute větrem apod

Druh a množstviacute soliacute ve stavebniacutech materiaacutelech zaacutevisiacute na vlastnostech samotneacuteho materiaacuteluna stupni a době zavlhčeniacute na způsobu kontaminace a na některyacutech dalšiacutech faktorechsouvisejiacuteciacutech s prostřediacutem (např prouděniacute vzduchu) Ve stavbaacutech se nejčastěji vyskytujiacute (aproto jsou zpravidla i sledovaacuteny) siacuterany chloridy a dusičnany z kationtů vaacutepniacutek sodiacutek hořčiacutekdrasliacutek nebo amonnyacute kation NH4+ Ze složeniacute soliacute přiacutepadně z jejich rozloženiacute ve zdivu lzedo jisteacute miacutery soudit na jejich původ i když většinou jen s určitou pravděpodobnostiacute Siacuteranyzpravidla pochaacutezejiacute ze spodniacute vody Nachaacuteziacuteme-li je hlavně v povrchoveacute vrstvě jsoupravděpodobně produktem chemickeacute koroze uhličitanovyacutech složek s oxidy siacutery jež patřiacute

Ročenka STOP 2014

40

mezi časteacute vzdušneacute polutanty Převaacutežně z posypovyacutech soliacute pochaacutezejiacute chloridy někdy všaktakeacute dusičnany (tam kde se v zimě pro odstraňovaacuteniacute sněhu a ledu použiacutevaacute močovina)Běžnyacutem zdrojem obou těchto aniontů je velice často i organickyacute odpad Proto naleacutezaacutemevelkeacute obsahy dusičnanů přiacutepadně chloridů ve zdech staacutejiacute v bliacutezkosti odpadniacutech jiacutemeka suchyacutech zaacutechodů ale např i na hřbitovech

Můžeme se setkat i s některyacutemi specifickyacutemi přiacutepady kontaminace historickyacutech objektůsolemi Černyacute střelnyacute prach obsahoval kromě jinyacutech složek takeacute dusičnan draselnyacute protove zdech jeho skladišť můžeme často naleacutezt velkeacute množstviacute teacuteto soli Chloridy mohou byacutet veznačneacutem množstviacute přiacutetomny ve stěnaacutech a podlahaacutech skladů potravin konzervovanyacutechnasoleniacutem Jako důsledek působeniacute živyacutech organismů ndash bakteriiacute hub i vyššiacutech rostlin ndash jemožno na povrchu i ve struktuře stavebniacutech materiaacutelů naleacutezt i některeacute dalšiacute soli ndash hlavně soliorganickyacutech kyselin (např šťavelany) V nedaacutevneacute době byly zdrojem dusičnanů siacuteranů apodi sklady průmyslovyacutech hnojiv v objektech spravovanyacutech zemědělskyacutemi podniky

Soli mohou pochaacutezet i z nevhodnyacutech zaacutesahů při čistěniacute konzervovaacuteniacute nebo rekonstrukčniacutechpraciacutech na stavebniacutech objektech Velmi nebezpečneacute je z tohoto hlediska použiacutevaacuteniacute silnyacutechanorganickyacutech kyselin při čistěniacute fasaacuted z přiacuterodniacuteho nebo uměleacuteho kamene Pokud se vevyacutekvětech objevuje rozpustnyacute uhličitan sodnyacute nebo draselnyacute obvykle byacutevaacute přiacutečinoukontaminace stavebniacuteho materiaacutelu přiacuteslušnyacutem hydroxidem Ten byacutevaacute vedlejšiacutem produktemněkteryacutech zaacutesahů (infuzniacute clony hydrofobizace čistěniacute) při nichž se použiacutevalo vodniacuteho sklamethylsilanolaacutetu nebo přiacutemo bdquolouhuldquo Pověstnyacute byl v tomto směru v 80 letech 20 stolpopulaacuterniacute a dosti použiacutevanyacute infuzniacute systeacutem Tizol Využiacuteval směsi vodniacuteho sklaa methylsilanolaacutetu sodneacuteho jako hydrofobizačniacute složky Obě tyto laacutetky postupně uvolňovalynezanedbatelneacute množstviacute alkalickyacutech soliacute ktereacute byly vodou transportovaacuteny daacutele do zdivaSpecifickyacutem přiacutepadem kontaminace uhličitanem sodnyacutem (sodou) je použitiacute tzv ekologickeacuteabrazivniacute metody čistěniacute při niacutež je jako abraziva použiacutevaacuteno čisteacute krystalickeacute sody Většinouse v takovyacutech přiacutepadech nepodařiacute odstranit veškereacute zbytky abraziva z čištěneacuteho materiaacutelua čaacutest ho ulpiacute v povrchovyacutech nerovnostech apod Po zvlhčeniacute materiaacutelu se sůl rozpouštiacute jetransportovaacutena daacutele do poreacutezniacuteho systeacutemu a po odpařeniacute vody potom opět tvořiacute krystaly

Možnosti stanoveniacute stupně zavlhčeniacute a kontaminace solemiZatiacutemco stanoveniacute obsahu vlhkosti ve zdivu je s určitou přesnostiacute možno proveacutesti nedestruktivně stanoveniacute obsahu vodorozpustnyacutech soliacute vyžaduje odběr vzorků a jejichchemickou analyacutezu Diskuse přesnosti jednotlivyacutech přiacutestrojů a metod stanoveniacute vlhkostia obsahu soliacute přesahuje rozsah tohoto textu Je však třeba upozornit na rizika spojenaacutes odběrem vzorků a na rozdiacutely spojeneacute s vyjadřovaacuteniacutem vyacutesledneacuteho obsahu soliacute Existuje řadaanalytickyacutech pracovišť kteraacute jsou vybavena potřebnyacutem instrumentaacutelniacutem zařiacutezeniacutema provaacutedějiacute stanoveniacute obsahu vyacuteše uvedenyacutech soliacute v odebranyacutech vzorciacutech na zakaacutezkuZpravidla však potom musiacute naacutesledovat kvalifikovaneacute posouzeniacute nalezenyacutech vyacutesledků jejichvěrohodnosti pro danyacute objekt

Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech

41

Technickyacute vyacutevoj analytickyacutech zařiacutezeniacute postupně vede ke staacutele menšiacutem vzorkům jež jsouk analyacuteze nutneacute To na jedneacute straně usnadňuje odběr vzorků snižuje riziko poškozeniacutecennyacutech historickyacutech materiaacutelů ale na straně druheacute zvyšuje vyacuteznam pečliveacuteho zvaacuteženiacute miacutestodběru tak aby byl skutečně věrohodně charakterizovaacuten stav celeacuteho objektu Zaacuteroveň tovyvolaacutevaacute potřebu pečliveacuteho uloženiacute a transportu způsobem kteryacute zaručuje že nedojdek dodatečneacute kontaminaci odebranyacutech vzorků jež by mohla zkreslit jinak přesně stanoveneacutehodnoty obsahu soliacute

Vyacuteslednyacute obsah soliacute stanovenyacute ve vzorku může byacutet vyjaacutedřen několika způsoby jakorelativniacute hmotnost kompletniacute soli (hmotnostniacute procenta např siacuteranu vaacutepenateacuteho)relativniacute množstviacute samotneacuteho aniontu (hmotnostniacute procenta např siacuteranoveacuteho aniontuSO4

2-) při stejneacutem množstviacute soli ve vzorku bude takto vyjaacutedřenyacute obsah samozřejmě menšiacutelaacutetkoveacute množstviacute soliacute (vyjaacutedřeno např v molech siacuteranu vaacutepenateacuteho na gram vzorku) ndash zdenezaacuteležiacute na tom zda uvažujeme pouze aniont nebo kompletniacute sůl v obou přiacutepadech jehodnota udaacutevajiacuteciacute počet molů v jednotce hmotnosti vzorku stejnaacute

Vyacutesledky jedneacute analyacutezy tak mohou poskytnout různeacute konkreacutetniacute hodnoty (různaacute čiacutesla) Připosuzovaacuteniacute nebezpečnosti přiacutetomneacuteho množstviacute soliacute je samozřejmě třeba vziacutet způsobvyjaacutedřeniacute v uacutevahu

Důležitou otaacutezkou je od jakeacute hranice je nutneacute považovat nalezeneacute množstviacute daneacute konkreacutetniacutesoli za nebezpečneacute Tato kritickaacute množstviacute vodorozpustnyacutech soliacute v konstrukci staveb se velmilišiacute podle typu stavebniacuteho materiaacutelu charakteru soli přiacutetomnosti vlhkosti atd Obecneacutestanoveniacute mezniacuteho množstviacute obsahu daneacute soli v konstrukci nad niacutemž je již nutno se jejiacutepřiacutetomnostiacute vaacutežně zabyacutevat je z tohoto důvodu nemožneacute Přiacuteslušneacute stavebniacute normy protouvaacutedějiacute zpravidla několik rozmeziacute obsahu soliacute lišiacuteciacutech se stupněm nebezpečnosti Jde všakvždy o raacutemcoveacute silně zjednodušeneacute pravidlo

Ze zkušenosti můžeme řiacuteci že ve stavebniacutech materiaacutelech vystavenyacutech působeniacute vnějšiacutehoprostřediacute často nalezneme chloridy a dusičnany v množstviacute do 03 hm daneacuteho aniontusiacuterany (rozpustneacute ndash předevšiacutem sodnyacute hořečnatyacute nebo amonnyacute) potom v množstviacute do 2 až3 hm siacuteranoveacuteho aniontu aniž by materiaacutel jevil znaacutemky poškozeniacute krystalizačniacutemi nebohydratačniacutemi tlaky soliacute Je ovšem možneacute že v nepřiacutezniveacutem přiacutepadě i při tomto obsahu soliacutejiž ke korozi např omiacutetky jejich vlivem dochaacuteziacute

Nebezpečnost zjištěneacuteho obsahu soliacute posuzujeme i s ohledem na způsob odběru a zpracovaacuteniacutevzorku a polohu miacutesta odběru daacutele na to zda se jednaacute o povrchovou vrstvu (kde obvyklebyacutevaacute obsah soliacute vyššiacute) nebo o hmotu materiaacutelu v hloubce pod povrchem apod

Z uvedeneacuteho je zřejmeacute že jak bylo uvedeno vyacuteše velice důležiteacute je kvalifikovaneacute posouzeniacutenebezpečnosti přiacutetomnyacutech ve vodě rozpustnyacutech soliacute zkušenyacutem technologem či projektantem

Škodlivost vody a soliacute pro stavebniacute materiaacutelyVliv vody a vodorozpustnyacutech soliacute na poreacutezniacute stavebniacute materiaacutely je dnes všeobecně znaacutemyacuteFyzickeacute poškozovaacuteniacute poreacutezniacutech silikaacutetovyacutech hmot souvisiacute s tlaky ktereacute doprovaacutezejiacute vznik ledua krystalů soliacute Tyto tlaky mohou dosahovat hodnot vyacuterazně převyšujiacuteciacutech pevnostnapadeneacuteho materiaacutelu a jsou považovaacuteny za nejčastějšiacute formu poškozeniacute maacutelo udržovanyacutechstaveb

Voda naviacutec funguje jako transportniacute meacutedium předevšiacutem pro rozpustneacute soli a je nutnoupodmiacutenkou existence živyacutech organismů na povrchu i ve hmotě stavebniacutech konstrukciacuteV neposledniacute řadě vytvaacuteřiacute podmiacutenky přiacutezniveacute pro průběh některyacutech chemickyacutech reakciacute cožje zvlaacuteště nebezpečneacute v přiacutepadě reakce kyselyacutech exhalaacutetů se složkami omiacutetek malta některyacutech přiacuterodniacutech kamenů

Bez přiacutetomnosti vody je růst řas lišejniacuteků mechů a dalšiacutech živyacutech organismů vyacuterazněomezen ale je značně zpomalen i průběh vyacuteše zmiacuteněnyacutech chemickyacutech reakciacute vedouciacutechk poškozovaacuteniacute stavebniacutech hmot kyselyacutemi laacutetkami Vyacutekvěty a vlhkostniacute mapy se projevujiacute i naestetickeacutem vzhledu staveb dlužno konstatovat že negativně

Z uvedenyacutech důvodů se uacutedržba staveb (nejen historickyacutech) soustřeďuje v prveacute řadě praacutevěna ochranu budov před vodou a solemi a zaacuteroveň na sanaci škod ktereacute voda a soli vestavebniacutech konstrukciacutech způsobily v minulosti

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

42

LiteraturaMatějka J Vyacutekvěty v keramice a na stavbaacutech Čs keramickaacute a sklaacuteřskaacute společnost Brno 1948

Novaacutek F Vysušeniacute zdiva pamaacutetkově chraacuteněnyacutech objektů Tizolem Pamaacutetky a přiacuteroda 5 č 1 24 (1980)

Kotliacutek P a kol Stavebniacute materiaacutely historickyacutech objektů VŠCHT Praha Praha 1999

Rovnaniacutekovaacute P Omiacutetky STOP Praha 2002

Robinson D A Moses Ch Rapid Asymmetric Weathering of Limestone Obelisk in a Coastal EnvironmentTelscombe Cliffs Brighton U K In Understanding and Managing Stone Decay (Ed R Přikryl) The KarolinumPress Praha 2002 str 147

Stone Weathering Phenomena Conservation Strategies and Case Studies (Ed Siegesmund S Weiss TVollbrecht A) The Geological Society Special Publication No 205 London 2002

Siegesmund S Snethlage R Stone in Architecture Properties Durability 4 Ed Springer-Verlag Heidelberg2011

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

43

UacutevodStavebniacute objekty bez horizontaacutelniacute izolace zdiva se obvykle vyznačujiacute vlhkostiacute zdivaa obsahem soliacute ve zdivu Soli jsou vzliacutenajiacuteciacute vodou transportovaacuteny ve formě roztoku do zdivav odparneacute zoacuteně k povrchu zdiva kde dochaacuteziacute k odpařeniacute vody a krystalizaci soliacuteKrystalizace soliacute nastaacutevaacute buď v samotneacutem zdiciacutem materiaacutelu v omiacutetce nebo na jejiacutem povrchuKrystalizačniacute tlaky soliacute vyskytujiacuteciacutech se ve stavebniacutech materiaacutelech jsou poměrně vysokeacutemnohdy vyacuterazně převyšujiacute pevnosti běžnyacutech omiacutetek To vede k jejich porušeniacute až rozpaduv lepšiacutem přiacutepadě je roztok transportovaacuten na povrch omiacutetky kde soli vykrystalizujiacute Na povrchutvořiacute tzv vyacutekvěty ktereacute jsou ve většině přiacutepadů biacuteleacute

K řešeniacute tohoto probleacutemu byly vyvinuty sanačniacute omiacutetky ktereacute představujiacute specifickou uacutepravuvlhkeacuteho a solemi zatiacuteženeacuteho zdiva jež při spraacutevneacute aplikaci zaručiacute povrch omiacutetky bez znaacutemektvorby vyacutekvětů a poškozeniacute Sanačniacute omiacutetky se staly součaacutestiacute komplexniacutech sanačniacutech zaacutesahůna staryacutech vlhkyacutech a zasolenyacutech stavebniacutech konstrukciacutech

Několik poznaacutemek z historie vyacutevoje sanačniacutech omiacutetekOd 70 let minuleacuteho stoletiacute byly činěny pokusy o zlepšeniacute povrchovyacutech uacuteprav ktereacute byomezovaly vznik vyacutekvětů na povrchu omiacutetky a přitom byly propustneacute pro vodniacute paacuteru Již v roce1974 byla podaacutena přihlaacuteška vynaacutelezu PV 7384-74 s naacutezvem Způsob hydrofobizacea zpevňovaacuteniacute vnitřniacute struktury stavebniacutech hmot jejiacutemž předmětem byla difuzniacute vnitřněhydrofobizovanaacute omiacutetka Pražskaacute stavebniacute obnova n p Praha vydala v roce 1977 Technickeacutepodmiacutenky TP 069-5177 Difuzniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO a od 1 4 1977 jizačala použiacutevat

V teacuteto omiacutetce byly využity hydrofobizačniacute prostředky na baacutezi organokřemičityacutech sloučeninktereacute nahradily dřiacuteve použiacutevanyacute methylsilanolaacutet sodnyacute jenž způsoboval niacutezkou přilnavostčerstvyacutech omiacutetek k podkladu Polymeračniacute reakce byla posunuta až za stadium tvorby pevneacutestruktury omiacutetky kteraacute se vytvaacuteřela hydrataciacute cementu Vzniklaacute struktura organokřemičiteacute složkybyla vyacutehodnaacute pro zachovaacuteniacute propustnosti pro vodniacute paacuteru Omiacutetka měla hydrofobniacute vlastnostijež braacutenily vzliacutenaacuteniacute vody a pronikaacuteniacute sraacutežkoveacute a kondenzačniacute vody do jejiacute struktury alezachovaacutevala si niacutezkyacute difuzniacute odpor pro vodniacute paacuteru Na povrchu omiacutetky nedochaacutezelo k tvorběvyacutekvětů uplatňovala se v exterieacuteru i interieacuteru a aplikace byla doporučovaacutena i na oblast soklů

Vyacutevoj funkce a vlastnostisanačniacutech omiacutetek

Pavla Rovnaniacutekovaacute Stavebniacute fakulta VUT v BrněPřiacutespěvek objasňuje funkci složeniacute a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek Zabyacutevaacute se i jejich vyacutevojema takeacute zaacutesadami a omezeniacutemi při aplikaci

Ročenka STOP 2014

44

Postřik pod omiacutetku se provaacuteděl opět pouze maltou z DVHO Malty DVHO se připravovaly jakostaveništniacute s tou zaacutesadou že do zpracovaneacute maltoveacute směsi připraveneacute z řiacutečniacuteho a kopaneacutehopiacutesku (2 1 objemově) vaacutepenneacuteho hydraacutetu a portlandskeacuteho cementu se těsně předomiacutetaacuteniacutem přidal hydrofobizaacutetor a technickyacute liacuteh Malta se nanaacutešela tradičniacutemi fasaacutedniacutemipomůckami (zednickaacute lžiacutece hladiacutetka s různyacutem povrchem atd)

V 70 a 80 letech 20 stoletiacute se zabyacuteval sanaciacute vlhkeacuteho zdiva takeacute Stavebniacute podnik v OpavěDo staveništniacute omiacutetky se přidaacutevala přiacutesada Sanomit HD 90 kteraacute obsahovala pěniciacute složku(zmyacutedelněneacute mastneacute kyseliny) emulgaacutetor hydrofobizačniacute přiacutesadu a fungicidniacute přiacutepravekJeden litr teacuteto přiacutesady se přidaacuteval do cca 80 litrů malty kteraacute obsahovala expandovanyacuteperlit piacutesek vaacutepennou kaši a maleacute množstviacute cementu Součinitel tepelneacute vodivosti omiacutetkyλ = 0124 Wm-1K-1 součinitel difuzniacuteho odporu micro = 85 až 11

Tepelneacute parametry zajišťoval expandovanyacute perlit poacutery a hydrofobizace byly daacuteny kapalnoupřiacutesadou Sanomit HD 90 Malta byla koncipovaacutena pro interieacuter kde pojivem bylo vaacutepnoa cement (tehdy s označeniacutem SPC 325 což odpoviacutedaacute dnešniacutemu označeniacute CEM IIB-S 325)v poměru 375 1 pro exterieacuteroveacute aplikace se doporučovalo ještě nahradit 30 až 50 vaacutepenneacuteho hydraacutetu cementem Pod omiacutetku se doporučoval cementovyacute postřik z vaacutepnacementu a piacutesku pak 15 až 30 mm perlitoveacute omiacutetky nanaacutešeneacute ve dvou vrstvaacutech pro tlustšiacuteomiacutetky se doporučovalo použiacutet vyztuženiacute rabicovyacutem pletivem kotvenyacutem do konstrukce a napovrch omiacutetky byl aplikovaacuten běžnyacute štuk Tato omiacutetka byla uacutespěšně využita na řadě objektůa to i pamaacutetkově chraacuteněnyacutech

Na zkušenosti Stavebniacuteho podniku v Opavě navaacutezala firma Sanace a vysušovaacuteniacute stavebs r o v Opavě kteraacute vylepšila původniacute omiacutetku a vytvořila sanačniacute omiacutetkovyacute systeacutem Porosanndash Sanomit Aplikace tohoto sanačniacuteho systeacutemu se odviacutejela od stupně zasoleniacute zdiva Maltapro omiacutetaacuteniacute byla opět staveništniacute Pro niacutezkyacute stupeň zasoleniacute byl doporučen omiacutetkovyacute podhozPorosan v tloušťce lt 5 mm a naacutesledně sanačniacute omiacutetka Sanomit v tloušťce ge 20 mm Prostředniacute hodnoty obsahu soliacute byl doporučen systeacutem sestaacutevajiacuteciacute z lt 5 mm omiacutetkoveacuteho podhozuPorosan a dvou vrstev omiacutetky Sanomit o tloušťce 10 až 20 mm Vysokyacute stupeň zasoleniacute bylřešen vrstvou podhozu Porosan lt 5 mm vrstvou podkladniacute poreacutezniacute omiacutetky Porosan ge 10 mma sanačniacute omiacutetkou Sanomit v tloušťce ge 20 mm Pojivo omiacutetek bylo vaacutepenocementoveacutes různyacutemi poměry vaacutepenneacuteho hydraacutetu a cementu CEM IIB-S 325

Mezitiacutem zejmeacutena v Německu probiacutehal vyacutevoj sanačniacutech omiacutetek ktereacute již byly koncipovaacutenyjako sucheacute maltoveacute směsi K teacuteto formě přispěly pokroky chemickeacuteho průmyslu jež vedly kekoncepci přiacutesad v praacuteškoveacute formě

Po roce 1990 zaplavila naacuteš trh se stavebniacutemi materiaacutely škaacutela sanačniacutech malt pro omiacutetaacuteniacuteV teacute době se uplatnily sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy firem Baumit Bayosan Hasit CemixPremix Profi am Bau Remmers Schomburg a dalšiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

45

Složeniacute a funkce malt pro sanačniacute omiacutetkyMalty pro sanačniacute omiacutetky obsahujiacute jako pojivo nejčastěji vaacutepennyacute hydraacutet a cement některeacutepouze hydraulickeacute vaacutepno Jsou to omiacutetky s vysokou poacuterovitostiacute a propustnostiacute pro vodniacute paacuterupři současneacutem potlačeniacute kapilaacuterniacute vzliacutenavosti a kapilaacuterniacute nasaacutekavosti ndash tyto vlastnosti zaručujiacuteomiacutetce pěnidla Vnitřniacute hydrofobitu ziacuteskaacute omiacutetka přiacutedavkem některeacuteho druhu hydrofobizaacutetoruPoreacutezniacutem stavebniacutem materiaacutelem vzliacutenaacute voda z podzaacutekladiacute kteraacute neniacute čistaacute obsahujerozpuštěneacute soli

Vyacutešku vzlinutiacute h vody ve stavebniacutem materiaacutelu lze vypočiacutetat ze vztahu

h = 2 σ cos θ (1)r g ρ

kde σ je povrchoveacute napětiacute vody θ je smaacutečeciacute uacutehel r je poloměr poacuterů g je tiacutehoveacute zrychleniacutea ρ je hustota vody U silikaacutetoveacuteho materiaacutelu se uacutehel smaacutečeniacute bliacutežiacute nule cos θ se bliacutežiacute 1 Přizjednodušeniacute ndash hodnoty ρ a σ bereme pro čistou vodu nikoliv pro zředěneacute roztoky soliacute ktereacutese v materiaacutelu nachaacutezejiacute daacutele zanedbaacutevaacuteme že poacutery nejsou průběžneacute a kruhoveacuteho průřezulze vztah upravit na tvar

h = konst (2)r

Vyacuteška vzlinutiacute h je nepřiacutemo uacuteměrnaacute poloměru kapilaacuterniacutech poacuterů hodnotu vypočiacutetanou podleuvedeneacuteho vztahu lze považovat za přibližnou Se snižujiacuteciacutem se poloměrem poacuterů se snižujemnožstviacute transportovaneacute vody Protože současně dochaacuteziacute na povrchu omiacutetky k odpařovaacuteniacutevody maacute profil vlhkosti ve zdivu parabolickyacute tvar za předpokladu homogenniacuteho zdiva (napřcihelneacuteho) a stejnyacutech podmiacutenek na obou stranaacutech zdi

V praxi je široce rozšiacuteřen naacutezor že vzhledem k poloměru kapilaacuter ve stavebniacutech materiaacutelechje vyacuteška vzlinutiacute cca 15 m Skutečnost ukazuje že u řady staveb může byacutet vyacuteška vzlinutiacutev zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech i dvakraacutet vyššiacute

Důležitou roli hraje odpařovaacuteniacute vody ze zdiva ktereacute je opět zaacutevisleacute na okolniacutech podmiacutenkaacutechtj na teplotě a relativniacute vlhkosti vzduchu v okoliacute a takeacute na rychlosti prouděniacute vzduchu u zdiTěmito vlivy se může měnit profil zavlhčeniacute zdiva

Funkce sanačniacutech omiacutetek vychaacuteziacute z popsanyacutech fyzikaacutelniacutech principů Vyacutešku vzlinutiacute lze ovlivnitvelikostiacute poacuterů proto se do sanačniacutech omiacutetek přidaacutevajiacute přiacutesady ktereacute vytvaacuteřejiacute kuloveacute poacutery nakapilaacuteraacutech jež kromě vlivu na sniacuteženiacute vyacutešky vzlinutiacute majiacute ještě dalšiacute uacutelohu ndash vytvaacuteřeniacute prostorupro uklaacutedaacuteniacute soliacute U sanačniacutech omiacutetek je tedy sniacutežen kapilaacuterniacute transport vlhkosti přerušeniacutemsouvisleacute siacutetě jemnyacutech poacuterů Sanačniacute omiacutetka svojiacute mikrostrukturou zvyšuje propustnost provodniacute paacuteru ndash usnadňuje jejiacute difuzi (obr 1)

Ročenka STOP 2014

46

Ve vnitřně hydrofobizovaneacute omiacutetce se zvětšiacute smaacutečeciacute uacutehel na gt 90deg a důsledkem je žev takoveacutem materiaacutelu voda buď nevzliacutenaacute nebo vzliacutenaacute jen omezeně stejně jako je omezenakapilaacuterniacute nasaacutekavost To maacute za naacutesledek že kapalnaacute voda nepronikaacute volně ze zdiva dosanačniacute omiacutetky ale jen do miacutery odpoviacutedajiacuteciacute hydrofobizaci U vysoce hydrofobizovanyacutechomiacutetek může byacutet probleacutemem určitaacute změna vlhkostniacuteho profilu v oblasti pod povrchem omiacutetkyTo lze řešit zvyacutešeniacutem hranice sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetka musiacute miacutet hydrofobizaci nastavenu tak aby kapalnaacute voda mohla do omiacutetkyvnikat jen do hloubky několika mm voda nesmiacute postoupit k liacuteci omiacutetky Kapalnaacute vlhkosts rozpuštěnyacutemi solemi je kapilaacuterně nasaacutekaacutena do sanačniacute omiacutetky do miacutery jejiacute hydrofobizaceV poacuterech se postupně voda odpařuje a vysokaacute porozita omiacutetky umožňuje difuzi vodniacute paacuteryk liacuteci omiacutetky V poacuterech se postupně vytvaacuteřejiacute krystaly soliacute (obr 2) Omiacutetka byla vystavenapůsobeniacute siacuteranovyacutech iontů (5 g Na2SO41 litr roztoku) v poacuteru jsou krystalky dihydraacutetu siacuteranuvaacutepenateacuteho (stanoveno EDAX sondou) Krystalizačniacute zoacutena se vytvaacuteřiacute v omiacutetce a tiacutem jechraacuteněno zdivo před působeniacutem vlhkosti a krystalizaciacute soliacute

Z malt s vysokou porozitou jsou sestaveny sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy ktereacute se sklaacutedajiacutez podkladniacute omiacutetky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka je vysoce poreacutezniacute maltas niacutezkou hydrofobizaciacute aby byl umožněn transport kapalneacute vody s rozpuštěnyacutemi solemi dojejiacute hmoty Na ni je nanaacutešena vrstva sanačniacute omiacutetky kteraacute je hydrofobizovanaacute do teacute miacutery abykapalnaacute voda do niacute vnikala definovaně do hloubky jen několika mm a bylo tak zabezpečenože povrch omiacutetky bude bez solnyacutech vyacutekvětů Rozdiacutel v kapilaacuterniacute nasaacutekavosti podkladniacutea sanačniacute omiacutetky podle WTA je uveden v grafu 1

Obr 1 Mikrostruktura sanačniacute omiacutetky foto PatrikBayer

Obr 2 Poacuter zaplněnyacute krystaly siacuteranu vaacutepenateacutehozvětšeno 1000x foto Patrik Bayer

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

47

Vlastnosti sanačniacutech omiacutetek ndash sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemyPodle ČSN EN 998-1 je sanačniacute malta definovaacutena jako naacutevrhovaacute malta pro vnitřniacutevnějšiacuteomiacutetky použiacutevanaacute pro vlhkeacute zdivo stěn obsahujiacuteciacutech soli rozpustneacute ve vodě V poznaacutemce jeuvedeno že tyto malty majiacute vysokou porozitu a propustnost vody a sniacuteženeacute působeniacutekapilaacuterniacutech sil Podle tabulky 2 v uvedeneacute normě je pevnost v tlaku 15 až 5 Nmiddotmm2 kapilaacuterniacuteabsorpce vody ge 030 kgmiddotm-3 po 24 hodinaacutech penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacuteabsorpce vody le 5 mm a koeficient propustnosti vodniacutech par micro le 15

Podrobněji řešiacute vlastnosti sanačniacutech omiacutetek směrnice WTA (Wissenschaftlich-TechnischeArbeitsgemeinschaft fuumlr Bauwerkserhaltung und Denkmalpflege) původně WTA 2-2-91D2-6-99D a nyniacute 2-9-04D s naacutezvem Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy

Sanačniacute omiacutetky WTA a podkladniacute omiacutetky WTA majiacute definovaneacute vlastnosti (viz tab 1) ktereacute prospraacutevnou funkci musiacute byacutet v uacutezkeacutem rozmeziacute dodržovaacuteny

Vlastnosti jsou podmiacuteněny spraacutevnou skladbou omiacutetky tj granulometriiacute kameniva druhempojiva a jeho poměrem ke kamenivu a druhem a množstviacutem přiacutesad Sanačniacute omiacutetky aby sizachovaly svoji funkci musiacute poměrně rychle vytvořit pevnou strukturu a naacutesledně vyschnoutZ toho důvodu se použiacutevajiacute hydraulickaacute pojiva tj směsi cementu a vaacutepna nebo hydraulickaacutevaacutepna a romaacutenskyacute cement Sanačniacute omiacutetky ze vzdušneacuteho vaacutepna by nemohly plnit svoji funkciv důsledku pomaleacute karbonatačniacute reakce Nezpevněnaacute a dlouhodobě vlhkaacute omiacutetka způsobiacutetransport soliacute na povrch omiacutetky a sanačniacute omiacutetka tak ztraacuteciacute svoji funkci

0

2

4

6

8

10

12

14

20 0000 40 000 60 000 80 000

Kap

ilaacutern

iacutenas

aacutekav

ost(

kgmiddotm

-2)

čas (s)

podkladniacute omiacutetka sanačniacute omiacutetka

Graf 1 Kapilaacuterniacute nasaacutekavost podkladniacute a sanačniacute omiacutetky

Ročenka STOP 2014

48

Tab 1 Vlastnosti podkladniacutech a sanačniacutech omiacutetek podle WTAVlastnost Měrnaacute Podkladniacute Sanačniacute

jednotka omiacutetka WTA omiacutetka WTAČerstvaacute maltaKonzistence mm 170 plusmn 5 170 plusmn 5

Objemovaacute hmotnost ρ1 kgmiddotm-3 ndash ndash

Objem poacuterů vzduchovyacutech poacuterů V gt 20 gt 25

Schopnost zadržovat vodu ndash gt 85

Změna zpracovatelnosti mm ndash lt 30

Zatvrdlaacute maltaObjemovaacute hmotnost ρ2 kgmiddotm-3 ndash lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru micro ndash lt 18 lt 12

Pevnost v tahu za ohybu βbz Nmiddotmm-2 ndash ndash

Pevnost v tlaku βd Nmiddotmm-2 gt sanačniacute omiacutetka 15ndash5

Poměr pevnostiacute βbz βd ndash lt 3 lt 3

Kapilaacuterniacute nasaacutekavost W24 kgmiddotm-2 gt 1 gt 03

Hloubka vniknutiacute vody h mm gt 5 lt 5

Poacuterovitost VP gt 45 gt 40

Odolnost proti soliacutem ndash ndash vyhovujiacuteciacute

Před zpracovaacuteniacutem projektu sanace vlhkeacuteho zdiva je nezbytneacute proveacutest průzkum dotčeneacutehoobjektu z hlediska stanoveniacute vlhkosti a obsahu vodou rozpustnyacutech soliacute obvykle siacuteranůdusičnanů a chloridů Vyacutesledky se spolu s dalšiacutemi faktory jako je orientace ke světovyacutemstranaacutem klimatickeacute podmiacutenky stav zdiva apod zohledniacute v sanačniacutem naacutevrhu Je nutnopodotknout že sanačniacute omiacutetky nejsou samospasitelneacute že jsou součaacutestiacute sanačniacutech opatřeniacutekteraacute řešiacute vlhkeacute a zasoleneacute zdivo komplexně

Použitelnost sanačniacutech systeacutemů je omezenaacute Sanačniacute omiacutetky nejsou opatřeniacutem proti voděpůsobiacuteciacute hydrostatickyacutem tlakem U zdiva nasyceneacuteho kapilaacuterniacute vlhkostiacute zejmeacutenav podzemniacutech čaacutestech objektů je nutno učinit opatřeniacute ke sniacuteženiacute vlhkosti aby nedošlok transportu soliacute na povrch omiacutetky ještě před dosaženiacutem hydrofobniacutech vlastnostiacute Podobněv miacutestnostech s vysokou relativniacute vlhkostiacute vzduchu (gt 65 ) hroziacute stejneacute nebezpečiacute proto jenutno zajistit sniacuteženiacute relativniacute vlhkosti vzduchu pod 65 do vytvořeniacute pevneacute strukturya zajištěniacute hydrofobniacutech vlastnostiacute

Životnost sanačniacutech omiacutetek se odviacutejiacute od koncentrace soliacute ve zdivu a velikosti a množstviacutevytvořenyacutech poacuterů Zatiacutem nejsou publikovaacuteny matematickeacute modely životnosti sanačniacutechomiacutetek ktereacute by s jistou pravděpodobnostiacute mohly předpovědět jakou bude miacutet omiacutetka zadanyacutech podmiacutenek životnost Běžně uvaacuteděnaacute doba životnosti je 20 až 30 let

Nehydrofobizovaneacute sanačniacute omiacutetkyV posledniacutech letech se na trhu objevily sanačniacute omiacutetky ktereacute jsou založeny na jineacutem principunež původniacute sanačniacute omiacutetky Tyto omiacutetky nejsou hydrofobizovaacuteny naopak je povrchkapilaacuterniacutech poacuterů hydrofilniacute Omiacutetky majiacute vysokou porozitu podobně jako omiacutetky sanačniacutepodle WTA ale diacuteky hydrofilniacutemu charakteru povrchu poacuterů se voda rozprostře po jejichpovrchu a dochaacuteziacute tak k odparu na většiacute ploše Tyto omiacutetky se označujiacute jako sušiacuteciacute s uacutečinnostiacute

Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek

49

15x většiacute než sanačniacute omiacutetky podle WTA Povrch kapky vody je 25x menšiacute než povrch skvrnykteraacute vznikne rozlitiacutem kapky na hydrofilniacute podložce To vede k rychlejšiacutemu odpařeniacute molekulvody a tedy k vyschnutiacute

Omiacutetky majiacute jako pojivo nejčastěji hydraulickeacute vaacutepno někdy s přiacutedavkem maleacuteho množstviacutesiacuteranovzdorneacuteho cementu vysoce poreacutezniacute lehkeacute přiacuteměsi s vhodně koncipovanyacutemi poacuteryposkytujiacute vysokou porozitu jež zaručuje dobrou kapilaacuterniacute nasaacutekavost a niacutezkyacute difuzniacute odporpro vodniacute paacuteru Porozita kromě toho umožňuje uklaacutedaacuteniacute soliacute v omiacutetce Při vhodně zvoleneacutemikrostruktuře omiacutetky je povrch omiacutetky suchyacute bez solnyacutech vyacutekvětů

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky s vysokou porozitou a vnitřně hydrofobizovaneacute jsou určeny na vlhkeacutea zasoleneacute zdivo Neodstraňujiacute přiacutečinu vlhkosti jen ji ze zdiva mohou odvaacutedět Proto nejsouobvykle jedinyacutem sanačniacutem opatřeniacutem na vlhkeacutem a solemi zatiacuteženeacutem zdivu Vyznačujiacute sevyacutehodami i nevyacutehodami K vyacutehodaacutem v přiacutepadě spraacutevneacute aplikace patřiacute neporušenyacute povrchomiacutetky bez znaacutemek vlhkosti a solnyacutech vyacutekvětů po řadu let Nevyacutehodou je že diacutekyhydrofobizaci se ztiacutežiacute kapilaacuterniacute nasaacutekavost a v důsledku toho nedochaacuteziacute k intenzivniacutemuodparu na povrchu stěn což může miacutet za naacutesledek změnu vlhkostniacuteho profilu ve zdi Lze tořešit zvyacutešeniacutem vyacutešky aplikace sanačniacute omiacutetky což je na druheacute straně nevhodneacute z hlediskazachovaacuteniacute autentickeacuteho materiaacutelu na historickyacutech objektech

Novaacute generace nehydrofobizovanyacutech sanačniacutech omiacutetek ktereacute majiacute zcela jinyacute principtransportu vlhkosti je zatiacutem použiacutevaacutena zřiacutedka Důvodem je nedůvěra projektantů kteraacutevyplyacutevaacute ze skutečnosti že tyto omiacutetky nemajiacute certifikaacutet WTA jenž je pro mnoheacute projektantyzaacuterukou kvalitniacuteho sanačniacuteho vyacutesledku

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Sanačniacute omiacutetky 23 řiacutejen 2014 Městskaacute knihovna v Praze ndash Uacutestředniacuteknihovna Přiacutespěvek byl redakčně upraven

LiteraturaOtaacutezky kolem aplikace sanačniacutech omiacutetek na historickyacutech objektech Zpravodaj STOP Praha Společnost protechnologie ochrany pamaacutetek sv 7 č 4 2005 ISSN 1212-4168

Sanačniacute omiacutetky na historickeacute stavby Sborniacutek odborneacuteho seminaacuteře STOP Praha Společnost pro technologieochrany pamaacutetek 1996

Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy Směrnice WTA CZ č 2-9-04 Praha WTA CZ 2004

Difuacutezniacute vnitřně hydrofobizovanaacute omiacutetka DVHO Technickeacute podmiacutenky TP 069-5177 Praha Pražskaacute stavebniacuteobnova n p Praha 1977

Specifikace malt pro zdivo ndash čaacutest 1 Malta pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky ČSN EN 998-1 ed 2 platnost od března 2011

Ročenka STOP 2014

50

Ciziacute slovo bdquosanaceldquo znamenaacute vyleacutečeniacute uzdraveniacute zahojeniacute Vznik tzv sanačniacutech omiacutetek bylmotivovaacuten snahou naleacutezt efektivniacute řešeniacute probleacutemů působenyacutech zavlhlyacutem a zasolenyacutemzdivem Od prvniacutech pokusů zastoupenyacutech u naacutes omiacutetkami DVHO (difuzniacute vnitřněhydrofobizovaneacute omiacutetky) prošla materialita sanačniacutech omiacutetek vyacuteznamnyacutem vyacutevojem Za teacuteměřčtyřicet let užiacutevaacuteniacute se takeacute nasbiacuteraly zkušenosti V devadesaacutetyacutech letech se rozšiacuteřila představaže bdquouzdravujiacuteciacuteldquo omiacutetky odvlhčujiacute a odsolujiacute Byla to laacutekavaacute možnost Asi jako nabiacutedka bdquokuptesi naše pilulky a chřipka bude pryčldquo Zkušenost ukazuje že věc je složitějšiacute Sanačniacute omiacutetkyneodvlhčujiacute ani neodsolujiacute Jsou doplňkovyacutem opatřeniacutem kteryacutem lze po odstraněniacute přiacutečinvlhkosti dočasně ošetřit povrch zdiva tak aby byl suchyacute a netvořily se na něm solneacute vyacutekvětyDruhou jejich vyacutehodou je skutečnost že u probleacutemoveacuteho zdiva je bdquodočasnostldquo vyacuteznamnědelšiacute než u tradičniacutech omiacutetek

S vyacutejimkou nejobecnějšiacutech teziacute neexistuje materiaacutel postup ani poučka ktereacute by bylo možnodoporučit pro jakoukoliv stavbu Každeacute doporučeniacute je nutně vaacutezaacuteno na podmiacutenkya předpoklady za kteryacutech platiacute Sanačniacute omiacutetky nejsou vyacutejimkou Majiacute specifickeacute vlastnostiktereacute je předurčujiacute pro použitiacute v určityacutech situaciacutech a v jinyacutech situaciacutech jejich použitiacute limitujiacute

Užitiacute stavebniacutech materiaacutelů neniacute omezeno pouze bdquotechnickou vhodnostiacuteldquo tedy kriteacuteriifunkčnosti efektivnosti realizovatelnosti trvanlivosti ekonomičnosti přiacutepadně odstranitelnostia schopnosti recyklace Existujiacute ještě jinaacute kriteacuteria kteraacute s vyacuteše vyjmenovanyacutemi nesouvisejiacutea kteraacute mohou z technicky optimaacutelniacuteho vyacutechodiska učinit řešeniacute nepoužitelneacute nepřijatelneacutepřiacutepadně zcela nepřiacutepustneacute Ilustračniacutem přiacutekladem může byacutet použitiacute azbestu Azbest maacutez hlediska požaacuterniacute ochrany budov vynikajiacuteciacute vlastnosti a osinkocementoveacute šablony jsoufunkčniacute a trvanlivou střešniacute krytinou Jednaacute se ale o silně karcinogenniacute laacutetku Ochrana zdraviacutemaacute přednost Azbest se přestal ve stavebnictviacute použiacutevat i když jeho pozitivniacute vlastnosti jsounesporneacute a prokaacutezaneacute V danyacutech souvislostech je nepoužitelnyacute z jinyacutech důvodů

Architektonickeacute dědictviacute se od bdquoběžneacuteldquo stavebniacute produkce odlišuje ve dvou směrech Prvniacutemje množstviacute materiaacutelů technologiiacute a forem z nichž velkaacute čaacutest se v současneacutem stavebnictviacutejiž nepoužiacutevaacute Staršiacute budovy byly ve srovnaacuteniacute se současnou stavebniacute praxiacute stavěny nejenz odlišnyacutech materiaacutelů a za použitiacute jinyacutech technologickyacutech postupů ale celkově byacutevajiacute jinakkoncipovaacuteny Předpoklaacutedajiacute jinyacute způsob užiacutevaacuteniacute a uacutedržby Majiacute odlišně založeneacute větraacuteniacute

K použitiacute sanačniacutech omiacutetekpři obnově architektonickeacuteho dědictviacute

Miloš Solař NPUacute generaacutelniacute ředitelstviacuteLze použiacutevat sanačniacute omiacutetky při opravě pamaacutetek Z pohledu pamaacutetkaacuteře jsou rozebraacutena různaacuteomezeniacute ale i popsaacuteny podmiacutenky kdy jejich aplikace připadaacute v uacutevahu

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

51

a ochranu proti vlhkosti Tuto odlišnost architektonickeacuteho dědictviacute bychom mohli nazvattechnickou

Architektonickeacute dědictviacute se však odlišuje předevšiacutem svou kulturně-historickou hodnotou Protuto hodnotu architektonickeacute dědictviacute chraacuteniacuteme Jeho zachovaacuteniacute neniacute samozřejmeacute Je třebao ně pečovat Uacutedržbou kvalifikovanyacutem přiacutestupem a v neposledniacute řadě takeacute eliminaciacute zaacutesahůktereacute jsou způsobileacute je poškodit Veřejnyacute zaacutejem na zachovaacuteniacute architektonickeacuteho dědictviacute jejedniacutem z netechnickyacutech hledisek kteraacute limitujiacute užitiacute sanačniacutech omiacutetek

Pro rozhodnutiacute o aplikaci sanačniacutech omiacutetek je kliacutečovaacute formulace zadaacuteniacute tedy formulace tohoco a proč maacute byacutet vyacutesledkem Tento krok se v praxi obvykle vynechaacutevaacute protože se automatickypředpoklaacutedaacute že vyacutesledkem maacute byacutet technicky dokonalyacute suchyacute povrch Je ale toto ciacutelem napřpři obnově zaacutemku v Českeacutem Krumlově Neniacute na hradě Karlštejně důležitějšiacute zachovaacuteniacutestředověkyacutech omiacutetek a na zaacutemku v Litomyšli ochrana dochovanyacutech sgrafit Opravdu chcemeaby naacuteměstiacute v Telči vypadalo stejně dokonale a sterilně jako sutereacuten socialistickeacuteadministrativniacute budovy po uacutespěšneacute sanaci vlhkosti Ne každaacute historickaacute stavba je hodnotověsrovnatelnaacute s Karlštejnem Ale jde o princip Hodnota architektonickeacuteho dědictviacute spočiacutevaacutemimo jineacute praacutevě v tom že je jineacute než současnaacute stavebniacute produkce Smyslem obnovy je tutohodnotu udržet To znamenaacute dosaacutehnout vyacutesledku kteryacute bude srovnatelnyacute s tiacutem jak stavbavypadala po rozhodujiacuteciacute obdobiacute sveacute existence a takeacute jak staacuterla Proces degradace jecharakteristickyacutem projevem užityacutech materiaacutelů a technologiiacute Pro vniacutemaacuteniacute jakeacutekoliv stavby jepřinejmenšiacutem stejně důležityacute jako vyacutesledek po dokončeniacute obnovy Materiaacuteloveacute a technologickeacuteřešeniacute je ale pouze čaacutestiacute uacutevahy Stejně tak je potřeba zvaacutežit zda požadavky stavebniacuteka naužitneacute vlastnosti jsou přiměřeneacute U chraacuteněnyacutech kulturniacutech pamaacutetek je takovaacute uacutevaha podloženai praacutevně Zaacutekon o staacutetniacute pamaacutetkoveacute peacuteči řiacutekaacute že vlastniacutek může pamaacutetku užiacutevat pouzezpůsobem kteryacute odpoviacutedaacute jejiacute kulturniacute hodnotě a technickeacutemu stavu

Kulturniacute dědictviacute je pro společnost natolik důležiteacute že jeho nejvyacuteznamnějšiacute součaacutesti chraacuteniacutezaacutekonem Praacutevniacute ochrana je vyacuteběrovaacute Staveb a souborů ktereacute majiacute kulturně-historickouhodnotu je mnohem viacutece než těch ktereacute jsou prohlaacutešeny kulturniacutemi pamaacutetkami nebo senaleacutezajiacute na uacutezemiacute pamaacutetkovyacutech rezervaciacute a zoacuten Praacutevniacute ochrana je naacutestrojem jak garantovatzachovaacuteniacute vybraneacuteho vzorku pamaacutetkoveacuteho fondu nikoliv hraniciacute za niacutež bychom se mělichovat nekulturně Nechat zbytečně otlouct soudržnou středověkou omiacutetku je projevemvandalismu bez ohledu na skutečnost zda stavba praacutevně chraacuteněna je nebo neniacute

Hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče a vymezeniacute konfliktu s aplikaciacute sanačniacutech omiacutetek1) Při obnově historickyacutech staveb maacute užitiacute tradičniacutech materiaacutelů vyacuteznam samo o sobě prouchovaacuteniacute znalosti řemesla a vyacuteroby Nebudou-li se tradičniacute materiaacutely použiacutevat jejich vyacuterobase stane nerentabilniacute a časem se zastaviacute uacuteplně Nebudou-li k dispozici potřebneacute materiaacutelyani lideacute kteřiacute s nimi umějiacute pracovat jsou teoretickeacute traktaacutety o vyacuteznamu tradičniacutech materiaacutelův pamaacutetkoveacute peacuteči ztraacutetou času Plastovaacute napodobenina dřevěneacuteho traacutemu může byacutet odskutečneacuteho traacutemu na prvniacute pohled k nerozeznaacuteniacute ale maacutelokdo by v takoveacute napodobeniněhledal pamaacutetkoveacute hodnoty Ty jsou spojeny s historickyacutem originaacutelem a s respektovaacuteniacutem

Ročenka STOP 2014

52

odpoviacutedajiacuteciacute stavebniacute a architektonickeacute tradice Pro zachovaacuteniacute hodnot architektonickeacutehodědictviacute je potřeba dožilyacute traacutem nahradit opět tesařsky či truhlaacuteřsky opracovanyacutem dřevěnyacutemtraacutemem Vyacuteše uvedeneacute je důvodem aby při obnově architektonickeacuteho dědictviacute bylypřednostně podporovaacuteny historicky odpoviacutedajiacuteciacute materiaacutely a technologie

Konflikt Sanačniacute omiacutetky jsou novodobyacutem materiaacutelem kteryacute vyacuteše uvedeneacutemu požadavkunevyhovuje Člaacutenek X Benaacutetskeacute charty preferuje užitiacute tradičniacutech postupů s tiacutem že pokud setradičniacute techniky ukaacutezaly nepostačujiacuteciacutemi je možno zabezpečeniacute pamaacutetky proveacutestmoderniacutemi technikami jejichž uacutečinnost byla prokaacutezaacutena uacutedaji vědeckyacutemi a zaručenazkušenostiacute Probleacutem v teacuteto rovině spočiacutevaacute v mechanickeacute aplikaci sanačniacutech omiacutetek jakopreventivniacuteho opatřeniacute Ve smyslu Benaacutetskeacute charty by se ale jejich užitiacute mělo v přiacutepaděarchitektonickeacuteho dědictviacute zvažovat pouze ve vazbě na konkreacutetniacute probleacutemy ktereacute nejsoutradičniacutemi prostředky uspokojivě řešitelneacute

2) Použitiacute historicky adekvaacutetniacutech materiaacutelů je důležiteacute pro zachovaacuteniacute vzhledu a způsobustaacuternutiacute Pouze použitiacutem tradičniacutech materiaacutelů a tradičniacutech postupů lze historickeacute stavbyobnovovat aniž by se měnil jejich architektonickyacute vyacuteraz Pro každyacute materiaacutel jsou vlastnostijako vzhled a způsob staacuternutiacute charakteristickeacute Užitiacute jineacuteho materiaacutelu (jineacuteho zpracovaacuteniacute) sezaacutekonitě projeviacute i ve vzhledu a způsobu staacuternutiacute

Konflikt Aplikace sanačniacute omiacutetky může miacutet na vzhled nepřiacuteznivyacute dopad Důvodů je viacuteceProbleacutemem může byacutet tloušťka funkčniacute vrstvy pokud je většiacute než u navazujiacuteciacutech omiacutetekPožadavek aby byl aplikovaacuten celyacute systeacutem včetně systeacutemoveacute povrchoveacute vrstvy vede k tomuže miacutesta se sanačniacute omiacutetkou majiacute jinou povrchovou uacutepravu než navazujiacuteciacute plochy Sanačniacuteomiacutetky jinak sajiacute a odpařujiacute vodu což může v důsledku znamenat odlišnyacute odstiacuten respektiveodlišnost odstiacutenu ve vazbě na relativniacute vlhkost Z hlediska pamaacutetkoveacute peacuteče platiacute to cov předchoziacutem bodě Sanačniacute omiacutetky je vhodneacute zvažovat pouze v přiacutepadech kdy je k tomujasnyacute věcnyacute důvod Je přitom potřeba ndash v raacutemci možnostiacute danyacutech mechanismem fungovaacuteniacutendash hledat individuaacutelniacute řešeniacute kteraacute vyhoviacute naacuterokům na adekvaacutetniacute vzhled Podstatnaacute je funkčniacutevrstva kteraacute za předpokladu dodrženiacute prodyšnosti může byacutet překryta i jinyacutem než systeacutemovyacutemštukem Neexistuje věcnyacute důvod braacuteniacuteciacute tomu aby funkčniacute vrstva byla opatřena stejnyacutemvaacutepennyacutem štukem jako navazujiacuteciacute plochy Uvedenyacute přiacuteklad neniacute pobiacutedkou k zaacutesahům vestylu Pata a Mata ale požadavkem aby se v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute v přiacutepaděpotřeby hledala kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

3) Zaacutekladem evropskeacuteho chaacutepaacuteniacute pamaacutetek je uacutecta k historickeacutemu originaacutelu Platiacute to i proomiacutetky Hodnota historickeacute omiacutetky spočiacutevaacute zejmeacutena v informaciacutech ktereacute jsou v niacute zachycenyZe složeniacute a způsobu zpracovaacuteniacute můžeme usuzovat na dobovou stavebniacute praxi Povrch neseinformace o původniacutem vzhledu V omiacutetkaacutech jako v knize zůstaacutevajiacute zapsaacuteny stavebniacute etapya změny tedy informace o dějinaacutech stavby Zejmeacutena u staršiacutech omiacutetek je aktuaacutelniacute i hodnotastaacuteřiacute Na omiacutetkaacutech byacutevajiacute zachovaacuteny zbytky povrchovyacutech uacuteprav napřiacuteklad souvrstviacutefasaacutedniacutech naacutetěrů ktereacute jsou opět svědectviacutem staršiacutech podob stavby Nejvyacuteznamnějšiacute situaciacuteje existence naacutestěnnyacutech maleb sgrafit letopočtů nebo historickyacutech graffiti

K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute

53

Konflikt Ve prospěch aplikace sanačniacutech se otloukajiacute někdy i velmi cenneacute historickeacute omiacutetkyV extreacutemniacutem přiacutepadě i s naacutestěnnyacutemi malbami Pokud jsou dochovaacuteny cenneacute historickeacuteomiacutetky neniacute aplikace sanačniacutech přijatelnaacute V jineacute poloze jde o technologickyacute předpispožadujiacuteciacute otlučeniacute existujiacuteciacutech omiacutetek a vyškrabaacuteniacute spaacuter Neniacute sporu o to že tento postup jeobecně spraacutevnyacute Ve specifickyacutech situaciacutech fragmentaacuterniacuteho dochovaacuteniacute hodnotnyacutech staryacutechomiacutetek však neniacute jejich zničeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetek nezbytneacute Z hlediska funkcesanačniacutech omiacutetek je jedno zda jsou naneseny na masivniacutem zdivu nebo na masivniacutem zdivuse starou omiacutetkou I soudržnosti lze pomoci např lokaacutelniacute armaturou Je potřeba posiacutelitvniacutemaacuteniacute hodnoty historickyacutech omiacutetek a v přiacutepadech potřeby hledat kvalifikovaneacute individuaacutelniacuteřešeniacute

4) Peacuteče o architektonickeacute dědictviacute předpoklaacutedaacute udržovat je v dobreacutem stavu Z tohotohlediska je probleacutem mechanicky navrhovanaacute nepřiměřenaacute nebo systeacutemově vadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek

Konflikt Probleacutem se v praxi projevuje ve viacutece rovinaacutech zejmeacutenav naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako prostředku odvlhčeniacute přiacutepadně odsoleniacute (v extreacutemniacutempřiacutepadě jako nabiacutedka pomoci majitelům objektů po zaacuteplavaacutech)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek bez zjištěniacute přiacutečin poruch a jejich odstraněniacutev naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek v situaciacutech pro něž nejsou koncipovaacuteny např v kontaktus mokryacutem zdivem přiacutepadně v kontaktu s kapalnou vodou (např v přiacutepadě liacutece opěrnyacutechzdiacute jejichž rub se po dešti zavodniacute)v naacutevrhu sanačniacutech omiacutetek jako lacinějšiacute alternativy sanace přiacutečin poruch v přiacutepadě napřkondenzačniacute vlhkosti (nedostatečneacute větraacuteniacute) vadnyacutech dešťovyacutech svodů porušenyacutechrozvodů vody a kanalizace utěsněniacute podlah sklepů nebo okoliacute stavby zvyacutešeniacute tereacutenua jeho spaacutedovaacuteniacute k objektu a v dalšiacutech srovnatelnyacutech situaciacutech neniacute aplikace sanačniacutechomiacutetek efektivniacute a pouze prodlužuje dobu po kterou se stav budovy zhoršujev naacutevrhu preventivniacute aplikace sanačniacutech omiacutetek

ZaacutevěrSanačniacute omiacutetky majiacute vlastnosti ktereacute jsou v určityacutech situaciacutech žaacutedouciacute i při obnověarchitektonickeacuteho dědictviacute Daacutele existuje poměrně širokyacute prostor pro jejich použitiacute v situaciacutechkdy negativniacute dopady na architektonickeacute dědictviacute jsou ve srovnaacuteniacute s přiacutenosy aplikacezanedbatelneacute ndash napřiacuteklad při sanaci sutereacutenů staveb z 19 a 20 stoletiacute Na druhou stranujejich bezmyšlenkovitaacute a mnohdy zcela bezohlednaacute aplikace architektonickeacute dědictviacute citelněpoškozuje

Doporučujiacuteciacute opatřeniacute při aplikaci sanačniacutech omiacutetekK využitiacute potenciaacutelu sanačniacutech omiacutetek v oblasti architektonickeacuteho dědictviacute bez toho aby jejejich aplikace poškozovala lze doporučit naacutesledujiacuteciacute opatřeniacute

Posilovat vědomiacute že v přiacutepadě architektonickeacuteho dědictviacute musiacute přiacutepadnaacute aplikacesanačniacutech omiacutetek vyhovět jak technickyacutem tak kulturniacutem hlediskům a že ve specifickyacutechsituaciacutech může byacutet z kulturniacutech důvodů nepřijatelnaacute

Posilovat vědomiacute že sanačniacute omiacutetky neodvlhčujiacute ani neodsolujiacute ale jsou doplňkovyacutemopatřeniacutem k ošetřeniacute povrchuPosilovat vědomiacute že zvyacutešenaacute vlhkost a poruchy působeneacute zasoleniacutem se dajiacute sanovatpouze odstraněniacutem přiacutečinPosilovat vědomiacute že kvalifikovanyacute naacutevrh sanačniacutech opatřeniacute vyžaduje zjištěniacute přiacutečinporuch V oblasti architektonickeacuteho dědictviacute musiacute projektovaacute přiacuteprava zahrnout takeacute zjištěniacutekulturniacutech hodnot ktereacute je třeba při naacutevrhu řešeniacute respektovatPreferovat historicky odpoviacutedajiacuteciacute řešeniacute a použitiacute sanačniacutech omiacutetek zvažovat pouzev situaciacutech ve kteryacutech tradičniacute řešeniacute neniacute postačujiacuteciacuteV přiacutepadě potřeby hledat kvalifikovanaacute individuaacutelniacute řešeniacute

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

54

Tak takhle asi nehellip

55

Obnova historickyacutech objektů je velmi tvaacuternaacute discipliacutena kteraacute se měniacute přiacutepad od přiacutepaduobjekt od objektu a to co platilo před leacutety může byacutet dnes vniacutemaacuteno přesně opačně Najiacutetpevneacute body na nichž je bezpečneacute stavět bdquotu jedině spraacutevnouldquo metodu je mnohdy velmiobtiacutežneacute Viacutece než kde jinde se v pamaacutetkoveacute obnově takeacute uplatňuje proslulyacute bdquolidskyacute faktorldquoZa situace kdy naacutevody jak to dělat spraacutevně jsou buď nespolehliveacute nebo přiacuteliš obecneacute(např bdquopři obnově pamaacutetky nesmiacute dojiacutet k narušeniacute jejiacuteho charakteruldquo) se celkem přirozeněnabiacuteziacute ještě cesta negativniacuteho vymezeniacute Tedy postup kdy shromažďujeme naacutevody jak topokud možno nedělat Jak se vyhnout slepyacutem uličkaacutem zbytečnyacutem vyacutedajům a blamaacutežiacutemJe vhodneacute v uacutevodu připomenout že v pamaacutetkoveacute peacuteči bude nevhodneacute nejen unaacutehleneacuterozhodnutiacute či rozhodnutiacute provedeneacute pod časovyacutem tlakem bez potřebnyacutech podkladů apodale i přespřiacuteliš opatrnyacute a nerozhodnyacute postoj přiacutepadně oddalovaacuteniacute vyacuteroku hledaacuteniacute překaacutežekv rozhodnutiacute a blaacutehoveacute doufaacuteniacute že to někdo vyřešiacute v budoucnu za naacutes

Podobně nežaacutedouciacute efekt mohou přinaacutešet zcela nepřiměřeneacute požadavky na obnovu objektůktereacute neodpoviacutedajiacute jejich hodnotě stupni pamaacutetkoveacute ochrany i třeba technickeacutemu stavu Sveacutelimity maacute i opakovaneacute zadaacutevaacuteniacute různyacutech průzkumů pořizovaacuteniacute různyacutech posudků či pochybnězadaacutevaneacute požadavky na měřeniacute klimatu či statickyacutech parametrů budov U měřeniacute jevů ktereacuteprobiacutehajiacute v čase (klimatickeacute poměry mikropohyby budov) je velmi důležiteacute zajistit vždyucelenou řadu měřeniacute (obvykle v řaacutedu měsiacuteců či let) jednotnyacute způsob provaacuteděniacute a zejmeacutenaje nezbytneacute zajistit odbornou interpretaci vyacutesledků měřeniacute (jinak ziacuteskaacutem vyacutesledky buď obtiacutežněpoužitelneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo zcela vadneacute)

Dalšiacutem vaacutežnyacutem uacuteskaliacutem mohou byacutet požadavky jejichž splněniacute je technicky nereaacutelneacute neboreaacutelneacute ale za cenu mimořaacutednyacutech opatřeniacute vyacutedajů či podmiacutenek obtiacutežně slučitelnyacutech sesysteacutemem zaacuteruk termiacutenoveacuteho plněniacute apod

Z mnoha oblastiacute pamaacutetkoveacute obnovy v nichž je možno narazit na časteacute probleacutemy se budemev tomto přiacutespěvku věnovat dvěma oblastem Je to jednak prezentace bdquopůvodniacutechldquo naacutelezůa jednak rozhodovaacuteniacute o barevnosti staveb či jejich čaacutestiacute

Prezentace naacutelezůPři obnově pamaacutetek se složitějšiacutem stavebniacutem vyacutevojem neniacute nic neobvykleacuteho že jsou učiněnypředviacutedaneacute či zcela nečekaneacute pozoruhodneacute naacutelezy Může jiacutet o staršiacute vyacutevojoveacute faacuteze stavbyarchitektonickeacute člaacutenky původniacute povrchy uměleckou vyacutezdobu apod

Tak takhle asi nehellip

Ondřej Šefců NPUacute uacutezemniacute odborneacute pracoviště v hl m PrazeNa přiacutekladech prezentace naacutelezů a určovaacuteniacute barev jsou ukaacutezaacuteny nevhodneacute postupy při obnověpamaacutetek

Ročenka STOP 2014

56

Obvyklyacute postup je naacutesledujiacuteciacute Odkryv naacutelezu jeho dokumentace (přiacutepadně zařazeniacute dosouvislostiacute stavebniacuteho vyacutevoje) a uacutevahy ktereacute směřujiacute k prezentaci a uplatněniacute noveacuteho naacutelezuv raacutemci obnoveneacute stavby Vznikaacute tak řada sceacutenaacuteřů jejichž průběh bude velmi rozdiacutelnyacute podlepovahy naacutelezu podle podmiacutenek na stavbě i mnoha dalšiacutech faktorů Je vhodneacute připomenoutže v tomto postupu je několik uacuteskaliacute o nichž je vhodneacute vědět a pečlivě je zvažovat než sepřikročiacute k dalšiacutemu kroku

Jsou to zejmeacutenapřed provedeniacutem celoplošneacuteho odkryvu je třeba miacutet jasno o povaze naacutelezu jde zejmeacutenao technickyacute stav uměleckou či historickou hodnotu a je třeba miacutet jasno v tom že je možneacutefinančně zajistit přiacutepadnou konzervaci (a že je tato konzervace reaacutelnaacute)daacutele je třeba zvaacutežit zda prezentace naacutelezu neniacute v přiacutepadneacutem rozporu s charakteremsouvisejiacuteciacutech prostorzda je uacutenosnaacute prezentace v dochovaneacutem torzaacutelniacutem tvaru (u většiny cennyacutech naacutelezů neniacutedochovaacuten originaacutel v celeacutem rozsahu ovšem doplněniacute do původniacute podoby je obvyklenemožneacute nežaacutedouciacute nebo problematickeacute)zda neniacute vhodnějšiacute spiacuteše prezentace kopie (malby materiaacutelu apod) s tiacutem že vlastniacuteoriginaacutel zůstaacutevaacute bdquouschovaacutenldquozda je prezentace naacutelezu vůbec vhodnaacute

Zkušenosti z praxe ukazujiacute že při nečekanyacutech naacutelezech mnohdy převaacutežiacute nadšeniacute z objevuktereacute potlačiacute vyacuteše uvedeneacute otaacutezky a dojde často k předčasneacutemu odkrytiacute a naacutesledně někdyaž naacutesilneacute prezentaci Pokud k tomu nejsou dobreacute podmiacutenky naacutelez může byacutet mnohdyohrožen naacutevštěvnickyacutem provozem klimatem dalšiacutemi vlivy atd Je popsaacuteno mnoho přiacutepadůkdy se podobneacute odkryvy staly předmětem opakovanyacutech a nevhodnyacutech konzervaciacute různyacutechvynucenyacutech zaacutesahů či zanikly v nevhodnyacutech podmiacutenkaacutech

Určovaacuteniacute barevS vyacuteše popsanou problematikou do jisteacute miacutery souvisiacute velmi vyacuteznamnaacute a frekventovanaacuteproblematika identifikace barevnyacutech odstiacutenů a naacutesledneacuteho určovaacuteniacute finaacutelniacutech barev a to jakna fasaacutedaacutech tak na vyacuteplniacutech aj

Obvykle se zde setkaacutevaacuteme s těmito okruhy probleacutemůrozvrh barev na průčeliacute nerespektuje sloh objektu nebo tektoniku fasaacutedy zejmeacutenaeklektickaacute průčeliacute z 2 poloviny 19 stoletiacute jsou často barvena ve stylu bdquoomalovaacutenkyldquojsou užity barvy ktereacute majiacute ostreacute křiklaveacute odstiacuteny u viacutecebarevnyacutech fasaacuted jsou spojovaacutenyvzaacutejemně neladiacuteciacute odstiacutenyrozvrh barev neodpoviacutedaacute tradičniacutem zaacutesadaacutem ndash např odstiacuten jedneacute barvy končiacute na hraněnikoliv v koutějsou použity naacutetěroveacute hmoty nevhodneacuteho složeniacuteje provedena stratigrafie nebo sondy finaacutelniacute barevnost je odvozena od barevnyacutech sniacutemků(tisků naacutehledů v PC) kde je původniacute odstiacuten zcela pozměněn

Tak takhle asi nehellip

57

sondaacutež na průčeliacute (stratigrafie) je nekriticky vyhodnocena jako jedinyacute zdroj bez ohledu nato zda takto zjištěnaacute barevnost odpoviacutedaacute slohu průčeliacute doboveacute barevnosti i současneacutemustavu objektubarva je posuzovaacutena na přiacuteliš maleacutem vzorku je zastiacuteněnaacute neniacute dobře určena škaacutela vzorků(mnoheacute firemniacute vzorniacuteky neposkytujiacute potřebnou škaacutelu barev resp často jsou zde barevneacutekombinace zcela nevhodneacute pro historickeacute stavby)

Obecně při zvažovaacuteniacute technologiiacute a postupů u pamaacutetek hovořiacuteme o krociacutech (uacutepravaacutech)vratnyacutech (reverzibilniacutech) a nevratnyacutech Je zcela nepochybneacute že pokud to jenom trochu jdeje třeba se držet zaacutesady vratnosti (odstranitelnosti) provedenyacutech zaacutesahů

To v praxi může znamenat třeba naacutesledujiacuteciacutemiacutesto zaacutesahu do zdiva je lepšiacute předsadit přiacutečku (třeba i saacutedrokarton) ndash vhodneacute napřu zaacutesahů ve sklepeniacutech kde majiacute byacutet obklady apodmiacutesto naacuteročneacuteho zasekaacutevaacuteniacute rozvodů je lepšiacute (pokud to lze) je veacutest dutinou přiacutepadně i popovrchu zdiva ndash vhodneacute zejmeacutena u datovyacutech rozvodů atdu všech aplikovanyacutech novyacutech materiaacutelů je třeba klaacutest otaacutezku jakou technologiiacute (teacutež jakdrahou naacuteročnou škodlivou pro životniacute prostřediacute) je možno je odstranitjakou životnost technologie (materiaacutely) majiacute jak se chovajiacute v dlouhodobějšiacutem odstupu ndashšpiněniacute staacuternutiacute aplikace dalšiacutech materiaacutelů ndash např u barevneacuteho řešeniacute fasaacuted sice jdeo vratnou uacutepravu ale s vyacutehledem na desiacutetky letmnoho stavebniacutech technologiiacute je sice teoreticky odstranitelnyacutech (i železobetonoveacute doplňkyskořepiny vyacuteztuže) ale v praxi je to obvykle vyloučeneacute pro mimořaacutednou naacuteročnosttakoveacuteho zaacutekroku ndash je tedy nutno řadit i podobneacute zaacutesahy spiacuteše k nevratnyacutem

Na zaacutevěrK provaacuteděniacute většiny zaacutesahů a uacuteprav je obvykle možneacute a vhodneacute najiacutet nějakyacute pozitivniacutei negativniacute přiacuteklad Dobraacute znalost těchto přiacutekladů je velmi důležitaacute jako podklad proargumentaci i pro zkoumaacuteniacute jevů ktereacute se odehraacutevajiacute v dlouheacutem obdobiacute Tyto přiacuteklady jevhodneacute zkoumat jak na miacutestě tak z literatury uacutestniacutem svědectviacutem či prostřednictviacutemdokumentace optimaacutelně pak kombinaciacute všech metod poznaacuteniacute Při vyhodnocovaacuteniacutepozitivniacutech i negativniacutech přiacutekladů se vždy ovšem uplatniacute bdquostaryacute dobryacute selskyacute rozumldquo

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl redakčně upraven

Ročenka STOP 2014

58

Ne všechny technologie použiacutevaneacute po staletiacute jsou automaticky přenositelneacute do současnostiTyacutekaacute se to i jiacutelovyacutech izolaciacute Pokud se změniacute podmiacutenky během kteryacutech bdquospolehlivěldquo fungovalya současně poztraacuteciacute vědomosti jak měla byacutet hmota spraacutevně zpracovaacutena a ošetřena dojdev brzkeacute době k poruchaacutem vyvolanyacutem ztraacutetou izolačniacute funkce Pak se obraciacuteme k technologiiacutemnovějšiacutem jež se osvědčily v době kterou můžeme sami obsaacutehnout

Piacuteseckaacute braacutena a Mariaacutenskeacute hradbyPiacuteseckaacute braacutena teacutež Karlova nebo Bruskaacute je jednou ze čtyř dochovanyacutech bran novověkeacutehoopevněniacute Prahy Zbyleacute tři se nachaacutezejiacute ve vyšehradskeacute citadele Zachovala se včetně čaacutestipřileacutehajiacuteciacuteho opevněniacute Byla postavena v l 1719ndash1721 jako součaacutest opevňovaciacuteho systeacutemutzv Mariaacutenskyacutech hradeb Vybudoval ji pražskyacute stavitel Kryštof Dientzenhofer snad podleprojektu ciacutesařskeacuteho stavitele G B Alliprandiho kteryacute vychaacutezel z plaacutenu vojenskeacuteho inženyacutera JVogela Sveacute jmeacuteno ziacuteskala podle staršiacute braacuteny kteraacute staacutela v miacutestě dnešniacuteho Klaacuterova a vedla doosady Na Piacutesku Naacutezev bdquoKarlovaldquo nesla na počest ciacutesaře Karla VI Naacutezev bdquoBruskaacuteldquo odkazujek potoku Brusnice kteryacute proteacutekaacute Jeleniacutem přiacutekopem a vedl pod mostkem původniacute braacuteny

Mariaacutenskeacute hradby nazyacutevaneacute podle kosteliacuteka P Marie Pomocneacute kteryacute u braacuteny staacutel seodlišovaly od ostatniacutech uacuteseků pražskeacute bastionoveacute fortifikace Před hlavniacute nearmovanyacute vals postaveniacutem pro dělostřelce předstupovala nižšiacute hradba s postaveniacutem pro pěšiacute střelce ndash tzvbdquofausse-brayeldquo Nižšiacute hradba byla opatřena zděnou eskarpou armovanou kamennyacutemi kvaacutedryna ktereacute byl val s předprsniacute pro střelce To dalo hradbaacutem terasovou podobu U boků braacutenyse sbiacutehaly obě uacuterovně hradeb Zemniacute kurtina hlavniacute hradby se taacutehla na obě strany přiacutemonižšiacute hradba byla zalomena k braacuteně dovnitř Od ostatniacutech městskyacutech bran se Piacuteseckaacute lišilai v tom že kromě samotneacuteho průchodu do města byl z průjezdu přiacutestup kraacutetkyacutemi vyacutepadovyacutemichodbami (poternami) na předsunuteacute bdquofausse-brayeldquo Do vjezdu braacuteny vedl přes přiacutekophloubky cca 6 m dřevěnyacute můstek Ten byl zbořen r 1868 a nahrazen vozovkou na naacutesypu

Když začaly hradby překaacutežet rozvoji Prahy bylo r 1860 rozhodnuto je zrušit Takeacute braacutenabyla počaacutetkem 20 stol vykoupena z vojenskeacuteho eraacuteru a měla byacutet zbořena Sypaneacute hliněneacutevaly ktereacute na braacutenu navazovaly byly odstraněny již r 1903 naacutesypy rozvaacuteženy do přiacutekopůZděneacute čaacutesti braacuteny však byly zachraacuteněny zaacutesluhou konzervaacutetora J Heraina V r 1922 bylabraacutena opravena s ohledem na jejiacute špatnyacute stav Rozsaacutehlaacute rekonstrukce proběhla v l 2000 až

Rizika při sanaci vlhkyacutech stavebPiacuteseckaacute braacutena v Praze

Pavel Faacutera CUBUS sroV přiacutespěvku jsou popsaacutena uacuteskaliacute provaacuteděniacute jiacutelovyacutech izolaciacute i možnosti jejich naacutehradynovodobyacutemi materiaacutely

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

59

2002 zahrnovala noveacute jiacuteloveacute těsněniacute a venkovniacute uacutepravy zemniacuteho valu opravy interieacuterui fasaacutedy včetně restaurovaacuteniacute kamennyacutech prvků Od jejiacuteho ukončeniacute objekt funguje jakogalerie a kavaacuterna takeacute se zde konajiacute svatebniacute obřady Naacutesledneacute stavebniacute praacutece v r 2003 setyacutekaly opravy izolace zemniacuteho valu v souvislosti se zateacutekaacuteniacutem do vnitřniacutech prostor Jelikož setento probleacutem nepodařilo odstranit byla braacutena v r 2014 opravena znovu

Stavebniacute popisVenkovniacute tereacuten klesaacute zhruba severovyacutechodniacutem směrem Vnějšiacute průčeliacute braacuteny je orientovaacutenona sever Zaacutekladem vnitřniacute dispozice je dlouhyacute zalomenyacute průjezd Na průjezd navazujiacute zbyleacutečaacutesti vyacutepadovyacutech chodeb (nyniacute sklad a WC) ktereacute byly na konciacutech při odstraňovaacuteniacute valůzazděny Na vnitřniacute straně braacuteny byla straacutežnice (nyniacute prostor kavaacuterny) a na zaacutepadě bytbranneacuteho (nyniacute zaacutezemiacute kavaacuterny) Podeacutel jižniacute obvodoveacute stěny jsou podlahy miacutestnostiacutezapuštěny pod chodniacutekem až 06 m Prostory braacuteny jsou klenuteacute kryty zemniacutem valem Proněj byl použit materiaacutel vytěženyacute z hradebniacuteho přiacutekopu Klenby jsou cihelneacute Nosneacute zdivo je

Obr 1 Původniacuteopevněniacute s valy kolemr 1900 ndash pohled odseveru (J Herain)

Obr 2 Stav braacutenykolem r 1900 ndash jižniacuteprůčeliacute (J Herain)

Ročenka STOP 2014

60

smiacutešeneacute z opuky a cihel Zdiciacute malta obsahuje hliacutenu Podle uacutečetniacutech plaacutenů z doby vyacutestavbybyly klenby omiacutetnuty resp v průjezdu opatřeny tenkou omiacutetkou či souvrstviacutem vaacutepennyacutechnaacutetěrů Omiacutetky kleneb byly při rekonstrukci v r 2002 odstraněny a cihelneacute zdivo ponechaacutenorežneacute Na stěnaacutech byly omiacutetky opraveny Severniacute průčeliacute braacuteny je kamenneacute ze žehrovickeacutehopiacuteskovce Členěniacute vychaacuteziacute z řiacutemskeacuteho triumfaacutelniacuteho oblouku Průčeliacute bylo restaurovaacutenov r 2001 Jižniacute průčeliacute braacuteny je omiacutetaneacute členěneacute bosaacutežiacute v omiacutetce Ostěniacute otvorů a řiacutemsa jsoutakeacute ze žehrovickeacuteho piacuteskovce Při opravě braacuteny v r 2001 byly zbytky staacutevajiacuteciacutech omiacutetekkompletně odstraněny a použita sanačniacute omiacutetka a silikaacutetovyacute naacutetěr Podobně byly sanačniacuteomiacutetky užity i v miacutestnostech Přilehleacute hradby byly naposledy opravovaacuteny po zasypaacuteniacute přiacutekopův souvislosti s jejich přeměnou na městskyacute park

Jiacuteloveacute izolace braacutenyBraacutena byla při vyacutestavbě izolovaacutena jiacutelovou vrstvou chraacuteněnou mohutnou vrstvou sprašoveacute zeminyvytěženeacute při hloubeniacute přiacutekopu Trvalyacutem probleacutemem byla zřejmě uacutedržba valu Postupnědochaacutezelo k erozi zeminy neboť spraše jsou k niacute mimořaacutedně naacutechylneacute a k usazovaacuteniacute naacuteletůkřovisek jejichž kořeny izolaci poškozovaly Krytiacute se ještě zmenšilo v důsledku odstraněniacutesousedniacutech valů r 1903 Špatnyacute stav braacuteny vyplyacutevaacute z doboveacute fotodokumentace podlekorespondence z r 1920 mezi pamaacutetkovyacutem uacuteřadem a městem byly poškozeny hlavně kamenneacuteprvky Omiacutetky byly již z většiacute čaacutesti opadaacuteny Braacutena byla sice r 1922 opravena ale průběžneacuteopravy probiacutehaly i posleacuteze svědčiacute o tom naacutelezy asfaltovyacutech naacutetěrů a izolaciacute na betonovyacutechvrstvaacutech odhaleneacute při odtěžovaacuteniacute zeminy Opravě z l 2000ndash2002 předchaacutezely uacutevahy jak braacutenuuacutečelně izolovat ndash zda pomociacute volně položenyacutech asfaltovyacutech paacutesů s uacutepravou proti prorůstaacuteniacutekořiacutenků a kotvenyacutech do tereacutenu taliacuteřovyacutemi hmoždinkami nebo bdquotradičniacutemldquo jiacutelovyacutem těsněniacutemV obou přiacutepadech se uvažovalo s odtěženiacutem zeminy do hloubky max 06 m Spaacutedovaacuteniacute izolačniacutevrstvy mělo byacutet provedeno k drenaacuteži a nad severniacutem průčeliacutem k betonoveacutemu žlabu Prokonstrukčniacute detaily (např styk zeminy se žlabem a kamenem) byl navržen samolepiciacute asfaltovyacute

Obr 3 Zemniacute tělesobraacuteny po provedeniacuteprvniacute jiacuteloveacute izolace ndashr 2001

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

61

paacutes s povrchem z olověneacute foacutelie Boky braacuteny svisle izolovaacuteny nebyly to měl zajistit přesah jiacuteloveacuteizolace Takeacute nebyly nijak izolovaacuteny stěny miacutestnostiacute zapuštěneacute pod chodniacutekem Po naacutesypuzeminou naacutesledovalo domodelovaacuteniacute tereacutenu a jeho osaacutezeniacute vegetaciacute

Z pamaacutetkovyacutech důvodů byla vybraacutena varianta izolace jiacutelem což odpoviacutedalo i doporučeniacutestavebně-historickeacuteho průzkumu Měl byacutet navezen jiacutel z Bratronic s tloušťkou vrstvy celkem30 cm Dle zaacutepisů z průběhu stavby byla jiacutelovaacute vrstva nekvalitně zpracovaacutena (hroudynedostatečneacute hutněniacute provaacuteděniacute jiacutelovaacuteniacute shora dolů apod) miacutesty byla položena dokonce nakůru zeleně Na podzim a v zimě r 2002 do objektu opakovaně zateklo Z naacutesledneacute expertizyvyplynulo že vzhledem k poloze těsniciacute vrstvy bezprostředně pod povrchem a jejiacute maleacutemocnosti nad konstrukciacute dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu vysychaacuteniacute ktereacute je doprovaacutezeno objemovyacutemizměnami a vznikem smršťovaciacutech trhlin Dle ČSN 83 8032 Těsněniacute sklaacutedek musiacute byacutet tloušťkazemniacuteho těsniciacuteho prvku min 06 m aby byl vliv vysychaacuteniacute omezen Daacutele bylo zjištěno ževlastnosti použiteacute zeminy neodpoviacutedaly deklarovaneacutemu jiacutelu zhutněniacute bylo nedostatečneacutea vlhkost zeminy velmi niacutezkaacute (v srpnu 2003 byly vysokeacute teploty) Bylo teacutež konstatovaacuteno žezemniacute těsněniacute nelze jen lokaacutelně opravit ale navezenou nezhutněnou vrstvu je třeba odstranita těsněniacute vybudovat znovu Naacutesledoval projekt sanace zemniacuteho těsněniacute kteryacute navrhoval odtěžit07 m staacutevajiacuteciacuteho pokryvu podklad zhutnit spaacutedovat k noveacutemu drenaacutežniacutemu systeacutemu a položitbentonitovou matraci překrytou drenaacutežniacute rohožiacute Daacutele se mělo proveacutest překrytiacute zeminou kteraacutese zhutniacute a nakonec navezeniacute vrstvy ornice s protierozniacute foacuteliiacute s naacuteslednyacutem osetiacutem Praacutece bylyrealizovaacuteny v zaacuteřiacute a řiacutejnu 2003 Betonoveacute žlaby za hlavniacute řiacutemsou byly ponechaacuteny detailyv miacutestech napojeniacute dotěsněny jiacutelem ze štěrboholskeacute cihelny

Do prostoru braacuteny však opakovaně zateacutekalo i posleacuteze To mohlo souviset i s uacutepravou detailův miacutestech napojeniacute izolaciacute na zdivo kde byla tenkaacute izolačniacute vrstva přiacutemo erodovaacutena vodouči s porušeniacutem izolaciacute dodatečnyacutemi vyacutekopy pro instalace

Obr 4 Voda zateacutekajiacuteciacutedo klenby průjezduvynaacutešela na povrchrozpustneacute soli ndash r 2014stav před zahaacutejeniacutemopravy

Ročenka STOP 2014

62

Vlhkostniacute průzkum a koncepce sanacePrůzkum provedenyacute v r 2012 konstatoval že vlhkostniacute poruchy jsou soustředěny naklenby miacutestnostiacute i průjezdu a souvisejiacuteciacute partie stěn Vyacuterazně poškozena byla takeacute jižniacuteobvodovaacute stěna zapuštěnaacute vůči chodniacuteku kteraacute nebyla nijak izolovaacutena Poruchy seprojevovaly vyacuteskytem vlhkostniacutech map vyacutekvěty soliacute a koroziacute omiacutetek Z hlediska zasoleniacutese jednalo o vysokeacute koncentrace dusičnanů chloridů i siacuteranů Soli byly spolu s vlhkostiacutetransportovaacuteny na povrch zdiva do odpařovaciacute zoacuteny kde způsobovaly korozi materiaacutelůDusičnany jsou vyacutehradně organickeacuteho původu mohly souviset např s původniacutem využitiacutem(uskladněniacute střelneacuteho prachu) Chloridy byacutevajiacute spojovaacuteny s posypovyacutemi solemi nebodezinfekčniacutemi činidly jejich vyacutekvěty na klenbě jsou z tohoto pohledu zaacutehadou Siacuterany seobvykle vyluhujiacute působeniacutem vlhkosti ze stavebniacutech materiaacutelů kam pronikly již při jejichvyacuterobě (cihly ložnaacute malta) Bylo chybou že klenby zůstaly bez omiacutetek neboť poruchy sepak odehraacutevaly přiacutemo na povrchu zdiva ktereacute po ztraacutetě vlhkosti sprašovalo Po většiacutechsraacutežkaacutech voda zateacutekala do interieacuteru a ze spar se vyplavovala malta s obsahem hliacutenyZateacutekaacuteniacute nevydržely ani sanačniacute omiacutetky Zavlhčeneacute zdivo bylo dodatečně zakrytopředstěnami s odvětraacuteniacutem do interieacuteru Zateacutekajiacuteciacute voda zvyšovala vlhkost vzduchuv interieacuteru a zhoršovala hygienickeacute podmiacutenky

Poruchy na fasaacutedě byly zřetelneacute hlavně po stranaacutech braacuteny ve styku s tereacutenem kde nebylaprovedena sanačniacute omiacutetka Piacuteskovcoveacute zdivo braacuteny bylo v relativně lepšiacutem stavu ale vlhkostiacutea solemi byla poškozena plastickaacute vyacutezdoba z meacuteně kvalitniacuteho kamene Narušeny byly takeacuteniacutezkeacute opukoveacute ziacutedky po obvodě ktereacute braacutenu vymezujiacute Zemniacute val byl po obvodě porostlyacutekřovisky jejichž kořeny narušovaly zdivo V miacutestech soustředěneacuteho naacuteporu vody sesplavovala zemina a byla obnažena ochrannaacute geotextilie

Předchoziacute neuacutespěšneacute pokusy prokaacutezaly že izolace zdiva braacuteny je velmi obtiacutežnyacute uacutekolUacutespěchu nebude možneacute dosaacutehnout bez odtěženiacute zeminy a odhaleniacute rubu zdiva Takeacute bude

nutneacute rozebrat chodniacutek a izolovat zdivojižniacute obvodoveacute stěny kde je podlahamiacutestnostiacute zapuštěna Samostatnouotaacutezkou byla volba druhu izolacea způsob jejiacute ochrany Je zřejmeacute žejiacutelovaacuteniacute je technologicky složiteacute a tentotradičniacute způsob již dnešniacute stavebniacute firmypozapomněly Ve srovnaacuteniacute s dobovyacutemifotografiemi je zemniacute těleso nadklenbami poměrně subtilniacute a nezabraacuteniloby vyschnutiacute přiacutepadneacute jiacuteloveacute vrstvyUacutepravě do původniacute modelace barokniacutehoopevněniacute však braacuteniacute malyacute pozemekVzhledem k uacutehlu vnitřniacuteho třeniacute by pronavyacutešeniacute krytiacute zeminy bylo nutneacute postranaacutech podstatně zvyacutešit opěrneacute zdi

Obr 5 Pro izolaci braacuteny byl zvolen systeacutem mineraacutelniacutecha bitumenovyacutech stěrek Po odtěženiacute zeminy bylo zdivoočištěno a povrch nejprve zatřen maltou z hydraulickeacutehovaacutepna Teprve posleacuteze byly střiacutekaacuteny stěrky ndash r 2014

Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze

63

a to by změnilo celkovyacute tvar i vniacutemaacuteniacute braacuteny Aplikace bentonitovyacutech rohožiacute byla sicerealizovatelnaacute i za staacutevajiacuteciacuteho tvaru zemniacuteho tělesa ale jak ukaacutezaly miacutestniacute zkušenosti jeproblematickaacute v miacutestech napojeniacute na svisleacute zdivo a tam kde hroziacute mechanickeacute poškozeniacuteizolace nebo steacutekaacute voda Z tohoto důvodu byly pro izolace zdiva navrženy soudobeacute materiaacutelyndash kombinace mineraacutelniacutech a bitumenovyacutech stěrek v miacutestech napojeniacute na atiku braacuteny ještěspolu s asfaltovyacutemi paacutesy Systeacutem maacute byacutet odolnyacute prorůstaacuteniacute kořiacutenků Během druheacute polovinyr 2014 byla I etapa opravy realizovaacutena

Izolaci s ochrannyacutemi vrstvami bylo nutneacute proveacutest na podklad spaacutedovanyacute k drenaacuteži drenaacutežodvodněna do vsakovaciacutech jam V miacutestě lomu nebo křiacuteženiacute větviacute byly osazeny plastoveacuterevizniacute šachty s litinovyacutem poklopem Svisleacute izolace zdiva si vyžaacutedaly zatřeniacute rubu zdivatrasovou vaacutepennou maltou izolace kleneb uacutepravu jejich rubu spaacutedovyacutemi kliacuteny Drenaacutežnesměla sousedit přiacutemo se zdivem Tvar zemniacuteho tělesa měl umožnit rychleacute odvedeniacutepovrchoveacute vody žaacutedouciacute bylo co nejvyacuteše zvyacutešit krytiacute izolaciacute zeminou V miacutestech kteraacute kolmonavazujiacute na atiku braacuteny bylo opět nutneacute osadit žlaby Těleso bylo nutneacute vyztužit vhodnyacutemigeosyntetiky a osadit jen takovyacutem porostem kteryacute bude braacutenit erozi zeminy a jehož kořenyizolace neohroziacute

Z hlediska sanace interieacuteru bylo možneacute praacutece omezit na povrchoveacute uacutepravy a vyvolaneacutestavebniacute praacutece Novodobeacute předstěny bylo možneacute po provedeniacute funkčniacutech rubovyacutech izolaciacutevybourat poškozeneacute omiacutetky odsekat proveacutest dezinfekci proti pliacutesniacutem a povrch stěn omiacutetnoutPro omiacutetky stěn interieacuteru byla vzhledem k zasoleniacute povrchů použita sanačniacute omiacutetka WTA nabaacutezi hydraulickeacuteho vaacutepna s podkladniacute nehydrofobizovanou vrstvou opatřenaacute vaacutepennyacutemnaacutetěrem Zaacuteroveň bylo navrženo omiacutetnout i režneacute zdivo kleneb korozniacute procesy se budouodehraacutevat v přidaneacute vrstvě omiacutetky a nikoliv na povrchu barokniacuteho zdiva Z provozniacutechdůvodů bylo nutneacute aby byly sanačniacute omiacutetky minimaacutelně v kavaacuterně a v jejiacutem zaacutezemiacute Klenbaprůjezdu braacuteny byla v minulosti omiacutetnuta tenkou vrstvou štuku ndash plněneacuteho naacutetěru do niacutež seprokresloval tvar cihel Podobně by měla vypadat i finaacutelniacute uacuteprava Během stavby byl povrchzdiva po očištěniacute odsolen opakovanyacutem přiklaacutedaacuteniacutem absorbentu z mleteacute buničiny a lokaacutelnězpevněn Takeacute se přezdily rozpadleacute cihly materiaacutelem shodneacuteho formaacutetu a byla doplněnauvolněnaacute ložnaacute malta V dalšiacute stavebniacute etapě by měla byacutet znovu odsolena miacutesta s vykvetlyacutemisolemi a celek opatřen řidšiacute vrstvou vaacutepenneacuteho štuku či plněneacuteho naacutetěru (nejleacutepez hydraulickeacuteho vaacutepna) Ve zbytciacutech obou poteren maacute miacutet zdivo sklepniacute charakter Zasolenyacutepovrch bylo doporučeno ošetřit podobně jako klenbu průjezdu Rozpadleacute opukoveacute kvaacutedrybylo nutneacute nahradit ložnou maltu doplnit Celek byl sjednocen biacuteleniacutem vaacutepnem Podmiacutenkouopravy povrchů bylo přeloženiacute elektroinstalaciacute včetně odstraněniacute saacutedrovyacutech terčů ktereacute jsouhygroskopickeacute Noveacute elektroinstalace byly přichyceny mechanicky nebo stavebniacutemi lepidlyVytaženiacute izolace na omiacutetanyacutech čaacutestech fasaacuted bylo řešeno mineraacutelniacute stěrkou do vyacutešky min03 m nad tereacuten V miacutestě kamennyacutech prvků byla stěrka ukončena v draacutežce pod kamenemNaacutesledně byly opraveny sanačniacute omiacutetky a povrch omiacutetek opatřen vaacutepennyacutem naacutetěremOdhaleneacute opukoveacute zdivo na bociacutech vstupniacutech průčeliacute bylo nutneacute omiacutetnout aby se zabraacutenilovětšiacute korozi materiaacutelu Ve styku s tereacutenem se provedla mineraacutelniacute stěrka plošně byly opětpoužity sanačniacute omiacutetky z hydraulickeacuteho vaacutepna

Ročenka STOP 2014

64

PramenyHerain Jan Braacutena Piacuteseckaacute či Bruskaacute na Maleacute Straně v Praze Společnost přaacutetel starožitnostiacute českyacutech 1905

Vlček P a kol Uměleckeacute pamaacutetky Prahy Pražskyacute hrad a Hradčany Academia 2000

Praha 1 ndash Hradčany čp 208-IV Piacuteseckaacute braacutena Stavebně historickyacute průzkum SUacuteRPMO 031994

Dtto Průzkum zdiva z hlediska vlhkosti koncepčniacute naacutevrh sanace CUBUS 112012

Dtto zpraacuteva o restauraacutetorskeacutem průzkumu J Červinka 022014

Sanace objektu Piacuteseckeacute braacuteny a souvisejiacuteciacutech hradeb K Brusce 2085 Praha 6 jednostupňovyacute projektBOMART 032014

Vyacuteše uvedeneacute řešeniacute vychaacutezelo z připomiacutenek NPUacute a bylo realizovaacuteno na zaacutekladě projektu firmyBOMART sro V předstihu byly provedeny restauraacutetorskeacute a materiaacuteloveacute průzkumy I etapastavebniacutech praciacute proběhla ve 2 polovině letošniacuteho roku Zahrnula opravu vlastniacute braacuteny včetnězaacutebradliacute vozovky vedouciacute k braacuteně Praacutece realizovala firma SPS engineering s r o Naacutesledujiacuteciacutestavebniacute etapa zahrne přilehleacute uacuteseky hradeb

Publikovaacuteno ve sborniacuteku seminaacuteře STOP Technologie ktereacute se v pamaacutetkoveacute peacuteči neosvědčily III ndash omyly chybya slepeacute uličky 27 listopad 2014 Naacuterodniacute technickeacute muzeum v Praze Přiacutespěvek byl autorsky upraven

Obr 6 Braacutena po obnově a zvyacutešeniacute zemniacuteho tělesa ndash 022015

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

65

I Zaacutekladniacute ustanoveniacute11 Naacutezev spolku je Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP z s (daacutele jen

bdquospolekldquo)12 Spolek je nezaacutevislyacute zaacutejmovyacute samospraacutevnyacute nepolitickyacute svazek fyzickyacutech osob

a praacutevnickyacutech osob13 Spolek působiacute na uacutezemiacute Českeacute republiky siacutedlem spolku je Praha14 Spolek je praacutevnickou osobou

II Uacutečel spolku21 Uacutečelem spolku je

a) vytvaacuteřet prostor pro odbornou diskusi o použitelnosti jednotlivyacutech technologiiacute proobnovu pamaacutetek sjednocovat požadavky pamaacutetkaacuteřskeacute a technickeacute obce

b) zkoumat možnosti využitiacute historickyacutech a progresivniacutech technologickyacutech postupůformulovat podmiacutenky aplikace novodobyacutech technologiiacute a materiaacutelů

c) systematicky zvyšovat kvalifikačniacute uacuteroveň svyacutech členů uacutečinnyacutemi formami včetněsdružovaacuteniacute do odbornyacutech skupin (sekciacute)

d) spolupracovat s přiacuteslušnyacutemi pracovišti pamaacutetkoveacute peacutečee) spolupracovat s domaacuteciacutemi a zahraničniacutemi organizacemi přiacutebuzneacuteho zaměřeniacutef) přednaacuteškovaacute konzultačniacute poradenskaacute a publikačniacute činnost pořaacutedaacuteni odbornyacutech

konferenciacute a školeniacute22 Spolek vyviacutejiacute teacutež vedlejšiacute hospodaacuteřskou činnost a to vyacuterobu obchod a služby neuvedeneacute

v přiacutelohaacutech 1 až 3 živnostenskeacuteho zaacutekona Jejiacutem uacutečelem je podpora činnosti spolku

III Členstviacute ve spolku praacuteva a povinnosti členů31 V souladu s občanskyacutem zaacutekoniacutekem je členstviacute ve spolku různeacuteho druhu Členskou

zaacutekladnu tvořiacute individuaacutelniacute a přidruženiacute členoveacute32 Individuaacutelniacute členstviacute321 Individuaacutelniacutem členem může byacutet pouze fyzickaacute osoba322 Individuaacutelniacute členstviacute vznikaacute schvaacuteleniacutem piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacute

členskou schůziacute323 Individuaacutelniacute členstviacute zanikaacute piacutesemnyacutem oznaacutemeniacutem individuaacutelniacuteho člena o vystoupeniacute

vyloučeniacutem individuaacutelniacuteho člena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutemčlenem uacutemrtiacutem individuaacutelniacuteho člena a zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute člena můžebyacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacute povinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolkunebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolku pravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čina to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnosti spolku nebo uacutepadek individuaacutelniacuteho členaPředchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacute vyloučeniacute individuaacutelniacuteho člena nevyžadujeto nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby před vyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

Stanovy Společnosti pro technologieochrany pamaacutetek ndash STOP zs

Ročenka STOP 2014

66

324 Praacuteva individuaacutelniacuteho členaa) využiacutet vyacutehody vyplyacutevajiacuteciacute z členstviacute ve spolkub) požadovat na orgaacutenech spolku odbornou poradenskou a konzultačniacute pomocc) podaacutevat naacutevrhy připomiacutenky a stiacutežnosti a obracet se s dotazy na orgaacuteny spolkud) hlasovat na členskeacute schůzi volit a byacutet volen do orgaacutenů spolku a pracovat v některeacute

odborneacute skupině325 Povinnosti individuaacutelniacuteho člena

a) haacutejit zaacutejmy a poslaacuteniacute spolkub) dodržovat stanovy spolkuc) podiacutelet se na činnosti spolkud) platit členskeacute přiacutespěvky včas a ve stanoveneacute vyacutešie) řaacutedně vykonaacutevat funkce do kteryacutech byl zvolen nebo jmenovaacuten

33 Přidruženeacute členstviacute331 Přidruženyacutem členem může byacutet každaacute praacutevnickaacute v odůvodněneacutem přiacutepadě i fyzickaacute

osoba působiacuteciacute v Českeacute republice nebo i v zahraničiacute jejiacutež činnost je slučitelnaacute s uacutečelemspolku a s praacutevniacutem řaacutedem ČR

332 Přidruženeacute členstviacute se sjednaacutevaacute s vyacuteborem spolku na dobu určitou ndash zpravidla na jedenrok za dohodnutyacutech podmiacutenek a dohodnutyacute členskyacute přiacutespěvek a přiacutepadneacute zaacutepisneacute Poskončeniacute obdobiacute může byacutet opět obnoveno nedojde-li k automatickeacutemu prodlouženiacutečlenstviacute o 1 rok na zaacutekladě smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Členstviacute vznikaacute dnemurčenyacutem ve smlouvě uzavřeneacute mezi vyacuteborem spolku a přidruženyacutem členem jinakdnem uzavřeniacute teacuteto smlouvy

333 Přidruženeacute členstviacute zanikaacute před termiacutenem danyacutem uzavřenou smlouvou piacutesemnyacutemoznaacutemeniacutem přidruženeacuteho člena o vystoupeniacute ze spolku vyloučeniacutem přidruženeacutehočlena neplaceniacutem členskyacutech přiacutespěvků (včetně zaacutepisneacuteho a poplatku za informačniacuteservis) přidruženyacutem členem zaacutenikem praacutevnickeacute osoby jež je přidruženyacutem členema zaacutenikem spolku Důvodem vyloučeniacute může byacutet opakovaneacute nebo zaacutevažneacute porušeniacutepovinnostiacute vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute ve spolku nebo z vnitřniacutech rozhodnutiacute spolkupravomocneacute odsouzeniacute pro uacutemyslnyacute trestnyacute čin a to i netyacutekajiacuteciacute se samotneacute činnostispolku nebo uacutepadek přidruženeacuteho člena Předchoziacute vyacutezva k naacutepravě se pro platneacutevyloučeniacute přidruženeacuteho člena nevyžaduje to nebraacuteniacute členskeacute schůzi aby předvyloučeniacutem k vyacutezvě k naacutepravě přistoupila

334 Praacuteva přidruženeacuteho člena v raacutemci rozsahu uzavřenyacutech dohod s vyacuteborem spolkua) ziacuteskaacutevat od spolku informace stanoviska posudky expertizy odborneacute publikace

a využiacutevat dalšiacutech poznatkůb) ziacuteskaacutevat informace o akciacutech spolku i o akciacutech partnerskyacutech organizaciacute v zahraničiacutec) předklaacutedat naacutevrhy na uspořaacutedaacuteniacute odbornyacutech akciacuted) ziacuteskaacutevat pomoc při řešeniacute otaacutezek odborně přiacuteslušejiacuteciacutech spolkue) využiacutevat zkušenostiacute poznatků a materiaacutelů ziacuteskanyacutech z mezinaacuterodniacutech styků spolkuf) uacutečastnit se členskeacute schůze s hlasem poradniacutem ke ktereacutemu se pak ve smyslu sect 252

odst 2 NOZ při hlasovaacuteniacute na členskeacute schůzi a při posuzovaacuteniacute usnaacutešeniacuteschopnostinepřihliacutežiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

67

335 Povinnosti přidruženeacuteho členaa) doržovat stanovy spolkub) uhradit sjednanyacute členskyacute přiacutespěvek přiacutepadně i zaacutepisneacute včas a ve stanoveneacute vyacutešic) přispiacutevat k uskutečněniacute odbornyacutech akciacute pořaacutedanyacutech ve spolupraacuteci se spolkemd) uhradit poplatek za sjednanyacute informačniacute servis včas a ve stanoveneacute vyacuteši

IV Organizačniacute struktura spolku41 Orgaacuteny spolku jsou

a) členskaacute schůzeb) vyacutebor spolkuc) revizniacute komised) sekretariaacutet spolku

42 Členskaacute schůze421 Členskaacute schůze je nejvyššiacutem orgaacutenem spolku Do působnosti členskeacute schůze naacuteležiacute

a) volit jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komise na dobu 3 letb) odvolaacutevat jednotliveacute členy vyacuteboru spolku a revizniacute komisec) v souladu se zaacutejmy členů spolku stanovit hlavniacute uacutekoly pro daneacute obdobiacuted) rozhodovat o struktuře složeniacute a vedeniacute svyacutech odbornyacutech kolektivůe) projednaacutevat a schvalovat vyacutesledek hospodařeniacute rozpočet zpraacutevy o činnosti

a hospodařeniacute zpraacutevy revizniacute komisef) rozhodovat o přijetiacute individuaacutelniacutech členů a vyloučeniacute individuaacutelniacutech i přidruženyacutech

členů spolkug) rozhodovat o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jeho přeměně

422 Členskou schůzi k zasedaacuteniacute svolaacutevaacute vyacutebor spolku nejmeacuteně jedenkraacutet do roka423 Vyacutebor spolku svolaacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze z podnětu alespoň třetiny individuaacutelniacutech

členů spolku nebo revizniacute komise spolku Nesvolaacute-li vyacutebor spolku zasedaacuteniacute členskeacuteschůze do třiceti dnů od doručeniacute podnětu může ten kdo podnět podal svolatzasedaacuteniacute schůze na naacuteklady spolku saacutem

424 Zasedaacuteniacute členskeacute schůze se svolaacute 15 dnů před jeho konaacuteniacutem v přiacutepadě rozhodovaacuteniacutečlenskeacute schůze o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute a přeměně spolku 30 dnůpřed jeho konaacuteniacutem Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute Pozvaacutenkuvšem členům je možneacute zaslatuveřejnit daacutelkovyacutem přiacutestupem poštou elektronickyacutemi čijinyacutemi technickyacutemi prostředky (e-mail SMS) Bez splněniacute těchto požadavků na svolaacuteniacutečlenskeacute schůze se členskaacute schůze může konat tehdy souhlasiacute-li s tiacutem všichni jejiacuteindividuaacutelniacute členoveacute Z pozvaacutenky musiacute byacutet zřejmeacute miacutesto čas a pořad zasedaacuteniacute

425 Miacutesto a čas zasedaacuteniacute se určiacute tak aby co nejmeacuteně omezovaly možnost členů se houacutečastnit

426 Kdo zasedaacuteniacute svolal může je odvolat nebo odložit stejnyacutem způsobem jakyacutem bylosvolaacuteno Stane-li se tak meacuteně než tyacuteden před oznaacutemenyacutem datem zasedaacuteniacute nahradiacutespolek členům kteřiacute se na zasedaacuteniacute dostavili podle pozvaacutenky uacutečelně vynaloženeacutenaacuteklady

427 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet odvolaacuteno či odloženo jen na naacutevrhnebo se souhlasem toho kdo k němu dal podnět

Ročenka STOP 2014

68

428 Je-li zasedaacuteniacute svolaacuteno podle čl 423 může byacutet pořad zasedaacuteniacute proti naacutevrhuuvedeneacutemu v podnětu změněn jen se souhlasem toho kdo podnět podal

429 Každyacute člen je opraacutevněn uacutečastnit se zasedaacuteniacute a požadovat i dostat na něm vysvětleniacutezaacuteležitostiacute spolku (tzv praacutevo na vysvětleniacute) vztahuje-li se požadovaneacute vysvětleniacutek předmětu zasedaacuteniacute členskeacute schůze Požaduje-li člen na zasedaacuteniacute sděleniacuteo skutečnostech ktereacute zaacutekon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazeniacute by spolkuzpůsobilo vaacutežnou uacutejmu nelze mu je poskytnout

4210 Členskaacute schůze je usnaacutešeniacuteschopnaacute je-li přiacutetomna alespoň polovina jejiacutechindividuaacutelniacutech členů Na členskeacute schůzi hlasujiacute pouze přiacutetomniacute individuaacutelniacute členoveacuteKaždyacute individuaacutelniacute člen maacute jeden hlas Kromě rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacutespolku s likvidaciacute a přeměně spolku stačiacute k přijetiacute rozhodnutiacute většina hlasů přiacutetomnyacutechčlenů v době usnaacutešeniacute K rozhodnutiacute o změně stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacutea přeměně spolku je zapotřebiacute nejmeacuteně dvoutřetinovaacute většina hlasů přiacutetomnyacutechindividuaacutelniacutech členů

4211 Neniacute-li členskaacute schůze na sveacutem zasedaacuteniacute schopna unaacutešet se může vyacutebor spolkunebo ten kdo původniacute zasedaacuteniacute svolal svolat novou pozvaacutenkou ve lhůtě 15 dnů odpředchoziacuteho zasedaacuteniacute členskou schůzi na naacutehradniacute zasedaacuteniacute Z pozvaacutenky musiacute byacutetzřejmeacute že se jednaacute o naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacute schůze Naacutehradniacute zasedaacuteniacute členskeacuteschůze se musiacute konat nejpozději do 6 tyacutednů ode dne na kteryacute bylo zasedaacuteniacute členskeacuteschůze předtiacutem svolaacuteno Na naacutehradniacutem zasedaacuteniacute může členskaacute schůze jednat jeno zaacuteležitostech zařazenyacutech na pořad předchoziacuteho zasedaacuteniacute Usneseniacute může přijmoutza uacutečasti libovolneacuteho počtu členů

4212 Členskeacute schůze se uacutečastniacute i členoveacute vyacuteboru spolku a revizniacute komise spolku Ostatniacuteosoby se členskeacute schůze mohou uacutečastnit jako hosteacute tehdy vysloviacute-li s tiacutem členskaacuteschůze svůj souhlas

4213 Kdo zasedaacuteniacute zahaacutejiacute ověřiacute zda je členskaacute schůze schopna se usnaacutešet Poteacute zajistiacutevolbu předsedy a přiacutepadně i dalšiacutech činovniacuteků pokud tak rozhodne členskaacute schůze

4214 Předseda vede zasedaacuteniacute tak jak byl jeho pořad ohlaacutešen ledaže se členskaacute schůzeusnese na předčasneacutem ukončeniacute zasedaacuteniacute Zaacuteležitost kteraacute nebyla zařazena napořad zasedaacuteniacute při jeho ohlaacutešeniacute lze rozhodnout jen za uacutečasti a se souhlasem všechindividuaacutelniacutech členů spolku

4215 Vyacutebor spolku zajistiacute vyhotoveniacute zaacutepisu ze zasedaacuteniacute do třiceti dnů od jeho ukončeniacuteNeniacute-li to možneacute vyhotoviacute zaacutepis ten kdo zasedaacuteniacute předsedal nebo koho tiacutem pověřilačlenskaacute schůze Ze zaacutepisu musiacute byacutet patrneacute kdo zasedaacuteniacute svolal a jak kdy se konalokdo je zahaacutejil kdo mu předsedal jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute činovniacuteky členskaacute schůzezvolila jakaacute usneseniacute přijala a kdy byl zaacutepis vyhotoven Každyacute člen spolku můženahliacutežet do zaacutepisu ze zasedaacuteniacute v siacutedle spolku

4216 Členskaacute schůze může rozhodovat mimo zasedaacuteniacute (per rollam) v piacutesemneacute formě neboelektronickou poštou (e-mailem) Naacutevrh usneseniacute zašle osoba opraacutevněnaacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze (nejčastěji půjde o vyacutebor spolku) všem členům (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) na e-mailoveacute adresy nebo poštovniacute adresy ktereacute k tomu uacutečelu nahlaacutesilina sekretariaacutetu spolku

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

69

4217 Naacutevrh usneseniacute obsahujea) text navrhovaneacuteho usneseniacute a jeho zdůvodněniacuteb) přiacutepadně podklady potřebneacute pro jeho přijetiacutec) adresu osoby opraacutevněneacute ke svolaacuteniacute členskeacute schůze (poštovniacute nebo e-mailovou)

na kterou je třeba vyjaacutedřeniacute doručitd) lhůtu pro doručeniacute vyjaacutedřeniacute individuaacutelniacuteho člena (nejmeacuteně však sedm kalendaacuteřniacutech

dnů) pro začaacutetek jejiacuteho běhu je rozhodneacute doručeniacute naacutevrhu individuaacutelniacutemu členuspolku

4218 Nedoručiacute-li individuaacutelniacute člen ve lhůtě určeneacute v naacutevrhu osobě opraacutevněneacute ke svolaacuteniacutečlenskeacute schůze souhlas s naacutevrhem usneseniacute platiacute že s naacutevrhem nesouhlasiacute

4219 Rozhodnutiacute je přijato jakmile dojde ve stanoveneacute lhůtě ke kladneacutemu vyjaacutedřeniacuteposledniacuteho individuaacutelniacuteho člena kteryacutem bylo dosaženo potřebneacute většiny Rozhodnaacutevětšina se pro uacutečely hlasovaacuteniacute per rollam počiacutetaacute z celkoveacuteho počtu individuaacutelniacutechčlenů

4220 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute včetně dne jeho přijetiacute oznaacutemiacute spolek nebo osoba kteraacutehlasovaacuteniacute per rollam vyvolala neprodleně všem členům spolku (individuaacutelniacutemi přidruženyacutem) a to postupem pro svolaacuteniacute členskeacute schůze (čl 424)

4221 Vyacutesledek rozhodovaacuteniacute per rollam včetně zněniacute přijateacuteho usneseniacute bude piacutesemnězaznamenaacuten v zaacutepisu z nejbližšiacuteho zasedaacuteniacute členskeacute schůze Čl 4214 se použijepřiměřeně

4222 Rozhodovat per rollam nelze o změnaacutech stanov zrušeniacute spolku s likvidaciacute nebo o jehopřeměně členech orgaacutenů spolku o vyloučeniacute individuaacutelniacuteho a přidruženeacuteho členajakož i o rozpočtu spolku

43 Vyacutebor spolku431 Vyacutebor spolku je kolektivniacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Vyacutebor zasedaacute podle potřeby432 Vyacutebor spolku maacute tři členy Funkčniacute obdobiacute členů vyacuteboru je třiacuteleteacute Členoveacute vyacuteboru voliacute

ze sveacuteho středu předsedu spolku kteryacute řiacutediacute činnost vyacuteboru a dva miacutestopředsedy kteřiacutejej zastupujiacute

433 Každyacute člen vyacuteboru zastupuje spolek navenek samostatně434 Vyacutebor spolku teacutež přijiacutemaacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazečů o individuaacutelniacute členstviacute

a předklaacutedaacute naacutevrhy na jejich přijetiacute Vyacutebor uzaviacuteraacute za spolek smlouvy o přidruženeacutemčlenstviacute

435 Vyacutebor spolku jmenuje a odvolaacutevaacute tajemniacuteka spolku kteryacute dle pokynů členů vyacuteboru řiacutediacutesekretariaacutet spolku

44 Revizniacute komise spolku441 Revizniacute komise je kontrolniacutem a revizniacutem orgaacutenem spolku Za svou činnost odpoviacutedaacute

členskeacute schůzi Komise zasedaacute podle potřeby nejmeacuteně jedenkraacutet do roka442 Revizniacute komise dohliacutežiacute jsou-li zaacuteležitosti spolku řaacutedně vedeny a vykonaacutevaacute-li spolek

činnost v souladu se stanovami a praacutevniacutemi předpisy tato kontrolniacute činnost zahrnujerovněž kontrolu dodržovaacuteniacute usneseniacute členskeacute schůze a hospodařeniacute spolku

Ročenka STOP 2014

70

443 Revizniacute komise maacute praacutevo kontrolovat činnost všech orgaacutenů spolku s vyacutejimkou členskeacuteschůze spolku Svaacute stanoviska předklaacutedaacute vyacuteboru spolku a členskeacute schůzi Revizniacutekomise maacute 3 členy Členoveacute revizniacute komise voliacute ze sveacuteho středu předsedu kteryacute řiacutediacute jejiacutečinnost

444 Členstviacute v revizniacute komisi je třiacuteleteacute a neniacute slučitelneacute s členstviacutem ve vyacuteboru spolku anis funkciacute likvidaacutetora

45 Sekretariaacutet spolku451 Sekretariaacutet spolku je operativniacutem orgaacutenem spolku kteryacute zabezpečuje běžneacute praacutece

organizačniacute a vyacutekonneacute povahy Je podřiacutezen vyacuteboru spolku Jeho činnost přiacutemo řiacutediacutetajemniacutek spolku kteryacute je jmenovaacuten a odvolaacutevaacuten vyacuteborem spolku

V Hospodařeniacute spolku51 Spolek hospodařiacute se svyacutem majetkem a do jeho vyacuteše odpoviacutedaacute za sveacute zaacutevazky52 Členoveacute spolku neručiacute za jeho dluhy53 Hospodařeniacute s majetkem spolku se řiacutediacute obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy spolek

naklaacutedaacute s majetkem v souladu se zaacutejmy svyacutech členů a to v raacutemci sveacuteho odborneacutehozaměřeniacute

54 Hospodařeniacute spolku se řiacutediacute rozpočtem kteryacute na obdobiacute kalendaacuteřniacuteho roku navrhuje vyacuteborspolku a schvaluje členskaacute schůze

55 Přiacutejmy spolku jsou zejmeacutenaa) členskeacute přiacutespěvky zaacutepisneacute poplatky za informačniacute servisb) přiacutejmy z vlastniacute odborneacute činnostic) dotace subvence a daryd) přiacutejmy z vedlejšiacute hospodaacuteřskeacute činnosti

VI Členskeacute přiacutespěvky61 Vyacuteši zaacutepisneacuteho členskyacutech přiacutespěvků individuaacutelniacutech i přidruženyacutech členů a vyacuteši poplatků

za informačniacute servis včetně způsobu a termiacutenu jejich uacutehrady (splatnosti) stanovujekaždoročně členskaacute schůze spolku na zaacutekladě naacutevrhu vyacuteboru spolku a s ohledem naročniacute plaacuten praacutece

62 Při zaacuteniku členstviacute ve spolku během kalendaacuteřniacuteho roku se vybraneacute přiacutespěvky nevracejiacute

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

71

VII Seznam členů71 Spolek vede seznam svyacutech členů a to samostatně pro individuaacutelniacute členy a pro

přidruženeacute členy Tajemniacutek spolku určenyacute vyacuteborem zapiacuteše individuaacutelniacuteho člena doseznamu členů neprodleně po schvaacuteleniacute piacutesemneacute přihlaacutešky uchazeče o členstviacutečlenskou schůziacute Vyacutemaz individuaacutelniacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně popotvrzeniacute vyacuteborem spolku že členstviacute zaniklo Tajemniacutek spolku zapiacuteše přidruženeacutehočlena do seznamu členů neprodleně po podpisu smlouvy o přidruženeacutem členstviacute Vyacutemazpřidruženeacuteho člena ze seznamu členů provede neprodleně po potvrzeniacute vyacuteboremspolku že členstviacute zaniklo

72 Seznam členů je přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute staacutevajiacuteciacutem a byacutevalyacutem členům spolkuv sekretariaacutetu spolku Ostatniacutem osobaacutem je seznam členů přiacutestupnyacute k nahleacutednutiacute popředchoziacutem souhlasu vyacuteboru spolku Vyacuteše uvedeneacute nebraacuteniacute spolku aby seznam svyacutechsoučasnyacutech i byacutevalyacutech členů zpřiacutestupnil na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech jsou-li zřiacutezenya uděliacute-li k tomu člen spolku svůj souhlas

VIII Zaacutevěrečnaacute ustanoveniacute81 Spolek vznikl před uacutečinnostiacute zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek Spolek se

změnou těchto stanov přizpůsobuje ex lege transformaci (sect 3045 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku)ze sveacute původniacute praacutevniacute formy občanskeacuteho sdruženiacute na praacutevniacute formu spolku

82 Tyto stanovy se řiacutediacute a jsou vyklaacutedaacuteny podle platnyacutech ustanoveniacute českeacuteho praacutevniacuteho řaacuteduVztahy těmito stanovami neupraveneacute se řiacutediacute ustanoveniacutemi občanskeacuteho zaacutekoniacutekua dalšiacutemi obecně zaacutevaznyacutemi praacutevniacutemi předpisy Českeacute republiky

V Praze dne 17 3 2014 Za vyacutebor spolkuDoc Ing Petr Kotliacutek CScIng arch Ondřej ŠefcůIng Pavel Faacutera

Ročenka STOP 2014

72

Uacutevodem 3Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs 4The Society of Technologies for the Protection of Monuments ndash STOP 5Gesellschaft fuumlr Technologien des Denkmalschutzes ndash STOP e V 6Organizačniacute zaacuteležitosti společnosti 7

Zaacutekladniacute uacutedaje 7Členskeacute schůze 7

Individuaacutelniacute členoveacute 9Přidruženeacute členstviacute 13Činnost STOP v roce 2014 16

Seminaacuteře 16Publikace 18

Odborneacute praacutece členů společnosti STOP v roce 2014 21Obnova vyacuteplniacute v pamaacutetkovyacutech objektech 22Ochrana staveb proti vlhkosti ndash poznatky pamaacutetkaacuteře 27Celostniacute přiacutestup při sanaci vlhkyacutech staveb 31Zdroje vlhkosti a soliacute ve stavebniacutech objektech 37Vyacutevoj funkce a vlastnosti sanačniacutech omiacutetek 43K použitiacute sanačniacutech omiacutetek při obnově architektonickeacuteho dědictviacute 50Tak takhle asi ne 55Rizika při sanaci vlhkyacutech staveb ndash Piacuteseckaacute braacutena v Praze 58

Stanovy Společnosti pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP 65Obsah 72

Obsah

Ročenka STOP 2014Společnost pro technologie ochrany pamaacutetek ndash STOP zs

copy STOP 2015