V úterý 4. října 2011 jste ho mož-ná potkali na chodbě našeho

gymnázia i vy. Postarší pán, na první pohled ničím nevyčnívající. Opak je však pravdou, tento pán vyčníval a vyčnívá snad ve všem. Byl to pan profesor Václav Pačes z ústavu mo-lekulární genetiky z Akademie věd České republiky a měl na naší škole přednášku na téma „Co nás činí lid-mi“.

Dovolte mi vrátit se ještě něko-lik dní před přednášku samotnou. Jednoho pondělního rána, když jsme měli hodinu biologie, přišla do učebny paní profesorka Babická a až s posvátnou úctou nám sdělila, že zajistila „tu“ přednášku. Několik vteřin na ní hledělo třicet nechápa-vých tváří. Na to paní profesorka dodala, že „tou“ přednáškou myslela přednášku pana profesora Václava Pačesa. Myslím, že v tu chvíli stále

nikdo ze třídy neměl zdání, o koho se jedná. Ale podle výrazu ve tváři paní profesorky, který nám jasně říkal, že ta přednáška bude vrcholem našeho dosavadního studijního života, si všichni domysleli, že pan Pačes bude určitě nějaká významná osobnost na poli biologie. A tudíž si jí nikdo z „biologů“ nechtěl nechat ujít.

Ale zpět k přednášce samotné. Již o velké přestávce se začínala aula plnit. Postupně se trousili studenti maturitních a předmaturitních roční-ků. Těsně před desátou hodinou byla již aula téměř plná. Úvodní slovo si vzala paní Iva Sladká. To byla ma-nažerka projektu Discovery weeks, v rámci něhož se konala tato přednáš-ka. V rychlosti se nám představila a přednáška již mohla začít.

V následujících dvou hodinách jsme byli provedeni genetikou od

jejích začátků až po její současné úspěchy. Nabyli jsme nové znalosti a fakty z oblasti genetiky a z auly jsme odcházeli opět o něco chyt-řejší. Nejdříve jsme stručně prošli historii genetiky, poté jsme si řekli něco o DNA jako takové a prošli ty nejzákladnější pojmy jako například genom, dvojšroubovice atp. Shrnuli jsme lidskou DNA do několika čísel a zkusili jí porovnat s DNA jí nej-bližší – tj. s DNA primátů.

ŠTOLNÍ LISTYwww.gymstola.cz/stolnilisty 31.10.2011

Studentské noviny Gymnázia Nad Štolou

9/2011

Diskusní fórum Symposion

Zajímají vás přednášky z oblasti historie umění, politiky, religi-

onistiky, psychologie, fi losofi e, bio-logie, astrofyziky, práva, ekonomie, cestování nebo třeba fotografování či literatury? Pokud ano, dovoluji si vás pozvat na 15. ročník diskus-ního fóra Symposion, pořádaného na Gymnáziu Jana Keplera u příležitos-ti Dne Studentstva ve dnech 17. a 18. listopadu. Jako každý rok je jeho cí-

lem zprostředkovat studentům praž-ských i mimopražských škol kontakt s významnými osobnostmi současné umělecké, vědecké i politické scény. A to formou přednášek vztahujících se z různých perspektiv ke společné-mu tématu.

Tím se letos stalo téma Nebe, peklo, zem. Celou akci doplňu-je bohatý doprovodný program

- workshopy, koncerty, divadelní představení a fi lmová noc. Doufám, že vás tato akce zaujala - více in-formací, včetně harmonogramu, na-leznete na internetových stránkách gymnázia Jana Keplera nebo na školní nástěnce, na facebooku a na samotných stránkách Symposionu.

Těšíme se na vás!

Lucie Brázdová,bývalá studentka GNŠ

Světová kapacita přednášela na Štole

...pokračování na straně 3

Student nebo robot? 2Stránka:

Profi l profesorky 6Stránka:Botanický víkend 8Stránka:

ŠTOLNÍ LISTY

2 Aktuálně, Téma: Student nebo robot

Dnešní sloupek bych chtěla vě-novat našemu největšímu úspě-

chu.

Ke konci školního roku Eliška Zlámalová vyhrála celostátní kolo SOČ v oboru chemie s prací Vývoj metody pro monitorování moleku-lární podstaty vzniku drogových závislostí. S napětím jsme očekávali, zda postoupí do evropského fi nále. Ze všech vítězných prací přírodo-vědných oborů SOČ je totiž vždy vy-brána jedna. A minulý týden jsme se dozvěděli, že ano. Eliška bude Čes-kou republiku reprezentovat v pří-rodovědných oborech v evropském kole v Helsinkách v září 2012. Kro-mě toho získala i řadu dalších oceně-ní a stala se také laureátkou Českých hlaviček. Vyhlášení je v úterý 25. říj-na v Brně a záznam můžete sledovat v České televizi 17. listopadu.

Bohužel Eliščino vítězství po-někud upozadilo i další velmi pěkná umístění. Zuzana Mariničová obsa-dila v SOČ oboru chemie velmi pěk-né 6. místo a Ondra Novák v oboru fyzika 13. místo. Můj velký dík patří i učitelům, kteří dokázali své žáky svým oborem zaujmout a vytvořit jim podmínky k úspěšné reprezenta-ci naší školy.

Snad tento úspěch bude inspira-cí i pro naše další studenty.

Ředitelský sloupek Světová kapacita na Štole

PhDr. Renata Schejbalová

Michal Outrata, 5.S

Student nebo robot?

...pokračování ze strany 1

Tím jsme například odhalili, že za naší schopností řeči stojí ná-

hodná mutace jednoho nenápadného genu FOX2P. Bohužel se ukázalo, že dvě vyučovací hodiny opravdu ne-stačí, a proto jsme stihli jen zlomek z toho, co pro nás měl pan profesor Pačes připraveno. Ale i ten zlomek stál rozhodně za to. A myslím, že když se na konci čtvrté hodiny ozval závěrečný potlesk, byl zasloužený.

A těm, kdo si tuto přednášku nechali ujít, nezbývá, než počkat na příští ročník projektu Discovery weeks. Snad nám paní profesorka Babická vybere i za rok takto zají-mavou přednášku.

Prof. RNDr. Václav Pačes DrSc.

• Narodil se 2. února 1942• Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK • Přednášel na univerzitách v Yalesu, Chicagu, Bristolu, Seville či v Japonsku• Dnes přednáší na VŠCHT• Stal se místopředsedou i předsedou Akademie věd ČR• Redaktor časopisu Research in Microbiologie• Objevil enzym cytokinyn• Spoluautor prvního českého syntetického genu• Vypracoval přes 100 původních prací a podílel se na 5 knihách• Nyní se zabývá studiem geonomu v laboratořích AV ČR

Před měsícem jsem si přečetla článek v Refl exu, v jehož úvodu

byla s nadsázkou pronesena věta, že české děti ,,nejsou chytré na mate-matiku, ale na češtinu a dějepis“. Článek se celkově zabýval důvody zhoršené úrovně současných studen-tů v matematice a mimo jiné podotkl, že se nám v dnešní době nechce tolik přemýšlet a věnovat určitou píli ře-šení logických úkolů. Místo toho prý ve většině dáváme přednost předmě-tům vyžadujícím dril a memorizaci. Jenže chybu zřejmě nelze hledat pouze ve studentech.

Současná škola trvá na nuceném memorování velkého množství in-formací, které žák musí každý den zpracovávat, ale také na zbytečně dlouhém vyučování, nedávajícím příliš prostoru k osobnímu rozvoji. Přijdete-li domů v sedm hodin po deseti hodinách strávených v lavici s vědomím, že se máte učit na další tři testy, asi se vám zrovna nechce

strávit dvě hodiny počítáním, navíc to často vůbec nejde. Tak se naučíte, co se dá z ostatních předmětů (nebo si unaveně vyrobíte tahák jako mezní způsob, jak zachytit alespoň zlomek informací) a jdete spát. Já vím, je potřeba vtěsnat do školního rozvr-hu všechny hodiny, když už je ale máme, bylo by dobré, abychom se v nich naučili základy probírané látky, rozuměli jí a chápali její důležitost. Z tohoto hlediska nám všem právě matematika může významně pomo-ci, neboť rozvíjí abstraktní myšlení a logické uvažování, a pomáhá tak chápat souvislosti v ostatních před-mětech, jako je dějepis, zeměpis, atd. Myslím ale, že nejde jen o matemati-ku, ale o celkové nastavení systému středoškolského vyučování.

Jak toto téma vnímá profesorka matematiky Mgr. Petra Kotrbová a tentokrát anonymní student?

UčitelV čem pro vás spočívá hlavní úloha matematiky?Matematika cvičí koncentraci, vy-trvalost a hlavně rozvíjí schopnost analyzovat – uvážit předpoklady a podmínky a vyvodit z nich závěr. Po-kud vám někdo nějaký závěr či vý-sledek předloží, matematika nás učí uvažovat, zda je reálný. Setkáváme se s tím každý den. Z médií se na nás hrnou různé spekulace a polopravdy. Denně se setkáte s lidmi, kteří jenom papouškují to, co zaslechli nebo si přečetli, a když se jich zeptáte na po-drobnosti, tak zjistíte, že vlastně ani nevědí, o čem mluví. Je toho moc, co vám matematika může dát. Stu-denti, které učím, vědí, že jsem ni-kdy nezatracovala ostatní předměty. Dějepisáři (úmyslně vybírám huma-nitní předmět) by vám jistě řekli, že se také snaží vést studenty k tomu, aby logicky mysleli, uvědomovali si a zvažovali souvislosti. Všichni se snažíme.Jen si myslím, že matematika má k tomu více nástrojů. Trochu více než jiné předměty - je třeba ovládat dobře předchozí látku, stavět na již

osvojených poznatcích a dovednos-tech, hledat ten nejefektivnější po-stup, přesně se vyjadřovat. Pokud nemáte na čem stavět, tak to prostě nejde. Mnoho studentů to již pocítilo a pociťuje. Myslíte si, že jsou studenti příliš po-hodlní studovat matematiku?Jestli jsou studenti pohodlní studovat matematiku? V řadě případů se zdá, že jsou studenti pohodlní studovat cokoliv. Kdo za to může? Nedosta-tek motivace ze strany vyučujících? Nedostatek motivace ze strany ro-dičů? Velké množství aktivit, které zaberou mnoho času, a nezbývá už tolik času na studium? Současný styl života studenty velmi rozmaz-luje. Rodiče jim často „pomáhají“ tím, že se snaží snižovat jakékoliv jejich úsilí na minimum. Každému zmíněnému tématu by se dalo vě-novat celé číslo časopisu a jistě by-chom neprobrali všechno. Také by Štolní listy nečetlo tolik studentů. Mohu potvrdit, že v současné době se opravdu studenti snaží „studovat“ matematiku tak, že se naučí nějaký postup („kuchařku“), který chtějí bez přemýšlení aplikovat na daný typ

příkladu. Potom nepatrně změníte zadání a student je ztracený a chce novou kuchařku. Matematika se pro-stě nedá nadrilovat. Koneckonců ani život se nedá nadrilovat.Vnímáte současné studenty jako příliš zahlcené informacemi?V době informační exploze je těžké nezahltit studenta informacemi. Sko-ro se mi chce říct, že bychom měli dostat do studentů, co se do nich ve-jde, ale to je bohudíky nemožné.Je třeba vybírat informace tak, aby pochopili podstatu věci a vše pak zařadili do souvislostí. I v tom jim mohou pomoci dovednosti získané v matematice.

Student Máš rád/a matematiku?Matiku nemám rád/a, protože mi dost často přijde, že se někdo nudil, vymyslel si pár termínů a čísel a řekl, že to tak je. Fyzika je v tomhle as-poň trochu logická. Ale také záleží, co zrovna bereme, něco mi nevadí...Míváš často pocit, že máš příliš uče-ní, které se vyloženě musíš naučit nazpaměť a po testu ho ihned za-pomeneš?Tak půl napůl, záleží na předmětech - v některých skoro nikdy a v někte-rých vždy. Konkrétně to tak mám třeba u dějepisu, zeměpisu a občas u OSZ...Snažíš se v hodinách rozlišovat co je důležité a co méně, anebo pouze píšeš to, co slyšíš?To opět záleží na předmětech a učiteli.

V závěru už bych chtěla jen do-dat, že nám studentům nezbývá nic jiného, než se pokusit zorganizovat si čas tak, abychom stíhali pokud možno jak školu, tak i své zájmy. A nešli z extrému do extrému, v tom smyslu, že se buď naučíme a zvlád-neme všechno, nebo nic. Je to cesta k samostatnosti.

ŠTOLNÍ LISTY

3Téma: Student nebo robot?Esther Idris Beshirová, 5.S

ŠTOLNÍ LISTY

4 Téma: Elektronická třídní kniha

Nevím jak vy, ale já vždycky ví-tal možnost zpestřit (a zkrátit)

si hodinu příjemnou procházkou po škole, s třídnicí v ruce. V klidu si prohlédnout nástěnky… Tomu ale nastal konec, protože jak si jistě každý z nás studentů všiml, od září ve všech třídách objevily počítače. Možná vás to hned nenapadlo, ale stojí tam místo té důvěrně známé modré knihy. Papírové třídnice jsou nenávratně pryč a na jejich místo se dostala Elektronická třídní kniha. Určitě je to jednoznačný krok ku-předu, usnadňující všem velmi práci. Jak ale vnímají tuto novinku samotní učitelé, se spolu s rozhovorem s pa-nem profesorem Markem, který má celý projekt na starosti, dozvíte níže.

Mgr. Nelly Froňková

Jaká byla vaše reakce, když jste zjis-tila, že se u nás zavádí elektronická třídní kniha?Moje úplně první reakce byla asi obava, že se budu muset učit zachá-zet s dalším novým programem a že mi bude nějakou dobu trvat, než si na to zvyknu. Naštěstí je to ale uživatel-sky celkem vstřícná záležitost, takže to nebylo tak hrozné.Jaké jsou podle vás hlavní výhody a nevýhody ETK?Výhody:Přehlednost (Učitel/ka vidí, kdo mi-nule chyběl a jakou má ten člověk procentuální absenci. Může se podí-vat na přehled toho, co za posledních několik hodin probral/a atd.) Největ-ší pomocník je to asi pro třídní, pro-tože se jim tím o hodně zjednodušila práce. (Nemusí už pracně počítat zameškané hodiny a veškeré statis-tické údaje za ně program vygeneru-je sám.) V neposlední řadě já sobně velmi oceňuji, že kvůli ETK je teď v

každé třídě pčítač, což je pro učitele jazyků velká výhoda. Značně se tím rozšiřuje množství materiálů, které můžu v hodině využít, např. online poslechy, krátká videa, atd.Nevýhody:Hlavně asi závislost na technice, kte-rá není vždycky 100% spolehlivá a stačí málo (např. výpadek el.proudu nebo nějaký šotek) a je z toho spous-ta starostí.Myslela jste si, že někdy zmizí papí-rová třídnice a nahradí ji její elek-tronická sestra?Asi jsem se nad tím nikdy nezamýš-lela, ale kdybych to udělala, je prav-da, že ETK je logický vývojový krok vpřed. Já jsem v mnohém staromi-lec, takže obecně nejásám z různých technických výdobytků, nicméně konkrétně ETK má asi víc výhod než nevýhod.

Mgr. Dana Tvrská

Jaká byla vaše reakce, když jste zjis-tila, že se u nás zavádí elektronická třídní kniha?Protože jsem stála u zrodu, tak moje reakce byla, že bychom to mohli zkusit taky, protože to dobře funguje i na jiných školách. Jedním z impul-sů pro zavedení bylo i donutit stu-denty k včasnému dokládání omlu-venek, protože TK se po určitém období „zamyká“ a mohlo bydojít k neomluvené absenci.Jaké jsou podle vás hlavní výhody a nevýhody ETK?Výhody: V ETK je velmi přehledně vidět zapsání nebo nezapsání, číslo hodiny, procentuelní absence a také témata minulých hodin. Jako velkou výhodu vidím možnost zapsat od-kudkoliv, a to i po skončení hodiny. Je to skutečně velké ulehčení práce.

Nevýhody:V ETK trvá zápis na začátku hodiny trochu déle, mám ale spíše obavy z tisknutí třídnice, které bude probíhat jednou za pololetí. Hlavně aby se v tištěné formě objevily všechny po-známky o BOZP apod. Určitě jsme si myslely s paní kolegyní Vrbenskou, že kontrola zápisů bude jednodušší.Myslela jste si, že někdy zmizí papí-rová třídnice a nahradí ji její elek-tronická sestra?To opravdu ne (smích). Jsou to čty-ři roky, co jsem se od kamarádky dozvěděla, že tato možnost vůbec existuje.

Mgr. Josef Marek

Z jakého důvodu se škola rozhodla opustit papírovou třídnici apřenést svoji administrativu do vir-tuálního světa?Škola již před mnoha lety začala používat program Bakaláři, který se stal nezbytnou součástí školní ad-ministrativy, a to především k utvá-ření rozvrhu, suplování a ukládání osobních dat do matriky. Dnes je již povinností každé školy mít k dispo-zici elektronickou databázi svých studentů a zaměstnanců a navíc pro-gram umožňující předání dat o škole ke statistickému zpracování. Většina škol používá právě tento program, tak se domnívám, že to je pravý důvod pro jeho výběr. Elektronická žákovská knížka a třídní kniha jsou „jen“ dva z modulů tohoto progra-mu, které jsou studentům nejviditel-nější.Přihlédlo se k pozitivním zkušenos-tem z jiných škol či se jedná v oblas-ti o inovativní novinku, kterou jinde vidíme jen zřídka?Bohužel nemám k dispozici přesná čísla, ale ze setkání s učiteli z jiných

Elektronická třídní kniha

ŠTOLNÍ LISTY

5Téma: Elektronická třídní kniha, Slovo šéfredaktorky

Miloš Jodas, S7B

Poslední sloupek šéfredaktorky

pražských škol a ze školení vím, že elektronická třídní kniha není ani žádnou horkou novinkou tohoto školního roku, avšak není ani zcela běžně a plošně využívána. Jak jsem se již zmínil, třídní kniha je pouze jeden z modulů programu, který je používán již několik let.Vznikaly nějaké komplikace s uve-dením ETK do provozu?Zavedení elektronické třídní knihy by nemělo smysl bez vybavení všech učeben na škole počítači. Což bych nenazval komplikací, ale implikací . Počítače jsou připojeny k interneto-vé síti a po ozvučení učeben je bude také možné využít k poslechům při výuce cizích jazyků.V některých třídách je tomu tak, že školní wifi „ nechytí“, ale router jim byl nekompromisně vypojen prá-vě kvůli elektronické třídní knize. Chystá se nějaké řešení?

Chystá se přemístění směrových an-tén ve třetím a prvním patře, a to v obou případech blíže ke středu bu-dovy, což by mělo problém s wi-fi vyřešit. Pokud by však bylo nutno přeci jen využít routerů, bude je tře-ba nainstalovat odborně (tedy ne bez vědomí správce sítě ).Jaký byl ohlas učitelského sboru na elektronickou třídní knihu ?Ohlas byl a je vesměs pozitivní. Uči-telé absolvovali školení, po kterém drtivá většina z nich neměla žádný problém se zápisem potřebných úda-jů či omlouváním absencí. Na závěrečné bilancování je ještě brzy, ale jaké vidíte výhody a nevý-hody ETK?Skutečným pomocníkem je třídní kniha především třídním učitelům, kterým se na minimum zkrátil čas

dříve strávený proškrtáváním vol-ných okének a počítáním absencí. Čili zatím převažuje nadšení. Nemy-slím si, že bychom se někdy vrátili zpět k těm papírovým.A nakonec, existuje nějaká mož-nost, že by se počítačově zdatný student dokázal do systému dostat a změnit údaje ve svůj prospěch?Z mého pohledu prostého uživatele bych řekl, že možnost je tu vždy. Vždyť existují daleko sofi stikova-nější obranné mechanismy, které lze narušit.Stejně tak jako jsem byl přesvědčen o skutečnosti, že studenti počítače nebudou úmyslně poškozovat, jsem přesvědčen i o tom, že nebudeme vy-šetřovat další ztrátu třídní knihy než co by zanícení diváci v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.

Eliška Zlámalová, O8B

Vážení čtenáři, naše studentské noviny, Štolní listy, existují již

téměř rok a půl. Z počátku asi má-lokdo věřil, že s námi vydrží tak dlouho a že se dokonce budou ještě zlepšovat. Díky úžasné redakci a vám, čtenářům, kteří jste nás neu-stále přesvědčovali o tom, že to, co děláme, má smysl, se ovšem tohle všechno podařilo. Štolní listy od svého zrození urazily velmi dlouhou cestu. Já jsem měla tu čest, že jsem je mohla na této cestě provázet již od samého začátku. V prvních měsících jsem pomáhala s tím, co bylo zrovna potřeba, pekla jsem muffi ny na Muf-fi n day, abychom měli peníze na tisk, a pak jsem se dokonce stala jejich šéfredaktorkou. Nyní jsem v matu-ritním ročníku a je jasné, že Štolní

listy musí začít vést někdo z mladší generace. Na jednu stranu je to tro-chu úleva vědět, že se mi podařilo spolu s Tomášem Novotným noviny vést až do této chvíle a teď bude plná zodpovědnost zase na někom dal-ším. Musím ale přiznat, že se mi po vedení ŠL bude také trochu stýskat. Když se ohlédnu zpět na celý minulý rok, vím, že mi Štolní listy víc daly, než vzaly. Získala jsem cenné zkuše-nosti, nezapomenutelnné zážitky, a dokonce i nové přátele. Nelituji času stráveného nad psaním, korekturou nebo tiskem, nelituji starostí ani pro-bdělých nocí, protože naše štolácké noviny za to stojí.

O další osud Štolních listů se naštěstí nemusím bát, protože je pře-dáváme Michalu Outratovi, kterému

věřím, že se o ně dobře postará. Útě-chou mi také je, že i když už nebudu šéfredaktorkou, nadále zůstávám v redakci a budu se tedy na vydávání Listů dál podílet.

Na závěr bych ráda řekla komu-koli, kdo ještě váhá, jestli se nepřidat k týmu, který vytváří Štolní listy, že to rozhodně stojí za to. Já a jistě i Michal jsme vám ochotní s čímko-li pomoct a poradit, takže za námi stačí jenom dojít nebo se nám jak-koli ozvat. Za vaši ochotu dělat něco navíc vám Štolní listy dají nedoce-nitelné zkušenosti a na vlastní kůži si prožijete ten nepopsatelný pocit, když vidíte, jak se během 5 minut rozdá 200, 300 nebo 400 výtisků s vaším článkem.

ŠTOLNÍ LISTY

6 Profi l profesorky: Helena Vrbenská

Profi l profesorky: Helena VrbenskáRozhovory, které v rámci psaní

profi lů dělám, se liší kus od kusu a každý má něco do sebe. Přesto byl však tento můj říjnový počin premi-érou. Nekonal se totiž v žádném z kabinetů, nýbrž rovnou v kanceláři číslo 014, kde nesídlí nikdo jiný než naše paní zástupkyně.

Na zoubek jsem se totiž podíva-la naší profesorce matematiky, Hele-ně Vrbenské.

Klasická a ohraná otázka: „Proč jste si vybrala zrovna tohle povolá-ní?“ se tentokrát nedočkala vlastně žádné odpovědi. „No, to já ani ne-můžu říct... Už od malička byl uči-tel můj vzor a prostě jsem chtěla být paní učitelka,“ vysvětluje paní pro-fesorka. „A učila jste předtím někde jinde, než u nás?“ zajímám se, a do-zvídám se, že ano, a to sice na sou-kromém gymnáziu, kde se ale paní profesorce nelíbilo. „Odtamtud jsem odešla, protože se mi nelíbilo jedná-ní rodičů, vedení školy a zřizovatele. Pak jsem byla půl roku na základní škole, protože jsem nemohla najít jiné místo. A nakonec jsem naštěs-tí našla místo Nad Štolou a zůstala tady,“ líčí mi paní profesorka, jak se k nám vlastně dostala.

„Ano, všude jsem učila mate-matiku a fyziku,“ zodpovídá můj další dotaz a vzápětí jej doplňuje o informaci, že má jednoznačně radě-ji matematiku, čímž potvrzuje mou domněnku, neboť ne na všech profe-sorech je vidět láska k jejich oboru stejně, jako na paní profesorce v ho-dinách matematiky.

Pochopitelně mě zajímalo hlav-ně to, zda je paní profesorka spo-kojená na svém postu zástupkyně ředitele, či jestli by nechtěla tento svůj kariérní postup vrátit o stupínek zpět. „Tak samozřejmě jsou chvíle, kdy bych se radši vrátila jenom k tomu učení,“ směje se paní profesor-ka, „hlavně mi chybí třída, nemůžu

totiž být třídní. Ale tu svoji práci mám ráda.“

Co přesně má paní profesorka na starosti, mi objasnila spíše paní ředi-telka, která se právě v tento okamžik přichomýtla k nahrávání. Výčet po-vinností, který paní profesorka sama započala a který již tak čítal mnoho bodů, jako například tvorbu rozvrhů, suplování, starost o vše kolem ma-turit a podobně, totiž paní ředitelka obohatila ještě o rozpis „laborek“, protože to prý nikdo jiný neumí.

„Samozřejmě mám určité kom-petence, které jsou rozdělené s paní Tvrskou,“ upřesňuje situaci paní pro-fesorka a já se mohu vrátit k jednomu z témat, které mě na práci ve vedení školy fascinovaly vždy nejvíc. „Jak dlouho trvá tvorba rozvrhů? Máte na to nějaký program?“ ptám se a dychtivě čekám na odpověď na otáz-ky, které mne trápí snad od prvního stupně základní školy. „Tak rozvrhy děláme všechny dohromady a použí-váme k tomu program Bakaláři, ale i tak je v tom spousta „ruční práce“. Většinou nám to zabere tak tři dny, od rána do večera,“ vyslovuje paní profesorka šílené číslo. „A všemu tomu předchází samozřejmě práce paní ředitelky, která musí do počí-tače dát všechny úvazky, tělocviky, laborky, výtvarky, hudebky, ...“

„A co si myslíte o státních ma-turitách?“ pokládám drsnou otázku s drsnou odpovědí. „To bude bez ko-mentáře“, směje se paní profesorka. Sama maturovala z češtiny, ruštiny, fyziky, programování a povinně z matematiky, tehdy byla totiž vyhlá-šena celostátní povinná a jednotná písemka.

Pro někoho možná bude pře-kvapením zjištění, že paní profesor-ka nepochází z Prahy. „Pocházím z Vysočiny, základní školu jsem na-vštěvovala v Třešti a gymnázium v Telči. Pak jsem odešla studovat

matfyz do Prahy a už jsem v Praze zůstala. Občas je mi líto, že nemů-žu být na Vysočině s rodiči, takže jakmile jsou prázdniny nebo něja-ké volno, hned tam jedu.“ zamýšlí se paní profesorka se stopou lítosti v hlase. To nás ovšem přivádí k té-matu volného času a rodiny. „Mám dva kluky, jeden chodí do páté třídy, to je Kuba, a druhý do třetí třídy, to je Dáda,“ zmiňuje paní profesorka dva členy své rodiny, které naše tří-da (nynější 6S) dokonce poznala na třídním výletě v prvním ročníku. „A baví je matematika?“ ptám se ihned zvědavě a jsem ujištěna, že ano, ale že mají trošku trable s češtinou. „Jste stejně tak přísná a důsledná jako v hodinách matematiky i v osobním životě?“ táži se ještě drze, ale paní profesorka je formát a přiznává, že ano. „Myslím, že kdyby na to měli odpovědět kluci, určitě by řekli, že je neustále honím a jsem přísná,“ odpo-vídá s úsměvem.

Ve volném čase velmi ráda ces-tuje, v létě k moři, v zimě na hory a kromě dalších, celkem obvyklých koníčků, jakými jsou třeba fi lmy a knížky, má paní profesorka i jedno přinejmenším překvapivé a rozhod-ně velmi zajímavé hobby. „Hrozně ráda šiju,“ ohromuje mne paní profe-sorka a na můj celkem nejapný dotaz „A co?“ vyjmenuje „sukně, halenky, kalhoty, dřív i saka a pláště, na něž už teď ale nemá tolik času“, což shr-nuji do ohromeného slovního spoje-ní „prostě všechno“.

Závěrem nemohu vynechat nej-zajímavější část rozhovoru, a to sice poodhalený cípek soukromí paní profesorky. Prozradila mi totiž, jak se poznala s manželem.

„To bylo zajímavý. Během studií na matfyzu jsem bydlela na kolejích v Tróji, kde byly zavedené telefonní sítě mezi pokoji. Ale nikdo neměl žádný telefonní seznam, kdo kde bydlí. Čísla jsme znali jen v kru-

Fenomén Váňa

Letošní 121. ročník Velké pardu-bické byl opravdu napínavý. Té-

měř devětapadesátiletý žokej Josef Váňa se svým koněm Tiumenem se radoval z velkého úspěchu už poos-mé!

Koně s jezdci musí zdolat 6900 metrů a 31 překážek. K nejtěžším skokům patří Taxisův příkop, který si vyžádal před úpravami 27 koň-ských životů. Ale zkušený Váňa, i když s menšími obtížemi, ho zdár-ně překonal. Do cíle doběhlo deset ze čtrnácti koní. Na druhé překážce skončila Zulejka, na Taxisově příko-pu upadl Karlsbad. Nakonec se do fi niše o triumf pustila jedenáctiletá bělka Sixteen s Josefem Bartošem a Josef Váňa v sedle skvělého Tiu-mena. Závěrečná rovinka zdvihla všechny diváky ze sedaček a nebylo do poslední chvíle jasné, kdo si titul vítěze Velké pardubické a výhru neu-věřitelných čtyři a půl milionu korun odveze. Přejeme Josefu Váňovi i v příštím roce devátou výhru, ale ten-tokrát na jeho přání v obecenstvu již i s Karlem Gottem.

Fotbal

Souboj obra s trpaslíkem. Exhibi-ce. Tak nějak by šlo popsat druhé

dějství kvalifi kačního souboje o ME 2012 národního týmu Španělska s naším. Současný fotbalový gigant, jak na evropské, tak i světové scéně, nám uštědřil tvrdou lekci a konečný výsledek s pouze dvoubrankovým rozdílem není úplným zrcadlem toho, kde se se svou výkonností

obě země nacházejí. Španělé jsou zkrátka herně někde jinde… Série krátkých přesných přihrávek, pohyb každého z hráčů a hlavně očividná „chuť hrát s míčem“ působily jako balzám na duši v porovnání s „utrá-peným“ českým fotbalem. Český národní tým odehrál prakticky celý zápas na své polovině, a když byli Španělé při chuti, měli Češi co dělat, aby se vůbec dostali ze svého vápna. Párkrát se nám sice podařilo vymanit z „našeho území“ a dokonce ohro-zit bránu soupeře, ale své ojedinělé šance skórovat jsme až trestuhodně zahazovali.

Měli jsme tedy možnost vidět, že pouhé čekání a pasivní přístup ke hře žádné velké ovoce nepřine-se. Svěřence trenéra Bílka nyní čeká rozhodující „bitva o všechno“ s Li-tvou, a pokud alespoň teď neukážou, že fotbal hrát umějí a vyhrají, tak si, bohužel, budeme muset přiznat, že mezi nejlepšími týmy, které budou usilovat o příští titul mistra Evropy, nemáme co dělat.Česko 0:2 Španělsko

Branky: 6. Mata, 23. Xabi Alonso

NHL - návrat krále

S prvními podzimními dny se rozjela také nejslavnější hoke-

jová liga světa. Během léta došlo k mnoha zajímavým přestupům, ale bezesporu největší rozruch vzbudil příchod Jaromíra Jágra, bývalého krále tohoto sportu, do pensylvánské Filadelfi e.

Po třech letech strávených v rus-kém Omsku se objevovaly různé ná-zory, v jaké formě se vrátí, ale slavná šedesátosmička už svými výbornými výkony v přípravných utkáních uká-zala, že bude opět patřit k těm nej-lepším, a kdo ví, možná už napřesrok zvedne nad hlavu, již potřetí, slavný Stanleyův pohár.

ŠTOLNÍ LISTY

7Profi l profesorky: Helena Vrbenská, sport

hu mezi přáteli. No a já jsem jednou u nás zvedla telefon, ozval se kluk... Tři týdny jsme si telefonovali... Pro-stě jsme si povídali, aniž jsme se znali. Potom

mě pozval do kina, za pět let jsme se vzali a vydrželo nám to do-dnes,“ dokončuje paní profesorka historku, která byla přerušena mým několikerým sentimentálním výkři-kem „Ježiš, to je hezkýýý!“.

Barbora Nebáznivá, 6.S

SPRT

Lukáš Havlín, 3.BFrantišek Novotný, 3.B

Liga mistrů

Středa, 19. říjen 2011, to je datum, které si budou navždy pamatovat

hráči českého mistra z Plzně. Ten-to památný den totiž došlo k jejich měření sil s nejlepším týmem pla-nety, FC Barcelona. Ihned po losu základních skupin LM se začalo diskutovat, kolikaciferný debakl si Pavel Horváth a spol. z Katalánska odvezou. A že se tyto předpovědi naplní, se potvrzovalo už od prvních minut utkání. Barcelona předvádě-la strojovou kombinaci a přesnost, individuální schopnosti hráčů jako z jiné planety a k tomu všemu ještě „božský“ Lionel Messi, nejlepší fot-balista za poslední 2 roky. Barca si zkrátka hrála. Ale právě na úkor toho se naštěstí nenaplnily prvotní obavy z debaklu a letošní obhájci „ušatého poháru“ se tedy radovali jen dvakrát.

Na druhou stranu je třeba po-chválit také Plzeň. Ač se jim z barce-lonského kolotoče často točila hlava a na střely prohrála vysoko 18:0, hrá-la s chutí a nebála se občas „vystrčit růžky“, na rozdíl od našeho nedávné-ho národního utkání se Španělskem, tedy Barcelonou bez Messiho.

FC Barcelona vs. Viktoria Plzeň 2:0Branky: 10. Iniesta, 82. Villa

Botanická exkurze - sousloví, při němž se většina z nás asi otře-

se, nebo začneme přemýšlet nad tím, jak se něčemu podobnému vyhnout.

Přesto se nás ve škole našlo cel-kem šest, pro které to byla zajímavá nabídka. Dokonce jsme početně pře-vládli naše paní profesorky, které jely jen čtyři. Jen málokdy se stává, že by-chom se mohli zúčastnit kurzu, který je určen především profesorům, a navíc jet přímo s botaniky z Jihočes-ké univerzity. A proto jsme neváhali.

Poslední zářijový pátek jsme vyrazili na místo konání, do Čer-ného údolí v Novohradských ho-rách. Přestože cesta byla dlou-há, rozhodně jsme se nenudili, protože v místních vesnicích si se značením příliš velkou hlavu nedělají

Na večer pro nás bylo připra-veno promítání fotografi í z po-slední botanické expedice, která se odehrávala v zemích okolo Černé-ho moře. Povídání pánů botaniků bylo velmi zajímavé, ale přítmí v promítací místnosti udělalo své, takže jsme si raději šli lehnout

Téměř celou sobotu jsme strá-vili na celodenním výletě. Ovšem

pokud se někam vypravíte s botani-kem, nemůžete čekat žádný velký výšlap. Ujdete sice poměrně krátkou vzdálenost, ale nohy vás bolí víc než obvykle. Abychom se toho dozvěděli co nejvíce, vyrazili jsme rozděleni do menších skupinek, kde každá měla „svého“ botanika. Ale sotva jsme do-šli k cestě, už jsme zase stáli. Náš pan botanik zahlédl ojedinělý druh trávy, o to jsme nemohli přijít A takhle to šlo celý den – udělali jsme pár kroků a opět nám bylo vyprávěno, jak se ta která kytička jmenuje, do jaké patří čeledi nebo jak ji můžeme spolehli-vě poznat. Botanikové sice hovoří hlavně v latině, ale ochotně nám vše přeložili do nám známější češtiny.

Ovšem hlavním cílem byl Žo-fínský prales. Ohrazený a opatřený cedulí „Vstup zakázán, nebezpečí pádu stromů“ zlákal část naší po-četné výpravy k překonání hrani-ce mezi lesem a pralesem. Za nás ostatní ale mohu říci, že prales byl pozoruhodný i při pohledu skrz plot. Člověk tam totiž už delší dobu nezasahoval a vyskytovaly se tam převážně buky – původní stromoví, typické pro tuto lokalitu.

Během cesty se nás pan bryolog snažil přesvědčit o tom, že právě mechorosty jsou tím nejzajímavěj-ším, co lze v přírodě najít. Ale my jako laikové jsme ten zřejmý rozdíl mezi dvěma druhy játrovek bohu-žel opravdu neviděli. Přesto to pro nás bylo velmi zajímavé a přínosné.

V podobném duchu se nesla i neděle, kdy jsme se vypravili na dva místní vrchy – Kraví a Kuní horu. Květena byla sice podobná, ale opět jsme se dozvěděli mno-ho zajímavého. Věděli jste napří-klad, že plod šťavele kyselého je v podstatě malá karambola, protože obě rostliny patří do stejné čeledi?

Kolem poledního byl náš ví-kend, strávený ve společnosti od-borníků na slovo vzatých, ukončen.

Pokud se vám někdy naskytne příležitost jet na nějaký vzdělávací kurz pro učitele, nebojte se trochu poznat okolní svět, i když si nepři-padáte jako zapálení přírodovědci. Vězte, že ani vaše paní profesorka na biologii nezná všechny druhy kapra-din a také si neustále rozšiřuje své znalosti, stejně jako vy. Tak to zkuste

ŠTOLNÍ LISTY

8 Botanický víkend, Kultura

Tereza Nováková, S6A

Botanický víkend

Koncerty

Nedávno jsem objevila skvělou českou skupinu, Airfare. Dá se

říct, že to je jedna z bandzone-kapel, co to dotáhla daleko. Má dva hodně známé hity-Sorry baby a School, které jsou docela v rádiích. 7.11. křtí v Lucerně Music Baru své CD a krom nich budou hrát třeba Hol-den Caufi eld nebo Rara Avis. 24.11. má v Roxy koncert zpěvačka, jejíž písničku Touch the sun jsem omy-lem přisuzovala Lilly Allen. Řeč je o Deborah Kahl aka Debbi, mladé zpěvačce, která kdysi zkoušela pro-

razit i do Superstar, nicméně se jí to nepovedlo, ale za to teď to vypadá že má dobře našlápnuto! Ke kuturnímu povědomí se hodí vědět, že 15. 11. je u nás Lenny Kravitz , na něj je už ale naprosto vyprodáno (nečekaně). Jako poslední vám doporučuji jít na rockové Die Happy, jednu z našich nejpilnějších a nejaktivnějších kapel, do Retro Music Hall. Za povšimnutí ale stojí, že je 7.11., stejně jako u Ai-rfare, takže si budete muset vybrat.

Kino

Stejně jako v říjnu, i v listopadu nás čeká příval mnoha fi lmů, ve

vzduchu visí otazník, jestli kvalita bude odpovídat kvantitě. Proto se pokouším vybírat snímky, u kterých předpokládám, že budou aspoň tro-chu hodnotné. Film Anonymous, za-sazený do alžbětinské Anglie, se za-mýšlí nad otázkou, kdo byl autorem her, které jsou připisovány Williamu Shakespearovii? Experti vedli mno-ho debat, byla napsána spousta knih a učenci věnovali své životy zastá-vání nebo popírání teorií obklopu-

Kultura na listopad

jících autorstv Anonymous ukazuje jednu možnou odpověď. V kinech od 10.11.. Nedávno jsme řešili ve třídě něco v jakésmi úkolu z anglič-tiny, jenž se jmenoval Dream House, možná taky tušíte, a stejně se jmenu-je i jeden trochu, lacinejší ale poměr-ně děsivý snímek. Sice to v listopadu už není moc premiéra, ale viděla sem a doporučuju. Nadchlo mě pokračo-vání animáku Karcoolka; interneto-vý spoiler to říká asi takto: „Bylo, nebylo, ale klidně mohlo být… Proč se pořád držet knížek? Karcoolka je dnes slušná puberťačka, není to žád-ná slečinka, vždyť právě dokončila svůj bojový výcvik. Babička už dáv-

no nesedí doma a neplete čepice – v zimě brázdí sjezdovky, v létě nějaký ten seskokový adrenalin. Jen si občas ujede na pořádném pečení. No a vlk? Žijeme přeci v civilizované době. Investigativní reportér s všeobec-ným rozhledem. Tato elitní zásahová jednotka se vydává na nebezpečnou misi. Záchrana Jeníčka a Mařen-ky, kteří byli uneseni za záhadných okolností, nebude snadná. Karcool-ka a její tým musí nasadit všechny své trumfy, aby uspěly. Cool mise začíná… „ Doporučuju vzít pod zá-minkou dobrého skutku mladší sou-rozence.

9Kultura, Hon za vzděláním

Tereza Havířová, O8B

Hodiny strávené nad měrnou te-pelnou kapacitou, logaritmy,

větným rozborem či solemi kyslí-katých kyselin jsou pro mnohé z nás dlouhé, nezáživné, nudné a hlavně beze smyslu. Učíme se něco a neví-me proč. Většinou se to našprtáme, v lepším případě to den, dva udrží-me a pak tomu můžeme udělat jen „pá, pá“, protože vůbec netušíme, co jsme se pracně naučili. Slabou útě-chou nám snad může být jen psycho-logická myšlenka, že naše paměť si pamatuje vše.

„ K čemu mi to ale je?“. Otáz-ka, která třídou proletí téměř u každé

nové látky v jakémkoliv předmětu. Logicky by se dalo usoudit, že si to pokaždé někdo řekne, jelikož jsme každý jiný, s jiným zaměřením. Pa-radoxem ovšem zůstává, že tato slo-va většinou stále říkají tatáž ústa.

Ta otázka tam ale stále visí a odpověď nepřichází. Kdybych to zobecnila a nevztahovala pouze k nějakému konkrétnímu učivu, dojde-me až k tomu, k čemu nám jsou celé školy a vzdělání vůbec. Je to vlast-ně jakýsi model. Ze škol získáme vzdělání, díky vzdělání dobré místo s dobrým platem atd. Ale já se potom sama sebe musím ptát, není to trochu

málo? Zhruba osmnáct let strávím ve škole jenom kvůli práci a penězům. Ta podstata všeho shonu, abychom stihli učební plány a obsáhli alespoň průměrně vše, musí být jiná. Pro ně-koho vyšší plat může být uspokojují-cí odezvou za vzdělání. Já v tom ale vidím málo smyslu, málo motivace.

Možná je to skutečně „dobou“, jak s oblibou říkají starší lidé. Tím, že dnes nějakého vzdělání dosáhne každý člověk, se vytrácí smysl, proč to děláme. Jsme v tomto případě jako ovečky, které jdou tam, kam ostatní. A jelikož ostatní dělají školy, dělá-me je taky, aniž bychom věděli proč

Hon za vzděláním bez cíle

ŠTOLNÍ LISTY

Štolácká skupina Bez kabelu se znovu objeví na pódiu, tentokrát na soutěžním

minifestivalu 5songs pro začínající kapely.Přijďte je podpořit do KD Mlejn v

sobotu 5.11. od 20:00

Americký herec Ryan Gosling (Svatý boj, Zápisník jedné

lásky) je v současné době pravdě-podobně nejobsazovanější herec Hollywoodu. Momentálně má v českých kinech hned tři fi lmy (Blue Valentine, Bláznivá zatracená láska a Drive). Právě snímek Drive dánské-ho režiséra Nicolase Windinga Ref-na posunul Goslinga mezi absolutní hereckou špičku a zcela jistě o něm ještě uslyšíme. Ve fi lmu ztvárnil be-zejmenného řidiče, který si přes den vydělává jako fi lmový kaskadér a po nocích se nechává najímat jako řidič na nejrůznější přepadení a loupeže. Goslingova postava má striktní pra-vidla, která musí zločinci dodržovat, a ti na oplátku dostanou jezdce, který za volantem dokáže cokoliv.

Vše vychází do chvíle, než ná-hodou narazí na pohlednou soused-ku Irene – citlivě zahranou Carey Mulligan, kterou si i s jejím synem velmi oblíbí. Aby to nebylo tak jed-

noduché, z vězení se vrací Irenin manžel a přináší si s sebou i dluhy za ochranu ve vězení. Gangsteři si o své peníze dost viditelně říkají a nutí ho spáchat další zločin, kterým by dluh vyrovnal. Řidič se do loupeže zapojí také, ale akce se ošklivě zvrt-ne a celá situace kolem Goslingovy postavy se začne nepříjemně kom-plikovat. Drive bych popsal jako ryzí autorskou fi lmařinu, která není pro každého, ale vyplatí se vidět. Režisér má můj nesmírný obdiv za povedené propojení akčního thrilleru s uměleckým fi lmem. Diváci, kteří budou očekávat další Rychle a zbě-sile nebo Kurýra, dost tvrdě narazí. Drive je mnohem vyspělejší snímek, který staví na hypnotické atmosféře a přesném herectví.

Herce Dustina Hoffmana (Rain man, Kramerová versus Kra-

mer) také zařadil mezi elitu jeden z jeho prvních fi lmů, a to kultovní romantická komedie Absolvent. Při konkurzu na svůj první fi lm se Dustin Hoffman často zakoktával a ve společnosti herečky, kterou měl uchopit za zadek, byl nervózní. Ode-šel z konkursu a myslel si, že roli nedostal, ale právě ta rozpačitost byla to, co režiséra Mika Nicholse zaujalo.

Ben Braddock (Dustin Hoff-

man) právě dostudoval a vrací se domů k rodičům, kteří mu připravili uvítací večírek. Na párty pozná paní Robinsonovou, která se pokusí ne-smělého mladíka svést, a Benjamin jejímu šarmu nakonec podlehne. Jednoho večera si však Ben na přání svých rodičů vyjde s Elaine, dcerou paní Robinsonové, a okamžitě se do sebe zamilují. Absolvent je fi lm o své době a její přetvářce. Mezi nej-slavnější scény patří závěr, kde Ben-jamin navzdory zažitým konvencím, které byly pro jeho rodiče svaté, symbolizuje neústupné a doslova rvavé mládí. Vše podtrhuje skvělá hudba Simona a Garfunkela. Absol-venta vřele doporučuji ke zhlédnutí!

ŠTOLNÍ LISTY

10 Hon az vzděláním, Filmová rubrika

Filmová rubrika

Archív vydaných čísel Štolních Listů najdete na:www.gymstola.cz/stolnilisty

Tereza Čuříková, 3.B

vlastně. Vrátím se k původní otázce, kterou si klademe: „K čemu mi to je, proč se to musím učit?“. Protože jsem si to vybral, sám jsem se přihlá-sil na školu s vědomím, že se tam asi

budu muset učit. Možná tedy není problém to, že se nám do hlav „nalé-vají nesmysly“, které nikdy v životě nepoužijeme. Ale to, že nevíme co s tím, protože toho od života už moc

neočekáváme a nemáme žádné dů-vody se snažit a za něčím jít.

David Hecht, S6A

ŠTOLNÍ LISTY

11Anketa

Jan Nebáznivý, K5BPřekvapilo Vás, že papírovou třídnici nahradí elektronická?Jo, překvapilo mě to, protože jsem si nemyslel, že škola bude mít fi nance na všechny ty počítače.Jaké si myslíte, že jsou nevýhody elektronické třídní knihy?Někteří učitelé s ní neumí pracovat.Jaké si myslíte, že jsou výhody elektronické třídní knihy?Nemůže se ztratit a je to další krok kupředu, k modernizaci školy.Jaké byly reakce na elektronickou třídní knihu mezi studenty?Všichni byli překvapení.

Viktor Řehořovský, P1BPřekvapilo Vás, že papírovou třídnici nahradí elektronická?Docela jo a podle mě je elektronická třídnice lepší než papírová.Jaké si myslíte, že jsou nevýhody elektronické třídní knihy?Podle mě žádné nevýhody nemá.Jaké si myslíte, že jsou výhody elektronické třídní knihy?Je to určitě lepší, nemůže se ztratit, protože je napevno v každé učebně.Jaké byly reakce na elektronickou třídní knihu mezi studenty?Ohlasy byly jen kladné.

Hodnoťte svůj oběd na www.gymstola.cz/jakmichutnaloa zlepšete obědy pro celou školu!

Barbora Nedvědová, 4.SPřekvapilo Vás, že papírovou třídnici nahradí elektronická?Po elektronické žákovské ani ne.Jaké si myslíte, že jsou nevýhody elektronické třídní knihy?Nevýhodou je, že je snadné zjistit absenci na hodinách. Dřív když měl někdo 26%, tak to nikdo nezjistil, protože profesorům se to nechtělo počítat. Jaké si myslíte, že jsou výhody elektronické třídní knihy?Podle mě žádné velké výhody nemá.Jaké byly reakce na elektronickou třídní knihu mezi studenty?Většinou negativní... někdo se bojí komisek a pro někoho byla služba na třídnici hezkým způsobem, jak přijít o kousek hodiny.

Štěpán Krise, T3BPřekvapilo Vás, že papírovou třídnici nahradí elektronická?Ne, mě to nepřekvapilo. Když už byla i elektronická žákovská, čekal jsem to.Jaké si myslíte, že jsou nevýhody elektronické třídní knihy?Kdyby třeba spadl systém, tak by to bylo špatné. Je vázaná na elektřinu a internet.Jaké si myslíte, že jsou výhody elektronické třídní knihy?Nemusí se o ní pořád někdo starat a zabrání se poškození, nemůže se třeba roztrhat.Jaké byly reakce na elektronickou třídní knihu mezi studenty?Reakce byly dobré. Jen se bojím, že se počítače můžou lehce rozbít.

ŠTOLNÍ LISTY

12 Anketa

Denisa Vinšová, 2BPřekvapilo Vás, že papírovou třídnici nahradí elektronická?Ne, mluvili o tom už loni.Jaké si myslíte, že jsou nevýhody elektronické třídní knihy?Profesoři s tím mívají občas problémy.Jaké si myslíte, že jsou výhody elektronické třídní knihy?Nemusí se přenášet jako papírová a asi se do ní pečlivěji zapisuje.Jaké byly reakce na elektronickou třídní knihu mezi studenty?Myslím, že jim to bylo jedno, mimo služby na třídnici, která jí tím pádem už nemusí nosit.

Dočetli jste? Půjčte nás prosím ještě někomu!

Najdete násna Facebooku

Na tomto čísle podíleliŠéfredaktoři:Eliška Zlámalová a Michal Outrata

Redaktoři:Tereza Čuříčková, Barbora Nebáznivá, David Hecht, František Novotný, Lucie Kovářová, Tereza Nováková, Esther Idris Beshirová, Miloš Jodas, Lukáš Havlín, Tereza Havířová, Michal Outrata, Eliška Zlámalová

Korektoři:Aneta Čermáková, Lucie Kovářová a naše velké díky patří panu prof. Markovi

Design a sazba:Petr Mánek, Michal Outrata Web: www.gymstola.cz/stolnilisty