sluneČnÍ soustava

Download SLUNEČNÍ SOUSTAVA

If you can't read please download the document

Post on 21-Mar-2016

22 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

MALÁ TĚLESA. SLUNEČNÍ SOUSTAVA. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Gošová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. MALÁ TĚLESA. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

  • SLUNEN SOUSTAVAMAL TLESAAutorem materilu a vech jeho st, nen-li uvedeno jinak, je Vra Goov.Dostupn zMetodickho portlu www.rvp.cz, ISSN:1802-4785, financovanho zESF asttnho rozpotuR.Provozovno Vzkumnm stavem pedagogickm vPraze.

  • MAL TLESATm veker hmotnost slunen soustavy je soustedna ve Slunci, planetch a jejich mscch. Zbyl, drobn zlomek tvo obrovsk poet malch tles, i ta ovem jsou vechna malmi leny. Jsou to kusy kamene nebo slepence kamen, prachu, ledu a snhu. Kamenn tlesa planetky nebo asteroidy, se nachzej v planetrn oblasti slunen soustavy. Snhov a prachov objekty nap. komety se tvo v Oortov mranu, na vnjm okraji slunen soustavy. V prostoru mezi nimi jsou objekty Kuiperova psu, kter byl objeven a koncem 20. stolet.

  • KOMETYKometa, zastarale vlasatice, je mal astronomick objekt podobn planetce, sloen pedevm z ledu a prachu a obhajc vtinou po velice vstedn (excentrick) eliptick trajektorii kolem Slunce. Komety jsou znm pro sv npadn ohony. Vtina komet se po vtinu asu zdruje za obnou drhou Pluta, odkud obas njak piltne do vnitnch st slunen soustavy. Velmi asto jsou popisovan jako pinav snhov koule a z velk sti je tvo zmrzl oxid uhliit, metan a voda smchan s prachem a rznmi nerostnmi ltkami.V zvislosti na gravitan interakci komety s planetami se drha komet me zmnit na hyperbolickou (a definitivn opustit slunen soustavu) nebo na mn vstednou. Napklad Jupiter je znm tm, e mn drhy komet a zachycuje je na krtkch obnch drhch. Proto existuj i komety, kter se ke Slunci vrac pravideln a asto. Mezi n pat napklad Halleyova, Hale-Bopp nebo Kohoutkova kometa. asto v tomto smyslu znamen jednou za nkolik let a stalet.

  • OBN DRHYKomety jsou klasifikovny podle svch obnch dob (period). Krtkoperiodick komety maj obn doby krat ne 200 letDlouhoperiodick komety maj obn doby del, ale stle zstvaj gravitan zvisl na Slunci. Jednonvratov komety maj parabolick i hyperbolick obn drhy, kter je vynesou navdy mimo slunen soustavu po jedinm prletu okolo Slunce.Za msto vzniku krtkoperiodickch komet se obecn povauje Kuiperv ps. Dlouhoperiodick komety zejm vznikaj v Oortov oblaku.

  • Kdy se kometa pibl k vnitn sti slunen soustavy, zahvn jejho jdra Sluncem zpsob, e se jeho vnj ledov vrstvy zanou vypaovat. Takto uvolnn proudy prachu a plynu vytvo extrmn dkou atmosfru okolo komety, nazvanou koma, a sla, kterou na komu psob slunen vtr, zpsob vytvoen ohromnho ohonu mcho smrem od Slunce. Prach a plyn vytvej samostatn ohony, kter m do mrn odlinch smr, piem prach zstv vzadu za obnou drhou komety (asto takto vznik zakiven ohon) a ohon z ionizovanho plynu vdy m pmo od Slunce, protoe plyn je silnji ovlivovn slunenm vtrem ne prach a sleduje ry magnetickho pole a ne trajektorii obn drhy. Akoli pevn tleso komety, takzvan jdro, m prmr men ne 50 km, koma me bt vt ne Slunce a ohony mohou doshnout dlky 150 milion km i vce.

  • Sloen: Jdro se skld pedevm z vodnho ledu, tuhho oxidu uhliitho, oxidu uhelnatho, dalch zmrzlch plyn a prachu. Koma obsahuje rzn nedisociovan i disociovan molekuly, radikly a ionty, nap. OH-, NH2-, CO, CO2, NH3, CH4, CN, (CN)2 aj. Pekvapenm je, e kometrn jdra pat mezi nejernj znm objekty, o kterch vme, e existuj ve slunen soustav. Velmi tmav povrch komet jim dovoluje absorbovat teplo potebn na jejich odplyovn.

    SLOEN KOMETYKometa se skld z tchto st:Jdro pevn st komety o velikosti v du kilometr a destek kilometr.Koma kulov oblka kolem jdra, sloena pedevm z plyn.Ohon plyn a prachov stice smujc od Slunce (nkdy je t oznaovan jako chvost nebo ocas).k se, e kometrn materil si mete udlat i doma: vezmte trochu vody, smchejte s tonerem z tiskrny a jet pidejte trochu organickch ltek z vlastnch slin. Tuto sms promchejte s pevnm oxidem uhliitm (suchm ledem) a nechte zmrznout.

  • HALLEYOVA KOMETAKometa, kter je ze Zem vidt kadch 7576 let. Ke Slunci se pibliuje nejble na 88 milin km. Je nejznmj ze vech komet, kter se objevuj periodicky. Pestoe se kad stolet objevuje mnoho jasnjch komet, Halleyova kometa je jedin, kter se objevuje v krtkch asovch intervalech a je viditeln pouhm okem. Pokad, kdy Halleyova kometa proltv okolo Slunce, ztrat asi 1 m vysokou povrchovou vrstvu, co odpovd asi 600 milin tun materilu.Pt prlety komety kolem Zem se pedpokld 28. ervence roku 2061 a 27. bezna roku 2134.NEJZNMJ KOMETY

  • KOMETA HALE BOPPbyla jednou z nejjasnjch komet, kter byly vidny v poslednch stoletch. Pedpov jej nejvt viditelnosti a blzkosti Zem byl odhadovn na 1. duben 1997. Astronomov oekvaj , e kometa bude viditeln velkmi teleskopy a do roku 2020 a e se vrt kolem roku 4380. Jej nejvt vzdlenost od Slunce (afel) bude asi 360 AU, oproti souasnm 525 AU. V minulosti kometa proletla pravdpodobn slunen soustavou ped vce ne 4200 lety. Jej obn drha je skoro kolm k ose ekliptiky.

  • TRPASLI PLANETKYTrpasli planeta je objekt slunen soustavy, kter je podobn planet a mus splovat nsledujc kritria:a) obh okolo Slunce,b) m dostatenou hmotnost, aby jeho gravitace pekonala vnitn sly a doshl hydrostatick rovnovhy,c) bhem svho vvoje neproistil sv okol, aby se stal v dan zn dominantn,d) nen satelitem.V souasn dob do tto kategorie pat planetka Ceres a tyi plutoidy: Pluto, Makemake, Eris a Haumea.Plutoid je objekt slunen soustavy, kter je podobn planet a mus splovat nsledujc kritria:a) obh okolo Slunce ve vt vzdlenosti ne Neptun,b) m dostatenou hmotnost, aby jeho gravitace pekonala vnitn sly a doshl piblin kulovho tvaru,c) bhem svho vvoje neproistil sv okol, aby se stal v dan zn dominantn,d) nen satelitem.

  • CERESCeres je prvnm objevenm a souasn svm rovnkovm prmrem 975km nejvtm objektem obhajcm mezi drahami Marsu a Jupiteru, tedy v oblasti hlavnho psu planetek. Svoji hmotnost pedstavuje asi 30% hmotnosti vech malch tles ve vnitn sti slunen soustavy.

  • PLUTOPluto je plutoid ve slunen soustav. Vzhledem k malm rozmrm, netypick drze (znan vstednost, velk sklon k ekliptice) a objevm dalch srovnateln velkch tles za drahou Neptuna se asto mezi astronomy spekulovalo o tom, e Pluto nen dnou planetou a mlo by bt zaazeno do tzv. transneptunickch tles. Pispla k tomu i okolnost, e jeho nzk prmrn mrn hmotnost ukazuje na to, e je sloeno piblin ze 70% hornin a 30% ledu. Podle dohody Mezinrodn astronomick unie v roce 1999 bylo Pluto formln brno mezi planety, 24. srpna 2006 bylo ze seznamu planet vyazeno a 13. z 2006 byl Pluto zaazen do seznamu planetek. Dky znan excentricit drhy se na dvacet let bhem kadho obhu dostane Pluto ble k Slunci ne Neptun.AtmosfraVelmi dk atmosfra Pluta (skoro milinkrt id ne pozemsk) se skld nejmn z 98% dusku N2, doprovzenho stopami metanu CH4 (max.0,3%) a oxidu uhelnatho. Hustota a tedy i tlak tto atmosfry siln kols v zvislosti na okamit vzdlenosti Pluta od Slunce.

  • Charon je nejvtm pirozenm mscem trpasli planety Pluto. Vzhledem k tomu, e nen pli men ne planeta samotn, hovo se asto o tto dvojici tles jako o dvojplanet.Rotace Charona kolem vlastn osy je vzan, podobn jako rotace naeho Msce a jej perioda tedy odpovd period obhu msce kolem spolenho tit soustavy Pluto Charon, tj. piblin 6,4dne. Zpsobilo to dlouhodob psoben slapovch sil, kter zpomalilo rotaci obou tles, take ob vykazuj vzanou rotaci. Ukazoval by proto pozorovateli na planet sle stejnou tv, ale tak obyvatel Charonu by vidl stle jen jednu polokouli Pluta. CHARON

  • MAKEMAKEMakemake je trpasli planeta obhajc za drahou Neptunu. Jej pvodn oznaen bylo 2005 FY9. Makemake byla objevena 31. bezna 2005 a formln klasifikovna jako plutoid dne 11. ervence 2008. Makemake obh Slunce ve vzdlenosti 3853 AU, tedy jen o mlo dle ne Pluto. S prmrem 1300 1900km je tet nejvt trpasli planetou po Plutu a Eris. Toto tleso je relativn jasn, po Plutu jde o nejjasnj transneptunick tleso.

  • ERISEris je plutoid, patc do rodiny transneptunickch tles, pochzejcch z Kuiperova psu. Eris obh po sv obn drze 557,15 let. Aflium m 97,6103 AU, perihlium pak 37,8079 AU. Vrch tohoto tlesa mus bt pokryt ledy, tvoenmi zkondenzovanmi plyny a velmi se podob povrchu planety Pluto a Neptunova msce Tritonu. Na rozdl od tchto tles vak nevykazuje tak naervenalou barvu, je vce bl, tedy i s vym albedem.

  • HAUMEAHaumea, oficiln oznaenHaumea, je plutoid vKuiperov psu, kter dosahuje asi jedn tetiny hmotnosti Pluta a0,07% hmotnosti Zem. Extrmn prothl tvar tto trpasli planety je mezi transneptunickmi tlesy (TNO) jedinen. Akoliv jej tvar nebyl pozorovn pmo, vpoty naznauj, e se jedn oelipsoid, jeho nejdel osa je oproti nejkrat ose dvojnsobn. Astronomov se pesto domnvaj, e gravitace tlesa je dostaten na to, aby spoinulo vhydrostatick rovnovze, take spluje podmnky definice trpasli planety. Prodlouen tvar, vysok rychlost rotace, vysok hustota jsou zejm vsledkem mohutn kolize, po n navc vznikla cel skupina pbuznch tles, zahrnujc tak dva znm msce Haumey ankolik dalch TNO.

  • PLANETKYPlanetka je mal tleso obhajc kolem Slunce nebo jin hvzdy (tam se zatm tato tlesa jen pedpokldaj, dosud nebyla objevena dn planetka u jin hvzdy), vzhledem k mal hmotnosti vtinou nepravidelnho tvaru. Ve slunen soustav se takov tlesa nachzej zejmna v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, v tzv. hlavnm psu. ada z nich se vak nachz i za drahou Neptuna, kdeto jin mohou kit drhu Zem a dostvat se ke Slunci ble ne nae planeta.Za planetky se povauj obvykle tlesa vt ne 100 m. Men se nazvaj meteoroidy. Vede se diskuse o tom, zda mezi planetky tak potat mal tlesa obhajc ve vnj sti slunen soustavy (za drahou Jupitera) i nikoli. Lze se setkat t s pvodn zavedenm pojmenovnm asteroid nebo i se starmi eskmi, dnes ji zastaralmi a prakticky nepouvanmi nzvy planetoida nebo planetoid.

  • METEOROIDYMeteoroidy jsou tlesa slunen soustavy o velikosti milimetr a nkolik destek metr, kter se pohybuj mezi planetami. Men tlesa srozmry vrazn pod 1mm (obvykle v dech mikrometr) se nazvaj mikrometeoroidy nebo zjednoduen mikrometeority.Tlesa vt ne 100m jsou povaovna za planetky, i kdy mezi meteoroidy a planetkami nen pesn r