Je opravdu krátkozraké studenty jakocílovou skupinu přehlížet, nebo k nimv lepším případě přistupovat jako

k většině ostatních zákazníků. Generace Y,nazývaná taky mileniálové, představujetotiž obrovskou skupinu spotřebitelů i po-tenciálních zaměstnanců. Ano, mluvímezde nejen o prodeji zboží a služeb, ale taképracovních příležitostí – i ty je totiž po-třebné studentům náležitě prodat, jinak siu nich ani neškrtnete.

O tom, že studenti generují velkou částobratů mnoha firem, svědčí například průz -kum webu marketingprofs.com. Ten zjišťo-val u rodičů vysokoškolských studentů,kolik za své potomky utratí – největší částjich uvedla, že nákupy toho, co jejich štu-dáci potřebují nebo chtějí, činí až 70 % tran-

sakcí na jejich kreditce. Vynásobme si totím, že se generace Y aktuálně odhadujev moderním světě na nejpočetnější sku-pinu spotřebitelů v historii a číselné řádynám nebudou stačit.

Studenti jsou trendsetteři obklopenítechnologiemi, kteří tráví více času pohro-madě, než kterákoli jiná sociální nebo pro-fesní skupina. To je ideální předpoklad propřenos takzvaného word-of-mouth, jedno-duše tedy osobního doporučení. Jakýmzpůsobem o vaší značce uvažují studentijako zákazníci může navíc výrazně ovlivnitjejich postoj, pokud o ní budou v budoucnuuvažovat jako o zaměstnavateli. „V dnešnívypjaté době, kdy není dostatek kvalifiko-vaných pracovních sil a kdy musímev blízké budoucnosti počítat s dalším zhor-

šením, je nezbytné se zamyslet nad dlou-hodobým a strategickým řešením. Kdo sinevychová ´mladou krev´, tomu ujedevlak,“ potvrzuje personalistka s dlouhole-tými zkušenostmi Štěpánka Jenešová.

Zásadním faktorem pro dobrý přístupk mladým a neklidným je schopnost mluvits nimi diametrálně odlišně, než s lidmiv produktivním věku, ženami v domác-nosti, důchodci… Být si vědomi rozdílůa dát studentům najevo, že je vnímáte jakojedinečnou kategorii zákazníků. V našichkončinách, kde slovo sleva platí za svatoumantru, je cenové zvýhodnění tím prvním,co většinu firem napadne. Taky by tím prv-ním být mělo, potíž je ale v tom, že jemnohdy také tím jediným, a to je chyba.Slevy sice posilují loajalitu a pozitivní vní-

222I2018

Student: potenciální zákazník i zaměstnanec. Jak na něj? U mnoha lidí evokuje slovo student představu prázdné peněženky. Jedná se však o předsudek, který sirozhodně nemůže dovolit žádný dobrý obchodník.

mání značky, ale nákupem přeci vztahbrandu a zákazníka nekončí. Pokud studentkoupí za 50 % ceny prémiový produkt,bude šťastný a do značky zamilovaný. Budeale zase brzy po lásce, pokud při jakékolivpotřebě nového příslušenství, servisu atd.narazí na to, že zbytek portfolia značkyvlastně naprosto nevyhovuje jeho finan -čním nebo časovým možnostem.

Jako vzor správného přístupu můžemezase po tisící vytáhnout Apple – aby takéne, nechť jsou příklady vždy ty nejlepší. Ja-blečný gigant nejenže nabídne studentůmlevnější macbook, ale také levnější celouřadu dalších důležitých produktů a služebprostřednictvím samostatného prodejníhokanálu The Apple Store for Education. To jetaková třešnička na dortu upečeného z in-grediencí, jako je skvělý design, robustníproduktová řada a inteligentní marketing.Člověk pak může kroutit hlavou nad tím, žepodle společného průzkumu agentury Stu-dent Monitor a časopisu Fortune říká polo-vina studentů, že si hodlají co nejdříve po-řídit počítač mac. Mnoho pracujících siřekne, že je drahý, studentům ale evidentně

přijde v mnoha ohledech skvělý. Co jinéhoje důkazem špičkové strategie?

Takže jak na to? Prázdniny jsou za rohem,s nimi okurková sezóna a možná pro vásvíce klidu, zrevidovat své marketingovéplány a popřemýšlet, jak na ty studentylépe. Protože se ani nenadějete, léto budefuč a nastane sezóna back to school – žněpro mnohé chytré firmy, tak proč ne i provás?!

Připusťte, že jste staříVětšina manažerů a marketérů je přílišstará nebo zabraná do svého profesníhosvěta, aby mohli přiměřeně pochopit de-mografickou situaci studentů. To, že mátedítě na vysoké škole, vás nijak k plnémupochopení nepřiblíží. Ale nebojte se, býtstarší než vysokoškolští studenti je v po-řádku... dokud nepředstíráte, že mluvítejejich jazykem, chápete jejich vkus nebojim říkáte, co mají dělat. Přece nechcete,aby komunikace vašeho brandu vyvolá-vala podobné pocity, jako táta teenagerů,který se mermomocí rozhodne, že ses nimi vypraví trsat na diskotéku… Vyso-koškolští studenti jsou často ukrutnědobří v kritickém myšlení a velmi opatrníohledně reklamy. Nezapomínejte, že jdeo generaci, která se od malička pohybujev online prostředí, kde se intuitivně tré-nuje v rozeznávání toho, co je upřímné.

Najděte někoho mladého a držte se jednoduchosti sdělení Dodržovat obecnou zdvořilosti a předávatjasné stručné sdělení je lepší, než snaha býtcool. Všechny věkové skupiny respektujípoctivost a značky, které jsou upřímné.Pokud si to můžete dovolit, najměte ně-koho, kdo má Xbox nebo ví, jak jezdit nalongboardu. Prostě stážistu, který vámmůže poskytnout pohled zvenčí a pomocivám podat potřebné sdělení formou, kterábude studentům sympatická. Co to zna-mená? Že to bude jasné jak facka. Celý sy-stém vysokého školství je labyrint složitostísám o sobě – náročné přednášky, kompli-kované rozvrhy, často zmatená organizacena katedrách. To poslední, co pak studentichtějí, je prokousávat se něčím složitými mimo samotné studium. To neznamená,že není prostor pro kreativitu, vtip, rafino-vanost. Naopak určitě ano, ale spíše ve vi-zuální stránce věci. V copywritingu se jed-noznačně držte stručnosti ořezané až nakost.

Používejte cílené marketingové nástrojeVytvořte pro studenty samostatné landingpage, e-mailové marketingové strategie,stránky na sociálních médiích. Voltevhodné kanály pro reklamu, zkuste přitommyslet nekonvenčně a v době internetu sezaměřit i jinam. Zajímavým kanálem po-slední doby jsou přímo skripta pro stu-denty, které si mohou nechat zdarma vy-tisknout přes portál www.tiskelnik.cz díkysponzorům, umísťujících do patiček stránekrůzné poukazy či nabídky stáží. „Přes Ti-skelník jsme oslovili celkem 500 studentů,

a to s časově omezenou nabídkou výhod-ných jízdenek. Akce běžela na principu uni-kátních kódů pro každého osloveného stu-denta a z celkového počtu využilo nabídkucelkem 7 % zákazníků. To je velmi dobráúspěšnost a nejde jen o těch 7 %, ale takéjejich známé, kterým svoji dobrou zkuše-nost se službami Flixbusu sdělí. Po dobrézkušenosti jsme spolupráci rozšířili na dal-ších 4000 kusů,“ říká zástupce provozova-tele autobusové dopravy FlixBus RomanSterly.

Pracujte se segmentací

Především segmentujte své zákazníky a ur-čete, kdo z nich jsou vysokoškolští studenti.Děláte to? Pouze pokud máte tyto infor-mace, může být váš marketing skutečněefektivní. Vyzbrojení těmito informacemimůžete volit správné sdělení, poslatvhodné e-maily, vytvořit landing pagepřímo pro studenty a navrhnout kampaně.A když už jste v celé cílové skupině identi-fikovali právě studenty, jděte ještě dál –segmentujte také je – dle zájmů, oboru stu-dia atd. Studenti nejsou homogenní sku-pina, marketing zaměřený pouze na para-metr „student“ nemusí fungovat o nic lépe,než zaměření na prostý parametr „muž“.

Na sociálních sítích bavte

Doba, kdy se firmy dělily na ty bez face -booku a s ním, se dnes už rovná paleolitu.Dnes jej mají všichni, ale někdy bohuželspíše ke své škodě, než užitku. Pokud chceteudržet pozornost mladých lidí u sociálníchsítí své značky, zapomeňte na to, že můžeteneustále sdělovat jen informace přímo spo-jené s vaším produktem nebo službou.Buďte kreativní a hledejte souvislosti mezivaším byznysem a zábavou. „Na našem fa-cebooku samozřejmě informujeme fanou-šky o dění v hostelu, speciálních nabídkácha podobně. Zároveň se ale vždy snažíme při-nášet různé zajímavosti, abychom obsahosvěžili: tipy na zajímavá místa a akce, kterémohou v Praze navštívit, málo známá faktao metropoli, neobvyklé fotky z ulic a po-dobně,“ radí Janez Kobal, Media managerjednoho z největších pražských hostelůPLUS Prague, jehož klientelu tvoří většinouprávě studenti.

Poskytněte motivaci

Amazon nabízí program Prime Studentplný slev a také poštovného zdarma. SlevyApple jsme už zmínili, a když už mohou vel-kou slevu dát i České dráhy, co byste to byliza firmu, kdybyste studentům neslevilii vy?! Slevy ale nejsou jedinou možností,kterou máte – a jak jsme zmínili v úvodu,sleva jako solitér a pak nic víc, to může spíšuškodit. Projděte si celý životní cyklus va-šeho produktu nebo služby a zkuste najítvšechny momenty, v nichž by se dala udě-lat výhodnější úprava pro studenty. Lepšísmluvní podmínky? Zdarma zkušebníverze? Ať vás napadne cokoliv, ujistěte se,že váš nápad obsahuje motivaci vhodnouprávě pro studenty. Přidanou hodnotu. �

Michal Večeřa

232I2018

Španělský model je propracovanýmsystémem, který v reálném čase berev úvahu data o sběru a zároveň vy-

chází z cílů stanovených evropskou legisla-tivou pro všechny členské země EU. Propo-juje se tak původní cíl evropských směrnicse sběrem požadovaným po výrobcícha dovozcích nových elektrozařízení.

Integrovaný průmyslový registr

Základním prvkem systému je povinnostvšech výrobců registrovat se a ohlašovatstanovené údaje do státem provozovanéhoIntegrovaného průmyslového registru. Tenneplní roli pouze jejich seznamu, produ-centi jsou také povinni do registru kvar-tálně ohlašovat množství nových elektroza-řízení uvedených na trh.

Výrobci mohou údaje v registru i opra-vovat, nicméně musí doložit důvod opravy.Změny však lze provést jenom do koncepříslušného kalendářního roku. Zajímavostíje, že stát může nad rámec své standardníkontrolní pravomoci od výrobců požado-vat, aby na své náklady zajistili vykonánínezávislého auditu ohlašovaných údajůk prověření jejich správnosti.

Na základě údajů v registru pak stát ur-čuje tržní podíly konkrétních výrobců v jed-notlivých kategoriích a podkategoriích elek-trozařízení. Na začátku roku registr infor-muje jednotlivé producenty a kolektivní sy-stémy o jejich tržních podílech. Na kvartálníbázi navíc výrobcům poskytuje jejich odha-dovaný tržní podíl, z něhož se bude vychá-zet při určení jejich cílů v dalším roce. Ti takpřibližně ví, jaký podíl sběru elektroodpadubudou muset v dalším roce zajistit. Shro-mažďování dat státem a jejich následné po-skytovaní dotčeným výrobcům a kolektiv-ním systémům brání tomu, aby docházeloke zkreslování dat ohledně uvedení novýchelektrozařízení na trh ze strany výrobcůnebo i samotných kolektivních systémů.Také to kolektivním systémům umožňujekontrolovat, zda výrobce uvádí stejné údajestátu a jim.

V systémech, kde producenti reportujíúdaje o uvedení na trh pouze kolektivnímsystémům, bohužel může docházet k tomu,že by si někteří méně odpovědní výrobci čikolektivní systémy záměrně snižovali údajeo uvedení nových elektrozařízení na trh,aby si tak snížili rozsah svých povinností.Státní registr, přímo shromažďující všechnadata, tento problém odstraňuje.

Povinné úrovně sběru

Stanovení úrovně sběru začíná na národníúrovni. Španělsko si na začátku každéhoroku vytyčuje národní cíle v souladu s ev-

ropskou legislativou. Tyto cíle vycházíz údajů o množstvích elektrozařízení uve-dených na trh z Integrovaného průmyslo-vého registru a jsou stanoveny v kilogra-mech pro každou kategorii zvlášť, tedynapř. v roce 2018 jako 55 % z průměrnéhomnožství produktů uvedených na trhv předchozích třech letech v příslušné ka-tegorii.

Takto stanovené národní cíle jsou pakrozdělené dle tržních podílů mezi jednotlivékolektivní systémy a individuálně plnící vý-robce. Každý tak na začátku roku ví, kolik ki-

logramů elektroodpadu v každé kategoriimusí zpětně odebrat v daném roce. Nedo-statečný sběr v jedné kategorii nelze kom-penzovat z kategorie jiné. Dosaženímúrovně sběru však nezaniká povinnostelektroodpad nadále sbírat.

Otevřená síť sběru a elektronickáplatforma pro nakládánís elektroodpademVe Španělsku funguje tzv. otevřená síťsběru elektroodpadu. To znamená, že

Systém sběru elektroodpadu ve ŠpanělskuV současné době připravuje Ministerstvo životního prostředí České republiky nové zákonné úpravy,které by měly, mimo jiné, reflektovat změny v evropské odpadové legislativě. Jednou z oblastí, kterýchse dotknou, je i sběr elektroodpadu, který je v České republice často diskutován. Zajímavou inspiracípro nás může být Španělsko, které zavádí nový systém sběru.

242I2018

elektroodpad nesbírají jenom výrobci, aletaké obce, samosprávy, distributořia autorizovaní zpracovatelé elektrood-padu.

Jelikož elektroodpad neshromažďujíjenom výrobci/kolektivní systémy, je po-třebné sběr z jiných toků (tj. předevšímsběry obcí a odpadových firem) zohlednitv cílech stanovených pro producenty a ko-lektivní systémy výrobců. Součástí zavádě-ného modelu je tedy i nová elektronickáplatforma pro nakládání s elektroodpadem.Do platformy musí všichni, tedy i obcea odpadové firmy povinně zanášet údajeo jejich sběrech a nakládání s elektroodpa-dem, aby měl stát přehled, kolik se ho se-bere mimo sběrnou síť výrobců/kolektiv-ních systémů.

Sčítání sběrů výrobců/kolektivníchsystémů a sběrů ostatních subjektůJak již bylo uvedeno, elektronická plat-forma shromažďuje informace o sběrua nakládání s elektroodpadem ze všechtoků. Každý, kdo s ním zachází, je povinenbezprostředně ohlásit každé takové naklá-dání (každý sběr, vstup či výstup z jejichprostor nebo zařízení). Tím je zajištěnanejen sledovatelnost toku elektroodpaduv každém stádiu, ale především transpa-rentnost vývoje sběru a nakládání s ním,a to v reálném čase.

Díky údajům z platformy tak stát ví, kolikelektroodpadu bylo vysbíráno v jiných to-cích. To mu umožňuje vytvořit predikcitoho, kolik se ho v nich vysbírá (tj. ze-jména přes obce a odpadové firmy) v za-čínajícím roce, a o to cíle sběru pro vý-robce snížit.

Stručně řečeno, cíl výrobců/kolektivníchsystémů na příslušný rok se stanoví jako cíldaný evropskou směrnicí mínus předpoklá-daný sběr jiných toků (zejména obcí a od-padových firem) v daném roce.

Další výhodou platformy je, že se údajedo ní ohlašují průběžně po celý rok. Státtedy může ještě navíc v průběhu roku úro-veň sběru stanovenou pro výrobce upravo-vat podle skutečného sběru elektroodpaduv jiných tocích. Tímto je garantováno, žecíle jeho sběru za celé Španělsko budousplněny.

Je ovšem možné, že jednotlivé, vzá-jemně si konkurující kolektivní systémy,nezvládnou svůj cíl sběru splnit. S tímzákon počítá a zakotvuje mechanismy, jakřešit takové situace (pokuta, sankční na-výšení úrovně sběru pro další rok). Fi-nanční kompenzace za přesahující množ-ství jsou však mezi jednotlivými systémyzakázány.

Celý systém by po plné implementaciměl být velmi vyvážený a přínosný jak proproducenty, tak pro obce či odpadovéfirmy.

Španělská zeď

Dalším z témat, které je v České republicenyní široce diskutované, je téma zákazuvertikální integrace mezi kolektivním systé-mem a zpracovatelským zařízením na recy-klaci elektroodpadu. V aktuálním českémnávrhu odpadové legislativy je tato verti-

kální integrace přísně zakázána (tzv. „čínskázeď“), a to zejména z důvodů ochrany hos-podářské soutěže.

Ve španělské legislativě není tato verti-kální integrace přímo zakázána, nicméně seřeší v rámci řízení o udělení autorizace ko-lektivnímu systému. V jejím rámci má býtzkoumáno, zda existuje konflikt zájmů mezičleny kolektivního systému nebo členy or-gánů kolektivního systému a jinými sub-jekty nakládajícími s odpady, zejména zpra-covateli, poskytujícími kolektivnímu sy-stému služby. Součástí žádosti o autorizacipak musí být i čestná prohlášení, že orgánypřijímající rozhodnutí nebo členové těchtoorgánů nejsou v přímém či nepřímémvztahu s jinými kolektivními systémy čizpracovateli odpadu, který by mohl před-stavovat konflikt zájmů, vyjma případů, kdyje prokázáno, že konflikt neexistuje nebobyly přijaté potřebné kroky k eliminaci ta-kového konfliktu.

Toto opatření je nutné proto, aby bylo za-jištěno, že nebude docházet ke konfliktuzájmů nebo porušování hospodářské sou-těže na základě tohoto vztahu. To by ná-sledně mohlo mít mnoho negativních do-padů, například neoprávněné zvyšovánícen.

Závěr

Nový systém se ve Španělsku právě imple-mentuje, na jeho výsledky si proto budememuset počkat. Jak lze na tomto příkladuvidět, stát má efektivní možnosti k tomu,jak nastavit transparentní cíle sběru elek-troodpadu pro jednotlivé kolektivní sy-stémy. Tyto cíle může stát zároveň v reál-ném čase upravovat tak, aby nedošlo k si-tuaci, ve které by výrobci (resp. kolektivnísystémy) byli motivováni k takovým prak-tikám, jako je např. dovoz elektroodpadu zezahraničí a jeho následné účelové vykazo-vání jako elektroodpadu sebraného ve Špa-nělsku, z důvodu dosažení stanovenýchcílů sběru.

Jelikož stát průběžně shromažďuje datao uvádění elektrozařízení na trh a o naklá-dání s elektroodpadem, limituje se rizikoovlivňování evidence ze strany výrobcůa kolektivních systémů. Zároveň mají státníorgány mnohem větší přehled o pohybua nakládání s elektroodpadem, což umož-ňuje důslednější a efektivnější dohleda kontrolu. �

Petr Číhal, obchodní ředitel, EKOLAMPIlustrační foto EKOLAMP a Wikipedie

252I2018

Moderní průmyslová výroba se bez ocelineobejde, bývalé Československo byloocelářskou velmocí. Jaká je situace dnes?

Máte pravdu, že ocel je základním mate-riálem moderních ekonomik. Zatímco zá-padní státy spotřebují 2 kilogramy oceli naosobu za den, v afrických zemích je to jen50 gramů. Z toho vyplývají dvě věci: světkolem nás se bez oceli neobejde, protožeje potřeba ve stavebnictví, k výrobě aut,strojů, domácích spotřebičů atd., a pak jevidět obrovský potenciál budoucí spotřebyv rozvojových zemích. Nepřekonatelnouvýhodou oceli je to, že je jako jediný širocepoužívaný materiál 100% recyklovatelná,znovu a znovu. Jakákoliv ocel se po svémužití, a je jedno, jestli jde o řády měsícův nějaké jednoúčelové konstrukci, nebodesítky let, kdy je součástí betonovýchkonstrukcí staveb, vrací do výroby k no-vému zpracování. Ocel lze recyklovat bezztráty kvality či vlastností.

Členské firmy Ocelářské unie se zabývajícelou škálou aktivit, od primární výroby železaa oceli, až po produkci výrobků s vysokou

Je bohužel možné, že reforma EU ETS bude znamenat konec primární výroby oceli v EU,řekl CzechIndustry Daniel Urban, statutární ředitel Ocelářské unie

262I2018

Daniel Urban, vpravo, statutární ředitel OU v rozhovoru s Janem Rafajem, členem správní rady OU,foto SP ČR z oslavy 100 let Svazu průmyslu

přidanou hodnotou. Nicméně ČR je závislái na dovozech. V loňském roce české pod-niky vyrobily 4,5 mil. tun surové oceli, cožje o 14 % méně než v předchozím roce, za-tímco dovoz vzrostl o 9,4 % na 7,24 mil.tun.

Znamená to tedy, že nejme ve výrobě ocelisoběstační?

Nejsme, což ale není nutně špatné: něcoprostě umíme vyrobit lépe než jinde, za-tímco některé produkty se u nás vůbec ne-vyrábí. Země a firmy se specializují.Špatné je, když musíme konkurovat ně-komu, kdo nehraje fér.

Jak to myslíte?Výrobci oceli v některých zemích těží

z podpory státu, ať už ve formě levnýchúvěrů, pozemků zdarma, zákazu fungovánínezávislých odborů apod. Nedodržují eko-logické normy, nemusí kupovat povolenkyna CO2. Investují do nové kapacity, i kdyžtím jen zhoršují situaci na globálním trhus ocelí. Pokud mají čeští a evropští ocelářikonkurovat oceli z Číny, Íránu a jiných zemí,musí se soustředit na sofistikované vý-robky. Taková je skutečnost globální eko-nomiky v 21. století. Zároveň ale musímeneustále přesvědčovat národní vlády i Ev-ropskou komisi o tom, že stojí za to evrop-ské výrobce chránit před nekalou konku-rencí.

Je myslím štěstí, že obchodní politika seurčuje na evropské úrovni. Loni se EU po-vedlo modernizovat nástroje na ochranuvnitřního trhu před dumpingem.

A pokud jde o vývoj trhu v EU jako celku?Evropské ekonomice se daří, ale bohužel

evropská výroba oceli spíše stagnuje.V roce 2017 se do EU dovezlo rekordních40 mil. tun oceli, především z Indie, Ruska,Číny, Turecka a Ukrajiny. Já doufám, že rok2018 bude lepší, protože dovoz z Číny sedíky přijatým opatřením podařilo hodněomezit. V posledních letech sledujeme na-opak rostoucí dovozy z dalších zemí, kdese snaží postavit ekonomiku na oceli. Jdeprávě o Turecko, ale třeba i Srbsko, kdevstoupily do místních hutních firem Čí-ňané, nebo Irán, který deklaroval ambicivýznamně posílit výrobní kapacity.

Není důvodem slabšího hájení zájmu oce-lářů fakt, že hutnictví bývá vnímáno jakoneekologický a zastaralý obor?

To je bohužel nezasloužená image, sekterou pořád bojujeme. V minulých letechinvestovaly české hutě do ekologizace mi-liardy korun a splňují všechny národní i ev-ropské normy, mnohdy na úrovni techno-logicky dosažitelného maxima. Výroba seoproti situaci před rokem 1989 neuvěři-telně vyčistila.

Nezapomínejme, že významnými zdrojiznečištění jsou také lokální topeniště a do-prava. V Moravskoslezském kraji se podleČMHÚ lokální topeniště podílí na produkcibenzo-a-pyrenu z 93 %, v celé ČR pakz 96 %. Je tady ještě jeden podstatný argu-ment dokládající tento fakt. V krizových le-tech 2009 a 2010, kdy ocelářství bylo sra-ženo krizí, se pokles výroby neprojevil vezlepšení ovzduší.

A jak je to s tou zastaralostí?Ocelářství je moderní a evropské ocelář-

ství je nejmodernější a nejekologičtější nasvětě. Zavádíme automatizaci a digitali-zaci, ať už jde o pohyb materiálu po areálu,manipulaci s výrobky v průběhu výroby,kdy automaty vykonávají dříve nebezpeč-nou a nepříjemnou práci, nebo třeba dů-myslný software na modelaci procesů vevysoké peci. Můžeme tak s klidem říci, ževstupujeme do období oceli 4.0!

Chceme jít stále dopředu. V Evropě exis-tují projekty na výrobu ethanolu z odpad-ních plynů vznikajících při výrobě ocelinebo výroba oceli pomocí vodíku. Hodněnadějí v této souvislosti vkládáme do no-vého evropského rámce pro vědu a výz -kum, který v roce 2021 nahradí stávajícíHorizont 2020.

Když se vrátíme k obchodní bilanci, nyníraději dovážíme ocel ze zemí, kde se vy-rábí v zastaralých provozech se všemi dů-sledky než v hutích, které představují svě-tovou špičku?

Je to bohužel tak. Třeba tuna oceli vyro-bená v Číně znamená o polovinu většíobjem CO2 vypuštěného do atmosféry nežtuna vyrobená v EU. To je únik uhlíkuv praxi a je to pro evropský průmysl velkýproblém. EU se zavazuje k stále přísnějšímlimitům produkce CO2 a místní producentyde facto zdaňuje prostřednictvím systémuemisních povolenek. Vedle toho umožňuje

na společný trh přístup výrobcům z třetíchzemí, kde neplatí žádné environmentálnípředpisy. Ocelářství je jako obor únikemuhlíku ohrožen nejvíce. Elektřinu nelze do-vézt z druhého konce světa, u oceli to alenení problém.

Jak se díváte na reformu systému emis-ních povolenek?

Schválená reforma EU ETS, která začneplatit od roku 2021, bude mít velmi nega-tivní dopad na české a evropské ocelářství.Jen dva největší české hutní podniky, Ar-celorMittal Ostrava a Třinecké železárny,odhadují, že ročně průměrně zaplatí naemisních povolenkách přes 1,6 miliardykorun, za celé obchodovací období pak 16miliard korun či dokonce více v závislostina tom, kolik budou povolenky stát. Bohu-žel si mnoho lidí myslí, že výrobci oceli do-stanou všechny povolenky zdarma, a ne-vzniknou jim tak žádné dodatečné náklady.To ale není pravda: objem povolenekzdarma se neustále snižuje, takže již dnesnepokrývá skutečné potřeby výrobců. Od-hadujeme, že v roce 2030 bude ten deficitčinit skoro 40 procent. Je bohužel možné,že reforma EU ETS bude znamenat konecprimární výroby oceli v EU.

Jaká je přidaná hodnota ocelářství proekonomiku?

Ocelářské podniky v Česku přímo za-městnávají téměř 20 tisíc lidí. Renomovaná

272I2018>

společnost Oxford Economics odhaduje,že pákový efekt ocelářství je mnohemvětší, než je tomu u jiných odvětví. Pákovýefekt hrubé přidané hodnoty je 6,2ná-sobný, u zaměstnanosti je to dokonce7,7násobek.

V Česku je tak na ocelářství přímo či ne-přímo navázáno kolem 100 000 pracovníchmíst, převážně na severu Moravy. Vedlepřínosu pro ekonomiku v množství vypla-cených mezd zaplatí ocelářské podniky mi-liardy korun na odvodech na sociálníma zdravotním pojištění a na daních. Navíc,ocelářství nepůsobí pouze jako pilíř českéekonomiky. Například ostravský Arcelor-Mittal dal za posledních 15 let více než 600mil. Kč na podporu neziskových organi-zací, vzdělávání a rozvoje kultury. Hutnípodniky se chtějí aktivně podílet na rozvojiČeské republiky.

Prezident USA při uvalení cla na dovozoceli argumentoval tím, že jde o bezpeč-nost Ameriky. Z Vašich předcházejícíchslov vyplývá, že EU je největším dovoz-cem oceli, a tudíž nejvíce ohroženým regi-onem v případě vzniku situace, že by jí ne-bylo odkud dovážet…

Ocel je strategickou surovinou pro kaž-dou ekonomiku. Proto je důležité, aby-chom si zachovali primární výrobu oceli.Nicméně argumentace prezidenta Trumpav tom smyslu, že dovoz oceli z EU či Ka-nady ohrožuje národní bezpečnost, jepodle mne zcela pomýlená.

Že by byl v Evropě nedostatek oceli, jesilně nepravděpodobné, protože dle datEuroferu se nadbytečná světová výrobníkapacita odhaduje na 600 milionů tunročně. Pro představu: EU přitom spotře-buje méně než 200 mil. tun za rok. Problémglobální nadkapacity je hlavním problé-mem ocelářství a dotýká se třeba i sa-

motné Číny. Národní vláda tam tlačí naomezení výroby v zastaralých ocelárnách,ale jednotlivé regiony se snaží tato opa-tření obcházet, aby udržely zaměstnanosta zajistili své oblasti prosperitu. Irán a Indiecíleně investují do nové kapacity, aby roz-víjely domácí průmysl. To samozřejmě ne-dává žádný smysl.

V souvislosti se zavedením cla bych sechtěl zeptat, jak je to vlastně s dovozema vývozem oceli do USA, z logiky věci totižvyplývá, že pokud jsem dovozcem, tak sinemusím dělat starosti s nějakými cly zaoceánem?

Poměr mezi dovozem a vývozem nenímožné jednoduše krátit. Velký podíl nadovozu do Česka mají polotovary, kterése zpracovávají na finální produkty.K nám proudí komoditní ocel, zatímco dozahraničí, a především za oceán směřujívětšinou výrobky s vyšší přidanou hod-notou. Americká cla se dotknou českýchocelářů přímo a nepřímo. Přímo proto, žeamerický trh je pro ně po zemích EU nej-významnější. V roce 2017 dodali čeští vý-robci do Spojených států ocelové pro-dukty od kolejnic přes legované trubky potrafoplechy v hodnotě téměř 5 miliardkorun. Nepřímo na nás clo dopadne tak,že se zvýší tlak na dovoz do EU přesmě-rováním oceli původně určené pro ame-rický trh. Ocelářská unie proto podporujezavedení mimořádných opatření na ev-ropské úrovni (tzv. safeguards), která bykorigovala prudký nárůst dovozu ze tře-tích zemí, ale zároveň neměla negativnídopad na evropské uživatele.

Obecně platí, že clo poškodí konkuren-ceschopnost naší oceli na americkém trhu,ale zároveň zdraží vstupy pro ty americkéodběratele, kteří za speciální typy oceliz Evropy nemají náhradu.

Na nedávném zasedání Ocelářské uniezaznělo, že v konečném důsledku budemít zavedení cla v USA negativní dopadyna jeho obyvatele. Můžete to konkretizo-vat?

Jediným dosavadním výsledkem snahyamerické vlády o omezení dovozu je rake-tový nárůst tamních cen oceli, které jsoudnes už o polovinu vyšší než v Evropě čiAsii. To sice pomáhá americkým hutím, aleve výsledku masivně zdraží výrobky ame-rického zpracovatelského průmyslu včetněautomobilek, který zaměstnává nepo-měrně víc lidí. Američtí spotřebitelé takbudou platit víc za celou škálu věcí, od autpo pračky.

Naše planeta je zavalena plastovými od-pady a jejich množství každý den narůstá.Jsme svědky návrhů, mnohdy nesmysl-ných, jak tuto situaci řešit. Jednou z cestje podle mne více využívat plechové obaly,které jsou snadno recyklovatelné a tudížekologické. Je to reálné?

Obrovskou výhodou oceli je 100% recy-klovatelnost, a to bez jakékoliv ztráty kva-lity. Pro naplnění této výhody je ale po-třeba jedna zásadní věc. Zajistit, aby spo-třebovaný materiál nekončil někde naskládce.

Hutnictví má budoucnost, ocel je zákla-dem řady průmyslových odvětví, o tomnení pochyb. Bude tomu tak i České re-publice?

Doufáme a děláme pro to vše! Čeští oce-láři se musí vyrovnávat s celou řadouvýzev, o kterých byla řeč. Ekologizace, mo-dernizace, nedostatek pracovníků, dum-ping. Čeští výrobci se musí soustředit navýrobky s vyšší přidanou hodnotou, abymohli dlouhodobě konkurovat výrobcůmz jiných zemí. �

282I2018

>

292I2018

Mnozí si jistě vzpomenou na mé pů-sobení starosty v Dukovanech,kde hned po zvolení v roce 1990

jsme v Dukovanech začali řešit dlouhodobéskladování vyhořelého paliva. Tehdy se ře-šily dvě možnosti, a to zbudování mezi-skladu přímo v areálu Jaderné elektrárnyDukovany anebo podzemní uložení v loka-litě Skalka v Rožínce. Tak jak dnes se to dějevíceméně v 9-ti lokalitách po celém územíČeské republiky, tak i tenkrát vzplanul ob-rovský odpor v regionu Dukovany protiukládání vyhořelého paliva u nás a topřesto, že to měl být dočasný sklad a jen napoužité palivo z JE Dukovany. Právě ta do-časnost byl náš velký argument proti, kdyžnavazující definitivní řešení bylo tehdyúplně v nedohlednu. Dalšími argumentybyla kumulace tří jaderných zařízení přímov areálu elektrárny, a to samotná elekt-rárna, úložiště nízko a středně radioaktiv-ních odpadů a to i z Temelína a chystanýmezisklad vyhořelého paliva z JE Duko-vany. Situace tehdy byla jiná v tom, že sta-vební povolení kromě našeho meziskladuzískal i mezisklad ve Skalce, kde nebylo za-mítavé stanovisko příslušných samospráv.

Tehdy jsem stál v čele tohoto odporuproti skladu v Dukovanech, byl jsem zatento postoj drtivou většinou občanů milo-ván, na dlouhá léta volen nejen starostou,ale také zvolen do českého Senátu. Donutilijsme tehdejší vládu, aby aplikovala procesEIA u této stavby, ač zákon ještě neschválilparlament. Dali jsme nesouhlasné stanovi-sko při tomto projednání a dokonce jsmespolupracovali s protijadernými aktivisty.Dnes mě to mnozí škodolibě připomínajía někdy napadají, že jsem otočil o „stoosm-desát“ a najednou bojuji za jádro. Těm,kteří si nepamatují, sděluji, že nikdy jsem,jsme veřejně nevystupovali proti provozujaderné elektrárny a že společné akce s pro-tijadernými aktivisty byly vedeny jen protistavbě meziskladu. Je to vlastně podobnýpříběh těch dnešních starostů, kteří stojív čele odporu svých obcí proti záměru vy-budovat hlubinné úložiště na jejich územía přitom jsou přesvědčeni s většinou svýchspoluobčanů o přínosu provozu jadernéelektrárny na svou obec. Také souhlasís podzemním ukládáním, ale ne v blízkostijeho obce. To nakonec vyšlo i z nezávisléhosociologického průzkumu, který dvakrátproběhl v regionu.

Problém je ale v tom, že dnes neníznámá záložní varianta, jako byla tenkrátv případě Skalky, kde byl souhlas a že dnesu nás, po vzoru jiných jaderných zemísvěta, není a neřeší se jiný způsob než ulo-žení vysoce radioaktivních odpadů hlubokodo země. Takto je to nakonec stanoveno veschválené Státní koncepci s nakládáním ra-dioaktivních odpadů. Každý rozumný člo-věk přece ví, že stát musí připravit nějakoulokalitu v České republice, kde někdy v bu-

doucnosti bude moci bezpečněji uložit tytoodpady, než aby zůstaly v povrchovýchskladech v elektrárnách. Lépe řečeno, mů-žeme, ale pak jsme nic neudělali pro to,abychom ve svém životě se postarali o svéodpady a nezatížili příští generace tímtoproblémem.

A teď k tomu alibismu, populismu a po-krytectví. Naši politici na všech úrovních seasi řídí citátem, že umění vítězit spočíváv umění odsunout neřešitelné problémy napozději.

To je alibistické a nezodpovědné, alenení to podle mě tak strašné a pokrytecké,jako v případě těch politiků, kteří tak jak bý-valý hejtman Jihočeského kraje Zimola ne-chal schválit zastupitelstvem kraje nesou-hlas, že na území jeho kraje nesmí být skla-dovány radioaktivní odpady a při tom najeho území se v Temelíně radioaktivní od-pady produkují a ty nízko a středně aktivnívozí do Dukovan. Přivítal také veřejně, že sepravděpodobně bude skladovat na Vyso-čině. A co třeba vyjádření tehdejšího mi-nistra Mládka, že ve svém volebním ob-vodě do Senátu si nedovede představit, žese v lokalitě Magdaléna bude skladovat,přes nesouhlas obcí. Přitom ministr musírozhodnout, když není jiné řešení, v zájmustátu, tak jak tehdy přes náš nesouhlas roz-hodl ministr Dlouhý a tehdejší vláda.

Jsem velice rád, že v současné době sedína ministerstvu průmyslu ministr TomášHüner, odborník, který netaktizuje a nenípopulista, chce tento problém vyřešit. Ne-dávno nabídl starostům z lokalit potenci-onálního úložiště účast při opětovné tvorběZákona o účasti veřejnosti při hledání HÚ.Zároveň jim také řekl, že pokud se vyčerpajívšechny možnosti, tak stát musí rozhod-nout. Bude to však po důkladném a trans-parentním průzkumu lokalit s maximálnímzapojením samospráv a bude vybrána lo-kalita, kde nebude rozhodovat souhlas či

nesouhlas, ale půjde to pod zem tam, kdeje to geologicky nejvhodnější, kde to nej-míň zatíží životní prostředí pro další gene-race. Takto se postupuje třeba v sousednímNěmecku, kde již přijaly takovýto zákona také tam nemají obce právo veta přiumístění HÚ.

Těm, na které padne „ Černý Petr“ přeji,ať to u nich dopadne aspoň tak, jak u násv Dukovanech. Vynutí si tu nejlepší techno-logii skladování, co nejšetrnější postup přivýstavbě k životnímu prostředí, maximálníbezpečnostní záruky a velké kompenzace.Těm, kteří křičí, že jsou to úplatky a do-konce odmítají přijmout zákonné penízev souvislosti s průzkumnými pracemi, ne-rozumím. Finanční zvýhodnění a kompen-zace nejsou přece podmíněny souhlasemči nesouhlasem. Kompenzace berev našem státě spoustu obcí, institucí, alei jedinců a to se u nich neřeší ukládání ra-dioaktivních odpadů a mnohdy vůbec ne-víme, proč vlastně kompenzace berou. Fi-nanční zvýhodnění těchto lokalit je opráv-něné přesto, a to mnozí neví, že obce, kteréto mají na svém území a žijí v těsné blíz-kosti těchto venkovních skladů, z toho ne-mají ani korunu. Přesto jim to přejí, ale takémají přání, aby skladování u nich nebylo todefinitivní, protože to je to pravé bezpeč-nostní riziko pro naše i příští generace. Pro-stě hledejme řešení nyní, neodkládejme jedo budoucna, ať se třeba nedočkáme doby,kdy třeba nebude demokratický státní sy-stém, protože jinak mohou být vystěho-váni, jako naše rodiny v obcích Skryje, Heř-manice a Lipňany.

Proto musíme lidem říkat pravdu, ať seto někdy nehodí, ať je třeba ohrožen nášmandát poslance a zastupitele. Je para-doxní, že někteří politici a občané z regionuDukovany se připojují k společnému pro-testu všech lokalit úložišť v ČR, a přitom nasvém území tyto vysoce radioaktivní od-pady mají v povrchových skladech v Duko-vanech. Komu jde vážně o bezpečí pronaše příští generace, se přece musí snažito bezpečnější řešení a tím je jistě hlubinnéuložení. Někteří argumentují, že se můženajít v budoucnu třeba jiné řešení, jakospolečné evropské úložiště, odvoz do za-hraničí a třeba vystřelení odpadů na jinéplanety. Ano, ač je to z dnešního pohledumálo pravděpodobné, tak se možná lepšířešení najde, ale to neznamená, že nebu-deme připravovat to řešení, které známea volí ho všechny jaderné státy. Hlubinnéúložiště musíme mít připravené v ccav roce 2065 a každý rozumný a zodpovědnýčlověk musí příštím generacím zajistitaspoň tuto variantu.

Přestože máme v Dukovanech tři jadernázařízení a možná budeme stavět nový ja-derný blok, tak zde žijí lidé spokojeně a v dr-tivé většině s pocitem bezpečí. �

Ing. Vítězslav Jonáš

O jádru a odpadech, ale i o alibismu, populismu a pokrytectvíS trochou neskromnosti začnu tím, že asi není člověka v našem regionu, který by byl tak aktivnězapojen do veřejného dění a řešení jaderné problematiky, tak jak já.

Nejnovější referendum v Jaroměřicíchnad Rokytnou k problematice hlubin-ného úložiště má vyvolat dojem, že se

jedná o poslední možnost obcí, jak tomutoprojektu vzdorovat. Ale skutečnost je jiná.Obce se mohou do rozhodování vložit jižnyní, klást své požadavky, připomínky. A těmise musí dotčené orgány zabývat. V budouc-nosti role obcí navíc ještě poroste. Díky akti-vitě obcí jsou v zákoně i nemalé příspěvky jakza geologické průzkumy, tak i pro budoucídvě lokality. To se v jiných případech nikdynepodařilo.

Obce mohou procesy při výběru lokality proumístění hlubinného úložiště ovlivnit v mnohasměrech. Otázkou spíš je, zda jsou tyto mož-nosti dostatečně využívány. Informací o tom,co bude znamenat průzkum i o tom, co jednouv budoucnosti přinese hlubinné úložiště prorozvoj okolních obcí a regionu, je dostatek.A nejsou to jen informace od SÚRAO. Už dnesje možné vidět, jak se takové úložiště budujea že výstavba neznamená zásadní negativnívliv na život v lokalitě, že se nejedná o desítkyči dokonce stovky nákladních aut denně. Je topříklad Finska a jejich úložiště, které dostalopovolení k výstavbě jako první na světě. Exis-tují studie vlivu na životní prostředí budoucíhoúložiště ve Francii, kde jsou podmínky hodněpodobné jako u nás. Existují studie ze Švýcar-ska a ze Švédska. Všechno jsou to země, kteréjsou v hledání lokality hodně blízko konečnéhorozhodnutí. Jen je třeba se ptát a porovnávatargumenty SÚRAO s realitou těchto zemí a ne-spoléhat na „zaručené informace“ z pochyb-ných zdrojů. I výše zmíněné země měly a majíobdobné problémy s vysvětlováním těchto„zaručených informací“. A i v těchto zemíchjsou lidé, kteří chtějí vědět a lidé, kteří vědět ne-chtějí.

Aktuální situace

SÚRAO v letošním roce posuzuje geologickéa další informace v celkem 9 lokalitách s cílemdoložit, zda by potenciální úložiště na dané lo-kalitě splnilo veškeré požadavky ze zákonaa dle mezinárodních doporučení, na jeho pro-vozní a dlouhodobou bezpečnost, zda je na lo-kalitě proveditelné a jaký by případně mělo vlivna kvalitu životního prostředí. Bude tak k dis-pozici poměrně rozsáhlá dokumentace pro kaž-dou lokalitu. Úkolem SÚRAO je tyto lokalityporovnat dle jednotných kritérií a navrhnoutvládě zúžení počtu lokalit na 4. To vše do konceroku 2018. Teprve po rozhodnutí vlády budepokračováno v dalších pracích na těchto prefe-rovaných lokalitách. Ostatní zůstanou v re-zervě, pokud by bylo třeba se k nim někdyv budoucnosti vrátit. Znovu pak bude o lokali-tách vláda rozhodovat někdy na přelomu roku2022/23, kdy by měly být známy dvě kandidátnílokality a z těchto podle současných plánů byměla vzejít lokalita finální a záložní a opěto tomto rozhodne vláda. V obou posledníchvládních rozhodnutích (2022 a 2025) budevláda vyžadovat stanoviska dotčených obcí.Tak je to ve strategických dokumentech ur-čeno. Teprve v roce 2050 by mohla začít vlastnívýstavba úložiště.

Obce mají prostor

Obce měly a mají prostor se do rozhodovánívložit. Mnohé tohoto využily a svá stanoviskapodaly. Stručné shrnutí, jaké jsou možnostiobcí:1) Celý projekt hlubinného úložiště je součástí

tzv. Energetické koncepce ČR. V rámci její ak-tualizace měly i obce v letech 2016 a 2017právo se vyjádřit a vznášet otázky. Minister-

stvo životního prostředí pak muselo povinněotázky obcí vypořádat/odpovědět na ně.

2) Připravuje se speciální zákon o zapojení obcído rozhodování o hlubinném úložišti. Mini-str průmyslu a obchodu vyzval na jaře 2018starosty všech obcí, aby vyslali své zástupcedo expertní skupiny, která zákon připravuje.

3) Ve všech devíti lokalitách podává SÚRAO žá-dosti o stanovení tzv. průzkumného území.Tyto žádosti posuzuje Ministerstvo životníhoprostředí. V průběhu posuzování opět majíobce možnost vznášet své připomínkya otázky.

4) Hlubinné úložiště, stejně jako kterákoli jinávětší stavba, podléhá stavebnímu řízenía hodnocení EIA (ovlivnění životního pro-středí). Podobně jako při každé stavbě i přibudoucím stavebním řízení o hlubinnémúložišti budou všichni majitelé okolních po-zemků vyzváni, aby se k projektu vyjádřilia vznesli své připomínky. Pokud hlubinnéúložiště příslušná zákonná povolení nezíská,pak nebude možné stavbu zahájit.Referendum je samozřejmě výrazem přímé

demokracie a efektivní cestou ke zjištění názorůmístních občanů. Jakékoli výsledky občan-ského plebiscitu určitě budou brány v potaz.Ale proces hledání úložiště předpokládá i ak-tivní účast obecních zastupitelstev, která byměla tyto příležitosti využít. A jak je vidnoz předchozího, možnosti obce mají a budoumít.

Zřízení hlubinného úložiště je v zájmu všech10 milionů obyvatel celé České republiky. S já-drem v současné době žijeme a budeme žíti v dohledné budoucnosti. Tak jako čerpámeveškerá pozitiva, která využití radioaktivníchlátek v desítkách technologií přináší, musímese vypořádat i s radioaktivními odpady. Je toúkol pro současnou generaci, který nemůžemeodkládat a přenášet na naše děti.

Stanovisko SÚRAO k referenduv Jaroměřicích nad RokytnouSpráva úložišť radioaktivních odpadů respek-tuje výsledky místního referenda v Jaroměři-cích nad Rokytnou, jehož se účastnilo 44,58 %oprávněných voličů. SÚRAO vnímá, že se vět-šina z účastníků referenda vyjádřila proti tomu,aby v této lokalitě bylo zřízeno hlubinné úlo-žiště radioaktivních odpadů.

Více než polovina voličů však referendumnaprosto ignorovala. „Referendum velmi prav-děpodobně proběhlo zcela v duchu zákona.Jeho výsledky určitě promítneme do našichanalýz a hodnocení. Ale přesto chci zdůraznit,že více než polovina voličů obce se k proble-matice hlubinného úložiště v referendu vůbecnevyjádřila,“ uvedl ředitel SÚRAO Jiří Slovák.Připomněl přitom, že projekt hlubinného úlo-žiště se týká všech 10 milionů obyvatel v Českérepublice, nejen aktivních či pasivních voličův Jaroměřicích nad Rokytnou.

SÚRAO již mnohokrát upozorňovala sta-rosty příslušných obcí, že existuje celá řada

Obce mohou výběr hlubinného úložiště výrazně ovlivnit bezreferenda, svým aktivním zapojením! Pouhým kategorickým NE! se nikdy nic nevyřešilo a ani teď nevyřeší

302I2018 Obecná vizualizace povrchového areálu úložiště

Užší spolupráce mezi českýmia slovenskými experty v oblastiukládání vyhořelého jaderného paliva

Před zahájením Evropského jader-ného fóra, pořádaného Evropskoukomisí ve spolupráci se slovenskou

vládou v Bratislavě, byl podepsán 4. 6.2018 dokument, který pomůže užší spolu-práci na poli ukládání radioaktivních od-padů mezi českými a slovenskými experty.

Memorandum o porozumění meziSÚRAO a slovenskou společností pro vy-řazování jaderných zařízení a nakládánís radioaktivními odpady JAVYS má rov-něž velký význam v rámci mezinárodníspolupráce zemí V4. Cílem tohoto procesuje spolupráce sdílením a výměnou infor-mací, znalostí a zkušeností, účastí na spo-lečných projektech v oblasti bezpečnostiukládání vyhořelého jaderného palivai vzájemná podpora účasti v evropskýchprojektech. Je to rovněž další krok k vytvá-ření společné strategie v oblasti posíleníbezpečnosti při nakládání s radioaktivnímiodpady a s vyhořelým jaderným palivemv přípravě budoucího hlubinného úložištěv jednotlivých zemích. Obdobné memo-randum bylo podepsáno před třemi týdnyv Budapešti s maďarskou veřejnou orga-nizací pro přípravu a realizaci ukládání vy-hořelého paliva a nakládání s radioaktiv-ním odpadem PURAM.

Na začátku listopadu má dojít k setkáníexpertů zemí střední a jihovýchodní Evro -py právě v Budapešti. To má za cíl pře -dávání znalostí a zkušeností z dosavad-ního procesu, včetně poučení z výsledkůi některých zmarů u zemí, nacházejících sev procesu označení lokality významnědále než v českých zemích nebo na Slo-vensku. Připravované společné progra-mování na evropské úrovni, spolufinanco-vané Evropskou komisí v rámci programůEURATOM pro vědeckou spolupráci, vý-zkum a inovace, bude mít, jak věříme,dopad na lepší komunikaci odborníků seširší veřejností, což pomůže nám všemv bezpečnější cestě ke stanovení správ-ného postupu nakládání nejen s nízko-a středněaktivním odpadem, ale i s vyho-řelým jaderným palivem, případně dal-šími vysokoaktivními odpady

Bezpečnost, proveditelnost a vliv naživotní prostředí. Kritéria pro výběrlokality, kde by mělo vzniknout hlu-

binné úložiště vyhořelého jaderného pa-liva. Nejen o nich jednala meziresortní pra-covní skupina, kterou svolal 7. 6. 2018 mi-nistr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.Na pracovní setkání pozval také starostyobcí, jichž se daná věc týká. Počet lokalitvytipovaných pro úložiště se má do koncetohoto roku ze stávajících devíti nejdřívesnížit na čtyři. Až nakonec v roce 2025 zů-stanou lokality dvě: finální a záložní.

„V zájmu všech, koho se hlubinné úlo-žiště týká, je samozřejmostí mít k dispozicidostatek informací. Obce tak mají na zá-kladě dnešního jednání konkrétně vyspeci-fikovat, zda a jaké informace jim chybí, Mi-nisterstvo průmyslu a obchodu a Správaúložišť radioaktivních odpadů zase připravitpodklady včetně odpovědí,“ řekl ministrprůmyslu a obchodu Tomáš Hüner a dodal:„Dokumentace pro rozhodnutí o zúžení lo-kalit pro hlubinné úložiště by měla býtobcím k dispozici letos v srpnu, vyjadřovatse k nim budou moct dostatečně dlouhoudobu - až do konce listopadu.“

V současné době Správa úložišť radio-aktivních odpadů (SÚRAO) z daných loka-

lit vytipovaných pro hlubinné úložiště vy-hodnocuje data získaná při geologickýchprůzkumech. „Realizujeme také průzkumyveřejného mínění, které budou sloužit jakodoplňkové informace vládě k odsouhla-sení zúžení výběru ze stávajících devíti vy-tipovaných lokalit na čtyři. Návrh mámekabinetu předložit do konce tohoto roku,“říká ředitel Správy úložišť radioaktivníchodpadů Jiří Slovák a dodává: „Do řízeníobce průběžně zapojujeme, dělali jsme totak dosud, konaly se například veřejné di-skuse a chceme v tom nadále pokračo-vat.“

Mezi zvažované lokality pro stavbu úlo-žiště patří Čertovka na pomezí Ústeckéhoa Plzeňského kraje, Březový potok poblížHoražďovic v Plzeňském kraji, Magdalénana Táborsku, Čihadlo na Jindřichohra-decku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Tře-bíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Dodatečněbyly také přidány lokality v okolí obou tu-zemských jaderných elektráren v Dukova-nech a Temelíně. Úložiště má v České re-publice vzniknout do roku 2065, jdeo jeden ze zásadních předpokladů do-stavby jaderných bloků. Dnes se vyhořelépalivo ukládá do meziskladů v Temelíněa Dukovanech. �

312I2018

V současné době SÚRAO vyhodnocuje data získaná při geologických průzkumech

JE Dukovany, mezisklad vyhořelého jaderného paliva

možností, jak se do procesu hledání lokalitypro hlubinné úložiště zapojit. A to i bez fi-nančně náročného referenda, které z obecního

rozpočtu ukusuje peníze, jež by se daly využítsmysluplněji. Jde jen o to, do jaké míry (a zdavůbec) obce tyto možnosti využívají.

Příležitosti ovlivňovat dění kolem hlubin-ného úložiště tu byly, jsou a budou.

Celý projekt hlubinného úložiště je důleži-tou součástí vládou schválené Koncepce na-kládání s radioaktivními odpady a vyhořelýmjaderným palivem.

Jaroměřické referendum tak jen posunuloměsto mezi ty obce a města, které se zříkajímožnosti aktivně proces ovlivňovat. Proceshledání lokality je totiž nikoliv ve stádiu roz-hodování, kde se hlubinné úložiště bude bu-dovat, ale v získávání poznatků, která lokalitaje tou nejvhodnější. A právě v této fázimohou obce z průzkumů jen získat – a tonejen příspěvky, ale i důležité informace k je-jich rozvoji. �

Vizualizace horizontálníhoukládacího vrtu s úložným

obalovým souborem

Obchodní i technické činnosti dnesorganizačně zastřešuje v rámci ÚJVŘež divize Radioaktivní odpady

a vyřazování. Původním oborem, na kte-rém divize staví, byla radiochemie. Základyjí položili vědci Československé akademievěd už v roce 1952, je tedy starší, než sa-motná ÚJV Řež. Byla v padesátých letechtřetím nejdůležitějším oborem (vedle ja-derné fyziky a jaderné energetiky), rozvíje-ným v Řeži.

S časem a nástupem nových technologiíse ale měnil charakter i obsah oboru.Dnešní divize se zaměřuje především naslužby inženýrského, výzkumného a servis-ního charakteru pro jaderné elektrárnya další jaderná zařízení a pracoviště sezdroji ionizujícího záření v oblasti nakládánís radioaktivními odpady a vyhořelým ja-derným palivem, na vývoj a hodnocení ba-riér hlubinného úložiště a na specializo-vané radiochemické analýzy.

Jedinečný komplex služeb

Ve smyslu platné legislativy (Atomovýzákon) a povolení Státního úřadu pro jader-nou bezpečnost (SÚJB) je ÚJV Řež, a. s., je-dinou firmou v ČR, která pokrývá kompletnířetězec služeb v oblasti nakládání s RAO odjejich detekce až po bezpečné uložení(mimo palivový cyklus jaderných elektrá-ren).

Služby divize Radioaktivní odpady a vyřa-zování v oblasti nakládání s RAO zahrnují:• detekci, identifikaci a charakterizaci RAO

včetně řešení nálezu neznámého neboopuštěného zdroje ionizujícího záření(IZ),

• sběr, třídění, skladování, přepravu, zpra-cování a úpravu institucionálních RAO (li-kvidace RAO),

• podporu technologiím pro zpracovánía úpravu RAO,

• vývoj a podporu provozu úložišť RAO,• akreditovaná měření obsahu radionu-

klidů a jaderných materiálů.Samostatnou komplexní oblastí služeb

je vyřazování pracovišť se zdroji ionizují-cího záření z provozu a podpora pro vyřa-zování jaderných zařízení (tzv. decommis-sioning).

Od roku 2007 zajišťují specialisté z Řežeinženýrské a servisní služby při přepravěvyhořelého jaderného paliva z výzkumnýchreaktorů, a to v mezinárodním prostředí.

Institucionální RAO

ÚJV Řež v současnosti zpracovává a upra-vuje k bezpečnému uložení téměř 95 % tzv.institucionálních RAO (pevných i kapal-ných) vznikajících v ČR v průmyslu, v ne-mocnicích a na dalších pracovištích.

ÚJV Řež a nakládání s radioaktivními odpadyVíce než šest desítek let patří společnost ÚJV Řež, a. s., (dříve Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.)k nejvýznamnějším výzkumným a inženýrským organizacím v České republice, které se zaměřují napodporu mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

322I2018

Dvoustupňová odpařovací stanice pro zahušťování kapalných RAO.

Experimentální linka Frobit.

Otryskávací komora.

Korektní je však říci, že z cca 60 % je samoÚJV Řež jeho původcem (viz tab. 1).

Typickými příklady institucionálních od-padů jsou požární hlásiče (s obsahem241Am), odpady z diagnostické medicínykontaminované 99Tc (pevné, biologické)a různými izotopy jódu 123I,131I, event. 125I(kapalné), označovače využívající k vybu-zení fosforescence radionuklid 3H, různéuzavřené radionuklidové zářiče, používanéjako čidla a detektory nebo kalibrační eta-lony apod. Odpady takto zpracovává prozhruba 45 stálých zákazníků, původců RAO.

Odpady, jejichž původcem jsou společ-nosti Skupiny ÚJV, pochází nejčastěji z pro-vozu výzkumných reaktorů, jedná se napří-klad o materiály z čištění chladiva, z oprava vyřazeného materiálu nebo jsou to kon-taminované ochranné pomůcky. Zvláštnískupinu odpadů představují historické RAOze sanace ekologických zátěží bývaléhoústavu.

Službu převzetí RAO od původců a jejichzpracování a předání k uložení zajišťujeCentrum nakládání s RAO. Centrum mák dispozici různé technologie pro fragmen-taci, dekontaminaci, zpracování a úpravuodpadů. Například se jedná o dvoustupňo-vou odpařovací stanici pro zahušťování ka-palných RAO, NT lis na pevné odpady, ul-trazvukovou dekontaminační vanu, kabinypro vysokotlaký ostřik, pro náročnou frag-mentaci a pro abrazivní otrysk, cementačnílinku, apod. Centrum rovněž disponuje pře-pravními obaly, manipulační a transportnítechnikou. V letech 2011-2014 Centrumprošlo celkovou rekonstrukcí.

Nalezené a opuštěné radioaktivní materiályDivize se zabývá řešením nálezů nezná-mých a opuštěných zdrojů ionizujícího zá-ření (tzv. záchyty) na základě dlouhodobésmlouvy se SÚRAO, Pražskými službami,a.s. (spalovna Malešice), společností ASA,s.r.o. (skládka Ďáblice) a Plzeňskou teplá-renskou, a.s. Obvyklý scénář této službyspočívá ve výjezdu k záchytu, dohledánía identifikaci zdroje, jeho zabezpečení dorozhodnutí o (ne)dohledání původce a potév jeho zpracování, úpravě a předání k ulo-žení. Ročně je realizováno zhruba 20 tako-vých výjezdů. Typickým záchytem je odpadpocházející ze zdravotnického zařízení,jehož fyzickým původcem je zpravidla pa-cient, anebo vyřazené přístroje, v nichžbyla použita k luminiscenci barva s obsa-hem radia 226Ra.

Vývoj a inženýrská podpora v oblasti RAODo problematiky nakládání s RAO spadajíi menší, ale pro udržování a rozšiřováníznalostí významné projekty a zakázky vý-zkumného nebo inženýrského charakteru.Pravidelnou zakázkou je komplexní testsoustavy "kapalný odpad – bitumenovámatrice", kterým se ověřuje splnění bez-pečnostních limitů a podmínek před zpra-cováním šarže radioaktivního koncentrátuv jaderných elektrárnách. K tomu námslouží experimentální linka Frobit, simulu-jící podmínky zpracovatelských zařízení

obou jaderných elektráren, u které jsmeloni dokončili kompletní modernizaci.

Jiným typem zakázky je laboratorní opti-malizace receptury pro zpevňování kapal-ných a semikapalných RAO (kaly, ionexy,koncentráty), založené na geopolymernínebo cementové, případně směsné geo-ce-mentové matrici. Optimalizaci realizuje di-vize ve spolupráci s firmou Chemcomexa.s. (viz např. Š. Svoboda et al.: Inovovanámetoda solidifikace (nejen) radioaktivníchkalů, in Odpadové fórum, 10/2014). V letech2011 – 2012 byla optimalizována matricepro odpady Jaderné elektrárny Mochovce,následně v letech 2013 – 2014 pro Jader-nou elektrárnu Dukovany a nejčerstvějšízkušenost je z let 2016 – 2017 z optimali-zace matrice pro odpady z JE Pakš (Maďar-sko). Společně se zmíněným obchodnímpartnerem a právě na základě předchozíoptimalizace a licenčního ověření byly ná-sledně v JE Dukovany realizovány dvě za-kázky na zpracování ionexů a kalů zpevně-ním do geopolymerní matrice ALUSIL.

Ve výzkumu a vývoji byl nejrozsáhlejším,komplexně pojatým úkolem projekt "VaVtechnologií a systémů nakládání s RAO vevazbě na nové jaderné zdroje" (projektMPO č. FR-TI3/245), řešený v období 2011– 2015. V rámci projektu byl mj. vyvinut si-mulátor zaplňování Úložiště RAO Duko-

vany, řešeny technologie zpracovánía úpravy RAO (optimalizace stávajících ma-tric – tzv. čistá bitumenová matrice, a vývojnových matric – geo-cementová a polysilo-xanová matrice), navržen systém nakládánís velmi nízko aktivními odpady (VLLW), vy-víjeny pokročilé dekontaminační metodya nové metodiky charakterizace radioaktiv-ních materiálů.

V současnosti patří k nejvýznamnějšímv Řeži řešené projekty „Znalostní báze provyřazování JEZ“ (MPO APLIKACE –č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_019/0004507, vespolupráci s TUL) a "Recyklovatelné dekon-taminační médium pro vyřazování jader-ných zařízení z provozu (MPO č. FV10023,ve spolupráci s ČVUT – FJFI a Chemco-mex). Hlavními cíli prvního projektu jsou:odběrová sonda pro odběr materiálu po-trubí primárního okruhu k analýze a tech-nologický postup pro zpracování sorpčníchmateriálů z čištění dekontaminačníhomédia při dekontaminaci primárníhookruhu jaderné elektrárny. V případě dru-hého projektu je hlavním cílem vývoj origi-nálního (patentovatelného) dekontaminač-ního média určeného specificky pro mate-riál primárního okruhu jaderné elektrárnytypu VVER.

Do inženýrské podpory patří také expertníčinnosti. Zajímavými příklady nedávných

332I2018

Tab. 1: Objem RAO převzatých ke zpracování a předaných k uložení

Tab. 2. Přehled přeprav VJP uskutečněných ÚJV Řež

>

expertíz jsou podkladová studie pro aktu-alizaci národní Koncepce nakládání s VJPa RAO v ČR (2011 – 2012 pro SÚRAO)anebo analýzy nákladů na zadní část pali-vového cyklu pro SE (2010, 2014 – 2015).

Podpora ukládání a vývoje HÚ

ÚJV Řež je hlavním pracovištěm pro vý-zkumnou a vývojovou podporu projektuHlubinného úložiště v ČR (HÚ). Projekt jakocelek je řízen Správou úložišť radioaktiv-ních odpadů – SÚRAO. Činnosti divize Ra-dioaktivní odpady a vyřazování v projektujsou zaměřeny především na:• Výzkum a řešení bariér úložiště• Testování a hodnocení migračních vlast-

ností prostředí• Hodnocení dlouhodobé bezpečnosti.

Tyto činnosti patří do tzv. výzkumné pod-pory bezpečnostního hodnocení HÚ.

Kromě výzkumu a vývoje bezpečnost-ních aspektů HÚ se ÚJV Řež věnuje rovněžproblematice technické proveditelnostiHÚ, optimalizaci projektového řešenía analýze nákladů na vývoj, výstavbua provoz HÚ.

ÚJV Řež poskytuje službu monitorováníokolí a výpustí Úložiště RAO Bratrství a ak-tuálně se podílí na projektové přípravě uza-vírání ÚRAO Bratrství a modernizaceÚRAO Richard.

Nezanedbatelný je podíl ÚJV Řež na pří-pravě projektu HÚ na Slovensku, a to jakv koncepční rovině (koncepční projekt, ana-lýza nákladů, harmonogram vývoje), tak navýběru a hodnocení potenciálních lokalit(zakázky pro JAVYS, 2013 – 2016 a 2017 –2018).

V rámci vývoje HÚ ve prospěch ČR došlok zapojení do mnoha evropských projektůrámcových programů EURATOM, napří-klad do projektů LTD, CAST, DOPAS, CE-BAMA, BELBAR, SAFEST, CROCK a dal-ších.

Radiologická měření a radiochemické analýzyZákladem pro služby v oblasti radiologic-kých měření a radiochemických analýz jeakreditovaná Centrální analytická laboratoř– Zkušení laboratoř (CAL-ZL). V oboru ne-vodárenských radiochemických analýz jejedinou akreditovanou laboratoří v Českérepublice. Její náplní jsou především sta-novení a monitorování radionuklidů vý-znamných z hlediska bezpečného provozujaderných zařízení v různých kapalnýcha pevných materiálech, stanovení a moni-torování radioaktivních, toxických a jinýchprvků (izotopů) významných z hlediskaochrany životního prostředí a vzorků pří-rodních materiálů, charakterizace RAOa také analýzy vzorků plynů a biomasy. La-boratoř dále zajišťuje radiační monitoro-vání pracovního a životního prostředí, mě-ření účinnosti vzduchotechnických aeroso-lových a jódových filtrů a nedestruktivníanalýzy RAO (gama skener a radiografie).

Prvotním úkolem CAL-ZL v minulostibylo plnění programu monitorování vý-pustí a okolí ÚJV Řež, vývoj analytickýchmetod a interní analytická podpora jinýmprojektům. Dnes má CAL-ZL svoji vlastní

významnou zakázkovou činnost. Nejvý-znamnějšími zakázkami je vzorkovánía analytická podpora pro vyřazování spoje-ného evropského výzkumného centra (JRCIspra) v Itálii a pro vyřazování elektrárnyV-1 na Slovensku. Standardními zakázkamijsou měření účinnosti filtrů ve vzducho-technických systémech jaderných elektrá-

ren Temelín a Dukovany a zákonná stano-vení podílu biomasy v energetických spa-lovacích procesech.

CAL-ZL je součástí sítě zárukových labo-ratoří jaderných materiálů Mezinárodníagentury pro atomovou energii (MAAE)a účast v pravidelných mezilaboratorníchporovnáních EQRAIN, organizovaných

342I2018

Odvozy vyhořelého jaderného paliva z Tbilisi.

Dělení reaktorové nádoby původního výzkumného reaktoru VVR-S.

Sekvenční gama scanner.

>

francouzským komisariátem pro jadernouenergii CEA. V porovnání 2007 – 2009 CAL-ZL v přesnosti měření obsadila 2. místomezi 26 laboratořemi a metodami. V po-rovnání 2013 – 2015 se umístila v první tře-tině z 31 laboratoří a metod. Aktuální po-rovnání 2017 dosud nebylo vyhodnoceno.

Transporty vyhořelého jaderného paliva Transporty vyhořelého jaderného palivaz výzkumných reaktorů představují nej-atraktivnější část práce divize Radioaktivníodpady a vyřazování a jeden z nejzajíma-vějších projektů realizovaných v posledníchdesetiletích ÚJV Řež vůbec.

Zahájeny byly před téměř 15 lety, kdy seČeská republika připojila k projektu RRRFR(The Russian Research Reactor Fuel Re-turn), který je součástí celosvětové inici-ativy pro snížení jaderných hrozeb (GTRI)americké agentury NNSA (National Nuc-lear Security Administration). Smysl GTRIspočívá v odvozu vysoce obohaceného pa-liva výzkumných reaktorů (tzv. HEU palivo)z využívajících zemí zpět do země původupaliva (zde do Ruska) a jeho nahrazenínízko obohaceným palivem (tzv. LEU pa-livo). Hranice mezi HEU a LEU byla před-

mětem dohody velmocí na základě rizikzneužitelnosti HEU materiálů. Česká repub-lika, potažmo ÚJV Řež, byla v rámci býva-lého sovětského bloku první zemí připrave-nou realizovat odvoz HEU a konverzi reak-toru LVR-15 na LEU. Prakticky všechnypráce ÚJV Řež i většinu technického vyba-vení financovalo ministerstvo energetikyUSA (US-DOE).

První odvoz HEU se z ČR uskutečnilv prosinci 2007. Výsledky práce ÚJV Řež,jak ve spolehlivosti, tak z hlediska bezpeč-nosti a kvality, přesvědčily US-DOE, že sispolečnost najalo na technické a inženýr-ské práce pro většinu zbývajících odvozůdo Ruské federace. Přepravy zpět do Ruskatak zajišťovala po dobu devíti let. Později naprojekt RRRFR navázal aktuálně probíhajícíkontrakt na odvozy použitého jadernéhopaliva z Afriky a Asie do Číny (z reaktorů,jejichž dodavatelem byla Čína – projektMNSR). První odvoz paliva (aktivní zóny)MNSR se uskutečnil z Ghany. K předání zá-silky v Číně došlo v říjnu 2017. Nyní je cvi-čena v tréninkovém centru v Ghaně ob-sluha stejného reaktoru z Nigérie, odkudbude příští odvoz.

Od roku 2007 se tak divize Radioaktivníodpady a vyřazování podílela na přípravěa technickém zajištění odvozu 109 kontej-

nerů s palivem z výzkumných reaktorů v 16samostatných přepravách z 11 zemí. Pře-hled uskutečněných přeprav je uvedenv tab. 2.

V čem spočívají služby ÚJV Řež?

Je to pronájem, údržba, kontrola a licenco-vání kontejnerů (ÚJV Řež jich vlastní 16),zajištění přepravy prázdných kontejnerů namísto nakládky a po jejich použití zpět doČR, zajištění přepravy naplněných kontej-nerů s palivem na místo určení včetně po-třebných povolení, výcvik místních operá-torů pro nakládku (nejdříve "na sucho"v Řeži a poté na místě nakládky), dohlednad nakládkou, vysoušením a uzavřenímkontejnerů, kontrola těsnosti vík kontej-neru heliovou zkouškou a případně dopro-vod zásilky z hlediska zajištění radiačníochrany. V případě odvozů paliva z Řežepracovníci zajistili, že jaderný HEU materiálbyl protokolárně předán na hranici Ruskéfederace.

Problematika vyřazování (sanace ekologických zátěží)Vyřazování jaderných zařízení a pracovišťse zdroji ionizujícího záření (IZ) z provozuje speciální oblastí nakládání s radioaktiv-ními odpady. Cílem procesu vyřazování jevyjmout zařízení (lokalitu) nebo pracovištěz působnosti atomového zákona (tzv. de-commissioning). Služby divize pro vyřazo-vání jaderných zařízení a pracovišť se zdrojiIZ zahrnují: zpracování dokumentace po-třebné k zahájení vyřazování, vývoj a návrhdekontaminačních a fragmentačních tech-nik a postupů, speciálních manipulátorůa přípravků, zpracování a úpravu primár-ních a sekundárně vzniklých RAO a řízeníradiační ochrany. V mezinárodním pro-středí se specializujeme na odběry a chara-kterizaci materiálů, radiochemické analýzya radiační monitoring.

Praktickou aplikací vyřazování blízkýchčinností je dlouhodobě probíhající projektSanace ekologických zátěží vzniklých v ÚJVŘež před privatizací. Jiným příkladem bylasanace linky pro výrobu jehel s 226Rav ÚRAO Richard (2004) anebo sanace pra-covišť v nukleární medicíně.

Ze sanací probíhajících v ÚJV Řež má di-vize Radioaktivní odpady a vyřazování ne-ocenitelné referenční zkušenosti z děleníreaktorové nádoby a dalších souvisejícíchaparátů původního reaktoru VVR-S (mo-dernizovaného v letech 1988-1990), vyjímá-ním a úpravou kapalných a různých pev-ných RAO z podzemních skladovacích ná-drží, sanace bývalého pracoviště pro prácis alfa nuklidy, anebo aktuálně z vyjímánía zpracování cca 50 m3 odpadů kontamino-vaných 239Pu a 241Am.

Výbornou zkušenost získali specialistéz ÚJV Řež při dekontaminaci kovovýchsoučástí (kusy potrubí, nádrží, armaturyapod.) abrazivním otryskem železnými pe-letkami v otryskávací komoře. Takto opra-cované materiály jsou schopni s 95%úspěšností uvolňovat do životního pro-středí na základě úředního měření speciali-zovaným zařízením firmy Nuvia a.s. �

(věr)

352I2018

Odvozy vyhořelého jaderného paliva z Ghany.

Inovace a trvale udržitelný rozvoj patřímezi základní kameny našich společen-ských hodnot. Obě tyto kvality se v sou-

těži E.ON Energy Globe skvěle kombinují,a vznikají tak velmi zajímavé projekty naochranu životního prostředí. Za 10 let setěch nápadů sešlo neuvěřitelných 2 387.Většina projektů je navíc postavena na jed-noduché myšlence i provedení, tudíž sejimi mohou inspirovat další lidé, firmynebo obce. Těší mě, že se to v praxi sku-tečně děje,“ vysvětluje Martin Záklasník,generální ředitel E.ON v České republice.

Do šesti kategorií soutěže se letos přihlá-silo celkem 220 projektů. Odborná porotavybírala dva nejlepší projekty zaměřené naúsporu energií a ochranu přírody v katego-riích Obec, Kutil, Firma, Mládež a Stavba.Jednomu ze dvou nominovaných projektův každé kategorii mohou nyní lidé poslatsvůj hlas.

„Novinkou 10. ročníku je způsob volenícelkového vítěze. Oproti loňsku, kdy o ab-solutním vítězi rozhodovala odborná po-rota Akademie věd ČR, letos necháme totorozhodnutí na veřejnosti,“ říká koordiná-torka celého projektu Vladimíra Glaserováze společnosti E.ON.

I letos v soutěži figuruje kategorieNápad, která patří všem nezrealizovanýmprojektům se zaměřením na úsporu ener-gií či ochranu životního prostředí. „Nomi-nace v této specifické kategorii budemeznát až koncem září. Vítěze kategorieNápad vybíráme sami za pomoci odbor-níků, veřejnost pro něj nehlasuje,“ dodává.

Startuje hlasování o vítězích 10. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy GlobeNominované projekty jubilejního 10. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe byly představeny. O vítězích pěti kategorií a celkovém vítězi soutěže bude nyní prostřednictvím onlinehlasování rozhodovat veřejnost. Hlasující mohou tipovat, který projekt bude absolutním vítězem,a zařadit se do soutěže o auto ŠKODA Kodiaq Sportline na čtyři měsíce zdarma a řadu dalšíchzajímavých cen.

362I2018

Nominované projekty

V kategorii Obec odborníci nominovaliměsto Litoměřice, které se dlouhodobě za-bývá snížením energetické náročnostiměstských budov, recykluje odpady v bu-dovách městského úřadu a svým obča-nům poskytuje finanční příspěvek na poří-zení solárního systému.

Soupeřem je středočeská obec Jesenice,jejíž vedení se snaží snížit negativní účinkysvětelného smogu na lidský spánek a růststromů. Obec proto upravila část veřej-

ného osvětlení úsporným koridorovýmsvícením se speciálním modrým filtrem.

V kategorii Kutil porota ocenila ekolo-gický dopravní prostředek TiltingVehicle.Jde o stabilní a bezpečnou tříkolku pohá-něnou velmi výkonným ekologickým elek-tromotorem. Konkurentem tohoto projektuje skupina studentů, která v rámci projektuKoruna z druhotných surovin vyrábí origi-nální věnečky a čelenky z nevyužitých od-padů.

První projekt nominovaný v kategoriiFirma podporuje myšlenku Zero Waste,tedy minima odpadu. Společnost MIWA(Minimum Waste) posunula tento konceptdo úrovně zásobování a vyvinula vlastníkapsle, které lze opakovaně použít pro pře-pravu zboží od výrobce do prodejny neboz nich nakupovat. Druhou nominaci získalprojekt INFRASET, který za pomoci vlastnítechnologie dokáže snadno a levně opravitnekvalitní silnice plné puklin.

V soutěžní kategorii Mládež komisi za-ujaly ekologické aktivity MŠ Mateřídouškaz Frýdku-Místku. Zdejší pedagogové už ně-kolik let aktivně vychovávají své žáčkyk ekologickému cítění a organizují aktivityjako sběr a třídění odpadu, pěstování rost-lin na školní zahradě nebo pečování o zví-řata v živém koutku. Nominaci získala takéekologická soutěž CO2 liga pro základnía střední školy, jejímž cílem je vzdělávatžáky a studenty v ochraně životního pro-středí v jejich každodenním životě.

V kategorii Stavba byla nominovánaenergeticky úsporná ordinace praktickéholékaře v Rožmitálu pod Třemšínem. Bezba-riérová budova umožňuje snadnější spolu-práci sester i lékaře a přes relativně maléinvestiční náklady na stavbu se podařilosnížit její energetickou spotřebu na mini-mum. O vítězství ve své kategorii bude bo-jovat s ekologickým slaměným domem,který si v Dobřejovicích u Prahy vlastno-ručně postavil Jan Chvátal. Pasivní důmnezatěžuje své okolí, vytápí se dřevem, vy-užívá dešťovou vodu i fotovoltaiku.

O vítězích jednotlivých kategorií mohoulidé hlasovat na webu soutěže www.ener-gyglobe.cz až do 30. září 2018. Představi-telé nejlepších projektů v každé kategoriizískají úspornou pračku od Miele a ply-nový kondenzační kotel či tepelné čerpadloVaillant. Celkový vítěz vyhraje vůz ŠKODAOctavia Combi G-Tec a od organizátorasoutěže v ČR, energetické společnostiE.ON, k tomu dostane tankování CNG narok zdarma.

Hodnotné ceny čekají i na hlasující.„Kromě hlasování letos lidé mohou tipo-vat celkového vítěze soutěže. Hlavní výhru,tedy užívání vozu ŠKODA Kodiaq Sportlinena čtyři měsíce zdarma, získá ten, kdosprávně tipne celkového vítěze a zároveňse svým odhadem nejvíce přiblíží skuteč-nému počtu hlasujících,“ dodává Vladi-míra Glaserová z organizačního týmu sou-těže. Vítězové jednotlivých kategorií 10.ročníku soutěže E.ON Energy Globe budoupředstaveni 16. října 2018 na slavnostnímvyhlášení, které letos opět odvysílá tele-vize ČT2. �

Více informací o soutěži i hlasování je možné najít na webu

www.energyglobe.cz

372I2018

Jako „dobrou“ ji hodnotí celých 73 pro-cent z nich. Optimismem nešetří ani u vy-hlídek vlastního podnikání, export a in-

vestice firem by letos měly běžet na plné ob-rátky. Dobrá nálada ale dostává trhliny, kazí jinedostatek pracovních sil a rekordní nárůstmzdových nákladů. Překvapivě prudce se napředposlední příčku propadl investiční faktor„politická stabilita“. Tři ze čtyř investorů do bu-doucna počítají s méně stabilními a méněpředvídatelnými politickými poměry v zemi.Ve středo- a východoevropském srovnání jeČesko přesto nejatraktivnější investiční desti-nací.

Rekordní spokojenost s ekonomickou situacíSpokojenost investorů se současnou ekono-mickou situací Česka je na rekordní úrovni.Téměř tři čtvrtiny z nich (73 procent) ji hodnotíjako „dobrou“ a pouze dvě procenta jako„špatnou“ - nejméně v historii průzkumu.Hodnocení tak dokonce výrazně překonalo eu-forii roku 2004, kdy ČR vstupovala do Evrop-ské unie („dobrá“: 64 procent, „špatná“: 4 pro-centa). Co se týče vyhlídek hospodářství proletošek, v další zlepšení věří pouze čtvrtinafirem. To dokládá, že se česká ekonomika při-bližuje k vrcholu hospodářského cyklu.

Exportéři hýří optimismem

Naopak u vlastních podniků investoři letos vy-hlížejí výrazné zlepšení. Dvě třetiny počítajís rostoucím obratem a 53 procent, tedy o ce-lých 12 bodů víc než loni, s nárůstem exportu.„Je vidět, že loňské ukončení devizových in-

tervencí exportéry nijak nezaskočilo. Víc nežsilná koruna jim čáru přes rozpočet při plněnízakázek dělá nedostatek lidí,“ domnívá se vý-konný člen představenstva ČNOPK BernardBauer.

Dramatická situace na trhu práce, mzdovénáklady letí vzhůruTřetím rokem v řadě poslaly firmy „dostup-nost kvalifikovaných pracovních sil“ až na sa-motné dno jednadvaceti investičních faktorů.Situace na trhu práce se může ještě přiostřit,díky velkému množství zakázek hodlají firmyoproti loňsku zase víc nabírat. „Plná zaměst-nanost v zemi se stále více stává problémem,“upozorňuje Michael T. Krüger, CEO Commerz-bank AG CZ/SK.

Tento vývoj se promítá do razantního zvý-šení mzdových nákladů, které loni proběhlonapříč branžemi a letos bude pokračovat. Dvaz pěti investorů počítají s nárůstem nákladů nazaměstnance vyšším než osm procent, vícenež polovina se připravuje na zvýšení mezitřemi a osmi procenty. S tím souvisí i propadinvestičního faktoru „náklady na práci“ na je-denáctou příčku, ještě v roce 2015 byl přitomv první pětce. Česko tak v očích investorů při-chází o jednu z dosavadních konkurenčníchvýhod. Spokojeni nejsou investoři ani se „sy-stémem odborného vzdělávání“, který je dlou-hodobě terčem kritiky.

Nedostatek zaměstnanců jako motor investicOchota firem investovat nebyla v historii prů-zkumu nikdy větší. Nárůst investičních výdajů

očekává 55 procent podniků, to je o celých 14procentních bodů víc než loni. „Značná částtěchto peněz jde patrně do digitalizace a auto-matizace. Podniky si od toho slibují větší ne-závislost na pracovním trhu,“ domnívá se Krü-ger.

Propad faktoru „politická stabilita“,diskuze o czexitu znepokojujeVleklá vyjednávání o nové vládě zneklidňují in-vestory. Faktor „politická stabilita“ zazname-nal oproti loňskému roku strmý propad z jede-nácté na předposlední, dvacátou příčku. 67procent investorů přitom považuje stabilní po-litické poměry v zemi jako „důležité“ nebo„velmi důležité“ pro svůj byznys. Ohledně dal-šího vývoje panuje značná skepse: Tři ze čtyřdotázaných předpokládají, že politické poměryv Česku budou v budoucnu méně stabilnía méně předvídatelné.

K negativnímu hodnocení přispívá i sou-časná debata o vystoupení země z Evropskéunie. Jak ukázal březnový průzkum ČNOPKk tématu „czexit“, znepokojuje nejen 83 pro-cent zahraničních investorů, ale také dvě tře-tiny českých firem. Právě „členství v EU“ jepřitom v konjunkturálních šetřeních ČNOPKdlouhodobě nejdůležitějším investičním fakto-rem. Jinak tomu nebylo ani letos.

Srovnání zemí střední a východní Evropy:Česko vedeČeská republika je v očích zahraničních inves-torů opět na špičce žebříčku 16 středo- a vý-chodoevropských investičních lokalit, předPolskem, Estonskem a Slovenskem. �

Česko je v očích investorů nejatraktivnější zemí v regionuEkonomická situace Česka je podle investorů nejlepší od roku 2002, kdy Česko-německá obchodnía průmyslová komora (ČNOPK) s průzkumem začala.

382I2018

392I2018

Hovořili o rozvoji hospodářské spo-lupráce i otázce digitalizacea energetiky. Bavorský ministr

hospodářství (na obrázku) ubezpečil, žeNěmecko udělá vše pro to, aby kvůli od-klonu od jádra a přechodu na obnovi-telné zdroje v budoucnu nezatěžovalo če-skou energetickou soustavu. Pschiererv Praze zahájil Letní slavnost Česko-ně-mecké obchodní a průmyslové komory(ČNOPK), která letos slaví 25 let.

Ministři se shodli na tom, že chtějí pro-hloubit česko-bavorskou hospodářskouspolupráci a výměnu zkušeností, a topředevším na poli moderních technologiía digitalizace průmyslu a energetiky.„V Bavorsku jsou v této oblasti minimálněo dva tři roky napřed,“ uvedl Hüner. Čerpatzkušenosti v největší spolkové zemi sepodle něj tedy nabízí.

Důležitým bodem jednání byla i energe-tická politika obou zemí. „Pochopili jsme,že stojíme před stejnými problémy. My sejádro sice snažíme ještě udržet, běhempříštích deseti patnácti let nám ale od-padne uhelná energetika a tím uhelnývýkon, podobně jako v Bavorsku ten ja-derný, a musíme ho něčím nahradit.

Z toho pramení dobrá paralela. Můžemese vzájemně inspirovat, jak k tomu přistou-pit,“ shrnul ministr Hüner.

Bavorský ministr hospodářství pak ujis-til, že Německo „udělá při budování síťové

infrastruktury vše pro to, aby bylo schopnosvé problémy řešit samo a nadprodukcíenergie nezatěžovalo přenosové sítě sou-sedních států.“

Pschierer se v Praze sešel i se zástupcihospodářských komor a bavorských pod-niků působících v Česku. Na setkání ocenilvynikající kondici českobavorského byz -nysu.

Česká republika je pro Bavorsko vestřední a východní Evropě obchodnímpartnerem číslo 1. „Česko-bavorské hos-podářské vztahy jsou hlavním pilířem čes -kého obchodu s Německem. Objem vý-měny zboží mezi Bavorskem a tuzemskemloni dosáhl 21 miliard eur, což je skoročtvrtina celkového objemu česko-němec-kého obchodu,“ řekl Bernard Bauer, vý-konný člen představenstva ČNOPK a ob-chodní zmocněnec Svobodného státu Ba-vorsko v ČR.

Ministři se setkali u příležitosti Letníslavnosti Česko-německé obchodní a prů-myslové komory, která letos slaví 25 let odsvého založení. Na jednu z vrcholných akcípražského léta do zahrady německého vel-vyslanectví v Praze dorazilo rekordních1 150 hostů. �

Bavorský ministr hospodářství: Uděláme vše pro to, abychom nezatěžovali energetickou soustavu ČeskaMinistr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner se 14. června v Praze sešel se svým bavorským protějškemFranzem Josefem Pschiererem.

Jenže tomu tak není. Jde pouze o jedenz dalších tahů na šachovnici dříve skry-tého, v poslední době už zcela otevře-

ného boje proti celé branži těžby ropy a plynuv Německu. Reportáž podpořila regionálníZelené i místní tzv. „občanské iniciativy“ v ak-tivitách, zaměřených proti těžbě fosilních su-rovin a zároveň vyvolala svou zaujatostí ne-voli mezi odborníky v oboru těžby ropya plynu.

Od veřejnoprávní televize se očekává ob-jektivní, nezaujaté zpravodajství, ve kterémdostanou všichni zainteresovaní potřebnýprostor pro uplatnění svých argumentů. Ne-stalo se tak nejen u zmíněné reportáže, aleu řady dalších. V poslední době přibývázpráv, které se nacházejí na hranici ideologic-kého přesvědčování veřejnosti. Zaštiťují seušlechtilými a „nenapadnutelnými“ pojmyjako je „ochrana životního prostředí“,„ochrana zdraví obyvatelstva“ a skutečně ob-jektivní informace se ztrácejí kdesi v pozadí.I reportáž o unikání metanu v Severním mořiobsahuje řadu nepravdivých resp. nepřes-ných informací, které však zřejmě vyhovovujíjejímu žádoucímu vyznění. V reportáži se napří-klad uvádí, že v Severním moři je okolo 25 000vrtů (ve skutečnosti jen zhruba 11 000 vrtů),z nichž uniká do atmosféry metan, který jepro klima na zeměkouli ještě podstatněškodlivější než kysličník uhličitý. Přímo na

dolnosaském pobřeží Severního moře jsouemisemi metanu údajně postiženy „stovkyvrtů“ (ve skutečnosti jde o necelou stovkuvrtů).

Autoři reportáže dále odvodili obdobnýproblém u vrtů na pevnině. Dokládají to napříkladu USA, kde byly za pomoci leteckéhomonitoringu zjištěny „úniky metanu z již ne-používaných vrtů“. Zapomněli ale uvést, žev USA platí zcela jiné předpisy než v Ně-mecku, kde se na rozdíl od USA musí povinněvšechny nefunkční vrty zasypat a hermetickyuzavřít tak, aby nedocházelo k emisím zem-ního plynu ani dalších medií. Dále se v repor-táži uvádí, že jedním z možných zdrojů unika-jícího metanu ze dna Severního moře jsoutzv. metanové „kapsy“ v malých hloubkáchstovek metrů pod dnem, jejichž homogenituvrty narušují. Chyběl ovšem dodatek, žeprávě takovým zdrojům metanu se vrtné spo-lečnosti v praxi úzkostlivě snaží vyhnout, pro-tože výron plynu z nich ve fázi vrtání můžebýt v extrémních případech obtížně zvládnu-telný a velmi nákladný.

Politikové by měli zasahovat uvážlivě

Tématu se po odvysílání neobyčejně poho-tově a aktivně ujala také politika – napříkladposlankyně Bundestagu Nina Scheerová –dcera Hermanna Scheera (SPD), jednoho

z ini ciátorů zákona o podpoře energií z obno-vitelných zdrojů – EEG. Poslankyně požadujeabsurdní zvýšení ceny elektřiny, vyrobené po-mocí ropy a plynu o 11 centů/kWh s ohledemna údajné „následné škody“, způsobené těž-bou těchto fosilních paliv na životním pro-středí. To by odpovídalo skoro třetinovémuzvýšení aktuální ceny elektřiny pro německédomácnosti, která už nyní patří k nejvyššímv Evropě.

Podle údajů Spolkového svazu ropy, plynua geoenergie (BVEG) se úniky metanu do ovz-duší při těžbě a manipulaci se zemním ply-nem pohybují okolo zanedbatelných 0,02 %celkové těžby zemního plynu v Německu.Navíc se podstatná část nevyužitelného me-tanu spaluje v hořácích přímo u produkčníchvrtů. Dokonce i kdyby byly vzata nejhorší al-ternativa úniku metanu, uvedená v samotnéreportáži a násobila se 25x (metan má naklima zeměkoule zhruba 25 krát větší vliv nežCO2), pořád by se jednalo celkově o pouhých0,047 procenta celkových německých emisíCO2. Že by se právě v tomto případě jednaloo významný zdroj škodlivých emisí do atmo-sféry, je tedy více než přehnané. V celé repor-táži nepadlo ani slovo o přírodních zdrojíchmetanu, kterými jsou například: v malýchhloubkách uložená ložiska hnědého uhlí –tedy rozsáhlá území severního a východníhoNěmecka, dále močálové oblasti, vnitrozemské

Energetika a doprava versus ochrana životního prostředív Německu – souboj argumentů nebo ideologií?Při sledování nedávné reportáže severoněmecké veřejnoprávní televize Norddeutscher Rundfunk zeskupiny ARD na téma „Metan z vrtů v Severním moři zatěžuje klima“ by se neznalý divák mohl nechatunést myšlenkou, že byl objeven další nebezpečný zdroj poškozování klimatu, proti kterému jezapotřebí rychle a rázně zakročit.

402I2018

vodní plochy (jezera, rybníky, přehrady – tedypotažmo také vodní elektrárny apod.). Nezmi-ňují se ani bioplynové stanice ani velkochovydobytka, které jsou také vydatnými zdroji me-tanu emitovaného do zemské atmosféry. Celáaféra proto vyvolává pocit uměle ideologicky„přifouknutého“ problému a připomíná spíše„hon na čarodějnice“ než seriozní věcnou di-skuzi o problematice.

Kampaň proti těžbě ropy a plynuv NěmeckuNeúprosná politická a mediální kampaň protibranži těžby ropy a plynu, která údajně„upřednostňuje své zisky před ochranou ži-votního prostředí“ byla zahájena v Německuvlastně už před zhruba 5 lety. Také tehdy bylaodstartována na základě americké televizníreportáže s názvem „Gasland“ o „masívnímpoškozování životního prostředí a zdraví oby-vatel v USA kvůli rozsáhlé těžbě břidličnéhoplynu a ropy z takzvaných nekonvenčních lo-žisek.“ Reportáž se stala argumentačním ná-stupištěm pro Zelené a místní tzv. občanskéiniciativy v Německu k zahájení ofenzívy, za-měřené proti německému oboru těžby ropya plynu. Hlavní argumenty této moderní in-kvizice se točí kolem technologie tzv. „hy-draulic fracturing“ – lidově „fracking“.

Výsledkem je na jedné straně skutečnost,že v Německu platí jedna z nejpřísnějších le-gislativ pro průzkum a těžbu ropy a plynui pro související ochranu zdrojů pitné vody nasvětě – což je možno považovat za objektivněpoměrně pozitivní fakt. Ale na druhé stranějsou dopady na vlastní obor těžby ropya plynu zhoubné. Branže je zvyklá na velmipřísné předpisy už z dřívějška a Němci pova-žují už dlouho ochranu životního prostředí zajednu ze svých priorit a jsou v ní často i vzo-rem pro ostatní svět. V posledních asi 5 letechse už neprovádí žádný „fracking“ – který sev Německu běžně aplikoval při těžbě ropya plynu z konvenčních ložisek po více než půl-století, bez jediné prokazatelné havárie s do-padem na životní prostředí. Přestává se in-vestovat, klesá průzkumná vrtná činnost, pro-pouští se kvalifikovaní zaměstnanci. Dalšímmožná i nechtěným „vedlejším produktem“

aktivistického tažení je ovšem také poněkudabsurdní zpřísnění podmínek pro vrty v hlu-binné geotermii, které mají významný poten-ciál v Německu v oboru dodávek elektřinya hlavně tepla z obnovitelných zdrojů. Na-proti tomu ve Francii byla geotermie ze všechzákonů proti „frackingu“ výslovně vyňata.

Svět se bez fosilních paliv ještě nějakou dobu neobejdeA jako by toto vše nestačilo, vytáhnou ně-mečtí zelení aktivisté – s vydatnou podporouveřejnoprávní televize – ještě jakousi „meta-novou“ kartu... Opravdu je cílem zcela zlikvi-dovat branži těžby ropy a plynu v Německu?Poslední vývoj připomíná silně hon na čaro-dejnice a závan totality, která také páchala„dobro“ pod rouškou nejušlechtilejších idejí.Přitom bez ropy a plynu se Německo stejnějako ostatní svět ještě nějakou přechodnoudobu – asi několik desítek let – neobejde.A tudíž výpadek v domácí produkci se budemuset nahradit dovozem, což bude nejendražší, ale bude mít paradoxně i negativnídopad na životní prostředí kvůli dopravě zevzdálených ložisek – hlavně z Ruska a z Blíz-kého východu, což je i politicky riskantní.O tamní úrovni ochrany životního prostředínemluvě.

Zelení si vzali na mušku vyspělou branžiNěmecké odvětví těžby ropy a plynu je vy-soce inovativní, vytváří silné zázemí pro ex-panzi německých olejářských firem do zahra-ničí, má významný exportní potenciál – ze-jména v oblasti technologií a know-howa v neposlední řadě zaměstnává okolo 10 000většinou vysoce kvalifikovaných pracovníkůpřímo v oboru, další zhruba stejný počet pra-covních míst je na oboru závislých. Zkuše-nosti branže ropy a plynu se už dnes také ši-roce využívají pro rozvoj zejména hlubinnégeotermie, která má obrovský potenciál dal-šího rozvoje s minimálními dopady na životníprostředí.

U nejzavilejších zastánců zaklínadla„ochrany životního prostředí“ – kteří vyzná-

vají jen pojmy jako „zákaz“ a „kvóty“ – lzecelkově pochybovat, zda jim vůbec ještě jdeo věc, nebo spíše o to uzurpovat si právo na„absolutní pravdu“ a tu pak všemi prostředkyprosazovat – a to bez ohledu na dopady a ná-klady s tím spojené. Jde o všechny ty nekom-promisní zakazovače fosilních paliv, dieselůa do budoucna možná celé zbytečně drahéosobní dopravy auty, když máme fungujícíveřejnou dopravu... Pokud přitom jsou pře-svědčeni, že prospívají své politické straně,hnutí, iniciativě či samotné myšlence udrži-telného rozvoje, jsou na omylu. Svým extré-mismem ji poškozují, jak ostatně ukázaly po-slední volby v ČR, ve kterých se Zelení bezna-dějně propadli a také v Německu oslabili.

Dopady odchodu Německa od jaderné energetikyPříkladem unáhleně emocionálního řešeníproblémů, plodících strukturální potíže ce-lého odvětví, mohou být i dva veletoče, kekterým došlo v Německu v jaderné energe-tice. Nejdříve schválil Bundestag na doporu-čení spolkové vlády Angely Merkelové kon-cem roku 2010 prodloužení životnosti němec-kých jaderných elektráren průměrně o 12 let.Krátce na to na jaře 2011 – pod sugestivnímdojmem jaderné katastrofy ve Fukušimě – ini -ciovala kancléřka Angela Merkelová dočasné„atomové moratorium“ a následně dokoncenávrhy zákonů k definitivnímu vystoupeníNěmecka z jaderné energetiky, spojené s ten-tokrát naopak zrychleným odstavením exis-tujících jaderných elektráren postupně nej-později do konce roku 2022. Jednalo se o po-někud zbrklé rozhodnutí, neboť nebylo jasné,čím se výpadek jaderných energetických ka-pacit vlastně nahradí. Technologie výrobyelektřiny z obnovitelných zdrojů ani ukládánípřebytečné energie (akumulace) v té doběještě nedospěly do stádia, v němž by bylyschopny převzít celé břemeno bezpečnýchdodávek elektřiny bez nutnosti extrémně ná-kladných investic. Kvůli rostoucímu podíluvyroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je za-potřebí instalovat více než dvojnásobek vý-konu, potřebného ke krytí německé spotřebyelektřiny a navíc držet velké rezervy výkonufosilních elektráren pro případy výpadku ob-novitelných zdrojů. Jistě – pokrok se možnátrochu urychlil, ale zároveň nastaly velképroblémy s přenosovými sítěmi v důsledkuregionálních nerovnoměrností výroby a spo-třeby, dále s kolísáním cen, s energetickoubezpečností, se zajištěním dostatečnéhomnožství financí na likvidaci jaderných elek -tráren i zatěžováním sítí sousedních státůs nebezpečím blackoutů. Přechod na obnovi-telné zdroje by mohl probíhat harmonicky,promyšleně a hospodárně. Místo toho se podtlakem neúprosného času řeší jednotlivé na-léhavé úkoly mnohdy i se zvýšeným rizikema s extrémně vysokými náklady. Nikdo nasvětě například nemá zkušenosti s několik setkilometrů dlouhým dálkovým vedením vyso-kého napětí podzemním kabelem SÜDLINK,který má být vybudován mezi severním a již-ním Německem. Regionální nerovnováhamezi výrobou a spotřebou elektřiny – na se-veru nadvýroba zejména elektřiny z větru, najihu nedostatek elektřiny – tak způsobuje zemiobrovské náklady. Totéž platí pro opatření,nutná ke stabilizaci současných přenosových

412I2018>

sítí – tzv. redispatching. Jeden z velkých pro-vozovatelů elektrických sítí TENNET ohlásilrekordní náklady za nouzové zásahy do svýchelektrických sítí v roce 2017 ve výši téměř 1miliardy eur = zhruba 25 miliard korun. Tytomimořádné náklady budou nadále nezbytnépřinejmenším do ukončení dostavby elek-trické přenosové soustavy – hlavně vedenívysokého napětí SÜDLINK ze severu na jihNěmecka, plánovaného na rok 2025. Od roku2022, kdy má být odstavena z provozu po-slední německá jaderná elektrárna, ale vzros-tou náklady na redispatching v celém Ně-mecku dokonce na zhruba 4 miliardy EURročně – tedy více než 100 miliard korun! Dů-sledkem je také nepříznivý vývoj cen elektřinypro spotřebitele – německé firmy a domác-nosti, které tyto náklady nakonec zaplatív ceně elektřiny. Již nyní patří k nejvyššímv EU. V roce 2017 činila průměrná cena elek-třiny pro domácnosti v Německu 29,23centů/1kWh (cca 7,40 Kč/kWh). Podíl tzv. síťo-vých poplatků, které slouží ke krytí nákladůprovozu, výstavby el. sítí i nouzových zásahůdo nich, tvoří zhruba čtvrtinu ceny elektřinypro konečné spotřebitele. Postupná likvidacejaderných elektráren také absurdně přispívák propadu v plnění německých cílů snižováníemisí CO2. V roce 2017 se tak dokonce emiseCO2 v SRN zvýšily, místo kýženého snižování!Do Německa si v této souvislosti celkemtrefně rýpl v dubnu 2018 i - jinak vůči svémuhlavnímu partnerovi v EU loajální – francouz-ský prezident Macron, když na půdě Evrop-ského parlamentu konstatoval, že „pokud do-chází k náhradě jaderných elektráren uhel-nými, má to málo společného s ochranou kli-matu“...

Dieselgate signalizuje problémy v dopravěK podobně nelogickému vývoji směřuje takésituace v dopravě – zejména kolem dieselo-vých motorů. Celá léta zhruba od poloviny 80.

let byli Němci přesvědčováni svou politickouelitou, že se jedná o ekologicky nejlepší vari-antu pohonu aut, která emituje méně CO2 nežbenzínové motory, a tedy přispívá k ochraněklimatu. Zelení ideologové, kteří stáli u zrodukampaně, se přitom zcela soustředili na CO2

a naprosto přehlédli problematiku oxidu du-síku a pevných částic. Nyní se z dieselů stáváhlavní viník znečištění vzduchu v 70 němec-kých městech, překračujících povolené emise40 mikrogramů kysličníků dusíku na metrkrychlový vzduchu a přímo tak ohrožujícíchzdraví svých obyvatel. V německých médiíchse dokonce objevují vážně míněné výzvy – nazvláště dopravou zatížených ulicích městnosit děti raději v náručí, protože koncentraceškodlivin nízko nad zemí je životu zvláště ne-bezpečná... Vlastníkům dieselových aut hrozízákazy vjezdu do center měst a dramatickáztráta hodnoty jejich aut – v podstatě „vy-vlastnění za bílého dne“... A politikům a auto-mobilovému průmyslu, kteří to svorně způ-sobili, se zatím daří tvářit se, že se jich to ne-týká. A tak si i nadále diesely v Německu „uží-vají“ daňovou výhodu nafty vůči benzínu,kterou zavedla vláda kancléře Kohla už v roce1986 a postupně se vyšplhala z 0,69 centů/litrna 18,41centů/litr v roce 1999, platných do-dnes. Ročně tak stát zvýhodňuje dieselováauta vůči benzínovým celkovou částkou 8 mi-liard eur – tedy více než 200 miliard Kč, o kte-rou se zároveň ochuzuje státní pokladna. Vý-sledkem je složení automobilového parkuv Německu s převahou dieselů na rozdíl odJaponska a USA, kde jsou dieselová osobníauta provozována v zanedbatelném rozsahu.Náplastí pro majitele dieselových aut v Ně-mecku na aféru „Dieselgate“ se měla stát ne-dávná šrotovací prémie, zaměřená na likvi-daci „zastaralých dieselů“. Podílely se na nístejným dílem stát a automobilky. Pokud po-mineme absurdní následek, že se tak opětzvýšila produkce automobilek – hlavních vi-níků aféry – a tedy jejich příjmy, vedlo rozhod-nutí také k likvidaci zdaleka ne opotřebova-

ných a zcela funkčních dieselů – sešrotovántak byl např. i VW Touareg s rokem výroby2012 a řada dalších podobných aut! Souvise-jící „ekologickou stopu“ takového politickéhorozhodnutí netřeba popisovat.

Ochrana zdraví a životního prostředíurčitě ano, ale....Objektivně nelze zpochybňovat fakt, že ros-toucí populaci lidstva na Zemi a dopady je-jího působení na planetě je nutné kompenzo-vat snahou o dosažení udržitelného rozvoje.Přesto nejsou asi zákazy pro „fosilní“ techno-logie, unáhlené odstavování jaderných elek -tráren, ani zákazy vjezdu dieselových aut doměst optimálním řešením. Inovativní techno-logie šetrné k životnímu prostředí potřebujítaké svůj čas pro skutečně harmonický rozvoja postupné dosažení dominance. Snaha řešitzáležitosti disrupčních změn technologií poli-tickou resp. ideologickou cestou je jako po-koušet se zákonem urychlit růst dětí. Nikdonestojí o zákazy – ani průmysl, ani spotřebi-telé. Jen volná skutečně konkurenční soutěža svobodný trh – a tedy potažmo zákazník –může definitivně rozhodnout o úspěchu té čioné technologie. A to i velmi rychle, jak uká-zal názorně například přechod od klasické fo-tografie k digitální. Pokud už politikové chtějínebo musejí zasahovat, měli by tak činit uváž-livě, bez emocí a s plným vědomím všech ná-sledků.

Závěrem ještě jedna zajímavá souvislost.Podle průzkumu německého magazínu propolitickou kulturu CICERO jsou mezi 100 nej-vlivnějšími intelektuály v Německu pouzedva zástupci přírodních věd. Diskuzi takv médiích například o vizích přírodovědec-kého a technologického rozvoje průmyslověvyspělého Německu proto vedou hlavněvědci z humanitních oborů, politologové,právníci, teologové... �

Zdeněk Fajkus, Mnichov

422I2018

>

432I2018

Spolupráce společnosti Air Pro-ducts a americké kosmické agen-tury NASA trvá už neuvěřitelných

šedesát let. Ani nejnovější mise NASAk Marsu nazvaná InSight, která odstar-tovala 5. května z Vandenbergovy le-tecké základny v Kalifornii, se nemohlaobejít bez významné účasti tohoto kon-cernu.

Úzká spolupráce Air Products s americ-kým kosmickým výzkumem začala užv roce 1957, kdy byl do provozu uvedenzávod na výrobu technických plynův Ohiu. Od té doby společnost zásobujeNASA kapalným vodíkem a dalšími tech-nickými plyny. Začala dnes již legendár-ním programem Mercury v letech 1958–1963. Pak pokračovala programem Apollopřes raketoplány a kosmické lodě Orionaž k nejnovějšímu projektu, InSight.Kromě NASA dodává Air Products tech-nické plyny a s nimi spojené služby takérůzným nezávislým kosmickým projek-tům. Vedle dodávek produktů pro kos-mické starty má společnost Air Productstaké dlouhodobý vztah k programu zkou-šení motorů agentury NASA ve Stenni-sově kosmickém středisku v Missouri,Johnsonově kosmickém středisku v Te-

xasu a rovněž v Marshallově centru kos-mických letů.

V případě projektu InSight se společ-nost stala hlavním dodavatelem technic-kých plynů pro raketu Atlas V společnostiULA (United Launch Alliance), kterámodul InSight dopravuje na Mars. Celýlet bude trvat půl roku a přistání na Marsuje naplánováno na letošní listopad. Proprojekt dodala Air Products předevšímsvůj patentovaný čerpací systém pro he-lium, který je jediný svého druhu nasvětě. Toto zařízení dokáže stlačovatvzácný inertní plyn používaný při natlako-vání a proplachování nádrží pohonnýchhmot rakety Saturn V. Mimo tohoto zaří-zení je společnost Air Products samo-zřejmě také dodavatelem samotnéhohelia, stejně jako kapalného dusíku, slou-žícího k proplachování přístrojů rakety,a kapalného kyslíku, který je součástísměsi raketového paliva.

„Nejnovější start rakety z Vandenber-govy letecké základny v Kalifornii se za-psal na náš seznam výrazných bodův podpoře převratných vesmírných misíNASA. Naše společnost opět poskytlaspolehlivou dodávku technických plynůa další služby, které jsou nedílnou sou-

částí jejího úspěchu,“ prohlásila MarieFfolkes, prezidentka Industrial Gases-Americas, dceřiné společnosti Air Pro-ducts.

InSight je součástí programu Discoveryagentury NASA, řízeného Marshallovýmcentrem kosmických letů NASA v Hunt-sville v Alabamě. Air Products dodává doHuntsville dusík již po několik desetiletí.NASA oznámila, že InSight (celý názevprojektu zní: „Zkoumání nitra planety po-mocí seismických analýz, geodéziea transportu tepla“) bude první misí, kteránahlédne hluboko pod povrch Marsu, abyvědcům pomohla pochopit, jak se liší jehokůra, plášť a jádro od Země. Mise se za-měří i na produkci tepla emitovanéhotouto planetou a zaposlouchá se do mar-sotřesení, což jsou seismické události po-dobné zemětřesení na Zemi. Objevy z tétomise mohou pomoci lépe pochopit, jakbyly a jsou vytvářeny jiné kamenné pla-nety a také Země. Na projektu InSightk Marsu spolupracují také evropští part-neři, včetně francouzské kosmické agen-tury Centre National d’Études Spatialesa německé DLR. �

Foto Air Products

Air Products míří na MarsPodporou mise InSight k rudé planetě oslavila společnost šest desetiletí kosmických letů