rostlinná říše rise.pdf · rozlišujeme: viry – část nukleové kyseliny (rna, dna),...
TRANSCRIPT
Rostlinná říšeJakub Brom
Katedra krajinného managementuZemědělská fakulta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Rozlišujeme:
Viry – část nukleové kyseliny (RNA, DNA), zpravidla obalená bílkovinnou kapsidou
Bakterie a sinice – buněčné organismy s rozptýleným jádrem - prokaryontní
Organismy s pravým jádrem - eukaryontní Říše hub Rostlinná říše Živočišná říše
Rostliny jsou... Jednobuněčné nebo
mnohobuněčné jaderné organismy – od jednobuněčných řas až po stromy
Autotrofní – existuje několik výjimek
Buňky obsahují plastidy, vakuoly a buněčnou stěnu
A jsou krásné...
Fotosyntéza
Fotosyntéza je způsob, jak být autotrofní Je to biofyzikální proces, při kterém se z
anorganických látek za působení fyzikálních faktorů vytváří organická hmota:
Voda + oxid uhličitý + sluneční záření → jednoduché cukry (glukóza) + voda + kyslík + chemicky vázaná energie (ATP)
Fotosyntéza
Fotosyntéza probíhá v plastidech, tzv. chloroplastech na tylakoidní membráně – dvojitá fosfolipidová membrána, na které dochází k zachycování světelných kvant fotosyntetickými barvivy a k využití této energie v biochemické přeměně CO
2 na cukry
Chlorofyl – několik typů, strukturálně podobný krevnímu barvivu
Podle dráhy zachycování CO2 rozlišujeme C3, C4 a CAM rostliny
Rostliny a produkce Fotosyntéza je základem tzv. primární
produkce, rostliny tedy označujeme termínem primární producenti
Výsledkem primární produkce je rostlinná biomasa – organická hmota rostlin
Rostlinná biomasa je prvním článkem potravního řetězce
Krabičky a škatulky
Rostliny představují širokou skupinu, od
jednobuněčných organismů po složité
mnohobuněčné organismy → potřeba rozdělit
různé „typy“ rostlin do skupin → systematika
rostlin, soustavná/systematická botanika
Historie systematiky rostlin
• Období umělých soustav – použití malého počtu libovolně vzatých a lehce poznatelných znaků u rostlin
• Období přirozených soustav – od 18. st. (A. L. Jussieu – Genera Plantarum, 1789) – třídění na základě tvarové podobnosti
• Fylogenetické soustavy – od poloviny 19. st. (Darwin, Braun, Engler) – založeno na soustavě poznatků o rostlinách – morfologie, paleontologie, embryologie, cytologie, fytogeografie, genetika, fyziologie, biochemie
• Kladistika a molekulární systematika
Systematické skupiny
Druh – borovice černá (Pinus nigra) Rod – borovice (Pinus) Čeleď – borovicovité (Pinaceae) Řád Třída – jehličnany (Coniferopsida,
Pinopsida) Oddělení – nahosemenné
(Gymnospermophyta)
Nižší rostliny
• Jednobuněčné nebo mnohobuněčné s asimilačními barvivy nebo bez nich
• Žijí ve vodě nebo ve vlhkém prostředí
• Tělo není diferencované na typické vegetativní orgány (kořeny, stonky a listy) - stélka
• Rozmnožovací ústroje jsou primitivní stavby – gametangia
• Rozmnožování nepohlavní (spóry, dělení) nebo pohlavní
Nižší rostliny• Bakterie a sinice – nejsou
rostlinami v pravém slova smyslu (starší systematiky)
• Řasy – gametangia a výtrusnice jsou jednobuněčné
• Gamety a spóry mohou být bičíkaté
• Skupiny:
• Tř. Krásnoočka
• Odd. Chromophyta (zlativky, různobrvky, rozsivky, řasy hnědé)
• Odd. řasy červené
• Odd. řasy zelené
• Skupina odd. houby (dnes nejsou řazeny mezi rostliny)
Vyšší rostliny
• Mnohobuněčné s celulózními buněčnými stěnami, většinou zelené (chl a, b, karotenoidy)
• Přizpůsobené k terestrickému způsobu života
• Střídání pohlavní (gametofyt) a nepohlavní (sporofyt) fáze rozmnožování → rodozměna
• Gametofyt postupně ustupuje
• Skupiny:
• Mechorosty (Bryophyta)
• Kapraďorosty (Pteridophyta)
• Nahosemenné (Gymnospermophyta)
• Krytosemenné (Magnoliophyta)
Mechorosty• Zelené výtrusné rostliny
• Nápadná rodozměna
• Zelené mechové rostlinky – ploché, lupenité, stužkovité, laločnaté, vidličnaté nebo rozlišené (kauloid a fyloidy)
• Příchytná vlákna – rhizoidy
• Jednodomé nebo dvoudomé
• Rozlišené asimilační a zásobní orgány, pletiva diferencovaná
• Zatím nejsou nejsou diferencovaná vodivá pletiva na sítkovice a cévy – poikilohydrické rostliny
Kapraďorosty• Více přizpůsobené k
životu na pevné zemi než mechorosty
• Gametofyt redukován
• Sporofyt rozlišen na kořeny, stonky a listy
• Vodivá pletiva – cévice → větší vzrůst, homoiohydrické
• Výtrusnice na listech
Nahosemenné• Výlučně dřeviny
• Tvorba semen
• Druhotné tloustnutí – kambium
• Vodivá pletiva – cévice
• „Květy“ jednopohlavné, jedno nebo dvoudomé
• Sporofyly šišticovité
• Vajíčka (makrospory) leží volně na plodolistu – nahá, nejsou květní obaly
• Anemogamní
• V lýkové části chybí průvodní buňky
Krytosemenné• Vznik v juře
• Ca 260 tis. druhů
• Redukovaný gametofyt – zárodečný vak
• Dvojité oplození → embrio + endosperm
• Květní obaly
• Vyvinutá vodivá pletiva – cévy (tracheje) a doprovodné buňky sítkovic
• Lze rozlišit:
• Jednoděložné
• Dvouděložné (vyšší a nižší)
Jednoděložné
• jedna děloha
• adventivní kořenový systém v důsledku brzkého zániku hlavního kořene
• stonky s roztroušenými cévními svazky
• absence sekundárního růstu
• listy s paralelní žilnatinou
• trojčetné květy
• monosulkátní pylová zrna
Dvouděložné• kořenový systém s hlavním kořenem
• stonky s cévními svazky v kruhu (koncentrické) a často se druhotným tloustnutím
• listy se zpeřenou nebo dlanitou žilnatinou
• pylová zrna alespoň primárně trikolpátní
• Podle mezinárodní botanické nomenklatury rozlišujeme:
• Vyšší dvouděložné – monofyletická skupina (tř. růžotvaré)
• Nižší dvouděložné – parafyletická skupina (tř. leknínotvaré, růžkatcotvaré, vavřínotvaré, šácholanotvaré a pepřotvaré)