O B Č A S N Í K S T U D E N T Ů , P E D A G O G Ů , V E D E N Í A P Ř Í Z N I V C Ů Š K O LY

R O Č N Í K 4 / Č Í S L O 2 / K V Ě T E N 2 0 0 5

MBA graduanti

Florida ñ koneËn· staniceGener·lnÌ ¯editelka odpovÌd·na ot·zky »eskÈho rozhlasu

Grˆbeho vila

2 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

3kvÏten 2005

⁄vod ï Obsah

UD¡LOST4 OpÏt a p¯ece poprvÈ

ñ promoce, na kterÈ se nezapomÌn·5 Make the right move ñ MBA na VäFS

éIVOT äKOLY6 Kr·tce6 SnÌdanÏ s novin·¯i v regionech7 VÌte, co to je ECTS?8 Kulatinky9 Siln· pÏtka na navazujÌcÌm magisterskÈm studiu

10 DÏkuji, ûe si stÏûujete...11 Z v˝zkumnÈ Ëinnosti...11 Pozv·nka na konferenci

KNIéNÕ HLÕDKA12 NovÈ publikace VäFS12 Pozor ï pozor

HORK… T…MA13 InformaËnÌ technologie a systÈmy v podniku I15 Komu pat¯Ì angliËtina?15 Evropsk· ˙stavnÌ smlouva a »esk· republika

JUBILEUM17 Jubileum »eskÈ spo¯itelny

PERISKOP18 Florida ñ koneËn· stanice

STUDENTSK¡ AR…NA20 EBFF 200521 The ÑNEWì Europe ñ Prosperity for All or a Few21 Den zdravÌ se lÌbil22 Nov· studentsk· iniciativa na VäFS23 IT okÈnko24 Who is who na VäFS aneb studujÌ na naöÌ ökole26 Grˆbeho vila28 Srbsko ñ ZadnÌ T¯eb·Ú

FOCUS29 Constitution of the European Union

Murphyho, ale i jinÈ z·kony o blÌzkosti Ëili o l·sce: »lovÏk je tvor spoleËensk˝ ñ dob¯e mu tak.

»ÕSLO 2, DATUM VYD¡NÕ: kvÏten 2005

RedakËnÌ rada: Radek Buöta, Bc. Radoslava »ern·, Patrik Doldûev,Doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc., PhDr. Lenka Ruppertov·,Dr. Bohuslava äenk˝¯ov·, PhDr. Josef ämatl·k (öÈfredaktor).

VeökerÈ informace v†tomto obËasnÌku jsou bez z·ruky. P¯ebÌr·nÌ materi·l˘ je povoleno s prokazateln˝m souhlasemautora a redakËnÌ rady. Fotografie od autor˘ p¯ÌspÏvk˘ Ëi z archivu VäFS, nenÌ-li uvedeno jinak. NepodepsanÈp¯ÌspÏvky jsou autorizov·ny redakcÌ. E-mailov· adresa: xadonia@mail.vsfs.czï VäFS, o.p.s. ï Registrace: MK »R E 13466 ï Tiskov· p¯Ìprava a v˝roba: Radix, spol. s†r.o. ï

mÏsÌc kvÏten neboli m·j, do nÏhoû jsme tÌmto seöitem vstou-pili, je popr·vu ̄ azen k†nejkr·snÏjöÌm obdobÌm v†roce. TakÈbyl podle tÈto kvality nazv·n: v˝raz m·j poch·zÌ z†latiny ñMaius byl starolatinsk˝ b˘h vzr˘stu a vegetace, nu a kvÏ-ten, kr·snÈ slovo praslovanskÈho p˘vodu oznaËuje kvÏtn˝mÏsÌc, Ëili Ëas kvÏt˘. V†m·ji rozkvÈt· p¯Ìroda, rozkvÈt· ûi-vot, rodÌ se ml·Ô·tka, rozkvÈt· l·ska mezi lidmi (aspoÚ seto tvrdÌ) ñ a b·snÌci majÌ plnÈ ruce pr·ce.

M·j je ovöem v˝znamn˝ i historicky, coû bych zde chtÏlp¯edevöÌm vzpomenout: v†roce 1945 skonËila v†tomto mÏ-sÌci jedna z†nejtemnÏjöÌch etap lidsk˝ch dÏjin, druh· svÏto-v· v·lka. HitlerovskÈ NÏmecko ji rozpoutalo s†cÌlem vybu-dovat pro NÏmce jako nad¯azenou rasu tisÌciletou ̄ Ìöi. Jehocestu k†tomuto apokalyptickÈmu cÌli dl·ûdily miliony mrt-v˝ch a prov·zela ji neskuteËn· zvÏrstva a bezpr·vÌ, jichû senacistick· arm·da dopouötÏla, kamkoliv vkroËila. Napros-to ojedinÏl˝m p¯Ìpadem civilizaËnÌho kolapsu, jak se vyjad-¯ujÌ filozofovÈ, byl holokaust ñ obludn˝ projekt vyhlazov·-nÌ ûidovskÈho n·roda v†koncentraËnÌch t·borech.

I my »eöi jsme si Ñuûiliì nacistickÈ rozpÌnavosti, i my jsmebyli ñ jako SlovanÈ ñ za¯azeni do kategorie mÈnÏcenn˝chlidÌ urËen˝ch k†postupnÈ likvidaci a protektor·t Bˆhmenund M‰hren mÏl b˝t jen p¯echodn˝m ¯eöenÌm. NaötÏstÌk†tomu nedoölo, vojska spojenc˘ a RudÈ arm·dy uËinilatÈto apokalypse p¯Ìtrû a dÌky nim se kvÏten stal mÏsÌcem,v†nÏmû slavÌme spoleËnÏ s†Ëasem kvÏt˘ a l·sky i Ëas osvo-bozenÌ.

A letos je tomu öedes·t let, kdy se otev¯ely br·ny kon-centraËnÌch t·bor˘, tÏch ̇ dÏsn˝ch tov·ren na smrt, v†nichûzahynulo na 6 milion˘ lidÌ.

Snad nikdy nekvetly öe¯Ìky tak kr·snÏ jako tenkr·t v†m·jipÏtaËty¯ic·tÈho roku. »as vzr˘stu, Ëas kvÏt˘ a Ëas l·skydostal opÏt p¯Ìleûitost ˙strojnÏ vstoupit do lidskÈho ûivota.Na to nelze nikdy zapomenout, stejnÏ jako nelze zapomÌ-nat na ˙kol z†tÈto historickÈ zkuöenosti vypl˝vajÌcÌ: nikdyvÌce nedopustit n·silÌ. N·silÌ nep¯eje l·sce a v˘bec niËemu.MÏjme se proto r·di a ve jmÈnu l·sky p¯ejme mÌru mÌstov†naöem ûivotÏ.

V·ö Josef ämatl·k

MilÌ Ëten·¯iXadonie,

4 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

Ud·lost

Jaro je roËnÌ doba, v†nÌû se fantazie muû˘ zaËÌn· zab˝vat tÌm, na co ûeny myslÌ jiû celou zimu.

OpÏt a p¯ece poprvÈñ promoce, na kterÈ se nezapomÌn·

V†p·tek 1. dubna 2005 uspo¯·dala naöe ökola dalöÌ slav-nostnÌ promoce absolvent˘ bakal·¯skÈho studia a mezin·-rodnÌho studijnÌho programu MBA. SlavnostnÌ ceremoni·lse konal ñ stejnÏ jako u p¯edchozÌch promocÌ ñ v†kr·snÈmprost¯edÌ kostela äimona a Judy na StarÈm MÏstÏ praûskÈma jeho atmosfÈru umocÚovala hra na varhany a st·tnÌ hym-na zpÌvan· Ñnaûivoì sympatick˝m mlad˝m pÏvcem Symfo-nickÈho orchestru hl. m. Prahy FOK. Na tv·¯Ìch mnohastudent˘ a pedagog˘ byla patrn· radost, p˝cha a dojetÌ,ûe poctivou pracÌ a spoleËn˝m ̇ silÌm dos·hli k˝ûenÈho cÌle.Absolventi kombinovanÈho studia proûÌvali radost bezpo-chyby dvojn·sobnou.

PromoËnÌ akt zah·jila tradiËnÏ gener·lnÌ ¯editelka VäFSDr. Bohuslava äenk˝¯ov· a na jejÌ proslov v†z·vÏru nav·-zal rektor VäFS prof. VladimÌr »ech·k, CSc. sv˝m projevemk†nov˝m bakal·¯˘m. JmÈnem student˘ pak jejich zvolenÌz·stupci podÏkovali nejen pedagog˘m, kte¯Ì je teoretickya prakticky vzdÏl·vali, ale i zamÏstnanc˘m ökoly, kte¯Ì po-m·hali spoluvytv·¯et podmÌnky k†jejich ˙spÏönÈmu stu-diu, ale neopomnÏli podÏkovat rodin·m a p¯·tel˘m, kte¯Ìjim svou podporou po dobu studia pomohli dospÏt ˙spÏö-nÏ k†cÌli.

Hauptvogelov· (Regulace a dozor trhu s†cenn˝mi papÌry),Bc. Miroslav Hud·k (Controlling jako modernÌ n·stroj ¯Ìze-nÌ podniku), Bc. Martina Knopov· (CestovnÌ pojiötÏnÌ a asi-stenËnÌ sluûby na ˙zemÌ »eskÈ republiky), Bc. V·clav Lein-weber (Anal˝za bonity klienta z†pohledu Ëesk˝ch bank)a†Bc. Olga Studen· (Vliv 6. odpisovÈ skupiny na daÚovÈzatÌûenÌ ˙ËetnÌch jednotek).

SlavnostnÌ akt p¯ed·nÌ diplom˘ absolvovalo s†novo-peËen˝mi bakal·¯i i 15 absolventek a absolvent˘ studiaMBA. Na z·vÏr si vöichni p¯ÌtomnÌ s†chutÌ zazpÌvali tradiËnÌstudentskou hymnu Gaudeamus igitur.

Alena Harusov·vedoucÌ t˝mu Bc. studia

Redakce Xadonie vöem absolvent˘m blahop¯ejea†drûÌ jim palce, aby dÌky kvalitnÌmu vzdÏl·nÌ z†VäFSuspÏli v†profesnÌm uplatnÏnÌ doma i v†zahraniËÌ.

SlavnostnÌ atmosfÈra ñ oËek·v·nÌ

P¯ed·valy se i ËervenÈ diplomy

Slib Bc. Zuzany DoËekalovÈ

ShrÚme letmo z·kladnÌ faktaV†˙noru 2005 ̇ spÏönÏ vykonalo st·tnÌ z·vÏreËnÈ zkouö-

ky a obh·jilo bakal·¯skou pr·ci v†Praze, KladnÏ a MostÏcelkem 171 studentek a student˘. Z†toho bylo 112 absol-vent˘ oboru ÿÌzenÌ podniku a podnikovÈ finance, 41 ab-solvent˘†oboru BankovnictvÌ, 16 absolvent˘†oboru Pojiö-ùovnictvÌ, a po 1 absolventovi†obor˘ Ve¯ejnÈ financea†Ve¯ejn· spr·va. Cenu gener·lnÌ ¯editelky za vynikajÌcÌbakal·¯skou pr·ci zÌskali: Bc. Petr Aubrecht (P¯ÌmÈ bankov-nictvÌ v†»eskÈ republice), Ing. Romana Bouökov· (Mana-ûerskÈ finanËnÌ ¯ÌzenÌ a rozhodov·nÌ), Bc. Zuzana BuröÌko-v· (FinanËnÌ investice do st·tnÌch dluhopis˘), Bc. Lenka

5kvÏten 2005

Ud·lost

L·ska je, kdyû ûena nikdy nedostane to, co oËek·v·, a muû nikdy neoËek·v· to, Ëeho se mu dostane.

Make the right moveñ MBA na VäFS

Dne 1. dubna 2005 se uskuteËnily v†kostele sv. äimonaa Judy v†Praze promoce nejen student˘ bakal·¯skÈho pro-gramu VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, ale v†po¯adÌ jiûdruh· graduace student˘ americkÈho programu MBA, kter˝Vysok· ökola finanËnÌ nabÌzÌ ve spolupr·ci se City Universi-ty. Z†rukou p¯edstavitel˘ partnerskÈ americkÈ univerzitypana Ing. Jana Rebra, (Regional Vice-President Europe)a†sleËny Mgr. M·rie BillovÈ, MBA (Direktor of Office of VP,Europe Program Coordinator) p¯evzalo diplom dalöÌch15†absolvent˘ tohoto jedineËnÈho prestiûnÌho programu.

Do novÏ otev¯enÈho, jiû öestÈho bÏhu MBA v†dubnutohoto roku byli p¯ijati dalöÌ studenti navazujÌcÌho magis-terskÈho programu VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, kte¯Ìvyuûili bezkonkurenËnÌ a v˝hodnou nabÌdky k†zÌsk·nÌ vzdÏ-l·nÌ, platnÈho jak v†»eskÈ republice, tak v†zahraniËÌ.

Zleva PhDr. Rafik Bedretdinov, CSc., Ing. Josef ävec, ¯editelstudijnÌho st¯ediska Most, Mgr. Vlastimila Kol·¯ov·, vedoucÌkatedry jazyk˘ VäFS, Ing. Jana Z·rybnick·

Zleva JUDr. Frantiöek Stach, p¯edseda p¯edstavenstva STACH& S. T. a.s., Ëlen spr·vnÌ rady VäFS, Prof. PhDr. VladimÌr »e-ch·k, CSc., rektor VäFS, Dr. Bohuslava äenk˝¯ov·, gener·ln̯editelka VäFS, Ing. VladimÌr B·rtl, prim·tor mÏsta Most, ËlenakademickÈ rady VäFS

Mgr. M·ria Billov·, MBA, City University,Doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc.

RNDr. Josef Postr·neck˝, n·mÏstek ministra vnitra, Ing. J·nRebro, region·lnÌ viceprezident pro Evropu, City University

MBA nenÌ jen studium. Je to p¯edevöÌm proces zdoko-nalov·nÌ, odbornÈho r˘stu, implementace zÌskan˝ch po-znatk˘ do praxe a cesta k†profesionalitÏ.

Ing. KvÏta Paichlov·

Bc. AndreaBalÌnov·p¯i ËtenÌ

slibu

Dr. AlanKrautstengl

6 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

éivot ökoly

Pampeliöka od milence znamen· vÌc neû orchidej od kamar·dky.

KR¡TCESpr·vnÌ rada zasedala

V†souladu s†harmonogramem Ëinnosti Spr·vnÌ rady VäFSse jejÌ 29. zased·nÌ uskuteËnilo dne 16. b¯ezna 2005. Gene-r·lnÌ ¯editelka sezn·mila radu s†postupem pracÌ na projektuUniverzita a se z·vÏry z†projedn·v·nÌ v˝stup˘ na kontrolnÌmv˝boru projektu. D·le pak mj. informovala o†plnÏnÌ finanËnÌ-ho pl·nu na akademick˝ rok 2004/2005, zhodnotila plnÏnÌmanaûersk˝ch ˙kol˘ za zimnÌ semestr. Rektor informovalo†udÏlenÈ akreditaci studijnÌho oboru Finance a finanËnÌ sluû-by v†bakal·¯skÈ formÏ studia a reakreditacÌch nÏkter˝ch st·-vajÌcÌch studijnÌch obor˘. Byl schv·len n·vrh na jmenov·n̯editelky odboru marketingu a komunikace, kter˝ rozöi¯ujez·bÏr dosavadnÌho odboru komunikace a PR. Na programubyly informace o dalöÌch provoznÌch dokumentech.

Jedn·nÌ akademickÈ radyDalöÌ jedn·nÌ akademickÈ rady se uskuteËnilo 23. ˙nora

2005. Na programu byla informace o vnit¯nÌm hodnocenÌVäFS za obdobÌ 2002/2003 a 2003/2004, o p¯ÌpravÏ v˝zkum-nÈho z·mÏru na obdobÌ 2006ñ2011, informace o roz-pracov·nÌ grant˘ od GA»R. V†diskusi byla nejvÏtöÌ pozornostvÏnov·na zejmÈna ot·zk·m zvyöov·nÌ a hodnocenÌ kvalitypedagogickÈ a vÏdeckov˝zkumnÈ pr·ce ökoly, jako reakce nainformaci gener·lnÌ ¯editelky VäFS o postupu pracÌ na projek-tu Univerzita jako souË·sti zvyöov·nÌ kvality vöech proces˘ökoly. »lenovÈ akademickÈ rady projevili z·jem sejÌt sek†tomuto tÈmatu na samostatnÈm pracovnÌm workshopu,kter˝ se uskuteËnil 29. 4. 2005 a o nÏmû informujeme najinÈm mÌstÏ.

Byli jsme v†mÈdiÌchOd minulÈho vyd·nÌ naöeho Ëasopisu jsme opÏt zazname-

nali pozornost mÈdiÌ. DenÌk Pr·vo za¯adil v†p·tek dne 25. 3.rozhovor s†naöÌ gener·lnÌ ¯editelkou B. äenk˝¯ovou na pod-val titulnÌ strany, s†pokraËov·nÌm uvnit¯ listu (Titulek: Je ot·z-kou, zda p¯ijÌmacÌ testy vyberou ty nejlepöÌ). Hospod·¯skÈ no-viny ve svÈ p¯Ìloze KariÈra speci·l pouûily jako ilustrativnÌ fotok†Ël·nku ÑZajÌmav· cesta za prvnÌm zamÏstn·nÌmì jiû medi·l-nÏ zn·m˝ portrÈt naöeho pedela s†insigniÌ p¯i promocÌchs†logem ökoly. Pr·vo v†dalöÌm obdobÌ p¯ineslo odborn˝ re-dakËnÌ Ël·nek ÑDohoda v†EU tlak na reformy neoslabÌì, jehoûautorem byl vedoucÌ katedry financÌ VäFS J. äulc. PozornostiteleviznÌch div·k˘ nemohlo uniknout p¯edstavenÌ naöÌ ökolyz†˙st finalistky letoönÌho kl·nÌ o Miss »R a naöÌ studentky t¯e-

tÌho roËnÌku (vyhl·öenÌ dne 9. 4. 2005 na TV Nova) BarboryPat·kovÈ, kter· ökolu uvedla p¯i p¯edstavovacÌm ceremoni·-lu. Redakce mÈdiÌ jsme formou press release informovalio†hostujÌcÌm profesorovi Bruce Dehningovi z†Chapman Univer-sity v Orange, st·t California v USA, kter˝ na naöÌ ökole vedev˝bÏrovÈ p¯edn·öky v†r·mci grantu Fulbrightovy nadace.

Workshop s†akademikyJak jsme zmÌnili v†p¯edchozÌ zpr·vÏ, dne 29. 4. 2005 se

v†prostor·ch VäFS uskuteËnil polodennÌ pracovnÌ workshopse Ëleny akademickÈ rady. Diskuse se vedla ke t¯em obsaho-v˝m prezentacÌm: ÑProjekt Univerzita ñ cesta ke zvyöov·nÌkvality ËinnostÌ na VäFSì (B. äenk˝¯ov·), ÑVÏdeckov˝zkumn·pr·ce na VäFSì (A. Krautstengl) a ÑP¯Ìprava doktorsk˝ch stu-dijnÌch program˘ jako souË·st rozvoje studijnÌch program˘ì(V. »ech·k).

Mezin·rodnÌ konference VäFSVysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ po¯·d· ve spolupr·ci

s†Ministerstvem financÌ »R, KomisÌ pro cennÈ papÌry a »es-kou n·rodnÌ bankou mezin·rodnÌ konferenci†na tÈma AK-TU¡LNÕ V›VOJ FINAN»NÕCH TRHŸ, JEJICH REGULACEA†DOZORU. Program konference bude zamϯen na popis aanal˝zu hlavnÌch zmÏn, k nimû v poslednÌch letech doch·zÌna finanËnÌch trzÌch a v oblasti jejich regulace a dozoru u†n·si ve svÏtÏ. Konference p¯inese podnÏty k ¯eöenÌ aktu·lnÌchproblÈm˘ v oblasti finanËnÌho trhu, regulace a†dozoru nadfinanËnÌmi trhy v »R. Mezin·rodnÌ konference se kon· 14.ñ15. Ëervna 2005 v†KongresovÈm centru »NB. Podrobnostia vÌce informacÌ pr˘bÏûnÏ na www.vsfs.cz.

StavebnÌ ˙pravy na VäFSV loÚskÈm roce se bÏhem letnÌch pr·zdnin uskuteËnila cel-

kov· rekonstrukce naöeho novÈho ökolnÌho objektu v uliciEstonsk·. Letos se ve stejnÈm obdobÌ p¯ipravujÌ dalöÌ stavebnÌpr·ce, kterÈ se budou tentokr·t t˝kat takÈ budovy na SmÌ-chovÏ ve VltavskÈ ulici. Je napl·nov·na kompletnÌ rekonstruk-ce vöech soci·lnÌch za¯ÌzenÌ v objektu. Pr·ce budou zah·jenyv druhÈ polovinÏ mÏsÌce Ëervna,, budou probÌhat v etap·cha p¯edpokl·dan˝ termÌn jejich ukonËenÌ je z·¯Ì. TakÈ budovav EstonskÈ se doËk· dalöÌch stavebnÌch z·sah˘ , v tÏchto dnechprobÌh· jedn·nÌ z·stupc˘ MÏstskÈ Ë·sti Praha 10 a vedenÌnaöÌ ökoly o rekonstrukci p˘dnÌch prostor. Podle p¯edbÏûn˝chpl·n˘ by v novÏ vybudovan˝ch prostor·ch mohla ökola zÌs-kat zejmÈna dalöÌ uËebny a kabinety. O pr˘bÏhu pracÌ p¯ine-se Xadonia pr˘bÏûnÏ informace.

SnÌdanÏ s†novin·¯i v regionechVe dnech 20. 4. a 26. 4. 200520. 4. a 26. 4. 200520. 4. a 26. 4. 200520. 4. a 26. 4. 200520. 4. a 26. 4. 2005 pro-

bÏhla opÏt neform·lnÌ setk·nÌ vedenÌVäFS a region·lnÌch novin·¯˘ v†MostÏa KladnÏ, tzv. ÑSnÌdanÏ s†novin·¯iSnÌdanÏ s†novin·¯iSnÌdanÏ s†novin·¯iSnÌdanÏ s†novin·¯iSnÌdanÏ s†novin·¯iì.

Na ot·zky novin·¯˘ t˝kajÌcÌ se st¯ed-nÏdobÈho z·mÏru rozvoje ökoly ñ pro-

jektu Univerzita, vÏdeckov˝zkumnÈ pr·-ce, spolupr·ce se zahraniËnÌmi vyso-k˝mi ökolami a aktu·lnÌ Ëinnosti v†re-gionech, odpovÌdali Dr. Bohuslava äen-k˝¯ov·, gener·lnÌ ¯editelka, RNDr. PetrBudinsk˝, CSc., n·mÏstek Gÿ pro roz-

voj a obchod, Dr. Alan Krautstengl, pro-rektor pro vÏdu, v˝zkum a zahraniËnÌvztahy a ¯editelÈ studijnÌch st¯edisekMgr. Eva »erm·kov· a Ing. Josef ävec.Viz tiskovÈ zpr·vy na www.vsfs.cz

(LR)

7kvÏten 2005

éivot ökoly

Milov·nÌ je jedin· d¯ina, kter· stojÌ za to.

VÌte, co to je ECTS?Jak je na VäFS dobr˝m zvykem,

je kaûd˝ nov˝ akademick˝ rok spo-jen s†implementacÌ nÏËeho z·sad-nÏ novÈho, co ji opÏt posune blÌûemoûnosti naplnÏnÌ jejÌ z·kladnÌ am-bice ñ Ñb˝t univerzitouì. V†akademic-kÈm roce 2005/2006 bude tentozvyk, kromÏ jinÈho, naplnÏn zave-denÌm ECTS ñ EvropskÈho systÈmuEvropskÈho systÈmuEvropskÈho systÈmuEvropskÈho systÈmuEvropskÈho systÈmup¯evodu a akumulace kredit˘p¯evodu a akumulace kredit˘p¯evodu a akumulace kredit˘p¯evodu a akumulace kredit˘p¯evodu a akumulace kredit˘.

ECTS vznikl v†roce 1989 jako pi-lotnÌ projekt v†r·mci programu Erasmus. Jeho z·kladnÌmcÌlem bylo zjednoduöit identifikaci jiû absolvovan˝ch p¯ed-mÏt˘, resp. studijnÌch modul˘ a kurz˘ pro zahraniËnÌ mo-bilitu student˘ pomocÌ p¯evodu kredit˘.p¯evodu kredit˘.p¯evodu kredit˘.p¯evodu kredit˘.p¯evodu kredit˘. Vzr˘stajÌcÌ sbli-ûov·nÌ evropskÈho terci·rnÌho vzdÏl·v·nÌ prost¯ednictvÌmBoloÚskÈho procesu vedlo n·slednÏ k†v˝raznÈmu r˘stujeho v˝znamu, a to aû do ˙rovnÏ, kdy se st·v· öiroce vyu-ûÌvan˝m jako systÈm akumulace kredit˘ pro celoûivotnÌakumulace kredit˘ pro celoûivotnÌakumulace kredit˘ pro celoûivotnÌakumulace kredit˘ pro celoûivotnÌakumulace kredit˘ pro celoûivotnÌvzdÏl·v·nÌ.vzdÏl·v·nÌ.vzdÏl·v·nÌ.vzdÏl·v·nÌ.vzdÏl·v·nÌ.

V†souËasnÈ dobÏ se ECTS rozö̯il do vÌce neû 30 zemÌa†byl implementov·n ve vÌce neû 1000 vysokoökolsk˝chinstitucÌ. V†mnoho st·tech bylo jeho pouûÌv·nÌ uz·konÏ-no a stalo se podmÌnkou pro zÌsk·nÌ akreditace. »ty¯icetsignat·¯sk˝ch st·t˘ BoloÚskÈho procesu uznalo ECTS za˙heln˝ k·men evropskÈho terci·rnÌho vzdÏl·v·nÌ, kter˝ m·b˝t komplexnÏ zaveden do roku 2010. Tento systÈm m·sehr·t v˝znamnou roli v†projektech n·rodnÌho a evrop-skÈho kvalifikaËnÌho r·mce.

ECTS je n·strojem pro:1) akademickÈ hodnocenÌ,2) uzn·v·nÌ p¯edmÏt˘ a kurz˘ absolvovan˝ch v†zahraniËÌ,3) vÏtöÌ transparentnost studia.

ECTS je zaloûen na pracovnÌ n·plni studia mϯenÈ Ëa-sem, kter˝ pot¯ebuje pr˘mÏrn˝ student pr˘mÏrn˝ student pr˘mÏrn˝ student pr˘mÏrn˝ student pr˘mÏrn˝ student k†dosaûenÌ cÌl˘studia, stanoven˝ch v†dosaûen˝ch studijnÌch v˝sledcÌcha†zÌskan˝ch kompetencÌch.

ECTS vych·zÌ z†dohody, ûe 60 kredit˘ 60 kredit˘ 60 kredit˘ 60 kredit˘ 60 kredit˘ vyjad¯uje a z·ro-veÚ mÏ¯Ì pracovnÌ n·plÚ studia v†pr˘bÏhu jednoho aka-demickÈho roku. Tato pracovnÌ n·plÚ ËinÌ na VäFS 36 t˝d-n˘ roËnÏ (bez odborn˝ch st·ûÌ, kterÈ u n·s kreditovatnebudeme), a tak jeden kredit odpovÌd· cca 26 vyuËova-cÌm hodin·m.

Kredit Kredit Kredit Kredit Kredit ñ je zp˘sob jak kvantifikovat studijnÌ v˝sledkystudijnÌ v˝sledkystudijnÌ v˝sledkystudijnÌ v˝sledkystudijnÌ v˝sledky.StudijnÌ v˝sledky je moûno definovat jako kompetence,kompetence,kompetence,kompetence,kompetence,kterÈ vyjad¯ujÌ, co student bude umÏt, Ëemu bude ro-kterÈ vyjad¯ujÌ, co student bude umÏt, Ëemu bude ro-kterÈ vyjad¯ujÌ, co student bude umÏt, Ëemu bude ro-kterÈ vyjad¯ujÌ, co student bude umÏt, Ëemu bude ro-kterÈ vyjad¯ujÌ, co student bude umÏt, Ëemu bude ro-zumÏt a co bude schopen dÏlat po dokonËenÌ studijnÌ-zumÏt a co bude schopen dÏlat po dokonËenÌ studijnÌ-zumÏt a co bude schopen dÏlat po dokonËenÌ studijnÌ-zumÏt a co bude schopen dÏlat po dokonËenÌ studijnÌ-zumÏt a co bude schopen dÏlat po dokonËenÌ studijnÌ-ho procesuho procesuho procesuho procesuho procesu, a to jak dÌlËÌho ñ kr·tkodobÈho, tak komplex-nÌho ñ dlouhodobÈho, celoûivotnÌho. Kredity mohou b˝tdosaûeny pouze na z·kladÏ splnÏnÌ poûadovanÈho v˝sled-ku a jeho n·leûitÈho zhodnocenÌ.

P¯idÏlenÌ kredit˘ ECTS je zaloûeno na dÈlce studijnÌho

cyklu, kter˝ na VäFS trv· v†bakal·¯skÈm stupni 3 roky a†v†na-vazujÌcÌm magisterskÈm stupni 2 roky. Celkov· pracovnÌn·plÚ nezbytn· k†absolvov·nÌ tÏchto cykl˘ je tedy vyj·d-¯ena 180, resp. 120 kredity.

PracovnÌ n·plÚ v†ECTS zahrnuje Ëas str·ven˝ na p¯ed-n·ök·ch, semin·¯Ìch, cviËenÌch, ̄ Ìzen˝ch skupinov˝ch kon-zultacÌch, nez·visl˝m studiem, p¯Ìpravou pr˘bÏûnÏ hod-nocenÈ pr·ce, projekt˘, bakal·¯sk˝ch a diplomov˝ch pracÌa p¯Ìpravou a ˙ËastÌ na klasifikovan˝ch z·poËtech a zkouö-k·ch.

Kredity jsou urËeny do vöech vzdÏl·vacÌch sloûek studij-nÌho pl·nu, jako jsou nap¯. p¯edmÏty, moduly, kurzy, ba-kal·¯skÈ a diplomovÈ pr·ce, a odr·ûejÌ kvantitu pr·ce, kte-rou kaûd· sloûka vyûaduje ve vztahu k†celkovÈmu rozsahupr·ce, kter· je nezbytn· k†dokonËenÌ celÈho roku studiav†danÈm studijnÌm programu, oboru Ëi studijnÌm smÏru.

Po tomto, byù velmi struËnÈm sezn·menÌ se z·kladnÌmi˙koly a charakteristikami ECTS a jeho z·kladnÌch souË·s-tÌ,†bych vÏnoval pozornost souËasnÈ realitÏ, tj. z·mÏr˘ma†stupni p¯Ìpravy jejich implementace na VäFS v†p¯ÌötÌmakademickÈm roce.

⁄vodem je t¯eba zd˘raznit, ûe rozhodnutÌ zavÈst ECTSna VäFS nepadlo v†tomto akademickÈm roce, ale vedenÌökoly se touto ot·zkou zab˝v· jiû delöÌ dobu. Bylo zpraco-v·no a posouzeno nÏkolik variant a n·slednÏ pak bylaschv·lena ta, kterou povaûujeme za nejsch˘dnÏjöÌ. JejÌpodstatou je zavedenÌ novÈho systÈmu postupnÏ, tj. nej-prve u prvnÌch roËnÌk˘ studia, ale z·roveÚ i komplexnÏ, tj.v†obou ˙rovnÌch i form·ch studia. P¯edpokladem realiza-ce tohoto rozhodnutÌ bylo mimo jinÈ i to, co zp˘sobilou†student˘ kombinovanÈho studia v†tomto akademickÈmroce urËitou nelibost, a to sjednocenÌ dÈlky a rozloûenÌ zku-öebnÌho obdobÌ u obou forem studia.

DalöÌm nezbytn˝m krokem, kter˝ jsme jiû absolvovali,byla ˙prava studijnÌch pl·n˘, kter· zajistila jejich urËitoustandardizaci z†hlediska hodinovÈ dotace a zp˘sobu za-konËenÌ, a tÌm i lepöÌ srovnatelnost jejich pracovnÌ n·plnÏa moûnost jejÌho mϯenÌ pomocÌ kredit˘. Tato standardiza-ce pochopitelnÏ v†û·dnÈm p¯ÌpadÏ nezas·hla do specifikjednotliv˝ch studijnÌch program˘, obor˘ a studijnÌch smÏ-r˘. Nov˝ prvek tÈto standardizace p¯edstavovan˝ studijnÌ-mi moduly a jejich p¯edmÏtovÈ n·plnÏ naopak v˝raznÏnapomohl k†odhalenÌ a odstranÏnÌ nÏkter˝ch duplicit, kte-rÈ se ve studijnÌch pl·nech dosud vyskytovaly.

Po ˙pravÏ studijnÌch pl·n˘ jsme zaËali pracovat na p¯i-dÏlov·nÌ kredit˘ jednotliv˝m p¯edmÏt˘m i dalöÌm sloûk·mjejich pracovnÌ n·plnÏ. Zvolili jsme tzv. otev¯en˝ jednodu-ch˝ zp˘sob, kter˝ je zaloûen na odhadu relativnÌ pracovnÌn·plnÏ jednotliv˝ch sloûek studijnÌho pl·nu danÈho semes-tru, resp. roku studia p¯i jednoznaËnÈm dodrûenÌ z·sadyûe souËet kredit˘ pro jeden akademick˝ rok odpovÌd· 60kredit˘m. Pouûit˝ zp˘sob toleruje nestejn˝ poËet kredit˘,

8 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

éivot ökoly

»Ìm lÈpe si zpoË·tku rozumÌme, tÌm d¯Ìve si d·me do zub˘.

kterÈ je moûno zÌskat v†jednotliv˝ch semestrech, a z·ro-veÚ, coû je daleko v˝znamnÏjöÌ, zakl·d· povinnost pr˘bÏû-nÏ upravovat stanovenou kreditnÌ ˙roveÚ, a to na z·kladÏpeËlivÈho provϯov·nÌ ÑinformacÌ zdolaìa tak n·slednÏ p¯ejÌtz†jednoduchÈho na tzv. moudr˝ zp˘sob p¯idÏlov·nÌ kre-dit˘.

SouËasnÏ s†p¯idÏlov·nÌm kredit˘ jsme zaËali p¯ipravo-vat z·kladnÌ dokument nezbytn˝ pro re·lnÈ zavedenÌ ECTSa to tzv. KatalogKatalogKatalogKatalogKatalog kurz˘/p¯edmÏt˘.kurz˘/p¯edmÏt˘.kurz˘/p¯edmÏt˘.kurz˘/p¯edmÏt˘.kurz˘/p¯edmÏt˘. Pro Ë·steËnÈ pokrytÌn·klad˘ nezbytn˝ch pro komplexnÌ splnÏnÌ tohoto ˙kolujsme dokonce zÌskali grant z†programu SOCRATES/ERAS-MUS. SouË·stÌ tohoto dokumentu budou mimo kredit˘p¯idÏlen˝ch jednotliv˝m p¯edmÏt˘m, modul˘m, resp. kur-z˘m i jejich standardizovan˝ popis ñ anotace, osnova, p¯ed-poklady k†jejich absolvov·nÌ, zp˘sob zakonËenÌ, povinn· idoporuËen· literatura, atd., i z·kladnÌ charakteristiky VäFSa, coû je nejd˘leûitÏjöÌ, i jejÌ z·kladnÌ vnit¯nÌ p¯edpisy.

P¯edpisem, kter˝ bude nejkomplexnÏji odr·ûet vöechnynovÈ skuteËnosti spojenÈ se zavedenÌm ECTS na VäFS budenespornÏ studijnÌ a zkuöebnÌ ¯·d. V†tomto p¯edpisu bu-dou ve srovn·nÌ s†jeho doposud platnou verzÌ (a ta buded·le s drobn˝mi ˙pravami platn· pro roËnÌky, pro kterÈ

nebude ECTS uplatnÏn) novÏ upraveny p¯edevöÌm takovÈot·zky jako:

ï p¯ijetÌ a z·pis do studia,ï hodnocenÌ pr˘bÏhu a v˝sledk˘ studia (tento Ël·nek bude

platit pro vöechny roËnÌky a bude mj. obsahovat zmÏnudosud pouûÌvanÈ klasifikaËnÌ stupnice na alfanumerickous†vÏtöÌm rozsahem),

ï opakov·nÌ roËnÌku a p¯edmÏt˘,ï ustanovenÌ o poplatcÌch spojen˝ch se studiem, atd.

P¯ed nÏkolika dny byl n·vrh znÏnÌ tohoto p¯edpisu do-konËen a po jeho schv·lenÌ gener·lnÌ ̄ editelkou bude s†nÌmbezodkladnÏ sezn·mena cel· akademick· obec VäFS.

KomplexnÌm dokonËenÌm Katalogu kurz˘/p¯edmÏt˘a†jeho zve¯ejnÏnÌm bude dokonËena v˝znamn· etapa p¯Ì-pravnÈ Ë·sti implementace ECTS na VäFS. N·sledn· Ë·stbude pak naplnÏna p¯edevöÌm osvÏtou, seznamov·nÌma†dalöÌmi Ëinnostmi smϯujÌcÌmi k†jeho ˙spÏönÈ re·lnÈ im-plementaci.

Doc. Ing. AntonÌn KubÌËek CSc.prorektor pro pedagogickou pr·ci

V†Ëase p¯Ìpravy tohoto seöitu zazna-menala Xadonia, ûe ¯ada naöich kole-g˘ dospÏla k†zaokrouhlenÈ mÌli svÈ ûi-votnÌ dr·hy.

Vöem, kterÈ ûivotnÌ ËasomÌra obda¯i-la kulatou nebo p˘lkulatou cifrou, p¯e-je Xadonia s†cel˝m sv˝m redakËnÌm t˝-mem vöe dobrÈ, lepöÌ a nejlepöÌ.

(LR)H·dejte kolik rok˘?

Kulatinky

Bc. ZuzanaDoËekalov·,

tajemnice

Mgr. Jitka Ellederov·,odbor ¯ÌzenÌ lidsk˝chzdroj˘

Ing. IvanaMentlÌkov·,Ëlenka spr·vnÌ radyVäFS

Mgr. Ond¯ej Roubal,(30 let), vedoucÌkatedry komunikacea managementu

Bc. Radoslava »ern·,¯editelka odboru

studijnÌch z·leûitostÌ

Mgr. IvanaSoukupov·,katedra jazyk˘

Ivan Ond¯ejka,(40 let),

Ëlen dozorËÌ radyVäFS

Doc. Ing. FrantiöekNahodil, CSc.,(65 let), katedramikroekonomiea ve¯ejnÈ ekonomiky

Ing. Ji¯Ì Schwarz,CSc., (45 let)

Ëlen akademickÈrady VäFS

RNDr. PetrBudinsk˝, CSc.,(45 let), n·mÏstek Gÿpro rozvoj a obchod

Xadonia gratuluje manûel˘m Jandov˝m k†narozenÌ holËiËky Michalkya manûel˘m Folttinyov˝m k chlapeËkovi HonzÌkovi.

Ing. VladimÌr Mr·z,(65 let),

Ëlen spr·vnÌ radyVäFS

9kvÏten 2005

éivot ökoly

éeny musÌ b˝t milov·ny, majÌ-li z˘stat kr·snÈ.

Siln· pÏtkana navazujÌcÌm magisterskÈm studiu

V†souladu se StipendijnÌm ¯·dem VäFS pobÌr· prospÏ-chov· stipendia za vynikajÌcÌ studijnÌ v˝sledky v 1. roËnÌkunavazujÌcÌho magisterskÈho studia pÏt bakal·¯˘. Jedn· seo studenty, kte¯Ì dos·hli studijnÌho pr˘mÏru do 1,3. Vöich-ni tito studenti absolvovali bakal·¯skÈ studium na VäFSa†nÏkte¯Ì z nich nezÌskali prospÏchovÈ stipendium poprvÈ.

Chcete vÏdÏt, kte¯Ì to jsou? A co si myslÌ? Poloûili jsmejim nÏkolik ot·zek:1. Co pro V·s znamen· zÌsk·nÌ prospÏchovÈho stipen-

dia?2. M˘ûete srovnat studium na bakal·¯skÈm stupni

a†magisterskÈm stupni studia?3. UplatnÏnÌ ñ Vaöe p¯edstava?

A zde m·te jejich up¯ÌmnÈ odpovÏdi a necenzurovanÈn·zory:

Bc. Kl·ra Schejbalov·obor ÿÌzenÌ podniku a podnikovÈ finance

1. UrËitÏ to vûdycky potÏöÌ. Nikdy si do-p¯edu ne¯Ìk·m, ûe chci mÌt stipendium.Kdyû v·m chybÌ uû poslednÌ zkouöka a vÌte,ûe m·te öanci, tak se snaûÌte o to vÌc. Jinakje to samoz¯ejmÏ p¯ÌjemnÈ po finanËnÌstr·nce. OpÏt za to zË·sti uhradÌm svou

letnÌ dovolenou. Uû se moc tÏöÌm.2. MyslÌm si, ûe studium probÌh· podobnÏ. Na magis-

terskÈm stupni jsem oËek·vala vÌce volnosti. P¯ipad· mizbyteËnÈ opakovat nÏkterÈ p¯edmÏty, kterÈ jsem mÏli jiûna bakal·¯skÈ ˙rovni. A to p¯edevöÌm v†p¯ÌpadÏ p¯edmÏ-t˘, kterÈ jsme kdysi ukonËovali zkouökou. NÏco jinÈho jet¯eba management pod vedenÌm Doc. SrpovÈ. Jiû jsmetento p¯edmÏt absolvovali i na bakal·¯i, ale v†naprosto jinÈ˙rovni. Dnes se dovÌd·me novÈ informace, v†hodin·chaktivnÏ spolupracujeme, vytv·¯Ìme prezentace a takto byasi v˝uka mÏla vypadat.

3. Ve svÈ diplomovÈ pr·ci se vÏnuji tÈmatu finanËnÌanal˝zy. UrËitÏ se chci ubÌrat tÌmto smÏrem i nad·le. Rozöi-¯ovat svÈ znalosti z†oblasti ˙ËetnictvÌ a anal˝zy. Douf·m,ûe po ukonËenÌ ökoly, mi toto bude dop¯·no. Ovöem neû sizaËnu pr·ci hledat, r·da bych na nÏjak˝ Ëas vycestovalado zahraniËÌ. Moje angliËtina nenÌ totiû na p¯Ìliö vysokÈ˙rovni. Tento nedostatek tÌm chci odstranit.

Bc. Michal Pokorn˝obor Finance a finanËnÌ sluûby

1. Samoz¯ejmÏ je p¯ÌjemnÈ vÏdÏt, ûe semi poda¯ilo uzav¯Ìt dva semestry s†dobr˝mistudijnÌmi v˝sledky. Jiû v†pr˘bÏhu bakal·¯-skÈho studia jsem mÏl stipendium na do-sah ruky, ale po uzav¯enÌ semestru doölo,

z†mÈho pohledu, k velmi nestandardnÌ korekci pravidel

pro p¯izn·nÌ prospÏchovÈho stipendia. Tyto novÏ vypsanÈpoûadavky jsem jiû bohuûel nesplÚoval a mÌsto stipendiajsem obdrûel cenu ˙tÏchy ñ triËko. TakÈ z†tohoto d˘vodujsem r·d, ûe se mi alespoÚ v†p¯edposlednÌm roËnÌku po-da¯ilo toto stipendium zÌskat.

ProspÏchovÈ stipendium pro mÏ neznamen· ÑpouzeìnÏjak˝ dobr˝ pocit, ale v†neposlednÌ ¯adÏ jsou to penÌze,kterÈ se vûdy hodÌ.

2. V†dobÏ, kdy jsem zaËÌnal studovat VäFS jeötÏ nebylozcela jasnÈ, zda se poda¯Ì zÌskat akreditaci na magisterskÈstudium nebo zda budeme konËit Ñpouzeì s†bakal·¯sk˝mtitulem. S†ohledem na tuto skuteËnost byla takÈ koncipo-v·na skladba a obsah p¯edn·öen˝ch p¯edmÏt˘. V†pr˘bÏhubakal·¯skÈho studia byla v†nÏkter˝ch p¯Ìpadech odp¯ed-n·öena problematika, kter· by za norm·lnÌch okolnostÌ bylap¯edn·öena aû v†pr˘bÏhu magisterskÈho studia, a tak seobËas st·v·, ûe jsou vÏci vykl·d·ny opakovanÏ. Toto jed·le umocnÏno spojenÌm v†pr˘bÏhu bakal·¯skÈho studiaoddÏlen˝ch studijnÌch obor˘ a specializacÌ bankovnictvÌ,pojiöùovnictvÌ a ve¯ejnÈ finance do jedinÈho oboru magis-terskÈho studia. Pokud je p¯edn·öen p¯edmÏt t˝kajÌcÌ senap¯. bankovnictvÌ, pro studenty, kte¯Ì d¯Ìve studovali po-jiöùovnictvÌ, je tato p¯edn·öka mnohem vÏtöÌm p¯Ìnosemneû pro studenty, kte¯Ì d¯Ìve studovali bankovnictvÌ a na-opak.

ProblÈmy, kterÈ jsou na magisterskÈm stupni studia ne-jen p¯edn·öeny, ale v†p¯ÌpadÏ velkÈ zajÌmavosti, nÏkdy takÈdiskutov·ny, jsou rozebÌr·ny do vÏtöÌ hloubky a podrob-nostÌ.

MagisterskÈ studium se bezesporu liöÌ poûadavky na sa-mostatnou Ëinnost student˘. PoËet poûadovan˝ch a ode-vzd·van˝ch semin·rnÌch a semestr·lnÌch pracÌ je s†baka-l·¯sk˝m stupnÏm nesrovnatelnÏ vyööÌ. Toto je samoz¯ejmÏz†pohledu studenta nep¯Ìliö vÌtanÈ, ale na druhou stranuto d·v· student˘m moûnost a podmÏt k†zÌsk·v·nÌ a vyhle-d·v·nÌ dalöÌch informacÌ.

3. R·d bych se vÏnoval oblasti, kterou studuji, tedy ban-kovnictvÌ. BliûöÌ, zcela konkrÈtnÌ p¯edstavu o pozici vöakzatÌm nem·m. PravdÏpodobnÏ to dopadne tak, ûe nÏcozkusÌm, a pokud to nebude ono, Ñp˘jdu o d˘m d·lì.

Bc. Marie KadlËÌkov·obor ÿÌzenÌ podniku a podnikovÈ finance

1. PotÏöÌ a alespoÚ trochu p¯ispÏje k fi-nanËnÌ nez·vislosti na rodiËÌch a brig·d·ch.

2. ObtÌûnost se v˝raznÏ neliöÌ, v nÏkte-r˝ch p¯edmÏtech s mnoha pojmy z baka-l·¯skÈho studia bÏûnÏ pracujeme. TakÈm·me vÌce samostatn˝ch ˙kol˘, jako pre-

zentace apod. A v†mÈm p¯ÌpadÏ, kdy na bakal·¯skÈm stupnijsme zaËÌnali s†v˝ukou v†CimburkovÏ ulici, potÈ jsme sep¯esunuli do VltavskÈ a nynÌ s magistersk˝m studiem doEstonskÈ, se v˝raznÏ zlepöila ˙roveÚ z·zemÌ.

10 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

éivot ökoly

L·ska ubÌr· ducha tÏm, kdo ho majÌ, a dod·v· ho tÏm, kte¯Ì ho nemajÌ.

3. ZatÌm je p¯edstava zd·rnÏ dokonËit studium a pak seuvidÌ... ale pokud se nenaplnÌ p¯edstava ÑemeritnÌho renti-Èraì, tak bude na po¯adu cestov·nÌ a zdokonalenÌ angliËti-ny. P¯i hled·nÌ zamÏstn·nÌ se asi zamϯÌm na oblast finanË-nÌ anal˝zy, kter· je p¯edmÏtem mÈ BP i DP. Z·roveÚ senebr·nÌm ani jin˝m oblastem v†oboru podnikov˝ch finan-cÌ. RozhodnÏ je jich hodnÏ, kterÈ by mÏ zajÌmaly. Pokud semÏ pt·te na pokraËov·nÌ ve studiu v†doktorskÈm studij-nÌm programu, pak z·jem bych mÏla, ale z·leûÌ to na mno-ha okolnostech. Pokud to finanËnÌ moûnosti i budoucÌ pra-covnÌ vytÌûenÌ umoûnÌ a hlava bude zvl·dat, pak budu r·dapokraËovat.

Bc. Petra Paùkov·obor Finance a finanËnÌ sluûby

1. PodmÌnka pro zÌsk·nÌ prospÏchovÈ-ho stipendia (tedy pr˘mÏr 1,3) nenÌ zrov-na nejsnazöÌ, a proto jsem r·da, ûe se mi jipoda¯ilo splnit. Bude to p¯ÌjemnÈ finanËnÌp¯ilepöenÌ na letnÌ dovolenou.

2. Na magisterskÈm stupni studia doölok†propojenÌ t¯Ì bakal·¯sk˝ch obor˘ ñ bankovnictvÌ, pojiö-ùovnictvÌ a ve¯ejn˝ch financÌ (ty jsou sice zastoupeny nulo-v˝m poËtem student˘, p¯esto se s†nimi ve studijnÌm pl·nu

poËÌt·). Takûe jsou nynÌ p¯i v˝uce zastoupeny dvÏ skupinystudent˘ ñ jedni majÌ v†danÈ oblasti sloûenÈ st·tnÌ zkouö-ky a druzÌ mÏli pouze z·kladnÌ vÏdomosti zÌskanÈ kdysiv†prvnÌm roËnÌku bakal·¯skÈho studia. DÌky tomu se ob-sah nÏkter˝ch p¯edn·öek p¯Ìliö neliöÌ od p¯edn·öek baka-l·¯skÈho stupnÏ.

3.†V†souËasnosti studuji na VäFS obor finance a na UKpr·vnickou fakultu, takûe mi kombinacÌ tÏchto dvou obor˘vych·zÌ jako ide·lnÌ uplatnÏnÌ oblast finanËnÌho pr·va. AleuvidÌme, t¯eba se mi nakonec zalÌbÌ nÏco ˙plnÏ jinÈho.

Bc. Daniel K¯Ìûobor ÿÌzenÌ podniku a podnikovÈ finance

Daniel n·m odpovÏdÏl, ûe se st·le pro-bÌr· ze öoku, jehoû p¯ÌËinou je zÌsk·nÌ sti-pendia. Dohodli jsme se, ûe snad nÏkdyp¯ÌötÏÖ

NenÌ tajemstvÌm, ûe VäFS bude usilovat o akreditacÌ dok-torsk˝ch studijnÌch program˘ a nask˝t· se ot·zka, zda titovynikajÌcÌ studenti nemÌ¯Ì pr·vÏ k†tÏmto met·m?

Studenty zpovÌdalaRadoslava »ern·

DÏkuji, ûe si stÏûujeteÖPro kvalitnÌ ¯ÌzenÌ a dalöÌ rozvoj naöÌ ökoly je velmi d˘le-

ûit· zpÏtn· vazba od zamÏstnanc˘ a hlavnÏ student˘.Moûn·, ûe vöichni manaûe¯i nejsou r·di, kdyû si nÏkdostÏûuje. J· rozhodnÏ mezi takovÈ nepat¯Ìm. Pro mne jsouvaöe n·zory hodnÏ d˘leûitÈ. Je to v˝zva, je to seberefle-xe, je to motivace.

Vûdy, kdyû nÏjakou stÌûnost obdrûÌm, p¯edstavuji si,jakÈ asi pocity proûÌval ËlovÏk, kter˝ v·hal, rozm˝ölel se,ale nakonec sedl a mnÏ nebo nÏkomu jinÈmu z†vrcho-lovÈho vedenÌ napsal. A nejvÌc si v·ûÌm toho, ûe obvyklejsou tyto e-maily Ëi dopisy podepsanÈ. To svÏdËÌ o tom,ûe povaûujete naöi ökolu za Ñzdravouì, a nebojÌte se, ûeby se stÌûnost mohla obr·tit proti v·m.

Za poslednÌ rok jsem obdrûela okolo 30 stÌûnostÌ. Abyjejich posuzov·nÌ probÌhalo co nejobjektivnÏji, vydala jsemvnit¯nÌ smÏrnici, ve kterÈ je stanoven postup pro jejich¯eöenÌ, a jmenovala komisi, ve kterÈ kromÏ mne zased·rektor, kvestorka, ¯editelka odboru studijnÌch z·leûitostÌ,¯editel sekretari·tu Gÿ a tajemnice ökoly. Tato komise sezab˝v· kaûdou stÌûnostÌ, kterou obdrûÌ, i kdyby byla ne-podepsan·. VÏtöina stÌûnostÌ se t˝k· jak jinak neû v˝uky.Vûdy na zaË·tku semestru je nÏkolik stÌûnostÌ nam̯enok†rozvrhu a k umÌstÏnÌ v˝uky. NÏkterÈ upozorÚujÌ nanep¯Ìtomnost Ëi pozdnÌ p¯Ìchody pedagog˘ do hodinynebo kritizujÌ nevhodnÏ vypsanÈ zkouökovÈ termÌny.Vöechny stÌûnosti se provϯujÌ a pak se snaûÌme zjednatn·pravu. NÏkdy, jak uû to b˝v·, pravda leûÌ Ñuprost¯edì,

a pak je t¯eba s†pisatelem mluvit a problÈm objasnit. Nevöechny e-maily mohu oznaËit za Ñpravouì stÌûnost. »astose spÌöe jedn· o podnÏty Ëi n·zory studenta nebo za-mÏstnance ökoly. Veöker· korespondence vöak svÏdËÌo†tom, ûe m·te ökolu r·di a ûe v·m na nÌ z·leûÌ.

NezastÌr·m, ûe dost·v·m i e-maily Ëi dopisy dÏkovnÈ.Asi si umÌte p¯edstavit, jakou mi dÏlajÌ radost. V†tÈto uspÏ-chanÈ dobÏ nÏkdo nelenÌ a podÏkuje. PodÏkuje za nÏco,co jin˝ bere jako samoz¯ejmost. PodÏkov·nÌ adresujeteËasto takÈ studijnÌmu oddÏlenÌ. Snad mohu ¯Ìci i za nÏ,ûe to je kr·sn· odmÏna za naöi pr·ci. Vûdyù nejvÏtöÌ devi-zou naöÌ ökoly m· b˝t partnersk˝, p¯·telsk˝ a vst¯Ìcn˝ vztahstudent˘ a zamÏstnanc˘ ökoly, aù uû pedagogick˝ch Ëinepedagogick˝ch. A co teprve, kdyû mi pÌöÌ vaöi rodiËe ËijinÌ p¯ÌbuznÌ, nejËastÏji tÏsnÏ po promocÌch, a dÏkujÌ zakr·sn˝ z·ûitek a p¯Ìstup. No comment! Dosud jsem nadÏkovnÈ reakce neodpovÌdala. Byla to chyba. Omlouv·mse a vöem v·m dodateËnÏ dÏkuji. NaöÌm cÌlem je, abystepovaûovali VäFS za svoji ökolu, kterou budete podporo-vat stÌûnostmi a motivovat sv˝mi radostmi. A prosÌm v·s,mÏjte na pamÏti, ûe uzn·v·m motto: ÑJsi-li nespokojen,¯ekni to mnÏ, jsi-li spokojen˝, ¯Ìkej to vöem ostatnÌm!ì

A tak v†tomto duchu, v·ûenÌ kolegovÈ a v·ûenÌ stu-denti, piöte!

Na vaöi podporu a motivaci se tÏöÌvaöe gener·lnÌ ¯editelka

Bohuslava äenk˝¯ov·

11kvÏten 2005

éivot ökoly

äpetka osobnÌho kouzla stojÌ za kupu usilovnÈ d¯iny.

Z†v˝zkumnÈ ËinnostiÖV†minulÈm ËÌsle XADONIE nÏkolik student˘ vzpo-

mÌnalo na z·ûitky z terÈnnÌho öet¯enÌ v†JirkovÏ. O covlastnÏ ölo?

Na z·kladÏ komerËnÌ objedn·vky naöeho gener·lnÌhopartnera Appian Group a. s. katedra komunikace a mana-gementu p¯ipravila a uskuteËnila v†minulÈm roce v˝zkumÑMonitoring ekonomick˝ch a vybran˝ch soci·lnÌch faktor˘udrûitelnÈho rozvoje.ì

Na ¯eöenÌ projektu pracoval t˝m VäFS o.p.s. ve sloûenÌ:prof. Ing. Frantiöek Zich, DrSc. jako vedoucÌ t˝mu, d·lepak doc. Dr. ZdenÏk Cecava, CSc., PhDr. Jan Rytina, CSc.,RNDr. V·clav Vohanka, Mgr. Ond¯ej Roubal a PhDr. Milo-slav Kafka.

Samoz¯ejmÏ, v˝zkumn˝ch pracÌ se z˙Ëastnilo i tÈmϯ200†student˘ prezenËnÌho studia 2. roËnÌku z†Prahy, Mos-tu i†Kladna. Pracovali hlavnÏ na shromaûÔov·nÌ empiric-kÈho materi·lu o obcÌch, na v˝zkumn˝ch rozhovorech sestakeholdry (osobnosti, ovlivÚujÌcÌ ekonomickou Ëi soci·lnÌsituaci v†obcÌch) a na v˝zkumn˝ch rozhovorech s†obyvateliJirkova. VÏtöina student˘ projevila o zkoumanou proble-matiku velk˝ z·jem. Jejich ˙Ëast na v˝zkumu se osvÏdËilaa prok·zala moûnosti spojov·nÌ v˝uky sociologie s†terÈnnÌv˝zkumnou pracÌ.

HlavnÌm cÌlem tohoto öet¯enÌ bylo zjistit soci·lnÌ a eko-nomickÈ podmÌnky obyvatel ve vybran˝ch obcÌch v†blÌzkostiuheln˝ch tÏûebnÌch polÌ v†severnÌch »ech·ch. CÌlem rov-nÏû bylo na z·kladÏ anal˝zy shrom·ûdÏn˝ch dat zjistit so-

ci·lnÏ ekonomickou situaci obcÌ a ve srovn·nÌ s†ukazatelitrvale udrûitelnÈho rozvoje koncipovat metodu n·vaznÈ-ho pr˘bÏûnÈho monitoringu ekonomick˝ch a soci·lnÌchfaktor˘.

V†obcÌch VrskmaÚ, StrupËice, MalÈ B¯ezno, Vysok· Peca Mari·nskÈ RadËice byl vedle shrom·ûdÏnÌ ve¯ejnÏ do-stupn˝ch dat a doplÚujÌcÌho öet¯enÌ nÏkter˝ch ukazatel˘situace v†obcÌch proveden podrobn˝ monitoring ekono-mick˝ch a soci·lnÌch stakeholder˘. TerÈnnÌ öet¯enÌ probÏhlona z·kladÏ p¯ipraven˝ch z·znamov˝ch list˘ v†kvÏtnua†Ëervnu.

Ve stejnÈm obdobÌ byl v†obcÌch Louka u LitvÌnova, Lom,Mezibo¯Ì a Bolebo¯ proveden monitoring ve¯ejnÏ dostup-n˝ch dat a doplÚujÌcÌ öet¯enÌ.

V†JirkovÏ, kde pracovalo nejvÌce student˘, byl prove-den v˝zkum soci·lnÌ situace dom·cnostÌ v†mÏsÌci ̄ Ìjnu, a†touskuteËnÏnÌm vÌce neû sedmi set rozhovor˘.

Na konci minulÈho roku byly zpracov·ny z·vÏreËnÈ zpr·-vy a p¯ed·ny zadavateli. Jejich obsahu by bylo moûnÈ vÏ-novat pozornost nÏkdy p¯ÌötÏ.

V†prvnÌm pololetÌ tohoto roku (v†dubnu) bude prove-deno doplÚujÌcÌ öet¯enÌ dom·cnostÌ v†mÏstÏ LitvÌnovÏ, kamopÏt vyjede nÏkolik autobus˘ naöich student˘ MyslÌm si,ûe tÌmto byla zaloûena dobr· tradice, ûe je to jeden zezp˘sob˘ p¯iblÌûenÌ v˝uky k†re·lnÈmu ûivotu.

Doc. Dr. ZdenÏk Cecava, CSc.Katedra komunikace a managementu

Pozv·nka na konferenciVysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ

po¯·d· ve spolupr·ci s MinisterstvemfinancÌ »R, »eskou n·rodnÌ bankoua†KomisÌ pro cennÈ papÌry mezin·-rodnÌ konferenci†na tÈma AKTU¡L-NÕ V›VOJ FINAN»NÕCH TRHŸ, JE-JICH REGULACE A DOZOR.

Program konference bude zamÏ-¯en na popis a anal˝zu hlavnÌchzmÏn, k†nimû v poslednÌch letech do-ch·zÌ na finanËnÌch trzÌch a v oblas-ti†jejich regulace a dozoru ve svÏtÏi†v†»R. Konference p¯inese podnÏtyk†¯eöenÌ aktu·lnÌch problÈm˘ v ob-lasti finanËnÌho trhu, regulace a do-zoru nad finanËnÌmi trhy v »R.

SpolupracujÌcÌ organizace budouzastupovat p¯edevöÌm Ing. Tom·öProuza, n·mÏstek ministra financÌ, Ing.

Michaela Erbenov·, Ph. D., vrchnÌ ¯e-ditelka a Ëlenka bankovnÌ rady »NBa†Ing. Pavel Hollmann, p¯edseda pre-zÌdia Komise pro cennÈ papÌry.

P¯i jedn·nÌ v†plÈnu a jednotliv˝chsekcÌch vystoupÌ nap¯Ìklad Prof. Dr.Ing. Jan Frait, vrchnÌ ¯editel »eskÈn·rodnÌ banky, Doc. Ing. Ji¯Ì Havel,CSc., ¯·dn˝ Ëlen vÏdeckÈ rady FSVInstitutu ekonomick˝ch studiÌ UK,Prof. Ing. ZbynÏk Revenda, CSc., pro-rektor pro rozvoj a finance VäE, ka-tedra mÏnovÈ politiky VäE, Ing. V·c-lav K¯ivohl·vek, CSc., ̄ editel st·tnÌhodozoru v†pojiöùovnictvÌ a bankovnic-tvÌ MF a Ëlen katedry financÌ a finanË-nÌch sluûeb VäFS, Ing. Jaroslav äulc,CSc., vedoucÌ katedry financÌ a fi-nanËnÌch sluûeb VäFS, Petr Koblic,

gener·lnÌ ¯editel Burzy cenn˝ch pa-pÌr˘, Mgr. Ing. ZdenÏk Hust·k, ËlenprezÌdia Komise pro cennÈ papÌry,Petr MusÌlek, Ëlen prezÌdia Komisepro cennÈ papÌry a dalöÌ.

SouË·stÌ programu konferencebude poprvÈ i jedn·nÌ ve student-skÈ sekci, na kterÈm se budou podÌ-let studenti ¯ady ve¯ejn˝ch i soukro-m˝ch vysok˝ch ökol, kte¯Ì budouprezentovat svÈ semin·rnÌ, bakal·¯-skÈ Ëi diplomnÌ pr·ce vÏnovanÈ tÈ-mat˘m konference.

14.ñ15. Ëervna 2005v†KongresovÈm centru »NB

vÌce informacÌ: www.vsfs.cz

12 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

KniûnÌ hlÌdka

Nic nenÌ tak pomÌjivÈ jako to, co m· trvat vÏËnÏ.

Eduard Gomb·r⁄vod do dÏjin diplomacie

UËebnÌ text urËen˝ pro studium oboru ve¯ejnÈ spr·vy naVäFS sepsal zkuöen˝ autor, kter˝ ¯adu let p˘sobil v†diploma-tickÈ misi. Sv˝m v˝kladem sleduje cÌl z·kladnÌ orientace v†sys-tÈmech a koncepcÌch mezin·rodnÌch vztah˘. KlÌËov˝m jevem,kter˝ sleduje p¯edevöÌm v†evropsk˝ch dÏjin·ch od 17. stole-tÌ, je princip univerzalismu v†konfliktu s†manifestacÌ n·rodnÌ-ho z·jmu. Univerzalistick· koncepce mezin·rodnÌch vztah˘vych·zÌ z†p¯edstavy prosazenÌ jedinÈho Ñspr·vnÈhoì ideovÈ-ho principu v†celÈm svÏtÏ. K†tradiËnÌm univerzalism˘m, kte-rÈ ovlivnily modernÌ evropskÈ mezin·rodnÌ vztahy, pat¯il pra-voslavn˝, isl·msk˝ a katolick˝ univerzalismus. Mezi modernÌformy univerzalismu se poËÌtajÌ francouzsk˝ revoluËnÌ univer-zalismus (Napoleon), americk˝ demokratick˝ univerzalismus(Wilson) a komunistick˝ univerzalismus. S†tÏmito koncepce-mi soupe¯ily v†EvropÏ multipol·rnÌ systÈmy suverÈnnÌch st·-t˘. ZapojenÌ SovÏtskÈho svazu a Spojen˝ch st·t˘ do druhÈsvÏtovÈ v·lky tÏmto systÈm˘m odzvonilo a nastolilo bipol·r-nÌ systÈm dvou supervelmocÌ. Autor sv˘j v˝klad doplnil p¯e-hledem studijnÌ literatury. 50 stran

Milan äul·k ñ Emil VacÌkMϯenÌ v˝konnosti firem

UËebnÌ text pro studium oboru ¯ÌzenÌ podniku a podniko-v˝ch financÌ na VäFS, sepsan˝ dvojicÌ zkuöen˝ch pedagog˘,pod·v· p¯ehled o problematice podniku jednoduchou for-mou, respektujÌcÌ öiröÌ okruh Ëten·¯˘. CÌlem autor˘ je usnad-nit p¯Ìstup k†souËasn˝m informacÌm v†tomto oboru, v†nÏmûse z·sadnÏ promÌtajÌ novÈ trendy ve smyslu komunikace, v˝-voje a aplikace nov˝ch technologiÌ s†d˘razem na sniûov·nÌn·klad˘ a udrûenÌ vysokÈho tempa rozvoje. Podle nich stan-dardnÌ metrika mϯenÌ v˝konnosti jiû zastar·v· za nov˝mi p¯Ì-stupy, zatÌmco p¯i posuzov·nÌ ̇ spÏönosti spoleËnosti ËÌm d·letÌm vÌce nab˝vajÌ v˝znamu novÈ hodnotovÈ ukazatele. Obje-vujÌ se termÌny jako Value Based Management, ShareholderValue, ukazatele EVA, MVA, CFROI, metody BSC Ëi EFQM,pomocÌ nichû se definujÌ souËasnÈ parametry podnikatelstvÌs†d˘razem na pruûnost ¯ÌzenÌ a jeho schopnost reagovat narozvoj informaËnÌ technologie a n·r˘st v˝znamu z·kaznÌkajako rozvojovÈho stimulu. Auto¯i tÈû podtrhujÌ nov˝ fenomÈnnehmotn˝ch aktiv podniku a rozvojovÈho potenci·lu.

90 stran

Milan äulcAlternativy reformy penzijnÌho systÈmu

Pr˘kopnick· uËebnice pro studium finanËnÌch obor˘ naVäFS je prvnÌ publikacÌ svÈho druhu, ze kterÈ lze studovatproblematiku d˘chodovÈho zabezpeËenÌ. Sest·v· ze Ëty¯ ka-pitol: v†prvnÌ kapitole se rozebÌrajÌ z·kladnÌ metodologickÈa†terminologickÈ z·leûitosti a osvÏtlujÌ se odliönosti n·rodnÌchspecifik. Druh· kapitola objasÚuje principy, na kter˝ch je za-loûena konstrukce d˘chodov˝ch systÈm˘ a†jejich organiza-ce buÔ ze strany st·tu, nebo prost¯ednictvÌm specializova-n˝ch nest·tnÌch institucÌ. T¯etÌ kapitola obsahuje pohled nahistorickÈ ko¯eny d˘chodovÈho pojiötÏnÌ. PoslednÌ, Ëtvrt· ka-pitola je pak anal˝zou souËasnÈho stavu spoleËensko-ekono-mick˝ch zmÏn na trhu pr·ce za podmÌnek nastupujÌcÌ globa-lizace s†v˝chodiskem v†demografickÈ perspektivÏ n·r˘stuskupiny senior˘.

Autor, vynikajÌcÌ odbornÌk s†dlouholetou odbornou zkuöe-nostÌ, srovn·v· p¯Ìstupy k†penzijnÌ reformÏ a n·zornÏ dokazu-je sloûitost a rizikovost jejÌho prov·dÏnÌ. 94 stran

Milan äul·k ñ Emil VacÌkStrategickÈ ¯ÌzenÌv podnicÌch a projektech

Strategick˝ management si i p¯es souËasnou turbulencipodnikatelskÈho prost¯edÌ, upevnil svÈ postavenÌ v†¯ÌzenÌ pod-nik˘ i projekt˘. Strategick˝ pl·n je prokazatelnÏ nejlepöÌm z·-kladem pro ˙spÏch podnikatelskÈho projektu.

Auto¯i si touto publikacÌ, tematicky navazujÌcÌ na ÑMϯenÌv˝konnosti firemì (viz zde), p¯edsevzali poskytnout Ëten·¯˘mpot¯ebnÈ znalosti pro zpracov·nÌ, implementaci, hodnocenÌa controlling strategickÈho pl·nu podniku. Soust¯edili se namodernÌ p¯Ìstupy strategickÈho ¯ÌzenÌ respektujÌcÌ r˘st v˝kon-nosti firmy a skrze zhodnocov·nÌ vloûen˝ch zdroj˘ pak je cÌ-lem uspokojov·nÌ z·jm˘ vlastnÌk˘ ñ akcion·¯˘. Za efektivnÌimpuls rozvoje firmy povaûujÌ spr·vnÏ pojatÈ a realizovanÈinovace, za prost¯edÌ vhodnÈ k†jejÌmu r˘stu povaûujÌ efektiv-nÌ organizaËnÌ strukturu a silnou podnikovou kulturu.

Publikace je urËena nejen k vysokoökolskÈmu studiu v†obo-rech ¯ÌzenÌ podnik˘ atp., ale p¯edevöÌm z nÌ mohou s†uûitkemËerpat pot¯ebnÈ znalosti projektanti podnikov˝ch pl·n˘ i ma-naûe¯i realizovan˝ch rozvojov˝ch projekt˘, ale tÈû pracovnÌcicontrollingu a internÌho auditu ve firm·ch.

232 stran

NovÈ publikace VäFS

POZOR ï POZORNEOLUXOR, Pal·c kniha EUPRESS, nakladatelstvÌ VäFS

uzav¯ely dohodu o vzdÏl·vacÌmbonusovÈm programu:

5% sleva ñ urËena pro studenty10% sleva ñ urËena pouze

pro pedagogy

ï KnihkupectvÌ U »ernÈ Matky BoûÌCeletn· 34, Praha 1

ï KnihkupectvÌ Metro Dejvick·vestibul metra, stanice Dejvick·,Praha 6

ï KnihkupectvÌ 28. ¯Ìjna28. ¯Ìjna 7, Praha 1

ï Pal·c knih NeoluxorV·clavskÈ n·m. 41, Praha 1

ï D˘m uËebnic a knih »ern· labuùNa Po¯ÌËÌ 25, Praha 1

ï KnihkupectvÌ Nov˝ SmÌchovPlzeÚsk· 8, Praha 5

Slevy lze uplatnit v n·sledujÌcÌch prodejn·ch

BliûöÌ informace o principu bonusovÈho programu zÌsk·te v nakladatelstvÌ EUPRESS nebo na adrese Eupress@vsfs.cz

13kvÏten 2005

HorkÈ tÈma

HezkÈ chvÌle uteËou jako nic. OöklivÈ trvajÌ vÏËnost.

InformaËnÌ technologiea systÈmy v†podniku I

Synonymem naöÌ doby se stalyinformace a prost¯edkem k jejichzpracov·nÌ, p¯ed·v·nÌ a uchov·v·-nÌ jsou informaËnÌ technologie a in-formaËnÌ systÈmy. Na tom, jak kvalit-nÌ a stabilnÌ jsou informaËnÌ tech-nologie a informaËnÌ systÈm danÈorganizace, z·visÌ mnohdy cel˝ chodorganizace, rozhodov·nÌ jejÌho ma-nagementu a spokojenost z·kaznÌ-k˘. PojÔme si dnes p¯edstavit co jsou

to informaËnÌ technologie, co je to informaËnÌ systÈm ar˘znÈ ˙hly pohledu na toto dynamicky vyvÌjejÌcÌ se odvÏtvÌ.

Pod informaËnÌm systÈmem (IS) podniku si m˘ûeme p¯ed-stavit öirok˝ komplex lidÌ, informacÌ, vlastnÌ systÈm ¯ÌzenÌ(tedy programovÈ vybavenÌ), technickÈ prost¯edky (p¯ev·û-nÏ pak hardware) a systÈm organizace pr·ce uûivatel˘v†celÈ organizaci. InformaËnÌmi technologiemi (IT) jsouveökerÈ technickÈ prost¯edky a pom˘cky nezbytnÈ profunkËnost informaËnÌho systÈmu. ⁄Ëelem celÈho tohotokomplexu je sbÏr, p¯enos, aktualizace, uchov·nÌ a dalöÌzpracov·nÌ dat za ˙Ëelem tvorby a prezentace informacÌ,kterÈ by mÏly zlepöit v˝konnost uûivatel˘ a celÈ organiza-ce. V˝konnost ekonomiky danÈ organizace m· pak svÈ eko-nomickÈ metriky a je tedy mϯiteln·. KvalitnÌ informaËnÌ sys-tÈm m˘ûe pomoci vyhr·t boj s p¯Ìpadnou konkurencÌ, aletakÈ v boji se sv˝mi vlastnÌmi nedokonalostmi a chybami.

Vzhledem ke komplexnosti tÈto oblasti je z¯ejmÈ, ûem˘ûeme na problematiku IT/IS v†organizaci nahlÌûetz†mnoha ˙hl˘ a pozic. Bezpochyby jin˝ pohled m· majitelËi vrcholov˝ management, jin˝ pohled m· IT manager a†ji-nak vnÌm· svoji pr·ci spr·vce sÌtÏ. V†tomto p¯ÌspÏvku sebudeme vÏnovat pohledu na IT/IS z†pozice IT managera.

Z†p¯edchozÌ definice a popisu vöech souË·stÌ IS vypl˝-v·, ûe informatika v†podniku jiû nenÌ pouze klasick· sluûbav†pojetÌ v˝poËetnÌch st¯edisek Ëi spr·vc˘ sÌtÌ., ale ûe se jed-n· o nedÌlnou souË·st strategick˝ch, ¯ÌdÌcÌch, obchodnÌch,provoznÌch a dalöÌch proces˘ ve firmÏ. ÿÌzenÌ informatikytak musÌ b˝t souË·stÌ ¯ÌzenÌ celÈ firmy a je patrnÈ, ûe prost¯ednÌ a velkÈ firmy vzhledem k†ö̯i problematiky IS/IT jiûnenÌ perspektivnÌ mÌt jen spr·vce sÌtÏ, kter˝ se koncentrujepouze na technologick˝ rozvoj ve firmÏ. Role informatikyjiû vyûaduje funkci IT managera, jenû se podÌlÌ na d˘leûi-t˝ch rozhodnutÌch vedenÌ a aktivnÌ ˙Ëasti na ¯ÌzenÌ podni-ku a m· p¯ehled o nov˝ch trendech v†oblasti IS/IT. IT ma-nager stojÌ p¯ed ˙kolem optimalizovat investice a n·kladyve firmÏ a p¯itom maxim·lnÏ vyuûÌt st·vajÌcÌ hardware,podnikov˝ software, komunikaËnÌ sÌtÏ a v˝bÏr vhodn˝chdlouhodob˝ch dodavatel˘ IS/IT, spolupracovat s†vedenÌmna strategick˝ch z·mÏrech firmy, inovaci firemnÌch proce-s˘ a jejich zaËlenÏnÌ do informaËnÌho systÈmu firmy, re-strukturalizaci firmy a systÈmu ¯ÌzenÌ a obÏhu dokument˘ve firmÏ.. S†ohledem na dlouhodobÈ obchodnÏ taktickÈ

pl·ny celÈ spoleËnosti (nap¯. pot¯eby dalöÌ spolupr·ce ËipartnerstvÌ) tak m˘ûe komplexnÏji a s†vÏtöÌm nadhledemrozhodovat o volbÏ dodavatel˘ v†oblasti IT/IS. Do pop¯edÌse tak dost·v· nutnost vybudov·nÌ jednotnÈ celofiremnÌkomunikace v souladu se z·mÏry firmy ukazujÌcÌ na jejÌvnit¯nÌ hodnoty a firemnÌ kulturu. PodÌvejme se nynÌ podrob-nÏji na strategickÈ ˙koly (z pohledu IT/IS), kterÈ stojÌ p¯edIT managerem postupnÏ tak, aby dos·hl efektivnÌho vyuûi-tÌ vöech informaËnÌch technologiÌ a systÈm˘ v†podniku s†cÌ-lem optimalizovat firemnÌ procesy a podÌlet se na zvyöov·-nÌ produktivity.

JednÌm z†prvnÌch ˙kol˘ IT managera je zajistit si spoleh-livÈ partnery v†oblasti poskytovatel˘ pevn˝ch a mobilnÌchtelefonnÌch a internetov˝ch p¯ipojenÌ. Spolehliv˝ a ekono-micky siln˝ telekomunikaËnÌ partner je garancÌ kvality a†do-stupnosti sluûeb a velmi Ëasto nabÌzÌ komplexnÌ ¯eöenÌ procelou telekomunikaËnÌ oblast. Jako p¯Ìklad si m˘ûeme uvÈstVPN sÌtÏ, kterÈ umoûÚujÌ vol·nÌ mezi firemnÌmi st¯ediskyzdarma, podrobnÈ elektronickÈ v˝pisy hovor˘ nebo dato-vÈ VPN pro sdÌlenÌ elektronick˝ch dokument˘ Ëi on-lineaplikace na vöech st¯ediscÌch (nap¯. ˙ËetnictvÌ). Snahou je,aby firma mÏla, pokud je to moûnÈ, pouze jednoho hlavnÌ-ho dodavatele. V˝hodou je, ûe veöker· strategick· rozhod-nutÌ a zmÏny ve firmÏ pak IT manager ¯eöÌ pouze s†jednÌmpartnerem a doba pot¯ebn· pro p¯ÌpadnÈ transformace jemnohon·sobnÏ kratöÌ oproti situaci, kdy je nutnÈ vyjedn·-vat s†vÌce subjekty, natoû koordinovat jejich spolupr·ci.Po ekonomickÈ str·nce jsou p¯Ìnosem v˝hodnÏjöÌ cenovÈpodmÌnky vzhledem k†vÏtöÌmu objemu odebÌran˝ch slu-ûeb a produkt˘ a v†neposlednÌ ¯adÏ i p¯ehlednÈ a jednot-nÈ vy˙Ëtov·nÌ sluûeb Ëi produkt˘. DiskutovatelnÈ je p¯Ì-padnÈ z·loûnÌ p¯ipojenÌ p¯es jinÈho oper·tora.

DalöÌm ˙kolem pro vedenÌ IT je zajistit spolehlivÈho do-davatele hardware. V†p¯ÌpadÏ telekomunikacÌ jde p¯ede-vöÌm o telefonnÌ ˙st¯edny, kde je kladen d˘raz na spolehli-vost, modul·rnÌ rozöi¯itelnost a funkce, kterÈ podporujÌintegr·lnÌ ¯eöenÌ (nap¯. jiû zmÌnÏnÈ vol·nÌ zdarma v†r·mciVPN Ëi IP telefonii). Vzhledem k†nezastupitelnosti telefon˘v operativnÌ firemnÌ komunikaci je d˘leûitÈ mÌt jistotu rych-l˝ch servisnÌch z·sah˘, kter· je garantov·na spolehlivostÌa referencemi dodavatele pop¯ÌpadÏ smluvnÏ. V†p¯ÌpadÏdod·vek server˘ a PC sestav je pot¯eba p¯ihlÈdnout kespecifik˘m, kter· ocenÌ spr·vci sÌtÌ, a tou je minim·lnÌ po-ruchovost a snadn· instalace ovladaˢ. VedenÌ IT by mÏlousilovat o koupi hardwaru ve vÏtöÌch sÈriÌch a smluvnÏzajistit dod·vku totoûnÈho technickÈho vybavenÌ po dobualespoÚ jednoho roku (nechù si Ëten·¯ uvÏdomÌ, ûe kom-pletnÌ instalace jednoho PC trv· 4-8 hodin, a proto se nap¯.pro p¯einstalaci PC uËebny musÌ vyuûÌt techniky vzd·lenÈinstalace pop¯. klonov·nÌ, kterÈ jsou podmÌnÏny stejnoutechnickou konfiguracÌ vöech PC sestav).

Stejn· politika v˝bÏru se uplatnÌ i p¯i v˝bÏru kopÌrova-cÌch stroj˘ a tisk·ren, kde je dokonal˝ a rychl˝ servis tÈmϯ

14 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

HorkÈ tÈma

Jinak vonÌ seno konÌm a jinak zamilovan˝m.

nezbytnou podmÌnkou. Zde, vÌce neû u PC sestav, hrajep¯i v˝bÏru partnera hlavnÌ roli obchodnÌ a servisnÌ politika.P¯i detailnÌch poËtech se ukazuje, ûe d˘leûitÏjöÌ neû n·kupnÌcena stroje je cena za kopii vËetnÏ papÌru a veöker˝ch ser-visnÌch z·sah˘. Zde m˘ûe spoleËnost, kter· mÏsÌËnÏ vytisk-ne Ëi nakopÌruje desetitisÌce str·nek, uöet¯it statisÌce roËnÏ.P¯edevöÌm z†finanËnÌch a servisnÌch d˘vod˘ je ve velk˝chorganizacÌch kladen d˘raz na vyuûÌvanÌ inteligentnÌch vel-kokapacitnÌch za¯ÌzenÌ a eliminaci situacÌ, kde kaûd· kance-l·¯ m· svoji tisk·rnu a kopÌrku, Ëasto od r˘zn˝ch v˝robc˘.

Sledov·nÌ hospod·rnosti a v˝daj˘ na IT/IS vede IT ma-nagera k†rozhodov·nÌ, kdy je st·vajÌcÌ hardware nutnÈvymÏnit za nov˝ a tÌm se zamyslet nad ûivotnostÌ jednotli-v˝ch typ˘ za¯ÌzenÌ. Po zmapov·nÌ aktu·lnÌho stavu (poËet,opot¯ebenÌ, zatÌûenÌ hardware, kvalita v˝stup˘ apod.) urËÌcykly obmÏn hardware, kterÈ majÌ velmi v˝razn˝ dopaddo investiËnÌ politiky celÈ spoleËnosti. VedenÌ firmy musÌvzÌt v†potaz tyto investiËnÌ cykly a ÑrozmÏlnitì p¯ÌpadnÈextrÈmnÌ finanËnÌ öoky postupnÏ do nÏkolika let.

NedÌlnou souË·stÌ informaËnÌch technologiÌ je progra-movÈ vybavenÌ a ovl·d·nÌ informaËnÌch za¯ÌzenÌ, software.Tato oblast IT proch·zÌ velmi bou¯liv˝m rozvojem, kter˝ jed·n vyvÌjejÌcÌmi se pot¯ebami uûivatel˘. Ty jsou vyvol·v·-ny poûadavky trhu a z·kaznÌk˘. Je z¯ejmÈ, ûe programvyvinut˝ dnes, bude za pÏt let zastaral˝, byù funkËnÌ. Tlakna zmÏny v†softwaru vyvol·v· tlak na vyööÌ v˝kon v†hard-ware a naopak, v˝konnÏjöÌ za¯ÌzenÌ umoûnÌ napsat progra-my tak, jak to bylo p¯ed p·r lety nemyslitelnÈ. VedenÌ in-formatiky proto musÌ poËÌtat s†jistou obmÏnou produkt˘i†v†programovÈm vybavenÌ. V˝bÏrem obchodnÌho partne-ra, kter˝ m˘ûe dodat programovÈ vybavenÌ podle pot¯ebfiremnÌch uûivatel˘ rozhodovacÌ proces teprve zaËÌn·. Na-bÌzÌ-li partner vhodnou a finanËnÏ zajÌmavou licenËnÌ poli-tiku, kter· v†horizontu t¯Ì a vÌce let umoûÚuje vyuûÌvatnejnovÏjöÌ verze software, nejlÈpe pro vöechny PC sestavyve spoleËnosti souËasnÏ, je nap˘l vyhr·no. IT manager musÌd·le zv·ûit, zda vybran˝ partner nabÌzÌ komplexnÌ softwa-rovÈ ¯eöenÌ (nap¯. operaËnÌ systÈm, kancel·¯skÈ aplikace,poötovnÌ sluûby, intranet, datab·zovÈ produkty, bezpeË-nost aj.), kterÈ od jednoho v˝robce bude urËitÏ spolehli-vÏjöÌ neû poskl·danÈ ¯eöenÌ od r˘zn˝ch dodavatel˘. Bez-peËnost dat je dalöÌm z†kritÈriÌ, kter· jsou ve h¯e ñ produktyvybranÈho partnera buÔ nabÌzÌ vlastnÌ zabezpeËenÌ (fire-wall, antivirus) nebo musÌ spolehlivÏ fungovat s†produktyt¯etÌch stran. ZajÌmavÈ je takÈ srovn·nÌ potenci·lnÌch part-ner˘ podle toho jak a zda reagujÌ na objevenÈ bezpeË-nostnÌ chyby, coû mimo jinÈ p¯Ìmo nastoluje podmÌnku,aby byl budoucÌ partner dostateËnÏ ekonomicky siln˝. Je-dinÏ tehdy m˘ûe IT manager p¯edpokl·dat, ûe partnernezkrachuje a spoleËnost nez˘stane s†programov˝m vy-bavenÌm, kterÈ jiû nikdo nebude vyvÌjet Ëi opravovat. N·-slednÈ ekonomickÈ dopady na spoleËnost by mohly b˝tfat·lnÌ. Od programovÈho vybavenÌ po zv·ûenÌ p¯edcho-zÌch kritÈriÌ oËek·v·me bÏh z·kladnÌch uûivatelsk˝ch apli-kacÌ (kancel·¯skÈ programy, prohlÌûeË Internetu a email˘)v†uûivatelsk˝ p¯ÌvÏtivÈm prost¯edÌ (operaËnÌ systÈm), kterÈumoûÚuje bÏh podp˘rn˝ch program˘, jejichû funkce za-jiöùujÌ bezpeËnost dat (firewall, antiviry, z·lohov·nÌ, öifro-v·nÌ) a jejich ö̯enÌ (intranetov· ¯eöenÌ, sÌtÏ obecnÏ) a d·lespecifickÈ Ëinnosti ve firmÏ (˙ËetnictvÌ, sklady, informaËnÌa v˝robnÌ systÈmy). Od vybranÈho v˝robce se oËek·v·, ûe

buÔ on s·m nebo p¯es smluvnÌ partnery umÌ odbornÏ na-vrhnout optim·lnÌ konfiguraci, implementovat jednotliv·softwarov· ¯eöenÌ a garantovat funkËnost se stabilitou sys-tÈm˘. Programy specifickÈ pro kaûdou firmu (˙ËetnÌ, eko-nomickÈ a podnikovÈ systÈmy) a technickÈ n·stroje pro spr·v-ce sÌtÌ by mÏly splÚovat co nejvÌce p¯edchozÌch podmÌnek.

V†praxi je komplexnÌ programovÈ ¯eöenÌ tÈmϯ nedo-stiûn˝m ide·lem, protoûe ̇ kolem IT managera je sladit bÏhvöech aplikacÌ v†celÈm podniku tak, aby ve vz·jemnÈ syner-gii maxim·lnÏ zefektivnily vnitropodnikovÈ pochody.

D˘vody pro vytvo¯enÌ komplexnÌho informaËnÌho systÈ-mu jsou p¯edevöÌm v†plynulÈm toku informacÌ mezi jed-notliv˝mi ˙tvary organizace, kterÈ tÌmto pouûÌvajÌ sjedno-cen˝ form·t v˝stupnÌch a vstupnÌch dat. TÌm doch·zÌ kezrychlenÌ a zp¯esnÏnÌ komunikace a vyööÌ pracovnÌ efektiv-nosti organizace jako celku. SystÈmov· integrace informaË-nÏ-technologick˝ch prvk˘ m· dva z·kladnÌ smÏry, kter˝mise m˘ûe ubÌrat.

PrvnÌ varianta stavÌ na velkÈm a homogennÌm informaË-nÌm systÈmu, kter˝ je naprogramov·n p¯esnÏ podle poûa-davk˘ organizace, m· p¯ednost v jiû vy¯eöenÈ spolehlivÈkooperaci i p¯ÌpadnÏ samostatnÏ pracujÌcÌch modul˘ (nap¯.ekonomika, sklady†aj.). Na druhou stranu tyto robustnÌ sys-tÈmy tÏûko respektujÌ jiû pouûÌvanÈ aplikace a jsou velmin·kladnÈ p¯i prvotnÌ implementaci i p¯i prov·dÏnÌ funkË-nÌch zmÏn.

Druhou moûnostÌ je vzÌt to, co jiû spolehlivÏ funguje,a†pouze doplnit mezery v urËit˝ch segmentech, p¯Ìp. pro-v·dÏt postupnou modernizaci st·vajÌcÌch modul˘. P¯i v˝-bÏru dÌlËÌch systÈm˘ s podobnou architekturou dojde i k†je-jich integraci s minim·lnÌmi problÈmy. O tom, jak˝ postupje v˝hodnÏjöÌ Ëasto rozhoduje anal˝za souËasnÈho stavu,kde jednotlivÈ sloûky celÈ sestavy p¯edstavujÌ ekonomickÈsystÈmy, ˙ËetnictvÌ, sklady atd. (ERP - Enterprise ResourcePlanning), reportnÌ systÈmy, vyhodnocov·nÌ efektivity, eko-nomickÈ ukazatele (MIS - Management Information System),spr·va, ¯ÌzenÌ a archivace dokument˘, jejich obÏh (DMS -Document Management System), spr·va a evidence kon-takt˘, elektronickÈ poöty (CRM - Customer RelationshipManagement) a systÈmy pro podporu p¯edv˝robnÌch etap,systÈmy ¯ÌzenÌ v˝roby, ¯ÌzenÌ lidsk˝ch zdroj˘ a dalöÌ.

SystÈmov· integrace probÌh· za ˙Ëasti internÌch i exter-nÌch odbornÌk˘, kte¯Ì navrhujÌ zmÏny dosavadnÌho zp˘so-bu pr·ce, vybÌrajÌ vyhovujÌcÌ produkty, definujÌ jejich kon-krÈtnÌ nastavenÌ a rozepisujÌ role a p¯esnÈ postupy jed-notliv˝ch zainteresovan˝ch osob za ˙Ëelem nalezenÌoptim·lnÌho ¯eöenÌ. ÿada ot·zek se soust¯edÌ takÈ na ob-last konfigurace hardwaru, topologii sÌtÌ, bezpeËnost a z·-lohov·nÌ. Je z¯ejmÈ, ûe systÈmov· integrace m· dopad doorganizaËnÌho schÈmatu celÈ spoleËnosti, Ëasto takÈ zna-men· zmÏnu ˙kol˘ a pravomocÌ, nutÌ pracovnÌky ke zmÏ-nÏ zabÏhnut˝ch pracovnÌch postup˘ a to vöe pokud moû-no v co nejkratöÌm ËasovÈm horizontu za dodrûenÌ chrono-logickÈho pl·nu integrace. P¯edevöÌm po person·lnÌ str·ncese jedn· o velmi citliv˝ ˙kol, kter˝ m˘ûe zcela ochromitchod podniku, je-li proces integrace öpatnÏ napl·nov·n.Cel˝ projekt pak finalizujÌ etapy ökolenÌ, testov·nÌ, podpo-ry zkuöebnÌho i ostrÈho provozu.

(DokonËenÌ p¯ÌötÏ) Ing. Frantiöek Folttiny¯editel odboru IT VäFS

15kvÏten 2005

HorkÈ tÈma

TouûÌme b˝t milov·ni brutto, nikoliv netto.

Komu pat¯Ì angliËtina?AngliËtina se stala glob·lnÌm jazy-

kem a mÏnÌ zp˘soby naöÌ komunika-ce. Stovky milion˘ lidÌ se uËÌ angliË-tinÏ, kter· ovl·dla planetu v†nejr˘z-nÏjöÌch oblastech. V†souËasnÈ dobÏpoËet nerodil˝ch mluvËÌch p¯evyöu-je rodilÈ v†pomÏru 3 : 1. Podle jazy-kovÏdce Davida Crystala Ñdosud ne-existoval jazyk, jÌmû by jako druh˝mjazykem hovo¯ilo vÌce lidÌ neû jakojazykem prvnÌmì.

Hovo¯Ì se o celÈm odvÏtvÌ v˝ukyangliËtiny (English-learning industry). SvÏt zaplavily jazy-kovÈ ökoly nejr˘znÏjöÌch typ˘ a ˙rovnÌ. Na p¯edmÏstÌ Del-hi po¯ÌdÌte t¯ÌmÏsÌËnÌ kurz za 16 dolar˘. Pr˘mÏrn· cenaËty¯dennÌho kurzu obchodnÌ angliËtiny pro vyööÌho mana-ûera stojÌ v Lond˝nÏ 2240 euro. V˝uka zaËÌn· ve st·le Ëas-nÏjöÌm vÏku, vÏtöinou ve t¯etÌm roce z·kladnÌ ökoly, p¯i-Ëemû mnoho rodiˢ svϯuje svÈ dÏti do mate¯sk˝ch ökols†angliËtinou. »Ìnu zachv·tila Ñanglick·ì horeËka p¯er˘stajÌcÌdo rozmÏr˘ epidemie v†d˘sledku p¯istoupenÌ zemÏ k†WTOa nadch·zejÌcÌ olympi·dou 2008. Dvan·ctilet˝ »ÌÚan sa-mouk ¯Ìk·: ÑNeumÌte-li anglicky, jste jako hluchonÏm˝.ì

Situace se mÏnÌ i v†zemÌch oznaËovan˝ch za lingvistickyprotekcionistickÈ, jako je nap¯. Francie. I kdyû n·vrh za¯a-dit angliËtinu do z·kladnÌch osnov poËÌnaje ökolami prvnÌ-ho stupnÏ nebyl p¯ijat, zd· se, ûe dÏti majÌ p¯ed vl·doun·skok ñ 96 % se uËÌ angliËtinu jako voliteln˝ p¯edmÏt.

V†NÏmecku zaËÌnajÌ dÏti ve druhÈ Ëi t¯etÌ t¯ÌdÏ a jazyko-vÈ ökoly se jiû nezamϯujÌ na ˙plnÈ zaË·teËnÌky, hledajÌspÌöe z·jemce o specificky zamϯenÈ segmenty, jako komer-ËnÌ jazyk, r˘znÈ zp˘soby komunikace, jazyk pro prezenta-ce. Kurzy pro zaË·teËnÌky jsou navötÏvov·ny vÏtöinou p¯i-stÏhovalci.

AngliËtina nenÌ v˝ukou jen pasivnÏ p¯ijÌm·na, ale nov˝-mi mluvËÌmi je modifikov·na. ObjevujÌ se st·le novÈ Ñang-liËtinyì ovlivnÏnÈ lok·lnÌm prost¯edÌm ñ Japlish, Hinglish(Hindu a English), Spanglish (anglo-öpanÏlsk˝ hybrid uûÌva-n˝ v†prostoru USA a Mexika), jihoafrick· angliËtina z·mÏr-nÏ ovlivÚovan· p¯Ìzvukem xhosa jako v˝raz svobody Ëernoö-skÈ vÏtöiny po p·du apartheidu. BÏloösk˝ jazyk afrikaans,jehoû prvky v†angliËtinÏ z†d¯ÌvÏjöÌ doby rovnÏû nach·zÌ-me, je povaûov·n za symbol ̇ tlaku. P¯es vöechny tyto novÈverze, britsk· a americk· verze znamenajÌ prestiû. Brit·niea Austr·lie velmi investovaly, aby se vymezily jako osvÏd-ËenÈ destinace pro v˝uku angliËtiny.

Podle Davida Crystala v†budoucnu budou pravdÏpodob-nÏ t¯i p¯evl·dajÌcÌ verze angliËtiny ñ jednou bude mÌstnÌdialekt pro komunikaci doma, druhou bude n·rodnÌ verzeuûÌvan· ve form·lnÌm styku ñ v†zamÏstn·nÌ, ve ökole, a†t¯etÌbude mezin·rodnÌ standard pro komunikaci s†cizinci. S†kle-sajÌcÌm podÌlem rodil˝ch uûivatel˘ angliËtiny bude patrnÏustupovat dosavadnÌ ˙silÌ student˘ p¯iblÌûit se co nejvÌcep¯ijat˝m standard˘m britskÈ Ëi americkÈ v˝slovnosti. V†p¯ÌötÌgeneraci uËitelÈ moûn· jiû nebudou opravovat ani chybyjako Ña book whoì nebo Ña person whichì.

Globalizace angliËtiny je nevÌdan˝m jevem v†historii ja-zyk˘ a zatÌm si lze jen p¯edstavovat, jak se bude tento ja-zyk d·le vyvÌjet. Dnes je angliËtina oznaËov·na za jazyk˙spÏchu otevÌrajÌcÌ cestu k†zajÌmav˝m pracovnÌm p¯Ìleûi-tostem, ke spoleËenskÈmu vzestupu, zvyöov·nÌ zdravÈhosebevÏdomÌ a osobnÌ v˝konnosti. Tomu lze jistÏ d·t za prav-du, ale v†naöich podmÌnk·ch modernÌ Evropy, kter· pro-sazuje vlastnÌ jazykovou politiku a db· na jazykovou roz-manitost, platÌ totÈû i o jin˝ch jazycÌch.

Vlastimila Kol·¯ov·vedoucÌ katedry jazyk˘ VäFS(podle Ëasopisu Newsweek)

Evropsk· ˙stavnÌ smlouvaa »esk· republika

N·vrh Smlouvy o ⁄stavÏ pro Evropu, jakznÌ ofici·lnÌ n·zev tohoto dokumentu, se jiûpo nÏkolik t˝dn˘ aû mÏsÌc˘ tÏöÌ nevöednÌ po-pularitÏ v†Ëesk˝ch mediÌch. SluöÌ se zd˘raz-nit, ûe tento z·jem se bohuûel p¯Ìliö nesou-st¯eÔuje na samotn˝ obsah tÈto smlouvy, jakospÌöe na kontroverze t˝kajÌcÌ se vÌce Ëi mÈnÏdomnÌvan˝ch dopad˘ jejÌho p¯ijetÌ na »eskourepubliku. ⁄roveÚ tÈto ve¯ejnÈ diskuse tak bo-huûel nedosahuje kvalit, kterÈ m˘ûe obdivo-

vat Ëten·¯ francouzsk˝ch denÌk˘. Otev¯ete-lisi tak dnes Ëi zÌtra Le Monde, setk·te se mini-m·lnÏ s†jednou, spÌöe vöak dvÏma Ëi t¯emistranami vÏnovan˝mi rozhovor˘m s†politiky,z·stupci z·jmov˝ch sdruûenÌ i†experty, kte¯Ìve¯ejnosti p¯edkl·dajÌ öirokou paletu pohle-d˘ na tzv. evropskou ˙stavu. Nejedn· se vöako pouhÈ n·zory Ëi dojmy, kaûd˝ den je zdetakÈ analyzov·na nÏkter· z†partiÌ tohoto do-kumentu. Dluûno dodat, ûe jazykem na jednÈ

16 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

HorkÈ tÈma

stranÏ p¯esn˝m a na stranÏ druhÈ iobecnÏ srozumiteln˝m, coû nenÌctnost, kter· by byla jinak na str·nk·chdenÌk˘ zcela bÏûnou.

ProË majÌ Francouzi na tento do-kument takov˝mto zp˘sobem Ñspade-noì? D˘vod je prost˝. Na 29. kvÏtna2005 bylo stanoveno datum referen-da, v†nÏmû majÌ obËanÈ rozhodnout,jak si p¯edstavujÌ budoucnost Unie.Pr·vÏ francouzskÈ lidovÈ hlasov·nÌ jeod poË·tku sledov·no s†pat¯iËn˝mnapÏtÌm ñ nezapomÌnejme, ûe Fran-cie je jednÌm ze zakl·dajÌcÌch Ëlen˘SpoleËenstvÌ, zemÌ onoho tzv. evrop-skÈho j·dra. ZatÌmco tedy nesouhlasD·n˘ Ëi Brit˘ by byl povaûov·n zavcelku odpovÌdajÌcÌ jejich skeptickÈmupostoji k†integraci (a jak n·s p¯esvÏd-Ëuje p¯Ìklad referenda o Maastricht-skÈ smlouvÏ v†D·nsku, snad i zhojitel-n˝ sjedn·nÌm p¯Ìpadn˝ch v˝jimekz†aplikace citliv˝ch norem evropskÈ-ho pr·va), odpor Francouz˘ by mohlmÌt pro projekt Ñeuro˙stavyì moûn·aû smrtelnÈ n·sledky. V†diplomatic-k˝ch kulo·rech zaznÌvajÌ hlasy podo-t˝kajÌcÌ, ûe kdyû uû nechtÏjÌ ˙stavnÌsmlouvu ani Francouzi, tak kdo bytedy o†ni mÏl st·t?

MÈnÏ starostÌ majÌ pochopitelnÏs†ratifikacÌ ˙stavnÌ smlouvy ty st·ty,kterÈ se rozhodly pro cestu parlament-nÌho schv·lenÌ. P¯ipomeÚme pouze,ûe ratifikace ve vöech Ëlensk˝ch ze-mÌch Unie je podmÌnkou vstupu to-hoto dokumentu v†platnost. PotÈ, coskonËila jedn·nÌ Konventu o†bu-doucnosti Evropy, kter˝ text p¯ipra-voval od ̇ nora 2002 do Ëervna 2003,a co dos·hli konsensu p¯edsedovÈvl·d a†presidenti na ˙rovni Mezivl·d-nÌ konference (¯Ìjen 2003ñËerven2004), se dÏjiötÏ z·pasu o ˙stavnÌsmlouvu p¯esouv· plnÏ na p˘du Ëlen-sk˝ch zemÌ, kterÈ s†dokumentem na-kl·dajÌ v†souladu se sv˝m ˙stavnÌmpo¯·dkem. St·ty, kterÈ neznajÌ insti-tut celost·tnÌho referenda (nap¯.SRN), Ëi zemÏ, kterÈ nepovaûujÌ ̇ stav-nÌ smlouvu za z·vaûn˝ p¯edÏl ve v˝-voji evropskÈ integrace (nap¯. Finsko,ävÈdsko, Slovinsko, pobaltskÈ repub-liky), postupujÌ p¯i ratifikaci zpravidlaparlamentnÌ cestou. ZemÏ, kterÈ buÔmajÌ tradici referend k†evropsk˝mtÈmat˘m (D·nsko, Irsko) Ëi povaûujÌ

L·sky jsou obËas jen n·sledky dobr˝ch veËe¯Ì.

˙stavnÌ smlouvu za z·sadnÌ p¯elomv†historii evropskÈ integrace (Francie,Velk· Brit·nie), po¯·dajÌ lidov· hlaso-v·nÌ.

PomÏr obou skupin st·t˘ je v†r·mcievropskÈ pÏtadvacÌtky relativnÏ vyrov-nan˝ a jasn˝. Jasn˝ s†jednou v˝jim-kou, a tou je pozice »eskÈ republiky.V†Praze jakoûto jedinÈ evropskÈ met-ropoli dosud nepadlo definitivnÌ roz-hodnutÌ, kterou z†v˝öe naznaËen˝chcest se vydat. V PoslaneckÈ snÏmov-nÏ se v†souËasnÈ dobÏ projedn·vajÌdva n·vrhy ˙stavnÌch z·kon˘ o refe-rendu ñ prvnÌ poËÌt· se zavedenÌm li-dovÈho hlasov·nÌ jakoûto obecnÈhoinstitutu p¯ÌmÈ demokracie do ËeskÈ-ho pr·vnÌho ̄ ·du, druh˝ navrhuje vy-uûÌt referenda jako mimo¯·dnÈho pro-st¯edku k†ratifikaci ˙stavnÌ smlouvydle vzoru lidovÈho hlasov·nÌ, jeû se un·s uskuteËnilo p¯ed Ëasem o P¯Ìstu-povÈ smlouvÏ. Pokud ani jedenz†n·vrh˘ nezÌsk· pot¯ebnou vÏtöinu,a to vÏtöinu kvalifikovanou, pot¯eb-nou k†p¯ijetÌ ̇ stavnÌho z·kona, z˘st·-v· jedin˝m ¯eöenÌm parlamentnÌ rati-fikace. Protoûe ˙stavnÌ smlouva jez†hlediska ËeskÈho pr·vnÌho ¯·dumezin·rodnÌ smlouvou dle Ël. 10a⁄stavy »R, musÌ pro jejÌ p¯ijetÌ zved-nout ruku alespoÚ 3/5 vöech poslan-c˘ a 3/5 p¯Ìtomn˝ch sen·tor˘. Z†hle-diska aktu·lnÌho rozloûenÌ sil je pa-trnÈ, ûe v†PoslaneckÈ snÏmovnÏ byse s†n·vrhem muselo ztotoûnit p¯i-nejmenöÌm 19 poslanc˘ z†¯ad parla-mentnÌ opozice!

Pokud se vöak jedn· o Ñpouhouìmezin·rodnÌ smlouvu, proË se vzed-mulo tolik emocÌ v†souvislosti s†tÌmtotextem? D˘vod je pomÏrnÏ prost˝.Smlouva o ⁄stavÏ pro Evropu m· cel-kem Ëty¯i Ë·sti, z†nichû zcela standard-nÌ je Ë·st t¯etÌ ñ ta obsahuje kompe-tenËnÌ zmocnÏnÌ, kter˝mi ËlenskÈ st·tyvybavujÌ org·ny EvropskÈ unie pra-vomocemi pot¯ebn˝mi k†plnÏnÌ jejÌch˙kol˘. »·st Ëtvrt· se takÈ p¯Ìliö neliöÌod toho, co zn·me z†jin˝ch mezin·-rodnÌch smluv ñ obsahuje procesnÌustanovenÌ o zp˘sobu schvalov·nÌ˙stavnÌ smlouvy a p¯ijÌm·nÌ jejÌch bu-doucÌch zmÏn. KontroverznÏjöÌ je Ë·stprvnÌ, obsahujÌcÌ n·stin z·kladnÌ struk-tury a dÏlby moci (cÌle a hodnoty, z·-kladnÌ principy, kategorie unijnÌch

kompetencÌ a druhy pr·vnÌch akt˘,institucion·lnÌ struktura), a Ë·st dru-h·, implementujÌcÌ do r·mce ˙stavnÌsmlouvy Listinu z·kladnÌch pr·v, p¯i-pravenou jiû v†roce 2000. »·st prvnÌa druh· tak majÌ podobu p¯ipomÌna-jÌcÌ ˙stavnÌ texty Ëlensk˝ch st·t˘.

V†Ëem tkvÌ tedy specifiËnost tzv.evropskÈ ˙stavy? V†prvÈ ¯adÏ v†tom,ûe jakkoli je mezin·rodnÌ smlouvou,uûÌv· symboliky a pojmoslovÌ dosudvyhrazenÈho Ëlensk˝m st·t˘m (pojmy˙stava, z·kon, ministr, vlajka, hymnaatd.). Druh˝m momentem vzbuzujÌ-cÌm kritiku jsou pak v˝jimky z†principuplatnÈho pro mezin·rodnÌ smlouvy,podle nÏhoû nemohou b˝t pravomo-ci mezin·rodnÌ organizace mÏnÏnybez souhlasu Ëlensk˝ch st·t˘ danÈhoratifikacÌ ñ obecn· formulace doloûkyflexibility (Ël. 18) a p¯echodovÈ klau-zule (passerelle, Ël. 444) jsou z†hle-diska tohoto principu snadno napad-nutelnÈ. KritikovÈ textu v†tÏchtopas·ûÌch spat¯ujÌ potvrzenÌ tendenceEvropskÈ unie smϯovat k†vytvo¯enÌfeder·lnÌho ̇ tvaru podobnÈho st·tu.

Samotn· ˙stavnÌ smlouva p¯itomnep¯en·öÌ dalöÌ kompletnÌ oblasti pr·v-nÌ regulace na evropskou ˙roveÚ, ja-ko†tomu bylo nap¯. v†MaastrichtskÈsmlouvÏ. JejÌ v˝znam tkvÌ v†nÏËem ji-nÈm, a to ve zmÏnÏ zp˘sob˘ rozho-dov·nÌ ve smyslu konceptu politickÈunie zaloûenÈ na v˘li obËan˘. Nikolin·hodou tak prvnÌ Ël·nek ˙stavnÌsmlouvy zmiÚuje na prvnÌm mÌstÏ v˘liobËan˘, aû na druhÈm mÌstÏ hovo¯Ìo v˘li st·t˘. Pr·vÏ tento symbolick˝moment vyjad¯ujÌcÌ odhodl·nÌ smϯo-vat ke†spoleËenstvÌ zakl·dajÌcÌmu sa-mostatnou politickou odpovÏdnost naevropskÈ ˙rovni, bude hr·t svou rolip¯i referendech v†¯adÏ Ëlensk˝ch zemÌUnie, mezi nimi moûn· i v »eskÈ re-publice.

JUDr. Ji¯Ì Georgievkatedra pr·va VäFS

17kvÏten 2005

Jubileum

V˘Ëi hloup˝m ûen·m jsme my muûi galantnÌ. Ale co si poËÌt s†chytr˝mi, toù ot·zka!

Jubileum »eskÈ spo¯itelny (1825ñ2005)

»esk· spo¯itelna a.s. je jiû p¯es dva roky hlavnÌmpartnerem VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ o.p.s. TotopartnerstvÌ sk˝t· ökole garanci jejÌho institucion·lnÌ-ho a programovÈho rozvoje, umoûÚuje inovace stu-dijnÌch program˘ a podporou d˘leûit˝ch aktivit sepodÌlÌ na zajiötÏnÌ jejÌ perspektivy. V†letoönÌm roce slavÌ»esk· spo¯itelna 180 let od svÈho zaloûenÌ. Vysok·ökola finanËnÌ a spr·vnÌ svÈmu partnerovi ke stoosm-des·tiletÈmu jubileu up¯ÌmnÏ blahop¯eje.

»esk· spo¯itelna pat¯Ì jiû bezm·la dvÏ stoletÌ k†nejv˝-znamnÏjöÌm penÏûnÌm ̇ stav˘m v†Ëesk˝ch zemÌch. Od svÈ-ho vzniku v†roce 1825 sehr·vala v˝raznou pozitivnÌ roliv†procesu hospod·¯sk˝ch a kulturnÌch promÏn ËeskÈ spo-leËnosti. Od prostÈho zajiöùovacÌho spolku pro pomoc fi-nanËnÏ slab˝m st¯adatel˘m se rozvinula do podoby st·tnÌinstituce slouûÌcÌ hospod·¯skÈmu a spoleËenskÈmu pokro-ku. Na zaË·tku jejÌho rodokmenu st·la spo¯itelna vÌdeÚ-sk·, Ëesk˝m pr˘kopnÌkem byla spo¯itelnice ve SmeËnÏ,˙vodnÌ role vöak p¯ipadla Spo¯itelnÏ »eskÈ, zaloûenÈv†hlavnÌm mÏstÏ Kr·lovstvÌ ËeskÈho Praze Ëesk˝mi stavy.Podle praûskÈho vzoru rostly spo¯itelny v†dalöÌch Ëesk˝cha moravsk˝ch mÏstech, BrnÏ, Plzni, MladÈ Boleslavi, tam,kde kvasil podnikatelsk˝ ruch. Spo¯itelnu na jejÌ historickÈcestÏ doprov·zely ËetnÈ p¯ÌbuznÈ instituce, banky a ˙vÏr-nÌ druûstva a spolky ñ z·loûny, raiffeisenky a kampeliËky,kterÈ se nem·lo podÌlely na rozvoji ËeskÈho podnik·nÌ for-mou poskytov·nÌ ˙vÏr˘, zatÌmco spo¯itelna ˙vÏrovala p¯e-devöÌm Ëinnost stavebnÌ. Na oslavu 50 let svÈho p˘sobenÌfinancovala Spo¯itelna »esk· v˝stavbu Rudolfina. A rostou-cÌ pot¯eba stavebnÌho rozvoje a spolu s†tÌm rostoucÌ sebe-vÏdomÌ ËeskÈho ûivlu vedly k†zakl·d·nÌ dalöÌch spo¯itelenmÏsty; nejv˝znamnÏjöÌ se v†tomto smÏru stala MÏstsk·spo¯itelna Praûsk·, zaloûen· roku 1875. Spo¯itelnictvÌ setÏöilo znaËnÈ d˘vϯe öirokÈ ve¯ejnosti, vklady byly garan-tov·ny majetkem mÏsta, v†Ëele spo¯itelnÌch dom˘ p˘sobi-ly vÏhlasnÈ a d˘vÏryhodnÈ osobnosti, stoupajÌcÌ prosperi-ta umoûnila rozö̯it spektrum ve¯ejnÏ prospÏön˝ch aktivito dalöÌ podpory, jako p¯ÌspÏvek na z¯ÌzenÌ N·rodnÌho diva-dla, na stavbu nemocnic a mate¯sk˝ch ökol, na akademic-kou menzu praûsk˝ch vysok˝ch ökol, na stavbu brnÏnskÈ-ho divadla, na stavbu n·jemnÌch dom˘ na praûsk˝chVinohradech a ËetnÈ p¯ÌspÏvky lidem postiûen˝m p¯ÌrodnÌ-mi katastrofami. Od konce 19. stoletÌ obohacujÌ spo¯itelnÌdomy obraz mnoh˝ch Ëesk˝ch mÏst v˝stavnou architektu-rou sv˝ch sÌdel, doplnÏn˝ch v˝tvarn˝mi dÌly p¯ednÌch Ëes-k˝ch umÏlc˘; impulsem byla stavba reprezentaËnÌ spo¯itel-nÌ budovy v†Praze v†Ryt̯skÈ ulici z†let 1891ñ4. Po vzniku»eskoslovenskÈ republiky v†roce 1918 spo¯itelny v˝znam-nÏ p¯ispÏly k†hospod·¯skÈ konsolidaci mladÈho st·tu a kestabilizaci jeho samostatnÈ mÏny, p¯ekonaly i d˘sledky svÏ-tovÈ hospod·¯skÈ krize, aû obdobÌ protektor·tu p¯inesloz·sadnÌ zmÏnu: slouËenÌ vöech spo¯itelnÌch ˙stav˘ a z·lo-ûen do jednotnÈ organizace. Pov·leËn· reforma penÏûnic-tvÌ na tento v˝voj nav·zala a vy˙stila do vytvo¯enÌ centr·l-nÏ ¯ÌzenÈ soustavy st·tnÌch spo¯itelen. Rok 1967 reformu

dokonal slouËenÌm vöech spo¯itelen do jedinÈho penÏûnÌ-ho ̇ stavu, resp. do dvou samostatn˝ch ̇ stav˘, »eskÈ st·tnÌspo¯itelny a SlovenskÈ st·tnÌ spo¯itelny. ZmÏna spoleËen-skoekonomick˝ch pomÏr˘ v†roce 1989 a n·slednÈ rozdÏ-lenÌ republiky v†roce 1992 daly spo¯itelnictvÌ nov˝ smÏr:»esk· spo¯itelna se st·v· akciovou spoleËnostÌ. OtevÌr·se zahraniËnÌ spolupr·ci a v†roce 2000 v†nÌ zÌsk·v· vÏtöi-nov˝ podÌl rakousk· finanËnÌ skupina Erste Bank. V†nov˝chpodmÌnk·ch spÏje k†nov˝m met·m: zÌskala ocenÏnÌ Ban-ka roku a v†roce 2004 titul Nejd˘vÏryhodnÏjöÌ banka roku.

Redakce Xadonie

ReprezentaËnÌ budova »eskÈ spo¯itelny z konce 19. stoletÌv Praze 1, Ryt̯skÈ ulici

SouËasn·centr·la

»eskÈspo¯itelnyv Praze 4,

BudÏjovickÈulici

18 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

Periskop

Oökliv˝ a chytr˝ muû m· nÏkdy ˙spÏch u ûen, ale vzhledn˝ blbec je neodolateln˝.

Florida ñ koneËn· stanice!MilÌ Ëten·¯i naöÌ Xadonie, v†p¯edch·zejÌcÌch dvou

ËÌslech jste se mnou proûÌvali z·ûitky z†mÈ dovolenÈv†lÈtÏ 2004. DoËetli jste se o dramatick˝ch okamûi-cÌch s†ohromnou anakondou v†BrazÌlii a p¯enesli jstese se mnou i do vzd·lenÈ Guatemaly a Hondurasu.ÑT¯eöniËkou na dortuì na z·vÏr dovolenÈ mÏlo b˝tnÏkolik dn˘ na FloridÏÖ

Airbus s†n·mi p¯ist·l po vÌce neû dvouhodinovÈm letuz†Guatemala City na letiöti v†Miami. JedinÈ, co jsme pl·-novali, bylo navötÌvit Cape Canaveral a Key Way. OstatnÌjsme jako obvykle nech·vali, jak se to Ñvyvineì. Bylo 18.30hod, stmÌvalo se a my jsme po¯·d nevÏdÏli, kde ten veËerbudeme sp·t. ZatÌmco j· jsem hlÌdala zavazadla a fascino-vanÏ si prohlÌûela otylÈ Ëernoöky a Ëernochy, mÌ italötÌ p¯·-telÈ hledali na reklamnÌch tabulÌch vhodn˝ hotel. Rozhodlise pro jednu noc pro levnÏjöÌ variantu, neboù Ñbojov˝ì pl·nvelel hned r·no pronajmout automobil a pokraËovat nasever na prohlÌdku Cape Canaveral, mÌsta, odkud startujÌvöechny americkÈ rakety a raketopl·ny. D˘leûitÈ bylo ser·na doûÌtÖ

Hotel, tedy lÈpe ¯eËeno za¯ÌzenÌ, kde jsme zam˝öleli no-covat, se nach·zelo v†severoz·padnÌ Ë·sti Miami nedale-ko od letiötÏ. Jak jsme se druh˝ den doËetli v†italskÈm Ñpr˘-vodciì, bylo to v nejnebezpeËnÏjöÌ Ë·sti mÏsta s†nejvÏtöÌkriminalitou. A skuteËnÏ! D˘m, kam n·s dovezl hotelov˝pick up, na kter˝ jsme Ëekali neskuteËnÏ dlouho, jiû zvenËÌvzbuzoval ned˘vÏru. Spo¯e osvÏtlen· budova v†jakÈsi za-strËenÈ uliËce nep¯ipomÌnala hotel, ale spÌöe za¯ÌzenÌ ˙pl-nÏ jinÈho urËenÌ. Skoro se n·m ani nechtÏlo vejÌt. V†recepcisedÏl mÌrnÏ agresivnÌ Ñvyautovan˝ì neidentifikovateln˝ Ëlo-vÏk, kter˝ nerad akceptoval, ûe chceme pokoje nejd¯ÌvevidÏt. Mlad˝ Ëernoch mÏ a mÈho p¯Ìtele Piera Luigiho vedlponurou chodbiËkou. Pokoj, kter˝ n·m uk·zal, byl bezoken, jen nÏkde tÏsnÏ pod stropem byla jak·si ventilaËka.Bylo zde jako v†pr·delnÏ. V†posteli pravdÏpodobnÏ jeötÏp¯ed chvÌlÌ nÏkdo spal. Ale ze vöeho nejmorbidnÏji na mne

p˘sobily krvavÈ ömouhy po zdech. Jestli byly po zabit˝chnacucan˝ch kom·rech nebo i po nÏËem jinÈm, jsem serozhodla ne¯eöit. Zmohla jsem se jen na: ÑProsÌm, tady ne!ì(To jsem pronesla italsky, protoûe samoz¯ejmÏ celou svojidovolenou mluvÌm se sv˝mi p¯·teli jejich mate¯ötinou.)NaötÏstÌ i oni byli stejnÈho n·zoru. Kdyû za toto hnÌzdovöech ne¯estÌ û·dajÌ 35$, to se asi jinde pÏknÏ prohnu.

Vypochodovali jsme do tmy a doufali, ûe brzo chytne-me taxi. Moc jich neprojÌûdÏlo a nÏkolik jich ani nezastavi-lo. Nakonec, znaËnÏ utrm·cenÌ, jsme skonËili v†hotelu za73$. Postel byla sice ËistöÌ, ale mÏ vydÏsilo zjiötÏnÌ, ûe poprostÏradle se proh·nÏjÌ obËas nÏjacÌ malilinkatÌ tvoreËko-vÈ. Kdybych alespoÚ vÏdÏla, jak vypadajÌ muÚky! ZniËen·Ñjako NÏmeckoì jsem odpadla a doufalaÖ

Po velmi neklidnÈ noci nastalo n·dhernÈ r·no. NaötÏstÌjsem se ho doËkala tÏlesnÏ i duöevnÏ v†po¯·dku. Pronajalijsme si vozidlo a vydali se na sever. Celkem jsme po FloridÏujeli vÌce neû 1000 miles, tedy 1600 km, naötÏstÌ bez ne-hody.

NaöÌ prvnÌ zast·vkou byl skuteËnÏ Kennedy Space Cen-ter. Za vstupnÈ 35$ v·s autobus povozÌ po ohromnÈm are-·lu. NÏkterÈ rakety si m˘ûete prohlÈdnout zblÌzka, nap¯.loÔ Apollo. Na mne nejvÌce zap˘sobilo shlÈdnutÌ trojroz-mÏrnÈho filmu o konstrukci, startu a letu vesmÌrnÈ lodi.PoprvÈ v†ûivotÏ jsem zaûÌvala tuto vzruöujÌcÌ podÌvanou,kter· v·s zcela vt·hne do dÏje, a m·te dojem, ûe jste napalubÏ spolu s kosmonauty, ûe se pohybujete ve vzducho-pr·zdnu, ûe se kolem v·s vzn·öejÌ p¯edmÏty, ûe nahlÌûÌtedo nekoneËn˝ch vesmÌrn˝ch hlubin. V†18.00 Ñspadla klecìa my opÏt zaËali p¯em˝ölet, kde sloûÌme hlavu. Nakonecjsme dorazili do malebnÈho mÏsteËka De Land. Teprve p¯ed22.00 hod. jsme se ubytovali v†motelu u silnice za 50$.Na stoleËku bible a okÈnkem z†WC byly vidÏt h¯bitovnÌn·hrobky. A jeötÏ ke vöemu se Pier Luigi zranil. Hledal zatmy nÏjakou restauraci a p¯i p¯echodu silnice zakopl o ob-rubnÌk mezi pruhy. Ledovaly jsme mu hlavu a doufaly, ûebude OK.

Cape Canaveral Apollo XII

19kvÏten 2005

Periskop

Jestliûe se milenci spolu nenudÌ, je to proto, ûe mluvÌ po¯·d jenom o sobÏ.

DalöÌ den jsme pokraËovali do malÈho mÏsta Hudsonna pob¯eûÌ MexickÈho z·livu. Za 50$ jsme naöli super ho-t˝lek na pob¯eûÌ, ale koupat se zde nedalo. Nejen pro öpat-nÈ poËasÌ, ale neexistovaly zde pl·ûe a cedule hl·saly HA-ZARDOUS ROCKS. LodÏ pluly nÏkolik metr˘ od b¯ehu.SedÏla jsem asi 2 hodiny bez hnutÌ a sledovala z·liv, lodÏ,sk˙try, nebeÖ AlespoÚ veËe¯e a noc byly famÛznÌ. R·nojsme pokraËovali p¯es n·dhernÈ mÏsteËko St. Petersburgna jih. Velmi p˘sobivÈ, avöak pr˘jezd oblastÌ, kterou set˝den p¯ed n·mi prohnal hurik·n Charles, byl silnÏ depre-sivnÌ. Nejprve jsme post¯ehli jen ohnutÈ stromy, pak uûjsme mÌjeli jen pah˝ly a nakonec byly vyrvanÈ celÈ. Do-m˘m chybÏly st¯echy, nÏkde st·ly jen zbytky zdÌÖ Vöudebylo ticho, oblast byla evakuovan·. Zastavit se nedalo, vöu-de byl z·kaz vjezdu i na parkoviötÏ. TakÈ nebylo proË.

Projeli jsme na jihu Floridy n·rodnÌ parky (nap¯. BIGCYPRESS NATL. PRES.) a skonËili na samÈm jihu v†Key Lar-go. Motel, kter˝ byl cenovÏ p¯ijateln˝, jsme dlouho hleda-li. St·l u silnice a za nÌm se skr˝valo nÏco fascinujÌcÌho.Neuvϯiteln· podÌvan· na mo¯e. Byl jeden z†m·la, kter˝mÏl pl·ûiËku, a odtud se dalo vejÌt do mo¯e. Ve velmi pozd-nÌm odpoledni byla voda tepl·, aû skoro hork·. Byla ˙plnÏËir· a plavalo v†nÌ plno rybiËek. PomÏrnÏ daleko od b¯ehusahala mÏlËina. JeötÏ kus od b¯ehu byla voda tyrkysov·a†vodnÌ lyûa¯ na nÌ nech·val snÏhovÏ bÌlÈ vlny. Kr·Ëelajsem vodou d·l a d·l a vychutn·vala si slastn˝ tepl˝ pocit.JeötÏ r·no p¯ed odjezdem jsem se öla vykoupat. N·hle sezat·hlo a z†nebe zaËaly padat kapiËky deötÏ, prudkÈho,tropickÈho. Po dopadu kaûdÈ kapiËky do vody vyskakova-la na hladinÏ spousta bublinek. Byl to ˙ûasn˝ ˙kaz.

PoslednÌ den jsme se rozhodli str·vit v†Miami Beach.Pl·û byla hned za silnicÌ a mϯila jistÏ p·r km. Po nÌ Ñjogo-valiì muûi i ûeny, mladÌ i sta¯Ì, tlustÌ i tencÌ, se sluch·tky nauöÌch i bez nich.

Byla to Ñt¯eöniËkaì? Ne, aspoÚ pro mne ne. Preferuji di-voËinu, ale v†tom pravÈm smyslu slova. Takov· vöak bylaAmerika, velk˝ svÏt za velkou louûÌ, jak jsem ji vidÏla a pro-ûila p¯ibliûnÏ za 100 hodin pobytu na FloridÏ.

Bohuslava äenk˝¯ov·

Miami Beach

Key Largo

Miami Beach ñ pl·û a j·Cape Canaveral ñ Lunochod

20 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

Kouzlo prvnÌ l·sky je v†tom, ûe nevÌme, ûe taky jednou skonËÌ.

Studentsk· arÈna

EBFF 2005

European Banking & Financial Forum 2005, kterÈ sepo¯·d· jiû od roku 1993, je jednou z†m·la prestiûnÌch akcÌkonajÌcÌch se kaûdoroËnÏ v†reprezentativnÌch prostor·ch»NB. Tak jako nÏkolik let p¯edtÌm dostalo i letos nÏkolikstudent˘ z†VäFS p¯Ìleûitost se z˙Ëastnit tohoto fÛra. Osob-nÏ jsem mÏl tu moûnost b˝t p¯Ìtomen na prvnÌm dni konfe-rence, kter· se konalo 22. b¯ezna. Cel· konference bylapl·nov·na na t¯i dny o deseti panelech a p¯ihl·öeno byloËty¯icet pÏt konferujÌcÌch. NejvÏtöÌm l·kadlem prvnÌho dnebyl V·clav Klaus se sv˝m projevem, ten se vöak na posled-nÌ chvÌli omluvil, nicmÈnÏ proslovy prvnÌ pÏtice p¯edseda-jÌcÌch byly dostateËnÏ zajÌmavÈ svou aktu·lnostÌ. N·zev prv-nÌho panelu se nesl v†duchu prosperity pro vöechny a†bylnaz˝v·n jako vizion·¯sk˝.

PokusÌm se o struËnÈ shrnutÌ:

Stephen J. Dannhauser jako pr·vnÌk ze spoleËnosti Got-shal & Mangers vyzdvihl to, ûe ËlenstvÌ v†EU p¯ispÏlo ke zlep-öenÌ pr·va, a to jak z†pohledu pr·vnÌka, tak i jeho klient˘.Vyslovil i domnÏnku, ûe situace se nad·le zlepöuje, ale i p¯es-to dle jeho n·zoru je t¯eba nad·le zajiöùovat pot¯ebnou ochra-nu investor˘. I to, ûe jakÈkoliv bariÈry nep¯ispÌvajÌ k†prosperitÏ.Oblasti, kterÈ si zaslouûÌ z†jeho pohledu pozornost, jsou pra-covnÏ pr·vnÌ vztahy a harmonizace daÚov˝ch systÈm˘. ProEvropskou unii je nutnÈ disponovat schopnostÌ b˝t pruûn˝.

Martin Jahn z†pozice Ñpana Lisabonì obhajoval Lisabon-skou strategii; zd˘raznil d˘leûitost tÈto strategie jako jedinÈvize, na kterou by se EU mÏla zamϯit a kterou takÈ m·. Dlejeho n·zoru je nezbytn˝ ekonomick˝ r˘st a r˘st zamÏstna-nosti a zamϯenÌ na t¯i hlavnÌ priority strategie, tj. ekonomic-kou, soci·lnÌ a ûivotnÌho prost¯edÌ.

Asi nejvÌce vizion·¯sk˝ projev mÏl Michel Camdessus,guvernÈr francouzskÈ n·rodnÌ banky, kter˝ za jeden z†cÌl˘oznaËil snÌûenÌ chudoby do r. 2015 na polovinu. T˝k· se top¯edevöÌm lidÌ, kte¯Ì ûijÌ na den za mÈnÏ neû 1 dolar; z·roveÚnavrhl odpustit 100 % dluh˘ tÏm nejchudöÌm zemÌm. Evropaby mÏla p¯ispÏt k†svÏtovÈ prosperitÏ a sniûov·nÌ rozdÌl˘ mezip¯Ìjmy ve vlastnÌch, tj. evropsk˝ch zemÌch. Velk˝mi ambicemibyl prodchnut i n·zor, ûe bychom mÏli definovat EU jakonadÏji pro svÏt. Chudoba totiû ohroûuje naöi stabilituv†podobÏ ö̯ÌcÌ se kriminality, a proto je t¯eba se snaûit o jejÌeliminaci. NejvÏtöÌm p¯ÌspÏvkem Evropy k†prosperitÏ je struk-tur·lnÌ reforma, ale i snaha neomezovat v˝voz nejchudöÌmzemÌm a n·slednÈ ̇ silÌ jim pomoci i†finanËnÏ. V†globalizova-nÈm svÏtÏ totiû neexistuje nic jako prosperujÌcÌ Evropa za za-v¯en˝mi dve¯mi.

Ivan Wilhelm, rektor Karlovy univerzity, nemohl opome-nout v˝znam role univerzit a vzdÏl·v·nÌ pro budoucnost Ev-ropy. Univerzity plnÌ funkci nejen vzdÏl·vacÌ a kulturnÌ insti-tuce, ale musÌ hr·t roli i v oblasti v˝zkumnÈ Ëinnosti. Evropsk·budoucnost spoËÌv· ve vyuûÌv·ni nov˝ch technologiÌ, kterÈovlivÚujÌ kvalitu. Je pot¯eba p¯izp˘sobit vzdÏl·nÌ jednadvac·-tÈmu stoletÌ, kdy dosaûenÈ vyööÌ vzdÏl·v·nÌ p¯in·öÌ vyööÌ pro-duktivitu. ModernÌ Evropa by mohla zmÏnit systÈm vzdÏl·v·-nÌ a nabÌdnout vzdÏl·nÌ vÌce lidem. Navrhl posÌlit financov·nÌvzdÏl·v·nÌ nejen ve¯ejn˝m rozpoËtem, ale i podporou sou-kromÈho sektoru.

Mohamed Moustafa Kamal mÏl moûnost z†pozice egypt-skÈho velvyslance hovo¯it nejen za svou zemi, ale za vÏtöinuarabskÈho svÏta. V†˙vodu svÈho p¯ÌspÏvku nazvanÈho ÑRe-forma St¯ednÌho v˝choduì p¯ipomenul, ûe po 11.†z·¯Ì se za-Ëalo USA vÌce soust¯edit na St¯ednÌ v˝chod. Snahu arabskÈligy hr·t p¯i reformÏ citlivou roli je podle nÏj t¯eba respekto-vat. NenÌ t¯eba, aby arabskÈ zemÏ nÏkdo reformoval, o to semusÌ snaûit samy. V†tomto procesu je totiû nutno br·t ohledna arabskou spoleËnost a jejÌ identitu. Je pot¯eba nasmÏrovatenergii na rozvoj a modernizaci arabsk˝ch zemÌ. Ekonomick·reforma, pokud vzejde ze spoleËnosti samotnÈ, m˘ûe b˝t˙spÏön· a snaha o†jejÌ uskuteËnÏnÌ je v†rukou mladÈ gene-race.

Prioritou je i nad·le vy¯eöenÌ izraelsko-palestinskÈho kon-fliktu v†z·jmu vöech. Vûdyù St¯edomo¯Ì bylo oded·vna cent-rem ekonomickÈ a civilizaËnÌ v˝mÏny, a proto mÌr a stabilitana St¯ednÌm v˝chodÏ je d˘leûit· i pro partnerstvÌ s†Evropou.

Bc. Radek Buöta

21kvÏten 2005

L·ska je ˙silÌ, kterÈ vyvÌjÌme, abychom byli öùastni s†jednou ûenou ñ jednÌm muûem.

Studentsk· arÈna

THE ÑNEWì EUROPEñ Prosperity for All or a FewPrague, March 22nd ñ 24th, 2005Congress Center of the Czech National BankSenovazne namesti, Prague 1

R·di bychom se s†V·mi podÏlili o z·ûitky, kterÈ jsmenasbÌrali na EvropskÈm bankovnÌm a finanËnÌm fÛru v†Prazev†budovÏ »eskÈ n·rodnÌ banky a o moûnostech prosperi-ty Evropy a budoucÌch cÌlech novÈ Evropy.

P¯Ìjemn˝m p¯ekvapenÌm se pro n·s stal jiû samotn˝ v˝-bÏr z†moûn˝ch uchazeˢ o tuto zajÌmavou p¯edn·öku. Sa-motn˝ v˝bÏr probÌhal velice dramaticky. Do poslednÌ chvÌ-le jsme nemÏli potvrzenou ̇ Ëast, a proto jsme ani nepoËÌtali,ûe z†mnoha student˘, kte¯Ì o tuto konferenci mÏli z·jem,,budeme vybr·ni my.

O organizaci p¯edsedajÌcÌch se staral Mr. Karel Muzikar,President of Comenius, kter˝ z·roveÚ pat¯il mezi hlavnÌ po-¯adatele celÈ konference. ⁄¯ednÌm jazykem byla angliËtina.

PrvnÌ den byl z†naöeho pohledu nejzajÌmavÏjöÌ a to dÌkyp¯edn·öejÌcÌm a kvalitÏ jejich obsahu prezentace. JedinÈ,co n·s prvnÌ den zklamalo, byla ne˙Ëast prezidenta repub-liky V·clava Klause, kter˝ mÏl b˝t ozdobou konference ajehoû n·zor na v˝voj Evropy a Euro˙stavu n·s velice zajÌ-mal. Jinak ˙roveÚ prvnÌho dne byla vynikajÌcÌ, ze Ëty¯ pa-nel˘, kterÈ byly na programu kaûdÈho dne, n·s zaujal prv-nÌ, v†nÏmû vystoupili:

ï Mr. Michel CamdessusHonourable Governor, Bank of France

ï Mr. Stephen J. DannhauserChairman, Weil, Gotshal & Manges, USA

ï H. E. Mr. Mohamed Moustafa KamalAmbassador of the Arab Republic of Egypt to CR

ï prof. Ivan WilhelmRector, Charles University

ï Mr. Matin JahnDeputy Prime Minister for Economics

ï Mr. Anvar G. SaidenovGovernor, National Bank of Kazakhstan

Zd·lo se n·m, ûe zde byla ponÏkud zd˘raznÏna rolebankovnÌch ˙stav˘, protoûe podÌl jejich p¯edstavitel˘ nafÛru jasnÏ dominoval. V jejich Ëele byl guvernÈr »eskÈn·rodnÌ banky ZdenÏk T˘ma, kter˝ p¯edsedal sekci guver-nÈr˘ Evropsk˝ch bank. Z†tÈto konstelace vypl˝valo, ûe setu ne¯eöily problÈmy ekonomiky st·t˘, ale spÌöe odbornÈbankovnÌ problÈmy. Coû bylo ale ponÏkud v kontrastus†jeho mottem ÑNov· Evropa ñ Prosperita pro vöechnynebo jen pro nÏkterÈì, kde by naopak p¯Ìtomnost politi-k˘ byla vÌt·na. Sice se kaûd˝ p¯edn·öejÌcÌ snaûil do svÈhorefer·tu vsunout obËas nÏjakou zmÌnku o tomto problÈ-mu, ale bylo patrnÈ, ûe bankȯe zajÌmajÌ vÌce problÈmy fisk·l-nÌ politiky a podmÌnek pro bankovnictvÌ neû problÈmy eko-nomickÈ. P¯esto vÏtöinou z jejich p¯ÌspÏvk˘ zaznÌvalaodpovÏÔ, ûe vöechny zemÏ EU nejsou a ani nemohou b˝trovnocennÈ.

Ladislav Jupa a Jaroslav Keprtstudenti VäFS

Den zdravÌ se lÌbilSkupina student˘ p¯ipravila pod

patronacÌ panÌ gener·lnÌ ¯editelkyB.†äenk˝¯ovÈ na ˙ter˝ 24. kvÏtnapestrÈ odpoledne na tÈma zdrav˝ ûi-votnÌ styl.

Pogramem Dne zdravÌ VäFS pro-v·zel Martin Kadrman. N·vötÏvnÌcinejd¯Ìve vyslechli p¯edn·öku RNDr.Jany »echovÈ o d˘sledcÌch nezdra-vÈ v˝ûivy, ökodlivosti nÏkter˝ch i ne-alkoholick˝ch n·poj˘, barven˝ch po-travin a jÌdel upravovan˝ch v†mikro-vlnnÈ troubÏ.

NÏkterÈ cesty k†duöevnÌ rovno-v·ze vysvÏtlila Karla Fechnerov·. P¯i-pomnÏla vlivy, kterÈ naöi rovnov·-hu ohroûujÌ a vysvÏtlila, co proti

nÏmu m˘ûeme dÏlat. K†p¯edn·öcep¯idala nÏkolik uûiteËn˝ch rad ñ jakse uklidnit, p¯ekon·vat stresovÈ si-tuace a posilovat sebed˘vÏru.

Martin Koöù·l s†kolegou ze z·-chrannÈ sluûby ¯ekli p·r slov o vlivusportu na sniûov·nÌ hmotnosti, re-dukci tukovÈ tk·nÏ a prevenci kar-diovaskul·rnÌch chorob. Pak si vzalitriËka s†logem ökoly i ostatnÌ a p¯e-öli na sousednÌ h¯iötÏ. Martin p¯ed-vedl cviky a brzy se vöichni p¯ida-li.†Kr·sn˝m z·vÏrem byla uk·zkaorient·lnÌch tanc˘ v†pod·nÌ Barbo-ry Pat·kovÈ. Akce se lÌbila vöem, takse moûn· sejdeme na p¯ÌötÌm DnuzdravÌ.

-lak-

22 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

Studentsk· arÈna

Dva nenÌ dvakr·t jedna, dva je tisÌckr·t jedna.

Nov· studentsk·iniciativa na VäFSStudenti VäFS se v†r·m-ci ökoly zab˝vajÌ ¯adounejr˘znÏjöÌch aktivit. Be-zesporu nejv˝znamnÏjöÌz nich je zapojenÌ do pro-jektu PostavÌm se nahlavu nebo na vlastnÌnohy, jehoû cÌlem je p¯i-pravit dÏti z dÏtsk˝ch

domov˘ na vstup do samostatnÈho ûivota. D·le je moûnouvÈst nap¯Ìklad ökolnÌ divadelnÌ soubor (viz rozhovor Rad-ka Buöty s Martinem ValenËÌkem v p¯edminulÈm ËÌsle Xa-donie), spolupr·ci student˘ na tvorbÏ naöeho Ëasopisuapod.

éhavou novinkou je v tomto smÏru nov· studentsk· ini-ciativa v podobÏ vzniku skupiny aktivnÌch student˘ Vyso-kÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ. Na podrobnosti jsem se zeptalvedoucÌ osobnosti tÈto iniciativy, studenta druhÈho roËnÌ-ku prezenËnÌho studia oboru Ve¯ejn· spr·va a z·roveÚdeleg·ta VäFS ve StudentskÈ komo¯e Rady vysok˝ch ökolMartina Kadrmana.

S jak˝m cÌlem vznikla vaöe iniciativa?

PrvotnÌm cÌlem je zÌskat a zorganizovat aktivnÌ studentypro p¯Ìpravu zajÌmav˝ch akcÌ pro vöechny studenty a takÈna ökole trochu zavÈst studentsk˝ ûivot, kter˝ tady zatÌmnenÌ.

JakÈ konkrÈtnÌ projekty p¯ipravujete?

PrvnÌm n·vrhem je to, ûe by se mÏl zv˝öit podÌl studen-t˘ na organizaci plesu. Z·kladem je, aby ples VysokÈ ökolyfinanËnÌ a spr·vnÌ nebyl slouËen s maturitnÌm plesem Ban-kovnÌ akademie, kter· je sice naöÌ Ñmatkouì, ale je p¯ecejenom trochu ment·lnÌ rozdÌl, coû je p¯irozen· vÏc, mezivysokoökol·kem, nap¯Ìklad t¯eba uû d·lka¯em, a studen-tem, kter˝ maturuje.

Skupina aktivnÌch student˘ zajistÈ nebude fungovatpouze jako plesov˝ v˝bor. JakÈ dalöÌ aktivity bystechtÏli realizovat?

Aktivit, kterÈ je moûnÈ nÏjak˝m zp˘sobem prov·dÏt, jemnoho. Jsou tady zajÌmavÈ projekty, jako p¯edstavenÌ ve-lice zajÌmav˝ch host˘, kte¯Ì by mohli mÌt p¯edn·öky na naöÌökole, setk·vat se se studenty. Studenti by mohli naopakchodit na urËitÈ exkurze do r˘zn˝ch ˙stav˘, ˙¯ad˘ atd.D·le lze nap¯Ìklad oûivit diskusnÌ fÛrum, kterÈ je dnes ne-vyuûÌvanou Ë·stÌ informaËnÌho systÈmu. Z mÈho pohleduje uû prvnÌm problÈmem, ûe jako student nezn·m zp˘sob,jak se na nÏj dostat. Je t¯eba tuto vÏc zp¯ehlednit a p¯ede-vöÌm nauËit studenty tam Ñchoditì. A nauËÌme je to v tomp¯ÌpadÏ, kdyû tam opakovanÏ budou zajÌmavÌ v·ûenÌ hos-

tÈ, a studenti tak budou mÌt d˘vod se tam zapojit. A poodchodu tohoto v˝znamnÈho ËlovÏka m˘ûe b˝t dalöÌ dis-kusnÌ fÛrum jako reakce na to p¯edchozÌ. Aktivity mohoub˝t i mimoökolnÌ, samoz¯ejmÏ by bylo vhodnÈ, aby ökolupozitivnÌm zp˘sobem reprezentovaly.

Kdo pat¯Ì ke skupinÏ aktivnÌch student˘?

Vzhledem k tomu, ûe naöe Ëinnost je teprve v poË·tku,nenÌ n·s zatÌm moc. KromÏ mne Martin Koöù·l (viz Xadonia¯Ìjen 2004 ñ pozn. P. D.), Ond¯ej Farka a Honza äafa¯Ìk,kter˝ je Ëlenem legislativnÌ komise StudentskÈ komory Radyvysok˝ch ökol.

Jak· je podle tvÈho n·zoru perspektiva Ëinnosti sku-piny aktivnÌch student˘ do budoucna?

Touto cestou bych chtÏl vyzvat k ˙Ëasti vöechny studen-ty, kte¯Ì chtÏjÌ nÏco zmÏnit, samoz¯ejmÏ ne pouze na orga-nizaci plesu. V tuto chvÌli jsme Ëty¯i, s kaûd˝m dalöÌm ËlovÏ-kem budeme mÌt vÌce dobr˝ch n·pad˘. NemusÌ b˝t ani p¯ÌmoaktivnÌ, staËÌ p¯ijÌt s n·padem Ñbylo by dobrÈ udÏlat to a toì.

Jsem r·d, ûe je snaha ze strany vedenÌ ökoly, to je z†na-öeho hlediska to nejd˘leûitÏjöÌ. Zbytek ˙kolu je na n·s,abychom naplnili p¯edstavy student˘, tak i vedenÌ ökoly.VϯÌm, ûe se n·m to povede, vöechno chce sv˘j Ëas. Mys-lÌm si, ûe jako nejvÏtöÌ soukrom· vysok· ökola v republicebychom mÏli jÌt p¯Ìkladem a kaûdop·dnÏ bychom mÏli b˝treprezentativnÌ v kaûdÈm ohledu ûivota VäFS.

Vaöe studentsk· iniciativa je otev¯ena vöem studen-t˘m a dobr˝m n·pad˘m. Motto tohoto rozhovoru tedym˘ûe znÌt: hled·me novÈ lidi i myölenky?

MyslÌm, ûe teÔ jsi shrnul do jednÈ vÏty naöe p¯edstavypr·ce skupiny aktivnÌch student˘, takûe nemohu neû od-povÏdÏt: p¯esnÏ tak.

Vyj·d¯enÌ k tomuto tÈmatu mi za ökolu poskytla ¯edi-telka odboru studijnÌch z·leûitostÌ panÌ Bc. Radoslava»ern·:

äkola uvÌt· aktivitu vych·zejÌcÌ z ¯ad student˘. V·ûÌme silidÌ, kte¯Ì podnikajÌ nÏco nad r·mec sv˝ch povinnostÌ, a†sna-ûÌme se je form·lnÏ podpo¯it a spoleËnÏ nÏco podniknout.äkola podpo¯Ì jakoukoli smysluplnou iniciativu, ale Ë·storganizaËnÌ pr·ce by mÏla p¯ejÌt na studenty. OËek·v·me,ûe se zapojÌ pouze urËitÈ procento lidÌ, tÏch, kte¯Ì jsou ochot-ni udÏlat nÏco i pro druhÈ. PasivnÌ zapojenÌ tj. ˙Ëast oËe-k·v·me samoz¯ejmÏ öiröÌ. UvÌt·me takÈ pokud se tyto akti-vity budou p¯ed·vat d·l, p¯ech·zet mezi studenty z roËnÌkuna roËnÌk.

ObÏma z˙ËastnÏn˝m dÏkuje za rozhovor

Patrik Doldûev

23kvÏten 2005

Studentsk· arÈna

L·ska je jako v˝let na pust˝ ostrov; nenajdeö tam nic, co sis nep¯inesl s†sebou.

IT OK…NKO (PokraËov·nÌ z†p¯edchozÌho ËÌsla)

Minule jsme si povÌdali o tom, coje to spyware, Ëerv, dealer a dalöÌök˘dci. D·le jste se mohli dozvÏdÏt,co je to firewall a provϯit si VaöeÑpeckoì v†testech od Symantecu.

V tomto Ël·nku si naöe dosavadnÌpozn·nÌ o firewallech trochu prohlou-bÌme a zbude-li Ëas, p¯ikroËÌme k†dal-öÌ oblasti zabezpeËenÌ.

VÌme jiû, ûe firewall je nÏco, co kon-troluje p¯ÌchozÌ a odchozÌ komunika-ci poËÌtaËe (uûivatele) s†internetem.To nÏco m˘ûe b˝t v†podobÏ hardwa-re Ëi software. Pro ˙Ëely tohoto p¯Ì-spÏvku se firewallem rozumÌ softwa-rovÈ ¯eöenÌ.

P¯estoûe kontrola komunikace pa-t¯Ì mezi nezbytnÈ z·kladnÌ funkce fi-rewallu, k†ochranÏ soukromÌ jiû samao sobÏ nedostaËuje. Od Ñspr·vnÈhoìfirewallu musÌme v†souËasnosti poûa-dovat mnohem vÌce. Co by tedy mÏltakov˝ spr·vn˝ firewall splÚovat? MÏlby kromÏ kontroly port˘ kontrolovattakÈ spouötÏnÌ proces˘ v†poËÌtaËi,informovat o kaûdÈm pokusu o insta-laci novÈho software a v†ide·lnÌm p¯Ì-padÏ hl·sit prvky, kterÈ se nainsta-lovaly bez Vaöeho vÏdomÌ. D·le bymÏl b˝t schopen blokovat ̇ toky a mÌtmoûnost odst¯ihnout sÌù ñ p¯esnÏjizamezit veökerÈ komunikaci poËÌtaËese svÏtem. PoslednÏ zmiÚovanoufunkci by si mÏli vyhledat, vyzkouöeta nacviËit vöichni uûivatelÈ, kte¯Ì k†to-mu majÌ p¯Ìstupov· pr·va. V†p¯ÌpadÏ,ûe n·m poËÌtaË zaËne tropit neplechu(nap¯Ìklad odesÌlat poötovnÌ soubory,aniû bychom jej o to poû·dali), b˝v·rychl· aktivace tÈto funkce Ëasto nej-lepöÌ moûnou reakcÌ ñ vûdycky nem·-me po ruce n˘ûky, abychom mohliodst¯ihnout sÌùov˝ kabelÖ

Mezi dalöÌ d˘leûitÈ funkce urËitÏ pa-t¯Ì moûnost blokov·nÌ Cookies, objek-t˘ ActiveX, skript˘ jazyka JavaScripta VBScript. Takûe ve struËnosti:

Cookies jsou anglicky suöenky. Pro-gram·to¯i je pr˝ r·di naz˝vajÌ Ñkuki-nyì: Je tu ̄ eË o mal˝ch textov˝ch sou-borech (.txt, ale mohou b˝t i .dat),kterÈ si server p¯i standardnÌm nasta-venÌ ukl·d· na poËÌtaË klienta do p¯e-dem k tomu urËenÈ sloûky. UmÌstÏnÌsloûky se liöÌ podle toho, kter˝ prohlÌ-ûeË k†brouzd·nÌ po internetu pouûÌ-v·te. P¯i opÏtovnÈm navötÌvenÌ str·n-ky si server vyû·d· cookie z†klientovapoËÌtaËe a v†z·vislosti na tom, jak po-

drobnÈ informace jsou v†danÈm coo-kie obsaûeny, m˘ûe server podsouvatklientovi vÌce Ëi mÈnÏ zda¯ile cÌlenÈreklamnÌ bannery. Co tedy m˘ûe co-okie obsahovat za informace? To z·-leûÌ na tom, jakÈ informace je klienta jeho stroj ochoten poskytnout. Vy-plnÌ-li nap¯Ìklad v†nÏjakÈm formul·¯ina serveru osobnÌ ˙daje, pak je pro-vozovatel schopen monitorovat po-hyb uûivatele velmi p¯esnÏ. Potenci-·lnÏ nebezpeËnÈ je vyuûÌv·nÌ cookiesreklamnÌmi systÈmy, neboù ty, jeûpouûÌv· vÌce server˘, mohou zÌskatpomÏrnÏ p¯esn˝ p¯ehled uûivatelo-v˝ch n·vyk˘, kterÈ lze n·slednÏ vyu-ûÌt pro cÌlenou reklamu.

Ale cookie se nemusÌ pouûÌvat pou-ze k Ñtrasov·nÌì pohybu nebo za ˙Ëe-lem reklamy. Cookies mohou plnitdalöÌ rozliËnÈ funkce, takûe je nelzezcela zak·zat. Nap¯Ìklad m·-li serverdiskusnÌ fÛrum, m˘ûe cookie slouûitk†tomu, aby urËilo, kterÈ p¯ÌspÏvkyjsou p¯eËtenÈ a kterÈ ne.

Objekty ActiveX jsou malÈ pro-gr·mky, kterÈ lze implementovat dowebovÈ str·nky. ActiveX p¯in·öejÌ doHTML str·nky dynamiku, na kterousamotn˝ HTML kÛd nestaËÌ. ActiveXmohou slouûit k†rozmanit˝m ̇ Ëel˘m.Mohou to b˝t jednoduch· tlaËÌtka,n·pisy, hodiny nebo komplikovanÏj-öÌ programy ñ nap¯Ìklad k†pr·ci s†e-mailem, FTP nebo Excelem.

Ano, jsou to malÈ progr·mky kte-rÈ v†sobÏ mohou skr˝vat ökodliv˝kÛd, a tudÌû mohou b˝t uûivateli ne-bezpeËnÈ. NÏkterÈ ActiveX jsou do-konce .dll nebo .exe soubory!

JavaScript a VBScript jsou, jak jejiû z†n·zvu z¯ejmÈ, skripty. Skript jesv˝m zp˘sobem plnohodnotn˝ pro-gramovacÌ jazyk upraven˝ tak, abyjej prohlÌûeË staËil p¯ekl·dat a prov·-dÏt v†re·lnÈm Ëase. Z·kladnÌ rozdÌlmezi tÏmito jazyky a jejich Ñplnokrev-n˝mi br·ökyì ñ Javou a Visual Basi-cem je, ûe ÑplnokrevnÌciì jsou p¯edspuötÏnÌm p¯eloûeny do zdrojovÈhokÛdu, kter˝ je n·slednÏ spuötÏn,kdeûto skript je prov·dÏn p¯Ìmo zesvÈho zdrojovÈho kÛdu. Do zdrojo-vÈho textu webovÈ str·nky je tedykÛd skriptu vkl·d·n p¯Ìmo. NebezpeËÌpramenÌ, stejnÏ jako u ActiveX, z†to-ho, ûe se jedn· o programy, a ty mo-hou obsahovat ökodlivÈ kÛdy.

D·le by mÏl fire-wall mÌt moûnost blo-kovat priv·tnÌ infor-mace. P¯edstavme sinap¯Ìklad situaci, kdy m·me na poËÌ-taËi nainstalov·n spyware (samoz¯ej-mÏ bez naöeho vÏdomÌ), kter˝ pr·vÏvyömÌroval ËÌslo naöÌ internetovÈ pla-tebnÌ karty a hodl· je poskytnout t¯etÌstranÏ. Pokud firewall nebude bloko-vat tuto informaci jako priv·tnÌ, takse mu to†pravdÏpodobnÏ povede...NicmÈnÏ, funkce blokov·nÌ priv·tnÌchinformacÌ pot¯ebuje vÏdÏt, kterÈ in-formace m· povaûovat za priv·tnÌ,a†nepouötÏt je z†kompu ven. To zna-men·, ûe jÌ tyto informace musÌme po-skytnout, a to takÈ p¯edznamen·v·dalöÌ funkci, kterou by mÏl firewall mÌtñ moûnost b˝t zaheslov·n proti vstu-pu neû·doucÌch osob Ëi program˘.

Vöechny tyto v˝öe uvedenÈ funk-ce by nemÏly u Ñû·dnÈho dobrÈhoìfirewallu chybÏt. NicmÈnÏ, jak jistÏspr·vnÏ tuöÌte, v˝Ëet funkcÌ nenÌ vy-Ëerp·vajÌcÌ. Velmi uûiteËnou, nicmÈ-nÏ jiû ne ûivotnÏ nezbytnou lib˘stkou,je podrobnÈ logov·nÌ ˙tok˘, ve kte-rÈm by rozhodnÏ nemÏlo chybÏt da-tum jejich uskuteËnÏnÌ, poËet poku-s˘, popis ˙toku, jeho smÏr (odchozÌ/p¯ÌchozÌ), zdroj, odkud p¯iöel, priori-ta (stupeÚ nebezpeËnosti ˙toku)a†akce (tedy, jak se s†tÌmto ˙tokemfirewall vypo¯·dal). »asto je aû s†po-divem, jakÈ mnoûstvÌ ˙tok˘ dok·ûelog soubor zaznamenat za jedin˝ den.

PoslednÌ, avöak nikoliv ned˘leûit·funkce, o kterÈ se v†tomto Ël·nkuv†souvislosti s†firewallem zmÌnÌm, jeblokov·nÌ reklamnÌch banner˘ a pop-up (Ëesky vyskakovacÌch) oken. Moû-n· jste se s†tÌm jiû setkali ñ p¯ijdetena str·nku a neû se staËÌte rozkou-kat, vyskoËÌ V·m dalöÌ t¯i str·nky,kterÈ se marnÏ pokouöÌte zav¯Ìt. Kaû-dÈ kliknutÌ na k¯Ìûek pop-upu zp˘so-bÌ, ûe se danÈ okno zav¯e, ale mÌstonÏj vyskoËÌ dvÏ dalöÌ. Tento scÈn·¯m˘ûe vy˙stit aû ke zhroucenÌ prohlÌ-ûeËe a p¯ÌpadnÈmu restartu systÈmu.Je to jedna z†moûn˝ch re·ln˝ch situ-acÌ, kter˝m by blokov·nÌ pop-up okenmÏlo zabr·nit. Blokov·nÌ baner˘ zdesnad nemusÌm blÌûe rozepisovat.

Na trhu existuje spousta dobr˝chosobnÌch firewall˘, takûe rozhodnu-

24 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

Studentsk· arÈna

éeny odpustÌ tomu, kdo zneuûije p¯Ìleûitosti, ale nikdy tomu, kdo jÌ nevyuûije.

tÌ, kter˝ bude Ñten V·öì z·leûÌ ËistÏna Vaöich osobnÌch preferencÌch.OsobnÏ m·m dobrÈ zkuöenosti se Zo-neAlarmem od ZoneLabs (www.zonelabs.com) a s†Ëesk˝m Keriem

(www.kerio.cz). ZoneAlarm se budelÌbit tÏm uûivatel˘m, kte¯Ì majÌ r·di,kdyû nÏco pracuje a ÑzbyteËnÏì je toneobtÏûuje ÑdotÏrn˝miì dotazy. Ke-rio je vÌce ÑdotÏrnÈì, zato vöak uûiva-

tele odmÏnÌ moûnou lepöÌ v˝slednouochranou.

Bc. Pavel Skotnicastudent 1. roËnÌku

magisterskÈho studia

WHO IS WHO na VäFSaneb studujÌ na naöÌ ökole

V†tomto pokraËov·nÌrubriky WHO IS WHOna VäFS v·m Xadoniap¯in·öÌ nemalou d·vkuûenskÈho p˘vabu aelegance. FinalistkouletoönÌho roËnÌku Miss»eskÈ republiky bylaBarbora Pat·kov·, lek-torka orient·lnÌho tan-ce a studentka 3.†roË-nÌku kombinovanÈhostudia oboru ÿÌzenÌpodniku a podnikovÈfinance ve studijnÌmst¯edisku Praha.

VelkÈ televiznÌ fin·le bylo pouze vrcholem pyramidysoutÏûe Miss »R. Co vöe mu p¯edch·zelo?

Cel· soutÏû pro mÏ zaËala tÌm, ûe tatÌnek odeslal napodzim roku 2004 p¯ihl·öku do soutÏûe Miss »R 2005. PotÈjsem v†prosinci absolvovala konkurz, kde jsem byla vybr·-na mezi dvan·ct dÌvek, kterÈ se ˙Ëastnily semifin·lovÈhokola Miss JiûnÌ »echy 2005. DruhÈho ˙nora jsem toto se-mifin·lovÈ kolo vyhr·la a stala se tak Miss JiûnÌ »echy prorok 2005. TÌm jsem mÏla jist˝ postup do samotnÈho fin·le.

PotÈ n·sledovalo focenÌ do periodik pro anketu MissSympatie a prvnÌ spoleËnÈ setk·nÌ vöech dvan·cti finalistekp¯i prvnÌ zkouöce öat˘ spoleËnosti Taiza.

N·sledovala Ñäkola Miss v†EgyptÏì, kde jsme se p¯ipra-vovaly na fin·lov˝ veËer. Program byl velice zajÌmav˝, aletakÈ pomÏrnÏ n·roËn˝. Kaûd˝ den jsme byly foceny a po-¯izovaly se z·bÏry pro po¯ad Pr·sk speci·l. Mimo jinÈ jsmese ˙Ëastnily ¯ady ökolenÌ nap¯. s†panem äpaËkem a dalöÌmiËleny poroty. Program byl obohacen i o zajÌmavÈ v˝lety.VyvrcholenÌm byla veËernÌ show a volba Miss RudÈ mo¯e.

Po n·vratu jsme se jeötÏ nÏkolikr·t spoleËnÏ seöly p¯izkouök·ch fin·lov˝ch öat˘ a plavek a p¯i n·cviku voln˝chdisciplÌn.

PoslednÌ akcÌ p¯ed fin·le byl jarnÌ Summit v†botanickÈzahradÏ v†Praze, kde jsme byly poprvÈ ve¯ejnÏ p¯edstave-ny novin·¯˘m a volila se Miss Summit.

P¯Ìprava na fin·lov˝ veËer trvala t¯i dny, kdy jsme trÈno-valy p¯edevöÌm jednotlivÈ choreografie.

Co pro tebe bylo v†soutÏûi nejsilnÏjöÌm z·ûitkem?Z·ûitek byla cel· soutÏû, je tÏûkÈ vyzvednout jednu kon-

krÈtnÌ vÏc, soutÏû p˘sobila jako celek.

Co se ti na Miss lÌbilo a co ne?LÌbila se mi profesion·lnÌ ˙roveÚ soutÏûe, p¯Ìjemn˝ ko-

lektiv lidÌ okolo, chovali se k†n·m velmi p¯·telsky. Nemohu¯Ìci, ûe by se mi nÏco nelÌbilo.

Jak· byla atmosfÈra mezi soutÏûÌcÌmi?AtmosfÈra mezi n·mi rozhodnÏ nebyla nep¯·telsk·, spÌ-

öe jsme se snaûily navz·jem podporovat.

Kter· disciplÌna ti byla nejbliûöÌ?NejbliûöÌ mi urËitÏ byla voln· disciplÌna, ve kterÈ jsem

mÏla moûnost p¯edvÈst sv˘j oblÌben˝ orient·lnÌ tanec.

KterÈ disciplÌny jsi se nejvÌce ob·vala?NejvÌce jsem se ob·vala prvnÌho n·stupu na jeviötÏ, pro-

toûe to b˝v· nejvÏtöÌ trÈma. NaötÏstÌ jsem se s†trÈmou do-k·zala vypo¯·dat, tak vöe dob¯e dopadlo.

Jak ti ˙Ëast v soutÏûi ovlivnila ûivot a jak reagovalotvÈ okolÌ?

Vzhledem k†tomu, ûe mÏ do soutÏûe p¯ihl·sili rodiËe,tak jsem od samÈho zaË·tku mÏla jejich velkou podporu.VÏtöina m˝ch zn·m˝ch se o mÈ ˙Ëasti dozvÏdÏla pozdÏji,proto jsem tÌm mohla nÏkoho p¯ekvapit. SoutÏû mi v†niËemz·sadnÌm ûivot neovlivnila. OËek·vala jsem od nÌ novÈpozn·nÌ a zÌsk·nÌ nov˝ch zkuöenostÌ, to se takÈ stalo a jsemza to r·da.

Kdo ti byl nejvÏtöÌ oporou?NejvÏtöÌ oporou mi urËitÏ byli mÌ nejbliûöÌ.

Jak˝ je tv˘j vztah k†orient·lnÌmu tanci?Orient·lnÌmu tanci se vÏnuji Ëty¯i roky a jiû dva roky ho

vyuËuji ve sv˝ch vlastnÌch kurzech. Orient·lnÌ tanec mÏnadchl nejen svou kr·sou, ale takÈ sv˝mi zdravotnÌmi ̇ Ëin-ky. NejvÏtöÌ radost m·m z†toho, kdyû mÈ Ñû·kynÏì odch·-zejÌ z†hodin spokojenÈ, nabitÈ pozitivnÌ energiÌ a spr·vnÏrozh˝banÈ.

M˘ûeö ¯Ìci nÏco bliûöÌho o zdravotnÌch ˙ËincÌch orien-t·lnÌho tance?

25kvÏten 2005

Studentsk· arÈna

Jedin˝ zp˘sob, jak zÌskat za penÌze l·sku, je koupit si psa.

Orient·lnÌ tanec m· p¯Ìz-nivÈ ˙Ëinky na zdravÌ, kr·sua†psychickou pohodu ûeny.Je doporuËov·n lÈka¯i nej-r˘znÏjöÌch odvÏtvÌ pro ûenyv†jakÈmkoli vÏku. Z·klad-nÌm principem orient·lnÌhotance je nauËit se pracovatse zdrojem energie a tÌm izo-lovat jednotlivÈ pohyby r˘z-n˝ch Ë·stÌ tÏla. P¯i ladnÈmpohybu se nen·silnÏ zapo-jujÌ vöechny Ë·sti tÏla a po-silujÌ se d˘leûitÈ a nam·ha-nÈ svaly, kterÈ bÏûnÏ posÌlitnelze.

A co dalöÌ konÌËky?Mimo orient·lnÌ tanec

mezi mÈ z·liby urËitÏ pat¯ÌËetba, zejmÈna detektivnÌch nebo z·bavn˝ch knÌûek, turis-tika, ale takÈ peËenÌ Ëi va¯enÌ.

JakÈ autory Ëteö nejradÏji?R·da Ëtu a r·da se vracÌm k†detektivnÌm rom·n˘m Aga-

thy Christie a z†humoristick˝ch je to p¯edevöÌm P. G. Wode-house

ZmÌnila jsi se i o va¯enÌ, jak· jÌdla m·ö r·da?Velice jsem si oblÌbila italskou kuchyni, proto mezi m·

oblÌben· jÌdla pat¯Ì tÏstoviny a zeleninovÈ sal·ty, ale takÈr˝ûe a nejr˘znÏjöÌ om·Ëky. Nevyh˝b·m se ani ËeskÈ kuchy-ni, m·m r·da rajskou, svÌËkovou a takÈ vep¯ovou s†kned-lÌkem a se zelÌm.

Jakou m·ö p¯edstavu o svÈm budoucÌm profesnÌmuplatnÏnÌ?

Do budoucna bych r·da vyuûila znalostÌ zÌskan˝ch zestudia, zejmÈna v†oblasti marketingu a managementu,pr·vÏ proto jsem si ji zvolila za svou hlavnÌ specializaci.

Uvaûujeö o moûnosti vÏnovat se takÈ modelingu?MyslÌm si, ûe soutÏû Miss nenÌ pouze o modelingu a ani

j· bych se mu do budoucna nechtÏla v˝hradnÏ vÏnovat.Up¯ednostÚovala bych fotomodeling, ale i ten spÌöe jenp¯ÌleûitostnÏ.

Za rozhovor dÏkuje Patrik DoldûevFoto Ji¯Ì Mazn˝ a archiv Barbory Pat·kovÈ

26 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

Prav· l·ska je jen jedna. Ale existuje tisÌc nejr˘znÏjöÌch napodobenin.

Grˆbeho vila

Zpr·va o tom, ûe Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ zÌskalanovou reprezentativnÌ budovu v†praûsk˝ch VröovicÌchv†ulici EstonskÈ je v†dobÏ vzniku tohoto Ël·nku jiû neno-vou skuteËnostÌ. Prost¯edÌ Vröovic neopl˝v· sice architek-tonick˝mi skvosty v†m̯e p¯ehojnÈ jako nap¯. StarÈ MÏsto,nicmÈnÏ se i zde, a to v†bezprost¯ednÌm okolÌ ökolnÌ budo-vy, nach·zÌ nem·lo historicky i umÏlecky mimo¯·dnÏ po-zoruhodn˝ch budov.

K nejzajÌmavÏjöÌm pat¯Ì Grˆbeho vila, kter· je bezespo-ru jednou z dominant tÈto Ë·sti Prahy a dokonce sv˝mv˝znamem znaËnÏ p¯esahuje hranice mÏstskÈho obvodu.Tuto novorenesanËnÌ vilu Ëi spÌöe z·meËek najdeme napomezÌ Vröovic a Vinohrad v centru HavlÌËkov˝ch sad˘,vymezen˝ch ulicemi U HavlÌËkov˝ch sad˘, Rybalkova a†po-tokem BotiË.

Historie tzv. Grˆbovky, tedy vily, okolnÌch budov a roz-lehlÈho parku se zaËala ps·t jiû na poË·tku 70. let 19. sto-letÌ. Investorem tohoto v˝jimeËnÈho komplexu byl rod·kz†Kahle v†Sasku Moritz Grˆbe (14. 9. 1828ñ5. 3. 1891).Grˆbe zÌskal znaËnÈ jmÏnÌ nejprve jako prokurista a od

roku 1869 spoleËnÌk renomovanÈ stavebnÌ firmy Lannaa†Schebek, kter· realizovala rozs·hlÈ projekty p¯edevöÌmv†r·mci v˝stavby ûelezniËnÌ sÌtÏ (nap¯Ìklad traù z†Prahy doVÌdnÏ, n·draûÌ Frantiöka Josefa I. v†Praze apod.). Roku 1870zakoupil Grˆbe od dvornÌho rady dr. Lumbeho viniËnÌ used-losti HornÌ a DolnÌ Landhausku i s†okolnÌmi pozemky. Natakto zÌskanÈm prostoru vybudoval v†letech 1871ñ1888v˝stavnÈ letnÌ sÌdlo v†italskÈm stylu, obklopenÈ vinicÌ a par-kem o celkovÈ rozloze p¯ibliûnÏ 11 hektar˘.

Mimo¯·dnÏ öùastnou ruku mÏl Grˆbe p¯i v˝bÏru archi-tekta. Stal se jÌm p¯ÌsluönÌk architektonickÈ generace N·-rodnÌho divadla AntonÌn Barvitius. Tento nadan˝ absolventvÌdeÚskÈ akademie, kde mezi jeho profesory pat¯ili nejv˝-znamnÏjöÌ architekti tehdejöÌ doby, byl pro zadan˝ ˙kolvynikajÌcÌ volbou. V†dobÏ, kdy ho Grˆbe povϯil realizacÌsvÈ vize luxusnÌho sÌdla uprost¯ed kultivovanÈ p¯Ìrody, nebylBarvitius û·dn˝m nov·Ëkem, ale jiû renomovan˝m zkuöe-n˝m architektem. MÏl za sebou nÏkolik let ˙spÏönÈ samo-statnÈ praxe ve VÌdni a p¯edevöÌm dlouholet˝ pracovnÌ po-byt v†It·lii. Zde se d˘vÏrnÏ sezn·mil nejen se stylem, aletakÈ duchem italskÈ neorenesance a po n·vratu do Prahyv†roce 1867 se v˝raznÏ uplatnil v†oblasti ËeskÈ novorene-sanËnÌ architektury. Jako typick˝ a naötÏstÌ aû do naöichËas˘ dochovan˝ p¯Ìklad jeho pr·ce m˘ûe slouûit reprezen-tativnÌ vila, kterou podle projektu, na nÏmû pracoval spo-leËnÏ se sv˝m övagrem Ign·cem Ullmannem, vybudovalv†Praze BubenËi pro svÈ pot¯eby Grˆbeho spoleËnÌk vefirmÏ ryt̯ Lanna. V†podstatÏ totÈû lze napsat o sousednÌvile bankȯe Lippmanna, pouze s†tÌm rozdÌlem, ûe byla v†se-dmdes·t˝ch letech 20. stoletÌ zbour·na.

Projekt vily pro Moritze Grˆbeho pojal Barvitius, zada-vatelem nijak neomezov·n, pomÏrnÏ velkoryse. »ty¯pod-laûnÌ rezidence ve stylu italskÈ neorenesance s†celkem t¯i-ceti mÌstnostmi byla jak z†hlediska uûivatelskÈho komfortu,tak i reprezentace plnÏ v†souladu s n·roËn˝mi poûadav-ky†nejen z·moûnÈho, ale takÈ kultivovanÈho investora. Vevile†bylo moûno nalÈztvedle standardnÌch pros-tor, jako byly jÌdelna,knihovna nebo ËetnÈ loû-nice, takÈ rozs·hlÈ a no-blesnÌ prostory spoleËen-skÈ. Bylo to p¯edevöÌmnÏkolik salÛn˘ (spoleËen-sk˝, velk˝, staronÏmeck˝,caffÈ), Grˆbeho p¯ijÌmacÌpokoj, kuleËnÌkov˝ s·l aku¯·ck˝ s·l. NechybÏl anip·nsk˝ pokoj, d·msk˝ ka-binet a dÏtsk˝ hracÌ po-koj. V†suterÈnu pak bylaumÌstÏna kuchynÏ, l·zeÚ,sklad a technicko-provoz-nÌ z·zemÌ vily.

Grˆbeho vila se vyzna-

Studentsk· arÈna

DolnÌ Landhauska InteriÈr

Grˆbeho vila

27kvÏten 2005

Milovat, jenom milovat, to je slep· uliËka. »lovÏk m· jeötÏ vyööÌ povinnost, neû jenom milovat.

Studentsk· arÈnaËovala takÈ bohatou vnÏjöÌ a p¯edevöÌm vnit¯nÌ v˝zdobou(mramor, intarzovanÈ parkety, kazetovÈ malovanÈ stropy,barevnÈ vitr·ûe, stÏny bohatÏ zdobenÈ v†pompejskÈm styluatd.). Na p¯epychovÏ ¯eöenÈm interiÈru vily, vËetnÏ stylo-vÈho mobili·¯e, spolupracoval Barvitius s†architektem Jo-sefem Schulzem, autorem, event. spoluautorem v˝znam-n˝ch praûsk˝ch budov (N·rodnÌ divadlo, N·rodnÌ muzeum,Rudolfinum, UmÏleckopr˘myslovÈ muzeum).

Barvitiovi slouûÌ ke cti, ûe nepodlehl moûnÈmu pokuöenÌsice nep¯Ìliö tv˘rËÌho, ale o to snazöÌho kopÌrov·nÌ historic-k˝ch p¯edloh a svou inspiraci italsk˝mi vzory p¯etvo¯il dopodoby vlastnÌho, modernÌho, slohovÏ ËistÈho projevu, proBarvitia charakteristickÈho i u jeho dalöÌch projekt˘. D·leje nutno vyzvednout jeho realismus, s†nÌmû p¯izp˘sobilarchitekturu slunnÈho st¯edomo¯Ì o pozn·nÌ drsnÏjöÌm kli-matick˝m podmÌnk·m st¯ednÌ Evropy (nap¯. nahrazenÌp˘vodnÏ zam˝ölenÈ typickÈ pergoly zimnÌ zahradou apod.).

Grˆbovka je pozoruhodn· nejen dÌky Grˆbeho vile, p¯ed-stavujÌcÌ stÏûejnÌ element celÈ kompozice, ale takÈ dÌky par-ku, kter˝ vilu obklopuje. Neû mohl b˝t park zaloûen (podlenÏkter˝ch zdroj˘ byl autorem n·vrhu parku rovnÏû JosefSchulz), bylo t¯eba vzhledem k†charakteru pozemk˘ pro-vÈst rozs·hlÈ terÈnnÌ ̇ pravy. Objem nutn˝ch zemnÌch pracÌbyl obrovsk˝ a budÌ ˙ctu dodnes. DobovÈ zpr·vy hovo¯Ìo†odkop·v·nÌ kopc˘, zasyp·v·nÌ roklÌ a v˝mol˘, vylamo-v·nÌ skal, uv·dÌ se regulace celÈ plochy do v˝öky 2ñ6 me-tr˘ a dokonce i zasyp·nÌ b˝valÈho lomu. K†dosaûenÌ poûa-dovanÈho v˝sledku bylo nutno navÈzt tÏûko p¯edstavitelnÈmnoûstvÌ 60 000 povoz˘ zeminy. Podnikav˝ Grˆbe k†to-muto ˙Ëelu pohotovÏ vyuûil skl·dkov˝ materi·l, kter˝ fir-ma, jÌû byl spoleËnÌkem, zÌskala p¯i v†tÈ dobÏ probÌhajÌcÌstavbÏ ûelezniËnÌ trati a n·draûÌ Frantiöka Josefa I. a p¯iraûbÏ vinohradskÈho tunelu. To vöak nebyl p¯Ìpad velk˝chk¯emencov˝ch balvan˘, urËen˝ch pro umÏl· z·tiöÌ parku,kterÈ byly do Grˆbovky dopravov·ny aû z†œ·blic a T¯ebo-nic u Chr·öùan.

Na navezenÈ ornÈ p˘dÏ bylo vysazeno mnoûstvÌ vzrost-l˝ch, k†tomu ˙Ëelu zvl·öù dovezen˝ch vz·cn˝ch okrasn˝chstrom˘, ke¯˘ a kvÏtin, dÌky Ëemuû v†Grˆbovce vznikla mi-mo¯·dnÏ bohat· a cenn· botanick· sbÌrka. Na jiûnÌm sva-hu pod vyhlÌdkovou terasou vily byla zaloûena vinice o†v˝-mϯe 1,7 ha s†terasou propojen· dvouramenn˝m scho-diötÏm. V severoz·padnÌm rohu vinice byl vybudov·n, opÏtpodle n·vrhu Josefa Schulze, dvoupodlaûnÌ viniËnÌ alt·n.NedÌlnou souË·stÌ viniËnÌho hospod·¯stvÌ bylo i z¯ÌzenÌ vin-n˝ch sklep˘, kde se lisovalo, st·Ëelo a v†sudech zr·lo kva-litnÌ vÌno z†Grˆbeho vinic.

P¯i koncipov·nÌ parku zaloûenÈho na osov˝ch pr˘-hledech s†˙st¯ednÌm prvkem velkolepÈ Grˆbeho vily bylyvelmi dob¯e vyuûity Ë·sti rovinnÈ, svahovÈ i niva BotiËe.RomantickÈ prost¯edÌ s†kr·sn˝mi p¯ÌrodnÌmi scenÈriemi do-plnÏnÈ terasami, otev¯en˝mi schodiöti, kryt˝mi z·koutÌmi,jezÌrkem a promen·dnÌmi cestami spolu s†vinicÌ a vilouv†novorenesanËnÌm stylu ˙spÏönÏ navodilo atmosfÈru It·-lie 15. stoletÌ. StejnÏ jako v†p¯ÌpadÏ vily se takÈ pl·nov·nÌa realizace parku dotkly hranice dokonalosti i v†detailech,jako byly kup¯Ìkladu velmi zda¯ile modelovanÈ umÏlÈ sk·lya pa¯ezy.

Na italizujÌcÌm v˝razu Grˆbovky se v˝znamnÏ spolupo-dÌlely, vedle hlavnÌ vily a jiû uvedenÈho viniËnÌho alt·nu,takÈ dalöÌ objekty zajiöùujÌcÌ provoz nebo poskytujÌcÌ z·ba-vu a oddech obyvatel˘m vily a jejich host˘m.

Pod svahem s†vinicÌ v†dolnÌ Ë·sti parku vznikla novore-nesanËnÌ p¯estavbou b˝valÈ usedlosti DolnÌ Landhauskadvoupatrov·, ve srovn·nÌ s†Grˆbeho vilou nevelk· budo-va, kter· slouûila k ubytov·nÌ Grˆbeho person·lu. Obytn˝d˘m byl zakomponov·n jako organick· souË·st novÏ vy-budovanÈho, rovnÏû novorenesanËnÏ pojatÈho, masivnÌ-ho systÈmu opÏrn˝ch zdÌ svahu s†terasami, schodiöti a ni-kami (v˝klenky v†opÏrn˝ch zdech).

Mezi umÏle vytvo¯en˝mi romantizujÌcÌmi prvky je nepo-chybnÏ velmi v˝razn˝m objektem rozs·hl· umÏl· kr·pnÌ-kov· jeskynÏ, tzv. grotta, kterou ve svahu, v†severoz·padnÌË·sti parku vytvo¯il socha¯ Josef VorlÌËek. P¯ed grottou s†te-rasami, vyhlÌdkovou vÏûÌ a triumf·lnÌ branou v pr˘ËelÌ bylauprost¯ed ark·dovÈ promen·dy umÌstÏna font·na, v†jejÌmûst¯edu byla osazena socha Neptuna obklopen· Ëtve¯icÌ ûelvrozmÌstÏn˝ch na okraji n·drûe. Autorem sochy byl dalöÌ zeslavn˝ch umÏlc˘ generace N·rodnÌho divadla, socha¯ Bo-huslav Schnirch (autor nap¯. trig na budovÏ N·rodnÌhodivadla). Vzorem pro ztv·rnÏnÌ podoby vl·dce mo¯Ì byl˙dajnÏ s·m Grˆbe.

Severov˝chodnÏ od vily byl postaven hr·zdÏn˝, proskle-n˝ hernÌ pavilon slouûÌcÌ p¯edevöÌm jako kuûelnÌk. U p¯Ìjez-dovÈ cesty, v†blÌzkosti hlavnÌ vjezdovÈ br·ny byly situov·-ny hospod·¯skÈ budovy vËetnÏ v˝öe uveden˝ch viniËnÌchsklep˘. Vedle nich se zde nach·zely byty, st·je, kryt· st·nÌkoË·r˘ a takÈ sklenÌky, v†nichû byly pÏstov·ny exotickÈ rost-liny. Proti vstupu nezvan˝ch host˘ byl cel˝ park obehn·nvysokou zdÌ, na nÏkolika mÌstech prolomenou branami.

Od doby, kdy se do Grˆbovky nastÏhovali jejÌ prvnÌ oby-vatelÈ, uplynulo v†BotiËi jiû mnoho vody a Grˆbovka mÏlav†pr˘bÏhu onÏch let dosti pestr˝ osud, ale o tom moûn·aû nÏkdy p¯ÌötÏ.

Patrik Doldûev

ViniËnÌ alt·n

Br·na ve zdi ohrazujÌcÌ cel˝ park

28 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

P¯i vyzn·nÌ l·sky naslouch· ûena dvakr·t rychleji, neû je muû schopen mluvit.

Studentsk· arÈna

Srbsko ñ ZadnÌ T¯eb·Ú

Po dlouhÈ zimnÌ p¯est·vce se opÏt seöla skupina nad-öenc˘ a to nejen z†¯ad student˘ VäFS, na prvnÌ jarnÌ peri-patetick˝ v˝let ze Srbska do ZadnÌ T¯eb·nÏ p¯es Karlötejn.Tak jako vlak, ani my jsme na nikoho neËekali a ˙deremdev·tÈ hodiny a chvilku potÈ jsme se vypravili vlakem smÏ-rem na Beroun do cÌlovÈ stanice Srbsko. BÏhem p˘lhodi-novÈ jÌzdy se n·m dostalo i odbornÈho v˝kladu a popisumÌsta v˝skytu hlav·Ëk˘ jako jednÈ z prvnÌch kvetoucÌchjarnÌch rostlin. Ze Srbska jsme paralelnÏ vyrazili sviûn˝mtempem spolu s dalöÌ skupinou, kter· se tv·¯ila jako naöistudenti. K†Bubovick˝m vodop·d˘m, kdy docent Valen-ËÌk pokraËoval ve svÈm botanickÈm v˝kladu jarnÌ kvÏteny,jsme r·zovali ve†sviûnÈm tempu. JedinÈ, co mi bohuûelutkvÏlo v†pamÏti, byl n·zev jedovatÈho l˝kovce, coû miz†pohledu nepoûivatelnosti tÈto rostliny p¯ipad· jako tanejd˘leûitÏjöÌ znalost jarnÌho kvÌtÌ, kterou v†budoucnu oce-nÌm. MusÌm poznamenat, ûe obËasn· zastavenÌ nad n·-zvem rostlin byla uûiteËn· uû z†toho prostÈho d˘vodu, ûeby si jich ËlovÏk v†tom letu ani nevöiml. Vodop·dy mile

p¯ekvapily opravdu kaûdÈho, protoûe m·lokdo z n·s Ëekaluprost¯ed lesa nÏco podobnÈho. DalöÌm zastavenÌm na naöÌcestÏ byla Mal· Amerika, kde na hladinÏ jezÌrka p¯etrv·va-la dosud souvisl· vrstva ledu. Cestou k†tÈto vyhled·vanÈlokalitÏ mÈnÏ hlÌdanÈ a hojnÏ navötÏvovanÈho mramoro-vÈho lomu velkÈho bratra se z†naöeho chumlu oddÏlilapoËetn· skupina v˝letnÌk˘, kter· n·s od zaË·tku pron·sle-dovala, a na Karlötejn jsme pokraËovali v†poËtu dvou tuc-t˘ a jednoho Ëty¯nohÈho lovce. Na KarlötejnÏ nic novÈho,pivo a p·rek stejnÏ drah˝ a na golf bylo jeötÏ zima, takûejsme po p˘lhodinovÈm odpoËinku radÏji pokraËovali d·l.Na protilehlÈm svahu se n·m naskytl n·dhern˝ zpÏtn˝pohled na hrad, kter˝ si zaslouûil skupinovÈ foto. MusÌmse p¯iznat, ûe z†tÈto strany jsem Karlötejn jeötÏ nevidÏl,snad jen na hradnÌm modelu a je celkem velmi pravdÏpo-dobnÈ, ûe o tÈto vyhlÌdce vÌ m·lokdo. Od tÈto chvÌle se jiûnaöe v˝prava blÌûila neodvratnÏ ke konci a tÌm byla sokol-

sk· hospoda v†Srbsku. Obsluha byla mÌrnÏ ¯eËeno zasko-Ëena naöÌ poËetnÌ p¯evahou a ochotnÏ n·m otev¯ela i salo-nek. Pan vrchnÌ (v˝ËepnÌ) byl p¯Ìjemn˝, ale vÌc jak t¯i vÏcina objedn·vce si nepamatoval, a tak se slovy ÑPoËkejì, kte-r˝mi n·s odbyl p¯i snaze delöÌ objedn·vky, chodil s†jednoupolÌvkou a pivem zvl·öù. Po dobrÈm jÌdle jsme lehce zmate-nou obsluhu opustili a vyrazili na nejbliûöÌ n·draûÌ, naöenaËasov·nÌ nemÏlo chybu, ve chvÌli, kdy jsme st·li na pe-rÛnÏ, zb˝vala jedna minuta do p¯Ìjezdu vlaku. V†pohodlÌ˙tulnÈho patr·ku se p¯ÌjemnÏ sedÏlo a pod n·porem ˙na-vy po p˘ldennÌm v˝letu a dobrÈm obÏdÏ bylo tak¯ka ne-moûnÈ odolat sp·nku. MyslÌm si, ûe mi d· jistÏ kaûd˝ zapravdu, ûe v˝let splnil sv˘j ˙Ëel, str·vit p¯ÌjemnÏ p˘l slun-nÈ nedÏle v†kr·snÈ p¯ÌrodÏ a hlavnÏ poznat novÈ lidi, ko-legy a studenty. Uû se r˝suje dalöÌ pl·n na p¯ÌötÌ v˝let, kter˝by se mohl konat co nevidÏt; nechte se p¯ekvapit! A dum·-te-li, zda byl n·ö v˝let opravdu peripatetick˝, tak p¯ijÔtep¯ÌötÏ a uvidÌte.

Bc. Radek BuötaFoto MojmÌr HelÌsek

29kvÏten 2005

L·ska, to je vÌtÏzstvÌ fantazie nad inteligencÌ..

Focus

Constitution of the European UnionTITLE III

UNION COMPETENCES

Article I-11

Fundamental principles

1. The limits of Union competences are governed by the prin-ciple of conferral. The use of Union competences is governedby the principles of subsidiarity and proportionality.

2. Under the principle of conferral, the Union shall act withinthe limits of the competences conferred upon it by the Mem-ber States in the Constitution to attain the objectives set outin the Constitution. Competences not conferred upon theUnion in the Constitution remain with the Member States.

3. Under the principle of subsidiarity, in areas which do notfall within its exclusive competence, the Union shall act onlyif and insofar as the objectives of the proposed action cannot be sufficiently achieved by the Member States, either atcentral level or at regional and local level, but can rather, byreason of the scale or effects of the proposed action, be bet-ter achieved at Union level.

The institutions of the Union shall apply the principle of sub-sidiarity as laid down in the Protocol on the application ofthe principles of subsidiarity and proportionality. NationalParliaments shall ensure compliance with that principle in ac-cordance with the procedure set out in that Protocol.

4. Under the principle of proportionality, the content andform of Union action shall not exceed what is necessary toachieve the objectives of the Constitution.

The institutions of the Union shall apply the principle of pro-portionality as laid down in the Protocol on the applicationof the principles of subsidiarity and proportionality.

Article I-12

Categories of competence

1. When the Constitution confers on the Union exclusive com-petence in a specific area, only the Union may legislate andadopt legally binding acts, the Member States being able todo so themselves only if so empowered by the Union or forthe implementation of Union acts.

2. When the Constitution confers on the Union a competen-ce shared with the Member States in a specific area, the Uni-on and the Member States may legislate and adopt legallybinding acts in that area. The Member States shall exercisetheir competence to the extent that the Union has not exerci-sed, or has decided to cease exercising, its competence.

3. The Member States shall coordinate their economic andemployment policies within arrangements as determined byPart III, which the Union shall have competence to provide.

4. The Union shall have competence to define and imple-ment a common foreign and security policy, including theprogressive framing of a common defence policy.

5. In certain areas and under the conditions laid down in theConstitution, the Union shall have competence to carry outactions to support, coordinate or supplement the actions ofthe Member States, without there by superseding their com-petence in these areas.

Legally binding acts of the Union adopted on the basis of theprovisions in Part III relating to these areas shall not entailharmonisation of Member Statesí laws or regulations.

6. The scope of and arrangements for exercising the Unioníscompetences shall be determined by the provisions relatingto each area in Part III.

Article I-13

Areas of exclusive competence

1. The Union shall have exclusive competence in the followingareas:(a) customs union;(b) the establishing of the competition rules necessary for the

functioning of the internal market;(c) monetary policy for the Member States whose currency is

the euro;(d) the conservation of marine biological resources under the

common fisheries policy;(e) common commercial policy.

2. The Union shall also have exclusive competence for theconclusion of an international agreement when its conclusi-on is provided for in a legislative act of the Union or is neces-sary to enable the Union to exercise its internal competence,or insofar as its conclusion may affect common rules or altertheir scope.

Article I-14

Areas of shared competence

1. The Union shall share competence with the Member Sta-tes where the Constitution confers on it a competence whichdoes not relate to the are as referred to in Articles I-13 and I-17.

2. Shared competence between the Union and the MemberStates applies in the following principal areas:(a) internal market;(b) social policy, for the aspects defined in Part III;(c) economic, social and territorial cohesion;(d) agriculture and fisheries, excluding the conservation of

marine biological resources;(e) environment;(f) consumer protection;(g) transport;(h) trans-European networks;(i) energy;

30 roËnÌk 4 / ËÌslo 2

Focus

L·ska zaËÌn· obchvatn˝m manÈvrem a konËÌ poziËnÌ v·lkou.

(j) area of freedom, security and justice;(k) common safety concerns in public health matters, for the

aspects defined in Part III.

3. In the areas of research, technological development andspace, the Union shall have competence to carry out activi-ties, in particular to define and implement programmes; howe-ver, the exercise of that competence shall not result in Mem-ber States being prevented from exercising theirs.

4. In the areas of development cooperation and humanitari-an aid, the Union shall have competence to carry out activi-ties and conduct a common policy; however, the exercise ofthat competence shall not result in Member States being pre-vented from exercising theirs.

Article I-15

The coordination of economicand employment policies

1. The Member States shall coordinate their economic poli-cies within the Union. To this end, the Council of Ministersshall adopt measures, in particular broad guidelines for thesepolicies.

Specific provisions shall apply to those Member States whosecurrency is the euro.

2. The Union shall take measures to ensure coordination ofthe employment policies of the Member States, in particularby defining guidelines for these policies.

3. The Union may take initiatives to ensure coordination ofMember Statesí social policies.

Article I-16

The common foreign and security policy

1. The Unionís competence in matters of common foreignand security policy shall cover all are as of foreign policy andall questions relating to the Unionís security, including theprogressive framing of a common defence policy that might-lead to a common defence.

2. Member States shall actively and unreservedly support theUnionís common foreign and security policy in a spirit of loyal-ty and mutual solidarity and shall comply with the Unionísaction in this area. They shall refrain from action contrary tothe Unionís interests or likely to impair its effectiveness.

Article I-17

Areas of supporting,coordinating or complementary action

The Union shall have competence to carry out supporting,coordinating or complementary action. The areas of suchaction shall, at European level, be:(a) protection and improvement of human health;(b) industry;(c) culture;

(d) tourism;(e) education, youth, sport and vocational training;(f) civil protection;(g) administrative cooperation.

Article I-18

Flexibility clause

1. If action by the Union should prove necessary, within theframework of the policies defined in Part III, to attain one ofthe objectives set out in the Constitution, and the Constituti-on has not provided the necessary powers, the Council ofMinisters, acting unanimously on a proposal from the Euro-pean Commission and after obtaining the consent of the Eu-ropean Parliament, shall adopt the appropriate measures.

2. Using the procedure for monitoring the subsidiarity princi-ple referred to in Article I-11(3), the European Commissionshall draw national Parliamentsí attention to proposals basedon this Article.

3. Measures based on this Article shall not entail harmonisati-on of Member Statesí laws or regulations in cases where theConstitution excludes such harmonisation.

TITLE IV

THE UNIONíS INSTITUTIONS AND BODIES

Chapter I

THE INSTITUTIONAL FRAMEWORK

Article I-19

The Unionís institutions

1. The Union shall have an institutional framework whichshall aim to:ï promote its values,ï advance its objectives,ï serve its interests, those of its citizens and those of the Mem-

ber States,ï ensure the consistency, effectiveness and continuity of its

policies and actions. This institutional framework compri-ses:

ï The European Parliament,ï The European Council,ï The Council of Ministers (here in after referred to as theë

Councilí),ï The European Commission (here in after referred to as theë

Commissioní),ï The Court of Justice of the European Union.

2. Each institution shall act within the limits of the powersconferred on it in the Constitution, and inconformity withthe procedures and conditions set out in it. The institutionsshall practise mutual since recooperation.

(To be continued)

31kvÏten 2005

MalÈ a st¯ednÌ firmy jsou v†souËasnosti nuceny Ëelit ob-rovsk˝m v˝zv·m. Pr·vÏ ony tvo¯Ì p·te¯ dom·cÌ ekonomikya†celkov˝ hospod·¯sk˝ r˘st je na nich bytostnÏ z·visl˝. Pro»eskou spo¯itelnu jsou malÈ a st¯ednÌ firmy v˝znamnou sku-pinou klient˘, bance z·leûÌ na jejich finanËnÌ prosperitÏ,a†proto p¯ich·zÌ s†nabÌdkou ÑsamokonzultaËnÌì aplikace Fit-Test. Ta pom˘ûe managementu malÈ a st¯ednÌ firmy nasta-vit zrcadlo podnik·nÌ a napl·novat klÌËovÈ aktivity, kterÈzabezpeËÌ dalöÌ dynamick˝ a hlavnÏ trvale udrûiteln˝ rozvojfirmy. Na vytv·¯enÌ tohoto produktu se podÌlela »esk· spo-¯itelna a jejÌ dce¯in· spoleËnost Consulting »eskÈ spo¯itelnyve spolupr·ci s†Rakouskou hospod·¯skou komorou. »esk·spo¯itelna tak dok·zala vyuûÌt cenn˝ch zkuöenostÌ z†Rakous-ka, kde podobn˝ produkt mal˝m a st¯ednÌm firm·m po vstu-pu do EvropskÈ unie v˝teËnÏ poslouûil.

Co nabÌzÌme?FitTest je urËen p¯edevöÌm mal˝m a st¯ednÌm firm·m

s†(roËnÌm) obratem do p¯ibliûnÏ 250 mil. KË, kterÈ chtÏjÌzefektivnit svoji vnit¯nÌ organizaci, procesy a v˘bec celoustrukturu tak, aby byl podnik schopen d·le bezbolestnÏ r˘st.

FitTest je jednoduch˝ dotaznÌk, vytvo¯en˝ jako samostat-n· aplikace MS Excel, kter˝ p¯esnÏ cÌlen˝mi dotazy z†hlavnÌchoblastÌ Ëinnosti firmy umoûnÌ identifikovat potenci·l zlepöe-nÌ a p¯ehlednÏ napl·novat aktivity, kterÈ jej p¯evedou for-mou konkrÈtnÌch opat¯enÌ do praxe.

ZpÏtnÈ vazby u nÏkter˝ch ot·zek v†z·vislosti na zvolenÈodpovÏdi dok·ûÌ p¯i pl·nov·nÌ relevantnÌch ËinnostÌ vÏcnÏusmÏrnit a zprost¯edkujÌ i novÈ informace o problematice,kterÈ se konkrÈtnÌ ot·zka t˝k·. V˝stupem FitTestu je pl·nËinnostÌ, kter˝ m˘ûe slouûit jako jÌzdnÌ ¯·d zlepöov·nÌ firem-

»esk· spo¯itelnapod·v· pomocnou ruku mal˝m a st¯ednÌm firm·m

nÌch proces˘, Ëi m˘ûe b˝t v˝chozÌm dokumentem p¯i p¯Ìpad-nÈ spolupr·ci s†konzultaËnÌ firmou. Ta je logick˝m, i kdyûne nutn˝m, pokraËov·nÌm FitTestu. Profesion·ly z†Consul-tingu »eskÈ spo¯itelny je moûno kontaktovat prost¯ednic-tvÌm elektronickÈ poöty p¯Ìmo z†aplikace a†sjednat si s†nimi˙vodnÌ bezplatnou sch˘zku, na z·kladÏ kterÈ firma vyhod-notÌ, zda je v†konkrÈtnÌ situaci spolupr·ce s†konzultanty tÌmspr·vn˝m ¯eöenÌm.

FitTest je distribuov·n na CD, spolu s†dalöÌmi informace-mi o produktech »eskÈ spo¯itelny a EvropskÈ unii. PodmÌn-kou spuötÏnÌ FitTestu je nainstalovan· sada MS Office 2000a vyööÌ.

Kde a za co je moûnÈ FitTest zÌskat?Cena FitTestu nenÌ vysok·. Pouze nÏkolik z·kladnÌch in-

formacÌ o firmÏ a souhlas, ûe podnik m˘ûeme informovato†nov˝ch produktech »eskÈ spo¯itelny pro malÈ a st¯ednÌfirmy. Aplikaci lze objednat po registraci podnikatelskÈhosubjektu na internetov˝ch str·nk·ch www.csas.cz v Ë·stiFirmy a MÏsta\ Firmy (nad 30 mil. KË obratu)\PoradenstvÌa†podpora. Aplikace pak bude doruËena bÏhem 14 dn˘ poö-tou na udanou adresu. StejnÏ tak je moûno CD zÌskat povyplnÏnÌ p¯ÌsluönÈho dotaznÌku na kterÈmkoli ze 16 komerË-nÌch center »eskÈ spo¯itelny po celÈ »eskÈ republice.

DalöÌ informace jsou k dispozici na v˝öe uvedenÈm mÌs-tφinternetov˝ch str·nek »eskÈ spo¯itelny, komerËnÌch cen-trech nebo v odboru Speci·lnÌ programy »eskÈ spo¯itelny†nainternetovÈ adrese spd@csas.cz, tel. +420 261 072 411Ëi†Consultingu »eskÈ spo¯itelny, euinfo@consultingcs.cz,tel.†+420 224 309 740.