rady bylinare pavla
TRANSCRIPT
Pavel V Á Ň A
RADY BYLINÁŘE PAVLA
PŘÍRODNÍ LÉČBA
BYLINAMI A
ŽIVOTNÍM MAGNETISMEM
ÁKA čejkovo nakladatelství
VÁŽENÍ ČTENÁŘI
Naše nakladatestvi Vám předkládá jako svou první knížku prak
tickou pomůcku pro léčení pomocí léčivých rostlin a životního
magnetismu.
Publikaci sestavil pan Pavel V Á Ň A, rostlinolékař tělem
i duší.
Patří mu dík všech, kterým pomohl at radou, bylinkou nebo
svou mentální silou a využíváním starých, mnohdy takřka
zapomenutých léčitelných praktik.
At je naše knížka přínosem v oblasti léčby všech, kteří věří
v sílu a účinnost léčivých rostlin a sílu životního magne
tismu, ať zaplní bílé místo v nauce o tom,co tu bylo, je a
bude.
NĚKOLIK SLOV AUTORA NA ZAČÁTEK
cích. Předkládám
Vám tedy kurs o
bylinoléčbě. Je
rozdělen na tři
samostatné oddíly.
Tento stručný vý
tah z mých předná
šek Vám snad napo
může k orientaci
o možnostech fyto
terapie a životní
ho magnetismu.
AUTOR
V poslední době se zvýšil zájem o pěstování a praktické vyu
žití léčivých rostlin. Při sběru léčivek a jejich používání
už nestačí zkušenosti starých kořenářek. Každým rokem dochází
k novým poznatkům jak v přípravě, tak i při používání léčivých
bylin a dalších léčebných prostředků z přírodních zdrojů. Jsem
rád, že Vás mohu s touto tematikou seznámit. Přednášky, které
jsem pořádal pro členy Českého zahrádkářského svazu a další
zájemce o léčivé rostliny, byly vždy hojně navštěvovány. Dotazů
bylo vždy mnohem více, než bylo možno z časových důvodů zodpo
vědět. Stále přicházely žádosti, abych zpracoval písemný mate
riál o léčivých bylinách, o léčbě bylinami a o přírodních lé
čebných prostřed
Úvodem k 1. části je záhodno konstatovat, že z knih o léčivých
rostlinách se dochoval herbář Mathioliho z roku 1562, který
byl v nové úpravě u nás vydán r. 1982. Dále jsou to např.
knihy pražského bylináře Karla a Dr. Čermáka z Radošovic -
Říčan u Prahy. Od zahraničních autorů známe např. knihy faráře
Kneippa o bylinoléčbě a vodoléčbě.
Další naši autoři vydali řadu hodnotných děl, např.
Dr. Korbelář, CSc, A. Příhoda, Josef A. Zentrich sestavil
deset dílů VK /Vybrané kapitoly/, ve kterých uvádí poznatky
našich a zahraničních autorů o možnostech a zkušenostech s
přírodní léčbou. Na Slovensku jsou to L. Thurzová a Doc.Dr.
PhMr. Kresánek, CSc, který je odborným redaktorem časopisu
Naše léčivé rostliny, vydávaného v Bratislavě. Od současných
zahraničních autorů se nám dostávají do ruky hnihy od Marie
Trebenové z Rakouska, Dr. Weisse ze SRN a M. Mességue z Fran
cie. Je však ale řada dalších našich i zahraničních odborníků,
kteří předávají své osvědčené rady.
V současné době máme u nás řadu úspěšných bylinářů, léči
telů, irridologů /oční diagnostika/, kteří se obětavě věnují
nemocným pomocí léčivých rostlin a dalších přírodních léčeb
ných prostředků.
Čerpáme ze všech osvědčených předpisů, ze všech dobrých zkuše
ností našich i zahraničních v zájmu o pomoc nemocným. To vše
Hestači. Vycházíme nejen ze současných objevů, ale stále hle
dáme nové možnosti, jak nemocným pomoci. Jsou objasňovány dal
ší léčivé vlastnosti bylin, dříve neznámé nebo již nepovšimnu
té. Zkoušejí se další směsi léčivých bylin v různých úpravách
i nové masti, mazání, jež dokáží uzdravovat nebo alespoň uleh
čit od bolestí.
V případech závažných onemocnění ale využíváme možností
lékařského vyšetření a odborných ošetření, dnes všem dostup
ných a dbáme rad lékaře.
Přírodní léčba bylinami má svou lékárnu na louce, v lese
u cest i na zahrádkách. Je však nutno byliny dokonale znát,
aby při jejich sběru nemohlo dojít k záměně. Zvláště pak s by
linami jedovatými. Tato první kapitola seznámí čtenáře s vy
branými druhy bylin.
i
SBĚR. OPRAVA A POUŽITÍ BYLIN
Kalendář sběru bylin
Při sběru léčivých rostlin se řídímo Knlondářem sběru lé
čivých rostlin, který vydává n.p. Léčiva, '/lirnslav jako propa
gační materiál.
Pravidla při sběru bylin
Před zahájením sběru léčivých bylin je nutno se dokonale
seznámit se všemi druhy, které budeme sbírat, aby nemohlo do
jít k záměně. Při vlastním sběru dodržujeme zejména tato pra
vidla:
- Při sbírání šetřete přírodou. Neničte zbytečně rostliny a
nesbírejte rostliny vzácné, které byste mohli vyhubit.
- Poučte se, které části rostliny a ve kterou roční dobu se
u jednotlivých druhů bylin sbírají.
- Sbíráme-li pouze některou část rostliny /např. listy, plody
nebo květy/, nebudeme vytrhávat celé rostliny, zvláště jsou-
li víceleté. Sbíráme-li nat, odřezáváme rostliny, ale nevy
trhávame je. Neulamujeme větve stromů, potřebujeme-li jejich
květy, listy nebo plody.
- Nadzemní části rostlin sbírejte jen za suchého počasí, nej
lépe za poledne a odpoledne. Nikdy nesbírejte za rosy nebo
za deště.
- Podzemní části bylin /kořeny, oddenky/ sbírejte bud brzy
z jara, nebo na podzim.
- Při sbíráni nadzemních částí se řiďte podle Kalendáře sběru.
Listy se sbírají zpravidla z rozkvétající rostliny, plody
a semena krátce před dozráním, nat před rozkvětem.
- Budte velice opatrní při sbírání jedovaných rostlin! Sbírej
te a sušte je vždy odděleně od ostatních bylin. Při jejich
sběru a sušení nikdy nemají být děti!
Sušeni bylin
- Nasbírané byliny neukládejte v hromadách. Sušte je rychle,
ne však na přímém slunci.
- Nejlépe usušíte nasbírané byliny na světlých půdách nebo
ve světlých kolnách. Nikdy však přímo na zemi, nýbrž na
čistých plachtách, v rámech, na které se byliny rozprostřou.
- Za nepříznivého /vlhkého, chladného/ počasí lze byliny usu
šit umělým teplem.
- Zvláštní pozornost věnujte sbírání a sušení květů. Nedosta
tečnou péčí a jejich pomačkáním by mohlo dojít ke znehodno
cení drogy.
- Byliny se suší na průvanu a ve stínu tak dlouho, až se lehce
lámou.
Ukládáni usušených bylin
- Pamatujte, že uschování drogy je velice důležité pro zacho
vání jejich léčivých látek.
- Je samozřejmé, že budete sušené byliny ukládat každý druh
samostatně, nikdy na několik druhů společně.
- Při sběru jedovatých rostlin nikdy nejezte, neotírejte si
rukama ústa, nemněte si oči apod.! Po provedeném sběru si
vždy dobře omyjte rucel
- Sbírejte jenom zdravé a dobře vyvinuté rostliny.
- Dbejte, aby byliny nepřevlhovaly. Tím by mohlo dojit ke tvor
bě plísní, jež vytvářejí toxíny, působící rakovinotvorně.
- Aromatické rostliny rozdrobujte vždy teprve před jejich pou
žitím /jsou to např. máta, meduňka, bazalka aj./.
- Byliny ukládáme nejlépe do čistých, suchých, skleněných
lahví. Po naplnění je ovážeme celofánem a utěsníme gumičkou.
Anebo je můžeme dávat do papírových sáčků. I do dobře utěs
něných papírových krabic se sušené byliny mohou ukládat,
pokud se krabice dají neprodyšně uzavřít.
- Uskladněné usušené byliny ihned pečlivě popište, aby nedošlo
k záměně. Současně vyznačte i datum, kdy byl proveden sběr.
- Sušené byliny uložte do stínu na chladném místě.
- Dobře uskladněné léčivé rostliny se nekazí, zůstanou dlouho
svěží, nevyvětrávají a podrží svou přirozenou vůni i zabar
vení a tudíž i všechny léčivé vlastnosti.
- Naopak - špatným uskladněním sušené byliny zvětrávají, je
jich léčivé účinky se rozkládají a vyprchávají, čímž se stá
vají nepotřebnými.
Použiti léčivých bylin
Z léčivých bylin používáme: květy, listy, stonky, natě,
větvičky, bobule, kůru, kořeny, oddenky, příp. semeno. Někdy
se používá celá nadzemní část byliny společně.
Při používání léčivých rostlin rozeznáváme čajové odvary,
čajové nálevy, prášky, trestě, štávy, sirupy, masti, roztoky,
mazání, vína, likéry, oleje a kaše na obklady.
- Sušené léčivé rostliny je nutno spotřebovat do jednoho roku,
nejdéle však do 2 let. Aromatické léčivé rostliny se musí
spotřebovat do 1 roku. Některé starší byliny se potom hodí
už jenom k léčivým koupelím, ale ne všechny. Pamatujte, že
stará droga se stává bezcennou!
- Kde není ve směsi udáno přesné množství jednotlivých druhů
bylin v gramech nebo jinak, smíchejte uvedené byliny stej
ným dílem.
- Na půl litru spářky postačí z každé směsi 2 čajové lžičky,
není-li předepsáno jinak. Má-li být čaj silnější, vezmeme
větší množství.
- Také léčivé rostliny jsou léky a sice léky nejjemnější,
jaké vůbec známe. Proto i spářce léčivých čajů zachovávejte
pravidlo: S mírou, pomalu a opatrně!
- Nikdo se ještě nevyléčil přes den jedním koflíkem léčivého
čaje. Čím je choroba zastaralejší a tvrdošíjnějši, tím poma
leji a vytrvaleji má být léčena.
Způsoby vařeni léčivých bylin
- Nesmějí se vařit, ale jenom se prolijí horkou vodou:
Všechny bylinky na nervy. To znamená: spaří se a přikryjí,
aby nevyprchávaly, éterické látky, a nechají se 5-20 minut
vyluhovat - podle druhů.
- Vařit jednu minutu:
Byliny na snížení krevního tlaku a na čištění krve.
- Vařit 2 minuty a 5-10 minut nechat vyluhovat: Byliny žaludeční. Jsou to většinou samé kořínky.
- Vařit 10 minut:
Všechny byliny na kašel a na plíce. Pak se nechají stát
/louhovat/, scedí se přes hadřík a sladí medem /například
divizna, podběl, jitrocel, přeslička apod./.
Příprava jednotlivých léčivých prostředků
Nálev se připraví tak, že se byliny spaří horkou vodou
nechají se až 20 minut vyluhovat.
Odvar s delším vařením při tuhých částech byliny.
Vaření má trvat 10 minut, není-li předepsána doba jiná.
/Např. dubová kůra, ovesná sláma se vaří půl hodiny/.
Studený macerát se připravuje louhováním byliny po dobu
8 hodin ve studené vodě. Pak se přihřeje nebo přivede až k
bodu varu - podle druhu byliny.
/Z nálevu odvaru nebo macerátu se dělá čaj, tento se
užívá 3x denně 1 šálek, není-li stanoveno jinak/.
Prášky zhotovíme z usušených, rozetřených listů a květů
nebo v hmoždíři z roztlučených zrnek, bobulí, jader, kořenů.
Práškem posypáváme jídlo nebo ho dáváme do oplatky . nebo
na lžíci vody. Z prášku se dá zhotovit čaj, jestliže se na
chvíli vhodí do vařící vody. Pak se odstaví, promíchá a pro
cedí .
Trest /kapky, výtažek, extrakt/ se zhotoví takto: skle
nička nebo lahvička se naplní rozřezanou bylinou, zalije se
čistým lihem /96%/ nebo pravou žitnou kořalkou tak, aby byliny
byly ponořeny. Zazátkujeme nebo dobře uzavřeme a postavíme
na okno, kam svítí slunce, nebo na teplé místo. Po několik
dní vždy denně protřepáváme a za 4-8 dní je trest hotová.
Vše se procedí do jiné sklenice a užívá se 10-15-20 kapek na
cukr nebo na lžíci studené vody. Pouze při výslovném udání
používáme vody teplé.
Stáva se zhotoví rozmačkáním, vytlačením nebo vylisová
ním listí, dužniny nebo plodů /např. jitrocele, netřesku aj./.
Sirup se připraví takto: čistá sklenice, čerstvě omyté
a okapané byliny /např. jitrocel, meduňka, podběl, máta aj./,
žlutý surový cukr nebo cukr krystalový.
Do sklenice postupně vkládáme vždy vrstvu mírně upěchova-
né byliny, kterou volně zasypáváme vrstvou cukru. Tak pokra
čujeme až po hrdlo sklenice nebo láhve. Ještě stlačíme, navrch
vždy dáme vrstvu cukru. Sklenici přikryjeme. Druhý a třetí
den vždy sklenici doplníme bylinami a cukrem tak, aby byla na
plněna až po okraj a poslední vrstvou musí být cukr. Pevně
ovážeme celofánem, utěsníme gumičkou. Přes láhev nebo sklenici
navlékneme igelitový sáček nebo tašku tak, aby nám dno tašky
přikrylo vršek sklenice.
Takto připravenou sklenici i s obalem vložíme do předem
připraveného otvoru v zemi, na stinném místě. Na vrch sklenice
dáme prkénko a vše dobře zasypeme zeminou. Nesmí nic vyčnívat,
hrdlo sklenice musí být minimálně 5 cm pod úrovní země.
Sklenici vyjmeme po 6 týdnech ze země. Její obsah vylisu
jeme nebo vymačkáme přes plátěnko, přecedíme, krátce povaříme
a plníme do lahví. Pevně uzavřeme a dáme na tmavé, chladné
místo. Výsledkem je vynikající domácí, přírodní bylinný sirup.
Zbylou vylisovanou bylinnou hmotu můžeme použít ještě
jednou - se stejným postupem s možností přidání čerstvé byliny,
sirup však už není tak kvalitní.
Takto si můžeme připravit bylinný sirup z většiny druhů
bylin. Používáme však pouze listy a okvětí.
Bylinná vina se připravují tak, že se do bílého vína na
loží pokrájené listy a stonky byliny. Po 8 dnech se víno scedí
a slije.
Bylinné likéry připravíme tak, že štávu z bylin nebo je
jich plodů procedíme přes jemné plátěnko. Přidáme citrón /př.
kys. citrónovou/ nakrájený na slabé plátky - bez jader. Můžeme
přidat skořici, dále pak na litr štávy 10 g hřebíčku.
Litr takto připravené štávy svaříme s 1,5 kg krystalové
ho cukru a po vychladnutí přidáme litr 40% lihoviny, např.
režné a řádně promícháme. Výsledný likér má mít asi 20% alko
holu.
Bylinné masti: Roztaví se 500 g střevního vepřového sád
la, do toho se vloží 3 hrsti nadrobno nakrájených bylin a nechá
se na mírném plameni na ploténce po dobu 3 hodin /nesmí se
přepálit/. Pak se nechá do druhého dne stát a znovu se roztaví,
vmíchá se 100 g včelího vosku, přecedí do skleniček a uchová
vá v chladničce.
BESEDA O LÉČIVKÁCH
Lidstvo se zabývá léčivými rostlinami už po staletí,
můžeme říci celá tisíciletí. Jsou o tom záznamy z Mezopotámie,
od Chetitů, i ve staré čínské literatuře. Však léčivky všichni
známe. Ale umíme je správně využívat?
Stačí se podívat kolem sebe, všímat si, co v přírodě ros
te a co z toho můžeme využít pro své zdraví.
Avšak léčivé rostliny můžeme také pěstovat v bytě ve
květináčích /např. aloe, žen-šen, netřesk/, na oknech a balkó
nech /lichořeřišnice, sedmikráska, vřes/, i na zahrádkách
/máta, šalvěj, meduňka, řepík, pivoňka, libeček, divizna, čer
ný rybíz, arnika, rakytník, heřmánek, měsíček, yzop, schizan-
dra, rudbeckia, zlatobýl, sporýš aj. a další nalezneme v pří
rodě, některé rostou dokonce v příkopech a na rumištích /např.
kopřiva, podběl, černý bez/.
Bylinná kaše na obklady zhotoví se tak, že ae ve vodě
vaří příslušná bylina. Vrchní voda se pak slije Některé druhy,
např. luštěniny, musí se vařit delší dobu.
Olej - léčivý olej připravíme tak, že do sklenice dáme
rozkrájené listy, květy nebo stonky byliny, zalijeme olivovým
olejem tak, aby byly ponořeny. Za několik týdnů se vše procedí.
Užívá se jako mazání nebo kapky.
Ale než začneme s bylinoléčbou, ať vlastní, nebo členů
rodiny,vždy dojdeme k lékaři, který nám stanoví přesnou diag
nózu. To je základem pro léčbu. Nemůžeme se uzdravit, jestliže
např. trpíme onemocněním žaludku a budeme pít čaj, který nám
může jenom snižovat krevní tlak. Proto je třeba vycházet z
přesně stanovené diagnózy. A jestliže máme předepsané léky,
můžeme současně i s nimi užívat léčivé rostliny, které podpo
ří uzdravování, pokud by to lékař výslovně nezakázal.
Léčivé rostliny se osvědčily i v minulosti a jsou s nimi
dobré zkušenosti i v současné době. Bylinoléčba má své opod
statnění. Máme specializované bylinkové lékárny. Tam můžete
dostat řadu bylin, i některé u nás vzácné, z dovozu. I v lékár
nách dostanete některé léčivé byliny na lékařský předpis i
volně. A není to jenom heřmánek pro děti. Jsou to i čaje ve
směsích: urologický, plicní, žaludeční aj. Nakonec i v někte
rých drogeriích můžete dostat samostatné byliny i směsi bylin
pro zdravotní čaje.
Ze starých herbářů, novějších bylinářských knih uznáva
ných autorů i podle osvědčených poznatků ze současné doby uvá
dím hlavní druhy léčivých rostlin a jejich použití.
/+ = jedovaté rostliny!/
Kterou bylinku na jaký neduh
/Přiklad použití
některých bylin/
Anýz, bedrnik anýz /Pimpinella anisum/
Utlučený anýz prospívá při škytavce. Je znamenitým lékem proti
křečím na prsou, nemůže-li někdo odkašlat, a při břišní kolice
u dětí. Na jeden šálek se vezme jedna polévková lžíce utluče
ného semene, dá se do vařící vody nebo vařícího mléka a pova
ří se ještě 6-10 minut. /Užívá se do ústupu potíží 2-3x denně/.
Bazalka, bazalka pravá /Ocimum basalicum/
Pěstuje se za okny i v zahrádkách. Sbírá se celá rostlina a
suší se ve stínu.
Z čerstvé rostliny vytlačená štáva se kape do uší při zánětu
středního ucha.
Sušené listy rozmačkané a vsunuté do nosu zahánějí rýmu.
Prášek z listů se sádlem rozetřený, hojí rozpraskané rty a
bolavé prsní bradavky kojících žen.
Odvar z nati se pije při obtížném močení a chorobách ledvin.
3x denně jeden šálek.
BERGENIE /Bergenia/
Sbírá se oddenek a list. Mají antimikrobní a protihorečkové,
svíravé účinky.
Nakrájený oddenek nebo list se vaří 5 minut. Kloktá se a pije
při angíně a krčních zánětech.
Nálev z oddenku se užívá při silné dysenterii /střední úplavi
ce/ 2x denně.
Extrakt způsobuje zúžení cév a zpevňuje jejich stěny. V gyneko
logii se užívá na výplachy při erosi děložního čípku.
BEZ ČERNÝ /Sambucus nigra/
Působí antiskleroticky, regeneruje jaterní buňky. Preventivně
působí proti rakovinám všech druhů.
Nálev z květů se užívá při kašli, chrapotu, nachlazení, angíně,
oteklých mandlích, při chřipce a tíži na prsou.
Mladé výhonky používáme jako obklad proti dně, revmatismu a
pří onemocnění šlach. Nálev se užívá při dně a revmatismu.
Čaj z 8 listů( rozkrájených a vařených po 10 minut v 1/4 litru
vody, čistí krev, žene na pot a užívá se proti vodnatelnosti.
Sušené plody bezinek se požívají svařené na kaši, účinkují
dobře při průjmu.
Stáva z plodů se užívá proti neuralgiím, ulehčuje při bolesti
v zádech.
Při zánětu tříklanného nervu se bere denně 50 g bezinkové
štávy z plodů ve spojení" s alkoholem /20%/, se kterým se pod
statně zvyšuje účinnqst černého bezu.
+ BOLŠEVNÍK /Heracleum sphondylium/
Působí při poruchách lymfatických žláz, při otocích a nádorech.
Léčba se provádí pouze kašovitými obklady! Kaše se užívá též
narevmatické neduhy a přerušení mízních cest v těle.
BORŮVKA /brusnice borůvka/ /Vaccinium myrtillus/
Listy obsahují glukokininy a proto se nálev z listů užívá jako
insulin při slabé cukrovce.
Plody jsou nejzdravější ovoce vůbec. Sušené se nakládají do
pravé žitné kořalky. Tato trest se užívá při průjmu. Na polév
kovou lžíci teplé vody asi 20 kapek tresti. Dále při úplavici.
Při slabém průjmu postačí žvýkat suché bobule, nebo i čerstvé,
ovšem v počtu několika hrstí. Aby byl účinek vydatnější, mohou
se bobule vařit v červeném víně. Borůvka obsahuje barviva a
látky, působící proti rakovině. Užívá se též odvar z bobulí
při aftech.
BŘÍZA BÍLÁ /Betula alba/
Ve Finsku se navrtávají stromy břízy z jara asi metr od země
a pak z nich hojně vytéká březovice, která se používá proti
lišeji, vyrážkám, močovým a ledvinovým kaménkům, dně, zlaté
žíle a strupech na hlavě /vtírání štávy/.
Nálev z mladých březových listů se používá jako čaj při revma-
tismu, dně, vodnatelnosti, vyrážce, nepravidelné menstruaci
a při zánětu močových cest 3x denně šálek.
CIBULE /Allium cepa/
Je důležitou potravinou pro diabetiky, nepostradatelným koře
ním a zároveň lékem.
Cibule má dezinfekční účinek, podporuje činnost žaludku, střev
jater, žlučníku a slinivky břišní. Je bohatá na vitamin B a C.
Působí močopudně, proti vodnatelnosti nohou, břicha, jater,
pohrudnice a srdečního svalu. Obklady z dušené cibule s vodou
se používají při zánětech.
Chceme-li uspíšit hnisání vředu nebo nežitu, přiložte pečenou
cibuli. Cibule jako koření podporuje trávení a udržuje dobrou
stolici. Nesmi se však předávkovat, mohla by podráždit zažíva
cí ústroji.
ČEKANKA, čekanka obecná /Cichorium intibus/
Z natě se připravuje nálev nebo z kořene odvar. Ráno a večer
se užívá po jednom šálku čaje po dobu 3-4 dní. Čistí žaludek,
játra, slezinu a ledviny. Čaj se pije při jaterních nemocech
a žloutence.
Spařené a do plátna zabalené listy a květy čekanky, přiložené
na žaludek, vyženou z něho tlak a obtíže. Obklad se obnovuje
třikrát denně.
DIVIZNA, divizna velkokvětá /Verbascum thapsiforme/
Čaj připravený jako nálev,, kloktá se několikrát denně při bo
lestech v krku, proti chrapotu, dýchavičnosti á zahleňování
prsou. Čaj se pije při horečce, zlaté žíle, závrati, nervóze,
chřipce, kašli a kolice. Při přípravě čaje se ale nálev musí
cedit přes hadřík.
DUB, dub letni /Quercus robur/
Kůra z mladých doubků se vaří půl hodiny, smočí se plátěnko,
které se pak ovine kolem.krku, tím se zažene zvětšená štítná
žláza.
Teplé,sedací_koupele_z odvaru dubové kůry se užívají, vylézá-li
konečník, při hemeroidech. Odvar hojí píštěle a tvrdé otoky,
nejsou-li zaníceny. V řadě případů pomáhá při exémech, zvláště
mokvavých a omrzlinách /omývání/.
FENYKL, fenykl obecný /Foeniculum vulgare/
Fenykl je univerzální drogou, která příznivě působí na činnost
střev, proti nadýmání a plynatosti .Fenykl dává pokožce zdravou
barvu, používá se při léčbě zrakových vad. Dále při kašli a
bronchiálním kataru. Je dobrý pro matky, zvyšuje produkci
mléka. Používá se pouze semeno, ve formě odvaru. Přidáním špet
ky fenyklu denně do jídla si vyčistíme důkladně játra a ledvi
ny. Užívá se též jako kloktadlo při zánětech v krku.
Při křečích působí ve formě mléčného odvaru: 10 g semene fe-
nyklu do 1/4 litru mléka, 10 minut vařit, odstavit a pít
teplé.
Povaříme-li jednu polévkovou lžíci semene fenyklu v 1/2 litru
vody po dobu 1/4 hodiny a odvar vypijeme během dne, vyčistíme
tím plíce, usnadníme dýchání. Taktéž při žaludečních obtížích
a pro zlepšení zažívání.
Kdo má zardělé, zakalené oči, vaří nejméně 1/2 hodiny půl po
lévkové lžíce fenyklového semene ve 1/4 litru vody a tento
odvar vypije bud zrána na lačný žaludek, nebo večer před
spaním. První týden denně, další dny pouze každý třetí den.
Tak dlouho, až se oči vyjasní.
FÍKY
Vaří se v mléce. Tento odvar se užívá jako kloktadlo při zá
nětech a vředech hltanu. Jako dobré projímadlo - na noc namo
čit do studené vody a ráno vypít a sníst /3 fíky/.
HEŘMÁNEK, heřmánek pravý /Matricaria chamomilla/
Nálev se používá proti křečím a zánětům a na obklady. Dr.Weiss
doporučuje vypít i litr koncentrovaného heřmánkového nálevu
/3 pol. lžíce na 1/2 litru vody/ při žaludečních vředech: pít
na lačno a ležet 1/4 hodiny na pravém boku, pak se na 1/4
hodiny otočit na levý bok, potom se položit na záda a nakonec
na břicho.
CHMEL, chmel otáčivý /Humulus lupulus/
Nálev uklidňuje nervová podráždění, posiluje celkově vyčerpa
né a unavené lidi. Při lehké nespavosti vyvolává spánek. Má
mírně narkotické vlastnosti.
Dobře se osvědčuje ve směsi: 2 díly kozlíkového kořene,
1 díl chmelu a 1 díl srdečnlku při srdečních neurózách.
Chmelovými šištičkami nacpaný polštář ke spaní přispívá ke
klidnému spánku. Je nutno ho často měnit.
Pozor: Nepoužívejte chmel z chmelnic, ten je chemicky ošetřován. Chmel je nutno zakoupit z lékárny - pokud je k dostání. Anebo si zakoupit sazeničky pro vlastní pěstování na zahrádce.
JABLEČNÍK, jablečnik obecný /Marrubium vulgare/
Nálev ze sušeného jablečníku /1 pol. lžíce, 1/4 litru vařící
vody/ nebo štáva z čerstvého se užívá při zácpě, žloutence,
zatvrdnutí jater, při nepravidelné menstruaci, zanícení dýcha
cích cest a proti kašli, při zánětu slinivky, srdečních nemo-
cech - arytmii. Štáva se mícha s medem při špatném trávení.
JAHODNlK, jahodnik obecný /Fragaria vesca/
Nálev pomáhá při čištění organismu, při zahlenění a stomati-
tidách. Působí podpůrně při léčbě celkové i krční rakoviny.
JEHLICE TRNITÁ /Ononis spinosa/
Odvar z kořene jehlice se pije při dně a kamenech z kyseliny
močové. Ale vždy pouze 4 dny, potom 3 dny vynechat a znovu
opakovat. Denně třikrát po 1 šálku čaje.
JITROCEL, jitrocel kopinatý /Plantago lanceolata/
Z čerstvých listů vymačkaná štáva hojí rány, čistí krev, léčí
plíce.
Čaj ze sušených listů /nálev i odvar/ je proti kašli, vyčistí
zahleněná prsa a pomáhá při žaludečních vředech.
Při dně se vaří 6 minut ráno 8-10 lžic jitrocelové štávy se
lžící medu. Pije se na lačný žaludek po dobu několika týdnů.
JÍROVEC MAĎAL, kaštan koňský /Aesculus hippocastanum/
Na dnu se používá účinná tinktura: kaštany loupáme, nadrobno
pokrájíme, dáme do láhve a zalijeme lihem. Láhev dobře uzav
řeme. Necháme 14 dní. Tímto výtažkem se potírají na noc bo
lestivá místa. Při závrati, bolestech hlavy, padoucnici, zá-
duše a křečovém kašli bere se 2-3x denně po 5 kapkách této
tinktury. Květ červeného kaštanu macerujeme v lihu pro potí
rání oparu na rtech.
Svaři-li se kůra stromu kaštanu, působí svíravě jako dubová
kůra při hemeroidech. Má též účinky protisklerotické, používá
se i na zánět žil a křečové žíly /květ i plody/.
+ JMELÍ, jmeli bílé /Viscum album/
Jmelí je polojedovatá rostlina, bobule se nesmi používat.
Stanovená dávka se nesmí překročit.
Jmelí reguluje oboustranně krevní tlak, napravuje poruchy
krevního oběhu, zahání křeče a závratě. Má účinky protiskle
rotické, protirakovinové a protiepileptické, používá se při
rakovině žaludku.
Nálev jednu čajovou lžičku listů jmelí zalít studenou vodou,
nechat 12 hodin vylouhovat. Před pitím jenom zahřát na vlažnou
teplotu. Max, denní dávka je 5 g.
Koupele při špatném prokrvení 'hrst jmelí vařit 5 min. ve 2
litrech vody/.
Obklady, zábaly: 1 hrst drogy na 1 litr vody při revmatismu,
zánětu nervů, ischiasu.
KERBLÍK SETÝ, třebule /Anthriscus cerefolium/
Pije se nálev. Jeho hlavní působení je na oblast ledvin. Pří
znivě působí na pokožku při umývání trudovité pleti.
KONTRYHEL, kontryhel obecný /Alchemilla vulqaris/
Používá se nálev při všech ženských nemocech, upravuje perio
du. Čaj se zevně používá k výplachům pochvy.
Přípravek proti hrozícímu potratu: od 3. měsíce těhotenství
se pije 1 šálek nálevu" denně, a to z 1 polévkové lžíce kontry-
helu. Při zánětlivých onemocněních pochvy, dělohy a vaječníku
provádějí se výplachy pochvy odvarem 150 g suché byliny na
1 litr vody. Silný odvar je také zaváděn v tampónech.
Další použití při myomech.
Obkiady z odvaru slouží k upevnění ochablých a svislých prsů.
KOPŘIVA DVOUDOMÁ /Urtica dioica/ a KOPŘIVA ŽAHAVKA
Kopřiva má protirakovinové účinky, působí dobře na látkovou
výměnu, při artérioskleróze, k omývání bércových vředů.
Nálev čaje z listů čistí krev, proti vyrážkám, zdroj minerál
ních látek.
Odvar z kořene slouží proti zahleňování prsou, plic, kašli,
bělotoku a vodnatelnosti. K omývání vlasové pokožky při vypa
dáváni vlasů.
KOSTIVAL, kostival lékařský /Symphytum officinale/
Užívá se kořen. Nastrouhaný kořen na chlebu s máslem anebo
smíchaný se smetanou se užívá při zlomeninách, které se neho-
jí /jen po určitou dobu, má v sobě i nebezpečné látky/.
Nálev hojí a čistí plíce, žaludek a střeva.
Plátěnko, namočené v odvaru kostivalového kořene, se přikládá
na boule, zlomeniny, otoky, záněty žil, při dně, chronickém
onemocnění kloubů a kostí, při zánětech svalů a šlach, při
křečových žilách.
Rozdrcená naf se přikládá v obkladu na zanícená a bolestivá
místa.
Macerát v lihu přikládá^ se na dásně pro upevnění zubů.
Pití velmi podporuje hojení zlomenin i stagnujících,
1 pol. lžíce prášku kostivalového kořene denně, rozmíchaného
ve smetaně.
LNICE KVĚTEL /Linaria vulgaris/
Je to vynikající léčivka pro řadu nemocí. Jako nálev vodní
nebo teplý odvar v mléce se užívá na periferní cévy, křečové
žíly, hemeroidy /mast do konečníku/. Léčí úbytek svalové hmo
ty, působí při léčbě ̂ rakoviny, žaludku i proti vředům.
LOPUCH VĚTŠÍ /Arctium lappa/
Čaj z listů i kořene podporuje léčbu vředů, exémů, uhrovitos-'
ti.
Vhodné jsou i obklady na furunkly a karbunkly.
Otlučený kořenv, vylouhovaný ve vlně, čistí krev.
Výluh čerstvého kořene, předem umletého, smíchaného s olejem,
vtírá se do hlavy a odstraňuje lupy, svědění pokožky, upevňu
je kořínky vlasů a brání jejich vypadávání.
Mladé listy v obkladu upevňují a léčí vykloubeniny, bodnutí
hmyzem.
Z listů se připravuje výborný odvar na žaludeční vředy, záněty
žaludku a proti špatnému zažívání. Pije se ráno a večer, pouze
po 3 lžících tohoto čaje denně.
MACEŠKA, violka trojbarevná /Viola tricolor/
Tinktura /výluh v lihu/ z macešky je výrobná proti trudovitos-
ti a nečisté pleti, proti revmatismu /potírání/.
Odvar se smí požívat pouze v malém množství, při exémech a
revmatismu.
MAJORÁNKA, majoránka zahradní /Majprana hortensis/
Nálev se používá při potížích nervových, žaludečních i do smě
sí na odkašlávání a při ženských potížích. Při menstruačních
potížích a bolestech 1-3 šálky denně, ne trvale.
Stáva z majoránky se používá na mazání zduřených žláz.
Majoránkový olej je výtečný k masážím při bolesti v podbříšku.
Předpis: hrst drogy se nechá macerovat v 1/2 litru dobrého
oleje nejlépe olivového po dobu 14 dní, potom se scedí.
Mast je výtečná při rýmě, zvláště u dětí, i při zastuzené
rýmě.
Předpis: 1 čaj. lžička majoránky a 1 polévková lžíce červené
ho vína se povaří a po 2 hodinách vylouhování se rozpustí ve
troše másla.
Inhalovaní majoránky se doporučuje při astmatu.
MATE /Ilex par./
Obsahuje vitamin A a C a řadu dalších důležitých látek. Je na
regulaci krevního tlaku, dezinfikuje a působí močopudně, po
vzbuzuje psychiku. Užívá se jako čaj.
Netřesk se nikdy nesmi vařit, ani se nesmí míchat s lihem
/pouze samotný nebo s dobrým olejem/.
Na žaludeční vředy smíchat štávu nebo pomačkané či nakrájené
lístečky s olejem a polknout, ale pouze na lačný žaludek,
když je prázdný. /1:1/. Potom smíme jíst teprve až za 10 minut.
Netřesk je také proti průjmu a chorobám močového měchýře/sníst
rozdrcený list/
OSTROPESTREC MARIÁNSKÝ /Silybum marianum/
Použití: pouze semena. Rozdrtit, vařit 2 minuty a odvar nechat
20 minut louhovat.
Užívá se na regeneraci cév, jaternich buněk, při křečových
žilách a hemeroidech, onemocnění jater, žlučnlku, dvanácter-
níku, sleziny, při kolikách, kamencích a žloutence. /2-3x
denně/.
Nat a kořeny se užívají na koupele při hemeroidech.
+ PIVOŇKA LĚKARSKÁ /Paeonia officinalis/
Jedná se o polojedovatou rostlinu. Užívá se semeno, kořen a
květy. Kořen se musí vyhrabat záhy z jara, když se vyvinou
listové klíčky. Čerstvě vyhrabaný kořen se rozkrájí na malé
kousky a vymačká plátěným hadříkem. Takto získaná štáva se
smíchá se stejným množstvím lihu a nechá se 3 dny stát na
temném místě, pak se procedí a může se hned užívat: vtírat
do plotének, proti padoucnici a křečím při tiku.
PODBEL LĚČIVÝ /Tussilago farfara/
Nálev z květu se používá proti kašli a také při astma.
Drcené listy se užívají jako obklad,při zánětu žil.
+ PODRAŽEC KROVISTNÍ /Aristolochia clematitis/
Podražec je jedovatý a smí se užívat jen na obklady.
Listy.bud čerstvé nebo odvar z nich, hojí rychle zanedbané
rány, vředy, bércové vředy, proleženiny. Mají protizánětli-
vý účinek. Dále se v obkladech používají při exémech, opruze-
ninách, zánětu plic, zánětu pohrudnice, kataru průdušek a při průduškovém astma.
POHANKA /Polygonům faqopyrum/
Pohanka obsahuje důležitý rutin a hořčík. Nejvíce ho je ve
kvetoucí nati, ze které se připravuje nálev.
Užívá se při chorobách srdečních, cévních, na snížení krevní
ho tlaku, preventivně a dále pak i po infarktu.
PŘESLIČKA ROLNÍ /Eguisetum arvense/
Nezaměňovat přesličku rolní s přesličnou lesní. Lesní není
léčivá!
Nat se musí vařit 5 minut, pak se nechá louhovat a používá
se: při chorobách plicních, ledvinových, ledvinových kamenech,
proti rakovině, krvácení do moče, zastavuje krvácení z nosu,
proti radioaktivnímu záření. Používá se jednou za měsíc k vy
čištěni ledvin při pití chlorované vody. Čisti žaludek,odvádí
písek z těla, rozpouští, čistí, stahuje a sílí při chorobách
ledvin a močového měchýře. Odvádí z organismu těžké kovy.
Samotný odvar z přesličky se smí pít nejvýše 2x denně. Obsa
huje "příliš saponinů.
Vnější použití k omývání vlasů, sedací koupele při zánětech
ledvin a močových cest.
PUŠKVOREC OBECNÝ /Acorus calamus/
Puškvorec posiluje, a proto se používá při všeobecné slabosti
trávicích orgánů, nadýmání žaludku a střev, při kolikových
záchvatech. Velmi dobře pomáhá při onemocnění žláz a při dně.
Prospívá při odhlenění žaludku a střev, při lenivosti střev
a poruchách látkové výměny, při chudokrevnosti a vodnatel
nosti. Odstraňuje nechutenství, pomáhá při poškození ledvin.
Mimořádně hubeni lidé, kteří neztratili váhu z nedostatku
potravy, měli by pít čaj z kořene puškvorce a občas by měli
použít plnou koupel s přísadou kořene puškvorce. Slabé oči
se posílí,když často potíráme zavřená oční víčka čerstvou
štávou z kořene puškvorce.
Čaj pomáhá i dětem, které nesnášejí lepek z obilnin, což se
v poslední době vyskytuje stále častěji.
Probíhá akce proti kouření. Jestliže kuřák pomalu přežvykuje
sušený kořen puškvorce, může se snáze odnaučit kouřit.
Při různých omrzlinách se dá rozkrájený kořen přes noc do
studené vody. Ráno se ohřeje k bodu varu. V této horké vodě
necháme kořen 5 minut vylouhovat. Potom koupeme nemocnou část
těla 20 minut v ochlazeném, nepříliš horkém odvaru. Tento
odvar můžeme až 4x denně ohřát a použít. Tato koupel pomáhá
i při studených rukou a nohou, ale v tomto případě použijeme
odvar co nejteplejší.
Příprava čaje: čaj z kořene puškvorce se připravuje jenom
studenou cestou! 1 zarovnaná lžička mletého kořene puškvorce
se na noc zalije 1/4 litru vody. Ráno se trochu zahřeje a
scedí. Před použitím se čaj ohřívá ve vodní lázni.
Přísada do celkové koupele: 200 g strouhaného kořene puškvor
ce vyluhujeme přes noc v 5 1 studené vody. Další den zahřeje
me až k varu, necháme 5 minut vylouhovat a vlijeme do koupele.
RAKYTNÍK ŘEŠETLAROVÝ /Hippophae rhamnoides/
Rakytník patří k léčivým rostlinám s vysokou biologickou
aktivitou.
Rakytník je velice okrasný keř. Jeho plody mají krásnou,
svítivě oranžovou barvu. Plodnost má vysokou, plodí záhy.
Jeho plody obsahují velké množství látek, potřebných pro
zdraví. Rozšíření rakytníku však brání značná výška keřů
s množstvím ostrých trnů a náročnost při sběru drobných bo
bulí. K opylení samicích keřů je nutno vysázet i keře samčí.
Nejvíce aktivních látek je v plodech, méně v semenech a nej
méně v listech. Plody keře obsahují vitamín C, B, B 2 , B 3 ,
PP, E, F, D a další důležité látky, které mají schopnost
snižovat obsah tuků a cholesterolu a tak chránit organismus
před sklerózou, podporuje regeneraci organismu a je i proti
rakovině.
Rakytníkový olej ze semen a bobulí má velkou biologickou hod
notu. Je vynikajícím lékem při popálení kůže rentgenovým a
radiovým zářením. Používá se k léčbě rakoviny hrdla, zánětu
dutiny hrdla,při zánětu pochvy, žaludečních a bércových
vředech.
Nálev z listů se používá jako posilující a krev čističi pro
středek, při dně a revmatismu. Berou se 2 g sušených listů
na 1 šálek nálevu 2-3x denně. Plody se zpracovávají za stude
na, podobně jako černý rybíz. Na 1 kg drtě se dává 1,5 kg
cukru.
ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ /Rosmarinus officinalis/
Používá se při depresivních stavech, při rekonvalescenci, mo
čových kamenech, bušení srdce, nízkém tlaku a na posílení
stařeckého srdce.
Příprava nálevu: 1 čaj. lžička sušené drogy na 1/4 litru
vody. Zalít horkou vodou a nechat 20 min. louhovat.
REBRÍČEK OBECNÝ /Achillea millefolium/
Působí protikřečově a protizánětlivě, čistí krev a kostní
dřeň. Při zhoubném onemocnění kostí, žaludečních potížích,
zejména při překyselení žaludku, např.. po svátcích. Jako
podpůrný prostředek při angíně pectoris a leukémii.
Řebříčková kúra se provádí lx v roce, a to po dobu 1 týdně-
- denně pit 1-2 šálky nálevu. Podpoří chuť. k jídlu, při žluč-
níkových potížích, jaterních nemocech, žaludečních potížích,
poruchách látkové výměny, při revmatismu, dně, ke zlepšení
krevního obrazu, při menstruačních potížích a u mládeže v
dospívání.
Čajový nálev: 2 čaj. lžičky drogy na 1 šálek vody.
Řebříček se osvědčuje při zánětu vaječníku ve formě koupelí:
hrst řebříčku se zalije 2 litry studené vody. Nechat 8 hodin
louhovat a uvést do varu. Pak se vlije do koupele 37*C teplé.
Koupel se provádí 2x týdně, vždy po půl hodině.
REPÍK LÉKAŘSKÝ /Agrimonia eupatoria/
Jde o univerzální drogu, použitelnou jako čajový odvar při
lehčích močových potížích, při ledvinových kolikách a potí
žích, při zánětech. Hojí řezné rány,rány po amputaci, exémy
/obklady a koupele/. Dobrý prostředek proti únavě. Působí
příznivě na játra, při vředech a zánětech žaludečních a dva-
nácterníkových. Jako kloktadlo při ústních a krčních potí
žích, zánětech a nepříjemnostech s hlasivkami, při angíně.
Předpis na kloktadlo: 2 hrstě řepíku vařit v 1 litru vody
tak dlouho, až se voda vyvaří na třetinu a kloktadlo je ho
tové .
+ ŘESETLAK POČISTIVÝ /Rhamnus cathartica/
Jedná se o polojedovatou rostlinu. Při aplikaci je nutné do
držovat předepsané dávkyl
Těhotné ženy nesmějí pit čaj ani jiné přípravky z řešetláku!
Při žloutence, jaterních chorobách a zácpě se z plodů při
pravuje nálev, kompot a marmelády. Smí se však během 1 dne
požít pouze 1 čajová lžička kompotu nebo marmelády.
Čaj proti zácpě: 2 vrchovaté lžíce plodů se zalijí 1/4 litrem
studené vody, přivést k varu /nevařit/, nechat 5 minut při
kryté vylouhovat, scedit a večer před spaním vypít 1 šálek.
Anebo 1/2 hodiny před spaním žvýkat 10 bobulí.
Při ochablosti, zavodnění organismu, při kaméncích, kožních
chorobách, svědění, žloutence a tvrdé stolici pít denně po
malu, po doušcích 2 malé odlivky vína z řešetláku.
Příprava vína: 150 g sušených bobulí do 1 litru vína, denně
protřepávat.
Při nechutenství a kožních chorobách pít řešetlákové medové
mléko.
Předpis: 10 sušených bobulí řešetláku se krátce povaří ve
1/4 litru mléka, odstaví a nechá zchladnout na teplotu k
pití. Přidá se 1 plná lžíce pravého medu, řádně promíchá.
Pije se zvolna, denně max. 1 sklenka.
+ SADEC KONOPÁČ, nesprávne KONOPENEC /Eupatorium cannabium/
Jedná se o polojedovatou rostlinu. Při aplikaci je nutné do
držovat předepsané dávky!
U nás se běžné nepoužívá, ale je to dobrý adaptogen. Podporu
je obranyschopnost organismu, čistí krev, žene na moč, užívá
se proti zácpě, při onemocnění sleziny a jater, proti žlou
tence, vodnatelnosti a nepravidelnosti periody. Užívá se
odvar, 1/2 sklenky ráno a 1/2 sklenky večer.
SATUREJKA ZAHRADNÍ /Satureja hortensis/
Používá se nálev při nadýmání, proti dávení, na potenci, při
bolestech břicha a závrati.
SEDMIKRÁSKA CHUDOBKA /Bellis perennis/
Používá se jako nálev proti nemocem dýchacích cest, nemocem
plicním a kašli. Rozpouští hleny, léčí zánět pohrudnice, uží
vá se při horečnatých nemocech ke snížení teploty, při chudo
krevnosti a exémech.
Pro plíce je vhodná štáva, smíchaná s medem. Pomáhá též při
průduškovém astmatu, při poruchách spánku, lx denně před
spaním 2 čaj. lžičky.
Salát z lístečků mladých rostlin se jí soustavně. Upravuje
látkovou výměnu a její poruchy, ovlivňuje i cukrovku.
SMETANKA LEKÁŘSKA, PAMPELIŠKA /Taraxacum officinale/
Použití: kořen, list jako odvar.
Odvar z kořene se používá proti nemocem jater, močového mě
chýře, zlaté žíle, žloutence, vodnatelnosti. Dále pak při
močových lehkých potížích, ledvinových kolikách, proti zá
nětům, exémům, žaludečním a dvanácterníkovým vředům, revma
tismu, proti obnově ledvinových kaménků, při špatné sekreci
jater, slinivky břišní, jaterních kolikách. Preventivně před
ledvinovými a žlučovými kaménky. Podpůrně proti cukrovce.
Štáva z čerstvé rostliny je nejlepši prostředek čistící krev,
je močopudný a projímavý. Děti 1 čajovou lžičku, dospělí 1
polévkovou lžíci lx denně.
Na jaře je vhodné jíst salát z mladých listů proti jarní
únavě, povzbuzení a vyčištění organismu.
SPORÝŠ LĚKARSKÝ /Verbena officinalis/
Na stres se bere polovina štávy z listů a polovina vinného
octa. Nechá se společně stát 14 dní na teplém místě. Pak
se bere 3x denně po 7 kapkách na polévkovou lžíci vody, lze
použít též při chorobách sleziny, ledvin a jater, tedy pro
ti žloutence, zimnici, jaterním a měchýřovým kaménkům, hlav
ně proti neuralgii, při močeni krve, obtížích při močení,
při nepravidelné periodě. Nálev z natě je dobrým kloktadlem,
při aftech, těžkém dechu a kašli. Tiší bolesti zubů.
Zevně jako obklady sporýšové listí dobře účinkuje proti vy
rážkám, vředům, chrapotu a bolestem hlavy.
SRDECNÍK, buřina srdečník /Leonurus cardiaca/
Používá se při chorobách srdce, žaludku, při vysokém krev
ním tlaku a při tzv. prostatismu mladších mužů /do 30 let/,
při plynatosti a vynechávající menstruaci. Pije se 3x denně
vždy 1 sklenice nálevu.
SVÍZEL SYŘIŠŤOVÝ /Galium verum/
Odvar se pije při nemocech ledvin, při ledvinových kamenech',
zánětu jazyka. Při štítné žláze se používá jako kloktadlo.
ŠALVĚJ LĚKAŘSKÁ /Salvia officinalis/
Ničí zárodky nemocí, působí protizánětlivě, proti křečím,
upravuje žaludeční potíže a menstruaci, je proti nadýmání,
působí na žlučník i proti cukrovce. Používá se k desinfek-
ci ústní dutiny, při zánětech dásní, krku, angíně jako
odvar. Při kousnutí hmyzem 30 kapek tinktury, rozmíchat
s vodou a přikládat obklady.
V období přechodu u žen rozmíchat v 1 polévkové lžíci vody
několik kapek esence.
Starou unavenou pokožku potírat ředěnou esencí.
ŠIPEK /Rosa canina/
Čaj ze šípků žene na moč, čistí ledviny a močový měchýř, je
proti písku v ledvinách a močovém měchýři. Plody šipku jsou
zdrojem vitamínu C a dalších důležitých látek.
Příprava nálevu: louhovat ve studené vodě 8 hodin nakrájené
šípky, následně přivést k bodu varu /ale nevařit/ a odstavit,
nechat 20 minut louhovat. Přecedit a sladit medem.
SŤOVlK KOŇSKÝ /Rumex hydrolapathum/
Odvar kořene štovíku se používá proti lupům /vtírání/.
TERČOVKA NACHOVÁ /Echinacea purpurea/
Posiluje obranyschopnost organismu. Používá se tinktura při
zánětech, angínách, chřipách apod. 5x denně 1 pol. lžíce,
tinktury. V čaji též proti revmatismu a na hojení ran.l pol.
lžíce na 1/4 litru vody.
Nálev z listů se užívá jako kosmetikům /obklady/.
TŘEZALKA TEČKOVANÁ /Hypericum perforatum/
Z listů a květů se vaří čaj proti chorobám jaterním, obtížím
žaludku, zahleňování, napravuje nepravidelnosti krevního obě
hu, rozptyluje sedlou krev v těle. Dále proti kaménkům, které
rozpouští, proti závratím, při nervových chorobách, pomočo
vaní, zmírňuje bolesti v kyčlích.
Olejové mazání je též na spáleniny. Vyrábí se macerací květů
v dobrém slunečnicovém oleji po dobu 3 týdnů.
TUZEBNÍK JILMOVÝ /Filipendula ulmaria/
Pije se nálev při křečích nohou, bércových vředech, mokvavých
exémech, překyselení a bolestech žaludku, revmatismu. Je to
prostředek močopudný, který pomáhá při nachlazení, chřipce,
angíně.
Dále při střevních chorobách, revmatismu všeho druhu, stude
ných nohou, má protirakovinové účinky.
TYKEV /Cucurbita pepo/
Semeno tykvi a dyní obsahuje zinek. Odvar ze semen nakráje
ných na malé plátečky, používá se úspěšně při nemocech ledvi
nových a při zduření prostaty z nedostatku zinku. I preventiv
ně. 12 čaj. lžičky na 1/4 litru vody/
+ VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ /Chelidonium majus/
Celá rostlina má silný protirakovinový účinek, zejména proti
rakovině kůže /např. bradavice/. Proti kožní plísni a houbo
vitým chorobám pokožky. Používá se nálev. Též se přidává do
jaternich čajů, účinnost ztrácí po 3 měsících skladování.
VŘES OBECNÝ /Calluna vulqaris/
Při exémech odvar k zevnímu omývání.
Odvar se pije při nemocech cévních, při infarktu, zúžení cév,
ledvinových kaméncích, při močovém písku, nervových potížích.
ZEMĚŽLUČ /Centaurium umbellatum/
Nálev ze zeměžluče posiluje žaludek, podporuje trávení, regu
luje tvorbu žaludeční kyseliny a prospívá ledvinám, játrům,
žlučníku. Užívá se též při vyrážce, bolestech hlavy, zlaté
žíle a nepravidelné menstruaci. Je dobrý při zažívacích po
tížích, při poruchách látkové výměny, při revmatismu, dně,
pálení žáhy, má vliv na dobrou pohodu.
Příprava nálevu: 2 čaj. lžičky drogy na 1/4 litru vody.
Toto množství se vypije během dne.
"Není na světě bylina,
aby na něco nebyla..."
Roste velký počet léčivých bylin, dodnes ale nejsou ještě
prozkoumány zdaleka všechny tak, abychom znali jejich veškeré
účinky. Bylo již napsáno mnoho knih o léčivé moci bylin, jsou
psány stále nové a nové knihy o této problematice. Některé
knihy jsou sice podobné, jsou však uváděny i nové objevy,
nebo aspoň už zapomenuté údaje. Mathioli napsal již r. 1562
svůj slavný herbář. Uvádí se v něm mnoho dodnes uznávaných
zásad bylinoléčby, jež tehdy mohl převzít z pouhých zkušenos
tí s léčbou. Tenkrát ještě nebyly žádné laboratoře a přístro
je, ani výzkumné ústavy. Tehdy již Mathioli napsal např., že
na zduření prostaty u mužů dobře působí semeno dýně. Dodnes
si tuto dobrou radu ověřuje řada postižených...
V minulém století došlo prudkým rozvojem chemie též k
rozvoji výroby syntetických léčiv.Mnohým se mohlo zdát, že
je léčivým rostlinám odzvoněno, ale je tomu naopak. Léčivé
rostliny se ukázaly být podstatně vhodnější než syntetická
léčiva, která mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. A to ani
nemluvím o ekonomické stránce.
Rok od roku se zvyšuje spotřeba léčiv. Sběr léčivých
rostlin však pokulhává za potřebou. Přitom naše příroda je
velmi štědrá: stačí sbírat pouze to, co sama nabízí. Pro
farmaceutický průmysl stále dovážíme suroviny, přitom bychom
naopak mohli tyto suroviny vyvážet.
U nás roste několik tisíc druhů léčivých rostlin. V li
dovém lékařství se z tohoto množství používá jenom několik
set druhů. Náš farmaceutický průmysl má zájem také jenom o
několik set druhů. Přírodním léčivým prostředkům vděčíme za
, mnoho.
Bez bylinek se neobejde ani farmaceutický průmysl.
Dobře zvolené léčivé rostliny z luk, poli, lesů i za
hrádek, které nebyly chemicky ošetřovány /a nejsou ani v bez
prostřední blízkosti chemicky ošetřovaných polností/, mohou
účinně pomáhat. V této druhé kapitole jsou uvedeny choroby a
vhodné byliny, používané k jejich léčbě.
A Bylinářský výběr C
A AFTY - netřesk střešní, sporýš, rdesno hadí, arnika, aloe,
borůvka.
AKNÉ - kopřiva, je nejlepší krev čistící a krev tvořící lé
čivá bylina, lopuch.
ANGÍNA - šalvěj, řepík, tužebník jilmový, bez černý, berge-
nie, rudbeckie purpurová.
ANGÍNA PECTORIS - řebříček, hloh, mochna husí, meduňka, tře-
patka purpurová, arnika.
ASTMA - /záducha, dušnost/ - jitrocel, majoránka, yzop, buk
vice lék., podběl.
B BÉRCOVÉ VŘEDY - kopřiva, arnika, plavuň, rakytník řešetláko-
vý, tužebník jilmový, kopřiva, podražec, lopuch větší,
kostival, měsíček.
BOLESTI HLAVY - kopřiva, řebříček, zeměžluč, sporýš.
BOLESTI V BŘIŠE - heřmánek, třezalka
BOLESTI ŠÍJE - třezalka, bez černý, kostival.
BRADAVICE - vlaštovičník, arnika, měsíček.
C CÉVY /prokrveni/ - kostival, kopřiva.
CÉVY /zúženi/ - vřes, ostropestřec, pohanka, kopřiva.
CUKROVKA - arnika, kopřiva, listy borůvky, listy černého
bezu, kopřiva, kořen smetanky, nátržník, šalvěj,
sedmikráska chudobka.
D DNA - plavuň, puškvorec, bez černý, jehlice trnitá, jitro
cel, jalovec, sedmikráska chudobka, zeměžluč, nátržník,
bříza, smetanka, kostival, vlaštovničník.
DVANACTERNÍK - ostropestřec, řepík.
DVANACTERNÍK /vředy/ - kostival.
DÝCHACÍ CESTY - jablečník, sedmikráska chudobka, rozrazil.
E EPILEPSIE /padoucnice/ - Černobýl, kontryhel, jmelí - bez
bobulí, kozlík, pivoňka, vlaštovič-
ník.
EXÉMY - smetanka, dubová kůra, lopuch, řepík, tužebník
jilmový, pýr, vlaštovičník, přeslička rolní.
H HLASIVKY - svízel, řepík.
HEMEROIDY - plavuň, smetanka, zeměžluč, lnice, bříza, di
vizna, dubová kůra, ostropestřec, podražec, plic-
ník, netřesk, jírovec.
HOREČKA - tužebník jilmový, divizna, kontryhel, podběl.
CH CHRAPOT - podběl, bez černý, divizna, sléz.
CHŘIPKA - tužebník jilmový, bez černý, divizna, rudbeckia
purpurea, lichořeřišnice, rozmarýna.
CHUDOKREVNOST - kopřiva, sedmikráska chudobka.
I IMPOTENCE - kontryhel, saturejka, sporýš lékařský.
ISCHIAS - tužebník jilmový, jmelí - bez bobulí, dřištál,
pískavice, třezalka, černý bez, kopřiva, křen.
J JÁTRA - jablečník, měsíček, nátržník, řepík, řebříček,
ostropestřec, zeměžluč, smetanka, sporýš, třezalka,
čubet benedykt, kopřiva, plavuň, jitrocel, aloe.
K KAMÉNKY /ledvinové,močové/ - bříza, jehlice, ostropestřec,
přeslička rolní, rozmarýna, tře
zalka, sporýš, vřes, svízel,
plavuň, kopřiva.
KAŠEL - kopřiva, jitrocel, bez černý, divizna, fenykl,
jablečník, nátržník, podběl, sporýš, sedmikráska
chudobka.
KATAR DÝCHACÍCH CEST - plicník,podběl.
KLOUBY - /onemocnění/ - plavuň.
KLOUBY - /opotřebení/ - list plavuně, kostival, list kapus
ty a bílého zelí.
KLOUBY - /otok/ - kostival.
KOSTI - TBC /kostižer,lupus/-řebříček, přeslička rolní
kostival.
KOSTI /zhoubné onemocněni/- řebříček.
KOUŘENÍ - puškvorec.
KOŽNÍ NEMOCI - kopřiva, sléz.
KOŽNÍ PLÍSEŇ - vlaštovičník.
KOŽNÍ VYRÁŽKY - heřmánek.
KREV /čištěni/ - smetanka, řebříček, rakytník, černý bez,
pýr, medvědice, kopřiva, česnek medvědí.
KREV /chrleni/ - sedmikráska chudobka.
KREV /chudokrevnost/ - kopřiva, kontryhel.
KREV /leukémie/ - řebříček, puškvorec, vlaštovičník.
KREVNÍ OBĚH - jmelí /bez bobulí/, rozmarýna, pastuší tobol
ka, měsíček, rakytník, třezalka.
KREVNÍ TLAK NÍZKÝ - jmelí /bez bobulí/, rozmarýna, pastuší
tobolka.
KREVNÍ TLAK /úprava, vyrovnání/ - jmelí /bez bobulí/, maté,
černý rybíz.
KREVNÍ TLAK VYSOKÝ - srdečník, pohanka, hloh, plavuň, černý
rybíz.
KREV /tvorba/ - kopřiva, řebříček.
KRK /bolesti/ - řepík, šalvěj.
KRK /zánět/ - svízel, řepík, proskurník, sléz.
KRVÁCENÍ- přeslička rolní, kokoška, starček Fuchsův, toten
krkavec.
KŘEČE /koliky/ - jmelí /bez bobulí/, anýz, fenykl, máta,
průtržník, arnika, smetanka, šalvěj, řepík,
pivoňka, rozmarýna, heřmánek, puškvorec, ře
bříček, divizna, devětsil, mochna husí,
ostropestřec, Černobýl, plavuň.
KŘEČE V NOHOU - tužebník, podražec.
KŮZE /chronická onemocněni/ - kopřiva, rozrazil, česnek
medvědí.
L LÁTKOVÁ VÝMĚNA /choroba zažíváni/ - puškvorec, jmelí /bez
bobulí/.
LEDVINY /onemocněni/ - zlatobýl, jehlice, svízel, hluchav
ka, rakytník, jalovec, sporýš, tykev,
bazalka, přeslička rolní, řepík, sme
tanka, kerblík, puškvorec, zeměžluč,
přeslička polní.
LEDVINY /rakovina/ - kopřiva, jitrocel, vrbovka malokvětá.
LEDVINOVÝ ZÁNĚT - hluchavka, truskavec, svízel.
LUPĚNKA - lnice.
LUPY - kopřiva, přeslička, štovík, lopuch.
LYMFATICKÉ ŽLÁZY /onemocnění, otok/ - svízel, třezalka.
LlSEJ - bříza, nátržník.
M MANDLE ZÁNĚT - sléz, bergénie, netřesk, šalvěj.
MOČENÍ /obtíže/ - bazalka, řepík, sporýš, kopřiva.
MOČOVĚ CESTY /zánět/ - smetanka, bříza, lichořeřišnice,
plavuň, jitrocel.
MOČOVÝ MĚCHÝŘ /onemocnění/ - zlatobýl, řepík, vrbovka malo
květá, přeslička rolní, bříza,
mateřídouška.
MOČOVÝ MECHYŘ /katar/ - heřmánek.
MOČOVÝ PÍSEK - plavuň.
N NADÝMANÍ - heřmánek, šalvěj, řebříček, meduňka, saturejka,
fenykl.
NACHLAZENÍ - bez černý, tužebník.
NÁDORY - bolševník.
NERVY - třezalka, vřes, jmelí /bez bobulí/, rozmarýna,
máta.
NEURALGIE - sporýš, bez černý.
NOHY /křeče/ - plavuň.
NOHY /studené/ - hořec žlutý, řebříček, zeměžluč, pelyněk.
NOHY /oteklé/ - podběl.
0 OČI /bolest, slabost/ - světlík, arnika.
OČI /poruchy/ - jmelí /bez bobulí/, puškvorec.
OČI /slzeni/ - světlík, sléz.
OMRZLINY - puškvorec, měsíček, třezalka.
OPAŘENINY- třezalka.
OBRANYSCHOPNOST ORGANISMU - rudbeckia purpurea, žen-šen,
schizandra chinensis, eleuthe-
rococcus.
OTOKY - bolševník, kostival.
OTRAVY - rdesno hadi kořen.
P PARADENTOSA - netřesk, kostival.
PÁLENÍ ŽÁHY - měsíček, štavel, zeměžluč, hořec žlutý, pe
lyněk, vachta, jalovec.
PÍCHANÍ V BOKU - svízel.
PLÍCE - puškvorec, petrklíč, řebříček, kopřiva, řepík,
sléz, černý bez, plicnlk, mateřídouška, jitrocel,
máta, nátržník, podběl, sedmikráska chudobka.
PLÍCE /zánět/ - podražec.
PLÍSEŇ NA NOHOU - měsíček.
PLOTÉNKY - pivoňka.
POCENÍ NOHOU - list vlašského ořechu.
POHMOŽDĚNINY - arnika.
POHRUDNICE /zánět/ - podběl, kostival, sedmikráska.
POPÁLENINY - třezalka.
PROSTATA /zduření/ - vrbovka málokvětá, tykev semeno,
květ topolu, zlatobýl.
PRŮDUŠKY - máta, mateřídouška, sléz maurský, podběl.
PRŮJEM - puškvorec, mochna husí, bergenie, černý rybíz,
borůvky, nátržník.
R RAKOVINA - měsíček, přeslička rolní, bez černý, borůvky,
aloe, lopuch, kopřiva, rakytník, tužebník, vlašto
vičník, svízel, jmelí /bez bobulí/.
RÁNY - řepík.
REKONVALESCENCE - rozmarýna.
REVMATISMUS - tužebník, podražec, plavuň, řebříček, černý
bez, lopuch, meduňka, zeměžluč, rakytník,
bříza, smetanka, pýr, jalovec, černý rybíz,
kostival, vlaštovičník.
REVMATISMUS KLOUBOVÝ - přeslička rolní, pískavice, oměj
šalamounek, zlatobýl, bez černý, mě-
síček, jalovec.
RÝMA - heřmánek, bazalka, majoránka.
RÝMA SENNÁ - kopřiva, netřesk.
RŮŽE - kopřiva, rozrazil.
S SKLERÓZA - kopřiva
SLEZINA - kopřiva, sporýš, ostropestřec.
SLINIVKA - jablečník, měsíček, smetanka, kopřiva, lišejník
islandský, benedykt, zeměžluč, pelyněk.
SPÁNEK /poruchy/ - sedmikráska chudobka, meduňka, hloch.
SRDCE - jmelí /bez bobulí/. /
SRDCE /infarkt/ - vřes, prha, kozlík, kopřiva, mochna husí,
chmel, smetanka, meduňka, jmelí bílé /bez
bobulí/, podražec, rebríček, hloh, cibule,
česnek medvědí.
SRDCE /arytmie/ - jablečník, janovec metlový.
SRDCE /bušeni/ - rozmarýna.
SRDCE /selháni-kolaps/ - arnika, dřištál, hořec žlutý,
jehlice, kokoška, třezalka, sme
tanka, rozmarýna, pýr, routa, ji
trocel, hloh.
SRDCE /stařecké/ - rozmarýna, hloh, arnika.
STRES - sporýš.
STŘEVA TBC - puškvorec.
STŘEVA VŘED - kopřiva, měsíček, kostival.
SVĚDĚNÍ STAŘECKÉ - heřmánek, kopřiva.
T TBC - podběl, puškvorec, rebríček, truskavec, arnika,
šalvěj, sedmikráska chudobka.
TBC PLIC - jitrocel.
TEPLOTA /sníženi/ - sedmikráska chudobka, lipový květ,
tužebník.
TLUSTÉ STŘEVO /zánět/ - sléz.
TŘÍKLANNÝ NERV - bezinky, sporýš, třezalka.
V VARLATA /otok, rakovina/ - plavuň.
VLASY /vypadáváni, vzrůst/ - přeslička rolní, lopuch,
kopřiva, lichořeřišnice, zimo
stráz - buxus, arnika.
VODNATEĽNOSŤ - bez černý, bříza, kopřiva, smetanka, svízel
puškvorec, cibule.
VŘEDY - sporýš, kontryhel, netřesk.
VŘEDY/dvanácternikové/ - smetanka, jitrocel.
VŘEDY /rakovinové/ - svízel, přeslička.
VŘEDY/žaludeční/ - heřmánek, jitrocel, lopuch, rakytník,
smetanka, řepík, nátržník, kostival,
rdesno.
Z ZAŽÍVÁNI - máta, měsíček.
ZÁCPA - kopřiva, jablečník.
ZÁNĚTY - heřmánek, šalvěj, smetanka, měsíček, řebříček,
řepík, podražec.
ZÁNĚT ŽIL - kostival, podběl.
ZÁŘENI RENTGENOVĚ, RADIOAKTIVNÍ /ochrana/ - přeslička rol
ní, rakytník.
ZÁVRAŤ - rozrazil, jmelí /bez bobuli/, saturejka, třezalka
Z ŽALUDEK - kopřiva, měsíček, řebříček, vachta, puškvorec.
ŽALUDEK /vřed/ - kopřiva, sléz, měsíček, truskavec, puškvo
rec, máta.
U UŠI /bolesti/ - podběl, netřesk.
UŠI /hučeni/ - jmelí /bez bobulí/.
UŠI /nedoslýchavost/ - heřmánek.
UŠI /zánět/- bazalka, netřesk.
ÚNAVA - smetanka, řepík.
ŽENSKÉ CHOROBY a POTÍŽE:
bolavé bradavky - bazalka,
nepravidelná menstruace a potíže - bříza, jablečník,
sporýš, kontryhel, řebříček, zeměžluč, šalvěj, majo
ránka, měsíček, pastuší tobolka, jmelí /bez bobulí/,
hluchavka, podražec, rdesno ptačí,
přechod - šalvěj, kontryhel, pastuší tobolka, řebří
ček, hloh, arnika, kozlík, podražec, routa, rozma
rýn .
ŽALUDEK /rakovina a zánět/ - měsíček, vlaštovičník.
ŽÍLY /zánět/ - jírovec, podběl.
ŽLOUTENKA - štavel, měsíček, smetanka,, čekanka, ostropes
třec .
ŽLUČNÍK - šalvěj, zeměžluč, mochna stříbrná, ostropestřec,
jitrocel.
"Před heřmánkem smekni,
před bezem klekni..."
Dalši část této kapitoly informuje o možnostech přírodní
léčby. Jedná se o speciální část s recepty na směsi bylin,
předpisy na zhotovení osvědčených mastí a mazání, koupelí,
vodoléčbu a další prostředky na podporu léčebného procesu.
K vyléčení nebo doléčení některých chorob či potíži
jsou výhodné sestavy osvědčených směsí bylin, jež výrazně
zvyšují účinek podaného čaje. Mastě a mazání zmírňují a od
straňují bolestivost, což pacientovi umožňuje lepší pohyb
livost a klidnější spánek. Koupele a vodoléčba /zejména
podle faráře Seb. Kneippa/, při správné aplikaci odstraňu
jí jak samotné bolesti, tak i choroby. Jsou i dalši pomocné
prostředky, jako obklady a náplasti, které taktéž dobře
slouží k odstraňování bolestí a léčení nemoci.
Všechny uvedené návody přírodní léčby předávám v zájmu
o pomoc potřebným i dalším zájemcům a očekávám, že budou
čtenáři také takto přijaty.
osvědčené bylinné směsi známých bylinářů
RECEPTÁŘ (30E)
ANGÍNA
•Čajová směs: tužebník jilmový, květ bezu černého, lipový
květ. 3x denně 1 šálek.
•Kloktat: osolený odvar ze řepíku, příp. odvar z bergenie-
oddenek /několikrát denně/.
PROTI KAŠLI
•Štáva z cibule: cibule se nakrájí na drobné kostičky a
ve skleněných kompotových miskách se zasype pol. lžíci
práškového cukru. Nejpozději za hodinu pustí cibule
štávu. Ta se bere 3x denně po 1 čaj. lžičce. Místo cibu
le lze použít bulvu z černé ředkve. Kašel zmizí za den,
v úspornějších případech léčby trvá 2—3 dny.
SUCHÝ KAŠEL
•Při dlouhodobém suchém kašli je zvláště účinný čaj,
obsahuji 2 drogy a obsahem kyseliny křemičité, v kom
binaci s kořínky prvosenky jarní. Příprava: Přeslička
rolní 120 g, prvosenka jarní - kořen 40 g, jitrocel ko-
pinatý 40 g. Tuto směs uvaříme ze 6 pol. lžic na 6 šálků
vody, vaříme 15 minut. Pijeme denně 3 šálky po dobu 1
měsíce.
KAŠEL A NEMOCI PRŮDUŠEK
•Směs bylin: sléz květ, proskurník květ, list a kořen,
divizna květ, podběl květ a list, jitrocel list. 1-3
lžičky směsi spařit 15-20 minut ve 1/4 litru vody.
Pít až 1 litr denně, nejlépe průběžně..
Jakmile pozorujeme první příznaky kataru horních cest dýcha
cích nebo i bez těchto příznaků jako prevenci si připravíme
a pijeme denně vždy po dobu 14 dní uvedené čajové směsi /a pak
uděláme právě tak dlouhou pauzu/ :
PRSNÍ ČAJ - květ nebo list podbělu, divizny, nat plicníku,
list jitrocele, nat mateřídoušky - vše ve stejném poměru
/např. po 100 g/ smícháme. Pro přípravu čaje vezmeme 2 čaj.
lžičky bylinné směsi, spaříme je 3 dl vroucí vody, necháme
1/4 hodiny stát a osladíme medem. Pijeme teplé, malými
doušky.
Chceme-li předejít kataru horních cest dýchacích, zejména
u dětí, dáváme jim denně 1 lžíci jitrocelového sirupu, kte
rý se právě pro děti prodává v lékárnách s příměsí medu.
ŠVÝCARSKÝ PRSNÍ ČAJ
Velmi dobrý prsní čaj, oblíbený ve švýcarsku, je sestaven
podle švýcarského lékopisu a obsahuje : lékořice 25 g, ko
řen proskurníku 10 g, tymián 10 g, proskurník listy 10 g,
podběl nat 10 g,vlčí mák květ 10 g, sléz květ 10 g, podbél
květ 5 g., badyán 5 g, divizna květ 5 g.
čaj se připravuje jako odvar z pol. lžíce na jeden šálek
čaje. Denně pijeme 2 - 4x 1 šálek. Badyán lze nahradit fe-
nyklem, diviznu nahradí přidání 5 g ibišku.
CIBULOVÝ ČAJ proti nachlazení dýchacích cest. Do studené
vody nakrájet cibuli na větší kousky, přivést do varu a
nechat 20 minut stát. Pít po event. přihřátí, bez přísad.
PREVENTIVNÍ ČAJ proti nachlazení : 6 dílů drcených šípků,
1 díl listů černého rybízu, 1 díl kopřivy nebo heřmánku.
Ve smaltovaném hrnku louhovat 10 - 12 hodin, přivést k va
ru, odstavit na 10 - 12 minut, zcedit přes hadřík. Pit
2 - 3 x denně šálek.
DOMÁCÍ BYLINNÁ PREVENCE V CHŘIPKOVÉM OBDOBí
Z KVĚTU ČERNÉHO BEZU se proti nemocem doporučují horké
koupele nohou nebo celkové koupele. Zejména když jsme pro
mokli, pobývali jsme déle ve sněhu a větru, uděláme si ze
2 hrstí květu bezu nálev tak, že je přelijeme asi 2 1 vaří
cí vody. Když nálev zchladne na tělesnou teplotu, přecedí
me jej do vany s vodou v poměru 1 : 3. Pobudeme v ní 1/4
hodiny, ale jakmile lázeň chladne, udržujeme její teplotu
stálým přidáváním horké vody. Stranou ponecháme šálek ná
levu, který během koupele horký vypijeme. Ihned poté se
odebereme na lůžko. Druhý den ráno si dopřejeme větší dávku
vit. C, např. z celého citronu v běžném čaji, doplněném
medem.
JAKO PREVENCE PROTI BOLENÍ V KRKU nebo když nás už v krku
začíná "škrábat", kloktáme 2 - 3x denně jednoduchým klokta-
dlem :
Kloktadlo z hřebíčku : rozdrtíme najemno asi 10 - 15 hře
bíčků /kuchyňské koření/. Můžeme je rozdrtit válečkem na
těsto tak, že hřebíčky jím přejíždíme, dokud se nerozmělní
nadrobno. Pak je vsypeme do 1/4 litrového hrnku a spaříme
vařící vodou. Necháme louhovat - před prvním použitím dobrou
půlhodinu. Pak část slijeme, doplníme teplou vodou a klok
táme. Zbylý nálev /hřebíčky v něm ponecháme/ používáme stej
ným způsobem při dalším kloktání. Je to velmi příjemná de
zinfekce .
Kloktadlo ze směsi bylin. Po 20 g šalvěje, divizny,
květu akátu nebo heřmánku, 2 ks strouhaných plodů kaštanu
lehce smícháme a z této směsi připravujeme kloktadlo tak,
že 1 navršenou čaj. lžičku směsi vložíme do 2 dl chladné
vody, přivedeme k varu, krátce povaříme, necháme ustát,
scedíme a přidáme na špičku nože jedlou sodu. Kloktáme ně
kolikrát denně.
PROTI CHRAPOTU působí příznivě odvar z řepíku. Buď jen ze
samotného, nebo s přidáním okvětních lístků červené růže.
100 g řepíku se vaří v 1/2 litru vody, až se voda odpaří
asi na 3 dl. Okvětní lístky z 1 červené růže se přelijí
1 dl vařící vody a nechají hodinu vyluhovat. Oba výluhy
se pak spojí, přidá se 1/4 kg včelího medu, promíchá se a
denně se několikrát užívá po 1 lžíci.
OBKLAD NA KRK. Plátěnko potřeme sádlem, posypeme stejno
měrně vrstvičkou strouhaného muškátového oříšku a přiložíme
na krk. Ovineme pruhem dalšího plátna a teplejší šálou. Ne
cháme působit několik hodin, nejraději přes noc.
ALERGICKÁ /SENNÁ/ RÝMA
•Heřmánek 50 g, proskurnik 150 g, jitrocel 100 g, fenykl
100 g, řepík 150 g, truskavec 150 g, šípek drcený 150 g,
•divizna 50 g, mateřídouška 70 g. 3 x denně pít šálek odvaru
nebo 3 x denně čaj z kopřivy žahavky.
ASTMA
•Směs bylin : nať yzopu, nat popence břečtanolistého po
25 g, sléz maurský 50 g, podběl 30 g. Pít 3 x denně nálev.
•Směs bylin : kořen omanu, semeno fenyklu, lišejník island
ský, list jitrocele, nat yzopu, květ petrklíče - vše po
25 g. Pít nálev 3 x denně.
•Směs bylin : jablečník, kořen bedrníku, nat mateřídoušky,
drcená semena anýzu, lišejník islandský, květ a list pod-
bělu vše po 20 g, nať vlaštovičníku 10 g. Spařit 2 čaj.
lžičky směsi. Pít 3x denně šálek.
•Na odštavovači se odstředí štáva z podbělu. Denně 2-3 lžič-
•Bukvice lékařská - čaj.
•Yzop lékařský - čaj jednou denně šálek, prohlubuje dech.
•Víno z medvědího česneku - rozpouští zahlenění. Hrst listů
svařit ve 1/4 litru bílého vína, přisladit medem a po vy
chlazení popíjet během dne. Také možno pít andělikové víno.
•Podběl : čaj a inhalace. 1 vrchovatá pol. lžíce květu a
listu podbělu se spaří horkou vodou a vystupující pára se
vdechuje pod plátnem několikrát denně.
ZÁNĚTY HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH, PLICNÍ NEMOCI
•Sedmikráska chudobka - sbírají se úbory na počátku rozkvětu,
za suchého počasí. Zevně ji používáme též jako nálevu při
kožních vyrážkách, vředech a hnisavých kožních zánětech.
Pije se 3x denně odvar ze sedmikrásky - šálek.
•Výborný lék při nemocech plicnich a zánětech horních cest
dýchacích získá se přípravou medu sedmikrásky /500 ks kvě
tů chudobky se přelije 3/4 litru vařící vody/. Přidáme na
kolečka nakrájený, v horké vodě dobře omytý citron, z ně
hož odstraníme jadérka, aby med nehořkl. Vše necháme vylu
hovat do druhého dne a pak vodu i s hmotou vylisujeme přes
husté plátěnko do dobře vysmaltované nebo kameninové nádo
by, možno i skleněné. Přidáme 750 g krystalového cukru,
promícháme a svaříme do hustoty ještě tekoucího sirupu.
Horkým sirupem plníme menší skleničky, nemusí se sterilovat.
Med vydrží uložený v suché místnosti i několik let a nezka
zí se.
REVMATISMUS - DNA
•Dieta, omezit přísun masa a masných výrobků včetně polévek,
omáček, paštik. Dále omezit kávu, pravý čaj, kakao. Luště
niny také škodí, vyjma naklíčených. Reveň a chřest obsahu
jí kyselinu štavelovou, která je pro tyto nemoci nebezpeč
ná.
•Provádět při každé příležitosti dechová cvičení hlubokým
jogínským dechem.
DNA
•Směs bylin : nálev nať kručinky, květ petrklíče, list kopři
vy, list jasanu - vše po 25 g. Čaj pít několikrát denně.
•Směs bylin : kořen chebdí, list břízy, plod jalovce po
25 g. Běžně uvařit čaj několikrát denně.
•Směs bylin : bršlice kozí noha 40 g, tužebník 50 g, list
břízy 50 g, list seny 10 g, kůra vrby 50 g. Běžný odvar pít
několikrát denně.
•Směs bylin : jehlice trnitá 20 g, přeslička 20 g, list bří
zy 40 g, tužebník jilmový 60 g, oplodí ořechu, kůra jírovce
200 g, zlatobýl 60 g, semena mochyně 10 g, pít denně 2-3
šálky.
ARTRITIS
• Mazání z kořene kostivalu.
•Listový obklad : obklady z rozdrcených listů zelí nebo
kapusty.
•Nebo rozžehlit listy mezi dvěma plátny. Teplé zabalit. Roz
drceni se provádí válečkem na nudle.
•Pít čaj z přesličky, jednou měsíčně plná přesličková kou
pel : na 12 hodin namočit 100 g přesličky v 5 1 vody, po
tom přecedit a vlít do teplé vody ve vaně. Možno použít
měsíčkovou mast nebo třezalkový olej.
REVMATISMUS
•Směs bylin : zlatobýl, kořen chebdí, list břízy, nat tu-
žebníku vše po 25 g. Pít čaj několikrát denně.
•Směs bylin : nať vřesu, nat rebríčku, nat kopřivy po 25 g.
Pít čaj několikrát denně.
•Směs bylin : vrbová kůra, tužebník jilmový, list břízy,
zlatobýl, kopřiva - vše po 30 g. Pít čaj několikrát denně.
• Směs bylin : bukvice lékařská, oddenek pýru, tužebník jil
mový, kořen smetanky - vše po 50 g, heřmánek 50 g, kůra
krušiny 10 g. Pit čaj několikrát denně.
•Drogy bohaté na obsah kyseliny salicylové, tedy se vše
obecným antirevmatickým působením: prvosenka jarní -
petrklíč kořen 20 g, měsíček květ 20 g, tužebník jilmový
květ 30 g, violka vonná nat 30 g.
•1 pol. lžíce směsi se nechá ustát za studena s 1 šálkem
vody 8 hodin, pak se krátce povaří, procedí se a čaj se
pije teplý, 3 x denně po jídle.
REVMATISMUS SE SOUČASNÝM ZÁNĚTEM MOČOVÉHO MĚCHÝŘE
•Směs bylin : nať tužebníku, nať drchničky rolní, nať lni
ce, nat konopice, kořen jehlice, květ divizny.
NÍZKÝ KREVNÍ TLAK
•Hrst rozmarýny macerovat 14 dní v 1 litru červeného vína.
Pít 2 x denně 1/2 dl.
Kručinka barvířská - nálev. Pít 2 x denně šálek.
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK
Nutno zjistit příčinu - velmi často od pravé ledviny.
V tom případě působit na ledviny a přitom snižovat tlak
•léky a podpůrnými bylinnými čaji : jmelí bílé /bez bobulí/.
Sbírá se březen - duben á říjen - listopad. Max, denní
dávka 5 g, používá se studený nálev : 1 čaj. lžička se za
lije 1/4 1 studené vody a nechá 8 hodin louhovat. Poté se
jenom mírně přihřeje.
•Čaj z květů hlohu nebo plodů hlohu běžně připravit a pít
1 - 2x denně šálek.
• Užívat 1 x denně 1 čaj. lžičku lněného oleje.
•Kokoška pastuší tobolka v kombinaci se jmelím oboustranně
reguluje krevní tlak. Kombinovaný způsob : jmelí studenou
cestou, kokoška běžným způsobem přípravy. Pít 1 - 2 šálky
denně.
•Podpora srdeční činnosti : 1 čaj. lžičku semene kopru
rozdělit na 3 .části a přes den žvýkat. Zapíjí se dobrým
čajem, např. zeleným čínským čajem. Posiluje srdce a brání
preventivně rozvoji ischemické choroby srdeční.
•Směs bylin : buřina srdečník, mochna husí, meduňka, hloh,
kopřiva - vše stejným dílem. Pít denně 2 - 3 šálky.
•Nakrájet 4 citrony /bez pecek/, nakrájet 4 velké cibule,
nastrouhat 80 g česneku a 40 g křenu - vše dát do třílitro
vé sklenice. Svařit 3 1 vody a 1 kg cukru /může být méně/.
Vlažné nalít na předem připravenou směs z citronů a cibule,
občas míchat. Za 14 dní přecedit a dát do menších lahviček.
Užívá se 3 x denně 1 polévková lžíce. Měření krevního tlaku
lékařem minimálně jednou měsíčně.
•Hloh - list a květ 15,5 g, buřina srdečník 16,5 g, routa
vonná 8 g. Z buřiny provést studený nálev. Po zcezení při
dat k ostatním dvěma a připravit horký nálev.
POSÍLENÍ SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU
•Směs bylin : kopřiva, hloh, bříza, srdečník - stejným dí
lem. Pít 3 x denně šálek odvaru.
ANGÍNA PECTORIS
•Směs bylin : řebříček, kozlík, meduňka, hloh, mochna husí
- vše stejným dílem. Pít denně 1 - 2 šálky. Omezit kouření,
alkohol, kávu, koka-kolu apod. Jíst syrovou zeleninu, ovo
ce, klíčky pšeničné, celozrnné potraviny - vláknina.
• Čaj ze semene mrkve : 1 čaj. lžičku na 1/4 1 vody, 8 hod.
macerovat ve studené vodě, potom přivést k varu. Pít 2 x
denně šálek.
•Arnika extrakt /ke koupi v SRN/ - denně 2x po 7 kapkách.
Při potížích lehce masírovat srdeční krajinu esencí z ar
niky - rychle nastává uklidnění. Pít denně 2 šálky řebříč-
kového čaje.
•Hloh nebo hlohový extrakt - pít denně 2 šálky čaje.
•Srdeční víno : do 1 litru přírodního vína se přidá 10
stonků čerstvé petržele včetně listů, 2 lžíce vinného
octa a na "malém ohni" povařit. Víno se zcedí a přidá se
300 g pravého včelího medu. Brát denně 2 - 3 polévkové
lžíce.
ARYTMIE /Extrasystoly/
•Srdečník, meduňka, mochna husí, kozlík - vše stejným dí
lem. Macerovat 8 hodin ve studené vodě, ráno nechat přejít
varem a louhovat 20 minut.
•1 x denně nálev z janovce metlatého - kvetoucí nat.
SRDEČNÍ NEURÓZY
•Směs bylin : jablečník, květ hlohu, kořen kozlíku - vše
stejným dílem. Běžně připravit a pít 3 x denně sklenku.
•Masáže : vmasírovat do srdeční krajiny meduňkový olej
/macerací meduňky v olivovém oleji/.
ČIŠTĚNÍ KRVE
•Lehký, všemi dobře snášený přípravek k pročištění krve :
Směs bylin : lipový květ, list meduňky, list máty peprné,
kopřiva dvoudomá - vše po 25 g. Z 1 - 2 pol. lžic této
směsi na 1 šálek čaje se připraví výluh. Pije se ráno a
večer po šálku.
•200 g kopřivy žahavky, 100 g oddenku pýru, 100 g natě
pampelišky s kořenem, 50 g řebříčku, 50 g natě tymiánu.
Pít z termosky po doušcích asi 3/4 1 čaje denně. Hlavně
na jaře a na podzim po dobu 2 - 3 týdnů.
•Jarní čaj se užívá v předjaří po dobu, kdy mohou být uvede
né byliny čerstvě trhány : 15 g listu kopřivy, 50 g mla
dých poupat bezu černého, 15 g kořene pampelišky a 50 g
květu petrklíče.
• Vrchovatá čaj. lžička směsi bylin na 1 šálek, spařit horkou
vodou, nechat 2 minuty stát, zcedit a pít po doušcích
denně 2 šálky. Možno přisladit medem.
KREVNÍ OBĚH
•Lehce narušený krevní oběh, způsobený nervozitou, lze dobře
zmírnit i vyléčit pomocí čajové směsi : list meduňky 20 g,
list rozmarý.iy 20 g, kořen kozlíku 30 g a třezalka tečko
vaná 30 g. Z jedné polévkové lžíce směsi na 1 šálek vody
připravíme odvar ; 5 minut varu. Čaj pijeme během dne po
doušcích.
CHUDOKREVNOST
•Pít čaje z kopřivy, zeměžluče, vachty třílisté a pukléřky
islandské, případně štávu z čerstvých kopřiv. 2 - 3 x denně
šálek nálevu.
KORNATĚNÍ TEPEN
•Esence z medvědího česneku : listy i cibulky se extrahují
v lihu. Brát 10 - 12 kapek 3 x denně.
•Rozrazil lékařský rozpouští cholesterol. Denně pít 2 - 3
šálky čaje i preventivně.
•Jmelí bílé : 1 plnou čajovou lžičku drogy /bez bobulí/
macerovat 8 hodin ve studené vodě. Potom se studený čaj
mírně ohřeje. Pít denně 2 šálky.
•Směs bylin : přeslička a rozrazil, stejným dílem. Pít
denně 1 šálek. Možno pít celoročně.
• Nálev z tužebníku jilmového.
•Pupálkový olej - lze koupit v SRN - Nachtkerzenol - kapseln
ZÁNĚT ŽIL
•Lehčího rázu : obklady z naklepaných listů pivoňky lékařské
podbělu, slézu okrouhlolistého.
•Těžšího rázu : obklady z rozdrceného kořene kostivalu.
•Pít čaje z komonice lékařské a marinky - ovšem opatrně.
/1 - 2 šálky denně/. Konzultovat s lékařem. Osvědčuje se
podupávat na místě. Krev se odráží a překonává stagnaci
v žilách. Cvičení : nohy střídavě nahoru a dolů.
•Podávat čaj z kůry mladých větviček jírovce /2 čaj. lžičky
vařit 2 minuty, 20 minut vylouhovat/. Nebo tinkturu ze
strouhaných kaštanů : 100 g strouhaných kaštanů se zalije
500 ml teplého lihu a nechá se 14 dní vyluhovat. Užívá se
preventivně 50 kapek, kurativně 100 kapek.
• Vynikající preventivní i kurativní směs : kůra z mladých
kaštanů, celík zlatobýl, vřes, kopřiva, nat pohanky /je
možno použít i preventivně před infarktem/, obsahuje hodně
hořčíku.
GANGRÉNY
•Tinktura z listů gingko biloba /jinan dvojlaločný/. Asi
100 g listů nakrájet, zalít 500 ml lihu, nechat 14 dní
vyluhovat. Brát denně 30 - 40 kapek. Obklady z naklepaných
zelných nebo kapustových listů.
BÉRCOVÉ VŘEDY
• Je třeba dietou vyčistit organismus, omezit maso, vůbec
žádné masové vývary, protože obsahují velké množství
•purinů. Pít čaje, které čistí krev, nejlépe ze směsi :
kopřiva, zlatobýl, vřes, kůra kaštanů, kořen lopuchu, kořen
pampeliška, kořen čekanky, oddenek pýru, senné lusky, truska-
vec, výhonky černého bezu, maceška. Vařit běžným způsobem
3 minuty a pít 2 - 3 šálky denně. Tento čaj působí i na
cévy.
•Obklady : jitrocelové listy, sléz okrouhlolistý. Omývat
odvarem z podražce křovlštního /vyvolává fagocytózu - schop
nost buněk pohlcovat drobné částečky, např. prachu/, přlp.
aplikovat mast z propolisu. Ale nejdříve provést zkoušku
na alergii.
•Zevní aplikace provádět na bércový vřed až po 14 denní
očistě organismu. 1 - 2 x týdně hladovku. Omezit mléčné
výrobky kromě olomouckých syrečků.
•u otevřených ran /bércových vředů/ můžeme užít bez nebez
pečí zprvu léčbu a heřmánkové koupele. 100 g heřmánku a
1 šálek vody. Zhotovíme nálev, který po vystydnutí použi
jeme jako obklad.
•Poté použijeme k léčení tuto směs : kostival kořen 60 g,
měsíček 20 g a šalvěj 20 g. Z 1 pol. lžíce směsi a šálku
vody připravíme odvar k obkladům a omývání.
KOPŘIVOVÝ ČAJ NA CÉVY, FUNKCI LEDVIN, PROTI BOLESTEM HLAVY
• Staří bylinkáři říkávali, že léčivou hodnotu má pouze ta
kopřiva, která je nasbírána do sv. Žofie, tj. 15. května.
Používá se list. Užívá se do čajů čistících krev, je anti-
revmatická, vylepšuje stav srdečně cévního systému a pod
poruje tvorbu krve. Příznivě ovlivňuje tvorbu žluče,
funkci jater, je proti některým kožním chorobám. Čerstvé
listy kopřivy se vmasírují do bolestivých kloubů. Kopřiva
se používá samostatně nebo v různých směsích. Čaj připra
vujeme 3 x denně 1 pol. lžíci drogy a 250 ml vody. Vaříme
asi 3 minuty, potom necháme 20 minut ustát a přecedíme.
ČAJ NA DOBROU POHODU
•Kmín 30 g, fenykl 40 g, heřmánek 25 g, kozlík 20 g, řebří
ček 15 g, pelyněk 5 g. 2 čajové lžičky na 1/4 litru vody.
Pít denně 2 šálky čaje :,1 šálek ráno a 1 šálek večer po
3 týdny. Potom jeden týden vynechat.
UKLIDNĚNÍ NERVU
•Jednoduchý čaj pro nervové uklidnění sestavíme takto :
květy levandule 20 g, list máty peprné 20 g, kozlík 20 g
a list vachty 40 g. 1 pol. lžíce na 1 šálek čaje. Připra
víme jako výluh, z něhož pijeme 3 x denně 1 teplý šálek.
•Oblíbená směs pro uklidnění nervů : kořen kozlíku 30 g,
třezalka 30 g, meduňka 20 g, chmel otáčivý 20 g. Z této
směsi se bere 1 pol. lžíce na 1 šálek studené vody, nechá
se 12 hodin louhovat. Pak připravíme odvar z druhé pol.
lžíce směsi a spaříme 1 šálkem vroucí vody, necháme stát
10 minut. Spojíme horký a studený přípravek /zálivku a
odvar/ dohromady a pijeme denně 2 - 3 šálky čaje.
MIGRÉNA, NERVOVĚ CHOROBY, ZÁNĚTY MEZIŽEBERNÍHO NERVU
•Čaj ze sporýše - 3 x denně vypít šálek.
NERVOVÝ SYSTÉM, MIGRÉNA, EPILEPSIE
•Směs bylin : kozlík /na kávomlýnku drcený kořen na prach/,
bez černý květ, nat třezalky, nat dobromyslu. 1 čaj. lžička
směsi na 1/4 litru vody, spařit, 15 minut louhovat. Pít
3 x denně a na noc.
BOLESTI HLAVY
•Směs bylin : list máty, vachta třílistá po 15 g, kozlík
lékařský 10 g. Pít 3 x denně šálek.
• Směs bylin : list vachty 30 g, list máty 15 g, řebříček 15 g
Pít šálek 3 x denně.
MIGRÉNA pokud je od žlučníku a jater
•Silný nálev z máty peprné. Nebo se směsi sporýš lékařský
a máta peprná po 30 g. Pít 2 - 3 x denně nálev.
• 2x denně odvar z drcených semínek ostropestřece mariánského.
SMĚS BYLIN PŘI NEPLODNOSTI U ŽEN
•150 g marinka vonná, 50 g jalovec plody, 100 g proskurník
listy, 50 g kozlíku, 100 g slézu okrouhlolistého, 150 g
břízy, 150 g kopřivy dvoudomé, 50 g třezalky, 50 g jmelí
/bez bobuli/, 50 g plodů fenyklu, 50 g meduňky a 50 g máty
peprné.
•Do 1 litru vody dát 2 lžíce bylin. Vařit 1 minutu, nechat
stát 10 minut, pak zcedit. Denně ráno uvařit čaj z 1 litru,
slít do termosky a vypít přes den na třikrát. Pít po dobu
1 měsíce, pak 14 dní přestávku a znovu opakovat po dobu
1 měsíce.
BOLESTI PŘI MENSTRUACI
•U bolesti spojených s menstruací, neklidem, příp. predrážde
ností a při dlouhotrvající menstruaci se osvědčuje tato
směs : heřmánek 10 g, list máty 10 g, kořen kozlíku 10 g
a kokoška patuší tobolka 20 g.
•3 pol. lžíce směsi spařit 1/2 1 vařící vody, nechat 20 mi
nut louhovat, procedit. 3 x denně pít po 1 šálku horkého
čaje.
ČAJ PŘI IMPOTENCI A FRIGIDITĚ
•K získání erotické harmonie pije se čaj ze 2 dílů máty a
1 dílu saturejky.
SMĚS NA PROSTATU
•Srdečník medvědice, bucco, heřmánek, jehlice, petržel,
bříza, vše stejným dílem. Pit odvar 3 x denně 1 šálek.
ZÁNĚTY LEDVIN A PROSTATY
•Zlatobýl 20 g, heřmánek 7 g, přeslička rolní 10 g, třezalka
15 g, šípek drcený 20 g, truskavec 20 g, řebříček 20 g,
máta 15 g, fenykl 15 g. Pít 3 x denně šálek odvaru.
PROSTATA
•200 g cibule nakrájet a podusit v nekovové nádobě /smalto
vané s neotlučeným smaltem/. Přidat 2 pol. lžíce anýzu,
2 pol. lžíce fenyklu a 2 lžíce jakéhokoliv bylinkového
čaje /např. heřmánkový/.
• Směs dát na plínku a obklad přiložit mezi šourek /a řit.
Navléknout plavky s gumou /aby se nepotřísnilo prádlo/ a
ponechat teplé po 2 hodiny. Aplikovat po 5 dnů.
•2 x denně nálev 1 šálek z vrbovky malokvěté.
•2 x denně 1 šálek odvaru ze semínek dýně.
ZÁNĚT LEDVIN A MOČ. MĚCHÝŘE
•Březové listy 60 g, lékořice 20 g, celík zlatobýl 20 g.
Pije se 3 x denně 1 šálek z poléykové lžíce směsi na 1 šá
lek vody jako nálev.
DESINFEKCE MOČOVÝCH CEST
•Směs bylin : list medvědice, list borůvky, nat zlatobýlu,
list břízy, nat vrbovky malokvěté po 25 g. Spařit, nechat.
15 minut vyluhovat. Pít několikrát denně.
UROLOGICKÝ ČAJ
•Osika 10 g, rdesno blešník 10 g, svízel syřištový 7 g,
svízel přítula 10 g, bříza list 10 g, brusinka list 8 g,
celík zlatobýl 15 g, vřes 8 g, medvědice 10 g. Odvar 2 - 3 x
denně šálek.
CHOROBY JATER A ŽLUČNÍKU
Na játra a střeva současně působí vhodně tato jednoduchá
•směs : řešetlák krušina 40 g a kořen čekanky 60 g. 1 ča
jovou lžičku směsi spaříme 1 šálkem vroucí vody, necháme
15 minut louhovat, zcedíme a pijeme během dne po doušcích.
•K prostředkům s mírnými účinky na játra, žlučník a žaludek
řadíme tuto směs : meduňka 10 g, dobromysl 20 g, jablečník
20 g, pelyněk pravý 20 g, máta peprná 30 g.
•Nálev připravíme z 1 pol. lžíce směsi na 1 šálek vody.
Pije se 1 šálek 3 x denně půl hodiny před jídlem.
ČAJ PROTI KŘEČÍM OD ŽLUČOVÝCH KAMENA
•25 dílů řepíku, 25 dílu jablečníku, 15 dílů reveně a
15 dílů kořene omanu. Lžičku smíchaného čaje spařit na
1/4 1 vařící vody, nechat stát 6 minut /NEVAŘIT - jinak
škodlivé/.
Vlažný čaj se může trochu osladit medem. Pít půl hodiny
před snídaní na lačný žaludek, večer před spaním. Vždy
upravit čerstvé, ohřívané škodí!
Při silných a častých záchvatech se pije celých 6 týdnů,
potom se 3týdny vynechají a čaj se pije opět 3 týdny. Po
tom se vynechá 14 dni. Tento systém : 3 týdny pít a 14 dní
vynechat se opakuje až do úplného uzdravení.
Tento uvedený čaj udržuje žluč v tekutém stavu a zabraňuje
tvorbě kamenů. MUDr Sila, primář v nemocnici v Kolíně říká
"Celou řadu lidí jsem tímto čajem uchránil před operací
žlučníku, která je velmi nebezpečná. Proto doporučuji :
Jakmile ucítíte tlak v žaludku - pít čaj po 3 týdny, potom
14 dní vynechat a tak pokračovat, až bolesti ustanou."
ZÁNĚT JATER
•Směs bylin : ostropestřec /drcené semeno/, benedykt nat,
pampeliška list. Pít po každém jídle čaj z 1 - 2 čaj.
lžiček směsi na 2 dl vody, spařit a louhovat 15 - 20 minut
STŘEVNÍ CHOROBY - preventivně
•Proti rakovinám tlustého střeva nutno omezit alkohol.
Jíst celozrnné výrobky, např. Grahamův chléb, Knäcke Brot,
hojně čerstvé zeleniny, dále pak kapustu, brokolici, kvě
ták, řeřichu, křen aj., sušené ovoce. Čaj proti zácpě je
z květu trnky, který působí pozvolně.
•Směs bylin : kopřiva nať, květ černého bezu, květ trnky
po 25 g, list břízy 40 g, smíchat. 1 čaj. lžičku směsi
spařit 1/4 litrem vařící vody, 20 minut vylouhovat.
BYLINNÁ SMĚS - na čištění jater a při chron. zánětu
jater
•Repík 20 g, třezalka 20 g, zemědým 20 g, řebříček 8 g,
zeměžluč 8 g, pelyněk pravý 3 g, fenykl semeno 3 g, dobro
mysl 15 g.
PŔI JATERNfCH POTÍŽÍCH /těžšího rázu/
•Vlaštovičník, řepík, ostropestřec semeno, kořen pampelišky
- vše po 20 g. Pít odvar 3 - 4 x denně.
• Další směs bylin : list jasanu 50 g, nat rozrazilu 25 g,
nat sádce konopáče 25 g. Ráno a večer vypít z toho šálek
čaje.
•Směs bylin : list seny, kůra krušiny, nat pelyňku, hrst
máty, květ heřmánku. Večer přelít 5 g této směsí 1/4 litru
vody, nechat přes noc vylouhovat, ráno zcedit a vypít.
•Sušené plody černého bezu 5 - 10 g přelít šálkem studené
vody a nechat do rána vylouhovat.
• List nebo lusky senesové z lékárny : 5 g drogy přelít'
šálkem studené vody a nechat 10 hodin vylouhovat. Denně
pít 2 - 3 šálky.
•V lékárnách se někdy prodávají preparované senesové listy,
které působí bez křečí - velmi vhodné po operacích střev
a konečníku.
DESINFEKCE ŽALUDKU A STŘEV
•Používá se česnek medvědí /list - jako salát/, jenž má
antimikrobiální vlastnosti. Výtažkem z rostliny se léčí
zvýšený krevní tlak, aterosklerosa, chřipka a je součástí
jarních bylinných kúr.
SPASTICKÁ ZÁCPA
• Nať řebříčku, nat macešky, nať čubetu benedyktu, květ
heřmánku, list seny, kůra krušiny olšové, list máty peprné
- vše po 30 g. Večer vypít horký odvar z této směsi.
• Při střevních zánětech prospívá čaj z měsíčku, který pů
sobí i preventivně proti rakovině střev a ženských orgánů.
•Sléz lesní, ale i ostatní druhy slézu působí dobře při
střevních zánětech.
CHRONICKÁ ZÁCPA
•Velmi dobře pomáhá kúra z lněného semene. První 3 dny
sníst 6 lžic semene - může být jemně namleté. Další dny
po dobu až jednoho měsíce udržovací dávka 2 lžíce denně.
Působí regenerativně na střevní sliznici. Kromě toho lněné
semeno působí příznivě proti cukrovce, zvláště v kombinaci
se smetankou lékařskou.
PRUJMY
V prvé řadě je nutné likvidovat zjištěnou příčinu - infekci
• nebo zánět. U dětí jsou vhodné sušené plody borůvky - 20 g
plodů macerovat 12 hodin ve studené vodě, poté uvést k varu
a během díle vypít.
•Směs bylin : kořen nátržníku, nať truskavce, nat jitrocele
kopinatého po 20 g. Povařit ve 1/4 litru vody 10 g směsi
a vypít.
•Směs : kůra kaštanu koňského, kůra dubu, kořen kuklíku
městského po 25 g. Vařit 10 g této směsi 5 minut ve 1/4
litru vody. Brát během každých dvou hodin jednu pol. lžíci.
1 pol. lžíci dubové kůry vařit 5 minut ve 1/4 litru vody,
20 minut nechat louhovat. Pít po troškách během dne.
Nat hadince - běžně připravit odvar a ráno a večer pít
1 šálek.
HEMOROIDY
•Vnější a vnitřní požití čaje z lnice, zhotoveného běžným
způsobem. Pro vnitřní aplikaci vyrobit mast z lnice a
vpravovat ji do konečníku.
•Na vnější hemeroidy odvar : dubová kůra, bergenie, pro
vádět koupele. Obklady z nastrohané mrkve. Zevně aplikovat
mast ze lnice.
ÚNAVA, PŘEPĚTÍ, POMALÁ ČINNOST ŽALUDKU, ŽALUDEČNÍ
KŘEČE A NADÝMÁNÍ
• 3 díly semen andělíky, 2 díly sporýše, 1 díl fenyklu.
2 čaj. lžičky směsi na 1/4 1 vody. Sladit medem. Med posi
luje nervy. Tato čajová směs postaví organismus na nohy
při vysílení a rekonvalescenci. Čaj je též dobrý pro
starší lidi.
NADÝMÁNÍ
•Fazolové lusky, zelí, hrušky, ohřívaná jídla, hltavý způ
sob jídla, sedavé zaměstnání a nedostatečně trávící sekre
ce způsobující nadýmání. Doporučeni : při jídle nemluvit,
přes den žvýkat několik zrníček kmínu, procházky s dechovým
cvičením.
•Čajová směs : oman, hořec, puškvorec nebo anýz a zeměžluč..
Také studené obklady na břicho, 3 - 4 x denně poloviční
studené koupele a mezitím spodní střiky podle Kneippa.
• Nejlepší Účinky má kmín s fenyklem. Fenykl je nejlepší
pro malé děti : 1 kávovou lžičku rozdrcených semen fe
nyklu zalít 1/4 1 vařící vody, přikrýt a nechat 5 minut
vyluhovat. Dětem podávat po lžičkách.
•Další čajová směs : kmín, fenykl, pelyněk pravý, řebříček
- vše stejným dílem.
•Čajová směs na odvádění větrů : kmín, fenykl, heřmánek,
meduňka, máta, čubet-benedykt, zeměžluč, andělika, puškvo
rec - vše stejným dílem. 1 pol. lžíce na 1/4 1 vody zalít
horkou vodou, 15 minut louhovat, pit teplé.
•Čajová směs na zvýšení chuti k jídlu, která zároveň od
straňuje nadýmání : pomerančová kůra, kůra skořice, meduň
ka, fenykl - vše po 4 dílech, máta 7 dílů, condurango kůra
12 dílů, zeměžluč 15 dílů. 1 pol. lžíci směsi zalít 1/4 1
horké vody, nechat 15 minut louhovat, pít teplé před jídlem.
NADÝMANÍ A KOLIKY
•Směs bylin : 2 díly fenyklu, 3 díly kořene devětsilu,
1 díl máty, 2 díly heřmánku, 3 díly mochny husí. 1,5 čaj.
lžičky směsi spařit 1/4 1 vody, nechat 15 min. vylouhovat,
pít 3 x denně 1 šálek před jídlem. Pít. po 3 týdny, potom
1 týden vynechat a opakovat.
•Víno proti nadýmání : /také žene silně na moč/. Ve víně
vařit koprové semeno v poměru 1/4 1 vína, 1/2 čaj. lžičky
semen. Krátce povařit a nechat vychladnout. Potom vzít
několik lžic horké vody a zcezená semena ještě propláchnout
a tuto vodu smíchat s vínem. Pít denně několik odlivek
tohoto vína.
•Heřmánková kůra proti nadýmání : 2 čaj. lžičky heřmánku
zalít 1/4 1 vařící vody a nechat 15 minut louhovat. Pít
vlažné. Sladit medem nebo surovým cukrem. Ke snídani,
k obědu a před spaním brát po několik dnů. Pak několik
dnů vynechat a zase opakovat.
Nadýmání může být také způsobeno špatnou činností jater
nebo narušenou střevní mikroflórou. Nechat provést vyšetře
ní stolice.
•Opakující se nadýmání u řidičů : 5 dílů kontryhelu, 4 díly
yzopu, 3 díly jablečníku, 2 díly máty, 1 díl světlíku,
3 díly saturejky, 2 díly mateřídoušky. 2 čaj. lžičky směsi
na 1/4 1 vařící vody, nechat 15 minut louhovat. Před zali
tím přidat ještě kousek citronové kůry. Vypít 1 šálek po
malých doušcích před odjezdem a 1 šálek po návratu. Kůra
trvá 3 týdny, pak 1 týden vynechat a znovu opakovat. Při
lehkém průjmu, při potížích, při tvrdém břichu a pod.
navštívit lékaře.
•Pšeničné klíčky s kmínem : 1 čaj. lžička kmínových semen,
rozdrtit s 1/2 lžíce pšeničných klíčků, promíchat s medem.
Zapíjet po malých doušcích podmáslím. Nebo čisté pšeničné
klíčky sníst v množství 1 pol. lžíce a zapít shora uvedenou
čajovou směsí.
•Sníst ráno na lačno ještě před vypitím šálku čaje 1 pol.
lžíci kvasnic.
• Nadýmání, aerofagie, je způsobeno vzduchem, který se
dostal do břicha : 3 díly meduňky, 2 díly máty, 1 díl
kmínu. 2 čaj. lžičky směsi louhovat. Pít ráno a večer
1 šálek. Tento čaj nepiji ženy v těhotenství.
•Další směs bylin : 3 díly meduňky, 2 díly máty, 1 díl kmí
nu. 2 čaj. lžičky směsi louhovat 15 minut. Pít ráno a
večer po šálku.
•Další domácí prostředek proti nadýmání : meduňka, máta,
heřmánek - vše stejným dílem. 1,5 čaj. lžičky směsi na
1/4 1 vody. Louhovat 15 minut. Pít ráno a večer po šálku.
•Výborný je i sirup : 250 g listů kopřivy, 1,5 litru vody.
Krátce povaříme, necháme pod pokličkou do rána vyluhovat,
přecedíme, přidáme cukru dvakrát tolik, jaká je hmotnost
odvaru, smícháme a vaříme do hustoty medu. Užívá se denně
po 2 - 3 pol. lžících.
VÝLUH NA ROZPUŠTĚNÍ HLENU PŘI ŽALUDEČNÍCH A STŘEVNÍCH
POTÍŽÍCH, PŘI KŘEČÍCH V OBLASTI TRÁVÍCÍHO TRAKTU, PŘI PRU-
DUŠKOVÝCH ZÁNĚTECH
•3 díly fenyklových semen, 2 díl anýzového semene, 1 díl
kmínu. Krátce podrtit na mlýnku. Na 1/4 litru vody 1,5 čaj.
lžičky směsi. Přelít vařící vodou a nechat 15 min. vyluho
vat. Pijí se přes den po malých doušcích 3 ^ 4 šálky.
GASTRITIS /žaludeční katar/ a NADÝMÁNÍ
• Anýz 10 g, kmín 10 g, heřmánek květ 40 g, meduňka list
40 g. 1 pol. lžíce směsi do 1 šálku horké vody. Před každým
jídlem vypijeme 1 šálek.
KATAR ŽALUDKU A STŘEV
•V případě jednoduchého žaludečního a střevního kataru po
může tato směs : kozlík kořen, dubová kůra, kořen proskur-
níku, borůvka brusnice, heřmánek r vše po 20 g. Pije se
3 x denně 1 šálek výluhu z 1 pol. lžíce směsi na 1 šálek
vody. Současně se postit - nejíst !
PORUCHY TRÁVENÍ
•Směs bylin : oddenek puškvorce 25 g, nat pelynku 25 g.
Denně pít 2 - 3 šálky čaje.
•Směs bylin : 2 sáčky Stomaranu a 100 g zeměžluče smíchat.
Pít denně 2 - 3 x čaj.
•Směs bylin : kořen libečku, nat meduňky po 25 g, list
vachty, nat zeměžluče, šištice chmelu po 15 g. Čaj pít
3 x denně.
•Čaj z 1 pol. lžíce řebříčku - 3 x denně.
•Nálev z vachty trojlisté - 2 x denně.
CHRONICKÉ' PORUCHY TRÁVENÍ
•10 g puškvorce přelít 1/4 1 studené vody, nechat stát
8 hodin. Výluh vypít po lžících.
ZÁNÉT SLINIVKY BŘIŠNÍ
• Čaj z čekanky, kořen pampelišky a měsíčku ve stejném pomě
ru, odvar pít 3 x denně jeden šálek.
ZAŽÍVACÍ TRAKT - žaludek, střeva, slinivka
• Velmi doporučovaná, jednoduchá a ííčinná směs podle ra
kouského lékopisu : majoránka nat 25 g, šalvěj list 25 g,
máta peprná list 25 g a květ levandule 25 g. Pijeme 1 - 3 x
denně 1 šálek zálivky /výluhu/ z 1 pol. lžíce směsi na
1 šálek vody.
NECHUTENSTVÍ, ŽALUDEČ. A TRÁVÍCÍ POTÍŽE, NEDOSTATEK
ŽALUDEČNÍ KYSELINY
•3 díly dobromyslu, 2 díly třezalky, 1 díl macešky, 20 g
drcené směsi na 1/4 1 vody. Odvaru vypít denně 3 šálky.
Nejlépe uchovat v termosce.
NECHUTENSTVÍ
•Povzbuzení chuti k jídlu vykoná stomachikum z hořkých
látek jako čaj : vachta třílistá 20 g, zeměžluč 20 g,
pelyněk 20 g a máta peprná 40 g. Před každým jídlem vypi
jeme doušek čaje, připraveného z uvedené směsi jako nálev
z 1 čaj. lžičky směsi na 1 šálek vody.
ZAŽÍVACÍ POTÍŽE NEURASTENIKU
•Směs bylin : nat meduňky, květ levandule, nať čubetu bene-
dyktu, list máty - vše po 25 g. Pít 3 x denně šálek.
ŽALUDEČNÍ NEURÓZA
•Směs bylin : nat třezalky a rebríčku po 25 g. Čaj pít 3 x
denně.
SMĚS NA ŽALUDEČNÍ VREDY
•Kostival kořen, truskavec, měsíčník, řepík, tužebník,
meduňka, třezalka a lnice - vše stejným dílem. Pít odvar
3 x denně šálek.
ZÁPACH Z ÚST
•Připravit směs ze stejných dílů kořene hořce, drcených ja-
lovčinek, šalvěje a levandule. Půl sklenice na lačno vy
pít, druhou polovinu použít 3 x denně k vykloktání.
EXÉMY
Kožní neduhy, alergie atd. mají souvislost s vnitřními
orgány, důsledky životosprávy a potom teprve s vnějšími
vlivy. K některým exémům dochází překyselením organismu.
•V každém případě je nutno zavést zásadotvornou dietu, tzn.
omezit masné výrobky, vývary apod. Jíst co nejvíce syrové
zeleniny. Pak můžeme přistoupit k čištění organismu pomo
cí bylin.
•Směs bylin : oddenek pýru, nať zemědýmu, nat popence,
kořen omanu, květ černého bezu, nať kopřivy, nat tužební-
ku po 25 g a 10 g drcených plodů jalovce. 1 čaj. lžička
směsi do 1/4 1 vody, vypít 2 x denně čtvrtlitr.
•Směs bylin : kořen pampelišky, kořen lopuchu, nat macešky,
nat kopřivy, červený jetel - hlávky, nat pýru rolního, nat
rozrazilu. Běžně připravit čaj a pít 2 x denně.
•Vnější aplikace mokvavé exémy - koncentrovaný odvar
z dubové kůry /asi hrst dubové kůry vařit 1/2 hodiny
v 1 litru vody/. Omývat a dávat obklady.
•Tužebník jilmový - připravit běžným způsobem, dávat
obklady a omývat.
•Směs bylin : levandule, rozmarýn, dvoj zubec, tužebník,
vlaštovičník, rozrazil, nat přesličky, kakost smrdutý,
starček Fuchsův - obklady a omývání.
•Případně též aplikovat propolisovou mast, pokud na ni
není alergie. Na mokvavé exémy se dá použít napráškova-
•ný kořen puškvorce, který působí silně desinfekčně.
•Při každém exému je třeba ovlivnit látkovou výměnu pitím
čaje z kopřivy dvoudomé a ze smetanky lékařské /kořen,
list/.
•Příp. lze brát denně 1 čaj. lžičku štávy z kořene a natě
smetanky lékařské. Zvláště dobře působí u dětí.
•Na vnější aplikaci dobře slouží nálev z vlaštovičníku
většího /příp.extrakt/. Vlaštovičník působí na exémy
charakteru plísnového.
HNISAVĚ PROCESY NA RUKOU A VŮBEC VŠECHNY ZÁNĚTY
•Koupele nebo obklady z podražce křovištního. Bylinu 15 mi
nut louhovat. Provádět obklady a omývání.
•Kašovité obklady z nastrouhaného kořene kostivalu.
CUKROVKA /podpůrné čaje/
Příprava čajů : 1 polévková lžíce směsi, krátce povařit,
20 minut nechat louhovat. Pít 2 - 3 x denně šálek.
•Směs bylin : plod jalovce 10 g, třezalka 10 g, smetanka
15 g, oplodí fazole 20 g, list korůvky 50 g.
•Směs : list borůvky 40 g, oplodí fazole 60 g. •Směs bylin : semeno řeckého sena, nat jestřebiny, semeno ostropestřece, list borůvky - vše stejným dílem.
•Směs bylin : list borůvky, kořen smetanky, list brusinky,
kořen nátržníku, plody jalovce po 20 g.
•Směs : list kopřivy, plod fenyklu, kořen lékořice po 10 g,
nat macešky 20 g, oplodí /lusky bez semen/ fazole 10 g.
•Čaj z natě - krvavec toten.
PADÁNÍ VLASU
•Stejným dílem naložit listy buxusu,, plody lichpřeřišnice,.
větší kořeny kopřivy, kořene lopuchu a přidáním rozmarýny.
Louhovat 1 měsíc v 1 litru 40% kořalky. Po zředění vodou
používat na masáž vlasové pokožky.
HOREČKA
•Několikrát denně pít čaj z tužebníku jilmového, brát vý
tažek z rudbeckie růžové, 5 lžic denně.
•2 x denně čaj z pelyňku pravého - zvyšuje obranyschopnost.
•Směs bylin : kůra vrby 50 g, vachta třílistá, kořen hořce,
květ černého bezu, lipový květ - po 10 g. 2 minuty vařit
a pít čaj několikrát denně.
RAKOVINA
•Stáva z červené řepy, čaj z květů měsíčníků, žen-šen, ci
bule, česnek, propolis /včelí tmel/, ten v mnoha případech
dokáže obklopit nádory, tím je izoluje a uzavře. Dochází
k zapouzdření nádoru.
UNIVERZÁLNÍ ČAJ - tonizující, protizánětlivý, močo-
pudný, žlučopudný, zlepšuje činnost zažívacích orgánů,
jater, čistí krev, stimuluje imunitní systém a hormonální
činnost. Listy kopřivy, břízy, řepíku, vše stejným dílem.
Přidáním další bylinky 1 : 1 nebo 2 : 1 vznikne čaj na :
dýchání a kašel - sléz, proskurník, divizna nebo
podběl,
ženské orgány - kontryhel, chmel,
srdeč.choroby a tlak - květ hlohu,
cévy - list černého rybízů,
zažívání - - zeměžluč,
moč. systém a prostata - zlatobýl,
cukrovka - lusk fazole, list borůvky,
zácpa - senes,
průjem - dubová kůra,
játra - ostropestřec,
infekční choroby - heřmánek,
nachlazení - šípek,
pro pocení - lípa,
proti pocení - šalvěj, yzop.
1 + 1
DALŠÍ UNIVERSÁLNÍ ČAJOVÁ SMĚS
Zlepšuje spánek, stimuluje imunitní a hormonální systém,
obranyschopnost organismu, zpomaluje procesy stárnutí,
snižuje cukr, čistí krev i moč, je močopudný, zlepšuje za
žívací procesy i poruchy, čistí játra, podporuje krvetvorbu,
snižuje bolesti hlavy a migrény, čistí plet, tlumí stresy,
je pro prevenci angíny a kašle, oddaluje revmatismus a dnu
a je vhodný i pro starší lidi :
3 díly listu kopřivy a 1 díl listu pampelišky. Vodu nechat
několik minut vařit bez pokličky, vhodit hrst směsi, znovu
uvést do varu pod pokličkou na 20 - 30 minut a odstavíme
k záparu. Čaj přecedíme, nefoukáme, nepřeléváme. Ochladíme
ledem nebo studenou vodou. Po přípravě urychleně vypijeme
do 1/4 hodiny.
ČAJ PRO ZLEPŠENÍ PAMĚTI
2 lžíce jasanových větviček a 1 lžíce šípkových větviček
/mladé výhonky/ do 3 - 4 litrů vody. Vařit 6 minut, scedit,
pít po jídle asi po 3 týdny. Kúru možno opakovat.
Na následující straně na Vás čeká předpis na čaj vý
robně náročnější, ale lidskému organismu velmi prospěšný.
CELOROČNÍ ČAJ
Sběr potřebných bylin začíná brzy na jaře.
Nejprve je to květ podbělu, nakonec lístky
růže, které se sbírají na podzim. Uvedené
byliny se sbírají a suší podle uvedeného
pořadí a utvoří na podzim zdravotní čaj,
krásně vonící a chutný, který se pije přes
zimu denně 1 šálek k večeři. Na 1 šálek
vrchovatou čaj. lžičku dobře promíchané
směsi, spařit horkou vodou, půl minuty ne
chat táhnout, scedit a pít po doušcích.
Směs na celoroční čaj sestává ze stejných
dílů :
- květ podběle,
- květ petrklíče,
- listy fialek a jejich květy,
- květy a list plicníku,
- květy štavele,
- kvetoucí nat popence /ale jen málo,
k okořenění/,
- výhonky kopřiv,
- kontryhel - listy a květy,
- rozrazil - listy, květy,
- jahodník - listy /pokud možno lesní/,
- ostružinové výhonky,
- malinové výhonky /pokud možno lesní/,
- poupata černého bezu, později květy
černého bezu,
- sedmikráska - květy,
- lipový květ /pokud možno trhaný na
slunci/,
- heřmánek trhaný na slunci,
- tužebník - květy,
- měsíček - květy,
- mařinka vonná - listy, květy,
- řebříček na slunci trhaný /ale pouze
poloviční množství/,
- tymián - nat,
- meduňka - listy,
- máta peprná - listy,
- divizna - květy na slunci sbírané,
- třezalka - kvetoucí nat,
- majoránka - listy a květy /nebo dobromysl/,
- vrbovka malokvětá - nať,
- smrkové špičky,
- svízel - nať,
- růže - lístečky všech barev, jen biolo
gicky hnojené.
V O D O L É Č B A Léčení revmatismu podle Seb. Kneippa
1.den TEPLÁ KOUPEL NOHOU
Voda teplá 31°C, do vody hrst soli. Doba koupele 15 minut.
Teplé koupele jsou hlavně pro ženy a působí zdárně při po
rušení oběhu krve, při bolestech hlavy, poněvadž svádí krev
do nohou.
2.den ŠÁL Užívá se zejména pro prsa a hořejší část zad. Vlněný šátek
rozměrů 1 x 1 m a větší se složí z rohu do rohu. Získá se
trojúhelník. Ten se přehodí přes ramena, takže 1 cíp
přiléhá na záda a 2 menší cípy na prsa.
šál namočíme do studené vody, vyždímáme jej, přiložíme na
holé tělo a suchým plátnem nebo vlněným šátkem jej zahalíme,
aby neměl přístup vzduch. Brzy pocítíme, jak se vyvíjí pří
jemné teplo a jak se mokrý šátek stává teplým, znenáhla až
horkým.
šál se bere na 1 hodinu. Nesmíme zapomenout šál znovu na
močit do studené vody a vyždímat, obyčejně po 1/4 - 1/2 ho
dině. Tento zábal rozpouští a podporuje vyměšování škodli
vých látek.
3. DEN PARNÍ LÁZEŇ NA NOHY
Přes židli položíme po délce na-sedadlo vlněnou, dosti ši
rokou přikrývku, na kterou se nemocný posadí oblečený v horní
části těla a nohy až po kyčle má obnažené. Před něj na zem
postavíme nádobu naplněnou přes polovinu vařící vodou a přes
hořejší okraj této nádoby položíme úzké prkénko tak, aby si
o ně nemocný mohl pohodlně opřít nohy /pozor, aby se nemocný
neopařil uklouznutím do vařící vody!/. Když se nemocný po
sadil na židli, otočí kolem sebe vlněnou přikrývku tak, aby
utvořila "vlněnou rouru", kterou pára vystupuje k nohám. Do
vody lze dát odvar ze senných strusek, /čerstvé horské seno/.
Doba lázně : poprvé 15- - 20 minut, později podle stavu pa
cienta až 30 minut. Po každých 5 - 1 0 minutách nutno při-
dávati do nádoby trochu vařící vody, aby teplota neklesala.
Vystupující páry budí novou činnost, přinášejí svěžest do
těla a jsou přípravou na další aplikace. Silnější naparová
ní aplikujeme, chceme-li víceméně působit na celé tělo, při
bolestech hlavy apod.
Po parní lázni následuje vždy ochlazení - rychlé studené
omytí. Ochlazením se uzavřou póry.
4. den PARNÍ LÁZEŇ NA HLAVU
Je zapotřebí malá, nejlépe dřevěná nádoba s přiléhajícím
víkem, spíše hluboká než široká, s uchy, abychom se o ně
mohli oběma rukama opřít, židle, stolička pod nádobu a
vlněná přikrývka.
Když je vše připraveno, naplní se na stoličce stojící dřevě
ná nádoba do 3/4 vařící vodou, víkem a vlněnou přikrývkou ji
dobře přikryjeme, aby pára neucházela. Léčený si obnaží
horní část těla až ke kalhotám, kolem nichž si ováže suchý
šátek, aby na něm zadržel stékající pot. Potom se léčený
posadí na židli, dlaněmi se podepře o ucha nádoby a tělem
se nahne nad nádobu. Horní část těla a nádobu přikryjeme
zvolna vlněnou přikrývkou, a to tak, aby nikde nemohla uni
kat pára. Nyní teprve odkryjeme víko nádoby.
V prvním okamžiku se některý člověk zhrozí vysoké teploty,
avšak brzy přivykne. Nejprve se pozdvihne hlava, otáčí se
s ní postupně na všechny strany. Když však horkost poněkud
povolí, skloní se hlava dopředu co možná nejvíce. Není se
třeba při tom strachovat, není znám případ, kdy by naparo
vání hlavy uškodilo.
První lázeň trvá 20 - 24 minut. Po celou tu dobu musí pa
cient držet hlavu nad párou a podle možností též mít oči,
nos a ústa otevřená a páru vdechovat jak jen snese. Když
uplyne předepsaná doba, odstraníme vlněnou přikrývku a omy
jeme horní část těla silně studenou vodou. Pak se pacient
pohybuje v bytě bez otření /osuší se pouze vlasy/, až oschne
a kůže nabude své normální teploty /minimálně 1/2 hodiny/.
V zimě provádíme uvedenou lázeň v teplé místnosti. Při nedo
držení je možno si způsobit katar nebo jinou nebezpečnou
chorobu.
Do vařící vody je možno přimíchat byliny. Nejvíce se dopo
ručuje 1 lžíci roztlučeného fenyklu. Dobře také poslouží
šalvěj, řebříček, máta, bez, jitrocel, lipový květ. Stačí
i hrst senných strusek.
U většiny lidí účinkuje pára brzy. Již za 5 minut řine se
pot z čela a za 8 - 10 minut potí se hlava všemi póry. U něk
terých lidí - většinou chudokrevných, s nízkou teplotou těla,
je účinek páry až později a doporučuje se po 10 minutách při
dat do vody zcela rozpálenou cihlu. Vodá syčí a pára je
hustější a mocně vystupuje vzhůru.
Účinky této lázně jsou značné : dobře působí na kůži horní
části těla, jejíž póry otevírá, pak na vnitřek těla : rozpou
ští a odstraňuje škodlivé látky, ale účinkuje také znamenitě
i při bolestech hlavy, znění v uších, revmatických a křečovi
tých bolestech v šíji a v ramenou, při svírání na prsou atd.
/Pozn.: při návalech a mrtvici užil jsem naparování hlavy
s dobrým výsledkem/. Tato lázeň silně rozpouští a vylučuje
mnoho potu, a proto ji lze užít maximálně 2 x za týden, aby
nenastalo zeslábnutí organismu.
5. DEN ŠÁL
Viz 2. den - shodné.
Těchto 5 vodních prostředků provádět v předepsaném pořadí po
dobu 3 týdnů. Pokud by se snad objevily potíže /což je neprav
děpodobné/, pak přerušit. V každém případě sledovat činnost
srdce.
Š Ť Á V Y A SIRUPY
ŠŤÁVA ZE SYROVÝCH BRAMBOR
Čerstvá štáva ze syrových brambor se užívá pro léčbu zánětu
žaludku, vředové choroby žaludku a dvanácterníku. Denně brát
3 x po 2 - 3 pol. lžících štávy.
ŠŤÁVA Z ČERNÉHO JEŘÁBU
Štáva z černého jeřábu se užívá při artérioskleróze, k úpra
vě metabolismu a zánětu žaludku. Užívá se 1/2 hodiny před
jídlem 3 x denně 2 - 3 lžíce štávy.
SIRUP Z ČERNÉHO BEZU
25 květů černého bezu se po omytí přelije 2 litry převařené,
vychladlé vody a nechá se 2 4 hodiny vyluhovat. Potom výluh
scedit, přidat 2 kg krystalového cukru a podle chuti až
70 g kyseliny citrónové. /Pokud chceme sirup bez chemického
konzervačního prostředku, pak je nutno přidat do 1 litru
výluhu aspoň 1,5 kg cukru k rozpuštění. Až se cukr za studena
mícháním zcela rozpustí, přidat na špičku nože Petol a slít
sirup do lahví.
V Í N A
• • • • •
ROZMARÝNOVÉ VÍNO
50 g drogy rozmarýny do 3 - 4 1 dobrého přírodního vína.
Nechat 3 dny louhovat. Použití : na osvěžení stařeckého
srdce, které ještě není nemocné, ale už není tak výkonné.
2 x denně po 1 dl.
VÍNO PROTI HOREČCE
2 velké kořeny smetanky se nakrájejí a nechají se 3 dny lou
hovat v 1/2 1 bílého vlna.
Při horečce brát každou hodinu 1 malou skleničku.
VÍNO NA SRDCE
Do 1 litru čistého přírodního vína se dá 10 stonků petržele
i s listy, k tomu se přidá 1 - 2 pol. lžíce vinného octa.
Celé se 10 minut povaří na slabém plameni /pozor - pění!/.
Potom se přidá 300 g pravého včelího medu a opět se nechá
4 minuty slabě vařit.
Sklenici vypláchneme silným alkoholem a horké víno na srdce
se do ní nalije. Důkladně uzavřít. Na dně se utvoří usazeni
na, která není škodlivá a můžeme ji vypít.
Toto víno pro nemoci srdce se velmi osvědčilo při slabostech
srdce, při angíně pectoris. Když jednou ucítíš své srdce /při
změně počasí nebo při rozčílení/, užívej dvě, tři nebo i více
polévkových lžic vína denně a každé píchnutí u srdce jakoby
odfouklo.
VÍNO ČUBETOVÉ PROTI JATERNÍM NEMOCEM
Svařte v poměru 10 g čubetové natě na 100 g dobrého přírodního
silného vína. Zfiltrujte a uložte do menších lahví. Denně na
lačný žaludek jednu větší odlivku likérovou.
MÁTOVĚ VÍNO NA OBKLADY
Hrst máty se povaří v litru vína. Používá se na obklady
při žaludečních potížích nebo na plíce. Po přefiltrování se
může pít - denně 1 dl.
VÍNO Z NÁDUTĚ /BRYOPHYLLUM/ PŘI ŽALUDEČNÍCH VŘEDECH
Při léčbě žaludečních vředů se užívá ráno na lačno 1 malá
lžička. 4 - 5 listů nadutě se nadrobno poseká a vloží do
1 litru bílého vína. Uloží se na 1 měsíc do chladna a temna.
BYLINNÉ A MEDICINÁLNÍ LIKÉRY
LIKÉR BŘÍZOVÝ PROTI VODNATELNOSTI
Do 1 litru březové štávy /přefiltrované/ naložte 100 g cukru,
50 g medu, 4 g kyseliny vinné a 2 g mandlového mléka. Nechte
několik dní táhnout, zfiltrujte. Brát denně odlivku na lačný
žaludek. Mandlové mléko se získá louhováním rozmixovaných
mandlí v mléce.
LIKÉR PROTI PŘEKYSELENÍ ŽALUDKU
Do 15 dílů červeného vlna vložte a nechte táhnout po celý tý
den na slunci : po 2 dílech jemně sekané pomerančové kůry
/řádně omyté/ a heřmánkových květů a po 1 díle hořkého jete
le /vachty/, pelyňku a natě zeměžluče. Zfiltrujte. Likér je
nepostradatelný pro starší muže, trpící na překrvení.
K A P K Y , MASTI A M A Z Á N Í
PUPÁLKOVÝ OLEJ JAKO KAPKY
Vylisováním semen pupalky dvouleté /Oenothera biennis/ získá
se olej k použití při nezhoubném onemocnění prsu, poruchách
LIKÉR HEŘMÁNKOVÝ PROTI CHRONICKÉMU REVMATISMU
75 g kořínků pravého heřmánku rozemelte na prášek, prošijte
a namíchejte do 1 litru, dobré žitné kořalky. Nechte 14 dní
táhnout, zfiltrujte. 3 x denně po 10 kapkách. Ne více, poka
zili byste si jinak žaludek.
LIKÉR JEHLICOVÝ PROTI DNĚ, REVMATISMU A VODNATELNOSTI
Svařte hrst čerstvých nebo lehce spařených sušených kořínků
jehlice trnité v 1 litru dobrého červeného vína a zfiltrujte.
Denně ráno na lačný žaludek a večer před spaním po jedné
odlivce.
LIKÉR BEZINKOVÝ PROTI NEURALGIÍM
2 litry omytých plodů černého bezu, tzv. bezinek, svařit
s 1 litrem vody, přecedit /možno vymačkat nebo vylisovat/,
přidat 3 - 4 kg cukru a 5 minut povařit, přidat 2 vanilkové
cukry a 3 minuty povařit, přidat 1 čaj. lžičku mleté nebo
rozpustné kávy a 2 minuty povařit. Nechat vychladnout a při
dat půl litru rumu. Používá se na všechny bolesti neuralgické-
ho původu. Večer před spaním jednu odlivku.
srdeční činnosti, cévních chorobách a vysokém krevním tlaku,
obezitě, exémech, astmatu, alergiích, roztroušené skleróze
/sclerosa multiplex/, alkoholismu a jím způsobených poško
zeních tělesných tkání. Používá se denně 2 x 20 kapek.
"DVANÁCTERNÍKOVÉ" KAPKY
V jemném 80 % konzumním lihu se 30 dní macerují tyto byliny:
kozlík - kořen 6 dílů, andělíka - kořen nebo plod 10 dílů,
šištice chmelu 3 díly, list vachty 1 díl, hořec žlutý - kořen
2 díly, jalovec - plod 5 dílů, zeměžluč - nat 8 dílů, kořen
puškvorce 5 dílů a 150 dílů lihu. Přefiltrovat a uložit
v chladnu.
Kapky zředit 1 - 2 dl vlažné vody. Používá se 3 - 20 kapek
/vyzkoušet/ do 1 dl vody 20 - 30 minut před každým jídlem
- tlumí hlad.
Když použijeme 1/2 - 1 čaj. lžičku kapek do 1 dl vlažné vo
dy a také 20 - 30 minut před jídlem, dostaví se pravý opak
- stimuluji se trávící procesy, dobře nám chutná a kapky
jsou lékem pro chronické trávící potíže.
Při křečích nejasného původu, bolestech žaludku, plynatosti,
nutkání ke zvracení, zvláště po těžkém jídle, při křeči žluč-
níku a žlučovodu 2 - 3 lžičky kapek do 1 - 2 dl vlažné vody,
po vypiti nelehat!
Potíže přejdou do 1/4 hodiny.
MAST PROTI RÝMĚ, TZV. "TESAŘOVA"
Perboritan sodný 1 g, čistá vazelína bílá nebo žlutá 20 g,
eukalyptový olej 12 kapek. Připravují lékárny. Vtírat do nosu.
MĚSÍČKOVÁ MAST PROTI BOLESTEM KLOUBU A V ZÁDECH
500 g sádla, 2 dvouhrstě květu měsíčku zahradního, 1 kulička
borové pryskyřice, 2 lžičky kafru, 100 g včelího vosku,
1 hrst květu heřmánku.
Ve vodním lázni rozpustit sádlo, vložit rozsekané květy
měsíčku a květy heřmánku. Vařit na mírném ohni po 3 hodiny,
ponechat stát do druhého dne.
Znovu nechat rozpustit na mírném ohni, přecedit a zbytky
z květů měsíčku a heřmánku vylisovat /nebo rozmixovat/ a
znovu vlít do masti a rozmíchat.
Vše procedit přes gázu do zavařovací sklenice a opět ve
vodní lázni mírně vařit. K tomu přidat borovou pryskyřici,
zabalenou v gáze, zavěšenou na pevné niti /mírně s ní po
hybovat/, kafr, včelí vosk. Vařit do rozpuštění. Po vychlad
nutí dát do lednice. /Pryskyřice se rozpouští pouze v lihu.
Je zdání, že z pryskyřice nic neubylo, ale rozpustí se ter-
pentýnové silice a zbude kalafuna, jež se vyhodí/.
Použití : při bolestech v zádech masírovat mastí 10 - 15 mi
nut. Potom přikrýt gázou.
MAST PŘI ZÁNĚTU ŽIL A KŘEČOVÝCH ŽILÁCH
200 g měsíčkové masti a 10 g propolisové tinktury. Do mě
síčkové masti podle předcházejícího předpisu po rozpuštění
ve vodní lázni přidat propolisovou tinkturu a dobře pro
míchat.
Zanícené místo potřít mastí na sílu nože, na to přiložit
papírový ubrousek, přes to mikrotenový sáček a navrch zavá
zat pružným obinadlem. Nechat působit přes noc. Denně opa
kovat. Vyléčené během týdne.
KOSTIVALOVÉ MAZÁNÍ
Do 1 litru vroucí slivovice max. 50% postupně vmíchejte 30 g
na prach nadrceného kořene kostivalu lékařského a 1/2 hodiny
míchejte a vařte. Potom dolijte, co jste vyvařili a ve vhod
ném pytlíku vymačkejte a vyždímejte do lahve.
Tím je hotové základní mazáni na obklady při pohmožděninách,
modřinách, namožení, bolestech vazů, kostí a kloubů - k ma
sírování .
Když dáte jen polovici slivovice, můžete v druhé polovině
macerovat :
květ černého bezu - na snižování přecitlivělosti nervových
zakončení masírované oblasti, proti zá
nětům nervů a proti revmatismu,
šalvěj - protizánětlivé, omezuje potiyost,
řepík - mírně stahující,
třezalka - snižuje citlivost pokožky,
měsíček - změkčuje pokožku a působí protizánětlivé,
levandule - potlačuje plísně, houby a mikroorganismy,
jírovec - zlepšuje stavy cév.
Po vylisování slijte oba extrakty. Mazání /nikoliv obklady!/
na všechny kloubní potíže, páteř, otoky, svalový a kloubní
revmatismus, artrózu, dnu - pro většinu potíží starších lidí
za podmínky, že mají v pořádku pokožku. Končetiny se mažou
směrem k srdci!Maže se až 3 x denně, řídí se stavem pokožky.
Masíruje se do mírného zarudnutí zdravé pokožky nad klouby,
svaly, vazy. Na konci mazání a masírování, kdy se již proje
vuje mírná lepivost slizů, se dává suchý obklad k zateplení.
Na záda např. staré tričko.
MĚSÍČKOVÝ OLEJ
Do 1/4 litru 120°C teplého oleje přidáme asi 20 - 30 g mě
síčkového květu a půl hodiny při této teplotě mícháme. Odsta
víme a druhý den v hadříku vylisujeme do lahve.
Z měsíčku jsou nejlepší květy za studena sušené ve tmě,
sytě oranžové okvětní lístky, olej olivový nebo slunečnicový.
Do hotového měsíčkového oleje lze přidat vitamín E a AD
v kapkách /po 10 ml/. /Měsíček lze nahradit třezalkou, heř
mánkem, šalvěji, lopuchem aj., ale to je pouze náhrada s men
ší účinnosti/.
Použití : na exémy, lupénku, při zánětlivých procesech do
oblasti oněch zánětů. Na angínu a kašel se maže hrudník a
krk. Ledviny mažeme na střední oblasti zad. Měchýř, prostatu
a ženské orgány mažeme na vnitřní stranu stehen třísla a
podbříšek mimo ochlupení. Křečové žíly : mažeme na nohy sami
směrem k srdci, obráceně bychom si poškodili žilní chlopně.
Nenechávejte se masírovat obráceně! Měsíčkový olej se pou
žívá i při spálení od žehličky, slunce i při terapeutickém
ozařování.
KOSTIVALOVĚ MAZÁNÍ PROTI BOLESTEM KLOUBU, PÁTEŘE A
K REGENERACI TKÁNĚ
Do 1 litru 40 % kořalky naložíme po 35 g třezalky, 35 g
květu jírovce, 35 g kokošky pastuší tobolky, 35 g květu bezu
černého. Nakládá se postupně, jak rostliny nakvétají. Dají
se použít i sušené byliny.
Po 2 měsících naložení vezmeme 40 g sušeného, jemně napráško-
vaného kořene kostivalu /použije se tříštivý kávomlýnek/ a
1 litr 40 % kořalky. Kořen je nutno vařit půl hodiny. Potom
odvar necháme 3 dny vyluhovat, scedíme a vymačkáme přes
silonovou punčochu a spojíme s extraktem z ostatních bylin.
V troše lihu rozpustíme 15 g kafru a vmícháme do směsi. Ulo
žíme v chladu a temnu. Vtíráme do bolestivých partií. S při
dáním měsíčku zahradního se dá použít i na křečové žíly.
REGENERAČNÍ MAZÁNÍ
Vaříme 40 g kostivalového prášku v 1 litru 40 % kořalky.
Dá se potom využít při různých zhmožděninách u dětí, při
poranění šlachy apod.V kombinaci s Herbadentem /z lékárny/
a arnikovým výtažkem /z lékárny/ na ošetřování zánětlivých
dásní /paradentóza/ nebo se dá aplikovat i samostatný nastrou
haný kořen, který se přikládá na gáze na dáseň.
OLEJ NA ZANÍCENÉ KŘEČOVĚ ŽÍLY
1 litr slunečnicového oleje se zahřeje na 130°C a vhodí se
do něho 200 g měsíčkových květů a 100 g nastrouhaných kašta
nů /jírovec maäal - plody/. Vaří se 15 minut. Za 2 dny se
' I I
zcedí. Používá se k lehkým masážím zanícených křečových žil,
vždy směrem k srdci !
VÝTAŽEK Z TŘAPATKY NACHOVÉ
Louhováním kořenů nebo okvětních lístků třapatky nachové
/Echinacea purpurea/ v čistém lihu v poměru 1:4 dílům lihu
připraví se výtažek. Doba louhování 3 týdny na teplém, slun
ném místě.
Tato tinktura se používá jako tzv. adaptogen /zvyšuje obrany
schopnost organismu/. Při chřipkových epidemiích, při angí
nách, zánětlivých onemocněních ledvin a při všech zánětech.
Preventivně se užívá asi 1 pol. lžíce, léčebně asi 5 pol.
lžic denně. V kombinaci s čajem z tužebníku jilmového je
nej lepším prostředkem proti chřipkovým onemocněním.
OLEJOVÁ EMULZE Z ALOE
Emulze léčí velmi dobře popáleniny 2. a 3. stupně a je také
dobrým léčivem při spáleninách po rentgenovém záření, příp.
slouží jako výborné profylaktikum takovýchto popálenin.
Taktéž je vhodné k léčbě zánětů ženských rodidel a některých
exémů.
Složení : 78 g štávy z listů aloe, 11 g ricinového oleje,
10,9 g lanolinu a příp. 0,1 g eucalyptového oleje. Dobře
promíchat v mixéru a uložit v lahvičkách v lednici.
VÝTAŽEK NA LĚČBU KOŽNÍ PLÍSNĚ
V 1 litru francovky Alpy naložit 200 g šalvěje, 200 g ty
miánu a 200 g vlaštovičníku. Nechat louhovat 3 týdny, pak
smíchat 1 díl tohoto výtažku s 3 díly obyčejného 8 % octa.
Pečlivě omyté nohy se ošetřují touto směsí několikrát
denně. Zde působí fytoncidy těchto rostlin s kyselým půso
bením octa. Kůži je nutno občas promastit lanolinovou mastí.
MAJORÁNKOVÁ MAST PŘI RÝMĚ
1 pol. lžíce červeného vína se vaří 1 minutu s čajovou
lžičkou majoránky, přidá se 1 pol. lžíce másla, roztaví se,
přecedí, nechá vychladnout a uloží se do chladničky. Mast
se vtírá do nosu a na jeho okolí.
MAST NA KONEČNÍK PŘI HEMOROIDECH
3 lžíce cibule, 3 lžíce mrkve, 3 lžíce olšových větviček
/mladých výhonků/ nebo 15 olšových listů rozmixovat na
jemno, zamíchat do 200 g sádla. Při potížích mazat podle
potřeby.
MAZANÍ PŘI BOLESTECH TROJKLANÉHO NERVU, ZUBU I NERVU
Bolestivá místa potírat směsí : 1/3 třezalky, 2/3 slivovice,
nechat vyluhovat 4 dny. Pak potírat každou chvíli bolestivé
místo.
MAZÁNÍ NA PÁTEŘ
4 mladé výhonky větvičky thuje, 1 lžíce kmínu, 3 stroužky
česneku do 1,5 litru vody, vařit 10 minut, nechat zchlad
nout, scedit a smíchat se 1/4 litru slivovice. Natírat denně
páteř i klouby při bolestech. Vydrží 2 - 3 měsíce, kúru možno
opakovat.
NA VYROVNÁNÍ FUNKCE LEDVIN
Čaj : 1 polévková lžíce nakrájených mladých lipových větvi
ček /ne květ/ na 1/2 litru vody, 7 minut vařit. Pít po 3 týdny.
Po vypití čaje natírat slivovicí kůži v oblasti ledvin.
KOUPELE
KOUPELE NOHOU - při poceni
1 hrst dubové kůry, 1 hrst přesličky, 100 g nakrájené cibule,
3 lžíce pelyňku, 2 lžíce solil Do 4 litru vody, vařit 10 mi
nut, vlít do kbelíku. Koupat 20 minut v přiměřené teplé
vodě.
CELKOVÉ KOUPELE - při potížích látkové výměny
Odvar z 1 hrsti dubové kůry, 200 g nakrájené cibule, 1 hrst
přesličky, 5 stroužků česneku, 3 lžíce fenyklu, hrst bezinko-
vých větviček /mladé výhonky/, vše do 4 litrů vody. Vařit
10 minut, slít do vany, dotočit vodu. Koupel trvá 20 minut.
CELKOVÁ KOUPEL PRO ODOLNOST PROTI NASTUZENÍ NA ZIMU
Koupel : na 5 1 vody 3 hrstě jeřabin /i planých, listy,
větve, bobule/, 10 minut vařit, scedit. Koupel trvá 20 minut.
Vody až po krk. Aspoň 3 x před zimou.
Současně se pije tento čaj : 1 lžíce bobulí jeřabin na půl
litru vody. Vařit 7 minut.
KOUPEL, JESTLIŽE ZEBOU NOHY
Odvar : 3 lžíce mladé dubové kůry /koncové tenké větvičky/,
2 lžíce soli, 2 lžíce octa na 2,5 litru vody. Vařit 8 - 1 0 minut. Koupel nohou večer po dobu 20 minut.
EXÉM - na omývání JATERNÍ CHOROBY - čaj
maceška rolní, nať. 60 g řepík, list 60 g
pampeliška, list 40 g artyčok, list 60 g
vlaštovičnik, stonek, kerblík zahradní 20 g
list 60 g vlaštovičník větší,
blatouch luční 20 g stonky 20 g
levandule, květ 20 g potočnice, celá
šalvěj, list 20 g rostlina 40 g
Zeměžluč, kvetoucí pampeliška, list 20 g
vršky 20 g.
HEMOROIDY - čaj i KLOUBNÍ ZÁNĚTY ARTRITMICKÉ
koupele - čaj
kaštan jírovec 70 g šalvěj, list 20 g
stropestřec, semeno 30 g artyčok, list 60 g
přeslička a hloh, tužebník jilmový,
celé 60 g kořen 20 g
lopuch, kořen 20 g
CHUDOKREVNOST - čaj jalovec, bobule 20 g
ořešák vlašský, list 70 g pampeliška, kořen 40 g
oman pravý, kořen 30 g ostružiník, list 40 g
levandule 30 g kopřiva dvoudomá,
rozmarýna 50 g k o ř e n 120g
hluchavka bílá 70 g.
LIŠEJE - omývání POPÁLENINY - obklady
mydlice, celá cukrová řepa 40 g
rostlina 20 g růže stolistá,
potměchut, stonek 60 g květ. lístky 120 g
maceška rolní, květ 20 g cibule 40 g
ořešák vlašský, list 40 g chebdí, kořen 40 g
V Y B R A N É PŘEDPISY
DNA - koupele REVMATISMUS - koupele
rmen římský, celá kapusta, list 120 g
rostlina 40 g kozlík, kořen 40 g
kručinka, květ 20 g černý rybíz, list 120 g
ocún, květ 20 g vřes, květ 40 g
vlaštovničník, sto.-r kopřiva dvoudomá,
nek 120 g kořen 40 g
TRUDOVITOST PLETI - RÝMA - koupele, předloktí
obklady i čaj ibišek, kořen 120 g
mák vlčí, květ. lístky 60 g maceška rolní, nat 50 g 1 3
bez černý, květ 40 g čajová směs na piti
kopřiva dvoudomá, cukrová řepa, šťáva, list 30 g
list 40 g též užívat jako čaj.
O B K L A D Y
OBKLAD NA ZDUŘBNINY A ZÁNĚTY
200 g syrové cibule pokrájet, zabalit do gázy a přiložit na
2 hodiny přes den nebo na noc nebo 200 g cibule pokrájet,
2 lžíce anýzu, 2 lžíce fenyklu, podusit se 2 lžícemi vody
asi 4 minuty. Zabalit do gázy a příjemně teplé přiložit na
2 hodiny nebo na noc.
OBKLAD NA KŘEČOVĚ ŽÍLY
Po dobu 5 dní se denně přikládají, vždy na 1 hodinu obklady
z kyselého zelí. Při této chorobě se kyselé zelí nesmí jíst,
ani upravené, protože zelí rozšiřuje cévy !
OBKLADY PŘI PORUCHÁCH OČÍ - záněty
1 - 2 čaj. lžičky světlíku lékařského, spařit ve 2 dl vody,
přefiltrovat přes tkaninu, zchladit a přikládat vlažné obkla
dy po dobu 15 - 20 minut 3 - 4 x denně zevně na zavřená
víčka, nejlépe na vatičce.
KŘENOVĚ PLACKY
Nastrouhat 200 g syrových brambor, vymačkat a do drtě přidat
4 lžíce nastrouhaného křenu, dát do gázy, udělat placku a
přiložit na bolestivé místo páteře, kloubů, kolen apod. na
30 minut. Předtím kůži namazat sádlem. Opakovat až po zbled
nutí kůže, tj. za 3 dny.
INHALOVANÍ
Při zánětlivém stavu všech dutin : vincentka, 1 pol. lžíce
máty, 1 pol. lžíce dobromyslu a 1 pol. lžíce šalvěje. Inha-
lovat nad párou po dobu 20 minut. Potom pacient nesmí pro
chladnout. Možno použít i při bronchitídach.
LÉČENÍ OLEJEM
Bolesti zubů, trombóza, zánět žil, chronické choroby krve,
RŮZNÉ
ochrnutí, choroby nervových kořenů, exémy, otoky, novotvary,
nemoci žaludku, raná stadia zhoubných novotvarů a infarktu.
Dát do úst 1 pol. lžíci rostlinného oleje /slunečnicového
nebo arašídového - Vegetol, Zlatý olej/. Nyní vykonat pohyb
jako při cucání dudlíku nebo cukroví. Dbáme však na to, aby
chom olej v žádném případě nepolkli. Proces přemílání je
třeba vykonávat zlehka, nenásilně, asi 15 minut.
Olej v první chvíli zhoustne, potom zřídne a je jako voda
a tehdy je proces přemílání dokončen a olej se musí vypliv
nout. Vyplivnutá tekutina je bílá jako mléko. Stane-li se,
že je žlutá, pak proces přemílání trval krátce a byl nedo
statečný.
Vyplivnutá tekutina je závadná - nachází se v ní množství
zhoubných chorob i zhoubných novotvarů /spláchnout ji do
klozetu!/ Ústa je nutno vypláchnout pečlivě teplou vodou
/jen teplá voda rozpouští tuk/. Léčba se provádí ráno před
snídaní, potom před spaním a přes den vícekrát.
OVSOVKA
Snídaně : 4 pol. lžíce ovesných vloček, 6 lžic převařené,
ale studené vody, nechat přes noc nabobtnat. Ráno přidat 1
čaj. lžičku medu, 10 rozdrcených vlašských ořechů nebo
mandlí, 6 pol. lžic mléka nebo smetany, kousek strouhaného
jablka a 1 čaj. lžičku rozinek. Vše dobře rozmíchat a podá
vat.
Po několikatýdenním pravidelném podávání ovsa v jakékoliv
formě se zlepší stav pleti, vlasů, nehtů a člověk se vše
obecně cítí lépe, i po rekonvalescenci, po zeslabení orga
nismu dlouhými a těžkými chorobami, při horečnatých nemocech.
Nejlépe je sbírat oves v období mléčné zralosti, tj. 2 - 3
týdny před konzumní"zralostí/sklizní/. Ovesný odvar posilňu
je, působí sedativně /uklidňuje/, je vhodný i při odvykání
kouření. Též je dobrý pro diabetiky, protože snižuje hladinu
krevního cukru. Jeho slizový charakter se osvědčuje při
zánětech žaludku a střev, při průjmech.
PROSLULÁ OVSOVKA
1 litr ovsa dokonale vyprat v několika vodách, zalít 1,5 1
vody a vařit na mírném ohni tak dlouho, až se vyvaří na
1 litr odvaru. Procedit a do vychladlého odvaru přidat 2 pol.
lžíce medu, 2 pol. lžíce čerstvé jitrocelové štávy a 2 pol.
lžíce čerstvé šalvějové štávy /příp. 3 lžíce koncentrovaného
odvaru z uvedených sušených bylin/. Dobře promíchat. Podávat
2 x denně po 150 ml mírně teplého nápoje. Uchovávat v lednič
ce a co nejrychleji spotřebovat.
KOUPELE Z OVESNÉ SLAMY
Odvar z 1 kg ovesné slámy /na dílčí koupele úměrně menší
množství slámy/, přecedit do vany. Teplá koupel trvá až
půl hodiny.
Celková koupel je vhodná při nemocech ledvin, močových ka
méncích, revmatismu a dně, při nemocech jater a při svalové
únavě. Sedací koupele se provádějí v gynekologii, při břiš
ních kolikách, chorobách močového měchýře a při nežádoucím
nočním močení. Dlouhodobé koupele nohou prospívají při
studených nohou a lidem, kteří denně dlouho stojí nebo
chodí. Obklady při kožních defektech mají hojivý a proti- .
zánětlivý účinek.
ODVAR ZE SLÁMY PŘI VNITŘNÍM UŽITÍ
Při oxalátové urolitiáze /kaménky ze soli kyseliny štavelové/
podporuje vylučování dusíku ledvinami. Podává se denně asi
půl litru.
INHALACE PŘI POTÍŽÍCH HLASU
Česnek, kmín, mladé bezinkové větvičky stejným dílem. Vše dát
do 1 litru vody a vařit. Vdechovat pod plachtou po několik
minut, inhalovat nosem i ústy. Odvar opakovat 1 x denně.
Na závěr prvních kapitol, které spolu přímo souvisí, bych
chtěl jako autor říci, že seznámení se všemi bylinami a
s celou problematikou přírodní léčby zdaleka nelze obsáh
nout v této malé knížce. Tato záležitost vyžaduje také
delší dobu studia. Však také i jednotlivé herbáře, knihy
o bylinách a o léčení bylinami jsou obvykle velice obsažné
knihy.
Dříve, dokud ještě nebyla dostupná jakákoliv literatura
o bylinách, předávaly se zkušenosti o bylinoléčbě z poko
lení na pokolení. Doba, kdy bylo "tajemství bylin" zále-.
žitostí kořenářek, nenávratně minula. Dnes si už každý
může opatřit nebo v knihovně vypůjčit odborné knihy od
uznávaných autorů.
Zkušenosti potvrzují, že leckdy pomůže bylinka, po které
v přírodě šlapeme, kterou považujeme za vytrvalý plevel, a
ona pomůže lépe a bez nežádoucích účinků, než třeba drahý
lék z dovozu.
Byliny nemají další, nežádoucí účinek. Nesmíme se však domní
vat, že všechna přírodní léčiva jsou zcela prostá jedu. Mnohé
léčivé byliny obsahují velmi silné látky, jež mohou při
nesprávném dávkování nebo nesprávné aplikaci nadělat více
škody nebo dokonce vést k vážnému poškození organismu,
namísto žádoucího vyléčení. POZOR NA JEDOVATÉ ROSTLINY !
Tato knížka o přírodní léčbě bylinami může zájemcům po
sloužit mj. i jako mezičlánek před studiem další, podrob
nější literatury.
Když se v nezasvěcené společnosti zmíním o životním
magnetismu, pak jde většině lidí o tajemnou záležitost, pro
tože ani v okultních kruzích nebylo dlouho jasno, jakou sílu
vyzařuje lidské tělo i jiné předměty, proč tato síla působí
léčivě skoro proti všem nemocem. Studiem indických, hlavně
jogických spisů jsme dospěli k závěru o podstatě magnetické
síly.
Ve výkladu vycházím tedy od indické prany. Prana je
souhrn kosmické, vesmírné síly a je to i životní síla v těle.
Prana je v celém vesmíru, je to dech života nebo také "duchoi-
ní vzduch". Je to životní síla, která se projevuje mnoha
způsoby v celé přírodě od bakterie až ke stromu, od nálevní-
ka až k člověku. Ale praná proniká také všechny věci neživé
a z některých nerostných látek /např,z magnetovce/ vyzařuje
tak mocným způsobem, že citliví lidé ji mohou pozorovat
zrakem /ve tmě/, hmatem a jinými smysly.
Hlavní nádrží prany je Slunce, alespoň pro naši pla
netární soustavu. Slunce k nám veškerou pranu, tedy život
ní sílu vysílá, ze Slunce bereme všechnu energii k udržování
svých těl. Prana působí také na vzrůst rostlin, na jejich
vývoj i tvoření semen a plodů, vstupuje do našich těl i
prostřednictvím potravy, v niž jsou vitamíny, látky přímo
nabité pranou, v našem těle se proměňuje na jiné síly, vstu
puje do kostní dřeně, do krve, do všech orgánů a do nervů,
které jsou hlavními vodiči životní síly. Takže naše nervo
vá soustava je naplněna pranou jako složitá elektrická bate
rie. Také vzduch kolem nás je nabit sluneční pranou. Vdecho
váním fyzického vzduchu vdechujeme i duchovní dech, tj. pra
nu, která v plicích přichází do styku s krví a pak vniká do
celého těla.
Takže jsme u prvního problému a to je správné dýchání.
Kdo chce nabít své tělo větším množstvím prany, musí správné
dýchání cvičit a za několik měsíců pak dokáže během něko
lika minut načerpat takové množství životní síly, která mu
poskytne nejen uzdravení všech chorob, ale také tělesnou
sílu, svěžest a hlavně omládnutí.
Takovým cvičením, které se indicky jmenuje pranajama
docílíme očisty celé nervové soustavy a pevného zdraví.
Kdo chce tedy upevnit své zdraví a nabít své tělo
pranou, aby její část mohl zase vydávat k léčení jiných
lidí, musí aspoň dvakrát denně provádět dýchací cvičení,
vždy po čtvrthodině. Cvičení je to snadné a stane-li se na
ším pravidelným zvykem, náš organismus se úžasně změní.
A jak na to? Můžeme vzpřímeně stát nebo sedět, pří
padně ulehnout na záda a pravidelně asi 8 vteřin vdechovat
/pomalu/, 4 vteřiny dech zadržet a pak zase volně 8 vteřin
vydechovat. Rozumí se nosem, nikoliv ústy. Po krátké době
si každý na toto rytmické dýchání zvykne. Ovšem je nutno
dýchat hluboce. Není to jednoduché, musíme to cvičit
dosti dlouho, než dosáhneme cíle. Hlavně nevynechat ani
jeden den a pak bude toto cvičení tak nutné, jako je pro
nás jídlo, pití a spánek. A zde k většímu úspěchu pomůže
naše imaginace, čili obraznost. Musíme si představit, že
vdechujeme pránu přímo ze Slunce jako světelný proud, jenž
zároveň se vzduchem vniká do našeho těla a splývá až do
nervové /solarus plexus/ uzliny, která leží v míše proti
pupku. Odtamtud se potom prana roztěká do mozku, nervů a
všech tělesných orgánů.
Když jsme tímto způsobem po desátém nadechnutí na
hromadili pranu, zamyslíme se a vedeme ji v sobě k někte
rému orgánu, kde cítíme vznikající chorobu. My tímto způ
sobem nejen odstraníme bolesti, ale i vyléčíme chorobu.
Jsme-li delším pochodem unavení, stačí se zastavit, hluboce
dýchat a načerpanou pránu pak vést do nohou. Únava nás
ihned přejde a my nabudeme nové síly a svěžesti.
A ten, kdo už dovede dobře hluboce dýchat pranu, mů
že též magnetizovat nemocného člověka s nej lepším výsled
kem. Nahromaděnou pranu pak vysíláme místo do vlastního tě
la pažemi nebo vlastním dechem do těla nemocného člověka.
Při léčeni dechem je lépe dýchati na obnažené tělo nemoc
ného, protože praná pak do jeho těla může vstupovat bez
prostředně.
A kdo v sobě vyvinul větší množství prany, může ji
pak svou myšlenkou posílat jako léčivou sílu k nemocnému
na jakoukoliv dálku. Záleží pak jen na magnetizérovi, aby
se dostavily nejlepší léčivé účinky i na vzdálenost mnoha
kilometrů.
V indické literatuře jsou někde uváděny 2 prany, jinde
je jich až 14. Základní dělení říká : V srdci je výdech
/prana/, v konečníku vdech /apana/, v pupku je dech všeobec
ný /sanama/, v hrdle nádech /udana/, v celém těle mezidech
/vyana/.
Prana a magnetismus je jedno a totéž, jenomže život
ní magnetismus, kterým léčíme, je nejnižším druhem praný.
Protože praná je životní silou, uzdravuje skoro všech
ny nemoci, obnovuje činnost každé buňky v nemocném těle a
cestou nervové soustavy působí na pacienta tak harmonicky,
že kromě léčebných účinků zvedá jeho náladu, dodává mu
sily i víry. A kdo má víru ve vyléčení, ten je již na prahu
obnoveného zdraví.
Musí však nemocný věřit v tuto sílu? Víra nemocného
posiluje mnohonásobně léčivé účinky magnetismu, ale vždy
není nutná. Jsou známy případy , že magnetismem, vysílaným
na nemocného bez jeho vědomí, byly vyléčeny těžké choroby.
Něco jiného však je, když se nemocný vzpírá tomuto léčení
nebo si myslí, že mu magnetismus nepomůže. Když máme zachá
zet s neviditelnými silami, poznáme, že víra je nutnou pod
mínkou zdaru. Samotný magnetizér musí být nezvratně přesvěd
čen o své síle a moci.
V těle prana vniká nejsnáze do nervů a z toho vyplývá,
že pranou nejlépe a nejrychleji vyléčíme všechny choroby
nervové. Záleží také na síle a vytrvalosti magnetizéra
Kdo třeba po šest měsíců pravidelně den co den.
provádí pranické dýchání, začne pranu ovládat. Dokonalé
ovládnutí prany je vítězství nad všemi životními silami,
je to přemožení smrti. Ve starých spisech alchymických
čteme o tajemném kameni mudrců, ve kterém zřejmě bylo na
hromaděno nesmírné množství božské prany, a proto tento ká
men léčil všechny nemoci.
Německý přirodozpytec a chemik Karel z Reichenbachu
udělal v minulém století mnoho významných vynálezů. Hlavní
však je, že objevil přírodní sílu a nazval ji "ÓD". To však
není nic jiného než prana, tedy životní magnetismus.
Autor vyšel z předpokladu, že v celém vesmíru je jaká
si velmi jemná látka, kterou však svými smysly nedovedeme
postřehnout. Tato látka vyzařuje ze všech organických i
neorganických věcí, proniká jimi a vznikají při tom světelné
výboje, které však mohou vnímat jen citlivé, čili senzitivní
osoby. Je zajímavé, že pro ód jsou nejcitlivější lidé ner
vově nemocní.
Reichenbach na svých citlivých osobách poznal, že vní
mají ód zrakem, chutí a hmatem. Ód v lidském a zvířecím těle
je dvojího druhu : na pravé straně těla pozitivní, na levé
straně negativní. Při dlouhotrvajících pokusech v úplné
tmě jeho senzitivní subjekty poznaly, že z konců prstů kaž
dého člověka na pravé ruce vyzařuje světlo modravé a na
levé ruce načervenalé. Tito lidé z pravé ruky pociťovali
příjemný chlad, ale z levé ruky nepříjemné teplo. Odové
paprsky také vycházejí ze zvířat a rostlin, z nádob, z obou
pólů magnetu i z krystalů různých nerostů.
Reichenbach také zjistil, že člověk je ódicky polárním,
že osa prochází středem těla nebo svisle páteří. Dále pak to
jsou ještě dvě slabší osy: příčná osa má póly na hlavě a na
nohou. Kolmo k ní je druhá osa, která má póly v žaludku a
v zádech. Protože ód způsobuje u citlivých lidí stejné po
city jako magnetismus, můžeme jej s magnetismem ztotožnit.
Trvalo však více než 100 let, kdy byly Reichenbachovy
pokusy potvrzeny vědou. Reichenbach uvádí také léčení svě
telných úkazů, které vnímali senzitivní lidé při špiritistic
ké seanci. Také u nás v Praze i v jiných místech se konaly
podobné pokusy.
Reichenbach stanovil také zákon polarity. Dvě hmoty,
které maji stejnou polárnost, se odpuzují, ale opačné polár-
nosti se přitahují. Při magnetizování přechází velké množ
ství ódu z prstů magnetizéra do magnetizované osoby. Reichen
bach rozlišoval také zářící ód a nečinný ód. U magnetizéra
při léčivém záření jde o zářící ód, kdežto u aury, o které
se také stručně zmíním, jde o nečinný ód.
Ódické záření vychází ze všech částí lidského těla,
takže se senzitivním lidem zdá, jako by člověk byl obklo
pen modravou a žlutavou září. Tato záře má šířku asi 15 cm,
ale nad hlavou a pod nohama je trochu delší. Také z prstů
rozpřažených rukou vyzařuje na větší vzdálenosti. Okultisté
nazývají toto tělesné záření aurou. Někteří si myslí, že je
to aura, kterou kdysi lidé pozorovali u světců jako tak zva
nou svatozáři. Ale jde o velký omyl. Záření světců a indic
kých jogínů má mnohem vyšší původ než paprsky ódické. Ódické
záření má každý člověk, ale je neviditelné.
Ód je rozšířen po celém vesmíru a za jistých okolností
se soustřeauje. Ódické záření je u každého člověka a v kaž
dou dobu. Síla tohoto záření kolísá a mění se.
Ódické působení člověka na druhého nazýváme magneti-
zováním. Magnetizér musí mít jistý stupeň ódu, musí se umět
na výron ódu soustřeaovat nebo si ho představovat. Co jsem
již řekl o praně, platí také o ódu čili magnetismu.
V této souvislosti se musím zmínit o tak zvaném side-
rickém kyvadle. Siderické kyvadlo si každý může zhotovit sám.
Siderické kyvadlo je nejprostším a nejbezpečnějším důkazem
pranického, ódického či magnetického záření.
Siderické kyvadlo, virguli či pružinu používáme ke
zjištování diagnóz, hledání vody, patogenních zón, skrytých
věcí apod. Jedná se vlastně o dorozumívání se svým astrálním
dvojníkem pomocí kódu předem určeného. To již záleží na
diagnostikovi, jaký si vytvoří. Výsledky jsou velmi dobré,
např. u nemocí objevujeme i ty, které již dávno proběhly,
nebo ty, které jsou v úplném začátku.
Rovněž tímto způsobem můžeme zjistit, která potravina
je pro toho či onoho člověka vhodná či nikoliv. Psychodiagnos
tiku pokládám ve spojení s lékařstvím za jednu z perspektiv
ních alternativních metod, která dokáže zmírnit utrpení lidí.
První zmínka o siderickém kyvadle je. již z let 365 -
379 po Kristu. Pak se znovu začalo používat až v 18. století.
O jednom takovém pokusu s Otylií a Charlottou píše Goetho
v knize Wahlverwandschaften. Velmi podrobně o pokusech se
siderickém kyvadlem píše také Reichenbach.
Ve všech dobách a u všech národů bylo známo, že člo
věk má ve svém těle jistou sílu, kterou může léčit nemocné.
Lékaři jsou většinou proti magnetickému léčení proto, že
magnetismem mohou léčit i lidé, kteří nezískali doktorský
diplom.
Udržujme si zdraví, abychom zvýšili svůj osobní magne
tismus, kterým potom můžeme léčit sebe i druhé.
Základním prvkem našeho zdraví je dokonalé dýchání.
Člověk by měl dýchat tak, jako by měl určen ne počet roků
a dní, ale počet dechů. Znamená to : dýchat co nejpomaleji.
Všimněte si, jak povrchně a rychle dýchají nervózní lidé,
podráždění nebo neštastní. Často jejich dech je pouze udržu
je při životě, ale už tak nedovedou dokonale okysličit krev,
kterou tak potřebujeme pro duševní i fyzickou rovnováhu, aby
se pročistilo, posílilo a ozdravilo celé tělo.
Již v úvodu této kapitoly jsem se zmínil o pomalém
dýchání, abychom přijímali co nejvíce prany. Mějme na pa
měti, že dokonale okysličená krev pomáhá zvyšovat životnost
našich buněk, ale rychlé, povrchní a neúplné dýchání je pro
náš zdravotní stav velmi nebezpečné.
Když dýcháte na bránici, že se vám při vdechu nafukuje
břicho, pak je vaše dýchání celkem dobré.
Když však se vám při vdechu rozestupují pouze žebra
a zvětšuje se pouze koš, pak vdechem získáváte méně vzduchu.
Ale když se vám při vdechu zdvíhají pouze klíční
kosti, pak dýcháte opravdu povrchně, jen abyste se neudusili
Správné dýchání zahrnuje v sobě 3 etapy, prováděné
plynule a návazně. Takový způsob dechu si musíme nacvičit,
aby to bylo přirozené dýchání a abychom se později již na
ně nemuseli soustřeďovat. Na počátku se toto dýchání nej
lépe nacvičuje v poloze na zádech, ale později je můžeme ko
nat při chůzi i mezi lidmi, ale toto dýchání musí být tiché.
Nejprve se musíme snažit úplně vyprázdnit plíce. Pak
soustředíme myšlenky a pomalu snižujeme bránici tak, že vzdu
chem naplňujeme spodní část plic, potom plynule rozpínáme
žebra a konečně vedeme vzduch do nejhořejší části plic a tím
se nám nadzvedají klíční kosti. To navazuje na sebe pomalu a
bez přestávek a stejně tak pomalu v obráceném pořadí vydechu
jeme .
Na počátku nácviku nebudeme toto cvičení dělat příliš
dlouho, ale využijeme k němu každou volnou chvilku, např. při
odpočinku, chůzi, při práci, neboť jsme si dali cíl, že se nám
toto dýchání stane samozřejmým, již na ně pak nemusíme myslet
a neuměli bychom bez něho žít. Pak poznáme, jak jsme vyrovna
ní, schopní v klidu řešit nečekané problémy, v jaké jsme po
hodě a jak se nám vyhýbají nemoci.
Právě tímto ideálním dýcháním dokonale okysličujeme krev
a tím se preventivně zbavujeme různých organických poruch,
jež by mohly vyvolat choroby. Ještě k tomu potřebujeme pro
čišťovat krev, aby v ní bylo co nejméně škodlivin. Tím se
nám zlepší pokožka, zmizí drobné vrásky, vlasy budou mít při
rozený lesk a likvidujeme i různé bolesti, hlavně v okolí
konečníku, ledvin, močového měchýře. Které byliny slouží
k čištění krve, je uvedeno v předcházejících kapitolách.
STRAVOU KE ZDRAVÍ
Také zelenina a ovoce je ochranou lidského zdraví. Hlav
ně věnujte pozornost červeným plodů, nebot jsou přírodními
akumulátory sluneční energie /červ. řepa, mrkev, syrové jahody,
maliny, ostružiny apod./
Měli bychom se záměrně vyhýbat bilému pečivu a dávat
přednost celozrnnému chlebu. On sice vzhledově není příliš
lákavý, ale je zdravější. Dáváme také přednost tmavé mouce,
hrubým kroupám, neleštěné rýži a ječným trhaným krupkám.
Nezapomínejte na velmi cenný výrobek - ovesné vločky.
Mají cenné látky a vitamíny, hodně bílkovin, vápníku, fosfo
ru a železa atd. Při nervové slabosti, vyčerpanosti, nespa
vosti a nechutenství se v léčitelství používá nálevu z oves
ných vloček. Kromě toho pro značný obsah buničiny jsou mírně
projímavé.
Jinou naší velkou chybou je značná spotřeba masa. Konzu
maci masa, hlavně vepřového, hovězího i skopovéhó bychom měli
omezit, chceme-li zůstat zdraví, svěží a mít větší duševní
klid.
Cestou na jatka i zvíře vycítí, že má před sebou smrt.
Proto v tom strachu vylučuje látky, které se dostávají do
masa jatečního zvířete, a my je pak jíme i s těmi nezdravý
mi zplodinami.
Cenově výhodnější vepřový bůček vedl k přejídání masem,
ale také k nemilým povahovým změnám, agresivitě, zlosti apod.
Těmito myšlenkami z vás nechci udělat vegetariány, ale
dávejte přednost rybám, drůbeži, mléčným výrobkům a luštěni
nám. Jste-li příliš zvyklí na vepřové a hovězí maso, pak by
vám měly stačit jen maličké porce maximálně 2 x týdně.
Při takto redukované stravě vylučte ze svého života
zbytečné honičky. Když večer hodnotíte svůj uplynulý den,
zjistíte., že mnohá činnost mohla odpadnout a že jste si spí
še mohli odpočinout.
LÉČENl MAGNETICKÝMI TAHY
Tento způsob léčení mohou provádět lidé, kteří jsou
obdařeni velkou magnetickou silou, takže jsou schopni pou
hými tahy rukou nad pacientem odstranit jeho chorobu.
Tomuto léčení se také říká biomasáž.
Těchto léčitelů je zatím velmi málo a hlavní příčina
je patrně v tom, že mnozí jedinci nevědí o své magnetické
síle nebo nemají zájem ji zvýšit nebo posílit. Hodně lidí
také vůbec neví, že taková magnetická síla vůbec existuje.
Sám na sobě člověk svou magnetickou sílu těžko pozná.
Jedinec, který má větší množství magnetické síly, se o
tom doví, když ho na to upozorní někdo jiný. Ale takový
člověk s velkou magnetickou silou často dostává náhlé elek
trické rány od kovových i nekovových předmětů, které jsou
velmi vzdáleny elektrickému zdroji. Takový schopný člověk
se může dát do léčení pomocí biomasáží, když se poučí
jak se to dělá. Pak předává přebytky magnetismu pacientovi.
Intenzitu vlastní magnetické energie můžeme zjistit tímto
způsobem: namícháme zeminu a při tom pracujeme v rukavicích,
abychom půdu nemagnetizovali. Pak zem rozdělíme do dvou
květináčů, ty postavíme blízko vedle sebe a do každého kvě
tináče dáme 2 zrnka naklíčených fazolí nebo hrachu. Zatím
je to v obou květináčích stejné, i stejné množství vody na
zalévání. Ale rostliny v prvním květináči budeme zalévat
magnetizovanou vodou, v druhém stejnou vodou, ale neraagne-
tizovanou. Vodu v první nádobě budeme promíchávat, přejíž
dět nad ní vlhkými prsty, dýchat na ni, opět promíchávat,
to vše asi 2 minuty.
Pro zvýšení intenzity budeme tuto proceduru opakovat ještě
jednou před zaléváním, které budeme dělat obden. Až se ob
jeví rostliny, budeme nad těmi v prvním květináči kroužit
prsty, později dělat tahy od vrcholku ke kořenům. Rostlin
kám ve druhém květináči to neděláme, nesaháme a nedýcháme
na ně, neboř- magnetická síla jde hlavně z prstů a z dechu.
Pak zjistíme, že v prvním květináči jsou rostliny větší,
silnější a více kvetou. My pak máme důkaz o svém magnetismu.
Tím jsme zároveň objevili intenzitu své magnetické
sily a mohli bychom nyni někomu pomoci léčením. Nechoďme
hned za velmi těžce nemocným, ale začněme tím, kdo si stě
žuje, že ho bolí hlava, koleno, loket nebo namožený sval.
Opláchneme si ruce ve studené vodě /pod tekoucí vodou
z vodovodu, z potoka nebo rybníku/. Kapky setřeme a vodu
pak roztíráme po rukou. Pacient sedí tak, že má ruce polo
ženy na kolenou a dlaně otočeny nahoru.
Ještě mokrými prsty kroužíme asi 3-5 cm asi 20 sekund
nad bolavým místem na hlavě, pak bolest vedeme pryč přes
jeho ramena, paže a lokty k jeho prstům. Potom špičky prstů
držime proti prstům pacienta asi 20 sekund, až pacient ucí
tí v prstech brnění nebo bodání. Někomu se začnou prsty
chvět a kroutit. To je dobré znamení, že pacientův organismus
na léčení reaguje a nutně potřeboval doplnit magnetismus.
My se potom vrátíme s rozpaženýma rukama /ale ne nad
pacientem/ k bolavé hlavě a celou akci opakujeme, až nemocný
sám řekne, že ho hlava přestala bolet.
Po skončení procedury si musíme tam, kde nikdo nestojí,
oklepat ruce a opět si je opláchnout studenou vodou. Když
to neuděláme, můžeme mít příští den podobné bolesti, jako
měl pacient. Oklepávaním odhazujeme opotřebovaný magnetismus,
který jsme sebrali při magnetizování s pacientem. Proto i
během léčení udržujeme ruce stále vlhké častým oplachováním.
Čím je nemoc starší, tím dříve nám ruce osychají.
Při léčení musíme vždycky postupovat od hlavy dolů, ke
končetinám a přes jejich prsty odvádíme opotřebovaný magne
tismus do svých prstů. Tedy nikdy obráceným směrem! Když
se vracíme k další biomasáži, nesmíme mít ruce nad nemocným,
neboť bychom provedli tzv. zpětný tah a pacient by měl nával
bolesti. V takovém případě přiložíme ruce asi na 20 sekund
na jeho spánky. Pak teprve můžeme znovu dělat tahy nad pa
cientem od hlavy ke špičkám prstů u nohou. Někdy se může
stát, že po několika hodinách /často až v noci/ pacient zvra
cí, má křeče nebo náhlou bolest léčeného místa. To může trvat
třeba půl hodiny a tím pacientova nemoc skončí.
Kdyby se někdy později příznaky choroby opakovaly, pak
bude nutno biomagnetickou léčbu opakovat, až tyto příznaky
zmizí. I když se pacient již cítí zdráv, pro jistotu si ho
ještě jednou pozveme. Poučíme ho o správném dýchání, o bylin
kové léčbě a o životosprávě.
Má-li pacient bolest v rameni, lokti, pak ji svýma ru
kama odvádíme přes prsty postižené paže, ne té druhé paže.
Když má pacient problémy s krční páteří, pak stojí zády k
nám a my máme při biomasáži zkřížené ruce nad krkem nebo zá
tylkem.
Avšak při těchto procedurách je nutné, aby se i léčitel
citil svěží a zdráv. Na překážku je i malá bolest zubu.
Když muž léčí svou ženu, pak je úspěch pomalejší, neboť
žena stykem se svým chotěm si již na jeho magnetismus zvykla.
Tímto způsobem léčit znamená přijímat magnetismus z
jiného organismu. Proto již dávno si nemocní na postižená
místa dávali menší zvířátka, např. holuby, kočky atd. Když
šlo o nemoci v končetinách, podbříšku nebo v zádech, tyto
živé obklady pomohly opravdu rychle. Pacient se chvíli potil,
vyspal a pak mu bylo již dobře. Dnes jsou nejúčinnějším ob
kladem morčata, která udržují zdravý chov králíků tím, že
jim předávají nadbytek vlastního magnetismu.
Poznali jsme, že magnetismus saje i voda - studená.
A tu je známý starý způsob lidového léčitelství: venkovští
lidé při horečnatých chorobách kladou pod lůžko nemocného
nádoby se studenou vodou.
Kdo chce léčit, musí mnoho znát o duševním životě.
Ale kde je lékařská věda? K našim léčitelům se lidé obra
cejí obvykle až tehdy, kdy jim obvyklé léčení nepomáhá.
Pro jistotu ještě znovu připomínám, jak je nutné dů
kladně setřást negativní magnetismus, který biomasér pře
jímá při provádění tahů od pacienta, a po ukončeni proce
dury důkladně opláchnout ruce pod studenou vodou. Tím totiž
se vyhneme magnetické nákaze. Není sice dlouhá, ale není
příjemná. Léčitel sám tu chorobu nedostane, pouze její pří
znaky, které často bývají bolestivé a léčitel zbytečně ztrá
cí vlastní magnetickou sílu. Proto také nemá mít léčitel
mnoho pacientů. Zpravidla jen jednoho za den a 5 pacientů
za týden.
Ale ještě pozor! Magnetická síla slábne i po vykouření
jedné jediné cigarety. Proto před léčením a v jeho průběhu
by léčitel kouřit neměl. Ono vůbec pro léčitele platí, že
by neměli kouřitvůbec a vyhýbat se alkoholu.
Ztráty magnetických sil si může biomasér po celý rok
doplňovat pranickým dýcháním. Jak již víme, praná neboli
životni síla je vlastně dechem života a přichází k nám hlav
ně slunečním zářením. V těle se pak obnovuje dýcháním, stra
vou a nápoji. Již přece víme o červených plodech a kořenech,
které uznáváme jako přirozené akumulátory sluneční energie.
Léčitel by měl denně konzumovat červenou řepu, mrkev, jahody,
ostružiny a další červené plody. Na jeden den stačí si vy
brat jeden až dva druhy těchto plodin.
Kdo chce získat magnetickou silu, bude pít tzv. magneti-
zovanou vodu. Ona je podsycená a lépe rozpouští, než obyčej
ná voda. V zimě si můžeme asi na 8 hodin namočit do vody
celerové nebo jablečné slupky, případně zbytek citrónové kůry
bez tenké žluté vrstvy.
Výborná magnetizovaná voda je z roztlučených slunečni
cových jader /i se slupkami/. Asi lžíci dáme na 2 dl vody a
necháme asi 8 hodin máčet. Scedíme a asi na 3x během dne
vodu vypijeme. Také kedlubnové slupky obsahují dost magne
tismu. Též z nich uděláme magnetizovanou vodu podobným
způsobem.
Podobně nám poslouží macerace květů a listů pampelišky, květu
černého bezu, kontryhelu, listů ostružniku křovitého, břízy
a jahodníku.
Léčitel by měl doma mít aspoň jedno malé zvířátko /psa,
kočku, morče/. Kdo nemá možnost chovat zvířátko v bytě, měl
by aspoň jednou měsíčně navštívit zoo a stát u nezasklených
klecí a přijímat velkou část živočišného magnetismu.
V lese nebo v parku bychom měli pobývat častěji, tam
na nás blahodárně působí magnetismus stromů a kvetoucích
keřů . Nejvíce magnetismu má dub a lípa, potom buk, topol,
jasan, borovice, kaštan, smrk. Ovocné stromy mají magnetis
mu velice málo. Proto naši předkové s oblibou sedávali pod
lipami a pod duby. Jeden z dávných autorů pro získání vel
kého množsti magnetické síly radí: Postavte se asi na 2-3
kroky od kmene dubu a představte si, že magnetická síla
proudí od kořene stromu povrchem kůry do vašich prstů a vy
ji do sebe nasáváte. Citliví lidé dokonce to proudění cítí.
Někdo tomu však nevěří.
I ostatní rostliny jsou nositeli magnetické síly.
I obyčejná orosená tráva. Proto je velmi užitečné, když asi
5 minut prochodíte v orosené trávě po ránu. To stačí ke zle
pšení vašeho výkonu.
Ranní rosa je i proti bolestem hlavy. Je to silným vý-
ronem magnetismu z rosy, která se drží na rostlinách. Rosa
však přejímá magnetismus od rostlin. Ten se pak odpařováním
zesiluje. V létě a teplém jaru je třeba vyhledávat vodu a
slunce. Koupáním do 10 minut je odnímán negativní /mrtvý/
magnetismus, koupáním nad 10 minut se zbavujeme magnetismu
pozitivního. Takže nám stačí zaplavat si 5-10 minut, z vody
pak vystoupit, neotírat se, ale vystavit se sluníčku, které
nám vodu z kůže odpaří. V zimě pak je třeba aspoň jednou
za 14 dní zajít do parních lázní nebo si aspoň naparovat
obličej. Po napaření obličej ponoříme do velmi chladné vody,
máme oči otevřené a prohlížíme vodu. Při zadrženém dechu
budeme očima točit zleva doprava, nahoru a dolů.- Tuto proce
duru, ale bez naparováni, dělají mnozí léčitelé denně každé
ráno. Po osušení si obličej musíme natřít polomastným krémem,
protože voda odnímá z pokožky její přirozený tuk.
Nejméně 2x týdně by měl léčitel šlapat vodu. Potom se
ještě jedná o studenou proceduru jednou za 14 dní. Ráno se
natočí skoro plná vana studené vody. Dvěma ostrými kartáči
jezdíme po pokožce od nohou výše, tím odstraníme odumřelé
buňky a pokožka se prokrvi. Když ucítíme příjemné teplo,
vzniklé kartáčováním, postavíme se do vody a asi na 7 vteřin
se ponoříme. Pak se neosušujeme, ale vezmeme si ručník nebo
prostěradla, zabalíme se, lehneme do postele, tam zůstaneme
asi půl hodiny, než se voda z pokožky vypaří. Pak se teprve
oblékneme. Touto procedurou se osvěžíme, zbavíme se mrtvého
magnetismu a nabijeme se novým.
Každý léčitel by se měl denně aspoň krátce osprchovat
studenou vodou. Půlhodinová procházka nabíjí magnetizéra
velmi silně a zesílí se procházkou k potoku, rybníku nebo
řece.
Po pracovním dnu potřebuje človek pro obnovu sil pro
cházku v lese nebo parku o 60 % méně času, než v obydlených
čtvrtích bez zeleně. V zelených oblastech se odolnost lidí
zvyšuje o 15 %.
Velkou magnetickou sílu mají lidé, kteří žijí blízko
magnetických anomálií. V souvislosti s tím je známý tzv.
filipínský fenomén. Tam jsou totiž někteří lidé schopni vy
konávat psychochirurgické operace. Filipínský healer, prostý
obyčejný, nevzdělaný člověk se věnuje pacientovi asi 1 minu
tu. Za hodinu přijme asi 40-60 lidí. Healer ponoří pravou
ruku do těla pacienta /ruka tam vniká lehce/, v okamžiku
vybere tkáň, postiženou nemocí, hodí ji do misky a levou
rukou ránu zavře. Na kůži nezůstane ani nejmenšl stopa.
Pacient necítí žádnou bolest, neztratí ani kapičku krve a
operace proběhne bez sterilizace. Haeler si neumývá ruce
ani před operací, ani po ní. Některý haeler otvírá ránu ze
vzdálenosti 1-2 metru od pacienta. Dívá se na něho, udělá
pohyb rukou a rána se otevře jako pod účinkem neviditelných
paprsků a healer pak manipuluje jako obvykle. Healer dispo
nuje tedy s jakousi energii, kterou my však neznáme. Je to
patrně tím, že Filipíny mají silné magnetické anomálie,
zvýšený příliv kosmické energie. Je to především energie
sluneční, které je na rovníku více, než jinde. Dá se tedy
předpokádat, že na podobných energetických místech jsou
lidé s určitými vlastnostmi, které ostatní lidé nemají.
Po jejich operacích bez nože nejsou žádné komplikace,
infekce, hnisání ani zvýšená teplota. Tyto léčitelské zá
sahy se nedají zatím vědecky vysvětlit.
Ale vratme se k nám. Léčitel musí pacienta nejprve
vyslechnout a vzbudit jeho sympatie. Místnost, kde pacienty
přijímá, by měla být střízlivá, bez křiklavých barev a
osvětleni tlumené. Pacient musí mít důvěru v léčitelův zá
krok. Když však tuto důvěru nemá, bude lépe, jestliže ho
léčitel odmítne.
K pacientovi by se léčitel měl vždy chovat optimistic
ky.
Pokud tedy budete chtít být léčiteli, mějte především
radost z toho, že dovedete nemocným pomáhat, a ještě větší
radost mějte ze zdárných výsledků.
Literatura br.J. Gratzinger - Das Magnetische Heilverfahren/
Magnetické léčení, Vídeň
J.V. Helmont - O silách magnetu, Belgie
Mistr Kerning - Cesta k nesmrtelnosti. Praha 1926
S. Kneipp - Léčení vodou, Kempten 1906
F.A. Mesmer - De influxu planetarum in corpus humanum/ O vlivu planet na lidské tělo, 1766
F.A. Mesmer - Dopis lékaře o léčbě magnety, 1775
Mességué - Bylinné koupele, Paříž 1975
B. Nový - Léčitel bylinkář, Pardubice 1989
Jogin Ramačaraka - Indických jogínů vědy o dechu. Praha 1923
Reichenbach - Die Odische Lohe /Odické záření
Dr.E. Schneider - Využijte léčivou sílu rostlin SRN 1963
H.R.P. Schroeder - Geschichte des Lebensmagnetismus und des Hypnotismus, Lipsko
M. Treben - Léčivé byliny z boží zahrady, Steyer 1986
M. Treben - Zdraví z přírody, Steyer 1980
MUDr. K.Weber - Působení umělého magnetu na zvláštní oční vadu, Hannover
K. Weinfurter - Odhalená magie, Praha 1926
K. Weinfurter - Ohnivý keř, Praha 1925
K. Weinfurter - Tajné síly přírody a člověka, Praha 1927
K. Weinfurter - Životní magnetismus. Praktická příručka ke studiu a léčbě životním magnetismem, Praha 1927
Dr.R.F.Weiss - Moderní léčení bylinami, Ljubljana 1977
Časopis - Naše léčivé rostliny, ročník 1985, 1986, 1987
Obsah:
Oslovení nakladatele 5
Několik slov autora na začátek 6
PRVNÍ KAPITOLA Léčivé byliny 8
Sběr, úprava a použití
bylin 10
Beseda o léčivkách 16
Kterou bylinku na jaký neduh 18
DRUHÁ KAPITOLA Jak léčíme bylinami 38
Bylinářský výběr 41
Receptář /osvědčené bylinné směsi známých bylinářů/ .... 50
Vodoléčba 81
štávy a sirupy 85
Vína 85
Bylinné a medicinální likéry 87
Kapky, masti a mazání ...... 88
Koupele 95
Vybrané předpisy 96
Obklady 97
Různé 98
TŘETÍ KAPITOLA Životní magnetismus 103
Stravou ke zdraví 110
Léčení magnetickými tahy ... 112
Použitá literatura
Obsah