prŮtokovÁ cytometrie v botanice 2) měření velikosti genomu rostlin petr koutecký, 201 2
DESCRIPTION
PRŮTOKOVÁ CYTOMETRIE V BOTANICE 2) Měření velikosti genomu rostlin Petr Koutecký, 201 2. Vytvořeno v rámci projektu Molekularizace biologických oborů PřF JU. Velikost genomu. r ůzné definice, třeba pečlivě rozlišovat: holoploidní velikost genomu - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
PRŮTOKOVÁ CYTOMETRIE V BOTANICE
2) Měření velikosti genomu rostlin
Petr Koutecký, 2012
Vytvořeno v rámci projektu Molekularizace biologických
oborů PřF JU
2 / 38
Velikost genomu
► různé definice, třeba pečlivě rozlišovat:► holoploidní velikost genomu► 1C hodnota – obsah DNA v 1 buňce, která má jeden
„chromosome complement“ (sada chromozómů, která při pohlavním rozmnožování jde od jednoho rodiče) = má n chromosomů» u mechorostů (a někt. řas) dominatní fáze, gametofyt» u cévnatých kytek (a spousty živočichů) pouze gamety
► 2C hodnota – u cévnatých kytek (aj. diplofazických organismů) obsah DNA v jedné somatické buňce, která právě neprochází buněčným dělením, tj. má 2n chromosomů» právě toto se většinou rozumí pod pojmem velikost genomu
► analogicky 3C (např. endosperm), 4C, 8C,…
3 / 38
Velikost genomu
► holoploidní velikost genomu = bez ohledu na skutečný ploidní stupeň
► monoploidní velikost genomu – přepočet podle ploidie► 1Cx hodnota – obsah DNA jedné chromozómové sádky► haploid: 1Cx = 1C (n chromosomů; n = x)► diploid
» u haplofazického organismu (např. mech)1Cx = ½ 1C (n chromosomů; n = 2x)
» u diplofazického organismu (např. cévnatá kytka)1Cx = 1C, resp. ½ 2C (2n chromosomů; 2n = 2x)
► tetraploid » u diplofazického organismu (např. cévnatá kytka)
1Cx = ½ 1C, resp. ¼ 2C (2n chromosomů; 2n = 4x)
4 / 38
Velikost genomu
► jednotky:» pg [pikogram] DNA (= jednotka hmotnosti)
» Mbp nebo Gbp (= počet bazí)
» 1 pg ~ 978 Mbp (1Mbp = 106 bp)
» 1 pg ~ 0.978 Gbp (1Gbp = 109 bp)
» 1 Gbp ~ 1.022 pg (= 1 / 0.978)
5 / 38
Fáze buněčného cyklu
► před dělením se replikuje DNA = velikost genomu buňky se v průběhu buněčného cyklu mění
► G1-, S-, G2, M-fáze
► Jemnější dělení ještě na základě obsahu RNA» proto píšeme G1/G0 fáze
(obsahem DNA se neliší)
► Neplést s C-hodnotami:» např. u diploida cykluje buňka
mezi 2C (G1-fáze) a 4C (G2-fáze)
» u tetraploida 4C (G1-fáze) a 8C (G2-fáze)
» neexistuje G4, G8,… -fáze ! Shapiro 2003
6 / 38
Velikost genomu + buněčný cyklus
Jak to všechno spolu souvisí
Odontites vernus s.l.2 ploidie
» diploid» tetraploid
malá míra endopolyploidie
Silná endopolyploideGymnocalycium (kaktus)
2C (2Cx)
4C (4Cx)
standard
8C (8Cx)
G1 – 2C-buňky
G2 – 2C-buňkyneboG1 – 4C-buňky
G2 – 4C-buňky
standard
2C (4Cx) G1
4C (8Cx) G2standard
2C
4C16C
8C
32C
64C
log scale
7 / 38
Standardy & standardizace
► cytometr nemá absolutní jednotky
► měříme proto vždy relativně – porovnání vzorku s už dříve stanoveným standardem» chemické metody (kdysi)
• izolace DNA z určitého kusu tkáně (známý počet buněk), kvantifikace, obsah na buňku
» FCM, FD apod.• ty použily nějaký jiný standard
» sekvenování genomů
► uvědomit si, co měříme! rostlinné standardy 2C, vzorek různě (např. mechy 1C, cévnaté kytky 2C)» měření 1C × 2C nevadí, jen to správně přepočítat a uvádět
8 / 38
Standardy & standardizace
Tři typy standardizace
► externí – cytometr seřízen tak, aby standard byl v určité pozici, do vzorků se již nepřidává» poměr vzorek / standard počítán proti původní pozici standardu
» předpoklad, že není náhodný posun mezi vzorky apod. (standard by vždy byl na „svém“ místě)
» zanedbává vliv sekundárních metabolitů
» v praxi použitelné pouze na odhad ploidií, nikdy na přesná měření velikosti genomu
» největší zdroj chyb u starších prací (vnitrodruhová „variabilita“ velikost genomu apod.)
9 / 38
Standardy & standardizace
Tři typy standardizace
► interní – standard přidáván ke vzorku, zpracováván a měřen spolu s ním» ideální (jediný možný) postup pro přesné měření velikosti
genomu
» není ovlivněna náhodným posunem přístroje
» malé (žádné?) ovlivnění sekundárními metabolity – všechna jádra (standard i vzorek) jsou ve stejném prostředí a tedy ovlivněna stejně
► endogenní – zvláštní situace, kdy část jader slouží jako interní standard» studie endopolyplodie – 2C pík × ostatní
» analýzy semen – embryo × endosperm
10 / 38
Standardy & standardizace
Tři typy standardizace
► pseudointerní – standard izolován zvlášť, přidán ke vzorku až před měřením a měřen spolu s ním» není vliv náhodného posunu přístroje
» neodstraňuje vliv sekundárních metabolitů
» pro přesná měření nepoužitelné
» pozor! použití některých obvyklých fixovaných standardů je pseudointerní standardizace:
• CRBC (chicken red blood cells) – fixované kuřecí červené krvinky,trout erythrocytes – fixované červené krvinky pstruha, apod.
• může být problém i s různou dobou a podmínkami skladování (dvě různé sady CRBC nemusí dát stejné výsledky…)
11 / 38
Standardy & standardizace
Požadavky na standard► biologický materiál, podobný vzorku
» rostlinný standard pro rostliny, hmyzí pro hmyz,…
» podobný typ tkáně a metabolický stav• podobný stav chromatinu (vliv na vazbu interkalačních barviv?)• bez (většího) obsahu sekundárních metabolitů
► známý obsah DNA, ověřený více laboratořemi, atd.
► přiměřeně blízká velikost genomu standardu a vzorku» velké rozpětí velikostí genomu, neexistuje univerzální standard
» ne méně než ~20% (jinak překryv píků, nepřesný odečet)
» ne více než 4-násobek (nelinearita měření)
► (dostupnost standardu)
12 / 38
Standardy & standardizace► v naší laboratoři používaná sada standardů
laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, ÚEB, Olomouc:» Raphanus sativus ‘Saxa‘ 2C = 1.11 pg» Lycopersicon esculentum ‘Stupické polní ranné‘
2C = 1.96 pg» Glycine max ‘Polanka‘ 2C = 2.50 pg» Zea mays ‘CE-777‘ 2C = 5.43 pg» Pisum sativum ‘Ctirad‘ 2C = 9.09 pg» Secale cereale ‘Daňkovské‘ 2C = 16.19 pg» Vicia faba ‘Inovec‘ 2C = 26.90 pg» Allium cepa ‘Alice‘ 2C = 34.89 pg
» Bellis perennis 2C = 3.38 pg (Schönswetter 2007) 2C = 3.60 pg (oproti Pisum sativum)
2C = 3.77 pg (oproti Glycine max)
13 / 38
Standardy & standardizace
► hodnoty jsou kalibrované oproti člověku, 2C = 7.00 pg (Tiersch et al. 1989, Cytometry A, 10: 706-710)
► problémy» hodnota pravděpodobně nadsazená o 5-10%
» není shoda; rozmezí 6.0-7.0 pg, nejčastěji 6.2-6.4 pg
» zatím není kompletní sekvence pro srovnání (repetitivní úseky)
» viz Doležel & Greilhuber 2010, Cytometry A, 77: 635-642
► alternativa» Oryza sativa ‘Nipponbare‘; téměř osekvenovaný genom
(~95%) → snad celkem přesné (Veselý et al. 2012, Ann. Bot. 109: 65-75; Šmarda et al. 2012, New Phytol. 193: 513-521)
» hodnoty o cca 10% nižší než obvyklé
» nevýhody: malý genom (2C = 0.777 Gbp = 0.79 pg), zatím není v FCM obecně akceptováno, sekvence není kompletní
14 / 38
Standardy & standardizace
► problémy 2» tabelované hodnoty rostlinných standardů na sebe přesně
nesedí
► závěr:
uvádět kromě jména standardu i jeho velikost genomu použitou při výpočtu» možnost přepočítat výsledky v budoucnu
» nutná informace pro interpretaci rozdílů mezi studiemi apod.
» pokud možno používat některý ze „zavedených“ standardů
15 / 38
Příprava vzorku (trocha alchymie)
Výběr tkání
► lze analyzovat prakticky cokoliv
► pokud možno bez sekundárních metabolitů» nezbarvené struktury (bez antokyanů)
» ne hodně mladé
► listy» nejčastější, nejsnáze dostupné
» někdy problém se sek. metabolity (včetně slizů apod.)• méně v řapících než v čepeli
» u mladých listů někdy výrazný podíl G2-fáze
» v pletivu cévních svazků někdy endopolyploidie
16 / 38
Příprava vzorku (trocha alchymie)
Výběr tkání► pokožka stonku
» podobný charakter jako listy
» relativně málo buněk → víc materiálu
» dobrá alternativa u hnijících, vadnoucích,… vzorků
► koruny» obvykle méně sek. metabolitů (ale ne vždy)
» obvykle méně problémů s endopolyploidií
» málo buněk, hůř se shání, míň vydrží,…
► kořeny» relativně vydrží
» spíš více sek. metabolitů, horší kvalita analýz, někdy výrazný podíl 4C buněk
17 / 38
Příprava vzorku (trocha alchymie)
Výběr tkání► semena
» vydrží dlouho, lze přivést i z odlehlých lokalit
» prakticky bez inhibitorů (sek. metabolitů)
» většinou o něco horší kvalita analýz (CV)
» jiné zacházení než s vegetativními tkáněmi• jiné doby barvení, někdy nutno použít speciální pufr,…• někde omezení malými rozměry semene
» většinou mírně (~ procenta) jiné výsledky než z listů, nelze přímo srovnávat
• jiná struktura chromatinu• jiné chemické prostředí (méně nukleáz, méně inhibitorů,…?)
» jiný jedinec než mateřská kytka, třeba analyzovat víc semen• hybridi, neredukované gamety,…
18 / 38
Příprava vzorku (trocha alchymie)
Složení izolačních pufrů
► látky stabilizující pH (Tris, MOPS,HEPES) – většinou pH > 7
► stabilizace chromatinu (Mg2+ nebo spermine)
► chelatační látky (EDTA, citrát sodný) – vazba kationtů – kofaktorů nukleáz (Mn2+, Mg2+) (ale viz předchozí bod)
► soli určující iontová síla roztoku (NaCl, KCl)
► detergenty (Tween20, Triton-X-100) – lepší uvolnění jader, snižují agregaci částic, oddělení zbytků buněk apod.
► antioxidanty (2-mercaptoethanol, DTE, PVP,…) – udržují strukturu proteinů v chromatinu, působí proti fenolickým látkám
19 / 38
Příprava vzorku (trocha alchymie)
Otto I + II pufry – zvláštní případ
► tzv. dvoustupňová metodika
► Otto I - fixace jader kys. citronovou (+ detergent)» stabilizace jader
» homogenizuje strukturu chromatinu (snižuje rozdíly dané různou jeho kondenzací)
► Otto II – stabilizace pH, citrát-fosfátový pufr (McIlvaine’s buffer)» při poměru 1:4 výsledné pH ~ 7.3
» přidáváme antioxidanty (2-mercaptoethanol)
20 / 38
Příprava vzorku (trocha alchymie)
Postup izolace jader
► mechanická homogenizace ve vhodném pufru» vzorek i standard spolu, množství třeba vyzkoušet
» sekání žiletkou, drcení mezi listy šmirgl papíru,…
» vhodný pufr třeba vyzkoušet, nejčastěji Otto I nebo LB01
► přefiltrování (tkanina 42 μm)
► stabilizace jader» dobu třeba experimentálně vyzkoušet (<1 min – desítky minut)
► přidání barviva, barvení» dobu třeba experimentálně vyzkoušet (větš. do několik min)
21 / 38
Příprava vzorku (trocha alchymie)
Fluorescenční barviva
► DAPI, AT-selektivní» citlivější, většinou nízká CV
» stanovení ploidie, prokázání drobných rozdílů ve velikosti
► propidium jodid (PI), interkalační,bez specifity k bázím» méně přesné (vyšší CV)
» vazba i na dsRNA – přidání RNasy
» stanovení velikosti genomu v absolutních jednotkách
► saturované koncentrace» 4 μg/ml pro DAPI; 50 μg/ml pro PI a RNasu
Doležel et al. 2007
22 / 38
Sekundární metabolity
► jeden z hlavních zdrojů problémů
► zejména polyfenoly (polyphenolics)» odvozené od fenolu, s mnoha volnými OH
skupinami, tvorba vodíkových můstků)
» více skupin, např. taniny (třísloviny),flavonoidy (kondenzované taniny; patří sem i antokyany),…
» pomocí vodíkových můstků se vážína proteiny i DNA
» v oxidované formě (chinony) se váží kovalentně na karboxylové skupiny
• mimo jiné proto se dávají do pufrů antioxidanty
ellagic acid (kys. ellagová)
tannic acid
23 / 38
Sekundární metabolity
► snižování fluorescence (inhibice)»zabraňují vazbě barviv na DNA
»možná „zhášení“(quenching) fluorescence ?
► zvyšování fluorescence (coatings of debris)
»vazba polyfenolů naproteiny jádra
»vazba („nabalování“) různých autofluores-cenčních molekul
»shluky malých molekul → pozadí
Loureiro et al. 2006,Ann. Bot 98: 515-527
24 / 38
Sekundární metabolity, degradace
► test na přítomnost inhibitorů»porovnání fluorescence standardu
samotného a ve směsi se vzorkem
► in silico oddělení „čistých“ jader (gating)»fluorescence × SSC
25 / 38
Stanovení velikosti genomu
► počítán poměr vzorek / standard» lineární škála, linearita měření
► obvyklé nároky na kvalitu:» interkalační barviva (PI, EtBr)
» interní standard
» jeden jedinec / vzorek
» nejméně 5000 částic u dobrých vzorků (ideálně píktvořen > 1000 částicemi)
» přesnost: CV ≤ 3.0%
» reproducibilita: 3 opakovanáměření jedince v různé dny,rozpětí ≤ 2%
» nejméně 3 jedinci / populace
Batrachium415,89
Bellis (2C = 3,60 pg)206,18
poměr2,017
Batrachium 2C = 2.017 * 3.60
Batrachium 2C = 7.26 pg
26 / 38
Stanovení velikosti genomu
Srovnatelnost výsledků(při dodržení standardní metodiky a kvalitních vzorcích)
► v rámci jedné laboratoře OK
► mezi laboratořemi často rozdíly:» různé interní standardy
» různé izolační pufry
» rozdíly mezi konkrétními přístroji (a to i stejného typu od stejného výrobce !)
► rozdíly v řádu jednotlivých % jsou celkem dobrá shoda
► někdy rozdíly i okolo 10%(Doležel et al. 1998, Ann. Bot. 82, suppl. A: 17-26)
27 / 38
Stanovení ploidie
► menší nároky než stanovení velikosti genomu» často stačí 3000 jader
» nejsou třeba opakovaná měření
► lze použít AT-selektivní (GC-selektivní) barviva» v rámci rodu / skupiny druhů poměr bází ± stabilní
► lze kombinovat více jedinců do 1 vzorku» třeba vyzkoušet na umělé „směsi“ – v kolika jedincích se
spolehlivě rozliší 1 jedinec jiné ploidie
» u dobrého materiálu i 10 ks / vzorek → až 1000 ks / den !
28 / 38
Stanovení ploidie
► ploidie odhadována nepřímoz velikosti genomu
► předpoklad, že velikostgenomu sleduje násobky počtu chromozómů» neplatí přesně (např.
genome downsizing)» druhy stejné ploidie se
mohou lišit» agmatoploidie apod.
► je třeba kalibrace přímým počítáním chromozómů► rozlišovat!
» ploidní úroveň – kalibrovaná chromozómovými počty» DNA ploidní úroveň – nekalibrovaná chromozómovými počty
29 / 38
Aneuploidie, homoploidní variabilita
► zvýšené nároky na přesnost – nízké CV → použití DAPI
► při stejné výšce píků (!) spolehlivě detekovatelný rozdíl ~dvojnásobku CV» u většiny materiálu ≥ 4%» odchylka o 1 chromozóm
u počtů do max. cca 25
► rozlišovat mezi rozdílem dvou vzorků a rozdílem průměrů více vzorků» rozdíl 2% mezi vzorky je pod chybou měření» rozdíl o 2% mezi průměry může být statisticky průkazný
a může reálně něco znamenat
► kalibrace přímým počítáním chromozómů
30 / 38
Fixované tkáně
Chemická fixace► obvykle poměrně složité, vyžadující laboratoř, často -20°C,…► použitelné výsledky i po několika týdnech / měsícíchKolář et al. 2012, Chromosome Res. 20: 303-315 [Otto I + glycerol]
Vysušené tkáně – herbáře, silikagel► většinou použitelné jen na stanovení ploidie (analýzy s DAPI)► horší kvalita analýz (ale ne vždy), snížení fluorescence až o 10%
» druhově a tkáňově specifické, nepredikovatelné» vyšší ploidie / větší genomy degradují v průměru rychleji» pokud možno analyzovat po jednom jedinci
► životnost vzorků výrazně prodlužuje zamražení (-20°C / -80°C)► asi 75% druhů nejméně po několika týdnech i za pokojové tepl.Suda & Trávníček 2006, Cytometry A, 69: 273-280 [herbáře]
Suda & Trávníček 2006, Current Protocols in Cytometry, Willey [silikagel]
31 / 38
Endopolyploidie, buněčný cyklus
► výskyt více velikostí genomu (píků) v rámci jedince» problémy při interpretaci (poloha 1. píku)
► větší počet buněk v G2 fázi» mladé rychle rostoucí orgány» někdy semena
► endopolyploidie» buňky se zreplikovanými chromozómy
bez dělení buňly» specifická pro někt. taxony (Brassicaceae,
Caryophyllales, polopar. Orobanchaceae)» v některých tkáních výraznější (dělohy,
řapíky, stonky, cévní svazky,…)
► artefakt – slepená jádra» většinou nevýznamné; odlišný peak width
32 / 38
Reprodukční systém
FCSS – flow cytometric seed screen
► dvojité oplození krytosemenných rostlin
► normálně: embryo (1C♀ + 1C♂) a endosperm (2C ♀ + 1C♂)
► sexuální heteroploidní hybridizace (jiný druh nebo neredukované gamety):» 2x♀ × 4x♂ → embryo 3x + endosperm 4x
» 4x♀ × 2x♂ → embryo 3x + endosperm 5x
► různé odchylky:» autonomní endosperm
» apomixie různého typu
33 / 38
Reprodukční systém
Matzk et al. 2000
34 / 38
Reprodukční systém
Matzk et al. 2000, Plant Journal 21: 97-108
► příprava vzorku (drcení / sekání semen), seed buffer, základní interpretace výsledků
► ve zralém semeni nejsou zachována žádná buněčná jádra pocházející od matky (+ totéž plucha / pluška u trav)
► endosperm zachován jen jako tzv. aleuronová vrstva
► obvykle dvě ploidie – embryo (a dělohy) + endosperm» analyzovány společně – embryo jako endogenní standard
» externí standardizace pro určení ploidie embrya
» vzácně endopolyploidie v endospermu (Arabidopsis, Zea,…)
► z ploidií embrya i endospermu dedukován způsob vzniku semene
35 / 38
Reprodukční systém
Příklad – rod Sorbus (M. Lepší, P. Vít, et al.)» diploidi: sexualita
» polyploidi: pseudogamie,vzácně sexualita
sexualitared. gamety
apomixie: pseudogamie
pyl 2x (S.danubialis)endosperm 2*3x +
2x
pyl 3x (S.eximia)endosperm 2*3x +
3x
pyl 3x (S.eximia)endosperm 2*3x + 2*3x2× oplození centr. jádra
36 / 38
Pyl
► technické potíže» většinou nelze celá pylová zrna – autofluorescence, velikost,
nepropustnost pro barviva,…
» izolace jader obtížná – mnoho metodik, žádná univerzální
► interpretace» různý vývoj pylových zrn u různých skupin rostlin
» různá ploidie jader (nemusí být všechna 1C)
» nutno znát u konkrétního materiálu
► neredukované gamety» možná kontaminace vegetativní tkání prašníku
» odlišení slepených jader od skutečných neredukovaných gamet - kritické hlavně při vzácnosti nered. pylu (peak width)
» jádra v G2 fázi (neodlišitelné)
37 / 38
GC/AT poměr
► zastoupení bází v genomu» u kytek 47-70% AT
► porovnání fluorescence specifické (např. DAPI) ainterkalační (např. PI) barvy
► GC/AT poměr standardu» kompletně sekvenované
organismy (→ skoro nejsou)» pro Pisum sativum odhad
61.5% AT, 38.5% GC
► přesnost = hrubý odhad» 1% z 1Gbp genomu je 10 Mbp!
Barow & Meister 2000, Cytometry 47: 1-7Šmarda et al. 2008, Ann. Bot. 101: 421-433
Doležel et al. 2007
38 / 38
GC/AT poměr
► poměry fluorescencí = dye factor► binding length – pro DAPI = 4► z dye factor a binding length
počítáno zastoupení bází► nelze spočítat přesně, různé
zjednodušené rovnice neboiterativní postupy http://www.sci.muni.cz/botany/systemgr/download/Festuca/ATGCFlow.xls
► několik zdrojů chyb, ale FCMnení horší než chemické metody» nenáhodné rozložení bází, např. repetitivní sekvence» neznámá binding length» rozdíly ve vazbě barev mezi sekvencemi (AATT × ATAT)
(PI))F / (PI)(F
(DAPI))F / (DAPI)(F DF
stdsamp
stdsamp
1/Sstdsamp DF*p(AT)p(AT)
std
stdn
std p(AT)1p(AT)
p(AT)-1
n S
F = fluorescencen = binding lengthp(AT) = podíl AT