pianissimo cislo3

Pianissimotvrtletnk pro klavrn pedagogy, studenty apznivce klavrn hry

KKI HF JAMU 3. slo /0. ronk duben 2014

METODIKA ROZHOVORY KURZYKONCERTYSEMINESOUTEVZPOMNKYPOMCKYMATERILY DO VUKYPOSTEHYRECENZEA DAL ZAJMAVOSTI

tvrtletnk pro klavrn pedagogy, studenty a pznivce klavrn hry

KKI HF JAMU 3. slo / 0. ronk duben 2014 1

Obsah sla

Slovo na vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2Vra Chmelov

METODIKASpohdkou uklavru (1 . dl) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Jana Fikarov

Prce akomunikace se kem sAspergerovm syndromem vklavrnm vyuovn na zkladn umleck kole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Bronislava Zatloukalov

MATERILY DO VUKYJak to bylo, Pohdko? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Marcela Slan

Uiten pomocnk do klavrn tdy . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Miroslava Rakov

ROZHOVORO Brnnskm klavrnm mld . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Ptala se Vra Chmelov

NOTOV PLOHAAlmanach skladatelsk soute k ZU 2013 . . . . . . . . 20

Vra Chmelov

ZAHRANIN OKNKOObliba klavru anumerick notace vn . . . . . . . . . . . . . 26

rka Bartoov

ZAJMAV PEKLADYAndrs Schiff . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Lucia Bakosov

ZAJMAV POSLECHTip na CD (ina vlet do Diviova) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Petra Zkov

Zarchivu eskho rozhlasu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30Petra Zkov, Zora Gogelov

KURZY ASEMINEMezinrodn interpretan kurzy Zbeh . . . . . . . . . . . . . . 32

Martin Hroch

Klavrn kurzy Mikulov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32Monika Czajkowsk

Pozvnka na Mezinrodn interpretan kurzy vBrn . . . 33Vra Chmelov

Jihoesk klavrn kurzy vBlatn - 28 . ronk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Setkn ptel komorn hudby ainterpretan kurzy vLitomyli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Petra Zkov

KONCERTY, PEHLDKY aSOUTEImprovizan pohdka na tma HITPARDA PLANET 35

Vra Chmelov

Jaro ve Slezsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36Petr Hanousek

Jihomoravt klavrist ZU soutili vBrn . . . . . . . . . . . 36Vra Chmelov

Klavr pod irm nebem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Jana Likov Kvochov

J . S . Bach vpodn Maroe Kltika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Vra Chmelov

Severoet klavrist soutili vLitvnov . . . . . . . . . . . . . 38Miroslava Rakov

Krajsk klavrn kln na Vysoin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38Radka Hajelov

ZAMYLENCo si mohou uitel dovolit? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Vra Chmelov

A zase ty soute . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39Petr Hanousek

PROPOZICE KLAVRNCH SOUTPrague Junior Note . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

PIANISTV STPNKNejznmj Ludvkovo tango . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Jan Jirask



Slovo na vodMil teni,

nkte zns u mme za sebou soutn maratn, jin se chystaj na vyvrcholen leton nkolikamsn soute k ZU.Uitel ZU krot sv ky, aby zabrnili pe-hrn ji vborn nacvienho astle udrovanho repertoru, pedagogov konzerva-to ahudebnch akademi nenavn konzultuj spedagogy aky ZU nebo sed vroli porotc vokresnch aoblastnch kolech. Celosttn kolo mme jet ped sebou. Jsem moc rda, e ivtto hektick dob se nm podailo vytvoit 3. slo asopisu Pianissimo asnad iada zvs si po vem tom shonu najde as sednout si avklidu si prost lnky, kter vs zaujmou. Rda bych se onkterch zmnila.

Nedvno probhl vBesednm dom vBrn koncert Brnnsk klavrn mld, znho pochz i fotka na tituln strnce Pianissima. O jeho vzniku a vvoji se dotete v roz-hovoru sjeho zakladatelkou, pan profesorkou Evou Horkovou. Pro pedkoln aran koln vuku vs mon zaujme informace o pedlovm adaptru se dvma pedly nebo nov materil od slovensk autorky Gabriely Badinov Krajina Hudba ajej oby-vatelia. Tak diplomov prce Jany Fikarov Spohdkou uklavru je velmi inspirujc pro vuku pevn dt pedkolnho aran kolnho vku.

Vnotov ploze tentokrte najdete skladby pochzejc zAlmanachu skladatelsk soute k ZU 2013. Je tam ada skladeb, kter by nemly upadnout vzapomnn. Mly by se hrt, protoe jsou krsn nebo zajmav odvn. V zahraninm oknku pokraujeme sreportemi zny, kter nm ztamjho kraje zprostedkovv rka Bartoov. Tentokrt se zamila na numerickou notaci, kter se vn pouv ivkla-vrn he.

Novinkou tohoto sla je peklad rozhovoru sAndrsem Schiffem zanglickho a-sopisu Pianist. Peklady lnk obstarvaj studenti dennho studia klavrn hry KKI HF JAMU astmi nejzajmavjmi se snmi mohou touto formou podlit. Nov jsou idva lnky kzamylen. Vnaem oboru se nedj jen krsn apnosn vci. Obas se dje inco, co by bylo zapoteb zmnit k lepmu. Aby se tak stalo, je nutn na problm upozornit, vyvolat diskuzi, navrhnout nov een apokusit se je prosadit. Pokud mte pocit, e s obsahem lnk souhlaste a mte njak een, polete nm svj nzor. Apokud nesouhlaste, tak nm napite. Mete tm pomoct prosadit dobrou vc.

Pro pjemn odpoinek si zkuste naladit poady zarchvu eskho rozhlasu okla-vrn tvorb J.L. Duska nebo J.Foerstera, zjemce ohru na historick nstroje pot CD seSchubertovou hudbou hranou na kladvkov klavr. Apokud u nkdo mysl na przdniny (akdo by po soutch nemyslel) am chu si vyjet na przdninov kurzy, kter nejsou jen odin, ale hlavn omotivaci, potkvn novch istarch ptel, p-jemnm posezen apopovdn, me si vybrat znabdky nkterch kurz, konanch vesk republice. Ana zvr opt nesm chybt vtipn zitek zpdia od pana docenta Jana Jiraskho.

Za zmnn avechny dal lnky moc dkuji vem autorm, kte si nali as podlit se snmi osv zitky ainformace. Velmi dkuji kolegynm, kter se vnuj korekturm text azrove opt nabzm m vc ns bude, tm mn budeme mt prce atm vt- radost budeme pi prci na asopisu mt. Kdo m zjem pomoct skorekturou, bude velmi vtn. Moc dkuji ikolegyni Zuzce ajejmu manelovi za krsnou grafickou podo-bu asopisu. Peji vem pjemn ten.

Vra Chmelov



METODIK ASpohdkou uklavru (1. dl)

Jana FikarovJak to bylo pohdko?Zabloudilo kutko .Mezi klapky ern, bl,hledejme jej od A2 po c5 .Me skkat staccato,nebo vzat legato .

...pkn se, dti, posate, pivete oka anechejte se unet na snhovch obl-cch pbhem tak dvnm, pbhem kouzelnm, vzcnm a istm, pb-hem, kde zvtka promlouvaj lidskou e, sktkov vylzaj ze svch dome-k, vechna pn se v okamiku spln mvnutm kouzelnho proutku adobro vtz nad zlem...

vodZamit se ve sv prci na mal dti, kter sklavrn hrou teprve zanaj, m lkalo hlavn pro jejich bezprostedn a upmn vztah od prvn chvle, co se poznme . Pro jejich hravost atouhu vyzkouet si ve, co doposud nezkusili, pro jejich bezmeznou fantazii, ve kter se spolen meme vydat do e po-hdek, pro tu fantazii, kter se bohuel zdtskch du postupn vytrc sch-pnm okolnho svta .

Ve sv vuce vyuvm cennch rad pan profesorky Aleny Vlaskov . Velkou oporou mi je kniha Judoviny-Galperiny Tany Borisovny Uklavru bez slz aneb jsem pedagog dt1, kter mi ukzala adu praktickch pklad a vah a inspirovala m k een rz-nch problm klavrn vuky .

Vm, e bhem vuky vystdme nespoet innost, kter maj jedin konkrtn cl nauit dti poslouchat hudbu celou svou bytost, celm svm tlkem ji dokzat prot a chpat ji jako projev radosti, lsky, smutku izklamn, jako nepebernou klu ba-

1 Judovina - Galperina, T .B .: U klavru bez slz aneb jsem pedagog dt, Brno: Lynx, 2000

rev aemoc . To ve je teba podporovat mnohmi podnty, navozujcmi jak sluchovou, pohybovou, tak i vizuln pedstavu . Proto je podle mho nzoru bezpedmtn pracovat, ato pedevm uzanajcch klavrist, se kolami d-tem nic nekajcch etud a prstovch cvien . Urit je velice podstatn, aby dt vdlo, co hraje . Bezmylenkovit makn klvesy spe dt odrad . Ve sv vuce s nadenm vyuvm cen-nch rad pan profesorky Aleny Vlas-kov .

Podstatn pro dti bv, aby sklad-bika mla nzev . Pokud nem, me-me si jej vymyslet ak tomu pidat n-jakou phodnou pohdku . Tak poskyt-neme dtti prvotn vodtko k tomu, oem bude hrt . Umalch dt je tak dleit vizuln podnt, proto koly, kter obsahuj mnoho obrzk, jsou udt ty nejoblbenj . Rdy si vyma-lovvaj nebo dokresluj obrzkov po-staviky, kter je skladbikou provzej . kol plnch obrzk nen mnoho, dale-ko nejmen vbr je prv mezi kola-mi eskmi . Velice psobiv zahranin materily jsou bohuel pro vtinu dt nedostupn .

Velmi rdy pracujdti srznmi -kadly asbsnikami . Znaj jich mnoho od rodi nebo zmateskch kolek .

Bhem hodin vuky na klavr pou-vm iadu metod, se ktermi bych vs rda seznmila . Pat mezi n i rzn pohybov arytmick hry, prvky muzi-koterapie, dramaterapie a arteterapie . Pokusm se piblit problematiku ho-zu, techniky, dynamiky, agogiky i pe-dlu pomoc tchto metod ve spojitosti dtem nejoblbenj spohdkou.

Hudebn duika dtteKdo z ns by neznal njakou hezkou pohdku . Mal i velk dti, maminky a tatnkov, babiky a ddekov ti vichni maj ve svch srdcch ukryty pohdkov postaviky . A ve sv mal dtsk duice tajn vzpomnaj na vy-

prvn pohdkovch pbh od jejich maminek ababiek .

Zpotku sv pedagogick innosti jsem si kladla otzku, jak a m zat uen na klavr malch dt . m dle jsem se vnovala zatkm malch klavrist, tm vce jsem zjiovala, jak jsou dti ohromn tvoiv a citliv . Je to pekrsn pocit sedt u klavru s tak malou a zvdavou duikou, kte-r se teprve rozvj achce znt ve nov aneprozkouman . Ume se vzjemn . Dti mi pedvaj spoustu pekrsnch mylenek apocit . Ale jak vechnu tu spoustu vc pedat jim, aby tak mal tvoreek pochopil, co po nm chceme? Aby vdl, jak m dret a poloit ru-iku na klavr, jak stisknout klvesu, aby byl tn znl amkouk? No peci pohdkou! Pohdkou, kter je pro mal dt tak pirozen, pohdkou, kterou slchvalo od kolbky a mon jet dve, kdy spinkalo vmaminin ln . Hlasem sv maminky se nechvalo ko-nejit vyprvnm o makov panence nebo oprincezn se zlatmi vlsky .

Zatky a dojmy dtsk duiky ze svta hudebnch zvuk a tn jsou neoddlitelnou soust osobnosti uitele . Hudebn osud dtte zvis na uiteli, kter ho jako prvn uvd do svta hudebnch krs . Pocity a dojmy zhudebnho dtstv jsou vpamti ulo-eny navdy . Myslm si, e to nejdle-itj pi prvnch hudebnch krcch smalm tvorekem je bezmezn lska a trplivost . Velkou roli hraje i moti-vace . Motivovat dti tak, aby se vnich rozvjela osobnost alska khudb, m dovedla prv kpohdkm . Knemu tak pirozenmu, jako je soulad ivota lovka s prodou . Pohdky motivuj, vychovvaj advaj dtti pocit bezpe aduevn pohody . Navozuj pjemnou atmosfru . Ve svch vyuovacch hodi-nch se vdy snam navodit pjemn pocit, je to dleit jak pro ka, tak ipro mne uitele . Myslm si, e dt by mlo mt ve svm uiteli velkou dvru . asto se mi stv, e mi mal dt pi hodin pov ta nejskrytj anejtajnj pn, kter nezdka zstvaj tajem-stvm ipro rodie .



Neoddlitelnou soust pohdkov hodiny je hra . Jejm vyuitm apropo-jenm hudby sostatnmi druhy umn doclme pirozenho zvldnut uiva formou pro dti nejpijatelnj . Dt by nemlo mt pocit, e se astn vy-uovacho procesu, ale pouze si hraje . Kad uebn materil podan hravou formou dti vce zaujme aposlze si ho i snadnji zapamatuj . Navod pjem-nou atmosfru a motivuje mal dt danou innost si zopakovat a tm se ji nauit .

Dvod, pro jsem se tak vesv prci zamila na zanajc klavristy, je ten, e pedagogick innost stak malou du-ikou dtte je obrovsk a pekrsn improvizace . Nikdy netum, m mne onen k pekvap, na co se zept, co udl, jak bude reagovat . Kad dt je individuln osobnost . Jedinen lov-ek, kter vsob zahrnuje souhru oso-bitch vlastnost, rozdln charakter a temperament . Rozmanitost dtskch typ dv pedagogick prci obrov-skou tvr innost a potencil, peda-gog me uvat rzn formy uebnho procesu .

Dky sv skromn estilet pedago-gick praxi jsem zjistila, e nen nutn pokad dodrovat promylen pln hodiny . Potvrdilo se mi, e reakce na konkrtn danou situaci, na okamit stav dtte ana jeho momentln rozpo-loen mohou bt mnohem innj . Takov improvizace je obzvl dle-it pi prci s malmi dtmi . Je veli-ce pjemn sedt s malm tvorekem u klavru, nechat se unet jeho fan-tazi a spolenmi silami se pokouet proniknout do tajemstv hudby . Lb se mi vymlet nov postaviky, nov p-bhy, nov pohdky . Ctm, e oba dva vtu chvli provme pocit tst, kter doprovz spolen smch .

Stalo se mi, e jsem pi jedn hodi-n byla zosobnch dvod trochu po-smutnl . Ikdy hodina probhala jako obvykle asv pocity jsem se snaila ne-nechat na sob znt, mal Pa jakoby vyctil, co mne trp . Po zahrn nastu-dovan skladbiky mne najednou objal aekl: J vs mm tak rd . Byl to pro mne blahodrn balzm na dui .

Judovina-Galperina ve sv knize U klavru bez slz udv, e souasn

objevy voblasti mimosmyslovho vn-mn hovo ozvltnch energetickch polch ulovka . Dky tmto polm je mon vyctit stav druhho lovka . Protoe se zajmm o tuto problema-tiku mimosmyslovho vnmn, rda bych vs vjedn zptch kapitol st-mito energetickmi poli (centry) sezn-mila . Vyuvm je jak vhodinch kla-vru, nap . pi relaxan fzi, tak i pi vuce muzikoterapie, kterou vyuuji na Univerzit Hradec Krlov .

RodieAbychom si mohli voavou kytiku utrhnout, dt si ji doma do vziky atit se zjej krsy, je zapoteb hodn slunka, vody a trplivosti . Podobn, aby hodina pinesla sv plody, je nutn pravideln pprava dtte . Dleitou roli zde hraje soustavn tvoiv souinnost srodi-i . Ti dodvaj dtti pocit psychickho zzem . Do-mnvm se, e ptomnost rodi na hodinch a je-jich kontakt suitelem je, obzvlt v potenm obdob, velice dleit . Mm ovem i ty zkue-nosti, e ptomnost ro-di po celou vyuovac hodinu me dt vst ke zhoren koncentrace . Pak volm variantu, kdy rodi pichz do hodiny patnct minut ped ukon-enm hodiny . Srodii ns spojuje spo-len cl lska kdtti, snaha nemu ho nauit a uinit dt astnm . Mu-sm konstatovat, e po dobu m praxe se mezi mnou a rodii dt vytvoilo velk ptelstv . To je utuovno jak ppravou mnoha koncert, pi kterch mi vdy nabdnou pomocnou ruku, tak iadou mimokolnch akc, kter rda pro rodie s dtmi organizuji . Tmto pedagogicko-psychologickm zpso-bem lze ovlivovat vzjemn vztahy mezi ky a jejich rodii a psobit na jejich vzjemn pochopen .

Dtsk tvoivost vi pohdkov fantazie

Frantiek

S kadm dtkem, kter vstoup do m vyuovac tdy, se pivt masek Frantiek, kterho vechny dti znaj z televiznho poadu Kouzeln kolka . Dti tak zskvaj pocit bezpe z jim tak velice dobe znm pohdkov po-staviky . Maj ho velice rdy aasto se snm chtj imazlit .

Mal dti maj opaten hudebn pohdkov seitek, do kterho jim za-pisuji probranou ltku, spolen malu-jeme aobrzkm pipodobujeme rz-n technick problmy . Do tchto seit-k dtem na konci hodiny lepm jako odmnu njakou pknou samolepku, kterou si sami vyberou

Obr . ploha . 1

Pi vuce malch dt vychzm z rznch obrzk, kter si mohou doma vymalovat jako omalovnky (viz obr . ploha .1) nebo mi jsou na pomoc dtsk knihy silustrovanmi obrzky .

SEZNMEN SKLAVIA TUROUPohdka oern abl klapce

Stalo se jednou, e se jedna bl aern klapka ztratily. Nevdly vbec, kam pa-t. Dti hrly rzn psniky, ale nikdo je nepoteboval, a jednoho dne piel ke klavru mal Daneek. Daneek je-t dnou psniku neuml, ale pozorn poslouchal svoji star sestiku, kter umla na klavr tak krsn hrt. Dane-



ek nejprve zkouel zmknout klapky hodn vysoko u ptk. Moc se mu to lbilo, pomalinku se malou ruikou posunoval po klaviatue klavru, a se najednou zaaly ozvat hodn hlubok zvuky. J, medvdci, pomyslel si Dane-ek, ti ale pkn bru. Ale copak se to stalo? ZDanekovch prstk se zaaly ozvat ztracen klvesy Ais2 a C1 jako velk medvd a jeho medvdice. Pane-ku to mly klvesy velkou radost! Atak mal Daneek nael ztracenou ernou--Ais2 ablou-C1 klvesu.

Snzvy klves seznamuji dti ji od samho potku vuky . dm se hma-tovou orientac na zklad skupin dvou a t ernch klves . Vyprvme si po-hdky o dvou nebo tech princeznch i princch . Dti si skupinky uruj hmatem, pozdji hledme klvesy po-slepu . Hrajeme si na peka, kter vtr odvanul, sedaj si stdav na malou a velkou skupinku klves odpovdajc skupinou prst . Bl klvesy poznv-me jako kamardky akamardy princ a princezen . Tak se dt nejprve nau klvesy d-g-a .

Nezbytnm pedpokladem pro pe-chod ke he znot je hra bez pohledu na ruce . Pro usnadnn orientace na klavi-atue dvm dtem obrzek klaviatury, kde kad oktva m svj obraz sou-visejc s charakteristickm zvukem . Spojuji obraz se zvukem pipomnaj-cm hlasy zvtek jako: medvd bru, kravika bu, pejsek tk, dti zpvaj, koika mouk, vrabec imar, ski-vnek zpv pevzato z esk klavr-n koly pro pedkoln dti Klavrn kolika2 . Kadmu dtti daruji obr-zek tchto zvtek, kter si doma me vymalovat .

Snhurka asedm trpaslkHned na prvn hodin dostane mal dt ode mne pohdkovou domc lohu . Mus toti zjistit, jak se jmeno-vali vichni trpaslci, kte ili v lese spolen se Snhurkou a poppad je i namalovat . Trpaslky se Snhurkou potebujeme pro celoron prci ukla-vru . Jmny trpaslk pojmenuji dal hodinu prstky dtte (obr .ploha .2) .

2 Janurov, Z . - Borov, M .: Nov klavr-n kola, 1- dl, Praha: Panton, Music Pu-blisher 1993

Obr .ploha .2Tak nap .

1 . prstk (paleek) Dmal2 . prstk (ukazovek) tstko3 . prstk (prostednek) Prfa4 . prstk (prstenek) Brumla5 . prstk (malek) mudla

Tchto pt trpaslk je prv v cha-loupce, ostatn dva Kejchal aStydln jsou vlese na prochzce . Ale protoe se chtj prochzet i ostatn trpaslkov mus se postupn prostdat . Snhur-ku posadme pkn na klavr, aby ns s Frantikem poslouchali a mohli i-kovn dtko teba ipochvlit .

Nejprve nechm dt stoupnout si ke klavru pravm bokem, 2 .a 3 .prstkem polom jeho ruiku na bl klvesy a jdeme od ptk smrem k medvd-km na prochzku . Pitom si povd-me pohdku optkovi, kter slyel, e v lese ije obrovsk zve a jmenuje se medvd . Jdeme se tedy za tm medv-dem spolen se tstkem aPrfou po-dvat . Kdy dojdeme kmedvdm, kte- pkn bru, otom dt levm bo-kem ke klavru . Chvilku si umedvdk odpoineme, podvme se, jak to tam m medvd rodinka pkn apak se vy-dme zpt .

Pi vuce vychzm z dleitosti spojen sluchov, hmatov a zrakov pedstavy, tak jak ji uvd kniha Klavr-n pedagogika3 Aleny Vlaskov .

3 Vlaskov, A .: Klavrn pedagogika, Pra-ha: AMU - Hudebn fakulta 2003

PORTAMENTO Trpaslk sbr kytiky

Ve sv praxi zanm stejn jako A . Vlaskov hrou portamento . Tento hoz vyhovuje poadavku na postup od vtch pohyb kmenm . Vyadu-je zapojovn velkch sval a aktivitu cel pae . Zanm 3 .prstkem Pr-fou. Vtu chvli se sdttem ocitme na voav louce . Klvesy se nm promn v pestr kytiky a Prfa si jde jednu znich utrhnout do koku . Aprotoe tu roste mnoho kytiek, pjde si Pr-fa utrhnout jet jednu o oktvu v, aby mla Snhurka radost . Tak pokra-ujeme a kptkm . Potom vymn-me ruiky a stejnm zpsobem (opt 3 .prstkem lev ruka hraje portamen-to) jdeme trhat kytiky Snhurce, a se dostaneme kmedvdkm . Ale musme se tak snatrhanm kokem vrtit do pvodn polohy .

Podobn vystdme vechny prst-ky trpaslky, nejprve tet, pak druh, tvrt, prvn a nakonec si jde kytiky nasbrat pt prstek mal mudla . Ale u hry s tetm prstkem zstvm pomrn dlouho .

Dti rdy uruj klvesu kytiku, kterou budou pot opakovat (trhat do koku) ve vech oktvch . Jako prv-n pouvm oktvovou vzdlenost ne snad proto, e by tak mnoho souvise-la s njakou intervalovou zvltnost, jako sp sorientac na klaviatue . Pi-tom dbm, aby se dt nedopoutlo pli velkch pohyb pa . Jinak jsou poltky prst neprobuzeny a necit-liv dopadaj bez hmatov aktivity na klvesy . Od samho potku dbm na to, aby dt usilovalo openesen zvu-kov pedstavy do prstk trpaslk . Snam se dti vst k tomu, aby prstk tn vyslovoval a zpval . Jako kdyby si jednotliv trpaslci zpvali do klves, nad hlavou jim svtilo slunko a jeho paprsky by prochzely a do kone-k prst . Pro nzornost si dti ssebou nos obrzek s namalovanou ruikou snakreslenmi obliejky na poltku kadho prstku (trpaslka) . Na nakres-len obliejk postupn pikresl rzn pikrvky trpaslkm tak, e kad tr-paslk m na hlavice jinou epiku (viz obr . ploha .2)



DVOJHMATY NA ERNCH Prfa se tstkem na malinch

Ale protoe samotnmu trpaslkovi je pi prochzkch venku smutno, vezme si s sebou kamarda . Po dvouernch klvesch se te prochz 2 .a 3 .prstk (tstko aPrfa) . Chod po lese atrha-j maliny, jahody nebo ostruiny . Jsou velc kamardi, atak se dr pkn pi sob ajeden druhmu neutk . Snam se, aby prstky hrly souasn . Trpasl-kov trhaj malinky postupn opt po oktvch . S pravou ruikou se jdou podvat k ptkm, s levou ruikou kmedvdkm azpt .

TROJHMATY NA ERNCHBrumlovi je smutno

Protoe se Brumlovi (4 . prstk) zaste-sklo po kamardech tstkovi aPrfo-vi, rozhodl se jt do lesa za nimi . Atak zaali malinky sbrat vichni ti . Tento-krt hraje portamento na techernch klvesch souasn 2 ., 3 . a 4 . prstk obdobnm zpsobem, jako 2 . a 3 . na dvouernch klvesch .

OPT DVOJHMATYKde je Dmal?

Z chaloupky vylezl te i Dmal (1 .prstk) . Slunko ho tak lechtalo na punoce, a ho probudilo . Dmal uvi-dl Prfu ahned si knmu el na slun-ko postovat . Atak se spolu prochzeli po lese aDmal Prfovi vyprvl, jak si spokojen leel aspinkal, kdy vtom ho klidn probud slunko . Prstky hraj souasn opt v oktvovch polohch, nejprve prav ruka, pot ruka lev . Podle A .Vlaskov souhra 3 .a 1 .prs-tu pirozen navod sprvnou polohu palce dve, ne zane hrt samostatn . Stabilitu tvrtho (1-4) a ptho (1-5) usnadn hra kvart akvint .

STACCATODeov kapika nebo velika

Dtem staccato pipodobuji jako de-ov kapiky, kter padaj na trpaslky v lese . . . a zan pkn pret . A tak se trpaslkov jdou schovat k sob do chaloupky (opt v oktvov poloze), ale neustle na n pr deov kapiky . Jindy pipodobnm staccato ke velice,

kter na louce sbr med, ale protoe ji trpaslk nevidl a mlem ji zalpnul, pchne ho za to do zadeku .

Pi ncviku staccata se snam oto, aby dt vyctilo, e vyaduje vt pru-nost ruky a vasn putn klvesy . Je nutn dbt na velkou sluchovou kont-rolu .

LEGATOPelvme vodiku

Pi ncviku legata nejprve praktikuji sluchovou apocitovou ppravu . Sdt-mi poslouchme jin nstroje azpv-ky . V hodinch mm pipraven dva kelmky, znich vjednom je voda . Na pelvn vody z kelmku do kelmku ukazuji, jak mus bt tny vzny . Za-nm sdtmi 2 .a 3 .prstkem .

PODKLAD PALCEPohdka ozebe

S dtmi vyuvm prvk chromatick stupnice . Vyprvm dtem pohdku ozebe, kter utekla ze zoologick za-hrady aocitla se v lese u sedmi trpas-lk . Pouvm tny ccisd . Protoe Dmal (paleek) zebru nikdy nevi-dl, jde se na ni z oknka podvat . Na c a d pijde vdy prvn prstk . Nkdy pouvm jen cisd v rznch kom-binacch prstk . Pohyby na stejnch tnech stejnmi prstky se nkolikrt opakuj, pak pilet motlek a zebru penese na dal oktvu .

KLEKHouslov klek m kamarda

To byl jednou jeden klek neposeda. Ne-ustle utkal znotov osnovy anechval notiky samotn. Hopsal, skkal naho-ru idol. A jednou zt notov osnovy spadl. pln se pevrtil aco se nestalo? Objevil se u kamarda kle basovho. Basov kl mu troku vyhuboval: To neme nechat notiky samotn, oka-mit se vra dom do sv notov osno-vy. Ale kdy bude chtt, na chvilinku se me pevrcenm skokem kdykoliv pijt podvat.

Pro seznmen shouslovm abaso-vm klem mm pipraven obrzky zvtek, kter hraj na housliky avio-loncello . Tak si jdeme zvuk housl avioloncella poslechnout ke kolegm .

kanky a bsniky (aneb ryt-mizace uklavru)Od prvnch lekc je teba rozvjet me-tro-rytmick ctn dtte . Dve jsem dti seznamovala ihned s notovmi hodnotami . Zjistila jsem vak, e je potebn dti na tuto fzi pipravit . Po-mocnou rukou mi byla kniha Klavrn pedagogika Aleny Vlaskov4 . Velmi dleit je poznatek, e dt m jako z-klad vnmat plynut tkch alehkch dob, kter pak vypluje rytmickmi hodnotami . Zanme kolbnm tla na tkch dobch . Pro dti je dleit ctit prbh mezi zkladnmi avedlej-mi impulsy, fyzicky provat stdn uvolnn a napt v prbhu plynut hudebnho asu . Se tekem v ruce pak pelapujeme apidvme oblouky paemi, na to tleskme . Hraje nm pi-tom pkn melodie renesannch aba-roknch tanc .

Obr . ploha . 3

Za souasnho pohybu tla atlesk-n rukou dti pipojuj k pulsaci po-stupn rytmus slov nebo hudby . Nato pevdme slova na pomocn rytmick slabiky T, TYTY .Postupn je zkou-me graficky znzorovat . Zapisujeme psniky nebo je podle obrzk vyhle-dvme (obr . ploha .3) . Tyto slabiky pouvm i pi obmn rytmickch cvien ve stupnicch .

4 Vlaskov, A .: Klavrn pedagogika, Pra-ha: AMU - Hudebn fakulta 2003 .

13

www.k

lavihratk

y.cz



Rytmick a melodick ozvny jsou udt voblib . Je vborn je provdt do kroku (tj . takt) otzka 2 kroky, odpov 2kroky aped odpovd dt me zmnit smr chze anadechnout se . Zde ji spojme pulsaci s melodi, dynamikou a frz . Pi zpvu by dti mly ctit tk alehk doby . U utch-to zkladnch prvk je teba sledovat soudrnost hudebn frze . Pro ppravu pomlk je dobr, aby dt pochodovalo podle znm psn, uitel hru peru adt pokrauje vchzi nadle asamo si vpedstav zpv .

Velmi asto chtj dti hrt hru na dirigenta . Je to vynikajc prostedek metro-rytmick vchovy, pi kter dti taktuj . Tento poznatek byl znm ji v dob nejstarch hudebnch kol a meme ho s spchem praktikovat i u pokroilejch klavrist . Metrick ctn je teba rozvjet vdy vsouvislosti shudebnm obsahem . Dt by mlo zs-kat pocit, e hudba nikdy nepelapuje na mst, ale vdy kr dl, poletuje nad nmi aje vude kolem ns .

Metro-rytmick vztahy spolu vdy velmi tsn souvis . Proto se snam pi prci srytmem nikdy nezapomnat na vazbu metra a pulsaci tkch a leh-kch dob . Na zklad prce s pulsac ametrem je mono pejt krytmickm hodnotm . Spomoc rytmickch slabik zapisujeme rytmick prbh kadel, bsniek a psniek . Dti pak zptn poznvaj kadla a psniky z rytmic-kho zpisu na pedem pipravench kartikch .

Pidvm nkolik bsniek k okt-vovmu zhudebnn, pi kterch dbm na metro-rytmickou pulsaci a vra-zovou spojitost s textem . V bsnice opovi dti pelapuj znohy na nohu stdav levou apravou . Deov kapi-ky pouvm pi vuce staccata . Bs-niku O beruce uvdm pi ncviku portamenta . Jestlie chceme, aby ruce skkaly jako by, nechejme polovinu bsniky stdat oktvy jen pravou ru-kou adruhou polovinu levou . Bsniky si graficky zapisujeme pomoc grafick-ho znzornn .

pp, p,do vody lp .Nohy ho stud,pa to bud .

baalovala ba b,e m ivot tk .e j bol ob nohy,e neme pky .

Deov kapikyDeov kapiky,dostaly noiky .Bhaly po plechu,tropily neplechu .

BerukaSedla beruka na lsteku,atiky mla plnou teku .Pili kn mravenci: My t znme,my ti ty puntky spotme .Lekla se beruka: Achichich, achich!A ztoho lsteku spadla strachy .Jete nebyla tak velk voda,to by t beruky byla koda .

PomlkaDti se snam vst ktomu, aby pocti-ly, e pomlka v hudb nen pestvka, ale je to innost, cit, ne pouze znak pro mlen .

V notovm zpise namsto pomlky obvykle maluji rzn zvtka, jako nap . medvdka, koiku nebo zajka, avdy dtem vyprvm pohdku otom danm zvtku, jak si jenom v noto-vm partu chce odpoinout, ale je stle iv .

TempoKtomu, aby dti ctily dobe tempo, mi napomhaj nejen obrzky (princezny virokch atech pi menuetu, obrzek miminka vkolbce pi ukolbavce nebo vojci pi pochodu), ale pedevm se snam, aby dt tempo dobe proctilo pi dramatickm ztvrnn . Tak nap . dt vyzvu ktanci, naechrme si nae irok atiky a jdeme si menuetovm krokem zatanit ze tdy za doprovodu hudby .

Tvoen tnu na zklad sluchov pedstavivostiPokud chceme, aby dt od potku prce u klavru dobe poslouchalo, tedy kontrolovalo kad tn sluchem, musme ho k tomu pimt ihned na prvn hodin . Tvorba tnu mus vy-chzet z uritch sluchovch pedstav .

Nememe dopustit, aby dtsk hra mla motorick zklad, pouze jaksi pohyb . Vechny projevy dt na klves-nici by mly bt vedeny touhou slyet, proto dti zahrnuji hned od zatku pedstavami o krsnm vyprvn po-hdkovho klavru snimi, aby veker jejich zachzen s nstrojem bylo mil alaskav . Sluch je vdy jednoznan na prvnm mst .

Je potebn udlat ve pro to, aby-chom dtem navodili pedstavu co nejpiblinj . Ve by mly nejprve slyet v naem podn . V na td si pak otom sdtmi povyprvm pomo-c pohdkovho motivu, tm si ho dti vce pibl . Teprve na zklad tchto vdomost se mohou pokusit o hru, kter co nejvce vystihne obsah danho hudebnho textu . K navozen pedstav vyuvm nejen krsnch a vtipnch bsniek a kadel, ale tak pohdek, kter vtinou sama vymlm na dan hudebn text, dle tak kreseb, kter barvami i charakterem koresponduj stextem slovnm ihudebnm .

VKA TNUPohdka okoice

To vm ila jednou jedna koika, kter bydlela vpekrsnm domeku avtom domeku byla spousta schod. Aproto-e koika bydlela a v poslednm ti-nctm pate a domeek neml dn vtah, musela hodn sportovat. Jet k tomu obas nco zapomnla doma, take se musela po schdkch vracet. Atak se asto stvalo, e koika chodila nahoru adol, nahoru adol...

Sluchovou pedstavu tnu navozuji postupn znzorovnm smru me-lodie . Dti maluj, kdy la koika dol akdy se musela vrtit pro nco do do-meku . Dle zaznamenvme kadla na dvou tnech, kadla na tech tnech apostupn skupiny t avce tn .

Pro dti mm pipraven rzn po-mcky, nap . magnetickou tabulku se dvma notovmi osnovami nebo vy-roben kartiky velikosti klvesy, kter dti pokldaj na pslunou klvesu . Rdy tak pouvaj obrzek ruky Sn-hurky s namalovanou ptilinkovou osnovou . Tu spojuji se sluchovou ped-stavou . Dtem hraji hudebn ryvek azrove si na obrzku ruky Snhurky ukazujeme jeho grafick znzornn .



STUPNICEBarevn duha

Stupnici dtem pipodobuji kbarevn duze, kter se vytvoila na obloze asv-mi barevnmi barvikami ns hlad, tak jako ns pohlad krsn zvuk tnu . Jindy si navlkme korlky . Vechny korlky mus mt stejnou barviku, ne-sm se stt, aby jedin korlek ml bar-viku jinou (abychom nevyrazili tn stupnice) .

V praxi postupuji podle A . Vla-skov dt sestavuje stupnicovou adu z tn probran psn Vyletla holubika . Tuto pse transponuje-me od vech tn . Kdy se dostane-me ktnu h, hrajeme zatek psn ji jako H dur rozdlenou mezi dv ruce (zan lev), pak jednou rukou spod-loenm paleku . Stupnice H dur je pro zatek nejvhodnj, dti nema-j problm s prstokladem, protoe se d podle skupin ernch klves . Dle pokrauji systmem postupnho sni-ovn ernch klves . Snam se, aby dti vnmaly stupnice jako zajmavou azbavnou hru pouvm vraznou artikulaci, volm rzn hozov, dyna-mick arytmick obmny, snktermi ihru stupnic od kadho jejho stupn se zachovnm zkladnho prstokladu . Je to vborn cvien jak pro zskvn prstokladovch zkuenost, tak pro ori-entaci vtninch .

Jak la vrna do hudebn kolyByla jednou jedna vrna,a ta vrna, ern Nna,jenom jednu notu znala a pern krkorala .Pesto se vak neustletahle hloup vrna alevychloubala, prosm vs,e m nejkrsnj hlas .Pyn onm kala:Kr, kr, je jak samet hebk,kr, kr, kr, kr, kralala,pihlsm se do hudebky!Ped likou se pchou dmula:Zpv mi slvu zajist!Proti mn je slavk nulaa kos bledne zvist!Co mlo bt, to se stalo .Kdy druh den slunce vstalo,vltla vrna oknem smlerovnou na stl editele,mistra pvce zrodu Drozd,

tenoristy brdskch hvozd,kter trochu polekanzvedl zobk kern Nn:Co si rate pt?Chci ti zpvat!Doufm, e hned slom zkoukudo vyho ronku .Pisednu si ktvmu oukua hned spustm, drozdku .Poslechni si, stojm za to, j mm toti vhrdle zlato!KRL-KR-KR-KR . . .Drozd ml zlost!Pestate mi ihned tykat a vckrt to nechci kat chovejte se jako host!A te, prosm, pozor dejte,postavte se vlavici a hlasit zazpvejtejarn lesn stupnici .

Vrna zvla: Na to skrvat,jsou tu divn pomry .rii jsem chtla zpvatzhavrovran opery .Vlastn jenom kvli vmtu stupnici zazpvmKR-KR-KR-KR-

To je hrza! Dost u! Dost!Mjte se mnou slitovn, pnliv prosil drozd,vdy vtom vaem krkornnen jeden ist tn!

Jak to svrnou dopadlo?Co mla vrna uzkouky zazpvat?

Potky pedalizaceNe sdtmi zanu hrt skladbiky spe-dlem, povme si pohdku o mali . Jestlipak dti vte, co se stane, kdy na namoen papr udlte ttcem barev-n kaky? Mte pravdu, kaky se rozpi-j azabarv do sebe .

Pohdka omali

Byl jednou jeden velice ikovn mal, kter kreslil pekrsn obrzky barevn-mi pastelkami. Jednou ho navtvil kou-zeln ddeek aukzal mu sv obrzky. Mal se velice podivil. Na obrzcch byly ndhern barviky, kter splvaly do sebe. Mal se chtl tak tak pkn nauit malovat. Ddeek mu tedy podal namoen papr anechal male malo-vat ttcem abarvikami. Ale mali se

obrzek nedail, na pape se objevily okliv kaky.

Kdy ddeek vidl, jak je ztoho ma-l smutn, poradil mu: Jen barvy, kter se k sob hod vytvo obrzek hezk. Aod t doby mal maluje krsn obrz-ky, protoe vybr velice citliv barviky, kter ksob pat.

A podobn funguje, dti, in pedl. Tny barv do sebe amy musme dobe poslouchat, jestli je obrzek, kter nm pan mal Pedl namaloval, krsn, nebo jestli mu musme podat ist papr na nov barviky.

Pi hran skladbiky by mly ruce dt pipomnat plujc mrky na oblo-ze ana klvesnici dopadat lehce ahebce jako vloky snhu nebo peka .

Problematika smotorikouRychlmu aplynulmu rozvoji klavrn techniky asto brn vt nebo men svalov ztuhlost, patn dchn amal citlivost prst . Existuje cel ada cvie-n, jak ka uvolnit apipravit pro uv-doml a clevdom pohyby pi he . Pedevm je teba, aby se dti pln z-bran a zkosti tchto pocit postupn zbavily . Je dleit snimi hodn zpvat aprovdt rzn pohybov hry, zam-en na cel tlo (chze, kvn tlem, houpn paemi apod .), aby se zven psychick i fyzick napt rozpustilo . Tak pli krtk nebo pervan dech se tmto asto uprav . Upozorovn aslovn pobzen kuvolnnmu dch-n apohybu tla nebv pli spn, protoe vdom zamen pozornosti do tto sfry nkter dti blokuje jet vce . Pi vech aktivitch je nutn dobr pohoda a neml by chybt ani humor, kter ppadn nezdary vyleh a za-brn vzniku strachu z novch nezda-ench pokus .

U mladch k pozorujeme men- schopnost zafixovat si pro n dosud neznm pohybov pocity, a proto je prospn zaazovat vt mnostv po-hybovch cvien vpedkolnm vku . U temperamentnch dt se mi osvd-ilo klst draz na vlnost aplynulost proveden, naopak u klidnch a ne-prbojnch k se o jejich aktivizaci snam cvienm vraznch gest avt-ch pohyb .

Zalenn pohybovch her do vuky je pro dti obrovskm zpestenm, ne-bo napluje pirozenou touhu po po-



hybu . kn nebo zpvn textu navo-zujcho pohybov obsah cvien udv tak jeho tempo arytmus . Zrove za-brauje zadrovn dechu, kter je pi he na klavr nedouc .

Je veobecn znmo, e se nejpr-ve mus uvolnit aprocviit velk svaly ateprve potom pikroit kvlastn prci prst . Rzn prpravn cvien bez n-stroje zaazujeme individuln a pr-bn podle poteby k i v obdob, kdy ji umj trochu hrt .

Celou adu pohybovch struk-tur, vyadujcch pedevm proctn uvolnnosti ramen apa, je mono si osvojit takkajc nasucho, napklad hrou na nohy . Tak vsed smmi ky nacviujeme na stehnech hoz porta-mento, pi nm pae nechme vol-n, ale jemn spadnout vlastn thou na prsty, dle staccato, kde pae voln odskakuj a pru, a t krtk legato, kdy po potenm zaboen pociu-jeme pi chzi po prstech nsledn pohyb pae do strany . Vechny zska-n pocity a dovednosti se samozejm hned penej do vlastn hry na klavr . astm nedostatkem je udt mal cit vprstech . Jako prpravu, ale ijako cvi-en pro zkvalitnn hozu, meme pout nkolik zpsob rozcviky . Na-pklad ka vyzveme, aby nm podal ruku aptelsky stiskl . Zmch zkue-nost vm, e takov klavristick stisk rukou, pi nm chceme ctit aktivitu vech prst, tak vtinou okamit vy-vol pozitivn zmnu nlady, co zptn pome vt vnmavosti aochot ka se uit . Dle meme vzt kovy ruce do svch adat, aby se pikami svch prst postavil na piky naich prst tak, jako kdy hraje na klavr . V tto zkladn poloze pak lze sjeho rukama rzn, zpotku opatrn pohybovat, pekldat je pes sebe nebo pohybovat jednotlivmi prsty, piem jedinm kolem ka je udret uvolnn pae vtto vratk pozici .

Uveden cvien maj spe inek zpevujc . Pro uvdomn uvolnnos-ti vdlaovch kloubech atak hbitosti alehkosti prst se me k poimrat svmi prsty nap . na hbet ruky apak se pokusit se stejnou jemnost a hra-vost bhat po klvesch . Nkdy hraj dti tkopdn skladby spevaujcm hozem staccato . V takovm ppad velmi pomh oukn prst o vko

zavenho klavru, kdy k prun, ze zpst, z mal vky klepe pikami vech prst najednou . Toto cvien n-kdy imrn bol, ale strochou humoru api nedlouhm trvn ho dti ochotn provdj asamy pak pi nsledn vlast-n he sly tento velmi vrazn efekt .

Konenm clem technick prpra-vy by mlo bt zapojen cel kovy bytosti do realizace hudby . Zfyzickho hlediska to znamen ast celho tla pi he . Nen-li volnost pohybu nkde zablokovan, meme se oto pokouet tm od samho zatku . Dobrou in-spirac me kovi bt pedstava pla-vn, rozhrnovn vody rukama . k se pak do hudby pono s mnohem vt odvahou a pesvdenm . Uspokojiv vsledek se vak obvykle dostavuje a po nabyt uritch hrskch zkue-nost, u slabch k o nco pozdji, teprve kdy se jim poda zautomatizo-vat zkladn nvyky, amohou se tud odpoutat od vlunho soustedn na jednotlivosti .

Pradvn pbuzenstv hudby a po-hybu se bezesporu ned oddlit . Pohyb je prostedkem, kter usnaduje dtem cestu khudb, prohlubuje citlivost pro hudebn vrazov prostedky a jejich zmny, umouje poznvn a ovo-vn hudebn struktury, nr, emo-cionlnch a funknch typ hudby, umouje vyjden hudebnho zitku pohybem .

Kvytven pohybov zsoby vedou rzn cesty . Nejbnj je pohybov imitace vinterakci uitel k . Imitace vede k soustedn, pesnmu pozoro-vn a napodoben . Proto m vznam hlavn zpotku . Atraktivnj a pro hudebn rozvoj dt efektivnj je st-dn pohybov imitace s metodou ob-jevovn pohybovch schopnost vlast-nho tla spontnnm reagovnm na hudbu . Dti jsou nejprve zameny na sv individuln monosti, pak doch-z kpohybov kultivaci . Pot pirozen nsleduje pozorovn pohybovho pro-jevu vrstevnk, souasn probh jeho hodnocen, vbr, vyzkouen a even-tuln pijet do vlastnho pohybovho repertoru .

Pohybov cvienPohybov cvien jsou potebn jak pro ppravu, tak ipro neustl zdokonalo-vn zpsobu hry, anemla by bt sou-

st vuky jen na zatku, ale kdykoliv je jich uka zapoteb .

Tato cvien, kter mi byla velkou inspirac, uvd z praxe prof . Alena Vlaskov pro vt nzornost pi ob-jasovn tto problematiky v klavr-nm vyuovn . Pro vtinu cvien meme pout hudebnho doprovodu . Velmi pknm zpracovnm je nap . cyklus psn Petra Ebena (soust tdl-nho materilu Elce, pelce, kotrmelce V .Fischer, P .Eben, J .Paleek), kter spojuje vjeden komplexn celek pohyb, e, hudbu a vtvarnou pedstavivost . Na ukzku jsem vybrala tato cvien, kter velmi asto pouvm ve sv pra-xi:

Kocour

kocour se hrb, narovnv aprota-huje

pprava ksezen uklavru pro uvolnn, vytaen a prohnut

ptee vsed na idli

Letadlo

let letadlo mrn rovn klony vped a do

stran vsed na idli spocitem tahu temene hlavy nahoru

pprava pro sprvn dren tla pi he

Paa

sed paa na trnu klony stranou vsed na idli ane-

nadzvednout se, ruce jsou sloeny na temeni hlavy dlanmi dol

Zajc

zajc vystrkuje aschovv ocsek cvien na sprvn postaven pnve

pi sezen uklavru dt uvd pnev do polohy vysa-

zen apodsazen nadlehenm tla a dosednutm v nov poloze, pae le na kln

Sedmikrska

rozkvt apotom vadne dt se promn vrostlinku, zde-

pu se vytahuje za sluncem, vytahu-je pae aruce jako kvtinka, potom vadne pi zpadu slunce (postupn prsty, pae a cel tlo) a v depu opt usn



Ukolbavka

cvien se provd vsed u klav-ru, dt se zhoupne dozadu avrac se zpt sdrazem na open ocel chodidla, prsty rukou jsou prople-teny ped koleny

Zvony

cvien ve stoje i pi chzi, mrn pedklon, rozkveme visc pae

pohyb odstrauje rzn napt vzdech, ramenech ipach

Plavn

plaveme jako velk pes cvien ve stoje vmrnm pedklo-

nu, aktivn pohyby pa s uvoln-nm zdovm svalstvem

m inky pi he snaptm vz-dech aramenou

Lakovn

napodobujeme natrn vka klav-ru ttcem

penen vhy z nohy na nohu podle tahu ttce, nejdve pracuj ob pae najednou, potom stdav

Vtrnk

krouen paemi, potom plynu-le pechzme ke krouen rukou pokrench vpedlokt zda jsou voln, nakonec zpstm ajednotli-vmi prsty

Vlnky

pohyby pa smkkm avlnm zpstm

napodobujeme vlnky v potoce (ruce jsou poloen asi jako pi he na klavr)

pohyb je klidn, vln vhodn pro temperamentn dti

Pr

drobn pohyby prst pi velkm pohybu pa, kter jsou dleit pi he

Bolstka

stavn pae na jeden prst apen-en (pa bol noha, opatrn ske po jedn)

Pejsek

pejsek ske pes hromdku pekldn lev ruky pes pravou

anaopak (dleit je plynul pohyb

pae, pi kterm zapojujeme zdov svalstvo)

odstrauje ztuhlost ramen

Medvd

medvd tan pprava legata penen vhy z nohy na nohu,

zpae na pai, zprstu na prst

Psan

legato vrychlejm tempu prsty uvolnn v dlaovch klou-

bech napodobuj rychl drobn krky

Soubor pohybovch prvkPi vuce mimo jin pouvm insle-dujc soubor pohybovch prvk:

Hra na tlo

tleskn, pleskn, luskn, podupy

Pohyb pa, hlavy atrupu

horizontln fonogestika pi pohla-zen tnu, oten a kvn hlavy atrupu

Chze adrobn bh

chze vrznch taktech, stylizova-n chze ve spojen spantomimou (jdeme hlubokm snhem, jako p, vrabk, principl, baletka, barokn tanenice apod .)

Pantomima

npodoba rznch innost a hry na hudebn nstroje, scnick po-hyb (vraz, gesta)

Tanen prvky

kroky, poskoky, naten, otoky, tanen chze aj .

Spohdkou uklavruUvdm nkolik nmt:

Hrajeme nzvy pohdek

Nejprve si s dtmi pipravme rzn hudebn nstroje i pedmty vhodn kozvuen pohdkovch situac . Neza-pomeneme ani na rekvizity, pomohou nm pipomenout nzvy pohdek . Ty hraji na klavr adti maj za kol mo-tivek poznat . Potom mi dti pomohou pohdku doprovodit na rzn orffov-sk nstroje . Zpvme adti je vyjaduj

zvukovmi efekty (nap . O pejskovi akoice, Omalm katku aj .) .

O pejskovi akoice

Sdtmi si pedstavme, e jsme koi-ka apejsek, aztvrujeme tyto postavy pohybovou pantomimou . Napodobuje-me mkkou koi chzi s elegantnm vlnnm pa jako protahovn koiho tla, tu meme doprovodit zvukoma-lebnm mouknm srznm vrazem nlady . Podobn pedvdme i pejska, ps vren i radostn tkot, jak pros o pochoutku nebo se tikrt oto ped ulehnutm . Pot si zazpvme znmou psniku Koka leze drou, pes oknem . Pro dti mm pipraven obrzky, kter psniku znzoruj .

O kohoutkovi aslepiceOzvuen tohoto nzvu nejsnadnji doshneme zvukomalebnou npodo-bou hlas kohoutka a slepiky . Za po-moc klavru stdm zvoln kykyryk a kokokodk v rznch vkch a in-tervalech . Dti se zavenma oima poznvaj vysok a hlubok tn . Pot vyzkoume i pohyb v prostoru . Pro-chzm se spolen s dttem jako sle-pika akohoutek, naznaujeme zobn zrnek rytmickm uknm do dlan a pipojujeme rytmickou deklamaci: zob, zob, zob, zob.

Jak se stal Honza krlem

Promnu Honzy v krle pedstav-me stylizovanou chz . Nejprve si dt pedstav, e je Honza: Vykrauje si srancem buchet do svta, psk si nebo zpv psniku . Potom kr dstojn jako pan krl . Ktomu pouvme pat-in rekvizity jako krlovskou korunu (tamburnu), vladask ezlo (ozvun dvka) a jin . Panu krli se urit p-jde lpe shudbou, proto mu chzi do-provodm na klavr ado kroku si me slavnostn pochod zabubnovat . Potom si zazpvme psniku Jedna, dv, Hon-za jde ameme se ji nauit na klavru .

Hrneku, va!

Mchn vaekou v hrnku nebo v misce vydv charakteristick zvuk pro vaen . Doplujeme ho jet zvu-komalbou hudebnch nstroj, nap . na zvonkohe, na kter ponechme adu pti kamen libovoln vky . Pejd-me po nich plynule palikou (glissan-



do) nahoru a dol v rznm tempu idynamice podle mchn . Podobn lze pout tak drhlo . Vtipn kae se dobe va ispalikou vbubnku i tambur-n .

Taneek Popelky

Ne se dt nau zadanou skladbiku, zahraji mu ji aono se stane na chvilku Popelkou na plese. VPopelinch atech (barevn stuhy) tan valkovm kro-kem .

Pohdka zmechu akaprad

Kemlek a Vochomrka se u tak chystaj ke spnku. Spolu snimi se jet chvilku stavme na palouku uhjovny, dt dobrou noc vem pohdkovm po-stavm, kterm se zalbilo vhudebnch pohdkch. Vichni tu hraj, tan azp-vaj. Pojte se knim, dti, tak pidat.

Dt se stane nkterou z pohdko-vch postav . Pouiji vhodn doplky (epici Kemlka aVochomrky) aza-tanme si v mechu a kaprad pohd-kov tanec . Melodie zmechu akaprad (kterou jim hraji) je pro n jako stvo-en .

Pohdka trochu jinakDra pohdka

cl: stimulace jemn motoriky, pohybli-vost prst, fantaziepomcky: skopky po kinder vaj-kch, barevn korlky, fixymotivace: Dra pohdkahudba: speciln prava skupiny Safri Duo (africk bonga rytmick bubno-vn)1) Zhotoven vlastnho chrasttka, im-provizovan doprovod reprodukovan hudby

To je ikovn bubnek, sly, jak hezky hraje? Kdepak jsou ale jeho kamardi? Nkam se asi zatoulali . Bubnek si chtl snimi hrt ate, kdy tady jeho kama-rdi nejsou, tak urit pestane . Ale j mm npad . My bubnku pivedeme jin kamardy . Barevn kuliky a va-

jka nm pomohou . Nabereme kuli-ky do skopek aa snimi zachratme, tak se roztancuj abudou si sbubnkem hezky hrt .

Pi nabrn kuliek do skopek rytmicky deklamuji jednotliv bar-vy (er-ve-n, mod-r) . Africk bonga vzbuzuj vdtti zjem, aktivizuj ho ke spontnnmu pohybu, pi manipulaci skulikami se sousted, po dokonen snimi radostn chrast vrytmu hudby .2) Dra pohdkaByl jednou jeden drak, kter ml sedm hlav . Tenhle drek byl moc hodn, ale tak moc smutn . Jeho hlavy se toti neustle hdaly a nikdy se nemohly dohodnout, co budou dlat . Prvn hla-va chtla st knku, druh chtla na dostihy, tet hlava by rda spala, tvrt se chtlo zpvat, pt by se rda pod-vala do kina, est mla chu na zmr-zlinu asedm hlava by rda tancovala .



Hdaly se skoro cel den . Nakonec se s nejstar sedmou hlavou dohodly, e budou tanit .

Hrajeme si na drka a jeho hlavy . Dla je tlo draka, prsty jsou jeho hla-vy . Na bka prst lev ruky pomhm dtti malovat dra obliejky . Stejnm zpsobem postupuji tak usebe . Zna-ich prst se na ns smj dra oblieje . Pi reprodukovan hudb tancuj prst-ky naproti sob . Psniku doprovzme popvkem la-la-la .

Malovn drach o, nosu apusy na bka prst se dtem velice lb, ikdy je to chvlemi imr . Nejvce se pi ps-nice bav dram hdnm ajsou zv-dav, kter zhlav (prstku) m chu na zmrzlinu .

O nekovi

cl: pohybov aktivita (stimulace hrub motoriky lezen), tempo, rytmus ei, rytmick improvizace, relaxacepomcky: Orffovy nstroje (dvka, bubnek, triangl), vyroben chrasttka, neek (pokladnika)motivace: zhudebnn kanky One-kovihudba: Sleepytime (Gomer Edwin Evans), skladba Carousel1) Sedm sdttem uklavru, vytlesk-vm rytmus a pitom zpvm otz-ku: Jak se jmenuje?, Co jsi ml dnes k obdu?, Jakou m rd barviku? . . . Dt zpv zptn svytleskvnm ryt-mu: J jsem Daneek . . . .Ukazuji na obrzky zvtek, Daneek vyukv nzev zvtka pomoc bu-bnku zOrffova instrumente azpv (pa-pou-ek, ko-i-ka) . Pi vyukvn rytmu zvtek vol Daneek rzn or-ffovsk nstroje, kter mu nejvce zv-tko pipomnaj .2) Zhudebnn kanka OnekoviNejprve si povdme onecch . Jak vy-padaj, co si vezou na zdech, jak rych-le se pohybuj, zda je m Daneek rd .

Pohladil jsi nkdy neka? Copak ud-lal? Nato povdm kanku, pitom pohybuji nekem po klaviatue avko-nen fzi ji zhudebnnou reprodukuji .

Leze neek podle meze, svj do-meek ssebou veze, jestli na nj nkdo shne, do domeku hned se vthne . neku, neku, vystr rky, dm ti krejcar na tvarky atronek na tab-ek, bude ztebe hajdalek .

Zhudebnnou kanku pak dramati-zujeme . Daneek je neek, pohybuje se lezenm po tyech . Na slovo vthne se schoul do klubka jako neek do svho domeku . Pro zdraznn zmny polohy hraji basov trylek . Na ne-ku, neku, vystr rky se Daneek pomalu z klubka rozbaluje a leze spokojen dl . Pot nsleduje relaxace dechov cvien (brnin dchn) vlehu na koberci za doprovodu dtsk relaxan hudby . Navozen pocitu ne-ka vyuvm v ptch hodinch ve skladbikch spomalm tempem .

Sktkv poklad

cl: pohybov aktivizace, sluchov ana-lza, dynamika (crescendo, decrescen-do)pomcky: bubnek, inelky, triangl, dvka, chrasttkamotivace: Sktkv poklad1) Nejprve si s Danekem zazpvme oblben psniky: Skkal pes, Koka leze drou, Travika zelen . . . doprov-zen hrou na tlo (tleskn, pleskn na stehna, podupy) . Pot mu pedstavm jednotliv orffovsk nstroje, protoe pozdji budou ukryty .

Naemu malmu tdnmu skt-kovi se ztratil poklad . Je proto te tak smutn, protoe ho neme najt . Po-meme mu ho najt? On toti, kulifer-da jeden, zapomnl, kam ho schoval!2) Sktkv pokladPokladem jsou hudebn nstroje, kter jsem schovala vrznch stech tdy .

Zpvm psniky, kter jsme si s Da-nekem zopakovali (Koka leze drou, Skkal pes, Travika zelen . . .), sDane-kovm pibliovnm se khudebnmu nstroji zintenzivuji hlasitost melo-die (pihov) aten nalz sktkv poklad . Zesilovn hlasitosti vptch hodinch vyuvm pi decrescendu acrescendu .

Deov kapiky

cl: stimulace jemn motoriky, glissan-do, legato, tempo (crescendo, decres-cendo)pomcky: Orffovy nstroje, papr, ba-revn fixy, 2kelmky, voda, brkomotivace: Bh to okolo chalupy, dl to cupity, dupity . Co je to?1) Nejprve si s Danekem zazpvme za doprovodu orffovskch nstroj ahry na tlo (podupy, tleskn, pleskn ostehna) psniku .Pr, pr, jen se leje amn vdeti nejl-pe je. Kalue jsou zrcadla, kter zmra-k vypadla. Kap, kap, kapy, kap, ryba, ba nebo p. Kap, kap, kapy, kap, ryba ba, p.2) Deov kapikyV vodu jsem Daneka motivovala hdankou odeti . Nyn znzorujeme deov kapiky stdavm uknm prst na desku stolu . Nejprve pomalu (zan pret), potom rychleji stdnm vech prstk (pad hodn kapiek, a pijde obrovsk d) . Velk d lijk znzorujeme glissandem na barevn zvonkohe apelvnm vody zkelm-ku do kelmku .Odkud pad detek?Nsleduje rytmick cvien pi zpvu psniky Pr, pr, jen se leje vpoma-lejm tempu . Svislmi peruovanmi rkami znzorujeme d, kter pad zmrk .//////// . . . (pr, pr, jen se leje . . .)Pelvn vody v kelmkch vyuvm pi vuce legata .



PRCE AKOMUNIKACE SE KEM SASPERGEROVM SYNDROMEM VKLAVRNM VYUOVN NA ZKLADN UMLECK KOLE

Bronislava Zatloukalov

vod

Chlapec, okterm vm budu vyprvt, se jmenuje Karel . J mu km Kja, tak tak onm budu pst . Vervnu se jako kad rok konaly na na kole postu-pov zkouky ve he na klavr . Podle harmonogramu, kter byl pedem ur-en, ci pichzeli na cviebnu, kde se rozehrvali . Pokud nkter z nich onemocnl nebo byl omluven, dolo po domluv snsledujcm kem kposu-nu poad zkouench k . Kdy pi-la na adu aka, kter onemocnla, rozhodli jsme se, e nebudeme ekat a vezmeme dalho ka . Tm kem byl Kja . Odela jsem ze tdy na vedlej- uebnu apodala ho, zda-li by mohl jt se mnou aodeset minut dve zat s pezkouenm . Jeliko jsem chlap-ce neznala, byla jsem velice vyveden zmry jeho neekanou reakc . Chlapec dostal tm ok velmi se zaal klepat, chvt nerozumla jsem jeho reakci, protoe vtina dt chtla mt zkou-ky co nejdve za sebou . Musela pijt jeho pan uitelka, uklidnit ho apotom za deset minut, pesn vdob, kdy ml postupovou zkouku vykonat, ji usku-tenil . Byl nm npadn svm zvlt-nm chovnm jakmile vstoupil do zkuebn mstnosti, zaal ihned hovoit o zcela jinm tmatu, kter nesouvisel s danm zkouenm . Potom usedl ke klavru askladbu zahrl ve dvojnsob-nm tempu a zcela s jinm projevem, ne jak ji ml nacvienou . Kdy dohrl, podkovali jsme mu aKja opustil t-du . Byli jsme znan pekvapeni jeho re-akc, ale pan uitelka nm vysvtlila, e toto zvltn chovn je pro Kju typick azcela normln . Jeliko jeho pan ui-telka vptm kolnm roce mla odejt na rodiovskou dovolenou, bylo dohod-nuto, e Kju budu uit j .

Byla jsem velmi zvdav, jak zane nov koln rok s novm kem . Kja piel na prvn hodinu sm bez dopro-vodu rodi, veel do tdy bez pozdra-ven, usedl ke klavru azaal vyprvt, na co zrovna myslel . Pekvapilo m, e

m velk vdomosti o rznch tma-tech . Zajmal se hlavn o biologii, ze-mpis Jeho vyjadovn bylo velmi zvltn jako kdybych si otevela en-cyklopedii nebo se zaetla do odborn knihy . Mluvil velmi sloit se roubovi-tm slovosledem . Pemlela jsem, jestli chlapec v, o em hovo, zda rozum tomu, co k . Psobil na m velmi in-teligentn .

Jak jsem se pozdji dozvdla, nauil se st ve tech letech avpti letech pe-etl pbh Harryho Pottera v anglic-km jazyce . Bylo mu nameno IQ 150 . Pozdji jsem se sela sjeho pan uitel-kou zmatesk koly, abych zjistila, jak s Kjou pracovala . Ta mn o Kjov chovn povyprvla hodn zajmavch phod vetn detail . Byla jeho tdn uitelkou ti roky . Kdy ve tech letech poslala Kju st ostatnm dtem ped spanm pohdky, odpovdl j, e po-hdky u dvno nete, e jsou pro mal dti . Jeho rodie se mu od tlho dtstv maximln vnovali, trvili snm ve-ker as, pestoe mli jet dal dv mlad dti . Kja byl v matesk kole stle nronj, vyadoval vekerou pozornost pan uitelky, kter mla na starosti dalch 25 dt, aproto se roz-hodla, e si keKjovi pibere asistentku .

Doposud jsem nikdy nemla dnou zkuenost s podobnm kem, proto jsem sKjou pracovala ze zatku syst-mem pokus omyl . Velk problmy mi dlalo dostat Kju z jeho astch stav zamylenosti . Zjistila jsem, e Kja m vbornou pam ae si doslova pama-tuje ve, co mu vhodin eknu, aje mi to schopen zopakovat za tden na dal hodin . Chtl hrt pevn zpamti, tak se asto ponooval do svch tzv . improvizac . Po del dob, kdy mi bylo zejm, e s Kjou nen nco v pod-ku, jsem se rozhodla, e se sejdu sjeho maminkou a zeptm se na chlapcv zdravotn stav (jeho diagnzu) . Kdy se na to zptn dvm, pilo toto roz-hodnut celkem dosti pozd, a koncem kolnho roku . Dodnes si vytm, e jsem s jeho maminkou nepromluvi-la dve . Na vin byla moje neznalost

anezkuenost . Nyn bych jednala pln jinak . Maminka mn povdla, e Kja je autista sAspergerovm syndromem . Zaala jsem se zajmat, co to znamen, kdy dt trp tmto syndromem . Pjila jsem si nkolik odbornch knih, abych se dozvdla, jak mm schlapcem vno-vm kolnm roce sprvn pracovat .

1.1. Aspergerv syndrom

Aspergerv syndrom pat kporuchm autistickho spektra, mezi pervazivn vvojov poruchy . Zkrcen a velmi zjednoduen se jedn o formu autis-mu . Aspergerv syndrom se na prvn pohled nemus zcela projevit, npadn me bt chovn, kter je asociln . eho jsem si na Kjovi vimla azaala se proto o jeho stav vce zajmat, bylo prv jeho chovn, kdy se mnou, jako se svoj uitelkou jednal necitliv . Nej-dv jsem to povaovala za nedostate-n chlapcovo vychovn, ale postupem doby jsem pochopila, e se nejedn ochlapcv zl mysl . Tak jsem si v-mala, e se pli nekamard se svmi vrstevnky, ale vdy na hodinu ek osamle, nkde v kout chodby, kde studuje njakou knihu nebo hraje hry v mobilnm telefonu . Jeho chze byla pomal, ourav, ale nejvraznjm znakem byla Kjova e pln odbor-nch vraz azvltnch formulac .

Touto problematikou se podrobn zaali zabvat soubn anezvisle na sob dva lkai americk psychia-tr Leo Kanner adle vdesk pediatr Hans Asperger -oba vdob druh sv-tov vlky .

Leo Kanner oautismu pe: Autis-mus je slovo pochzejc zeckho autos sm . Dle k: Tyto dti pily na svt sneschopnost navzat citov kon-takt . Vce ne o lidi se zajmaj ovci, nereaguj na voln jmnem aneruen pokrauj ve sv innosti . Vyhbaj se onmu kontaktu a nikdy se nedvaj do oblieje . Konverzace, kter probh vblzkosti dtte, ho nevyruuje . Pokud osoba chce na sebe upoutat pozornost, mus zalpnout nebo sebrat objekt, se kterm si dt hraje . Objev se vztek, ale ne na osobu, kter to udlala, nbr na konkrtn chodidlo i ruku . (Thorov, K .: Poruchy autistickho spektra, Por-tl, Praha 2006, s . 36)

Tyto dti mvaj velmi asto norml-n fyzick vzhled, maj vbornou me-



chanickou pam aukazuje se, e jsou schopny velmi dobrho kognitivnho mylen . Dti jsou vak velmi uzave-n, ale ve sv samot se ct bt astn . Nechpou, pro by mly bt trestny za patn chovn, protoe nerozum poj-mu patn chovn . Inteligence tchto dt je prmrn a nadprmrn .

O rok pozdji, v roce 1944 Hans Asperger pi svm studiu popisuje, e syndrom lze povaovat za poruchu osobnosti . Hans Asperger si vmal:

* pot vsocilnm chovn* zvltnost vkomunikaci pi boha-

t rozvinut ei* vysok mry intelektu* motorick neobratnosti* omezench zjm alpn na nich(Thorov, K .: Poruchy autistickho spektra,

Portl, Praha 2006, s . 37)Dve byly tyto dti zaazovny mezi autistick psychopaty . Tento nehezk pojem byl nahrazen novm nzvem podle lkae Hanse Aspergera Asper-gerv syndrom .

Vpolovin minulho stolet, kdy je-t nebylo zjitno, co poruchu zpsobu-je, pevldal nzor, e projevy chovn utchto dt jsou dsledkem patn ro-diovsk vchovy . U tolik tce zkou-en rodie byli vystavovni dalmu stresu . S rozvojem medicny byla zji-tna pina poruchy vgenetice -auti-smus je dnes azen kneurovvojovm poruchm a zpsobuje ho jeden spe-cifick gen . Vznamnou roli zde hraje ddinost . Poruchy autistickho spekt-ra jsou tedy povaovny za vrozen .

Dti s Aspergerovm syndromem maj narueny tyto ti schopnosti:

* sociln interakci* komunikaci* pedstavivost

Jsou to hlavn znaky jejich odlinosti od zdravch dt .

1.2. Sociln chovn

Tyto dti se nm nkdy jev jako nevy-chovan . asto mluv nevhodn, pou-vaj zvltn atak nehezk vrazy, ur-ej azesmuj osobu se kterou hovo . Povauj sv vrstevnky za mncenn apovyuj se nad n . Toto sv jednn povauj za zcela normln, bohuel si neuvdomuj jak dopad m na jejich okol . Mvaj velmi mlo kamard . Po-kud se snkm sptel adaj se do spo-lenho hovoru, ke svoj kod uped-nostuj jen takov tma, kter zajm

je . Zjmy ostatnch se jim zdaj hloup anezajmav . Nepemlej otom, e by mohli druhou osobu svm monologem nudit . Dky svm hlubokm znalostem dok poutav vyprvt o vybranm tmatu, ale bohuel se knmu neustle vracej alp na nm . Jejich jednostrann zamen pak zpsob, e sv poslucha-e brzy odrad . asto se stvaj terem posmchu ale tak iikany . Jejich reak-ce je nsledn takov, e se sthnou do sebe apestanou se svm okolm komu-nikovat . Mnohem astji aradji hovo sdosplmi, se ktermi si lpe rozum . Sv vrstevnky povauj za nudn, hlou-p . Vdospvn si vdsledku pibva-jcch zkuenost zanou uvdomovat, jak jsou vnmni svm okolm adok se do znan mry pizpsobovat situa-cm, ve kterch se prv ocitly .

Absenci socilnho chovn jsem u Kji pozorovala velmi asto . Nap . bylo bn, e na zatku hodiny Kja vbhl do tdy abez pozdravu zaal ne-srozumiteln a spontnn komuniko-vat, ani by si uvdomil, co je zkladn slunost tj . pozdravit . Kdy jsem sup-lovala skupinu hudebn nauky, do kter Kja chodil, byla jsem svdkem jeho ne-ustlho ruen avykikovn anecitli-vho zasahovn do prbhu hodiny . Kdy jsem zadala njak kol aKja byl dky sv inteligenci prvn sprac hotov, nedokzal pochopit, e ci kte pote-buj vce asu, nemaj bt rueni . Jsem si jist, e se Kja podobn choval ipi vyuovn na zkladn kole . Velkou vhodou pro Kju bylo astle je, e byl zaazen do tdy tzv . mimodn nada-nch dt . Ve srovnn sbnou tdou byl vkolektivu snen poet k, kte byli vedeni podle specilnch osnov pro n vytvoench . (Dnes se domnvm, e tato tda byla alespo zsti naplnna dtmi srznmi specifickmi porucha-mi) . Vznamnou lohu sehrla Kjova osobn asistentka, kter mu pomhala pi vuce ve td . Neustle ho usmr-ovala nebo ho dokzala aktivovat, p-padn utlumit a tak mu vysvtlovala, co je po nm vdan chvli poadovno . U tchto dt je poteba stanovit jas-n pravidla, na kterch je nutn trvat, a neustle vysvtlovat, jak chovn je vhodn, dan ajak naopak nen .

1.3. Pedstavivost, pedvdavost

Dalm naruenm centrem je schop-nost pedstavivosti . Tyto dti si nedo-

k hrt se svmi vrstevnky, protoe nemaj fantazii, nedovedou si pedsta-vit, co bude ve he nsledovat . Hra av-voj hry je zvisl na fantazii, na rovni mylen a na dovednostech npodoby, na sdlen pozornosti . Z dvodu mal pedstavivosti aulpvn na poznanm se tyto dti asto vnuj urit zlib nebo tmatu, kter je zaujme, mnohdy v rozmez nkolika msc i let . Jed-n se teba o sbrn pedmt, nebo zapisovn si mylenek otmatu, kter je bav . Ztohoto dvodu zskaj oped-mtu svho zjmu hlubok znalosti, ktermi neustle ohromuj sv okol . Jejich zjem je vak jednostrann a je-jich ptele brzy odrad (posluchai jim odmtaj dle naslouchat) . Jejich zpsob uvaovn je vak takov, e nedok pijmout argumenty akritiku druhch . Okruhy, kterm se vnuj jsou asto matematika, historie, astrologie nebo doprava . Uvedu pklad jednoho chlap-ce, kter sbral CD pouze zemelch skladatel . Po ase terapeutka pila na to, e je to z toho dvodu, e chlapec chtl mt vdy kompletn sbrku jeho skladeb, co u ijcho autora nelze . Ztoho vyplv, e ity nejmen detaily jsou pro n velmi dleit .

Dti s Aspergerovm syndromem maj voblib plny, mapy, encyklopedie zkrtka ve, vem mohou nalzt n-jakou vnitn strukturu njak pes-n d . Nenvid a ds se neznmho achaotickho .

Kju um u tetm rokem, velmi se obdivuji jeho rodim avidm tak prci, kterou odvedla jeho asistentka . Zlepilo se toti nejen jeho chovn, ale dky jeho nabytm zkuenostem tak reakce na situace, se ktermi se neust-le setkv . Takovmu dtti je poteba neustle vysvtlovat, co se kolem nj odehrv, pokud se dostane do situace, kter je pro nj neznm . Nov situace, neznm proitky vyvolvaj v tchto dtech velkou hrzu astres . Jejich svt je bezpen pouze tehdy, pokud nejsou narueny jejich rituly . Uvedu pklad zM: Kja byl se svoj tdou na hodi-n plavn, ale stalo se, e mu maminka zapomnla dt jeho mdlo . Chlapec byl celou hodinu vyveden zmry areago-val na situaci pehnan, a hystericky . Hodinu hledal, perovnval apehazo-val vci askikem odmtal dlat cokoliv jinho .



1.4. Komunikace

Poruchy autistickho spektra jsou v prvn ad poruchami komunikace . Toto se u do znan mry netk lid s Aspergerovm syndromem, protoe oblast komunikace maj mn narue-nou -ve srovnn sjinmi autistickmi poruchami . Dti sAspergerovm syn-dromem jsou mnohdy velmi inteligent-n, maj bohatou slovn zsobu, kter je ale do znan mry pasivn . Jejich my-len aslovn vyjadovn zvis na jejich IQ . Pi rozhovoru s tmto lovkem si okamit vimnete, e svmi neudru-je on kontakt . Dti s Aspergerovm syndromem se vm nikdy nebudou dvat do o, nekomunikuj pohledem, dvaj se jakoby skrze vs . Velmi mlo pouvaj gesta pro zdraznn nap . pohyb hlavou pi gestikulaci ukz-n smru . Mn inteligentn dti maj obecn problm s e a s nslednm vyjadovnm . Vvoj ei unich me bt opodn, zanaj se vyjadovat a kolem 5 . roku vku . Mnohdy pouvaj dosplho jako nstroj kdosaen cle, kter poaduj, protoe se nedok vy-jdit .

Jejich mimika, vraz oblieje nein-formuje osobu, se kterou hovo, otom, jak vnitn pocity prv provaj . (Kja ml strnul gesta, tm nepou-val smv) . Tyto dti nedok vyjdit sv emoce nechpou vznam never-bln komunikace . Nepochop tak z vaeho vrazu oblieje, postoje tla nebo gesta, co si myslte . Nejsou schop-n pest emocionln signly . Dalmi typickmi projevy jejich ei jsou: e me bt hlasit, nkter slova znj velmi rozvlekle, pouvaj bohat roz-vinut slovn obraty, mluv ve sloitch vtch . Jejich vyjadovn pipomn sp vyjadovn dosplho lovka .

Mnoh vrazy, kter od nich usly-te, na vs psob, e jsou nauen zknih azencyklopedi, kter tyto dti tak rdy tou, aproto si kladete otzku, zda jejich vznamu skuten rozumj . Jejich e je nkdy vzdlen anepim-en situaci . Dt me mluvit trko-vit iotom, co ho nhle napad, me pouvat ryvky z televize, z reklamy nebo z knih . Takto se dt projevuje, pokud se ct nejist nebo nervzn . Mnoh z ve popsanch projev ver-bln komunikace se vyskytuj tak u Kji . Mnohokrt jsem si vimla, e

trp samomluvou . Vyjaduje se asto velmi pekotn, e zstv i nadle roubovit, knin, asto se vrac k t-matu, kter ho zrovna zajm . Pi spo-len komunikaci chyb on kontakt . Pokud na nj promluvm a on je, jak j km, ve svm svt, nereaguje na moji e . Psob dojmem, e m nesly- . asto jsem se vak pesvdila, e to nen pravda po poloen kontroln otzky nebo zjeho reakce jsem poznala, e v ovem, co jsem mu kala .

Dky svm velkm vdomostem jeho vyjadovn psob formln . Pro tomu tak je, e lid sporuchou autistic-kho spektra mluv tak zvltn? To vy-svtluje PhDr . Kateina Thorov ve sv knize: e krom vznamov sprv-nosti jet obsahuje expresivn rovinu, co znamen, e sprvn zvolenm slovem meme vyjdit n citov po-stoj . Ale lid s poruchou autistickho spektra maj svyjadovnm pocit od zkladu pote . Je pro n velmi obtn zvolit vhodn slova . Proto asto pou-vaj knin, hanliv nebo pli expre-sivn slova nevhodn, a jim dv rz podivnosti . (Thorov, K .: Poruchy au-tistickho spektra, Portl, Praha 2006, s . 110)

1.5. Zrakov asluchov vnmn

Zrakov vnmn Pi prohlen njakho pedmtu,

kter upout jejich pozornost, nesledu-j pedmt pmo jako my, ale vnjm koutkem oka . Pozorovanou vc si mo-hou dvat velmi blzko kom, pozoruj ji ze vech hl a do nejmench de-tail . Z tohoto vyplv, e maj pote sfixovnm zraku na pozorovan ped-mt . Jejich pohled me bt povaovn za strnul zrn . Je to proto, e tito lid se zamuj na detaily pozorovanho pedmtu . Jsou fascinovni uritm podntem .

Vzpomnm si na okamik, kdy Kju upoutal metronom . Nejprve svm vzhledem a nsledn po jeho sputn ho zaujalo jeho pravideln tikn smo-nost rznch temp . Kja byl pstrojem uchvcen anemohl se od nj odlouit .

Lid jako Kja mohou bt pecit-livl na svtlo, na blesk fotoapartu, dokonce i na vyzaovn potaov nebo televizn obrazovky . Naopak jsou fascinovni vcmi snjakm svtelnm efektem blskajc se zrcadlo apod .

Dle mohou pozorovat tzv . tunelo-vm vidnm, kdy vnmaj pouze pod-nty, kter se nachzej vjejich zornm poli . Proto maj pote vyhledat objekt na vt ploe . Dok sledovat jen to, co se nachz pmo ped nimi .

Kdy potebuji s Kjou pracovat na urit skladb, umstm noty nebo po-mcky se skladbou spojen na viditeln msto, abych tm upoutala jeho pozor-nost avzbudila tak jeho zjem, na kte-r pot navu . (Poznmka ke kapitole 2 .8 .) .

Sluchov vnmnPecitlivlost na sebemen elest, b-n zvuky, kter zdrav lovk skoro nevnm, nap . slab rozhovor dvou lid, jim mohou zpsobovat i fyzickou bolest, me je vyruit atraumatizovat nhl zakaln nebo kchnut njak nhl siln zvuk . Nebo naopak nemu-sej zareagovat ani na velmi siln hlu-n podnty . Zakrvnm si u reaguj na situace, kdy se ct bt ohroeni . Ne-pjemn jim mohou bt tak vysok tny ve skladbch . Tato sluchov pecit-livlost me vak s vkem ustupovat . Protiplem pecitlivlosti je hyposenze - to znamen, e postien lid nemu-sej reagovat ani na nhl nebo velmi siln zvuk nap . nhl tlesknut za hlavou . Mnoho rodi si mysl, e jde o sluchovou vadu, ale nen tomu tak . UKji jsem si vimla, e ho asto velmi upoutaj urit zvukov podnty, e se sna napodobovat hlasem ina klavru uritou hudebn mylenku, zvuk nebo melodii asna se ji napodobit naprosto pesn, ato dokonce ijej vku .

Obdobn hyper i hyposenzitivita se tk tak ichovch achuovch vjem . Pro klavrn vyuovn je mon vyut aromaterapii . Sprvn zvolen terick olej ka uvoln apjemn nalad .

2. Individuln vzdlvac pln

2.1. Rozvoj citovho vnmn

Vpedchozch kapitolch jsem vs se-znmila se znaky, ktermi se vyzna-uj lid, u nich byl diagnostikovn Aspergerv syndrom . Rozhodnut,



jakm zpsobem budu s kem pra-covat, je snaz po seznmen se sjeho diagnzou . Prce spostienm kem je vmnohm jin, odlin . Musela jsem nastudovat mnoho odbornch knih, abych se dozvdla, jak mj k vnm svt, jak mohu do jeho svta pronikat a jak ho mohu ovlivovat . Hudba je velmi vjimen a dky n me Kja rozvjet svj citov ivot ato se mu tak da .

Jako prioritu jeho vzdlvn na z-kladn umleck kole jsem si proto sta-novila rozvoj jeho citovho vnmn .

Bylo pro m velmi tk nauit se pronikat do jeho stav zamlklosti . Ni-kdy jsem netuila, v jakm rozpoloe-n pijde na hodinu a jak bude hodina probhat . Musela jsem mt promyleno mnoho variant a typ hodin, jak pra-covat s Kjou . V ppad, e se Kja dostavil na hodinu ve svm vnitnm svt, okamit jsem to na nm pozna-la . Nap . se stalo, e vstoupil do dve a krel pmo ke klavru jakoby pro-chzel njakm pomyslnm tunelem . Dvee nechal oteven, aktovku odho-dil doprosted tdy, nenachystal si sv vci, usedl ke klavru a zaal hrt . To byly ty lep ppady -kdy zaal hrt . Pokud se jen posadil, nevnmal, tkal oima po mstnosti, tak jsem se ho sna-ila zjeho stavu dostat rozhovorem, po-vyprvla jsem si snm, co dnes proil ajak se mu dailo . Pokud se Kja zapo-jil do hovoru, pak jsme plynule peli khran, na hodinu vuky nstroje . Vji-nm ppad se usadil ke klavru azaal sm od sebe hrt . Nkdy to byly zhu-debnn mylenky, kter vyjadovaly, jak se prv ct, na co mysl . Skladbiky byly improvizac, kde si pohrval stny nebo stninami . Mnohdy se nedokzal odpoutat od drobnho motivku, vypo-slouchval urit tn, kter ho zaujal . Neodvdla jsem jeho pozornost k ji-nm skladbm, kter jsme mli spolu cviit a snaila jsem se, aby skladbu dle rozvjel, rozpracovval . asto jsem se knmu pidala avytvoili jsme spo-len pjemnou atmosfru, pi kter se postupn uvolnil ana kterou jsem moh-la opt navzat splnovanou vukou .

Ve skladbch se vemi ky, nejen uKji, se snam, aby m ci mli ur-it pocit a nladu pi hran, aby hra-nou skladbiku hrli suritm citovm obsahem . O tot jsem usilovala tak

uKji . Snaili jsme se vechny skladbi-ky, vetn etud, hrt tmto zpsobem . (ci mi vyprvj o svch pocitech a o obsahu hran skladbiky) . Zjistila jsem, e je Kja velmi citliv na vnm-n tnin ae tniny vid v tchto bar-vch .

C Dur bl barvaD Dur modrE Dur lutF Dur oranovG Dur -rovA Dur zelenH Dur svtle zelenCis Dur slonov kostEsDur lutFis Dur erveno-rovGis Dur rovo zelen (jako zmrzli-

na Twister)B Dur stedn odstn zelen

Dle se snam, aby ci vnmali tno-rod durovch a mollovch tnin, aby ctili co se dje, jak napt je v septa-kordech, vobratech akord, aby se na-uili vnmat pocitov stupnice . Apodle tchto pocit ve skladbch vystavli tak dynamiku .

Kjovi se tak zaalo dait frzov-n skladeb . Frze jsme spolen zpvali, pedstavovali jsme si, e jsme zpvci aKja se nauil vnmat, ve kterch ms-tech by se ml zpvk vhodn nadecho-vat . To ho velmi bavilo ado detailu se snail frzi zazpvat ansledn penst na klavr . Pesto, e byla jeho poloha hlasu pro nj pli vysok nebo hlu-bok, smli jsme se tomu adlalo nm to velkou radost . Pomoc dchn jsme uvolovali mysl anapt sval vcelm tle .

Do budoucna chci udlat Kjovi ra-dost tm, e ostatnm km zm tdy zahraje sv improvizovan programn skladbiky .

SKjou improvizaci provdm pod-le obrzk, podle uritch vizulnch pedloh, protoe zrakov vnmn je u tchto postiench dt silnj ne sluchov . Je mnohem jednodu uk-zat Kjovi urit obrzek, aby lpe pochopil obsah, vctil se do dje aaby unho vyvolal urit pocit .

2.2. Individuln pstup

Uitel mus respektovat monosti d-tte . Kad k m jin, individuln

schopnosti, jak svj zjem ohru na n-stroj zdokonalit . Uitel mus bt citliv a znal prvodce . K citlivosti samo-zejm pat i znalost monost, jak-mi prostedky ka k jeho cli dovst . Ukadho ka je tempo uen odlin, zvlt udt snjakm druhem posti-en . Uitel se mus za svho ka po-stavit ivokruhu svch koleg . Mnoho znich postupuje podle navyklho sys-tmu, kter vyhovuje zdravm dtem, aproto mus uitel sv kolegy seznmit s monostmi, ktermi postien k disponuje . Pokud kv tdn uitel pozoruje v prbhu kolnho roku, e jeho k dl maximum, ale hlavn jev zjem osvoji hudebn vuku, kter ho obohacuje, mus se ka zastat . Pi postupovch zkoukch vzvru kol-nho roku jsem seznmila sv kolegy s Kjovou diagnzou, zdraznila jsem jim, e ke Kjovi musme pistupovat odlin anelze jeho hru srovnvat sv-kony stejn starch zdravch vrstev-nk, kte jsou schopni pojmout vt mnostv ltky . Kjova peliv ppra-va apokroky, kterch doshl, byla pro m smrodatn adostaujc, abych mu ipes nesouhlas nkterch svch kole-g prosadila hodnocen vborn . Po-vaovala jsem za dleit chlapce dle pozitivn motivovat .

Pi svch ppravch na hodinu jsem si kladla otzky: Co bych j jako han-dicapovan oekvala od uitele? Od-povdla jsem si asi takto: Chtla bych, aby m ml mj uitel rd takovou, jak jsem, snail se mi rozumt a aby m neporovnval sostatnmi zdravmi dtmi . Dle jsem se ptala sama sebe, co by Kja rd na hodin dlal, co ho zajm, m ho mohu zaujmout a sou-asn jakm zpsobem lze unj rozv-jet hudebnost itechnickou strnku hry . Uitel by se ml zajmat, jak m jeho k doma zzem -jak doma cvi, jestli hraje sm nebo srodii .

2.3. Soustednost

Ne jsem poznala Kjovu diagnzu a ne jsem pochopila, co se v Kjovi odehrv, vadilo mi jeho chovn . Kja vtrhl do tdy, nepozdravil, usedl ke klavru, odmtal m vnmat, poslou-chat a respektovat jako svho uitele . Prosazoval si svoji vli . Nejdv jsem to povaovala za dsledek nedostaten vchovy .



Pokud jsem chtla cokoliv ct khra-n nebo odehran skladb, nerespekto-val mj nzor . Kdy jsem po nm po-adovala opravit chybn zahran ms-to, zaal skladbu hrt celou od plnho zatku . Nedokzal vylenit drobn motiv apracovat na nm . Byl problm ho zastavit, vdy pehrl vechny repe-tice . Musela jsem postupovat od celku k drobnmu problmu . Skladbu jsem mu musela vysvtlit pesn, do detailu po formln strnce . Vstavba skladby ho vdy velmi zaujala . Tak nm trvalo dlouhou dobu, ne se Kja dokzal sou-stedit na hru a nauil se respektovat skutenost, e vedle nj sedm ae po nm nco poaduji .

Kja mi d vdy svm neposednm chovnm najevo, kdy u ho innost pestane zajmat a kdy jeho pozornost

slbne . Projevuje se to hlavn poskako-vnm, fyzickm neklidem, mnohdy se zvedne zklavrn idle apejde vmst-nosti k pedmtu, na kter pesune svoji pozornost azane si ho spontnn prohlet . Proto je nutn stdat asto innosti . S vkem se jeho pozornost prohloubila, nyn se doke soustedit dle na jednu innost .

Pokud jsem chtla zashnout aopra-vit postaven jeho rukou, aby skladbu vce proil, musela jsem mu shnout na ruce, nebo se ho dotknout . Jeho reakc bylo, e m silou odmrtil zmho ms-ta . Nkte m kolegov, kdy m potk-vali na chodb sKjou, pokyvovali hla-vou asoustrastn mn dvali najevo, e vd, e snm nen jist lehk prce . Vy-uovn takovho ka mi vak po ase pilo normln a nikterak neobvykl .

Poten pote se nm postupem doby podailo pekonat . Velkou zslu-hu na jeho pozitivnm vvoji pipisuji tak velmi dobrmu veden jeho rodi (kte jsou velmi obtav, ale hlavn d-sledn) ajeho osobn asistentce ve kole, kte snm trv vtinu asu .

Doufm, e jsem mu pomoc hudeb-n terapie pomohla kezlepen jeho sta-vu .

Kja zaal po dvou letech mnohem lpe spolupracovat . Nyn se nm u tak da zashnout do skladby avyhle-dat vn podstatu, pi procviovn ur-itho msta se nevracet anepehrvat skladbu celou od zatku . Kja udlal velik pokrok .

MATERILY DO V UK YJak to bylo, Pohdko?

Tato otzka napadla chlapce Mika, kter se otevenm kou-zelnch dve dostal do hudebn pohdky. Objevil za nimi rzn hudebn nstroje anoty veselch psniek, kter po-letovaly vude kolem. Mikovi se pedstavily ibarviky kno-tm anavdly ho, aby si psniky vymaloval.

Kouzlo pohdky, kter vede zanajc muzikanty vped-kolnm vku cestou poznvn hudebn teorie, tvoivosti a fantazie, najdete v nedvno vydan publikaci Krajina HUDBA ajej obyvatelia. Jej autorkou je Mgr. Gabriela Badinov ailustracemi ji opatila vtvarnice Iris Bachrat.

Miko se ocitne spolen shudebnmi nstroji vkrlov-stv hudby, kde noty maj jmna jako princezna, dvtka achlapci nebo jako zvtka. Do kouzelnho krlovstv pi-jede cirkus a z Itlie a piprav notikm zbavu, u kter se nebudou nudit. Chlapec potkv prvn hudebn ptele (Gabiku aEmila) noty g ae au vznik prvn psnika na dvou tnech. Miko se zan uit zapisovat noty. Aby se mu lpe kreslilo, me uveho vyut kanky.

Kniha je pln vemon vyuitelnch psn akadel, kte-r se zce vztahuj kprv probran ltce. Kuen aopa-kovn nabz bhem vyprvn mnoho otzek, kter po-mhaj ksoustedn pozornosti dt, ansledn pracovn listy jsou zbavnmi domcmi koly, na kterch si zopakuj aupevn, co se ve kole nauily. Dti vak nezstvaj pouze uhudebn teorie. Maj monost popustit uzdu fantazii ate-ba si namalovat obrzky kkadlm. Je zde pamatovno ina veden dt ktvoivosti asem dostane mal ek kol, aby na znm text zkusil napsat melodii. Psnika svlastnm



obrzkem avlastn melodi jist pinese dtem radost ztvo-en vlastn hudby.

Kniha je napsan tak, aby dtskou pozornost stle vedla ke ten (pednen) pedagoga a zrove prohlen ob-rzk, khlasovmu projevu (dynamika), vyzv dti kpohy-bu (tempov oznaen) avdy db na spojovn sluchovch pedstav a identifikaci s praktickm vyuitm vdomost. V knize tak najdeme pokyny ke sprvnmu zpisu not (nap. nota holika Hanka na tet lince, m jeden cop-nek del na sprvn stran, kam se pe noika).

Miko se za njak as dostal ido palce krlovny Cecilky Prvn, kde ho ubrny pivtal basov kl. Vkrlovstv ba-sovho kle potkal Miko dal pohdkov bytosti. Sedm trpaslk (mal oktva), sedm obr (velk oktva) ave velk hloubce hrly vechny kontrabasy svta hudbu, kter do-provzela sedm hlunch hrom-blesk.

V knize najdeme i dal potebn znalosti k potkm hry na nstroj, jako jsou pomocn linky, kapitoly o rytmu adlce not, dti se seznamuj sdalmi hudebnmi nstroji,

nau se mnoho novch psniek akadel amaj dostatek pleitost kopakovn.

Kniha Krajina HUDBA... nen klavrn kolou. Je dopln-na psnmi onotch, rytmu, hudebnch pojmech atd. Ob-sahuje pracovn listy, kter jsou velmi dobe pouiteln jako domc koly, ale i jako opakovn ltky pi vuce klavrn hry. U dti sprvnmu psan not apomlk, kl, hudebn-ho nzvoslov, poznvn hudebnch nstroj atd.

Nemla by bt vyuvna bez Metodiky, kter pomh pedagogovi radami avysvtlenm, jak dle pracovat spo-hdkovou knihou nebo jak dle zpestit hodiny vuky.

Krajina HUDBA a jej obyvatelia je inspirativnm tenm pro kadho, kdo se chce zbavnm zpsobem seznmit shudebn teori nebo si zopakovat zklady hudebn nauky.

Brno 26. 3. 2014

Marcela Slan

Uiten pomocnk do klavrn tdy

Dtsk pedlov adaptr se v posled-nch letech stv bnm vybavenm klavrnch td zkladnch umleckch kol . Nkter dti zanaj s hrou na nstroj ve velmi nzkm vku, veejn vystupuj, astn se klavrnch sout ana pedly klavru jet nedoshnou .

Star metodika zaazovala poui-t pedlu a po nkolika letech vuky, kdy jednodue eeno mlad klavrista kpedlm dorostl . Itak nkter dti menho vzrstu byly nuceny nohu k pedlm rzn natahovat a pi he tm stt . Takov situace dnes u ne-mus nastat, protoe i u ns je mon zakoupit vce typ dtskho pedlov-ho adaptru .

Souasn klavrn pedagogika po-t suitm pedlu od prvnch hodin vuky . Chceme-li ka ji od potku zaujmout krsou klavrnho zvuku, prav pedl se k tomu pmo nabz . Uzanajcch k jej meme vyut pi improvizaci na pentatonice i ce-lotnov stupnici, krznm zvukovm hdankm iexperimentm .

Osobn mm zkuenost se dvma typy pedlovch adaptr . Prvn typ od vrobce Fidgety Feet je pouze sjed-nm pedlem a m men hmotnost . Druh, pvodem ze panlska, je dvou-pedlov, m vt hmotnost a je tedy stabilnj . Utohoto adaptru je mon nastavit vzdlenost mezi pedly na n-

stavci atm ho pizpsobit pro nstroje se dvma i temi pedly . Oba adaptry jsou vkov nastaviteln a pouiteln ke vem typm pianin ikdel .

Kad uitel si urit sm vybere vhodn adaptr do sv klavrn tdy . Dleit je, aby dti nebyly ochuzeny o pouit pedl a mohly od potku hry vyuvat jejich monost .

Miroslava Rakov



O Brnnskm klavrnm mld

Koncert Brnnsk klavrn mld pat k tradinm slavnostnm okamikm malch ivtch klavrist amilovnk klavrn hry. Ten leton se konal vpon-dl 10. bezna v koncertnm sle Be-sednho domu vBrn. Klavrn tvorba 17. -20. stolet zaznla vpodn vybra-nch k ze sedmi brnnskch ZU a t student brnnsk konzervatoe. U zrodu tchto jedinench koncert stoj pedn pedagoka klavrn hry a souasn vedouc klavrnho odd-len na Konzervatoi v Brn, pan pro-fesorka Eva Horkov. Podali jsme j pi tto pleitosti orozhovor.

Jak vznikla mylenka zaloit vBrn koncerty snzvem Brnnsk klavr-n mld?Na jae roku 2007 byli pozvni erstv ocenn brnnt laureti klavrn sou-te AMADEUS k inkovn na kon-cert Konzervatoe Brno. Vystoupen vedle velkch student bylo krsn idojemn atehdy vznikla idea spole-nch koncertnch vystoupen klavris-t zbrnnskch ZU akonzervatoe.

Od mylenky krealizaci bv dlou-h cesta. Plat to vtomto ppad?Dky podpoe azjmu veden konzer-vatoe aaktivn spoluprci oslovench zstupc zkladnch umleckch kol se podailo uvst tuto mylenku v i-vot poprv vbeznu 2008 snadj, e se stane pravidelnou tradic v kultur-nm ivot Brna. Od jara 2008 se tedy v Besednm dom konaj kadoron tyto krsn pehldky malch a mla-dch brnnskch pianist.

Kdo vechno se na Brnnskm klavrnm mld podl? Organiztorem tchto koncert je Konzervato Brno, dleit je ovem aktivn zjem brnnskch zkladnch umleckch kol o tuto spoluprci.

Vystoupen v krsnm a inspirujcm prosted Besednho domu skvalitnm nstrojem m bt ulechtilou odm-nou vem, kte klavru vnuj mnoho prce, asu a naden a dosahuj nad-prmrnch vsledk. Chceme pouk-zat na dleitost aprospnost prce uitel ZU a provzanost s dalm stupnm studia klavru na konzervato-i. Usilujeme orozvjen spoluprce br-nnskch umleckch kol na rznch stupnch vetn pedveden jejich vsledk smrem k irok veejnosti a o zdraznn vznamu umn jako bohatstv vnaem ivot.

Pronjem koncertnho slu nen levn zleitost. Jakm zpsobem se da eit finann strnku toho-to koncertu?Zastnn koly vdy souhlasily s povinnost zakoupit urit poet vstupenek, co pokrv st nklad, tedy pedevm pronjem Besednho domu. Dleit je t finann podpo-ra projektu, o kterou dme msto Brno. Zbyl st je pak v reii konzer-vatoe.

Jak dlouho trv pprava cel akce?S ppravou zanm vdy po zatku kolnho roku, kdy vyzvm zkladn umleck koly, aby o projektu uva-ovaly avprosinci podvaly pihlky k, kter pot zpracovvm. V po-slednch letech pipravuji vbrovou pehrvku na konzervatoi, kter se kon koncem ledna. Zjem je toti st-le velik, atoto je cesta ke spravedliv-mu aobjektivnmu vbru.

Jak probh vbr vhodnch in-kujcch? Co je pro vbr rozhodu-jc?Tato pehrvka probh za ptomnos-ti pedagog oddlen klvesovch nstroj konzervatoe, vbr probh

standardn cestou, tedy hodnocenm anslednou diskus. Vmme si talen-tu ivysplosti k, jejich dosavadnch vsledk, zmrem je t co nejpest-ej zastoupen k, pedagog ijed-notlivch kol. Bereme samozejm vvahu, e repertor do beznovho koncertu jet pravdpodobn dozra-je.

Koncert je zatm nabzen brnn-skm km ZU akonzervatoe. Uvaujete do budoucna orozen napklad na ZU voblasti Brno-venkov nebo na studenty vych stup umleckho vzdlvn vBrn?O tchto rznch monostech kado-ron uvauji, ale zvlastn zkuenosti vm, jak nron je ve dobe zorgani-zovat apipravit ivdosavadn podob, adomnvm se, e rozen by proza-tm bylo velmi organizan kompliko-van. Ale nikdy nekej nikdy, mylen-ka je to krsn.

Vyvjte idal nvaznou spolu-prci mezi studenty apedagogy konzervatoe aZU?Domnvm se, e snahy z obou stran ospoluprci spluj idal projekty, na-pklad v cel republice znm a vyu-van Klavrn soboty na Konzervatoi Brno. Je to vzdlvac program pede-vm pro uitele ZU, kter existuje od roku 2004 a slav tedy deset let exis-tence. Zde nabzme uitelm nejen odborn pednky, ale t monost individulnch konzultac uitel a je-jich k s pedagogy konzervatoe. Stle populrn zde zstv poledn

koncertk, ale t vukov semine naich vznamnch pianist a kla-vrnch pedagog. Konzervato Brno organizuje tak tzv. Kurzy mladch ta-lent, kde se zjemci pipravuj kpij-mac zkouce na konzervato vlekcch hlavnho oboru a teoretick ppravy. Samozejm existuje tak individuln spoluprce mezi pedagogy.

ROZ HOVOR



Co povaujete za nejvt pnos tchto koncert?Vraznm pozitivem, kter provz Brnnsk klavrn mld, je schopnost ady umleckch kol spolupracovat na projektu, kter prezentuje irok veejnosti umleckou vchovu jako samozejm prvek ve vchov vbec. Dti, kter si oblbily hru na nkter hudebn nstroj avnuj svmu kon-ku nebo ibudoucmu povoln spous-tu asu asil, budou pravdpodobn

ijako dospl preferovat vivot urit pozitivn a ulechtil hodnoty. V ne-posledn ad podobn akce motivuj mladou generaci klavrist apispvaj k posilovn zdrav ctidosti i sebe-dvry na koncertnm podiu.

Plnujete do budoucna njak zmny nebo novinky?Pesto, e vyzvm k asti vechny brnnsk zkladn umleck koly, v dosavadnch sedmi roncch vystu-

povali ci ze stle stejnho okruhu kol, co je troku koda. Povaovala bych za spch, kdyby se vbudoucnu podailo motivovat kasti ky iui-tele a uitelky z dalch brnnskch ZU.

Ptala se Vra Chmelov

Almanach skladatelsk soute k ZU 2013

Pro tet slo Pianissima jsem vybrala skladby zAlmanachu skladatelsk soute k ZU 2013 . Je skvl, e inai mla-d studenti ZU se aktivn vnuj komponovn . Pokud se astn celosttn soute ZU voboru Skladba, dostvaj se jejich nejzdailej kompozice do povdom prostednictvm tohoto sbornku .

Organizac 7 . ronku skladatelsk soute pro koln rok 2012/2013 byla povena ZU Vladislava Vanury Hj ve Slezsku . Almanach sestavil Petr Hanousek, ilustrace poch-zej od k vtvarnho oboru ze tdy Aleny Zupkov .

Almanach obsahuje skladby celkem dvaceti autor . Jedn se oskladby pro rzn hudebn nstroje azpv . Zklavrnch dl bych rda jmenovala skladbu Veverka od Kateiny kar-kov, Alstek odlt od Eliky Borkov, Hdav vrny od Veroniky Borkov, opt Veverky od Petro Slmy, ti skladby snzvy Sen osnu, Sen opzracch aSen ohe vydry amroe od Klry Jelenov, dle skladbu Vrychlku od Jiho Dvoka, zkost od Darii Moiseevy, Toccatinu od Vclava prala, tyrun skladbu Rytmy od Vojtcha Ke aNight counting od stejnho autora .

Obtnost skladeb odpovd vku apokroilosti jednotli-vch skladatel, kte byli rozdleni do t vkovch katego-ri: 1 . kategorie pro ky narozen vroce 2002 apozdji, 2 . kategorie pro ky narozen vroce 1997 apozdji, 3 . katego-rie pro ky narozen ped rokem 1997 .

Vechny zaslan kompozice byly nejprve ohodnoceny od-bornou porotou a rozdleny do zlatho, stbrnho a bron-zovho psma . ci se zlatm psmem byli pozvni na fi-nle soute, kter se konalo 13 . -14 . ervna 2013 na zmku vHradci nad Moravic . Vrmci slavnostnho koncertu zde zaznly v podn autor nebo student opavsk Crkevn konzervatoe vechny kompozice ocenn zlatm psmem . Zrove kad ocenn autor obdrel Almanach, kter ob-sahoval nejlpe ohodnocen skladby .

Ztohoto almanachu jsem vybrala na ukzku dv skladby, ato Hdav vrny Veroniky Borkov aprvn adruhou st tyrun skladby Rytmy od Vojtcha Ke . Idal zmn-n skladby jsou velmi pkn azajmav . Pokud mte zjem oAlmanach nebo teba jen okonkrtn klavrn skladbiky, kontaktujte organiztora soute Petra Hanouska emailem na adrese: zus .haj@volny .cz .

Vra Chmelov

NOTOV PLOHA



Z AHR ANIN OKNKO

Obliba klavru anumerick notace vn

Obliba klavruAno, an klavr miluj a zhruba 40 milion dt se na nj u hrt. To je obrovsk slo aodhaduje se, e bude mt stoupajc tendenci.

Obliba tohoto nstroje nastala po obdob kulturn revoluce (1966-1976), kdy byly za vldy Mao Ce-Tunga uzavrny koly, perzekuovni intelek-tulov aumlci, nevydvala se dn umleck literatura, hudebn nstroje se ve velkm niily a dokonce i chr-my a kltery byly vyplenny. Pesto-e toto obdob trvalo pouze 10 let, jak uvd oficiln zdroje, s jeho nsledky se meme setkvat bohuel ivdne-nch dnech. Nov zskan svoboda pak vedla k optovnmu zjmu o umn. Rodie, kte milovali umn a asto byli kvli tomu vyhnni na venkov knucenm pracm, chtj svm dtem nyn dovolit ve, co oni sami nemohli. A ikdy je tento konek pro n vel-mi drah, usiluj vemi prostedky, aby zajistili svm dtem ve, co je poteba. Uvdomme si, e vyuovac hodina klavru stoj cca. 200 RMB =600K, ale napklad plat dlnka se pohybuje kolem 2.000 RMB tedy 6.000 K1. Na druhou stranu pro stedn avy tdu je mdou chodit na drah lekce kla-vru a doma cviit jen na tch nejlep-ch znakch klavru, stejn jako mt v gari teba Rolls-Royce. Vdy plat manaera vnadnrodn spolenosti je srovnateln napklad s platem v N-mecku.

V poslednch letech byl zazname-nn obrovsk nrst k tak dky ikonm jako je Lang Lang a Yundi Li. Zejmna Lang Lang je vd osob-nost, medializovan superstar, celebri-ta, koncertuje po celm svt, zaloil svou vlastn hudebn kolu Hudebn svt Lang Langa, m vlastn design bot Adidas ahrl dokonce ive Washin-

1 Prmrn mzda je vkad oblasti mrn odl

pianissimo cislo3

Documents