Olejotisk – jak se ho učím jáPublikováno 4.7.2011 | Autor: admin

Olejotisky

Poslední dobou se mi moc líbí technika olejotisku. Od jara 2011 se ji snažím zkoušet a po cca 3 měsících se pomalu blížím k cíli, který se mi líbí. Na této cestě jsem narazil na docela dost překážek, které mě stály spoustu času a trochu peněz. Tak si to raději sepisuji a pokud tento můj postup někomu dalšímu pomůže, budu jen rád.

Nejlépe je návod na olejotisk sepsán na fototechnikách . Z tohoto návodu od Rasti Čambála vycházím a jen si do něj doplňuji vlastní postřehy a poznatky.

Zdrojem pro olejotisk by měl být jen a jedině VF negativ. V případě jeho nedostatku si lze pomoci několikazpůsoby. Protože jsem schopen zatím produkovat jen negativy 9×12 cm, což je pro moji potřebu málo, postupuji tak, že si nejprve negativ nazvětšuji na Fomaspeed RC 311 v požadovaném rozměru a překopíruji na stejný RC papír. Čím kontrastnější a kvalitnější bude výsledný negativ, tím snadnější bude kopírování na papír a následné nanášení barvy.Suroviny

Papíry Excudit D1 – akvarelový papír v odstínu Chamois se strukturou žebrování Papír se dá koupit v Centru grafických papírů ve formátu 70×100 cm. Na požádání jej rozřežou – používám papíry rozdělené na 4 díly – 35×50 cm.

Želatina Vyzkoušel jsem více druhů a používám tu od Dr. Oetkera . Je sice asi nejdražší – sáček 20 g vychází na 20 Kč, ale mají ji všude a co je pro mě nejdůležitější, nesmrdí. Papíry suším v malém bytě a jiná želatina byla moc cítit.

Tiskařské barvy

Pracuji s touto barvou. Kromě černé existují další odstíny, takže se dá dosáhnout různých tónů.

Kamenec Koupil jsem sypký kamenec hlinitodraselný v drogerii – půl kilový pytlík za cca 70 Kč. Měli ještě maloukostičku kamence pro holení, ale cenově to vyšlo na stejno. Těch půl kila je tak na 10 let.

Dvojchroman draselný Nejlépe asi zakoupit zde

Pomůcky

Molitanový štetec

Pořídil jsem ho v Hornbachu, jakož i ostatní válečky – vypadá takhle. Používá se na nanášení zcitlivujícího roztoku na želatinovaný papír.

Molitanové válečky

I s držadlem, opět Hornbach , je lepší ten zakulacený, nedělá tolik šmouhy. Je lépe si koupit více samotných válečků. Osvědčilo se mi používat 2 válečky. 1 malý na nanášení barvy a druhý větší na její vybírání.

Gumový váleček

I s držadlem, opět Hornbach. Po cca měsíční zkušenosti bych se bez něj asi obešel. Používá se pro rychlé vybírání barvy z papíru. Na olejotisku funguje opravdu velmi radikálně. Pro svoji představu olejotisku jej nepoužívám, ale na bromolej se hodí. Váhy Pro běžné použití je nutné mít váhy pro množství v jednotkách gramů

Odměrné válce Ideální je mít odměrky 100 ml a 400 ml.

Injekční stříkačka Na odměřování roztoku kamence.

Plastová lžíce Obyčejná lžíce, používá se na míchání želatiny, sbírání pěny, vybírání bublinek

Papírové utěrky Co nejlevnější, je jich velká spotřeba

Noviny Větší množství, slouží k otírání válečků od barvy

Špachtle Používám širokou plastovou špachtli z železářství.

Skleněné tabule Ideální je mít min. 2 – jednu větší na polevání skla a na nanášení barvy v rozměru o něco málo větším, než je papír. Druhá může být menší na rozdělání barvy – lze použít i plexisklo.

Kopírovací rámeček Velmi důležitá pomůcka. Umožňuje těsný kontakt papíru a negativu. Buď lze koupit velmi pěkný od NMF nebo jej nahradit podomácky vyrobenou verzí.

Solárium Dle doporučení používám obličejové solárium s časovačem a 4 trubicemi. Pořízeno na Aukru za cca 500 ,-

Gumové rukavice

Sušák na prádlo a kolíčky A to docela dost.

Misky Můžou být fotografické nebo jakékoliv vhodně velké na namáčení a praní

Zátěž Používám kamínky, ale cokoliv nenasákavého a nereznoucího může vyhovovat.

Postup

Příprava a polev papíru

Akvarelový papír musí být před poléváním želatinou dostatečně dobře namočený – ideální doba je cca 30 minut. Polevám najednou více papírů a protože se namočené papíry mají tendenci ve vodě zvedat, zatěžuji je po okrajích kamínky. Zkoušel jsem i chomáčky vaty, ale moc to nefungovalo.

Během namáčení papírů si připravím želatinu. Vzhledem k množství želatiny – 20 g je výhodné polévat najednou 4 (a násobky) papíry o přibližném rozměru vrstvy 350×500 mm.

Do kádinky si odměřím 360 ml destilky a ohřeji v mikrovlnce na cca 30 – 40 stupňů. Pocitově mi vyhovuje více si nejprve do suché nádobky nasypat želatinu a tu za stálého míchání zalévat vodou. Nadobu postavím do vodní lázně a občasným ohřevem udržuji teplotu cca 40-50 °C.

Po chvíli se želatina rozpustí a začíná bobtnat, nechám ji bobtnat cca 20 minut. Je důležité sbírat pěnu a nemíchat moc usilovně, aby se nevytvářely bublinky.

Nakonec opatrně přileju 10% roztok kamence – 8 ml na 20 g želatiny. Je dobré přilévat po skle, aby se nedělaly bublinky.

Polévání je nutné dělat na skle, které co nejlépe vyrovnané do roviny. Je to důležité, aby želatina nestékala.

Vezmu namočený papír a nechám jej důkladně okapat. Položím na sklo tak, aby mezi papírem a sklem nebyly žádné bublinky a otřu povrch papírovou utěrkou.

Do menší kádinky si odměřím 1/4 ( 1/8) celkového objemu želatiny a pomalu ji rovnoměrně naleju na papír. Pokud se při polévání po cca 1-2 vteřinách objevují bublinky v želatině, má želatina moc vysokou teplotu. Osobně polévám papíry tak, aby po pokrajích zbyl cca 1 cm nepolitý. Líp se pak s těmi papíry manipuluje.

Pokud není papír polit rovnoměrně, vezmu plastovou lžíci a opatrně želatinu dnem lžíce rozhrnu a upravím podle potřeby. Lžíce nesmí na želatinu tlačit ani vlastní vahou, je potřebný jen velmi lehký dotek. Vzniklé bublinky odstraňuji tak, že přes bublinku přejedu lžící a lžíci otřu o papírovou utěrku. Malinkaté bublinky opatrně stáhnu ke kraji.

Po cca 10 minutách se na želatině začne objevovat při pohledu z boku struktura a želatina je již dostatečně ztuhlá, aby se dal papír ze skla opatrně sejmout.

Položím jej na stůl ještě chvíli ztuhnout a mezitím polevám další papír. Papíry nechávám vodorovně do doby, než se rohy papíru začnou kroutit nahoru. Pak jej lze bez obav vzít a pověsit jako prádlo na šňůru. Papíry mají tendenci se kroutit a proto je důležité je věšet s velkými rozestupy.

Papíry budou schnout cca 2 – 3 dny. Aby se nekroutily, po 1. dni vezmu vždy 2 papíry, sepnu je proti sobě tak, aby vrstvy želatiny směřovaly ven a sepnu je i kolíčky dole.Papíry budou tak po uschnutí vyrovnanější. Jen pozor – vlhká želatina je stále velmi citlivá a jakýkoliv dotyk i třeba prstem znamená zničení papíru.

Takto připravený papír je velmi trvanlivý a připravuji si jej do zásoby.

Zcitlivení dvojchromanem a expozice Po dokonalém uschnutí je potřeba papír zcitlivit roztokem dvojchromanu draselného. Pro různě kontrastní negativy se používá různá koncentrace, Osobně používám negativy na RC papírech a 5% roztok dvojchromanu.

Papír si položím na desku a molitanovým štětcem nanesu na potřebnou plochu dvojchroman ve 3 – 4 nátěrech tak, aby byla celá vrstva jednolitá bez barevných odchylek. Zároveň je nutné přebytečný dvojchroman odebrat, aby nestékal a nevytvářel kapky.

Poté opět papír suším. Potírání dvojchromanem a sušení po potření je nutné dělat v umělém světle bez přístupu slunečného světla nebo zdrojů UV. Podle jiných zdrojů není dobré zcitlivovat papíry moc dlouho dopředu. Mohu potvrdit. I když jsem zcitlivěné papíry skladoval ve tmě, tak po cca 14 dnech až měsíci došlo k ztmavení celé plochy a po kopírování a praní byl motiv celý černý. Želatina špatně bobtnala. Osobně dělám várky po max. 6 – 8 kusech, toto množství jsem schopen osvítit a vyprat za 1 den.

Po uschnutí, cca 5 – 6 hodin je možné kopírovat. Do kopírovacího rámečku umístím papír, na něj negativ a rozumně utáhnu. Příliš zvlněný papír lze stočením nebo opatrným přetažením přes hranu srovnat.

Umístím před solárium cca 20cm a kopíruji podle hustoty negativu 25 – 35 minut.

Praní papírů Po kopírování je nutné papíry vyprat. Je velmi důležitá teploty vypírací vody. Ve studené bude vypírání probít špatně a v příliš teplé se zase může poškodit želatina – osvědčila se mi teplota cca 25°C.

Dále je důležité v prvních minutách s vodou míchat. Aby se rozpouštěný dvojchroman rovnoměrně ředil vodou a nebarvil původně nenatřené plochy želatiny.

Papír má zase tendenci se zvedat, proto jej krajích zatěžuji kamínky. Po 5 – 10 minutách měním 2x vodu, to je vyplavování nejintenzivnější. Pak již asi po cca 15 minutách. Celkem papír peru do doby, než je dvojchroman vyplavený, tj. že světla obrazu mají stejnou barvu jako nenatřený papír. Obraz je v tuto chvíli téměř neznatelný, ale na pohmat je cítit zbobtnání želatiny podle osvitu.

V tuto chvíli by bylo možné již začít s nanášením barvy, ale stává se, že je želatina zbobtnalá již moc a mohlo by dojít k poškození reliéfu. Proto nechávám papír uschnout a nanáším barvu později. Matrice by měla vydržet relativně dlouhou dobu.

Nanášení barvy a schnutí olejotisků Druhý den si připravím vodu cca 20 °C teplou, při vyšší teplotě by želatina bobtnala moc rychle a to nechci. Vložím matrici obrazem nahoru a po krajích zatížím kamínky. Je důležité, aby byl celý obraz stále ponořený a bez bublinek.

Mezitím si připravím barvu. Na sklo vymáčknu barvy podle požadovaného odstínu a dobře promíchám špachtlí. Nakonec barvu špachtlí roztáhnu po ploše tak, aby byla široká jako nanášecí váleček.

Na stůl si připravím tabuli skla na matrici, tabulku skla s barvou, noviny, utěrky a válečky.

Po cca 20 minutách je matrice zbobtnalá. Nechám ji důkladně okapat a položím obrazem na sklo. Papírovou utěrkou otřu vodu z druhé strany a matrici otočím. Položím na sklo obrazem nahoru. Je důležité, aby mezi sklem a papírem nebyly žádné vzduchové bubliny. Jemně položím papírovou utěrku namatrici a velmi lehce přejedu hranou dlaně. Potom se podívám pod úhlem a všechny zbylé kapičky vody odsaju rohem utěrky. Matrice musí být jen vláčná, jakákoliv kapka by udělala bílé místo bez barvy.

Vezmu malý váleček a se slabým přítlakem přejíždím přes barvu. Potom přiložím na matrici a velmi lehce bez přítlaku pomalu jezdím po obraze. Obraz se začne celý zanášet barvou. Důležité je, aby byla barva nanesena rovnoměrně a bez pruhů.

Potom vezmu druhý, čistý váleček a bez přítlaku začnu přejíždět přes matrici, ale rychleji a podle potřeby postupně pohyb zrychluji. Postupně začne obraz „vystupovat“. Stíny zůstanou tmavé a světla se začnou pročišťovat.

Občas je vhodné pročišťovací váleček vyčistit od přebytečné barvy na novinách.

Nyní začíná samotná tvůrčí práce, kdy lze lokálními úpravami dosáhnout požadovaného efektu.

Znečištěné okraje nezcitlivěné želatiny ťupuji smotkem papírové utěrky na místech, která potřebuji vyčistit.

Po dokončení olejotisk pověsím na šňůru a nechám uschnout. Barva schne relativně dlouho – cca 2 – 3 dny. Původní pokusy se sušením papírů mezi sklami se mi moc neosvědčil. Hotové tisky suším nyní tak, že je namočím na cca 10 minut do vody a po okapání vypnu na okno. Za jeden den je tiske pěkně vypnutý. Vlivem srážení papíru dochází k přetržení lepící pásky. Někdy dojde i k protržení samotného tisku.