okres karlovy vary

OKRES

KARLOVY VARY

PLZE≈SKO A KARLOVARSKO

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR

PlzeÀsko a Karlovarsko

Okres Karlovy Vary hraniãí na severu

se SRN a je vklínûn mezi okresy Soko-

lov na západû a Chomutov a Louny

na v˘chodû. Na jihu sousedí s okresem

Tachov a na jihov˘chodû s okresem

PlzeÀ-sever. Má rozlohu 1 628 km2. Se

sv˘mi 121 847 obyvatel (k 31. 12. 2001)

je druh˘m nejlidnatûj‰ím okresem Zá-

padních âech, pfiestoÏe prÛmûrná hus-

tota zalidnûní ãiní jen 75 obyvatel na

km2. Nejsevernûj‰í bod okresu (50° 27’

40” s. ‰.; 12° 49’ 10” v. d.) nalezneme

na soutoku Komáfiího a Zlatého poto-

ka, poblíÏ samoty âesk˘ Ml˘n. NejjiÏ-

nûj‰í bod (49° 55’ 17” s. ‰.; 12° 55’ 32”

v. d.) leÏí v lese na plochém hfibetu

1 km ve smûru JJV od obce Zahrádka.

Nejzápadnûj‰í bod (50° 24’ 42” s. ‰.;

12° 38’ 30” v. d.) se nachází v lese na

hfibetu 1 km SSV od Ploché hory

(939,0 m n. m.). Nejv˘chodnûj‰í bod

(50° 06’ 01” s. ‰.; 13° 18’ 07” v. d.) le-

Ïí v lese u kóty Horka (600,5 m n. m.)

3,5 km VJV od obce Chy‰e.

Mûsto Karlovy Vary, pfiirozené cent-

rum regionu, leÏí na soutoku fiek Ohfie

a Teplé. SoubûÏnû s tûmito fiekami pro-

bíhají hlavní komunikaãní trasy okresu.

Údolím Ohfie smûfiují silnice a Ïelez-

nice ve smûru Z–V, podél Teplé vedou

komunikace na jih k Plzni. Silnice I. tfií-

dy ã. 5556 (E 48) Z–V smûru spojuje

Karlovy Vary s Prahou.

Na severu okresu vystupují na povrch

staropaleozoické krystalinické komplexy

Kru‰n˘ch hor, na jihu metamorfované

komplexy hornin svrchního proterozo-

ika. Mezi tûmito komplexy leÏí tekto-

nicky zaloÏená deprese Sokolovské

pánve s terciérní v˘plní, která je na v˘-

chodû ohraniãená vulkanickou elevací

Doupovsk˘ch hor. Jen nepatrnû zasa-

hují na území okresu dal‰í platformní

geologické jednotky (permokarbon).

Krystalinick˘ komplex Kru‰n˘ch hor

tvofií fylity, svory a pararuly, z velké

ãásti spodnopaleozoického stáfií – pfie-

mûnûné pÛvodní mofiské usazeniny.

Komplexem proniká rozsáhlé tûleso

kru‰nohorského (karlovarského) plu-

tonu, sloÏené zejména z hrubozrnn˘ch

porfyrick˘ch Ïul. Na granitová tûlesa

jsou vázána v minulosti vyuÏívaná lo-

Ïiska cínov˘ch, wolframov˘ch a olovû-

n˘ch rud. JiÏní ãást okresu tvofií mír-

nû aÏ stfiednû metamorfované horniny

svrchního proterozoika (fylity, svory)

a ãást mariánskolázeÀského bazického

komplexu z amfibolitÛ a gaber.

Z mlad‰ích jednotek na území okre-

su nepatrnû zasahuje ãást permokarbo-

nu z manûtínské a Ïihelské pánve.

Nejrozsáhlej‰í neovulkanickástolová hora v âR, Vladafi 693,2 mn. m.

Na pfiedcházející stranû: Kru‰néhory s Klínovcem (1243,7 m n. m.)ze silnice Karlovy Vary – Ostrov.

1

KV 2182

OKRES KARLOVY VARY

1

Okres Karlovy Vary

KV 3 183

ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY


KV 4184

KRAJINN¯ POKRYV

Okres Karlovy Vary

Tektonicky zaloÏená Sokolovská pá-

nev je vyplnûna jezernû fiíãními a jezer-

ními sedimenty tfietihorního stáfií. Pod

nimi jsou hrubozrnné pískovce a kfie-

mence star‰ích tfietihor (tzv. starosedel-

ské) obsahující subtropickou flóru.

Mlad‰í tfietihory tvofií mocné sloje hnû-

dého uhlí, jílovce, jíly a písky o mocnos-

ti aÏ 200 m. Tfietihorní vulkanické hor-

niny vystupují v Doupovsk˘ch horách

a v fiadû men‰ích lokalit v jejich okolí.

âtvrtohorní usazeniny jsou ve vût-

‰ích mocnostech vyvinuty v Sokolov-

ské pánvi, zejména v terasovém sys-

tému Ohfie. Holocenního stáfií jsou

ra‰elini‰tû.

Povrch okresu se vyznaãuje velk˘mi

v˘‰kov˘mi rozdíly. Nejv˘‰e dosahuje

v Kru‰n˘ch horách na hranici se SRN.

Kru‰né hory jsou typick˘m kern˘m

pohofiím se zbytky vysoko vyzdviÏené

holoroviny mezi BoÏím Darem, PotÛã-

ky a oblastí Jelení u Nov˘ch HamrÛ.

Nad tento zarovnan˘ povrch ãní roz-

sáhl˘ vrchol Klínovce (1243,7 m n. m.)

a izolované vulkanické suky BoÏídar-

ského ·piãáku (1115,4 m n. m.), Ple-

‰ivce (1028,1 m n. m.) a RyÏovny

(1053,7 m n. m.). Typick˘m krajin-

n˘m prvkem této oblasti jsou vrchovi‰-

tû. SníÏenina Sokolovské pánve oddû-

luje Kru‰né hory od Slavkovského lesa.

Jsou v ní ãetné antropogenní tvary, ze-

jména oprámy. Slavkovsk˘ les se ze So-

kolovské pánve zvedá v˘razn˘m zlomo-

v˘m svahem. Pohofií má ráz ploché

vrchoviny o v˘‰ce 700–800 m n. m., je

z vût‰í ãásti zalesnûné. V˘razn˘m stup-

nûm spadá na jihov˘chodû k Tepelské

vrchovinû, která je niÏ‰í a jejíÏ krajinn˘

ráz vytváfií mozaika lesních porostÛ a ze-

mûdûlsky obhospodafiovan˘ch ploch na

plo‰inách, ploch˘ch hfibetech a v mûl-

k˘ch údolích.

Do území okresu zasahují z velké

ãásti rozsáhlé sopeãné Doupovské hory,

oddûlující západní ãást Podkru‰nohor-

ské podsoustavy od Mostecké pánve na

v˘chodû. Tento pozÛstatek sloÏitého

terciérního vulkanického útvaru je

budován pfieváÏnû pyroklastiky a jen

v men‰í mífie lávov˘mi proudy. Hor-

niny odpovídají sv˘m sloÏením leuci-

titÛm, tefritÛm aÏ ãediãÛm. Dne‰ní

denudaãní mocnost je asi 1000 m.

Nejvy‰‰ími vrcholy pohofií jsou Hradi‰-

tû (933,8 m n. m.) a Pust˘ zámek

(927,6 m n. m.).

Dozvukem vulkanické ãinnosti jsou

hojné v˘vûry minerálních vod a ter-

málních pramenÛ.

Nápadné jsou pozÛstatky izolova-

n˘ch lávov˘ch v˘levÛ – TfiebouÀsk˘

vrch (824,5 m n. m.), Andûlská hora

(716,8 m n. m.), Vladafi (693,2 m n. m.)

a Chlumská hora (650,5 m n. m.) v Te-

pelské vrchovinû. Do jihov˘chodního

cípu okresu zasahuje západní v˘bûÏek

Rakovnické pahorkatiny na permokar-

bonsk˘ch usazeninách.

Znaãné v˘‰kové rozdíly jsou samo-

zfiejmû pfiíãinou velk˘ch klimatick˘ch

rozdílÛ. Na vzdálenosti necel˘ch 9 km

klesá v˘‰ka terénu z 1243,7 m n. m.

vrcholu Klínovce na 310 m nadmofiské

v˘‰ky hladiny Ohfie pod obcí Boã.

Území okresu se dûlí mezi mírnû teplou

a chladnou klimatickou oblast (Quitt,

1971). Zatímco prÛmûrná roãní teplo-

ta vzduchu na Klínovci je pouh˘ch

2,7 °C, v údolí Ohfie pfiesahuje 7 °C ¤eka Ohfie.1

KV 5 185

1


(Karlovy Vary 7,3 °C). Absolutnû nej-

vy‰‰í teploty vzduchu (aÏ 35 °C) byly

namûfieny v Karlov˘ch Varech v ãer-

venci a srpnu, na nejniÏ‰í hodnotu aÏ

–27 °C klesají v únoru. Poãet mra-

zov˘ch dnÛ se pohybuje v prÛmûru

mezi 120 a 180, poãet letních dnÛ me-

zi 10 a 30.

Celoroãní úhrn atmosférick˘ch srá-

Ïek ve vrcholové ãásti Kru‰n˘ch hor

je v prÛmûru vy‰‰í neÏ 1100 mm,

v Karlov˘ch Varech dosahuje pouh˘ch

659 mm a u Boãe je‰tû ménû. Maxi-

mální v˘‰ka snûhu v okolí Klínovce

dosahuje aÏ 250 cm.

V˘razn˘ sráÏkov˘ stín Kru‰n˘ch

a Doupovsk˘ch hor zasahuje jihov˘-

chodní ãást okresu, v níÏ celkov˘ roãní

úhrn sráÏek v prÛmûru nedosahuje ani

550 mm. Vût‰ina území okresu, kromû

niÏ‰ích poloh podél Ohfie, je dobfie od-

vûtrávána. Vy‰‰í frekvence teplotních

inverzí je zaznamenávána v celé Soko-

lovské pánvi. Vlivem tvarÛ terénu pfie-

vládá západní a severozápadní proudû-

ní vzduchu.

Zneãi‰tûní ovzdu‰í v okrese v 90. le-

tech 20. století klesalo. Na zaãátku

21. století se roãní prÛmûrné imisní

koncentrace SO2, NOX a pra‰ného

aerosolu pohybovaly v rozmezí 5 aÏ 40

g⋅m– 3, pfiiãemÏ hodnoty v rozmezí

5–10 g⋅m– 3 byly namûfieny v horsk˘ch

oblastech. AÏ 40 g⋅m– 3 b˘vá mûfieno

jen ve vût‰ích sídlech (napfi. v Karlo-

v˘ch Varech a Ostrovû nad Ohfií)

s prÛmyslem a silnou dopravní zátûÏí,

popfi. v men‰ích sídlech situovan˘ch

do hÛfie provûtrávan˘ch údolí (napfi.

StráÏ nad Ohfií).

Území okresu Karlovy Vary náleÏí

do tfií povodí. Severní pohraniãní ãást

je odvodÀována âernou a Zlat˘m po-

tokem do Muldy (Mulde, SRN), jiho-

v˘chodní ãást do povodí Stfiely a jejích

pfiítokÛ – Bochovského potoka, Ra-

tibofiského potoka a Velké Trasovky.

Centrální ãást okresu náleÏí do povodí

Ohfie. Jejími nejvût‰ími pfiítoky jsou

zprava Teplá a zleva Rolava a Jáchy-

movsk˘ potok. Vodnost klesá od se-

veru k jihov˘chodu od oblasti velmi

vodné (aÏ 25 l⋅s–1⋅km– 2) do oblasti ne-

jménû vodné (do 3 l⋅s–1⋅km– 2). Retenã-

ní schopnost území je malá aÏ velmi

malá. Rozkolísanost odtoku stoupá jv.

smûrem od stfiední po velmi silnou.

RovnûÏ koeficient odtoku klesá jiÏním

smûrem od vysokého (0,45 aÏ 0,60) po

nízk˘ (0,11–0,20).

Okres Karlovy Vary fiadíme do regio-

nu kysel˘ch a nasycen˘ch hnûd˘ch

pÛd, pfiecházejících do horsk˘ch pod-

zolÛ. Na rozsáhlém území Doupov-

sk˘ch hor na v˘chodû okresu (mezi

Krásn˘m Lesem, Karlov˘mi Vary a Bo-

‰ovem) leÏí kambizem eutrofní. Vznik-

la tu spolu s akcesorick˘m rankerem

typick˘m (místy kambick˘m) na mûl-

k˘ch pfiekryvech a na suÈov˘ch polích

z bazick˘ch efuzív a místy se u ní pro-

jevují znaky slabého oglejení.

JiÏnû a západnû od této oblasti se na-

cházejí okrsky kyselé (místy nasycené)

variety kambizemû typické (v mírnû za-

mokfien˘ch lokalitách také kambizemû

pseudoglejové) na svahovinách kysel˘ch

a neutrálních intruzív, svorÛ a fylitÛ.

Samostatn˘ celek nasycené kambi-

zemû vznikl na uveden˘ch horninách

v tûsném jiÏním okolí Karlov˘ch VarÛ

a okolo Nové Role.

Celou jihozápadní ãást okresu mezi

Karlov˘mi Vary, Îluticemi a Teplou

pokr˘vají silnû kyselé hnûdé pÛdy –

kambizem dystrická v asociacích s ky-

selou kambizemí typickou na svahovi-

nách kysel˘ch intruzív, svorÛ, fylitÛ

a bazick˘ch metamorfik. TytéÏ pÛdy

najdeme také v podkru‰nohorské ãás-

ti okresu, kde jsou vázány na svahovi-

ny rul a granulitÛ. V Kru‰n˘ch horách

se na svahovinách uveden˘ch kysel˘ch

metamorfovan˘ch hornin vytvofiily

v rozsáhl˘ch souvisl˘ch oblastech pod-

zoly kambizemní a typick˘ (místy také

humusov˘). Podzoly se v tûchto mís-Typick˘ georeliéf Karlovarska

s projevy teplotní inverze.

1

KV 6186

1

Okres Karlovy Vary

tech prolínají s vût‰ími ãi men‰ími

okrsky organozemû typické nebo glejo-

vé (BoÏídarské ra‰elini‰tû, ra‰elini‰tû

v˘chodnû i západnû od ·piãáku –

1115,4 m n. m.).

Men‰í toky a rybníky po celém úze-

mí okresu jsou lemovány úzk˘mi pásy

glejÛ typického a organozemního, kte-

ré se vyvinuly na nevápnit˘ch delu-

viích a deluviofluviálních sedimentech.

Mezi RyÏovnou a Bludnou, v severním

okolí Karlov˘ch VarÛ, severozápadnû

od Ostrova nad Ohfií a jiÏnû od Teplé

se vytvofiily vût‰í rozlohy pseudoglejÛ

typického a glejového na polygenetic-

k˘ch hlínách s eolickou a ‰tûrkovitou

pfiímûsí.

Nivní polohy fiek Teplé, Rotavy,

Ohfie a pfiítokÛ (PstruÏného potoka,

Lomnice, Bystfiice) pokr˘vá fluvizem

glejová s fluvizemí typickou na neváp-

nit˘ch nivních sedimentech. V Soko-

lovské pánvi od Chodova po Ostrov

nad Ohfií se nacházejí relativnû men‰í

území poznamenaná tûÏbou kaolínÛ,

na kter˘ch se po rekultivaci vyvinuly

rÛzné formy kyselé antrozemû typické

(místy degradované).

Na území okresu zasahují tfii fyto-

geografické oblasti. Termofytikum sem

sahá od v˘chodu, zejména do Doupov-

ské pahorkatiny a do údolí Ohfie, zhru-

ba po StráÏ nad Ohfií. Kvûtena tohoto

území, jehoÏ horninov˘ podklad tvofií

tfietihorní efusiva, obsahuje vy‰‰í podíl

druhÛ nelesních stanovi‰È kontinentál-

ní Evropy, ménû tu lze nalézt druhÛ

submediteránních. Charakteristick˘mi

druhy tohoto typu kvûteny jsou napfi.

koniklec otevfien˘ (Pulsatilla patens), tfie-

‰eÀ kfiovitá (Cerarus fruticosa) a tfiem-

dava bílá (Dictamnus albus). Bazické

ãediãové podloÏí zde umoÏÀuje pfieÏití

nûkolika slabû kalcifilních druhÛ, za-

tímco obvyklé kalcifyty v této ãásti

okresu (stejnû jako na ostatním území)

chybûjí. Oreofytikum – oblast horské

vegetace s chladnomiln˘mi druhy rost-

lin – je vyvinuto v nejvy‰‰ích polohách

Kru‰n˘ch hor. PÛvodní klimaxové

a podmáãené smrãiny byly nahrazeny

kulturami geneticky nepÛvodních smr-

kÛ. V jejich podrostu lze najít ochuze-

nou, ale pfiesto typickou druhovou

kombinaci. Pro tato spoleãenstva jsou

charakteristické napfi. tfitina chloupkatá

(Calamagrostis villosa), bika lesní (Lu-zula sylvatica), papratka horská (Athy-ricum distentifolium), dnes velmi vzácn˘

jednokvítek velekvût˘ (Moneses uniflo-ra) a mléãivec alpsk˘ (Cicerbita alpina).

Druhotnû odlesnûné plochy mon-

tánního pásma pokr˘vají horské louky

a pastviny s fytocenózami trávníkÛ

typick˘mi pro hercynská pohofií. V˘-

znaãn˘m druhem je zde koprník ‰tû-

tinolist˘ (Meum athamanticum). Na

horsk˘ch ra‰elini‰tích – vrchovi‰tích,

které jsou reliktními stanovi‰ti, a jsou

mimofiádnû cenná z hlediska ochrany

pfiírody, rostou napfi. bfiíza zakrslá (Be-tula nana), ‰icha ãerná (Empetrum nig-rum) a kyhanka sivolistá (Andromeda po-lifolia).

Kvûtena subalpínského stupnû

v Kru‰n˘ch horách v typické formû za-

stoupena není, flóru supramontánní

nalézáme jen fragmentárnû. Jednotlivé

její druhy, napfi. plavuník alpsk˘ (Di-phasiastrum alpinum), podbûlice alpská

(Homogyne alpina) tu rostou vzácnû,

pfiedev‰ím v okolí Klínovce a BoÏího

PR Ostrovské rybníky leÏí v So-kolovské pánvi.

V˘znaãn˘m druhem horsk˘chluk a pastvin je koprník ‰tûtinolist˘(Meum athamanticum).

2

1

KV 7 187

1

2


KV 8188

POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

Okres Karlovy Vary

Daru. Vegetace oblasti mezofytika je

roz‰ífiena na vût‰inû rozlohy okresu,

pfiedev‰ím v Sokolovské pánvi, v Dou-

povsk˘ch horách a na Tepelské vrchovi-

nû, pfiiãemÏ na mnoha místech dodnes

zÛstala zachována druhovû bohatá,

polopfiirozená spoleãenstva pfiedev‰ím

vlhk˘ch stanovi‰È. Mezi v˘znaãné dru-

hy tûchto lokalit na Karlovarsku patfií

napfi. hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gentia-nella obtusifolia subsp. sturmiana), prst-

natec májov˘ (Dactylorhiza majalis), ko-

satec sibifisk˘ (Iris sibirica) a kakost luãní

(Geranium pratense). Pomûrnû siln˘ vliv

atlantického klimatu svûdãí subatlant-

sk˘m druhÛm, napfi. nahoprutce píseã-

né (Guepinia nudicaulis). Nûkteré druhy

s jádrem v˘skytu v Alpách zde dosahují

severní areálové hranice. K nim patfií

vfiesovec pleÈov˘ (Erica herbacea) a zi-

mostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamae-buxus). V pánevní oblasti okresu, na

v˘sypkách a odvalech kaolinov˘ch

a hnûdouheln˘ch dolÛ a lomÛ se dafií

ruderální a synantropní vegetaci.

Pro faunu okresu Karlovy Vary je

charakteristické mí‰ení druhÛ stfiedo-

evropského listnatého lesa s druhy hor-

sk˘ch poloh, jeÏ najdeme hlavnû

v Kru‰n˘ch horách a Slavkovském lese,

ménû v Doupovsk˘ch horách. Listna-

té, pfieváÏnû bukové lesy zÛstaly do-

dnes zachovány hlavnû na strm˘ch sva-

zích údolí Ohfie a v Doupovsk˘ch

horách. Díky terénu si dodnes zacho-

valy svÛj pfiirozen˘ charakter a jsou

ob˘vány pÛvodní, druhovû bohatou

faunou. Îijí zde mj. plch velk˘ (Glisglis), ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), lejsek

mal˘ (Ficedula parva), mlok skvrnit˘

(Salamandra salamandra) a mnoho

dal‰ích. Fauna varisk˘ch pohofií s nû-

kolika reliktními druhy alpinsk˘mi

a boreálními Ïije pfiedev‰ím ve vy‰‰ích

polohách Kru‰n˘ch hor, v horsk˘ch

jehliãnat˘ch lesích, na vrchovi‰tích

a druhotn˘ch horsk˘ch loukách. Patfií

k ní mj. kos horsk˘ (Turdus torquatus),s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), stfievlík

Carabus menetriesi a vfietenec horsk˘

(Pseudofusulus varians).Teplomilné a suchomilné druhy

stfiedoãesk˘ch níÏin a pahorkatin pro-

nikají od v˘chodu pfiedev‰ím do niÏ-

‰ích poloh Doupovsk˘ch hor a do údolí

Ohfie. Zde byla zji‰tûna uÏovka stro-

mová (Elaphe longissima), ojedinûle

v cel˘ch âechách, pûnice vla‰ská (Syl-via nisoria), strakapoud prostfiední

(Dendrocopos medius) a slavík obecn˘

(Luscinia megarhynchos).Pro oblast Sokolovské pánve je ty-

pické prolínání fauny pÛvodních,

mnohde mokfiadních stanovi‰È s fau-

nou, jeÏ osídluje novû vzniklá stano-

vi‰tû víceménû stepního charakteru

na v˘sypkách. K první skupinû patfií

skokan skfiehotav˘ (Rana ridibunda),hnûdásek chrastavcov˘ (Euphydryas au-rinia) a lindu‰ka luãní (Anthus praten-sis), ke druhé skupinû napfi. ropucha

zelená (Bufo viridis) a bûlofiit ‰ed˘

(Oenanthe oenanthe). Typick˘m biotopem Sokolovské

pánve, ale také okolí Teplé a Bochova,

jsou rybníky s pfiilehl˘mi podmáãen˘-

mi loukami. RovnûÏ ty jsou ob˘vány

charakteristickou faunou, hlavnû hmy-

zem, obojÏivelníky a ptáky. V dobû jar-

ního a podzimního tahu jsou zdej‰í

vodní plochy vyhledávanou zastávkou

mnoha druhÛ ptákÛ ze severu Evropy.

Lesy okresu Karlovy Vary jsou sou-

ãástí pfiírodních lesních oblastí Kru‰né

hory, Chebská a Sokolovská pánev,

Karlovarská vrchovina, Doupovské ho-

ry, Západoãeská pahorkatina a Rakov-

nicko-Kladenská pahorkatina.

Lesnatost okresu Karlovy Vary je

40,1 %, tedy pomûrnû vysoká. Také

zde do‰lo v 19. století ke zmûnû dru-

hové skladby. PÛvodní lesní porosty

s pomûrnû velk˘m podílem listnáãÛ

byly postupnû nahrazeny porosty jeh-

liãnat˘mi. Dnes mají jehliãnaté dfievi-

ny v okrese podíl 81 %, z toho smrk

68 %, borovice 9 %, modfiín 4 %. Jen

19 % tvofií listnaté dfieviny – buk 4 %,

ÎluÈucha orlíãkolistá (Tha-

lictrum aquilegifolium) u Oldfii-chovského potoka.

Mezi nehojné horské druhyv západní ãásti âR patfií nosatecPlinthus findeli.

2

1

KV 9 189

1 2


dub 2 %, javor 3 %, jasan 2 %, bfiíza

4 %, ol‰e 2 %, ostatní listnáãe 2 %. Plo-

cha lesních porostÛ v okrese Karlovy

Vary ãiní 130 510 ha, stfiední vûk 60 let.

V pfiírodní lesní oblasti Kru‰né ho-

ry mají nejvût‰í podíl jedlobukov˘,

smrkobukov˘ a bukosmrkov˘ lesní

vegetaãní stupeÀ. V oblasti Chebská

a Sokolovská pánev pfievaÏuje bukodu-

bov˘ a dubobukov˘ stupeÀ, v oblasti

Karlovarská vrchovina pfievládá jedlobu-

kov˘, v oblasti Doupovské hory pfieva-

Ïují bukov˘ a jedlobukov˘ a v pfiírodní

lesní oblasti Západoãeská pahorkatina

a Rakovnicko-Kladenská pahorkatina

dubobukov˘ stupeÀ.

Pfievládá kategorie lesÛ zvlá‰tního ur-

ãení – hlavním dÛvodem je ochrana pá-

sem zdrojÛ léãiv˘ch a minerálních vod

(Karlovy Vary, Jáchymov, Ho‰tec, Kysel-

ka, Korunní) a CHKO Slavkovsk˘ les.

Kategorie lesa ochranného je tvofiena

porosty na nepfiízniv˘ch stanovi‰tích

a vysokohorsk˘mi lesy (zejména v pfií-

rodní lesní oblasti Kru‰né Hory v oko-

lí Klínovce). Rozsáhlé území v okrese

Karlovy Vary, pfiedev‰ím v pfiírodní les-

ní oblasti Doupovské hory zaujímají

lesy vojenské – vojensk˘ v˘cvikov˘ pro-

stor Hradi‰tû je popsán na následující

stranû.

Poãetnûj‰í osídlení se rozvíjí aÏ

s pfiíchodem SlovanÛ. Karlovarsko se

stává centrem kmene SedliãanÛ (Ta‰o-

vice, Staré Sedlo, Velichov) a po vzniku

ãeského státu jádrem Loketského kra-

Vegetace kolem zfiíceniny hra-du na Andûlské hofie má charaktertermofytika. PodloÏí tvofií tfietihor-ní efusiva.

1

KV 10190

1

Okres Karlovy Vary

je. V období pfiemyslovského státu byl

kraj kolonizován pfiedev‰ím novû se

rodící ‰lechtou. Panská sídla vznikla

v Beãovû, Andûlské Hofie a v Nejdku.

Jih dne‰ního okresu byl kolonizován

pfieváÏnû tepelsk˘m klá‰terem, zaloÏe-

n˘m roku 1197. Samotné Karlovy Vary

(Teplé Láznû) byly zaloÏeny Karlem IV.

kolem roku 1350.

Nejv˘raznûj‰í zásahy do pfiírody ve

stfiedovûku i pozdûji zpÛsobilo hornic-

tví. V oblasti Kru‰n˘ch hor se od po-

ãátku 16. století zaãalo ve velkém dolo-

vat stfiíbro, zejména na panství rodu

·likÛ. Díky tomu byly natrvalo osídle-

ny i vy‰‰í polohy kraje (Jáchymov, Bo-

Ïí Dar). Stejnû jako témûfi celé âechy

byla také tato oblast devastována husit-

sk˘mi válkami a pfiedev‰ím tfiicetiletou

válkou. Od 18. století se na Karlovar-

sku rozvíjel prÛmysl. V roce 1716

vznikla báÀská a hutní ‰kola v Jáchy-

movû. Poãalo vzkvétat skláfiství, v˘roba

keramiky, textilu a porcelánu. ZároveÀ

s prÛmyslov˘m rozvojem zaãíná po-

stupná a stále sílící devastace okolního

Ïivotního prostfiedí, charakteristická

pro celé severozápadní âechy.

Velkou zátûÏ pro pfiírodu Karlovar-

ska znamená jeho pfiímé sousedství se

Sokolovskou uhelnou pánví. I pfiesto,

Ïe se od devadesát˘ch let 20. století si-

tuace pozvolna stabilizuje, budou neu-

váÏené zásahy ãlovûka do pfiírody, napfi.

v oblasti Kru‰n˘ch hor, je‰tû dlouho

patrné. Stejnû jako na pfiírodu, tak na

v˘voj osídlení Karlovarska mûly zásad-

ní vliv klíãové události 20. století, pfie-

dev‰ím druhá svûtová válka. V dÛsled-

ku odsunu nûmeckého obyvatelstva

zanikl velk˘ poãet sídel. Znaãn˘ vliv na

krajinu mûl v 50. letech vznik dodnes

funkãního vojenského prostoru v roz-

sáhlém území Doupovsk˘ch hor; celá

oblast byla vysídlena. Dodnes je velmi

málo pfiírodovûdecky prozkoumána.

Vojensk˘ v˘cvikov˘ prostor Hradi‰tû

Vojensk˘ v˘cvikov˘ prostor byl zfií-

zen v roce 1953 na základû zákona

ã. 169/49 Sb. o vojensk˘ch újezdech

pro v˘cvik pozemních vojsk a zejmé-

na k v˘cviku protivzdu‰né obrany a le-

tectva i s pouÏitím ostré munice. Svou

rozlohou (více jak 33 000 ha) je nej-

vût‰ím v˘cvikov˘m prostorem v âeské

republice.

Uvedená oblast byla osídlena témûfi

v˘luãnû nûmeck˘mi starousedlíky. V ro-

ce 1930 zde Ïilo 14 688 obyvatel a z to-

hoto poãtu se pouze 145 (1,0 %) osob

hlásilo k ãeské (ãeskoslovenské) národ-

nosti. Po zabrání Sudet fa‰istick˘m

Nûmeckem v roce 1938 byli âe‰i vy-

hnáni. V letech 1945 a 1946 bylo nao-

pak úplnû odsunuto nûmecké obyva-

telstvo a území dosídleno zejména

z vnitrozemí âech. Se vznikem VVP

Hradi‰tû v‰ak byly odsunuti i tito oby-

vatelé. V souãasné dobû je zachováno

k trvalému bydlení pouze ‰est sídel (Al-

befiice, BraÏec, Bukovina, Dolní Lom-

nice, Luãina a Svatobor).

Hospodafií zde Vojenské lesy a statky

(VLS) âR, s. p., divize Velichov; tfii lesní

správy (Dlouhá Lomnice, Klá‰terec nad

Ohfií a Valeã v âechách) a Zemûdûlská

správa BraÏec zamûfiená pfiedev‰ím na

extenzivní chov herefordského skotu.

Nejrozsáhlej‰ími lesními komplexy

Doupovsk˘ch hor a VVP byly kvûtnaté

buãiny. Byly roz‰ífieny od v˘‰ky 500 m

n. m. aÏ na samotné vrcholy (Pust˘ zá-

mek 927,6 m n. m.). Nyní jsou kvalit-

ní kvûtnaté buãiny (místy i pralesního

charakteru) zachovány napfi. na úboãí

Pustého Zámku (v souãasné dobû zasa-

Ïeny intenzivní tûÏbou), na hfibetu âí-

hané (mezi Valãí a Bukovinou) a jinde.

NiÏ‰í polohy zabírají dubohabfiiny,

které jsou v souãasné dobû nejvíce

poru‰eny (jen ve zlomcích v okolí Val-

ãe aÏ po Ma‰Èov). Nepatrné zbytky ol-

‰in zÛstaly kolem nûkter˘ch potokÛ

(napfi. PstruÏného potoka a Lochotín-

ského potoka). V souãasné dobû tyto

typy porostÛ nahrazují monokultury

smrku ztepilého (Picea abies).Bezlesí je charakterizováno zejmé-

na nejvût‰í souvislou „kfiovinatou leso-

stepí“ v âR, která se zde vyvinula na

neobhospodafiovan˘ch loukách, pastvi-

nách a polích. Kefiové patro tvofií zejmé-

na rÛzné druhy rÛÏí (Rosa spp.) a hlohÛ

(Crataegus spp.). Kfioviny vût‰inou tvofií

mozaiku se such˘mi trávníky nebo pÛ-

vodními luãními porosty. Mokfiadní vr-

biny se postupnû vytvofiily v terénních

sníÏeninách (pfiirozen˘ch i antropogen-

ních, po tûÏké vojenské technice) s pod-

Hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gen-

tianella obtusifolia subsp. stur-

miana).

1

KV 11 191

1


zemní vodou dlouhodobû stagnující

u povrchu pÛdy nebo nad ním, dále na

opu‰tûn˘ch vlhk˘ch loukách.

Suché trávníky rostou na slunn˘ch

svazích o rÛzném sklonu, zpravidla ori-

entovan˘ch k jihu, na pÛdách mûlk˘ch

aÏ hlubok˘ch. Vût‰inou tvofií mozaiku

s ovsíkov˘mi loukami na pÛdách stfied-

nû vlhk˘ch a minerálnû bohat˘ch.

Pomûrnû hojné jsou pcháãové lou-

ky, pfiípadnû tuÏebníková lada, neboÈ

uvedená oblast díky vlastnímu VVP

byla minimálnû postiÏena odvodÀová-

ním a melioracemi. Na oglejen˘ch pÛ-

dách se silnû kolísající hladinou pod-

zemní vody vznikly bezkolencové louky.

Selektivním spásáním rostlin se

mnohde vyvinuly poháÀkové pastviny.

V nejvy‰‰ích polohách, vût‰inou na od-

lesnûn˘ch vrcholcích, se na ãediãích

utvofiila vrstva vylouÏené pÛdy. Zde by-

ly roz‰ífieny pastviny se smilkov˘mi po-

rosty. Dnes se tyto zbytky nacházejí ze-

jména v okolí BraÏce.

Také nûkteré rostliny rostou v Dou-

povsk˘ch horách v neobvykl˘ch v˘‰-

kách. Napfi. blatûnka vodní (Limosellaaquatica) je bûÏná na cestách u Hradi‰tû

(920 m n. m.), pcháã bezlodyÏn˘ (Cir-sium acaule) a ãernohlávek obecn˘

(Prunella vulgaris) na vrcholu Hradi‰tû

(933,8 m n. m.), záraza bílá pravá (Oro-banche alba subsp. alba) pod vrcholem

Vysoké hory (840 m n. m.) a hvozdík

py‰n˘ prav˘ (Dianthus superbus subsp.superbus) na luãních porostech pod

Hradi‰tûm a u Îelezné hory (880 aÏ

920 m n. m.).

Správa vojenského újezdu Hradi‰tû

si je vûdoma v˘znamu území a ochrana

pfiírody je souãástí územních plánÛ ob-

lasti. Zásahy do pfiírodních ekosysté-

mÛ jsou vnímány a posuzovány také

z hlediska míry naru‰ení ekologické,

kulturní a estetické hodnoty krajiny.

OdvodÀování pÛdy je omezeno na nut-

Jírovské stráÏi‰tû a údolí Pst-ruÏného potoka z Hradi‰tû.

Vemeníãek zelen˘ (Coeloglos-

sum viride).

Zárazovka nachová (Phelipan-

che purpurea).

3

2

1

KV 12192

1

2 3

Okres Karlovy Vary

né pfiípady. V˘znamné lokality jsou

chránûny pfied náletem dfievin, nûkteré

jsou pravidelnû seãeny a pfiepásány.

Mezi velmi cenná místa patfií Hum-

nick˘ vrch a Havran s teplomilnou

a suchomilnou vegetací bohatou na

koniklec luãní (Pulsatilla pratensis) a k.

otevfien˘ (P. patens), mokfiadní louky

v Doupovském Mezilesí a navazující

louky kolem vodních nádrÏí Horní

a Dolní Ti‰ina s kosatcem sibifisk˘m

(Iris sibirica), ostfiicí pfiíbuznou (Carexappropinquata), o. trsnatou (C. cespi-tosa), o. dvoumuÏnou (C. diandra), o.

dvoufiadou (C. disticha), o. Hartmano-

vou (C. hartmanii) a dnes jiÏ ojedinûl˘m

hoficem hofiepníkem (Gentiana pneu-monanthe). Kolem BraÏce rostou ohro-

Ïené druhy: hofieãek drsn˘ SturmÛv

(Gentianella obtusifolia subsp. sturmia-na), zárazovka nachová (Phelipanchepurpurea), vemeníãek zelen˘ (Coelo-glossum viride), v‰ivec ladní (Pedicularissylvatica), starãek potoãní (Tephroseriscrispa), bazanovec kytkokvût˘ (Naum-burgia thysiflora), upolín nejvy‰‰í (Trol-lius altissimus), vratiãka mûsíãní (Botry-chium lunaria), prha arnika (Arnicamontana), prsnatec májov˘ (Dactylorhi-za majalis), pûtiprstka ÏeÏulník (Gym-nadenia conopsea), hadí mord nízk˘

(Scorzonera humilis), zábûlník bahen-

ní (Comarum palustre), kociánek dvou-

dom˘ (Antennaria dioica) a jiné.

Na lokalitách kolem Jesenû aÏ k Mûti-

kalovu a ¤ednici roste ze vzácn˘ch rost-

lin zejména hofiec hofiepník (Gentianapneumonanthe), kosatec sibifisk˘ (Iris si-birica), zvoneãník hlavat˘ (Phyteuma or-biculare), hadí mord nízk˘ (Scorzonerahumilis) a hvozdík py‰n˘ (Dianthus su-perbus subsp. superbus), kru‰tík bahen-

ní (Epipactis palustris), bradáãek vejãit˘

(Listera ovata), jetel ka‰tanov˘ (Trifoli-um spadiceum), starãek potoãní (Tephro-seris crispa), vachta trojlistá (Menyanthestrifoliata), zárazovka nachová (Phelipan-che purpurea) a vrba rozmar˘nolistá (Sa-lix rosmarinifolia).

Na loukách a bezlesí kolem Locho-

tína rostou hofiec hofiepník (Gentianapneumonanthe), kosatec sibifisk˘ (Irissibirica), prstnatec májov˘ (Dactylorhi-za majalis), starãek potoãní (Tephroseriscrispa), upolín evropsk˘ (Trollius altis-

simus), pu‰kvorec obecn˘ (Acorus cala-mus), zárazovka nachová (Phelipanchepurpurea), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ci-liata) a jalovec obecn˘ (Juniperus com-munis).

St˘ká se zde horská fauna provincie

varisk˘ch pohofií (Kru‰né hory a Slav-

kovsk˘ les) a fauna níÏin a tepl˘ch

pahorkatin (Mostecká pánev). Nejv˘-

znamnûj‰ími biotopy této oblasti jsou

pfiirozené listnaté lesy, pfiecházející

v roztrou‰ené porosty kefiÛ a stromÛ

tvofiící vhodné Ïivotní podmínky pro

dnes jiÏ velmi vzácné druhy ptákÛ

a savcÛ. Îijí tu napfi. vzácné druhy plch

zahradní (Eliomys quercinus), luÀák

ãerven˘ (Milvus milvus), bûlozubka bû-

lobfiichá (Crocidura leucodon), rejsec

ãern˘ (Neomys anomalus), netop˘r fias-

nat˘ (Myotis nattereri), n. velk˘ (M.myotis), ostfiíÏ lesní (Falco subbuteo)a bramborníãek ãernohlav˘ (Saxicolatorquata).

Fauna Doupovsk˘ch hor je pomûr-

nû bohat‰í neÏ fauna v Kru‰n˘ch ho-

rách a Slavkovském lese. V obou hor-

sk˘ch komplexech v podstatû chybûjí

druhy kulturních stepí a listnat˘ch le-

sÛ, níÏin a pahorkatin, napfi. je‰tûrka

zelená (Lacerta viridis), uÏovka stromo-

vá (Elaphe longissima), uÏovka podpla-

natá (Natrix tessellata), strakapoud

prostfiední (Dendrocopos medius), slavík

obecn˘ (Luscinia megarhynchos), tchofi

svûtl˘ (Mustela eversmanni), kfieãek

polní (Cricetus cricetus). Naopak Mos-

tecká pánev je ochuzena o druhy hor-

sk˘ch lesÛ k nimÏ patfií s˘c rousn˘

(Aegolius funereus), kulí‰ek nejmen‰í

(Glaucidium passerinum), ofie‰ník kro-

penat˘ (Nucifraga caryocatactes), a také

zde chybûjí druhy podmáãen˘ch luk

a ra‰elini‰È jako tetfiívek obecn˘ (Tetraotetrix).

PodloÏí Doupovsk˘ch hor a geo-

morfologické pomûry zapfiíãiÀují u nû-

kter˘ch obojÏivelníkÛ a plazÛ vertikál-

ní posun o nûkolik desítek aÏ stovek

metrÛ v˘‰e. Napfi. u skokana krátkono-

hého (Rana lessonae), s. skfiehotavého

(R. ridibunda), s. ostronosého (R. arva-lis), kuÀky obecné (Bombina bombina)a ãolka velkého (Triturus cristatus) zde

byly zaznamenány nejv˘‰e poloÏené

lokality v âR.

Pfiástevník angre‰tov˘ (Rhypa-

ria purpurata).

Pfiástevník jitrocelov˘ (Parase-

mia plantaginis).

2

1

KV 13 193

2

1

okres karlovy vary

Documents