okopaniny - energie 21 · 2017. 1. 4. · ČČasopis Úroda na internetu: Úroda na internetu: v...

Úro

da 1

-201

5

12

43

28

ODBORNÝ ČASOPIS PRO ROSTLINNOU PRODUKCI1-2015 60 Kč 2,40 €

Půdoochranné technologie u kukuřice

Proč by měly být konzumní brambory citlivou komoditou?

Téma:

Okopaniny

Vliv fungicidního ošetření ve slunečnici

…budoucnost špičkových výnosů již dnes

www.dekalb.cz

špičkovýýcchh vvýýnnoossůů již dnes

ZASEJTE SVŮJ ÚSPĚCH

Přednosti:

• Velmi vysoký výnos zrna na úrovni pozdnějších hybridů• Rychlý počáteční růst a vývoj, výborná chladuvzdornost• Excelentně překonává přísušky• Rychle dozrávající hybrid

DKC 3623 FAO 280

Vysoce výkonný, středně raný, hybrid s výnosy na úrovni pozdních hybridů. DKC3623 excelentně překonává pří-sušky a rychle dozrává. Ideální pro pěstitele hospodařící v prostředí vysokých teplot a různorodých půdních pod-mínkách.

3

Editorial

Recenzovaný časopis pro rostlinnou produkci

Ročník LXIII

Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SRoddělení distribuce

modrá linka: 844 111 999

tel.: 277 001 600 e-mail: [email protected] [email protected] Cena za předplatné 720 Kč/28,80 €Sleva pro studenty 50 %

zelená linka pro SR zdarma800 042 206 (bez předvolby)

Adresa redakce Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2e-mail: [email protected]

Šéfredaktor Ing. David Boumatel.: 277 001 627 mobil: 724 311 085 e-mail: [email protected]

Redaktorky Ing. Barbora Venclovátel.: 277 001 628 mobil: 724 531 806 e-mail: [email protected]

Ing. Jana Pančíková, Ph.D.mobil: 602 436 932 e-mail: [email protected]

Inzerce Ing. Tomáš Pištínek tel.: 277 001 656 mobil: 602 378 575 e-mail: [email protected]

Redakce neodpovídá za věcnou a jazykovou správnost inzerátů.

Jazyková korektura Věra Dvorská, Věra Melicharová, Hana Gruntorádová

Grafika Roman MatušekIlona Frčková

Úprava fotoJiří Kadlec

Vedoucí grafik Jiří Hudec

Redakční rada Prof. Ing. Jiří Balík, CSc.Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc.Ing. Jaroslav Čepl, CSc. Ing. Miroslav Hochman Ing. Daniel Jurečka Ing. Jan Kazda, CSc.Ing. Jan Křováček, Ph.D.Ing. Zdeněk Kvíz Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. RNDr. Jan Nedělník, Ph.D. Ing. Radek Macháč, Ph.D.Ing. Petr Martinek, CSc. Ing. Milada Zimáková Prof. Ing. Josef Zimolka, CSc.

Tisk H.R.G. spol. s r. o.

Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2

Vychází jednou za měsícCena jednotlivého výtisku 60 Kč/2,40 €

Redakční uzávěrka 26. 11. 2014ISSN 0139–6013 MK ČR E608

Vážení čtenáři,dovolte mi, abych Vám popřál do roku 2015 zdraví, osobní spokojenost a jen

dobrá podnikatelská rozhodnutí.

Rok 2014 byl rokem, kdy jsme si připomněli 25 let od sametové revoluce a od

konce režimu, který se jednou nazýval komunistický, pak socialistický, také

se budoval rozvinutý socialismus, ale po právu to byl režim nedemokratický

a náš stát byl po roce 1968 vlastně soustátím Sovětského svazu. Vedle tohoto

velkého výročí jsme my, jako vydavatelství, oslavili, tedy lépe řečeno, připo-

mněli jsme si, výročí 20 let založení vydavatelství, které pro Vás dnes tento

časopis vydává. Naše výročí není ničím mimořádným, 20 let své existence si

v těchto letech připomínala většina nově vzniklých firem v naší zemi, včetně těch působících v zemědělství nebo

kolem tohoto oboru. Po roce 1989 se nově objevovaly rodinné farmy, ale i transformované či privatizované země-

dělské podniky. Vznikli mnozí výrobci a importéři zemědělské techniky a obchodníci s komoditami, nově vznikla

privátní výzkumná pracoviště nebo se transformovala ta státní, tvořila se zájmová uskupení zemědělců nebo

chovatelské či pěstitelské svazy, nově mělo naše zemědělství od zahraničních výrobců agrochemie nebo osiv to

nejmodernější, co svět znal. Tolik toho bylo po roce 1989 nového a neměli bychom zapomenout, že bez listopadu

1989 by žádné nově nebylo.

Televize v listopadu obsažně připomínaly a hodnotily, co se za tu dobu stalo, jak šel čas, a hlavně, co se nepo-

vedlo. Nepovedlo se toho dost, to je nutné si přiznat. Mnoha lidem se ztratily úspory ve zkrachovalých bankách

a kampeličkách, některým lidem podíly z kupónové privatizace, hodně státních nebo unijních peněz skončilo

v soukromých kapsách nebo v „krabicích od vína“ a většina těch, co byli v listopadu 1989 na náměstích, si předsta-

vovala zásadovější a státu lépe a pokorněji sloužící politické reprezentace. Ale nechci házet všechny a všechno do

jednoho pytle, protože, a to chci říci hlavně, určitě se toho za těch 25 let daleko více povedlo, než nepovedlo, a to

nejen v našem oboru. V zemědělství proběhla bolestná vypořádávání a vydávání majetkových podílů oprávně-

ných a povinných osob z první poloviny 90. let, pak přišlo dlouhé „bezdotační“ období přelomu 90. let a nového

milénia doprovázené nízkými výkupními cenami zemědělských komodit. Celá ta veliká strukturální proměna

našeho zemědělství vyústila v situaci, kdy na tom zemědělství jako celek ekonomicky špatně není a každý je svým

pánem na svém statku nebo ve svém podniku.

Naše vydavatelství za 20 let existence neprošlo o nic snadnější cestou. Na začátku jsme oproti konkurenci neměli

ani zavedený titul, ani dotace či spousty placené inzerce od tehdejšího ministerstva zemědělství jako jiní. Přesto se

nám podařilo se svým prvním titulem, měsíčníkem Farmář, a následně týdeníkem Zemědělské listy na trhu země-

dělských časopisů prorazit a poté, kdy naše tehdejší zahraniční konkurence neměla zájem se věnovat malému

českému trhu, jejich časopisy převzít a seskupit je v jednom životaschopném českém zemědělském vydavatelství.

Paralela s naším zemědělstvím více než podobná.

Zemědělské časopisy vydavatelství Profi Press s. r. o. jsou a budou s osudem našeho zemědělství nadále úzce

propojené a jsme připraveni sdílet s ním jeho radosti i strasti i v roce 2015.

Vše dobré v roce 2015

Váš Martin Sedláček,

ř editel vydavatelství Profi Press s. r. o.

Časopis Úroda na internetu: www.uroda.czČasopis Úroda na internetu: www.uroda.cz

V Úrodě číslo 11/2014 se stala nedopatřením chyba. V článku „Současnost a budoucnost biopaliv nejen pro zemědělce“ na straně 41 autor uvádí, že biopalivo E85 je lihobenzínová směs tvořená z 85 % benzínem BA95 a z 15 % bioetanolem. Správně je, že palivo E85 tvoří 85 % bioetanolu a 15 % Naturalu 95.

Oprava

www.profipress.cz 1/2015

48

36

55

64

2/2015 Téma – Příprava půdy a setí jarních obilnin a olejnin

3/2015 Téma – Hnojení a stimulace během vegetace

PřipravujemeTitulní foto: David Bouma

36

48

55

64

Reportáž

Řepka loni zlomila výnosový rekord (J. Pančíková) .......................................................................................... 6

Jak to vidím já

Mají tuzemské brambory dostatečnou kvalitu – ano, nebo ne? (J. Čepl, D. Bouma) ................................... 8

Obilniny

Půdoochranné technologie u kukuřice (J. Srbek a kol.) ................................................................................. 10

Mezinárodní srovnání ekonomiky pěstování pšenice v letech 2010–2012 (B. Janotová, J. Boudný) ... 18

Zhutnenie pôdy a výkonnosť plodín v konvenčnej technológii (Š. Žák) ....................................................... 25

Olejniny

Vliv fungicidního ošetření na choroby a výnos ve slunečnici (V. Lasák) ....................................................... 28

Vliv induktorů rezistence na zdravotní stav řepky a obsah glukosinolátů (E. Plachká a kol.) .............. 36

Téma: Okopaniny

Proč by měly být konzumní brambory citlivou komoditou? (M. Čížek, B. Vokál) ....................................... 43

Háďátko řepné od A až po Ř (L. Rytina) ........................................................................................................... 48

Registrované odrůdy brambor 2014 (V. Čermák) ............................................................................................ 50

Vliv organického granulátu z mořských řas na pěstování brambor (P. Hašková a kol.) ............................. 52

Vlastnosti rozhodující o vhodnosti odrůd bramboru k mytí (J. Domkářová a kol.) .................................... 55

Udržitelné řepařství 2015–2020 (J. Křováček) .................................................................................................. 60

Pícniny

Pýr predľžený (Š. Tóth) ........................................................................................................................................ 63

Půda

Změny fyzikálních vlastností půdy při svahové erozi (J. Bartlová a kol.) ................................................. 64

Seriál: Základní pojmy o půdě (T. Khel) ............................................................................................................ 66

Invazní plevelné druhy

Řepeň polabská – Xanthium albinum (Widder) H. Scholz et Sukopp (J. Mikulka a kol.) ........................... 67

Informační servis

Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., dr. h. c. (S. Hosnedl a kol.) ........................................................................................ 69

Nový název, logo i vzhled přípravků (J. Pančíková) ......................................................................................... 70

Článek je oponovaný

Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých pří-spěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů.© 2015 Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv.

41/2015 www.profipress.cz

Obsah

pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a s podporou Pardubického kraje

Celos tátní přehlídka polních pok usů odrůd zeměděls kých plodin, ochran y a výživy ros tlin a výs tava zeměděls ké techniky

generální partner výstavy

Pořadatel: Partneři akce:

farma

Karel Kopista

Agrární

komora

Chrudim

VÚRV VÚMOP

Výstavu pojistila:

Nase_Pole_2015_230x297.indd 1 11.12.2014 10:07:57

Řepka loni zlomila výnosový rekordLoni se v Hluku konal již třicátý první ročník semináře Systém výroby řepky a slunečnice. A jak už to má ostatně tento tradiční vyhodnocovací seminář v názvu, hodnotil se výnos, liniové odrůdy, hybridy, počasí, ekonomika uplynulé sezóny i další ukazatele, které pěstitele této významné olejniny každoročně zajímají. Přes 1100 účastníků se dozvědělo, že loni padl rekord, bylo dosaženo nejvyššího průměrného výnosu 4,05 t/ha v historii pěstování ozimé řepky u nás, což podle průběhu počasí málokdo očekával.

Průběh osevu nebyl zrovna slibný

„Průběh osevu řepky pro sklizeň v loňském roce nebyl vůbec vydaře-ný jak z pohledu zakládání porostů, tak často ani termínem provedení. Málokdo by vsadil na lepší výsledek pěstování než pouhý dlouhodobý průměr. Na kvalitě porostů se pode-psala i velmi teplá zima, kdy nedošlo téměř k žádnému poškození rostlin, ale mokrý květen a relativně prodlou-žená vegetační doba. K tomu se při-dalo bezproblémové jaro z pohledu škůdců a překvapivě dobrý zdravotní stav. Vše bylo umocněno pozvolným dozráváním porostů, včetně většinou problematického spodního patra. Zrodil se historicky nejlepší výsledek, který neočekával ani největší opti-mista,“ konstatoval s úsměvem Ing. Martin Volf, ředitel Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO), který akci každoročně pořádá.

Řepka loni vegetovala i v zimě

Nový osev začal oproti předchozím rokům kvůli nepřízni počasí o něco

později až v druhé dekádě srpna. Důvodem byl posun sklizně obilných předplodin a deštivé počasí. Počát-kem září bylo relativně teplo, ale časté přeháňky přecházely v trvalej-ší déšť. Příliš mnoho srážek škodilo především na utužených lokalitách, kde se rostliny doslova dusily. Voda a špatně zapravená sláma brzdily vzešlou řepku v dalším růstu a vývo-ji. Výsledkem bylo, že řepka nerostla a často i živořila. Porosty založené v agrotechnickém termínu byly velmi

pěkné, relativně vyrovnané. Plochy řepky založené kolem 30. srpna a pá-tého až devátého září byly již pod-statně slabší.Podle Ing. Volfa bylo příčinou slabé kořenové soustavy nadměrné množ-ství vláhy v půdě. Druhá polovina října byla neobvykle teplá, v Praze –Klementinu byl dokonce při teplotě 23,2 °C překonán teplotní rekord. Tato teplá vlna však působila na některé slabé porosty doslova jako živá voda, zejména při aplikaci listo-

vých hnojiv. Řepka vegetovala a sí-lila, zdravotní stav byl velmi dobrý a poškození škůdci zanedbatelné. Stále probíhala vegetace a porosty vytvořily větší objem hmoty než je obvyklé, některé plochy s řepkou začaly hladovět. Chyběl především dusík, který řada pěstitelů průběžně doplňovala. Podzimní vegetaci pro-táhl extrémně teplý listopad i zimní počasí bylo nezvykle teplé.

Ve vegetaci se projevil deficit srážek

Změna nastala až 22. ledna s příli-vem studeného vzduchu od seve-rovýchodu, teplota místy klesla až k –17 °C. „Ani v tomto období díky nepatrné sněhové pokrývce nedo-šlo k promrznutí půdy do hloubky více než 5 cm a kořenová soustava mohla dále vegetovat. Znatelný pří-růstek kořenové hmoty vyžadoval velmi časné regenerační přihnojení dusíkem,“ informoval ředitel SPZO. Březen byl mimořádně teplý a su-chý, řepka rychle odrůstala a kromě polotrpaslíků a nejslabších porostů měřila přes 30 cm, nejsilnější a nej-

6

Reportáž


V Hluku se sešlo rekordních více než 1100 účastníků Foto Jana PančíkováV Hl k šl k d í h í ž 1100 úč t íků F t J P čík á

Nejvyššího průměrného výnosu se dosáhlo v úrodných regionech severní Moravy

(4,21 t/ha) a východních Čech (4,21 t/ha) Foto Jana Pančíková

ranější odrůdy dosahovaly v dubnu i nad 60 cm.Srážkové úhrny byly podprůměrné. V listopadu 2013 meteorologové naměřili 75 % normálu (1961–1990), v prosinci 40 %, v lednu 62 %, v úno-ru 26 %, a v březnu 85 % normálu. V dubnu napršelo v průměru 39 mm srážek, což je 87 % dlouhodobého průměru. Ráno 11. dubna byly teplo-ty kolem nuly a místy i lehce pod, což mělo slabý dopad na vegetaci. Horší už to bylo 17. dubna, kdy teploty do-sáhly lokálně kolem tří i šesti stupňů Celsia pod nulou. Mrazy napáchaly škody na řepce zejména promrznu-tím květních orgánů, výsledkem byly neopylené a prázdné šešule. Doba kvetení se díky dostatku vláhy pro-táhla na pět až šest týdnů, což zažili pěstitelé naposledy v roce 2004.Výskyt škůdců byl na jaře velmi sla-bý, ve větším množství byl zazname-nán dřepčík olejkový na Čáslavsku a Havlíčkobrodsku. Dobrý zdravotní stav nepoškodili v závěru vegetace ani šešuloví škůdci. V době kvetení narušoval porost snad jen lokální vý-skyt krup. Po vydatnějších srážkách v druhé polovině května následovalo období sucha. Počasí se umoudřilo až na začátku žní.

Sklízelo se za deště

Jak Ing. Volf dále řekl, kvůli vysokým teplotám a slunným dnům nebyl výrazný rozdíl mezi porosty, u kte-rých proběhly a neproběhly před-sklizňové aplikace, řada pěstitelů je považovala za zbytečné. Loni dobře dozrávalo i spodní šešulové patro.

Pěstitelskou sezónu završila sklizeň, která probíhala kvůli nepříznivému deštivému počasí pomalu. „Hned z prvních sklizní kolem 10. července bylo jasné, že výnosová úroveň bude letos vyšší. Dvacátého července se už žně rozběhly všude. Na přelomu čer-vence a srpna spadly vydatné srážky, které výrazně oddálily konec řep-kových žní. Přestože letos panovaly obavy, zda předpokládaný výnos bude naplněn (od podzimu byl vlá-hový deficit, také na jaře chybělo do-statek srážek), květnové srážky přišly v pravý čas a poměrně časné zahájení sklizně potvrdilo vysoké výnosy. Ani ty nejsmělejší prognózy však nepřed-pokládaly tak výrazné meziroční zvý-šení výnosů,“ dodal ředitel SPZO.

Rekordní výnos řepky

„Rok 2013 s dosaženým průměrem 3,45 t/ha byl druhým nejvyšším vý-nosem v historii pěstování ozimé řep-ky v ČR po roce 2004 (výnos 3,6 t/ha). V roce 2014 jsme v ČR dosáhli na plo-še 389 298 ha historicky nejvyššího průměrného výnosu 4,05 t/ha. Dobrý pocit ze sklizně však tlumil postupný propad ceny této i dalších komodit,“ posteskl si Ing. Volf. Plochu ozimé řep ky doplnilo přibližně 3500 ha jarní řepky (s výnosem 1,6 t/ha). Po započítání jarní řepky činí průměrný výnos nejpěstovanější olejniny v Čes-ké republice 4,03 t/ha.Nejvyššího průměrného výnosu se dosáhlo v úrodných regionech se-verní Moravy (4,21 t/ha), východ-ních Čech (4,21 t/ha), na Vysočině a ve středních Čechách (oba regiony

4,16 t/ha). Výnos členů Svazu pěsti-telů a zpracovatelů olejnin byl také rekordní, na ploše 171 678 ha dosáhli průměrného výnosu 4,28 t/ha. „Ještě nikdy se nestalo, aby všechny regio-ny měly průměrný výnos ozimé ře-pky přes 4 t/ha. Předloni dosáhl této hranice pouze jediný svazový region. Oproti ostatním pěstitelům mají čle-nové SPZO výnos vyšší o 0,43 t/ha, což činí při průměrné červencové ceně 9247 Kč přínos téměř 4000 Kč/ha. Nejúspěšnějším svazovým regionem byla severní Morava, kde na ploše 16 825 ha bylo dosaženo průměrného výnosu 4,5 t/ha,“ zdůraznil Ing. Mar-tin Volf.

Výnos odrůd a hybridů

Podíl liniových odrůd u členů SPZO opět klesl, a to na 22,8 %. Podíl hyb-ridních odrůd dosáhl 77,2 % plochy a jejich průměrný výnos činil 4,36 t/ha, což je 109 % oproti liniovým od-růdám. „Loni jsme evidovali u našich členů 123 pěstovaných odrůd, které byly registrovány Ústředním kontrol-ním a zkušebním ústavem zeměděl-ským nebo pocházely ze Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin,“ informoval ředitel SPZO Ing. Volf. Největšího výnosu mezi odrůda-mi pěstovanými na ploše nad 5000 hektarů (velkými odrůdami) dosáhl nový hybrid této skupiny DK Expli-cit (4,53 t/ha), druhý skončil se seti-novou ztrátou také nový ve skupině Inspiration (4,52 t/ha) a jako třetí se umístil nový hybrid Arsenal (4,46 t/ha). Největší plochu v této skupině zabíraly hybridy Sherpa (24 269 ha) a DK Exquisite (20 477), které s mini-málním odstupem obsadily čtvrtou a pátou výnosovou pozici (4,41 t/ha). Z liniových odrůd se v této skupině udržely pouze Sherlock a Ladoga. Výnosový průměr všech hybridů byl 4,376 t/ha a byl o 8,99 % vyšší než průměr liniových odrůd v této skupi-ně. Při přepočtu na průměrnou čer-vencovou cenu to představuje vyšší tržby u hybridů o 3,337 Kč/ha.Další plošně významná kategorie středních odrůd zabírá 53 550 ha, i v této skupině hrají hybridy prim a zabírají 66 % plochy s průměr-ným výnosem 4,297 t/ha. Výnosově jde o rozdíl proti liniovým odrůdám

108,4 %. Výrazně nejúspěšnějším hybridem v této skupině byl nový Marathon (4,75), druhou a třetí pozi-ci obsadily hybridy SY Cassidy a Mar-copolos. Nejlepší liniovou odrůdou v této skupině byla NK Grandia (4,25 t/ha) a Goya (4,24 t/ha).

Ekonomika pěstování řepky

Uplynulý pěstitelský rok byl pro ze-mědělské podniky z hlediska eko-nomického poměrně příznivý díky velmi vysokým výnosům ozimé řepky a obilovin. Ač byl průměrný hektaro-vý výnos u řepky v České republice 4,05 t/ha historicky nejvyšší, měně příznivě na ekonomiku hospodaření působil v průběhu roku propad rea-lizačních cen u řepky. Ten nepostihl jenom řepku, ale téměř všechny ko-modity rostlinné výroby. Příčinou je podle Ing. Petra Markytána z SPZO velké množství dosud neprodané produkce, která zůstává na skladech zemědělských podniků a nákupních organizací.„V posledních čtyřech letech se dosa-huje při pěstování řepky u nás velmi dobrých tržeb, v rozmezí od 35 tisíc do 40 tisíc korun na hektar. Na výši tržeb v posledních dvou letech se vý-znamně podílel dosažený hektarový výnos. Průměrné celkové náklady na pěstování řepky se od roku 2011 po-stupně zvyšovaly až na současných 30 tisíc korun na hektar, oproti před-chozímu roku činí navýšení přibližně 2000 Kč/ha,“ vyzdvihl Ing. Markytán, podle kterého je tento nárůst ovliv-něn zvýšením cen hnojiv a pesticidů, ale i vyšší intenzitou pěstování řepky. Další významnou položkou, která působí na růst nákladů, je nájemné, které v některých lokalitách dosahu-je i více než 8000 Kč/ha.

Závěr

Co se technologie zakládání porostů v ČR týká, klesl meziročně o dvě pro-centa podíl orby a tuto technologii nahrazuje bezorebná příprava radlič-kami nad 10 cm. Vysoké tržby a vyso-ké zisky z produkce byly loni výrazně ovlivněny rekordním výnosem, na kterém se kromě vysoké technologic-ké úrovně podílel i vliv ročníku.

Jana Pančíková

Reportáž

7 1/2015www.profipress.cz

Loni dosáhli pěstitelé nejvyššího průměrného výnosu 4,5 t/ha v historii pěstování řepky v České republice Foto Jana PančíkováL i d áhli ě tit lé j ššíh ů ě éh ý 4 5 t/h hi t ii

Jakto

vidímjá

?

Na nedávné redakční radě časopisu Úroda, které je můj vážený oponent členem, došlo kromě jiného k diskusi nad mým komentá-řem v č. 10, který se týkal brambor, včetně jejich kvality. Ing. Jaroslav Čepl, CSc., – po-kud si to správně pamatuji – se vyjádřil v zá-

sadě optimisticky, že to s kvalitou brambor na našem trhu není tak špatné, já naopak taktéž pozitivně, že by to mohlo být lepší. Dohodli jsme se tedy, že si svůj názor obhájíme v tomto prostoru.Na choroby hlíz bramboru mám vzhledem ke svému agronomickému vzdělání samozřejmě trochu jiný názor než běžný konzument, vím kte-ré „fleky“ mohou představovat skutečné zdravotní riziko při spotřebě a které jsou spíše kosmetickou vadou. Stejně tak mám dostatečnou představu o tom, jaké vady vznikají na poli, co dokáže způsobit ročník, co se dá zkazit ve skladu a v obchodech.Proto si myslím, že ve všech částech řetězce vznikají zbytečné chyby, které se postupně hromadí, a pokud se sejdou, zásadně odrazují spo-třebitele od nákupu, zvláště při vyšší ceně. Při prodeji se setkávám s nazelenalými hlízami, s poškozenou slupkou, s viditelnými výraznými ranami od sklizně, nebo dokonce s počínající hnilobou, případně silným napadením stříbřitostí, o vnitřním zhmoždění nemluvě. Není to jen věcí obchodních řetězců, hlízy s mnohem horšími vadami jsem koupil také přímo od pěstitelů – tam to ovšem bylo vyváženo nižší cenou. Dalším faktorem je chuť, tady lze myslím v tuzemsku pěstované odrůdy jen pochválit. Nyní je tendence podpořit prodej brambor zdůrazněním faktu, že se jedná o zeleninu. Je to dobře, přitom bychom ale neměli zapomínat, že na kvalitativní znaky zeleniny se kladou vysoké nároky.Jak už jsem zmínil, cena je důležitým faktorem, který určuje, v jaké míře bude zákazník nedostatky tolerovat. Vzal jsem si tedy k ruce cenu brambor a rýže, která je jejich významným substitutem, a zkusil jsem trochu počítat. Podíváme-li se na cenu rýže v obchodě, kde nakupuji, pak jeden kilogram stojí různě, ale v zásadě se dá sehnat za třicet ko-run, přičemž můžeme počítat s tím, že má 90 % sušiny. Kilo brambor stojí momentálně asi tak deset korun a má zhruba 20 % sušiny. Při těchto hodnotách pak za korunu dostaneme 20 g sušiny brambor a 30 g sušiny rýže. To jsou čísla v zásadě velice podobná, stačí výkyv o deset korun nahoru v ceně rýže a dostaneme prakticky cenu za brambory, nárůst sušiny hlíz pak přiblíží brambory rýži. Nicméně, tady ještě ne-končíme. Jestliže rýži nasypeme do hrnce prakticky tak, jak ji z pytlíku vytáhneme (a kde může bez změny odpočívat klidně roky), brambory je třeba (obvykle) oškrábat (a delší skladování nepřichází v domácích podmínkách v úvahu). Tím se nicméně dostaneme do oblasti dosti va-riabilní. V průměru se na odstranění slupky a vad má počítat s 30% ztrátou hmotnosti. Což znamená, že se nám sušina brambor zhruba o třetinu prodraží. Záleží ale samozřejmě na kvalitě dotyčných hlíz. Jsem si jist, že každý spotřebitel si sám v duchu dělá do určité míry sel-ské počty (jako já), nakolik se mu vyplatí kupovat které zboží. A pokud roste cena brambor a zároveň je vysoký odpad při zpracování, tak se zkrátka orientuje na jiný typ přílohy – aniž by se nějak staral o nutriční hodnoty.

Tuzemské brambory mají dostatečnou kva-litu, o tom nemůže být pochyb, zejména v případě, že ji poměřujeme s bramborami ze zahraničí. Co je vlastně měřítkem kvali-ty? Je to vnější vzhled, nebo jejich chuť? Zastavme se na chvíli u od-růdy, což je vlastně nositel obou vlastností. V současné době u nás převládají odrůdy německé a nizozemské. Problém je, že zájmy spo-třebitele a obchodu nejsou vždy totožné. Na trhu jsou například dvě velmi vzhledné odrůdy, s jemnou sytě žlutou slupkou, které obchod žádá, dodavatelé ochotně dodávají, ale v registračním řízení ÚKZÚZ tyto odrůdy pohořely pro silné nedostatky v chuti, jsou ale registrová-ny v jiných zemích EU. Představme si ale, že jde jen o jednu standardní odrůdu vypěstovanou v České republice a v zahraničí a tam hledejme rozdíly. V čem by mohla mít zahraniční odrůda jinou, neřkuli vyšší kvalitu? V prvé řadě se bu-deme dívat na mechanické poškození. Typické bramborářské půdy ČR jsou střední hnědé půdy s vyšším obsahem kamenů. Proto také pěsti-telé brambor už před dvaceti lety přešli na technologii odkameňování. To znamená, že před sázením brambor odstraní více než dvě třetiny kamenů z půdy a současně pro sklizeň používají vyorávače na rozdíl od sklízečů s delšími dopravními cestami, a tudíž s vyšší možností poškoze-ní, i když se plochy brambor stále více přesouvají do Polabí, kde výskyt kamenů rozhodně nehrozí. Vnější mechanické poškození je viditelné a podle vyhlášky 291/2010 Sb. je jedním z nejsledovanějších parametrů manažerů kvality obchodních řetězců. Měly by jimi být i skvrny pod slupkou, jejich eliminace je obtížnější, jedná se o kombinaci vlivu otla-ků, vyzrálosti a náchylnosti odrůdy, tu a tam se objevuje nezávisle na tom, zda se jedná o tuzemskou výrobu či dovoz, kde nebezpečí otlaků při transportech na dlouhé vzdálenosti je ještě vyšší.Nu a co chuť? Už jsme si řekli, že některé zahraniční odrůdy nepat-ří zrovna k top ten v žebříčku kvality. Chuť, vedle odrůdy, ovlivňuje řada parametrů, jako jsou obsahy cukrů, polyfenolů, aminokyselin, vitamínů, minerálních látek ap. Nelze se domnívat, že za hranicemi se tyto hodnoty rázem změní v sestavu, která nabízí kulinářský záži-tek. Pravda je spíš na opačné straně a dnes už jsou na pohled téměř dokonalé francouzské brambory mezi spotřebiteli nechvalně proslulé právě z důvodů špatné chuti. Ale co bych psal dále, přesvědčte se sami! Stačí se jen na chvilku zastavit u brambor v supermarketu a naslouchat kupujícím: „Vidíš ty krásný brambory? Tak ty prosim tě nekupuj, pama-tuješ, jaký byly minule, ne?”A když jsme u té Francie – tázal jsem se nedávno jednoho francouz-ského poradce na integrovanou ochranu brambor proti plísni. Ale co tě nemá bon ami, odpověděl ten bodrý muž, jakmile se objeví první rostlina bramboru, je třeba zahájit ochranu a pravidelně v týdenních intervalech aplikovat fungicid! To je nejlepší způsob! Ale těch týdnů je minimálně deset, zmohl jsem se na odpověď. Oui, správně, odpověděl a dál jsme téma aplikace fungicidů raději opustili a věnovali jsme se dávkám dusíku a podobně. Ještě, že jsem už prostor pro psaní vyčerpal.

Jak to vidím já Více lze k tématu diskutovat na www.uroda.cz


Ing. David Bouma,šéfredaktor časopisu

Mají tuzemské brambory dostatečnou kvalitu, ano, nebo ne?

Ing. Jaroslav Čepl, CSc.,ředitel Výzkumného ústavu

bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o.

jedna z nejpěstovanějších sladovnických odrůd v ČR se stoupajícím požadavkem sladoven a pivovarů na nákup komodity

nejpěstovanější sladovnická odrůda na Slovensku

výběrová sladovnická kvalita

odrůda nakupovaná sladovnami a pivovary:- Sladovny SOUFFLET ČR- Heineken Slovensko Sladovne- Sladovna Bernard- další sladovny v tuzemsku a zahraničí (Německo, Slovensko, Polsko)

nová česká odrůda s postupným nárůstem požadavků sladoven a pivovarů

doporučená Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu Českého piva

úspěšně provozně odzkoušená a nakupovaná společnostmi:- Sladovny SOUFFLET ČR- Plzeňský Prazdroj

nakupují i další sladovny a pivovary v ČR

v provozním zkoušení společnosti Heineken Slovensko Sladovne

nová česká odrůda z hrubčického šlechtění

doporučená Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu Českého piva

v provozním zkoušení společností- Moravamalt, Brodek u Přerova- Sladovna Bernard, Rajhrad u Brna

velmi vysoký výnos předního zrna, velké zrno

čtvrtá nejpoužívanější odrůda pro výrobu Českého piva

odrůdu nakupuje Plzeňský Prazdroj a další tuzemské sladovny a pivovary

odrůda pro vysokou intenzitu pěstování

nejpěstovanější a nejvýznamnější odrůdy pro výrobu Českého piva v roce 2015

odrůdy nakupované sladovnami a pivovary:- Plzeňský Prazdroj - Sladovny SOUFFLET ČR - Heineken Slovensko Sladovne - další tuzemské i zahraniční sladovny a pivovary

ů slslladadadadadaddddddada ooovovovovovoveenen a pivovovararůůůů

novinka ko Sladovne

aařřsskýkýkýýkýýýkýýýýmmm pprrro vý b Č k

novinka

Novinky i osvědčené sladovnické odrůdy

Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o.Polygrafická 262/3, 108 33 Praha 10, tel.: +420 212 244 339, fax: +420 272 701 262, e-mail: [email protected]

www.limagrain-cereals.cz

pšenice tritikale hrách len

odr dy je mene jarního Nickerson pro jaro 2015

101010

Obilniny


CSOB_1897-inzerat-Agro-230x297-1204.indd 1 05.12.14 15:15

Nižší administrace pro farmáře

Program Farmáři se skládá ze dvou částí, a to z úvěru na financování investičních potřeb, nebo provozního úvěru. Úvěr na investiční potřeby banka poskytne se splatností až pět let a zemědělec může získat úvěrový limit až 1,5 milionu korun. U provoz-ního úvěru může získat limit až milion korun, přičemž celkový úvěrový limit programu je dva miliony. Důležité je, že tento program je kompatibilní s programy Podpůrného a garan-čního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Je nastaven tak, že splátky jistiny se mohou realizovat měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ale i ročně, což dává zemědělcům značnou svobodu, protože těžiště tržeb je ve druhé polo-vině roku. Při úvěru do výše 300 tisíc korun nepožaduje ČSOB zajištění, takže ho zájemci mohou poměrně rychle získat. Pokud má klient finanční potřeby, které převyšují tento pro-gram, postupuje banka standardním způsobem, tj. vyhodnocuje jeho hos-podaření.

Nový produkt

ČSOB si pro zájemce připravila také jednu novinku v portfoliu, která se realizuje ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, a to EU SMART CREDIT. Evropská investiční banka poskytuje klientům prostřednictvím ČSOB dotaci úroků z úvěru, která může dosáhnout až 0,25 procenta z roční úrokové sazby. Tuto dotaci lze navíc kombinovat s programem Zemědělec.

Ocenění

V polovině srpna dceřiná společ-nost ČSOB Leasing zahájila kampaň nazvanou Zemědělský dotační pro-gram. Tento program navazuje na ukončení příjmu žádostí do programu Zemědělec, který administruje PGRLF. Na program ČSOB Leasing bylo vyčle-

něno 300 milionů korun, po vyčerpání limitu bude tento dotační program ukončen. Roční sazba úroků z úvěrů začíná od 1,9 procenta. Tato zajímavá sazba je navíc spojena s velmi výhod-ným strojním pojištěním, začínajícím na 0,8 procenta ceny financovaného předmětu.

ČSOB Leasing se v loňském roce stal leaderem českého trhu mezi leasingovými společnostmi. Na poli nebankovního financování zeměděl-ské techniky vykazuje více než 20% tržní podíl. Jeho program AGRO 2014 byl oceněn ‘stříbrnou korunou‘ v sekci úvěry pro podnikatele v sou-těži Zlatá koruna. Tuto cenu uděluje odborná porota Finanční akademie Zlaté koruny. AGRO 2014, resp. AGRO 2015 je ucelený program značkového

financování a kooperací. Pro klienty je v nabídce k dispozici 30 značek země-dělské techniky a 12 dodavatelských kooperací.

Československá obchodní banka se stala absolutním vítězem soutěže Banka roku 2014, kterou vyhlašuje Fincentrum. Kromě hlavní ceny si

ČSOB odnesla prvenství také v kate-gorii Privátní banka roku 2014.

Financování pohledávek a pojištění

V neposlední řadě se ČSOB, resp. ČSOB Factoring, zabývá i financo-váním pohledávek. Profinancování realizuje u pohledávek od 15 mili-onů korun výše a od pěti odběra-telů. Samozřejmě se ověřuje bonita odběratelů a pohledávky se profi-

nancovávají od 180 dnů po vysta-vení faktury. ČSOB Factoring zajišťuje inkaso a vyplácí až 90 procent hod-noty pohledávek.

ČSOB Pojišťovna pak nabízí pro zemědělce ucelenou řadu produktů pojištění, přičemž jde o komplexní ochranu zemědělského podniku. Ta zahrnuje samozřejmě pojištění plo-din, hospodářských zvířat, majetku, nebo odpovědnosti. Výhodou pro zemědělce je, že získají všechny finanční a pojistné služby pod jednou střechou s minimem administrativy.

Pomoc při čerpání dotací

V rámci skupiny ČSOB působí i EU Centrum, které řeší dotační příleži-tosti. Zaměřuje se na projekty podni-katelských subjektů – Program rozvoje venkova, operační program Podnikání a inovace, operační program Životní prostředí apod. „Disponuje týmem expertů s dlouhou praxí, kteří mají bohaté zkušenosti s financováním projektů. Klienty informují o tom, jaké programy se připravují, dokážou zpracovat žádosti o dotace a připravit i financování projektů. Tito odbor-níci dále poskytují poradenský servis v průběhu realizace projektu při čer-pání úvěru a dotace.

O úspěšnosti činnosti v této oblasti hovoří zhruba 400 realizovaných investičních projektů, kde jsme našim klientům zajistili podporu přesahu-jící 17 miliard korun a také téměř 95procentní úspěšnost zpracovaných žádostí. Pro klienty ČSOB je zajímavá i skutečnost, že provizní odměna za zpracování žádostí je závislá až na úspěšném získání dotace, tzn. odměna ČSOB je vyplacena pouze v případě úspěšné žádosti. Utrženou dotaci lze pak využít jako mimořád-nou splátku úvěru zdarma. ❊

Ing. Petr Kopeček

Petr Kopeček

V rámci programu Farmáři, který připravila Československá obchodní banka, klient může získat neúčelový úvěr ve výši až dva miliony korun téměř bez administrativní zátěže. Hlavním podkladem pro banku je rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) o přidělení dotací na základě jednotné žádosti. K výpočtu limitů finančních prostředků, které může žadatel získat, slouží výměra pozemků.

inze

rce

O moje fi nance je postaráno, i když jsem celý den na poliÚvěr až 1 500 000 Kč bez dokládání účelu

ČSOB výhodné a komplexní služby pro zemědělce a zemědělské podnikyHledáte partnera pro dosažení svých podnikatelských cílů v zemědělství? Víme, jak je pro vás podnikání důležité a rozumíme vašim potřebám. Najdeme optimální řešení vašich finančních potřeb.

Člen skupiny KBC 800 300 300 | www.csob.cz

CSOB_1897-inzerat-Agro-230x297-1204.indd 1 05.12.14 15:15

Půdoochranné technologie u kukuřiceJedním z účinných plošných nástrojů na ochranu půdy proti vodní erozi jsou Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu GAEC 1 a 2, které stanovují zásady pěstování erozně nebezpečných plodin na ohrožených půdách. Uvedený výběr půdoochranných technnologií, které může zemědělec v rámci GAEC zvolit, je však stále omezený.

Je proto účelné ověřovat další nové technologie, které by byly v případě doložení jejich protierozní účinnos-ti v podmínkách ČR zařazeny do se-znamu specifických půdoochranných technologií. Možnost většího výběru umožňuje zemědělskému subjektu zvolit takovou technologii, která mu nejvíce vyhovuje ať již po stránce tech-nické, či ekonomické. V současné době probíhá u kukuřice ověřování techno-logie pásového zpracování půdy (strip till), plečkování a setí kukuřice do úz-kého řádku (do 45 cm).

Degradace půdy stoupáV ČR je v současné době více než 50 % zemědělské půdy ohroženo vod-ní erozí. Za posledních 30 let se degra-dace půdy vlivem eroze velmi výrazně zrychlila. Jedním z účinných nástrojů v boji proti erozi je plnění standardu dobrého zemědělského a environ-mentálního stavu (GAEC). Dotace jsou podmíněny plněním uvedených pod-mínek v rámci GAEC 1 a 2. Na zeměděl-ské půdě jsou v rámci GAEC vymezeny plochy silně či mírně erozně ohrožené, kde je nutné uplatňovat půdoochran-né technologie. GAEC zatím řeší pou-ze 11 % plochy erozně ohrožených půd v ČR.Při vodní erozi dochází k rozrušování půdního povrchu, odnosu a sedimen-taci půdních částic. Vlivem eroze do-chází k odnosu nejúrodnější části půdy (ornice) a s tím je spojeno snížení pro-

dukční schopnosti půdy, snížení reten-ce a infiltrace vody, ztráty osiv, hnojiv a organické hmoty atd. Vodní eroze působí škody nejenom na území, kde k ní dochází (obr. 1), ale i v celém povo-dí. Škody způsobené erozí se projevují i na znečištění vodních zdrojů, zaná-šení vodních nádrží a ve škodách na majetku. Vzhledem k stále větším vý-kyvům počasí a střídání období sucha a intenzivních srážek je potřeba půdu účinně chránit vhodnými protierozní-mi opatřeními.Tento příspěvek se zabývá současný-mi technologiemi i těmi nově ověřo-vanými na ochranu půdy před erozí pro kukuřici. Půdoochranné technolo-gie jako takové spadají mezi agrotech-nická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrá-ní půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením nedo-statečně kryje půdu. Zvyšují podíl or-ganické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu. Tyto pro-tierozní půdoochranné technologie však nemusí vždy ochránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici. Pro účinné za-bránění erozi půdy je účelné kombi-novat agrotechnické opatření s orga-nizačními a technickými opatřeními, je-li to v ekonomických možnostech

zemědělského podniku, tak aby neby-la překročena přípustná ztráta půdy na pozemku (k tomuto účelu je vhod-né využívat pozemkových úprav).

Pěstování erozně nebezpečných plodinOd roku 2011 probíhá ve VÚMOP, v. v. i., ověřování technologií pro pěstová-ní erozně nebezpečných plodin. Na základě testování a ověřování účin-nosti v provozních a poloprovozních podmínkách bylo již do specifických technologií zařazeno podrývání u cuk-rovky. V roce 2013 VÚMOP, v. v. i., ve spolupráci s dalšími výzkumnými pra-covišti, zemědělskou praxí a finanční podporou MZe zahájil ověřování dal-ších technologií navržených pro pěsto-vání erozně nebezpečných plodin pře-devším zaměřených na kukuřici, které po prokázání účinnosti bude možné zařadit mezi specifické půdoochranné technologie.

Protierozní technologie pěstování kukuřicePři pěstování kukuřice je nutné na po-zemcích ohrožených erozí upustit od konvenčních (tradičních) způsobů pří-pravy půdy a jejich výsevu, ale snažit se uplatňovat technologie tzv. ochranné-ho obdělávání s maximálním využitím meziplodin a posklizňových zbytků. Posklizňové zbytky kromě ochrany půdy před erozí zajišťují také zvýšení vlhkosti půdy, snížení výparu, omeze-

ní vzniku půdního škraloupu, zlepšení provzdušnění půdy a její propustnos-ti, celkově dojde ke zlepšení půdních vlastností.

Meziplodiny a předplodinyZařazení meziplodin do osevních po-stupů a ponechání rostlinných zbytků mulče na povrchu půdy zlepšuje půd-ní strukturu, zvyšuje přísun organické hmoty do půdy, zadržuje mobilní živi-ny N, Ca a omezuje zaplevelení v me-ziporostním období, zlepšuje infiltraci, vlhkost a omezuje vznik půdní krusty.Půdoochranné technologie založené na setí kukuřice do mulče spočívají v uchování co největšího množství po-sklizňových zbytků na povrchu půdy. Ochranný vliv a protierozní účinnost závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti pokrytí. Uvádí-me několik příkladů:

technologie přímého setí kukuřice do mulče z rostlinných zbytků před-plodiny, setí kukuřice do celoplošně zkypře-ného strniště po přezimující nebo vymrzlé meziplodině, setí společně s ochrannou podplodi-nou (setí s podsevem) – nízká proti-erozní účinnost do jednoho měsíce po zasetí, technologie přímého setí kukuřice do přezimující a vymrzající meziplodiny.

Příklad z praxe – kukuřice setá do mul-če žita: Na podzim dojde k aplikaci or-ganických hnojiv a k založení porostu

121212

Obilniny


Foto David Bouma

Následující informace jsou určeny pro ty, kteří chtějí dosáhnout při pěstování kukuřice na zrno maximálního zisku v každém ročníku a zároveň si uvědomují, že kromě přímých tržeb získávají navíc to nejcennější pro půdu, na které hospodaří, a to organickou hmotu z velkého množ-ství zapravených posklizňových zbytků.

Při pěstování kukuřice na zrno je vždy primárním parametrem výběru hybridu jeho výnosový potenciál a rychlost uvol-ňování vody ze zrna v daných podmín-kách. Může být ovšem chybou stavět na výsledcích nejrůznějších pokusů jed-noho roku. Kukuřice na zrno reaguje na vliv ročníku různou měrou. Proto jsou nejcennější výsledky z víceletého zkou-šení ÚKZÚZ anebo z víceletých polopro-vozních pokusů ve stejných lokalitách České republiky. Teprve z nich lze vysle-dovat stabilitu výnosů zrna jednotlivých hybridů ovlivňovanou ročníkem.

Jako příklad si uveďme výsledky zkoušení ÚKZÚZ v raném zrnovém sortimentu v letech 2011–2013 (graf). Nejvyšší výnosový potenciál a zároveň ročníkovou stabilitu jednoznačně pro-kázal dvouliniový hybrid KWS Millesim (FAO 250/250). Jeho vysoká odolnost vůči počátečnímu chladu na jaře mu umožňuje rychlý start, což vytváří časový předstih pro kvetení a posléze pro uklá-dání škrobu a tvorbu výnosu zrna. Jeho výborná odolnost vás ponechá v klidu, co se týká houbových chorob stonků, listů i zrna. Pěstujte ho v řepařské oblasti na zrno, v bramborářské oblasti na kom-binované využití na zrno i siláž pro vyso-koprodukční dojnice.

V tomtéž sortimentu můžete vysle-dovat další velmi cenný hybrid KWS

na zrno, a to Kaduras (FAO 240/ 240). Jedná se o nejranější hybrid se zrnem typu koňský zub s nejrychlejším uvol-ňováním vody ze zrna (graf). To ho předurčuje k prvním sklizním na zrno v řepařské oblasti již počátkem října. Výhoda z toho plynoucí je jednak mož-nost zahájit sklizeň kukuřice na zrno včas a získat zdravý, nezaplísněný pro-dukt a zároveň využít zpravidla vyšší cenu za zrno kukuřice na počátku kuku-řičných žní. Při vlastním sušení příznivě ovlivňuje i ekonomiku výroby vzhledem k nízké spotřebě energie na dosušení zrna na požadovanou skladovací vlh-kost. Rajonizace jeho pěstování na zrno je v celé řepařské oblasti, kde doporu-čujeme na kvalitních stanovištích vyšší hustotu setí až 100 tisíc zrn jako důležitý

výnosotvorný prvek. V bramborářské oblasti můžete volit Kaduras též i na výrobu energeticky bohaté siláže.

Jednoznačnou výnosovou stabilitu zrna prokazuje v posledních třech letech v pokusech i na provozních plo-chách hybrid Konkretis (FAO 280/ 270). V poloprovozních pokusech letošního roku znovu zaujímal nejvyšší příčky v celé republice (tabulka) a patří k hybri-dům s nejvyšším ziskem na hektar vzhle-dem ke svému výnosovému potenciálu a výbornému, rychlému uvolňování vody ze zrna. Patří do nejrůznějších podmínek celé řepařské oblasti.

Letošní vlhký podzim znovu pěstitelům kukuřice na zrno důrazně připomněl, že pro výslednou ekonomiku je velice důležitou vlastností také zdravotní stav

hybridů. Vždyť odolnost vůči houbo-vým chorobám je jeden ze sledovaných parametrů ve zkouškách ÚKZÚZ, neboť vykazuje patrné rozdíly mezi hybridy. Zaplísněné zrno totiž nelze bez ekono-mické újmy zkrmovat vlastnímu dobytku a na trhu bývá až neprodejné. Hybridy ze šlechtění KWS jsou na špičce jak výkon-nosti, tak kvality zrna. Jednoznačně k nim patří perla středně raného zrno-vého sortimentu hybrid KWS 9361 (FAO 300/290). Rekordní výnosy zrna v kuku-řičné a řepařské oblasti, rychlé dozrávání zrna se „skokovým“ uvolňováním vody, snadný výmlat i sušitelnost a perfektní zdravotní stav posunují hranice výnosů zrna na provozních plochách do oblasti 12–15 t/ha podle podmínek stanoviště a úrovně agrotechniky.

Kukuřice na zrno má svoje pevné místo v osevních postupech progresivně smýš-lejících zemědělců. Využití zrna je velmi rozmanité a zcela jistě ještě lidstvo není na konci všech možností této královny plodin. Inovativnost šlechtění KWS přispívá svým velkým dílem k využití jejího ohromného potenciálu po celém světě. ❊

Ing. Zdeňka Románková,

regionální obchodní manažerka,

KWS OSIVA s. r. o.

Zisk zemědělcům, to je, oč tu běží

Ing. Karel Prokeš, Ph.D., jednatel – 602 777 524

Regionální zástupci KWS pro kukuřici:

Ing. Zdeněk Baxa – 606 727 480

Ing. Jan Bogaň – 725 150 619

Ing. Ludmila Kačicová – 731 476 445

Ing. Josef Maňásek, Ph.D. – 739 034 140

Produktový manažer: Ing. Miroslav Sedláček – 602 582 814

Odborní poradci pro výživu a krmení hospodářských zvířat:

Ing. Jaroslav Přikryl, CSc. – 724 029 227

KWS OSIVA s.r.o.

Pod Hradbami 2004/5, 594 01 Velké Meziříčí

tel.: 566 520 143, fax: 566 520 754, e-mail: [email protected], www.kws.cz

Ing. Zdeňka Románková – 724 063 004

Ing. Jiří Řenč – 603 827 456

Ing. Miroslav Stropnický, MBA – 602 457 910

Ing. Miroslav Vavřina – 739 057 579

Ing. Jitka Panoušková – 724 061 000

Millesim, Kaduras – pokusy ÚKZÚZ, RZ, 2011–2013Millesim, Kaduras – pokusy ÚKZÚZ, RZ, 2011–2013

Hybrid Konkretis – výsledky poloprovozních pokusů v roce 2014Hybrid Konkretis – výsledky poloprovozních pokusů v roce 2014

StanovištěStanoviště Datum sklizněDatum sklizně Výnos vlhkého zrna (t/ha)Výnos vlhkého zrna (t/ha) Sklizňová vlhkost (%)Sklizňová vlhkost (%) Výnos zrna při 14% vlhkosti (t/ha)Výnos zrna při 14% vlhkosti (t/ha)Bečváry (KO)Bečváry (KO) 21. 10. 201421. 10. 2014 14,5 26,726,7 12,312,3Dubicko (SU)Dubicko (SU) 27. 10. 201427. 10. 2014 14,714,7 29,929,9 12Jaroměřice (TR)Jaroměřice (TR) 31. 10. 201431. 10. 2014 14,714,7 28,528,5 12,212,2Loděnice (OP)Loděnice (OP) 31. 10. 201431. 10. 2014 16,716,7 2727 14,114,1Přešťovice (ST)Přešťovice (ST) 16. 10. 201416. 10. 2014 2020 31,531,5 15,915,9Senice na Hané (OL)Senice na Hané (OL) 14. 10. 201414. 10. 2014 19,1 28,8 15,8PrůměrPrůměr 16,616,6 28,728,7 13,713,7

žita s výsevkem min. 60 kg/ha (verti-kální zpracování půdy). Na jaře před setím kukuřice je aplikován glyfosát, poté výsev secím strojem pro setí do nezpracované půdy (do mulče). Mulč se udrží v meziřadí až do sklizně Toto opatření je z protierozního hlediska velmi účinné.

Uplatnění obilných pásů Při tradičním pěstování kukuřice lze na erozně ohrožených pozemcích zajistit nejjednodušší protierozní ochranu zasetím obilných pásů po vrstevnicích. Jde o nouzové opatření, které chrání jen v případě slabšího erozního ohro-žení. Úzké pruhy (přibližně 20 cm) ozi-mé obilniny se zasejí běžným obilním secím strojem rovnoběžně s vrstevni-cemi. Pruhy ozimé obilniny by měly být zasety s odstupem 20 až 40 m od sebe podle stupně ohrožení pozemku ero-zí. Ztráta plochy kukuřice při odstupu pruhů 20 m je nejvýše 5 %.

Ověřování technologií jako půdoochrannýchAby mohla být metoda zahrnuta do Standardu dobrého zemědělského stavu GAEC 2, je nezbytné dlouhodo-bé měření v různých pěstebních obdo-bích. Technologie může být označena za půdoochrannou až v momentě, kdy se jednoznačně prokáže její pro-tierozní účinost. Ověřované technolo-gie budou protierozně účinné pouze za předpokladu správného založení. I u těchto technologií je potřeba vyu-žívat meziplodiny a ponechání rostli-ných zbytků na povrchu půdy a v me-ziřadí. V žádném případě se tedy nevylučují doporučení z předchozí kapitoly o uplatňování ochranného obdělávání.V současné době VÚMOP s finanční podporou MZe a dalšími nevládními organizacemi testuje a ověřuje protie-rozní účinek následujících technologií pro kukuřici:

pásové zpracování půdy(strip till), úzký řádek do 45 cm, plečkování.

Pásové zpracování půdy (strip till)Technologie je založená na tom, že se připravuje půda pouze v úzkém pro-storu zpracovaného pásu pro plodinu následně vysévanou. Tj. kypří se pouze řádky, do kterých se bude sít kukuřice,

a to obvykle do hloubky 25 cm. Půda v meziřádcích není kultivována, a tím je chráněna proti erozi rostlinnými zbytky ponechanými na povrchu. Vý-hodou je potom omezený nebo sní-žený růst plevelů. Hnojivo je uložené přímo pod osivem (ne stranou) v jedné nebo ve dvou vrstvách s maximálním využitím dodaných živin, kdy lze snížit dávky hnojiv o 20 až 30 %, bez ome-zení výnosu. Půdní vlhkost je zachová-na a vláha potřebná pro klíčení a růst osiva zůstává v půdě v místě seťového lůžka. Díky tomu, že nedojde k ploš-ném zpracování půdy, je zabráněno velkým výparům vody a současně na povrchu půdy zůstávají posklizňové zbytky z předplodiny, které brání vy-sušování povrchu. Plodina tak má op-timální vlhkostní podmínky pro růst.

Setí do úzkého řádkuV tomto případě je secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuři-ce maximálně na 45 cm (testujeme nyní šíři řádku 37,5 cm). Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu zhru-ba 85–110 tisíc jedinců na 1 ha. Předpo-kládá se, že zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu, čímž je omezena síla soustředěného povr-chového odtoku a dochází k částečné-mu zvýšení ochrany půdy proti erozi.

PlečkováníMeziřádková kultivace, která se pro-vádí v průběhu vegetace. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou (snížení potřeby herbicidů), tak zároveň i efekt půdoochranný, kdy nakypřená vrstva půdy mezi řádky zvyšuje vsak vody do půdy a snižuje povrchový odtok.

Metodika pro ověřováníPro ověření protierozní účinnosti nově navržených půdoochranných tech-nologií byl použit dešťový simulátor

navržený a sestrojený VÚMOP. Pokus-né plochy byly založeny v ZD Krásná Hora, a. s. Tento podnik je zaměřený na živočišnou výrobu a vlastní dvě bioplynové stanice. Potřeba pěstování kukuřice a čiroku na velkém území je tedy nutností.Ověřování proběhlo na pokusných par-celkách v roce 2013 a 2014, které měly stejné půdní i sklonitostní poměry. Na vymezených pokusných plochách byla ověřována účinnost jednotlivých technologií a výsledné hodnoty byly srovnávány s údaji získanými z parcel-ky černého úhoru (kypřená plocha dr-žená bez vegetace), který sloužil jako kontrolní varianta. Měření probíhalo vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasyce-né po prvním zadešťování. Pokusy pro-bíhaly v různých pěstebních obdobích po celou dobu vegetační doby. Byla zjišťována velikost povrchového odto-ku, ztráta půdy erozí, půdní struktura, půdní stabilita a další hydrologické a pedologické vlastnosti půd.

Předběžné výsledkyPo druhém roce ověřování nelze ještě s určitostí konstatovat, že technologie pásového zpracování půdy (strip till) se v šíři řádku 75 cm jeví z hlediska pro-tierozního jako příznivá. Ztráta půdy je v porovnání s konvenční technologií nižší, množství povrchového odtoku také. Pro vyhodnocení protierozní účinnosti je nutné pokračovat v poku-sech minimálně v dalším vegetačním období.U technologie plečkování se projevu-jí pozitivní účinky rozrušení půdního škraloupu, znovuobnovení retenční schopnosti půdy, a tím omezení vod-ní eroze. Je potřeba počítat s tím, že při tomto agrotechnickém zásahu se sníží počet jedinců, a to zejména na souvratích. Plečkovat lze pouze při

optimálních vlhkostních podmínkách zpravidla v měsíci květnu.Technologie setí do úzkého řádku u kukuřice (testujeme 37,5 cm) – zatím naměřená data jednoznačně nepotvr-zují pozitivní protierozní účinek (na rozdíl od výnosového efektu), je třeba získat více průkazných dat.

ZávěrPůda je jedním z nejcennějších přírod-ních bohatství každého státu a neob-novitelným přírodním zdrojem. Před-stavuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem produkč-ních a mimoprodukčních funkcí, je zá-kladním výrobním prostředkem v ze-mědělství. Kvalita půdy a omezení její degradace jsou základním kamenem současné vládní strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství v souladu se společnou zemědělskou politikou EU. Jedním z nástrojů jsou zmíněné standardy GAEC, které po-máhají zajišťovat udržitelné zeměděl-ské hospodaření v souladu s ochranou životního prostředí a současně chrání půdu před degradací, především ero-zí. Rozšířením a úpravou standardů (např. GAEC 2) o nové půdoochranné technologie bude zemědělským pod-nikům umožněn větší výběr a dostup-nost technologií. V ověřování techno-logií jako půdoochranných je nutné pokračovat minimálně v dalším roce pro zjištění průkazných výsledků. Předběžně se z protierozního hlediska jeví příznivě především technologie pásového zpracování půdy (strip till).

Uvedená práce vznikla za podpory řešení výzkumných projektů Minister-stva zemědělství – NAZV: QJ1330121 –Optimální prostorová struktura vět-rolamů a jejich vliv na aktuální ztrátu půdy větrnou erozí a QJ1230056 – Vliv očekávaných klimatických změn na půdy České republiky a hodnocení je-jich produkční funkce. ❊

Ing. Jan Srbek,

Ing. David Kincl,

Ing. Eva Procházková,

Ing. Jan Vopravil,

Výzkumný ústav meliorací a ochrany

půdy, v. v. i.,

oddělení pedologie a ochrany půdy

Seznam literatury k dispozici u autorů.

141414

Obilniny


Následky vodní eroze na kukuřici Foto Jan SrbekNásledky vodní eroze na kukuřici Foto Jan Srbek

15

Obilniny


Podpora a regenerace Lignohumátem stále aktuálníSpolečnost Amagro s. r. o. produkuje pro podporu a stimulaci plodin osvědčené, vysoce jakostní a cenově velmi přijatelné Lignohumáty a humatizovaná hnojiva s vysokým obsahem huminových kyselin a fulvokyselin. Tyto látky však přispívají i ke zlepšování fyzikálně-chemických vlastností půdy a k podpoře její biologické aktivity, což je možná ještě důležitější. Tento efekt oceníte zvláště na „vypotřebovaných“ nebo stresovaných půdách.

Některé porosty obilnin v této sezóně možná nebudou na jaře potřebovat „pomoci“, byly zasety včas do dobře připravené půdy, včas i odnožily. Ale situace je na mnoha místech jiná. Obilí se selo kvůli deštivému počasí opož-děně, mnohé lokality jsou ještě nyní přemokřené, rostliny přidušené, těžce vzcházejí a odnožují. Těmto porostům lze pomoci podržet kořenovou soustavu a její tvorbu i ve stresovaných pod-mínkách aplikací Lignohumátů, které podněcují tvorbu kořenů pomocí humi-nových kyselin a fulvokyselin. Rostliny stimulují k tvorbě nových kořínků a nad-zemní části i ve stresových, například anaerobních podmínkách, brání vyplavo-vání živin do spodních vrstev (huminové kyseliny) a akcelerují příjem živin a bilo-logicky aktivních látek do kořenů i listů rostlin (fulvokyseliny). Zlepšují zdravotní stav. Lignohumáty je nejvýhodnější pou-žít před příchodem zimy od fáze zhruba tří listů obilí až do zámrazu.

Pokud rostliny nedostaly tuto pod-poru na podzim, bude vhodné pomoci rostlinám na jaře po rozmrznutí půdy v době tvorby nových kořínků, aby rostlina co nejvíce ušetřila energii na dokončení odnožování, tvorbu výkonného kořenového aparátu a aby rychle nabrala živiny a sílu.

Nejvhodnější k tomuto účelu je z repertoáru Amagra volit Lignohumát

Max roztok nebo Ligno Aktivátor. Jde o nejkoncentrovanější lignohumáty na trhu. Lignohumát Max je 20% roztok huminových látek, z nichž více než 50 % tvoří velmi prospěšné fulvokyse-liny, druhou polovinu tvoří huminové kyseliny. Dále obsahuje mikroprvky a 3 % síry. Dávkuje se 0,4 l/ha (2–4 ošet-ření), nejlépe spolu s výživou nebo fun-gicidy a insekticidy, kde zvyšuje jejich účinnost (práškovou obdobou Maxu je Lignohumát AM, čistý lignohumát bez přísad, jehož dávka činí 50–100 g/ha).

Ligno Aktivátor kromě humino-vých látek navíc obsahuje výtažek ze severských mořských řas se spoustou aminokyselin, protistresových látek, enzymů a přírodních hormonů, které ještě více podporují nárůst kořenů a protistresovou ochranu. Neobsahuje umělé auxiny, takže není třeba se bát aplikace za sucha. Dávkuje se 0,75 l/ha a obdobně jako Max.

K přihnojení během vegetace máme v nabídce humatizovaná hnojiva LignoSuper NPK 7,5–8–6 s mikroprvky a velmi mírnou dávkou auxinu. Díky lignohumátu jsou prvky z NPK lépe při-

jatelné a využitelné v rostlině a navíc sti-mulují spolu s auxinem tvorbu kořenů. Aplikační dávku volíme 2–5 l/ha. Humatizovaný Amofos HAP 0,25–12–52 je granulovaný amofos obalený ligno-humátem pro lepší využití živin z hno-jiva. Pro svou dobrou rozpustnost ho lze

použít i během vegetace k pokrytí výži-vového deficitu. Pro novou sezónu je připraven k prodeji i samostatný roztok severské mořské řasy Amagro Alga. ❊

Ing. Zora Špirakusová,

Amagro s. r. o.

Výsledek pokusu v Agru Vyšehořovice (Praha-východ, Ing. Šípek) – ozimá pšenice Federer, rok 2014Výsledek pokusu v Agru Vyšehořovice (Praha-východ, Ing. Šípek) – ozimá pšenice Federer, rok 2014

VariantaVarianta Výnos (t/ha)Výnos (t/ha) HTS/objemová hmotnost (g)HTS/objemová hmotnost (g) NL (%)NL (%) Zelený testZelený test Číslo páduČíslo pádu Lepek (%)Lepek (%)KontrolaKontrola 6,376,37 805805 10,710,7 49,449,4 264264 22,522,5Ligno AktivátorLigno Aktivátor 6,526,52 813813 11,211,2 54 426426 24,224,21. Aplikace Ligno Aktivátoru v dávce 0,75 l/ha na jaře koncem odnožování (14. 4. 2014), 2. ošetření po 30 dnech1. Aplikace Ligno Aktivátoru v dávce 0,75 l/ha na jaře koncem odnožování (14. 4. 2014), 2. ošetření po 30 dnech

Ligno Aktivátor zlepšil výnos i potravinářské parametryLigno Aktivátor zlepšil výnos i potravinářské parametry

AMAGRO s.r.o., 28. pluku 443/27, 101 00 Praha 10tel.: 272 739 785, [email protected]

www.amagro.com

Výrobce a distributor huminových přípravků, hnojiv a stimulátorů růstu na jejich bázi

nejvyšší čistota a koncentrace huminových látek

pozitivní vliv na úrodnost půdy

zvyšování mikrobiální aktivity a obsahu humusu

možnost samostatných aplikací i do tankmixů

výrobky pro profesionální i hobby trh

kombinace nejkvalitnějších humátů a špičkové výživy

univerzální použití pro všechny kultury

výhodný poměr cena/efekt

HHAAPP0,25 - 12 - 520,25 - 12 - 52

inze

rce

161616

Obilniny


Dekalb hybrid – vysoké výnosya rychlé uvolňování vody ze zrnaLetošní sklizeň kukuřice začala velice pozitivně sklizní silážní kukuřice, kde pouze málokdo mohl být nespokojený. Produkce hmoty byla snad všude vyšší, než se očekávalo, ale mnohdy i překonala dvojnásobek loňské sklizně. Očekávalo se, že i výnosy zrna budou vysoké, ale počasí poněkud zamíchalo kartami, když nastal dlouhý, vlhký a poměrně chladný podzim a zrnové kukuřice měly problémy s včasným dozráváním.

inze

rce

Porosty byly často ponechávány na poli velmi dlouho. Nejprve aby stihly lépe proschnout, poté však nebylo možné na pole téměř ani vjet, a následně – protože sušárny nestí-haly dosušovat. Sklizeň v půlce pro-since sice byla mimořádná, ale ne překvapivá. Porosty, které zůstávaly na poli příliš dlouho, měly následně problémy se zaplísněním, kde to byly především fuzáriové infekce palic, a tím se snižovala kvalita zrna jako výsledného produktu.

Více než kdy jindy se prokázalo, že nízká sklizňová vlhkost je pro kukuřici sklízenou na zrno obrovskou devizou. Vysoký výnos, který je snem každého

pěstitele, se u vysokých vlhkostí pozd-ních hybridů stává nakonec problé-mem nejen z důvodu velmi pozdní

sklizně, ale i obrovských nákladů na dosušování. V případě nemalých poplatků, které se pohybuji mezi 50

a 60 Kč/t/% (na některych místech až 70 Kč/t/%), může být celková suma za sušení přímo astronomická a kom-pletně zničit profitabilitu pěstováni kukuřice. Hybridy Dekalb typu koňský zub, jako je třeba DKC3623 (FAO280), vynikají dobrým uvolňovanim vody ze zrna v průběhu dozrávání. Často se stává, že svou nízkou vlhkostí předčí i hybridy mnohem ranější.

Porovnáme-li vlastnosti kuku-řice typu dent, tedy koňský zub, a kukuřice typu flint, tedy zrno kulaté, jednoznačně vyplývá, že hybridy typu dent ztrácí vlhkost podstatně lépe než hybridy typu flint. Rozdíly ve výsledné sklizňové

Tab. 1 – Porovnání nákladů sušení zrna typu dent a fl intTab. 1 – Porovnání nákladů sušení zrna typu dent a fl int

HybridHybrid DKC3623DKC3623 Konkurenční hybridKonkurenční hybridtypu fl inttypu fl int

Vlhkost (%)Vlhkost (%) 25,625,6 26,926,9K dosušení (%)K dosušení (%) 11,611,6 12,912,9Průměrný poplatek za sušení (Kč/t/%)Průměrný poplatek za sušení (Kč/t/%) 60 6060Hrubý výnos (t/ha)Hrubý výnos (t/ha) 17,3617,36 15,7515,75Poplatek za sušení (Kč)Poplatek za sušení (Kč) 12 082,612 082,6 12 190,512 190,5Čistý výnos při 14% vlhkosti (t/ha)Čistý výnos při 14% vlhkosti (t/ha) 15,0215,02 13,39

Cena komodity (pbb.cz)Cena komodity (pbb.cz) 3 359 3 3593 359Zisk z hektaru (Kč)Zisk z hektaru (Kč) 50 447 44 96944 969Zisk po odečtení sušení (Kč)Zisk po odečtení sušení (Kč) 38 36438 364 32 77832 778

Rozdíl v tržbě z hektaruRozdíl v tržbě z hektaru 5 586 Kč5 586 Kč

Tab. 2 – Výsledky sklizní na jednotlivých lokalitách – poloprovozní pokusyTab. 2 – Výsledky sklizní na jednotlivých lokalitách – poloprovozní pokusy

HybridHybrid LokalitaLokalita OkresOkresSklizňová Sklizňová vlhkost vlhkost

hybridu (%)hybridu (%)

Výnos při 14% Výnos při 14% sklizňové vlhkostisklizňové vlhkosti

(t/ha)

Srovnání výnosu hybridu Srovnání výnosu hybridu na průměr pokusu při na průměr pokusu při

14% vlhk. (%)14% vlhk. (%)

Srovnání Srovnání vlhkosti hybridu vlhkosti hybridu

na průměr na průměr pokusupokusu

Srovnání ekonomiky pěstování Srovnání ekonomiky pěstování hybridu na průměrnou hybridu na průměrnou

ekonomiku pokusuekonomiku pokusu(rozdíl v Kč/ha)(rozdíl v Kč/ha)

EM3456 EM3456 (FAO240)(FAO240)*DKC3441

Slezské PavloviceSlezské Pavlovice BruntálBruntál 26,426,4 13,7313,73 103103 95,795,7 8 8258 825

KvasiceKvasice KroměřížKroměříž 22,922,9 13,3813,38 106 99,1 8 3758 375

KobeřiceKobeřice OpavaOpava 23,9 12,8612,86 106 90,590,5 10 19910 199

JaroměřiceJaroměřice SvitavySvitavy 29,929,9 12,2512,25 103103 96,196,1 7 9287 928

OticeOtice OpavaOpava 28,228,2 12,1612,16 111 97,297,2 8 569

KvítkoviceKvítkovice ZlínZlín 23,7 12,1112,11 108108 94,894,8 8 9268 926

DKC3711 DKC3711 (FAO260)(FAO260) LošticeLoštice ŠumperkŠumperk 30,530,5 13,10 118 97,897,8 5 216

DKC3623 DKC3623 (FAO280)(FAO280)

UnčoviceUnčovice OlomoucOlomouc 27,827,8 15,7815,78 111 97,897,8 4 7584 758

Zámoraví BřestZámoraví Břest KroměřížKroměříž 25,625,6 15,0215,02 113 94,5 6 185

ČejčČejč HodonínHodonín 26,226,2 13,91 110 84,584,5 8 740

LošticeLoštice ŠumperkŠumperk 30,430,4 13,8413,84 124124 97,497,4 7 019

MedlovMedlov OlomoucOlomouc 29,029,0 13,4213,42 104 98,698,6 1 6851 685

KvítkoviceKvítkovice ZlínZlín 24,1 12,5212,52 112112 96,496,4 4 615

DKC3939 DKC3939 (FAO320)(FAO320)

UnčoviceUnčovice OlomoucOlomouc 27,327,3 15,9315,93 112112 96,096,0 5 7945 794

MedlovMedlov OlomoucOlomouc 29,829,8 14,7614,76 114 101,4101,4 3 8513 851

Zámoraví BřestZámoraví Břest KroměřížKroměříž 26,826,8 14,4014,40 108108 98,998,9 3 1243 124

* název EM3456 bude po registraci DKC3441* název EM3456 bude po registraci DKC3441

17www.profipress.cz 2/2014

EM 3456FAO 240

www.dekalb.cz

…budoucnost špičkových výnosů již dnes

Raný zrnový hybrid, který vý-nosovým potenciálem předčí i pozdnější materiály! Vhodný pro pěstitele s vysokými nároky na rychlost počátečního růstu a na časnou sklizeň.

DEKALB pro Vás připravuje

…excelentní raná zrnovka…excelentní raná zrrnnoovvkkaa

NOVINKA

vlhkosti se pohybují mezi jed-ním až dvěma procenty. I těchto několik málo procent je schopné výrazně ovlivnit výsledné tržby z hektaru. Jasně partné to je i z vizuální stránky, kde u dentů vznikají mezery mezi jednotli-vými zrny a napomáhají uvolnění vlhkosti. Další výrazným fakto-rem je u Dekalb hybridů boční naklonění palice a otevírání lis-tenů, které rovněž podporují vysychání zrna v palici. Palice se nezapařují, což vede ke zmíně-nému riziku zaplísnění. Hybrid DKC3623 se letos nedostal do problémů s testem na přítom-nost mykotoxinů.

V tabulce 1 jsou porovnány náklady na sušení zrna koňský zub s flintovým typem zrna. Pokud vše přepočítáme na celkovou tržbu z hektaru u DKC3623 (FAO280) a vezmeme-li v úvahu průměr-nou cenu komodity, rozdíl v tržbě bude 5568 Kč v porovnání s kon-kurenčním flint hybridem (FAO

260). DKC3623 je kukuřice na trh uvedená v loňském roce a už loni se osvědčila a patřila k nejpěsto-vanějím hybridům na zrno. Tento super suchovzdorný hybrid pro-šel úspěšně řadou zatěžkávacích zkoušek v oblastech ultrakontinen-tálního klimatu, proto je označen známkou HD, tzn. prověřen ve velmi suchých oblastech s pravidel-nými vysokými teplotami. Vedle vysokého výnosu zrna je vybaven také velmi rychlým počátečním růs-tem a mezi našimi zrnovými hyb-ridy patří mezi nejlepší v odolnosti vůči chladu v počátečním růstu. Mohutný kořenový systém zabe-zpečuje výživu rostliny při streso-vých podmínkách způsobených dlouhodobýn suchem a vysokými teplotami.

Zhodnotíme-li sezónu z hle-diska výnosů v pokusech, tradičně se na špici výnosu pohybovaly pozdní hybridy, které ovšem měly vysoké sklizňové vlhkosti. Avšak i pozdní hybridy Dekalb,

jako například novinka pro rok 2015 DKC3939 (FAO320), si vedly výborně nejen z hlediska výnosu, ale i z hlediska vlhkosti. DKC3939 je hybrid určený pro kukuřičnou a řepařskou oblast. Jedná se o velmi stabilní hybrid, nižšího růstu, tvořící homogenní palice s nižším nasazením, který pozi-tivně reaguje i na vyšší výsevky. Má rychlou dynamikou růstu na počátku vegetace a při dozrávání. Z pohledu adaptability v různo-rodých klimatických podmínkách patří mezi naše nejlepší kukuřice.

Pro řepařskou a obilnářskou oblast se už dlouhodobě osvědčil hybrid DKC3711(FAO260), který v této ranostní skupině patří mezi stabilní zrnové kukuřice, překoná-vající i pozdnější hyridy. Zejména tvorba palice v optimálním výsev-ku 80 až 84 tisíc umožní pěstiteli zabezpečit ekonomiku pěstování i v případě nižších cen komodity na trhu. Tato kukuřice disponuje obrov-skou dynamikou dozrávání palice s otevřenými listeny a na stranu natočenou palicí, která umožní vysy-chání palice až do sklizně.

Výborný výkon prokázala i raná zrnová novinka pro rok 2015 EM3456 (FAO240), po registraci jako DKC3441. Podle výsledků může směle konkurovat pozd-nějším hybridům. Dále vyniká skvělou chladuvzdorností a rych-lostí počátečního růstu. Hybrid je vybaven polygenetickou rezis-tencí vůči spále kukuřičné. ❊

MONSANTO ČR s. r. o.

Otevírání listenů v průběhu vysychání Foto archiv firmy

Porovnání konkurenčního hybridu se zrnem typu flint (vlevo) a hybridu ze šlechtění Dekalb DKC 3623 (vpravo) Foto archiv firmy

Mezinárodní srovnání ekonomiky pěstování pšenice v letech 2010–2012

Na ekonomiku pěstování pšenice pů-sobí řada faktorů jak z vnějšího, tak vnitřního prostředí podniku. Někte-ré z faktorů jsou plně v kompetenci podniku (například pracovní postu-py, technologie, odrůda a podobně), jiné zase nemohou podniky ovlivnit (například klimatické podmínky, předpisy a regulace daného státu či regionu). Cílem zemědělského pod-niku je dosáhnout přiměřeného zis-ku z vynaložených prostředků, což v konkurenčním prostředí prvovýro-by představuje minimalizaci nákladů na jednotku produkce. V praxi to znamená přizpůsobit hospodaření daným podmínkám, tj. například volba vhodné odrůdy, optimalizace technologie pěstování a pracovní postupy v souladu s půdně-klimatic-kými podmínkami podniku.

Materiál a metodikaMezinárodní srovnání nákladů a vý-nosů pěstování pšenice bylo zpra-cováno z výsledků mezinárodní sítě Agribenchmark Cash Crop za roky 2010–2012. Agribenchmark Cash Crop je organizováno Johann Hein-rich von Thunen-Institute (vTI) v Ně-

mecku. Sběr a zpracování dat je za-loženo na jednotné metodice, což umožňuje přímé srovnání nákladů a výnosů zemí zapojených do dané-ho systému. Koncepce mezinárodní-ho srovnání vychází z tzv. typických farem, které reprezentují zeměděl-

skou výrobu dané země. Cílem je, aby farma zohledňovala typickou velikost a strukturu podniku, výměru hlavních tržních plodin, technologic-ké a pracovní postupy, užití vstupů a jejich množství, produkci a další specifika zemědělské výroby charak-

teristické pro danou zemi. V letech 2010–2012 bylo do mezinárodního srovnání ekonomiky pěstování pše-nice zařazeno 13 farem ze 12 zemí světa.

Výsledky a diskuseÚroveň hektarových výnosů pšeni-ce v letech 2010–2012 u vybraných typických farem znázorňuje graf 1. V zemích EU lze v letech 2010–2012 pozorovat mezi jednotlivými země-mi velkou variabilitu v hektarových výnosech, které se pohybovaly v roz-mezí 3,6–9,0 t/ha. Nejvyšší hektarové výnosy byly dosahovány v Německu, Dánsku a ve Velké Británii (7,2–9,0 t/ha). Ve srovnání s těmito státy dosa-hovaly farmy v ČR podstatně nižších hektarových výnosů, a to do 6 t/ha. Na farmě CZ1200JM došlo vlivem podprůměrných srážek během zimy a jara v roce 2012 k výraznému me-ziročnímu poklesu hektarových vý-nosů.Na východ od EU dosahovaly hekta-rové výnosy 1,2–5,0 t/ha. Nejvíce se výsledkům států bývalého východní-ho bloku, které jsou nyní členy EU, přibližovaly farmy Ukrajiny. Rovněž

Na ekonomiku pěstování pšenice působí řada faktorů Foto Barbora VenclováNa ekonomiku pěstování pšenice působí řada faktorů

181818

Obilniny


Souhrn: Náklady zemědělských prvovýrobců v jednotlivých částech světa jsou často diskutovaným tématem. Příspěvek se zabývá mezinárodním srovnáním ekonomiky pěstování pšenice světových producentů a postavením ČR v rámci EU. Princip mezinárodního srovnání vychází z typických farem, které zohledňují pro každý region typickou strukturu pěstovaných plodin, užití vstupů, velikost farmy, technologické a pracovní postupy a další specifika. Náklady jsou členěny na přímé a provozní. Údaje o nákladech a výnosech produkce pšenice na typických farmách rovněž ukazují, jakého ekonomického výsledku na jednotku produkce bylo v daném státě dosaženo. Při srovnání celkových nákladů na mezinárodní úrovni jsou v úvahu brány jak účetní náklady (placené náklady, odpisy), tak náklady ušlých příležitostí. Ty pak sehrávají roli při výpočtu tzv. ekonomického zisku, jehož rozdíl proti účetnímu zisku spočívá v tom, že se jedná o rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady. Celkové zhodnocení ekonomiky pěstování pšenice zahrnuje také efekt podpor.Klíčová slova: přímé náklady, hnojiva, výnosy, rentabilita

International comparison of wheat cultivation costs 2010–2012Summary: Production costs of primary producers in different parts of the World are often discussed topics. The paper deal with the comparison of wheat production costs in the European Union and selected world producers. The Czech Republic position within the European Union is also discussed. International comparison is based on typical farms taking into account regional structure of produced crops, technological and operating procedures, utilization of inputs, size of a farm, and other specifications. Production costs are structured as direct and operating. The resulting data on the costs and revenues of the typical farms allow us to declare what outcome on the economic unit of production was achieved in the given country. When compare the total cost is important to include not only the accounting costs (paid expenses, depreciation), but also the opportunity costs. The opportunity costs then play an important role in the calculation of economic profit the difference (with respect to the accounting profit) lies on the fact, that it is the difference between revenues and economic costs. Overall economy evaluations of wheat production also include effect of subventions.Key words: direct cost, fertilizers, yield, profitability

v zámoří byly průměrné hektarové výnosy nižší než v EU a pohybovaly se mezi 2,2–3,7 t/ha.Pro celkové zhodnocení ekonomiky pěstování pšenice bylo využito jak účetních, tak ekonomických nákladů vynaložených na její pěstování a rov-něž výnosů plynoucích z jejího pěs-tování. Tyto výsledné údaje o nákla-dech a výnosech podniků s produkcí

pšenice umožňují identifikovat státy s nízkými nebo vysokými náklady na jednotku produkce a současně deklarovat, jakého ekonomického, případně účetního zisku na jednotku produkce bylo v daném státě dosa-ženo.Srovnání klíčových nákladových po-ložek vynaložených na pěstování pšenice (přímé náklady a provozní

náklady) umožní vzájemně porovnat ekonomické výsledky jednotlivých farem (graf 2 a 4). V uvedených ná-kladech nejsou zahrnuty režijní ná-klady.

Přímé náklady pšeniceRok 2011 byl ve srovnání s lety 2010 a 2012 pro mnoho pěstitelů pšenice příznivější, protože meziroční růst

průměrných hektarových výnosů se pozitivně promítl do přímých jednot-kových nákladů, které poklesly. Nej-nižší přímé náklady na tunu pšenice ve sledovaných letech 2010–2012 v rámci EU vynaložila farma v Ně-mecku (48–52 eur/t). Naopak nejvyš-ší přímé náklady v rozmezí 98–112 eur/t pšenice byly vydány v Maďar-sku. V roce 2012 vynaložila nejvíce přímých nákladů farma v Bulharsku (přes 128 eur/t pšenice). Meziroční růst přímých nákladů v Bulharsku byl značně ovlivněn výrazným poklesem hektarových výnosů.Přímé náklady zahrnují náklady na osiva, hnojiva a prostředky ochrany rostlin. Ve struktuře přímých nákla-dů zaujímají náklady na hnojiva vět-ší podíl než na prostředky ochrany rostlin. Ve sledovaném období 2010–2012 vynaložila nejvíce finančních prostředků na hnojiva především far-ma v Maďarsku. Náklady na hnojiva u této typické farmy se ve sledova-ných letech pohybovaly mezi 33–42 eury/t. Nejvyšší náklady na ochranu rostlin byly ve sledovaném období zjištěny ve Velké Británii, a to 22–27 eur/t (přes 30 % přímých nákladů). Hned za Velkou Británií se nacháze-la farma z Polska, která za prostřed-ky ochrany rostlin vynaložila téměř 30 % přímých nákladů (tj. 17 eur/t).


0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

RU7000BS UA2600WU BG4040PLE CZ1200JM CZ4000JC DE1300MB DK1300SL HU1100TC PL2000ST UK440SUFF US900ND* CA6000SAS* AU4500SC*

Graf 1 – Hektarové výnosy pšenice na sledovaných farmách v letech 2010–2012 (t/ha)Graf 1 – Hektarové výnosy pšenice na sledovaných farmách v letech 2010–2012 (t/ha)

*jarní pšenicePoznámka: počáteční písmena u označení farem vyjadřují zkratku země, číslice výměru orné půdy farmy, konečná

písmena regionPramen: Agri benchmark Cash Crop, vTI Braunschweig

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že v zemích EU byla intenzita pěstování pšenice vyšší než v zámořských zemích Foto Barbora VenclováZ mezinárodního srovnání vyplývá že v zemích EU byla intenzita pěstování Pšenice patří v ČR mezi klíčové plodiny Foto David Bouma

Většina ostatních sledovaných farem vydala za prostředky ochrany rostlin v letech 2010–2012 kolem 20 % pří-mých nákladů, na farmě v Bulharsku to bylo méně než 10 %, což odpovídá 6,5–9,5 eura/t produkce.Z grafu 3 vyplývá, že při pěstování pšenice byla na všech farmách apli-kována především dusíkatá hnojiva. Aplikované množství hnojiv v letech

2010–2012 na jednotlivých farmách nevykazuje příliš velkou variabilitu. Rozdíly lze identifikovat spíše mezi farmami, a to nejen v množství apliko-vaných hnojiv, ale i ve struktuře potře-buje užití. Z grafu 3 je patrné, že far-my v EU aplikují větší množství hnojiv (NPK) na jeden hektar plochy pšenice. Naopak v zámoří a v Rusku byla celko-vá aplikace hnojiv výrazně nižší.

V rámci EU bylo v letech 2010–2012 celkové množství hnojiv (NPK) apli-kovaných na jeden hektar plochy pšenice nejvyšší na farmách v Němec-ku a Dánsku. Avšak na typické farmě v Dánsku bylo v letech 2010 a 2011 dosaženo nižších či srovnatelných hektarových výnosů než v Německu, a to i přes identické množství apliko-vaných hnojiv. Vysoké vstupy hnojiv

se příznivě promítly v hektarových výnosech, které byly u těchto farem nejvyšší v celém sledovaném obdo-bí. Naproti tomu na české a maďar-ské farmě se poměrně vyšší vstupy hnojiv na hektarovém výnosu nijak výrazně neodrazily. Mezi jednotli-vými typickými farmami byly dále pozorovány rozdíly v cenách čistých živin v hnojivech (NPK). Nejnižší ceny čistých živin v hnojivech byly v letech 2010–2012 zjištěny na východě (Rus-ko, Ukrajina). Opakem byly vysoké ceny v Austrálii, kde ve všech sledo-vaných letech překročila cena hnojiv 1200 eur/t čistých živin (NPK).

Provozní náklady pšeniceProvozní náklady vynaložené na hektar pšenice v letech 2010–2012 na typických farmách vykazovaly jistou variability. V rámci EU se po-hybovaly v rozmezí 130–474 eur/ha pšenice. Nejvyšší provozní náklady byly zjištěny v Dánsku a ve Velké Bri-tánii, kde v celém sledovaném obdo-bí přesahovaly 340 eur/ha. V Dánsku v letech 2010 a 2011 dosáhly 464 až 475 eur/ha. Za provozními náklady těchto států stojí především vysoké náklady vynaložené na stroje. Takto vysoké provozní náklady žádný jiný stát zařazený do srovnání nevykazo-val. Ostatní státy šetření vykazovaly provozní náklady do 320 eur/ha. Nej-nižší provozní náklady byly v rámci EU zjištěny v Maďarsku, kde na je-den hektar činily 178–195 eur a po přepočtení na jednu tunu pšenice jen 39–45 eur. K nízkým provozním nákladům maďarské farmy přispěly nízké náklady na pracovní sílu a stro-je. Na Ukrajině a v Rusku se provoz-ní náklady pohybovaly v rozmezí od 127 eur/ha v roce 2010 do 227 eur/ha v roce 2012. V zámoří producenti pšenice vynaložili v letech 2010–2012 na provozní náklady 53–116 eur/ha.Jak vyplývá z grafu 4, přepočtením provozních nákladů na jednu tunu produkce vznikají vlivem rozdíl-ných hektarových výnosů diference v provozních nákladech. U více než poloviny typických farem byly nej-vyšší provozní náklady na jednu tunu produkce pšenice vynaloženy v roce 2012. V daném roce vydaly nejvíce na jednu tunu produkce v České republi-ce (CZ1200JM). Vývoj na české farmě

202020

Obilniny


0

50

100

150

200

250

300

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012


mno

žstv

í hno

jiv (k

g/ha

)

-

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

7,00

8,00

9,00

10,00

hekt

arov

ý vý

nos

(t/ha

)

dusík fosfor draslk hektarový výnos

Graf 3 – Struktura množství hnojiv vynaložených na pšenici (kg/ha)Graf 3 – Struktura množství hnojiv vynaložených na pšenici (kg/ha)



0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012


nákl

ady

(eur

/t)

-

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

7,00

8,00

9,00

10,00

hekt

arov

ý vý

nos

(t/ha

)

osiva dusík fosfor draslk herbicidy fungicidy insekticidy hektarový výnos

Graf 2 – Struktura přímých nákladů vynaložených na pěstování pšenice (eur/t produkce)Graf 2 – Struktura přímých nákladů vynaložených na pěstování pšenice (eur/t produkce)



byl způsoben především dosaženým nízkým hektarovým výnosem. Vyšší provozní náklady v roce 2012 byly zjištěny také v Bulharsku a ve Velké Británii, kde se do vysokých provoz-ních nákladů zase promítly rostoucí náklady na modernizaci strojů.Z porovnání farem (graf 4) sledova-ných v letech 2010–2012 vyplývá, že rozdíly v provozních nákladech vzni-kaly zejména v pracovních nákladech a nákladech na stroje, a to nejen napříč farmami, ale i v jednotlivých letech v rámci dané farmy. Při hod-nocení provozních nákladů nesmíme opomenout, že u sledovaných farem nevykazovaly náklady na práci ro-dinných příslušníků především farmy bývalého východního bloku, kromě Polska a dále farma Dánska. Pracov-ní náklady byly v EU a na východě v průměru vyšší než v zámoří, a to jak na jeden hektar, tak na jednu tunu produkce. V mezinárodním srovnání se některé farmy vyznačují nízkým podílem dodavatelských služeb, tzn. že většinu prací provádějí ve vlastní režii. Farmy v Polsku, Maďarsku a ČR (CZ4000JC) nevyužívají služby vůbec a veškeré práce provádějí ve vlastní režii.

Zisk a rentabilita pěstování pšeniceÚdaje o nákladech a výnosech pro-dukce pšenice na typických farmách umožňují deklarovat, jakého ekono-mického výsledku na jednotku pro-dukce bylo na dané typické farmě dosaženo. Graf 5 ukazuje celkovou úroveň ekonomických nákladů, tržeb a tržeb včetně dotací ve vybraných zemích v letech 2010–2012.Při srovnání celkových nákladů na mezinárodní úrovni je důležité brát v úvahu nejen účetní náklady (pla-cené náklady, odpisy), ale i náklady ušlých příležitostí. Ty pak sehrávají roli při výpočtu tzv. ekonomické-ho zisku, jehož rozdíl proti účetní-mu zisku spočívá v tom, že se jedná o rozdíl mezi výnosy a ekonomický-mi náklady. Rozdíly jsou především v nákladových položkách práce a půdy, které jsou na farmách býva-lého východního bloku zahrnuty do placených nákladů (výdaje), protože převážnou část pracovníků tvoří za-městnanci a většina půdy je najatá (vysoký podíl pachtovného). Naopak

v rodinných farmách položka pla-cených nákladů zahrnuje menší díl pracovních nákladů, ty jsou pak kal-kulovány jako náklady ušlých (obě-tovaných) příležitostí. Obdobně je tomu v případě hospodaření farmy na vlastní půdě, kde není placeno pachtovné a tyto náklady jsou pak

kalkulovány jako náklady obětované příležitosti. Do nich jsou dále zahrnu-ty i ušlé úroky z vlastních finančních zdrojů, které jsou na farmách vyu-žívány k financování krátkodobého i dlouhodobého majetku.Podle výsledků v grafu 5 dosáhla většina evropských farem zisku při

kalkulování ekonomických nákladů (které zahrnují kromě účetních ná-kladů i náklady ušlých příležitostí) a celkových tržeb (včetně vázaných plateb a plateb oddělených od pro-dukce). Typická farma v Dánsku za-znamenala v letech 2010 a 2011 eko-nomickou ztrátu, ale v roce 2012 byl

21

Obilniny


Komplexnost a jistota pro Váš úspěch!

SY KardonaPowerCell s forsáží

SY CamponaNa stravitelnosti záleží

SY AmbitiusAmbice nezapře

SY OctaviusNový zrnový Caesar!

www.syngenta.cz

Kukuřice - Novinky 2015

dosažen ekonomický zisk. V letech 2012 vykázala ekonomickou ztrátu farma ve Velké Británii. V rámci EU bylo v roce 2012 nejlepších výsledků dosaženo v ČR (CZ4000JC), Německu a Polsku, kde se ekonomický zisk pře-houpl přes 100 eur/t. Při neuvažová-ní podpor, které významně ovlivňují ekonomiku evropských producentů, dosáhly ekonomického zisku v ce-

lém sledovaném období v rámci EU pouze farma v ČR (CZ4000JC) a Ně-mecku. Farmy mimo EU podpory ne-vykazují, nebo jen v malé výši. Proto při výpočtu ekonomického zisku bez podpor a s nimi nedochází u těch-to farem k téměř žádným rozdílům v celkovém výsledku. Ze zemí mimo EU byly dotace identifikovány pouze u farem v USA, Austrálii a Rusku.

V grafu 5 lze rovněž pozorovat, pokud farma nedosáhla ekonomic-kého zisku, zda by dosáhla alespoň zisku účetního. Například v Rusku v roce 2010 celkové tržby, tj. včet-ně vázaných plateb a plateb oddě-lených od produkce, nepokryly ani účetní náklady, tzn. že tato typická farma vykázala kromě ekonomické ztráty také ztrátu účetní. Jiná situ-

ace nastává u typické farmy v Dán-sku, která rovněž v roce 2010 a 2011 vykázala záporný ekonomický zisk, ale v případě účetního zisku byla v plusu.

ZávěrZ mezinárodního srovnání vyplývá, že v zemích EU byla intenzita pěsto-vání pšenice vyšší než v zámořských zemích. V EU bylo větší užití hnojiv pozorováno v Německu, Dánsku a ve Velké Británii. V případě využití pro-středků ochrany rostlin nedochází mezi státy k příliš velké variabilitě. Typické farmy v zámoří vynakládaly nepatrně vyšší prostředky na ochra-nu rostlin než typické farmy člen-ských států EU a státy východu.V rámci EU se intenzifikační vstupy v původních členských státech EU-15 do výše hektarových výnosů promít-ly výrazněji než v nových členských státech EU. V období 2010–2012 hospodařily farmy EU bez započte-ní podpor s menším ekonomickým ziskem nebo vykázaly ekonomic-kou ztrátu. Nejnižší ekonomický efekt plynoucí z vysokých nákladů na vstupu byl v rámci EU dosažen na dánské typické farmě, kde byl v letech 2010–2011 vykázán zá-porným ekonomický výsledek (bez podpor). K celkové ekonomické vý-konnosti evropských producentů významně přispívaly podpory. Po započtení podpor byly rozdíly ve výsledku ekonomického zisku na ty-pických farmách EU, v zámoří a na východě významné. ❊

Příspěvek byl zpracován v rámci me-zinárodního projektu Agri bench-mark Cash Crop.Oponentský posudek vypracoval doc. Ing. Jaroslav Jánský, katedra managementu, Fakulta managemen-tu, VŠE Praha.

Ing. Bohdana Janotová,

Ing. Jan Boudný,

Ústav zemědělské ekonomiky

a informací

LiteraturaZommer at al. Agri benchmark Cash Crop 2011. vTI Braunschweig. ISSN 1863-7647Synek, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0515-X.

222222

Obilniny


0

20

40

60

80

100

120

140

160

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012


práce rodinných p íslušník najatá práce stroje nafta dodavatelské služby

Graf 4 – Struktura provozních nákladů vynaložených na pěstování pšenice (eur/t)Graf 4 – Struktura provozních nákladů vynaložených na pěstování pšenice (eur/t)



0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

320

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012


placené náklady odpisy náklady ušlých p íležitostí realiza ní cena + platby realiza ní cena

Graf 5 – Hrubý výnos a ekonomické náklady pšenice v období 2010–2012 (eur/t)Graf 5 – Hrubý výnos a ekonomické náklady pšenice v období 2010–2012 (eur/t)



23

Obilniny


Zlatá sklizeňNový systém listové výživy a stimulace od Chemapu Agro

inze

rce

Nadále chceme být nositeli nových myšlenek v oblasti stimulace růstu polních plodin

Jako dlouholetý partner zemědělské prvovýroby v oblasti stimulace růstu přinesla společnost Chemap Agro s. r. o. v minulosti produkty, které se staly synonymem úspěšné práce tohoto druhu přípravků v některých plodinách i aplikačních termínech. Historicky je společnost ukotvena v oblasti předkvětové stimulace dvou-děložných plodin, zejména řepky, a to ať už tradičním přípravkem Rexan, tak novějším stimulátorem Hergit. Dokázali jsme také naprosto změnit přístup ke stimulaci vývoje obilnin. A to zavedením přípravku Sunagreen v rámci modelování porostů nebo před časem naprostou novinkou nebo stimulačním mořením osiv (M-Sunagreen). Lze říci, že jsme vždy byli a nadále chceme být nositeli nových myšlenek v oblasti stimulace růstu polních plodin. Chceme zůstat společností, která nekopíruje, ale která chce přispívat k novým trendům postaveným především na tradici, české myšlence a českých produktech.

Prémiová chelátová hnojiva – vynika-jící přijatelnost živin i za zhoršených podmínek

Z těchto důvodů společnost před několika lety přišla na trh vedle stimu-látorů růstu také s přípravky k listové výživě. A opět zcela nově – jednoslož-kovými hnojivy. A zatímco u hnojiv s makroprvky stále klademe důraz na maximální obsah živin za ideální cenu (řada hnojiv Folit), u mikroživin jsme do technologií polních plodin nabídli a úspěšně zavedli plně chelátová hno-jiva. Prémiová řada mikroprvkových chelátových hnojiv Lister je schopna

nabídnout vynikající přijatelnost živin i za zhoršených podmínek, nižší dáv-kování, absolutní bezpečnost použití i ve složitých tank-mixech s pesticidy či další listovou výživou včetně DAM, SAM, NP roztoky. Logika používání jednosložkových hnojiv je ovšem výrazně svázána s přidanou hodno-tou agronoma. S hnojivy lze pracovat naprosto originálně, měnit poměry živin, zaměřit se na deficity, brát ohled na proměnlivé pH půd v rámci jednoho podniku, nebo řešit fyziolo-gicky zvýšené požadavky na jednotli-vou živinu podle vývojové fáze plodin.

Podpora rostlin v rámci regenerace po stresových podmínkách

Kombinace jednosložkové výživy a stimulátorů růstu je pak často velmi synergická, variabilní a dává základ systémovým řešením. Jsou však pří-pady pravidelně se opakujících kom-binací výživy a stimulačních látek, a to především v rámci regenerace po stresových podmínkách, kdy je vhodné rostliny stimulačně podpořit a zároveň dočasně zabezpečit ales-poň základní přístup k některým živi-nám. Z toho důvodu byly do nabídky společnosti nedávno zařazena také stimulační hnojiva pro jarní rege-

nerace ozimů (Borostim, výhledově Cerostim se zcela novou stimulační složkou) nebo regenerace po klimatic-kých či pesticidních stresech u kuku-řice (Zeastim). Tato hnojiva jsou vždy kombinací 2–3 nejčastěji deficitních prvků a prověřených stimulačních látek používaných v našich příprav-cích. Do této skupiny řadíme i jediné hnojivo vyvinuté a patentově chrá-něné v zahraničí, které má společnost v nabídce, a to přípravek Aktifol-Mag. Jde opět o kombinaci výživové a aktivační složky v jednom přípravku. V tomto případě je ale cílem aktivační složky podpora účinku fungicidních účinných látek přípravků ve společ-ném tank-mixu, nikoliv samotná sti-mulace.

Novinka – komplexní hnojiva s bene-fičními prvky

Do takto širokého portfolia přibude pro letošní rok další skupina hno-jiv. Jedná se o tři částečně univer-zální hnojiva s označením K1 až K3. Jde o směsi makro- a mikroprvků, které svým složením vždy odpovídají obecným potřebám vybrané skupiny polních plodin. Hnojiva vynikají pře-devším zvýšeným obsahem nejdůle-žitějších mikroprvků oproti běžnému

standardu a v jejich složení se poprvé na trhu objevují i tzv. benefiční prvky (Ni, Ti), které vhodně působí na úro-veň a aktivitu některých enzymů zpětně ovlivňujících metabolismus základních prvků (N, P, K).

Intenzivní osobní poradenství a servisCelý systém stimulace a výživy Zlatá

sklizeň dále doplní intenzivnější přenos informací mezi pěstiteli a společností Chemap Agro. Zvýšíme elektronický kontakt v podobě stručnějších, ale čas-tějších doporučení pro využití našich pří-pravků, které vždy tvoříme na základě stovek variant přesných pokusů, jež kaž-doročně už po mnoho let zakládáme na renomovaných a nezávislých pokus-ných pracovištích v ČR i okolních zemích. Posílíme terénní službu, poradenství a osobní kontakt, nově i prostřednic-tvím partnerů Zlaté sklizně. Pokud potřebujete více informací již nyní nebo kdykoliv v průběhu sezóny, vše najdete na webových stránkách www.zlataskli-zen.cz.

Systém pro vaši zlatou sklizeňVěříme, že tímto krokem přine-

seme další posun ve využívání lis-tové výživy a stimulačních látek ku prospěchu pěstitelů. Zvýšíme důvěru v tuto součást technologie výroby pol-ních plodin, a to především dodáním kvalitních a podložených informací a návrhů účelného a ekonomického využití našich přípravků, to celé vždy v širším kontextu. Zlatá sklizeň je systém, který vás bude doprovázet od ošetření osiva až k ovlivnění kvality produkce tak, aby výsledek vaší práce odpovídal přesně jeho názvu. ❊

Jan Šamalík,

Chemap Agro s. r. o.

Společnost Chemap Agro s. r. o. přichází v roce 2015 s několika novinkami ve svém sortimentu listové výživy a stimulace. Upravili jsme nabídku přípravků tak, abychom dokázali vytvořit ucelený systém, který odpovídá mnoha různým pohledům i potřebám každého pěstitele. Systém, jenž je variabilní, schopný přizpůsobení lokálním podmínkám, ekonomice vstupů a individuálním potřebám. S tímto systémem se v dalším průběhu sezóny můžete potkávat, pracovat s ním, využívat ho jako celek nebo částečně tak, aby na konci vaší práce byl stejný výsledek, jako je název tohoto systému – Zlatá sklizeň.

Foto archiv redakce

242424

Obilniny


Nosné hybridy kukuřice pro rok 2015

inze

rce Kukuřice je neodmyslitelnou součástí osevních postupů České republiky. Důležitými faktory při volbě

správného hybridu jsou směr využití, vhodné FAO a místní podmínky pěstování. Právě široké portfolio kukuřice SAATEN-UNION nabízí vám, pěstitelům, kvalitní hybridy, ze kterých si můžete vybrat vhodné odrůdy pro váš směr využití a pro vaše specifické půdně-klimatické podmínky.

Portfolio kukuřice Saaten-Union obsahuje kvalitní zrnové hybridy Surreal (Z300), Sumberto (Z310), Superbia (Z380), i vyloženě silážní hybridy se zaměřením na výživu skotu – Sulano (S210), Subito (S260), a současně také bioplynové hybridy, např. Subito (S260) a Supreme (S240).

Součástí portfolia Saaten-Union jsou i hybridy s kombinovaným vy-užitím – v praxi oblíbené a ověřené odrůdy Sudor, System, SUM 0235, SUM 0307, Susann.

Pro letošní rok 2015 společnost Saaten-Union uvádí na trh tři zají-mavé novinky. První z nich je hyb-rid Nolween (S230), jehož šlechtění bylo zaměřeno na vysokou stravitel-nost vlákniny. Dále Sucampo (S240/ /Z240) s využitím na zrno a na energe-ticky bohatou siláž (až 36 % škrobu) a Surterra (S250/Z260), při jehož šlechtění byl kladen důraz na kombi-naci vysokého výnosu zelené, fotosyn-teticky aktivní hmoty a zrna.

Sulano (S210) DS0419A

Jde o velmi raný hybrid dosahující velmi vysokého výnosu suché hmoty díky velmi vysokým rostlinám v kom-binaci s mohutnými skvěle dozrně-nými palicemi. Odolnost k přísuškům je vysoká a vůči jarnímu chladu velmi vysoká. Rychlost počátečního růstu je také vysoká až velmi vysoká.

Sulano je univerzální silážní hybrid vhodný pro výživu skotu a „betono-vých krav“. Závěrem dvouletého ověření ukazatelů kvality (ÚKZÚZ 2012–2013) je vysoký obsah škrobu (32,2 %; 105,5 % na kontrolní odrůdy) a středně vysoká stravitelnost organické hmoty. Stravitelnost vlákniny je středně vysoká. Sulano je tedy vhodným hybridem pro výživu skotu, resp. pro středně až vyso-koprodukční stáda. Pokud k ukazate-lům kvality siláže přidáme špičkovou produkci metanu v bioplynu, získáme špičkové krmivo pro bioplynové stanice.

Supreme S240 bioplyn/Z240

Supreme je jedním z mála opravdu vhodných hybridů na výrobu bioplynu. Správnou technologií pěstování (výsevek 90 a 95 tis. jedinců/ha) docílíme velmi vysokých rostlin s menšími palicemi. Hybrid Supreme v takovém stavu obsa-huje střední množství škrobu, vyšší obsah volných cukrů, což je předpokladem pro vytvoření co největšího obsahu kyseliny octové v siláži. Výtěžnost metanu (tzv.

čistota bioplynu) z tuny hmoty je u tohoto hybridu velmi vysoká. Při výsevu na úrovni 75 tis. jedinců/ha je středního vzrůstu, je pak zrnovým hybridem s typem zrna zub.

Sudor (S240/Z260) DS0471B

Pro tento hybrid jsou typické velmi vzrůstné rostliny dosahující velmi vysokého výnosu suché i silážní hmoty. V průběhu vegetace disponuje vyso-kou odolností vůči chladu (ÚKZÚZ 7,4) a suchu (ÚKZÚZ 8,7). Ve vlhkých a chladných půdních podmínkách je pozvolnější počáteční vývoj kompen-zován následným intenzivním růstem.

Sudor poskytuje mimořádný výnos siláže s vysokým poměrem zrna k ostatní hmotě, vysoký obsah škrobu a dobrou stravitelnost organické hmoty a vlákniny. Vhodný výsevek je 85–90 tis. jedinců na hektar.

Po prvním roce státních zkou-šek v ČR se tento hybrid umístil na 1. místě ve výnosu suchého zrna s výsledkem 14,95 t/ha, což značí v porovnání na kontroly úctyhod-ných 105,6 %. Svoje kvality potvrdil i v následujících letech. Po dvouletém zkoušení ÚKZÚZ dosáhl výnosu zrna 106,4 %. Při pěstování na zrno dopo-ručujeme výsevek 75–80 tis. jedinců/ha.

Subito (S260)

Subito jsou obrovské mohutné rostliny často dosahující 3,5 až 4 m. Vysokého výnosu hmoty je dosahováno díky adapto-vanému šlechtitelskému materiálu na místní podmínky. Ukládání škrobu do velkých palic probíhá velmi časně. Středně raná zralost zrna je rozhodující výhodou proti ostatním pozdnějším odrůdám. Společně se synchro-nizovaným dozráváním zbytku rostlin jsou takto zaručeny vysoké výnosy suché hmoty se středním obsahem škrobu.

Subito pro skotVýsevek na krmnou siláž by měl být

v rozpěti 80–85 tis. rostlin/hektar. Hybrid Subito je typickým představitelem kuku-řice, který stabilně dosahuje mimořádných výnosů silážní hmoty. Ve dvouletém zkou-šení ÚKZÚZ 2012–2013 Subito dosáhlo výnosu 108,8 % v porovnání na kontrolní hybridy. Kvalitně vyrobená siláž z hyb-

ridu Subito je velmi vhodná pro středně produkční i vysokoprodukční stádo. Odborníci na výživu zařazují siláž z tohoto hybridu jako vhodnou pro dojná stáda s úrovní do 8–8,5 tisíce litrů mléka.

Subito na bioplynJednou ze zásadních vlastností, kterými

se Subito liší od podobně výnosných hyb-ridů, je produkce bioplynu a zejména jeho čistota, tedy špičková produkce metanu z hmotnostní jednotky siláže. A to je jeden z nejzásadnějších ekonomických ukaza-telů při provozu bioplynové stanice. Na 1 MWh pěstitel potřebuje méně kuku-řičné siláže, tedy menší pěstební plochu. U silážních porostů určených pro výrobu bioplynu je vhodné vypočtený normativ potřeby dusíku navýšit o 10 %. Výsevek na bioplyn-siláž by měl být v rozpěti 90–95 tis. rostlin na hektar.

Surreal (Z300)

Surreal je zrnovým hybridem středního vzrůstu se střední výškou nasazení palic. Typem zrna je to mezityp s výrazným přechodem do zubu. V polním odrůdo-vém zkoušení ÚKZÚZ Surreal stabilně dosahuje vysokých výnosů suchého zrna. Ve dvouletce 2012–2013 dosáhl průměr-ného výnosu 107,9 % v porovnání na kontrolní odrůdy. Spokojeným pěstite-lem Surreal je ZEV Šaratice, a. s., kde je Surreal nosným hybridem. Ve sklizňovém roce 2013, který byl pro kukuřici velmi špatný, Surreal dosáhl výnosu 12,95 t/ha při vlhkosti 30 % na 81 ha plochy a v roce 2014 Surreal dosáhl 14,1 t/ha při vlhkosti 26,5 % na 50 ha plochy. V tomto roce byla část plochy sklizena také na bioplyn.

Detailní informace o hybridech kuku-řice firmy Saaten-Union CZ s. r. o. získáte v katalogu 2015 nebo na našich internetových stránkách. ❊

Ing. Pavel Ježek, Ph.D.,

produktový manažer kukuřice,

SAATEN-UNION CZ s. r. o.

Výsledky siláže Saaten-Union z běžných ploch roku 2014 v Kraji VysočinaVýsledky siláže Saaten-Union z běžných ploch roku 2014 v Kraji Vysočina

HybridHybrid Název podnikuNázev podniku Výnos (t/ha)Výnos (t/ha) Sušina (%)Sušina (%) Výměra (ha)Výměra (ha)

SulanoSulanoS210S210

AGRO družstvo vlastníků PukliceAGRO družstvo vlastníků Puklice 50 3232

FA Kamaryt TelčFA Kamaryt Telč 54 32 10

Supreme Supreme S240/Z240

ZOD KámenZOD Kámen 4646 3434 50



Družstvo vlastníků BatelovDružstvo vlastníků Batelov 52 31 60

Sudor Sudor S240/Z260S240/Z260

AGRO – Stonařov družstvoAGRO – Stonařov družstvo 48 31 45

ZD Velký BeranovZD Velký Beranov 45 3232 40

AGRA Brtnice a.s.AGRA Brtnice a.s. 50 31 40

SubitoSubitoS260S260



Konvenčné stroje s horizontálnym spracovaním môžu vytvárať zmeny v zhutnení jednotlivých vrstiev pôdy v závislosti na hĺbke spracovania. Tieto zhutnené vrstvy môžu spôsobiť problémy pre rast rastlín, vodný i vzdušný režim v pôde. Korene rastlín v kyprej hornej vrstve pri kontakte so zhutnenou vrstvou pôdy, vytvorenou konvenčnou technológiou, ľahko odbočia do strany. Týmto bočným rastom môže byť obmedzený ich prístup k živinám a vlahe, čo má za následok, že rastliny nie sú odolné voči suchu a iným stresom. Konečným dôsledkom horizontálneho rastu koreňov je zníženie úrodového potenciálu.

Pre pôdu môže mať zhutnenie nie-koľko negatívnych dôsledkov. Keď prší, potom osiata pôda na povr-chu začne pohlcovať zrážky, ale po nejakom čase zhutnená vrstva ako bariéra obmedzí ďalšie vsakovanie. Horizontálne spracovaná pôda tak rýchlo dosiahne bod nasýtenia vo-dou. Zhutnené vrstvy zabránia in-filtrácii vody a zrážky zostanú na povrchu. Pole bude neprístupné, kým slnko a vietor povrch nevysuší.

Pozemky nedokážu infiltrovať vlahu, ktorá by mala byť prístupná rastli-nám po dobu vegetácie. Ak je po-zemok na svahu, výrazne sa zvyšuje potenciál vzniku erózie. Takáto pôda bude „agresívnejšia“ okrem iného vďaka tomu, že zrážková voda dodá-va pôde pohybovú energiu, a to po-tom vedie k ťažkej erózii, čo spôso-buje dlhodobé problémy pre životné prostredie. Akékoľvek hnojivo, ktoré bolo zapracované do pôdy, eroduje

spolu s pôdou a spoločne znečisťuje nielen vodné toky a komunikácie. Vertikálne spracovanie pôdy vytvára homogénny pôdny profil, ktorý pod-poruje maximálny rozvoj koreňov. Takýto pôdny profil bez zhutnenia umožňuje hlbšie preniknutie kore-ňov do pôdy, a zároveň absorpciu dažďových zrážok. Rastliny pestova-né systémom vertikálneho spracova-nia pôdy sú odolnejšie proti suchu, využívajú viac živín v pôdnom profile

a majú väčšiu odolnosť vďaka zdra-vším stonkám a silnejším koreňovým systémom. Výsledkom je vyššia úro-da a jej kvalita.

Podmienky pokusuV osevnom postupe (repka f. ozimná – tritikale f. ozimná – kukurica na si-láž – pšenica f. ozimná) sme pestovali rôznymi spôsobmi, a to:

konvenčnou technológiou – (pod-mietka s ošetrením), orba (180 až 200 mm), predsejbová príprava pôdy, sejba, vyššia istota založenia, vyššia energetická náročnosť,

minimalizačnou technológiou – plytké kyprenie pôdy (50–100 mm), ak je potrebný kyprič s horizontál-nou osou rotácie pre intenzívnejšie spracovanie pôdy, ďalej po predsej-bovej príprave sejba bežnou sejač-kou, alebo použitie sejacieho exak-toru (napr. Horsch),

bezorbovou technológiou – priama sejba do nespracovanej pôdy.

Meranie hodnôt penetrometrického odporu pôdy sme vykonávali v jar-nom období (marec–apríl) z hĺbky do 0,8 m.Cieľom príspevku je porovnať zme-ny zhutnenia pôdy prostredníctvom penetrometrického odporu pôdy (MPa) a ich vplyv na výkonnosť plo-dín osevného postupu pestovaných v konvenčnej technológii vyjadrenú produkciou sušiny (t/ha).

Priebeh penetrometrického odporuRepkaV grafe 1 vidíme trendy priebehu penetrometrického odporu pôdy a výkonnosti produkcie vyjadrené produkciou sušiny (t/ha) kapusty rep-

25

Obilniny


Zhutnenie pôdy a výkonnosť plodín v konvenčnej technológii

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

02468101214161820

Exponenciá lní (produkcia suš iny KT)Exponenciá lní (utuženos pôdy KT)

utuženos pôdy KT 1,54 2,64 1,29 3,18 1,33 1,575 1,175

produkcia suš iny KT 9,23 13,95 16,37 17,75 13,51 17,25 9,49

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 2 – Penetrometrický odpor pôdy (Mpa) a produkcia sušiny (t/ha) pri tritikale pestovanom konvenčnou Graf 2 – Penetrometrický odpor pôdy (Mpa) a produkcia sušiny (t/ha) pri tritikale pestovanom konvenčnou technológioutechnológiou

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

0

5

10

15

20

25


utuženos pôdy KT 2,58 2,81 1,86 1,73 1,57 1,253 1,271


2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 1 – Penetrometrický odpor pôdy (Mpa) a produkcia sušiny (t/ha) pri repke pestovanej konvenčnou Graf 1 – Penetrometrický odpor pôdy (Mpa) a produkcia sušiny (t/ha) pri repke pestovanej konvenčnou technológioutechnológiou

kovej pravej f. ozimnej pestovanej v konvenčnej technológii. Najvyššiu hodnotu penetrometrického odpo-ru pôdy sme zistili v roku 2007 (2,81 MPa), najnižšiu v roku 2011 (1,253 MPa) a rozdiel medzi rokmi bol 1,557 MPa. Pri hodnotení výkonnosti vi-díme, že najvyššia výkonnosť repky bola v roku 2008 (23,71 t/ha), najniž-šia v roku 2006 (2,91t/ha) a rozdiel (vplyv ročníka) bol 20,8 t/ha. Trendo-vá krivka penetrometrického odporu pôdy mala klesajúci trend. Mierne klesajúci trend mala aj trendová kriv-ka výkonnosti produkcie. Pri repke pestovanej v konvenčnej technológii sme teda pozorovali pozitívny trend znižovania penetrometrického odpo-ru pôdy sprevádzaný negatívnym po-klesom výkonnosti produkcie.

TritikaleGraf 2 zobrazuje trendy priebehu pe-netrometrického odporu pôdy a vý-konnosti produkcie vyjadrené produk-ciou sušiny (t/ha) tritikale f. ozimnej pestovanej v konvenčnej technológii. Najvyššiu hodnotu penetrometric-kého odporu pôdy sme zistili v roku 2009 (3,18 MPa), najnižšiu v roku 2008 (1,29 MPa) a rozdiel medzi rokmi bol 1,89 MPa. Pri hodnotení výkonnosti vi-díme, že najvyššia výkonnosť tritikale bola v roku 2009 (27,75 t/ha), najnižšia v roku 2006 (5,23 t/ha) a rozdiel (vplyv ročníka) bol 12,52 t/ha. Trendová kriv-ka penetrometrického odporu pôdy mala klesajúci trend, kým trendo-vá krivka výkonnosti mala stúpajúci trend, čo poukazuje na požiadavku pestovateľov, teda zlepšovanie fyzi-kálnych vlastností pôdy a zároveň zvy-šovanie výšky produkcie v konvenčnej technológii. Treba mať však na pamäti významný vplyv počasia.

Kukurica na silážGraf 3 zobrazuje trendy priebehu pe-netrometrického odporu pôdy a vý-konnosti produkcie vyjadrené pro-dukciou sušiny (t/ha) kukurice na siláž pestovanej v konvenčnej technológii. Najvyššiu hodnotu penetrometric-kého odporu pôdy sme zistili v roku 2009 (2,13 MPa), najnižšiu v roku 2008 (0,99 MPa) a rozdiel medzi rokmi bol 1,14 MPa. Pri hodnotení výkonnosti vidíme, že najvyššia výkonnosť kuku-rice na siláž bola v roku 2009 (28,65 t/

ha), najnižšia v roku 2012 (13,40 t/ha) a rozdiel (vplyv ročníka) bol 15,26 t/ha). Trendová krivka penetromet-rického odporu pôdy mala klesajúci trend, podobne ako aj trendová kriv-ka výkonnosti mala klesajúci trend. Pri kukurici na siláž pestovanej v kon-venčnej technológii sme teda pozoro-vali pozitívny trend penetrometrické-ho odporu pôdy, ale negatívny trend znižovania výkonnosti produkcie.

Ozimná pšeniceV grafe 4 vidíme trendy priebehu pe-netrometrického odporu pôdy a vý-konnosti produkcie vyjadrené pro-dukciou sušiny (t/ha) pšenice letnej f. ozimnej pestovanej v konvenčnej technológii. Najvyššiu hodnotu pene-trometrického odporu pôdy sme zis-tili v roku 2007 (3,38 MPa), najnižšiu v roku 2010 (0,93 MPa) a rozdiel medzi rokmi bol 2,35 MPa. Pri hodnotení vý-konnosti vidíme, že najvyššia výkon-nosť pšenice bola v roku 2008 (20,15 t/ha), najnižšia v roku 2012 (5,97 t/ha) a rozdiel (vplyv ročníka) bol 14,18

t/ha. Trendová krivka penetromet-rického odporu pôdy mala klesajúci trend, podobne ako aj trendová kriv-ka výkonnosti mala klesajúci trend. Pri pšenici pestovanej v konvenčnej tech-nológii sme teda pozorovali pozitívny trend znižovania penetrometrického odporu pôdy sprevádzaný negatív-nym poklesom výkonnosti produkcie.

Odporučenie pre praxZ dosiahnutých výsledkov je zrejmé, že plodiny pestované v konvenčnej technológii nerovnako reagujú nie-len na výkonnosť produkcie, ale aj na vlastnosti pôdy, konkrétne pene-trometrický odpor pôdy. Výkonnosť stúpala pri plodine tritikale f. ozimná čo je pozitívne, ale klesala pri repke a kukurici na siláž a pšenici f. ozim-ná, čo je negatívne. Penetrometrický odpor pôdy klesal pri všetkých plodi-nách osevného postupu, čo je pozitív-ne (znižovanie zhutnenia pôdy). Z pohľadu výkonnosti produkcie možno odporučiť na pestovanie kon-venčnou technológiou všetky plo-

diny s tým, že najstabilnejšia, resp. s najmenším rozdielom medzi maxi-málnou a minimálnou výkonnosťou produkcie bolo tritikale f. ozimná, nasledovala kukurica na siláž, pšenica f. ozimná a repka f. ozimná. Z hľadis-ka zhutnenosti pôdy (penetrometric-kého odporu pôdy) najmenší vplyv na pôdu mala kukurica na siláž, nasledo-vala repka f. ozimná, tritikale f. ozim-ná a pšenica f. ozimná.

Táto práca vznikla vďaka podpore v rámci OP Výskum a vývoj pre pro-jekt: Vývoj a inštalácia lyzimetrických zariadení pre racionálne hospodáre-nie na pôde v udržateľnej rastlinnej výrobe ITMS: 26220220106, spolu-financovaný zo zdrojov Európskeho fondu regionálneho rozvoja a úlohy výskumu a vývoja Možnosti a spôso-by zabezpečenia udržateľnej rastlin-nej výroby v meniacich sa podmien-kach prostredia.

Ing. Štefan Žák, Ph.D.,

NPPC – VÚRV, Piešťany

262626

Obilniny


0

1

2

3

4

0

5

10

15

20

25


utuženos pôdy KT 1,47 3,38 1,21 3,34 0,93 2,144 1,441


2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 4 – Penetrometrický odpor pôdy (Mpa) a produkcia sušiny (t/ha) pri pšenici pestovanej konvenčnou Graf 4 – Penetrometrický odpor pôdy (Mpa) a produkcia sušiny (t/ha) pri pšenici pestovanej konvenčnou technológioutechnológiou

0

0,5

1

1,5

2

2,5

0

5

10

15

20

25

30

35


utuženos pôdy KT 1,53 1,18 0,99 2,13 0,82 1,283 1,154


2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 3 – Penetrometrický odpor pôdy (Mpa) a produkcia sušiny (t/ha) pri kukurici na siláž pestovanej Graf 3 – Penetrometrický odpor pôdy (Mpa) a produkcia sušiny (t/ha) pri kukurici na siláž pestovanej konvenčnou technológioukonvenčnou technológiou

27

Obilniny


PetrusNová odrůda sladovnického ječmene z hrubčického šlechtění

inze

rce

Petrus byl zaregistrován v březnu 2013 po úspěšném absolvování registračních zkoušek ÚKZÚZ v letech 2010 až 2012. Petrus byl zkoušen pod označením HE 1076 a pochází z hrubčického šlechtitel-ského programu, tak jako odrůdy Tolar, Malz, Bojos, Radegast, Heris, Laudis 550 a další. Petrus je rovněž registrován na Slovensku a v registračním řízení je na Ukrajině a v Rusku. Je právně chráněnou odrůdou. Držitelem šlechtitelských práv je Limagrain Europe S. A., Francie.

Vzhledem k dosaženým hodno-tám sledovaných technologických parametrů má Petrus sladovnickou kvalitu vyjádřenou komplexním uka-zatelem sladovnické jakosti USJ 4,5 bodu ze sklizňových ročníků 2010 až 2012. Vzhledem k tomu, že odrůda splnila požadavky uvedené v žádosti o CHZO České pivo, byla doporučena Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu piva s chrá-něným zeměpisným označením České pivo. Vyznačovala se mírně nadprů-měrným proteolytickým rozluštěním s hodnotou Kolbachova čísla 41,2 %

a dosažitelný stupeň prokvašení se pohyboval v průměru 82 %.

Odrůda Petrus byla úspěšně pro-vozně odzkoušená v provozních zkouš-kách společnosti Sladovny SOUFFLET ČR v roce 2013. Petrus je také v provoz-

ním ověřování společností Moravamat, Brodek u Přerova a Sladovna Bernard, Rajhrad u Brna, a to ze sklizňových ročníků 2014 a 2015.

Petrus je středně raná odrůda s velmi dobrou odnoživostí, která tvoří vysoký

počet produktivních stébel. Rostliny jsou středně vysoké s dobrou odol-ností vůči poléhání a lámání stébla. Zrno má velké s vysokou HTZ 51,7 g. V tříletém průměru registračních zkoušek ÚKZÚZ 2010 až 2012 dosáhl Petrus vysokého výnosu zrna i vyso-kého výnosu předního zrna v kuku-řičné, řepařské a obilnářské výrobní oblasti v neošetřené i ošetřené vari-antě pěstování. Vysoký výnos zrna potvrdil i ve zkouškách pro doporučo-vání odrůd ÚKZÚZ, a také na běžných plochách pěstování v roce 2014. Petrus má výborný zdravotní stav. Absolutní odolnost vůči padlí travnímu je kont-rolovaná genem Mlo. Petrus má velmi dobrou odolnost proti rynchosporiové skvrnitosti a rzi ječné a střední odol-nost vůči hnědé skvrnitosti.

V roce 2014 byl Petrus prvním rokem na několika provozních plochách, kde dosáhl mimořádně vysokých výnosů. Například v ZD Bohuňovice s. r. o. v okrese Olomouc si odrůdu Petrus vyzkoušeli na 28 ha po ozimé řepce a dosáhli s ní rekordního výnosu 9,85 t/ha v historii družstva. Předběžně provedené kvalitativní rozbory vychází velmi dobře, obsah NL je v rozmezí 10,5 až 11 % a podíl předního zrna 96 %. Rovněž v ZD Těšetice v okrese Olomouc pěstovali odrůdu Petrus na výměře 104 ha s průměrným výnosem 9,05 t/ha v čistém, což byl rovněž rekordní výnos nejen v letošním roce, ale i v historii družstva. Předplodinou byla na části pozemku obilnina a na části cukrovka. Také kvalita podle předběžně provede-ných rozborů je velmi pěkná, obsah NL 10,4 %, klíčivost 100 % a podíl před-ního zrna 95,6 %. ❊

Ing. Václav Blažek, CSc.,

Limagrain Central Europe Cereals,

s. r. o.

Výnos zrna odrůdy Petrus ve zkouškách pro doporučování odrůd Výnos zrna odrůdy Petrus ve zkouškách pro doporučování odrůd (SDO) ÚKZÚZ v letech 2011–2014(SDO) ÚKZÚZ v letech 2011–2014

Výnos předního zrna odrůdy Petrus v registračních zkouškách ÚKZÚZ Výnos předního zrna odrůdy Petrus v registračních zkouškách ÚKZÚZ v letech 2010–2012v letech 2010–2012

OblastOblast Kukuřičná oblastKukuřičná oblast Řepařská a obilnářská Řepařská a obilnářská oblastoblast Bramborářská oblastBramborářská oblast

N O N O N OPetrusPetrus 106106 105105 106106 102102 9999 9797KangooKangoo 101101 103 99 100 101101 97BojosBojos 110 100100 102102 99 100100 102102SebastianSebastian 101101 101101 100100 102102 100100 98XanaduXanadu 92 98 98 97 9696 97TocadaTocada 97 98 102102 102102 104104 106106

Výnos v % je uveden na průměr kontrolních odrůd Kangoo, Bojos, Sebastian, Xanadu, TocadaVýnos v % je uveden na průměr kontrolních odrůd Kangoo, Bojos, Sebastian, Xanadu, TocadaN – neošetřená varianta, O – ošetřená variantaN – neošetřená varianta, O – ošetřená varianta

OblastOblast Kukuřičná Kukuřičná oblastoblast

Řepařská Řepařská oblastoblast

Obilnářská Obilnářská oblastoblast

Bramborářská Bramborářská oblastoblast

N O N O N O N O

PetrusPetrus 101101 110110 100100 109109 104104 116116 9898 110110Průměr kontrol (t/ha)Průměr kontrol (t/ha) 7,187,18 7,737,73 7,837,83 8,558,55 6,836,83 7,937,93 6,726,72 7,697,69

Relativní hodnoty výnosu v % jsou vztaženy k průměru standardních odrůd Bojos, Sebastian, Sunshine, Relativní hodnoty výnosu v % jsou vztaženy k průměru standardních odrůd Bojos, Sebastian, Sunshine, Vendela v neošetřené variantě pěstování v dané oblasti.Vendela v neošetřené variantě pěstování v dané oblasti.N – neošetřeno, O – ošetřenoN – neošetřeno, O – ošetřeno

Významné hospodářské vlastnosti odrůdy Petrus v registračních zkouškách ÚKZÚZ 2010-2012Významné hospodářské vlastnosti odrůdy Petrus v registračních zkouškách ÚKZÚZ 2010-2012

Padl

í tra

vní n

a lis

tu –

Pa

dlí t

ravn

í na

listu

–

slou

pkov

ání

slou

pkov

ání

Padl

í tra

vní n

a lis

tuPa

dlí t

ravn

í na

listu

max

max

Hně

dá s

kvrn

itos

t –

Hně

dá s

kvrn

itos

t –

kom

plex

kom

plex

Rync

hosp

orio

vá s

kvrn

itos

tRy

ncho

spor

iová

skv

rnit

ost

Rez

ječn

áRe

z je

čná

Fuza

rióz

y kl

asů

Fuza

rióz

y kl

asů

Polé

hání

pře

d sk

lizní

Polé

hání

pře

d sk

lizní

Lám

avos

t st

ébla

Lám

avos

t st

ébla

Poče

t pr

oduk

tivn

ích

stéb

elPo

čet

prod

ukti

vníc

h st

ébel

Dél

ka r

ostl

inD

élka

ros

tlin

Začá

tek

met

ání

Začá

tek

met

ání

Plná

zra

lost

Plná

zra

lost

HTZ

HTZ

9–19–1 9–19–1 9–19–1 9–19–1 9–19–1 9–19–1 9–19–1 9–19–1 ks/mks/m2 cm dnydny dnydny ggPetrusPetrus 8,88,8 8,68,6 5,65,6 6,46,4 7,47,4 7,27,2 6,66,6 7,07,0 836836 7171 7070 119119 5252KangooKangoo 7,27,2 5,7 5,9 6,76,7 7,5 7,27,2 6,56,5 7,87,8 750 7272 71 120120 4949BojosBojos 8,98,9 8,88,8 6,16,1 6,46,4 7,0 7,5 6,76,7 7,67,6 800800 74 72 119 4949SebastianSebastian 6,56,5 6,26,2 6,06,0 6,96,9 7,27,2 7,07,0 6,66,6 7,87,8 874 65 71 120120 47Xanadu 8,98,9 8,88,8 5,5 7,0 6,96,9 7,07,0 6,16,1 6,96,9 792792 70 70 118 47Tocada 6,56,5 5,9 5,3 7,0 7,27,2 7,17,1 6,66,6 7,27,2 744744 73 71 119 51

Hodnocení : 9 – nejlepší,1 – nejhoršíHodnocení : 9 – nejlepší,1 – nejhorší

Petrus je nová perspektivní odrůda sladovnického ječmene. Je doporučena Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením (CHZO) České pivo.

Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o., Polygrafická 262/3, 108 33 Praha 10 – Malešice

Tel.: +420 212 244 339, fax: +420 272 701 262, e-mail: [email protected], www.limagrain-cereals.cz

Vliv fungicidního ošetření na choroby a výnos ve slunečniciÚspěšné pěstování slunečnice je podmíněno více faktory, mezi něž rozhodně patří ochrana slunečnice proti houbovým chorobám. Další aspekty a úskalí při pěstování této plodiny nebudeme podrobněji rozebírat, i když samozřejmě jejich důležitost je nesporná a téma je to rozsáhlé. V tomto příspěvku se zaměříme detailněji právě na fungicidní část ochrany.

Jednotlivé houbové choroby, které napadají slunečnici, podmínky jejich vzniku, včetně popisu průběhu in-fekce a škodlivosti jsou v odborných periodikách vcelku podrobně uvádě-ny. Ovšem na rozdíl od kupř. četných výsledků účinnosti celé řady jmeno-vitých fungicidů či herbicidů v obilni-nách a řepce je podle mého názoru na tomto poli informovanost veřejnosti slabší a konkrétních výsledků z polo-provozních či jiných pokusů s fungi-cidy ve slunečnici je jistě méně. Tato skutečnost zřejmě též souvisí s cel-kovým rozsahem a kolísáním ploch této pěkné, ale na pěstování poměr-ně náročné plodiny. Výše zmíněné okolnosti nás proto vedly k založení samostatného fungicidního pokusu v rámci projektu NAZV-QH 81271 na pozemcích PS VÚRV, v. v. i., v Čáslavi.

Fungicidní sledDo pokusu byly zařazeny čtyři fungi-cidní přípravky, které byly aplikovány ve dvou termínech ošetření (BBCH

51 a BBCH 63) a vzájemně kombino-vány v obou aplikačních termínech. Kombinací účinných látek s různým mechanismem působení bylo sledo-váno posílení celkové účinnosti vůči houbovým chorobám, a tak kvalit-nější ochraně.Dalším důležitým faktorem je, že na rozdíl od většiny plodin je slunečni-ce napadána nejen širším spektrem houbových chorob, ale hlavně se specifickou odlišností projevů v čase u jednotlivých částí rostliny – listy, stonek, úbor. Po zkušenostech lze konstatovat, že účinná látka, která dobře eliminuje chorobu na jedné části rostliny (stonek), nemusí být tak úspěšná v další části rostliny (úbor), což se také částečně potvrdilo.Pro realizaci fungicidní ochrany byly využity následující účinné látky v pří-pravcích a dávkách, které jsou ozna-čeny takto: A – dávka 0,5 l/ha (dimo-xystrobin 200 g/l, boscalid 200 g/l), B – 1,0 l/ha (azoxystrobin 200 g/l, di-feconazole 125g/l), C – 1,0 l/ha (pro-

thioconazole 125 g/l, tebuconazole 125 g/l), D – 0,4 l/ha (trifloxystrobin 375 g/l, cyproconazole 160 g/l). Z těchto přípravků bylo vytvořeno ve dvou aplikačních termínech kom-binacemi následujících 16 ošetřených variant pokusu plus neošetřená kon-trola, vše ve třech opakováních.

Stručná agrotechnika pokusuPřed setím proběhlo hnojení NPK v dávce čistých živin N 90 kg, P 44 kg, K 78 kg s okamžitým zapravením. Přihnojení za vegetace již nebylo realizováno. Pokus byl založen po předplodině ozimé pšenici v dobrém agrotechnickém termínu 12. 4. 2011, výnosným, raným hybridem PR63E82 s hustším výsevem (secí stroj Winter-steiger) a pozdějším dojednocením na vzdálenost mezi rostlinami 23 cm (62 tis./ha). Herbicidní ochrana byla preemergentní (15. 4.) přípravkem do širokořádkových plodin Wing P (pendimethalin 250 g/l, dimethen-

amid 212,5 g/l) v dávce 4,0 l na hek-tar, s velmi dobrým účinkem a bez následných herbicidních oprav. Bez-plevelný stav porostu je u slunečnice důležitý, neboť plevele jsou zpravidla hostiteli některých patogenů a silné zaplevelení navíc udržuje v porostu vlhké mikroklima, které napomáhá rozvoji infekce.Přes srážkový deficit, který byl v dub-nu zaznamenán, slunečnice vzešla časově standardně jako v jiných srážkově lepších letech. Vzhledem k průběhu srážkové činnosti nebyly po vzejití, ani v dalším průběhu ve-getace (srážky ve druhé a třetí deká-dě května) zjištěny žádné symptomy fytotoxicity v porostu.

Klimatické podmínky a vývoj houbových chorobPočasíKlimatické podmínky v květnu i červ-nu byly pro růst a vývoj slunečnice, zejména ve druhé a třetí dekádě, téměř optimální. Průměrné teploty

28

Olejniny


Foto David Bouma

celkově za tento měsíc byly nadnor-mální (+ 0,8 °C na normál), přičemž ve dvou dekádách byly ještě výrazně vyšší (+1,3 °C, resp. +3,5 °C!), při sluš-ných srážkách. Červen byl srážkově ještě vydatnější – 144,5 % na nor-mál a při průměrné měsíční teplotě o 1,5 °C vyšší, než činí dlouhodobý normál. Tyto příznivé podmínky umožnily spolu s dobrou zásobou živin v půdě vytvořit bohatý kořeno-vý systém, který byl zárukou silných, mohutných rostlin, které jsou zá-kladním předpokladem pro tvorbu kvalitních úborů s vysokou produkcí nažek.Také červenec byl srážkově nadnor-mální (115,8 % na normál), ale na rozdíl od předchozích měsíců chlad-nější (–0,7 °C). Tato skutečnost posu-nula první výskyty houbových cho-rob u raného hybridu v rámci tohoto pokusu, na rozdíl od velmi raného hybridu, pěstovaného souběžně v naší lokalitě, na pozdější dobu. Čer-venec a přelom srpna jsou pro rozvoj houbových chorob důležité, proto-že v tomto období, kdy slunečnice zpravidla odkvétá a opadávají květ-ní plátky, je velmi citlivá na průnik infekcí. Právě klimatické podmínky tento stav ještě umocňují. Na listech a stonku, které jsou zpravidla prvním ukazatelem infekce, se začaly obje-vovat choroby prakticky až v závěru druhé dekády srpna. Tento měsíc byl také teplotně nadnormální (+1,2 °C) a sušší, s úhrnem srážek pod dlouho-

dobým normálem (74 %), což sehrálo z hlediska šíření chorob významnou roli. Dalším faktorem, který ovlivnil pomalejší a pozdější nástup houbo-vých chorob, byla samotná odrůda, protože také ranost pěstovaného materiálu hraje v této problematice svoji roli a zpravidla posunuje hranici

počátků výskytů chorob. Na druhou stranu pozdější termín dozrávání zvyšuje riziko výskytu houbových chorob úboru, což byl náš případ.

ChorobyHodnocení, které bylo uskutečněno 31. 8. 2011, nenaznačovalo silnější

tlak houbových chorob ve stonku, ale nadprůměrný výskyt hlízenky v úboru v této fenofázi slunečnice v porovnání s minulými lety byl va-rující a ukazoval na možné extrémní napadení této části rostliny v dal-ším období. Tyto obavy se naplnily. V první dekádě teplého září (+2,0 °C) bylo zaznamenáno téměř 36 mm srážek, což spolu se stálou vysokou vzdušnou vlhkostí vytvořilo dobré podmínky pro rozvoj houbových chorob v úboru, což bylo podpořeno i počasím v první dekádě října. K do-minantní hlízence se přidala plíseň šedá a okrajově též Alternaria. Cho-roby úboru jednoznačně převažova-ly v pokusném roce nad napadením stonku a listu. Listy, v pozdním říjno-vém hodnocení (20. 10.), vykazovaly ještě poměrně značnou část zdravé, asimilační plochy, chorobami ani fy-ziologickou zralostí neporušené.Obdobně lze charakterizovat i po-kryvnost chorobami u stonku. I zde byla vůdčí infekcí Sclerotinia, obdob-ně jako v roce 2010 byly zjištěny slabší rozsahy u fomy ve stonku, a to včet-ně neošetřené kontroly. Důležitým aspektem z hlediska vývoje chorob úboru a sklizně však byla skutečnost, že prakticky od poloviny září a v ce-lém průběhu října byla srážková čin-nost omezená. U napadených úborů tak nedocházelo k dalšímu prorůs-tání mycelia z vnější části k nažkám, kdy vliv vyšší vlhkosti způsobuje, že hlízenkou a botrytidou napadené

29

Olejniny


-3,0

0,0

3,0

6,0

9,0

12,0

15,0

18,0

21,0

leden ún

or

b ezen

dube

n

kvten

erven

erven

ecsrp

en záí

íjen

listop

ad

prosin

ec

m síc

tepl

ota

(°C

)

pr m rná teplota dlouhodobý normál

Graf 1 – Meteorologické údaje 2011 – teplotyGraf 1 – Meteorologické údaje 2011 – teploty

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

leden ún

or

b ezen

dube

n

kvten

erven

erven

ecsrp

en záí

íjen

listop

ad

prosin

ec

m síc

sráž

ky (m

m)

úhrn srážek dlouhodobý normál

Graf 2 – Meteorologické údaje 2011 – srážkyGraf 2 – Meteorologické údaje 2011 – srážky

úbory přecházejí do mokvavé formy a dochází k podstatným ztrátám pro-dukce a rapidnímu snížení kvality na-žek. Ke konci vegetace se objevovala v úboru omezeně i Alternaria, jejíž škodlivost byla ve srovnání s hlízen-kou a botrytidou minimální.Vyšší výskyt byl také u tzv. nouzově dozrálých rostlin. U těchto rostlin předčasně v průběhu vegetace zasy-chají listy, stonky i úbory. Tento jev je způsoben zpravidla patogeny (Scle-rotinia spp., Phoma spp., Verticillium spp. a Alternaria spp.), které napadají stonek a kořeny, někdy v součinnosti s neparazitickými příčinami. V našem hodnocení se podíl těchto rostlin mezi termíny 31. 8. a 20. 10. výrazně navýšil. Tyto rostliny produkují v lep-ším případě drobnější úbory, čímž snižují výnosovou úroveň slunečni-ce jak horším parametrem hodnoty tisíce semen, tak i jejich absolutním počtem v menších, nedovyvinutých úborech, nebo jsou většinou ze skliz-ně zcela vyřazeny.

Organizace pokusu a způsob hodnoceníRozměry randomizovaných parcel či-nily 2,8 x 10 m (čtyři řádky), doplněné dalšími dvěma řádky, které sloužily jako ochrana proti přestřikům či úle-tům postřikové jíchy. Mezi opaková-ními byla pouze 1 m široká ulička, s ohledem na zachování mikroklima v porostu. Okolo celého pokusu byl ochranný pás slunečnice, čítající osm řádků. Hodnocení probíhalo na sou-boru 40 rostlin, identických pro oba termíny hodnocení.Termíny hodnocení byly určeny s při-hlédnutím k metodickému doporu-čení (Metodika VÚRV, 2005), vývoji chorob a na základě dlouholetých zkušeností s touto problematikou. Napadení jednotlivých částí rostlin, vyjma listů, kde byl stanoven jedno-rázový odhad napadení komplexem houbových chorob, probíhal for-mou posouzení procenta napadení (pokryvnosti) danou chorobou na každé rostlině a její konkrétní hod-nocené části. Jednotlivé skupiny byly stanoveny podle intenzity napadení v procentech a byly odstupňovány tak, aby objektivně kvantifikovaly podíl houbové choroby a vyjadřova-ly rozdíl mezi variantami. Na někte-

rých částech rostliny (listy, úbor) se choroby vzájemně prolínaly a odhad byl v tomto případě ztížen. Pro lepší porovnání a objektivitu vyhodnoce-ní jsou výsledky jednotlivých skupin procentického napadení sjednoceny systémem váženého průměru. Finál-ní číslo je potom ukazatelem prů-měrného napadení hodnocené části rostliny.

Hodnocení pokusných variantRok 2011 se vyznačoval vyšším tla-kem některých houbových chorob, zejména hlízenky, která se projevo-vala na všech částech rostliny a v zá-věru vegetace i plísně šedé v úboru. Je však nutné poznamenat, že zvý-šený výskyt patogenů v úborech ne-byl v naší lokalitě tak plošný, zasáhl pouze pozdnější typy slunečnice, na dalších pěstovaných plochách s velmi raným hybridem (ES Biba) nebylo na-padení této části tak výrazné a kupř. plíseň šedá díky včasnější sklizni „ne-stačila“ vůbec úbory atakovat. Na

tomto místě je podstatné vysvětlit, že z důvodu objektivního hodnocení vývoje a sledování chorob neukonču-jeme předčasně vegetaci slunečnice desikací, což při případném pozdním tlaku chorob částečně zvýhodňuje ranější hybridy.

Napadení fomouHodnotíme-li průběh pokusu z hle-diska napadení jednotlivých částí rostliny, docházíme k závěru, že po-měr mezi chorobami stonku a úboru není proporcionální. Stonek vykazo-val již v prvním hodnocení velmi níz-ký výskyt fomy a její nárůst byl, jak vyplývá z tabulek, minimální. I když na neošetřené kontrole (var. 17) byla pokryvnost stonku v závěrečném hodnocení 20. 10. v porovnání s ně-kterými ošetřenými variantami až desetinásobně vyšší, její škodlivost v ročníku 2011 lze označit jako ni-kterak zásadní a prakticky přímo ne-ovlivnila výši produkce nažek. Nejniž-ší intenzita napadení stonku fomou byla zjištěna u variant 4, 14, 13 a 1.

Na opačném pólu skončila neošet-řená kontrola (var. 17) s průměrným napadením stonku 6,55 procenta. I u této varianty, která byla nejvíce zasažena fomou, bylo napadení spí-še povrchového rázu, bez průniku do floému rostliny a přerušení funkce cévních svazků.Kromě vyššího podílu zcela zdravých stonků byl u ošetřených variant po-čet napadených rostlin fomou sou-středěn v nejnižších kategoriích na-padení, což z meziročních porovnání vystihuje tlak této choroby v r. 2011. Také u neošetřené kontroly, kde je poměr zařazení rostlin mezi skupina-mi 1 a 3, ale i 5 a 10 procent poměrně vyrovnaný, se jedná o nižší průměrné napadení než např. v roce 2010, který byl charakterizován z pohledu proje-vů fomy jako slabší.

Napadení hlízenkouVyšší výskyt choroby stonkové části, jak je patrné z tabulek, vykazuje skle-rotiniová hniloba. Její nebezpečnost je vyšší a spočívá i při celkově men-ším tlaku do stonku v tom, že zasa-žená rostlina se zpravidla láme, čímž je vyřazena z produkce, navíc infikuje půdu sklerocii. V lepším případě, při nižším procentickém zasažení ston-ku, se sice rostlina většinou nezlomí, pletiva jsou však odumřelá, tok živin je přerušen. Úbory nedosahují veli-kosti jako u zdravých rostlin a výnos i kvalita nažek (olejnatost) klesá.Na základě počtů napadených rost-lin sklerotinií zjištěných v hodnocení 31. 8. byla logická obava při udržení tohoto trendu z vysokého nárůstu „hlízenkových rostlin“ a polehnutí porostu, a tím výrazného snížení vý-nosu, což se nepotvrdilo. Příčinu lze hledat v počasí. Napadení stonku se objevuje nejprve většinou na bazální části, k čemuž přispívá vlhkost půdy. S výjimkou konce první pentády září, kdy bylo zaznamenáno v jednom dnu téměř 33 mm srážek, spadlo ve zbývajícím období tohoto měsí-ce pouze dalších 18 mm, takže při nadnormálních teplotách (+2 °C) byl povrch půdy podstatnou část tohoto měsíce suchý. Tyto podmínky nebyly pro vývoj stonkové formy hlízenky příliš optimální. Proto se počet dal-ších napadených rostlin od prvního hodnocení příliš nezvyšoval, spíše

30

Olejniny


FungicidFungicid Výnos T1 (t/ha)Výnos T1 (t/ha) Výnos T2 (t/ha)Výnos T2 (t/ha) Průměr T1 + T2 (t/ha)Průměr T1 + T2 (t/ha)

AA 3,673,67 4,024,02 3,853,85

BB 4,144,14 3,953,95 4,054,05

CC 4,184,18 3,803,80 3,993,99

DD 3,723,72 3,93 3,823,82

Tab. 2 – Výnosové výsledkyTab. 2 – Výnosové výsledky

Tab. 1 – Schéma fungicidního ošetření v jednotlivých termínechTab. 1 – Schéma fungicidního ošetření v jednotlivých termínech

VariantaVarianta T1 – BBCH 51T1 – BBCH 51datum aplikace: 10. 6.datum aplikace: 10. 6.

T2 – BBCH 63T2 – BBCH 63datum aplikace: 12. 7.datum aplikace: 12. 7.

1 A B

2 A D

3 A C

4 B A

5 B C

6 B D

7 C A

8 C D

9 C B

1010 DD A

1111 DD B

1212 DD C

1313 AA A

1414 BB B

1515 CC C

1616 DD D

17 neošetřená kontrolaneošetřená kontrola

docházelo k přesunům do kategorií s vyšším procentem infikované plo-chy stonku.Průměrné napadení stonku hlízen-kou se v hodnocení před sklizní po-hybovalo od 0,75 % do 11,0 %. Nej-lepší výsledky byly zjištěny u var. 8, 13 a 10. Nejhoršími parametry se vy-značovala neošetřená kontrola. Na-padení stonku hlízenkou v roce 2011 bylo zhruba ve stejném měřítku jako v předchozím roce.

Choroby úboruKlíčovou částí rostliny slunečnice z pohledu produkce je úbor. Jeho kvalita ve finální fázi při sklizni závisí na více faktorech, ale jedním z nej-důležitějších však rozhodně je jeho ochrana před houbovými chorobami. Z tohoto místa lze zodpovědně říci a vyplývá to jak z praxe, tak i našich dlouholetých pokusů, že ještě nebyl vyvinut do slunečnice fungicid, který při enormním tlaku infekce do úbo-ru (hlízenka, plíseň šedá, Alternaria), dokáže s vysokou účinností a jisto-tou tyto choroby potlačit. V případě silného napadení úboru hlízenkou, v některých ročnících (2001, 2002, 2007) později doplněného typickými projevy plísně šedé, to dosažené vý-sledky účinnosti jen potvrzují.Tlak houbových chorob do úboru v rámci konkrétního pokusu v roce 2011 lze označit jako vyšší, k hlízence se přidala později plíseň šedá a také v menším rozsahu Alternaria. I přes

fakt, že u hlízenky ve stonku byly v září zaznamenány pouze minimální nárůsty rozsahu, u úborů byla situa-ce jiná. I přes zdánlivě nepříznivé kli-matické podmínky pro šíření infekcí v úboru v srpnu a září došlo k průkaz-nému zvýšení napadení.Vysvětlením se zdá být skutečnost, že po oba tyto měsíce sice nebyly vlhkostní poměry díky hůře rozlože-né srážkové činnosti pro rozvoj pato-genů zcela optimální, ale poněkud pomalejší vývoj infekce se projevil se

zpožděním, a to i kvůli průkazně vyš-ší relativní vzdušné vlhkosti v tomto období.Celkové napadení úboru všemi hou-bovými chorobami činilo od 35,75 do 81,01 procenta plochy úboru. U hod-nocení hlízenky v úboru lze označit tyto varianty s nejnižším napadením: var. 16, 1 a 13, vyšší napadení se na-opak projevilo u var. 3, 14 a 9. U plís-ně šedé byl nejlépe ochráněn úbor u fungicidního sledu na variantách 1, 3 a 4.

Vyšší výskyt botrytidy byl zazname-nán na neošetřené kontrole a dále u variant 8 a 16. Rozšíření patogenu Alternaria v úboru bylo v porovnání s výše uvedenými chorobami okra-jové, bez významnějších škodlivých vlivů, s nízkým procentuálním vyjá-dřením.Posuzujeme-li úbor v komplexu vý-skytu houbových chorob v roce 2011, nejlepšími parametry účinnosti se vy-značuje varianta 1. Na opačném pólu skončila var. 17 – neošetřená kontrola.

31

Olejniny


VariantaVarianta T1 – 10. 6.T1 – 10. 6.fungicidfungicid

T2 – 12. 7.T2 – 12. 7.(fungicid)(fungicid)

Průměrný Průměrný výnosvýnos(t/ha)8 %

Index výnosu Index výnosu na kontrolu na kontrolu

(100 %)(100 %)

HTZHTZ(g)(g)

Olejnatost Olejnatost v sušiněv sušině

(%)

Výnos olejeVýnos oleje(t/ha)(t/ha)

1 A BB 3,903,90 117 60,760,7 52,4752,47 2,052,05

2 A DD 3,733,73 112112 61,561,5 51,7151,71 1,931,93

3 A CC 3,383,38 101101 57,357,3 52,3252,32 1,77

4 B AA 4,024,02 120120 61,261,2 51,8651,86 2,082,08

5 B CC 4,234,23 127127 63,563,5 51,7151,71 2,19

6 B DD 4,164,16 125125 61,261,2 51,7151,71 2,15

7 C AA 4,204,20 126126 65,2 50,6650,66 2,132,13

8 C DD 3,913,91 117 60,7 52,7752,77 2,06

9 C BB 4,424,42 132132 64,864,8 49,6149,61 2,19

1010 DD AA 3,843,84 115 61,761,7 51,7151,71 1,991,99

1111 DD BB 3,533,53 106 58,658,6 50,5150,51 1,781,78

1212 DD CC 3,793,79 113 60,860,8 50,8150,81 1,931,93

1313 AA AA 3,973,97 119 60,860,8 52,4752,47 2,082,08

1414 BB BB 3,693,69 110 64,464,4 50,5150,51 1,861,86

1515 CC CC 4,084,08 122122 64,764,7 49,4649,46 2,022,02

1616 DD DD 4,134,13 124124 65,965,9 51,5651,56 2,13

17 neošetřená kontrolaneošetřená kontrola 3,343,34 100100 60,560,5 52,6252,62 1,761,76

Tab. 3 – Výnosové parametry pokusu v jednotlivých aplikačních termínechTab. 3 – Výnosové parametry pokusu v jednotlivých aplikačních termínech

Zajímavostí také bylo, že napříč všemi ošetřenými variantami se objevovaly při sklizni rostliny s minimálním, či dokonce nulovým napadením stonku (zelený stonek) a přitom výrazným zasažením úboru hlízenkou i plísní šedou, což svědčí o projevu určitého green efektu u lodyhy. Úbor byl však na atak infekce citlivější. U hlízenky se také potvrzuje, že primární na-padení stonku ještě neznamená au-tomatické pokračování patogenu do dalších částí rostliny (úboru) a jedno-značná přímá korelace, jestli existuje, je závislá na dalších faktorech (poča-sí, předplodina, odrůda aj.).

Výnosové parametry pokusuVyšší výskyt chorob úboru a podíl nouzově dozrálých rostlin ovlivnily i výši produkce jako celku, ale i jed-notlivé varianty. Výnosová úroveň bývá zpravidla vyšší u pozdějších od-růd (hybridů) než u velmi raných typů. To v našem případě v pokusném roce plně neplatilo, neboť zjištěné produk-ce u velmi rané slunečnice ES Biba, za-řazené do jiných fungicidních pokusů, dosahovaly vyšších úrovní.V rámci pokusu bylo dosaženo pro-dukce nažek od 3,34 t/ha (var. 17 –

neošetřená kontrola) až do hranice výnosu přes 4 t/ha, u var. 9 – 4,42 t/ha, var. 5 – 4,23 t/ha, var. 7 – 4,20 t/ha a var. 6 – 4,16 t/ha. Výnosy ne zcela korespondují s na-padením úboru chorobami. Některé souvislosti jsou však patrné – např. u aplikace fungicidu B (azoxystrobin + difeconazole) ve fázi BBCH 51 (vari-anty 4–6) jsou výše produkce i nízké napadení vždy v rámci nejlépe hod-nocených sedmi variant. U variant s výnosy nad 4 t/ha jsou ve většině případů i nejvyšší hodnoty tisíce zrn (HTZ). Přírůstek výnosu na kontro-lu mezi nejvýkonnějšími variantami (nad 4 t/ha) se pohyboval od 20 do 32 procent, což je poměrně význam-ný rozdíl.Zajímavé je též porovnání produkce jednotlivých přípravků a fází aplika-ce, které jsou uvedeny tabulce 4.Tyto výnosové výsledky, rozdělené podle fází ošetření, naznačují vhod-nost zařazení konkrétního fungicidu (s podporou partnera), v rámci termí-nu aplikace a snad s určitou výjimkou u přípravku C, se přibližují rozsahu na-padení úboru houbovými chorobami.Pořadí průměrných výnosů u jed-notlivých fungicidů jsou obdobná jako v roce 2010, tedy v pořadí B, C,

A a D. Zejména fungicid B potvrdil stabilitu výsledků sklizně z loňského roku. Velmi dobrou a výnosově stá-lou je varianta 5, která se obdobně jako v předchozím ročníku umístila na druhém místě. Podrobně jsou vý-sledky uvedeny v tabulce 3.

ZávěrRok 2011 byl provázen vyšším infekč-ním tlakem houbových chorob v úbo-ru. Výskyt hlízenky obecné a později plísně šedé částečně ovlivnil výnos fi-nálního produktu. O zvýšeném ataku chorob svědčí též vyšší procentický podíl tzv. nouzově dozrálých rostlin, jejichž podíl činil až 22 % se soubo-ru hodnocených rostlin, což se též negativně odrazilo na produkci na-žek. Zajímavostí uplynulého ročníku byla skutečnost, že choroby v úboru se nevyskytovaly v přímém vztahu s napadením stonku, kde byl naopak jejich výskyt na nižší úrovni. Ošetřené varianty prokázaly celkově menší roz-sah napadení komplexem houbových chorob oproti neošetřené kontrole.I přes zmíněné vyšší napadení plo-chy úboru nedošlo ke katastrofic-kému scénáři, kdy nadměrné srážky v září a počátku října způsobí totál-ní rozvoj hlízenky a botrytidy, což

má za následek prorůstání mycelií k nažkám a mokvavé úbory. To poté způsobuje markantní znehodnocení kvality produktu a v některých pří-padech omezení, či dokonce nemož-nost sklizně. Tento proces byl elimi-nován díky příznivějším klimatickým podmínkám v září. Sklizeň proběhla, vzhledem k výběru hybridu, který nebyl velmi raný, ve druhé polovi-ně října, při příznivé vlhkosti nažek. Všechny zařazené fungicidy, využité v termínech T1 a T2, splnily prakticky svůj účel překonáním parametrů vý-nosu neošetřené kontroly i z hledis-ka ochrany rostliny proti houbovým chorobám. Vyzdvihnout lze, z hledis-ka komplexní ochrany úboru i výno-sových ukazatelů, přípravek na bázi úč. látek azoxystrobin a difeconazo-le, zejména v aplikaci ve fázi BBCH 51, doplněné později partnerem. V rámci objektivity je nutné ještě do-dat, že výsledky pokusu jsou dosaže-ny na jedné lokalitě, v jednom pokus-ném roce a nelze je brát jako obecně platný pro celou oblast ČR. ❊

Vladimír Lasák,

Výzkumný ústav rostlinné výroby,

v. v. i.,

Pokusná stanice Čáslav

32

Olejniny


DatumDatum PřípravekPřípravek 31. 8.31. 8. 31. 8.31. 8. 31. 8.31. 8. 31. 8.31. 8. 31. 8.31. 8. 20. 10.20. 10. 20. 10.20. 10. 20. 10.20. 10. 20. 10.20. 10. 20. 10.20. 10. 20. 10.20. 10. 20. 10.20. 10. 20. 10.20. 10.

termín termín apl.apl. PhomaPhoma SclerotiniaSclerotinia komplexkomplex SclerotiniaSclerotinia předč. zr.předč. zr. PhomaPhoma SclerotiniaSclerotinia AlternariaAlternaria komplexkomplex předč.zr.předč.zr. SclerotiniaSclerotinia BotrytisBotrytis AlternariaAlternaria

ČísloČíslo T1 + T2T1 + T2 stonekstonek stonekstonek listylisty úborúbor rostlinyrostliny stonekstonek stonekstonek stonekstonek listylisty rostlinyrostliny úborúbor úborúbor úborúbor

variantyvarianty %% % % %% početpočet %% % % %% početpočet %% % %

11 A + BA + B 0,380,38 8,258,25 25,025,0 12,1312,13 00 0,680,68 10,8710,87 0,000,00 55,055,0 77 21,0021,00 12,2512,25 2,50

22 A + DA + D 1,20 7,75 27,527,5 31,8031,80 11 1,431,43 10,0010,00 0,000,00 60,060,0 55 41,5041,50 22,8822,88 3,253,25

33 A + CA + C 0,430,43 4,134,13 32,532,5 30,8030,80 22 1,951,95 4,384,38 2,002,00 57,557,5 22 45,5045,50 13,8813,88 2,50

44 B + AB + A 0,180,18 0,880,88 22,522,5 23,1323,13 11 0,530,53 5,00 0,000,00 65,065,0 55 33,2533,25 15,0015,00 2,632,63

55 B + CB + C 0,430,43 0,880,88 22,522,5 24,1324,13 22 1,281,28 3,253,25 0,000,00 65,065,0 44 24,7524,75 17,1317,13 3,633,63

66 B + DB + D 1,101,10 1,131,13 27,527,5 29,2529,25 33 2,902,90 3,753,75 0,630,63 67,567,5 66 37,5037,50 16,2516,25 2,75

77 C + AC + A 0,500,50 6,386,38 22,522,5 25,1325,13 11 0,850,85 8,758,75 0,000,00 65,065,0 99 35,1335,13 20,7520,75 2,252,25

88 C + DC + D 0,880,88 0,750,75 25,025,0 13,7513,75 22 0,930,93 0,750,75 0,000,00 62,562,5 77 25,0025,00 33,5033,50 3,753,75

99 C + BC + B 0,180,18 3,403,40 25,025,0 30,2530,25 22 0,730,73 8,508,50 0,750,75 60,060,0 55 40,6340,63 18,6318,63 1,381,38

10 D + A 0,380,38 0,750,75 22,522,5 24,2524,25 22 1,451,45 3,003,00 0,630,63 60,060,0 22 32,7532,75 19,2519,25 2,882,88

11 D + B 0,180,18 3,13 27,527,5 29,0029,00 44 0,800,80 6,006,00 0,500,50 67,567,5 99 37,5037,50 28,1328,13 0,880,88

12 D + C 0,330,33 2,502,50 30,030,0 13,0013,00 44 1,781,78 3,88 3,003,00 70,070,0 99 27,5027,50 26,5026,50 2,382,38

13 A + A 0,030,03 1,001,00 20,020,0 12,5012,50 11 0,600,60 1,381,38 1,001,00 70,070,0 33 22,5022,50 34,2534,25 1,501,50

14 B + B 0,130,13 1,001,00 20,020,0 28,2528,25 22 0,530,53 3,12 3,13 55,055,0 44 42,5042,50 19,2519,25 2,382,38

15 C + C 0,380,38 2,002,00 22,522,5 18,7518,75 22 2,152,15 6,386,38 0,500,50 67,567,5 66 27,6327,63 29,0029,00 2,002,00

16 D + D 0,300,30 1,621,62 20,020,0 10,0010,00 11 1,401,40 3,503,50 3,13 60,060,0 66 20,7520,75 32,6332,63 2,75

17 kontrolakontrola 2,58 1,251,25 30,030,0 32,7532,75 11 6,556,55 11,0011,00 5,755,75 87,587,5 66 47,4047,40 40,8840,88 2,382,38

Tab. 4 – Sumární přehled hodnocených chorob, produkce nažek, HTZ, olejnatost (vážený průměr napadení částí rostlin v procentech)Tab. 4 – Sumární přehled hodnocených chorob, produkce nažek, HTZ, olejnatost (vážený průměr napadení částí rostlin v procentech)


Slunečnice pro náročnéAgrofinal spol. s r. o., který již 15

let úspěšně zastupuje na českém trhu francouzskou osivářskou spo-lečnost Euralis, představil v uply-nulém pěstitelském roce novinky slunečnice, které obohatily hyb-ridní nabídku v ČR. Po snížení pěs-titelských ploch z 21 700 ha na 18 600 ha a snížení nákupních cen na – zhruba 7500 Kč (stav k 15. 11. 2014), což je v porovnání s jarním obdobím loňského roku o poznání horší situace a ani výnosová úro-veň mnohde nedosáhla očekávání, se nedá předpokládat nárůst pěs-titelských ploch slunečnice v ČR ani v roce 2015. O to důležitější bude letos správná volba hybridu, který by měl splnit požadavky pěs-titelů, aby výsledná ekonomika této plodiny byla v zemědělském podniku v kladných číslech. K eko-nomickému růstu každý rok při-spívá i společnost Agrofinal, pro níž je prvotřídní kvalita hybridů (podložená dlouholetým testová-ním ve všech klimatických i půd-ních podmínkách) a špičková osiva, rozhodujícím faktorem zajišťujícím této značce dlouhodobě přibližně třetinové zastoupení u českých a moravských zemědělců.

ES Biba

Podle informací SPZO byla nejpěs-tovanějším hybridem v ČR v uply-nulých třech letech ES Biba. Na trhu je již šestým rokem a její podíl kaž-doročně významně stoupá. Hybrid zaregistrovaný v roce 2008 vyniká souhrnem výborných hospodář-ských vlastností, díky kterým patří každý rok k absolutní pěstitelské a výnosové špičce na běžných plo-chách, v pokusech SPZO i postre-gistračních zkouškách ÚKZÚZ, kde je zařazen jako kontrolní hybrid pro výnos a kvalitu. Vedle vyso-kého a ročníkově stabilního výnosu je to výrazná ranost, vysoká olej-natost, nízký vzrůst, výborný zdravotní stav a odolnost k suchu. Tyto přednosti jsou předpokla-dem k dalšímu rozšíření v příštích letech, a to nejen na území ČR.

Tento hybrid by rozhodně neměl chybět u žádného významného pěstitele slunečnice. I v roce 2014 dokázal svou plasticitu a zejména ranost, kdy jako jeden z mála hyb-ridů na trhu dokázal včas dozrát, dosáhnout nadprůměrných výnosů nažek, včetně vysoké olejnatosti, což nebylo na běžných pěstitel-ských plochách zdaleka tak samo-zřejmé jako v minulých letech. Pro rok 2015 jsme zajistili dosta-tek kvalitního osiva, a tak budou uspokojeni všichni zájemci o tento výborný hybrid.

Novinky pro rok 2015

Vedle nového, velmi raného hybridu ES Bella, který nahra-dil předchozí úspěšný hybrid ES Alyssa, byl v roce 2013 na trh uveden ještě velmi raný hybrid ES Novamis CL (systém Clearfield). Oba tyto materiály potvrdily své vysoké kvality, a v roce 2014 již zaujímaly významné postavení na českém trhu. V roce 2015 by jejich plochy měly i nadále vzrůs-tat a k tomu je také zajištěno dostatečné množství osiva.

1. Velmi raný hybrid ES Monalisa ukončil registrační zkoušky ÚKZÚZ s velmi dobrým výnosem, hlavně vynikající raností a velmi dobrou olejnatostí, a měl by být na jaře zaregistrován v ČR. Jde o nízký typ odolný vůči poléhání, s velmi dob-rým zdravotním stavem, odolný proti suchu a vhodný pro inten-zivní způsob pěstování v chlad-ných a okrajových podmínkách ČR. Hybrid bude vhodným doplň-kem tam, kde je kladen důraz na vysokou ranost a rychlé dozrávání v kombinaci s nízkým porostem.

2. Raný hybrid ES Oceanis CL vyniká vedle vysokých výnosů ve všech oblastech i výraznou raností, která zatím u výkon-ných hybridů systému Clearfield nebývá úplně běžná. To by mělo pomoci rozšířit tento systém i do chladnějších a okrajových oblastí pěstování. Je to středně vysoký až nižší hybrid, což by mělo být

také jeho značnou výhodou. Má také velmi dobrou komplexní odolnost proti houbovým choro-bám. Hybrid ukončil registrační zkoušky ÚKZÚZ a na jaře by měl být registrován v ČR.

3. Středně raný hybrid ES Performa, který by měl v budoucnu nahradit dříve velmi úspěšný hyb-rid Allium, je určen pro pěstitele v teplejších oblastech jižní Moravy, kteří od něj mohou očekávat kromě velmi dobrého výnosu nažek také velmi dobrou olejnatost a odolnost vůči suchu. Tento hybrid byl v ČR zaregistrován na jaře 2014. Jde o velmi intenzivní hybrid s vyso-kou výkonností za předpokladu intenzivního způsobu pěstování s minimálně dvou- až třínásobným fungicidním ošetřením.

Myslíme i na ptáčky

Doplňkovým segmentem v naší nabídce je hybrid ES Royal, cha-rakteristický svou černobíle pru-hovanou nažkou běžné velikosti, vysokým výnosem, nízkým vzrůs-tem a nízkou olejnatostí, který je vhodný k využití pro ptactvo či do různých krmných směsí. Hybrid je nabízen na našem trhu již pátým rokem a osvědčil se ve všech oblas-tech pěstování.

V roce 2015 již velký pokles ploch slunečnice neočekáváme a s trochou mírného optimismu předpokládáme, že by měly být plochy slunečnice stabilní. Jako každým rokem bude i letos velmi důležité zvolit ten správný hybrid a vybrané pozemky včas osít kva-litním osivem. K tomu chce přispět i naše společnost, která je již od roku 1997 každoročně význam-nou součástí slunečnicového trhu v Čechách a na Moravě. Našim pěstitelům děkujeme za projevený zájem o hybridy značky Agrofinal a přejeme jim, aby letošní roč-ník byl pěstitelsky a ekonomicky úspěšnější než ten loňský.

Milan Spurný,

Agrofinal spol. s r. o.

inze

rce

34

Olejniny


Komplexní technologie pěstování slunečniceSlunečnice se v posledních letech stále více potýká se snižováním pěstitelských ploch, i přesto ale stále patří na našich polích mezi stabilní a ekonomicky zajímavé plodiny. Zimní měsíce jsou ideální dobou na hodnocení předchozího pěstitelského roku a zároveň jsou vhodné pro plánování další sezóny.

Základem pěstitelského úspěchu, podtrženého ekonomickým ziskem, je správný výběr hybridů slunečnice, které dokážou očekávaný zisk zajis-tit. K dalším velmi důležitým fakto-rům bezesporu patří správná ochrana porostů během vegetace. Společnost Syngenta nabízí pěstitelům slunečnice z tohoto pohledu to nejlepší, co je na slunečnicovém trhu k dispozici.

Hybridy slunečnice pro rok 2015

Společnost Syngenta se šlechti-telské práci mnoha plodin věnuje již několik desítek let. Díky tomu může nabízet po celém světě velmi kvalitní osiva z vlastních šlechtitel-ských programů. Slunečnice se řadí mezi plodiny, u kterých má společ-nost Syngenta šlechtitelský program výborně propracovaný. Hybridy slu-nečnice svou kvalitu dokazují na českých a moravských polích celou řadu let. Výjmkou není ani poslední sklizňový rok, kdy se Syngenta slu-nenčnici dařilo nejen na běžných plochách, ale také v celé řadě pokusů po celé České republice.

V portfoliu společnosti Syngenta může každý pěstitel vybírat ze tří hybridů slunečnice. V nabídce jsou zařazeny dva velmi známé a praxí prozkoušené hybridy NK Neoma a NK Brio. K těmto dvěma hybridům je pro nadcházející pěstitelskou sezónu při-pravena jedna novinka, která nese název SY Flamenco.

NK Neoma a NK BrioLetošní rok byl ve znamení druhé

sezóny zařazení Syngenta hybridů slu-nečnice do pokusů SPZO. I ve dru-

hém roce hybridy NK Neoma a NK Brio potvrdily v porovnání s hlavními konkurenčními hybridy svou nejlepší kvalitu. Při vyhodnocení dvouletých výsledků z let 2013 a 2014 dosahují Syngenta hybridy vynikajících výsledků ve výnosu nažek. Nejvyšší výnos ve dvouletém zkoušení dosahuje hybrid NK Neoma, třetí nejvyšší výnos NK Brio (graf SPZO 2013, 2014).

NK Neoma je dvouliniový hybrid s normálním typem oleje určený pro tzv. Clearfield technologii. NK Neoma šlechtitelsky vychází z hybridu NK Brio, přičemž se jedná o imazamox rezistentní verzi tohoto hybridu. Díky tomu v sobě zahrnuje všechny dobré vlastnosti hybridu NK Brio, jako jsou vysoký výnosový potenciál, stabilita výnosu a dobrá tolerance k chorobám. Stabilitu výnosu NK Neoma potvrdila v již zmiňovaných pokusech SPZO (2013, 2014). V průměru ze dvou let a osmi lokalit vyhrává s vynikajícím výnosem nažek, který dosahuje hod-noty 3,4 t/ha, což činí 110,4 % (100 % = průměr pokusu).

Hybrid NK Brio již patří mezi stálice na našich polích a svou skvělou výkon-nost potvrzuje každým rokem. Jedná se o raný hybrid registrovaný v České republice. Rajonizován je tento hybrid do

všech oblastí, kde se pěstuje slunečnice, a to z důvodu jeho plasticity a univer-zálnosti. Přestože hybrid NK Brio nepatří mezi úplné novinky, i tak si velmi dobře poradil v pokusech SPZO s konkurencí, kde při celkovém hodnocení skončil na třetím místě. V těchto pokusech dosa-huje v průměru ze dvou let a z osmi lokalit výnosu 3,25 t/ha, což je 105,5 % (100 % = průměr celého pokusu). NK Brio je nejpěstovanější hybrid v Evropě.

SY Flamenco – novinka 2015Vedle již popsaných a známých hyb-

ridů přináší společnost Syngenta pro novou pěstitelskou sezónu novinku v segmentu klasických slunečnic. Jedná se o středně raný dvoulini-ový hybrid s normálním typem oleje a s registrací ve Francii. SY Flamenco je rezistentní proti Plasmophara hal-stedii a tolerantní ke všem houbo-vým chorobám vyskytujícím se na slunečnici. Rostlina je středně vysoká s pevným stéblem a velkou listovou plochou zaručující dlouhou a inten-zivní fotosyntézu. Kořenová soustava je mohutná a dává základ pro rychlý počáteční růst, velmi dobře reaguje na intenzivní agrotechniku. SY Flamenco ve všech dostupných pokusech proka-zuje velmi vysoký výnosový potenciál a velmi dobrý obsah oleje, k dispozici jsou výsledky například ze Slovenska, Francie, Maďarska, Srbska, Rumunska, Bulharska, Moldavska a Ukrajiny.

Přípravky pro ochranu slunečnice

Jak již bylo zmíněno v úvodu, vedle výběru odrůdy je potřebné klást důraz i na kvalitní ochranu během vege-tace. V několika segmentech chemické ochrany slunečnice nabízí společnost Syngenta své řešení. Pro rok 2015 si připravila novinku ve formě herbicidu Listego. Dále nabízí fungicidní řešení

POP SPZO – slunečnice, průměrné výnosy 2013–2014 (n = 8)POP SPZO – slunečnice, průměrné výnosy 2013–2014 (n = 8)

Ilustrační foto archiv redakceIl t č í f t hi d k

inze

rce

35

Olejniny


přípravkem Amistar Xtra a desikaci je možné provádět přípravkem Reglone.

Listego® – novinka 2015Listego je selektivní herbicid určený

pro Clearfield technologii s účinnou látkou Imazamox (40 g/l), to znamená, že tento herbicid lze použít pouze v porostech imazamox rezistentních odrůd (NK Neoma). Registrovaná dávka pro použití ve slunečnici je při jednom postřiku 1,25 l/ha, při dělené aplikaci 0,625 + 0,625 l/ha. Je určen pro postemergentní aplikaci s účinností na běžně rozšířené plevele, např. lilek černý, rosička krvavá, řepeň, bažanka roční, ježatka kuří noha, rdesno čer-vivec a bér zelený. Aplikace post-emergentího herbicidu Listego přináší pěstitelům mnoho technických výhod:• stačí jedno ošetření za sezónu, • kontrola širokého spektra plevelů,• vysoká účinnost i za suchého počasí,• vysoká účinnost na dvouděložné

a trávovité plevele,• dlouhodobá ochrana před další

vlnou plevelů.

Dalším velmi důležitým prvkem v technologii pěstování slunečnice je fungicidní ochrana. V tomto směru společnost Syngenta nabízí opět to nejlepší, co na zemědělském trhu je k dispozici. Tím je praxí prověřený a osvědčený fungicid Amistar Xtra.

Amistar Xtra®

Mezi nejvýznamnějsí choroby sluneč-nice patří hlízenka, fomová hniloba, plíseň šedá, červenohnědá skvrnitost slunečnice nebo alternáriová skvrnitost. Proti všem uvedeným chorobám společ-nost Syngenta přináší pro pěstitele sluneč-nice přípravek Amistar Xtra. Díky tomuto fungicidu s účinnými látkami azoxystrobin a cyproconazole mají pěstitelé k dispozici spolehlivý nástroj k boji proti významným chorobám, včetně alternáriové skvrni-tosti. Ve slunečnici je registrován v dávce 0,8 l/ha v termínu od BBCH 16 do BBCH 55, během vegetace může být apli-kován maximálně dvakrát.

Reglone®

Velmi důležité je správně načasovat sklizeň porostů, zbytečně neprodlužo-vat čas setí následných plodin. V tomto období je nebezpečná možnost přichá-zení o úrodu vlivem nepříznivého počasí

a nebo také vlivem rychlého nástupu chorob, popřípadě náletu ptáků. K dobrému načasování sklizně nám pomůže předčasné ukončení vegetace. Předčasné ukončení vegetace desikací porostu v případě správného použití zaručuje usnadnění sklizně, docílíme možného časového rozložení sklizně

desikace dále zajistí homogenizaci porostu, a tím zamezení sklizňových ztrát. Snížení vlhkosti sklízených nažek vede i k úsporám snížením energetické náročnosti na jejich sušení.

V tomto krátkém příspěvku je v kostce popsaná technologie pěstování sluneč-nice, kterou společnost Syngenta při-

náší všem pěstitelům. Výběr správné hybridní odrůdy a následná spolehlivá ochrana porostů během vegetace jistě zajistí ty nejlepší výnosy, a tím i nejvyšší možný zisk. ❊

Ing. Karel Neckář, Ph.D.,

Syngenta Czech s. r. o.

* POP SPZO - slunečnice, nejvyšší průměrný výnos za dvouleté období (2013, 2014 v t/ha při 8 % vlhkosti nažek, 8 lokalit)100 % = 3,08 t/ha

NK NeomaVítěz pokusů SPZO*Clearfi eld technologie

NK BrioStále na stupních vítězů

SY FlamencoVýnos v rytmu tance

NK Neoma110 %

NK Brio106 %

NOVINKA

www.syngenta.cz

Vliv induktorů rezistence na zdravotní stav řepky a obsah glukosinolátůSouhrn: Cílem práce bylo zhodnotit vliv ošetření induktory rezistence odvozenými z patogenu Leptosphaeria maculans na výskyt původců fomového černání stonků řepky, výnos plodiny a obsah glukosinolátů v listech a semenech ozimé řepky. Induktory rezistence byly připraveny z tekuté kultury L. maculans. V letech 2011 až 2013 byly založeny polní maloparcelkové pokusy. Po ošetření induktory rezistence bylo zaznamenáno nižší napadení patogenem na listech na podzim a nejvyšší efekt ošetření byl u odrůdy Opus před sklizní na stoncích a kořenových krčcích oproti neošetřené kontrole. Vliv ošetření na výnos plodiny nebyl pozorován. Po ošetření induktory rezistence byly zaznamenány vyšší obsahy glukosinolátů v listech. Vliv ošetření na obsah glukosinolátů v semenech nebyl zaznamenán.Klíčová slova: ozimá řepka, indukovaná rezistence, fomové černání stonků řepky, glukosinoláty

The influence of the resistance inducers to rapeseed health and glucosinolates contentSummary: The aim of the work was to assess the influence of treatment with resistance inducers obtained from pathogen Leptosphaeria maculans on the occurrence of blackleg of rape, seed yield and glucosinolate content in oilseed rape leaves and seeds. The resistance inducers were made from liquid culture of L. maculans. The field trials were established during 2011–2013. The lower level of leaf infection in autumn and of stem and hypocotyl infection before harvest were observed compared to untreated control after treatment with resistance inducers. The increased glucosinolate content in leaves were detected after the treatment with resistance inducers. The influence of treatment on seed yield and glucosinolate content in seeds were not detected.Keywords: winter oilseed rape, induced resistance, blackleg of rape, glucosinolates

Fomové černání stonků řepky je vý-znamnou chorobou řepky olejky. U této choroby jsou uváděni dva původci: Leptosphaeria maculans(Fuckel) Ces. & De Not. a Leptosphae-ria biglobosa Shoemaker & H. Brun. Infekčním zdrojem jsou posklizňové zbytky rostlin řepky a semena.

Indukovaná rezistenceV tuzemsku je v platnosti Národní akční plán k zajištění udržitelného používání pesticidů v České republice, který určuje povinné dodržování zá-sad integrované ochrany rostlin (IOR) od 1. ledna 2014. Jednou z aplikova-telných strategií IOR je indukovaná rezistence, která využívá přirozeného obranného potenciálu rostlin. Rostli-ny jsou ošetřeny preventivně induk-tory rezistence, které ještě před na-

padením patogeny vybudí obranné mechanismy rostlin, a tím zvýší jejich šanci na ubránění se infekci. Látky, které se dají jako induktory využít, jsou rozličné chemické povahy. Ně-které z nich jsou známy jako signální molekuly, které se účastní obranných reakcí, jako jsou například kyselina salicylová, jasmonová a etylén. Lze tedy hovořit o jistém typu imunizace rostlin proti následné infekci (Ham-merschmidt, 1999).Mechanismem účinku je obvykle exprese obranných genů, produkce reaktivních forem kyslíku, proteinů s antimikrobiálním účinkem, sekun-dárních metabolitů i budování me-

chanických bariér na buněčné úrov-ni. Výhodné je, pokud dojde pouze k zvýšení citlivosti rostlin založené na aktivaci signálních drah a syntéze transkripčních faktorů, které umožní rychlé spuštění genové exprese až po napadení rostliny patogenem nebo škůdcem. Tento jev bývá označován jako priming (Conrath, 2011). Induk-tory obvykle nemají přímo na pato-geny žádný vliv, ale nelze ho zcela vyloučit. Lze je kombinovat s hnojivy a dalšími látkami stimulujícími vitalitu rostliny, která je pak schopná odolá-vat napadení i vzhledem k pevnějším pletivům.Indukovaná rezistence je spuštěna samotnými patogeny, složkami jejich buněčných stěn, které bývají obvykle

označovány jako elicitory, případně i fragmenty buněčných stěn rostlin, jež vznikají jako produkt enzymatic-kého rozkladu v důsledku patoge-neze. Tyto produkty tak slouží jako sekundární induktory rezistence obranných reakcí. V praxi také bylo využito několika syntetických induk-torů. Nejznámějšími jsou benzothi-adiazol – BTH (Friedrich et al., 1996; Burketová et al., 1999), který je ko-merčně dostupný (Bion, Syngenta), stejně jako některé další pro-středky zlepšující kondici rostlin a rezistenci k původcům chorob jako Oxycom, Messenger, Bro-tomax a podobně. Využívány jsou také některé přípravky na bázi rostlinných extraktů,

36

Olejniny


Foto David Bouma

LG 56.55 výnos plas cita

LG 56.33 CL ranost vysoká HTN

Genofond – Inovace – Technologie

Komplexní slunečnice

ww

w.lg

seed

s.cz

například extrakt získaný z křídlatky sachalinské Reynoutria sacchaliensis L. (Daayf et al., 1997).

GlukosinolátyGlukosinoláty (GSL) jsou řazeny mezi přírodní pesticidy, které vyšší rostliny produkují za účelem zvýšení odolnosti vůči nepříznivým vlivům. Enzym myrosináza, přirozeně se v řep ce vyskytující, a glukosinolá-ty představují předem připravený pasivní systém, který je spuštěn až

v důsledku napadení a následné-ho poškození pletiva. Rozkladem glukosinolátů myrosinázou vznikají těkavé sloučeniny, které mají široké spektrum antimikrobiálních účinků (Giamoustaris et Mithen, 1995; Hrn-čiřík, 1999). Tím však úloha glukosi-nolátů v ochraně rostlin zcela jistě nekončí. Ty se s největší pravděpo-dobností podílejí i na aktivní obra-ně. Zvýšenou biosyntézu glukosino-látů po napadení některými druhy hmyzu již prokázal Griffiths et al.

(1994), kteří dokázali, že zesílená biosyntéza glukosinolátů je spuš-těna po napadení některými druhy hmyzu. Zvýšený obsah některých glukosinolátů byl také zaznamenán v děložních listech šestý a desátý den po inokulaci patogenem Phoma lingam – nepohlavní stadium houby L. maculans (Plachká, 2007).

MetodikaPříprava induktorů rezistenceInduktory rezistence (elicitory) byly připraveny z tekuté kultury L. macu-lans. Pro kultivaci bylo použito mé-dium Gamborg B5 (Duchefa), které bylo inokulováno pyknosporami L. maculans v koncentraci 108 spor/ml. Kultivace patogenu probíhala 14 dní při teplotě 24 °C za stálého třepání (130 ot/min) ve tmě. Filtrát kultivačního média byl použit jako elicitor a označen jako LM. Elicitor z mycelia (MYC) byl připravený násle-dujícím způsobem. Ke 150 g mycelia bylo přidáno 400 ml destilované vody a směs byla homogenizována pět mi-nut v mixéru. Homogenát byl třikrát autoklávován při teplotě 121 °C po dobu 60 minut a poté centrifugován. Jako elicitor byl použit supernatant, který byl filtrován přes papírový filtr a zředěn destilovanou vodou v po-měru 1 : 2.

Polní maloparcelkové testyLokalita Opava se nachází v řepařské výrobní oblasti, v nadmořské výšce 250 až 280 m. Dlouholetý roční úhrn srážek je 596 mm a průměrná roční teplota vzduchu 8,1 °C. Z pohledu zkoušení odrůd je lokalita zařazena do teplé oblasti.Hodnocení účinnosti induktorů re-zistence proti původcům fomového černání stonků řepky bylo provádě-no v polních maloparcelkových po-kusech. Bylo hodnoceno pět variant

v šesti opakováních, velikost parcely byla 10 m2. Jako standardní přípravky byly zvoleny fungicid Capitan 25 EW (0,8 l/ha) a induktor rezistence benzo-thiadiazol (BTH 480 μM, Bion 50 WG, Syngenta).Ošetřeny byly tři odrůdy ozimé řep-ky: Asgard, Benefit a Opus. Odrůdy byly vybrány na základě různého stupně rezistence k původcům fomo-vého černání stonků řepky a rozdílné ranosti. Hodnocení zdravotního sta-vu bylo prováděno podle metodiky EPPO PP 1/78(3). Byla hodnocena in-tenzita napadení v procentech. Na jednu variantu bylo hodnoceno 150 rostlin (6 x 25 rostlin). Ošetření in-duktory rezistence bylo provedeno ve dvou termínech: na podzim v BBCH 13–15 a na jaře v prodlužovacím růstu v BBCH 35–50. Pokusy byly výnosově vyhodnoceny v kilogramech na 10 m2, výnos byl přepočítán na vlhkost 8 %. Statistické vyhodnocení výsledků bylo provedeno v programu UPAV GEP.

Metodika hodnocení obsahu gluko-sinolátůVliv ošetření induktory rezistence na obsah glukosinolátů (GSL) byl hodnocen v listech (Benefit) a se-menech (Asgard, Benefit a Opus). Pro analýzu byly použity dělož-ní a pravé listy odebrané v BBCH 10–11, BBCH 13–14 a BBCH 35–50, a to první a šestý den po ošetření. Pro stanovení obsahu GSL v děložních listech byly rostliny pěstovány v labo-ratorních podmínkách, pro určení ob-sahu GSL v pravých listech byly rostli-ny pěstovány v polních podmínkách. Analyzovány byly dva vzorky na vari-antu. Názvy a zařazení sledovaných GSL jsou uvedeny v tabulce 2. Vzorky listů byly po odběru bezprostředně analyzovány na obsah GSL metodou vysokoúčinné kapalinové chromato-grafie (HPLC). Modifikovaná metodi-ka stanovení GSL v listech metodou HPLC vychází z mezinárodní normy ISO 9167-1: 1992 (E). GSL se opako-vaně izolují z předem upraveného vzorku opakovanou (trojnásobnou) extrakcí 70% metanolem. Vlastní sta-novení bylo provedeno na kapalino-vém chromatografu Agilent 1200.Celkový obsah glukosinolátů v seme-nech byl stanoven z jednoho směs-ného vzorku na variantu a odrůdu.

38

Olejniny


Alifatické glukosinolátyAlifatické glukosinoláty Aromatické glukosinolátyAromatické glukosinoláty

glukonapinglukonapin glukotropaeolinglukotropaeolin

glukobrassicanapinglukobrassicanapin glukonasturtiinglukonasturtiin

progoitrinprogoitrinindolové glukosinolátyindolové glukosinoláty

epi-progoitrinepi-progoitrin

glukonapoleiferinglukonapoleiferin glukobrassicinglukobrassicin

glukoiberinglukoiberin neoglukobrassicinneoglukobrassicin

glukorafaninglukorafanin 4-methoxyglukobrassicin4-methoxyglukobrassicin

glukoallysinglukoallysin 4-hydroxyglukobrassicin4-hydroxyglukobrassicin

Tab. 2 – Triviální názvy hodnocených glukosinolátůTab. 2 – Triviální názvy hodnocených glukosinolátů

VariantaDávka na 10 mDávka na 10 m2

Termíny ošetření Termíny ošetření pokusůpokusů

Termíny hodnocení Termíny hodnocení pokusůpokusůpřípravekpřípravek voda (l)voda (l)

Neošetřená kontrolaNeošetřená kontrola –– 0,000,00

22. 9. 201122. 9. 201125. 4. 201225. 4. 20123. 10. 20123. 10. 201216. 4. 201316. 4. 2013

13. 11. 201113. 11. 201110. 7. 201210. 7. 20129. 11. 20129. 11. 201227. 7. 201327. 7. 2013

Fungicid Capitan 25 EWFungicid Capitan 25 EW 0,8 ml0,8 ml 0,300,30

BTH 66 mg66 mg 0,300,30

LM 0,333 l0,333 l 0,000,00

MYC 0,166 l0,166 l 0,1660,166

BTH – Bion 50 WG, LM – fi ltrát kultivačního média L. maculans, MYC – autoklávovaný homogenát mycelia L. maculansBTH – Bion 50 WG, LM – fi ltrát kultivačního média L. maculans, MYC – autoklávovaný homogenát mycelia L. maculans

Tab. 1 – Varianty polního testu a termíny ošetření a hodnocení zdravotního stavuTab. 1 – Varianty polního testu a termíny ošetření a hodnocení zdravotního stavu

0

5

10

15

20

25

30

35

Progoit

rin

Glukora

fanin

Glukon

apole

iferin

Glukon

apin

4-Hyd

roxyg

lukob

rassic

in

Glukob

rassic

anap

in

Glukob

rassic

in

Glukon

astur

tiin

Neoglu

kobra

ssicin

Obsah

celke

m

vybrané jednotlivé a celkové glukosinoláty

obsa

h gl

ukos

inol

át (

mol

na

1 g

suši

ny

neošet ená kontrola BTH LM MYC

Graf 1 – Obsah glukosinolátů v děložních listech (BBCH 10–11, 6. den Graf 1 – Obsah glukosinolátů v děložních listech (BBCH 10–11, 6. den po ošetření, laboratoř)po ošetření, laboratoř)

Vzorky semen byly analyzovány FT NIR spektrometrem Antaris II vyba-veným interferometrem a integrač-ní sférou pracující technikou difusní reflektance. Kalibrační modely pro predikci obsahu GSL byly vytvořeny ze vzorků analyzovaných laboratorní referenční metodou (HPLC).

Výsledky a diskusePolní maloparcelkové testyPři hodnocení výskytů původců fo-mového černání stonků řepky byly po podzimním ošetření na listech za-znamenány nižší výskyty L. maculans ve srovnání s neošetřenou kontrolou (tab. 3). Výjimkou byl pouze podzim 2012, kdy u odrůdy Asgard ošetřené LM byl výskyt srovnatelný s neošet-řenou kontrolou. Přesto v celkovém hodnocení napadení listů byla účin-nost ošetření LM srovnatelná s BTH. Kontrolní varianta ošetřená fungi-cidem Capitan 25 EW byla nejméně napadena (1 %). Stejné napadení bylo zaznamenáno u odrůdy Opus varianty ošetřené induktorem LM, a to na podzim 2011 i 2012. Napadení na neošetřené kontrole bylo na pod-zim v obou letech na úrovni 5 %. Vý-sledky byly vyrovnané a rozdíly mezi variantami s neošetřenou kontrolou a induktory rezistence byly statistic-ky významné.Při sledování fomového černání stonků řepky před sklizní na ston-cích (tab. 4) byly v celkovém hodno-cení po ošetření zaznamenány nižší výskyty původců choroby, ty ale ne-

byly statisticky významné. Napadení bylo rozdílné v rámci sledovaných let, odrůd i variant. Napadení v roce 2012 mohlo být ovlivněno nízký-mi teplotami v předjaří, kdy došlo k silnému poškození kořenových krčků mrazem. Efekt ošetření se ve sledovaných letech a u sledovaných odrůd pohyboval od –0,3 do +9,8 % u přípravku BTH; od –1,4 do +4,2 procenta u induktoru LM a od –0,6 do +3,1 % u induktoru MYC. Nejvyšší efekt ošetření byl v obou letech opět zaznamenán u odrůdy Opus, u vari-anty ošetřené induktorem LM.

39

Olejniny


VariantaVariantaIntenzita napadení listů na podzim (%)Intenzita napadení listů na podzim (%)

AsgardAsgard Benefi tBenefi t OpusOpus20112011 20122012 průměrprůměr 20112011 2012 průměrprůměr 20112011 20122012 průměrprůměr

Neošetřená kontrolaNeošetřená kontrola 5,05,0 5,05,0 5,05,0 5,05,0 5,05,0 5,05,0 5,0 5,05,0 5,05,0Capitan 25 EWCapitan 25 EW 1,0*1,0* 1,0*1,0* 1,0**1,0** 1,0*1,0* 1,0*1,0* 1,0*1,0* 1,0**1,0** 1,0**1,0** 1,0**1,0**BTH 2,3*2,3* 2,3*2,3* 2,3*2,3* 2,3*2,3* 2,3*2,3* 2,3*2,3* 3,0*3,0* 3,0*3,0* 3,0*3,0*LM 3,03,0 5,05,0 4,04,0 3,03,0 3,03,0 3,03,0 1,0**1,0** 1,0**1,0** 1,0**1,0**

MYCMYC 3,03,0 3,03,0 3,03,0 4,34,3 4,34,3 4,34,3 4,34,3 4,34,3 4,34,3*, **Zaznamenány statisticky průkazné rozdíly ke kontrole při hladině průkaznosti 90 %*, **Zaznamenány statisticky průkazné rozdíly ke kontrole při hladině průkaznosti 90 %

Tab. 3 – Intenzita napadení původci choroby fomové černání stonků řepky po ošetření induktory rezistence Tab. 3 – Intenzita napadení původci choroby fomové černání stonků řepky po ošetření induktory rezistence na listech řepky olejky na podzim, EPPO PP 1/78(3)na listech řepky olejky na podzim, EPPO PP 1/78(3)

VariantaVarianta

Intenzita napadení stonků a kořenového krčku řepky před sklizní (%)Intenzita napadení stonků a kořenového krčku řepky před sklizní (%)

AsgardAsgard Benefi tBenefi t OpusOpus

20112011 20122012 průměrprůměr 20112011 2012 průměrprůměr 20112011 2012 průměrprůměr

Neošetřená kontrolaNeošetřená kontrola 57,357,3 41,741,7 49,549,5 35,8 22,822,8 29,329,3 39,339,3 25,025,0 32,232,2

Capitan 25 EWCapitan 25 EW 50,250,2 36,036,0 43,143,1 33,333,3 22,822,8 28,128,1 40,040,0 21,921,9 31,031,0

BTH 47,547,5 37,837,8 42,642,6 32,532,5 22,222,2 27,427,4 37,537,5 25,325,3 32,032,0

LM 57,257,2 38,138,1 47,647,6 34,734,7 24,2 29,429,4 35,1 23,623,6 29,429,4

MYCMYC 56,056,0 38,638,6 47,347,3 36,236,2 22,222,2 29,229,2 39,039,0 25,625,6 32,332,3

Tab. 4 – Intenzita napadení původci choroby fomové černání stonků řepky po ošetření induktory rezistence Tab. 4 – Intenzita napadení původci choroby fomové černání stonků řepky po ošetření induktory rezistence na stoncích a kořenových krčcích před sklizní, EPPO PP 1/78(3)na stoncích a kořenových krčcích před sklizní, EPPO PP 1/78(3)

Polní testy s induktory rezistence (15. 4. 2013) Foto Eva PlachkáPolní testy s induktory rezistence (15 4 2013) Foto Eva Plachká

Výsledky polních testů ohledně in-fekce listů potvrzují výsledky labora-torních testů v Ústavu experimentál-ní botaniky AV ČR, v. v. i., Praha, kde bylo zjištěno, že rostliny ošetřené fil-trátem z kultury L. maculans vykazo-valy podstatně menší velikost lézí na děložních listech (34,86 %) ve srovná-ní s kontrolou (Plachká et al., 2013).

Výsledky hodnocení fomového čer-nání stonků řepky zjištěné v polních testech na stoncích a kořenových krčcích nebyly statisticky významné.Ve výnosovém hodnocení jsme za-znamenali minimální rozdíly (tab. 5). Při hodnocení výnosu byl zazname-nán negativní vliv na výnos pouze v roce 2013 u odrůdy Opus po ošetře-

ní induktorem rezistence MYC. Roz-díl oproti neošetřené kontrole byl 0,2 kg/10 m2.Během ověřování účinnosti induktorů rezistence nebyly zaznamenány žád-né projevy fytotoxicity.

Hodnocení obsahu glukosinolátůPři analýzách obsahu glukosinolátů v listech řepky v laboratorních testech

bylo zjištěno, že po ošetření indukto-ry rezistence docházelo první den po aplikaci ke zvýšení obsahu především indolového GSL 4-hydroxyglucob-rassicinu, aromatického GSL gluko-nasturtiinu a alifatického GSL gluko-brassicinu. Šestý den po ošetření byl zaznamenán zvýšený obsah těchto glukosinolátů: progoitrinu, gluko-rafaninu, 4-hydroxyglukobrassicinu, glukobrassicinu v případě ošetření BTH a glukonasturtiinu (graf 1).V polních testech byl potvrzen zvýše-ný obsah celkových i jednotlivých glu-kosinolátů po ošetření induktory rezi-stence obdobně jako v laboratorních testech. Ve srovnání s děložními listy byly v pravých listech dále zazname-nány tyto glukosinoláty: glukonapo-leiferin, glukonapin a neoglukobras-sicin. Výsledky z jarních odběrů jsou uvedeny v grafu 2.

40

Olejniny


VariantaVarianta

Výnos (kg/10 mVýnos (kg/10 m2)

Asgard Benefi tBenefi t OpusOpus

20112011 2012 průměrprůměr 20112011 2012 průměrprůměr 20112011 2012 průměrprůměr

Neošetřená kontrolaNeošetřená kontrola 4,7 6,46,4 5,5 4,9 6,56,5 5,85,8 4,04,0 6,26,2 5,1

Capitan 25 EW 5,1 6,36,3 5,7 4,84,8 6,46,4 5,75,7 4,1 6,36,3 5,25,2

BTH 4,34,3 6,46,4 5,3 4,9 6,56,5 5,75,7 4,04,0 6,36,3 5,1

LM 4,7 6,56,5 5,65,6 5,05,0 6,56,5 5,75,7 3,9 6,16,1 5,05,0

MYC 4,34,3 6,56,5 5,45,4 5,1 6,56,5 5,65,6 4,04,0 6,0*6,0* 5,05,0

*Zaznamenány statisticky významné rozdíly ke kontrole při hladině průkaznosti 90 %*Zaznamenány statisticky významné rozdíly ke kontrole při hladině průkaznosti 90 %

Tab. 5 – Vliv ošetření induktory rezistence na výnos přepočítaný na 8% vlhkostTab. 5 – Vliv ošetření induktory rezistence na výnos přepočítaný na 8% vlhkost

0

1

2

3

4

5

6

7

Progoit

rin

Glukora

fanin

Glukon

apole

iferin

Glukon

apin

4-Hyd

roxyg

lukob

rassic

in

Glukob

rassic

anap

in

Glukob

rassic

in

Glukon

astur

tiin

Neoglu

kobra

ssicin

Obsah

celke

m

vybrané jednotlivé a celkové glukosinoláty

obsa

h G

SL(

mol

na

1 g

suši

ny)

neošet ená kontrola BTH LM MYC

Graf 2 – Obsah glukosinolátů v pravých listech (BBCH 39–50, 6. den po Graf 2 – Obsah glukosinolátů v pravých listech (BBCH 39–50, 6. den po ošetření, pole)ošetření, pole)

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

Asgard,2012

Benefit,2012

Opus, 2012 Asgard,2013

Benefit,2013

Opus, 2013

odr da a rok sledování

obsa

h gl

ukos

inol

át (

mol

na

1 g

suši

ny) .

neošet ená kontrola Capitan 25 EW BTH LM MYC

Graf 3 – Obsah glukosinolátů v semenech, metoda NIRSGraf 3 – Obsah glukosinolátů v semenech, metoda NIRS

Příznaky napadení patogenem L. maculans na listech (BBCH 19, 2012) Foto Eva PlachkáPříznaky napadení patogenem L maculans na listech (BBCH 19 2012)

Detail napadení Foto David Bouma

Tyto údaje potvrzují výsledky předcho-zích pokusů, které byly zaměřeny na hodnocení vlivu umělé inokulace na obsah a složení glukosinolátů. V na-padených děložních listech se šestý a desátý den po inokulaci zvýšil celko-vý obsah GSL a obsah gluconasturtiinu a desátý den po inokulaci 4-hydroxy-glucobrassicinu (Plachká, 2007).V semenech (graf 3) byl sledován celkový obsah GSL. Obsahy GSL byly v rámci odrůd v obou letech poměr-ně vyrovnané a nepřekročily povolený limit 20 μmol na 1 g semen při 12% vlhkosti pro osivo (vyhláška Minister-stva zemědělství č. 369/2009 Sb.) a 25 μmol na 1 g semen při vlhkosti 8 % pro merkantil (ČSN 462300-2) pro od-růdy s nízkým obsahem glukosinolátů.

ZávěrCílem této práce bylo ověřit výsledky získané v laboratorních podmínkách a v polních testech a vzájemně je porovnat. V polních testech bylo po ošetření induktory rezistence pozo-rováno nižší napadení listů patogeny L. maculans a L. biglobosa na podzim. Nejlepších výsledků bylo dosaženo po aplikaci přípravku Bion u odrůdy Asgard a Benefit. V případě odrůdy Opus bylo v obou letech nejlepších výsledků dosaženo po ošetření in-duktorem rezistence LM. Získané výsledky byly statisticky významné. Stejný trend byl zaznamenán i v pří-padě hodnocení napadení stonků a kořenových krčků před sklizní, ale výsledky nebyly statisticky významné.Výnosové výsledky byly vyrovnané.

Statisticky významný negativní do-pad na výnos byl zaznamenán pou-ze v jednom roce u jedné odrůdy po ošetření induktorem rezistence MYC. Po ošetření induktory rezistence byl zaznamenán zvýšený obsah glukosi-nolátů v listech. Ty jsou řazeny k pří-rodním obranným látkám rostliny.Získané výsledky ukazují, že ošetření induktorem rezistence LM by se moh-lo stát součástí integrované ochrany rostlin. Před jeho registrací by bylo nutné ověřit, zda rozdílná reakce od-růd na ošetření se dá snížit například optimalizací použité dávky nebo ter-mínem ošetření, a možnosti kombina-ce s chemickou ochranou. ❊

Řešení a zpracování uvedené pro-blematiky bylo podpořeno MZe ČR, NAZV projektem č. QH 812 01 a Insti-tucionální podpory RO1814.Oponentský posudek vypracovala Ing. Jana Mazáková, Ph.D., Česká ze-mědělská univerzita v Praze.

Ing. Eva Plachká, Ph.D.1,

doc. Ing. Lenka Burketová, CSc.2,

Ing. Jiří Havel, CSc.1,

Mgr. Lenka Endlová1,1OSEVA vývoj a výzkum, s. r. o.,

provozovna Opava,2Ústav experimentální botaniky,

Akademie věd České republiky,

v. v. i.

Literatura:Burketová, L., Šindelářová, M., Šindelář,

M.: Benzothiadiazole as an inducer of β-1,3-glucanase and chitinase isozymes in sugar beet.- Biol. Plant. 42: 279-287, 1999.

Conrath, U.: Molecular aspects of defence priming. Trends Plant Sci. 16:524-31, 2011.Daayf, F., Schmitt, A., Bélanger, R. R.: Evidence of phytoalexins in cucumber leaves infected with powdery mildew following treatment with leaf extracts of Reynoutria sachalinensis. Plant Physiol. 113: 719-727, 1997.Friedrich, L., Lawton, K., Ruess, W., Masner, P., Specker, N., Rella, M. G., Meier, B., Dincher, S., Staub, T., Uknes, S., Metraux, J. P., Kessmann, H., Ryals, J.: A benzothiadiazole derivative induces systemic acquired resistance in tobacco. Plant J. 10: 61-70, 1996.Giamoustaris, A. & Mithen, R., 1995: The effect of modifyng the glukosinolate con-tenct of leaves of oilseed rape on its interactions with specialist and generalist pests. Ann. Appl. Biol., 126 , 347-363.Griffiths, D. W., Birch, A. N. E. & Hillman, J. R.: Induced ganges in the indole glucosi-

nolate content of oilseed and forage rape (Brassica napus) plant in response to either turnip root fly (Delia floralis) larval feeding or articial root damage. J. Sci. Food Agric. 65, 171 + 178, 1994.Hammerschmidt, R.: Induced disease resistance: How do induced plants stop pathogens? Physiol. mol. Plant Pathol. 55, 77-84. 1999.Hrnčiřík, K. (1999): Významné produkty degradace glukosinolátů, disertační práce, VŠCHT Praha, 120 s., 1999.Plachká, E., Burketová, L., Havel, J., Šašek, V.: Hodnocení účinnosti induk-torů rezistence proti fomovému černání stonků řepky (Leptosphaeria maculans, Leptosphaeria biglobosa). Certifikovaná metodika, Opava, 37 s., 2013.Plachká, E.: Obsah glukosinolátů v dělož-ních listech řepky olejky ozimé a napadení Leptosphaeria maculans. MendelNet 28. 11. 2007. MZLU Brno, 8 s., 2007.

41

Olejniny


Řez kořenovým krčkem u zdravých rostlin řepky (BBCH 85, 2014) Foto Eva PlachkáŘez kořenovým krčkem u zdravých rostlin řepky (BBCH 85 2014) Řez kořenovým krčkem u rostlin řepky s příznaky napadení patogenem

L. maculans (BBCH 85, 2014) Foto Eva PlachkáŘez kořenovým krčkem u rostlin řepky s příznaky napadení patogenem

Laboratorní test na hodnocení obsahu glukosinolátů v kotyledonech (leden 2010) Foto Eva Plachká

42

Olejniny


Ochrana porostů ozimé řepky na jařeDíky spotřebě řepkového oleje pro lidskou výživu, ale i pro výrobu metylesteru jako příměsi do paliv, zájem o řepku nadále trvá. Snížení pěstebních ploch pod 400 tis. ha se jistě projeví celkově nižší produkcí, která bude mít pozitivní vliv na cenu této komodity. Většina porostů byla založena včas, vstoupila do zimy v dobré kondici a je zde, stejně jako v minulém roce, předpoklad vysokých výnosů. Návratnost vynaložených pesticidních zásahů tedy bude jistě rentabilní i letos.

inze

rce

Vložené jarní investice do porostů řepky, především včasné přihnojení dusíkem a ochrana proti stonkovým škůdcům, korekce případného zaple-velení dvouděložnými pleveli post-emergentním herbicidem Galerou jsou náklady, které by se měly něko-likanásobně vrátit.

O výši budoucí sklizně se rozhoduje již po otevření jara a je nutné dodr-žet všechny agronomické zásady tak, aby řepka nebyla od počátku růstu na jaře brzděna a dokázala využít svůj genetický potenciál pro realizaci vysoké úrody.

Prvním důležitým krokem bude umožnit rostlinám rychlý růst a vývoj na jaře, což je podmíněno včasným přihnojením dusíkem tak, aby řepka z počátku vegetace nestrádala. Pokud se toto opatření zanedbá, není ho již možno kompenzovat ani vysokými dávkami dusíku v průběhu další vege-tace.

Změnou odrůdové skladby a poža-dovanou nižší hustotou porostů ozimé řepky stoupá škodlivost ston-

kových krytonosců. Protože jed-ním z přímých následků žírů larev ve stoncích řepky je snížení počtu větví napadených rostlin, zanedbá-ním ochrany proti stonkovým škůd-cům pěstitel přichází o podstatnou část výnosového potenciálu výkon-ných odrůd či hybridů o počet větví. Dále je snížena mechanická pevnost stonku a zvyšuje se náchylnost k polé-hání a v neposlední řadě místa vpichu a výlezové otvory larev po skončeném žíru v dřeni stonku jsou pak vstup-ními branami pro následnou časnou infekci houbovými chorobami. Čím je napadení houbovými chorobami časnější, tím více rostliny předčasně dozrávají a semena již před sklizní vypadnou ze šešulí nebo se celé rostliny propadnou v porostu pod úroveň žací lišty. Správně zvládnutá ochrana řepky proti stonkovým kry-tonoscům může nebezpečné rozšíření chorob v porostu silně omezit nebo jej oddálit. Proto je správně apliko-vaný insekticid v ozimé řepce zároveň i nejlevnějším fungicidem. Vedle toho

jen vitální a plně navětvený porost vrací zpět všechny další finanční vklady. Naopak zanedbání ochrany proti stonkovým škůdcům tak větši-nou snižuje výnos více než zanedbání ochrany proti šešulovým škůdcům.

Optimální řešení nabízí přípra-vek Nurelle D, který dokáže hubit dospělce, nakladená vajíčka i líhnoucí se larvičky. Tato velmi významná vlast-nost umožňuje aplikovat Nurelle D pět dní po zjištění kritického náletu. Po aplikaci Nurelle D jsou postupně nalétávající vlny škůdců hubeny rezi-dui Nurelle D až po dobu 21 dnů. Svoji pozitivní roli zde sehrává také repelence Nurelle D. Jedna správně načasovaná aplikace Nurelle D tak dokáže nahradit opakované použití běžných pyretroidů a přináší tak nej-vyšší návratnost.

Vzhledem k dlouholetému silnému zastoupení řepky na orné půdě v ČR je dnes nutno držet řepku v jarních měsících pod insekticidní clonou. Vysokou návratnost poskytují dvě aplikace Nurelle D v dávce 0,6 l/ha,

když první je aplikována v době nej-silnějšího náletu stonkových škůdců (většinou v období března) a druhá pak v době silného náletu blýskáčka nebo alespoň tři dny před počát-kem květu řepky (většinou 3–5 týdnů od první aplikace). Druhá aplikace Nurelle D dohubí případné pozdější nálety stonkových škůdců, vyhubí blýskáčka, omezí výskyt krytonosce šešulového, který v té době provádí na řepce úživný žír a potlačí rodičov-skou generaci bejlomorky kapustové. Takto ošetřený porost by měl být plně navětvený s minimálními ško-dami způsobenými stonkovými škůdci a blýskáčkem a plně tak připraven pro další investice ve formě dalších vstupů.

Insekticidní clona je pro výnosy nad 3,5 tuny nutností. Pokud se neprovede včas, přicházíme v průměru o 15–30 % výnosu, v některých případech došlo k poklesu výnosu až o 40 % i více. ❊

Petr Filip,

Dow AgroSciences

Nurelle D je jistotou v ochraně proti stonkovým krytonoscům i dalším škůdcům řepky ozimé

Proč by měly být konzumní brambory citlivou komoditou?

Toto téma však není úplně nové, již v roce 2006 se Výzkumný ústav bram-borářský Havlíčkův Brod (dále VÚB) podílel společně s Agrární komorou ČR na zpracování směrnice Integro-vaná produkce konzumních bram-bor. Tato aktivita však ztroskotala

na nedostatku finančních prostředků pro podporu pěstitelů. V rámci řeše-ní výzkumného projektu Technolo-gie pěstování brambor – nové postu-py šetrné k životnímu prostředí byla ve VÚB pro další jednání na Minis-terstvu zemědělství (MZe) a Státním

zemědělském intervenčním fondu (SZIF) připravena v roce 2013 Pravi-dla pro systém integrované produk-ce konzumních brambor. Výsledek byl však opět negativní a uplatnění navržených pravidel podpořeno ne-bylo.

Inspirace u brambor na škrobInspiraci pro zařazení konzumních brambor mezi citlivé komodity lze hledat v pěstování brambor pro vý-robu škrobu. Podle nařízení Rady č. 73/2009 Sb., bylo možné v letech 2012–2014 získat podporu pro zvlášt-ní zemědělské činnosti, z nichž vy-plývají dodatečné agroenvironmen-tální výhody (článek 68). Na základě nařízení vlády č. 60/2012 Sb. byly stanoveny podmínky pro poskyto-vání zvláštních podpor zemědělcům, mimo jiné i při pěstování brambor pro výrobu bramborového škrobu. Také u brambor pro výrobu škrobu trvale klesala pěstitelská plocha od roku 2004 (5173 ha) až na 3104 ha

Plochy konzumních brambor v posledních letech trvale klesají, ať již hovoříme o raných či ostatních (pozdních). Použijeme-li naše údaje (VÚB), za posledních deset let plochy poklesly o 43,5 % z 31 438 ha v roce 2007 na 19 227 ha v roce 2013 (plochy včetně domácností). Proto se znovu otevřela debata nad podporou pěstování konzumních brambor v ČR.

UkazatelUkazatelHospodářský rok (1. 7. až 30. 6.)Hospodářský rok (1. 7. až 30. 6.)

2006/20072006/2007 2009/20102009/2010 2010/20112010/2011 2011/20122011/2012 2012/20132012/2013 2013/20142013/2014

Produkce (t)Produkce (t) 58 45458 454 50 113 52 603 43 24743 247 48 654 30 46330 463

Dovoz (t)Dovoz (t) 26 89826 898 10 418 14 88614 886 11 86611 866 10 81010 810 10 898

Vývoz (t)Vývoz (t) 8 2828 282 6 452 3 2233 223 2 110 2 553 2 040

Ztráty (t) z produkceZtráty (t) z produkce 2 923 2 5062 506 2 6302 630 2 1622 162 2 4332 433 1 523

K dispozici 74 14874 148 51 57451 574 61 636 50 840 54 478 37 79837 798

Pozn.: Podle údajů ČSÚ, ztráty 5 %Pozn.: Podle údajů ČSÚ, ztráty 5 %

Tab. 1 – Bilance nabídky nových a raných konzumních bramborTab. 1 – Bilance nabídky nových a raných konzumních brambor

Ostatní (pozdní) konzumní brambory se pěstují zejména v bramborářské oblasti

Českomoravské vrchoviny (Kraj Vysočina), ale i v Jihočeském a Středočeském kraji

Foto Milan Čížek

Téma:Téma: OKOPANINYOKOPANINY

43

Téma: Okopaniny


v roce 2011. Navíc v roce 2012 pře-stala platit Společná organizace trhu (SOT) a padly výrobní kvóty. Proto byl tento stav nahrazen Zvláštním systémem pěstování brambor na výrobu škrobu. Výsledkem je eko-nomická stabilizace oboru, pozvolný nárůst pěstitelských ploch a jistota přiměřené realizace produkce včet-ně finanční dotace za dodržování podmínek zvláštního systému pěs-tování.V roce 2012 bylo vyplaceno cel-kem 45,5 mil. Kč na plochu 3709 ha (13 433 Kč/ha), o rok později 46,6 mil. Kč na 3886 ha (11 992 Kč/ha), v roce 2014 (4535 ha) bylo rozděleno 85 mil. Kč, sazba na hektar byla sta-novena na 19 670,44 Kč. Pro období 2015 až 2020 se dále počítá s podpo-rou tohoto sektoru ve výši 85 mil. Kč každý rok, pěstitelé brambor pro vý-robu škrobu za předpokladu splnění určitých podmínek (prodej škrobu z hektaru ve výši 6 t, nákup minimál-ně 2 t certifikované sadby na hektar a podobně) obdrží finanční podporu

ve výši zhruba jako v roce 2014. Kon-krétní podmínky ale budou stanove-ny až v nařízení vlády.

Rané konzumní bramboryRané konzumní brambory jsou v ČR pěstovány v ranobramborářských oblastech (Polabí, jižní Morava). Od roku 2004, kdy jsme měli historicky nejvyšší pěstitelskou plochu 7588 hektarů, se plochy propadly až na 2104 ha v roce 2013. Produkce těch-

to brambor určených pro tuzemský trh se v ČR snížila od roku 2006 o 48 % (tab. 1). Například v období leden až červen 2014 k nám bylo dovezeno celkem 10 746,1 t raných brambor za 80,8 mil. Kč s průměrnou cenou 7,53 Kč/kg. Spotřeba těchto brambor se dlouhodobě pohybuje na úrovni 5,45 kg/obyvatele/rok (z toho 4,71 kg z domácí produkce). Vzhledem k nízké produkci v hospodářském roce 2013/2014 tato spotřeba pokles-

la na 3,59 kg/obyvatele/rok (2,9 kg z domácí produkce). Podle odhadu sklizně k 15. 9. se letos domácí pro-dukce raných brambor odhaduje na 51 834 tun s průměrným výnosem 19,32 t/ha.

Ostatní konzumní bramboryOstatní (pozdní) konzumní brambo-ry se pěstují zejména v bramborář-ské oblasti Českomoravské vrchoviny (Kraj Vysočina), ale i v Jihočeském a Středočeském kraji. Vývoj v posled-ních hospodářských letech znázor-ňuje tabulka 2. Je zřejmé, že domácí produkce této komodity stále klesá až na 428 728 t v roce 2013. Na rozdíl od údajů ČSÚ jsou od ploch brambor ostatních odečteny plochy a pro-dukce brambor pro výrobu škrobu a tzv. farmářská sadba. Množství farmářské sadby lze vyjádřit jako roz-díl mezi sadbou, která je k dispozici pro trh v ČR, a potřebou sadby (osá-zené hektary násobené průměrnou spotřebou 3 t/ha). Dovoz brambor konzumních ostatních se od naše-ho vstupu do EU neustále zvyšuje, a to nejen ve slupce (82 až 178 tis. t), ale i ve výrobcích (133 až 181 tis. t) a tvoří v průměru více než 45 % domácí produkce. V hospodářském roce 2013/2014 to bylo dokonce 83,7 % domácí produkce.Spotřeba ostatních konzumních brambor se pohybuje v posledních letech na hodnotě 62,0 kg/obyvatele/rok (z toho 57,5 kg z domácí produk-ce). V hospodářském roce 2013/2014 se však spotřeba snížila na 58,7 kg/obyvatele/rok a klesl i podíl domácí produkce (40,8 kg). Podle odhadu

UkazatelUkazatelHospodářský rok (1. 7. až 30. 6.)Hospodářský rok (1. 7. až 30. 6.)

2006/20072006/2007 2009/20102009/2010 2010/20112010/2011 2011/20122011/2012 2012/20132012/2013 2013/20142013/2014

Produkce ve slupce (t)Produkce ve slupce (t) 588 495588 495 645 501645 501 563 646563 646 688 397688 397 561 239 428 728428 728

Dovoz ve slupce (t)Dovoz ve slupce (t) 87 27787 277 114 871114 871 154 788154 788 82 27582 275 85 80485 804 177 976

Dovoz ve výrobcích (t)Dovoz ve výrobcích (t) 160 388160 388 150 847150 847 156 367156 367 143 835 133 323133 323 180 893180 893

Vývoz ve slupce (t)Vývoz ve slupce (t) 88 23188 231 36 01036 010 36 29536 295 29 47429 474 44 19444 194 22 64422 644

Vývoz ve výrobcích (t)Vývoz ve výrobcích (t) 52 08052 080 54 561 59 52359 523 52 697 47 584 50 77050 770

Ztráty (t) z produkceZtráty (t) z produkce 88 27488 274 96 82596 825 84 54784 547 103 260103 260 84 18684 186 64 30964 309

Necertifi kovaná sadba (t)Necertifi kovaná sadba (t) 44 71844 718 35 62835 628 33 66133 661 28 93428 934 26 46026 460 32 45132 451

K dispozici 562 857562 857 688 195688 195 660 774660 774 700 142700 142 577 941577 941 617 423617 423

Pozn.: Podle údajů ČSÚ, ČŠS, VÚB, ztráty 15 %Pozn.: Podle údajů ČSÚ, ČŠS, VÚB, ztráty 15 %

Tab. 2 – Bilance nabídky ostatních konzumních bramborTab. 2 – Bilance nabídky ostatních konzumních brambor

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

7,00

8,00

9,00

2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014

K/k

g

CZV v R CZV v Nizozemsku CZV v N mecku

CZV ve Francii CZV v Belgii CZV ve Velké Británii

Graf 1 – Vývoj farmářských cen brambor (CZV) v zemích EU-5 a ČRGraf 1 – Vývoj farmářských cen brambor (CZV) v zemích EU-5 a ČR

11,35

6,53

13,85

13,11

10,68

14,86

12,7811,73

16,44

10,86

4,283,14 3,47

6,19

3,14

4,38

8,42

3,46

0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

10,00

12,00

14,00

16,00

18,00

2006

/2007

2007

/2008

2008

/2009

2009

/2010

2010

/2011

2011

/2012

2012

/2013

2013

/2014

2014

/2015

*

SC CZV

K/k

g

Graf 2 – Vývoj cen zemědělských výrobců (CZV) a spotřebitelských cen Graf 2 – Vývoj cen zemědělských výrobců (CZV) a spotřebitelských cen (SC) konzumních brambor v ČR (podle ČSÚ)(SC) konzumních brambor v ČR (podle ČSÚ)

44

Téma: Okopaniny


Ministerstvo zemědělství v návrhu SZP pro období 2015–2020 zařadilo konzumní brambory mezi citlivé komodity Foto Milan ČížekMi i t t ěděl t í á h SZP bd bí 2015 2020 ř dil

sklizně k 15. 9. 2014 plocha konzum-ních brambor ostatních (pozdních) dosahuje na 19 227 ha včetně do-mácností, což znamená další pokles oproti roku 2013.Plochu a tím i produkci konzumních brambor ovlivňuje řada činitelů. K nejvýznamnějším patří nadměrné dovozy brambor ve slupce i výrob-cích vyvolané relativně příznivou cenovou nabídkou (SRN, Francie, Belgie), výrazné kolísání farmář-ských cen (CZV, graf 1), které přináší ekonomickou nejistotu pro pěsti-tele, a relativně vysokou úroveň spotřebitelských cen (graf 2) a často neodůvodněně vysoké marže ob-chodníků. Z uvedeného je zřejmé, že u pěstitelů existuje vysoká míra nejistoty, která zcela pochopitelně vede ke snižování ploch brambor jako plodiny vyznačující se vysokou mírou ekonomického rizika. Tato okolnost je zvýrazňována i poměr-ně značnými náklady na pěstování,

vysokou pracovní náročností a nut-ností vyhovět nemalým (a oprávně-ným) požadavkům na kvalitu kon-zumních hlíz.

Dlouhodobý poklesSpotřeba konzumních brambor po-dle Českého statistického úřadu (graf 3) dlouhodobě klesá, i když po roce 1980 není pokles tak výrazný a brambory si nadále zachovávají pozici významné a nezastupitelné potraviny. Pokles spotřeby je vy-volán nejen změnami v jídelníčku, ale i lepším zhodnocením produkce a mnohdy i nevhodnou cenovou po-litikou našich obchodníků. Podobně se snižuje i naše soběstačnost (graf 4) u konzumních brambor, která poklesla již na 65,8 % (2013/2014). Od našeho vstupu do EU se také výrazně prohlubuje saldo dovozu a vývozu konzumních brambor (graf 5). V hospodářském roce 2013/2014 byl rozdíl mezi dovozem a vývozem

nejvyšší (–155 tis. t). Dlouhodobě zhruba 21 % produkce konzumních brambor pochází z tzv. domácností, tedy z ploch o menší výměře než je-den hektar.Z pohledu pěstitele konzumních brambor nedosahují naše výnosy úrovně vyspělých bramborářských zemí. V porovnání s Německem do-sahujeme pouze 61,5 % jejich prů-měrného výnosu, se zeměmi EU-5 je to 60,4 %. Vytrvale se snižuje naše pěstitelská plocha, klesá i celková produkce konzumních brambor (za posledních pět let o 33,6 %). Důsled-kem je nedostatek českého zboží na pultech českých obchodů, často chybí vnější i vnitřní kvalita, podle obchod-níků se české brambory nedají prát (zejména v jarních měsících). Stáváme se zemí závislou na dovozu konzum-ních brambor. Tak například v období od ledna do června 2014 k nám bylo dovezeno 107,9 tis. t brambor z Ně-mecka, Francie a Nizozemska.

Proč zvolit podobnou cestuProč jít podobnou cestou jako u brambor na výrobu škrobu? I MZe pochopilo vážnost situace a v ná-vrhu SZP pro období 2015–2020 zařadilo konzumní brambory mezi citlivé komodity. Je třeba uvést, že zejména díky úsilí Ústředního bram-borářského svazu ČR budou pěsti-telé konzumních brambor od roku 2015 za předpokladu splnění urči-tých podmínek zvýhodněni. Cílem je zastavit, popřípadě obrátit trend poklesu soběstačnosti ČR u kon-

zumních brambor. Podle posledních průzkumů lze usuzovat, že český zá-kazník začíná upřednostňovat české zboží. Abychom v soutěži o zákaz-níka mohli uspět, je nutné zlepšit nabídku tuzemských konzumních brambor dodávaných ve slupce a vý-robcích pro trh.Je však nutné připomenout, že to není pouze na pěstitelích. V jejich případě se jedná především o opat-ření podporující kvalitu a umožňující dodávat na trh kvalitní myté odrůdy téměř po celý rok a zároveň zajistit surovinu i pro výrobu potravinář-ských výrobků z brambor. Nebude--li však tato snaha českých pěstitelů podpořena odběrateli vypěstované produkce (obchodníky, zpracovate-li) tak, aby měli jistotu odbytu při odpovídající výši farmářských cen (zajišťujících rentabilitu výroby), pak ani zařazení konzumních bram-bor mezi citlivé komodity nepomů-že. V dalších letech bude nezbyt-né propagovat spotřebu českých konzumních brambor v médiích, na odborných a veřejných akcích, na výstavách a podobně. Společným cílem celé výrobkové vertikály, včet-ně obchodníků musí být stabilizo-vat nabídku kvalitních konzumních brambor pro trh, a tak „zachránit“ sektor domácí produkce konzumních brambor, ať již v ranobramborářské či tradiční bramborářské oblasti. ❊

Ing. Milan Čížek, Ph.D.,

Ing. Bohumil Vokál, CSc.,

Výzkumný ústav bramborářský

Havlíčkův Brod, s. r. o.

68,1

77,084,0

101,7

125,8123,5

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

140,0

1960

1962

1964

1966

1968

1970

1972

1974

1976

1978

1980

1982

1984

1986

1988

1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

kg/osobu/rok Lineární (kg/osobu/rok)

Graf 3 – Spotřeba brambor na osobu v ČR (podle ČSÚ)Graf 3 – Spotřeba brambor na osobu v ČR (podle ČSÚ)

0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%

120,0%

2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014

rané konzumní ostatní konzumní sadba škrob

Graf 4 – Soběstačnost ČR ve výrobě brambor (podle VÚB)Graf 4 – Soběstačnost ČR ve výrobě brambor (podle VÚB)

-51 118

-82 827

-130 155

-49 867

-53 423

52 458

-69 272

-49 172-62 556

-155 380-180 000

-160 000

-140 000

-120 000

-100 000

-80 000

-60 000

-40 000

-20 000

0

20 000

40 000

60 000

80 000

2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014

mno

žstv

í (t)

Graf 5 – Saldo dovozu a vývozu konzumních bramborGraf 5 – Saldo dovozu a vývozu konzumních brambor

45

Téma: Okopaniny


46

Téma: Okopaniny


Vše pro brambory

Selekce a výběr odrůd brambor je základní odborný krok ke specializaci společnosti.

Výběr nových odrůd = vhodná odrůda na správné místo

Každoročně je v portfoliu firmy MEDIPO AGRAS H. B. pro pěstitele k dispozici kolem 40 konzumních odrůd brambor. V úseku selekce a ve šlechtitelském procesu se nachází asi 250 až 400 nových šlechtění. Základní členění odrůd se týká vegetační doby (velmi rané až polopozdní) a směru použití – pro přímý konzum (letní, dlouhodobý), pro zpracování – chipsy, hranolky či loupání a škrob.

Velmi rané odrůdy – letní konzum

Pro první letní sklizně se jako nej-ranější osvědčuje odrůda Carrera, velkohlízá, varný typ B, vhodná pro mytí a balení čerstvě sklízených hlíz. Má pevnou slupku a dlouhodobě si udržuje dobrou konzumní kvalitu, ve skladu neklíčí.

Pro rychlý vývoj porostu je vhodnější začít s výsadbou až do prohřáté půdy. Při pěstování sadby se osvědčilo zajis-tit včasnou a soustavnou insekticidní clonu proti přenašečům viróz.

Odrůda Colomba nava-zuje raností na první termíny sklizně v ra-nobramborářských

oblastech. Výnos hlíz je velmi vysoký, počet hlíz na trs je vysoký, hlízy jsou výrazně žluté, velmi chutné, varný typ AB. Je velmi vhodná pro konzum z čerstvé sklizně i pro balení a letní loupání. Sadbu je vhodné nakličovat včas, včetně termínu výsadby.

Odrůdy ve skupině velmi raných dále zahrnují odrůdy Flavia (i pro letní loupání), Saline (zpracování na loupání a letní hra-nolky). Pro drobné pěstitele je vyžadovaná sadba odrůdy Velox s vysokou konzumní kvalitou pro domácnosti a odrůda Volumia vzhledem ke svému vyso-

kému výnosu. Nová odrůda Sunita vykazuje mož-

nost užití jako vysoce výnosná, velkohlízá,

varný typ AB, pro letní konzum i pro skladování do zimního období.

Odrůdy rané až polopozdní – dlouhodobý konzum a zpracování

Konzumní odrůdy pro dlouhodobý konzum se liší hlavně charakterem a vhodností pro upotřebení pro pří-pravu jídel – salátové (varný typ A), přílohové (varný typ B), pyré (mouč-naté, varný typ C). Možnost dlou-hodobého konzumu je dána jejich vhodností ke skladování, hloubkou dormance klíčení, místem pěstování, způsobem skladování.

Ve skupině „salátové“ patří k nej-rozšířenějším odrůda Princess

(varný typ A), která již před třemi lety získala oceně-ní Regionální potravina Kraje Vysočina. Spolu s odrůdou Dali (varný typ AB) patří mezi pět základ-

ních, nejvíce pěstovaných konzumních odrůd v Čes-

ké republice.Obě se vyznaču-

jí jak vysokou konzumní kvali-tou, tak i pěsti-telskou vhod-ností, dlouhodo-bou skladovatel-

ností i vhodností pro úpravu mytím

do malospotřebitel-ského balení. Ke stáli-

cím v této skupině patří i červenoslupká odrůda Rosara, dlouhodobě oblí-bená u všech pěstitelů i spotřebitelů. Novinkami

z letošního roku jsou odrůdy Campina (varný typ

A), Lucinda (varný typ AB) a Orlena (varný typ BA) – vykazují vysoký

MEDIPO AGRAS H. B., spol. s r. o., specializovaná bramborářská firma z Havlíčkova Brodu – Kraj Vysočina, již více než 20 let naplňuje své tradiční motto „Vše pro brambory“. MEDIPO AGRAS H. B. představuje sehraný, odborně zdatný tým, který se zaměřuje na výběr nových odrůd brambor, množení a prodej sadby, zavádění komplexní technologie pro pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu a skladování brambor, poradenství pro pěstitele a spotřebitele a na marketing konzumních a průmyslových brambor, včetně úpravy konzumních brambor pro malospotřebitele.

inze

rce

Konzumní brambory z Vysočiny, odrůda Granada Balené brambory Vysočina salátové, odrůda Princess

kraj Vyso ina

47

Téma: Okopaniny


výnos, výbornou konzumní kvalitu, dlouhodobou skladovatelnost a vhod-nost k úpravě mytím. Jsou vhodné i na loupání, podobně jako Princess a také odrůda Rafaela (varný typ A), která je typ odrůdy pro prodej „ze dvora“ a jako biobrambory.

Odrůdy s konzumním označením „pří-lohové“ v letošním roce rozšířila odrůda Granada, která byla zároveň oceněna jako Regionální potravina Kraje Vysočina v ori-ginálním balení Konzumní BRAMBORY z Vysočiny, odrůda Granada, tradiční značka Brambory z Vysočiny, varný typ B. Vyniká výnosem, dlouhodobou sklado-vatelností a vysokou odolností k virózám (pro množitele sadby). Dlouhodobě jsou v této skupině pěstované odrůdy Secura, Natascha, Victoria (varný typ B). K novin-kám přibyly odrůdy Taisiya, Queen Anne, Toscana a Belmonda, vhodné pro dlouho-dobé skladování a také k úpravě mytím do malospotřebitelského obchodního balení.

Varný typ C – pyré, nejlépe vysti-huje kvalita odrůdy Satina, rovněž dlouhodobě spolehlivě pěstovaná. Nadějná nová odrůda tohoto typu je Sylvana, vysoce výnosná, snáší sucho i vyšší teploty v letním období, snáší mytí a balení a je vhodná pro skladování.

Samostatnou skupinou jsou odrůdy vhodné pro speciální „luxusní“ úpravu, zejména pro hotelnictví – Annabelle, Marilyn, Cecile – charakteristické rohlíč-kovitým tvarem hlíz a pevnou lojovitou konzistencí vařených hlíz. Novinkou je odrůda Talentine se žlutou dužninou a žlutou slupkou a odrůda Blue Star s fialovou dužninou i slupkou.

Pro zpracování se nově uplatňují odrůdy Taurus a Crisps4All pro výrobu chipsů, dále osvědčené odrůdy Priamosa Sibu a také novinky Burana a Quadrigapro zpracování na škrob. Dlouhodobě pro hranolky je využívaná odrůda Asterixa nebo speciální Innovator.

Vyjmenované odrůdy patří do port-folia společnosti MEDIPO AGRAS H. B. Havlíčkův Brod do úseku mno-žení a prodeje sadby, který zajišťují odborní zástupci společnosti v rámci České republiky. Veškeré kontakty naleznete na webových stránkách firmy. ❊

Ing. Vlastimil Rasocha,

MEDIPO AGRAS H. B., spol. s r. o.

Foto archiv firmy

MEDIPO AGRAS H. B., Havlíčkův BrodDobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod

tel.: 569 422 245, fax: 569 425 076

e-mail: [email protected]

ODRŮDY BRAMBORkonzumní (A, B, C) – pro zpracování (škrob, chips, pf)

CARRERA COLOMBA VOLUMIA FLAVIA SALINE VELOX

VR-k, B VR-k, AB VR-k, AB VR-k, B VR-k, B VR-k, B

SUNITA ROSARA SUNSHINE PRINCESS DALI GRANADA

VR-k, AB VR-k, AB VR-k, AB R-k, A R-k, AB PR-k, AB

CAMPINA LUCINDA RAFAELA TAISIYA QUEEN ANNE SYLVANA

R-k, A PR-k, AB PR-k, A PR-k, BA R-k, B PR-k, BC

SECURA NATASCHA TOSCANA VICTORIA BELMONDA SATINA

R-k, B R-k, B PR-k, B PR-k, B PR-k, B PR-k, BC

ANNABELLE CECILE MARILYN TALENTINE BLUE STAR ORLENA

R-k, A PP-k, A PR-k, A PR-k, A PR-k, B R-k, A

PRIAMOS SIBU ASTERIX INNOVATOR TAURUS CRISPS4ALL

PR-š PP-š PP-pf, B-BC PR-pf PR-ch PP-ch

(VR – velmi rané, R – rané, PR – polorané, PP – polopozdní)

Obchodní zástupci fi rmy podle oblastí ČR:

Ing.Vlastimil Čech, tel.: 724 072 918 – východní a severní Čechy, Ing. Josef Lachout,

tel.: 724 061 075 – jižní a západní Čechy, Ing. František Vodička, tel.: 606 610 432 – jižní a severní

Morava, Václav Beneš, tel.: 606 740 058 – Polabí a severní Čechy

www.medipoagras.cz

Háďátko řepné od A až po ŘŘ jako řepa cukrovka – okopanina s mnohaletou tradicí. Její pěstování má však své stinné stránky. Jednou z nich je tzv. únava půdy. Na programu mezinárodní konference Technical Days uspořádané na konci léta osivářskou firmou SESVanderHave v německém Wormsu byla ústředním tématem ochrana cukrové řepy proti háďátku řepnému, jednomu z faktorů způsobujících půdní únavu.

Konference se zúčastnilo více než 200 účastníků z mnoha evropských zemí. Slyšeli přednášky z úst vědců světové-ho významu. Např. prof. Dr. Christian Jung z univerzity v Kielu shrnul šlech-tění cukrové řepy na toleranci vůči há-ďátkům. Dalším z významných hostů byl Dr. Sylvain Forenet z francouzské INRY nebo Dr. Mark Stevens z British Beet Research Organization a další. „Tento rok jsme naše Technické dny exkluzivně zaměřili na Heterodera schachtii, cystotvorné háďátko řep-né. Zmíněný parazit představuje ce-losvětové ohrožení efektivního pěs-tování cukrovky. Už toho víme hodně o vývoji, vlivu, způsobu rozmnožová-ní i tlumení háďátek a o tyto poznat-ky bychom se rádi podělili,“ sdělil v úvodu konference Rob van Tete-ring, generální ředitel společnosti SESVanderHave, která šlechtí odrůdy cukrové řepy nejen na výnos a cuker-natost, ale také na toleranci vůči zmí-něnému patogenu.

Možné ekonomické ztrátyÚčastníci konference – převážně pěsti-telé a osiváři – mimo jiné získali infor-maci, že ekonomické ztráty snížením výnosu cukru způsobené háďátky na cukrové řepě se odhadují na 10 až

60 % v závislosti na stupni napadení a klimatických podmínkách v daném roce pěstování. „Parazitická háďátka celosvětově způsobují škody na cílo-vých rostlinách více než sto miliard amerických dolarů,“ odhaduje Dr. Ni-cola Minerva ze sdružení Beta Italia.Přítomnost či absence těchto pato-genů na pozemku je i dnes důležitou informací při plánování budoucích aktivit pěstitele cukrové řepy. Popu-lace háďátek se na pozemku výrazně zvyšuje v důsledku úzkých osevních postupů. Pro dokonalou znalost si-tuace je v této souvislosti nutné uči-

nit několik důležitých kroků: provést reprezentativní vzorkování pozemku, extrakci odebraných půdních vzorků a diagnostiku nalezených cyst há-ďátek.

Vývojový cyklus a charakteristikaV Evropě se háďátka vyskytují prak-ticky ve všech oblastech, kde se inten-zivně pěstuje cukrová řepa. Často se nacházejí v místech, kde bývají krátké osevní postupy. Háďátko řepné může v půdě a bez přítomnosti hostitelské rostliny přežít

v podobě cyst pět až šest let. Cysty mají tvar malých citronků a velikost asi 0,5 mm. Každá cysta obsahuje vajíčka.Za příznivých klimatických podmínek na jaře, když jsou cysty v kontaktu se sekrety kořenů hostitelské rostliny, se líhnou larvy. Postupně se vyvíjejí na samčí a samičí pohlaví. Hlavička samice zůstává přichycena k syncytiu (soubuní) a její tělo se zvětšuje, dokud se neobjeví na povrchu kořene, kde je snadno viditelné pouhým okem. Sam-ci se vytratí do půdy, aby oplodnili sa-mice. Samice po oplodnění a vytvoře-ní vajíček hynou: jejich bílá citronovitá tělíčka se postupně mění na hnědé cysty obsahující průměrně 300 vajíček.Příznaky napadení se na poli projevují ve formě lokálních ohnisek, která se během sezóny pomalu zvětšují. Lze pozorovat vadnutí listů řepy v nej-teplejší části dne a ztráta turgoru se postupně stává i trvalou. Objevují se příznaky podobné deficitu hořčíku, žloutnutí a případně nekróza vnějších listů.Hlavní kořen se nevyvine, na jeho mís-tě se někdy vytvoří zmnožené kořeno-vé vlášení s cystami na povrchu. Tyto cysty jsou samičím stadiem vývojové-ho cyklu. Po dokončení vývoje zhněd-nou a oddělí se od rostliny.Diagnóza příznaků výskytu háďát-ka na kořeni je docela snadná. Lze je však někdy zaměnit s příznaky jiných původců hnilob kořene (Pythium). K určení diagnózy je klíčový výskyt malých, bílých až hnědých cyst citro-novitého tvaru na kořenovém vlášení. Při zjišťování jejich výskytu se řepa musí opatrně vytáhnout ze země a v případě potřeby se k prohlédnutí kořenů použije lupa.

Speciální meziplodinyZ dostupných informací a zkušeností vyplývá, že předpokladem pro úspěš-né pěstování cukrové řepy je dodr-žování osevních postupů. Do nich je třeba zařazovat vhodné předplodiny,

Cukrovka v okolí Wormsu, řepařského ráje Německa – že by až do pasu?Cukrovka v okolí Wormsu řepařského ráje Německa že by až do pasu?

Háďátka se za sucha stěhují do nižších vrstev půdního profilu Rozdíly mezi odrůdami byly patrné na první pohled

48

Téma: Okopaniny


meziplodiny a dbát na maximalizaci odstupu při pěstování cukrové řepy na jednom pozemku. Ale existují i zcela nové možnosti ochrany před půdními háďátky jako např. využití biologické-ho nematocidu na bázi půdní bakterie Pasteuria nishizawae. Tato bakterie kolonizuje přímo cystotvorná háďátka a dokončuje svůj vývoj uvnitř těl há-ďátek. Po dozrání dojde k prasknutí hostitele a uvolnění spor bakterie Pas-teuria nishizawae do prostředí. Chemická ochrana proti nematodům na řepě je značně nákladná a v mno-ha případech ekologicky neúnosná. Proto mají prioritní roli správné osev-ní postupy. Do osevního postupu je vhodné zařazovat nepřátelské rost-liny, které stimulují háďátka k líhnu-tí, ale vylíhlé larvy se v jejich pletivu nemohou vyvíjet. K těmto rostlinám patří: čekanka, cibule, česnek, žito, kukuřice, vikev, hrách a koňský bob. Další možnou nepřátelskou plodinou, která redukuje množství cyst haďátek na poli, je ředkev setá (Raphanus sati-vus), konkrétně její rezistentní odrůdy. Tato ředkev spouští líhnutí háďátek, ale juvenilní stadia na ní nedokážou dospět. Namnožení háďátek na kon-krétních pozemcích lze omezit i včas-nou likvidací výdrolu ozimé řepky.

Řepařská výrobní oblast v okolí MannheimuPo prvním dni teorie v přednáškovém sále následovala praktická část na poli poblíž města Worms. Oblast ko-lem Mannheimu, Frankfurtu, Main-zu a Wiesbadenu je kromě největší koncentrace produkce zeleniny také nejdůležitější oblastí pěstování cuk-rovky v Německu. Uprostřed této ob-lasti se nacházejí největší cukrovary v Německu firmy Südzucker AG. Jde doslova o ráj řepařů. Právě tento re-gion si firma SESVanderHave zvolila jako nejvhodnější pro testování svých odrůd.„Převládá tu mírné klima. Na žádném jiném místě v Německu není zároveň teplo a zároveň minimum srážek jako v této oblasti. Ovšem kromě roku 2014. Tento rok očekáváme nejvyšší výnos v historii zdejšího pěstování cukrovky – osmdesát tun z hektaru nebude výjimkou,“ uvedl Dr. Chris-tian Lang, ředitel sdružení pěstitelů cukrovky Zuckerrübenbauer e. V.

Za horka se háďátka stěhují níže„Už před šedesáti lety jsme se zde in-tenzivně zabývali únavou půdy, vzni-kl tady také první agrární poraden-ský servis. Skutečné vysvětlení příčin půdní únavy bylo často spojené s vý-skytem háďátek. Například jsme zjis-tili, že během horkého léta se v této oblasti háďátka stěhují do spodních vrstev půdy, kde je větší chlad a vlh-ko. Zde se reprodukují.

Poslední dekáda opravdu posunula vývoj v této oblasti mílovými kroky ku-předu. Háďátka, změny klimatu a cho-roby listů jsou nyní hlavními tématy výzkumu a budou vyžadovat dlouho-dobou pozornost a množství investic do budoucna. Společně s partnery z dalších států Německa jsme se před pěti lety rozhodli investovat více než milion eur do trvalé udržitelnosti pěs-tování cukrovky v jihozápadním Ně-mecku. Projekt jsme nazvali Budouc-

nost cukrovky – Zukunft Zuckerrübe. A během tří posledních let se v tomto regionu zvýšil podíl pěstování anti-nematodních odrůd na 80 %,“ sdělil všem přítomným Dr. Christian Lang.

Výsledky polních pokusůNa polním dnu SESVanderHave byla představena celá šíře problematiky pěstování cukrovky a každý z účastní-ků se mohl na vlastní oči přesvědčit, jaké jsou mezi pokusnými variantami rozdíly.Hlavní šlechtitel firmy Dr. Henrik Tschoep (Belgie) představil kromě jiných několik odrůd tolerantních k nemato-dům. Dvě ze současných klíčových od-růd SESVanderHave v Německu jsou odrůdy Vasco a Alcedo. Již zavede-nou a registrovanou antinematodní odrůdou na českém trhu je Cactus. Vzhledem k vynikajícímu výkonu této odrůdy i na nezamořených pů-dách nese tato odrůda označení FlexField. Pěstitel si tedy může být jistý, že investice do této antinema-todní odrůdy se mu spolehlivě vypla-tí i v případě, že na daném pozemku v konkrétním roce háďátka nepůsobí významné škody.Jedno ze stanovišť byl také výkop půdním profilem. Zde Dr. Fred Fürn-sternfeld ukazoval, jak vypadá cysta háďátka řepného nebo jak negativně na půdu může působit polní mecha-nizace, konkrétně např. nesprávně zvolená šířka pneumatik. Utužování půdy je v nižších vrstvách nevratné. Problémem může být také nekvalitní rozprostření a zaorání slámy – řepa se v takových místech špatně vyvíjí, stáčí se kolem slamnatých zbytků, což činí potíže při sklizni a ztráty ně-kdy dosahují až 25 %.Na dalších stanovištích byly prezen-továny především pokusy z nedávné doby – výsledkem jednoho je fakt, že háďátka se koncentrují spíše v nižší vrstvě půdního profilu (30 až 60 cm). Dále byly prezentovány rozdíly mezi tolerantními odrůdami k nemato-dům a konvenčními odrůdami, ale i velký význam zařazení plodin, kte-ré na sebe háďátka vážou a stimulují je k vylézání z cyst, především řepky a zmíněné ředkve seté. ❊

Text a foto

Lukáš Rytina

Půdní vzorky je třeba odebírat pomocí vzorkovače o průměru 1,5 až 2 cm z hloubky 20 až 30 cm. Na jeden hektar je třeba odebrat přibližně 10 vpichů

49

Téma: Okopaniny


Háďátka na řepě Háďátka patří do kmene nematod neboli hlístic. Skupina půdních fytopa-togenních nematod je široká. Rod Heterodera sestává z přibližně 60 dru-hů, z nichž dva se mohou vyvíjet na cukrovce – háďátko řepné (Heterodera schachtii) a háďátko Heterodera betae působící škody hlavně v Nizozem-sku, Švýcarsku, Švédsku a Německu.Kromě zmíněných dvou druhů napadá cukrovku také kořenové háďátko Me-loidogyne hapla, které má podobný vývojový cyklus s tím, že samičky jsou uloženy uvnitř hálek, které vznikají chemickým drážděním rostlinné tkáně.

Typické příznaky napadení bulvy háďátkem řepným – zmnožené kořenové vlášení

Registrované odrůdy bramboru 2014V roce 2014 byly na základě výsledků z dvouletých registračních zkoušek zapsány do Státní odrůdové knihy čtyři nové odrůdy bramboru. Ve velmi raném sortimentu jde o odrůdy Bropanna a Mariannka, obě pro přímý konzum varného typu B. Poloraný sortiment reprezentují odrůdy Granada a Zuza, určené pro přímý konzum varného typu B.

Desetiletá registrační doba uplynu-la u odrůd Albatros, Aneta, Diana, Solist a Valisa. Zároveň byla zrušena registrace u odrůd Judita a Sázava.Počet odrůd bramboru registrova-ných v ČR je 141. Jedná se o 34 odrůd velmi raných, 41 raných, 43 polora-ných a 23 polopozdních až pozdních.

BropannaVelmi raná odrůda pro přímý kon-zum varného typu BOdrůda je udržována firmou Bavaria--Saat GbR, Schrobenhausen, Němec-ko. Zástupcem v ČR je firma BROP s. r. o., Senožaty.Jde o velmi ranou odrůdu se střed-ně vysokým, polovzpřímeným tr-sem, středně velkým listem, úzkým až středně širokým lístkem. Květ je středně velký, červenofialový. Hlízy jsou oválné, středně velké, středně odolné proti mechanickému poško-zení, očka mělká, slupka žlutá, duž-nina světle žlutá. Klíček je kuželovitý, červenofialový. Počáteční růst natě je rychlý, počet hlíz pod trsem střed-ně vysoký až vysoký.

Odrůda je středně odolná proti na-padení virovými chorobami, středně odolná proti napadení plísní bram-boru na nati a odolná proti napadení aktinobakteriální obecnou strupovi-tostí bramboru.Výnos tržních hlíz v nejranějších ter-mínech předčasných sklizní je nízký. Výnos hlíz při konečné sklizni je nízký.Je určena pro přímý konzum. Vaře-né hlízy jsou středně pevné až pev-né konzistence, středně vlhké, slabě moučnaté, jemné struktury, nedo-statky v chuti malé, hlízy po uvaření slabě tmavnou, zařazeny do varného typu B.Významné vlastnosti: Odrůda Bro-panna se vyznačuje odolností proti napadení aktinobakteriální obec-nou strupovitostí bramboru a velmi dobrou kvalitou hlíz varného typu B vhodných na mytí.

GranadaRaná až poloraná odrůda pro přímý konzum varného typu BOdrůda je udržována firmou SaKa Pflanzenzucht GmbH & Co. KG, Ham-

burg, Německo. Zástupcem v ČR je firma MEDIPO AGRAS H. B., spol. s r. o., Havlíčkův Brod.Jde o ranou až poloranou odrůdu se středně vysokým, polovzpřímeným trsem, malým až středně velkým lis-tem, úzkým až středně širokým líst-kem. Květ je malý až středně velký, bílý. Hlízy jsou dlouhé, velké, méně odolné proti mechanickému poško-zení, očka mělká, slupka žlutá, duž-nina světle žlutá. Klíček je vejčitý,

červenofialový. Počáteční růst natě je středně rychlý, počet hlíz pod tr-sem středně vysoký.Odrůda je odolná proti napadení vi-rovými chorobami, středně odolná proti napadení plísní bramboru na nati a středně odolná až odolná proti

Stupeň rezistence k původci Stupeň rezistence k původci rakoviny bramborurakoviny bramboru

Stupeň rezistence proti patotypům háďátekStupeň rezistence proti patotypům háďátekGlobodera rostochiensisGlobodera rostochiensis (Ro1, Ro5) a (Ro1, Ro5) a G. pallidaG. pallida

(Pa1, Pa3)(Pa1, Pa3)

Patotyp 1 (D1)Patotyp 1 (D1) Ro1Ro1 Ro5Ro5 Pa1Pa1 Pa3Pa3

9 9 4 4 2

Hodnocení:Hodnocení:Původce rakoviny bramboru: 9 – rezistentní, 7 – slabě rezistentní, 5 – slabě náchylné (s polní Původce rakoviny bramboru: 9 – rezistentní, 7 – slabě rezistentní, 5 – slabě náchylné (s polní rezistencí), 3 – středně náchylné, 1 – silně náchylnérezistencí), 3 – středně náchylné, 1 – silně náchylnéPatotypy háďátek: 9 – rezistentní, 2, 1 – silně náchylnéPatotypy háďátek: 9 – rezistentní, 2, 1 – silně náchylné

Tab. 1 – Hodnocení odrůdy BropannaTab. 1 – Hodnocení odrůdy Bropanna


Stupeň rezistence proti patotypům háďátekStupeň rezistence proti patotypům háďátekGlobodera rostochiensisGlobodera rostochiensis (Ro1, Ro5) a G (Ro1, Ro5) a G. pallida. pallida



9 9 2 2 3

Tab. 2 – Hodnocení odrůdy GranadaTab. 2 – Hodnocení odrůdy Granada

Odrůda Bropanna

Odrůda Granada

Odrůda Mariannka

Odrůda Zuza

Téma: Okopaniny


napadení aktinobakteriální obecnou strupovitostí bramboru.Výnos hlíz je středně vysoký až nízký.Je určena pro přímý konzum. Vaře-né hlízy jsou středně pevné až pev-né konzistence, středně vlhké, slabě moučnaté, jemné až středně hrubé struktury, nedostatky v chuti malé, hlízy po uvaření velmi slabě až sla-bě tmavnou, zařazeny do varného typu B.Významné vlastnosti: Odrůda Grana-da se vyznačuje odolností proti na-padení virovými chorobami a velmi dobrou kvalitou hlíz varného typu B vhodných na mytí.

MariannkaVelmi raná až raná odrůda pro přímý konzum varného typu BOdrůda je udržována firmou Vesa Velhartice, a. s.Jde o velmi ranou až ranou odrůdu s nízkým až středně vysokým, polo-vzpřímeným až rozprostřeným trsem, středně velkým listem, úzkým líst-kem. Květ je malý až středně velký, bílý. Hlízy jsou krátce oválné, velké, středně odolné proti mechanickému poškození, očka mělká až středně hluboká, slupka žlutá, dužnina žlutá. Klíček je kuželovitý, červenofialový. Počáteční růst natě je středně rychlý, počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký.Odrůda je méně odolná proti napa-dení virovými chorobami, středně odolná proti napadení plísní bram-boru na nati a středně odolná proti napadení aktinobakteriální obecnou strupovitostí bramboru.

Výnos tržních hlíz je v nejranějších termínech předčasných sklizní vysoký až velmi vysoký. Výnos hlíz při koneč-né sklizni je velmi vysoký.Je určena pro přímý konzum. Vařené hlízy jsou středně pevné až pevné konzistence, středně vlhké až silně vlhké, slabě moučnaté, jemné struk-tury, nedostatky v chuti malé až střední, hlízy po uvaření velmi slabě až slabě tmavnou, zařazeny do varné-ho typu B.Významné vlastnosti: Odrůda Ma-riannka se vyznačuje vysokým až velmi vysokým výnosem tržních hlíz v nejranějších termínech předčas-ných sklizní a vysokým výnosem hlíz při konečné sklizni.

ZuzaPoloraná odrůda pro přímý konzum varného typu BOdrůda je udržována firmou Selekta Pacov, a. s.Jde o poloranou odrůdu se středně vy-sokým až vysokým, vzpřímeným až po-lovzpřímeným trsem, středně velkým

listem, středně širokým až širokým lístkem. Květ je středně velký, bílý. Hlí-zy jsou oválné, středně velké, středně odolné proti mechanickému poško-zení, očka mělká, slupka načervenale hnědá, dužnina světle žlutá. Klíček je úzce válcovitý, červenofialový. Počá-teční růst natě je středně rychlý, počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký.Odrůda je odolná proti napadení viro-vými chorobami, středně odolná pro-ti napadení plísní bramboru na nati a středně odolná proti napadení ak-tinobakteriální obecnou strupovitostí bramboru.

Výnos hlíz je středně vysoký až vysoký. Je určena pro přímý konzum. Vařené hlízy jsou středně pevné konzisten-ce, středně vlhké, slabě až středně moučnaté, jemné až středně hrubé struktury, nedostatky v chuti malé až střední, hlízy po uvaření slabě tmav-nou, zařazeny do varného typu B.Významné vlastnosti: Odrůda Zuza se vyznačuje odolností proti napa-dení virovými chorobami a středně vysokým až vysokým výnosem hlíz.

ZávěrInformace k registrovaným odrůdám v České republice lze nalézt v publi-kaci Seznam doporučených odrůd bramboru 2014, kde jsou odrůdy rozděleny podle směru užití a podle zařazení do zkoušek pro SDO. Dal-ší informace lze nalézt na stránkách ústavu – www.ukzuz.cz. ❊

Ing. Václav Čermák,

Ústřední kontrolní a zkušební ústav

zemědělský,

Národní odrůdový úřad,

Referát brambor Lípa

Foto autor





9 9 3 2 2

Tab. 3 – Hodnocení odrůdy MariannkaTab. 3 – Hodnocení odrůdy Mariannka





9 9 3 2 2

Tab. 4 – Hodnocení odrůdy ZuzaTab. 4 – Hodnocení odrůdy Zuza

51

Téma: Okopaniny


Belana

Anuschka

EUROPLANT šlechtitelská spol. s r.o.Lhotská 2221/32, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice

Tel.: 281 932 901, Fax: 281 932 900, Mobil: 602 305 046

www.europlant.cz

Bellarosa

KVALITNÍ SADBA NA POLE CHUTNÉ BRAMBORY NA STOLE

PRO VÝSADBU V ROCE 2015 MÁME PRO VÁS KVALITNÍ SADBU Z ESKÉHO MNOŽENÍ (ve stupních E2, E3, A a B):

Velmi rané: ANUSCHKA, BELLAROSA, COLETTE, FINKA, LILIANA**, NANDINA, PRESTO, VIVIANA

Rané: BACCARA, BELANA, ELFE, JULINKA**, MARABEL, MELBA, MERIDA

Polorané: ANTONIA, CONCORDIA, LAURA, MARIOLA, ZUZANNA*Polopozdní: EUROSTARCH*, JELLY, MARENA

* odr dy na zpracování a na výrobu škrobu ** spole né odr dy se Sativou Ke kov

MarabelLaura

AT

OUE

P

chutne_brambory-98x120-2015.indd 1 5.12.2014 13:18:23

Foto David Bouma

Strategie Evropské unie pro ochranu půdy označuje snižování obsahu půdní organické hmoty (SOM) za jedno z hlavních rizik ohrožujících kvalitu půdy. Analýzy současného stavu českých půd ukazují, že obsah půdní organické hmoty má klesající tendenci. Organická hmota má přitom přímý vliv na řadu důležitých funkcí v orných půdách.

V první řadě udržuje produkční po-tenciál půdy, dále zadržuje srážko-vou vodu a omezuje její rychlý odtok, zlepšuje poutání živin v půdě, ovliv-ňuje její agregační schopnosti, pod-poruje strukturní stav a vodní režim půdy, podporuje schopnost pufrace vůči znečišťujícím látkám, zajišťuje energetický zdroj pro půdní mikro-organismy a zlepšuje fyzikálně-me-chanické vlastnosti půdy.

Úbytek organické hmotyOkopaniny mají významnou roli v cel-kové soustavě hospodaření na orné půdě. Jsou řazeny ke zlepšujícím pol-ním plodinám v osevních postupech. Pokud je nesklízíme v nepříznivém počasí, zanechávají půdu ve velmi dobrém fyzikálním stavu. Pěstování plodin na farmách bez živočišné vý-roby vede zvláště v posledních letech k omezenému dodávání potřebné organické hmoty do půdy. Stále větší množství biomasy je v současné době využíváno v bioplynových stanicích k výrobě obnovitelných zdrojů ener-gie. V budoucnosti to může být pří-

činou nežádoucího stavu snižování půdní úrodnosti.Bilancí organické hmoty je možno zjistit, že ročně z půdy nenávratně ztrácíme až 2 % organického uhlí-ku. V současné době se v ČR apli-kuje ve statkových hnojivech (po odpočtu ztrát při skladování) asi pouze 0,6–0,7 t organických látek

na 1 ha orné půdy/rok. Z toho vy-plývá, že pro roční potřebu organic-kých látek pro orné půdy tak nedo-sahuje podíl statkových hnojiv ani 50 %. Proto je nutné pro vyrovnání bilance využít i další zdroje (slámu, zelené hnojení, řepný chrást, strnis-kové meziplodiny, organické granu-láty a podobně).

Pozitivní vliv okopanin na půduZlepšující vliv na půdní úrodnost mají zejména hlavní pěstované okopani-ny. Proto je možno doporučit takové metody obdělávání půdy a zaklá-dání porostů, které by mohly být v různých klimatických podmínkách zárukou zvyšování půdní úrodnosti. Při zavádění specifických technologií brambor podle jednotlivých užitko-vých směrů jejich pěstování je nutno respektovat požadavek brambor na prokypřenou a proteplenou ornici, která urychluje klíčení hlíz a stejno-měrné vzcházení porostu. Hlavním cílem je maximální využití jejich vy-sokého produkčního potenciálu. Dostatek organické hmoty v půdě a vyvážená organominerální výživa porostu vytvářejí předpoklad pro další harmonický vývoj v jednotlivých fenologických fázích. Jednou z mož-ností, jak dosáhnout zvýšení podílu organické hmoty v půdě, je dodávání organického granulátu na bázi moř-ských řas (potvrzují naše pokusy).Pro podporu bilance organické hmo-ty a eliminaci vlivu počasí je možno použít při výsadbě porostu brambor organický granulát, který obsahuje biostimulační látky. Limitujícím fak-torem u okopanin, které poskytují produkty s nízkým obsahem sušiny (10–30 %), je dostatek srážek příz-nivě rozložených v celém průběhu jejich vegetace. Vyšší obsah organic-ké hmoty v půdě zvětšuje zádržnou schopnost půdy a poutání živin, čímž snižuje negativní dopady sucha.

Metodika pokusuV pokusném roce 2014 byl sledovaný vliv organického granulátu na bázi mořských řas (AlgaSoil) na dosaho-vaný výnos brambor. Maloparcelní polní pokus byl založený na pokusné

Navážky granulátu AlgaSoil na maloparcelkový pokus (60 kg/ha) Foto Petra HaškováN ážk lát Al S il l lk ý k (60 k /h )

Vliv organického granulátu z mořských řas na pěstování brambor

Pozn.: H1SR (g) – hmotnost jedné suché rostliny (g)Pozn.: H1SR (g) – hmotnost jedné suché rostliny (g)

119,4% 115,0%106,1%

121,1% 123,8% 121,7% 117,0%125,3%

118,7%

0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%

120,0%

140,0%

H1SR (g) N P K Ca Mg Zn Cu Bkontrola AlgaSoil

erpání živin brambor – Mendelu, 24. 7. 2014

Graf 1 – Anorganický rozbor rostlin po aplikaci AlgaSoil u brambor, odběr v BBCH 51Graf 1 – Anorganický rozbor rostlin po aplikaci AlgaSoil u brambor, odběr v BBCH 51

Téma: Okopaniny


stanici Mendelovy univerzity v Brně v Žabčicích. Pokusná plocha se na-chází v jihomoravské suché oblasti s typickým vnitrozemským klima-tem. Do oblasti stanoviště zasahuje dešťový stín, suchost také zvyšují větry, které způsobují velký výpar půdní vláhy. Pokusný rok byl oproti předešlým letům poměrně štědrý na srážky, zvláště ve druhé polovině ve-getace.Do polního pokusu byla zařazena konzumní raná odrůda brambor Adéla. Tato odrůda byla vyšlechtě-ná v České republice (na pracovišti Selekta Pacov, a. s.), proto je velmi vhodná do našich půdních a klimatic-kých podmínek. Vyznačuje se velmi vysokým nasazením hlíz pod trsem. Dalším pozitivem je vysoká odolnost k virovým chorobám a plísni bram-borové. Dosahuje vysokého výnosu oválných hlíz se sytě žlutou dužni-nou. Hlízy jsou odolné vůči mecha-nickému poškození a obecné strupo-vitosti. Konzumní jakost je varného typu B/A. Odrůda nemá zvláštní ná-roky na pozemek. Dobře využije vyš-ší hladinu živin v půdě.

Zhodnocení vlivu organického granulátuV polním pokusu byl sledován vliv organického granulovaného hnojiva AlgaSoil z mořských řas (na přírodní bázi) na dosahovaný výnos brambor. Jeho distributorská firma Agrobio-sfer, s. r. o., nechala tento preparát zaregistrovat BIO institutem Control IMO (institute for marketecology – www.imo.ch) v EU. Výrobce gra-nulovaného hnojiva je společnost Leili Agrochemistry Co. Produkt má zlepšovat svým působením struktu-ru půdy, zvyšuje mikrobiální aktivi-tu a využitelnost živin v půdě. Jeho zvláštností je obsah mořských řas, jež mají biostimulační vliv, díky kterému dochází k eliminaci stresových fakto-rů v průběhu vzcházení plodin (zdroj: www.leili.com). Podstatnými slož-kami granulátu jsou organické látky (45 %) a přírodní živiny (NPK 2/2/2). Přínosem je, že AlgaSoil má neutrální pH, a tedy nedochází k retrogradaci fosforu a k vyblokování ostatních ži-vin v orniční vrstvě, kam je aplikován. Rostlina i půda na granulát reagují velice pozitivně.

V našem pokusu jsme aplikovali or-ganické granulované hnojivo Alga-Soil v doporučeném množství 60 kg/ha před sázením brambor na kyp-ré lůžko pod hlízy. Bezprostředně po výsadbě proběhlo nahrnutí. Hrůbek nad hlízami byl vytvořený souměrně se širokým mírně oblým vrcholem.

Orientační rozbor během vegetacePro orientační vyjádření pozitivní-ho účinku organického granulátu jsme odebrali rostlinný materiál ve fenologické fázi BBCH 51 (před květem). Podle dosavadních studií a doporučení byl odebrán čtvrtý

vyvinutý list (20 ks/varianta) z ke-říků brambor ze všech čtyř opako-vání pro anorganický rozbor rostlin (ARR). V akreditované laboratoři ve Velkém Meziříčí nám dne 24. 7. 2014 provedli anorganický rozbor, zaměřený na široké spektrum přija-tých živin (graf 1).

www.syngenta.cz

SY Belana N–NC typKombinace tolerance k cerkospoře a technologické kvality

Vhodná pro ranější sklizňové termíny

SY Marvin N typVysoký výnos cukru a agroekologická plasticita

Odrůda nové generace - orientace na vyšší technologickou kvalitu

Monsun N–NV typVynikající produkční index v reg. pokusech ÚKZÚZ - povolena již po 2 letech

Kombinace výkonu a výborné odolnosti vůči listovým chorobám - další nízkonákladová odrůda od Syngenty

SY Kultura NC/C typOdolná vůči nematodům

Je speciální dvoutolerantní odrůdou, která je vhodná do půd, kde je očekáván vyšší výskytnematodů. Odrůda dále, vedle tolerancek rizomanii, vykazuje i dobrou odolnost vůčilistovým chorobám.

Nabídka kvality a jistoty pro 2015Naše dvoutolerantní odrůdy k rizomanii,cerkospoře a nově také k nematodům

Nejp

rod

ávan

ější Syngenta od

růd

a 2

014

Osivo bude dodáváno v technologické úpravě ENERG’HILL = rychlejší a stejnoměrnější vzejití, plný a vyrovnaný porost, vyšší produkce cukru

Téma: Okopaniny


Porovnání bylo vztaženo na kontrol-ní neošetřenou variantu. Varianty pokusu byly založeny formou ná-hodného výběru čtverců. Po vyhod-nocení rozborů byl evidentní nárůst příjmu u všech rozborovaných prvků. Pozitivním zjištěním bylo navýšení obsahu živin přírodním produktem bez uměle dodávaných minerálních látek.

Požadavky brambor na výživu NPKBrambory jsou plodinou, která má poměrně vysoké nároky na čerpá-ní živin, ovšem relativně velká část se pěstuje na půdách s celkově nižší půdní úrodností. Proto má velký vý-znam výživa. Aplikace celkového du-síku u současných odrůd by neměla přesahovat více než 120 kg N/ha, což v současnosti podporuje projekt „re-žim jakosti brambor“ (= RJB). Dávky dusíku z minerálních hnojiv by měly být diferencovány podle použitých statkových hnojiv s přihlédnutím k půdní úrodnosti a pěstitelskému směru. Brambory velice dobře snášejí fyziologicky kyselá hnojiva a pěstují se převážně na půdách, které jsou propustnější. Ze široké škály hnojiv můžeme zvolit například síran amon-

ný, DAM 390 nebo močovinu. Rovněž nesmíme zapomenout na další mak-roprvky, které jsou pro brambory nepostradatelné. K dodání fosforu je často používán superfosfát, NP či NPK hnojiva. Dostatečné množství P (30–45 kg/ha) ovlivňuje příznivě tvorbu kořenů, stolonů a kvalitu hlíz. Výživa K (100–165 kg/ha) ovlivňuje výnos hlíz a tvorbu škrobu v hlízách, proto mají vyšší nároky na draslík hlavně průmyslové odrůdy. Při výbě-ru draselných hnojiv je potřeba brát v úvahu, že brambory nesnášejí chlór – snižuje velikost škrobových zrn. Vhodné je použití draselných hnojiv obohacených hořčíkem.Organický granulát AlgaSoil neřeší základní potřebu NPK živin, ale má spíše doplňkovou úlohu ve výživě rostlin. Doporučuje se aplikovat po smíchání s komoditními granuláty vhodnými pro pěstování brambor v poměru 1 : 3. Při společné aplikaci do půdy podporuje vyšší využití živin z minerálních hnojiv. Při čerpání živin během vegetace dochází následně k menším ztrátám způsobeným na-příklad vyplavením (zdroj leili.com). Také organominerální látky z půdy jsou rostlinou přijaté ve vyšší míře než na neošetřené variantě, kde nebyl přípravek aplikován. Pozitiv-ním faktorem po aplikaci organic-kého granulátu je dále nárůst sušiny u rostlin brambor (graf 1).

Vyhodnocení pokusuBrambory se sklízely ve fyziologické zralosti porostu. Z každé odběrové parcelky bylo ve čtyřech opaková-ních odebráno deset rostlin, u kte-rých bylo přímo na pokusné stanici provedeno vyhodnocení vybraných výnosových ukazatelů. Výnos po aplikaci organického granulátu byl o 26 % vyšší než u neošetřené varian-ty (graf 2). Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná prozatím o jednoleté vý-sledky z jedné pokusné lokality, bylo by vhodné pro další ověření významu produktu AlgaSoil provést víceleté sledování. Výsle dky pokusů za rok 2014 byly statisticky průkazné. ❊

Ing. Petra Hašková,

prof. Ing. Miroslav Jůzl, CSc.,

Ing. Petr Elzner, Ph.D.,

Mendelova univerzita v Brně

Sázení, odrůda brambor: Adéla Foto Petra Hašková

37,24

46,89

05

101520253035404550

kontrola AlgaSoil (60 kg/ha)

Graf 2 – Výnos hlíz (t/ha), rok 2014Graf 2 – Výnos hlíz (t/ha), rok 2014

sklizn brambor v tis.tun

1130

900

681

1013

692752

665

805

661

505

668

682

820769

300

400

500

600

700

800

900

1000

1100

1200

2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016

Graf 3 – Klesající tendence pěstování brambor v ČR (2001–2014), zdroj: ČSÚGraf 3 – Klesající tendence pěstování brambor v ČR (2001–2014), zdroj: ČSÚ

Graf 4 – Meteorologická data z pokusné stanice MENDELU v Žabčicích – Graf 4 – Meteorologická data z pokusné stanice MENDELU v Žabčicích – úhrn srážekúhrn srážek

Graf 5 – Meteorologická data z pokusné stanice MENDELU v Žabčicích Graf 5 – Meteorologická data z pokusné stanice MENDELU v Žabčicích – průměrná teplota– průměrná teplota

Téma: Okopaniny


55

Téma: Okopaniny


Vlastnosti rozhodující o vhodnosti odrůd bramboru k mytíMytí hlíz bramboru je technologický proces používaný při výrobě potravinářských výrobků a polotovarů z brambor, při přípravě hlíz pro kuchyňské zpracování a při tzv. tržní úpravě konzumních hlíz určených pro prodej v obchodní síti. Protože v případě hlíz pro výrobky, polotovary a jídla následuje po jejich umytí (po bezprostředním odstranění nevhodných hlíz) zpracování, nepřináší tento standardní postup z hlediska kvality hlíz v podstatě žádné problémy. Jiná situace je u hlíz mytých pro prodej především v obchodních řetězcích, ve kterých tvoří rozhodující podíl nabídky.

Po umytí je zřetelné jakékoli zhor-šení vnější kvality brambor, které by ve většině případů u nemytých hlíz kupující nezaznamenal. Vyho-vět požadavkům na vnější kvalitu hlíz určených k mytí je velmi náročné a souvisí to především s dodržováním technologické kázně u pěstitele, ale i při skladování, tržní úpravě (mytí), distribuci a vlastním prodeji. Malá nabídka kvalitních hlíz vyhovující po-žadavkům na mytí nejen v podzim-ním, ale i zimním a především jarním období přináší pěstitelům problémy s odbytem a je příčinou zvýšených dovozů brambor ze zahraničí.Rozhodujícím článkem je proto pěsti-tel. Vedle optimalizace agrotechnic-kých a fytopatologických opatření patří velmi významné místo výběru odrůdy, nejlépe s prokázanou vhod-ností k mytí. I k tomuto účelu slouží výsledky přesných polních pokusů Ústředního kontrolního a zkušební-ho ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), které jsou základem pro Seznam do-poručených odrůd (SDO).

Vnější kvalita jako podmínkaJe zřejmé, že bezvadná vnější kvalita hlíz je podmínkou, aby umyté bram-bory bylo možné uplatnit na trhu. Mytí hlíz je téměř konečná úprava, po

jejich osušení vesměs následuje pouze zabalení, distribuce a prodej. Nelze doporučit dlouhodobé skladování mytých hlíz, a to ani v případě, že je zajištěno jejich zchlazení na teplotu 4 °C. Důvodem je především riziko zvýšeného výskytu měkké hniloby. Pro mytí je nutné zajistit hlízy me-chanicky nepoškozené, nenapade-né chorobami, nenaklíčené, nejlépe s hladkou a pevnou slupkou. Řada těchto ukazatelů je ovlivňována již dříve uvedenými technologickými zásahy, ale významně souvisí i s vlast-nostmi jednotlivých odrůd. Bylo pro-kázáno, že některé odrůdy se pro mytí nehodí, jiné s určitými problémy a pouze v menší míře lze nalézt odrů-dy, které splňují požadované nároky na vnější kvalitu mytých hlíz.Náš příspěvek se zaměřil na zhodno-cení vlivu jednotlivých požadovaných vlastností na vhodnost odrůd s růz-ným stupněm ranosti k mytí. V sou-časné době, podle metodiky ÚKZÚZ pro zapsání odrůd na SDO, se sleduje a následně hodnotí hladkost slupky, napadení hlíz chorobami (vločko-vitost hlíz, aktionomycetová obec-ná strupovitost, zduřelá nekrotická kroužkovitost, stříbřitost slupky, hni-loby hlíz) a z ostatních znaků pevnost slupky, změna barvy oloupaných hlíz, zelenání slupky hlíz a klíčení

hlíz. Uvádíme hodnocení statistické významnosti vlivu ročníku a odrůdy na jednotlivé hodnocené znaky (pro zcela zanedbatelný výskyt nebylo hodnoceno napadení hlíz zduřelou nekrotickou kroužkovitostí a hnilo-bami) s cílem zjistit znaky, které jsou pro výběr odrůd rozhodující, a opač-ně definovat ty, jež jsou pro hodno-cení nevýznamné.

Metodický postupPro práci byly využity výsledky re-gistračních pokusů ÚKZÚZ a poku-

sů pro SDO provedených v letech 2009–2013. Jedná se o přesné pol-ní pokusy se souborem 47 odrůd vedené ve třech opakováních po-dle jednotné metodiky na pracovi-šti v Lípě. V práci jsou předloženy výsledky zjištěné při hodnocení po sklizni provedené po fyziolo-gickém dozrání hlíz. Pracoviště se nachází v okrese Havlíčkův Brod, v nadmořské výšce 505 metrů, s dlouhodobou průměrnou roční teplotou 7,5 °C a průměrným roč-ním úhrnem srážek 594 mm. Úda-je o průměrné teplotě a srážkách v průběhu vegetačního období jednotlivých let jsou uvedeny v ta-bulce 1. Pokusy byly vedeny na pís-čitohlinitých půdách nacházejících se na pozemcích s půdním typem KMg (kambizem pseudoglejová). Zkoušky vhodnosti hlíz k mytí se řídí metodikou zkoušek užitné hodnoty brambor. Při hodnocení se odebraný vzorek vloží do labo-

Kvalita prodává Foto archiv VÚBKvalita prodává Foto archiv VÚB

RokPrůměrná teplotaPrůměrná teplota SrážkySrážky

°C odchylka od normálu (°C)odchylka od normálu (°C) mmmm odchylka od normálu odchylka od normálu (mm)(mm)

2009 14,714,7 +1,2+1,2 422,5422,5 +47,5+47,52010 13,613,6 +0,1+0,1 446,8446,8 +71,8+71,82011 14,414,4 +0,9+0,9 387,2387,2 +12,2+12,22012 14,514,5 +1,0+1,0 337,2337,2 –37,8–37,8

2013 13,713,7 +0,2+0,2 402,1402,1 +27,1+27,1NormálNormál 13,5 375,0375,0

Tab. 1 – Průměrná teplota (°C) a úhrn srážek (mm) ve vegetačním období (IV.–IX.) pokusných let na pracovišti v LípěTab. 1 – Průměrná teplota (°C) a úhrn srážek (mm) ve vegetačním období (IV.–IX.) pokusných let na pracovišti v Lípě

56

Téma: Okopaniny


ratorní elektrické myčky hlíz s kar-táči, ve které se hlízy po dobu 15 sekund myjí. Voda se po každém mytí vyměňuje. Omyté hlízy se skladují v originální průsvitné fó-lii s větracími otvory a s potiskem běžně používaným v obchodní síti. Skladování je blízké podmínkám u obchodníků (18–22 °C, 200–400

luxů rozptýleného světla). Hodno-cení po omytí hlíz se provádí:• za 24 hodin (výskyt chorob, pev-

nost a hladkost slupky),• za 4 dny (změna barvy oloupa-

ných hlíz),• za 7 dní (zelenání slupky hlíz),• za 14 dní (stříbřitost slupky, klíče-

ní hlíz).

Hodnocení probíhá pomocí stupni-ce 9–1 (tab. 2), ve které hodnota 9 představuje optimální stav.

VýsledkyPři hodnocení je nutné vzít v úvahu prostředí pracoviště ÚKZÚZ v Lípě, na kterém jsou vytvářeny relativně optimální podmínky pro růst a vývoj

pokusných porostů brambor. Zhorše-ní podmínek u pěstitelů konzumních brambor může mít nepříznivý vliv na některý z ukazatelů, a způsobit i větší problémy s kvalitou mytých hlíz, než ukazují výsledky přesných polních pokusů.Z výsledků bylo jednoznačně zřej-mé, že pro vhodnost k mytí byly zduřelá nekrotická kroužkovitost hlíz a výskyt hnilob zcela nevý-znamné, a to u všech skupin ranos-ti, a proto je v práci dále nehodnotí-me. Statistická významnost pro vliv odrůdy nebyla zaznamenána dále u pevnosti slupky a změny barvy oloupaných hlíz ve všech případech. V případě obecné strupovitosti se vliv odrůdy neuplatnil u poloraných a polopozdních odrůd (tab. 5 a 6). Výrazně nejmenší vliv odrůdy byl zaznamenán u polopozdních odrůd (tab. 6), u kterých odrůda význam-ně ovlivnila pouze zelenání slupky hlíz. Statisticky významný vliv odrů-dy byl u ostatních skupin (tab. 3–5) prokázán u hladkosti slupky, stříb-řitosti slupky, zelenání slupky hlíz a klíčení hlíz.Za vyhovující k mytí jsou považovány odrůdy vykazující u hladkosti slupky hodnocení v rozmezí 6,5–9, u vločko-vitosti hlíz a stříbřitosti slupky 7,5–9, u pevnosti slupky, změn barvy oloupa-ných hlíz, zelenání slupky hlíz, klíčení

VlastnostVlastnostBonitační stupniceBonitační stupnice

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Hladkost slupkyHladkost slupky velmi hrubávelmi hrubá velmi hrubá až velmi hrubá až hrubáhrubá hrubáhrubá hrubá až středníhrubá až střední střednístřední střední až střední až

hladkáhladká hladkáhladká hladká až velmi hladká až velmi hladkáhladká velmi hladkávelmi hladká

Vločkovitost hlízVločkovitost hlíz

více než 40 % více než 40 % povrchu hlízy povrchu hlízy

s příznaky s příznaky napadenínapadení

do 40 % do 40 % povrchu povrchu








do 5 % povrchu do 5 % povrchu s příznaky s příznaky napadenínapadení

do 1 % povrchu do 1 % povrchu s příznaky s příznaky napadenínapadení

ojediněle ojediněle příznaky příznaky napadenínapadení

bez výskytubez výskytu

Stříbřitost slupkyStříbřitost slupky více než 60 % povrchu hlízy více než 60 % povrchu hlízy s projevy stříbřitostis projevy stříbřitosti

do 60 % povrchu s projevy do 60 % povrchu s projevy stříbřitostistříbřitosti

do 30 % povrchu s projevy do 30 % povrchu s projevy stříbřitostistříbřitosti

do 10 % povrchu s projevy do 10 % povrchu s projevy stříbřitostistříbřitosti bez výskytubez výskytu

Pevnost slupkyPevnost slupky75 % povrchu hlíz oloupáno, 75 % povrchu hlíz oloupáno,

slupka snadno palcem slupka snadno palcem odstranitelnáodstranitelná

50 % povrchu oloupáno, slupka 50 % povrchu oloupáno, slupka snadno palcem odstranitelnásnadno palcem odstranitelná

slupka u většiny hlíz v korunkové slupka u většiny hlíz v korunkové části slabě poškozena, tlakem části slabě poškozena, tlakem

palce se ale nedá odstranitpalce se ale nedá odstranit

slupka u přibližně 30 % hlíz slupka u přibližně 30 % hlíz v korunkové části slabě poškozenav korunkové části slabě poškozena

slupka na všech slupka na všech hlízách pevná, hlízách pevná, neporušenáneporušená

Změna barvy oloupaných hlízoloupaných hlíz

velmi silné barevné změny (hnědé velmi silné barevné změny (hnědé až černé)až černé)

silné barevné změny (hnědnutí silné barevné změny (hnědnutí oloupaných míst)oloupaných míst)

slabé barevné změny (šednutí, slabé barevné změny (šednutí, případně hnědnutí)případně hnědnutí)

velmi slabé, většinou nevýrazné velmi slabé, většinou nevýrazné barevné změnybarevné změny beze změnybeze změny

Zelenání slupky hlízZelenání slupky hlíz velmi silné a výrazné zelenánívelmi silné a výrazné zelenání silné zelenánísilné zelenání slabé zelenáníslabé zelenání velmi slabé, většinou nevýrazné velmi slabé, většinou nevýrazné zelenánízelenání

bez výskytu bez výskytu zelenánízelenání

Klíčení hlíz (klíčky Klíčení hlíz (klíčky o velikosti v mm)o velikosti v mm) nad 40nad 40 31–4031–40 16–3016–30 11–15 6–106–10 4–5 1–31–3 probuzenéprobuzené nenaklíčenénenaklíčené

Aktinobakteriální Aktinobakteriální obecná strupovitostobecná strupovitost

napadeno je napadeno je více než 40 % více než 40 % povrchu hlízypovrchu hlízy

do 40 % do 40 % povrchu hlízy je povrchu hlízy je

napadenonapadeno


napadenonapadeno

do 20 % do 20 % povrchu hlíz je povrchu hlíz je

napadenonapadeno


napadenonapadeno


napadenonapadeno


napadenonapadeno

ojedinělé ojedinělé napadenínapadení bez výskytubez výskytu

Tab. 2 – Popis hodnocených vlastností pomocí devítibodové bonitační stupniceTab. 2 – Popis hodnocených vlastností pomocí devítibodové bonitační stupnice

OdrůdaOdrůda Hladkost Hladkost slupkyslupky

Vločkovitost Vločkovitost hlízhlíz

Stříbřitost Stříbřitost slupkyslupky

Pevnost Pevnost slupkyslupky

Změna barvy Změna barvy oloupaných oloupaných

hlízhlíz

Zelenání Zelenání slupky hlízslupky hlíz Klíčení hlízKlíčení hlíz StrupovitostStrupovitost

Rosara 6,406,40 8,608,60 5,005,00 7,607,60 7,207,20 6,756,75 8,208,20 8,608,60

Colette 6,806,80 9,009,00 6,806,80 7,807,80 8,408,40 6,006,00 7,40 7,007,00

Velox 7,007,00 9,009,00 6,006,00 8,608,60 7,807,80 4,804,80 6,406,40 7,407,40

PrestoPresto 7,007,00 8,708,70 6,006,00 8,408,40 7,807,80 5,405,40 7,607,60 7,257,25

BerberBerber 7,007,00 9,009,00 5,405,40 8,408,40 8,808,80 7,407,40 5,205,20 8,258,25

BellarosaBellarosa 5,405,40 8,008,00 5,005,00 7,407,40 7,007,00 6,006,00 8,408,40 7,757,75

FlaviaFlavia 7,007,00 9,009,00 5,605,60 8,408,40 7,407,40 4,204,20 6,006,00 8,008,00

FinkaFinka 7,407,40 8,608,60 7,407,40 8,408,40 8,408,40 6,406,40 7,207,20 7,757,75

Salome 7,207,20 7,807,80 7,207,20 8,208,20 8,408,40 7,007,00 8,008,00 8,258,25

MarketaMarketa 7,207,20 9,009,00 7,207,20 8,008,00 8,608,60 4,004,00 7,40 8,208,20

Saline 7,407,40 9,009,00 6,606,60 8,208,20 8,008,00 6,206,20 5,605,60 7,807,80

MonikaMonika 7,207,20 9,009,00 6,406,40 8,208,20 7,807,80 3,803,80 7,007,00 7,807,80

RadanaRadana 6,406,40 8,008,00 4,804,80 7,407,40 7,007,00 5,755,75 6,006,00 6,006,00

Suzan 7,207,20 8,608,60 6,806,80 8,408,40 8,208,20 4,604,60 5,205,20 7,407,40

CapriCapri 7,607,60 7,607,60 7,407,40 7,807,80 8,208,20 5,605,60 5,605,60 8,758,75

LilianaLiliana 7,807,80 8,208,20 7,807,80 8,608,60 8,608,60 6,606,60 7,207,20 7,407,40

Valetta 7,407,40 9,009,00 7,607,60 8,408,40 8,408,40 6,206,20 6,206,20 8,758,75

PrůměrPrůměr 7,027,02 8,598,59 6,416,41 8,13 8,008,00 5,695,69 6,746,74 7,797,79

F testodrůdaodrůda 2,05*2,05* 1,311,31 3,53**3,53** 0,440,44 0,710,71 2,98**2,98** 5,35** 2,85**2,85**

ročník 12,20** 1,091,09 2,412,41 31,30**31,30** 22,15**22,15** 5,89**5,89** 5,40**5,40** 1,251,25

Pozn.: Statisticky významný (*) a vysoce významný (**) vliv hodnoceného faktoruPozn.: Statisticky významný (*) a vysoce významný (**) vliv hodnoceného faktoru

Tab. 3 – Vlastnosti ovlivňující vhodnost odrůd k mytí u velmi raných odrůd Tab. 3 – Vlastnosti ovlivňující vhodnost odrůd k mytí u velmi raných odrůd

57

Téma: Okopaniny


a aktinomycetové obecné strupovitos-ti vždy 7–9 (tab. 2).

Zelenání slupky a klíčení hlízVezmeme-li ukazatele, u kterých se vliv odrůdy uplatnil významně, lze uvést, že stanovenou úroveň všech hodnocených ukazatelů nesplni-

la žádná z hodnocených odrůd. Při hodnocení jednotlivých ukazatelů se ukázalo, že největším problémem bylo zelenání slupky hlíz, u kterého kritérium splnily pouze odrůdy Salo-me, Annabelle, Victoria a Milva. Ten-to ukazatel byl hodnocen až sedm dní po umytí hlíz a z výsledků jedno-

značně vyplývá potřeba zkrátit dobu mezi umytím hlíz a jejich spotřebou. Lze tedy konstatovat, že se jedná o technologicky řešitelný problém pravděpodobně nesouvisející s vlast-nostmi zkoušených odrůd.Podobná situace by mohla být i u klí-čení hlíz hodnoceném 14 dní po umy-

tí. Není tomu tak a je zajímavé, že relativně nejmenší problémy byly za-znamenány u odrůd s kratší vegetač-ní dobou. Zkrácení doby mezi mytím a spotřebou vyžadované s ohledem na omezení nežádoucího zelenání slupky hlíz by zřejmě dále zlepšilo i výsledky z hlediska nežádoucího klíčení hlíz.

Hladkost slupkyNejvíce odrůd, které vyhověly poža-davkům z hlediska hladkosti slupky, bylo zaznamenáno u velmi raných odrůd (tab. 3). Z této skupiny nevy-hověly pouze těsně odrůdy Rosara a Radana. Výrazněji pak odrůda Be-llarosa. U odrůd s delší vegetační do-bou již tak příznivý stav nebyl (u ra-ných a poloraných nevyhovělo 54 %), u polopozdních nevyhověla dokonce žádná z hodnocených odrůd (tab. 6).

Obecná strupovitost a vločkovitost hlízU obecné strupovitosti se vliv odrů-dy významně uplatnil pouze u od-růd s kratší vegetační dobou (tab. 3 a 4). I tak je zřejmé, že tento ukaza-tel v podstatě vhodnost hlíz k mytí ovlivnil pouze minimálně. Z celého souboru 47 odrůd nevyhověly pou-ze Radana (tab. 3) a Barbora (tab. 4). Ještě lepší byla situace u vločkovitos-ti, u které nebyla zaznamenána žád-ná nevyhovující odrůda.

Stříbřitost slupkyPrůměr hodnot zaznamenaných v le-tech 2009–2013 ukazuje, že největ-ším problémem je stříbřitost slupky. Z hodnoceného souboru vyhověly pouze velmi rané odrůdy Liliana a Valetta (tab. 3) a rané Marabel, Annabelle a Baccara (tab. 4). Stříbři-tost slupky lze označit za faktor roz-hodující o vhodnosti té či oné odrůdy k mytí hlíz.

Vliv ročníkuVliv ročníku byl nejednoznačný, i když v některých případech se u většiny ukazatelů projevil statisticky výraz-něji než vliv odrůdy. Zajímavý byl relativně menší vliv ročníku na hod-nocené ukazatele u skupiny polo-pozdních odrůd. Významnost vlivu ročníku ukazuje na nebezpečí kolísá-ní hodnot rozhodujících o vhodnosti

Tab. 4 – Vlastnosti ovlivňující vhodnost odrůd k mytí u raných odrůdTab. 4 – Vlastnosti ovlivňující vhodnost odrůd k mytí u raných odrůd






hlízhlíz


KarinKarin 5,405,40 7,807,80 5,405,40 7,207,20 6,806,80 3,603,60 5,205,20 8,758,75

DaliDali 7,607,60 8,278,27 7,207,20 8,808,80 8,008,00 6,006,00 7,807,80 8,408,40

SecuraSecura 6,606,60 8,408,40 5,805,80 8,008,00 7,807,80 5,405,40 7,007,00 8,208,20

AdélaAdéla 3,80 8,608,60 4,404,40 7,807,80 7,407,40 5,605,60 7,607,60 8,258,25

Jitka 4,004,00 9,009,00 5,205,20 7,607,60 8,008,00 5,805,80 6,606,60 8,208,20

MarabelMarabel 8,208,20 8,608,60 8,008,00 8,408,40 8,408,40 5,005,00 6,606,60 9,009,00

BelanaBelana 7,207,20 8,208,20 7,207,20 8,408,40 7,50 6,806,80 7,607,60 8,508,50

RamosRamos 6,406,40 9,009,00 4,604,60 7,407,40 7,407,40 5,605,60 6,806,80 7,407,40

Annabelle 8,608,60 8,608,60 7,607,60 8,608,60 8,758,75 7,807,80 5,205,20 8,408,40

BaccaraBaccara 7,807,80 9,009,00 7,807,80 8,408,40 8,408,40 6,006,00 7,807,80 8,258,25

BarboraBarbora 6,006,00 8,408,40 6,806,80 7,407,40 7,407,40 6,006,00 6,206,20 6,806,80

Vendula 6,406,40 8,208,20 7,00 8,008,00 7,207,20 4,004,00 7,607,60 8,008,00

BohemiaBohemia 6,406,40 8,808,80 7,407,40 7,807,80 8,208,20 6,206,20 5,005,00 8,808,80

PrůměrPrůměr 6,496,49 8,538,53 6,496,49 7,98 7,79 5,685,68 6,696,69 8,238,23

F testodrůdaodrůda 23,62**23,62** 0,560,56 5,56**5,56** 0,740,74 0,750,75 5,07**5,07** 3,08**3,08** 2,55**2,55**

ročník 0,710,71 6,68**6,68** 2,242,24 22,22**22,22** 19,34**19,34** 1,381,38 7,84**7,84** 1,911,91

Tab. 5 – Vlastnosti ovlivňující vhodnost odrůd k mytí u poloraných odrůdTab. 5 – Vlastnosti ovlivňující vhodnost odrůd k mytí u poloraných odrůd




Pevnost slupkyslupky


hlíz


Red AnnaRed Anna 5,405,40 9,009,00 3,80 7,207,20 7,207,20 6,406,40 7,407,40 7,007,00

Janet 6,606,60 8,608,60 6,406,40 7,807,80 7,407,40 4,604,60 6,006,00 8,408,40

GranolaGranola 5,405,40 9,009,00 3,403,40 7,807,80 6,006,00 5,405,40 7,807,80 8,008,00

Victoria 6,406,40 8,608,60 7,207,20 7,607,60 7,607,60 7,007,00 7,407,40 7,807,80

Satina 6,606,60 8,208,20 5,605,60 8,008,00 7,807,80 3,603,60 6,606,60 8,408,40

Milva 6,806,80 8,608,60 6,206,20 7,407,40 7,607,60 7,007,00 5,605,60 8,008,00

Laura 7,007,00 8,608,60 4,004,00 6,806,80 6,006,00 4,604,60 6,606,60 8,258,25

JuditaJudita 6,206,20 8,808,80 5,205,20 7,407,40 7,407,40 4,204,20 6,406,40 7,257,25

MadonaMadona 6,806,80 9,009,00 6,406,40 8,20 6,406,40 6,606,60 6,806,80 7,50

BellaBella 6,406,40 9,009,00 5,205,20 6,806,80 6,406,40 5,205,20 7,007,00 7,507,50

VlastaVlasta 6,206,20 8,208,20 4,604,60 8,008,00 7,807,80 3,603,60 6,806,80 7,207,20

LindaLinda 6,606,60 8,808,80 5,405,40 7,607,60 7,807,80 5,605,60 8,008,00 8,008,00

JolanaJolana 5,605,60 8,608,60 4,404,40 9,009,00 9,009,00 3,603,60 5,805,80 8,008,00

PrůměrPrůměr 6,316,31 8,698,69 5,225,22 7,66 7,267,26 5,18 6,786,78 7,797,79

F testodrůdaodrůda 3,55**3,55** 0,57**0,57** 3,61**3,61** 1,301,30 1,361,36 4,04**4,04** 2,34**2,34** 1,261,26

ročník 2,492,49 4,92**4,92** 3,70**3,70** 15,76**15,76** 5,47**5,47** 3,04*3,04* 5,19**5,19** 2,66**2,66**

58

Téma: Okopaniny


jednotlivých odrůd k mytí a potvrzu-je předpoklad, že partiím určeným pro mytí je nutné věnovat zvýšenou pozornost již v průběhu pěstování, sklizně a skladování. Jak již bylo uve-deno, o vhodnosti jednotlivých od-růd k mytí rozhoduje ze sledovaných ukazatelů především napadení slup-ky hlíz stříbřitostí. V jejím případě se ročník významně uplatnil pouze u skupiny poloraných odrůd. U této skupiny však nebyla zaznamenána žádná odrůda, která by byla pro mytí vhodná (tab. 4).

Vzájemné souvislostiPři hodnocení vzájemné závislosti (tab. 7) mezi sledovanými vlastnost-mi hlíz téměř nebyla zjištěna závis-lost u poloraných a polopozdních odrůd, tj. odrůd s delší vegetační dobou. U velmi raných a raných odrůd byla situace opačná a přímá závislost byla zaznamenána v řadě případů. U hladkosti slupky ve vzta-hu k stříbřitosti, pevnosti a k změ-nám barvy oloupaných hlíz. U stří-břitosti slupky podobně k pevnosti slupky a změnám barvy oloupaných hlíz. U ostatních znaků již nebyla závislost tak jednoznačná.Významná je především závislost stříbřitosti a hladkosti slupky. S vý-jimkou polopozdních odrůd je zřej-má jednoznačná přímá závislost, kte-rá potvrzuje zjištění o vyšším výskytu stříbřitosti u odrůd s hladkou a jem-nou slupkou.

ZávěrHodnocení vlivu odrůdy a roční-ku na vlastnosti hlíz bramboru určených k mytí bylo provedeno na základě výsledků pětiletých (2009–2013) polních pokusů se 47 odrůdami bramboru. Současně byla propočtena závislost mezi sledo-vanými vlastnostmi. U mytých hlíz byla sledována hladkost slupky, vločkovitost hlíz, stříbřitost slupky, její pevnost, změna barvy oloupa-ných hlíz, zelenání slupky, klíčení hlíz a výskyt aktinomycetové obec-né strupovitosti.Z výsledků vyplývá, že rozhodují-cím ukazatelem z hlediska vhod-nosti jednotlivých odrůd k mytí byla jednoznačně stříbřitost slup-ky hlíz. Statisticky významný vliv

odrůdy mimo skupiny polopozd-ních odrůd byl zjištěn i u hladkosti slupky (zde však vyhověla většina odrůd), zelenání slupky hlíz (nevy-hověla většina odrůd), klíčení hlíz a nejednoznačně u vločkovitosti hlíz (pouze u poloraných odrůd) a stru-

povitosti (u velmi raných a polora-ných odrůd).Vliv ročníku byl vesměs vyšší než vliv odrůdy a významnosti dosáhl v řadě případů i u ukazatelů, u kterých se vliv odrůdy významně neprojevil. Byla prokázána přímá závislost mezi

hladkostí a stříbřitostí slupky (za celý soubor r = 0,7152**). Protože zelená-ní slupky hlíz lze řešit technologicky (například omezením doby mezi my-tím a prodejem, minimalizací osvět-lení mytých hlíz a podobně), je pro vhodnost k mytí rozhodující napade-ní hlíz stříbřitostí slupky.Z výsledků vyplývá, že z hodnocené-ho souboru lze předpokládat vhod-nost pro mytí u odrůd Liliana, Vale-tta, Annabelle, Baccara a Marabel. Vhodnost k mytí klesá s prodlužující se délkou vegetační doby, naproti tomu vhodně zvolená technologická opatření omezující výskyt stříbřitos-ti, ale i zelenání slupky mohou pozi-tivně ovlivnit kvalitu hlíz po umytí. ❊

Ing. Jaroslava Domkářová, Ph.D.,

Ing. Bohumil Vokál, CSc.,

Ing. Andrea Svobodová,

Výzkumný ústav bramborářský

Havlíčkův Brod, s. r. o.,

Ing. Václav Čermák,

Ústřední kontrolní a zkušební ústav

zemědělský Brno

Vlastnosti ve významném Vlastnosti ve významném korelačním vztahukorelačním vztahu

Celý sortiment Celý sortiment (47 odrůd)(47 odrůd)

Velmi rané Velmi rané (17 odrůd)(17 odrůd)

Rané Rané (13 odrůd)(13 odrůd)

Polorané Polorané (13 odrůd)(13 odrůd)

Polopozdní až Polopozdní až pozdní (4 odrůdy)pozdní (4 odrůdy)

Hladkost slupkyHladkost slupky

stříbřitost slupkystříbřitost slupky 0,7152**0,7152** 0,8037**0,8037** 0,8103**0,8103** 0,6145*0,6145*

pevnost slupkypevnost slupky 0,4887**0,4887** 0,7051**0,7051** 0,7214**0,7214**

změna barvy změna barvy oloupaných hlízoloupaných hlíz 0,4316**0,4316** 0,7332**0,7332** 0,5816*0,5816*

VločkovitostVločkovitosthlízhlíz

změna barvy změna barvy oloupaných hlízoloupaných hlíz 0,5687*0,5687*

strupovitoststrupovitost 0,8083**0,8083** 0,9743**0,9743**

Stříbřitost slupkyStříbřitost slupkypevnost slupkypevnost slupky 0,4804*0,4804* 0,4869*0,4869* 0,6881**0,6881**

změna barvy změna barvy oloupaných hlízoloupaných hlíz 0,5618**0,5618** 0,7714**0,7714** 0,5981*0,5981*

Pevnost slupkyPevnost slupkyzměna barvy změna barvy

oloupaných hlízoloupaných hlíz 0,6778**0,6778** 0,5797*0,5797* 0,6698*0,6698* 0,6166*0,6166*

klíčení hlízklíčení hlíz –0,9096*–0,9096*

Změna barvy Změna barvy oloupaných hlízoloupaných hlíz

zelenání slupky zelenání slupky hlízhlíz 0,6553*0,6553*

Klíčení hlízKlíčení hlíz strupovitoststrupovitost 0,9438**0,9438**

Tab. 7 – Přehled koefi cientů korelace, významně se lišících od nuly na hladině Tab. 7 – Přehled koefi cientů korelace, významně se lišících od nuly na hladině α = 0,05 nebo α = 0,01 zjištěných při = 0,01 zjištěných při hodnocení závislosti mezi vlastnostmi ovlivňujícími vhodnost k mytíhodnocení závislosti mezi vlastnostmi ovlivňujícími vhodnost k mytí

Mytí odhalí každý nedostatek vnější kvality hlíz Foto archiv VÚBMytí odhalí každý nedostatek vnější kvality hlíz Foto archiv VÚB






hlízhlíz


AsterixAsterix 5,605,60 9,009,00 3,203,20 8,408,40 7,807,80 5,255,25 5,805,80 8,258,25

JellyJelly 6,006,00 8,208,20 5,405,40 7,407,40 7,807,80 6,006,00 6,406,40 7,757,75

MozartMozart 6,006,00 9,009,00 4,204,20 6,806,80 7,007,00 6,756,75 6,806,80 8,408,40

LydiaLydia 5,405,40 8,208,20 4,404,40 7,007,00 7,007,00 5,255,25 7,207,20 7,607,60

PrůměrPrůměr 5,755,75 8,608,60 4,304,30 7,407,40 7,407,40 5,815,81 6,556,55 8,008,00

F testF testodrůdaodrůda 1‚131‚13 0,970,97 1,811,81 2,11 0,510,51 3,74**3,74** 1,321,32 0,620,62

ročníkročník 1,301,30 0,580,58 1,98 1,681,68 4,8*4,8* 0,840,84 1,371,37 0,780,78

Tab. 6 – Vlastnosti ovlivňující vhodnost odrůd k mytí u polopozdních odrůdTab. 6 – Vlastnosti ovlivňující vhodnost odrůd k mytí u polopozdních odrůd

59

Téma: Okopaniny


Roční předplatné 720 Kč (12 čísel), včetně měsíčníku Agronom

Objednávejte na:

Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2

Modrá linka: 844 111 999

Tel.: 277 001 600, e-mail: odbyt@profi press.cz, www.uroda.cz

Úro

da 7

-201

4

11

78

32

Technika a technologie pro setí řepky

Technika a technologie pro setí řepky

ODBORNÝ ČASOPIS PRO ROSTLINNOU PRODUKCI

7-2014

60 Kč 2,40 €

Na pšenici se daří také háďátkům

Na pšenici se daří také háďátkům

Ekonomika pěstování ozimých obilnin v ČR

Ekonomika pěstování ozimých obilnin v ČR

Téma:

Ozimé obilniny

Téma:

Ozimé obilniny

Předplatné časopisu Úroda

Aktuální informace z rostlinné produkce:• problematika výživy a ochrany rostlin

• reportáže od vás z podniku

• příprava a zpracování půdy

• osivo a sadba

• technologie pěstování

• posklizňová úprava

• postřehy z polních dní a další

Tabulkové přehledy přípravků na ochranu rostlin v měsíčníku Agronom

60

Téma: Okopaniny


Udržitelné řepařství 2015–2020Hlavní pěstitelské období uplynulého roku lze pro cukrovku hodnotit na řadě míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jako velmi příznivé, srážkově bohaté, což se odráží i v konečných výnosech. Ty jsou v mnoha oblastech nadprůměrné, někde i rekordní. Je třeba ale také zmínit, že některé regiony, zejména střední Čechy se potýkaly s velmi výrazným letním suchem a v těchto oblastech během dvou nejteplejších měsíců roku napršelo pouze 30–50 mm, když normální hodnoty pro zdárný nárůst kořene by se měly pohybovat alespoň mezi 80–100 mm za každý měsíc.

V těchto oblastech byl podle vzor-kování očekáván již od prvopočátku slabší výnos, ale vyšší digesce, a na počátku kampaně zde byl odhad výnosu i pod 50–60 t/ha (výjimečně v některé oblasti jen 35 t/ha). Deště na začátku září této cukrovce po-mohly a výnos přepočtené řepy zde nakonec není špatný. Výhodou těch-to v létě suchých oblastí jsou na dru-hé straně nízké srážky na minerální příměsi i seřez (původní listy přiro-zeně fyziologicky zestárly, zaschly, některé opadaly a seřez je tak mož-né provést velmi šetrný až blížící se mikrotoppingu) a možnost stále kva-litního provedení sklizně i po větších srážkách díky celoročnímu deficitu vláhy a nenasycenosti půdního profi-lu vodou. Výnosy, které jsme na kon-ci kampaně zaznamenali a vyhodno-tili, byly velmi diferencované podle oblastí a dočkali jsme se hodnot za ČR nejčastěji v rozmezí 60–100 t/ha při standardní jakosti.

Hodnocení řepařského roku 2014Podle průběhu kampaně a odhadů vyplývá, že výnos cukrovky z osevu 2014 je tvořen spíše přes kořen (na-rostlo větší množství hmoty) s nižší cukernatostí. To přineslo navýšení nákladů na sklizeň této cukrovky a také následný odvoz do cukrovaru ke zpracování.Cukrovka z osevu 2014 by měla být stále ve znamení klidu, protože ale-spoň v rajónu Tereos TTD jsou opět platné minimální garantované ceny v CZK (800 Kč/t řepy A a 750 Kč/t řepy B) a formou oddělené platby za cukr bude pěstitelům cukrovky vyplaceno pro rok 2014 plných 44,5 mil. eur, což vykompenzuje minimální ceny 26,29 eura/t k úrovni 1000 Kč/t cukrovky. Výše oddělené platby (13,7 eura/t řepy)

na cukr za rok 2014 se bude pohybo-vat i díky kurzu mezi 375 Kč/t a 380 Kč/t řepy A z roku 2005/2006 formou decouplované platby. S tímto stavem, pokud by přetrval, by byli spokoje-ni do budoucna všichni řepaři. Ale zřejmě již osev 2015 a určitě 2016 (poslední možný pod kvótou výroby

cukru v EU, která končí v roce 2017) zaznamená ekonomické dilema.

Časný osev cukrovky pro navýšení výnosůČasný osev cukrovky atypicky hned od prvopočátku první dekády břez-na 2014 by mohl způsobit opětovné

navýšení výnosů na úroveň roků 2011 a 2012, kdy se výnos v Čechách při standardní jakosti pohyboval od 78 do 82 t/ha, což výrazně napomohlo uspokojivé rentabilitě pěstování. Čas-né setí je určitě na místě, protože může navýšit výnos i o více než 10 t/ha. Je pravdou, že při současné ceně osiva těch nejlepších odrůd s dvojitou to-lerancí (vč. nematodů) blížící se 6000 Kč za výsevní jednotku a vý sevku 1,25 VJ/ha se jedná o riziko potenci-álního přesevu v hodnotě 8–8,5 tis. Kč na hektar, ale časné setí a delší vegetační doba jsou jasným intenzi-fikačním prvkem celé agrotechniky.Je vhodné mít cukrovku jako plodi-nu pojištěnou, nebo alespoň hod-notu osiva a setí. Ke zmrznutí vzešlé nebo vzcházející řepy dojde zpravi-dla jednou za pět až deset let, a to jen v určitých oblastech. Plně vzešlá cukrovka s vyvinutými děložními líst-ky je schopna odolat mrazu i kolem –6 až –7 °C, nesmí v té době vzchá-zet. Proto bych se teoretické pouč-ky: „Cukrovka setá v březnu dobře vzejde a někdy zmrzne, cukrovka setá v květnu nevzejde nikdy – vlivem sucha,“ neobával a začal s časným setím. Navíc dlouhodobé předpově-di počasí a prognózy starousedlíků předpokládají i do budoucna spíše nadprůměrné teploty a výrazněji podprůměrné srážky, což může být způsobeno meteorologickým jevem zvaným Santova pomsta nad Atlan-tikem. Je třeba si tedy uvědomit, že kombinace zejména časného setí v roce 2014 ve všech státech Evropy a dostatku srážek ve vegetaci způ-sobuje v EU nadprodukci více než 6 mil. tun cukru nad kvótu 13,5 mil. tun a je to jasný intenzifikační prvek. Jen vysoký stabilní výnos je pro roky 2015–2020 ekonomicky udržitelný. Běžné nadprodukce v letech osevu

Sklizeň fyziologicky vyzrálé cukrovky v polovině listopadu na lokalitě Jizerní Vtelno – Bezno, odhad výnosu 90–100 t/ha Foto Jan Křováček

StátStát Odhad výnosu BC (t/ha)Odhad výnosu BC (t/ha) Stát Odhad výnosu BC (t/ha)Odhad výnosu BC (t/ha)

BE 14,0514,05 PL 9

CZ 10–11 RO 5,125,12

DKDK 11,9711,97 SKSK 8,498,49

DEDE 12,3112,31 FIFI 5,93

GRGR 5,295,29 SESE 10,4310,43

ESES 13 UK 14,56

FRFR nad 14nad 14 HRHR 8,338,33

ITIT 5,55,5 EU jako EU jako celekcelek 11,911,9

LT 8,978,97 CH 11,911,9

HUHU 8,898,89 TRTR 7,717,71

NL 14,814,8 CIBE jako CIBE jako celekcelek 11,2211,22

ATAT 10,210,2

Tab. 1 – Odhad výnosů bílého cukru (BC) v t/ha v ročníku 2014/2015 Tab. 1 – Odhad výnosů bílého cukru (BC) v t/ha v ročníku 2014/2015 (zdroj: CIBE, EGAC) (zdroj: CIBE, EGAC)

Sklizeň fyziologicky vyzrálé cukrovky v polovině listopadu na lokalitě Jizerní

61

Téma: Okopaniny


ve standardním agrotechnickém ter-mínu byly vždy jen kolem 3–3,5 mil. tun cukru.

Doporučení pro intenzituIntenzifikačních vstupů do cukrovky může být několik, ale některé zásad-ní, které mají vliv na výnos a jakost, se podceňují:Nedostatečná agrochemie a výživa rostlin způsobují nevyrovnaný růst ko-řenů a nižší digesce. Měli bychom se zaměřit na úpravu pH půdy, vápnění je na nízké úrovni. Za udržovací váp-nění lze považovat alespoň 1 až 1,5 t vápence/ha a pro zlepšení kyselých půd by se mělo aplikovat alespoň 2,5–3 t/ha, což je nákladový vstup dalších asi 3000 Kč/ha. Vápník je naprosto nutný pro dobrý růst kořenů a zlepšu-je i půdní strukturu.Příčina nízkých digescí by mohla být v nedostatečném hnojení draslíkem, kdy cukrovka výnosem 80 t/ha odčer-pává okolo 350 kg K z hektaru a zpra-vidla dodáváme pouze 100 až 150 kg K/ha. Je tu značný nesoulad input--output. Problém nedostatku draslíku pak může být řešen listovými hnojivy v průběhu vegetace společně s aplika-cí fungicidů, ale přísun draslíku je zde poměrně malý. Pozitivní vlivy na navý-šení digesce jsou však prokazatelné.Pro navýšení výnosů bychom se měli vrátit k plečkování, cukrovka je oko-paninou. Zejména na těžších půdách se projeví pozitivní vliv provzdušnění půdního profilu. Plečkování porostu cukrovky těsně před zaklopením řád-ků nemá negativní vliv na sekundární zaplevelení porostu a navíc pomůže alespoň částečně likvidovat ložiska plevelné řepy v porostu a její následná ruční likvidace je snazší.V současné době je v nabídce řada sti-mulátorů na bázi auxinů, nitrofenolů, aminokyselin a jejich prekurzorů. Lze to považovat za jakousi nadstavbu k základní agrotechnice a s ohledem na nižší cenu těchto vstupů je na mís-tě cukrovce přilepšit a vyzkoušet tyto látky pro stimulaci růstu a omezení stresu rostliny.Do budoucna bude stále nutná li-kvidace plevelné řepy, v opačném případě by to znamenalo konec ře-pařství na některých pozemcích. Je to nákladná záležitost s náročností na ruční práci a pomoci by tomu mohlo

Cukrovka A Cukrovka A (kvótová)(kvótová) MěsícMěsíc Ofi ciální cena cukru Ofi ciální cena cukru

v rámci EU (eur/t)v rámci EU (eur/t)Teoretický doplatek k minimální ceně Teoretický doplatek k minimální ceně

řepy (eur/t)řepy (eur/t) MGC + doplatekMGC + doplatek

Rok 2011Rok 2011

ledenleden 498 3,33,3 29,629,6

únorúnor 505505 3,83,8 30,130,1

březenbřezen 517 4,64,6 30,930,9

dubenduben 529529 5,45,4 31,731,7

květen 535 5,9 32,132,1

červenčerven 538538 6,16,1 32,432,4

červenecčervenec 548548 6,86,8 33,033,0

srpensrpen 564564 7,9 34,134,1

zářízáří 572572 8,48,4 34,734,7

říjen 633 12,612,6 38,938,9

listopadlistopad 645645 13,413,4 39,739,7

prosinecprosinec 654 14,1 40,340,3

Rok 2012Rok 2012

ledenleden 683 16,116,1 42,342,3

únorúnor 699699 17,217,2 43,443,4

březenbřezen 710710 17,917,9 44,244,2

dubenduben 715 18,318,3 44,5

květen 711 18,018,0 44,344,3

červenčerven 706706 17,617,6 43,943,9


srpensrpen 713 18,118,1 44,444,4

zářízáří 708708 17,817,8 44,144,1

říjen 720720 18,618,6 44,944,9


prosinecprosinec 724724 18,918,9 45,2

Rok 2013Rok 2013

ledenleden 738738 19,819,8 46,146,1

únorúnor 724724 18,918,9 45,2

březenbřezen 726726 19,019,0 45,3

dubenduben 730730 19,319,3 45,6

květen 725725 18,918,9 45,2

červenčerven 722722 18,718,7 45,0


srpensrpen 709 17,817,8 44,144,1

zářízáří 688688 16,416,4 42,742,7

říjen 659 14,414,4 40,740,7


prosinecprosinec 624 1212 38,338,3

Rok 2014Rok 2014

ledenleden 627627 12,212,2 38,538,5

únorúnor 603 10,510,5 36,836,8

březenbřezen 604 10,610,6 36,936,9

dubenduben 573573 8,5 34,834,8

květen 574574 8,5 34,834,8

červenčerven 562 7,77,7 3434

červenecčervenec 536536 5,9 32,232,2

srpensrpen 532 5,65,6 31,931,9

zářízáří poklespokles poklespokles poklespokles

Odhad Odhad 2015/20162015/2016

pokles k hraně referenční pokles k hraně referenční ceny 404,4 eur/tceny 404,4 eur/t 00 26,2926,29

Pozn.: V roce 2009 a 2010 byl doplatek pouze několik jednotek eur, asi 2–8 eur/t A řepy, 50 Kč až 200 Kč/t k minimální ceněPozn.: V roce 2009 a 2010 byl doplatek pouze několik jednotek eur, asi 2–8 eur/t A řepy, 50 Kč až 200 Kč/t k minimální ceně*MGC – minimální garantovaná cena = 26,29 eura/t (660 Kč až 725 Kč podle kurzu CZK/eur)*MGC – minimální garantovaná cena = 26,29 eura/t (660 Kč až 725 Kč podle kurzu CZK/eur)Zdroj: ceny cukru – Management Committee, BruselZdroj: ceny cukru – Management Committee, Brusel

Tab. 2 – Vliv cen cukru na unijním trhu na výslednou cenu cukrovky (2011 až 2014), propočet podle vzorce platného pro ČechyTab. 2 – Vliv cen cukru na unijním trhu na výslednou cenu cukrovky (2011 až 2014), propočet podle vzorce platného pro Čechy

K energetickým plodinám, kde bežne existujúce či ľahko dostupné mechanizačné prostriedky pre zvládnutie všetkých úkonov pestovania vrátane zberu sú postačujúce, patrí pýr predĺžený. Ide o vskutku nenáročnú energetickú trávu s vysokým produkčným potenciálom a hospodársky viacstrannou využiteľnosťou, s ktorej extenzívnym pestovaním sú niekoľkoročné prevádzkové skúsenosti aj z vyhranitejších pôdno-klimatických podmienok juhovýchodného Slovenska.

zavedení ALS cukrovky s odolnos-tí vůči vybranému herbicidu, který plevelnou řepu potlačí.

Ekonomika pěstování a dotaceNebylo jednoduché pro budoucí udržitelné pěstování cukrovky do-jednat alokaci dotací v rámci citli-vých komodit alespoň v záchovné výši 450 mil. Kč, dřívější suma tvo-řila zhruba trojnásobek 1,2 mld. Kč. V průběhu roku 2014 padaly i ná-vrhy přisoudit cukrovce „pozitivní nulu“ nebo 100 mil. Kč, což už by představovalo téměř nezazname-natelnou podporu na 1 t produkce či 1 ha osevu cukrovky. Dotace do cukrovky v ČR jsou bohužel nejhor-ší v porovnání se sousedními státy, které využijí také dotaci formou citlivých komodit. Rozdíl bude či-nit asi 3–8 tis. Kč/ha v neprospěch ČR v tomto srovnání. Musíme věřit v lepší úroveň pěstitelské techno-logie řepy v ČR a vyšší výnos oproti Polsku, Slovensku, Maďarsku a srov-nání se s Německem a Rakouskem.

Rentabilita produkce cukrovkyPodle určitých ekonomických studií, které se k nám průběžně dostáva-jí, jsou náklady na cukrovku v ČR 44 tis. Kč/ha – to je samozřejmě chy-ba (nákladovost je na úrovni 50–55 tis. Kč/ha a v západní Evropě nad 2000 eur/ha). Podle studií je také uváděno, že cukrovka je rentabil-ní na úrovni 15 % i bez dotací, ale do kalkulace je započítána SAPS (jednotná platba na plochu), která je ovšem uplatňována na všechny plodiny, nejen cukrovku a pro vlast-ní rentabilitu plodiny by neměla být započítána. Ekonomika plodiny musí fungovat i bez základní dotace.

Navíc se při srovnání rentability plo-din často srovnává úrodná řepařská výrobní oblast (cukrovka) s průmě-rem ostatních plodin za celou ČR. Tyto ostatní plodiny v ŘVO posky-tují ale o 1–2 t/ha vyšší výnos oproti průměru ČR, proto jsou řepě vel-kým konkurentem (například výnos ozimé pšenice a jarního ječmene 4,5–5 t/ha celorepublikově versus 6,5–7 t/ha v ŘVO).Řepa se tak stane bez současné výše „SSP“ (Separate Sugar payment) 13,7 eura/t ekonomicky ne tolik zají-mavou oproti ostatním komoditám, jako jsou jarní ječmen, ozimá pšeni-ce, řepka, mák nebo rané brambory, protože je velmi vysokonákladovou plodinou s dlouhou návratností fi-nancí, vložený kapitál váže i více než dva roky. Při posuzování ekono-miky, rentability a nutnosti podpor v letech 2015–2020 a přehodnoco-vání v roce 2016/2017 se musí uvážit, že roky 2011 a 2012 byly pro ekono-miku cukrovky mimořádné a nad-průměrné z pohledu výnosů bulev i cen cukru. Situace na trhu se výraz-ně zhoršuje a tento trend setrvá, je to bohužel cíl EK a uživatelů cukru.

Odhady výnosů v rámci EU v kampani 2014/2015Na odhadech výnosů nyní pracuje EK, přesné odhady jsou pravidel-ně diskutovány na jednáních CIBE a již na počátku kampaně v září po jednání Ekonomické komise CIBE bylo zřejmé, že v EU bude v roce 2014/2015 vyprodukováno mini-málně 19–20 mil. t bílého cukru a s připočtením Švýcarska s 250 tis. tunami bílého cukru a Turecka s 2,4 mil. tunami bílého cukru se v rámci CIBE vyprodukuje 21,5 mil. t cukru. Kampaň 2014/2015 bude proto vel-mi překvapivá a rekordní. Z tohoto pohledu se musí stále „útočit“ na EK, aby problém začala operativ-ně řešit (například vývozy z EU nad povolený limit 1,35 mil. t, podpora soukromého skladování). Je nutné toto řešit co nejdříve také na Radě ministrů, abychom se nedostali do bludného kruhu přeskladnění pro-dukce a stálého propadu cen pod hranu rentability.Některé nejlépe „řepařící“ státy se již v letošním roce dostanou zřejmě na

produkci 15 t bílého cukru z hektaru a splní plán 15/15/15 o jeden rok dří-ve. Mezi těmito státy bude Francie, Nizozemsko a možná Velká Británie.

Jak řešit nadúrodu a nadprodukci cukru v EU?Podle nařízení Rady 1308/2013 čl. 146 lze převést přebytkový cukr. „Každý podnik se může rozhod-nout, že celou produkci nad sta-novenou kvótu na cukr, kvótu na izoglukózu nebo kvótu na inulino-vý sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za sou-část výroby tohoto roku. Převede-ná množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.“ Snížila by se tak plocha cukrovky pro osev 2015 například o 10–15 %, ale musela by být jistota, že takto jednotně budou postupovat všech-ny členské země.

Ekonomika cukrovky z kampaně 2014/2015Je třeba se nyní zodpovědně při-pravit na fakt, že cena kvótové cukrovky vlivem poklesu cen cukru razantněji poklesne. Pokud jsme byli nyní zvyklí na minimální cenu 26,29 eura/t + doplatek zpravidla od 8 do 11 eur/t s výslednou cenou 37 eur/t, tak budoucí doplatky by mohly být jen na úrovni 4 eur/t a vý-sledná cena řepy v kvótě pak okolo 30 eur/t (825 Kč/t). Cena se tak pro-padne zhruba o 140 Kč/t na hranu rentability pěstování a ekonomické udržitelnosti budou napomáhat jen dotace v citlivých komoditách na úrovni 7200 Kč/ha od osevu 2015. ❊

Ing. Jan Křováček, Ph.D.,

Svaz pěstitelů cukrovky Čech


Pícniny

Pýr predĺžený Agropyron elongatum (Host) P. Beauv. /syn.: Elytrigia elongata (Host) Nevski, Elymus elongata (Host) Runemark/ je trvácou trsnatou trávou s veľmi širokou agroekologickou ampli-túdou. Je teda plodinou tolerantnou k značnému rozsahu pôdnych aj klima-tických podmienok. Mierne nároky pýru predĺženého na pôdu spočívajú v znášaní kyslých i zasolených pôd s rozpätím pôd-nej reakcie pH 5–9. Z hľadiska ročného úhrnu zrážok ide o toleranciu k rozpätiu 250–2000 mm, pri priemernej ročnej tep-lote vzduchu ide o toleranciu k rozpätiu 5–19 °C, čo okrem iných znamená tiež zvý-šenú mrazuvzdornosť i suchovzdornosť.

Široké rozpätí úrody

Je ale zrejmé, že pri úrode suchej hmoty v tiež širokom rozpätí 2–20 t/ha za rok ne-prinesie pestovanie tejto trávy v akýchkoľ-vek podmienkach uspokojivé hospodárske výsledky. I keď je pýr predĺžený vhodný aj pre extenzívne pestovanie, určitý stupeň intenzity je spravidla tým výhodnejším. Za-kladanie porastov pýru plazivého sa napr. vôbec neodporúča na viatych pieskoch alebo na kamenistých pôdach s plytkou or-nicou. Stanovenie a rozlíšenie produkčné-ho potenciálu v radikálne odlišných pôd-noklimatických podmienkach ale nateraz ostáva nesparametrizovaným, čo platí aj o technologickej kvalite fytomasy dosa-hovanej vo vzťahu k daným pod mienkam. Pýr predĺžený všeobecne poskytuje fyto-masu s výhrevnosťou v suchom stave 14–17 MJ/kg, čo ju spolu s ďalšími vlastnosťami

Porost cukrovky 19. 5. 2014, lokalita Bezno, stav před zapojením porostu, výnos očekáván na úrovni 90–100 t/ha Foto Jan Křováček

Časné setí – cukrovka ve stadiu osmi pravých listů (25. 5. 2014) dává základ vysokého výnosu Foto Jan Křováček

Pýr predľženýa parametrami produkcie v senokosnej zrelosti radí k plodinám vhodným na priame spaľovanie.Pýr predĺžený sa na rozdiel od väčši-ny kultúrnych tráv vyznačuje hlboko do pôdy prenikajúcim koreňovým systémom, ktorý dokáže presiahnuť i dvojmetrovú hĺbku. Práve vďaka mo-hutnejším koreňom má pýr predĺžený miernejšie nároky na pôdnoklimatic-ké podmienky a v porovnaní s inými trávami poskytuje stabilnejšie úrody. Bohatý koreňový systém umožňuje dobre využiť pôdne živiny a pôdnu vlahu. Tým, že v pôde následne ostá-va množstvo organickej hmoty, sa vý-znamnejšie zlepšuje pôdna štruktúra. K ďalším agroekologickým benefitom pýru predĺženého patrí vhodnosť pri obhospodarovaní eróziou či deflá-ciou ohrozených parciel (vrátane za-solených a zásaditých stanovíšť), ide o plodinu z kultúr biologickej ochrany pôd. Napriek mohutnosti koreňovej sústavy nie je pýr predĺžený výbežka-tou trávou, rozmnožuje sa iba seme-nami. Pýr predĺžený zostáva tam, kde sa vysial, pre domáce rastlinstvo nie je nebezpečným druhom agresívneho či invázneho charakteru. Z botanického popisu uvedieme, že sivozelené steblá pýru predĺženého sú priame a pevné, sú riedko olistené a s nízkym počtom uzlov 2–4, steblá presahujú výšku človeka. Listy sú si-vozelené, rovné, na povrchu mierne drsné. Súkvetím je rovný klas 20–30 cm dlhý, kvitne koncom júna až začiatkom júla. Jarná regenerácia prezimujúcich porastov prebieha v marci až polovici apríla, v závislosti od priebehu po-veternostných podmienok, pričom pýr predĺžený výborne využíva zimné a skoré jarné zrážky. Najvyššie náro-ky na vlahu má v čase steblovania až klasenia, čo znamená isté nároky na rovnomernosť rozloženia zrážok počas vegetácie. Pre mohutnosť koreňovej sústavy je schopný využiť pôdnu vlahu aj z hlbších vrstiev a zabezpečiť dosta-točnú úrodu, zavlažovanie v suchých podmienkach ale zúročí vyššou pro-dukciou. Pri zavlažovaní sa odpo rúča vychádzať z hodnôt poľnej vodnej kapacity, ktorá by v hĺbke 0–40 cm ne-

mala klesnúť pod 55–60 %, závlahová dávka môže byť dvojnásobne vyššia, ako je inak bežných 20 mm.

Agrotechnika pýru

Podobne ako ďalšie kultúrne trávy je aj pýr predĺžený citlivý na predsejbovú prípravu pôdy. Pre rovnomerné klíče-nie a vzchádzanie vyžaduje drobno-hrudkovitú štruktúru pôdy do hĺbky sejby a prirodzene uľahnuté osivové lôžko. Unáhlené zakladanie porastov na prirodzene neuľahnutej či vysuše-nej alebo hrudovitej pôde nie je vhod-né a zvyčajne vyžaduje opakovanú sej-bu, podobne ako je tomu pri riskantnej sejbe na neodburinenú parcelu. Najmä trváce buriny ako pýr plazivý a pichliač roľný sa dokážu veľmi rýchlo zregene-rovať a silným konkurenčným tlakom potlačiť spočiatku slabo konkurujúce kultúrne trávy, čo platí nielen za sucha, ale v akýchkoľvek podmienkach.Pri voľbe letného termínu zakladania porastu (pre citlivosť pýru predĺžené-ho k dĺžke dňa je dôležité rešpektovať obdobie od 20. augusta po koniec sep-tembra) je pre prirodzené uľahnutie pôdy dôležitý 6–8týždňový časový od-stup sejby od zberu predplodiny. Pou-žitá agrotechnika a pracovné náradia majú zabezpečiť kvalitnú sejbu 40–70 kg/ha osiva (podľa osivárskej hodnoty a podmienok) do hĺbky 2–2,5 cm a ná-sledne kompletný porast. Odporúčaná medziriadková vzdialenosť je 12,5 cm, podobne ako pri hustosiatych obilni-nách, prípadne sa môže siať aj do dvoj-násobne širšieho medziriadku, čo ale vedie ku komplikáciam pri následnej kultivácii v počiatočných i neskorších fázach porastu.Za optimálnych podmienok počas zakladania porastu letným výsevom trvá vzídenie porastu do dvoch týžd-ňov, za nepriaznivých podmienok sa vzchádzanie oddiali. Priaznivá jeseň by následne mala vydržať ďalších 6–8 týždňov, čo je kritickým obdobím z hľadiska tvorby prezimovanie za-bezpečujúcich adventívnych koreňov. Vydarený porast založený letným vý-sevom dokáže už vo svojom prvom úžitkovom roku poskytnúť 40–60 % svojej plnej úrodnosti. Porast pýru pla-

zivého založený jarným termínom vý-sevu (od 20. marca po polovicu apríla) môže za priaznivých podmienok ešte v roku založenia poskytnúť tretinu svojej plnej úrodnosti. Plná rodivosť teda nastupuje až v ďalších úžitkových rokoch, ide pritom o trváci druh ktoré-ho porasty dokážu na jednom stanovi-šti pretrvať 10–15 rokov.

Doplniť živíny

Z ďalších významnejších agronomic-kých zásahov uvedieme zvýšenie pôdnej reakcie, zvýšenie obsahu živín v pôde a delenie dávok dusíka. Ako sme uviedli vyššie, pýr predĺžený síce znáša pôdnu reakciu v značnom roz-pätí, energetické plodiny sa však často zakladajú na dlhodobo zanedbaných parcelách so silne kyslou reakciou s pH pod 5 a nízkym obsahom prístup-ných foriem rastlinných živín. Príjem živín rastlinami, hlavne fosforu, je na takýchto slabo zásobených a silne kyslých pôdach naviac blokovaný sa-motnou pôdnou reakciou. Na silne kyslých pôdach je preto potrebné zvý-šiť pH vápnením. Pred založením pora-stu, podľa laboratórnych rozborov, je potrebné doplniť aj úroveň pôdnych živín na stav dobrej zásobenosti, ide hlavne o fosfor a draslík.Naopak dávky dusíka a ich časovanie je potrebné prispôsobiť obdobiu ich maximálnej potreby, tzn. štvrtinu apli-kovať na jeseň, čím sa podporí tvorba zeleného obrastu (prebujnená mládza ale škodí prezimovaniu) a tri štvrtiny aplikovať ku koncu zimy, prípadne skoro na jar na regenerujúce rastliny. Výživou porastu pýru predĺženého sa ovplyvňuje najmä diferenciácia výhon-kov, pri ktorej je dôležité do siahnuť čo najvyšší podiel produkčných ste-biel. Z agrotechnických úkonov je potrebné spomenúť tiež valcovanie porastu hladkými valcami na jar (ak sa pri zamŕzaní a roztápaní vody počas

striedania teplôt v zime rastliny príliš povytiahnu z pôdy) a príležitostné prevzdušnenie staršieho porastu, resp. pri preriedenom poraste intenzitu produkcie zabezpečujúce zahustenie porastu prísevom.

Ochrana proti burinám

Výšku úrod pýru predĺženého ovplyv-ňuje kardinálna podmienka úspešnos-ti pestovania, ktorou sa zvyčajne stá-va zvládnutie ochrany proti burinám. Je dôležité uviesť, že novozaložené porasty sú v počiatočných štyroch mesiacoch veľmi citlivé nielen na vy-skytujúce sa buriny, ale tiež aj na pou-žiteľné herbicídne prípravky. Situáciu komplikuje aj silne obmedzený výber aplikovateľných herbicídov, čomu nepraje ani trend výroby dvoj- a viac-zložkových prípravkov. V zmienenom počiatočnom období porastu je uplat-niteľná očisťovacia kosba s možnosťou opakovaného zásahu. K problema-tickým druhom patrí väčšina jedno-klíčnolistových burín, ako je reznačka laločnatá, ovos hluchý, ježatka kuria, psiarka roľná atď., najmä však trváce druhy odolávajúce očisťovacím zása-hom, ako je napr. už zmienený pýr plazivý.Z chorôb sa na porastoch pýru predĺ-ženého môžu vyskytnúť vírusové mo-zaiky, hrdze, zo škodcov sú to cikádky, drôtovce a siatica oziminová. Voči cho-robám a škodcom sa uplatňujú pre-ventívne alebo priame metódy ochra-ny, ako je používanie uznaného osiva, likvidácia prenášačov, vyhýbanie sa luxusným dávkam dusíka, prípadne postrek fungicídnym alebo insekticíd-nym prípravkom. ❊

Ing. Štefan Tóth, PhD.,

NPPC – Výskumný ústav

agroekológie Michalovce,

Ing. Alexander Hudák,

PD Strážne

Extenzívny porast pýru predĺženého na viatych pieskoch Foto Štefan TothExtenzívny porast pýru predĺženého na viatych pieskoch Foto Štefan Toth


Změny fyzikálních vlastností půdy při svahové eroziSouhrn: Cílem této práce bylo určit, zda došlo ke změnám fyzikálních vlastností půdy u pěti pozemků silně zasažených vodní erozí. Byla zjišťována proměnlivost struktury a vodostálosti půdních agregátů nejen uvnitř pozemků, ale také mezi jednotlivými pozemky navzájem. Odběry se prováděly vždy ve svrchní, střední a spodní části pozemků. Dosažené výsledky naznačují, že erozní procesy probíhající na svahu mohou ovlivňovat kvalitu půdy.Klíčová slova: vodní eroze, vodostálost půdních agregátů, struktura, černozem

The soil physical properties changes during slope erosionSummary: The aim of this work was to determine the effect of water erosion on soil physical properties of 5 plots of land. Variability of structure and aggregates water stability were measured within the plots and between the plots. Sampling was done at the top, in the middle and at the bottom of the hill. The obtained results indicated that erosion processes taking place on slopes might influence soil quality.Key words: water erosion, water stability of aggregates, structure, chernozem

Půdní eroze je významný environ-mentální problém všech suchozem-ských ekosystémů (Zuazo a Plegue-zuelo, 2008). Extrémní hydrologické fenomény posledních let zdůrazňují velmi dobře známý fakt, že je po-třeba věnovat pozornost prevenci záplav a protierozní ochraně velkého množství pozemků České republiky. Půdní eroze je způsobována zejména nevhodnými zemědělskými praktika-mi (například zpracováním půdy po spádnici), častými extrémními hydro-logickými jevy a také sníženou schop-nost našich půd vodu vůbec přijmout a zadržet (Dumbrovský a Korsuň, 2012).Je potřeba si připomenout, že půda je vyčerpatelný a velmi pomalu se ob-novující přírodní zdroj. Její centimetr vzniká desítky až stovky let, bohužel při nevhodném hospodaření může dojít i při jediném silnějším dešti k odnosu i několika centimetrů půdy. Dnes již nejsou výjimkou pozemky, kde došlo ke ztrátě celé ornice a hos-podaří se již na níže položených vrst-vách půdního profilu. Následně do-chází ke zvýšení výrobních nákladů a snížení výnosů pěstovaných plodin

na erodovaných plochách, transpor-tované částice a na nich vázané látky způsobují další ekologické i ekono-mické škody mimo zdrojové pozemky.Půdní částice vytvářejí větší či menší shluky, které se nazývají agregáty. Pojem půdní struktura označuje pro-storové uspořádání agregátů v půdě (Kutílek, 1978). Půdní management má velmi důležitý vliv na stabilitu struktury. Zpracováním půdy do-chází k jejímu promíchání a expozici agregátů z nižších vrstev (Six a kol., 1998). Pojezdy těžkou mechanizací mohou způsobit rozdrcení povrcho-vých agregátů a utužení půdy, to je důsledek především častých pojezdů, či pojezdů za zvýšené vlhkosti půdy. Také vegetační pokryv hraje svou úlohu, ať už svým kořenovým systé-mem, nebo nadzemní hmotou, která chrání půdu před kinetickou energií dešťových kapek. Podle Barthèse a Roose (2011) je stabilita agregátů významným indikátorem náchylnosti půdy k povrchovému odtoku a erozi. Různí autoři (Caravaka a kol., 2004; Golchin a Asgari, 2008; Oades, 2005) ve svých pracích uvádějí, že stabilita půdních agregátů je na kultivovaných

půdách mnohem nižší než na půdách původních. Zjistili, že kultivace půdy snižuje množství i kvalitu organické-ho uhlíku. Přírodní půdy měly mír-ně vyšší obsah jílu než obdělávané, méně dispergovatelného jílu, vyšší stabilitu agregátu, nižší objemovou hmotnost, vyšší vododržnost a vý-měnnou kationtovou kapacitu. Čas-té obdělávání zhoršuje kvalitu půdy snižováním půdní organické hmoty a zvýšením půdní eroze, která na-stává při poklesu strukturální stabi-lity a zvýšení množství mechanicky dispergovatelného jílu.Snížení hloubky a intenzity zpraco-vání půdy může zvýšit obsah i kvalitu organické hmoty, zlepšit strukturu půdy a podpořit její biologickou ak-tivitu. Zároveň dochází ke zvyšová-ní infiltrace vody do půdy a snížení vodní a větrné eroze, a tím pádem ke snížení rizika odtoku a znečištění po-vrchových vod sedimenty, pesticidy a živinami (Holland, 2004; Sapkota, 2012; Vach a Javůrek, 2011).

Materiál a metody

Vzorky byly odebrány na podzim roku 2012 v zájmové oblasti mikrore-

gion Hustopečsko v České republice. Do vyhodnocení spadá pět erodova-ných černozemí ve svažitém terénu v kukuřičné výrobní oblasti. Zkou-mané lokality byly: Horní Bojanovi-ce, Hustopeče, Krumvíř 1, Krumvíř 2, Němčičky. Kritéria výběru byla: půdní typ – černozem, morfologie – svažitý pozemek s výraznou dráhou soustředěného odtoku, pěstovaná plodina – širokořádkové plodiny. Na každém svahu byla zvolena tři odběrná místa, a to na vrchní čás-ti (eluvium), středu a spodní čás-ti svahu (akumulace), vzorky byly odebírány z ornice (0,05–0,15 m) i z podorničí (0,30–0,40 m). Celkem bylo tedy řešeno 15 odběrných míst. Půdy na sledovaných pozemcích byly slabě humózní se špatnou kvalitou humusu s pH neutrálním až slabě alkalickým, půdní druh hlinitopísči-tý až hlinitý. V dalších letech bude postupně analyzováno dalších 16 různých pozemků podle stanove-ných kritérií.Vodostálost půdních agregátů byla zjišťována metodou mokrého prosé-vání (Kandele, 1996). Byla vyjádřena jako procento stabilních agregátů

641/2015 www.agroweb.cz

Půda

Eroze na kukuřičném poli ve Škrdlovicích – lze vidět poškození rostlin v akumulační

části pozemku spolu se splachem půdy na pozemní komunikaci

Foto Jaroslava Bartlová

z celkového množství agregátů po odečtení podílu písku. Experimen-tální výsledky byly statisticky zpra-covány využitím multifaktoriální analýzy rozptylu s následným testo-váním podle Tukeye. Struktura půdy

byla hodnocena podle vypočítané-ho koeficientu strukturnosti, který vyjadřuje vztah mezi agronomicky hodnotnými (0,25–10 mm) a méně hodnotnými strukturními elementy (>10 a <0,25 mm) – čím je vyšší podíl

agronomicky příznivějších agregátů, tím je koeficient strukturnosti vyšší.

Výsledky a diskuse

Získané výsledky ukazují, že vodostá-lost půdních agregátů se na svažitých pozemcích lišila podle místa odbě-ru (graf 1). Nejvyšších průměrných hodnot vodostálosti půdních agre-gátů bylo dosaženo ve spodní části pozemku, kde dochází k hromadění splaveného materiálu (akumulace), ve střední a vrchní části (eluvium) byly dosažené hodnoty nižší. Také Pierson a Mulla (1990) zjistili, že nejvyšší sta-bilita agregátů a obsah organického uhlíku se nacházely ve spodních čás-tech svahu ve srovnání s vrchní částí.Také byl zjištěn rozdíl v hloubce od-běru, v podorničí (30–40 cm) bylo dosaženo nižších průměrných hodnot vodostálosti půdních agregátů, než v ornici (5–15 cm). Tyto rozdíly však ne-byly statisticky průkazné (tab. 1 a 2).Při celkovém zhodnocení vlivu od-běrného místa ve svahu byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi spod-ní a střední části svahu (tab. 1 a 2). Topografie hraje významnou roli při svahovém odtoku a s ní spojené sedi-mentaci splavenin, zahrnuje jak sklon svahu, tak jeho délku a tvar (Sun a kol., 2013).Ve spodních částech pozemků byly také zjištěny vyšší hodnoty koefici-entu strukturnosti ve srovnání s vrch-ními částmi pozemků, což odpovídá větší prokypřenosti dolní části po-zemku (graf 2). Na všech sledovaných lokalitách dosahoval koeficient struk-turnosti v podorniční vrstvě horších hodnot ve srovnání s orniční vrstvou.Také podle Zádorové a kol. (2011) je stabilita půdní struktury negativně ovlivňována odnosem půdních částic z vrchních částí svahu a jejich uklá-dáním ve spodní části svahu. Nejvyš-ší stabilita agregátů byla zjištěna ve vrchních částech svahu sledovaných pozemků, které byly nedotčené eroz-ním procesem, a na konkávních čás-tech pozemku s intenzivní akumulací naplaveného organického materiálu.Půdní agregace a akumulace organic-kého uhlíku se tedy v různých místech svahu liší. Na pokusu Tanga a kol. byla vodostálost půdních agregátů v ornici (0–20 cm) spodní části svahu významně vyšší než ve vrchní části

svahu. To znamená, že se část vodo-stálých agregátů přesunula povrcho-vým odtokem z vrchní části svahu do spodní a/nebo naplavený materiál zrychlil tvorbu vodostálých agregátů v akumulační části svahu.Aby došlo ke snížení půdní ztráty na akceptovatelnou úroveň, navrhu-jí Murphy a Flewin (1993) využívat takový půdní management, který zvyšuje pokryv povrchu, podporuje vsakování vody do půdy, redukuje zpracování půdy a zvyšuje stabilitu půdních agregátů v kombinaci s eroz-ní kontrolou prováděných prací.

Závěr

Dosažené výsledky z pěti lokalit na-značují, že erozní procesy probíhající na svahu mohou ovlivňovat hodno-ty vodostálosti půdních agregátů i strukturní stav pozemků, proto je velmi důležité těmto procesům před-cházet. V poslední době nabývá na důležitosti aplikace organické hmoty do půdy, což významně podporu-je odolnost půdy vůči degradačním procesům.Ve vrchních a středních částech po-zemků byly zjištěné nižší hodnoty vodostálosti půdních agregátů i koe-ficientu strukturnosti než ve spodní části pozemků. Na vodostálost půd-ních agregátů i strukturu měla také vliv hloubka odběru. Výsledky lze hodnotit jako naznačené tendence změn fyzikálních vlastností půdy vli-vem eroze. ❊

Výsledek byl získán jako součást ře-šení projektu QJ1230066 za podpory Národní agentury zemědělského vý-zkumu MZe ČR a za (částečné) insti-tucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organi-zace. Oponentský posudek vypraco-vala doc. RNDr. Lubica Pospíšilová, CSc., Mendelova univerzita v Brně.

Ing. Jaroslava Bartlová, PhD.,

Ing. Barbora Badalíková,

Zemědělský výzkum, spol. s r. o.

Troubsko,

Ing. Martin Brtnický,

Ing. Jan Hladký, Ph.D.,

Mendelova univerzita v Brně

Seznam literatury je k dispozici u au-torů textu.

65www.agroweb.cz 1/2015

Půda

EfektEfekt Stupně volnostiStupně volnosti PČ

VariantaVarianta 22 530,3*530,3*

HloubkaHloubka 11 85,4 n. s.85,4 n. s.

Varianta * hloubkaVarianta * hloubka 22 47,96 n. s.47,96 n. s.

Chyba 54 130,22 n. s.130,22 n. s.

Vysvětlivky: *** P = 0,001; **P = 0,01; *P = 0,05; n. s. nevýznamnýVysvětlivky: *** P = 0,001; **P = 0,01; *P = 0,05; n. s. nevýznamný

Tab. 1 – Analýza rozptylu vodostálosti půdních agregátůTab. 1 – Analýza rozptylu vodostálosti půdních agregátů

Tab. 2 – Tukey HSD testTab. 2 – Tukey HSD test

Varianta PrůměrPrůměr

EluviumEluvium 34,95 ab34,95 ab

Střed 34,35 a34,35 a

Akumulace 43,55 b43,55 b

Poznámka: průměrné hodnoty indikované různými písmeny jsou statisticky průkaznéPoznámka: průměrné hodnoty indikované různými písmeny jsou statisticky průkazné

0,50

0,70

0,90

1,10

1,30

1,50

1,70

1,90

2,10

5–15 cm 15–30 cm 5–15 cm 15–30 cm 5–15 cm 15–30 cm

eluvium st ed akumulace

koef

icie

nt st

rukt

urno

sti .

Graf 2 – Průměrné koefi cienty strukturnosti ve třech částech svahu na Graf 2 – Průměrné koefi cienty strukturnosti ve třech částech svahu na monitorovaných lokalitáchmonitorovaných lokalitách

2527293133353739414345

5–15 cm 15–30 cm 5–15 cm 15–30 cm 5–15 cm 15–30 cm

eluvium st ed akumulace

vodo

stálo

st (%

)

Graf 1 – Průměrné hodnoty vodostálosti půdních agregátů (%) ve třech Graf 1 – Průměrné hodnoty vodostálosti půdních agregátů (%) ve třech částech svahu na monitorovaných lokalitáchčástech svahu na monitorovaných lokalitách

Možnosti identifikace utužení půdního profiluV tomto díle bychom se rádi věnovali možnostem nepřímého a přímého stanovení nevyhovujícího fyzikálního stavu půdy tak, aby si každý mohl zhodnotit míru jejího případného utužení.

Fyzikální stav půdy je důležitým fak-torem ovlivňujícím prakticky veškeré půdní funkce. Přitom problém nemusí být pouze ve svrchním, orničním ho-rizontu. V praxi se často setkáváme s tím, že utužené je především podor-ničí, což v důsledku zmenšuje aktivní profil půdy a přináší s tím spojené pro-blémy.

Příčiny utužení a jeho důsledky

Utužení půdy lze rozdělit na tzv. gene-tické a technogenní. Ke genetickému utužení jsou půdy náchylné kvůli cha-rakteru matečného substrátu (mate-riály těžší zrnitosti) nebo probíhajícího pedogenetického procesu (zajílené iluviální horizonty, oglejené půdní ho-rizonty). Naopak technogenní způsob utužení může být zaznamenán na pů-dách jakéhokoliv zrnitostního složení. Je způsobeno špatným hospodařením na půdě, kdy k utužení půdy dochází při pojezdech těžkých zemědělských strojů po půdě za nevhodných vlhkost-ních podmínek, dále nevhodnou kulti-vací půdy (orba na stejnou hloubku),

vysokou závlahovou dávkou, nevhod-ným osevním postupem (pěstováním monokultur s nízkým nebo žádným zastoupením víceletých pícnin), aplika-cí vysokých dávek minerálních hnojiv – především draselných, nedostatečným hnojením vápenatými a organickými hnojivy, intenzivní pastvou skotu a po-dobně.Degradace fyzikálního stavu půdy za-číná zhoršením stability půdní struktu-ry. Ta, jestliže je v dobrém stavu, umož-ňuje přímou komunikaci mezi půdou a atmosférou, kdy pórová struktura vytvářená stabilními agregáty pod-

poruje infiltraci vody do půdy, ale zá-roveň umožňuje přiměřené zaplnění pórů vzduchem. V případě, že dojde ke ztrátě její stability, snáze se po dešti rozpadá a jemné částice dříve shluko-vané do agregátu zaplavují a ucpá-vají póry za vzniku povrchové krusty. Ta zamezuje infiltraci vody, a tedy větší část srážky odteče po povrchu, což v důsledku negativně ovlivňuje rostliny v době dlouhodobého sucha. Utužení se dále projevuje v pórovém systému. Ten je charakterizován póro-vitostí, tedy množstvím pórů v jednot-kovém objemu půdy. Podle velikosti rozeznáváme póry nekapilární (voda jimi prakticky protéká), póry semikapi-lární a kapilární (v nich je voda dlouho-době zadržována). V důsledku utužení může docházet ke snižování hodnoty samotné pórovitosti, ale i ke změnám poměrů těchto kategorií pórů, kdy za optimální je považováno 2/3 zastou-pení kapilárních pórů.

Nepřímé metody

Tyto metody můžeme nazvat také in-dikační. Utužení půdy je tak informa-tivně odvozováno například z kaluží

na povrchu půdy, které po atmosferic-ké srážce jen pomalu z pole mizí (ob-rázek), dále je možné vykopat mělkou polosondu a hodnotit odpor půdních vrstev při vpichování nože. Podobně se utužení odráží ve vzrůstu rostlin a snížení výnosů. Další možností je hodnocení půdní struktury. Z hodno-cené hloubky je možné odebrat ze-minu, v rukách ji jemně rozrušit a zjiš-ťovat charakter půdních agregátů. Především ve svrchních partiích půdy by měly mít agregáty zaoblené hrany (drobty, hrudky), naopak struktura ostrohranná (polyedry, lístky) svědčí o nepříznivém vývoji půdní struktury. Podobně je možné hodnotit kořenový systém rostlin, respektive na profilu vykopané polosondy určit hloubku za-kořenění a podobně.

Přímé metody

Mezi ně můžeme zařadit hodnocení pórovitosti pomocí rozboru Kopecké-ho válečku a penetrometrické měření. V případě Kopeckého válečku je ode-brán neporušený půdní vzorek, tedy zatlučením válečku do půdy a jeho oříznutím získáme přesně definova-ný objem zeminy tak, jak je v půdě uložena. Laboratorní analýzou je pak jednoduše možné zjistit pórovitost, podle které lze stanovit míru případ-ného utužení ornice/podorničí (tab. 1). Penetrometrické měření je prováděno speciálními přístroji – penetrometry. Jedná se o zařízení měřící odpor půdy, který působí proti zaráženému hrotu přístroje. Tabulka 2 ukazuje limitní hodnoty pro půdy odlišné zrnitosti uvedené ve slovenském zákoně na ochranu zemědělské půdy. ❊

Ing. Tomáš Khel,

Ing. Jan Vopravil, Ph.D.,

Výzkumný ústav meliorací a ochrany

půdy, v. v. i., Praha-Zbraslav

Zamokřené pole Foto Tomáš KhelZamokřené pole Foto Tomáš Khel


Půda

SERIÁL: ZÁKLADNÍ POJMY O PŮDĚ

OrniceOrnice Písčité a hlinitopísčité půdyPísčité a hlinitopísčité půdy Ostatní zrnitostOstatní zrnitost

Kyprá >65>65 >65>65

Mírně ulehláMírně ulehlá 50–6550–65 55–6555–65

UlehláUlehlá 40–5040–50 45–5545–55

Velmi ulehlá <40 <45<45

PodorničíPodorničí Písčité a hlinitopísčité půdyPísčité a hlinitopísčité půdy Ostatní zrnitostOstatní zrnitost

Kypré >50>50 >57

Mírně ulehléMírně ulehlé 43–5043–50 46–5746–57

UlehléUlehlé 35–4335–43 35-4635-46

Velmi ulehlé <35<35 <35<35

Tab. 1 – Ulehlost půdního profi lu (% obj.)Tab. 1 – Ulehlost půdního profi lu (% obj.)

Zrnitost půdyZrnitost půdy JílovitáJílovitá JílovitohlinitáJílovitohlinitá HlinitáHlinitá PísčitohlinitáPísčitohlinitá HlinitopísčitáHlinitopísčitá PísekPísek

Penetrometrický odpor (Mpa)Penetrometrický odpor (Mpa) 2,8–3,22,8–3,2 3,2–3,73,2–3,7 3,7–4,23,7–4,2 4,5–5,04,5–5,0 5,55,5 66

Tab. 2 – Limitní hodnoty pro půdy odlišné zrnitosti uvedené ve slovenském zákoně na ochranu zemědělské půdyTab. 2 – Limitní hodnoty pro půdy odlišné zrnitosti uvedené ve slovenském zákoně na ochranu zemědělské půdy

Výskyt

V České republice je tento druh zná-mý od druhé poloviny 18. století, kdy byl poprvé v roce 1851 zaznamenán výskyt v okolí Děčína. V současné době je Xanthium albinum s lokál-ním, ale četným výskytem součástí vegetace břehových zón řeky Labe od Hřenska až po Kolín, roztroušeně též roste v okolí Přelouče a Pardubic. Druhou významnou oblastí výskytu je jižní Morava. Zde je výskyt postup-ně zaznamenáván v posledních dese-tiletích. Jihomoravská oblast rozšíření koresponduje s hlavními moravskými toky, a to s Moravou a Dyjí, odkud se dále rozšiřuje do okolí a po březích přítoků. Jihomoravská oblast roz-šíření je především v okolí Břeclavi a podél řeky Dyje, směrem k Dolním Věstonicím. Druhá část rozšíření v ji-homoravské oblasti směřuje od Břec-lavi směrem ke Strážnici, a to převáž-ně v okolí řeky Moravy.Rod Xanthium není v České republi-ce nikterak hojně zastoupen. Jedná se o výskyt tří druhů tohoto plevele, a to: Xanthium strumarium (řepeň durkoman), Xanthium albinum (ře-peň polabská) a Xanthium spinosum(řepeň trnitá). Původním druhem v České republice je pouze Xanthi-um strumarium, v současnosti kritic-ky ohrožený druh, v ČR se vyskytuje pouze na několika málo lokalitách. Xanthium spinosum je druh v naší květeně nepůvodní. Pochází z Již-ní Ameriky, ale druhotně se rozšířil a zdomácněl především v subtropic-kých a teplejších oblastech. Řada vý-skytů je u nás jen přechodná, protože v chladnějších oblastech nedochází k dozrávání semen. U nás byl dříve nalézán nejčastěji na jižní a jihový-chodní Moravě, v Čechách jen vzác-ně, a to v Polabí. V případě výskytu roste na rumištích, skládkách a na místech zpracování surovin (vlny). Na jižním Slovensku ho lze nalézt na

zemědělských pozemcích, na kterých je považován za prozatím málo vý-znamný plevel. Tvoří skupinu plevelů šířících se v okopaninách a ostatních širokořádkových plodinách, ale tak-též se dokáže prosadit v mezerovi-tém porostu obilnin spolu s durma-nem obecným a mračňákem. Stává se pravidelným plevelem na okrajích zemědělských pozemků, které souse-dí s vodními toky.

Biologie

Jedná se o jednoletou jednodomou rostlinu z čeledi hvězdnicovitých v barvě žlutozelené nebo zelené. Lodyha rostliny je přímá, dlouhá od 20 do 80 cm, ale na živinami boha-tých půdách může dosáhnout i větší velikosti. V nezapojených porostech dochází často k mohutnému větve-ní, kdy jednotlivé rostliny habitem připomínají drobné keříky. Semena jsou dvounažky s vysokým obsahem oleje. V minulosti se proto uvažovalo tuto rostlinu pěstovat v kultuře, ale vzhledem k obtížné sklizni a proble-matice zisku oleje z plodenství se od tohoto záměru upustilo. V České republice se zástupci rodu Xanthiumvyskytují pouze v teplých oblastech jako je Polabí nebo jižní Morava.

Škodlivost

Tento plevel významně škodí v ši-rokořádkových plodinách, jako jsou kukuřice, řepa cukrová a slunečnice. Do budoucna lze předpokládat šíře-ní tohoto plevele zejména v povodí Labe na jižní Moravě. ❊

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.,1

Ing. Jiří Andr, Ph.D., MBA,2

Ing. Jan Štrobach, Ph.D.,1

1Výzkumný ústav rostlinné výroby,

v. v. i., Praha-Ruzyně,2Česká zemědělská univerzita

v Praze

Foto Jan Mikulka


Invazní plevelné druhy

Řepeň polabská – Xanthium albinum (Widder) H. Scholz et Sukopp

Řepeň polabská – klíční rostlina, vzcházející rostliny

Řepeň polabská (vlevo), řepeň trnitá (vpravo)

Řepeň vzchází i z povrchu půdy

Xanthium albinum – masové vzcházení rostlin v kukuřici

Výskyt řepně polabské – Xanthium albinum (Widder) H. Scholz et Sukopp v ČR

Botanické zařazení: čeleď Asteraceae – hvězdnicovitéCharakteristika plevele: jednoletá jednodomá rostlina

Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., dr. h. c.13. 5. 1931 – 12. 11. 2014Reálné gymnasium absolvoval v Brou-mově a maturoval v roce 1949. V tém-že roce byl přijat na Fakultu zeměděl-ského a lesního inženýrství při ČVUT, která se stala po roce 1952 samostat-nou Vysokou školou zemědělskou. Ze vzniklých studijních oborů si vybral obor fytotechnický, který ukončil Státní zkouškou s vyznamenáním v roce 1953. Jeho diplomová práce se zabývala pěstováním prosa jako druhé doplňkové plodiny a vycházela z dvouletých pokusů vedených na po-kusné stanici v Uhříněvsi.Ještě v době studií, ve 4. ročníku, byl 1. 2. 1953 přijat na katedru rostlinné výroby jako asistent v nově založe-né vysoké škole. Zapojil se do výuky v praktických cvičeních rostlinné pro-dukce. Nový vysokoškolský zákon za-vedl tzv. vědecké aspirantury. Jiří Petr byl jako jeden z prvních v oboru spe-ciální produkce rostlinné přijat na vě-deckou aspiranturu. Jeho školitelem byl prof. Emil Kunz a zadal mu téma: Biologie českých přesívek. Hodnost kandidáta zemědělských věd mu byla udělena 16. 9. 1958 s diplomem č. 3.V dalších letech sledoval podobnou problematiku u ostatních obilných druhů a též u luskovin. Z výsledků vznikla řada publikací o fotoperiodic-ké reakci obilnin a luskovin, zejména o vztahu délky dne a přezimování, což bylo zvláště cenné objasnění u tzv. ozimých luskovin, pelušky a vikví a do-vezených anglických ozimých bobů (bob obecný ) a též tzv. ozimých ovsů.Výsledky byly shrnuty v habilitační práci Studium fotoperiodické reakce obilnin a luskovin, obhájené v roce 1965.

Docentem byl jmenován a ustano-ven na jaře 1966. V tomto období se začíná výzkumně věnovat využití regulátorů růstu u obilnin. Zde jeho výzkum přinesl některé pozoruhodné výsledky pro regulaci tvorby výnoso-vých prvků. Prokázal možnost využití podzimní aplikace CCC ke zpomalení podzimního růstu, a tím přerůstaní ozimů při teplém a vlhkém podzimu

se zlepšením přezimování. Podob-ně významný byl výsledek výzkumu a praktické doporučení časně jarní aplikace CCC pro podporu špatně pře-zimovaných porostů či málo odnože-ných, kdy se průkazně zvýšila tvorba a vyrovnanost odnoží, a též počet zrn v klasu. Jako první publikoval výsled-ky se směsí regulátorů na bázi CCC a Ethrelu (ethephonu), což bohužel nebylo patentováno. To vedlo k pří-pravě nových druhů regulátorů, jako je např. Terpal. V té době (1966) byla poprvé pro přesnější stanovení fází růstu a aplikaci regulátorů a ostat-ních agrochemikálií i publikována a doporučena J. Petrem přesná feno-logická stupnice podle Feekese, která se v praxi rychle ujala. Další práce se pak věnovala kombinaci této stupnice s mikrofenologickou stupnicí prof. Ku-permanové, podle etap organogene-ze vzrostného vrcholu. V této oblasti studia vyvinul doc. Petr kontrolní sys-tém pro agrotechniku obilnin poprvé formulovaný jako biologická kont-rola v agrotechnice obilnin (vydáno tiskem v roce 1974), která se později označovala jako agrobiologická kon-trola a byla převzata a rozpracována u plodinových výzkumných ústavů pro všechny plodiny. Tento počin patří též k oceňovaným přínosům doc. Petra.

Samostatnou kapitolou je výzkum produkčních procesů u luskovin, ze-jména u hrachu. K tomu velmi při-spělo zapojení doc. Petra do Mezi-národního biologického programu, kdy se studovala produkce bílkovin luskovinami – v našem případě hra-chem, od území Norska po Jihoafric-kou republiku. Významné a prakticky přínosné byly v tomto směru práce o agrotechnice a tvorbě výnosu u níz-kých odrůd hrachu, kdy poprvé byla doporučena změna velikosti výsevku. Společná publikace s Václavem Hosne-dlem přinesla prakticky využitelné poznatky o nejvhodnější době skliz-ně zelenosemenných odrůd hrachu a o posklizňovém ošetření. To vše bylo shrnuto v Metodice pro praxi vydané

ÚVTIZ Praha, a hlavně v publikaci Jiří Petr a kol.: Hrách a bob, vydané SZN Praha 1973 a hned v roce 1974 jako 2. přepracované vydání.Tyto zkušenosti pak byly využity v pu-blikacích o řešení tzv. obilního a bílko-vinného programu v ČSR. Týkaly se ho publikace J. Petr a kol.: Obilní problém a jeho řešení v ČSSR, Institut VV Praha 1971; J. Petr a kol.: Obilní a bílkovin-ný program v 6. pětiletce, IVV MZVŽ Praha, 1977; J. Petr a kol.: Obilní a bíl-kovinný program v 7. pětiletce, IVV MZVŽ Praha 1981. K problematice ře-šení obilního a bílkovinného progra-mu, pěstování obilnin a luskovin měl tehdy doc. Petr mnoho přednášek pro praktické zemědělce a řídicí orgány v zemědělství. Z písemných dotazů agronomů, které si sbíral, sestavil os-novu souborné publikace o pěstování obilnin, která vyšla v roce 1983 pod názvem Intenzivní obilnářství, SZN Praha, 1983. Ta vyšla záhy v ruském překladu Intenzivnoje proizvodstvi zerna v nakl. Agropromizdat Moskva 1985 a byla v ruské odborné literatuře často citována.Podobně z nejčastěji frekventovaných ústních a písemných dotazů agrono-mů sestavil s kolektivem autorů Ruko-věť agronoma, která vyšla v SZN Praha 1989. Při rozšíření nového obilného druhu tritikale připravil v roce 1991 monografickou brožuru, kterou vyda-la pohotově VŠZ v Praze ve vydavatel-ství Editpress Praha.V intenzivním pěstování plodin se velmi významně projevuje vliv ak-tuálního počasí. Intenzivní rostlinná produkce je více zranitelná výkyvy počasí. Praxe se začala zajímat o vli-vy počasí na rostlinou produkci, na její kvalitu. Doc. Petr připravil publi-kaci Počasí a výnosy vydanou ve SZN Praha v roce 1987. Kniha získala cenu Literárního fondu i SZN a byla pře-ložena do ruštiny a vyšla v nakl. Ag-ropromizdatu Moskva pod názvem Pogoda i urožaj v roce 1990. V ang-lickém překladu ji vydal Elsevier Am-sterdam (1991) pod názvem Weather and Yields.

Práce doc. Petra měla vhodné propor-ce vědeckého i praktického zaměře-ní. Svědčí o tom velmi široký styk se zemědělskou praxí na přednáškách a polních kázáních, ale i pěstitelských systémech pro jednotlivé plodiny. Vedl řadu let plodinový systém sla-dovnického ječmene a zúčastnil se též Systému pěstování ozimé pšenice ve spolupráci s býv. firmou ICI z Velké Británie. Tyto aktivity velmi přispívaly k dobrému jménu VŠZ v Praze.

Účast v Mezinárodním biologickém programu umožnila doc. Petrovi v le-tech 1966–1970 řadu zahraničních cest a stáží. NSR, NDR, Velká Británie, Ho-landsko, Dánsko, Norsko, Švédsko. To přineslo poznání moderních metod studia produkčních procesů, které byly široce uplatněný ve studiu tvorby biologického a hospodářského výno-su u všech obilných druhů. Tak vznikl široký soubor prací o produkčních procesech u obilnin, který byl připra-ven pro doktorské disertační práci.Tu však nebylo možné z politických důvodů předložit, a tak byla připra-vena pro publikaci Petr-Černý-Hruška: Tvorba výnosu hlavních polních plo-din, SZN Praha, 1980. Tato kniha se setkala s velkým ohlasem. Získala cenu nakladatelství Za významný ediční po-čin. Hned po vyjití byla přeložena do němčiny a vyšla v DLV Berlín 1983 pod názvem Ertragsbildung bei Landwirt-schaftlichen Kulturpflanzen. V roce 1984 vyšla v ruském překladu v nakl.


Informační servis

Kolos Moskva a v roce 1985 v maďar-ském překladu Mezögazdasági Kiá-do-Budapest. Velmi citovaný je však překlad anglický, vydaný pod názvem Yield Formation of the Main Field Crops. nakladatelstvím Elsevier (Am-sterdam-Oxford-N.York-Tokio), 1988.Předložení a obhajoba výsledků v po-době doktorské disertační práce byly povoleny až v roce 1988 a obhájena až v červenci 1989, zásluhou tehdejšího rektora prof. Červenky. Podobně se rektor Červenka zasloužil i o jmeno-vání profesorem speciální produkce rostlinné s platností od 1. 10. 1989, kdy mu byl dekret v Karolinu předán 17. 11. 1989!

Studium tvorby výnosu, zejména tvor-by hospodářského výnosu, pokračo-valo v letech 1980 až 1990 u dalších obilných druhů, nebo u nových od-růd v rámci sledovaných druhů. Např. u tritikale, u hybridních odrůd žita a též u pohanky. Toto studium vyús-tilo v teoreticky a prakticky významné pojetí chápání výnosotvorného proce-su jako dynamického procesu, kdy jed-notlivé výnosové prvky se tvoří v čase, mají fázi přírůstku, maximální úrovně a fázi kvantitativní redukce. Průběh a úroveň tvorby lze ovlivňovat a smě-rovat k optimální úrovni těchto prvků, a tím lépe využít výnosového potenci-álu pěstovaných druhů a odrůd a vlo-žených intenzifikačních vstupů. To je v práci prof. Petra nejvíce oceňovaný přínos vědě i praxi.

Ke konci osmdesátých let se u prof. Petra objevují názory související s vli-vem intenzivního zemědělství na životní prostředí a kvalitu rostlinné produkce. Byl to referát na semináři při výstavě Země živitelka: Alternativ-ní zemědělství – zemědělství bez che-mie. Tím se otvírá další oblast zájmů prof. Petra o problematiku ekologic-kého zemědělství, která vyvrcholila přípravou publikace spolu s dr. Jose-fem Dlouhým ze Švédské zemědělské univerzity v Uppsale a za podpory švédské vlády vyšla pod názvem Eko-logické zemědělství vydané v nakla-datelství Brázda Praha v roce 1992. Po roce 1989 se i pod tlakem studen-tů kladl důraz na ekologickou výuku, takže byl tento obor zaveden jako samostatný volitelný předmět, který

prof. Petr garantoval v počátečních obdobích. V této souvislosti byla vy-členěna i farma Požáry jako ekologic-ky hospodařící část ŠZP Lány v CHKO Křivoklátsko.

V období revolučních změn, které ved-ly i k personálním změnám ve vedení školy a fakult, byl prof. Petr zvolen na jaře 1990 celkem 73 % akademické obce, složené z pedagogů, studen-tů a zaměstnanců, rektorem Vysoké školy zemědělské v Praze. Po vyjití nového vysokoškolského zákona, kdy rektora již volil akademický senát, byl prof. Petr zvolen na další tříleté ob-dobí do roku 1994. Toto období bylo velmi náročné, protože musela být provedena úplná transformace školy v demokratické legislativě, ve výuce, ve vědecké práci a celém stylu práce. Obtížné byly i problémy personální.

Prof. Petr získal od roku 1991 granty, zejména pro rozvoj výzkumu v oblas-ti ekologického zemědělství, jakosti produkce z konvenčního a ekologické-ho zemědělství, pro nepotravinářskou produkci, např. odrůdy pro produkci škrobu, pro pečivárenské účely a pro krmné využití. Po převzetí laboratoře z mlýnsko-pekárenského výzkumné-ho ústavu se výzkum prof. Petra se spolupracovníky zaměřuje na mly-nářskou a pekařskou jakost obilovin, zejména srovnávání kvality z různých pěstitelských systémů, včetně ekolo-gických. Z tohoto posledního období pochází celá řada vědeckých a odbor-ných prací, ve kterých se prosazuje ori-entace obilnářství na pěstování podle užitkových směrů.Výše uvedený přehled vědecké a od-borné práce a široký kontakt se země-dělskou praxí se příznivě promítal i do pedagogické práce. Jeho přednášky studenti velmi oceňovali právě pro ze-vrubné teoretické vysvětlení pěstitel-ských opatření a odmítání receptář-ství ve výuce rostlinné produkce. Také aktuální propojení teoretických a praktických otázek vedlo k velké ná-vštěvnosti jeho přednášek a ocenění zejména studenty mimořádných (dál-kových) forem studia.

Do praktických cvičení zavedl řadu programů, které se uplatňují dosud. Je to právě praktické vedení celé ag-

robiologické kontroly porostů u hlav-ních plodin přímo v polních podmín-kách. Určování fází růstu, etap vývinu vzrostného vrcholu, stavu porostu, hodnocení přezimování, určení op-timálních termínů agrotechnických a agrochemických zásahů. Připravil Zápisník agronoma, v jeho tiskopisech sestavují studenti projekty pěstování a vedou záznamy výsledků agrobiolo-gické kontroly.Vypracoval scénář a základní snímky pro diafilm pěstování sladovnického ječmene, ozimé pšenice a luskovin (spolu s Ing. Hosnedlem). Vytvořil ná-mět, komentář a odborně vedl tvorbu výukových obrazů Pšenice I., II., III. a Ječmen I.a II. a obraz Čekanka.Seznam učebních textů a skript před-stavuje 17 titulů, které se spoluauto-ry připravil. Mezi poslední patří: Petr, Húska a kol.: Speciální produkce rost-linná I (Obecná část a obilniny) VŠZ AF, Praha, 1997 a Petr, Louda a kol.: Produkce potravinářských surovin. Uč. text pro FPBT VŠCHT, Praha, 1998.

V pedagogické práci vedl cvičení i přednášel rostlinnou produkci na všech fakultách a ve všech studijních směrech. Těžiště bylo v přednáškách 1. semestru rostlinné produkce, tedy úvod, obilniny a luskoviny. U nově zavedených oborů, předmětů před-nášel: ekologické zemědělství, alter-nativní zemědělství, kvalita rostlin-ných produktů. Byl garantem tohoto studijního oboru na AF. V posledních letech zajišťoval výuku a konzultace pro doktorandy v předmětech: nauka o rostlinné produkci, kvalita a zpraco-vání rostlinných produktů, obilniny, ekologické zemědělství, alternativní zemědělství. Přednášel též na VŠCHT FPBT předmět produkce potravinář-ských surovin. Vedl za celou dobu pů-sobení více než 120 diplomantů a 20 aspirantů.

Byl členem ESA – European Society for Agronomy, IFOAM – Internatio-nal Federation of Organic Agriculture Movement, Čsl. společnosti pro vědu a umění New York – Praha, společnos-ti Sustainable Agriculture in Central and Eastern Europe. V letech 1990–1994 byl předsedou Státní odrůdové komise a předsedou subkomise pro obilniny, později roz-

hodčí komise MZe ČR, členem komi-se pro ekologické zemědělství MZe, v letech 1990–2001 členem České komise pro vědecké hodnosti při Úřa-du vlády, později při MŠMT ČR. Dále byl předsedou komise pro obhajoby doktorských disertačních prací oboru speciální produkce rostlin, předsedou rady programu MH ČR Zdravá výživa, členem oborové komise zemědělské vědy GAČR a podkomise rostlinná produkce a šlechtění rostlin, také byl členem vědecké rady ČZU v Praze, vědecké rady FPBT VŠCHT, vědeckých rad výzkumných ústavů, předsedou redakční rady vědeckého časopisu ČZU Praha Scientia Agriculturae Bo-hemica a předsedou redakční rady časopisu Úroda.Získal tyto granty: MŽP ČR 316/93 Tr-vale udržitelné hospodaření v CHKO a PHO, 1993–1967, NAZV EP 7226/97 Pšenice v marginálních oblastech pro produkci škrobu 1997–2000, GAČR 303/01/1380 Rozšíření spektra rostlin-ných produktů pro dietu při celiakii, alternativní zdroje, jejich testování a využití 2001–2003, NAZV 1201 Sni-žování kvalitativních a kvantitativ-ních ztrát při ošetřování a skladování potravinářských zrnin v zemědělském podniku 2001–2004 (spoluúčast).

V roce 1967 absolvoval tříměsíční stáž na Moskevské státní univerzitě u prof. Kupermanové. V rámci Mezi-národního biologického programu v letech 1968–1970 byl na měsíční stá-ži v NDR a měl možnost z prostředků MBP – ČSAV kratších studijních poby-tů ve Velké Británii, Dánsku, Norsku, Švédsku, SRN a Nizozemsku. V roce 1977 byl tři měsíce na stáži v SSSR na Timirjazevově zemědělské akademii v Moskvě. Po zvolení rektorem ČZU vykonal řadu služebních cest do zemí západní Evropy, aby navázal spoluprá-ci s tamnějšími univerzitami. Na pod-zim roku 1996 mu byl přiznán starobní důchod. Od té doby pracoval na zkrá-cený úvazek. ❊

Životopis poskytla redakci

Hana Petrová

Již dříve ho sestavili

prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc.,

prof. Ing. Jan Moudrý, CSc.,

prof. Ing. Jan Křen, CSc.,

doc. Ing. František Vrkoč, DrSc.


Informační servis

Nový název, logo i vzhled přípravkůKromě novinek v oblasti ochrany zemědělských plodin se pěstitelé na tradičním setkání Agrovity v Kurdějově dozvěděli o novém názvu firmy, logu i vzhledu přípravků. Od 1. 1. 2015 bude společnost Agrovita spol. s r. o. vystupovat pod názvem Adama CZ s. r. o.

V globálním měřítku vznikla Adama (dříve Makhteshim Agan Industries Ltd. – MAI) sloučením řady firem v ob-lasti agrochemie. „Důvodem sjednoce-ní názvu i loga bylo to, že v rámci jed-né společnosti fungovalo přes padesát různých firem s odlišnými názvy ve 45 zemích světa nabízejících produk-ty MAI a v řadě zemí prakticky nikdo mateřskou firmu ani neznal,“ řekl Ing. Pavel Kratochvíl, ředitel společnosti Adama CZ.Dodal, že příslib značky Adama vysti-hují tři anglické výrazy: Simply. Grow. Together. Jednoduše růst spolu. Zna-menají usnadnění práce a lepší pláno-vání, růst výnosů zemědělských plo-din, růst profitability podnikání, růst společenského uznání zemědělce, růst a rozvoj celé farmy a zemědělského podniku. Cílem je – toho všeho dosáh-nout společně se zemědělci.Ing. Jiří Vašek ze společnosti Agrovi-ta představil přítomným nový design přípravků. Ukázal čtyři základní barvy,

tedy fialovou pro insekticidy, modrou pro fungicidy, zelenou pro herbicidy a oranžovou pro ostatní přípravky. Hlavní myšlenkou je dobře rozpozna-telné logo pro celý svět a lepší naviga-ce pro konečné uživatele.

Novinky pro rok 2015

Ing. Vašek představil přípravky, které jsou určeny pro rok 2015.

Goltix TitanNově vyvinutý dvousložkový herbicid do cukrovky s prodlouženým působe-ním obsahuje dvě účinné látky meta-mitron (525 g/l) a quinmerac (40 g/l). Ing. Vašek řekl, že oproti Goltix Top má zlepšený účinek na svízel, tetlu-chu kozí pysk, lebedu rozkladitou, rdesno červivec, lilek černý a kokošku pastuší tobolku. Speciální technologie také podle něj zabezpečuje prodlouženou stabilitu proti UV záření a přípravek je šetrný k cukrovce.

CustodiaProti hlízence v řepce je určen fun-gicid Custodia. V jeho složení nalez-neme dvě účinné látky azoxystrobin (120 g/l) a tebuconazole (200 g/l). Jak Ing. Vašek zmínil, tento fungicid prokazatelně zvyšuje výnos a harmo-nizuje dobu sklizně. „Zlepšuje pružnost šešulí, a tím eli-minuje ztráty výdrolem. Účinkuje rovněž na fomovou hnilobu, plíseň šedou, černě a plíseň zelnou,“ do-dal.

KalifHerbicid Kalif s účinnou látkou clo-mazone (360 g/l) nabízí Agrovita ve formulaci suspenzní kapsule SC. Je registrován do ozimé řepky proti sví-zeli přítule a jednoletým dvoudělož-ným plevelům.

VedettePro první aplikace proti strupovitosti jabloně prováděné za nízkých teplot

(již od 3 °C) a vlhkého jarního počasí byl vyvinut fungicid Vedette s účin-nou látkou cyprodinil v dávce 300 g/l. Moderní tekutá formulace zabezpe-čuje podle Ing. Vaška minimálně stej-nou či vyšší účinnost při použití men-šího množství účinné látky na hektar, navíc zabezpečuje rychlejší příjem a rozvod v rostlinách. Nově umožňuje použití cyprodinilu i po odkvětu.

MomentumNový dvousložkový fungicid Mo-mentum s dlouhodobým systémo-vým i kontaktním působením proti peronospoře má i výraznou vedlejší účinnost na padlí, botrytidu a bílou hnilobu. Obsahuje účinné látky fosetyl-Al (500 g/kg) a folpet (250 g/kg). Přípravek v rostlinách stimuluje obranné reakce, které podporují jejich odolnost vůči dalším infekcím.

Jana Pančíková


Informační servis

Ing. Pavel Kratochvíl, ředitel společnosti Adama CZ s. r. o.Ing Pavel Kratochvíl ředitel společnosti Adama CZ s r o Ing. Jiří Vašek ze společnosti Adama CZ s. r. o.Ing Jiří Vašek ze společnosti Adama CZ s r o

Vyberte si z nabídky časopisů a sestavte si svůj vlastní balíček = sami si určujete výši slevy předplatného

Na závěr, prosíme, vyplňte podklady pro fakturaci, potřeby korespondence nebo telefonického spojení

Jméno: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Podnik: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Město/obec: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tel.: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

IČO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Odbytové oddělení je připraveno vám zodpovědět případné dotazy: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2, modrá linka: 844 111 999, tel.: 277 001 600, 601, e-mail: odbyt@profi press.cz, www.profi press.cz

JAK SI PŘEDPLATIT1. zvolte balíček či samostatné předplatné

2. zaškrtněte vámi vybrané časopisy (v případě balíčku nutno zaškrtnout též týdeník Zemědělec)

3. vyplňte kupon – jméno, adresu, IČO, DIČ…

4. zašlete kupon na naši adresu Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2

nebo volejte – 844 111 999, 277 001 600, 601 nebo www.profi press.cz – předplatné

VyVyVyVyVV bebebeertrtrtrt

Pouze roční předplatné.

Nevztahuje se na týdeník Zemědělec, Rolnické noviny, časopisy

Zemědělec v regionu, Floristika Plus a Bloom‘s W

orld. Pro uplatnění

slevy zašlete potvrzení o studiu.T U D E N T I

T U D E N T I

LEVA 50 %

LEVA 50 % P Ř E D P L AT N É P R O R O K 2 0 1 5

= V Ý H O D N É N Á K U P Y

Balíček ZÁKLADsleva 5 %

Zemědělec + 1–2 roční

předplatné časopisů

podle vlastního výběru

Balíček PRAKTIK* sleva 10 %

Zemědělec + 3–4 roční

předplatné časopisů


* Veterinářství + Veterinární klinika

* Floristika + Zahradnictví

Balíček MAXI = roční množstevní

sleva 15 %1 předplatné tří a více kusů

jednoho časopisu

___ x počet kusů

Balíček PODNIKsleva 15 %

Zemědělec + 5–6 ročních

předplatných časopisů


Balíček KOMPLEXsleva 20 %

Zemědělec + 7 a více ročních

předplatných časopisů


BaBaBaBBaBBaBaa BBaBaBaBaBaBaBaB B=== rorro

BBas

BaBa

Výhody předplatného:• ušetříte až 20 %*

• pravidelné informace z oboru• zdarma doručení do schránky * platí při balíčku Komplex

Předplaťte si či obnovte předplatné jakéhokoliv balíčku z uvedené nabídky a máte možnost získat zajímavou knihu z našeho vydavatelství.Každý 20. předplatitel získá knihu v min. hodnotě 200 Kč. Výherci budou telefonicky kontaktováni a bude jim nabídnuta možnost výběru. Dárek bude zaslán do 14 dnů od uhrazení platebního dokladu.

9/2013

50 KČ/2 €

www.agroweb.cz

MAGAZÍN PRO MODERNÍ FARMU

REPORTÁŽ

z Cika

ru

POLITIKA: POLITIKA: Deficit ovlivňují dovozy potravin Deficit ovlivňují dovozy potravin NA POLI:NA POLI: KukuřiceKukuřiceVE STÁJI: VE STÁJI: Zdraví hospodářských zvířat Zdraví hospodářských zvířat TECHNIKA:TECHNIKA: Traktory Traktory

Cena: 600 Kč/12 čísel


Úro

da

9-2

013

19

49

27

Účinnost fungicidních mořidel na houbové patogeny

Účinnost fungicidních mořidel na houbové patogeny

ODBORNÝ ČASOPIS PRO ROSTLINNOU PRODUKCI9-2013 60 Kč 2,40 €

Téma:

SkladováníTéma:

SkladováníMonitoring bázlivce kukuřičného v České republice

Monitoring bázlivce kukuřičného v České republice

Významní skladištní členovci a možnost jejich regulace

Významní skladištní členovci a možnost jejich regulace


WORLDBLOOM'S

3/2013

Cena: 145 Kč/6 €www.floristikaweb.cz

ČESKY·SLOVENSKY·ENGLISH

Cena: 580 Kč/4 čísla

Agronom 9/2013 ročník VIII

Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťujepro ČR i SR: oddělení distribucefax: 277 001 664 tel.: 277 001 600 (601)modrá linka: 844 111 999e-mail: [email protected]@agroweb.czzelená linka pro SR zdarma: 800 042 206 (bez předvolby)sleva pro studenty 50 %

Adresa redakceJana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2fax: 277 001 664e-mail: [email protected]

ŠéfredaktorIng. David Boumatel.: 277 001 627 mobil: 724 311 085e-mail: [email protected]

RedaktořiIng. Barbora Venclovátel.: 277 001 628mobil: 724 531 806e-mail: [email protected]. Jana Pančíková, Ph.D.mobil: 602 436 932e-mail: [email protected]

InzerceIng. Tomáš Pištínektel.: 277 001 656mobil: 602 378 575e-mail: [email protected]

Odborná spolupráceIng. Jan Kazda, CSc., Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Marie Váňová, CSc., prof. Ing. Jan Vašák, CSc., prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., Ing. Prokop Šmirous, CSc., Ing. Petr Doležal, Ing. Božetěch Málek, Ing. Pavel Fuksa

GrafikaIlona Frčková

Jazyková korekturaVěra Dvorská, Hana Gruntorádová, Věra Melicharová

VydáváProfi Press s. r. o.Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2tel.: 277 001 653

TiskH.R.G. spol. s r. o.MK ČR E 16399, ISSN 1801-6022

Cena jednoho výtisku je 30 Kč, roční předplatné 360 Kč.Jako příloha časopisu Úroda je časopisAgronom poskytován zdarma.© 2013 Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobembez písemného souhlasu vlastníka autorských práv.

Rozšíření či změny v použití přípravků3 Rozšíření nebo změna v použití přípravku

11 Rozšířené použití povoleného přípravku nebo změna v rozšířeném použití přípravku, tzv. minority

30 Hnojiva s řízeným uvolňováním živin

září 2013 | 30 Kč samostatná příloha časopisu

ochrana rostlin | výživa rostlin | osivo a sadba

Agronom_09_2013_TITUL.indd 1 7.8.2013 14:17:55

Cena: 360 Kč/12 čísel *

8 2617

Den s traktorem Kubota M9960

Nové modely manipulátorů Claas Scorpion

V Kanadě proběhlo 60. Mistrovství světa v orbě

Téma:

Aplikace hnojiv, sklizeň okopanin

9-2013

ODBORNÝ ČASOPIS PRO ZEMĚDĚLSKOUA LESNICKOU TECHNIKU60 Kč | 2,40 €

Mec

han

izac

e ze

měd

ělst

ví 9

-201

3

09-2013-mechanizace-TITUL.indd 2 22.8.2013 12:14:24


Vybíráme z obsahu: Plodina čísla: lupina Bezpečnost potravin a surovin živočišného původu Systémy HACCP ve výrobě krmiv

Odborný časopis pro výživu zvířat a výrobu krmiv

5www.agroweb.cz

XVII. ročník • cena 50 Kč/2 €

20132013

Téma: Krmná aditiva Téma: Krmná aditiva ve v ýživě zvířatve v ýživě zvířat


NÁŠNÁŠ

Současný stav a perspektivy výroby

mléka v EU a ve světě

Téma: Technologie krmení a napájení

Mléčná farma roku letos již pošesté Ekonomika výroby vepřového masa

60 Kč 2,40 €

ODBORNÝ ČASOPIS PRO CHOVATELEHOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A VETERINÁRNÍ LÉKAŘE

52013


ČASOPIS PRO KLINICKOU PRAXI ZVÍŘAT ZÁJMOVÝCH CHOVŮ

www.vetweb.cz

Téma malá zvířata

www.vetweb.cz

Téma malá zvířata 4 2013ročník 10

Téma měsíce: Nemoci exotických a zoo zvířat

Hlavnička u sudokopytníků v ZOO Dvůr Králové

Chirurgické odstranění cysty varlete u chameleóna jemenského

Netopýři v záchranných centrech – veterinární péče a rehabilitace

cena 60 Kč/2,40 €


5 2013ročník 63

cena 95 Kč/3,80 €ODBORNÝ A STAVOVSKÝ MĚSÍČNÍK PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE

Onkologie psů a koček

www.vetweb.cz

Metabolická onemocnění skotu

Další články z časopisu:

• Stafylokokové pyodermie psů• Podávání bifidobakterií

mláďatům přežvýkavců• Naleznou zelené chlorokokální

řasy širší uplatnění ve výživě zvířat?

Téma hospodářská zvířata

Téma malá zvířata


* časopis Agronom lze též získat jako přílohu měsíčníku Úroda zdarma, ** Floristiku Plus nelze předplatit samostatně, společná cena 840 Kč; na Floristiku Plus a Bloom´s World se nevztahuje žádná sleva

1245 Kč | 2,10 €

2014

Pracovný kongres bol nabitý informáciami

Technické služby v Litvínově již pracují se ziskem

Ekologické a ekonomické čištění pracovních oděvů

Téma: Pneu pro komunální techniku, Téma: Pneu pro komunální techniku, dílenské vybavenídílenské vybavení


ODBORNÝ RECENZOVANÝ ČASOPIS SPECIALIZOVANÝ NA OCHRANU ROSTLIN

06 2013

CENA 55 Kč/2,20 € Pro

fi P

ress

s.

r. o

.

Ochrana rostlin od září do konce vegetace Účinky glyfosátových herbicidů Zdravotní stav osiv

Cena: 360 Kč/6 číselCena: 360 KKč/6 ččíselCenaCe

Zařízení na mytí a údržbu solárních panelůZařízení na mytí a údržbu solárních panelůObnovitelné zdroje jsou energetickou základnou venkovaObnovitelné zdroje jsou energetickou základnou venkovaBioplynová stanice opět trochu jinakBioplynová stanice opět trochu jinakPlynná motorová paliva pro silniční dopravu Plynná motorová paliva pro silniční dopravu Biomasa na bázi lnu ve formě palivových briketBiomasa na bázi lnu ve formě palivových briket

ČASOPIS O OBNOVITELNÝCH ZDROJÍCH ENERGIE

55 Kč/2,20 € 4/2013

04-2013-energie21-TITUL.indd 1 29.7.2013 12:30:42

XV. ročník zahradnického veletrhu Zelený světXV. ročník zahradnického veletrhu Zelený svět

Okrasné jabloně květem i plodemOkrasné jabloně květem i plodem

Vítězné parky roku 2014Vítězné parky roku 2014

Téma měsíce: Téma měsíce:

Stavby (skleníky, fóliovníky, sklady)Stavby (skleníky, fóliovníky, sklady)

časopis profesionálních zahradníků

ovocnářství | zelinářství | květinářství | vinohradnictví | školkařství | realizace a údržba zeleně

55 Kč/2,50

€

www.za

hradaw

eb.cz

2014

2014 1010

10-2014-zahradnictvi_TITUL.indd 1 6.10.2014 16:39:42


Zemědělec v regionuZemědělec v regionuKraj Vysočina

Vysočina

číslo 11/2013 • 7. října • ročník 5 • cena 25 Kč/1 €

Rozlohou téměř 6 800 km2 se Kraj Vysočina řadí mezi re-giony nadprůměrné velikosti – pouze čtyři kraje jsou rozlehlej-ší. Kraj Vysočina v rámci České republiky zaujímá centrální polohu. Sousedí s krajem Jiho-českým, Středočeským, Par-dubickým a Jihomoravským. Je pro něj charakteristická čle-nitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Rozdro-bená sídelní struktura přispívá v některých případech k vylid-ňování menších obcí a odcho-du mladých a kvalifi kovaných obyvatel. Území Kraje Vysoči-na se sice státní hranice České republiky přímo nedotýká, jižní část kraje však zasahuje do její těsné blízkosti a díky tomu se Vysočina společně s krajem Jihočeským a Jihomoravským zapojuje do řady aktivit v rámci přeshraniční spolupráce s Ra-kouskem.

Povrch území je tvořen pa-horkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečiš-těním ovzduší a relativně zdra-vými lesy, nacházejí se v něm též vodohospodářsky význam-né vodní plochy a zdroje vody.

Význam tohoto odvětvíNejvýše položeným bodem je

vrcholek Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava, nejnižší bod se nachází v místě, kde na jihový-chodě okresu Třebíč opouští území kraje řeka Jihlava (239 m n. m.). Na území kraje se na-

cházejí dvě chráněné krajinné oblasti – Žďárské vrchy a Želez-né hory. Vrch Melechov v ha-vlíčkobrodském okrese je v ně-kterých pramenech označován za geografi cký střed Evropy.

Území Kraje Vysočina se administrativně člení na pět okresů, patnáct správních obvodů obcí s rozšířenou pů-sobností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samospráv-nou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav od 1. ledna 2005). Obec na Vyso-čině má v průměru 731 oby-vatel, tedy nejméně ze všech krajů České republiky. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s méně než 500 obyva-teli. Statut města má v sou-časnosti 34 obcí kraje, což je v rámci České republiky

vzhledem k velikosti regionu mírně podprůměrné.

Struktura využití zeměděl-ské půdy

Ve struktuře zemědělské půdy podle výrobních oblastí je v kraji nadprůměrně zastoupena bramborářská oblast, jejíž podíl 92 % je vysoko nad republikovým průměrem. Jihovýchodní část okresu Třebíč a severní výběžek okresu Havlíčkův Brod spadají do oblasti řepařské, která v ČR pokrývá 34,3 % a na Vysočině jí připadá pouze 1,9 %. Nižší než republikový průměr (8,3 %) je v kraji podíl pícninářské výrobní oblasti, která představuje 6,1 % z celkové rozlohy zemědělské půdy na Vysočině, přičemž nej-větší plocha zemědělské půdy náleží do pícninářské oblasti v okrese Žďár nad Sázavou, a to

18,6 %. Kukuřičná oblast se v kra-ji vůbec nevyskytuje.

V rámci celé ČR patří do méně příznivých oblastí (tzv. LFA) téměř 60 % z celkové vý-měry území, resp. 50 % z celko-vé výměry zemědělské půdy. Vysočina vzhledem k přírod-ním podmínkám má z tohoto pohledu poněkud odlišné po-stavení, kdy z celkové rozlohy kraje pouze 15 % katastrálních území není zařazeno do méně příznivých oblastí a je to společ-ně s Jihočeským krajem druhý nejnižší podíl po kraji Karlo-varském. Přitom téměř třetina LFA náleží do oblasti horské (defi nované jednak jako území nad 600 m n. m. a jednak území od 500 do 600 m n. m. s vyso-kou sklonitostí terénu), v ČR se jedná zhruba o pětinu území.

(Pokračování na str. 2)

Zemědělství v Kraji VysočinaNa Vysočině představuje zemědělství tradiční odvětví národního hospodářství se silným postavením, které můžeme mimo jiné doložit i jeho podílem na tvorbě regionálního HDP a zaměstnanosti. Podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnotě v posledních letech v kraji sice klesá, přesto však jeho význam zů-stává na Vysočině ve srovnání s ostatními kraji výrazně nadprůměrný. S tím souvisí i vysoká zaměstnanost v primárním sektoru, nejvyšší v rámci krajů a více než dvojnásobná při srovnání s úrovní ČR.

inzerce

Na úvod

Výběr z KameneV letošním jedenáctém čísle Ze-

mědělce v regionu se mimo jiné dočtete, že Kraj Vysočina leží v cen-trální části České republiky. Další informační zdroje o tomto regionu uvádí, že v porovnání s dalšími kra-ji tady má zemědělství významné postavení. Tradičně se zde chová poměrně dost skotu, ať už na mléko, nebo naopak bez tržní produkce této komodity. Poslední dobou klesají, v lep-ším případě alespoň stagnují stavy krav a dalších kategorií skotu a osevní postupy se omezují na několik málo plodin. Vý-měra klesá i u druhu, který na Vysočinu a na zdejší pole tak nějak patří také tradičně – brambory.

Přes tyhle nepříznivé zprávy ze statistik do tohoto kraje ze-mědělská výroba patří a snad i patřit bude. Spojení s tímto odvětvím potvrdil i začátek září, konkrétně tři dny – 10. až 12. září. Naše vydavatelství uspořádalo výstavu zemědělské techniky Den Zemědělce v Kameni u Pelhřimova. Místo bylo zvoleno samozřejmě i s ohledem na dopravní dostup-nost pro zemědělce z celé republiky.

Byla to vůbec největší akce podobného druhu na našem území. Na ploše letiště nedaleko od Kamene vystavovalo asi 120 zemědělských fi rem a aktivně se předvádělo přibližně sto strojů. Ty byly bedlivě sledovány našimi redaktory. Fo-toaparáty (napočítal jsem jich sedm) pořídily doslova něko-lik tisíc fotek a jedna kamera pár hodin záznamu. Jestli si krátce chcete připomenout tuto akci nebo se podívat, o co jste přišli, nalistujte rovnou prostředek našeho časopisu. Na stránkách 10 a 11 jsem pro vás několik obrázků vybral. Při-znávám, že jsem nevyužil kompletní nafotografovaný materi-ál kolegů z dalších redakcí. Vše jsem si zjednodušil a vybíral z 860 fotografi í, které jsme během oněch tří dní pořídili s Jir-kou Hruškou. Snad se vám tato dvoustránka stejně jako celé číslo z Vysočiny bude líbit.

Petr Hezký

Petr Hezký

Orná půda má na Vysočině plochu přes 277 tisíc hektarů Foto Petr Hezký

Prodej a servis zemědělské, stavební a manipulační techniky, Maršovice 87, 592 31 Nové Město na Moravě, www.moreauvysocina.cz

MOREAU AGRI VYSOČINA, spol. s r. o.

eeena na na nan 8408408440840 KčKčKčKčKč;;;aa 8400008 ;;ee ččee č000 ččeee 8484848444444 čččnn ;;;888 čč


A A

Komplexní herbicidní ošetření s pozitivním vlivem na výnos

Při zapojení do akce sleva 5 % na Maraton® ve formě přípravků Amiral® nebo Azimut®

AkceAkAkcece

Maraton®

… bez rizika 2013

Forte výkon pro dlouhý doletdlouhý dolet

www.bayercropscience.czPoužívejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku. Respektujte varovné věty a symboly.

AKCEpodzim 2013!

Komplexní herbicid pro podzimní ochranu obilnin

bez omezení

RychlýVýkonnýFlexibilní

při nákupu 200 l Roundup®Flex = 20 l zdarma.při nákupu 640 l Roundup®Flex = 60 l zdarma.při nákupu 300 l Roundup®Klasik = 20 l zdarma.při nákupu 640 l Roundup®Klasik = 40 l zdarma.

Platí do 15. 11. 2013.

Akce Roundup® na zboží zdarma

www.roundup-flex.czIng. Mirek Hrobský, Monsanto ČR s.r.otel. +420 602 550 743, [email protected]

BRAMBORY, šlechtění, pěstování, užití, ekonomika

Knihy objednávejte na adrese: Profi Press s. r. o., odbytové oddělení, Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2, modrá linka: 844 111 999, tel.: 277 001 602, fax: 277 001 664.

Objednané knihy Vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky se připočítává poštovné a balné.

Bohumil Vokál a kolektivPublikace shrnuje nejnovější poznatky týkající se produkce, užití a ekonomiky brambor. Zahrnuje biologickou charakteristiku bramboru, šlechtění a odrůdovou skladbu, pěstitelskou technologii a techniku pro pěstování, sklizeň, posklizňové zpracování, skladování a tržní úpravu brambor a také zpracovatelskou techno-logii, ekonomiku, odbyt a prodej brambor.Kniha je využitelná pro laickou i odbornou veřejnost.

Váz., 168 stran, formát 230 x 297 mm

NOVINKA Z NAŠEHO VYDAVATELSTVÍ

cena: 345 Kč

Bernardy následně v novém prohlášení tvrdí, že se v českých obchodech pod značkou CZ pro-

dává i dovezené maso, které bylo v Česku pouze zpracováno. O nedostatečné veterinární kon-trole se už v novém prohlášení nezmiňuje. „Česká veterinární

komora ručí za práci svých čle-nů, soukromých veterinárních lékařů, ale nemůže ovlivnit úro-veň veterinární péče u zvířat, je-jichž maso bylo dovezeno ze za-

hraničí,“ uvedl. Podle prezidenta komory by se mělo maso z do-vozu kontrolovat častěji.

Státní veterinární správa ČR (SVS) tvrzení o možné absenci českých kontrol u masa v obcho-dech odmítla. Podle ní má nega-tivní dopad na důvěru českých spotřebitelů v potraviny, které se dostávají na jejich stoly. „Maso ze zahraničí je kontrolováno více než maso českého původu. Ta-kové maso musí projít veterinár-ní kontrolou v zemi svého půvo-du a po jeho přijetí do ČR je pak namátkově a nediskriminačně, přesně v souladu s platnou legis-lativou EU, znovu zkontrolováno českými veterinárními inspekto-ry,“ uvedl ředitel Odboru veteri-nární hygieny SVS Jan Váňa.

Podle původního tvrzení Ko-mory veterinárních lékařů maso dovážené ze zahraničních chovů do českých maloobchodních řetězců prochází jen malou kon-trolou.

(Pokračování na str. 2)

inzerce

VÍCE peněz na podpory STRANA 2

KOMISE rozhodne o krácení přímých plateb STRANA 6

MLÉKÁRNA se prosazuje i v Polsku STRANA 7

číslo 40/2013 • 30. září 2013 • ročník XXI cena 18 Kč/0,60 €• předplatitelé 16 Kč/0,50 €

Nejdůležitější součástí zeměděl-ské výroby byla a je doprava rozma-nitých břemen a manipulace s ni-mi. Zemědělství se vyznačuje pro-středím s nekonečným počtem variant jeho působení na zeměděl-skou dopravu a řadou specifických i opakujících se manipulačních operací. Manipulace s materiálem obecně zahrnuje veškerý pohyb břemen, při kterém se nemění je-ho základní fyzikálně-mechanické vlastnosti. STRANA 10

Téma týdne

Vzhledem ke zvyšující se poptáv-ce po inovativních a udržitelných řešeních v zemědělství hodlá spo-lečnost Bayer CropScience zvýšit objem výroby hlavních účinných látek pro přípravky na ochranu rostlin. Dále plánuje posilovat svou pozici v oblasti osiv u zeleniny, rý-že, řepky a bavlny a vybudovat vý-raznou pozici na trhu sóji a pšenice. Také si klade za cíl zvýšení investic. Stoupnout má produkce hlavních účinných látek. STRANA 19

Vyrobí víc účinných látek

Rostlinná výroba

Největší podzimní zemědělská vý-stava pořádaná na výstavišti v hor-norakouském Riedu je svou jedineč-nou atmosférou velmi oblíbená u domácích i zahraničních návštěv-níků. Na výstavní ploše byly napří-klad zemědělská a lesní technika, oborové technologické novinky ne-bo chovatelské pomůcky, ale hlavně zvířata. V předváděcí show a expozi-cích byla předvedena zvířata zastou-pená skotem, prasaty, malými pře-žvýkavci a koňmi. STRANA 34

Rakušané zemědělství fandí

Živočišná výroba

Čtyřicáté mistrovství České repub-liky v orbě se konalo v Benešově u Prahy. Na pozemcích Školního statku Středočeského kraje, středis-ka Benešov, soutěžil rekordní počet oráčů. Hlavní soutěže v orbě klasic-kým jednostranným dvojradličným pluhem se zúčastnilo sedmnáct orá-čů, s otočným oboustranným dvoj-radličným pluhem soutěžilo šest oráčů. Přitažlivá byla orba s koňmi. Reprízu si odbyla i soutěžní orba his-torickou technikou. STRANA 38

Podzimní svátek orby v Benešově

Zemědělská technika

Podle Komory veterinárních lékařů je nedostatečná kontrola zejména u drůbežího masa Foto Martin Jedlička

Oldřich Přibík

Manipulace s materiálem

inze

rce

Podle prezidenta Komory veterinárních lékařů Jana Bernardyho je kontrola masa v České republice nedostatečná. V českých obchodních řetězcích se prodává i dovezené maso, které neprošlo českou veterinární kontrolou. Situace je podle něj vážná především u drůbežího masa. Poté, co mu ministr zemědělství Miroslav Toman pohrozil soudem, pokud tato tvrzení neprokáže, své prohlášení zmírnil a uvedl, že by se maso z dovozu mělo kontrolovat častěji.

Je třeba více kontrol?

ztztttztzttahuahuahuahuaa jeje žádžádžádžádžáahuu ááááttt e dhuahuhh žžžáeaa žáááahua ááeeaa ááahahh á


4 2013

odborný časopis pro fl oristy a květináře 90 Kč/3,90 €

INSPIRACE Seminář na téma Svatba v létě

AKCE Známe vítěze Děčínské kotvy 2013

RÁDCE Květinová přízdoba svatebních dortů

04-2013-floristika-TITUL.indd 1 27.6.2013 18:12:08


Cena: Floristika a Floristika Plus 840 Kč/6 čísel**

Cena: 300 Kč/6 číselCenCena: 3030:: 300 K00 Kč0 Kč/6 č/6 č6 čččíselíselíselíí

plusS v a t e b n í i n s p i r a c e

1/2

01

3

50

Kč

FLO+_2013-01-titul.indd 1 6.2.2013 12:33:08

Seminárom Ako dobre

V súčasnej situ-ácii na trhoch nie je cieľom len vyrobiť kvalitné produk-

ty, je potrebné zabezpečiť si aj ich speňaženie, čo naozaj nie je jednoduché. Rôzne možnosti, ktoré sú k dispo-zícii, však využíva len časť poľnohospodárov.

Ceny komodít ovplyvňu-je množstvo faktorov. Od vstupu do EÚ sme súčasťou nielen európskeho, ale aj svetového trhu, kde ceny dokáže ovplyvniť aj počasie na opačnom konci zemegu-le. Okrem toho množstvá vyprodukovaného tovaru, možnosti skladovania, ceny

u našich najbližších suse-dov, ceny, ktoré ponúkajú spracovatelia, a mnohé ďal-šie. Potrebné je aj množ-stvo informácií a schopnosť orientovať sa v nich. Obcho-dovanie na burzách sa u nás stále stretáva s nedôverou, možno jedným z dôvodov je nedostatok informácií o ich fungovaní a podmienkach umiestňovania produktov na nich, ako aj neskúse-nosť našich poľnohospo-dárov s takýmto spôsobom obchodovania. Jedným zo

spôsobov predstavených na seminári je uzatváranie „futuritných kontraktov“, ktorými si poľnohospodár dokáže „zaistiť/zahedžovať“ cenu na úrovni z obdobia uzavretia kontraktu a pre-dať určené množstvo ko-modity v stanovenom čase predaja. Poistí sa takto proti poklesu ceny v budúcnos-ti, ale pri uzatváraní kon-traktov do budúcna vždy existuje aj riziko, že cena sa nebude vyvíjať tak, ako predávajúci predpokladá.

Dôležité je správne vybrať trh, čas predaja, odhadnúť množstvo komodity, ktorú bude poľnohospodár schop-ný dodať, aj správne odhad-núť predajnú cenu zaistenia.

Novú webovú stránku, práve v deň konania seminá-ra spustila Komoditná bur-za v Bratislave, kde uvádza aktuálny prehľad reálnych cien na slovenskom trhu, aj možnosť zaregistrovania vý-robcov poľnohospodárskych komodít. Môžu tu realizo-vať obchody, kde predáva-júci môže predať svoj tovar v čase, kedy si určí, stanoviť si cenu a môže sa spoľahnúť aj na to, že za svoj tovar do-stane včas zaplatené. Systém registrácie a zadávania po-núk a dopytov je prispôso-bený bežným užívateľom.

Odbyt je v trhovej ekono-mike kľúčovým faktorom výroby, vrátane poľnohos-podárskej. Na trhu býva úspešný ten, kto dokáže po-núknuť stanovený objem to-varov v požadovanej kvalite a variabilite. Tieto požiadav-ky limitujú hlavne menšie podniky, ktoré stoja pred voľbou, či budú realizovať svoje produkty vo vlastnej réžii len na lokálnom trhu, alebo sa združia do odbyto-vých organizácií a starosti s odbytom zveria odborní-kom, zatiaľ čo samy sa budú venovať výrobe a zabezpeče-niu kvality produkcie.

Nielen vyrobiť, ale aj predať

Už onedlho budú môcť poľnohospodári podávať

žiadosti o podporu v rámci opatrenia Modernizácia fa-riem. Ktoré sektory sa budú prioritne podporovať a aký objem prostriedkov je na to vyčlenený?

„Prioritne budú podporo-vané investície do živočíšnej výroby. Je to tak preto, lebo podpora živočíšnej výroby je prioritou vlády, ale zároveň aj pri stretnutiach s poľno-hospodármi najviac rezo-nuje práve potreba podpory živočíšnej výroby. A tiež ide o sektor, ktorý môže veľmi pozitívne vplývať i na zvý-šenie zamestnanosti. Indi-katívna fi nančná alokácia na túto výzvu predstavuje

24 584 075 €, z toho na ob-lasti mimo konvergencie je určených 929 820 €.“

Aké sú limity pokiaľ ide o výšku podpory na jed-nu žiadosť? Koľko projek-tov by sa podľa vás mohlo podporiť?

„Výška oprávnených vý-davkov na jeden projekt predstavuje maximálne 500 tisíc eur. Pri stanovení tejto hranice sa vychádzalo hlavne z charakteru pod-porovaných investícií a ich skladby. Prioritne sa uvažu-

je s podporou rekonštruk-cie, modernizácie a výstavby objektov živočíšnej výroby a s podporou s tým súvisia-cich technológií. Doplnkovo i s niektorými špeciálnymi automobilmi a náradím. Keďže sme chceli, aby tieto doplnkové investície neboli „zneužívané“ aj na rastlinnú výrobu a aby zamýšľané pri-oritné investície boli dodr-žané, z oprávnených výdav-kov sa v tejto výzve vylúčili traktory.

Počet podporených pro-jektov bude závisieť od prie-mernej výšky požadovaných fi nančných prostriedkov. Dúfam, že poľnohospodári

sa nebudú prispôsobovať len samotným bodovacím krité-riám, aj keď v zásade to ne-považujem za zlé, veď urču-jú priority. Očakávame ale, že žiadatelia do projektov premietnu svoje reálne pri-ority a zvážia vlastné fi nanč-né možnosti, aby projekty boli realizovateľné a udrža-teľné. Odhadujem podporu aspoň 130 projektov, čo, žiaľ, nie je veľa. Predpokladám, že časť prvovýrobcov zváži všetky fakty a vzhľadom na výšku nákladov na vypraco-vanie projektu, stavebného projektu či verejného ob-starávania zvážia podanie

Poľnohospodári by mali zvážiť svoje potreby

Na jesennej časti Celoslo-venských dní poľa 14 osi-v á r s k y c h s p o l o č n o s t í p r e d s t a v i l o návštevníkom

asi 123 hybridov kukurice a takmer 20 najvýznamnej-ších dovozcov a predajcov poľnohospodárskej techni-ky predstavilo svoje stroje, kde v 6–tich kategóriách - od zberu kukurice až po prí-pravu pôdy, sejbu a hnoje-nie - za odbornej asistencie prof. Vladimíra Rataja z SPU Nitra - predviedli v činnosti 40 strojov s najmodernejší-mi technológiami na zber kukurice.

Dovoľujem si v mene vy-davateľstva Profi Press poďa-kovať Ing. Stanislavovi Becí-kovi, predsedovi Združenia agropodnikateľov, družstvo Dvory nad Žitavou za poskyt-nutie pozemkov a za spolu-organizovanie Dní poľa, ta-kisto pracovníkom družstva, ktorí pomohli zabezpečiť bezproblémový priebeh pod-ujatia, ako aj prof. Vladimí-rovi Ratajovi z SPU Nitra za odbornú asistenciu, a v ne-poslednom rade aj mojim ko-legom a spolupracovníkom z vydavateľstva Profi Press a z týždenníka Roľnícke no-viny. Vám, našim obchod-ným partnerom, chcem po-ďakovať za dobrú spoluprácu a za profesionálny prístup pri predvádzaní strojov. Ve-rím, že nám zachováte svoju priazeň i naďalej.

Dovidenia na Celosloven-ských dňoch poľa v roku 2014.

200

160

120

80

40

0

Nákupné ceny potravin. obilnín

Zdr

oj:

PPA-A

TIS

21

4

21

0

14

7

14

9

14

6

28. 33. 38.

12

3

www.lemken.com

viac na str. 21...

oriististikuku Plustristiikku Plo kkri k Psrisrisri tt u PP


CenaCCenaCenaCenaCe CenCenaCenaCen

peněz na podporySTRANA 2

KOMISSE r

Odraz k vyšším ziskům

• Nejvyšší účinnost proti hnědé skvrnitosti a pruhovitosti ječmene

• Speciálně navržené a zkombinované moderní fungicidní mořidlo pro ječmeny

• Zvýšená odolnost stresovým faktorům

www.bayercropscience.cz

Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku. Respektujte varovné věty a symboly.

okopaniny - energie 21 · 2017. 1. 4. · ČČasopis Úroda na internetu: Úroda na internetu: v...

Documents