ohlédnutí za konferencí v madridu...v březnu letošního roku (12.- 15.3.2016) se konal...

CZ11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví

Podpořeno grantem z Norska Supported by grant from Norway

Iniciativa: Studijní cesta účastníků projektu S.U.P.R. na 24th European Congress of Psychiatry, číslo iniciativy: NF-CZ11-BFB-1-054-2016; v rámci realizovaného projektu: S.U.P.R.: Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické

Rehabilitace a jeho implementace v lůžkových zařízeních následné péče, Č.projektu: NF-CZ11-PDP-1-002-2014

Iniciativa: Studijní cesta účastníků projektu S.O.M.A. na 24th European Congress of Psychiatry, číslo iniciativy: NF-CZ11-BFB-1-055-2016; v rámci realizovaného projektu: SOMA: Projekt péče o tělesné zdraví a nácvik

schopností samostatného života, Č.projektu: NF-CZ11-OV-2-030-2015

Ohlédnutí za konferencí v Madridu (Závěrečná zpráva ze studijní cesty)

24. Evropský Psychiatrický Kongres pořádaný organizací EPA (European Psychiatric Asociation)

Místo konání: Municipal de Congresos, Campo de las Naciones, Madrid, Španělsko Datum konání kongresu: 12.-15.3.2016

V březnu letošního roku (12.- 15.3.2016) se konal psychiatrický kongres v Madridu, kterou pořádala EPA (Evropská psychiatrická asociace). Díky tomu, že se v naší nemocnici realizují dva projekty z Norských fondů (projekt SUPR a SOMA), měli jsme možnost si zažádat o dva navazující krátkodobé projekty z Bilaterální spolupráce, díky nimž jsme na tento kongres mohli poslat lékaře, psychology a také naší klinickou farmaceutku.

V projektu SUPR je zařazeno celkem 12 psychiatrických nemocnic, proto jeden projekt byl nabídnut pracovníkům všech těchto nemocnic. Z tohoto projektu se zúčastnilo kongresu 10 pracovníků, a to převážně z ostatních nemocnic. Byli to pracovníci těch oddělení, kde se podílejí na implementaci nově vznikajícího sytému péče „SUPR“.

V rámci druhého navazujícího projektu, který je provázaný s projektem „SOMA“, se účastnilo kongresu 10 pracovníků z PN Bohnice. Jelikož byl zájem obrovský, tak pan ředitel dal možnost účasti ještě dalším dvěma zaměstnancům. Jejich náklady na účast na kongresu pak byly hrazeny z rozpočtu nemocnice.

Celé zprocesování veškeré agendy (od prostudování metodiky Bilaterální spolupráce Norských fondů, sepsání obou projektů, jejich vyhodnocení a schválení na Ministerstvu financí, včetně zapracování jejich připomínek, zajištění dopravy, ubytování a zaplacení registračního poplatku pro všechny účastníky) trvalo dva a půl měsíce. První impuls přišel na Vánoční svátky a 11. března jsme již v počtu 22 osob letěli do Madridu.

Kongres je každoročně pořádán Evropskou psychiatrickou asociací (EPA), který byl

založena již v roce 1983. EPA je hlavním sdružením zastupujícím psychiatrii v Evropě a jejím posláním je podpora a rozvoj evropské psychiatrie a zlepšení duševního zdraví po celém světě. EPA také pomáhá propojovat, utvářet komunikační sítě mezi psychiatry, a to jak lékaře se začínající praxí s dlouholetými odborníky, tak mladé lékaře mezi sebou, psychiatry z různých zemí, ale také se snaží propojovat výzkumy s klinickou praxí, a ty dále společně sdílet a rozvíjet. Kongres je každoročně hlavním místem setkání psychiatrů z celého světa a místem sdílení nových zkušeností, poznatků a znalostí nejrůznějších odborníků. Letošní



motto kongresu znělo „Směrem ke společnému jazyku v Evropské psychiatrii“ (Towards a Common Language in European Psychiatry).

Kongres se konal v Madridu v prostorách moderní budovy Palacio Municipal de Congresos. Trval čtyři dny a program byl velmi nabitý a pestrý. Simultánně probíhaly přednášky v deseti přednáškových sálech. Zahrnoval plenární přednášky uznávaných odborníků, sympozia jak z oblasti vědy a výzkumu, tak z klinické praxe, z oblasti psychoterapie, psychosociální rehabilitace, dále vzdělávací kurzy (EPA kurzy), „European Early Career Psychiatrists Programme“ pro mladé psychiatry a možnost diskuze vlastních témat a otázek s odborníky v úzkém kruhu zájemců v sekci „ Ask the Expert“.

Program byl rozdělen do jednotlivých sekcí napříč celou psychiatrií. Byl zaměřen na nejnovější poznatky, včetně základních i klinicky orientovaných vědeckých studií a jejich aplikace v diagnostice, léčbě i edukaci.

Mezi hojně zastoupená témata patřila destigmatizace psychiatrie, psychiatrická rehabilitace a její formy, prevence duševních onemocnění v souvislosti se zdravým životním stylem a somatickými onemocněními. Mnoho sympózií se tedy tematicky vztahovalo jednak k probíhajícímu projektu SUPR, ale také i k projektu SOMA.

V reakci na současnou politickou situaci a migrační krizi byla část přednášek věnována tématu psychiatrické péče o pacienty z kulturně odlišného zázemí.

V sobotu 12. března večer se konala Zahajovací ceremonie, kde byli uvítání všichni

návštěvníci kongresu. Poté následovala ukázka španělské kultury v podání tanečního dua s ukázkou klasického španělského tance Flamenga. Poté již navazovala recepce a „networking event“, určený převážně pro mladé psychiatry s kratší klinickou praxí k neformálnímu navazování profesních kontaktů.

Mladí psychiatři se v průběhu kongresu dále setkávali na „networkingových akcích“, kde byla možnost vyměnit si s ostatními mladými psychiatry zkušenosti a také kontakty pro případnou další spolupráci. Navázali tak kontakty nejen s kolegy z Norska, ale i z Dánska, Belgie, Německa, UK a dalších zemí. Možností jak navázat kontakty s ostatními odborníky bylo mnoho. Jednak si mohli vyměňovat zkušenosti individuálně na přednáškách a kurzech, ale také přes organizaci „European Federation of Young Psychiatrist Trainees“ neboli „EFPT“ (www.efpt.eu), která jeden večer pořádala společnou večeři, které se zúčastnilo kolem 50ti osob z téměř všech třiceti zemí světa, kde působí jednotlivé sekce organizace. Šlo o neformální akci, přesto přínosnou. Tato Federace má za cíl sjednocovat jednotlivé země a poskytnout prostor neatestovaným či mladým psychiatrům (do 35 let) k porovnání názorů a zkušenosti z dětské/dospělé/gerontopsychiatrie napříč členskými zeměmi. Podporuje aktivity mladých psychiatrů a chod organizací doma. Podporuje také výzkum, publikace a aktivní účast na mezinárodních kongresech jako byl tento.

Bohužel Česká republika je v této organizaci neaktivní. Na rozdíl od ostatních aktivních členských států neposkytujeme žádné stáže pro potencionální zájemce z jiných zemí. Doufejme, že toto byl první krok k větší spolupráci z naší strany.

Poslední den se konala prezidentská večeře EPA kongresu, kam měli přístup pouze

pozvaní účastníci. Za nás byl účasten ředitel PN Bohnice Martin Hollý a jeden náš kolega Pavel Trančík. Na večeři byli představeni a oceněni ti nejváženější profesoři, vědci a lékaři z našeho oboru (např. Norman Sartorius, Wolfgang Gaebel, Peter Falkay, Michael Musalek,



atd.). Probíhající večeře se nesla v duchu seznamovacím a příjemně neformálním, takže kolega měl mnohokrát možnost mimo jiné sdělit, z jaké nemocnice pochází a díky kterému projektu (S.U.P.R a SOMA) měla naše česká delegace možnost sem vycestovat.

V průběhu kongresu se uskutečnilo také několik zasedání organizace EPA, na kterých byl účasten ředitel PN Bohnice MUDr. Martin Hollý.

Co kongres přinesl pro SUPR? Projekt SUPR se zaměřuje na péči o chronicky nemocné pacienty, převážně

s psychotickým onemocněním. Hlavním cílem projektu je vytvoření nového uceleného systému péče o tyto pacienty, který je v duchu recovery přístupu, a to zjm. větší individualizací péče pomocí individuálního plánování, case managementu, využití peer pracovníků apod. Jednou z aktivit je také prevence psychotických onemocnění, kdy je cílem včasné rozpoznání a záchyt rizikových prepsychotických stavů a zamezení dalšímu rozvoji psychotického onemocnění. V dalších případech pak podpora protektivních faktorů v péči o nemocné, ale i v péči o rizikové skupiny.

Velká část programu byla věnována právě psychotickým onemocněním, prediktorům

rozvoje a prevence onemocnění, psychosociální rehabilitaci, case managementu, rozvoji komunitní péče, podpoře rodin a pečujících, destigmatizaci psychiatrických pacientů, což bylo právě pro projekt SUPR velmi inspirativní.

Byly zde diskutovány různé psychosociální intervence (Milieu terapie, uplatnění peer konzultantů, case management, chráněná zaměstnání a bydlení). Z výzkumů vyplývá, že psychosociální intervence jsou nepostradatelné při budování systému péče o duševní zdraví, zejm. pak odborné intervence a služby v oblasti bydlení a zaměstnávání. Důraz je také kladen na terapeutické prostředí, ve kterém se péče odehrává. Takové prostředí ovlivňuje efektivnost intervencí. Jako inovativní a velmi prospěšnou součást psychosociální rehabilitace jsou také peer pracovníci. Ukazuje se, že všechny tyto přístupy ale pořád ještě nestačí pro znovunavrácení člověka po prodělaném závažném duševním onemocnění na otevřený trh práce a tudíž vyvstává nutnost hledat další následné pracovní a tréninkové programy.

Zajímavostí byla také přednáška, kde byla prezentována metoda hodnocení kvality

rehabilitačích služeb (QuIRCK - Quality indicator for Rehabilitative Care), která je v projektu také využívána. QuIRC má dobrou inter- rater reliabilitu a validitu, dané aspekty péče vyhodnocené QuIRC jsou spojeny s úspěšným propuštěním nemocného do jeho komunity. Dotazník je zdarma k dispozici on-line v deseti evropských jazycích (http://www.quirc.eu/).

Další zajímavý příspěvek byl od Michaela Musaleka „Mýtus slabé vůle“ a „Závislost ve

sféře možného“ od Guendy Bernegger, které se zabývaly motivací pacientů a terapie zaměřené na posílení této motivace. Obě přednášky kladly důraz na podporu pacientů v hledání cílů. Tyto cíle by měly pro ně být splnitelné, aby byly dostatečnou motivací k léčbě závislosti. Toto neplatí však jen pro oblast závislostí, ale i u ostatních pacientů při individuálním plánování.

http://www.quirc.eu/



K projektu SUPR druhotně také patří téma stigma/stigmatizace psychiatrie. I toto bylo jedním z důležitých témat kongresu. Stigma psychiatrie je vnímáno v celé Evropě. Mluvilo se zde nejen o stigmatizaci pacientů, ale také o tom, že se sami psychiatři vnímají méněcenně ve srovnání s jinými lékařskými obory a o podfinancování oboru, což následně snižuje atraktivitu pro studenty a udržuje podstav odborníků. Například v Austrálii se osvědčilo v destigmatizačním procesu využití různých pomáhajících organizací, nejvíce ale byl zmiňován vícedílný dokument v TV zvaný Changing Mind, který sledoval v reálném čase lidi s duševním onemocněním.

Všechny tyto poznatky jsou přínosné pro projekt především v oblasti implementace

metodiky psychosociální rehabilitace, protože řadu prvků z této metodiky v zahraničí také používají a jeví se jako velmi přínosné. Tyto zkušenosti pak dávají evidence-based oporu i metodice projektu SUPR.

Co kongres přinesl pro SOMU? Projekt SOMA se snaží o vznik systému pro screening a zároveň intervenci

kardiovaskulárních a metabolických rizikových faktorů mezi institucionalizovanými psychiatrickými pacienty, s cílem vytvoření automatického algoritmu hodnocení a jeho využití v identifikaci a sledování rizikových pacientů a v nastavení individuálních terapeutických a behaviorálních intervencí vedoucí ke snížení rizika kardiovaskulárních příhod.

Dnes je již známo, že pacienti se závažnými psychiatrickými onemocněními mají vyšší mortalitu a morbiditu. Pacienti s vážnými psychiatrickými diagnozami umírají v průměru o 25let dříve než ostatní populace. Nejčastějším důvodem úmrtí přitom nejsou např. sebevraždy nebo duševní porucha jako taková, ale stejně jako v běžné populaci jsou to kardiovaskulární onemocnění. Je to dáno akumulací rizikových faktorů zahrnujících nezdravý životní styl - kouření, nezdravá strava, sedavý způsob života, vliv antipsychotické medikace, ale i problémový přístup k čerpání zdravotní péče.

Přednášky vycházely z různých výzkumů. Některé poukazovaly na spojení duševních onemocnění, zjm. schizofrenie, s vyšším rizikem vzniku somatických onemocnění (vyšší riziko metabolických syndromů, kardiovaskulární onemocnění), sledovaly vliv antipsychotik (výši dávky) na somatická onemocnění, jiné hledaly souvislosti mezi stravovacími návyky a etiopatogenezí některých duševních poruch, potencionální léčebné možnosti modifikace faktorů souvisejících s životním stylem a zdravou výživou, role vitamínů a stopových prvků na rozvoj deprese či psychózy. Ukazuje se, že správná výživa a zdravý životní styl mohou nejen významně snížit rizika některých onemocnění, ale současně i přispět k léčbě.

Zařazením postupů vedoucí k prevenci vzniku KVS onemocnění (screening rizikových pacientů, znalost kriterií metabolického syndromu, edukace nemocných, využívání hodnotících škál vyplňovaných pacientem během změny medikace, individualizace jejich péče, a to nejen farmakologické, může být velmi efektivní způsob, jak snížit riziko vzniku diabetu mellitu a kardiovaskulárních onemocnění u lidí s psychiatrickými nemocemi.

Chronické psychické onemocnění se jeví jako nezávislý rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárního onemocnění, a proto tito pacienti mohou profitovat z časného screeningu a intervence i při počáteční absence klasických kardiovaskulárních rizikových faktorů.



Zajímavým sdělením byla zejména přednáška Dr. W. Rösslera ze Švýcarska, který

přehledně shrnul nové poznatky a důkazy o vlivu výživy, fyzické aktivity a zdravého spánku na etiologii, progresi a léčbu duševních poruch. Výzkum se zaměřuje převážně na deprese a úzkosti, ale důkazy jsou již i pro onemocnění z okruhu schizofrenie či autismus.

Další zajímavé sympózium bylo na téma stravy a duševního zdraví alias vliv „osy

střevo - mozek“ (gut - brain axis) na psychiatrické poruchy. Výzkumy ukazují, že depresivní epizody nejsou spojeny jen se změnami neurotransmise v CNS, ale mohou vést ke strukturálním změnám v mozku přes neuroendokrinní, zánětlivé a imunologické mechanismy. Podobný výzkum byl zaměřen i na schizofrenní onemocnění. Prezentovaná studie se zaměřovala na spojení environmentálních a genetických faktorů s gastrointestinální dysfunkcí, ovlivňující stálou střevní mikroflóru a ústící v deregulaci hostitelovy centrální nervové soustavy.

Zdá se, že do budoucna bude otázka individualizované stravy, celkového dietního a pohybového režimu nedílnou součástí celkové léčby pacienta.

Této problematiky se dotýkala nejen řada přednášek, ale i mnoho e-posterů

(například „Antipsychotics and Cardiometabolic Risk: A review“, „Metabolic Syndrome and its association with psychotropic medications in psychiatric patients“/Guatemala, „Comparison of metabolic syndrome between pacients with severe mental disorders“/Spain; „Screening for metabolic syndrome in older patients with severe mental illness: a two-years observational study“/Italy srovnávající přítomnost diabetu, hyperlipidémie a dysfunkce štítné žlázy u pacientů se schizofrenií a s bipolární afektivní poruchou).

I náš e-poster se věnoval této problematice. Podle projektu SOMA, který tento poster reprezentoval, se jmenuje „SOMA skore“ a ústředním tématem je screening kardiometabolického rizika u těžce psychiatricky nemocných pacientů. Dle určeného rizika je pak pacientům poskytnuta určitá terapeutická intervence.

Napříč evropskými i světovými pracovišti panuje soulad v potřebě monitoringu a časné intervence u pacientů se zvýšeným rizikem vzniku metabolického syndromu a snaze zavádět konkrétní opatření do každodenní zdravotní péče o pacienty se závažným duševním onemocněním.

Tématu metabolického syndromu, kardiometabolického rizika a screeningu

metabolických parametrů, často v souvislosti s medikací antipsychotiky, byla věnována řada přednášek i řada posterů. Ujistili jsme se, jak důležité je věnovat se screeningu metabolických parametrů (hladiny glukozy, lipidového spektra) a dalších parametrů (kouření, tělesná hmotnost, obvod pasu, hypertenze, sedavý způsob života), které jsou relevantní ke kardiovaskulárnímu riziku. Psychiatrická medikace, zejména antipsychotika, která jsou u pacientů nemocných schizofrenií nezbytná, bohužel vedou ke zvýšené incidenci metabolického syndromu a tím ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění. Toto riziko se ale liší u jednotlivých antipsychotik a je tedy třeba i s ohledem na tato rizika antipsychotika důkladně zvažovat u jednotlivých pacientů.



Na závěr ještě jedna zajímavá myšlenka od Martina Knappa, který mluvil ve svém příspěvku o ekonomických aspektech v psychiatrii. Zdůrazňoval v něm důležitost analýz efektivity nákladů. Těmi není nutné doložit, že se postupem ušetří, ale je nutné obhájit, že se dané náklady vyplatí vynaložit!

A ještě pár dat pro zajímavost:

Celkový počet našich účastníků – 22 Celkové výdaje z Norských fondů (za oba projekty – 20 osob) – 739 781,- Kč Náklady z PN Bohnice (2 účastníci) – 51 126,- Kč Celkové náklady na registrační poplatky na kongres (20 osob z obou projektů) – 9400 euro Celkové náklady na ubytování z obou projektů – 185 166,13 Kč Celkové náklady na dopravu z obou projektů – 196 082,-Kč Celkový počet účastníků na kongresu – 3.136 Celkový počet účastnických zemí – 93 Celkový počet účastníků z celé ČR – 39 Oficiální jazyk – angličtina Počet sálů – 10 počet dnů - 4 Počet kurzů - 16 Počet sympózií a fór – 144 Počet workshopů – 50 Počet volných debat - 105 (free comunication) Počet programů pro mladé začínající psychiatry - 9 EECP (Early Career Psychoatrists Programme) Počet e-posterů – 2097

Některé přednášky byly velmi obecné, teoretické, shrnující, ale velký počet přednášek byl pro nás všechny také přínosem pro praxi nebo alespoň inspirací či novým pohledem nebo novým kontextem. Rozhodně je to pro všechny zajímavá zkušenost s tak velkou konferencí, s možností setkání s kolegy z různých zemí, výměnou zkušeností, načerpáním nových poznatků, nového směřování psychiatrie, nových trendů, ale také nových sil při každodenní práci.

A ještě na závěr vzkaz od kolegyně Kláry Zítkové (nyní Knápkové): „Vzhledem k tomu, že během posledních desetiletí dochází v populaci k nárůstu duševních onemocnění se zvyšující se spotřebou psychofarmak, spojeno s vyšší morbiditou i mortalitou, je žádoucí, aby projekty typu S.O.M.A či S.U.P.R byly podporovány a nové vznikaly.”

Všem níže zúčastněným děkuji za zprávu, aktivní účast na kongresu a přípravu

semináře: Kláře Zítkové, Šárce Bartoníčkové, Věře Šantrůčkové, Ivě Taškové, Pavlu

Trančíkovi, Martině Michálkové, Kateřině Jandečkové, Ivoně Dankové, Michalu Vojtovi, Janu Volkovi, Báře Pospíšilové, Lence Trdlové, Šárce Fořtové, Miroslavu Pastuchovi, Jitce Suché, Petrovi Ptáčkovi, Kristýně Mixové, Kateřině Hejnové, Lucce Kališové, Jiřímu Michalcovi



a Martinu Hollému za inspiraci a možnost se takovéto akce zúčastnit.

Přeji všem hodně sil, trpělivosti a inspirace do další práce!

Petra Měchýřová

ohlédnutí za konferencí v madridu...v březnu letošního roku (12.- 15.3.2016) se konal...

Documents