obor č. 6: zdravotnictví loulová.pdf · stŘedoŠkolskÁ odbornÁ Činnost obor č. 6:...

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Obor č. 6: Zdravotnictví

Vliv výživových stylů na poruchy příjmu potravy

The influence of nutritional guidelines on eating

disorders

Autor: Anna Loulová

Škola: Česko-anglické gymnázium České Budějovice, Třebízského

1010/9, 37006

Kraj: Jihočeský kraj

Konzultant: Mgr. Lucie Starčevská

České Budějovice 2019

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracoval/a samostatně a použil/a jsem pouze prameny

a literaturu uvedené v seznamu bibliografických záznamů.

Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné.

Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000

Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých

zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších předpisů.

V Českých Budějovicích dne ………………………………………………

Poděkování

Na tomto místě bych především chtěla poděkovat vedoucí mé práce Mgr. Lucii Starčevské,

za rady a čas strávený nad vedením mé práce. Nadále bych ráda poděkovala Anně

Skoumalové, za pomoc při hledání respondentů a zároveň všem respondentům, kteří semnou

spolupracovali. Za spolupráci také děkuji autorkám webu cukrfree.cz, které mi poskytly širší

náhled na tématiku cukrfree výživového stylu. V poslední řadě mé poděkování patří i portálu

aktin.cz, ze kterého jsem měla možnost čerpat většinu informací.

Anotace

Ve své práci SOČ jsem se zabývala rovnou dvěma odvětvími, mezi kterými jsem následně

hledala úzkou souvislost. První část své seminární práce zaměřuji především na poruchy

příjmu potravy. Výběr právě tohoto psychického onemocnění nebyl náhodný, nýbrž se touto

problematikou v posledních letech zabývám a ráda bych i pomocí této práce poukázala na

jeho závažnost, kterou dle mého přesvědčení mé okolí nebere zcela vážně. Druhým tématem

jsou výživové styly. Opět jsem si toto odvětví vybrala záměrně, jelikož bych se v budoucnosti

chtěla zabývat nutričním poradenstvím nebo se alespoň v této sféře úzce pohybovat. Proto

jsem uspořádala jednotlivá odvětví výživových stylů. Obsahově jsou tyto skupiny ale natolik

bohaté, že jsem zmínila pouze ty nejznámější a z mého pohledu nejdůležitější. Jakou

souvislost mezi těmito tématy nalézám, ukazuji v závěru své práce na šesti příbězích

založených na skutečných životních událostech.

Klíčová slova

Poruchy příjmu potravy, anorexie, bulimie, záchvatovité přejidání, alternativní druhy

stravování, veganství, vegetariánství

Annotation

Překlad anotace do anglického jazyka

Keywords

Eating disorders, anorexia, bulimia, binge eating, alternative eating, vegan, vegetarian

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 6

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................... 7

1 Poruchy příjmu potravy ................................................................................................. 7

1.1 Mentální anorexie .................................................................................................... 8

1.2 Mentální bulimie...................................................................................................... 9

1.3 Záchvatovité přejídání ........................................................................................... 10

2 Nové poruchy příjmu potravy ...................................................................................... 11

2.1 Ortorexie ................................................................................................................ 12

2.2 Bigorexie ............................................................................................................... 12

2.3 Drunkorexie ........................................................................................................... 13

3 Výživové směry ........................................................................................................... 13

3.1 Stavování založené na restrikci skupiny potravin (alternativní stravování) .......... 14

3.2 Stravování založené na makroživinách ................................................................. 17

3.3 Stravování založené na časovém rozdělení ........................................................... 20

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................... 21

Závěr ........................................................................................................................................ 28

Použitá literatura ...................................................................................................................... 29

6

Úvod

Obsahem své práce jsem chtěla zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách příjmu potravy.

Především poukázat na fakt, že jsou tyto poruchy především problémem psychiky a nejsou

definovány jen vzhledem postiženého. Proto se v první teoretické části své práce detailně

zabývám jednotlivými poruchami stravování, společně také uvádím ty novodobé a méně

známé. Mým cílem bylo zároveň ukázat na závažnost těchto poruch, které v dnešní době stále

se rozšiřují především u dospívajících. Dle mého názoru jsou tyto poruchy mnohdy

přehlíženy a brány na lehkou váhu i přesto, že mají ze všech duševních onemocnění největší

míru úmrtnosti. Informace pro svou práci jsem čerpala nejen z odborné literatury ale i z

internetových zdrojů a to především z portálu aktin.cz. Částečně jsem však mohla přispět

vlastními zkušenostmi, které mi přineslo prodělání právě jedné ze zmiňovaných poruch.

Druhá část je opět teoretická a zaměřuji se v ní na způsoby stravování. Moderní doba totiž

přináší nové objevy o prospěšnosti a škodlivosti jednotlivých potravin. Vznikají tak nové

stravovací směry, které se určitým potravinám vyhýbají. Způsobů, kterými se v dnešní době

společnost stravuje, je nepřeberné množství, proto se v informacích o nich lidé i často

ztrácejí. Obsáhlým rozdělením jsem tak nejen sobě, ale i ostatním chtěla přinést nové

znalosti, a především uspořádat širokou škálu pojmů, které jsou pro většinu z mého pohledu

„španělskou vesnicí“. Díky zkušenosti prodělání PPP se často setkávám s dívkami, které se

s tímto problémem potýkaly též. Častěji jsem však přicházela na častou spojitost právě

s alternativním stravováním, ať jako příčinou, tak také jako formou vyléčení. Proto osobně

nalézám mezi těmito dvěma tématy velké spojení.

Třetí a poslední část své práce věnuji již konkrétním případům. Prezentuji několik

respondentek, které mi pomocí internetové komunikace poskytly osobní příběh. Pomocí

zpracovaných příběhů se pokouším potvrdit svou hypotézu o přímém spojení výživových

směrů na psychické poruchy příjmu potravy, ať v pozitivní, tak i v negativní formě.

7

TEORETICKÁ ČÁST

1 Poruchy příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy (PPP) definujeme jako psychické onemocnění, ve kterém má člověk

abnormální chování a postoj k jídlu.1 Tyto poruchy se však netýkají pouze postiženého, ale

mají sociální dopad i na jeho okolí.2 Tuto závislost nad kontrolou potravin, můžeme přirovnat

k závislostem alkoholiků na alkoholu či toxikomanů na drogách.3

Poruchy příjmu potravy patří mezi nejčastější duševní onemocnění dospívajících4. Čísla tento

fakt jen potvrzují. V roce 2017 bylo v ambulantních zařízeních léčeno 3 731 pacientů. A

dalších 454 případů bylo hospitalizováno v psychiatrických lůžkových zařízeních.5 Ne

v každém případě je pacienta nutno hospitalizovat. A problém je často i to, že si člověk,

potýkající se s touto poruchou, není ochoten onu nemoc přiznat.

Mezi pacienty s poruchami příjmu potravy nacházíme častěji ženy, tvořící až 90% z pacientů

pro rok 2017.6

Proto může být počet lidí s PPP ještě několikanásobně vyšší.

Ze všech psychických poruch, je právě u poruch příjmu potravy nejvyšší míra úmrtnosti. Což

také dokazuje fakt, že každých 62 minut zemře jeden člověk na důsledek jedné z těchto

poruch, nejčastější případy jsou po prodělání mentální anorexie. Důvodem jsou

kardiovaskulární onemocnění nebo podvýživa a příliš nízká tělesná hmotnost. Dalším z

nejčastějších důvodů je sebevražda, kterou pacienti svůj boj s psychickou poruchou

stravování řeší.7 U anorexie je sebevražda řešením u každého pátého pacienta.

8

Příčin, které způsobují PPP je opravdu mnoho.

Především jsou známy sociální a kulturní faktory, veřejnosti je za pomoci médií

předurčována výše hodnoty člověka, která tkví v tom, aby byl štíhlý.9

Nelze ale opomenout psychické a emoční faktory. Nepříjemné životní situace zapříčiněné

osobními nezdary, problémy a smrtí v rodině nebo dokonce sexuálním zneužitím, jsou

příčinou vzniku PPP především proto, že deprese a úzkosti, které plynou z takovýchto

životních událostí, jsou přímo spojeny s obavou o postavu a tělesnou hmotnost.10

Téměř ve

1 https://aktin.cz/kdyz-nebudes-jist-nikdy-nebudes-vypadat-dobre-nepropadni-porucham-prijmu-potravy

2 KRCH, František David. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-627-7. str.

11. 3 MALONEY, Michael, Rachel KRANZ a František David KRCH. O poruchách příjmu potravy. Přeložila Jana

KRCHOVÁ. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 153 s.Linka důvěry. ISBN 80-7106-248-0 str.35 4 http://www.anabell.cz/images/obr/1404372388_myty-a-omyly.pdf

5 https://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/poruchy-prijmu-potravy

6 https://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/poruchy-prijmu-potravy

7 https://www.verywellmind.com/yes-eating-disorders-can-be-deadly-1138269

8 https://anad.org/education-and-awareness/about-eating-disorders/eating-disorders-statistics/

9 KRCH, František David. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-627-7. str.

58. 10

KRCH, František David. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-627-7. str.

70.

8

většině případů ale dochází ke kombinaci těchto faktorů. Jde o určitou konstelaci vlivu

sociokulturních a rodinných faktorů, negativních životních událostí, chronických obtíží,

nedostatečných sociálních dovedností a především genetických nebo biologických faktorů.11

V odborné literatuře se však můžeme dočíst i to, že hlavní příčinou rozvoje poruchy je, pokud

se jedinec rozhodne začít s redukční dietou.12

1.1 Mentální anorexie

„Anorexie je jako bílý květ. Ty ho vidíš červený, ale všichni ostatní ho vidí bílý. I navzdory

tomu, že ho vidíš jasně červený, musíš věřit, že by ti tvoji nejbližší přece nelhali.“- Andrea

Štěchová

Definovat mentální anorexii lze jako touhu po nízké hmotnosti. Takovému myšlení následuje

úmyslné snižování a udržování tělesné hmotnosti minimálně 15% pod předpokládanou

úrovní. BMI postiženého mentální anorexií (dále jen anorektik) je nižší než 17,5 (kg/m²)13

.

Přesto anorexie není definována nízkou hmotností. Jako spíše psychickým strachem o

přibrání dalších kilogramů. Podváha je až následkem takového myšlení a následného jednání

(hladovění, nadměrné cvičení).14

Anorektici mají často zkreslený pohled na to, jak vypadají a vidí se větší a objemnější, než ve

skutečnosti jsou.15

Ke snižování hmotnosti nejčastěji přehnaně hladoví a omezují se ve stravě. Omezování

nejčastěji znamená rozdělení potravin na dobré (potraviny s téměř nulovou kalorickou

hodnotou) a špatné (všechny ostatní potraviny, většinou s vyšší kalorickou hodnotou).

Špatných potravin je přirozeně větší množství a anorektici se tímto potravinám striktně

vyhýbají. Také proto není jídelníček těchto lidí nějak pestrý a je ochuzen o množství

minerálů a prospěšně důležitých látek.

Častěji toto onemocnění postihuje pohlaví ženské a muži tvoří asi 10% takových případů.16

Pacienti jsou lidé především do čtyřiceti let. Riskantní skupinou jsou však dospívající, a to

v důsledku změn v tělesných proporcích během puberty.17

Projevy anorexie je možné zpozorovat především na vzhledu postiženého.

Nízká tělesná hmotnost až vychrtlost, kterou však pacient mnohdy skrývá pod volnějším

oblečením, je doprovázena zhoršením pleti a kůže, ta bývá zežloutlá a velmi suchá. V

průběhu anorexie dochází také k zeslabení nehtů a padání již slabých a nekvalitních vlasů.

Stejně tak jako pleť, i zuby se nachází v zažloutlém stavu, protože dochází k jejich zvýšené

kazivosti, v pokročilých případech až vypadávání.

11


79. 12


79. 13


14. 14

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/anorexia-nervosa/symptoms-causes/syc-20353591 15

https://www.eatingdisorderhope.com/information/anorexia 16

https://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/poruchy-prijmu-potravy 17

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/anorexia-nervosa/symptoms-causes/syc-20353591

9

Kvůli ztrátě a nedostatku tuku dochází k zimomřivosti a poruše krvetvorby.18

Nemůžeme opomenout i psychické problémy. Prvotními znaky jsou podrážděnost a zvýšená

nesoustředěnost až zhoršení paměti. Setkáváme se i s hormonálními změnami. Bývá výrazně

snížena sexuální aktivita. U mužů se jedná o snížení potence nebo také libida19

. A jelikož

nemoc postihuje především ženy, setkáváme se s hormonálními změnami jako je sekundární

amenorea20

, kdy organismus příčinou nedostatku živin, jako obranou funkci zastaví

menstruační cyklus nejméně na 3 měsíce.21

Hrozí také osteoporóza, kvůli nedostatečnému

ukládání vápníku v kostech. Vývoj kostí se může úplně zastavit a to v případě, že u postižené

došlo k již zmíněné amenoree.22

Příčinou masové tendence k nižší hmotnosti jsou především internetové sítě, reklamní

kampaně a ostatní média, která v posledních letech propagují kult štíhlosti pomocí hubených

modelek. Zcela nerealistické vzory, posilují především v lidech se sklonem k sebekritičnosti a

perfekcionalismu, strach z tloušťky.

Takovéto postoje vyúsťují k nadměrnému pozorování vlastního těla, a tak i k příznakům

anorexie.23

Dalším z rizikových faktorů je držení diet a záměn redukčních diet místo normálního

jídelního režimu. Riziko poruch příjmu potravy v souvislosti s držením diet vzrůstá až

osmkrát.24

Profese, u kterých byla mentální anorexie nejčastěji zpozorována byly ty, jejichž

hlavními pilíři jsou tělesný vzhled a výkon. Myslíme tím například profesionální tanečnice

baletu nebo modelky25

.

1.2 Mentální bulimie

Porucha známá jako bulimie je stravovací porucha složená ze dvou dalších základních poruch

příjmu potravy. Lidé postižení mentální bulimií trpí mentální anorexií, o které se zmiňuji

výše, a zároveň opakujícím se záchvatovitým přejídáním, které je následně doprovázeno

přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti.26

U žen se s mentální bulimií setkáváme opět častěji než u mužů, a to až desetkrát.27

Ženy jsou

nejčastěji studentkami středních a vysokých škol (4-15%).28

Stejně jako tak u již zmiňované anorexie, je příčinou této nemoci dodržování diet. Přísné a

redukční diety jsou většinou dlouhodobě neúčinné, z důvodu rigorózního omezení potravin.

18

https://www.mojezdravi.cz/nemoci/mentalni-anorexie-1879.html 19

https://www.mojezdravi.cz/nemoci/mentalni-anorexie-1879.html 20

https://www.idealni.cz/mentalni-anorexie/ 21

https://www.stefajir.cz/?q=vymizeni-menstruace 22


99. 23


59. 24

KRCH, František David. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-627-7. 25


43. 26

https://aktin.cz/805-anorexie-vs-bulimie 27

https://www.wikiskripta.eu/w/Bulimie 28

https://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/poruchy-prijmu-potravy

10

Příčinou je také nevědomost o jednotlivých dietách a po přísné redukci stravy dochází

ke zvýšené chuti k jídlu a většinou k nadměrnému přejedení se29

. Přejedení bývá následováno

silnými depresemi a stavy, ve kterých se pacient dostává do úzkosti. Dochází tedy následně

ke kompenzačnímu chování pomocí jednoho z příznaků bulimie. Dostáváme se tak do

bludného kruhu.

Existuje mnoho způsobů, pomocí kterých se jedinci postiženi mentální bulimií (dále jen jako

bulimici) brání přibrání tělesné hmotnosti.

Užívají laxativa (známá také jako projímadla, léky usnadňující odchod stolice.), anorektika

(léky potlačující chuť k jídlu a způsobující nechutenství) a diuretika (léky zvyšující výdej

moči ledvinami). Provozují střídavá období hladovění a v nejčastějších případech si

vyvolávají zvracení.30

Často se tak stává, že při častém vyprovokování zvracení, tělo začne tento reflex odmítat, a

tak jsou bulimici nuceni k dávivému reflexu používat různé předměty, které mohou narušit

funkci jícnu či jinak poškodit krk.

Velkou skupinu bulimiků tvoří diabetici I. typu (2,5%).31

U diabetiků dochází k vynechávání

léčby inzulínem - diabulimie32

.

Přehnaná pozornost věnovaná tělesné hmotnosti s příznaky bulimie byla zjištěna až u 11%

patnáctiletých dívek, které se kvůli nespokojenosti s vlastní postavou pokusilo zvracet, 8%

děvčat užívalo dietní tablety a dalších 7% okusilo projímadla.33

1.3 Záchvatovité přejídání

Záchvatovité přejídání je důležité umět rozlišit od občasného přejedení. Jako psychickou

nemoc je bráno takové přejedení, které se u jedince projevuje alespoň 2x týdně a to v průběhu

posledních šesti měsíců.34

Během krátké doby dochází ke ztrátě kontroly nad jídlem, aniž by

člověk pociťoval pocit hladu. A přestává v momentě, kdy se člověk cítí až nepříjemně plný.

Stavy záchvatovitého přejídání probíhají většinou, když je postižený o samotě, a to protože se

stydí za to, že jí tak mnoho. Pojí se tak s nezdravou sebekontrolou a nevhodnými jídelními

návyky.35

29


47. 30


17. 31


44. 32

Spektrum poruch příjmu potravy: interdisciplinární přístup. Vyd. 1. Editorka Hana PAPEŽOVÁ. Praha:

Grada, 2010. 424 s., vi s. obr. příl.Psyché. ISBN 978-80-247-2425-6 str. 269. 33


49. 34

https://aktin.cz/jak-zastavit-prejidani 35


20.

11

Záchvatovité přejídání jako takové je následováno kompenzačním chováním. Důvodem je

navození depresí a úzkostí.36

V některých případech tak po epizodách přejídání přichází

vyvolávání zvracení či užívání laxativ. Tedy počátky mentální bulimie.37

Příčinou mohou být sociální a kulturní problémy. Například, pokud se osoba v průběhu

života setkala se sexuálním zneužitím, nebo byla v dětství vystavena kritice na své tělesné

hmotnosti. Rizikem bývá i to, pokud je pacient zvyklý řešit emoční problémy pomocí jídla.

Takové psychologické problémy vznikají především u osob s depresemi a nízkým

sebevědomím.38

Další z nich je touha po jídle, to ať fyzická, tak emoční.39

Žádostivost po jídle má na svědomí

i hladina krevního cukru, která kolísá kvůli nadměrné konzumaci jídel obsahujících cukr

nebo škrob, díky kterým je cukr zpracováván rychleji. Mluvíme tedy o zdravotní příčině,

kterou nazýváme hypoglykémie.40

Hypoglykémie je zdravotní stav jedince, který lze

považovat za jeden z možných faktorů způsobujících počáteční stav bulimie, přejedení se. V

těchto případech je zaznamenána zvýšená produkce inzulínu. Krevní cukr, který je

zpracováván rychleji, klesá na nebezpečně nízkou hodnotu41

(hodnota cukru v krvi klesne

pod 3,3 mmol/l, za závažnou hypoglykémii považujeme hladinu pod 2,5 mmol/l42

) a objevuje

se intenzivní pocit hladu. Mezi hlavní důvody vzniku hypoglykémie patří stravování jedince.

Mezi nejčastější řadíme snižování a nedostatek sacharidů v potravě jinak také takzvanou

nízkosacharidovou metodu stravování, o které se zmiňuji níže. K hypoglykémii může také

docházet razantními redukčními dietami či odkládáním a oddalováním jídla, na mysli máme

vynechání svačiny nebo také druhé večeře.43

Příčinou může být ale také umělé sladilo

aspartam44

, nahrazující cukr, které výrobci používají přednostně v dietních nápojích a

potravinách s přízviskem light, sugar free (CocaCola light, Red Bull sugar free…) není sice

tak silnou příčinou jako nedostatek sacharidů, ale za zmínku určitě stojí.

2 Nové poruchy příjmu potravy

Protože se nacházíme v době, kdy je na vzhled kladený větší důraz, než tomu bylo dříve, jsou

lidé bombardováni kultem dokonalého, štíhlého a zdravého těla. V obchodech vznikají nové

regály orientované výhradně na zdravou stravu. Lidé se začínají zajímat o původ jednotlivých

potravin. Fitness centra se setkávají s vyšší návštěvností i přes to, že není zrovna první

lednový týden. Posedlost zdravým životním stylem zachází do extrémů a s novými cíli za

36


20. 37

https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Prejidani-jako-psychicka-nemoc__s10010x8989.html 38

https://www.helpguide.org/articles/eating-disorders/binge-eating-disorder.htm/ 39

https://aktin.cz/jak-zastavit-prejidani 40

MALONEY, Michael, Rachel KRANZ a František David KRCH. O poruchách příjmu potravy. Přeložila Jana

KRCHOVÁ. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 153 s.Linka důvěry. ISBN 80-7106-248-0 str.28 41

MALONEY, Michael, Rachel KRANZ a František David KRCH. O poruchách příjmu potravy. Přeložila

Jana KRCHOVÁ. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 153 s.Linka důvěry. ISBN 80-7106-248-0 str.35 42

https://cukrovka.zdrave.cz/hypoglykemie-a-jeji-priciny/ 43

http://www.vsechnoozdravi.cz/diabetes/hypoglykemie-a-jeji-rizika 44

https://cukrovka.zdrave.cz/hypoglykemie-a-jeji-priciny/

12

příkladným životním stylem, přicházejí i nové poruchy příjmu potravy. Jedná se například o

ortorexii, bigorexii a drunkorexii.

2.1 Ortorexie

Jak se říká „ve zdravém těle, zdravý duch“. Nelze pochybovat o pravdivosti tohoto tvrzení.

Když se ale člověk stane otrokem zdravého stylu života a stane se posedlým kontrolou toho,

odkud každá potravina, jež vloží do úst, pochází a z jakých makro a mikroživin se skládá,

nejedná se o zdravého ducha, ale o příznaky poruchy jménem ortorexie. Často je tato nemoc

připodobňována anorexii. Ačkoliv se v mnoha případech ortorexie s anorexií shodují, není

cílem ortorexiků být štíhlý, tak jako anorektici, avšak být fit a zdravý.45

Nemocní ortorexií se četně vyhýbají potravinám, které nenesou na svém štítku bio. Orientují

se tak především v obchodech s bio-potravinami. Jsou odpůrci uměle hnojených a geneticky

upravených potravin, obsahujících chemické konzervanty, éčka a barviva46

.

Stejně tak jako u mentální anorexie, si nemocní ortorexií vytvářejí seznam potravin, které

jsou schopni pozřít a většinou se tak jedná o jídla jimi připravená. Je proto velmi složité

stravovat se ve veřejných restauracích a jídelnách.

Jako u předešlých poruch i nyní se s onemocněním potýkají většinou ženy, ale například

muži touto nemocí trpí častěji než třeba anorexií nebo mentální bulimií. Rizikovou skupinou

jsou například sportovci, kteří musí klást větší důraz nejen na cvičení, ale i na zdravé

stravování.47

Termín zdravá strava a zdravý životní styl je v době sociálních sítí více než rozsáhlý. A

výživa pomocí alternativních stylů stravování s ortorexií velmi úzce souvisí. Velmi

populárním se v oblasti stravovní stává vyřazování cukrů z potravy (sugarfree), či odmítání

sacharidů ve stravě (KETO, LOW-CARB, PALEO). Nebo také omezení všech potravin

obsahující lepek (glutenfree)48

a mléčných výrobků (lactosefree), které pokud netrpíme

intolerancí na takovéto potraviny, nepřináší člověku žádné benefity. Naopak jej ochuzuje o

důležité potřebné živiny.49

Následky ortorexie se podobají těm u pacientů s anorexií. Počínaje vymizením menstruace

z důvodu nedostatečné energie ze stravy po oslabení a vypadávání vlasů.50

2.2 Bigorexie

Bigorexie je známa i pod několika jinými označeními, jako svalová dysmorfobická porucha,

porucha body image, Adonisův komplex nebo obrácená anorexie.

Postihuje v první řadě sportovce a kulturisty.

45

https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Ortorexie---kdyz-touha-po-zdravi-prevalcuje-

rozum__s10012x8802.html 46

http://www.trable.cz/clanek/ortorexie-bigorexie-drunkorexie/ 47

http://www.ordinace.cz/clanek/ortorexie/ 48

https://aktin.cz/otroci-zdrave-stravy-aneb-kdyz-se-ze-zdraveho-zivotniho-stylu-stane-posedlost 49

https://aktin.cz/vyradili-jste-pecivo-s-lepkem-opravnene 50

https://aktin.cz/otroci-zdrave-stravy-aneb-kdyz-se-ze-zdraveho-zivotniho-stylu-stane-posedlost

13

Pacient se potýká s poruchou vnímání vlastního těla a je proto často nespokojen s

nedostatečně vyvinutou muskulaturou.

Svůj komplex z nedostatečně svalnatého těla řeší bigorektici nadměrným cvičením, tráví svůj

veškerý volný čas v posilovnách a fitness centrech. To souvisí s postupnou izolací od rodiny

a přátel. Současně s poruchami příjmu potravy, výše popsanými, se opět člověk postižený

bigorexií abnormálně zabývá stravou. Obvykle si bigorektici přikazují přísné diety, založené

na vysokém přísunu bílkovin a nízkém příjmu tuků. Nízkou pestrost jídelníčku doplňují jen

doplňky stravy bílkovinové povahy (proteiny či kreatiny). V nemalé míře jsou pacienti s

bigorexií schopni přijímat i syntetické látky na bázi steroidů (látky podporující růst příčně

pruhovaných svalů51

).

Následky bigorexie jsou způsobeny především stravovacími návyky. Kvůli nadměrné

konzumaci bílkovin a aminokyselin, přetěžují játra spolu s trávicím systémem a ledvinami.

Rizika jsou i v nadměrném cvičení a nedostatečné regeneraci, kterým se bigorektici vystavují.

Rapidní nárůst svalové hmoty zvyšuje tělesnou hmotnost a následně tak přetěžuje pohybový

aparát a poškozuje klouby.52

2.3 Drunkorexie

Známá je také jako alkorexie a je kombinací alkoholismu a poruchy příjmu potravy anorexie.

Rizikovou skupinou jsou studenti středních a vysokých škol a z 35% jsou to právě ženy, které

touto poruchou trpí.

Projevuje se až týdenním hladověním, se striktním omezováním kalorií před následným

opitím. Díky dlouhodobému kalorickému deficitu, se postižený nemusí obávat případného

ztloustnutí z následného vysokého příjmu alkoholu. Alkohol totiž obsahuje 7 kalorií na gram

(podle druhu alkoholu), takže je ve větším množství příčinou přibírání tělesné hmotnosti.53

Nárazově míchají alkohol s energetickými nápoji obsahujícími kofein, které zvyšují látkovou

přeměnu a tím i kalorický výdej. V případě prázdného žaludku v důsledku hladovění se

alkohol v organismu vstřebává rychleji a následná otrava či intoxikace není výjimkou.

Spojení má tato porucha i s bulimií. Možná i díky podobnosti se záchvatovitým přejídáním.

Vznikají zde obvyklé deprese z nadměrné konzumace alkoholu a jídla během noci, které

často následuje kompenzační chování, které známe už z bulimie.54

3 Výživové směry

Strava je jakýmsi lidským pohonem. Není tedy divu, že si při výběru své pohonné hmoty dají

lidé na volbě potravin velmi záležet. Spolu s vývojem lidské společnosti se vyvíjí i potraviny.

Jejich prospěšnost, nebo škodlivost je v nových studiích stále diskutována. Pestrá škála

výběru potravin umožňuje vytvářet stále nové způsoby výživy. Alternativní stravování

můžeme popsat jako způsob stravování, ve kterém se jakkoliv odlišujeme od toho zažitého a

51

https://www.extc.cz/anabolicke-steroidy.html 52

http://www.spektrumzdravi.cz/fitness/bigorexie-porucha-prijmu-potravy-ktera-trapi-prevazne-muze 53

https://fitplan.cz/tloustne-se-po-alkoholu/ 54

http://www.doktorweb.cz/poruchy-prijmu-potravy-drunkorexie-orthorexie-bigorexie-zachvatovite-prejidani/

14

zvyklého. Mluvíme zde o omezování a vynechávání některých potravin, nejčastěji

živočišných produktů (maso, mléko, vejce, med). Omezování se týká i celé skupiny

makroživin, ta ale vyžaduje velkou znalost v oblasti potravin. Trend se ale netýká jen

restrikce potravin. Vzhledem k povinnosti se omezit v jednotlivých stravovacích stylech,

vzniká i trend stravování, který je závislý na časovém rozvrhnutí stravy, například

přerušované hladovění. Nelze tvrdit, zda jsou tato odvětví dobrá, či ne. Pokud se člověk

nezačne stravováním abnormálně zabývat, v důsledku čehož by se mohl dostat do poruchy

stravování, může být alternativní výživa i po nutriční stránce pro člověka prospěšná. Pro

výhody nemusíme chodit daleko. Zmínit bych chtěla především to, že změna stylu stravování

poskytuje pacientům s poruchami příjmu potravy jakousi “druhou šanci” a za pomoci správně

vybraného způsobu stravování se i z anorexie dostávají pacienti snadněji.

Důvody, proč se lidé k jinému stravovacímu stylu uchylují mohou být náboženské

(muslimové nepozřou vepřové maso), ekologické (ochrana přírody a přírodních zdrojů) nebo,

jak jsem výše zmínila, osobní, kdy člověk hledá způsob na cestě ke zotavení z nemoci nebo z

poruchy příjmu potravy.

S výživovými styly se doslova „roztrhl pytel“ a to díky propagaci na sociálních sítích. V

následujících odstavcích bych ráda jmenovala jednotlivé z nich a ujasnila jejich zaměření.

3.1 Stavování založené na restrikci skupiny potravin (alternativní

stravování)

Nejčastěji vylučovanými potravinami jsou potraviny živočišného původu. Tento výživový

styl nazýváme i jako „alternativní“, protože je nuceno omezované živočišné potraviny

nahrazovat, ať kvůli doplnění vitamínů či minerálů, nebo kvůli vyváženosti a pestrosti

jídelníčku. Tyto potraviny jsou například Tofu, Tempeh, Seitan, Robi maso, které jsou

vyrobeny ze sóji. Častokrát se jedná o zdravotní důvody, které jedincům živočišnou stravu

nedovolují pozřít. Důvody restrikce především masa, jsou i náboženské. Příkladem je

Adventická církev, Islám nebo třeba Zenbuddhismus, který z vegetariánství vychází.

Lidé přecházejí na tyto alternativní stravovací styly i dobrovolně. V tomto případě můžeme

mluvit i trendu. Důvodem může být spojování se zdravým životním stylem, který je

v moderní době značně propagován.

3.1.1 Vegetariánství

Vegetariánství má dlouhou historii vycházející z buddhismu a hinduismu.55

Vyznačuje se vynecháváním masa a všech masných výrobků. Počet vegetariánů neustále

stoupá a nyní se pohybuje na hranici 7,3-9 % všech obyvatel.56

Tito občané nejsou striktní

pouze ve svém jídelníčku. Staví se proti rybaření, zoo či cirkusům a odmítají výrobky

testované na zvířatech.57

55

https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Alternativni-smery-ve-stravovani__s10010x9838.html 56

https://www.vitalia.cz/clanky/prospiva-vegetarianstvi-zdravi/ 57

http://breatharian.eu/diet/vegan/

15

Pozitivní stránkou vegetariánů je nižší výskyt obezity a infarktů či jiných kardiovaskulárních

onemocnění.

Podskupiny vegetariánství (semivegetariánství, pescovegetariánství, laktoovovegetariánství)

se pyšní vysokým příjmem vlákniny, ta má velký vliv na trávení a vstřebávání sacharidů58

,

vitamínu C, kyseliny listové, nebo například nízkým příjmem cholesterolu.59

Naopak rizikem je nedostatek bílkovin, který nejčastěji získáváme z živočišných zdrojů, které

jsou nejčastěji omezovanou potravinovou skupinou vegetariánů. Živočišné zdroje nahrazují

zdroji rostlinnými (luštěniny, semena či ořechy), ty ale nemají dostatečné množství

aminokyselin. Nedostatkem aminokyselin se tělo dostává do proteino-energetické podvýživy,

která následně vede k celkovému oslabení například ztrátou svalové hmoty, padání vlasů

nebo ke snížení imunitní funkce.

Nezapomínejme i na ostatní rizika jako nedostatek zinku (vepřové, hovězí, jehněčí maso),

vápníku (hovězí a vepřové maso, mléčné výrobky) a železa (telecí, hovězí maso a játra) a

některých vitamínů jako A, D, B1260

3.1.1.1 Semivegetariánství

Semivetariánství je označováno jako nejméně striktní druh vegetariánství.

Omezují se zde pouze tmavé druhy mas včetně uzenin, to je ale příčinou nízkého příjmu

železa. Ryby a drůbeží maso i všechny mléčné výrobky s vejci jsou v semivegetariánství

konzumovány.61

3.1.1.2 Pescovegetariánství

Omezení platí pro všechny druhy mas, s výjimkou ryb a plodů moře. S vejci a mléčnými

výrobky problém nemají.62

3.1.1.3 Laktoovovegetariánství

Zakázáno je veškeré maso, včetně ryb a mořských plodů. Z živočišných produktů jsou

využívány vejce, mléčné výrobky i med.

Ze všech podskupin vegetariánství je právě toto nejrozšířenější.63

3.1.1.4 Laktovegetariánství

Laktovegetariáni nekonzumují maso, ryby ani vejce. Živočišné produkty tak zastupují pouze

mléko a výrobky z něj.64

3.1.1.5 Frutariánství

V oblasti frutariánství je vyloučena konzumace všeho, co bylo nutno zabít a to od rostlin po

zvířata. Škálu jejich jídelníčku tvoří čerstvé i sušené ovoce (spadané ze stromu, nikoliv

utrhnuté), zelenina, luštěniny, ořechy, olivový olej a med.65

58

https://www.ordinace.cz/clanek/vlaknina-a-jeji-vyznam-ve-vyzive/ 59

http://www.khshk.cz/e-learning/kurs4/kapitola_12__alternativn_zpsoby_vivy.html 60

https://www.vitalia.cz/clanky/prospiva-vegetarianstvi-zdravi/ 61

http://www.vyzivaspol.cz/semivegetarianstvi/ 62

https://www.zdravestravovani.cz/blog/alternativni-zpusoby-stravovani/42/ 63

https://www.zdravestravovani.cz/blog/alternativni-zpusoby-stravovani/42/ 64

https://www.zdravestravovani.cz/blog/alternativni-zpusoby-stravovani/42/

16

3.1.1.6 Vitariánství

Restrikci živočišných produktů doplňují obilniny (i celozrnné), luštěniny (vyjma mungo a

hrachu). Ani rafinovaný cukr a veškeré zpracované potraviny nepatří ke stravování vitariánů.

Jediné co vitariánské stravování povoluje, je syrová a nezpracovaná strava (raw food).66

Teplota přípravy nesmí přesáhnout 42°C.67

3.1.1.7 Veganství

Strava veganů je čistě bez veškerých živočišných produktů. Maso, ryby, vejce, mléko i med

své místo zde prostě nemají. Oproti tomu konzumují pestrou nabídku luštěnin, ořechů, hub,

ovoce či zeleniny. Avšak i přesto mají vegani nedostatek vitamínu B12, B2, D a minerálů Ca,

Fe, I.68

3.1.2 Makrobiotické stravování

Jedná se spíše o životní filozofii, která respektuje zákony přírody a vesmíru.69

Zakládá se na rovnováze potravin s přírodními silami (jin a jang), které se navzájem doplňují.

Podle makrobiotického smýšlení nadbytek potravin označených jin způsobuje záněty a

oslabení organismu (káva, čaj, čokoláda, mléko, oleje…).

Naopak potraviny s přízviskem jang způsobují kardiovaskulární problémy a infarkty

(živočišný původ, smažená a pečená jídla…).70

Jídelníček stojí primárně na obilovinách (50%), zelenině (30%) a na luštěninách, sójových

výrobcích a mořských řasách (10%). Zbytek jídelníčku je doplněn rybami, ovocem, oříšky či

oleji.

Naproti tomu se konzumují mléko a mléčné výrobky, bylinkové čaje nebo brambory. Pokud

není potravina ze stejného podnebného pásma, je zakázána též.71

Striktní makrobiotikové postrádají mnoho vitamínů jako B2, B12, C, D či některé důležité

aminokyseliny. Naopak se dostávají do nadbytku soli.72

3.1.3 Organické stravování

Neboli známé jako biostravování, upřednostňuje kvalitu před kvantitou. Z toho důvodu

kladou lidé zabývající se biostravováním důraz na potraviny, které byly pěstovány bez

použití chemických látek (pesticidů, herbicidů a umělých hnojiv). Potravinám pěstovaným

tímto způsobem, nazýváme biopotraviny.73

Biopotraviny mimo šetrného pěstování,

neobsahují rafinované cukry a mouku, umělá barviva či sladidla.74

Podle jedné studie ale není prospěšnost bioproduktů vyšší, než u normálních potravin a

nepřináší nám žádné nutriční výhody.

65

https://vegetariani-a-vegani.zdrave.cz/ 66

http://breatharian.eu/diet/raw/ 67

https://www.vegmania.cz/vegpedie/vitarianstvi 68

https://www.zshk.cz/files/Alternativa.pdf 69

https://www.rehabilitace.info/vyziva-a-jidlo/makrobiotika-a-makrobioticka-strava-zpusob-zdraveho-

stravovani/ 70

https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/potraviny/makrobioticka-strava/ 71

http://www.zijzdrave.cz/jidlo/diety/makrobiotika/ 72

https://www.zshk.cz/files/Alternativa.pdf 73

https://pruvodcevyzivou.cz/organicka-strava-co-vsechno-o-ni-vite/ 74

https://o-vyzive-v-prevenci-i-lecbe.webnode.cz/news/organicka-strava/

17

Další studie však prokázala opak a tvrdí, že jejich konzumací lze přijmout až o 69% více

antioxidantů a polyfenů, které chrání tělo i před některými druhy rakoviny.75

Pokud se však staneme důraznými zastánci organické výživy, a vyhledávání čistě bio a

organických potravin se stane naší závislostí, stáváme se zároveň obětmi ortorexie.76

3.2 Stravování založené na makroživinách

Každý, kdo se o základy stravování někdy zajímal, má alespoň základní znalosti o složení

potravin. Každá potravina obsahuje jednu nebo kombinaci vícera živin, které nazýváme

makroživiny. S makroživinami je to složitější, protože je dělíme na tři základní podskupiny:

bílkoviny, mající 4kcal na 1g (získávané především ze živočišných zdrojů např. maso, vejce a

z luštěnin), sacharidy, které jako bílkoviny mají 4kcal na gram (obsaženy ve většině příloh

např. brambory, rýže a v ovoci) a tuky, obsahující 9kcal na 1gram (poskytovány opět ze

živočišných zdrojů např. mléko, ryby, ale i z rostlinných zdrojů např. ořechy, oleje). Kromě

makroživin obsahují potraviny i mikroživiny, ty najdeme především v ovoci a zelenině.77,78

Orientace v těchto odvětvích umožňuje lidem experimentovat s jednotlivými kategoriemi

(flexibilní stravování). Také například neobvyklým kombinováním dvou makroživin (dělené

stravování), nebo omezováním jedné z nich (nízkosacharidové stravování).

3.2.1 Flexibilní stravování

Častěji než jako flexibilní stravování, můžeme tento výživový styl nalézat pod zkratkou iifym

(if it fits your macros). Založené je na poměru makroživin, které hrají v tomto stravování

hlavní roli. Obecné doporučení pro rozložení energetického příjmu mezi makroživiny je

takové, aby byl ze 45-65% tvořen sacharidy, dalších 10-35% aby tvořily bílkoviny a na 20-

30% které pocházejí z tuků.

Přesný poměr těchto živin si ve flexibilním stravování každý přizpůsobí dle svých potřeb a

cílů. IIFYM neomezuje žádnou skupinu či konkrétní potravinu. Jediné, co je důležité, je

dodržet počet kalorií a vypočítané poměry sacharidů, bílkovin a tuků. Následně nezáleží, zda

nastavený podíl bílkovin zajistíme pomocí masa, luštěnin nebo díky rostlinné alternativy

masa (tofu, tempeh, seitan či robi maso).

Tento výživový styl je nejčastěji praktikován sportovci a příznivci fitness, protože pomocí

navyšování či snižování maker, lze intenzivněji budovat svalovou hmotu a zvyšovat tak

sportovní výkon.79

3.2.2 Dělené stravování

Základem děleného stravování je rozdělení potravin do tří skupin. Hlavní dvě tvoří skupina

bílkovinná (maso vyjma vepřového, sýry, sójové výrobky, vejce, suché víno…) a skupina

sacharidová (zelenina, ovoce, rýže, brambory, med, pivo…). Třetí, neutrální skupina (oleje,

75

http://www.enviweb.cz/100574 76

http://poradimesi.cz/zdravi/ortorexie-spatna-cesta-ke-zdrave-vyzive/ 77

https://www.myprotein.cz/blog/strava/co-jsou-makroziviny-mikroziviny/ 78

https://aktin.cz/jak-jsem-diky-iifym-porazila-anorexii 79

https://aktin.cz/jak-jsem-diky-iifym-porazila-anorexii

18

margaríny, ořechy, jogurty nad 50% tuku, tučnější sýry, uzené výrobky, houby…) vždy

doplňuje jednu z výše zmíněných. Konzumace potravin bílkovinného původu s těmi

sacharidovými je v jednom jídle vyloučena.80

Jak vyplývá z řady potravin, které lidé

vyznávající dělenou stravu konzumují, je nutno připustit, jak bohaté toto stravování vlastně je

na vlákninu, vitamíny a minerály, které obsahuje většina z potravin, jež jsou konzumovány.81

3.2.3 Nízkosacharidové stravování

Se snižováním sacharidů se objevují nové výživové styly. Nízkosacharidové stravování je

založené na snižování sacharidů pod hranici 10% přijatých kalorií. Pro představu, klasické

doporučení příjmu sacharidů je 55% z kalorického příjmu82

. Jednotlivé kategorie

nízkosacharidového stravování se od sebe liší pouze mírou snižování sacharidového příjmu.

Ale společné mají především navozený stav, který nazýváme ketóza. Ketóza je přirozený stav

organizmu, kdy po 2-3 dnech vyčerpání glykogenu po nedostatku sacharidů, začne tělo

využívat zásoby tuku jako palivo. Při nízké hladině cukru v krvi se v játrech vytvářejí ketony,

nahrazující právě chybějící cukr.83

Nedostatek sacharidů se projeví i na snížené energii a

vyšší únavě.84

Dalšími negativy mohou být zažívací problémy, svalové křeče a bolesti

hlavy.85

3.2.3.1 LOW-CARB HIGH-FAT

Kalorická hodnota je v low-carb high-fat stravování rozdělená do nízkého obsahu sacharidů

(20%) a vysokého příjmu tuků (až 65% z celkového kalorického příjmu)86

. Opět pro

představu, energetický příjem z tuků by měl v klasickém stravování tvořit asi 30% z

celkového příjmu.87

Stejně jako u ostatních výživových stylů založených na nízkém příjmů

sacharidů i zde vylučujeme většinu příloh (těstoviny, brambory, rýže), ovoce, med i cukr.88

3.2.3.2 KETO

KETO je striktnější formou low-carb high-fat diety89

. Sacharidy pokrývají pouze 5-10% z

celkového kalorického příjmu. Naopak tuky jsou navýšeny až na 80% z kalorické

dostupnosti.90

Zelenina je díky nízkému obsahu sacharidů jedinou povolenou potravinou při

doplňování sacharidových zásob.91

Tento styl stravování je vhodný především pro diabetiky, díky odbourávání přebytečného

tuku, který je příčinou právě diabetu 2. typu. Také v tomto stravování dochází ke zlepšení

80

http://www.delena-strava.cz/ 81

http://caszdravi.cz/ve-jmenu-delene-stravy-vyhody-a-nevyhody/ 82

https://paleosnadno.cz/lowcarb/ 83

https://www.nizkosacharidovadieta.cz/co-je-to-ketoza 84

https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/jidelnicky/paleo-jidelnicek/ 85

https://aktin.cz/low-fat-low-carb-nebo-paleo-ktera-dieta-je-ta-nejlepsi 86

https://ladylowcarb.cz/paleo-low-carb-keto-rozdily/ 87

https://aktin.cz/proc-byt-hned-dietolog-kdyz-chci-jen-sexy-telo-jednoduche-zaklady-stravovani 88

https://paleosnadno.cz/lowcarb/ 89

https://www.realmeal.cz/low-carb-paleo-keto-kdo-se-v-tom-ma-vyznat/ 90

https://ladylowcarb.cz/paleo-low-carb-keto-rozdily/ 91

https://www.jimejinak.cz/low-carb/

19

citlivosti na inzulín a to až o 75%. Pacienti, kteří trpí epilepsií, zas pozorují menší výskyt

epileptických záchvatů.92

3.2.3.3 PALEO

Stravování formou PALEO se také řadí k nízkosacharidovému stravování. Z energetické

dostupnosti pokrývá ze sacharidů 20-30%, což je jako u předešlých nízko pod

doporučovanou hranici. Na rozdíl od ostatních nízkosacharidových stylů, se PALEO

zaměřuje více na výběr potravin než na přísné dodržení makroživin.

Jak název napovídá, PALEO se inspiruje paleolitickou dobou a způsobem stravování, který

byl tehdy vyznáván. Není zde povolená konzumace luštěnin, brambor, rýže či rostlinných

tuků společně s mléčnými výrobky (následkem může být snížený vápník v těle). Pilířem je i

zákaz konzumování zpracovaných potravin nebo polotovarů.93

3.2.3.4 Cukr-free

Cukrfree je název stylu stravování, který v České republice zavedla Janina Černá autorka

stejnojmenného blogu a kuchařek věnujících se tomuto stravovacímu směru.

Ačkoliv může název zavádět k tomu, že se v Cukrfree výživovém směru nekonzumuje žádný

cukr, není tomu tak. Vyhýbá se nadbytku rafinovaného cukru (obsahující 50% fruktózy a

50% glukózy) a ovocného cukru fruktózy, jelikož se metabolizuje v játrech velmi podobně

jako alkohol a v nadbytku vede k nealkoholickému ztučnění jater, zvýšení triglyceridů a LDL

cholesterolových částic.

Proto je hlavní omezit především přislazované procesované potraviny ale i různé sirupy,

džusy, sušené ovoce a v mnoha případech i velmi sladké ovoce, které obsahuje fruktózy

příliš. Pro jedince i procesované sacharidy ve formě těstovin, pečiva a nadbytek jiných

škrobovitých příloh.

Sacharidové přílohy nahrazuje jejich zdravými zeleninovými alternativami (cuketové nudle,

ořechové pečivo nebo různě upravená zelenina). Lze použít i fermentované přílohy

(luštěniny, ovesné vločky, pohanka quinoa) Zdroje sacharidů na Cukrfree představuje

zelenina, nízkofruktózové ovoce, ořechy a semena a kvalitní ideálně fermentované mléčné

výrobky.

Příjem bílkovin je přiměřený, avšak převládá příjem zdravých tuků (avokádo, olivy, vejce,

ořechy a semena, olivový či kokosový olej) aby se pokryla energetická potřeba při omezení

sacharidů.

Pozitivy, kterými se Cukrfree prezentuje, jsou redukce chutí na sladké a omezení výkyvů

energie, které se stravou bohatou na cukry úzce souvisí. Zároveň vyvrací pochybnosti, kvůli

potřebě cukru pro správnou funkci mozku. Mozek totiž pokryje případný nedostatek glukózy

ze stravy procesem glukoneogeneze z tuků, případně z bílkovin, ale pokud je restrikce

sacharidů vyšší začne mozek využívat tzv. ketony, které vznikají v játrech přeměnou tuků.94

92

https://cs.medlicker.com/1089-ketogenni-dieta 93

https://bioporadce.cz/paleo-dieta/ 94

https://cukrfree.cz/

20

3.3 Stravování založené na časovém rozdělení

Nepsaným pravidlem zůstává příjem 2-3 větších jídel během dne (snídaně, oběd, večeře),

doplněných svačinami.95

I přesto se najdou způsoby, které se od toho zažitého stylu

stravování odlišují a to právě v oblasti rozvržení příjmu potravy. Pro některé je totiž

přijatelnější takový přístup, ve kterém se nemusí omezovat v žádné potravině, naopak jsou

omezováni půstem.

3.3.1 Přerušované hladovění

Od přirozeného stravování s frekvencí 2-3 hodin se přerušované hladovění neboli intermittent

fasting, liší rozložením stravování do určitých denních period. Den je rozdělený na dvě

periody. Část, kdy se hladoví a jediné co je možno konzumovat je voda a jiné tekutiny včetně

kávy. Druhá část je ta příjemnější, hladovění vystřídá klasické stravování, bez omezování

potravin.96

Existuje však několikero způsobů, jak se tento půst provádí.

1) 12/12, 16/8 nebo 20/4 aneb protokol čistého nabírání je založen na časovém úseku, ve

kterém se stravuje, druhé číslo určuje hodiny, ve kterých se čistě hladoví.97

2) Jednodenní půst, který jako čistá čtyřiadvacetihodinová hladovka mimo jiné i působí

pozitivně na trávicí soustavu.98

3) Strava 5:2 se zakládá na 2 dnech na nízkém kalorickém přísunu (500-600kalorií) a zbylých

pěti dnech na klasických kaloriích.99

Nedoporučuje se lidem s cukrovkou a hypoglykémií (popsána výše), ale ani bývalým

pacientům s poruchami příjmu potravy.100

3.3.2 Intuitivní stravování

Jediné stravování společně s IIFYM, které se nezakládá na restrikci potravin, alternativách a

nahrazování jídla ani na rozdělování potravin do časových úseků, je intuitivní stravování,

které pracuje pouze a jen s pocitem hladu.

Hlad je ale nutno umět rozdělit na fyzický a emocionální.

Fyzický hlad, je přirozený a vzniká při potřebě doplnění jídla, energie a makroživin. Po

nasycení však ustane.101

Emocionální hlad vzniká při touze po určité potravině, při nudě nebo

po dlouhé kalorické restrikci, nebo omezení určité potraviny. V případech emocionálního

hladu nastávají často po přejedení pocity viny společně s výčitkami.102

S informacemi uvedenými výše v oblasti PPP si lze domyslet, že i po emocionálním hladu,

který se v časté míře přehoupne v záchvatovité přejídání, můžeme očekávat kompenzační

chování ve formě toho bulimického.

95

https://aktin.cz/co-jist-pro-vysnenou-postavu-stravovaci-zaklady-pro-pokrocile 96

https://aktin.cz/intermittent-fasting-aneb-prerusovane-hladoveni 97



https://www.kulturistika.com/prerusovane-hladoveni-kompletni-navod-pro-zacatecniky 100

https://www.myprotein.cz/blog/strava/je-dobre-hladovet-intermittent-fasting/ 101

https://www.myprotein.cz/blog/strava/intuitivni-stravovani/ 102

https://aktin.cz/muzeme-jist-podle-pocitu-a-presto-mit-vysledky-intuitivni-stravovani-ocima-nasich-redaktoru

21

PRAKTICKÁ ČÁST V poslední části této práce jsou obsaženy příběhy dívek a jednoho chlapce, kteří si prošli

poruchou příjmu potravy. Nejčastější byly případy mentální anorexie. Všechny tyto případy

poruch příjmu potravy úzce souvisí s některým z výživových stylů, které jsem v praktické

části popsala. Vliv těchto výživových stylů nebyl pouze negativní. Naopak se častěji v

životních zkušenostech respondentů změna stravování projevila jako forma léčby psychické

poruchy příjmu potravy.

Popisy životních etap, které jsou níže popsány, jsem získala od respondentů pomocí

internetové komunikace, kdy mi na mé přání zaslali své příběhy, které jsem společně s nimi,

pomocí doplňujících otázek, přepsala do formy, kterou můžete vidět níže.

1.1.1 Respondentka číslo 1

Respondentce číslo jedna bylo 16 let, když se setkala s poruchou příjmu potravy, konkrétně s

anorexií.

Byla sportovní typ, čemuž odpovídala i skutečnost, že v té době závodně hrála fotbal.

Zprvu chtěla respondentka pouze shodit “pár kilo”. Nikdy se jí to ovšem nedařilo z důvodu

nízké motivace. Obrat však nastal tehdy, kdy jí její fotbalový trenér řekl, cituji: “Ty špeky ti

přetékají všude.” Respondentka vyřadila všechno sladké a tučné jídlo. Váha respondentky se

snížila až o 21 kilogramů. Jídelníček se skládal především ze zeleniny a ovoce ve třech

jídlech za den. Později se stravovala pouze ze dvou jídel denně a skončila až na pouhém

jednom jídle za den.

U respondentky se kromě fyzických a viditelných změn projevily i psychické projevy

anorexie. Respondentka prošla druhotnou amenoreou, stala se uzavřenou a objevila se u ní

zvýšená podrážděnost a změny nálad. Kamarádi respondentky na takovéto změny

nereagovali a spíše si jí přestávali všímat, jak zmínila. Jak se také svěřila, anorexie neměla

dopad pouze na ni samou, ovšem způsobila jí i problémy s rodiči.

Proto chtěla pro okolí působit “zdravě” a lhala o svém stavu. Jako příklad uvedla podvádění

při povinném vážení. Na sociálních sítích sdílela fotografie jídla, které ale později nepozřela,

ale vyhodila do koše, to však byla skrytá stránka věci.

Následně zhubla dalších 18 kilogramů, což bylo celkově 39 kg z původní váhy. Celé

popisované období trvalo 2 a půl roku. Respondentka byla převezena do nemocnice a dva

měsíce strávila na psychiatrii. Po propuštění z nemocnice byl respondentce nastaven povinný

jídelníček. Respondentka také přiznává, že i po propuštění se jí náznaky anorexii vracely a

ona se tak snažila přidělený jídelníček “ošidit” z důvodu strachu přibraných kilogramů. Jak v

rozhovoru respondentka zmínila, když už měla jíst více, chtěla jíst to, co ona chce, ne ale to,

co jí je přiděleno.

Na sociální síti, Youtube, narazila respondentka na vegansky zaměřené kanály a začala se o

veganskou stravu dále zajímat. Začala se vegansky i stravovat a zjišťovala tak, že se cítí lépe

a tímto způsobem je schopna přijímat i předepsané množství stravy. Mezi další výhody, které

respondentka popsala, bylo zlepšení kvality vlasů, které jí kvůli anorexii výrazně zeslábly.

Díky veganské stravě se také cítí lépe a plná síly. Nyní je respondentce 19 let a stále se

stravuje vegansky. Dle jejích slov by veganství doporučila. Už jen z důvodu, že je plné ovoce

a zeleniny. Jako jedinou nevýhodu zmiňuje vysokou cenu alternativních veganských

22

produktů. Pohled respondentčiny rodiny byl na veganské stravování zpočátku skeptický,

později tuto alternativní stravu ale přijala.

Fakt, že mají poruchy příjmu potravy a alternativní druhy stravování k sobě velmi blízko se

tedy potvrdil i v tomto případě. Avšak v tomto případě se mi respondentka také svěřila s tím,

že se na chvíli dostala do záchvatovitého přejídání poté, co se opět vrátila na svou původní

váhu. Ve velkém začala přejídat veganskými produkty, což způsobilo i přibrání na tělesné

hmotnosti.


Respondentka č. 2 měla již od svých patnácti let potíže s potravinami.

V tomto případě se však nejednalo o psychický problém, ale o reakce organismu v podobě

nevolností po přijetí určitých potravin.

Později byla respondentce diagnostikována histaminová intolerance. Důsledkem čehož byla

respondentce předepsána histaminová dieta. Nedlouho poté se však prokázalo, že se jednalo o

nesprávnou diagnózu.

Na histaminové dietě byla respondentka povinna omezit velké množství potravin. Po

ukončení předepsané diety, se respondentka začala přejídat potravinami, které jí předtím tato

dieta zakazovala. Respondentka tímto nabrala přebytečná kila, která se rozhodla shodit.

Informace o snižování hmotnosti čerpala z ženských magazínů. Z nepravdivých informací

z těchto magazínů se tedy rozhodla pro low fat dietu (dieta založena na nízkém příjmu tuků

z potravy). Respondentka vyřadila veškeré oleje, ořechy i tučná masa. Jak se svěřila, v této

dietě jí vycházelo asi 7 g tuků na den.

Z důvodu silného kalorického deficitu, zhubla respondentka necelé 3 kilogramy, avšak měla

za cíl dokázat okolí, že zvládne shodit kilogramů více.

Začala tedy stravu ochuzovat nejen o tuky, ale i o sacharidy. Respondentka se dostala do

obrovského kalorického deficitu a v tuto dobu přijímala pouze 300-400 kcal na den.

Jídelníček měla tvořený pouze polévkami se zeleninou.

Respondentka si tímto jednáním vytvořila silnou obsesi vůči jídlu. Zmínila, že se bála zcela

všech potravin bez výjimky.

K nízkému příjmu přidala ale i zvýšený energetický výdej na bázi hiit tréninku (vysoce

intenzivní intervalový trénink).

Mentální anorexie se u respondentky projevila i po fyzické stránce. Projevem byly například

propadnuté oči a řídké vlasy společně s vyhublou postavou. U respondentky se projevila i

sekundární amenorea.

Respondentka se pokoušela o samoléčbu, ačkoliv se proti psychice, která v anorexii hraje

hlavní roli, cítila bezbranná, a stále měla tendenci potraviny omezovat.

Až návštěva psychiatra, který respondentce zakázal fyzickou aktivitu, byla pro ni prvním

pomocným faktorem. Respondentce byla také předepsána léčba za pomoci antidepresiv, bez

kterých by se ale z PPP nedostala, jak sama přiznala.

Respondentka se díky navštěvování seminářů o cvičení a stravování dozvěděla o výživovém

stylu IIFYM. Protože se respondentka chtěla opět vrátit k cvičení a jiným fyzickým

aktivitám, které jí byly z důvodu silné podváhy zakázány, byla respondentka nucena nabrat

jak tukovou, tak i svalovou hmotu a IIFYM (If It fits your macros) stravování bylo pro ni v tu

dobu nejoptimálnější.

23

Jak i sama tvrdí, díky tomuto výživovému směru se z mentální anorexie dostala a proto se If

It fits your macros stravování věnuje dodnes. Podle svých slov se konečně nemusí omezovat

v žádné makroživině a nemusí držet žádné striktní diety.


Respondentka číslo tři si prošla více poruchami příjmu potravy, které na sebe navazovaly

v krátkých časových úsecích.

První poruchou, která se u respondentky projevila, byla anorexie.

Jako hlavní příčinu respondentka popsala fakt, že se její blízká přítelkyně s anorexií potýkala

a ona si psychický strach z příjmu jídla přenesla na sebe. I přes to, že byla sportovní typ a

cvičila alespoň 5x týdně, přičemž dělala i biatlon, potýkala se s narážkami, že tak častý pohyb

na ní není znát.

Respondentka na narážky reagovala změnou stylu stravování. Omezila potraviny na „zdravé“

(jako příklad uvedla ovesnou kaši či proteinový nápoj) a striktně omezila množství přijímané

potravy na minimum. Respondentka si začala počítat kalorický příjem a uvedla, že za den

přijala kolem 800 kcal, což bylo i méně, než byl její bazální metabolismus.

Nízký kalorický příjem byl doprovázen příliš silným výdejem, který byl navíc podpořen

školním výletem, kde jak respondentka uvedla, absolvovala každý den 8 hodinové výlety.

Respondentka se mi také svěřila, že v tomto období se u ní projevila úzkost, kvůli které se

začala stranit společnosti, a potýkala se i s depresivními stavy.

Proto se rozhodla pro samoléčbu, která jak sama uvedla, byla pouze krátkodobá, avšak nebyla

příliš účinná a ona se s anorexií později potýkala znovu. Anorexie se u ní opět objevila po

necelých dvou měsících od pokusu o samoléčbu. Sice navýšila energetický příjem, ale po

psychické stránce se s anorexií stále potýkala a se svým tělem stále spokojená nebyla.

I přesto, jak popsala, tušila, že něco není v pořádku.

Navzdory tomu ale, jak nadále uvedla, zhubla dalších sedm kilogramů, se kterými přišla o

tzv. ženské křivky a prsa. V tu dobu se u respondentky projevila podrážděnost a snížený

sexuální apetit, který jí způsobil problémy v osobním a sexuálním životě.

Změn si všímal i respondentčin trenér, který jí na podváhu upozornil, což byl dle

respondentky zlomový bod. Déle uvedla jako zlomové chvíle přečtení 4 dohod, sledování

videí a čtení článků s tématikou sebelásky.

I přes to, že by se pro okolí zdálo, že se respondentka z anorexie vyléčila, uvedla, že

v psychice v tomto onemocnění stále byla a to i přes fakt, že přibrala na hmotnosti a

pravidelně se stravovala.

Projev druhé poruchy příjmu potravy, kterou si tato respondentka prošla, byl nedlouho poté,

co se částečně z té první vyléčila.

Záchvatovité přejídání, které popsala jako „vyjídání ledničky“, možná také proto, že původ

této poruchy přisuzuje k dopřávání si potravin, které si dříve v období anorexie zakazovala.

Přejídání bylo doprovázeno kompenzačním chováním, následným zvracením.

Respondentka se dostala do kolotoče dvou poruch příjmu potravy, tedy záchvatovitého

přejídání a bulimie. Respondentka popsala i stavy, kdy se přejedla natolik, že se nemohla

pohnout a trpěla bolestí břicha. Dostala se však i do stádia, kdy pro ni bylo obtížné

vyvolávání zvracení.

Respondentka se rozhodla pro léčbu alternativním způsobem stravy a to cukrfree

24

stravováním.

První měsíc na tomto stravování uvedla jako úžasný. Neprojevovali se u ní náznaky přejídání

a neměla ani žádné chutě, které by jí k tomuto jednání vedly. Po měsíci bez příjmu cukrů

z potravin jako je například ovoce, pozřela respondentka jednu z takovýchto potravin, čímž

pravidla cukrfree stravování porušila a uvedla, že se jí po tomto porušení zachtělo po dalších

takových potravinách a ona se tak opět dostala do kruhu přejídání.

Respondentce hrozila návštěva psychologa, v tu dobu se o snahu přejít na cukrfree stravu

rozhodla přerušit a návštěva psychologa tak nebyla nutná.

Nyní, rok po ukončení koloběhu anorexie, záchvatovitého přejídání a bulimie, přešla na

stravu veganskou. Nebojí se však, že by se do kolotoče těchto psychických poruch opět

dostala, protože jak uvedla, cítí se být zdravá a v pořádku. Dostatek stravy si také hlídá

pomocí počítání maker (iifym)

Na závěr respondentka uvedla, že by člověk, který si ale v nedávné době prošel, či stále

prochází jakoukoliv poruchou příjmu potravy, neměl zkoušet či přecházet na alternativní

způsoby stravování.

„Protože je to rádoby omezování a myslím si, že do toho může takhle spadnout znova.“

Uvedla na konec našeho rozhovoru.


Respondentce s pořadovým číslem čtyři bylo v době, kdy se setkala s anorexií pouhých

dvanáct let.

Odmalička se cítila být přehlížena. Důvodem bylo narození její sestry, na kterou byla

soustředěna veškerá pozornost a respondentka už nebyla v rodině “středem vesmíru”. Trauma

z dětství, kdy si pro své rodiče nepřišla “příliš dobrá” v ní způsobilo vnitřní nejistotu. Vnitřní

nejistotu doprovázely i narážky na její postavu, které ale respondentka neuvádí, jako hlavní

příčinu vzniku PPP.

Respondentka byla velmi sportovní typ, ukázkou toho bylo závodní plavání, posilování nebo

aktivní jízda na kole. Právě i ambice ve sportu byly respondentčiným “pohonem” k budování

štíhlejší postavy.

Pohyb však nebyl jediným faktorem. Respondentka se začala velmi omezovat ve stravování.

Držela různé diety. Od těch nízkotučných až po diety na sacharidových vlnách.

Respondentka také experimentovala s alternativními výživovými styly. Absolvovala

vegetariánství a prošla si i alternativním stravováním na bázi veganství. Tyto způsoby

stravování jí ale nevyhovovali a spíše ji omezování potravy v těchto výživových stylech do

poruch příjmu potravy opět dostávalo.

Respondentka v anorektickém období odmítala pomoc jak přátel, tak rodiny.

Stravu, kterou jí připravila maminka, vyhodila, schovala nebo rozdala přátelům.

Respondentka se i svěřila, že v tuto dobu již anorexie nepostihovala pouze ji samotnou, nýbrž

psychicky dopadala i na její matku.

Ve třinácti letech byla respondentka se 42 kilogramy hospitalizována do nemocnice. Ačkoliv

se jednalo o takto závažné psychické onemocnění, nebyl dle respondentčiných slov na nemoc

brán takový zřetel a ona byla převezena pouze na dětské oddělení, kde se nikdo poruchou

příjmu potravy nezabýval.

25

Okolo šestnácti let se z mentální anorexie u respondentky projevilo záchvatovité přejídání,

při kterém respondentka přibrala až 30 kilogramů. Zpočátku to bylo však přejídání pouze

zdravým jídlem, při kterém byla respondentka schopna pozřít například dva kilogramy

jablek, banány a meloun. Později se však respondentka přejídala i nezdravými potravinami,

které si v období mentální anorexie odpírala. Následně se v přejídání objevily kompenzační

příznaky ve formě bulimie. Zmínila také užívání léků na bázi diuretik a laxativ.

Respondentka se dostala do tzv. kolotoče poruch příjmu potravy a anorexie se společně s

bulimií u respondentky objevila ještě podruhé.

Celé toto období trvalo celých třináct let. V tomto úseku života měla dle jejích slov jen jediný

cíl, a to ten, udržet si anorexii za každou cenu. A to také při pobytu v nemocničních

zařízeních. Cítila tak, že má vše pod kontrolou a vše je tak v pořádku.

To, že poruchy příjmu potravy zcela ovlivňují její život, si respondentka uvědomila při studiu

druhého ročníku právnické fakulty. V této době se rozhodla k samoléčbě, při které například

navštěvovala i stacionář.

Zcela zlomovým bodem respondentčina života bylo přestěhování se do Austrálie. Jak

přiznává, i v zahraničí se stále v prvních měsících s obsesivními myšlenkami na jídlo

setkávala, díky změně práce a lepší psychické pohodě se jí opět vrátila chuť k jídlu.

Především to byly chutě na “sladké”, kterým respondentka častokrát podléhala.

Hlavním a zásadním momentem, který jí pomohl při léčbě z poruch příjmu potravy, byla

koupě knihy “I Quit Sugar” od Sarah Wilson, která popisuje alternativní výživový styl

sugarfree, neboli cukrfree.

Respondentka ze dne na den vyřadila veškerý cukr, který nahradila zdravými tuky. V

následujících týdnech přidávala některé druhy ovoce s nízkým obsahem fruktózy. A další

týdny se zcela stravovala dle zásad cukrfree.

Zakončuje tak svoji etapu léčby z poruch příjmu potravy, a to především díky stravování na

výživovém stylu cukrfree, který jí i zbavil myšlenek na sladké, ale k léčbě přispěla i silná

práce na psychice, kterou respondentka absolvovala.

Dnes je to od koloběhu poruch příjmu potravy a přechodu na cukrfree stravu pět let a

respondentka se tak stále stravuje, aniž by měla deprese ze stravování.

Upozorňuje ale, že pokud by se ke stravování mimo cukrfree vrátila, obává se, že by se opět

vrátily obsesivní myšlenky na jidlo a zřejmě i přibírání.

”Nežiju, abych jedla, ale jím, abych žila a byla zdravá.”


Nezdravý vztah k jídlu v podobě anorexie se u respondentky projevil při výměnném pobytu

v Americe. Na první pohled u ní však nebyl tak zřejmý, protože jak sama uvedla, měla vždy

rychlý metabolismus a z toho důvodu byla vždy velmi štíhlá.

Před odcestováním do cizí země slýchala zkušenosti ostatních, kteří tvrdili, že při pobytu

v americkém prostředí rapidně přibrali. Přátelé se jí také svěřovali s tím, že ihned po příjezdu

ze Spojených států museli nasadit tvrdé diety a přidat fyzickou aktivitu, aby nabrané

kilogramy opět shodili.

Respondentku taková skutečnost děsila, a proto se rozhodla přejít na vegetariánství, pomocí

čehož se chtěla vyhnout především nekvalitně připravovanému masu, které tvoří většinu

amerických pokrmů.

26

Anorexie se jako první projevila v nadměrném cvičení. Každý den měla dvouhodinové

tréninky fotbalu, basketbalu a atletiky. I takto vysoká aktivita byla pro respondentku málo. A

poněvadž byla respondentka svou hostitelskou rodinou všude převážena autem, nenachodila

příliš mnoho. Proto se respondentka rozhodla omezit příjem jídla.

Představa o nezdravém stravování, které jí přátelé popisovali, se respondentce po příletu

potvrdila. Školní jídelna, kterou respondentka navštěvovala, nabízela především „fastfoodové

jídlo“ v podobě hranolek, burgerů, nugetek a dalších smažených potravin. Což respondentka

odmítala. Navíc jako vegetariánka se zde dočkala maximálně zeleninových salátů.

Respondentka však zmínila, že nebyly příliš dobré. „Američané jsou totiž zvyklí na

stravování na smažených produktech a saláty tak nikdo nejedl“, uvedla. Proto byly většinou

několik dní i týdnů staré, oschlé a tím pádem nebyly příliš stravitelné. U hostitelské rodiny se

taky příliš neshodla se stravovacími návyky. A protože respondentka přecházela i na stravu

zcela veganskou bylo pro ni těžké stravovat se společně s nimi. Jak respondentka popsala, tak

i večeře americké rodiny byly složeny především z masa. Rodina často objednávala pizzy,

ohřívala mražená jídla a stravovala se opět stylem fastfoodových jídel. Respondentka neměla

k dispozici obchody s potravinami a musela se stravovat tím, co jí rodina nabídla.

Svůj tehdejší jídelníček respondentka shrnula pouze do nízkokalorické ovesné kaše k snídani

i k večeři. Obědy buď zcela vynechala, nebo měla jen plátek chleba společně s kouskem

avokáda.

Respondentka z 55 kilogramů zhubla na svou nejnižší váhu 48 kg. Popsala i silné zhoršení

pleti a padání vlasů, které celkově ztratily na své kvalitě. K těmto příznakům anorexie se

přidala i silná zimomřivost, kterou jak popsala, trpěla kdykoliv a kdekoliv. Díky téměř nulové

energii ztratila i náladu na jakoukoliv činnost. Jediné, co u respondentky převládalo, byly

výčitky, které měla po každém jídle, které snědla.

Napříč tomu, že byl roční pobyt skvělý, musela se natolik omezovat, že na něj nemá jen ty

dobré vzpomínky.

Přes to vinu dává především sobě. Jak sama o sobě řekla, byla pouze vegetarián „amatér“.

Z důvodu přílišné motivace, přesídlila na vegetariánskou a veganskou stravu příliš rychle,

aniž by se o tomto stravování blíže informovala. Respondentka neměla žádné tušení o

alternativách, kterými by živočišnou stravu nahradila. Znala pouze pár vegetariánských

receptů, podle kterých se pokoušela vařit. Nicméně poté, co se rozhodla snižovat příjem jídla,

přestala si i sama vařit, proto nebyl celkově jídelníček nikterak pestrý.

Respondentka se i přiznala, že jí maso na vegetariánské a veganské stravě velmi chybělo a

připadala si bez něj celkově slabá a bez energie. Vyzdvihla také, že nikdy nečekala to, že by

dokázala celý rok bez masa vydržet.

Po návratu do České republiky se opět začala stravovat „normálně“. Respondentka do svého

jídelníčku opět zahrnula maso a masné výrobky. Díky čemuž se opět dostala na svou dřívější

váhu, kterou měla před odcestováním do USA. Energie, kterou respondentka nyní má, díky

pravidelnému stravování bez jakéhokoliv omezování, jí dovoluje opět pravidelně sportovat.

S ohlédnutím zpět na alternativní stravování řekla pouze to, že je vděčná za zkušenost, kterou

ji tyto dva výživové styly daly, ale nikdy už by se k nim nevrátila.

1.1.6 Respondent číslo 6

Mým posledním respondentem byl narozdíl od předešlých chlapec.

27

Respondent č. 6 se již od základní školy potýkal se sníženým sebevědomím.

Nejen že trpěl na základní škole nadváhou. Byl ale i kvůli vysoké váze často mezi spolužáky

zesměšňován a jak mi také přiznal, kvůli nadváze se stal i obětí šikany. Neshody v osobním

životě a nevěra ze strany přítelkyně byly dalšími body, které sebevědomí respondenta

výrazně snížily.

Respondent přiřadil souhrn těchto podnětů k hlavním příčinám jeho poruchy příjmu potravy.

Respondentovi bylo sedmnáct let, když mu byla diagnostikována mentální anorexie. V tuto

dobu byl s podváhou 50 kilogramů hospitalizován do nemocnice.

Uvedl však, že právě hospitalizací se jeho mentální anorexie stala intenzivnější.

Jako zlomový bod, kdy se respondent rozhodl pro léčbu, byla další hospitalizace, která byla

ale zaviněna kolapsem z důvodu selhání funkce trávení.

Respondent se tedy rozhodl k samoléčbě a pokusil se přejít na veganské stravování. Na

veganskou stravu se nerozhodl přejít z důvodu, že šlo v tu dobu o jakýsi trend. Strava se mu

však zdála být „vděčná“ ve všech směrech. Zmínil například barevnost stravy či ekologickou

a etickou stránku věci. Jak také popsal, strava pro něj byla velmi lehká a nejméně závadná,

protože byla velmi dobře stravitelná. Díky těmto aspektům si respondent k jídlu vytvořil

velmi kladný vztah a nikdy z něj výčitky po nasycení nepociťoval. Při takovémto stravování

se i po mentální anorexii dostával i přes příjem 2000 kcal denně. S ohlédnutím zpět usoudil,

že se strava skládala primárně ze sacharidů.

Respondent nikdy neprezentoval jako „čistý vegan“. Příležitostně si neodepřel mléčné

výrobky nebo vejce. Na čistě rostlinnou veganskou stravu se rozhodl přejít třikrát, a to vždy

v období tří měsíců. Avšak vždy se v těchto měsících potýkal s nedostatkem energie, častými

výkyvy nálad a velkými návaly chutí prakticky na cokoliv. I přes suplementaci vitamínů,

které mu veganská strava nenabízela, se vždy setkal s „krachem“, jak sám nazval.

Po těchto neúspěšných snaženích svůj přechod na čistě rostlinnou veganskou stravu vzdal.

Nyní je respondentovi 21 let a svůj styl stravování nepřiřazuje ani do jednoho z výživových

alternativních stylů. Snaží se pouze vyhýbat smaženým produktům a sladkým zpracovaným

potravinám (sušenky apod.)

I přes to, že se k veganství nikdy více nevrátil, nemůže tomuto alternativnímu stravování

odepřít jeho benefity.

Uvedl například dostatek vlákniny, vitamínů, minerálů a celkově menší závadnost pro

organismus. Jelikož se taky podle něj veganská strava skládá především ze zdravých

potravin, kterým se pacienti s poruchami příjmu potravy méně vyhýbají, nalézá v tomto

stravování odrazový můstek pro boj s PPP. Také ale jako důležité uvedl, že by v tomto

rozhodování měl člověk zvážit, co vše je v tomto směru nutné dodržovat, aby měl skutečně

vše, co potřebuje.

28

Závěr Při studiu jednotlivých skupin výživových směru, jsem zjistila, jak velmi bohaté toto téma je.

Každý z výživových směru by svým obsahem mohl pokrýt téma jedné celé seminární práce.

Při mém zpracování jsem se pokusila shrnout alespoň nejdůležitější informace, které by

čtenáři mohly být užitečné. Samostudium tohoto tématu mi ale osobně dalo širší rozhled,

který byl jedním z mých cílů. Také jsem se často setkávala s různými pohledy na jednotlivá

stravování, jelikož se jedná o velmi kontroverzní téma. Snažila jsem se i v tomto směru být

nestranná a při popisu poukázat jak na pozitiva, tak i negativa, která stravovací styl přináší.

Protože jsem praktickou část považovala za nejsnazší, byla jsem velmi překvapena, jak

obtížné bylo sehnání respondentů, kteří by mi byli ochotni poskytnout osobní příběh založený

na spojení výživového stylu s poruchou příjmu potravy. Problém nebyl v nedostatku

respondentů s touto zkušeností. Avšak jelikož se především ze strany poruch příjmu potravy,

ale i ze strany výživových stylu, jedná o velmi kontroverzní téma, nebyla jsem oprávněna

některé příběhy zveřejnit. Což mne taky utvrdilo v tom, že se problémy poruch příjmu

potravy příliš neřeší a jsou brány na lehkou váhu. Proto se taky spousta lidi o tomto tématu

bojí mluvit. Toto tabu společnosti se ale i pomocí své práce pokouším zbořit. Zpětně k mé

hypotéze přítomnosti výživových stylů v období prodělávání poruch příjmu potravy můžu

říci, že jsem došla k jejímu potvrzení. Vliv těchto směrů byl ve většině případů pozitivní a

nejčastěji se jednalo o veganský styl stravování.

Znalosti, které jsem díky psaní této seminarni práce získala, určitě využiji i v budoucnu a

osobně mohu říci, že nejen pro mne, ale pro kohokoliv, kdo se těmito tématy chce zabývat,

může byt tato práce jakýmsi odrazovým můstkem.

29

Použitá literatura

1.1.1 Knižní literatura

1. KRCH, František David. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN

80-7169-627-7.

2. MALONEY, Michael. O poruchách příjmu potravy. Překlad Jana KRCHOVÁ. Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 153 s. Linka důvěry. ISBN 80-7106-248-0.

3. PAPEŽOVÁ, Hana, ed. Spektrum poruch příjmu potravy: interdisciplinární přístup.

Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. 424 s., vi s. obr. příl. Psyché. ISBN 978-80-247-2425-6.

1.1.2 Internetové zdroje

1. http://anabell.cz/images/obr/1404372388_myty-a-omyly.pdf

2. http://biorevue.cz/styl/janina-cerna-cukrfree-jako-cesta-ke-zdravi#.XIAZK9RKjIV

3. http://breatharian.eu/diet/raw/

4. http://breatharian.eu/diet/vegan/

5. http://caszdravi.cz/ve-jmenu-delene-stravy-vyhody-a-nevyhody/

6. http://delena-strava.cz/

7. http://doktorweb.cz/poruchy-prijmu-potravy-drunkorexie-orthorexie-bigorexie-

zachvatovite-prejidani/

8. http://khshk.cz/e-learning/kurs4/kapitola_12__alternativn_zpsoby_vivy.html

9. http://ordinace.cz/clanek/ortorexie/

10. http://poradimesi.cz/zdravi/ortorexie-spatna-cesta-ke-zdrave-vyzive/

11. http://spektrumzdravi.cz/fitness/bigorexie-porucha-prijmu-potravy-ktera-trapi-

prevazne-muze

12. http://trable.cz/clanek/ortorexie-bigorexie-drunkorexie/

13. http://vsechnoozdravi.cz/diabetes/hypoglykemie-a-jeji-rizika

14. http://vyzivaspol.cz/semivegetarianstvi/

15. http://zijzdrave.cz/jidlo/diety/makrobiotika/

16. http://zitaustralii.cz/2017/10/jake-je-to-zit-bez-cukru/

17. https://aktin.cz/805-anorexie-vs-bulimie

18. https://aktin.cz/co-jist-pro-vysnenou-postavu-stravovaci-zaklady-pro-pokrocile

19. https://aktin.cz/intermittent-fasting-aneb-prerusovane-hladoveni

20. https://aktin.cz/jak-jsem-diky-iifym-porazila-anorexii

21. https://aktin.cz/jak-zastavit-prejidani

22. https://aktin.cz/kdyz-nebudes-jist-nikdy-nebudes-vypadat-dobre-nepropadni-

porucham-prijmu-potravy

23. https://aktin.cz/low-fat-low-carb-nebo-paleo-ktera-dieta-je-ta-nejlepsi

24. https://aktin.cz/muzeme-jist-podle-pocitu-a-presto-mit-vysledky-intuitivni-

stravovani-ocima-nasich-redaktoru

25. https://aktin.cz/otroci-zdrave-stravy-aneb-kdyz-se-ze-zdraveho-zivotniho-stylu-

stane-posedlost

26. https://aktin.cz/proc-byt-hned-dietolog-kdyz-chci-jen-sexy-telo-jednoduche-zaklady-

stravovani

30

27. https://aktin.cz/vyradili-jste-pecivo-s-lepkem-opravnene

28. https://anad.org/education-and-awareness/about-eating-disorders/eating-

disorders-statistics/

29. https://bioporadce.cz/paleo-dieta/

30. https://cs.medlicker.com/1089-ketogenni-dieta

31. https://cukrfree.cz/

32. https://cukrovka.zdrave.cz/hypoglykemie-a-jeji-priciny/

33. https://www.eatingdisorderhope.com/information/anorexia

34.

35. http://www.enviweb.cz/100574

36. https://extc.cz/anabolicke-steroidy.html

37. https://fitplan.cz/tloustne-se-po-alkoholu/

38. https://helpguide.org/articles/eating-disorders/binge-eating-disorder.htm/

39. https://idealni.cz/mentalni-anorexie/

40. https://jimejinak.cz/low-carb/

41. https://kulturistika.com/prerusovane-hladoveni-kompletni-navod-pro-zacatecniky

42. https://ladylowcarb.cz/paleo-low-carb-keto-rozdily/

43. https://mayoclinic.org/diseases-conditions/anorexia-nervosa/symptoms-causes/syc-

20353591

44. https://mojezdravi.cz/nemoci/mentalni-anorexie-1879.html

45. https://myprotein.cz/blog/strava/co-jsou-makroziviny-mikroziviny/

46. https://myprotein.cz/blog/strava/intuitivni-stravovani/

47. https://myprotein.cz/blog/strava/je-dobre-hladovet-intermittent-fasting/

48. https://nizkosacharidovadieta.cz/co-je-to-ketoza

49. https://ordinace.cz/clanek/vlaknina-a-jeji-vyznam-ve-vyzive/

50. https://o-vyzive-v-prevenci-i-lecbe.webnode.cz/news/organicka-strava/

51. https://paleosnadno.cz/lowcarb/

52. https://pestryjidelnicek.cz/magazin/jidelnicky/paleo-jidelnicek/

53. https://pestryjidelnicek.cz/magazin/potraviny/makrobioticka-strava/

54. https://pruvodcevyzivou.cz/organicka-strava-co-vsechno-o-ni-vite/

55. https://realmeal.cz/low-carb-paleo-keto-kdo-se-v-tom-ma-vyznat/

56. https://rehabilitace.info/vyziva-a-jidlo/makrobiotika-a-makrobioticka-strava-zpusob-

zdraveho-stravovani/

57. https://stefajir.cz/?q=vymizeni-menstruace

58. https://uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/poruchy-prijmu-

potravy

59. https://vegetariani-a-vegani.zdrave.cz/

60. https://vegmania.cz/vegpedie/vitarianstvi

61. https://verywellmind.com/yes-eating-disorders-can-be-deadly-1138269

62. https://vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Alternativni-smery-ve-

stravovani__s10010x9838.html

63. https://vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Prejidani-jako-psychicka-

nemoc__s10010x8989.html

https://cs.medlicker.com/1089-ketogenni-dieta

https://cukrovka.zdrave.cz/hypoglykemie-a-jeji-priciny/

31

64. https://vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Ortorexie---kdyz-touha-po-zdravi-

prevalcuje-rozum__s10012x8802.html

65. https://vitalia.cz/clanky/prospiva-vegetarianstvi-zdravi/

66. https://wikiskripta.eu/w/Bulimie

67. https://zdravestravovani.cz/blog/alternativni-zpusoby-stravovani/42/

68. https://zshk.cz/files/Alternativa.pdf

obor č. 6: zdravotnictví loulová.pdf · stŘedoŠkolskÁ odbornÁ Činnost obor č. 6:...

Documents