oblastnÍ inspektorÁt prÁce pro ÚsteckÝ kraj a … · analýza stavu a vývoje pracovní...

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE

PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ

400 11 Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21

Č. j. OIP7-2016-2891 úkol č. 16.5.01

Zpráva o činnosti

Oblastního inspektorátu práce

za rok 2015

únor 2016

Mgr. Aleš KALVODA

vedoucí inspektor

2

O B S A H Strana

Obsah 2

Úvod 3

Organizační struktura inspektorátu 3

Personální obsazení 3

Základní statistické údaje o kontrolní činnosti – dle úkolů 4

Roční program kontrolních akcí 6

15.1.049 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 6

15.1.050 Program „Bezpečný podnik“ 10

15.1.066 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících

do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti 12

15.1.101 Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti 17

15.1.103 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců 20

15.1.110 Kontroly agenturního zaměstnávání 23

15.1.111 Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany

osobních práv zaměstnanců na pracovišti 26

15.1.123 Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy 28

15.1.131 Bezpečnost práce ve stavebnictví 29

15.1.132 Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem 34

15.1.133 Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek

v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců

250 a více 37

15.1.134 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem

elektrickým proudem 40

15.1.136 Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení

břemene 42

15.1.137 Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz

nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně

tlakových nádob 44

15.1.138 Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení, kompresorových stanic a tlakových nádob

Stabilních 49

15.1.139 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi 53

15.1.140 Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb 55

15.1.142 Kontrola BOZP v potravinářském průmyslu 71

15.1.144 Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic 75

15.1.145 Hlavní úkol zaměřený na bezpečnost práce při těžbě a soustřeďování dříví stroji a

zařízeními s lanovými systémy 77

Ostatní dozorčí činnost 80

Analýza stavu a vývoje pracovní úrazovosti 80

Výchovná a osvětová činnost 84

15.6.01 Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému SÚIP 84

15.6.04 Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 89

Vnitřní řídící a správní činnost 90

15.7.05 Mezinárodní spolupráce 90

15.7.07 Kontrolní činnost 90

15.7.08 Vyřizování stížností 93

15.7.09 Požární ochrana v systému SÚIP 93

a 15.7.10 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v systému SÚIP 93

Závěr 94

3

Úvod

Sídlo

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj

IČ: 75046962

Adresa: ul. SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem

Telefon: +420 950 179 711

Fax: +420 950 179 719

e-mail: [email protected]

www: http://www.suip.cz/oip07/

dat. schránka: xy7efgi

Regionální kancelář v Liberci

Adresa: nám. Dr. E. Beneše 26, 460 73 Liberec

Telefon: +420 950 179 736 (sekretariát)

Fax: +420 950 179 719

e-mail: [email protected]

Organizační struktura inspektorátu k 31. 12. 2015

Kancelář vedoucího inspektora 7.10

Ekonomicko-správní útvar 7.20

Právní útvar 7.30

Útvar inspekce I (BOZP) 7.41

Útvar inspekce II (BOZP) 7.42

Útvar inspekce III (PVP) 7.50

Útvar informatiky 7.60

Útvar kontroly nelegálního zaměstnávání Ústí nad Labem (KNZ)7.71

Útvar kontroly nelegálního zaměstnávání Liberec (KNZ)7.72

Personální obsazení k 31. 12. 2015 – mimo projekt OPLZZ- KNZ

Orientační limit zaměstnanců 56

Průměrný přepočtený stav 54,895

Fyzický stav 55

Vedoucí zaměstnanci 6 /vedoucí inspektor, 5 vedoucích odd.

Inspektoři BOZP 20

tlaková zařízení 1

el. zařízení 2

zdvihací zařízení 2

plynová zařízení 2

stavební činnost, 2

doprava 2

zemědělství a potravinářství 2

lesnictví a dřevozpracující průmysl 1

terciární sféra 1

mailto:[email protected]

mailto:[email protected]

4

průmysl, hutnictví a strojírenství 5

Inspektoři PPV 18

Odborní a administrativní zaměstnanci 11

POP 0

Věková struktura zaměstnanců k 31. 12. 2015

Věk Počet inspektorů

/z toho žen

Počet ostatních zaměstnanců

(bez POP)

21 – 30 2/0 3/3

31 – 40 4/1 2/1

41 – 50 12/6 5/3

51 – 60 10/6 2/2

61 a více 10/1 5/2

Vzdělanostní struktura zaměstnanců k 31. 12. 2015

Vzdělání Počet inspektorů Počet ostatních zaměstnanců

(bez POP)

Vysokoškolské 21/8 8/3

Bakalářské 5/1 1/1

Vyšší odborné 1/1 -

ÚSO, ÚSV úplné střední s

maturitou

11/4 8/7

Projekt OPLZZ- KNZ k 31. 12. 2015 – 33 zaměstnanců

Zaměstnávání občanů se ZPS

Se změněnou pracovní schopností zaměstnáváme 2 kmenové pracovníky.

Základní statistické údaje o kontrolní činnosti – dle úkolů

Počty provedených kontrol

Úkol

Počet

kontrol

15.1.007 - Vyjádření k projektové dokumentaci 452

15.1.008 - Účast na závěrečné kontrolní prohlídce 333

15.1.009 - Bezpečnostní dokumentace 3

15.1.049 - Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 19

15.1.066 - Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do

oblasti pracovněprávní 258


oblasti ZoZ 3


oblasti NLZ 149

5


oblasti BOZP 32

15.1.080 - Následné kontroly PVP 24

15.1.082 - Následné kontroly NLZ 15

15.1.083 - Následné kontroly BOZP 56

15.1.084 - Následné kontroly VTZ - EZ 7

15.1.090 - Kontrola příčin a okolností smrtelných pracovních úrazů 7

15.1.091 - Kontrola příčin a okolností závažných pracovních úrazů 48

15.1.098 - Zahájení správního řízení na základě kontroly jiného orgánu státní správy 25

15.1.099 - Ostatní nezařazené úkoly 60

15.1.101 - Kontrola plnění PP zaměstnávání OZP podle ZoZ-zaměstnavatel 58

15.1.103 - Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců 945

15.1.110 - Kontroly agenturního zaměstnávání 39

15.1.111 - Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování

ochrany osobních práv na pracovišti 50

15.1.113 - Kontroly zastřených agentur práce 15

15.1.122 - Kontroly zastřených uživatelů 1

15.1.123 - Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy 117

15.1.131 - Bezpečnost práce ve stavebnictví 34

15.1.132 - Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem 75

15.1.133 - Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních

podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců

250 a více 325

15.1.134 - Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem

elektrickým proudem 44

15.1.136 - Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a

uchopení břemene 61

15.1.137 - Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro

vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže 78

15.1.138 - Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení a kompresorových stanic a tlakových

nádob stabilních 68

15.1.139 - Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi 15

15.1.142 - Kontrola BOZP v potravinářství 47

15.1.143 - Bezpečné provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese 2

15.1.144 - Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic 1

15.1.145 - Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými

systémy 13

15.1.201 - Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost ve

velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast NLZ a základních institutů v oblasti PVP 8

15.1.202 - Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost v pekárnách a

výrobnách potravin s nočním provozem 21

15.1.203 - Mimořádná kontrolní akce v součinnosti s Policií ČR, zaměřená na nelegální

zaměstnávání v restauracích a barech 25

Celkem 3 533

Počet vydaných opatření: 2096

Počet vydaných zákazů užívání: 1

6

Roční program kontrolních akcí

15.1.049

Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných

havárií

Předmět kontroly

Předmětem úkolu bylo vyjadřování k bezpečnostním dokumentacím nebo jejich

aktualizacím, zaslaným Krajským úřadem Ústeckého kraje a Krajským úřadem Libereckého

kraje, a účast na integrovaných kontrolách.

Seznam dozorovaných subjektů

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se v roce 2015 celkově

vyjádřil k 5 bezpečnostním dokumentacím, jak uvedeno v tabulce:

Vyjadřování k bezpečnostním dokumentacím

Bezpečnostní dokumentace 5

A – bezpečnostní program 0

B – bezpečnostní zpráva 5

Inspektorát se také účastnil 18. integrovaných kontrol organizovaných ČIŽP OI Ústí nad

Labem a ČIŽP OI Liberec.

Kontrolní činnost

Celkem 18

Počet kontrol u kontrolovaných

osob zařazených do skupiny A 3

Počet kontrol u kontrolovaných

osob zařazených do skupiny B 15

Kontrolní činnosti je koordinovaná s ostatními orgány státní správy a samosprávy a probíhá

ve smyslu stanovených zásad a dohodnutých pravidel na základě koordinačního ujednání.

7

Nejčastěji se vyskytující závady

V rámci odborného posouzení bezpečnostní dokumentace byly zjištěny nedostatky

v oblasti organizace a řízení bezpečnosti práce a bezpečného provozu technických zařízení,

např.:

V určitých kapitolách bezpečnostních dokumentací jsme požadovali přepracování textu a

poznámek, které nebyly adresné např. u odvolávek a příloh řízené dokumentace, nelze

zjistit žádný relevantní informační blok z příslušných konkrétních dokumentů, čehož

výsledkem je žádná nebo nulová informace.

Dokumentace, které jsou zpracovávány na základě předmětné vyhlášky, jsou značně

rozsáhlé a tím se stává zpracovávaná dokumentace z praktického hlediska nepoužitelná, a

to jak ze strany provozovatele, integrovaného záchranného systému, tak i ze strany

orientace ostatních státních orgánů. Máme za to, že stávající bezpečnostní dokumentace.

v případě mimořádné události nemá odpovídající přínos při řešení krizové situace (což se

mj. potvrzuje při řešení nehodové události.

Některé články se duplicitně uvádí v textu bezpečnostní dokumentace i v analýze rizik,

např. vlastnosti používaných látek. Duplicita je spatřována např. i při jmenování

statutárních orgánů apod.

Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti

Závady byly zjištěny zejména v těchto oblastech:

při skladování a manipulaci s nebezpečnými - chemickými látkami a přípravky (např.

odpovídající popisy obalů podle sávajících právních předpisů,

nedostatky na pracovišti a pracovní prostředí při manipulaci s chemickými látkami (např.

použití adekvátních OOPP),

neshody při revizní a kontrolní činnosti na VTZ vč. zajištění úkonů řádné údržby

technických zařízení,

neplnění předepsaných požadavků k zajištění bezpečnosti osob a činností v prostředí

s nebezpečím výbuchu (např. nesoulad se zpracovanou DOPV),

neshody ve vzhledu a umístění bezpečnostních značek podle nařízení vlády č. 11/2002 Sb.

a nařízení vlády č. 406/2004 Sb. (značení potrubí v závislosti na druhu, teplotě a směru

dopravy látek a označení místa vstupů do prostorů s nebezpečím výbuchu).

Mezi porušení lze objektivně řadit následné opakovaná zjištění:

1. Porušení zásad bezpečnosti na pracovišti při skladování, manipulaci s chemickými

látkami vč. nakládky/ vykládky např. nedostatečně uzemněná silniční vozidla a železniční

cisterny při stáčení/plnění

2. Závady ve vybavení a zabezpečení jednotlivých pracovišť např. ochrana osob proti pádu

nebo zřícení.

3. U provozovaných ocelových konstrukcí (na pracovištích s vlivem agresivních

chemických látek) jsou shledávány neshody s normativními dokumenty – nepředložení

plánu kontrol a posouzení ocelových konstrukcí.

8

4. Ve skladech chemických látek není řádně zajišťována údržba elektro, např. přívody pro

ovládání např. čerpadel jsou vedeny v poškozeném a neupevněném kabelovém žlabu;

ovladače nemají řádně zajištěnou ochranu krytím; není zajištěna ochrana vodičů proti

proříznutí kabelové izolace na ostrých hranách plechových žlabů; neupevněné rozvaděče

a vodiče.

5. Dokumentace o ochraně před výbuchem není aktualizována, a to např. i podle protokolů

určení vnějších vlivů.

6. Potrubní systémy pro dopravu chemických látek nejsou zřetelně označeny (značení

potrubí v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy látek).

7. Provozní dokumentace není aktuální, srozumitelná a konkrétní. Např. provozní řády jsou

mnohdy pouze výčtem relevantních právních a normativních dokumentů, avšak bez

konkrétního vztahu k provozovanému zařízení. Obsluha se tak často v těchto provozních

řádech nedozví ani důležité pokyny pro bezpečné a okamžité odstavení zařízení

z provozu.

8. Nesoulad ve značení jednotlivých konkrétních pracovišť – správnou značkou výstrahy

EX podle změny konkretizované a upravené v nařízení vlády č. 405/2004 Sb. (původní

nejednotné značení prostorů s nebezpečím výbuchu měli být odstraněni do 31. prosince

2009.

9. Při odstávkách sofistikovaných provozních celků a speciálních technologií se projevuje

neerudovanost pracovníků externí organizací spočívajících v základních a odborných

znalostech vč. zásad bezpečného chování na pracovišti.

10. Výkresy strojních a technologických celků nejsou k vždy dostupné a aktualizované.

Nelze tak urychleně reagovat na případné nehodové události např. rychlé odstavení

příslušného celku požárem ohrožené části zařízení.

Na základě kontrolní činnosti bylo pracovním týmem OIP shledány nejčastější porušení

v následujících oblastech:

Poř. č. Charakter závad

1. Rizika při manipulaci a skladování s chemickými látkami

2. Kontrolní a revizní činnost na VTZ vč. systému údržby

3. Neshody v řízení péče o BOZP na pracovišti

4. Ochrana proti výbuchu vč. označení vstupů

5. Závady na vzhledu a umístění bezpečnostního značení

6. Nedostatky v provozní a technické dokumentaci

7. Odborná a zdravotní způsobilost obsluhy

Na základě poznatků při kontrolní činnosti se shledáváme s odlišným přístupem

kontrolované osoby např. v provedení vstupní instruktáže kontrolních pracovníků v rámci

integrované kontroly ve vtahu k nebezpečným látkám a nebezpečnému prostředí

provozovatele. Některé instruktáže jsou pouze formálního charakteru (např. poučení na

recepci nebo vrátnici).

9

Při kontrolní činnosti v rámci integrované kontroly byly naplňovány i hlavní úkoly, a to

v jednotlivých oblastech bezpečnosti práce a provozu technických zařízení:

SÚIP č. 15.1.134 - Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a

zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem.

SÚIP č. 15.1.133 - Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení

a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných

podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více.

V roce 2015 u tří zařazených subjektů byly na OIP evidovány a šetřeny následující

mimořádné události v souvislosti s nedodržením zásad bezpečnosti práce.:

Provedená rozhodnutí a opatření

Na základě zjištěného nepříznivého stavu v rámci prevence závažných havárii bylay

uplatněna sankce u jednoho subjektu.

Jako příklady vydaných opatření k odstranění rizik lze uvést následující:

Při provozování silniční a drážní dopravy bylo poukázáno na nutnost zajištění správných

náležitostí v posudcích o zdravotní způsobilosti osob ve smyslu příslušných právních

předpisů.

Instalovat indikátory uzemnění na stáčecím místě pro silniční a železniční cisternové

vozy, které budou signalizovat správné uzemnění soupravy a tím zajištění bezpečného

plnění/stáčení nebezpečných produktů.

Doplnit uzavřené smluvní ujednání o externí údržbě plynového zařízení o doklady

prokazující odbornou způsobilost osob (např. prokazatelné proškolení u výrobců

technologie a vyhrazených technických zařízení).

Sloučit DOPV do jednoho písemného dokumentu a řádně - graficky vyznačit rozsahy a

velikosti jednotlivých zón výbuchu tak, aby byli na pracovištích jednoznačně

identifikovatelné.

Doporučení

V souvislosti s poznatky při práci s elektronickými daty doporučujeme v následujícím období

provést tyto úpravy:

Zavedení off-line verze pro pořízení dat v některých lokalitách s velmi slabým

pokrytím operátora Vodafone (např. průmyslové lokality a nepokrytá oblast pohraničí).

Podle § 41 odst. 1 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií (ve smyslu

vyhl. č. 229/2015 Sb), dořešit předání informace zástupcům OI ČIŽP v elektronické

podobě ve vhodném formátu, tak, aby tím byl umožněn snadnější přístup k zpracování

závěrečné zprávy.

Závěr

10

Hlavní cíle stanovené SÚIP v úkole č. 15.1.049 byly splněny a realizovány v souladu se

schváleným ročním plánu OI ČIŽP Ústí n. L. a OI ČIŽP Liberec. V návaznosti na kontrolní

činnost je průběžně vyhodnocováno a zaznamenáváno plnění a realizace stanovených opatření

k nápravě zjištěných nedostatků, a to ve stanovených termínech.

15.1.050

Program „Bezpečný podnik“

Předmět kontroly

Vyhodnocení programu Bezpečný podnik za uplynulé období.


Společnosti, které kontaktovaly v rámci poradenské činnosti OIP, za účelem získání

základních informací o programu „Bezpečný podnik“ – 34 organizace.

Společnosti, u kterých OIP provedl každoroční namátkovou prověrku plnění podmínek

programu „Bezpečný podnik“ – roční prověrky nebyly prováděny.


Zásadní zjištěné nedostatky u jednotlivých prověrek, následně odstraněné:

U tlakové nádoby ohřívače vody v kompresorovně bylo zjištěno, že u pojistného ventilu je

výfukové potrubí propojeno zvláštním propojovacím potrubím s prostorem nádoby.

Tlakový prostor nádoby byl s výfukovým prostorem potrubí oddělen pouze uzavřeným

kulovým ventilem. Při neodborné manipulaci by mohlo dojít k otevření ventilu a

propojení tlakového prostoru nádoby s výfukovým potrubím, čímž by vzniklými odpory

(odfuk do protitlaku) byla ovlivněna spolehlivá funkce pojistného ventilu.

V interní dokumentaci nebyly stanoveny bezpečnostní přestávky na pracovišti ABR –

zkušebna výrobků, kde je práce vykonávána v expozici hluku překračující přípustný

expoziční limit.

Systém neřešil poskytování OOPP agenturním zaměstnancům.

Ve skladu a výrobních prostorách byly zjištěny chemické látky, které nebyly uvedeny

v žádném z předložených seznamů, ani ve výpisu skladových zásob.

V dokumentaci o ochraně před výbuchem nebyl zanesen poslední platný stav.

V oblasti bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu při nakládání s nebezpečnými

chemickými látkami/směsmi bylo zjištěno, že interní dokumenty odkazují na již neplatné

právní předpisy.

U záznamů z vnitřních revizí nádob, nebyl popsán stav nádoby na zevní a vnitřní straně,

včetně všech hrdel a výstroje tak, jak je stanoveno čl. 93 ČSN 69 0012.

V laboratoři nejsou rozvody zemního plynu bezpečně zajištěny (zátkou, zdvojeným

uzávěrem apod.) ve smyslu nařízení vlády č. 101/2005 Sb. příloha čl. 2.2.2.

U laborantek v laboratoři nebylo doloženo školení o bezpečné manipulaci s tlakovými

lahvemi na plyny (vč. vlastností plynů) ve smyslu čl. 12.5. ČSN 07 8304.

Kategorizace prací výrobny Etylbenzen II není po provedených změnách názvů práce,

kterou zaměstnanci vykonávají, aktualizována a zaměstnanci nejsou o případné změně

kategorie, do níž je jejich práce zařazena, informováni.

11

Evidence zaměstnanců výrobny pracujících v riziku benzenu není po provedení změn

názvy prací v tomto smyslu aktualizována.

Nebyly specifikovány látky uvedené v riziku „zasažení chemickou látkou“, tak, aby mohla

být stanovena adekvátní opatření k odstranění jejich působení na lidský organismus.


V případech, kdy žádost podává subjekt poprvé, je provedení prověrek mnohem

náročnější, než u subjektů, které již žádost podávají opakovaně. Také je to znát na množství

zjištěných nedostatků. Subjekty, které žádají opakovaně, umějí i rychleji reagovat na

negativní zjištění, lépe komunikují.

V roce 2015 proběhly všechny prověrky bez problémů, vyjma časového presu, kdy

prověrky nebylo možno provést jindy, než v období dovolených, z důvodu pozdního podání

žádostí. Samozřejmě, že by bylo možné termín posunout až k dalšímu datu vydání osvědčení,

ale pokud je žádost podaná např. koncem května nebo v červnu a stav u subjektu je bez

větších nedostatků, byl by další termín vydání osvědčení téměř až za rok, což v podstatě ztrácí

smysl.

Firmy by uvítaly, kdyby v reálu při výběrových řízeních na realizaci veřejných zakázek

byl způsob zajištění BOZP významným kritériem při výběru zhotovitele.

Téměř všechny firmy si také myslí, že by měly za zavedení systému řízení BOZP a dosaženou

úroveň v této oblasti dostávat bonusy z úrazového pojištění.

Provedená opatření a rozhodnutí

Zásadní vydaná doporučení u jednotlivých prověrek:

Za účelem snížení hluku v prostorách zkušebny ABR odhlučnit místnost „testovna

vstřelovacích hřebíků“.

Zlepšit systém odsávání ve zkušebně ABR – na pracovišti, kde je prováděno testování

nářadí do dřeva.

Pro funkci „operátor ABR“ identifikovat přesně uvedenou „tuhou látku“, kterou jsou

ohroženy dýchací orgány a stanovit adekvátní OOPP.

Řádně zajistit dokladování odstraněných závad zjištěných při revizi elektroinstalace.

Registr rizik doplnit o rizika, kterými mohou být ohroženi zaměstnanci externích firmem,

kteří pracují na pracovištích kontrolovaného právního subjektu, a o opatření k odstranění

identifikovaných rizik.

Nahradit plastové nádoby – rozprašovače používané v laboratořích pro Izopropylalkohol

nádobou označenou UN kódem (nádoby vhodné pro chem. látky).

Na pracovišti Rozvodny 110 kV jsou v kompresorovně instalovány dva vzdušníky, které

jsou vybaveny pojistnými ventily HEROZE bez odfukového ventilu. Při měsíční kontrole

jejich průchodnosti dochází k nekontrolovanému roztřiku vzduchu s olejem, která může

ohrozit obsluhu a znečit okolí. Doporučeno bylo instalovat ventily vybavené odfukovým

potrubím, tak aby nebyla ohrožena obsluha.

Při stanovení cílů na příští období stanovit konkrétní cíle a oblast zlepšování samostatně

pro provoz Etylbenzen II.

12

Doporučení

Bylo by dobré posunout říjnový termín pro předávání osvědčení. Vzhledem k tomu, že

závěrečnou zprávu je třeba odevzdat cca 6 týdnů předem, připadá termín provádění prověrek

zejména na červen až srpen, kdy se čerpají dovolené, a někdy je opravdu velmi obtížné sladit

čas inspektorů s pracovníky kontrolovaných subjektů.

Nevyžadovat, aby do sepsání závěrečné zprávy byly úplně všechny zjištěné závady

odstraněny. Nechat na zvážení inspektora posouzení, zda zjištěné závady brání či nebrání

vydání osvědčení. Takovými případy mohou být např. úpravy, doplnění či aktualizace

interních dokumentů, kdy v časovém presu nemusí být vždy změna dobře promyšlena, nebo

když je interní postup změn dokumentů příliš zdlouhavý. Často se jedná i o nedostatky, které

mohou být odstraněny až při odstávce provozu. V protokolu se pak tyto nedostatky objevují

spíše jako doporučení, i když ve své podstatě odstraněny být musí.

Závěr

Stálo by za to zvážit, zda prověrky dle programu Bezpečný podnik je třeba provádět u

subjektů, které jsou držiteli certifikátu dle OHSAS 18000 a systém řízení BOZP již tedy mají

zaveden a jeho zavedení mají dokonce osvědčeno certifikačním orgánem, jímž SUIP není.

Systém řízení má subjekt zaveden jeden a není tedy třeba jeho zavedení potvrzovat dvakrát.

Smysl by to možná mělo, kdyby byl Bezpečný podnik (jako národní program) oficiálně

vyšším stupněm či nadstavbou OHSAS. Pravdou je, že inspektoři i u firem vlastnících

„certifikát OHSAS“ zjišťují závady, zejména však technického, a suplují tak v podstatě (a pro

kontrolovaný subjekt zcela zadarmo) činnost OZO a dalších odpovědných pracovníků,

působících v subjektu, popř. zjišťují i to, co měl zjistit a nezjistil zaplacený certifikační orgán.

154.1.066

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů

směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti

Předmět kontroly

Stejně, jako v předchozích letech, bylo i v roce 2015 do plánu kontrolní činnosti

zahrnuto provádění kontrol dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů

směřujících do oblastí pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti.

Oddělení PVP

Podněty přijaté na útvar (oddělení) PVP roce 2015

počet přijatých podnětů 370

počet šetřených podnětů 256

oprávněné 94

částečně oprávněné 79

neoprávněné 45

neprokázané 26

13

nedošetřeno 12

počet nešetřených podnětů 81

nelze šetřit *) 40 *)

neúplné (resp. nedoplněné)

podání

12

objekt nenalezen 7

neshledán důvod 10

založeno k pozdějšímu využití 7

ostatní (vzato zpět,

anonymní,…)

5

vyřízeno jinak 18

postoupeno 15

jinou kontrolou 2

dopisem 1

nerozhodnuto – přechází do roku 2016 15

Údaje podle stavu v REUIP (Karta OIP 7, útvary:7.50) ke dni zpracování této zprávy

*) Nešetřené podněty z důvodu „nelze šetřit“ jsou podněty směřující proti subjektům, u

kterých byla již stejně tematicky zaměřená kontrola provedena v nedávné době, u kterých

kontrola již probíhá a je v dokončovací fázi, případně u kterých probíhá správní řízení

iniciované výstupem z předchozí provedené kontroly. Zpravidla se jedná o podání dalších

zaměstnanců, kteří se od podavatelů již šetřených nebo již vyšetřených podnětů, dověděli o

probíhající nebo již proběhlé kontrole a chtějí se připojit rovněž se svými individuálními

nároky. V menší míře se jedná rovněž o podněty upozorňující na porušování povinností ve

starším období, kdy již odpovědnost zaměstnavatele objektivně zanikla.


V informačním systému OIP je v roce 2015 zaznamenáno provedení celkem 228

kontrol na HÚ 15.1.066 a dále 52 kontrol na HÚ 14.1.066 – tedy celkem 280 kontrol na

základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní. Lze tedy konstatovat, že i v roce 2015

byla kontrolní činnost na základě podnětů prováděna a stejně jako v letech předchozích byla

hlavní a prioritní náplní činnosti útvaru PVP.

Vlastní obsah kontrolních zjištění při kontrolách prováděných na základě podnětů se

v roce 2015 také nelišil od let předchozích – viz pořadí nejčastějších oblastí porušení

zjištěných při prováděných kontrolách:

1. Odměňování zaměstnanců (482 nedostatků s násobností 1281),

2. Pracovní poměr a dohody … (368 nedostatků s násobností 697),

3. Pracovní doba (182 nedostatků s násobností 536),

4. Náhrady (152 nedostatků s násobností 256).


Obsahově se přijímané podněty v zásadě nelišily od předchozích let – opět se v drtivé

většině případů jejich autoři snažili podnětem domoci se svých upřených hmotných nároků

z pracovněprávních vztahů (nevyplacená mzda, odměna z dohody, příplatky ke mzdě, náhrada

za nevyčerpanou dovolenou, stravné, potvrzení o zaměstnání, aj.).

14

Pro kontrolní činnost zajímavější byla druhá početnější skupina podnětů, směřujících do

oblasti pracovní doby – dlouhé směny, neposkytování přestávek a odpočinků (mezi směnami

a v týdnu), nezapočítané (a tudíž nezaplacené) přesčasy, apod.

A jako každý rok byla zaznamenána řada podání směřujících proti skončení pracovních

poměrů, ať již se jednalo o neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, výpovědní

důvody neodpovídající skutečnosti, nespravedlivá nařčení vedoucí k okamžitým zrušením,

apod. Pro kontrolní činnost bylo z této oblasti zajímavých a výživných pouze několik podnětů

upozorňujících na nedodržení písemné formy při zrušení pracovních poměrů. Zaměstnavatelé

si dosud neuvědomují v těchto případech zdánlivost právního jednání a jeho hmotné

důsledky, a jsou pak nepříjemně překvapeni kontrolním zjištěním ohledně neposkytování

náhrad mezd za překážky na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP).

Rovněž byl zaznamenán obvyklý počet podání od zaměstnankyň vracejících se po

několikaleté rodičovské dovolené do zaměstnání, které jsou po třech letech konfrontovány

s podstatně změněnou situací zaměstnavatele (mnohdy nekontaktního, nedohledatelného,

případně již neexistujícího), a které podnětem ke kontrole požadují vyřešení jejich situace

(ukončení pracovního poměru a získání odstupného); stejně tak se v podnětech vyskytoval

obvyklý počet bossingů, mobbingů a šikan.

Pokud se týká oblastí činností, ze kterých jsou podněty podávány, situace se oproti

dřívějšímu období nezměnila – jsou to především služby (obchod, stravování, ubytování,

ostraha objektů, doprava) a stavebnictví. Méně podnětů přichází z oblasti výroby (vyjma

agenturních zaměstnanců) a hornické činnosti.

Celkově byl počet podnětů přijatých v roce 2015 oproti roku předchozímu nižší o

11,5%. K tomu je ovšem nutno poznamenat, že kromě výše uvedených podnětů zařazených

do informačního systému bylo přijato dalších 142 podání, která nebyla vyhodnocena jako

podnět ke kontrole podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Jednalo se o podání,

upozorňující na skutečnosti mimo věcnou působnost OIP, nebo z jejichž textů nevyplývalo

žádné porušení povinnosti kontrolovatelné podle zákona o inspekci práce – např.:

- nepředávání dokumentů o dočasné pracovní neschopnosti na OSSZ,

- nepředávání dokumentů k likvidaci pracovních úrazů příslušným pojišťovnám,

- nucení k prodeji prošlého zboží; nucení k čemukoli obecně;

- chování a jednání zaměstnavatelů a vedoucích zaměstnanců (přezíravé, vulgární,

nelidské,…);

- nekompetentní řízení;

- nesprávná personální politika (obsazování pracovních míst nekvalifikovanými a

závadovými osobami – zejména ve školství);

- osobní vztahové a komunikační problémy mezi zaměstnanci a vedoucími (zejména

řediteli a ředitelkami škol a zařízení sociální péče, a to zpravidla po nástupu nové osoby

do vedoucí pozice);

- dostatečné nezohlednění a neocenění bývalých zásluh (neprodloužení termínovaných

pracovních poměrů, nesprávný výběr nadbytečných),

- a jiné lahůdky (typické zejména pro oblast školství).

Rovněž všemi těmito podáními se inspektorát důsledně zabýval a na všechny, s výjimkou

anonymních podání, bylo písemně reagováno. Nejsou však zavedeny v agendě „podněty“,

protože se o podněty (ve smyslu jejich definice) nejednalo.


Vymezení nejčastějších komplikací při kontrolách na základě podnětů

15

Občas se vyskytující komplikací je nesoučinnost některých kontrolovaných osob, kdy

ani ukládání pokut za nesoučinnostní správní delikty většinou nevede k žádoucímu výsledku,

tj. k provedení a dokončení vlastní kontroly. Přínosem je snad v případech, kdy je

nesoučinnostní pokuta vůbec vymahatelná, pouze inkaso jakéhosi výpalného, kterým se

subjekt „vykoupí“ z provedení kontroly.

Dále lze uvést neaktuálnost podnětů, kdy řada podnětů je podávána se značným

časovým zpožděním (není výjimkou, že si podavatel vzpomene na příkoří utrpěná od

zaměstnavatele před dvěma i více roky, o to vehementněji se však dožaduje nápravy po

kontrolním orgánu pokud možno okamžitě). Přestože lze po předmětné stránce takové

podněty hodnotit jako závažné a důvodné, kontrolu již mnohdy nelze provést z důvodu

nedosažitelnosti původního zaměstnavatele. Bylo zmíněno již výše v souvislosti s odloženými

podněty z důvodu „nelze šetřit“.


Inspektorát využil v nutných případech svá zákonná oprávnění na uložení odstranění

závad, resp. navržení sankcí apod.

Doporučení

Bude vhodné i pro další období věnovat podnětům od občanů a institucí stálou

pozornost především jako důležitému informačnímu zdroji, umožňujícímu účelné a efektivní

plánování kontrolní činnosti, podněty ke kontrole především k tomuto účelu využívat a nikoli

je vyřizovat jako závazné a termínované zakázky a objednávky k vyřešení individuálních

problémů a jejich autorů.

Pokud již musíme z nějakých vyšších zájmů takto činit, lze si jen přát, aby při vyhodnocování

obsahu přijatých podání bylo důsledně vycházeno z definice podnětu ke kontrole, tj. „podání,

kterým jsou orgány inspekce práce upozorňovány na konkrétní porušování povinností

zaměstnavatele vyplývajících z pracovněprávních předpisů a kontrolovatelných podle zákona

o inspekci práce“, a neplánovat realizaci kontrol na základě hledisek etických, sociálních,

účelových, zájmových, aj. Při provádění kontrolní činnosti na základě podnětů by nemělo být

primárním cílem uspokojování jejich autorů.

Při direktivním nařizování kontrol a jejich termínů z přijatých podnětů se pak za

nanejvýš žádoucí jeví důslednější zohledňování situace ve vztahu ke konkrétnímu

zaměstnavateli – zda již kontrola není naplánována nebo dokonce již neprobíhá, kdy a

s jakým výsledkem byla provedena kontrola poslední a zda neběží správní řízení z jejího

výstupu, kolik kontrol bylo již celkem u subjektu v poslední době provedeno, apod. Jedná se o

informace běžně dostupné v informačním systému.

Oddělení 7.41


Velká část podání podnětů z oblasti BOZP se týkala zejména neuznání pracovního

úrazu zaměstnavatele, a to často z důvodu nejasných okolností vzniku úrazu na straně

postiženého, který včas úraz nenahlásil, a úraz proto nebyl zapsán v knize úrazů. Další

předměty podnětů se týkaly poskytování osobních ochranných pracovních prostředků,

neprovádění prvních a periodických zdravotních prohlídek a neprovádění školení z oblasti

BOZP, popřípadě formální provádění těchto školení. Menší část podnětů se týkala

technických zařízení a pracovišť. U technických zařízení se podněty týkaly zabezpečovacích

16

prvků a technického vybavení stroje (omezení hlučnosti a prašnosti). Některé podněty se

týkaly práce potrestaných osob ve věznicích u soukromých zaměstnavatelů a také

zaměstnanců zaměstnávaných agenturním způsobem.

V roce 2015 byl menší počet oprávněných podnětů a podnětů, které nebyly prokázány.

Naopak převažoval počet částečně oprávněných podnětů a následně pak počet neoprávněných

podnětů.

Podněty stejně jako v roce 2014 z hlediska jejich obsahu byly směřovány často společně do

oblasti pracovně právních vztahů a do oblasti působnosti jiných orgánů. Poměrně často se

však obsahově podněty dotýkali současně a někdy i výhradně pouze porušování hygienických

předpisů a stavebního zákona (že provozovna není pro danou činnost kolaudována). Podněty

směřované výhradně na nedodržování BOZP byly spíše výjimkou.

Počet přijatých podnětů v roce 2015 celkem – 47.

Počet šetřených podnětů celkem – 44, 2 kontroly budou provedeny v 2016.

Výsledek šetřených podnětů – oprávněné 7, částečně oprávněné 16, neoprávněné 14,

neprokázané 7.


Při šetření podnětů byla vždy provedena kontrola a vyskytl se i případ, že u rozsáhlého

podnětu, který byl neoprávněný, nebyla při kontrole pracoviště nebo provozu zjištěna žádná

závada. Ve většině případů neoprávněných podnětů však byla zjištěna řada nejrůznějších

závad, které v předmětu podnětu nebyly obsaženy. Při zjištění závad při kontrolách bylo

vydáno opatření k jejich odstranění. Při zjištění většího počtu závad, nebo závad s větší

závažností a souvisejících s předmětem podnětu, byla zaměstnavateli navržena pokuta. V

případech zjištění většího počtu závad bylo stanoveno, že po uplynutí termínu vydaných

opatření k odstranění závad bude provedena následná kontrola plnění těchto opatření.

Stejně jako v roce 2014 u oprávněných a částečně oprávněných podnětů byly v

důsledku vydaných opatření odstraněny nedostatky v oblasti BOZP, které nebyly předtím

dlouho zaměstnavatelem řešeny.

U většího počtu případů po provedené kontrole a situaci zjištěné u zaměstnavatele se

některé předměty podání podnětů ukázaly jako zkreslené, nadnesené a nebo i zcela smyšlené

za účelem určité msty nebo z jiných důvodů, zejména když podatel podnětu již u

zaměstnavatele nepracoval.


Stejně jako v roce 2014 lze uvést, že ze strany kontrolované osoby byly vytvořeny

standartní podmínky pro výkon kontroly a při předem neohlášené kontrole v nepřítomnosti

jednatele byla zajištěna odpovědná osoba. Prvky neseriózního jednání v některých případech

spíše vyplývaly z t podavatelů podnětu, zejména u těch podavatelů, kteří si podávají podnět

opakovaně a v průběhu několika let a své podněty rozesílají na všechny dotčené i nedotčené

ostatní orgány. O tom svědčí i případ, kdy byl podán podnět zástupcem odborového svazu na

zaměstnavatele. Tento podavatel si již v minulosti (cca asi 10 let) podává podněty na různé

zaměstnavatele. Je předsedou jednoho odborového svazu a na OIP Ústí nad Labem posílá

podněty, které převážně spadají do kompetence jiných orgánů, např. KHS, ČBÚ, a stěžuje si i

účelově, aby se zalíbil některým zaměstnancům, které chce převést do svého odborového

17

svazu. Při tom samém předmětu podnětu z roku 2014 bylo v roce 2015 při kontrole zjištěno,

že hlavní část podnětu je opět v oblasti kompetence KHS, a ze strany OIP nebyly zjištěny

žádné závady.


Při zjištění závad vydával inspektorát opatření k jejich odstranění. Byly také uloženy

pokuty: 9 x - 242 000,- Kč, a navrženy pokuty: 9x, 213 000,- Kč.

Doporučení

Protože se opět opakuje situace jako v roce 2014 v tom, že velké množství předmětů

podnětů směřuje do oblasti, kde kompetence má jiný státní orgán nebo instituce, navrhujeme

opět ke zvážení, zda by nebylo vhodné publikovat jakoukoli formou pro veřejnost informace

pro případ podání podnětu, kde kromě náležitostí a souvisejících právních aspektů budou

uvedeny oblasti, které je oprávněn šetřit OIP a SUIP a to oblasti BOZP, VTZ, PVP A NLZ.

Nebylo by od věci ještě vyspecifikovat kompetence jiných orgánů, zejména těch, jejichž

předměty se dostávají do našich podnětů. Toto by pomohlo jistě snížit počet nepatřičných

podnětů.

Závěr

Jako v minulých letech je nutné věnovat této oblasti stejnou pozornost i v následujících

obdobích.

15.1.101

Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o

zaměstnanosti

Předmět kontroly

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad

Labem prováděl v roce 2015 kontroly zaměřené na plnění povinností zaměstnavatelů s více

než 25 zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (dále

jen OZP) ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců, včetně

povinností souvisejících dle ustanovení § 80 – 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve

znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti), a kontrolu povinností

zaměstnavatelů poskytujících své výrobky, služby a zakázky dle ustanovení § 81 odst. 3

zákona o zaměstnanosti.


Kontroly byly zaměřeny zejména na ty zaměstnavatele, kteří v roce 2014 plnili svou

povinnost formou tzv. „náhradního plnění“ (HÚ 15.1.101). V roce 2015 inspektorát

neprováděl kontroly u poskytovatelů tzv. „náhradního plnění“ (HÚ 15.1.100).

ÚP ČR – krajská pobočka v Ústí nad Labem ani ÚP ČR – krajská pobočka v Liberci

nepředložila inspektorátu v roce 2015 jednotný seznam zaměstnavatelů, u kterých je potřeba

provést namátkovou zpětnou kontrolu plnění povinného podílu (dle Normativní instrukce č.

18

5/2012 – Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Krajská

pobočka ÚP ČR v Ústí nad Labem zaslala inspektorátu seznamy zaměstnavatelů různého

formátu a kopie oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením z

okresních pracovišť Ústí nad Labem, Teplice, Most, Děčín, Litoměřice, Louny. Okresní

pracoviště Chomutov, zaslalo inspektorátu 6 samostatných podnětů ke kontrole, které nebyly

v informačním systému inspektorátu zaevidovány jako podnět, kontroly byly provedeny

v rámci úkolu 15.1.101. Krajská pobočka ÚP ČR v Liberci z okresních pracovišť zaslala

inspektorátu seznamy zaměstnavatelů různého formátu. Např. Okresní pracoviště Česká Lípa

zaslalo seznam všech subjektů/zaměstnavatelů, bez ohledu na porušení/neporušení, kteří mají

povinnost oznámit plnění povinného podílu.

Inspektorát provedl 7 kontrol u zaměstnavatelů, kteří byli vytipováni Úřadem práce ČR

- KoP Chomutov ve spolupráci s Finančním úřadem v Chomutově. Tito zaměstnavatelé

nepodali oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením, ačkoliv

předešlé roky tuto povinnost měli, nebo podle seznamu získaného od Finančního úřadu

zaměstnávali více než 25 osob. Ověřováno bylo splnění povinnosti zaměstnávat OZP v roce

2012, 2013 a 2014. Tento způsob zpracovaných informací úřadem práce se jeví jako

efektivní, neboť u všech zaměstnavatelů byla zjištěna povinnost zaměstnávat OZP ve výši

povinného podílu a vznikla povinnost odvodu do SR v souhrnné výši 220.000,- Kč. Tato

povinnost byla po provedené kontrole zaměstnavateli splněna.

Inspektorát neprovedl kontrolu u všech zaměstnavatelů uvedených v seznamu ÚP, ale

do plánu činnosti zahrnul zejména kontroly u zaměstnavatelů, kteří dle informací

poskytnutých ÚP ČR – krajskou pobočkou v Ústí nad Labem a krajskou pobočkou v Liberci,

měli plnit povinnost zaměstnávat OZP odvodem do SR, ale odvod neprovedli ve lhůtě dle

zákona o zaměstnanosti a plnili v roce 2014 povinnost zaměstnávat OZP ve výši povinného

podílu na celkovém počtu zaměstnanců formou „náhradního plnění“ (tj. dle ust. § 81 odst. 2

písm. b) zákona o zaměstnanosti), neoznámili v zákonem stanovené lhůtě způsoby plnění

povinného podílu.

V případech nesplnění lhůt podle zákona o zaměstnanosti v souvislosti se

zaměstnáváním OZP nezahajoval inspektorát správní řízení bez provedení kontroly.

Inspektorát v roce 2015 neobdržel z jiného Oblastního inspektorátu práce požadavek na

provedení kontroly v souvislosti s plněním povinného podílu zaměstnávání OZP, neobdržel

od Státního úřadu inspekce práce požadavek na provedení kontroly v souvislosti s plněním

povinného podílu zaměstnávání OZP ani nepožádal o spolupráci jiný Oblastní inspektorát.

Inspektorát neinformoval příslušný finanční úřad o kontrolním zjištění.


Provedenými kontrolami byla zjištěna tato porušení:

- § 81/1 ZoZ – odvod do SR neproveden vůbec – 6x,

- § 81/1 ZoZ – odvod do SR proveden později před kontrolou – 12x,

- § 81/1 ZoZ – odvod do SR proveden po kontrole – 3x,

- § 83 – oznámení na ÚP ČR vůbec – 1x,

- § 83 – oznámení na ÚP ČR později, před kontrolou – 22x,

- § 83 – oznámení na ÚP ČR po kontrole – 2x.

Na základě požadavku úřadu práce byly řešeny 3 případy, kdy kontrolované osoby

nesplnily oznamovací povinnost dle § 83 ZoZ za více roků, byť jim tato povinnost vznikla.

V těchto případech bylo stanoveno kontrolované období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2014.

19

V jednom případě o povinnosti zaměstnávání OZP vůbec nevěděli; v organizaci se roce 2008

změnilo celé vedení a povinný podíl zaměstnávání OZP byl pro zaměstnance ekonomického

oddělení úplně novou informací.

Příklady kontrolních zjištění v případě plnění povinnosti zaměstnávat OZP ve výši povinného

podílu tzv. „náhradním plněním“ (tj. dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti):

- kontrolovaná osoba ke kontrole nepředložila Prohlášení dodavatele o uznání náhradního

plnění v rámci limitu pro rok 2014. Dodavatelé na základě výzvy k součinnosti sdělili, že

odběrateli (kontrolované osobě) za rok 2014 nevystavili potvrzení o odběru zboží

v režimu náhradního plnění, odběratel neměl pro rok 2014 nasmlouvaný limit pro odběry

v režimu náhradního plnění podle ustanovení § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, tudíž

kontrolovaná osoba nemohla odběr výrobků uplatnit pro účely splnění povinnosti podle

ustanovení § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, v protokolu o kontrole

konstatováno nesplnění povinnosti dle § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, po kontrole

uhrazen vzniklý nedoplatek odvodu do SR ve výši 36.000,- Kč;

- kontrolovaná osoba nesprávně provedla výpočet plnění povinného podílu odběrem

výrobků, služeb nebo zadáváním zakázek. Kontrolou bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba

zapomněla započítat jednu fakturu. Tato skutečnost se promítla do vypočítané výše

odvodu do SR, kontrolované osobě vznikl přeplatek ve výši 15 737,- Kč. O vrácení

přeplatku si kontrolovaná osoba požádala úřad práce ČR.

Příklady kontrolních zjištění v případě chybně vypočítaného ročního přepočteného počtu

zaměstnanců zaměstnavatele, což má za následek pochybení v navazujících výpočtech:

- kontrolovaná osoba provedla chybně výpočet, když do odpracované doby jednotlivých

zaměstnanců započítala i neodpracované svátky, přičemž při výpočtu použila roční fond

připadající na jednotlivého zaměstnance bez svátků, tím došlo ke zkreslení ročního

přepočteného počtu zaměstnanců zaměstnavatele a následně k chybnému výpočtu

povinného podílu;

- kontrolovaná osoba do odpracovaných hodin započítala zaměstnance pracující na dohody

o provedení práce;

- kontrolovaná osoba provedla chybně výpočet průměrného ročního přepočteného počtu

zaměstnanců, když do odpracované doby započetla hodiny za neodpracované svátky

v době nemoci, tím došlo ke zvýšení ročního přepočteného počtu zaměstnanců

zaměstnavatele a plnění povinnosti zaměstnáním u zaměstnavatele.


Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti –

zaměstnavatel (HÚ 15.1.101)

Inspektorát provedl v roce 2015 celkem 49 kontrol zaměřených na kontrolu plnění

povinností dle ust. § 81 – 83 zákona o zaměstnanosti, včetně kontroly povinností

souvisejících dle ust. § 80 písm. c) a d) zákona o zaměstnanosti. Všechny provedené kontroly

byly zaměřeny na ověření splnění povinnosti zaměstnávat OZP v roce 2014, v tomto počtu

bylo celkem 10 x stanoveno kontrolované období rok 2012 a 2013.

Při kontrolách byl vždy zjišťován průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců

v pracovním poměru s následným určením výše povinného podílu a dále průměrný roční

přepočtený počet zaměstnanců – OZP v pracovním poměru, přičemž u všech zaměstnanců –

OZP byl ověřován status OZP. V případech, kdy zaměstnavatel plnil povinnost zaměstnávat

OZP ve výši povinného podílu dle ust. § 81 odst. 2 písm. b), tj. odebíráním výrobků a služeb

od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, nebo

20

zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, bylo při kontrolách požadováno předložení

prvotních dokladů prokazujících nákup výrobků nebo služeb (tj. faktur, dodacích listů apod.)

a dokladů prokazujících jejich úhradu, včetně prohlášení dodavatelů – poskytovatelů, že jsou

oprávněni výrobky, služby nebo zakázky dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti

poskytovat. Potvrzení o odběru výrobků, služeb nebo zakázek v rámci limitu pro maximální

objem poskytnutých dodávek výrobků, poskytnutí služeb nebo zakázek. Pokud

zaměstnavateli vznikla povinnost odvodu do státního rozpočtu dle ust. § 81 odst. 2 písm. c)

zákona o zaměstnanosti, byla při kontrole ověřována správnost výpočtu výše tohoto odvodu a

následně bylo zjišťováno, zda, v jaké výši a v jakém termínu byl odvod do státního rozpočtu

proveden (dle ust. § 82 odst. 2 zákona o zaměstnanosti). Na základě provedených kontrol u

zaměstnavatelů, kteří plnili svou povinnost zaměstnávat OZP „náhradním plněním“ (dle ust. §

81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti), nebyly zjištěny praktiky související s tzv.

„přefakturací.“

Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti –

poskytovatel (HÚ 15.1.100)

Inspektorát neprovedl v roce 2014 kontroly zaměřené na plnění povinností dle ust. § 81

odst. 3 zákona o zaměstnanosti, včetně povinností souvisejících dle ust. § 80 písm. c) a d)

zákona o zaměstnanosti.


Inspektorát využil v jednotlivých případech svá zákonná oprávnění.

Doporučení

Jak je zřejmé z výsledků kontrol, bylo by třeba v obdobně zaměřených kontrolách

pokračovat i v následujícím období podle aktuální situace.

Závěr

Na základě výsledků kontrol lze konstatovat, že kontrolní činnost v uvedené oblasti je i

nadále velmi důležitá.

15.1.103

Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců

Předmět kontroly

Jak je obsaženo v názvu, kontrola byla zaměřena na případy nelegálního zaměstnávání.


Kontrolované subjekty byly vybírány podle místních specifik kontrolovaného kraje. V

prvním čtvrtletí byla kontrolní činnost zaměřena na rekreační zařízení, ubytovací zařízení a

další provozy související se zimní sezónou na horách, neboť pro tuto oblast je typická

fluktuace pracujících osob tzv. sezónních pracovníků. Ve třetím čtvrtletí byly prováděny

kontroly na rekreačních zařízeních a provozech souvisejících s prázdninovými aktivitami a ve

čtvrtém čtvrtletí byly prováděny kontroly v nočních provozech, kdy je vzhledem k pozdní

21

době zvýšeno riziko nelegálního zaměstnávání. V průběhu všech čtvrtletí byly prováděny

kontroly u kontrolovaných osob působících v různých oblastech průmyslové a podnikatelské

činnosti (automobilový průmysl, sklářský průmysl, potravinářský průmysl, hostinská a

restaurační činnost, stavebnictví).


Kontroly většinou probíhaly standardním způsobem, zahrnujícím slušné chování,

spolupráci s inspektory a potřebnou součinnost kontrolovaných osob. I když oproti

předchozímu období inspektoři zaznamenali zvýšení násilného chování kontrolovaných osob

a jejich nesoučinnost při kontrole. Často v těchto případech musela být požádána o spolupráci

Policie ČR. Vzhledem k primárnímu zaměření kontrol na dodržování výkonu resp.

umožňování výkonu nelegální práce, bylo výsledkem kontrolních zjištění právě nelegální

zaměstnávání, přičemž nelegální zaměstnání bylo zjištěno především v provozech

restauračních a rekreačních zařízení a při výkonu pomocných stavebních prací.

Dalšími četnými zjištěními byla absence dokladů na pracovišti. Od letošního roku již

bylo možné za toto porušení uložit sankci v následném správním řízení, což je velice

přínosné. Mezi další časté zjištění patří nesplnění informační povinnosti (většinou malého

rozsahu), chybějící údaje v dohodách konaných mimo pracovní poměr (rozsah, doba, na

kterou se dohody uzavírají, sjednání odměny) a absence písemné formy u pracovní smlouvy

nebo dohod konaných mimo pracovní poměr (nejvíce absencí písemné formy u dohod o

provedení práce) a porušení ustanovení v oblasti odměňování zaměstnanců (nedodržení

nejnižší úrovně zaručené mzdy).


Nejčastějším problémem je dokládání dohod o provedení práce, kdy ve většině případů

existuje podezření, že takto uzavřený pracovněprávní vztah byl uzavřen pouze fiktivně, neboť

zaměstnavatel nemá povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Na dohody o provedení

práce velmi často pracují uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni na úřadu práce.

Dalším problémem, se kterým se inspektoři při kontrolách setkávají, je tvrzení

kontrolovaných pracovníků, že vykonávají práci na zkoušku. Zákoník práce ani jiný

pracovněprávní předpis nezná tento pojem a neupravuje její případné vykonávání. Pracovník

tak může vykonávat práci na zkoušku v delším časovém rozsahu a tím může dojít k obcházení

zákona (soustavnost jako znak závislé práce). Inspektor si tuto skutečnost nemůže nijak ověřit

a musí se spoléhat pouze na vyjádření kontrolovaného pracovníka nebo kontrolované osoby.

Hojně vyskytovaným porušením byl nedostatek písemné formy, kdy práce byla

vykonávaná na základě ústní (nejčastěji) dohody o provedení práce, ale tato z různých důvodů

nebyla sepsána písemně. Inspektor v těchto případech vždy zjišťuje, zda ústní dohoda

obsahovala podstatné náležitosti dohody a zda ji strany pracovněprávního vztahu chtěly

uzavřít, neboť pokud by se jednalo o opak, výsledkem zjištění by byla nelegální práce. Právě

nelegální práce se někdy může v tomto porušení skrývat, ale inspektor není vždy schopen

zjistit, za k ústní dohodě před zahájením kontroly došlo či nikoli.

Často se též inspektoři při kontrole setkávají s „výpomocí“ v kruhu vzdálených

příbuzných (strýc, teta, synovec, sestřenice,…), kdy nelze dostatečně zjistit, zda se jedná o

závislou práci, neboť kontrolovaní pracovníci obvykle uvádějí, že se jedná o jejich dobrou

vůli, o jednorázovou práci bez finančního ohodnocení, atd., ač opak bývá pravdou a vzdálení

příbuzní byli viděni, jak kontrolované osobě vypomáhají opakovaně, zatímco jsou vedeni na

22

úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a pobírají dávky podpory v nezaměstnanosti. Je však

zřejmé, že tuto problematiku nelze obsáhnout v žádném právním předpise a každý případ se

musí řešit individuálně.


Inspektoři podle výsledku kontroly využili svá zákonná oprávnění.

Doporučení

V případech velkých provozů mají inspektoři problém dostat se bezprostředně po

zahájení kontroly do výrobních prostor, kde zaměstnanci vykonávají práci. Po předložení

inspektorských průkazů jsou inspektoři nuceni (obvykle po dobu nejméně 20 minut) vyčkat

na vrátnici. Od okamžiku zahájení kontroly, tak uplyne dlouhá doba, než jsou inspektoři

skutečně vpuštěni na pracoviště a kontrolované subjekty, případně mohou ovlivnit případné

kontrolní zjištění.

Kontrolní činnost inspektorů dále někdy komplikuje nesoučinnost a nekontaktnost

kontrolovaných osob. V roce 2015 byl zaznamenán vyšší nárůst násilného chování

kontrolních osob vůči inspektorům (bouchnutí do odjíždějícího služebního auta, bránění

vstupu do kontrolované provozovny) a nesoučinnost ze strany kontrolovaných osob i

kontrolovaných pracovníků (tvrzení, že nemají u sebe osobní doklady, tvrzení, že jsou

v budově uzamčeni a nemají klíče). Zvyšující se násilí je problematické především proto, že

v rámci kontrolního týmu převažují v Libereckém kraji ženy – inspektorky, které mohou být

snazším cílem násilí vedeným proti nim. Při problematických kontrolách je často povolávána

Policie ČR ke spolupráci. Komplikace způsoboval především velký počet mimořádných

nočních kontrol, kde nebyla dopředu možnost zajistit si součinnost ozbrojených složek.

V neposlední řadě mívají inspektoři při kontrolách problém s jazykovou bariérou s příslušníky

národnostních menšin (nejčastěji Vietnamci).

Ve specifických provozech – např. ve stavebnictví se stává, že inspektoři nejsou schopni

zjistit, pro kterou kontrolovanou osobu vykonávají fyzické osoby nelegální práci, neboť na

pracovišti se vyskytuje několik subdodavatelských firem a žádná se k nelegálně pracujícím

osobám nehlásí.

Bylo by proto třeba zaměřit se na hledání možných způsobů eliminace problémů

v případě provádění dozoru v této oblasti.

Závěr

Lze konstatovat, že došlo k určitým změnám a vývoji oproti předchozím obdobím.

Zásadní změnou je možnost uložení sankce za absenci dokladů na pracovišti, neboť toto

zjištění bývá častým závěrem kontrolních protokolů. V předchozím období sloužila absence

dokladů na pracovišti jako výmluva před umožněním výkonu nelegální práce. Pokud

v současnosti nelze prokázat výkon nelegální práce, absence dokladů na pracovišti je

prokazatelná jednoznačně díky možnosti, ověřit si splnění povinnosti zaměstnavatele

v případě pracovní smlouvy u OSSZ. Avšak v praxi se nám stává, že některé informace

poskytované právě OSSZ jsou protikladné a chybné.

Další změnou oproti předchozím obdobím je, jak již bylo výše uvedeno, častější hrubé

chování kontrolovaných osob a jejich nesoučinnost.

23

I přes tato negativa je třeba se této oblasti i nadále věnovat zvýšenou pozornost

vzhledem k důležitosti zamezení nelegálního zaměstnávání.

15.1.110

Kontroly agenturního zaměstnávání

Předmět kontroly

Výběr kontrolovaných subjektů, tedy agentur, zabývajících se zprostředkováním práce,

a uživatelů agenturního zaměstnávání, prováděl garant HÚ ve spolupráci s vedoucím odboru

inspekce PVP. Využity byly podněty občanů z předchozích období, poznatky z poradenské a

kontrolní činnosti OIP, poznatky z médií a poznatky z činnosti ÚP. Podíl kontrol jen na

podněty ÚP ČR činil cca 5 %.

Pro výběr byl také částečně využit registr agentur práce zveřejněný na internetovém

portálu MPSV a komerční internetové portály zaměřené na zprostředkování práce.

Byly využity i znalosti inspektorů místního podnikatelského prostředí a informace o

subjektech využívajících agenturní zaměstnání, získané při předchozí kontrolní činnosti.

Převažoval výběr na základě poznatků z poradenské činnosti za využití registru agentur na

portálu veřejné správy a na základě podnětů. Při plánování kontrol agentur i jejich uživatelů

se osvědčilo využití monitoringu vedeného oddělením trhu práce jednotlivých poboček Úřadu

práce.


Celkem bylo provedeno 38 kontrol. Z toho:

- 24 kontrol agentur práce,

- 14 kontrol uživatelů agentur práce.


5 nejčastěji zjištěných porušení pracovněprávních předpisů:

a) Agentury práce:

1. § 308 odst.1ZP – dohoda o dočasném přidělení – forma, náležitosti,

2. § 309 odst. 5 ZP – horší pracovní a mzdové podmínky,

3. § 309 odst. 2 ZP – písemný pokyn,

4. § 14 odst. 3 písm. b) zák. č. 435/2004 Sb. – přidělování bez povolení,

5. § 141 odst. 1 ZP – splatnost mzdy;

b) Uživatelé:

1. § 308 odst.1ZP – dohoda o dočasném přidělení – forma, náležitosti,


3. § 92 ZP – nepřetržitý odpočinek v týdnu,

4. § 141 odst. 1 ZP – splatnost mzdy,

5. § 114 odst. 1 – mzda za práci přesčas.

Přetrvávají nedostatky související s náležitostmi dohody o dočasném přidělení a

písemného pokynu k dočasnému přidělení. Ve většině případu šlo o formální pochybení, které

24

ve skutečnosti nemělo vliv na mzdové a pracovní podmínky přidělovaného zaměstnance.

Opět ve velké míře přetrvává zjištění horších mzdových a pracovních podmínek ve srovnání

se srovnatelným zaměstnancem (§ 309 odst. 5 ZP). V souvislosti s výrazným zlepšením

situace na trhu práce však došlo ke zmírnění závažnosti těchto porušení. V současnosti je pro

agentury čím dál obtížnější získávat zaměstnance pro dočasné přidělovaní k naplnění

požadavků uživatelů. Tím dochází i k zlepšování pracovních a mzdových podmínek dočasně

přidělovaných zaměstnanců.

Se zvýšením intenzity a kvality kontrol zaměřených na zastřené agenturní zaměstnávání

výrazně narostl i počet zjištěných porušení přidělování zaměstnanců bez povolení. Se

zmíněnou zlepšenou situací na trhu práce souvisí i nárůst snahy využívat zastřené agenturní

zaměstnávání, kdy poskytovatel snižuje náklady své (i uživatele) např. formou výplaty

odměny mimo účetnictví, přidělování na základě DPP apod.


a) Podle struktury oblasti činností

Největší počet kontrol byl proveden u subjektů z odvětví automobilového průmyslu (9).

Jednalo se spíše o výrobu dílu pro automobilový průmysl. Vzhledem k velké flexibilitě

potřeby práce a nepředvídatelnosti zakázek je v tomto oboru agenturní zaměstnávání

využíváno v nejvyšší míře.

Následuje odvětví stavebnictví (6 kontrol) – zde byly prováděny převážně kontroly zastřených

agentur práce.

4 kontroly byly provedeny u bezpečnostních a hlídacích služeb. Zpravidla se jednalo o

zabezpečování ostrahy průmyslových podniků.

Dále byly prováděny kontroly v odvětví montážních a dokončovacích prací a ostatních

odvětví v zadání úkolu neuvedených (kovozpracující, sklářský průmysl, úklid, pečovatelství).

Žádná kontrola nebyla provedena v odvětvích zpracování masa a masných výrobků a

v odvětví internetových a zásilkových obchodů. Při plánování kontrol je v mnoha případech

obtížné odhadnout odvětví činnosti uživatelů, ke kterým kontrolovaná agentura zaměstnance

přiděluje.

b) Podle aktuálního zdání podnětů

Na základě podnětů bylo provedeno 11 kontrol. Ve všech případech byly prověřeny

skutečnosti, na které podnět upozorňoval, a dále byla provedena kontrola v souladu

s předmětem kontroly v zadání úkolu.

V některých případech byl využit postup, kdy byla kontrola zahájena u uživatele a následně

zkontrolovány všechny agentury působící u uživatele. Případně byly zkontrolování všichni

uživatelé agentury v rámci místní příslušnosti.


Celkem bylo navrženo 15 pokut. 5 na základě kontrol zastřených agentur práce

v celkové výši 531.000 Kč a 10 na základě kontrol úkolů HÚ 15.1.110 v celkové výši

1.531.000 Kč.

Dále bylo schváleno a předáno ke správnímu řízení 6 pokut v celkové výši 291.000 Kč

s budoucím nabytím právní moci.

Navrženo bylo také:

- 12 pokut agenturám práce. Schváleno a předáno k SŘ - 4 v celkové výši 274.000Kč,

25

- 3 pokuty uživatelům. Schváleno a předáno k SŘ- 2 v celkové výši 17.000 Kč.

Nejčastěji byly pokuty navrženy za porušení:


2. § 14 odst. 3 písm. b) zák. č. 435/2004 Sb. – přidělování bez povolení,

3. § 308 odst. 1 ZP – dohoda o dočasném přidělení – forma, náležitosti.

Doporučení

Ve zvýšené míře byly zaznamenány případy, kdy, hlavně na nátlak uživatelů, přistupují

k dočasnému přidělování zaměstnanců na základě obchodní smlouvy i agentury práce, které

vlastní povolení ke zprostředkování. Účinnějšímu potírání zastřeného agenturního

zaměstnávání by zásadně prospělo přijetí právní úpravy, která by umožnila postih i

objednatele této služby („uživatele“).

Projevuje se dlouhodobá snaha „optimalizace“ nákladů u poskytovatelů ostrahy objektů

– bezpečnostních agentur. Jedná se často o situaci, kdy jeden zaměstnanec (většinou pobíratel

invalidního nebo starobního důchodu) současně realizuje ostrahu jednoho objektu pro více

(majetkově propojených) bezpečnostních agentur a to v kombinaci pracovního poměru, DPČ

a DPP. Často smluvním dodavatelem ostrahy je ale jenom jedna ze

zúčastněných bezpečnostních agentur. Myslím, že tuto situaci lze považovat za zastřené

agenturní zaměstnávání. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s touto praxí dochází i

k porušování ustanovení o nejnižší úrovni zaručené mzdy, rozsahu práce u dohod, nerovném

zacházení, odpočincích apod. doporučuji věnovat zvýšenou pozornost tomuto odvětví.

Ke sjednocení a zkvalitnění kontrol v oblasti agenturního zaměstnávání by velmi

prospělo vydání jasné metodické pomůcky jak k pracovním a mzdovým podmínkám

srovnatelných zaměstnanců uživatele, tak i k postupu kontroly dodržování srovnatelných

podmínek (výběr kontrolovaných zaměstnanců agentury, uživatele, určení srovnatelného

zaměstnance uživatele, dokumenty z nichž vznikají práva na mzdové a pracovní podmínky

apod.).

Se zlepšením situace na trhu práce byl, v souvislost s masovým vytvářením pracovních míst,

zaznamenán výrazný nárůst poptávky uživatelů po agenturních zaměstnancích. Tato situace

ale i vytváří větší prostor ke zneužívání zastřeného agenturního zaměstnávání a dalších

nezákonných postupů.

Závěr

Po umožnění kontroly agentur se sídlem mimo působnost inspektorátu, přidělujícím

zaměstnance k uživatelům na území Ústeckého a Libereckého kraje je výběr kontrolovaných

agentur dostatečný. V posledním období došlo i významnému nárůstu počtu agentur

přidělujících zaměstnance na území působnosti inspektorátu.

Proto i v dalším období doporučujeme kontrolu agenturního zaměstnávání zachovat

v rámci samostatného úkolu.

26

15.1.111

Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola

dodržování ochrany osobních práv na pracovišti

Předmět kontroly

Předmětem provedených kontrol byla kontrolní činnost na úseku diskriminace a

rovného zacházení a na úseku dodržování ochrany osobních práv na pracovišti.

Kontroly diskriminace a rovného zacházení

V souladu se zadáním této části úkolu bylo stanoveno, že počty budou primárně

naplněny z podnětů, které v daném čase dojdou na OIP, případně z poznatků, které OIP získá

vlastní činností, zejm. poradenstvím. Zároveň bylo přihlédnuto k doporučené oborové

struktuře kontrolovaných subjektů, jak je uvedeno v úkolovém listu.

Kontroly dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti

V souladu se zadáním této části úkolu bylo stanoveno, že počty budou primárně naplněny

z podnětů, které v daném čase dojdou na OIP, případně z poznatků, které OIP získá vlastní

činností, zejména poradenstvím.


Inspektoři Oblastního inspektorátu pro Ústecký kraj a Liberecký kraj provedli 26

kontrol, zaměřených na dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace, 26 kontrol,

zaměřených na ochranu osobních práv zaměstnanců na pracovišti a tři kontroly byly

provedeny jak na úseku kontroly diskriminace a rovného zacházení, tak na úseku ochrany

práv zaměstnanců na pracovišti. Tím byl mnohonásobně překročen požadovaný počet kontrol,

které měl inspektorát provést.


U kontrolovaných osob bylo 5x zjištěno porušení pracovněprávních předpisů na úseku

rovného zacházení (§ 16 ZP). Celkem 4x nebylo zjištěno žádné porušení.

Na úseku ochrany osobních práv bylo zjištěno 10x porušení § 316 odst. 2 ZP (zaměstnavatel

narušil soukromí zaměstnance na pracovištích tím, že je podrobil otevřenému či skrytému

sledování), 5x nebylo zjištěno porušení pracovněprávních předpisů. Všechny kontroly se

týkaly primárně kamerových systémů, problematika sledování elektronické pošty či

telefonních hovorů zaměstnanců nebyla zaznamenána.


Zhruba polovina kontrolovaných osob byla vybrána ke kontrole na základě podnětů od

občanů, dále byly využity poznatky z poradenské a kontrolní činnosti OIP. Třetím zdrojem

pak byla samostatná vyhledávací činnost inspektorů. Koordinace inspektorů z hlediska

samotného provádění kontrol nebyla třeba. Při kontrolách využívali inspektoři kontrolního

seznamu vydaného SÚIP, přičemž v některých případech bylo kontrolováno i dodržování

ustanovení zákoníku práce, která nejsou součástí kontrolního seznamu.

27

Je evidentní, že ne vše, co je občany, konzultující pracovněprávní problematiku, event.

podavateli podnětu nazýváno diskriminací a nerovným zacházením, splňuje zákonné definice

dle zákoníku práce a antidiskriminačního zákona. Nicméně v kalendářním roce 2015 bylo

zjištěno i několik porušení § 16 ZP, a je tedy zřejmé, že k závadovému jednání

zaměstnavatelů dochází a kontroly OIP tak plní důležitou preventivní, příp. sankční roli.

V řadě případů bylo na základě těchto kontrol zjištěno porušování pracovněprávních předpisů

i v jiných oblastech než stanovil kontrolní seznam tohoto úkolu.

Kontroly na úseku ochrany práv zaměstnanců zaznamenávají další a další případy

porušení pracovněprávních předpisů na úseku porušování osobních práv zaměstnanců na

pracovištích, v některých případech by bylo na místě uložení sankce, pokud by ovšem

existoval relevantní správní delikt. Pozitivně je hodnocena snaha kontrolovaných osob o

nápravu zjištěného závadového stavu, kdy nebyla zaznamenána žádná odmítavá reakce na

vydané opatření s výzvou upravit kamerový systém tak, aby nedocházelo k porušování § 316

odst. 2 ZP.


Za zjištěná porušení na úseku rovného zacházení byla v jednom případě navržena

sankce ve výši 10000,-- Kč. Sankce byla navržena nikoli z důvodu, že by porušení zásady

rovného odměňování za práci přestavovalo tak zásadní porušení povinností vyplývajících

z pracovněprávních předpisů, ale kontrolovaná osoba ve zprávě o odstranění nedostatků zcela

opomenula odstranění zjištěných nedostatků a namísto toho s účinností od podané zprávy

upravila náplň práce zaměstnance tak, aby nadále nebylo možné kvalifikovat práci

kontrolovaných zaměstnanců za srovnatelnou.

Za porušení na úseku ochrany osobních práv nebyla sankce navrhována.

Doporučení

Jako zajímavost lze uvést určité vybočení z běžné kontrolní praxe, což představuje

zaznamenaná snaha zaměstnavatelů profitovat ze zaměstnávání zaměstnanců – poživatelů

invalidního důchodu - a odměňovat je dle § 4 nařízení vlády č. 567/2012 Sb. sníženými

sazbami nejnižších úrovní zaručené mzdy navzdory skutečnosti, že vykonávají identickou

práci, jako jejich kolegové – nepoživatelé invalidního důchodu. Pokud je však doloženo, že

práce je skutečně stejná (např. zaměstnanci se pravidelně střídají ve směnách) a rozdíly

odměňování jednotlivých zaměstnanců jsou zdůvodňovány právě požíváním či nepožíváním

invalidního důchodu, je takové jednání vyhodnoceno jako nerovné zacházení při odměňování.

Bylo by proto dobré, zaměřit se při provádění kontrolní činnosti v dalším období na

obdobné snahy zaměstnavatelů.

Závěr

Kontroly, provedené v rámci tohoto úkolu, ukazují obecný stav dodržování ustanovení

zákoníku práce u jednotlivých zaměstnavatelů tohoto specifického úseku národního

hospodářství. Zjištění na úseku rovného zacházení, konstatovaná v kalendářním roce 2015,

znamenají výrazný nárůst oproti roku 2014 (kdy nebylo zaznamenáno porušení § 16 ZP).

Zjištění, týkající se kamerových systémů, byla průběžně řešena prostřednictvím ukládaných

opatření k odstranění nedostatků, a jak již bylo uvedeno, relativně úspěšně.

Množství zjištěných porušení ukazuje, že kontroly zaměstnavatelů v rámci tohoto úkolu

28

stále plní především preventivní roli a přispívají k prosazování důležité zásady rovného

zacházení a ke kultivaci plošně se šířících kamerových systémů v provozovnách

zaměstnavatelů. Provedené kontroly rovněž přispěly k prohloubení znalostí a zkušeností

inspektorů v těchto oblastech, v průběhu roku docházelo v případě potřeby jak ke konzultacím

inspektorů s garantem úkolu, tak i ke konzultacím mezi garanty na jednotlivých OIP, a rovněž

ke konzultaci v rámci poradenství, poskytovaného Úřadem pro ochranu osobních údajů

15. 1. 123

Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy

Předmět kontroly

Jak vyplynulo z dřívější kontrolní i poradenské činnosti orgánů inspekce práce, právní

povědomí zaměstnavatelů, týkající se především institutu zaručené mzdy, je stále na

nedostatečné úrovni. Protože je tato skutečnost často obsahem kontrolních zjištění, a dále

s ohledem na zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy, ke kterému došlo

od 1. ledna 2015, bylo jako cíl úkolu stanoveno provést kontroly ve vytipovaných oborech

činnosti, u kterých bylo v minulosti zjištěno časté porušování předpisů, vztahujících se právě

k minimální a zaručené mzdě.


Inspektorátu bylo uloženo provést nejméně 3 kontroly v oblasti lesnictví, těžby dřeva a

dřevozpracujícího průmyslu, 2 kontroly v oblasti zemědělství, 2 kontroly v oblasti masného

průmyslu, 2 kontroly v oblasti kamionové dopravy, 2 kontroly v oblasti výroby pekařských a

cukrářských výrobků a 2 kontroly v advokátních kancelářích a exekutorských úřadech

zaměstnávajících koncipienty. V ostatních oblastech byl výběr kontrolovaných subjektů

ponechán na volné úvaze inspektorátu.

Všechny předepsané počty kontrol byly v průběhu roku postupně naplněny. Výběr

kontrolovaných subjektů byl proveden jednotlivými inspektory nebo garantem úkolu, pouze

v jednom případě (u masného průmyslu) byla kontrola na tento úkol provedena v rámci

šetření podnětu. V předepsaných oblastech bylo provedeno celkem 22 kontrol:

- 4 kontroly v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu

- 6 kontrol v oblasti zemědělství

- 4 kontroly v oblasti masného průmyslu

- 4 kontroly v oblasti kamionové dopravy

- 2 kontroly v oblasti pekařské a cukrářské výroby

- 2 kontroly v oblasti advokátních kanceláří a exekutorských úřadů

V rámci zadaného úkolu bylo ale celkem provedeno celkem 116. Dalších 94 kontrol

bylo provedeno z převážné většiny na základě vlastního výběru jednotlivých inspektorů,

včetně 20 kontrol provedených v rámci šetření podnětů, směřujících do oblastí minimální

nebo zaručené mzdy. Naprostá většina kontrolovaných subjektů zde byla z oblasti

maloobchodu a služeb.

29



S ohledem na cíl úkolu lze konstatovat potvrzení původní teze o nedostatečném

povědomí zaměstnavatelů o existenci institutu zaručené mzdy. Pojem minimální mzdy, a také

skutečnosti, že se s účinností od 1. ledna 2015 její úroveň navýšila, je všeobecně známý,

pojem zaručené mzdy již nikoliv. Vzhledem k primárnímu zaměření úkolu je pochopitelné, že

nejvíce porušení bylo zjištěno v oblasti odměňování zaměstnanců, ovšem nelze pominout

fakt, že neposkytnutí nejnižší úrovně zaručené mzdy bylo nejčastějším porušením.


Za účelem nápravy zjištěných nedostatků bylo převážně ukládáno opatření, které se

týkalo 103 nedostatků z celkových 131. K 28 zjištěným nedostatkům opatření vydáváno

nebylo.

Na základě kontrol provedených v rámci tohoto úkolu byly také navrhovány 3 sankce za

správní delikty. Návrhy pokut byly ve výši 21 tis. Kč. Celkem však byly uloženy 3 pokuty

v celkové výši 22 tis. Kč.

Doporučení

Protože minimální mzdou je odměňováno pouze několik málo procent z celkového

množství zaměstnanců, zaměření kontrol by mělo být směřováno především na dodržování

nejnižších úrovní zaručené mzdy. Jedná se nejen o věcnou příslušnost úřadu a inspektorátu,

stanovenou mu zákonem o IP, ale také o skutečnost, že mzda obecně, jako odměna za

vykonanou práci, je primárním faktorem, který ovlivňuje motivaci zaměstnanců pracovat, a

její výše je mj. mezinárodně srovnatelným ukazatelem.

Závěr

Ačkoliv v rámci všech kontrol provedených na tento úkol bylo zjištěno pouze jedno

jediné porušení týkající se minimální mzdy, je vhodné takto tematicky zaměřený hlavní úkol

neopouštět ani v dalších letech.

Provádění takto zaměřených kontrol, a mj. i poradenství v této oblasti, fakticky působí

na zvýšení povědomí zaměstnavatelů o institutu zaručené mzdy. Současně je přínosné při

zapracování legislativních změn, týkajících se zvyšování minimální mzdy a úrovní zaručené

mzdy, do praxe. Navíc tyto kontroly, prováděné především v maloobchodě a ve službách, což

byly nejčastější cíle kontrol, zviditelňují činnost celého úřadu, a to nejen u zaměstnavatelů,

ale i u zaměstnanců a ostatní veřejnosti.

15. 1. 131

Bezpečnost práce ve stavebnictví

Předmět kontroly

Cílem úkolu bylo každoroční provedení kontroly na úseku bezpečnosti práce ve

stavebnictví.

30


Celkem byly provedeny kontroly u 32 subjektů. Počet kontrolovaných subjektů,

stanovený v zadání úkolu, byl splněn.


Vzájemná informovanost o rizicích

V případech, kdy na staveništi není určen koordinátor BOZP, je informovanost o

rizicích mezi zaměstnavateli víceméně formálního charakteru, kdy jsou používány obecné

registry rizik bez jakékoliv konkretizace pro příslušnou stavbu. Případně bývá použita jen

obecná věta „byli informováni o rizicích na pracovišti ve smyslu § 101 odst. 3 ZP“, a to bez

jakéhokoliv bližšího obsahu rizik a příslušných opatření. K těmto situacím dochází i na

stavbách, kde je určen koordinátor BOZP. Chybí zde informace, že splněním ustanovení § 16

odst. zák. č. 309/2006 Sb., v platném znění, je současně naplněn i § 101 odst. 3 ZP.

Vedení dokumentace o úrazech

Evidenci o úrazech vedou firmy buď v písemné, nebo v elektronické podobě. Některé

subjekty však dosud nezaznamenaly, že je evidenci třeba upravit (rozšířit) v rozsahu

požadavků § 2 NV 201/2010 Sb. V několika případech jsme zjistili, že subjekt má založenou

knihu úrazů, kniha je však ke kontrole předkládána bez jediného zápisu v období i několika

let s ujištěním zaměstnavatele, že u nich nedochází ani k nejmenším úrazům. Je to sice

neuvěřitelné, ale opak se prokázat nedá.

V oblasti pracovních úrazů by bylo dobré upravit legislativní podmínky tak, aby úrazy OSVČ,

zejména smrtelné, měl za povinnost hlásit subjekt, který si u nich práci objednal, popř. na

jehož pracovišti pracovaly. Nezřídka bývá zjištěno, že při smrtelném úrazu došlo k porušení

předpisů právě ze strany jiných subjektů.

Poskytování OOPP na základě vlastního seznamu zpracovaném na základě vyhodnocení rizik

Vyhodnocení rizik pro poskytování OOPP mají lépe provedeny subjekty s větším

počtem zaměstnanců, které tuto činnost zajišťují bud vlastními zaměstnanci OZO nebo

externími OZO. Firmy s malým počtem zaměstnanců obvykle poskytují OOPP dle vlastního

uvážení, seznam OOPP zpracovaný na základě vyhodnocení rizik často chybí.

Velmi častou nepřesností, která však může mít někdy i vážné důsledky, je stanovení OOPP

při identifikovaném riziku chemickém nebo biologickém. V „tabulce“ bývá toto riziko

zaškrtnuto, ale již nebývá blíže stanoveno, o jaké konkrétní látky se jedná a jaký vliv na

zdraví a bezpečnost mají. Nejsou odkazy ani na bezpečnostní listy. OOPP jsou pak stanoveny

také jen obecně (rukavice, respirátor, ochranný oděv), bez specifických vlastností, které by

měly působení rizika odstranit nebo snížit na přijatelnou mez.

Ochrana zaměstnanců proti pádu z výšky kolektivním zajištěním

V této oblasti byla při kontrolách opět zjištěna závažná porušení předpisů. Z důvodu

chybějící nebo chybně provedené kolektivní ochrany byly šetřeny 2 smrtelné úrazy a 2

s hospitalizací delší než 5 dní.

K jednomu smrtelnému úrazu došlo propadnutím pracovníka mezi střední zábradelní tyčí a

podlahou lešení. Nebyly osazeny zábradelní zarážky. Pracovník (věk 54 let) údajně pracoval

vkleče, aby dosáhl na fasádě co nejníže pod úroveň podlahy lešení. Stěžoval si na bolest

kolen, jedno měl již operované, hůře se tedy pohyboval. Zajímavé na této události bylo, že

31

den před úrazem potvrdil koordinátor BOZP, že je lešení bez závad, zaměstnavatel

poškozeného závadu toleroval, i , jak přiznal, byl na ni pracovníkem investora upozorněn. A

ke všemu PFO, která montáž lešení provedla, neměla k jeho montáži ani návod a netušila, že

účelem zábradelní zarážky je nejen ochrana proti pádu předmětů, ale i ochrana proti

sklouznutí osob.

Při druhém smrtelném úrazu, kdy došlo k pádu pracovníka z osmého patra lešení, bylo

zjištěno, že mezi pole lešení základní délky jsou vkládána přechodová - propojovací pole

v délce 30 až 80 cm, přičemž podlahu v těchto polích tvořila fošna š. 32 cm volně položená

přes podlahy sousedních polí. Zábradlí zde bylo pouze jednotyčové, bez zarážky u podlahy.

Jako horní tyč zábradlí zde byla nainstalována zábradelní tyč dl. cca 2 m ve výšce cca 110 cm,

která svou délkou přesahovala do sousedního pole, kde byla uchycena k diagonále nebo

k zábradelní tyči bílou vázací kabelovou páskou. Poté, co se poškozený chytil při průchodu

propojovacím polem za zábradlí, páska praskla, tyč se uvolnila a on spadl z výšky 16 m.

Vzhledem k tomu, že na předmětném lešení bylo podobných míst s nebezpečím pádu cca 80,

byl vydán zákaz lešení používat a následně bylo vydáno rozhodnutí o zákazu do doby

odstranění závad. Po vydání zákazu bylo lešení demontováno.

Další nejčastěji zjištěné nedostatky:

- nejsou osazeny zábradelní zarážky,

- namísto dvoutyčového zábradlí je osazeno pouze jednotyčové zábradlí,

- volná mezera mezí podlahou lešení a stěnou objektu je více než 25 cm a není instalováno

zábradlí na vnitřní straně ani nejsou použity OOPP proti pádu z výšky,

- pPři opravách balkonů bývají podlahy lešení výškově posunuty oproti podlahám

balkonů, přičemž není vyřešen bezpečný vstup z lešení na balkony; obzvláště je to

nebezpečné, pokud mezera mezi podlahou lešení a objektem je větší než povoluje norma.

Obecně lze říci, že zrušením požadavku na odborné školitele „instruktory lešenářské

techniky“, se úroveň znalostí potřebných pro montáž lešení ještě více snížila. Zejména je toto

citelné u zaměstnanců zaměstnavatelů /lešenářů/ - podnikajících fyzických osob, kdy

zaměstnavatelé provádějí školení sami (resp. předkládají záznamy o provedených školení) a

očividně nemají pro to dostatek znalostí a zkušeností.

Rovněž osoby, které předávají a přebírají lešení do užívání, neoplývají zrovna dobrými

znalostmi. Důkazem toho je, že lešení jsou přebírána do užívání „bez závad“, i když mají

spoustu závad, které jsou již při zběžné kontrole rozpoznatelné (viz smrtelné úrazy výše, kdy

také bylo lešení předáno „bez závad“). Otázkou zůstává, jestli tyto situace vznikají z důvodu

neznalosti, lajdáckosti či nemístné tolerance zaměstnavatelů a někdy i koordinátorů BOZP.

Přidělení vhodných OOPP proti pádu z výšky, určení míst pro jejich ukotvení a provádění

pravidelných kontrol OOPP

Z důvodu nevybavení nebo nepoužití OOPP proti pádu nebyl šetřen žádný pracovní

úraz. Pravdou je, že při ohlášených kontrolách se na stavbách práce za použití OOPP proti

pádu většinou neprovádějí. Pokud bylo při kontrole zjištěno, že jsou tyto OOPP poskytovány,

bylo kontrolováno i vedení jejich evidence a provádění kontrol. S prováděním kontrol nebo

spíše s tím, kdo kontroly provádí nebo kam lze OOPP ke kontrole zaslat, však přece jen mají

firmy problém. Zaměstnanci bývají seznámeni tzv. s použitím OOPP, avšak téměř vždy chybí

vyškolení pro předpokládané činnosti (použití OOPP na šikmé střeše, na rovné ploše, na

stožáru apod.) a pro vyprošťovací postupy.

Tato oblast bývá při kontrolách často konzultována.

Zabezpečení stavenišť proti vstupu nepovolaných osob

32

Porušení předpisů v této oblasti bylo zjištěno v několika případech, a to i na stavbách,

kde pracuje koordinátor. V jednom případě byla koordinátorovi uložena i pokuta. Při kontrole

bylo totiž zjištěno, že se staveniště nachází uprostřed sídliště, provádí se na něm demolice i

výkopy, a staveniště nebylo z větší části oploceno vůbec nebo bylo oplocení provedeno z

dřevěných latí (jako vratké dvoutyčové zábradlí výšky cca 80 cm), u chodníku vysoké jen cca

30 cm, a koordinátor během svých kontrol tuto závadu nikdy zhotoviteli nevytkl.

Neoplocení staveniště bylo dále zjištěno pří výstavbě 17 rodinných domů v Údlicích a při

výstavbě opravárenské haly s přístavkem v Rané, a to přesto, že se v obou případech jednalo

dle územního plánu o zastavěnou část obce.

Vzhledem k tomu, že se v územních plánech vyskytuje kromě zastavěného území též území

zastavitelné, které se zpravidla nachází v okrajových částech obce, je otázka, zda by se na

staveniště v zastavitelných územích vztahoval požadavek NV č. 591/2006 Sb. týkající se jeho

oplocení.

Technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí střešní

krytinou nebo sklouznutí ze střechy

V letošním roce byly šetřeny v oblasti stavebnictví 2 úrazy s dobou hospitalizace delší

než 5 dní, jejichž příčinou bylo propadnutí poklopem ve stropní konstrukci, a pád do

nezajištěného otvoru ve stropní konstrukci.

V prvním případě byly na stavbě otvory ve stropní konstrukci zakrývány dřevěnými poklopy,

které byly zhotovovány přímo na stavbě a jejichž únosnost nebyla nikterak posuzována.

Poklopy se navíc svým provedením nápadně podobaly lešeňovým podlážkám, se kterými

mohly být snadno zaměněny v případě, že by je chtěl iniciativní pracovník uklidit ze stavby.

Poklopy nebyly zajištěny proti nežádoucímu nadzvednutí ani nebyly výrazně barevně

označeny v souladu s ČSN 738106. Za zmínku stojí fakt, že koordinátor zde také nerozpoznal,

že poklopy používané na stavbě nejsou v souladu s příslušnými ČSN a právními předpisy.

Ve druhém případě se jednalo o pád do otvoru ve stropní konstrukci. Zábradlí, které bylo dle

svědků i koordinátora v předešlých dnech při okrajích otvorů namontováno, bylo údajně

odcizeno. Pracovník se navíc pohyboval v neosvětlené místnosti, kde nikdy předtím nebyl.

Další vyskytující se závady:

- zábradlí zajištující otvory bývá pouze jednotyčové, střední tyče jsou nahrazeny plastovou

páskou,

- zábrana je často zaměňována za zábradlí,

- plastová páska bývá používána v místech, kde musí být použito k ochraně proti pádu

z výšky nebo do hloubky pevnostní zábradlí,

- jako poklopy, popř. i jako zábradlí, jsou používány dřevěné palety.

Zajištění prostoru pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách

Zpravidla nejsou v rámci provádění prací z lešení chráněny vstupy do objektů

ochrannými stříškami nebo není zajištěn ohrožený prostor pod místem práce vhodným

ohrazením či jiným adekvátním opatřením.

Zajištění stěn výkopů, provedení bezpečných výstupů a sestupů

Porušení předpisů byla zjištěna při provádění výkopových prací jak v rámci liniových

staveb, tak i při provádění výkopů pro stavby ostatní.

Inspektorát šetřil příčiny a okolnosti 2 pracovních úrazů z důvodu zasypání zeminou.

33

V jednom případě se jednalo o liniovou stavbu, kdy zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanec

pracoval v nezapaženém výkopu, ačkoliv sám v technologickém postupu stanovil povinnost

pažit nebo svahovat.

Ve druhém případě byly v nezapaženém výkopu použity OSB desky, údajně jako ochrana

potrubí před případným sesutím zeminy. Nicméně když pracovník rovnal desku ve výkopu,

došlo k sesutí části svislé nezapažené stěny výkopu, deska přitlačila pracovníka k potrubí ve

výkopu a pracovník utrpěl komplikovanou zlomeninu stehenní kosti.

Nezapažení výkopové jámy bylo zjištěno i při realizaci železobetonové nádrže pro ČOV. Zde

zhotovitel rovněž nerespektoval požadavky projektanta ani plánu BOZP.

Další zjištěné závady:

- při použití mobilních pažících boxů je žebřík pro vstup do výkopu dáván do nezapažené

části výkopu, vedle pažícího boxu,

- nesprávné použití mobilních pažících boxů – boxy jsou oproti hloubce výkopu nízké, nad

boxem zbývá ještě velká plocha nezapažené zeminy,

- výkopkem je zatěžován smykový klín,

- není stanovena vzdálenost od hrany výkopu pro pohyb těžké techniky.

Seznámení obsluhy stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami

majícími vliv na bezpečnost práce a ovládání stroje obsluhou

Seznámení bývá prováděno ve většině případech pouze ústně. Povinnost písemného –

prokazatelného seznámení ( NV č. 591/2006 Sb., příloha 3, část II. bod 5) není na stavbách

příliš známa.

Provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů

Revize rozvaděčů jsou prováděny. Nejčastější závadou bývá to, že kabely nejsou na

staveništi vyvěšeny, často vedou po zemi a nejsou chráněny proti poškození.


Jak vyplývá z výše uvedeného výčtu závad, ale především z jejich následků (úrazy),

zůstává tato oblast jednou z nejdůležitějších pro soustavnou kontrolní i osvětovou činnost

inspektorátu.


V případech, kdy byly zjištěny závady, využil inspektorát svých zákonných možností

v souladu se závažností těchto porušení.

Doporučení

Bylo by dobré zajistit možnost vydávání opatření, resp. rozhodnutí k odstranění závad,

současně s protokolem.

Závěr

Jak vyplývá z rozboru provedené kontroly, stavebnictví zůstává i pro následující období

oblastí s velkým výskytem závad, kde je nutné provádět každoroční dozorovou a osvětovou

činnost.

34

15.1.132

Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem

Předmět kontroly

Předmětem kontrolní činnosti byl systém obecné prevence, tzn. organizování

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům,

seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní

pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů

výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování zdravotní způsobilosti

zaměstnanců a stav techniky z pohledu BOZP, a dále pak dodržování pracovního režimu

uživatelů vozidla v návaznosti na organizování pracovní doby zaměstnavatelem.


Každý ze dvou inspektorů, zabývajících se dopravou, měl provést nejméně 20 kontrol u

subjektů s vlastním vozovým parkem; ve skutečnosti bylo provedeno 72 kontrol dle zadání

úkolu a 3 následné kontroly daného úkolu).

Při vybírání subjektů ke kontrole byla ze strany OIP zohledněna tato stanovená kritéria

výběru:

o zaměstnavatel, u kterého dosud nebyla provedena inspekční činnost,

o zaměstnavatel, který vykazuje nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti,

o zaměstnavatel, na kterého byl podán podnět z oblasti dopravy pro porušování předpisů

nároků zaměstnanců,

o zaměstnavatel, kde již byla kontrola provedena.

Kontrola u zaměstnavatelů s vlastním vozovým parkem byla zaměřena na tyto oblasti:

obecná prevence rizik – vyhledávání, hodnocení a minimalizování rizik z pohledu

povinnosti zaměstnavatele zajistit dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky

jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením,

zdravotní způsobilost – s ohledem na práci v noci,

pracovní postupy – vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu s ohledem

na vykonávané pracovní činnosti,

seznámení s návody k použití, včetně návodu k provozu dopravních prostředků,

seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní

pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování

pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě,

organizování a dodržování stanoveného pracovního režimu zaměstnanců (řidičů); tam,

kde je režim řízení automaticky zaznamenáván, využít pro vyhodnocování dodržování

povolených hodnost program TAGRA,

stav techniky z pohledu BOZP.


Na základě provedených kontrol u jednotlivých zaměstnavatelů lze konstatovat porušované

právní předpisy takto:

§ 94 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v nezajištění lékařských prohlídek

zaměstnanců (řidičů) před zařazením na noční práci a následně v jednoročních lhůtách,

§ 96 odst. 1, písm. a) zákona č. 262/2006Sb. (zákoník práce) v nevedení evidence

s vyznačením začátku a konce odpracovaných směn, práce přesčas a noční práce,

35

§ 103 odst. 1, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) v návaznosti na § 87 odst.

2 zákona č. 361/200 Sb. v tom, že zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanec (řidič)

vykonával práce bez ověření zdravotní způsobilosti (ve vztahu k řízení vozidel),

§ 4 a Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. v nevedení evidence o době řízení

vozidla a čerpání bezpečnostních přestávek,

§ 7 nařízení vlády č. 589/2009 Sb., ve znění č. 353/2008 Sb. v návaznosti na čl. 8

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 v neposkytnutí nepřetržitého

odpočinku mezi směnami (denní doba odpočinku),

§ 9 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., ve znění č. 353/2008 Sb. a § 88 odst. 1 zákona č.

262/2006 Sb. (zákoník práce) v neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech,

§ 4 odst. 1, písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. v neprovádění pravidelných kontrol strojů,

technických zařízení a dopravních prostředků.


V případě porušení § 94 odst. 2, písm. a), b) zákona č. 262/2006 Sb. lze uvést např. to, že

zaměstnavatel nezajistil, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem

pracovně-lékařských služeb před zařazením na noční práci a dále pravidelně podle potřeby,

nejméně však jednou ročně. Zaměstnavatelem byla při kontrole předložena písemnost, ve

které není žádná zmínka o posouzení z hlediska zařazení na noční práci, ačkoliv dle

zaznamenaných dat z karty řidiče vyplývá, že v konkrétních dnech zaměstnanec vykonával

práci řidiče v noční době, tj. od 22:00 do 06:00 hod.

V případě porušení § 96 odst. 1, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. lze uvést např. to, že

zaměstnavatel předložil při kontrole evidenci odpracovaných směn pro jednotlivé

zaměstnance, přičemž po provedeném vyhodnocení dat z karet jednotlivých řidičů

(programem TAGRA.eu CONTROL) vycházejí rozdílné údaje o odpracované době, oproti

údajům uvedených v této evidenci. V několika případech bylo i zjištěno, že v předložené

docházce je uváděna pracovní doba výhradně od pondělí do pátku, nicméně z karet řidičů

vyplývá, že jmenovaní zaměstnanci měli výkon činnosti v řízení vozidla i v sobotu, popř. i

v neděli.

V případě porušení § 32 a 103 odst. 1, písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. lze uvést např. to, že

zaměstnavatel sepsal se zaměstnanci pracovní smlouvy na druh práce řidič – mechanik,

přičemž ani k jednomu nepředložil žádný lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení

motorových vozidel a tím připustil, aby vykonávali práci řidiče z povolání, aniž by se

přesvědčil o jejich zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ačkoliv dle § 87 odst.

2 zákona č. 361/2000 Sb. se má řidič podrobit vstupní lékařské prohlídce před zahájením

výkonu práce a dalším pravidelným lékařským prohlídkám ve věku do 50 let jedenkrát za dva

roky a ve věku nad 50 let každoročně.

V případě porušení § 4 a Přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb., lze uvést např. to, že

zaměstnavatel nezajistil, aby jeho zaměstnanci, kteří řídili dopravní prostředky o největší

technicky přípustné/povolené hmotnosti 3 500/3 500 kg, nepřekročili maximální dobu řízení,

která činí 4,5 hodiny s tím, že za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než

15 minut, přičemž nejpozději po uplynutí max. doby řízení mělo být řízení přerušeno

bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, případně rozdělenou do dvou částí

v trvání nejméně 15 minut.

V případě porušení § 7 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., v platném znění lze uvést např. to, že

36

zaměstnavatel nezajistil, aby v průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo

týdenní doby odpočinku měl jejich zaměstnanec novou denní dobu odpočinku (běžnou denní

dobu odpočinku v trvání nejméně 11 hodin, nebo zkrácenou denní dobu odpočinku v trvání

nejméně 9 hodin) dle čl. 8 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006,

a že zaměstnavatel také nezajistil, aby mezi dvěma týdenními dobami odpočinku měl řidič

nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku dle čl. 8 odst. 4 Nařízení Evropského parlamentu

a Rady (ES) č. 561/2006.

V případě porušení § 9 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., v platném znění lze uvést

např. to, že zaměstnavatel neposkytl členům osádky nákladního automobilu v silniční dopravě

nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce (doba řízení + jiné práce) přestávku v práci na

jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut.

V případě porušení § 4 odst. 1, písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. lze uvést to, že u

zaměstnavatele v oblasti pravidelných technických prohlídek u kategorie vozidel S respektive

Ss (pracovní stroj samojízdný) byl shledán nepříznivý stav v systému zajištění kontrol

technického stavu, neboť u vydaných TECHNICKÝCH PRŮKAZŮ „zvláštního motorového

vozidla“ lze konstatovat, že u Druhu vozidla: PRACOVNÍ STROJ SAMOJÍZDNÝ se úředně

nevyžaduje – neprovádí Technická prohlídka (TP v části C - osvědčení o technické

způsobilosti vozidla: nevyplněn/bez záznamu). V této souvislosti lze jen konstatovat, že

speciální přívěsy o provozní hmotnosti 800 - 1 000 kg musí mít technickou prohlídku každé

dva roky.

Dalším problematickým zjištěním byly přívěsy s točnicí TCH 13, určené jako

„vnitropodnikový přepravník“ do soupravy se střednětonážním nákladním automobilem, kde

v návodu (výrobce: SVAN CHRUDIM) je stanoveno, že přívěs nesmí být provozován na

pozemních komunikacích, ale jen na vnitropodnikových cestách, a to na rovině, protože

přívěs o celkové hmotnosti 13 000 kg není vybaven provozní brzdou. Tažné vozidlo musí mít

dostatečně naddimenzované brzdy, aby dokázalo bezpečně ubrzdit soupravu. To je ukázka

jaké dopravně - manipulační prostředky jsou za nemalé peníze vyráběny a uváděny do

provozu.


V souladu s § 7 odst. 1, písm. g) zákona č. 251/2005 Sb. byla v některých případech

uložena zaměstnavatelům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určeny

přiměřené lhůty k jejich odstranění, včetně vyžádání podání písemné zprávy o splnění

opatření.

Dále byly v případech zjištěných hrubých porušení navrženy sankce za správní delikty

na úseku pracovní doby a bezpečnosti práce dle ustanovení § 28 a 30 zákona č. 251/2005 Sb.,

a to 14 zaměstnavatelům v celkové výši 262 500, -- Kč.

Závěr

Úkol „Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem“ byl splněn, a to jak do stanoveného

počtu kontrolovaných subjektů, tak i dle zařazení vybraných subjektů dle zadání úkolu.

V případě porušení § 4 odst. 1, písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. lze konstatovat, že tento

stav nepřispívá k zajištění bezpečnosti práce ani bezpečnosti silniční dopravy. Je to námět pro

MD a legislativní úpravu (zákon č. 56/2001 Sb. byl už mnohokrát novelizován, což

přehlednosti nepřispívá).

37

15.1.133

Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a

pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných

podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více

Předmět kontroly

Cílem úkolu bylo preventivní působení na problémové podniky a nově vzniklé podniky,

u nichž doposud nebyla provedena kontrola, zaměřená na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci, a potřeba vyvodit tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování

bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady ke snižování pracovní úrazovosti.

OIP měl ke kontrolám přednostně vybrat podnikající subjekty v kategoriích od 1 do 249

zaměstnanců, v objektivních případech také s počtem zaměstnanců vyšším, činné zejména v

oborech:

- výroba nábytku,

- textilní průmysl,

- výroba papíru a výrobků z papíru,

- výroba chemických látek a přípravků,

- výroba pryžových a plastových výrobků,

- výroba skla a skleněných výrobků,

- výroba ostatních nekovových minerálních výrobků,

- výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla,

- slévárenství,

- strojírenský průmysl,

- terciární sféra, (oproti minulým létům přidána).

Ke kontrolám byly přednostně vybírány podnikající subjekty, u kterých:

nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední

kontroly,

je nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti,

jsou opakované podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP,

byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky.

Kontrola byla prováděna jednak jako

A) Administrativní kontrola:

- prevence rizik - vyhledávání a vyhodnocení rizik, přijímání opatření k eliminaci rizik a

realizace přijatých opatření,

- školení a příprava k výkonu práce - seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy

k zajištění BOZP, s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s přijatými opatřeními k jejich

minimalizaci,

- provozní dokumentace provozovaných strojních zařízení a technologických zařízení

(návody k obsluze),

- pracovní doba a její evidence, přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní

přestávku,

- pracovní úrazovost, evidence, šetření příčin a vzniku PÚ, stanovení opatření proti opakování

PÚ a jejich realizace, zasílání záznamů o úrazech příslušným institucím,

a dále jako

B) Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích:

- vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti,

- organizace práce a bezpečnost pracovních postupů,

38

- provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,

- dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem,

- provádění kontrol a revizí stanovených výrobcem, případně provozovatelem,

- technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost,

- ochranným zařízením, na bezpečné ovládání a na dodržování povinností, které jsou

stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a v právních předpisech,

- namátková kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci.


Zadaný úkol stanovil provést v rámci OIP kontrolu u minimálně 300 subjektů dle

vlastního výběru, kontrola byla provedena u 313 subjektů (241 právnických osob, zbytek

fyzických osob), takže počet kontrol byl překročen.


Nejčastější porušení se týkalo předpisů: 309/2006 Sb. – 131 případů, 101/2005 Sb. – 12

případů, 168/2002 Sb. – 2 případy a 201/2010 Sb. – 1 případ.


Příklady konkrétních porušených předpisů

101/2005 Sb.

Části rozvodu el. energie nejsou spolehlivě upevněné.

Dopravní komunikace již nejsou výrazně odlišeny.

Elektrická instalace u objektu autoservisu není pravidelně revidována.

Hrana zdvižných vrat neoznačena.

Chybí madlo schodiště.

309/2006 Sb.

V systému BOZP není zajištěno (ev. doloženo) odstraňování závad z revizí.

Bezpečnostní značení na laserovém plotru je nedostatečné.

Dvou sloupové zvedáky nejsou podrobovány pravidelné kontrole, revizi.

hák vázacího prostředku (řetězový), umístěný v hale svařovny není opatřen pojistkou.

Zaměstnavatel tak nezajistil pravidelnou a řádnou údržbu a kontroly tohoto zařízení.

jeřáb má poškozen ovládací prvek, hlavní vypínač. Zaměstnavatel tak nezajistil pravidelnou a

řádnou údržbu a kontroly tohoto zařízení nesplnil stanovené povinnosti.

Nejsou uspořádány lahve ve smyslu ČSN.

Komunikace (označená jako úniková) vedoucí k východu byla zastavěná materiálem.

Mastnota na obslužných plošinách

Místní řád skladu neobsahuje např. termín kontrol skladu, pohyb osob při nakládce a vykládce

atd.

Místní řád skladu neobsahuje osobu odpovědnou za sklad, termín a rozsah kontrol,

schématický půdorysný plán skladu atd.

Na motorovém vozíku rozbité přední světlo - odstraněné během kontroly.

Zaměstnavatel nedoložil, že řádně provádí revize rozvodů NN v objektu slévárny a při

kontrole nebyl předložen ani plán revizí a protokol s určením vnějších vlivů, tj. dokumenty,

které slouží pro určení termínu pravidelných revizí.

Nedostatečný pracovní a manipulační prostor u soustruhu.

Nejsou prováděny kontroly a zkoušky výstroje používané TNS ve stanovených termínech.

Není komunikace pro pěší v halách.

Není kontrolován PB hořák.

39

Není ochranný kryt proti dotyku živých částí.

Není prováděna periodická revize el. spotřebičů.

Není prováděna periodická revize el. zařízení strojů, spotřebičů.

Není prováděna údržba, kontroly a revize strojního a technického zařízení.

Není prováděno nulování nanometru TNS.

V úkolu 15.1.133 se oddělila porušení, která se prolínají v dalších úkolech, především v rámci

VTZ a jsou uváděna tam - kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a

zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem, bezpečnost práce při používání zdvihacích

zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene, bezpečnost práce při provozu

plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen,

spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob, kontrola systému

BOZP v zemědělství, dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví a další.

Nejméně závad bylo v oblasti nebezpečné látky, evidence pracovních úrazů, silová vedení,

sklad a manipulace s ropnými látkami.


Bylo celkem zjištěno 789 nedostatků, z toho 380 bez vydaného opatření a u 409 bylo opatření

k odstranění závad vydáno.

U 28 nedostatků byla uložena pokuta.

Byl také proveden jeden zákaz strojů/zařízení a 1 zákaz vykonávání prací nebo činnosti.

Byly také uložené dvě pokuty za správní delikt ve výši 36 000,-- Kč.

Závěr

Neustále komplikovanější a náročnější právní agenda má i vliv na přípravu a důkaznost

jednotlivých kontrol prováděných inspektory. Přesto dochází ke snížení hlavních ukazatelů

celkového počtu pracovních úrazů i porušených předpisů.

Lze předpokládat, že tento trend je výsledkem neustálého tlaku na kvalitu bezpečnostní

úrovně u zaměstnavatelů ze strany OIP a setkáváme se i s případy, kdy se zaměstnavatelé

chtějí se svou přípravou k otázkám BOZP tzv. “pochlubit“.

Na druhé straně nastává situace, která je ze strany zaměstnavatelů podceňována a

inspektoráty se nedozví o nebezpečné situaci v oblasti BOZP. Příkladem jsou havárie nebo

poruchy na technických celcích, kdy může dojít k poměrně značným finančním ztrátám pro

zaměstnavatele, ale nedojde k poškození zdraví osob nebo zaměstnanců. K tomuto se

nevztahuje integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.

Těmito technickými haváriemi se zaměstnavatelé samozřejmě nepochlubí a ty mnohdy

zůstávají bez kontrol inspektorátů, vzhledem k právní absenci povinnosti toto nahlásit. Pokud

nedojde k úrazu, nastalou skutečnost se dozvíme buď náhodně, nebo z medií.

Je také dobré připomenout, že na velice dobré úrovni vzájemné spoluprácei zůstává

v našem kraji kontakt s KHS se sídlem v Ústí nad Labem a KHS se sídlem v Liberci.

40

15.1.134

Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců

před úrazem elektrickým proudem

Předmět kontroly

Úkol byl zaměřen na kontrolu plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat a

vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti

práce u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy,

seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Cílem bylo ověřit u

zaměstnavatelů, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy

pro činnosti na elektrických zařízeních. Toto zadání umožňovalo jednak široký výběr

kontrolovaných subjektů a dále umožnilo i průřezově ověřit, jak si jednotliví zaměstnavatelé

plní své povinnosti v oblasti BOZP.


Každý OIP měl provést nejméně 20 kontrol u subjektů, které se zabývají provozem,

údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení, celkem bylo naším

inspektorátem provedeno 34 kontrol.

Při stanovení subjektů ke kontrole byla stanovená kritéria výběru: organizace, zabývající se

provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení.

Kontrola u zaměstnavatelů byla zaměřena na tyto oblasti:

o systém obecné prevence rizik,

o seznámení s předpisy k zajištění BOZP,

o poskytování OOPP,

o pracovní a technologické postupy, včetně návodů k obsluze a údržbě,

o organizování a dodržování pracovního režimu,

o stav technického zařízení a prostředků z pohledu BOZP.

Mimo hlavní úkol se inspektoři se zaměřením elektro podíleli na HÚ 15.1.050

„Program Bezpečný podnik“ u čtyř firem, na posuzování dokumentací, účasti na kolaudacích

apod.


Na základě provedených kontrol lze konstatovat nejčastější porušované právní předpisy:

o zákon č. 262/2006Sb. - § 102 bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a podmínky, § 104

poskytování OOPP,

o nařízení vlády č. 101/2005 Sb. - § 4 závady v elektroinstalaci,

o zákon č. 309/2006 Sb. - § 4 provádění kontrol a oprav,

o vyhláška č. 48/1982 Sb., - § 194 závady v elektroinstalaci, § 199 závady v elektroinstalaci.

Nejčastější zjištěné nedostatky se týkaly těchto objektů:

o 4250 – silová elektrická vedení,

o 3010 – řízení péče a bezpečnost práce v organizacích,

o 3100 – odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice,

41

o 0100- výrobní a provozní budovy.


Nedostatky v objektech kontrolovaných osob byly ve většině případů zjištěny v

provádění nedostatečné běžné údržby elektroinstalace, jako jsou např. rozbitá zářivková

tělesa, zaprášené rozvaděče, neupevněná elektroinstalace, neutěsněné vývodky v rozváděčích,

chybějící kryty v rozvaděčích, chybějící a neoznačené hlavní vypínače, chybějící revize a

dokumentace elektrické instalace (skutečné provedení), chybějící nebo neúplné protokoly

stanovující vnější vlivy.

Při provádění kontrol v souvislosti s vydáváním rozhodnutí o kolaudaci zjišťujeme

mírně klesající trend v kvalitě odváděných pracích, jedná se pravděpodobně o důsledek

zaměstnávání nekvalifikovaných pracovníků. Při kolaudacích bývají inspektoři, provádějící

kontrolu úkolu 15.1.008, ze strany zadavatelem stavby často upozorňování na ztrátu

evropských dotací.


V souladu s příslušným ustanovením zákona č. 251/2005 Sb., ukládali inspektoři

kontrolované osobě v případě zjištěných nedostatků opatření k jejich odstranění

v přiměřených lhůtách a vyžadovali podání písemné zprávy o plnění opatření. Ve dvaceti

případech byla navržena potřebná technická nebo jiná opatření k odstranění rizik.

Doporučení

Poznatky z kontrol ukázaly, že je vhodné a potřebné v předmětném tématu úkolu

pokračovat i v dalším kontrolním období, tedy v r. 2016.

Obdobně jako v r. 2014 část kontrol z HÚ 15.1.134 plnili inspektoři pro všeobecnou

bezpečnost. Tito inspektoři by měli, podle našeho názoru, případné zjištěné nedostatky

v oblasti EZ vykazovat v rámci plnění svého úkolu.

Z praktického použití software REUIP se ukazuje, že je třeba doladit některé oblasti

v systému. Dalším doporučením je zvážit rozšíření stávajících šablon pro stavební řízení

(doplnit např. šablonu pro zkušební provoz) a stanovisko k projektovým dokumentacím.

Závěr

Základní cíl úkolu – průřezově ověřit, jak si jednotliví zaměstnavatelé plní své

povinnosti v oblasti BOZP a jak se vypořádali s touto problematikou ve svém podnikání, byl

splněn. Zjištěné poznatky ukázaly zaměstnavatelům, kde musí přijmout opatření

vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví

při práci při provozování, oprav a kontrol elektrického zařízení.

Při plnění úkolu probíhala osvěta důležitosti zajištění bezpečnosti práce, ochrany zdraví

při práci, vytváření vhodného pracovního prostředí a pracovních podmínek, včetně

poradenství a konzultací jak předcházet rizikům možného ohrožení života a zdraví při výkonu

práce.

42

15.1.136

Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro

zavěšení a uchopení břemene

Předmět kontrol

Cílem úkolu bylo ověření, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené

povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu ZZ včetně

prostředků pro zavěšení a uchopení břemene, a také, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky

pro minimalizaci rizik.


V rámci úkolu inspektorát vybral celkem 25 objektů na jednoho inspektora a byla

provedena v 52 subjektech, což je o 2 více, než bylo stanoveno.

Kontrola byla zaměřena na objekty, kde ještě nebyla provedena kontrola v oblasti ZZ,

na objekty kde byla vykázána zvýšená úrazovost v oblasti ZZ a kde v minulosti bylo zjištěno

pochybení v oblasti zdvihacích zařízení, a to v oblastech:

teoretická a praktická příprava k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a

odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti a seznámení s návodem výrobce u tzv.

„nevyhrazených „ ZZ“,

prevence rizik, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění,

místní provozní bezpečnostní předpis – rozsah systému bezpečné práce ve vztahu

k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny,

používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní

dokumentací tzn. kontroly provozu technických zařízení,

volba, označení a kontroly skladování a vedení dokumentace u prostředků pro zavěšení a

uchopení břemene, které podléhají evidenci a pravidelným kontrolám technického stavu.


Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován:

- zákon číslo 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, v platném znění - § 4

odst. 1 písm. c),

- zákon číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění,

- nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se určují bližší požadavky na bezpečný provoz a

používání strojů, technických zařízení přístrojů a nářadí.


Celkem bylo při 50 kontrolách zjištěno 125 nedostatků.

Hodnocení výsledků kontrol podle oblasti zadání úkolu

Teoretická a praktická příprava k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a

odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti

Zaměstnavatel školí jeřábníky a vazače v termínech, které si stanovili a to většinou jedenkrát

za rok. Školení provádí většinou externí revizní technici ZZ. Zjištěným nedostatkem školení

vazačů je, že v osnově nejsou uváděny konkrétní typy prostředků pro zavěšení a uchopení

břemen, používaných v organizaci.

43

Zdravotní způsobilost k činnosti jeřábníka a vazače byla u kontrolovaných zaměstnavatelů až

na dva případy zaměstnavatelem zajišťována. Zaměstnavatelé byli upozorněni na skutečnost,

že od března loňského roku je platná vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovně-lékařských

službách a některých druzích posudkové péče, která upravuje nově lhůty ke zjištění zdravotní

způsobilosti i pro činnosti jeřábníka a vazače.

Prevence rizik, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění

Zaměstnavatelé při kontrole předkládali seznamy vyhledaných rizik včetně stanovených

opatření k provozu zvedacích zařízení. Problém je v tom, že vyhledávání rizik, včetně

stanovených opatření je prováděno v častých případech formálně (často jsou pouze

okopírovány rizika podle seznamu rožnovského servisu), vyhledaná rizika nekorespondují se

skutečným stavem v organizaci. Zaměstnanci bývají s riziky týkajících se zvedacích zařízení

seznámeni zpravidla ve všeobecném školení zaměstnanců, bezpečnostními techniky.

Místní provozní bezpečnostní předpis – rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání

ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny

Vypracovávání „Systému bezpečné práce“ v organizacích je letitý problém. Zaměstnavatelé,

aby splnili svou povinnost, si většinou nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími

revizními techniky ZZ. Předložené SBP z tohoto důvodu neměly požadovaný rozsah

vzhledem k jeřábům provozovaných v organizacích a činnostem s nimi prováděnými.

Používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní

dokumentací tzn. Kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně

jeřábových drah, dále na údržbu a revize ZZ

Zaměstnavatelé si zajišťují většinou kontroly, inspekce, revize, revizní zkoušky a údržbu

zvedacích zařízení u externích firem nebo externích revizních techniků. Zaměstnavatelé často

nemají vypracovaný plán kontrol revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí

firmy budou hlídat lhůty výše uvedených kontrol a tím dochází k tomu, že kontroly nejsou

provedeny v předepsaných lhůtách, nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavatelé mají

většinou zpracovány roční plány kontrol a revizí. Zaměstnavatel tím má ztížený přehled, jaký

typ kontroly má provést, jestli inspekci, revizi nebo revizní zkoušku. Z toho vyplývá, že

nejsou pak dodržovány lhůty mezi jednotlivými typy kontrol. Zaměstnavateli, který má

zpracovaný pouze roční plán, se doporučuje, aby si zpracoval plán kontrol, revizí a zkoušek

v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol.

Zaměstnavatel, tak bude mít přehled jaká kontrola nebo zkouška se má provést.

Označení, volba, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro zavěšení a uchopení

břemene

Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají k dispozici návody výrobce k používání

prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen. (Při nákupu jim je prodejce nedá a sami

si o ně neřeknou.)

Kontroly vázacích prostředků, které si provádí zaměstnavatelé prostřednictvím svých

zaměstnanců, nejsou většinou na dobré úrovni. Zaměstnanci, kteří tyto kontroly provádí,

nemají potřebné znalosti k těmto kontrolám. Vhodnější je zajištění kontrol u specializovaných

firem, které se tím zabývají.


Bylo vydáno 7 technicko-organizačních opatření.

Za zjištěné nedostatky inspektorát udělil sankce ve smyslu zákona 251/2005 Sb., o

inspekci práce - bylo navrženo 5 pokut v celkové výši 110 000,-- Kč.

44

Doporučení

Vzhledem k výsledkům kontroly příčin a okolností dvou smrtelných a tří závažných

pracovních úrazů v loňském roce, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním, opravami a

údržbou zdvihacích zařízení, společně se zjištěnými nedostatky v organizacích OIP v oblasti

zdvihacích zařízení, dávají podnět k tomu, aby se v provádění kontrol, zaměřených na

provozování a činnosti kolem zdvihacích zařízení, dále pokračovalo.

Závěr

Úkol byl splněn v plném rozsahu.

Je zřejmé, že důsledné kontroly přispívají k bezpečnějšímu provozování zdvihacích

zařízení, ale také jsou, především u provozovatelů s malým počtem zdvihacích zařízení nebo

málo používanými zdvihacími zařízeními, i částečnou osvětou.

15.1.137

Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením

na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a

výměníkových stanic včetně tlakových nádob

Předmět kontroly

Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu

plynových zařízení. Vzhledem k tomu, že již při kolaudačních řízení jsou v některých případech

zjišťovány nedostatky, bylo důležité ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů následné

bezpečné provozování plynových a souvisejících zařízení s ohledem na zajištění bezpečného

provozu.

Vzhledem k tomu, že posledních letech byly také provedeny kontroly bezpečnosti práce při

provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen,

spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic a v některých oblastech, a to především ve

školství (školky, školy, školní jídelny, menzy, internáty, koleje, dětské domovy atd.) se ukázalo,

že existuje nižší úroveň péče o vyhrazená plynová zařízení, bylo také doporučeno zaměřit se na

tuto oblast a přispět tak ke zvýšení úrovně bezpečnosti provozu technických zařízení i u těchto

provozovatelů plynového zařízení, protože závady mohou být zdrojem nebo příčinou ohrožení

života a zdraví dětí, mládeže i zaměstnanců a návštěvníků kontrolovaného subjektu, ale mohou

vést i ke značným materiálním škodám.


Zadáním bylo vybrat ke kontrole minimálně 20 subjektů na jednoho inspektora se

specializací plynová zařízení. Kontrolou byly pověření celkem dva inspektoři s cílem

provést celkem 40 kontrol. Celkem bylo v rámci plnění tohoto úkolu v roce 2015 provedeno

celkem 74 kontrol a to u 72 subjektů (69 právnických osob, 3 fyzických osob).

Předmětem kontroly bylo zaměření především: - zda je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu plynových zařízení,

- zda je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení,

- zda je vedena provozní dokumentace,

45

- zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem

plynových zařízení,

- zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného plynového zařízení

pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem,

- zda mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň,

- zda je zajištěn bezpečný přístup pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu

a údržbu zařízení,

- zda je zařízení dostatečně chráněno proti vnějším vlivům,

- zda je zabezpečen dostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu,

- zda je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými armaturami, není-li používáno pro jiné

účely, než pro které je určeno, zda je provedena dostatečná protikorozní ochrana, značení

protékajícího média, zda jsou označeny uzávěry plynu a je k nim zajištěn bezpečný přístup.


Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován zákon č. 309/2006 Sb. a nařízení

vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a o

zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále pak nařízení vlády č.

378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů,

technických zařízení, přístrojů a Vyhláška ČUBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a

zkouškách plynových zařízení a dále zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - v oblasti

prevence rizik § 102 a Vyhláška ČUBP č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová

zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

45%

17%

9%

7%

6%

6%

4% 2%

Porušené předpisy v % vyjádření

Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění p. p.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.


Vyhláška č. 85/1978 Sb.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.

Vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění p. p.


Vyhláška č. 91/1993 Sb.

Ostatní předpisy

4%

46

Z tabulky je zřejmé, že nejčastějším nedostatkem jsou závady z oblasti rozvodů

plynových zařízení. Pokud pomineme různé provozní závady zjišťované běžně při kontrolních

prohlídkách např. koroze, sesvorkování s jinými rozvody, vodivé pospojení – uzemnění,

nepřípustné zatížení, opotřebení, nefunkčnost, krátké šrouby na přírubách apod. (některé byly

převážně odstraňovány již v průběhu kontroly) jsou to zejména závady v oblasti provozní

dokumentace – nebyly vypracovány harmonogramy revizí a kontrol PZ a nebyly prováděny

zápisy do provozních deníků dle MPŘ, které byly převažující. Velmi často u provozovatelů

chyběly zápisy o kontrolách PZ nebo nebyl zřejmý ze zápisu rozsah kontroly PZ (např.

neuvedeny rozvody plynu). Dále se objevily i nedostatky v neprovedeném jmenování osoby

odpovědné za bezpečný provoz PZ. V mnoha případech provozovatelé nedodrželi termín

provozní revize PZ, jako jeden z důvodů je absence vypracování harmonogramů revizí a

kontrol PZ. U velké části provozovatelů byly zjištěny též závady na pronajatém nebo smluvně

poskytnutém zařízení např. vyhrazených tlakových a plynových zařízení, odpařovacích stanic

zkapalněných technických plynů, které nejsou v majetku provozovatele, ale jsou jím

provozovány (např. chybějící MPŘ, školení obsluhy, termíny revizí apod.).

Druhou velkou skupinu tvoří nedostatky v kotelnách. Jedná se převážně o provozní

závady na zařízení např. u výstroje kotlů, nefunkční teploměry, závady na výfukovém potrubí,

pojistných ventilech, nevhodně umístěné manometry, zašpiněné a nechráněné vodoznaky,

neoznačení nejvyššího pracovního přetlaku na manometru apod. Ve velké míře se nedostatky

týkaly též provozní dokumentace a souvisejících dokladů kotelen, zápisů v provozních

denících, dokladů z kontrol a revizí, odborných prohlídek, záznamů o činnosti obsluhy dle

MPŘ, kalibrace detektorů, ověřování funkčnosti stop tlačítek apod.. Často byly zjištěny

závady související s účinným větráním prostoru kotelen a přívodu dostatečného množství

vzduchu do kotelen pro bezpečný provoz kotlů a dokonalé spalování, dále nekontrolované a

neudržované komíny a nezakryté kontrolní otvory v komínech.

Další velkou skupinou nedostatků tvoří závady v řízení péče a bezpečnost práce

v organizacích. Zde se jednalo zejména závady při zpracování a vyhodnocení rizik při

provozování zařízení. Seznam vyhledaných rizik je obvykle jen formální dokument, často

zpracován na nekonkrétního provozovatele a mnohdy zařízení uvedená v dokladech ve

skutečnosti ani u provozovatele nejsou. Konkrétně u plynových zařízení byly častou závadou

příliš obecné a nekonkrétní plány revizí bez určení specifik provozovaného zařízení.

0

20

40

60

80

100

120

Graf č. 2 - Přehled počtu porušení u kontrolních objektů

Počet nedostatků

47

Při kontrolách revizních techniků PZ, zejména revizních zpráv PZ a zpráv o kontrole

PZ, bylo zjištěno, že velká část revizních techniků nevhodně kontroluje plynovody uložené

v zemi. Často nejsou vybaveni vhodným zařízením pro kontrolu těsnosti plynovodů

uložených v zemi a z jejich revizních zpráv není jasné, jak vlastně plynovod kontrolovali.

Někteří uvádějí jako způsob ověření těsnosti zemních částí plynovodu jako pochůzkovou

činnost po trase plynovodu (někdy nedoloženo skutečné provedení – schéma rozvodů),

provádění vpichů do země (podotýkám, že některé úseky jsou vedeny pod betónovým

povrchem) a vyhotovené protokoly o tlakové zkoušce (nedostatečný tlak, není zřejmý

materiál plynovodu apod.)

U velké části kontrolovaných subjektů zejména ve školách, školkách bylo zjištěno, že

provádí revize PZ, ale neprovádí kontroly plynových zařízení nejméně jednou za rok, nebo

tyto kontroly neprokazují písemnými doklady. V předložených zápisech o kontrolách PZ byly

často zjišťovány nepřesné údaje o kontrolovaném zařízení, zejména technická specifikace -

plynových spotřebičů (např. název, typ, výkon, provedení, výrobní číslo apod.). V mnoha

případech servisní organizace při servisu plynových spotřebičů vyhotovila servisní list

s informací, že jde i o kontrolu PZ. Na vyhotovených dokladech nebyla uvedena kontrola

v rozsahu vyhlášky č. 85/1979 Sb. (někdy chyběla přesná tech. specifikace plyn. spotřebiče

apod.) a subjekty z těchto důvodů neprováděli kontroly rozvodů plynu pro nevědomost.

U menší části provozovatelů, byly ojediněle zjištěny závady v oblasti tlakových nádob

k dopravě plynů. Byly zjištěny závady typu provozování láhví s prošlou periodickou

zkouškou, značně zkorodované nádoby a nádoby s poškozeným obalem. Dále se vyskytly i

závady ve výstroji (např. poškozené manometry u redukčních ventilů, zpuchřelé hadice,

nezajištěné proti pádu apod.). Někdy byly tlakové láhve nevhodně skladovány a chybělo

bezpečnostní značení (např. plné/prázdné láhve, množství, název plynu, zákaz kouření a

manipulace s otevřeným ohněm), dále klece pro umístění tlakových láhví neměli ochranu

proti účinkům atmosférické elektřiny.

Nejčastější nedostatky zjištěné při provozu vyhrazených plynových zařízení:

není vypracován harmonogram revizí a kontrol plynových zařízení na 3-leté období,

provozovatel neustanovil osobu odpovědnou za provoz plynovodu,

provozovatel neprovádí kontroly plynových zařízení 1x za rok

provozovatel nedodržuje 3-leté lhůty pro provedení provozních revizí plynových zařízení,

provozovatel nezajišťuje řádné provedení revizí na plynovém zařízení (např. nezahrnuje

do revizí zemní části plynovodu, není zřejmý způsob exaktně prokazující těsnost zemní

části, nejsou uvedeny všechny náležitosti na revizi PZ – druh revize, druh zařízení,

předmět revize – odkud je provedena, …začíná plynovod vnitřní apod., chybějící návrhy

termínů pro odstranění závad, neuvedeny ostatní revize na provedeném zařízení, v jednom

případě revize provedena bez platného osvědčení RT apod.)

plynovod není chráněn proti korozi např. ochranným nátěrem, na přírubách provedení

šroubového spoje neodpovídá normě a chybějící vodivé propojení,

plynovod je sesvorkován s ostatním vedením (např. rozvody vody, tlakového vzduchu,

apod.)

plynovod je mechanicky zatěžován (např. zavěšením či zastavěn různým materiálem,

apod.)

nepoužívaná část plynovodu není zaslepena (popř. demontována),

není označen hlavní uzávěr plynu pro objekt,

prostup průmyslového plynovodu zdí chráničkou není utěsněn,

nejsou prováděny zápisy do provozních deníku v rozsahu stanoveném místními

provozními předpisy PZ (např. kotelny, regulační stanice, průmyslové plyn. pece apod.),

48

v zařízení regulační stanici plynu není umístěn místní provozní řád, místopis polohy

vnějších armatur, provozní deník, chybějící tabulky s údaji o nastavených přetlacích

provozních a zabezpečovacích armatur, výstražné tabulky,

na svářecích soupravách zpuchřelé hadice, chybějící svorky, nefunkční redukční ventily –

prasklá sklíčka, absence záznamů o kontrolách hadic apod..


Z celkového počtu 176 zjištěných nedostatků bylo inspektory OIP v 105 případech

uloženo, podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných

nedostatků. U 62 zjištěných nedostatků nebylo opatření vydáno, protože nedostatky byly

odstraněny již v průběhu kontroly a 9 kontrol bylo bez kontrolního zjištění.

Ani v jednom případě nebylo nařízeno vyřazení strojů nebo zařízení z provozu. U

jednoho provozovatele bylo vzhledem ke stáří provozovaného zařízení vyřazení pouze

doporučeno.

V rámci provedených kontrol bylo vydáno také celkem 114 technicko-organizačních

opatření. Doporučení byla prováděna zejména s ohledem na mimořádné události a pracovní

úrazy v minulosti, sledovala především preventivní účel. Nejvíce doporučení se týkalo

provedení dodatečných technicko-organizačních opatření u provozovaných zařízení s cílem

minimalizovat a předcházet rizikovým situacím vyplývajících z konkrétních výrobních

provozů. Dále byly doporučeny úpravy evidence a plánů revizí a kontrol vyhrazených

technických zařízení, náležitostí MPŘ, rozsahu záznamů do provozních deníků apod.

U menší části provozovatelů bylo zjištěno větší množství nedostatků a bylo nutno

v rámci tohoto úkolu navrhnout pokuty cca ve výši 18 tis. Kč.

Doporučení

Vzhledem ke zjištění, že některé subjekty, zejména ve školství, nevyužívají nebo nemají

zajištěny služby např. externích techniků BOZP, které by přispěly také ke zlepšení celé

situace a zorientování se v platných legislativních předpisech, a vše je zastřešeno v některých

případech statutárními zástupci – řediteli, kteří nemají dostatečnou odbornou způsobilost, což

se ukázalo ve výsledku kontrol, kdy mezi nejzávažnější porušení patří nedostatečná údržba

zařízení, nedodržování termínu revizí a kontrol a závady v dokladové části tj. nedostatečné

zápisy do provozních deníků, a vzhledem k problému u části provozovatelů, kde byly zjištěny

závady na pronajatém nebo smluvně poskytnutém zařízení, např. vyhrazených plynových a

tlakových zařízení, odpařovacích stanicích zkapalněných technických plynů, které nejsou v

majetku provozovatele, ale jsou jím provozovány, apod., je nutné zaměřit se v dalším období

především na tyto nedostatky a jejich možná řešení.

Závěr

V souladu se zadáním úkolu byla kontrola provedena v celém rozsahu provozovaných

zařízení a v širokém spektru oborů tak, aby byl prověřen stav a úroveň dodržování

bezpečnostních předpisů při provozu vyhrazených plynových a souvisejících zařízení, např.

tlakových. Kontrolou bylo ověřeno, že u velké části provozovatelů je zajištěno bezpečné

provozování plynových, tlakových a souvisejících zařízení, ovšem, jako v minulosti, bylo

49

zjištěno, že zejména v nevýrobní sféře např. školství, zdravotnictví, existuje poněkud nižší

úroveň péče o vyhrazená technická zařízení.

Proto je třeba i nadále věnovat této problematice trvalou pozornost, provádět další

plánované kontroly včetně následných kontrol, které by přispěly jednak ke zvýšení

bezpečnosti provozování všech druhů vyhrazených technických zařízení a hlavně k osvětě

v dané problematice např. i formou technicko–organizačních opatření.

15.1.138

Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení, kompresorových stanic a

tlakových nádob stabilních

Předmět kontroly

Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při

provozu strojoven chlazení, jejich zabezpečovacích zařízení a jejich provedení a vybavení,

tlakových zařízení ve strojovnách chlazení a v souvisejících technologiích výroby

podnikatelského subjektu, včetně chlazených prostor a místností; ověřit, jak je zajištěno ze

strany provozovatelů bezpečné provozování tlakových a souvisejících technických zařízení

s ohledem na bezpečnost provozu, vzhledem k tomu, že provoz chladících zařízení je oblastí

se zvýšeným rizikem ohrožení života a zdraví jak obsluhy, tak veřejnosti, především

s ohledem na používané medium jako je čpavek a v mnoha případech s ohledem i na stáří

zařízení. Řada provozovaných zařízení je umístěna v blízkosti míst, kde má přístup veřejnost

(zimní stadiony) nebo v blízkosti obytných objektů. Kromě objektů zimních stadionů vzniklo

mnoho nových potravinářských podniků, výroben nápojů a pivovarů, kde je též používáno

chladící zařízení. Při výrobě piva je součástí technologie i velký počet technologických

tlakových nádob stabilních, které zvyšují rizikovost těchto provozů.


Zadáním bylo vybrat ke kontrole minimálně 20 subjektů na jednoho inspektora se

specializací tlakových zařízení z oblasti zimních stadionů, potravinářských provozů, výroby

piva a dalších činností využívajících strojoven chlazení pro svoji výrobu a celkem bylo

uloženo provést 40 kontrol.

Celkem bylo v rámci plnění tohoto úkolu v roce 2015 provedeno celkem 65 kontrol, a to

u 64 subjektů, z toho byla provedena 1 následná kontrola. Bylo zkontrolováno 62 právnických

a 2 fyzické osoby.

Kontroly byly zaměřeny především:

v oblasti Systém obecné a technické prevence:

- zda je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu tlakových zařízení a strojoven

chlazení, a to nejen z hlediska samotného provozu, ale i z hlediska provádění preventivní a

provozní údržby, ať je prováděna vlastními pracovníky, nebo dodavatelskými,

- zda je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou

zařízení,

- zda je vedena provozní dokumentace např. provozní řády a provozní předpisy, provozní

záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, předepsaná průvodní dokumentace,

popř. pasporty vyhrazených tlakových nádob stabilních,

50

- zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených

s provozem strojoven chlazení a tlakových zařízení,

- zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného tlakového zařízení

pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda má zpracované

plány revizí, zda jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu,

- zda mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň.

v oblasti Kontrola na pracovišti:

- u chlazení čpavkem zkontrolovat, jestli nejsou používány armatury a součásti ze slitin

barevných kovů (mosaz, apod.),

- bezpečný přístup pro obsluhu, údržbu zařízení a pro provádění kontrol a revizí,

- vybavení tlakových a chladících zařízení zabezpečovacími zařízeními a jejich funkčnost,

- ochrana zařízení proti korozi,

- funkčnost veškeré signalizace a havarijního větrání,

- jak je řešeno odstavení chladícího zařízení z provozu v případě havárie,

- vybavení strojoven chlazení a kompresorových stanic funkčními OOPP,

- provedení chlazených místností, podlah a odolnost proti poškození,

- zajištění možnosti opuštění chladícího prostoru a značení únikových cest,

- zajištění přívodu vzduchu pro větrání,

- odstraňování závad zjištěných předchozí revizí nebo zkouškou.

V rámci tohoto úkolu bylo portfolio kontrolovaných subjektů následující:

Potravinářství a pivovary – 25 kontrol

Zimní stadiony – 15 kontrol

Kompresorovny – 12 kontrol

Ostatní tlakové nádoby – 10 kontrol


Nejčastěji byl kontrolovanými subjekty porušován Zákon č. 309/2006 Sb. a Nařízení

vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání

strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, dále NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších

požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci. Dále Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - v oblasti prevence rizik

§ 102. Přehled nejčastěji porušovaných předpisů je procentuálně uveden v následující tabulce:

Nejčastějším porušením §4 odst. 1 písm. c) zákona č.309/2006 Sb. jsou nedostatky

takového druhu, že zaměstnavatel nedodržoval požadavky na bezpečný provoz a používání

strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí a nezajistil, aby byly pravidelně a

řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Jedná se o nadpoloviční většinu všech

zjištěných nedostatků. Nedostatky lze zobecnit jako nedostatečná péče o zařízení a nedostatky

v její údržbě, včetně nesprávně provedených revizí. Nedostatky v provozní dokumentaci

nádob, v plánech revizí, školeních obsluh a zápisech v provozních denících, které byly

shledány u velké většiny provozovatelů.

51


Je zřejmé, že nejčastějším nedostatkem jsou závady v oblasti tlakových nádob

stabilních. Pokud pomineme různé provozní závady zjišťované běžně při kontrolních

prohlídkách např. poškození různých částí, koroze, nefunkčnost výstroje atd., bylo nejvíce

závad u pojistných ventilů. Malá péče osob odpovědných za provoz tlakových zařízení,

nedostatečné znalosti obsluhy zařízení a nedůslednost revizních techniků vedou k tomu, že

některé nádoby jsou provozovány s nekontrolovanými pojistnými ventily, mnohdy

nefunkčními, což může vést k nebezpečným úrazům obsluhy při destrukci nádob. Zejména u

malých pivovarů dochází k nebezpečným situacím, kdy jsou ležácké tanky často používané

jako přetlačné, bez existence vhodné výstroje.

U velké části provozovatelů byly zjištěny též závady na pronajatém nebo smluvně

poskytnutém zařízení, např. vyhrazených tlakových a plynových zařízení odpařovacích stanic

zkapalněných technických plynů, které nejsou v majetku provozovatele, ale jsou jím

provozovány. Druhou velkou skupinu tvoří nedostatky v oblasti chladících zařízení.

V oblasti chladících zařízení se dají zjištěné nedostatky zobecnit takto:

Zimní stadiony

Technické zařízení. Nejvíce opakovanými závadami byly: nefunkční a nekontrolovaná výstroj

nádob a kompresorů, (např. manometry, teploměry, pojistné ventily), odstraněná izolace ze

zařízení mající za následek tvorbu nežádoucích námraz, chybějící kryty ventilátorů,

nezabezpečený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a bezpečnostní výstroji, koroze nosných

částí zařízení. Nejzávažnější závadou bylo neprovádění kontrol průchodnosti pojistných

ventilů na vyhrazených tlakových nádobách chlazení a nedostatky u OOPP. (Nevhodné OOPP

nebo prošlé filtry u masek) Na druhé straně bylo jen málo závad v oblasti vlastního

čpavkového zařízení a na žádném kontrolovaném zařízení nedošlo v poslední době k úniku.

Budovy, jejich vybavení a nosné konstrukce. Velmi častými závadami byly např.

nedostatečná péče o nátěry nosné konstrukce střechy i obslužných plošin zimních stadionů,

chybějící kryty zářivek a výbojek (dokonce v hledištích i nad ledovou plochou) Narušené

kotvení pilířů (odpadlá část betonové vrstvy), neutěsněné průchodky potrubí ve strojovnách.

Dokumentace. Nevypracované nebo neaktuální MPŘ a nedostatky ve vedení provozních

deníků strojoven chlazení. Nevypracovaná dokumentace o ochraně před výbuchem.

Nevhodně vyhodnocená rizika.

Potravinářství a pivovary

57% 21%

14%

5% 3%

Porušené předpisy v % vyjádření

Zákon č. 309/2006 Sb.



Zákon č. 262/2006 Sb.

Ostatní

52

Technické zařízení. Nejvíce opakovanými závadami u strojoven chlazení v potravinářství a

pivovarů byly závady v oblasti výstroje tlakových nádob, zejména chybějící pojistné ventily u

přetlačných tanků v pivovarech, nevhodné umístění, nečitelné diferenční manometry u nádob

na kapalné plyny. Nejzávažnější závadou bylo provozování přetlačných tanků bez funkčních

pojistných ventilů porušení: písm. c) čl. 26 ČSN 69 0012. (bylo odstraněno v průběhu

kontroly.

Dokumentace. Nevypracované místní provozní předpisy pro obsluhu chladícího zařízení ve

smyslu instrukční příručky a provozní deník podle čl. 6.4.3.2 a čl. 6.4.3.5 ČSN EN 378-2 +

A2: 2012. Nevypracované MPŘ odpařovacích stanic CO2 a dusíku. Závady v zápisech o

kontrole výstroje TNS.

Ochrana obsluhy zařízení. Nedostatky v proškolení osob obsluhujících chladicí zařízení –

seznámení s návodem k obsluze a nevhodné OOPP pro ochranu dýchacích orgánů obsluhy

dýchací přístroje vhodné pro daný typ chladiva podle přílohy A k ČSN EN 378-3 + A1: 2012.


Z celkového počtu 153 zjištěných nedostatků bylo inspektory OIP v 106 případech

uloženo, podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce, opatření k odstranění zjištěných

nedostatků. Dále bylo navrženo celkem 6 sankcí.

U 47 zjištěných nedostatků nebylo opatření vydáno, protože nedostatky byly odstraněny

již v průběhu kontroly. Ani v jednom případě nebylo nařízeno vyřazení strojů nebo zařízení

z provozu, pouze u jednoho zimního stadionu byla doporučena celková rekonstrukce

strojovny chlazení a to zejména vzhledem k stáří strojního zařízení.

V rámci tohoto úkolu bylo také vydáno celkem 35 doporučení k minimalizaci rizik.

Doporučení byla prováděna zejména s ohledem na mimořádné události a pracovní úrazy

v minulosti, sledovala především preventivní účel. Nejvíce doporučení se týkalo provedení

dodatečných technických opatření u provozovaných zařízení s cílem minimalizovat rizikové

situace při provozu, dále úpravy a aktualizace provozní dokumentace.

Doporučení

Během provádění kontrol bylo zjištěno, že úroveň péče o chladící zařízení je velmi

různorodá. Zejména závisí na provozovateli, jak přistupuje k péči o zařízení. Velká většina

zimních stadionů je vlastněna městy a zde je vidět poměrně častý nedostatek finančních

prostředků pro provozování a údržbu. Některé zimní stadiony prošly rekonstrukcí a jsou

zmodernizovány tak, že byla podstatně snížena jejich nebezpečnost, neboť chlazení bylo

zmodernizováno na nepřímé a zmenšen podíl čpavku jako chladícího média. Bohužel toto

neproběhlo u všech zimních stadionů a existuje ještě celá řada, která na rekonstrukci čeká a

může být pro své okolí potencionálně nebezpečná. V rámci kontrol byly zjištěny dva takové

to zimní stadiony. U jednoho bylo doporučeno provést modernizaci a u druhého byl ukončen

provoz a v současné době probíhají výběrová řízení a na jeho modernizaci. Proto je třeba dále

provádět kontrolu v této oblasti.

U chladících zařízení v potravinářství je potencionálně nebezpečná situace zejména

v souvislosti s hromadným vznikem malých pivovarů. Je zřejmé, že nejčastějším zjištěnými

nedostatky jsou závady v oblasti tlakových nádob stabilních. Malé pivovary obvykle

provozují osoby bez jakýchkoliv zkušeností s provozem TNS, jako ležácké tanky se používají

nevhodné netlakové nádoby bez výstroje a nedostatečné znalosti obsluhy zařízení mohou vést

k nebezpečným úrazům obsluhy a destrukci nádob. Bylo by proto dobré v rámci tvorby úkolů

pro příští období zaměřit se i na toto specifické odvětví.

53

Závěr

V souladu se zadáním úkolu, byla kontrola provedena v celém rozsahu provozovaných

zařízení a v širokém spektru oborů tak, aby byl prověřen stav a úroveň dodržování

bezpečnostních předpisů při provozu chladících a tlakových zařízení. Kontrolou bylo ověřeno,

že u velké části provozovatelů je zajištěno bezpečné provozování chladících, tlakových a

souvisejících zařízení. U menší části spektra bylo zjištěno poměrně dost nedostatků a bylo

nutno v rámci tohoto úkolu navrhnout i sankce. Je proto třeba i nadále se věnovat oblasti PZ

s tím, že by bylo dobré zaměřit se více na oblast chladícího zařízení malých pivovarů a další

oblasti, kde se vyskytly závažnější nedostatky.

15.1.139

Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na

staveništi

Předmět kontroly

Jak vyplývá z názvu, cílem úkolu bylo prověřit, zda zadavatelé stavby a koordinátoři

BOZP plní své úkoly v předmětných oblastech.


Celkem byly provedeny kontroly u 15 subjektů; počet kontrolovaných subjektů,

stanovený v zadání úkolu, byl splněn.


Kontrola plnění povinností zadavatele stavby

zda zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení prací na OIP, zda oznámení splňuje

náležitosti přílohy č. 4 k NV č. 591/2006 Sb., a zda je zajištěno jeho vyvěšení na staveništi:

Na OIP bylo v roce 2015 doručeno cca 880 oznámení o zahájení stavebních prací.

Nejčastějším nedostatkem v této oblasti je doručení oznámení po zákonem stanoveném

termínu. Neoznámení zahájení prací bylo zjištěno v 1 případě, kdy zadavatelem stavby 17

rodinných domů byla fyzická osoba.

Oznámení už většinou obsahují všechny náležitosti dle přílohy č. 4 k NV č. 591/2006 Sb.,

problémem zůstává neuvádění identifikačních čísel subjektů (IČ), což ztěžuje evidenci

oznámení na OIP. Nebývají uváděni všichni zhotovitelé, neboť někteří nejsou v době podání

oznámení známi.

Nevyvěšení oznámení bylo zjištěno zřídka, zadavatelé tuto povinnost někdy zaměňují

s povinností vyvěsit ceduli stavebního úřadu „stavba povolena“. V reálu bývá povinnost

vyvěsit oznámení přesouvána zadavateli stavby na určeného koordinátora BOZP.

zda zadavatel stavby zajistil, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán

bezpečnosti a ochrany zdraví:

Plány BOZP bývají před zahájením prací zpracovány, i když jejich úroveň je různá,

přesněji nízká. pravidla se jedná jen o opis obecných požadavků předpisů. Nezpracování

plánu BOZP bylo zjištěno ve 2 případech.

54

zda na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil

potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souladu se

zákonem č. 309/2006 Sb.:

Vzhledem k velikosti realizovaných staveb byl na staveništích určován většinou jen

jeden koordinátor. Neručení koordinátora BOZP bylo zjištěno ve 2 případech.

Problémy v této oblasti zůstávají v podstatě stejného charakteru jako v loňském roce.

Zadavatelé staveb i nadále převádějí smluvně povinnost zajistit koordinátora na zhotovitele

stavby. Ten činnost koordinátora pak buď vykonává vlastním zaměstnancem, nebo ho zajistí

externím odborně způsobilým pracovníkem. Koordinátor, který na stavbě hájí zájmy

zhotovitele, pro kterého pracuje, je pak jen stěží objektivní.

zda zadavatel zavazuje zhotovitele k součinnosti s koordinátorem BOZP:

Obvykle zadavatel zavazuje k součinnosti s koordinátorem BOZP pouze zhotovitele, se

kterým má uzavřenou smlouvu. O ostatních zhotovitelích (subdodavatelích) se ani nedozví,

pokud si tuto podmínku nestanoví ve smlouvě se zhotovitelem.

Kontrola plnění povinností koordinátora BOZP na staveništi

Při kontrolách byly zjištěny v souvislosti s šetřením příčin a okolností pracovních úrazů

závažné nedostatky v činnosti koordinátorů. Jednalo se o neupozornění na zcela zjevné

závady, které, kdyby byly včas odstraněny, nemusely být zdrojem pracovního úrazu. Je

otázkou, zda šlo v uvedených případech ze strany koordinátora o neznalost nebo spíše o

toleranci závad. V jednom případě se jednalo o zjevnou toleranci absence zábradelních

zarážek na lešení (smrtelný úraz propadnutím mezi střední tyčí a podlahou lešení), ve druhém

případě koordinátora nezajímal způsob provedení a neoznačení poklopů zajišťujících otvory

ve stropní konstrukci (vážné zranění pracovníka v důsledku propadnutí spolu s poklopem do

nižšího patra).

Příklady dalších zjištěných nedostatků:

- koordinátor nezapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly jím zjištěné nedostatky

odstraněny,

- koordinátor důsledně nesleduje, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu

zdraví při práci, popř. závady toleruje (závady v oplocení staveniště, neoplocení staveniště,

nepažení svislých stěn výkopů),

- na kontrolní dny zve pouze hlavního zhotovitele,

- plnění svých povinností přesouvá na stavbyvedoucí hlavního zhotovitele.

Podstatou toho je, že je koordinátor na stavbě třeba jen 1x za týden nebo dokonce 1x za

14 dnů. Současně vykonává činnost koordinátora BOZP na několika staveništích současně, a

to i v rámci celé ČR.


Z výčtu vyskytujících se závad je jasné, že inspektorát musí věnovat předmětné oblasti

zvýšenou pozornost.

55


V případě kontrol, provedených v uvedených oblastech, využil inspektorát své zákonné

oprávnění např. k uložení opatření k odstranění zjištěných závad apod.

Doporučení

Bylo by dobré zjednodušit evidenci oznámení staveb. Na veřejné internetové stránky

SUIP dát interaktivní formulář „Oznámení staveb“, který bude zadavatel rovnou vyplňovat a

odesílat na příslušný OIP, kde se bude vést pouze v elektronické podobě.

Závěr

Jak již bylo konstatováno, je velmi důležité věnovat této oblasti při kontrolní činnosti

pozornost i v dalších obdobích, i vzhledem k počtu úrazů, ke kterým porušením předpisů ve

sledovaném období došlo a k jejichž vzniku by mohlo i nadále docházet.

15.1.140

Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb

Předmět kontroly

Tento úkol byl rozdělen na dvě části.

Zaprvé na kontrolu projektových dokumentací, kde bylo cílem zaměřit se na vybrané

projektové dokumentace a hlavní činností inspektora bylo posoudit a následně upozornit

předkladatele na nedostatky v naplňování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a

technických zařízení ve fázi projektování.

Zadruhé na účast na řízeních k povolení užívání staveb, což se týká účasti na řízeních

k povolení užívání staveb, a to celků budov nebo jen částí, včetně strojní technologie nebo

jen samotných strojů nebo jiných zařízení; posouzení k povolení se provádí na základě

oznámení příslušných stavebních úřadů, nebo investorů do zkušebního užívání nebo trvalého

provozu. Účelem těchto účastí je podchytit a upozornit na nedostatky vzniklé výstavbou,

odchýlením od projektové dokumentace nebo dodatečným požadavkem investora na úpravu

stavby, čímž mohou vznikat závady, které mohou mít vliv na pozdější vznik mimořádných

událostí, při kterých může dojít k ohrožení zdraví osob, zvířat, nebo hmotným škodám.

Cílem bylo prověřit plnění podmínek, vyplývajících z právních a ostatních předpisů k

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, již ve fázi přípravy staveb a během řízení k

povolení užívání staveb, jejich technického vybavení a instalované technologie. V této fázi je

kontrola preventivní nezastupitelným způsobem a velmi efektivní, především se předejde

následným úpravám např. stavebního řešení, pracovního prostředí a technologie z hlediska

požadavků na bezpečnost práce a technických zařízení. V opačném případě potom zjišťujeme

při kontrole v provozu třeba po několika letech následně nedostatky, které mají původ

v projektování či provádění stavby.

56


Projektové dokumentace

V roce 2015 bylo provedeno posouzení 703 projektových dokumentací staveb.

Dokumentace byla posuzována z hlediska způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických

zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Při posuzování projektové dokumentace staveb se

prověřovalo, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného

ohrožení zdraví a života osob, tj. zda tato řešení splňují bezpečnostní požadavky, které se

vztahují na danou stavbu, zvláště pak:

- zda projektová dokumentace obsahuje náležitosti dané vyhl. č. 499/2006 Sb., pro oblast

zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásady BOZP při práci na staveništi (plán

BOZP byl z citované vyhlášky vypuštěn),

- zda projektová dokumentace obsahuje i řešení k zajištění BOZP při údržbě objektů,

- zda projektové dokumentace obsahují informace ohledně instalovaných zařízení

(elektrických, plynových, zdvihacích, tlakových, apod.) a informace ohledně instalovaných

výrobních zařízení a výrobní technologie vč. jejich řešení z hlediska BOZP.

Řízení k vydání kolaudačního souhlasu

V roce 2015 bylo provedeno a vydáno 445 vyjádření k uvedení staveb do provozu, ať ke

zkušebnímu či trvalému. Při řízení k vydání kolaudačního souhlasu byly uplatňovány

požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, a to zejména zda:

- byly odstraněny nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby,

- byly odstraněny nedostatky vyplývající ze změn realizovaných v průběhu výstavby,

- stavba je provedena podle schváleného projektu a případné změny jsou vyznačeny v

původní projektové dokumentaci,

- provedení stavby odpovídá požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění

bezpečnosti práce,

- umístění a prostorové uspořádání strojů (zařízení), popř. jejich souborů, včetně dopravních

a manipulačních ploch a ploch pro obsluhu a údržbu odpovídá požadavkům právních a

ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,

- jsou realizována opatření k zajištění bezpečnosti práce stanovené na základě zhodnocení

všech předvídatelných rizik možného ohrožení zaměstnanců, popř. jiných osob či majetku,

- jsou realizována konstrukční řešení, popř. opatření umožňující bezpečnou obsluhu, údržbu

nebo opravu stavby (její části) po dobu jejího užívání.


Vzhledem k provádění kontrol odbornými skupinami, jsou uvedeny nejčastěji

porušované předpisy v rámci oddílu zhodnocení poznatků vždy u jednotlivé odborné skupiny

a oblasti provedené kontroly.


Oblast - projektové dokumentace

V rámci inspektorské činnosti bylo provedeno posouzení projektové dokumentace

z hlediska k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení dle části A a B zadání úkolu u

vybraných staveb:

- určených pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob,

- určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace,

57

- určených pro shromažďování více než 200 osob a dále u staveb, ve kterých se nachází

takový prostor,

- určených k shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové

hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům (ve smyslu § 3 písm.

b) vyhlášky MMR č. 268/2009 Sb.),

- určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (§ 2 odst. 2 zákona č.

356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin,

- hromadných garáží - vícepodlažních (ČSN 73 6058 Třídění, odst. 4 Podle stavebního

- dispozičního řešení, písm. b) a podzemních garáží ČSN 73 6058 Třídění, odst. 5 Podle

vztahu podlahy nejnižšího podlaží k úrovni přilehlého terénu),

- jaderných elektráren,

- kotelen I. a II. kategorie (vyhl. č. 91/1993 Sb.) a dále kotelen s parními a kapalinovými

kotli (vyhrazeným tlakovým zařízením) ve smyslu § 2 odst.1 písm. a) vyhl. č. 18/1979

Sb.,v platném znění,

- čerpacích stanic LPG/CNG,

- bioplynových stanic.

OIP se snaží vyřídit všechny požadavky, které jsou vybrány podle metodického pokynu GI, a

vydat prakticky ke všem dokumentacím vyjádření, kromě těch nevyjmenovaných případů, a

tam, kde není OIP kompetentní provádět kontrolu, např. rodinné domky, soukromé garáže

apod.

U projektových dokumentací staveb dle přidělených čísel v systému REUIP se jednalo o

projekty výstavby nových provozů, změny a zavádění nových moderních technologií,

přístaveb atd. Některé PD byly předávány elektronickou cestou, přes tzv. úložiště nebo na

elektronických nosičích. Tento nový způsob zasílání dokumentace má výhody pro

zpracovatele dokumentace, ale při posuzování bylo nutné dokumentaci, zejména výkresy,

z důvodu čitelnosti stejně upravit, zvětšit a vytisknout. Nehledě na nekompatibilitu některých

zasílaných souborů, které bylo nutno převádět do kompatibilních souborů. Tyto všechny

kroky měly za následek delší průběžnou dobu posuzování dokumentace.

V dokumentacích byly převážně stále opakující se závady, vyskytující se již v předchozích

obdobích.

Některé subjekty, zejména u menších staveb, zasílají PD bez základních požadavků na BP a

TZ. PD i u větších staveb neobsahuje rozmístění strojů a pracovišť, posouzení pracovních

činností a vyplývajících rizik.

Stále se vyskytují případy použití neplatných předpisů v projektové dokumentaci při určení

způsobu zajištění bezpečnosti práce na stavbě včetně montáže nevyhrazených i vyhrazených

tlakových zařízení. Nedostatky v této oblasti byly zjištěny hlavně u projektantů, kterým jsme

dosud naše vyjádření nedávali, ale jsou i případy, kdy se neplatné právní předpisy a normativy

vyskytují u téže projektové organizace stále, i když v různých případech staveb.

Z dalších nedostatků lze uvést zejména nestanovení protiskluzového povrchu schodišťových

stupnic a podlah, šířka vnitřních komunikací, nejsou řešeny konkrétní místní podmínky jako

např. výměna osvětlovacích těles, přístup ke kontrolním místům ve výškách, zajištění osob

v období bouracích prací a při provádění úprav nebo rekonstrukcí při provozu.

U PD nízkotlakých kotelen, jsou nedostatky při technickém řešení umístění zabezpečovacího

zařízení otopné soustavy a chybí výpočet větrání kotelny, zabezpečovacího zařízení, řešení

úpravy vody a zjišťování kvality oběhové vody, stanovení způsobu obsluhy kotelny.

Odborná skupina stavebnictví

Nad rámec metodiky SÚIP se vyjadřujeme i k předloženým projektovým

dokumentacím pro demolice stavebních objektů (vysokých komínů, mostů, výrobních hal

apod.).

58

Nejčastěji zjišťované nedostatky jsou:

- na situaci nebývají vyznačena ochranná a bezpečnostní pásma,

- chybí statické posouzení (statický, popř. dynamický výpočet k posouzení stability

konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací, případně pro navržení dočasných

podpěrných konstrukcí, ověření statické závislosti stávajících objektů na objektech

bouraných,

- chybí popis technologického postupu bouracích prací – ačkoliv je vyžadován vyhláškou o

dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů – odkazují projektanti

většinou na zhotovitele.

Pokud dle § 128 odst. (1) zák. č. 183/2005 Sb. musí být k ohlášení odstranění stavby

předložena dokumentace bouracích prací, jejíž náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 4 vyhl.

499/2006 Sb., nelze povinnosti uložené přílohou této vyhlášky zpracovateli projektové

dokumentace splnit odkazem na to, že požadované zajistí zhotovitel (např. stavební průzkum,

zjištění ochranných a bezpečnostních pásem, stanovení podmínek pro provádění prací

z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci atd.), tak, jak je často v předkládaných PD

uváděno s odůvodněním, že zhotovitel není v době zpracování PD znám.

Zhotovitel má povinnost provést průzkum a zpracovat technologický postup bouracích prací

pouze u bouracích prací, pro něž se zpracování dokumentace bouracích prací dle stavebního

zákona nevyžaduje (NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 3, část XII, bod 1). K takto zpracovanému

TP se inspektoráty samostatně nevyjadřují, nejde o projektovou dokumentaci. Tyto TP jsou

případně kontrolovány v rámci kontrol prováděných přímo u zhotovitelů.

V ostatních případech postupuje zhotovitel dle zpracované projektové dokumentace, případné

změny je povinen konzultovat s projektantem.

Velmi často nelze z předložené PD posoudit, zda schodiště, zábradlí a pevně zabudované

žebříky budou provedeny v souladu s příslušnými technickými normami (obvykle další –

podrobnější dokumentace není zpracovávána a vše se řeší s projektantem na místě ze dne na

den, nebo příslušná dokumentace nám není předkládána).

Předkládaná dokumentace k posouzení nebyla v mnohých případech v souladu, s vyhláškou č.

499/2006 Sb., zejména pak s jejími přílohami. To, že má dokumentace obsahovat náležitosti

zejména v části „E. Zásady organizace výstavby“ stanovení podmínek pro provádění stavby

z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví osob. Rovněž spolupráce zadavatele stavby v rámci

přípravy, což je patrné z předkládaných PD. Samotný fakt, že zadavatelé neznají zákon, je

patrný z předkládaných PD, kde není ve fázi přípravy s ohledem na rozsah a složitost díla a

jeho náročnost na koordinaci stanoven koordinátor. To, že projektant nespolupracuje se

zadavatelem, který má povinnost určit v rámci přípravy koordinátora, je patrné z

vypracovaných PD, kde nejsou zohledněny požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci. Setkáváme se s tím, že v PD není pro staveniště zpracován plán BOZP,

vzniká-li povinnost (v současné době již podle vyhlášky č. 499/2006 Sb v PD být nemusí).

Stále se opakuje stejné pochybení ze strany projektantů, kdy PD opomíjí řešit k zajištění

bezpečnosti práce, která vyplývá z výše uvedené vyhlášky. Zpracované projekty mají

rozdílnou úroveň a v mnohých případech nevytváří dostatečný podklad pro jejich posouzení,

natož pro samotnou realizaci stavby pokud není zpracováván realizační projekt.

Pokud jsou k nám zasílány územně plánovací dokumentace a PD pro vydání územních

rozhodnutí, tyto jsou vraceny zpět s upozorněním, že se k těmto PD zdejší úřad nevyjadřuje

v souladu s metodickým pokynem GI.

Lze uvést, že stále přetrvává fakt, kdy zadavatelé neznají zákon č. 309/2006 Sb., což je patrné

z předkládaných PD, kde stále není ve fázi přípravy s ohledem na rozsah a složitost díla a jeho

náročnost ke koordinaci stanoven koordinátor. Tento stav se pozvolna zlepšuje. Bezpečnost

práce je uváděna okrajově v části „E. Zásady organizace výstavby“, zejména pak jen soupis

59

právních předpisů, které se mají v rámci stavby dodržovat. Rovněž spolupráce zadavatele

stavby v rámci přípravy není na patřičné úrovni, což je patrné z předkládaných PD. To, že

projektant nespolupracuje se zadavatelem, který má povinnost určit v rámci přípravy

koordinátora či koordinátory, je patrné z vypracovaných PD, kde nejsou zohledněny

požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zpracované projekty mají rozdílnou úroveň a v mnohých případech nevytvářejí dostatečný

podklad pro jejich posouzení, natož pro samotnou realizaci stavby, pokud není zpracován

realizační projekt.

Odborná skupina zpracovatelského průmyslu, chemického průmyslu, strojírenství hutní

výroby a energetiky

U projektových dokumentací, bylo zjištěno, že při charakteru výroby, při použití

určitých látek, může vznikat prostředí s rizikem nebezpečí výbuchu podle NV č. 406/2004 Sb.

Požadujeme proto již od projektantů, aby tuto problematikou řešili již při zpracování

projektové dokumentace, přestože povinnost zhodnocení podle NV č. 406/2004Sb. má

provozovatel. Je možnost upravit projektovou dokumentaci tak, aby zhodnotila požadavky

z hlediska daného prostředí na inženýrské sítě včetně a byly vytvořeny takové podmínky pro

zajištění ochrany a zdraví zaměstnanců s co nejmenším počátečním stupněm rizika.

V opačném případě pak při dodatečném zhodnocení po zrealizování výstavby objektu a jeho

dodatečné úpravě přináší větší finanční zatížení pro investora, což může vést z důvodů

vyčerpání finančních prostředků na stavbu, že uvedená rizika nebudou včas minimalizována.

Zpracované projekty mají rozdílnou úroveň a v mnohých případech nevytváří dostatečný

podklad pro jejich posouzení, natož pro samotnou realizaci stavby pokud není zpracováván

realizační projekt.

U projektových dokumentací, z hlediska všeobecné bezpečnosti, se opakují stále obdobné

závady z minulých let. Jsou špatně uvedené odkazy na předpisy, normy, které jsou již

neplatné. Ostatní závady (převažující), které jsou zjištěny, se týkají převážně částí, které

spadají do oblasti vyhrazených zařízení. Jsou projektové dokumentace, ve kterých chybí i

některé důležité části, jako je třeba připojení inženýrských sítí, nebo žadatelé dodají jen

základní dokumentaci - Průvodní zprávu s představou, že to dostačuje.

Odborná skupina zemědělství, potravinářství, terciální sféra, lesnictví a těžba a

zpracování dřeva

Je zřejmé, že chyby v dokumentacích se nacházejí i důsledku toho, že se na

projektových dokumentacích šetří a neobsahují předepsané náležitosti. Výjimkou jsou

dokumentace, které jsou pro stavbu, které jsou financovány ze státního rozpočtu (školy,

domovy pro seniory), kde jsou ty dokumentace výrazně obsáhlejší a dokumenty, které má

obsahovat souhrnná zpráva jsou podrobně rozepsány.

Z konkrétních závad lze uvést např.:

- dokumentace neobsahovaly požadavky pro zajištění bezpečnosti práce při realizaci stavby

a při budoucím provozu,

- v zásadách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souhrnné technické

zprávě bylo uváděno mimo jiných předpisů NV č. 27/2002 Sb., které se týká organizace

práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související

s chovem zvířat. Tento předpis se netýká práce na staveništi,

- dokumentace neřešily, jak bude splněn požadavek § 63 odst. 9 vyhl. č. 48/1982 Sb.

požadující na stacionárních strojích instalaci odsávacího zařízení nebo mechanického

odstraňování odpadu,

60

- stále se opakující uvádění již neplatných předpisů a norem, lze doplnit o neuvádění

předpisů vůbec zejména v části BOZP a nebo je pouze uvedeno budou dodržovány platné

„ČSN a ostatní předpisy“, zřejmě z toho důvodu aby se projektant vyhnul konfrontaci

s vyjádřením OIP, že předmětnou problematiku zakotvit do stávajících platných předpisů.

-

Odborná skupina pro plynová zařízení

Posuzování projektových dokumentací- závady:

- uváděny neplatné legislativní předpisy,

- neuvádí se odborná způsobilost montážních organizací, odborná způsobilost svářečů

plastů, svářečů ocelových plynovodů apod.,

- nepřesné informace o tlakových zkouškách pevnosti a těsnosti v návaznosti na provozní

tlak,

- z PD a technických výkresů nejsou zřejmé v případě nově realizovaných rozvodů plynu

délky vnějších a vnitřních částí, provozní tlaky popř. materiál,

- není soulad mezi údaji uvedenými v PD a uvedenými v technických výkresech,

- nedostatečně řešeno připojení spotřebičů pomocí flexi potrubí tj. ohebné hadice - trubky

musí splňovat zpřísněné zásady dle TPG (životnost a požární odolnost),

- neuvádí v případě signalizačního vodiče, že jeho funkce musí být před předáním stavby

ověřena a o výsledku kontroly se pořídí zápis, který je pak součástí dokumentace.

Stávající trend nízké úrovně zpracované - posuzované projektové dokumentace stále

pokračuje. V oblasti plynových zařízení vidíme příčinu především v přístupu a osnovách

ČKAIT. Situaci by velmi napomohla obdobná praxe, jako u montážních pracovníků a

revizních techniků, kteří jsou legislativně nuceni k pravidelným přezkušováním po pěti letech.

Lektorská činnost potvrzuje zkušenost z velmi nízké účasti projektantů na vzdělávacích

odborných akcích. V současné době, pracuje-li např. montážní pracovník s moderními

materiály a systémy (např. vícevrstvé trubky), musí mít účast na seminářích a osvědčení

výrobce systému. U projektantů je to záležitost pouze dobrovolná a tím v praxi často

opomíjená. Projektant není dostatečně nucen k odpovídajícímu celoživotnímu vzdělávání.

PD bylo nutné, ze strany OIP často připomínkovat popř. nesouhlasit a požadovat dopracování

PD. Někteří projektanti nezaregistrovali nejen nové změny právních předpisů ani změny

v normativních dokumentů např. zrušení ČSN 38 6420 – Průmyslové plynovody.

Odborná skupina pro zdvihací zařízení

Rok 2015 v podstatě kopíroval rok 2014, opět jsme se nejvíce vyjadřovali

k projektovým dokumentacím, které se týkaly výměny (modernizace) výtahů v obytných

domech. Výtahářské firmy si většinou nechávají zpracovávat projektové dokumentace u

stejných projektantů a tak dokumentace byly většinou bez připomínek.

Projektové dokumentace se z valné většiny zpracovávají pro stavební povolení, a tak u

mostových jeřábů se opakoval stále stejný nedostatek; tam, kde nejsou projektovány revizní

plošiny a průchozí lávky, není v projektové dokumentaci stanoven bezpečný přístup na ně

k provádění kontrol, revizí údržby a oprav. U průchozích lávek na jeřábových drahách nebyl

splněn požadavek bodu 3.3.5 Přílohy k nař. vlády č. 101/2005 Sb. zajistit bezpečnost osob,

které se na ní pohybují jiným způsobem (např. záchytným systémem), protože na okraji

průchozí lávky nelze zřídit z technických důvodů zábradlí.

61

Odborná skupina pro tlaková zařízení

Projektové dokumentace byly předloženy a rozpracovány v různých stupních.

Nejčastější forma byla „Pro získání stavebního povolení“ a v případě velkých investičních

celků jsme posuzovali projektovou dokumentaci prováděcí u vybraných dodavatelských

technologických celků. Velké investiční celky, např. elektrárny a kotelny nad 100 MW,

dálnice, liniové stavby, povoluje a kolauduje přímo stavební úřad MPO.

V projektových dokumentacích jsme se snažili zaměřit na posouzení vyhrazených i

nevyhrazených tlakových zařízení, kotelen, tepelných soustav, výměníkových stanic,

souvisejících rozvodů tlakového vzduchu, tepla a chladu a dokumentaci zabezpečovacích a

pojistných zařízení.

Úroveň zpracovaných a posuzovaných projektových dokumentací byla opět různorodá. Podle

našeho názoru je to ovlivněno odborností a zkušenostmi projektantů. Nejčastěji chyběly v PD

citace, odkazy a provázanost na zákony, vyhlášky a normy pro tlaková zařízení. PD bylo tedy

nutné připomínkovat a požadovat dopracování, v dalším stupni zpracování. Některé PD byly

předávány elektronickou cestou, přes tzv. úložiště.

Stále připomínáme, že hlavním předpisem pro uvádění tlakových zařízení na trh a do provozu

je nařízení vlády č.26/2003Sb (PED) a do přehledu zařízení je třeba doplnit sestavy tlakových

zařízení a to včetně tlakové a bezpečnostní výstroje, zahrnující elektrické a elektronické

systémy související s bezpečností tlakových zařízení.

V prováděcí dokumentaci pro provozní soubor kotelna a strojovna je zpracována ANALYZA

RIZIKA – SIL podle ČSN EN 61508 Funkční bezpečnost elektrických / elektronických /

programovatelných elektronických systémů, souvisejících s bezpečností, a Studie nebezpečí a

provozuschopnosti (studie HAZOP) podle ČSN IEC 61882:2002. Na základě těchto studií a

analýz je třeba určit sestavy tlakových zařízení pro kotel, hořáky, turbínu apod. Vymezení

sestav - včetně bezpečnostní výstroje- budou předmětem posouzení shody podle nař. vlády č.

26/2003Sb(PED).

V projektové dokumentaci bylo např. zjištěno:

1/ V technické zprávě 1. Provozní zařízení kotelny je uvedeno, že kotelna nebude po většinu

roku provozována a je předpoklad provozu 4 týdny za rok. Dále je uvedeno, že pára z cizího

zdroje umožní temperování kotelny a udržování vody v kotlích a napájecí nádrži blízko

provozní teploty pro urychlení najetí kotelny. V PD není dále specifikováno, na jakou teplotu

bude voda v kotlích udržována, zda bude v kotlích nad hladinou vody pára, o jakém přetlaku a

zda toto opatření bude plnit funkci konzervaci kotle parou po celý rok nepřetržitě a jakým

způsobem bude prováděna kontrola této konzervace kotlů jako ochrana proti korozi.

Vzhledem k energetické náročnosti tohoto druhu konzervace kotlů není v PD uvedeno, zda

tento druh konzervace je stanoven jako jediný možný nebo bude prováděn jiný způsob

ochrany proti korozi tlakového celku kotlů (ze strany vody a páry), energeticky méně náročný

při odstavení kotlů. V případě, že by byl použit jiný druh konzervace kotlů, je nutno do PD

včetně výkresové dokumentace doplnit podrobný postup konzervace kotlů a případné

technické řešení technického zařízení nutného pro tuto konzervaci.

2/ V uvedené technické zprávě 1. Provozní zařízení kotelny je uvedeno, že" napájecí a

doplňovací voda musí splňovat minimálně požadavky směrnice BOO2 BOSCH". K tomu

vádíme, že u parních kotlů je kromě napájecí vody nutno kontrolovat i vodu kotelní

(doplňovací voda je pro kotle horkovodní nikoli parní). Požadavky kvality dle směrnice

výrobce jsou limitní zejména pro záruční podmínky výrobce kotlů. Pro určení při provozu,

zda se jedná, nebo nejedná, o provoz za mimořádných podmínek dle čl. 72 ČSN 07 0710, jsou

limitní hodnoty kvality napájecí a kotelní vody dle ČSN 07 7401. tedy národního normativů

pro provoz (po uvedení výrobku na trh). Vzhledem k tomu, že kotle budou po převážnou

dobu roku odstaveny z provozu, je nutné stanovit podmínky kvality a kontroly dodržení této

62

kvality kotelní vody pokud budou kotle naplněny vodou při této odstávce (nejedná se o

provoz kotlů), aby tlakový celek kotle byl chráněn proti korozi ze strany vody a páry.

3/ Uvedená technická zpráva 1. Provozní zařízení kotelny je příliš strohá a nerespektuje

podmínky bezpečného provozu kotelního zařízení a zařízení pro úpravu vody a dalšího

technického zařízení kotelny. Neřeší zejména technické , podmínky najetí a odstavení kotle a

ochrany kotle při odstávce, které jednoznačně neurčuje a nespecifikuje , provozní předpis

výrobce a jsou dané technickou výjimečností tohoto projektu.

4/ V technické zprávě není uvedeno, že zařízení z hlediska provozu je především vyhrazené

tlakové zařízení a vyhrazené plynové zařízení podle vyhlášek č.18/1979Sb a č.21/1979Sb.

Rovněž, obdobně jako v předešlém bodě, není zmíněn ani základní předpis pro stanovené

výrobky – tlakové zařízení ,kotle .tlakové nádoby a sestavy včetně bezpečnostní výstroje a

elektrických a elektronických systémů souvisejících s bezpečností před uvedením na trh a do

provozu – vládní nařízení č. 26/2003Sb v platném znění(tzv. PED).

5) Výstroj kotle musí být v souladu s ČSN EN 12953-6- požadavky na výstroj válcových

kotlů.

Pro všechny omezovače musí být dodržena ČSN EN 12953-9- Požadavky na omezovací

zařízení pro kotle a příslušenství. Jedná se o volbu spolehlivosti přístrojů, jejich počet a

umístění a vyzkoušení. Tyto omezovače jsou součástí sestav tlakových zařízení a musí být

podrobeny režimu posouzení shody jako tlakové zařízení.

6/ Všechny omezovače a jejich připojení musí být v souladu s ČSN EN 12953-9. Ochranné

systémy musí být v souladu s ČSN EN 50156-1. Konstrukce a provedení elektrického

bezpečnostního okruhu, jakož i elektrická zařízení a řídicí přístroje pro přívod tepla a jeho

přídavné zařízení musí být v souladu s ČSN EN 50156-1. Analýza nebezpečí se musí

provádět pro každou funkci omezovače a pro požadované úrovně funkční bezpečnosti.

Požadavky bezpečnostní úrovně integrity (Safety Integrity Level – SIL) na ochranné systémy

kotle nejsou menší než SIL 2.

7/ Výstroj válcových, plamenco-žárotrubných kotlů musí vyhovovat ČSN 12953-6-

požadavky na výstroj kotle. Kotle musí být vybaveny pojistnými ventily jak na výparníku, tak

na výstupu z přehřívače ve výkonovém rozdělení podle uvedených norem. Použitý typ

pojistných ventilů a jejich dimenze bude doložen výpočtem výkonnosti podle ČSN EN ISO

4126-1 popř. ČSN 134309.

Kotle bez trvalé obsluhy se vybavují a provozují podle ČSN EN 12953-6.

8/ Pro válcové kotle ČSN 12953 -Část 9: Požadavky na omezovací zařízení pro kotle a

příslušenství bude navrženo a hlavně vyzkoušeno omezovací zařízení kotlů. Návrh softwaru a

hardwaru musí vycházet z funkčního rozboru omezovačů. Software musí být navržen podle

ČSN EN 61508-3 pro úroveň SIL (Safety Integrity Level) stanovenou na základě rozboru

podle ČSN EN 50156-1.

9/ Podobně jako v předchozím bodě požadujeme doložení typu a výkonnosti pojistných

ventilů na napájecí nádrži. Výkonnost pojistných ventilů podle ČSN EN ISO 4126-1 popř.

ČSN 134309 s tím , že bude doložen i potřebný jištěný parní výkon a parametry páry.

10/ )V technické zprávě PD je třeba uvést jednoznačné hodnoty parametrů cizí páry, protože

na P&ID arch číslo -V 3785 je uveden tlak cizí páry 5 bar. Je třeba vysvětlit funkci a

parametry podružného rozdělovače 0,5-1,7 MPa.

63

11/ V technické zprávě nejsou uvedeny parametry napájecí nádrže a na str. 5 jsou uvedena

pojistná a najížděcí potrubí kotlů. Termín pojistná potrubí se u parních kotlů nepoužívá;

zřejmě se jedná o výfuková potrubí od pojistných ventilů.

12/ S parními kotly a tlakovými nádobami bude dodána průvodní dokumentace, v rozsahu

pasportů podle ČSN 070008 a ČSN 690010 - 7.2., a provozní předpisy výrobce podle ČSN

070623.

13/ Pevné ocelové žebříky musí být provedeny podle ČSN 746382 a ČSN EN ISO 14122-4

konkrétně musí být od délky větví 3000mm vybaveny ochranným zařízením např. ochranným

košem a výstupní místa samouzavírací brankou.

Odborná skupina pro elektrická zařízení

Dokumentace, které jsou předkládány k posouzení části elektro, jsou velmi různorodé.

V některých dokumentacích jsou uváděny neplatné právní předpisy a neplatné normy.

V jiných dokumentacích chybí protokoly stanovující vnější vlivy s odkazem, že budou

vypracovány v dalším stupni dokumentace (který ale zpravidla není na úřad předkládán).

Předloženy byly i dokumentace ve kterých projektant neuvedl krytí navržených el. zařízení a

el. instalace, takže dle projektu nebylo možné akci realizovat (v praxi to provedla firma, která

získala zakázku). Jiné dokumentace byly tak stručné, že odpovědně posoudit navržené

technické řešení z hlediska BOZP a VTZ nebylo možné, proto byl vyžádán další stupeň PD

k posouzení. Část dokumentací není autorizovaná, nebo je autorizovaná jinou než

elektrotechnickou specializací.

Jako problémová je u řady dokumentací, v rozporu s platnými ČSN a Věstníkem normalizace

č.1/2013, řešena ochrana staveb před bleskem pomocí aktivního hromosvodu.

Oblast - poznatky při závěrečných kontrolních prohlidkách k vydání kolaudačního

souhlasu

Kolaudace staveb nebyly systémově preferovanou činností SÚIP, ale právě kolaudační

řízení a uvádění technologií do zkušebního provozu je možná cesta k zajištění nápravy

nedostatečného stavu v oblasti budoucí výrobní činnosti a bezpečnosti práce.

Jsou stavby, kdy jsme investorem zváni již před termínem závěrečné kontrolní prohlídky, tak

aby nebyly již neodstraněné závady pro vyjádření ke kolaudačnímu souhlasu, a paradoxně zde

nejsou žádné nedostatky nebo na rozsah stavby je jen velmi málo zjištěných závad.

U subjektů na druhé straně, kde ani při kontrolní prohlídce nemají připraveny potřebné

doklady a stavba je evidentně nedokončená apod., je zjišťováno nejvíce nedostatků. Nelze

mnohdy dopředu předpovědět, jaký čas si kolaudace vyžádá; hodně záleží na přípravě

kontrolní prohlídky ze strany stavby a investora stavby a je třeba i uvážit skutečnost, že

kolaudační řízení se týká více inspektorských profesí.

Při kolaudacích se často vyskytují závady v oblasti nezajištění revize a zkoušky

vyhrazených technických zařízení, u teplovodních kotelen se stále nacházejí nedostatky ve

správném osazení bezpečnostní výstroje kotlů a ohřívačů otopné a teplé vody, není doklad o

tom, že soustava byla naplněna upravenou doplňovací vodou předepsané kvality a jakost

oběhové vody není také doložena. U plynových kotelen není kompletní předepsané vybavení

kotelny.

Při kolaudačním řízení bylo také v některých případech zjišťováno, že investor nepředložil

veškeré požadované doklady, zejména v oblastí předepsaných revizí, a v některých případech

je viditelná snaha kolaudovat stavby před jejich úplným dokončením s četnými nedodělky.

64

Bylo též zjištěno, že připomínky k PD ze strany OIP, nejsou plně respektovány, a proto jsou

znovu uváděny do vyjádření. V některých případech pak bylo vydáno nesouhlasné stanovisko

ke kolaudaci stavby.

V dalších případech byl vydán souhlas s kolaudací stavby, když závady nebyly zásadního

charakteru a s ohledem kvalitu a rozsah stavby šlo spíše o ojedinělé a okrajové nedostatky.

V těchto případech byl souhlas vydán s určením lhůty odstranění uvedeného nedostatku.

Odborná skupina zpracovatelského průmyslu, chemické průmyslu, strojírenství hutní

výroby a energetiky

Při místním šetření při posuzování staveb z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví dochází k situacím, kdy se inspektor dostaví na posuzovaný objekt a zjistí, že stavba

není dokončena, vykazuje celou řadu nedodělků včetně nedokončené stavby, chybějících

revizí a dokonce i nevyskytující se technologie. Při posuzování technologie dochází

v některých případech, že jim chybí průvodní dokumentace – návody, nebo jsou v jiném

jazyce, včetně prohlášení shody dle zákona č. 22/1997 Sb., což bývá u dovezené technologie

staršího data výroby včetně toho, že u instalované technologie nemá výrobní štítek.

Jedná se převážně o závady:

- chybějící bezpečnostní značení upozorňující na rizika poškození zdraví – bezpečnostní

značení pádu osob, snížených profilů,

- chybějící značení komunikačních cest včetně skladových prostor,

- označení skleněných dveří nebo stěn ve výšce 1,1 až 1,6 m,

- označení spodních hran u sekčních nebo rolovacích vrat,

- označení technologického potrubí,

- označení okrajů ramp jejich hrany,

- označení prvního nástupního a posledního schodu na schodišti,

- chybějící madla na schodištích, nebo zábradlí u komunikačních cest ve výškách,

- chybějící plošina alespoň o délce 0,9 m mezi dveřmi a schodištěm,

- nejsou zajistitelná křídla vrat proti samo volnému uzavření,

- zúžené vjezdy a výjezdy z vrat určených pro provoz a pěší nejsou opatřeny značkami

viditelnými při otevřených vratech,

- pro sklad není vypracovaný „Místní řád skladu“,

- označení ovládacích prvků na strojním zařízení není v českém jazyce,.

- není protokol o funkční zkoušce nouzového osvětlení.

V roce 2015 došlo také k posouzení nových technologií jako např. Hala kovoobrábění a

pozinkování, výstavba nového závodu na obrábění kovů v průmyslové zóně Triangle nebo

výstavba dialyzačního centra. Současně také dochází v důsledku zlepšení ekonomických

situací k rozšiřování výroby o nové technologie, např. rekonstrukce přípravny vzorků a

mechanické zkušebny, stavební úpravy a změna užívání objektu atd.

Odborná skupina zemědělství, potravinářství, terciální sféra, lesnictví a těžba a

zpracování dřeva

Některé nedostatky vyplývají i z urychlování stavby po dodržení stanovených termínů

pro stavbu. Do těchto chyb patří nezabezpečené montážní otvory v podlahách a zdech, a to

včetně těch pro elektroinstalaci. Dále sem patří i to, že často nejsou instalovány výrobní

technologie, proto není možné posoudit vhodnost jejich rozmístění s ohledem na bezpečnost

práce zaměstnanců. V této věci pak nelze například posoudit značení komunikací, osazení

pracoviště značkami a signály. Dále je potřeba zmínit vhodnost prostor pro umístění daných

65

technologií a provedení stavby pro procesní manipulaci. Obecně vzato, lépe jsou na tom

v tomto ohledu stavby nové, kde jsou stroje umístěny „v řadě“, není potřeba náročné

manipulace a vyskytuje se zde minimum potencionálně nebezpečných míst.

Přesným opakem jsou stavby, kde jsou výrobní prostory získány rekonstrukcí a změnou

užívání z prostor, které byly původně projektovány na jiné využití a hlavně v jiné době. Zde

jsou prostory stísněné, je nutno manipulovat jeřáby a výtahy materiál, není možnost bezpečné

jízdy VZV v hale.

Některá konkrétní zjištění:

Truhlárny:

- elektrický přívod k tloušťkovačce kladený na podlaze nebyl zajištěn proti mechanickému

poškození,

- stroje nebyly vybaveny provozní dokumentací,

- nebylo zajištěno odsávání u pásové brusky.

Prodejny potravin:

- nerovnosti komunikace uvnitř budovy,

- volná strana u rampy není opatřena snímatelným zábradlím,

- u strojovny chlazení nebyly dokončeny stavební úpravy,

- prosklené dveře nebyly ve výšce 1.1 m až 1,6 m nad podlahou výrazně označeny,

- přístupová schodiště nebyla opatřena zábradlím.

Výrobna lahůdek:

- nebyla zajištěna výchozí revize k el. zařízení objektu,

- stroje a zařízení nebyly osazeny v souladu s projektovou dokumentací.

Ostatní stavby:

- označit potrubní rozvody ve podle druhu média vč. směrů toku podle ČSN 13 0072,

- výstupní šroubení za ventily u rozvodů dovybavit záslepkami,

- přemístit úpravnu vody ve VS tak aby nebránila obsluze armatur ve VS,

- hadice z přepadů úpravny vody a přepadu z kondenzátní nádrže zavést do kanalizace, tak

aby nedocházelo k výtoku vody na podlahu,

- doplnit dokumentaci skutečného stavu se zakreslením změn,

- zajistit bezpečný přístup k patkám osvětlení fotbalové plochy, patky zabezpečit proti pádu

osob, zajistit bezpečný přístup k výstupním kovovým žebříkům osvětlovacích sloupů,

- u svislé plošiny pro dopravu osob s omezenou pohyblivostí typ VVU 225, doplnit

mechanické blokovací zařízení v prostoru pod plošinou,

- není zajištěna bezpečná manipulace se střešními okny v 3 NP budovy (zasedací místnost),

- zábradlí na podestách, únikového schodiště není u podlahy opatřeno ochrannou lištou o

výšce nejméně 0,1m.

V oblasti dopravy inspektorát při povolování staveb zajišťoval účast a uplatňování

požadavků právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Povolování staveb se uskutečňuje převážně na základě žádosti o závěrečnou kontrolní

prohlídku stavby. Zejména u velkých a náročných staveb dochází k prohlídkám v předstihu

před samotným kolaudačním řízením. Dodavatel stavby a stavebník tak získá od inspektorátu

přehled jednotlivých závad, respektive požadavků právních předpisů k zajištění bezpečnosti

práce a technických zařízení, které je nutno realizovat. Stavební úřady totiž vyžadují, na

základě stávající právní úpravy, aby souhlas se zkušebním provozem nebo kolaudační souhlas

neobsahoval žádné závady a požadavky.

Stavební řízení vedená Drážním úřadem, sekce stavební, oblast Praha, jsou odlišná, korektní a

požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení uplatněna

66

inspektorátem jsou vždy zapracována do souhlasu se zkušebním provozem a realizována před

vydáním kolaudačního souhlasu.

Odborná skupina stavebnictví

Nedostatky zjišťované při povolování zkušebního provozu:

- sklopné poklopy šachet nelze zajistit v otevřené poloze (např. vstup do ČS, odběrná

místa),

- dokumentace provedení el. instalace neodpovídá skutečnému provedení (bývá přepsán

pouze název dokumentace určené k realizaci),

- nejsou doloženy vlastnosti pochozích krytů (únosnost, vhodnost pro prostředí,

protiskluznost) – např. nad přítokovým kanálem ke strojním česlím.

Jako dotčený orgán státní správy se zúčastňujeme kolaudačních řízení, resp. prohlídky

stavby pro vydání kolaudačního souhlasu. Při kolaudačních řízeních, ale i při prohlídkách

stavby pro vydání kolaudačního souhlasu, jsou shledávány nedostatky, kdy nejsou

v minimálních požadavcích plněny jak technické normy, tak i právní předpisy týkající se

bezpečnosti stavby.

Pokud bylo vydáváno kolaudační rozhodnutí lze uplatnit případné podmínky pro užívání

stavby do citace rozhodnutí s uvedením termínu odstranění závad. Avšak jiná situace nastává

a tím máme na mysli naše vyjádření, zjistíme-li závady při kontrolní prohlídce nebo při

závazném stanovisku jako dotčeného orgánu státní správy pro vydání kolaudačního souhlasu

k užívání stavby (zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění).

Stavební úřad na základě kontrolní prohlídky, jsou-li zjištěny závady anebo rozpor se

závaznými stanovisky, kolaudační souhlas vydat nemůže a rozhodnutí nevydá. Po odstranění

nedostatků ze strany stavebníky vydá kolaudační souhlas, avšak uplatňujeme-li splnění

požadavků z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požaduje stavební úřad nové

vyjádření s tím, že závady byly odstraněny. Stavební úřad namítá, že není schopen

překontrolovat stav, zejména u vyhrazených technických zařízení. To znamená v některých

případech i další prohlídku stavby se zjištěním, že byly závady odstraněny.

Odborná skupina pro plynová zařízení

Poměrně značně rozsáhlé připomínkové řízení bylo vedeno u zkušebních provozů BPS.

Řada připomínek byla směrována k bezpečnostnímu značení, k výstražným nápisům

v českém jazyce, zjištění vodivého propojení strojních zařízeních. Při zhotovení plynových

zařízeních byly často shledávány neshody při tlakových zkouškách plynoucí z nesprávné

aplikace normativních dokumentů na průmyslové plynovody a plynovody v budovách.

Zajímavé a ojedinělé stavby v rámci stavebních řízení v roce 2015 byly obnova a rozvoj

některých elektráren.

Stabilní hasicí zařízení jsou sestavena ze zdroje např. svazky tlakových lahví s obsahem

plynu, který slouží jako hasivo (dusík, oxid uhličitý, argonit apod.) a potrubí, kterým plyn na

základě daného impulsu proudí za účelem trvalého a výrazného zvýšení požární bezpečnosti

velkých staveb elektráren. Výše uvedená zařízení jsou považována za vyhrazená technická

zařízení dle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v

platném znění, nejsou-li stanovená k posuzování shody podle zvláštního zákona, a zároveň za

vyhrazená plynová zařízení - tlakové stanice - dle § 2 písm. c) včetně f) zařízení pro rozvod

plynu dle vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., vyhláška, kterou se určují vyhrazená plynová

zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, v platném znění. Přičemž

67

tlakové stanice jsou souhrnné funkční celky, sloužící k odběru plynů ze tří a více kovových

tlakových lahví k dopravě plynů. Součástí tlakové stanice jsou rovněž armatury, propojovací

potrubí, zařízení pro úpravu tlaku, měřicí a zabezpečovací zařízení, apod.

V praxi je běžná kombinace jednoho druhu vyhrazeného technického zařízení s druhým, jako

např. plynové a tlakové (viz plynové kotle teplovodní, parní apod.) a platná legislativa

umožňuje i tuto kombinaci u stabilních hasicích zařízení. Tímto nejsou dotčeny ani právní, ani

technické předpisy pro hasicí zařízení zejména vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení

podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, ve znění pozdějších

předpisů a ČSN EN 15 004-1.

V případě, že autorizovaná osoba vydává na stabilní hasicí zařízení výrobci, dovozci nebo

sdružení výrobců nebo dovozců stavební technické osvědčení dle Nařízení vlády č. 163/2002

Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších

předpisů, je nutno dodržet ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění

stavebních výrobků na trh. V něm se uvádí, že pakliže se na výrobek (systém, dílec,

komponent nebo konstrukční prvek) vztahují jiné směrnice, nařízení či rozhodnutí, musí být

současně splněny u stavebních výrobků i tyto požadavky (např. zákon 174/1968 Sb. v

platném znění a jeho prováděcí vyhlášky).

Výrobci dnes vyrábějí, montují, zkoušejí a opravují stabilní hasicí zařízení dle ČSN EN 15

004-1 (389250) Stabilní hasicí zařízení – Část 1: Návrh instalace a údržba.

Prováděné pneumatické zkoušky potrubního rozvodu dle čl. 8.2.3.12 předmětné normy se

zkušebním tlakem 3 bary (0,3 MPa) jsou nedostatečné, neboť provozní tlak plynu u hubice

dosahuje běžně až 50 barů (5 MPa) a navíc jsou takto nízkým tlakem zkoušeny i úseky

potrubí mezi lahvemi a prvními uzávěry kde může být tlak ještě vyšší prakticky stejný jako

v bateriích lahví např. u ARGONITU 300bar a instalované fitinky mají max. dovolený tlak PS

25 bar. Konstatujeme, že z výše uvedeného důvodu takto zkoušené zařízení není pro provoz

bezpečné.

Další nedostatky při posuzování plynových zařízení při kolaudacích:

- v předložených revizních zprávách - výchozích (není přesně označen objekt, kde se

zařízení bude provozovat tzn. je umístěné – informace přebírány z jiných dokumentů např.

PD a neodpovídají, dále obecně uveden typ zařízení – bez jednoznačné identifikace např.

uvedením S/N, nejsou uvedeny ostatní revize zařízení související s provozovaným

zařízením, dále chybí název a oprávnění montážní organizace, svářečské průkazy apod.),

- chybí značení potrubních rozvodů (dle druhu a směru dopravovaných látek,

- nezakryté otvory v podlahách,

- ostré hrany zařízení nebo vzpěry v manipulačním prostoru obsluhy neoznačeny (např.

bezpečnostním šrafováním),

- u manometrů zjištěno – poškození vadné sklíčko, nefunkční, nedostatečný rozsah,

neoznačena max. hodnota - pracovní přetlak, který je nejvýše přípustný z hlediska

bezpečnosti provozu nádoby, nepřístupný obsluze, neosazen,

- u šroubů na přírubách – utopeny, není min. přesah závitu dle normy,

- chybí návody (instrukce) pro obsluhu zařízení (např. u plnících míst CNG –

samoobslužný provoz apod.),

- chybí stanoviska TIČR ve stanovených případech,

- odfuky z pojistných ventilů nejsou svedeny do místa, aby nebyla ohrožena obsluha,

- zařízení není ukotveno (např. TNS),

- není zajištěn dostatečný přístup k zařízení (např. k pojistným ventilům),

68

- uzavírací zařízení mezi nádobami a pojistnými ventily nebylo zaplombováno nebo jinak

spolehlivě zajištěno – pro následné provozování,

- chybějící označení bezpečnostními značkami.

Kolaudace staveb nejsou systémově preferovanou činností SÚIP, ale právě však kolaudační

řízení a uvádění technologií do zkušebních provozů je možná cesta k zajištění nápravy

nedostatečného stavu v oblasti budoucí výrobní činnosti a bezpečnosti práce.

Zejména u staveb velkých průmyslových objektů se speciální technikou např. v průmyslových

zónách je velmi často ze strany OIP poukazováno na nesprávnou aplikaci normativních

dokumentů např. průmyslový plynovod z PE byl v době kolaudace ukončen nad zemí

v místnosti regulačního zařízení. Např. je nutno

Doložit provozní dokumentaci pro plynové zařízení (mj. výchozí revize, tlakové zkoušky,

školení obsluh, výkresy skutečného provedení, návrhy provozních řádů, zápisy o funkčních

zkouškách, zápis o topné zkoušce apod.).

Doložit způsob a postup bezpečné práce při pravidelném ověřování provozuschopnosti

indikátorů ZP ve VTL RS.

Doložit vhodnost použití kladkostrojů a kamery do prostředí EX - zóny 2 ve VTL RS.

Plynové potrubí a objekt VTL RS označit bezpečnostními značkami (EX, směr proudění,

média, čísla kotlů apod.).

Doložit způsob a postup bezpečné práce při manipulaci ve výšce s uzávěry 2x DN 350 PN 40

za filtrací.

Na strojní části zabezpečovacího zařízení u plynové turbíny doložit způsob bezpečné

manipulace s lahvemi s CO2 např. při jejich výměně. Případně dopracovat požadavky

související s provozem vyhrazeného plynového zařízení.

Doložit vhodnost zakončení odfukového potrubí v souvislosti s případným zamrznutím

dešťové vody uvnitř potrubí a tím znemožnění bezpečné aktivace pojistných zařízení.

Doložit způsob zajištění výměníků tepla proti nežádoucímu vstupu plynu do topné soustavy –

u filtrace před budovou.

Odborná skupina pro tlaková zařízení

Při kolaudacích jsme se v mnohých případech setkávali s některými elementárními

nedostatky v oblasti bezpečnosti provozu TZ. To je zapříčiněno nízkou odbornou úrovní

některých výrobců a dodavatelů, montážních firem, ale i některých revizních techniků. Účast

inspektora tlakových zařízení na kolaudačních řízeních, uvádění technologií do zkušebních a

trvalých provozů je významná cesta k zajištění nápravy nedostatečného stavu v oblasti

budoucího provozu a bezpečnosti TZ, neboť nedostatky nezjištěné při kolaudaci, jsou pak

zjišťovány až za poměrně dlouhou dobu provozování, a to při kontrolách inspektory OIP

kromě velkých investičních akcí jsme posuzovali i drobnější.

Připomínáme, že hlavním předpisem je nařízení vlády č. 26/2003 Sb. (PED) a do přehledu

zařízení v prováděcí dokumentaci je třeba doplnit sestavy tlakových zařízení, a to včetně

tlakové a bezpečnostní výstroje, zahrnující elektrické a elektronické systémy související

s bezpečností tlakových zařízení.

U funkčních zkoušek sestav tlakových zařízení by měla být autorizovaná osoba podle PED a

potvrdit jejich úspěšnost.

Předepsaným způsobem musí mít měřicí přístroje označení – především teploměry a

manometry- max. provozními hodnotami na stupnici.

Výfukové potrubí pojistných ventilů resp. jeho zakončení viz též předchozí bod 7) části I)

není v souladu s ČSN 69 0010-5.2-čl.6.6 a ČSN 13 4309 –příloha A čl.13.

69

Odborná skupina pro elektrická zařízení

Jednou z nejčastějších závad u kolaudací, z pohledu elektro, je to, že není vyhotovena

dokumentace skutečného provedení.

U některých kolaudací nejsou předloženy výchozí el. revize, případně dokumentace na

ochranu před výbuchem, dokumentace potvrzené výrobcem rozvaděče vč. výkresu apod..

Z konkrétních závad jsou to dále:

- chybějící štítky na rozváděčích,

- neutěsněné kabelové vývodky na rozváděčích,

- chybějící doklad o kusové zkoušce rozváděče,

- před rozváděči není zajištěn volný prostor pro obsluhu práci,

- výstrahy a upozornění na pracovních strojích nejsou českém jazyce,

- ucpávek Intumex chybí štítek (proškolení, kdo provedl),

- chybějící dokumentace v české jazyce u pracovních strojů apod.

Kolaudace byla prováděna převážně v týmu.

Obecně lze konstatovat, že v kontrolovaných stavbách pokud se týká EZ se jednalo o závady

v nedodělkách kolaudované instalace, jako např. chybějící označení skříní a rozvoden,

neupevněná kabeláž apod. Kvalita provedené práce byla určena především kvalitou najatých

dodavatelů elektro. V předložených výchozích revizních zprávách nebyly zjištěny závažné

závady. Paroplynový zdroj 880 MWe v elektrárně - jeden z velkých projektů, kde jsme

prováděli kontrolní prohlídky na úseku VTZ, bylo např. zjištěno, že u elektrických zařízení je

třeba:

- zajistit výstrahy na zařízení v českém jazyce, v prostoru kabelové stoupačkyv místnosti

zajistit ochranu proti pádu (okopové lišty, dvoutyčové zábradlí, příp. kotevní body a

celotělové postroje), nutno řešit i v nižších patrech kabelové trasy,

- upevnit volné kabely- odlehčení od tahu je třeba zajisti,

- rozvaděč v prostoru spalování je nepřístupný, platí i pro druhý stroj,

- označit výstražným šrafováním vystupující kovové části do chodby v prostoru kabelového

kanálu a akumulátorovny,

- v místnosti s rozvaděčem, kde je zároveň i vodoměr, je nutno zajistit ochranu rozvaděče

před případným zatopením,

- v objektu - Kabelový kanál vyvedení výkonu, ve větvi doplnit bezpečnostní šrafování na

kabelové lávce; v dalším prostoru kabelového kanálu odstranit zbytky provizorní

kabeláže,

- v SO Dozorny a rozvodny, místnosti -doplnit bezpečnostní šrafování, v provozním

předpisu pro akumulátorovnu doplnit údaje o používání ochranných pomůcek, pokyny pro

pracovní postupy,. uvést pokyny pro výměnu roztoků na výplach očí.

Odborná skupina pro zdvihací zařízení

V letošním roce se opět kolaudovaly většinou výtahy. Zjištěné nedostatky se stále

opakují a tak byly uplatňovány nejvíce tyto požadavky:

− není zprovozněna komunikace do místa stálé obsluhy,

− nosníky ve strojovnách a šachtách výtahů používaných pro manipulaci s břemeny nejsou

označeny nejvyšší povolenou nosnost,

− u hydraulických výtahů nejsou ve strojovnách výtahu návody pro případ poruchy výtahu

při použití zařízení pro nouzovou jízdu,

− dveře strojoven nejsou opatřeny zámkem, který se dá otevřít zevnitř bez použití klíče.

U kolaudovaných mostových jeřábů se nejčastěji uplatňoval požadavky:

70

− zajistit bezpečnost osob pohybujících se na průchozích lávkách jeřábových drah.


I v případě kontrol, provedených v uvedených oblastech, využil inspektorát své zákonné

oprávnění např. k uložení opatření k odstranění zjištěných závad apod.

Doporučení

Místní šetření u investorů provádí OIP na základě jejich požadavků nebo se provádí

účast na základě výzvy příslušného stavebního úřadu, v jehož působnosti se stavba uvádí do

provozu. Novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. došlo k podstatné změně při účasti

inspektorů na šetření při uvedení stavby nebo technologie do provozu, ať zkušebního, změny

užívání nebo závěrečné kontrolní prohlídky. Před účinností tohoto zákona jsme prováděli

výběr a účast na stavebních řízeních na základě vlastního výběru v souladu s metodickým

pokynem GI a případná neúčast byla brána ze stavebního úřadu, jako neuplatnění požadavků

ze strany inspektorátu. Po vzniku výše uvedeného zákona podmiňuje souhlas povolení staveb

včetně technologie předložením stanovisek dotčených orgánů již při řízení, to znamená, že

inspektoři provádějí posouzení staveb na základě žádostí investorů i v případech, kdy by

stavba za okolností před novým stavebním zákonem nebyla vybrána.

Stále také, jako v předcházejícím roce, nedošlo k zásadním změnám při posuzování staveb

z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, kdy občas dochází k situacím, že stavba,

která se má z hlediska bezpečnosti posoudit, není dokončena, vykazuje celou řadu nedodělků

včetně nedokončené stavby, chybějících revizí a dokonce i nevyskytující technologie. Při

posuzování umístěné technologie nedokáže investor doložit průvodní dokumentaci – návody,

nebo jsou v jiném jazyce, včetně prohlášení shody dle zákona č. 22/1997 Sb., což bývá u

dovezené technologie staršího data výroby včetně toho, že instalované technologie nemají

výrobní štítek. V poslední době však dochází ve většině případů k montáži nové technologie.

Další závady běžně se vyskytující se týkají závad, jež nemají zásadní charakter s ohledem na

rozsah stavby. V těchto případech byl souhlas vydán s určením lhůty odstranění uvedeného

nedostatku. Jedná se převážně o závady týkající se:

Je pozitivní, že posuzování projektových dokumentaci a účast na kolaudačních řízeních je

zařazen do hlavních úkolů, protože je tím pro inspektora vytvořen časový prostor pro řešení

této formy prevence v oblasti BOZP a VTZ.

Dále již několik let byl prováděn výběr staveb dle metodického pokynu SUIP, u

menších staveb se omezil počet účastí na kolaudačním řízení jen na případy, kdy stavební

úřady požadovaly stanovisko OIP. V roce 2015 bylo rovněž patrné, že některé stavební úřady

v důsledku odmítnutí účasti na závěrečné kontrolní prohlídce tuto účast OIP požadovaly

přesto, že byly uvedené přesné hranice výběru, a dále zvou OIP jen opravdu na velké stavby a

naopak nezvou z neznámých důvodů k řízení na některé střední stavby, i na ty, které jsou nad

vymezenou hranicí výběru. Jsou obce s rozšířenou působností, kde jsme nebyli jako účastnící

řízení při uvádění do provozu více jak 3 roky na žádné stavbě. V tomto je možno vidět jistý

negativní vliv uvedeného výběru staveb na celkovou prevenci protože, přesto že se jedná o

malé stavby, jde o početnější skupinu staveb, kde se pak složitěji napravují neprovedené

preventivní úkony, a to složitější formou a s větším časovým odstupem (možnost vzniku

úrazu v tomto nastalém období) – tedy formou kontrol a vydávání opatření vůči

provozovatelským subjektům.

Špičkových technologií v posledním roce výrazně přibylo ve všech odvětvích a to nejen v

průmyslu ale i zemědělství a terciální sféře. Problém je, že inspektor při schvalování

dokumentace a uvádění do provozu tuto technologii vidí poprvé a musí se během neúměrně

krátké doby odborně vyjádřit k této moderní stavbě a technologii vybavené moderní

71

elektronikou. Tak aby jeho preventivní působení mělo význam a bylo účelné a systém SUIP si

udržel svůj odborný kredit, jsou na inspektora kladeny někdy těžko splnitelné požadavky. V

systému SUIP vzdělávání má na programu seznamování inspektory s novou legislativou ale

není zde vytvořen systém seznamování inspektorů v s novými trendy v technologických

zařízeních v daném oboru. Toto by částečně mohli řešit při školeních exkurze jednotlivých

oborů BOZP a VTZ ale museli by být speciálně za tímto účelem vybírány a zaměřeny na

exkurze charakteru instruktáže zaměřené na bezpečnostní prvky zařízení. To však jistě nebude

stačit. Vzhledem k trendu vývoje vědy a techniky by toto instruktážní seznamování

inspektorů s některými významnými novými technologickými celky v daném oboru

typickými se mělo ještě organizovat jako rovnocenná součást systému vzdělávání inspektorů

systému SUIP. Seznamovat se zařízením až při uvádění stavby do provozu je velmi obtížné ve

vztahu k tomu co mají inspektoři při kolaudaci za úkol provést. Tuto skutečnost je třeba řešit

pokud možno systémově, přičemž jednou z cest jsou zmíněné exkurze a školení. Ze

zkušenosti víme, že je výhodné se seznámit s již provozovaným zařízením u jiného

provozovatele stejného či podobného investičního celku. Tyto návštěvy jsou pro dotčené

orgány DOSS běžně organizovány prostřednictvím investora.

Přes všechna výše uvedená negativa a problémy má ovšem stále účast inspektorů, při

schvalování projektové dokumentace a při povolování staveb velký vliv na celkovou prevenci

v oblasti BOZP, včetně VTZ. Je to nejúčinnější nástroj, který vítají investoři a provozovatelé,

protože se odstraní velké množství nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a technických

zařízení většinou na náklady dodavatele. Dodavatel se donutí provádět stavby kvalitněji, tak

aby byly bezpečnější. Odstranění zjištěných závad má většinou efekt násobnosti odstraňování

závad, protože si dodavatel již málokdy dovolí opakovat závady zjištěné při kolaudačních

řízeních.

Závěr

Jak uvedeno výše, stejně jako v minulých obdobích nelze zpochybnit velký vliv účasti

inspektorů při schvalování projektové dokumentace a při povolování staveb v rámci

závěrečných kontrolních prohlídek za účelem vydání kolaudačního souhlasu na celkovou

prevenci v oblasti BOZP včetně VTZ je nepopiratelný a nezpochybnitelný. Je to nejúčinnější

nástroj na odstranění velkého množství nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a technických

zařízení a toto odstranění zjištěných závad má vliv i na další výskyt závad v budoucnu, proto

je třeba pokračovat v provádění kontrol v uvedených oblastech a hledat řešení stávajících

problém, nastíněné v návrzích na opatření.

15.1.142

Kontrola BOZP v potravinářském průmyslu

Předmět kontroly

Předmětem kontroly byly subjekty, zabývající se výrobou piva a zpracováním masa.

Kontrola byla zaměřena na kontrolu dokumentace – vyhodnocení rizik, zpracování

technologických postupů, školení apod., a na fyzickou kontrolu pracovišť – doprava,

manipulační prostory, skladování apod.

72


Kontroly byly provedeny celkem u 44 subjektů, z toho výroba piva 9 kontrol (pouze

právnické osoby) a zpracování masa 35 kontrol (20 právnické a 15 fyzické osoby).


A. Kontrola dokumentace

a) Vyhodnocování rizik při práci, obsluze, údržbě a opravách technologických zařízení,

seznámení zaměstnanců s těmito riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením

Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé o vyhledávání a hodnocení rizik, která není

možné odstranit, a o přijatých opatřeních k omezení jejich působení nevedli dokumentaci

podle § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. Jednalo se o dokumentaci k vyhledávání a

hodnocení rizik a přijatých opatření např. při obsluze, údržbě a opravách strojů a zařízení

v provozu zpracovávání masa (kutr, míchačka, pila na kosti), při bourání a vykosťování masa,

při údržbě varny v minipivovaru atp.

Hodnocení rizik nezahrnovala všechny používané stroje a zařízení. Např. nebyla vyhodnocena

rizika při obsluze konvektomatu, při práci u nářezových strojů atp. Porušen §102 odst. 3, 4

zákon č. 262/2006 Sb., ZP.

Rovněž nebyla vedena dokumentace o zajištění informací a pokynů formou seznámení

s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik.

Porušen § 103 odst. 1 věta poslední zákon č. 262/2006 Sb., ZP.

b) Zpracování pracovních a technologických postupů

V uvedené oblasti nebyly zjištěny závady. Zaměstnavatelé v předkládaných

dokumentacích měli řešeny pracovní a technologické postupy. Obsahem dokumentací byly

způsoby zacházení s chemikáliemi, používání OOPP, sanitace prostor a výrobního zařízení

atp.

c) Seznámení s bezpečnostními listy nebezpečných látek používaných při sanitaci technologií

a výrobních prostor v návaznosti na požadavky dané chemickým zákonem

Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé vedli k látkám používaných při sanitaci

bezpečnostní listy a vedli dokumentaci o seznámení zaměstnanců s těmito bezpečnostními

listy, o seznámení se se zde uvedenými riziky a požadavky na jejich bezpečné užívání.

Zejména informovanost zaměstnanců, zabývajících se výrobou piva (sládků), v této oblasti

byla shledána na dobré úrovni.

d) Vzájemná informovanost zaměstnanců cizích subjektů o rizicích a přijatých opatřeních

k ochraně před jejich působením

Kontrolou nebyli na pracovišti kontrolovaných subjektů zjištěni zaměstnanci jiného

zaměstnavatele.

73

e) Provádění kontrol a revizí ve stanovených lhůtách

Bylo zjištěno např.:

− nebyly prováděny provozní revize u tlakových nádob stabilních (pivní tanky, vyvíječ páry

v minipivovaru, vzdušníky kompresorů),

− nebyly dodrženy termíny pravidelných revizí elektrické instalace provozovaných objektů,

− nebyla provedena následná revize elektrického zařízení pojízdného čerpadla používaného

v minipivovaru,

− nebyly zajištěny pravidelné revize elektrických spotřebičů,

− nebyly prováděny provozní revize plynového zařízení (zjištěno v provozech

zpracovávající maso).

Zaměstnavatelé porušili ustanovení § 4 odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., § 4

odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

B. Fyzická kontrola pracovišť

a) Kontrola používání OOPP, které byly přiděleny dle seznamu zpracovaného na základě

vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce

Kontrolou nebyly zjištěny závady v používání přidělených OOPP zaměstnancům. Ve

třech případech byla zjištěna závada v nevypracování seznamu pro poskytování OOPP. Přes

tento chybějící seznam byly zaměstnancům OOPP poskytovány v rozsahu odpovídajícím

rizikům vykonávané práce.

b) Kontrola stavu ochranných zařízení a jejich funkčnosti

V uvedené oblasti nebyly zjištěny nedostatky. Nebyly zjištěny závady v zabezpečení

nebezpečných míst u strojů a zařízení. Rovněž nebylo zjištěno, že by nebyly funkční

zabezpečovací a blokovací systémy (např. u kutrů, řezaček). Rovněž nebylo shledáno, že by

chyběla zařízení, která zajišťují, aby se ruka obsluhy nedostala do nebezpečného pracovního

místa, jako jsou například přítlačná zařízení u mlýnků na maso.

c) Kontrola nakládacích a vykládacích prostor

V prostorách sloužících pro nakládání a vykládání surovin a výrobků bylo zjištěno

např.:

− volný okraj nakládací a vykládací rampy není trvale označen značkami označujícími

nebezpečnou hranu a upozorňující na nebezpečí pádu osob,

− rampa, která slouží také pro pěší, není podél volného okraje vybavena vhodným

ochranným zařízením proti pádu.

Bylo porušeno ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., § 4 odst. 1 příloha bod přílohy

6.1, 6.2 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

d) Doprava a manipulace se surovinami a materiály

Doprava a manipulace se surovinami a materiály byla prováděna ručními paletovými

vozíky, plošinovými vozíky a rudly. Nedostatky technického stavu z hlediska zajištění BOZP

nebyly u těchto zařízení zjištěny. Nedostatky nebyly zjištěny ani při jejich obsluze a při

manipulaci zaměstnanců s břemeny (ručním zvedání surovin a materiálů). Rozvoz hotových

výrobků z malých pivovarů (pivo v pivních KEG sudech a pivních lahvích) dalším

74

odběratelům nebyl zaznamenán. Malé pivovary svou produkci spotřebovávaly v navazujících

restauračních zařízeních. Obdobný stav byl i u subjektů zaměřených na zpracování masa,

které své výrobky dodávaly především do svých prodejen. U případného rozvozu hotových

výrobků nedostatky nebyly zjištěny.

e) Skladování surovin, meziproduktů a výrobků

V prostorách, kde byly skladovány suroviny, meziprodukty a výrobky bylo zjištěno např.:

− regály nejsou trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího

počtu buněk ve sloupci.

Bylo porušeno ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., § 4 odst. 1 příloha bod přílohy

10.2 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

Ostatní zjištění

Nad rámec stanoveného programu kontroly bylo dále zjištěno např.:

− tlakové nádoby stabilní (pivní tanky) nejsou vybaveny provozní dokumentací,

− stroje a zařízení pro zpracování masa nejsou vybaveny provozní dokumentací (nářezový

stroj, varný kotel atd.),

− kryt, zakrývající vpusť u podlahy ve stáčírně minipivovaru, není zapuštěn do stejné

úrovně s okolní podlahou,

− schodišťové rameno do prostoru hlavního kvašení v minipivovaru není vybaveno madlem

alespoň po jedné straně,

− volná strana schodů u schodišťového ramene není opatřena ochranným zařízením,

− podlaha před vstupem do chladírny masa není rovná.


Jak ukazuje zjištěný počet nedostatků, nejvíce závad, a to jak při výrobě piva, tak při

zpracování masa, byl v oblasti vyhodnocení rizik, seznamování s těmito riziky a opatřeními

na ochranu před jejich působením a v oblasti provádění kontrol a revizí. V prostorách, kde

probíhalo nakládání a vykládání, byly zjištěny nedostatky u ramp, u kterých nebylo

provedeno dostatečné opatření proti pádu. Relativně malý počet nedostatků byl zjištěn při

skladování surovin, meziproduktů a výrobků u subjektů, které zpracovávají maso. Nejvíce

těchto výše uvedených nedostatků bylo shledáno u zaměstnavatelů, u kterých byla konána

první kontrola.

Pozitivně lze hodnotit, že nebyly zjištěny nedostatky bezprostředně ohrožující život a

zdraví zaměstnanců. Stav strojů a zařízení z hlediska stavu ochranných zařízení a jejich

funkčnosti lze považovat za uspokojivý. Bezproblémová byla oblast zpracování pracovních a

technologických postupů a seznamování s bezpečnostními listy nebezpečných látek

používaných při sanitaci. Rovněž bez podstatných nedostatků byla doprava a manipulace se

surovinami. Závady nebyly zjištěny při používání přidělených OOPP.


Za zjištěná porušení nebyly uděleny žádné pokuty.

75

Doporučení

Ke zlepšení situace v kontrolovaných oblastech se navrhují následující opatření:

Provést opětovnou kontrolu při výrobě piva v malých pivovarech a při zpracování masa se

zaměřením na nejčastěji zjišťované závady tj. na oblast vyhodnocování rizik a seznamování

s těmito riziky a na oblast provádění kontrol a revizí.

Kontroly upřednostňovat u nově vzniklých subjektů a subjektů, kde kontrola nebyla dosud

provedena.

Závěr

Jak již bylo uvedeno, je třeba kontroly i nadále provádět, především se zaměřením na

oblasti, kde dochází k největšímu porušování.

15.1.144

Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic

Předmět kontroly

Podle „Ročního programu kontrolních akcí“ SÚIP na rok 2015 byl pro oblast

elektrických a plynových zařízení vymezen úkol „Bezpečnost práce při provozu bioplynových

stanic“, se zaměřením na nové druhy podnikání v zemědělství, a to v oblasti energetiky.

V rámci úkolu byl proveden celkový monitoring bioplynových stanic (dále jen „BPS“) na

území působnosti OIP. Současně byl upřesněn celkový počet provozovaných BPS vč.

kontaktních údajů na současné provozovatele.

V rámci hlavního úkolu byl prověřen technický stav a úroveň dodržování

bezpečnostních předpisů při provozu BPS zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a

elektrická zařízení a kontrola úrovně stavu bezpečné údržby ze strany provozovatelů.

Kontrolu provedli společně inspektoři s odborností PZ, EZ, TZ.


Inspektorátem byl na základě monitoringu v terénu, účasti na kolaudačních řízeních a

podkladů ze strany SÚIP a TIČR a dále na základě již provedených kontrol na BPS

v minulých letech pro kontrolu vybrán pouze jeden zbývající subjekt. Ostatní BPS byly

kontrolovány již v průběhu minulého roku.

Umístění a provoz jiných BPS v územní působnosti OIP pro Ústecký kraj a Liberecký

kraj nebylo zjištěno. Teprve v přípravě je další projekt a stavba BPS, kde nám bylo stavebním

úřadem hlášeno prodloužení stavebního řízení.

Kontrolované subjekty v roce 2015 – 1 subjekt

Účast na kolaudačních řízeních - u provozovatelů – 2 subjekty

76


Při stavebních řízeních byly zástupci OIP uplatněny požadavky k zajištění bezpečnosti

práce a bezpečnosti technických zařízení. Na základě kontrolní činnosti byly pracovním

týmem OIP zjištěny závady zejména v těchto oblastech:

Nedostatky při realizaci kontrolní a revizní činnost na VTZ.

Nedostatky na pracovišti a pracovní prostředí (zajištění bezpečného pohybu obsluhy,

skladování materiálu, nezakryté - nezabezpečené rotující části technologie).


K významným porušením lze také řadit následné zjištění:

V prostoru skladu u rozvaděče NN není provedeno zajištění bez použití nástrojů proti

neoprávněnému otevření a vniknutí osob bez elektrotechnického vzdělání, schází zámek

zavíracího mechanismu. Zaměstnavatel tím neplní ustanovení § 199 písm. a) vyhláška

č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a

technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Při kontrole odborné způsobilosti v elektrotechnice bylo předloženo osvědčení pracovníka,

který pracuje jako údržbář - elektrikář. Z předložených dokladů vyplývá, že dotyčný pozbyl

odbornou způsobilost dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. Zaměstnavatel předložil nový termín

přezkoušení až za určitou dobu. Tím nesplnil § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku

práce, ve znění pozdějších předpisů


Při plnění úkolu probíhaly také odborné konzultace, týkající se mj. zajištění bezpečnosti

práce, ochrany zdraví při práci, vytváření vhodného pracovního prostředí a pracovních

podmínek, včetně poradenství a konzultací jak předcházet rizikům možného ohrožení života a

zdraví při provozu vyhrazených technických zařízení.

Doporučení

V příštím roce v rámci opakovaného úkolu Bezpečnost práce při provozu bioplynových

stanic a čistíren odpadních vod budeme realizovat u účelově vybraných provozovatelů BPS

následné kontroly tak, aby se preventivní kontrolní činností dosáhlo alespoň základního

stupně úrovně bezpečného provozu BPS.

Závěr

Základní cíle úkolu – prověřit technický stav zbývajících BPS v regiónu byl splněn.

Zjištěné poznatky ukázaly provozovatelům BPS, kde musí být přijata opatření vyplývajících

z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.

Potvrzuje se, že pro zemědělství je provoz sofistikovaného technického zařízení, mezi které se

BPS řadí, zcela novou a velmi specifickou záležitostí.

77

15.1.145

Hlavní úkol zaměřený na bezpečnost práce při těžbě a soustřeďování dříví

stroji a zařízeními s lanovými systémy

Předmět kontroly

Tento úkol se věnoval bezpečnosti práce při těžbě a při soustřeďování lanovými

systémy, kdy hlavní zaměření kontrolní činnosti mělo být směřováno právě na lanové

systémy, tzv. lesní lanovky, dále pak byl úkol zaměřen i na těžbu. Měl za cíl vyvinout

potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů s cílem na zlepšení dodržování právních

předpisů z oblasti BOZP při práci v lese, a tím minimalizovat riziko vzniku pracovních úrazů

při práci s těmito zařízeními.

Inspektorát působí ve dvou krajích, kdy Ústecký kraj má lesnatost 30% a Liberecký kraj

40%. Lesy jsou situovány do hraničních pohoří od Krušných hor až po Krkonoše. Vnitrozemí

těchto krajů jsou spíše zemědělské oblasti, kde je lesů velmi pomálu a jedná se spíše o menší

celky (Louny, Česká Lípa, Litoměřice), typicky menší ostrůvky lesa v zemědělské půdě nebo

ostré svahy místních stálých vodotečí, oproti výše uvedeným pohořím. Jakousi výjimku

v tomto tvoří severní část Českého středohoří, tzv. Ústecko-Děčínská část, kde je lesnatost

poměrně vysoká. Na území působnosti OIP 7 se nachází i 2 národní parky, kde je lesnická

činnost omezena na změnu porostů směrem k přirozené skladbě lesa a bezzásahovosti (u NP

České Švýcarsko se počítá s min 80% plochy), na místě těžby se zde ponechává i poměrně

značná část hmoty.

Z výše uvedeného vyplývá, že by zde měla být ideální půda pro provoz lanových systémů, je

však nutno si uvědomit, že soustřeďování dříví těmito systémy díky své nízké efektivnosti a

vysokým nákladům nepatří mezi frekventovaný způsob. Navíc takových systémů je v ČR

málo a často pracují na opačném konci republiky, než z kterého pocházejí

Situaci v kontrole lanových systémů velmi znesnadnilo i to, že inspektorům OIP není

znám žádný držitel tohoto zařízení v územní působnosti inspektorátu, neexistuje ani jejich

databáze, což se, bohužel, týká i ostatních pracovníků a strojů v oblasti lesnictví.


OIP provedl celkem 17 kontrol v oblasti lesnictví a subjektů, kde probíhají práce

s řetězovou motorovou pilou.

Neproběhla kontrola žádného lanového systému, inspektorům se nepodařilo zjistit, kdy

a kde se tyto stroje nacházejí.

Byly kontrolovány subjekty, které provádějí pouze činnosti, které se týkají správy lesa

pro jeho vlastníky, a také subjekty, které vykonávají přímo práce v lese nebo na pracovištích

podobného charakteru.


Při 17 kontrolách bylo celkem zjištěno 12 závad, jejichž rozdělení je zobrazeno na

grafu.

78

Do kolonky řízení a péče o BOPZ a Ostatní se vešly závady, které souvisí s chybami

v dokumentaci BOZP, popřípadě o nevedení provozní dokumentace ke strojům, převážně

k ŘMP. Dále se pak jedná často o absenci MPBP pro práci v lese a na pracovištích obdobného

charakteru. Tyto závady tvořily 42% zjištěných závad.

Další závady se týkaly provozu strojů a zařízení a závad zjištěných na těchto zařízeních ať při

práci v lese na mimo les, např. vedení provozní dokumentace ke strojům a zařízením, která se

používají pro údržbu praků, zahrad nebo u komunikací, což se týká převážně kontroly

provedené u obcí.

Přímo závady při těžbě nebo provozu strojů jako nevyhovující technický stav nebo špatné

způsoby manipulace zjištěny kontrolou nebyly.


OSVČ

Z kontrolní činnost vyplývá, že OSVČ často podceňují dokladovou část BOZP, nebo,

což je ještě horší, nemají tušení, že by nějaké doklady, vyjma návodu k obsluze, měly mít.

Častým jevem je, že jim není známo, že by si na tuto část BOZP mohli objednat službu, byť

třeba jednorázovou, u odborně způsobilé osoby. Velmi často se vyskytuje i nevedení

dokumentace, kterou si mohou vést sami, např. provozního deníku.

Samozřejmě podceňují i „přímou“ bezpečnost na pracovišti v podobě údržby stroje nebo

používání předepsaných OOPP, kdy si na kontrolu vezmou zcela evidentně nové, nikdy

nepoužité OOPP. Výjimkou v této oblasti je dnes přilba se štítem a ochranou sluchu. Stále

jsou zde rezervy v používání vhodné obuvi a protiprořezových kalhot. Faktem v této oblasti

zůstává stále ne příliš dobrá ergonomie těchto OOPP, obzvláště co se týká použití pro pohyb

v náročném terénu nebo v horších klimatických podmínkách při práci venku, ovšem jejich

absence mívá dost často za následky vážné poškození zdraví.

Závady z oblasti lesnictví

Řízení a péče o BOZP Těžba dříví ŘMP Práce ŘMP mimo les Ostatní

79

Právnické osoby

U právnických osob nejsou chyby v oblasti dokumentace BOZP u práce v lese tak

častým jevem. Pokud se vyskytnou, je to převážně způsobeno neznalostí osob odborně

způsobilých v prevenci rizik, které nejsou na tuto oblast specializovány; nejčastěji jsou to tací,

kteří např. z oblasti strojírenství náhodou přišli k subjektu, který se zabývá prací v lese.

Častým jevem pak bývá využití softwaru pro vyhodnocení rizik bez jakékoliv úpravy výstupu

a z toho vznikají chyby, kdy dokumentace neodpovídá realitě.

Chyby při vedení provozní dokumentace strojů se zde samozřejmě také vyskytují, zde se

jedná nejčastěji o kombinaci pochybení v systému vedení dokumentace a nedůsledností osob,

které jsou za tyto oblasti zodpovědné.

Závady v oblasti práce v lese se zde vyskytují, minimalizován je problém s nepoužívání

OOPP, kdy jsou zaměstnanci k jejich použití donuceni kontrolami jejich používání. Přímé

chyby ve výrobě jsou minimalizovány školením, pokud se vyskytnou, často se jedná o jejich

cílené ignorování za účelem zvýšení pracovního výkonu.

Ostatní poznatky

Velkým problémem pro práci v lese je systém veřejných zakázek u státního podniku

LČR a výběr dodavatelů prací i u jiných organizací. Tlačení cen dolů pomocí výběrových

řízení má za následek, že náklady na práci jsou minimalizovány a vzniká tak obrovský tlak na

zvýšení pracovního výkonu, tedy zrychlení práce, a s tím výrazně vzrůstá riziko vzniku

havárií a úrazových dějů.

Zde je nutné zmínit velmi negativní vliv přeprodávání zakázek, kdy vybraná firma přeprodává

v rámci subdodávek práci dále a nastává tak situace, která je zmíněná výše, kdy ten, kdo onu

vysoutěženou práci přímo dělá, má minimální zisk. Pokud je posledním článkem v tomto

řetězci OSVČ, je tato situace dnes velmi viditelná na stavu a stáří mechanizačních prostředků,

které jsou velmi často zastaralé, neodborným způsobem opravované a udržované všemi

dostupnými prostředky v provozuschopném stavu. Tyto prostředky pak velmi často

nevyhovují dnešním standardům bezpečnosti práce.

Součinnost se subjekty

Velkým problémem se v rámci územní působnosti OIP ukázala být součinnost

s různými subjekty, aby se inspektoři dozvěděli o tom, kdo kde jakou práci dělá. To souvisí

např. s přeprodáváním zakázek, kdy LČR ví, kdo danou jednotku vysoutěžil, kde a v jakém

časovém rámci provádí práce v lese, ale neví konkrétně kdo.

Problémem je i sdělování informací, kdo danou jednotku vysoutěžil; některé lesní správy tyto

informace neposkytují s odkazem na obchodní tajemství, jiné jednotky tyto informace

poskytnou.

Bezproblémová je zde spolupráce s městskými lesy a s NP České Švýcarsko. Obzvláště

přístup NP je v této oblasti naprosto výjimečný, spolupráce s nimi je výborná.


V případech zjištění závažných porušení použil inspektorát svých zákonných oprávnění.

80

Doporučení

Bylo by dobré navrhnout a zkusit začít vytvářet databázi firem a lidí, kteří opravdu

v lese pracují a neposkytují jen poradenské služby. Tuto databázi plnit kontrolovanými

subjekty i informacemi, které se inspektoři dozvědí při kontrole. Do systému zapracovat i data

o tom, kdo má jaký stroj k dispozici a jaká je zhruba jeho územní působnost.

Zkusit rozšířit okruh osob, které budou poskytovat součinnost v rámci informovanosti

OIP o tom, kde a kdo vykonává jaké práce v lese.

Zajistit, aby inspektoři zapisovali závady do číselníku stejně a bylo tak minimalizováno

to, že jeden druh závady bude pod různým číslem u různých inspektorů. Na tuto záležitost

zpracovat pro potřeby OIP metodiku podle jednotlivých závad, které se vyskytovali v letech

minulých.

Závěr

Jak vyplývá z výsledků kontrol, je třeba zařadit kontrolní činnost na tomto úseku do

plánu inspektorátu i na další období.

Ostatní dozorčí činnost - Analýza stavu a vývoje pracovní úrazovosti

Smrtelné pracovní úrazy

Nahlášeno: 22

Šetřeno: 9

2011 2012 2013 2014 2015

Ohlášeno 11 13 9 13 22

Šetřeno 11 11 4 8 9

Zdroj úrazu Počet úrazů

0 - Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji 4

2000 - Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně) 3

10000 - Stroje a zařízení stabilní 2

12000 - Pozemní vozidla - nespecifikováno 10

13000 - Ostatní dopravní prostředky - nespecifikováno 1

15000 - Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky 1

20000 - Fyzikální jevy a přírodní živly 1

Celkem 22

Příčina úrazu Počet úrazů

0 - Nezjištěno 3

2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 1

81

8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. 4

14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 14

Celkem 22

Závažné pracovní úrazy (s hospitalizací delší než 5 dnů)

Nahlášeno: 129

Šetřeno: 50

2011 2012 2013 2014 2015

Ohlášeno 192 194 159 160 129

Šetřeno 39 54 48 49 50



1000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – v úrovni země (uvnitř i vně, pevné či mobilní, dočasné nebo trvalé) 18


3000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – pod úrovní země (uvnitř i vně) 2

6000 - Ruční nářadí, nepoháněné 3

7000 - V ruce držené či ručně vedené mechanické nářadí 1

9000 - Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní 2


11000 - Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 6



14000 - Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky,prach 25


18000 - Živé organismy a lidské bytosti 3


Celkem 129


0 - Nezjištěno 3

1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 7


4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace 1


11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob 1

82


Celkem 129

Ostatní pracovní úrazy

Ohlášeno: 4362

2011 2012 2013 2014 2015

Ohlášeno 4376 4250 4279 4860 4680



1000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – v úrovni země (uvnitř i vně, pevné či mobilní, dočasné nebo trvalé) 970


3000 - Budovy, stavební konstrukce, povrchy – pod úrovní země (uvnitř i vně) 2

5000 - Motory, systémy pro přenos a skladování energie 1

6000 - Ruční nářadí, nepoháněné 373

7000 - V ruce držené či ručně vedené mechanické nářadí 82

8000 - Ruční nářadí – bez rozlišení zdroje energie 4

9000 - Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní 302


11000 - Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 81



14000 - Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky, prach 1 575


17000 - Kancelářské zařízení, osobní potřeby, sportovní potřeby, zbraně, potřeby pro domácnost 30

18000 - Živé organismy a lidské bytosti 162

19000 - Hromadný odpad 3


99000 - Ostatní zdroje neuvedené v tomto třídníku 4

Celkem 4 680


0 - Nezjištěno 38

1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 111


3 - Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné OOPP 5

4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace 4

83


10 - Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a předělených OOPP (přístrojů) 7

11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob


0348

Celkem 4 680

Zjištěné skutečnosti

Inspektorát je na základě hlášených pracovních úrazů provádí u smrtelných a vybraných

závažných úrazů kontrolu příčin a okolností jejich vzniku. Vyhodnocení příčin úrazů často

slouží pro plánování rozsahu a zaměření kontrol v dalším období.

Za zjištěné správní delikty ze strany zaměstnavatele, které byly v přímé souvislosti

s příčinou úrazů, byly uloženy sankce.

Vyšetřování havárií

V roce 2015 jsme vyšetřovali mimořádnou událost ze 13. srpna – havárii v chemické

továrně, kdy došlo k vibracím tří kusů pojistných ventilů a následně k poruše jednoho z nich.

Vibrace pojistných armatur způsobily následné rozvibrování potrubí a došlo k porušení

integrity přírubového spoje pojistného ventilu. Celou událost způsobil výpadek chladící vody

kondenzátorů polypropylenového okruhu.

Následně došlo k výbuchu a poté k požáru propylenu a vyhoření celé nádrže propylenové

kolony. Po výbuchu operátoři etylenové jednotky provedli její havarijní odstavení; tím došlo

k porušení vlásenek pyrolyzních pecí a k požáru, který trval několik dní.

Ke smrtelnému ani závažnému úrazu při této události nedošlo, pouze k několika ostatním

úrazům, způsobeným tlakovou vlnou při výbuchu.

Vyšetřování příčin vzniku této události stále probíhá.

K obdobné události došlo také již 1. května v jiné organizaci, kdy též došlo k úniku

polypropylenu, ale ne k jeho zahoření, takže následky havárie nebyly tak velké jako ve

druhém případě. V souvislosti s touto mimořádnou událostí došlo k jednomu závažnému

úrazu, který byl inspektorátem šetřen.

Dne 4. 12. 2015 byla OIP nahlášena havárie, kdy se jednalo o explozi, následný požár a

zřícení budovy v objektu sídla firmy, kde se nacházela přípravna aerosolových čističů.

Tragickým následkem této havárie byly dva smrtelné a dva závažné úrazy, kdy došlo

k udušení a popálení osob z důvodu použití nebezpečného postupu při práci.

84

Výchovná a osvětová činnost

15.6.01

Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému SÚIP

Školení SÚIP, VÚBP, ISS - 2015

Inspektorský kurz

pro inspektory čekatele 1 pracovník

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seminář

Kontrola rovného zacházení a zákazu 21. – 22. 1. 1 pracovník

diskriminace na pracovišti

SÚIP Opava

Seminář

Kontrolní řád 19. 2. 4 pracovníci

VÚBP Praha

Seminář

Kontrolní řád 27. 2. 7 pracovníků

VÚBP Praha

Seminář - Průvodní dokumentace ke

strojům a zaříz. vč. právních předpisů 16. 3. 4 pracovníci

VÚBP Praha

Seminář

Pracovní úrazy – teorie a praxe 2. 4. 5 pracovníků

Seminář

Manipulační technika a skladový provoz 20. 4. 5 pracovníků

VÚBP Praha

Školení

Protikorupční strategie 30. – 31. 3.

13. – 14. 4. 8 pracovníků

OIP 3 Praha

Seminář

Měkké dovednosti 16. – 17. 4. 3 pracovníci

SÚIP Opava

Seminář

Manipulační technika a skladový provoz 20. 4. 5 pracovníků

VÚBP Praha

Seminář

manipulace s materiálem a skladování 14. – 15. 5. 2 pracovníci

SÚIP Opava

Seminář

Zvládání prac. stresu – inspektoři 4.6. 3 pracovníci

VUBP Praha

Seminář

Zvládání prac. stresu – ved. zaměstnanci 11. 6. 3 pracovníci

VÚBP Praha

Seminář

85

specializace agenturní zaměstnávání 18. 6. 2 pracovníci

SÚIP Opava

Seminář

výkon činnosti dítěte 8. 9. 1 pracovník

MPSV Praha

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seminář

Prokrastinace 21. 9. 4 pracovníci

VÚBP Praha

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seminář specializace

Elektrická zařízení 6. – 8. 10. 2 pracovníci

Výzkumná stanice Mutěnice

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Zemědělství a potravinářství 6. – 8. 10. 1 pracovník

Loucký klášter Znojmo

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Plynová zařízení 8. – 9. 10. 1 pracovník

SÚIP Opava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Zpracovatelský průmysl 15. – 16. 10 1 pracovník

SÚIP Opava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kulatý stůl MV

Obchod s lidmi

Boj proti pracovnímu vykořisťování 15. 10. 12 pracovníků

OIP 7 Ústí n. L.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Veřejný ochránce práv

Zásady správního trestání 11. 11. 2 pracovníci

Kancelář VOP Brno

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seminář 22. – 23. 10.

Měkké dovednosti 12. – 13. 11. 4 pracovníci

SÚIP Opava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Hutnictví a strojírenství 29. – 30. 10 2 pracovníci

SÚIP Opava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


zaměstnávání zahraničních pracovníků 11. 11. 2 pracovníci

OIP 4 Středočechy

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vybrané aspekty správního

trestání orgány inspekce práce v praxi 11. 11. 2 pracovníci

VOP Brno

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seminář VÚBP

86

Kontrolní řád 23. 11. 4 pracovníci

VÚBP Praha

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Doprava 19. – 20. 11. 2 pracovníci

SÚIP Opava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Stavebnictví 3. – 4. 11. 2 pracovníci

SÚIP Opava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Zdvihací zařízení 1. – 2. 12 2 pracovníci

SÚIP Opava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Osoby se zdravotním postižením 30. 11 2 pracovníci

OIP 4 – Středočechy

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Bezpečný podnik a prev. závaž.havárií 8. – 9. 12. 2 pracovníci

SÚIP Opava

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seminář

Školství v oblasti PVP 9. 12. 3 pracovníci

VÚBP Praha

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Školení mimo SÚIP, ISS a VÚBP 2015

Školení výrobců,provozovatelů tlak.z.

Tlak 2015 17. – 18. 2. 1 pracovník

CMDS – Krystal Praha

Školení

hostů = 42 účastníků z OIP 7 + 12

Přechod práv a povinností 19. 2. ÚP ÚL 2

Pracovní doba OIP 3 – 6, OIP 6 – 2

OIP8 - 2

GAS 2015

Školení pracovníků oboru plyn. Zaříz. 31. 3 – 1. 4. 2 pracovníci

Hotel Černigov H. Králové

Kulatý stůl

Průběh kontrol prováděných inspekcí

práce a problematika pracovních úrazů 22. 4. 2 pracovníci

PB Centrum Ústí n. L.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seminář

Tlakové nádoby stabilní 13. 5. 1 pracovník

ATZ Medim, Poděbrady zámek

87

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Workshop EURES World Café

Zahraniční zaměstnanost a 17. 9. 1 pracovník

problematika migrujících pracovníků

Hotel Vladimír ústí n. L.

Školení 2015 - Lektoři

Seminář

Zásady PPV 22. 1. 2015 1 pracovník

Agentura Hofmann

Seminář ROVS 2015

pro pracovníky BOZP 4. 2. 6 pracovníků

Ústí n. L.

TLAK 2015

fórum výrobců a provoz. tlak.zařízení 17. – 19. 2 2 pracovníci

Hotel Černigov Hradec Králové

Seminář

Agenturní zaměstnávání-cizinců 23. 1. 1 pracovník

Školící středisko Říčany

Seminář

PPV 2015 26. 2. 1 pracovník

OHK Chomutov

Agentura ENS

Školení reviz.techniků tlak.nádob 5. 3. 1 pracovník

Ústí nad Labem

Agentura ENS

Školení reviz, techniků plyn. zařízení 10. 3. 1 pracovník

Ústí n. L.

Seminář

Inspekce práce 12. 3. 1 pracovník

Klub personalistů Chomutov

Seminář

změny v PPV předpisech 17. 3. 1 pracovník

Krafton Teplice

Přednáška

problematika pracovních úrazů 22. 4. 2 pracovníci

Svaz průmyslu ÚL

Přednáška

Bezpečnost práce? 27.4. 1 pracovník

ČMKOS

Seminář pro montážní pracovníky

plynových zařízení 20. 4. 1 pracovník

Intelli Ústí n. L.

Seminář

Tlakové nádoby stabilní 13. 5. 2 pracoévníci

ATZ – Poděbrady zámek

Školení pro OS KOVO

88

BOZP 11. 6. 1 pracovník

Pracoviště OS KOVO UL

Školící středisko HOPI

Pracovní doba 16.6. 1 pracovník

Praha Říčany

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ATZ Medim

Seminář pracovníků tlak. zařízení 2. 6. 1 pracovník

SOU elektrotechnické Plzeň

Školící středisko HOPI

Pracovní doba 23.6. 1 pracovník

Prostějov

Magna

Pracovní doba 29. 6. 1 pracovník

Chomutov

Intelli

odb. kurz pro pracovníky plyn.zaříz 13. 7. 2015 1 pracovník

Ústí n. L.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Parole

pracovní doba 3., 7. 9. 1 pracovník

Klášterec n. O.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Domov soc. služeb

Cestovní náhrady, překážky, PD 8. 9. 1 pracovník

Háj u Duchcova

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vzděl. středisko HOPI

Agenturní zaměstnávání 22. 9. 1 pracovník

Praha

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hofmann

Agenturní zaměstnávání 2., 27. 10. 1 pracovník

Liberec, Chomutov

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Klub personalistů

pracovně lékařské služby 8. 10. 9. 15 1 pracovník

Chomutov

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Agentura Semančík

Novela ZP a ZoZ 13. 10. 9. 15 1 pracovník

Teplice

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Holandia

Pracovní doba 15. 10. 9. 15 1 pracovník

Karlovy Vary

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adecco

Agenturní zaměstnávání 20. 10. 9. 15 1 pracovník

Praha

89

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Agentura ENS

Spolehlivý provoz plynových zařízení 22. 10. 1 pracovník

Ústí n. Labem

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ATZ, Medim

Seminář pracovníků tlak. zařízení 8. 10. 1 pracovník

SPŠ Hradec Králové

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Školení pro OS KOVO

Prac. úrazy, vyšetřování PÚ 12. 10. 1 pracovník

Hotel Racek Úštěk

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kulatý stůl Svazu průmyslu

Agenturní zaměstnávání 14. 10. 2 pracovníci

OIP 7

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

APPS

Srovnatelné podmínky 24. 11. 2 pracovníci

Praha

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Holandia

Pracovní doba 7. 12. 1 pracovník

Krásné Údolí

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Martia ÚL

Pracovní úrazy v objektech ČEZ 9. 12. 1 pracovník

Teplárna Trmice

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15.6.04

Poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu

k informacím

V souladu s ustanoveními § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu

k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zveřejňujeme zprávu o činnosti Oblastního

inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj v oblasti poskytování informací za

předcházející kalendářní rok:

a) počet podaných žádostí o informace – 18,

počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti – 13;

b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí – 1;

c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti

rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace – 0,

přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními

– 0;

d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí

výhradní licence – 0;

e) počet stížností podaných podle § 16a (stížnosti na postup při vyřizování žádosti

o informace) – 1;

90

f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona:

Informace dle ustanovení § 5 zákona č. 106/1999 Sb. jsou zveřejňovány v elektronické

podobě na internetových stránkách www.suip.cz/oip07 (rubrika „O nás – Povinně

zveřejňované informace“) a v tištěné podobě na úřední desce u vchodu do budovy sídla OIP

(SNP 2720/21, Ústí nad Labem).

Informace týkající se zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,

včetně přehledu předpisů, podle nichž OIP jedná a rozhoduje a které stanovují právo žádat

informace a povinnost poskytovat informace, lze v listinné podobě získat v kanceláři č. 95

v sídle inspektorátu na výše uvedené adrese.

Dotazy občanů, institucí a novinářů na informace jsou zodpovídány v průběhu celého

kalendářního roku. Tyto požadavky se vyřizují v rámci bezplatného poskytování základního

poradenství, spolupráce s orgány státní a veřejné správy či spolupráce s jinými institucemi,

v rámci propagace činnosti inspekce práce či osvěty v oblasti pracovního práva a v oblasti

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nejsou zařazovány do evidence žádostí o informace

podle výše zmiňovaného zákona.

Vnitřní řídící a správní činnost

15.7.05

Mezinárodní spolupráce

Inspektorát se v loňském roce aktivně podílel na mezinárodní spolupráci v rámci

předmětu své činnosti.

Spolupráce s německou celní správou na realizaci Ujednání mezi MPSV ČR a

Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti

nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání

přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních

dávek a neodvádění pojistného“ se v letošním roce nijak dále nevyvíjela.

Seminář za účelem výměny zkušeností s německou (saskou) stranou v oblasti

bezpečnosti práce a pracovněprávních vztahů se v loňském roce neuskutečnil.

Vedoucí inspektor se účastnil dne 26. 11. 2015 jednání se zástupci německých

odborových organizací DGB obvod Sasko, MEROR Labe-Nisa, pořádaných CMKOS.

Zástupci německé strany se zajímali především o otázky z oblasti bezpečnosti práce

15.7.07

Kontrolní činnost

1. Vnitřní kontrolní činnost

Vnitřní kontrolní činnost je průběžně prováděna vedoucími zaměstnanci inspektorátu,

vychází z vlastního programu kontrolní činnosti inspektorátu a je koordinována vedoucím

inspektorem. Základním cílem kontrol bylo zjistit, zda prověřované činnosti jsou v souladu

s obecně závaznými právními předpisy a interními řídícími akty úřadu a inspektorátu.

http://www.suip.cz/oip07

91

Výsledky kontrol jsou prakticky využívány, slouží ke zvyšování efektivnosti řídící práce a

k upevňování pracovní kázně.

Kontrola vedoucích zaměstnanců inspektorátu byla v roce 2015 zaměřena zejména na

tyto činnosti:

1.1 Oblast inspekčních činností OIP

Kontrola v oblasti inspekčních činností, prováděná vedoucím inspektorem a vedoucími

oddělení jednotlivých inspekcí, byla v hodnoceném období roku 2015 zaměřena, v návaznosti

na praktické poznatky z minulých let, především na:

plnění hlavních úkolů vyplývajících z programu činnosti úřadu a inspektorátu,

dodržování zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákona č. 435/2004 Sb.,

o zaměstnanosti, zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a ostatních právních

předpisů upravujících kontrolních činnost inspektorát na úseku ochrany pracovních vztahů

a pracovních podmínek, všechny právní normy v platném znění,

dodržování Instrukce GI SÚIP č. 1/2005, kterou byla pro zajištění jednotné činnosti

v systému SÚIP vydána Metodika základních úkonů na úseku kontrolní a rozhodovací

činnosti inspekce práce,

dodržování Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2010 ze dne 3. 12. 2010 – Kontrola příčin a

okolností pracovních úrazů, popřípadě účast při šetření na místě úrazového děje,

dodržování Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2007 – provádění kontrol podle zákona č.

59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů,

dodržování Metodického pokynu GI SÚIP č. 2/2008 k postupu inspektora při provádění

kontrol některých ustanovení zákoníku práce, které upravují požadavky bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci a dodržování ostatních interních předpisů systému SÚIP

upravujících inspekční činnost,

dodržování zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle

kterého je postupováno v řízeních o přestupcích, správních deliktech a v řízeních o

vydáních zákazu, včetně aplikace zásad při ukládání pokut, dle vydaného Metodického

pokynu GI SÚIP č. 2/2007 ze dne 12. 4. 2007 – Zásady pro ukládání pokut v systému

SÚIP,

kvalitu, obsahovou správnost a přesvědčivost při zpracování protokolů, příkazů, rozhodnutí

a ostatních písemností vyhotovených při výkonu kontrolní a správní činnosti inspektorů a

právníků,

předávání výstupů z kontroly a kontrolních zjištění do informačního systému,

organizaci, obsahovost, operativnost a zaměření pracovních porad jednotlivých oddělení

inspekce OIP a oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání,

práci s podněty ke kontrole, provádění analýzy podnětů i ostatních podání a jejich další

využívání pro zaměření kontrolní činnosti inspektorů a dodržování Metodického pokynu

GI SÚIP č. 1/2006, kterým bylo upraveno vyřizování podání, podnětů a stížností v systému

SÚIP včetně Dodatku č. 1, č. j. 1011/1.50/09 ze dne 26. 5. 2009,

úroveň a kvalitu odborného poradenství poskytovaného v souladu se zákonem č. 251/2005

Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vnitřní kontroly, prováděné vedoucím inspektorem a vedoucími jednotlivých oddělení

inspektorátu v souladu s Příkazem generálního inspektora SÚIP č. 6/2014, byly i v roce 2015

zaměřeny na monitoring a ověřování kontrolních mechanismů omezujících korupci. V roce

2015 bylo zaznamenáno jedno podezření na případ korupce, které bylo oznámeno SÚIP a

předáno k šetření orgánům činným v trestním řízení. V rámci provedeného šetření se však

92

korupci nepodařilo prokázat. V současné byl v této věci inspektorátem podán podnět

Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem k výkonu dohledu.

1.2 Ekonomický úsek

Základním cílem interní kontroly bylo ověřit oprávněnost, účelnost, efektivnost a

hospodárnost vynakládání finančních a hmotných prostředků přidělených zdejšímu

inspektorátu.

Z těchto důvodů byla proto kontrola a činnost v roce 2015 zaměřena na následující oblasti:

dodržování povinností stanovených zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky,

a vyhláškou č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací

s majetkem státu, obě právní normy v platném znění,

hospodaření s přidělenými rozpočtovými prostředky, správnost a úplnost vedení účetnictví

a ostatní příslušející finanční a ekonomické agendy,

dodržování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a prováděcí vyhlášky č. 410/2009 Sb., ze

dne 11. 11. 2009, která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2010, obě právní normy v platném

znění,

realizaci Příkazu GI SÚIP č. 20/2012 ze dne 20. 8. 2012, č. j.: 2635/1.10/12, obsahující

„Pokyny pro přípravu, realizaci a evidenci úkonů spojených s vynakládáním finančních

prostředků ze státního rozpočtu v systému SÚIP a zásady pro oběh a přezkušování

účetních dokladů a evidenci majetku v systému SÚIP, vnitřní kontrolní systém“,

uplatňování zásad pro provoz autodopravy a používání služebních a jiných silničních

motorových vozidel ke služebním účelům, vydaných Příkazem GI SÚIP č. 7/2008,

dodržování Příkazu GI SÚIP č. 1/2015, č. j.: 66/1.10/15 (Stanovení sazeb stravného,

cestovních náhrad a způsob dopravy při tuzemské pracovní cestě, když Příloha č. 2

obsahuje Dohodu o úhradě náhrad poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem

práce bezhotovostním převodem na bankovní účet a Příloha č. 3 obsahuje Dohodu o

úhradě náhrad (elektronické kupony městské hromadné dopravy) poskytovaných

zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce bezhotovostním převodem na bankovní účet).

Čerpání rozpočtových prostředků je sledováno vedoucí ekonomického odboru.

Rozpočtové prostředky byly v období roku 2015 čerpány v rámci stanovených limitů. Rovněž

na ostatních kontrolovaných úsecích hospodaření s finančními a hmotnými prostředky

inspektorátu nebyly zjištěny závady. Určení hmotně odpovědní pracovníci inspektorátu se při

hospodaření s majetkem státu a s finančními a hmotnými prostředky řídí platnými právními a

interními předpisy systému SÚIP, které danou oblast upravují. Vnitřní kontrolou nebyly

v hodnoceném období zjištěny žádné případy porušování hospodářské a finanční kázně.

Dne 12. 1. 2016 nabyl účinnosti Příkaz GI SÚIP č. 1/2016, č. j.: 251/1.10/16 včetně

Přílohy č. 1 Stanovení sazeb stravného, cestovních náhrad a způsob dopravy při tuzemské

pracovní cestě a Přílohy č. 2 Dohoda o úhradě náhrad poskytovaných zaměstnanci

v souvislosti s výkonem práce bezhotovostním převodem na bankovní účet.

1.3 Oblast personální

Vnitřní kontrola na tomto úseku byla zaměřena na zjištění stavu úrovně a kvality vedení

personální agendy, dodržování pracovněprávních předpisů, Pracovního řádu (Příkaz GI SÚIP

č. 6/2007 ze dne 21. 6. 2007 ve znění dodatku č. 1 z 6. 6. 2008, Dodatku č. 2 z 20. 12. 2011,

Dodatku č. 3 z 26. 9. 20012, Dodatku č. 4 z 24. 5. 2013 a Dodatku č. 5 ze 17. 7. 2013 a

93

pravidel pro zařazování zaměstnanců do platových tříd. Na tomto kontrolovaném úseku

nebyly zjištěny žádné závady.

V roce 2015 byla vedoucími zaměstnanci inspektorátu (vedoucím inspektorem a

vedoucími jednotlivých oddělení) prováděna kontrola dodržování a využívání pracovní doby.

V rámci této kontroly nebyl zjištěn žádný případ porušení.

1.4 Ostatní kontrolované úseky

Dalšími úseky kontrolovanými v hodnoceném období vedoucími nebo určenými

pracovníky inspektorátu byly především tyto:

vyřizování podnětů ke kontrole a ostatních podání právnických a fyzických osob.

bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

požární ochrana.

Průběžný dohled nad vyřizováním podnětů ke kontrole, peticí a ostatních podání prováděli

v hodnoceném období roku 2015 vedoucí inspektor a všichni vedoucí pracovníci. Namátková

kontrola byla zaměřena na vedení agendy, včetně kontroly dodržování termínů, věcné

správnosti vyřízení podání a dodržování právních předpisů a interních pokynů – bez závad.

Veřejná prověrka BOZP a PO byla i v roce 2015 provedena na pracovištích inspektorátu

v Ústí nad Labem a v Liberci (regionální kancelář) dle předepsané osnovy pro zápis – viz

samostatné úkoly 15.7.09 a 15.7.10.

2. Vnější kontrolní činnost

Žádné vnější kontroly nebyly v roce 2015 na inspektorátu provedeny.

15.7.08

Vyřizování stížností

U Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj byly v roce 2015

podány 3 stížnosti podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „správní řád“).

Ad. 1. Stížnost na způsob vyřízení podnětu ke kontrole byla podaná dne 23. 3. 2015.

Stěžovatel svou stížností napadá postup OIP při vyřizování jeho podnětu ze dne 29. 1. 2015,

že OIP na základě podnětu stěžovatele nezahájil kontrolu u předmětného subjektu. Stížnost

byla OIP vyhodnocena jako nedůvodná. Vyřízení stížnosti bylo stěžovateli zasláno do datové

schránky dne 15. 5. 2015 a v tento den mu bylo zároveň doručeno.

Ad. 2. Stížnost byla podána e-mailem dne 23. 4. 2015 a směřovala proti nevhodnému chování

inspektora OIP. Šetřením OIP bylo zjištěno, že stížnost je nedůvodná. Vyřízení stížnosti bylo

stěžovateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zasláno dne 19. 6. 2015, ale

nepodařilo se mu doručit s tím, že na doručovací adrese nemá schránku. Následně bylo

vyřízení stížnosti dne 14. 7. 2015 zasláno na e-mailovou adresu stěžovatele. Dne 14. 7. 2015

byl zároveň SÚIP informován o vyřízení stížnosti.

Ad. 3. Stížnost byla podána prostřednictvím datové zprávy dne 8. 6. 2015 a byla shledána

jako nedůvodná. Stížnost směřovala proti postupu OIP v rámci kontroly provedené u

94

stěžovatelky, kdy po ukončení kontroly OIP z úřední povinnosti nařídil došetření kontrolních

zjištění a následně vyhotovil dodatek k protokolu o kontrole, do kterého promítl nové

kontrolní zjištění. Tento postup stěžovatelka napadá. Vyřízení stížnosti bylo zasláno do

datové schránky stěžovatelky dne 10. 8. 2015.

Stěžovatelka dne 22. 12. 2015 podala stížnost ve výše uvedené věci také u SÚIP. SÚIP

shledal tuto stížnost jako důvodnou.

15.7.09 Požární ochrana v systému SÚIP

a 15.7.10 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v systému SÚIP

Dalšími úseky kontrolovanými v hodnoceném období vedoucími nebo určenými

pracovníky inspektorátu byly také bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana.

Prověrky na úseku požární ochrany a BOZP se provádějí v pravidelných lhůtách a

v určeném rozsahu. Jsou prováděny samostatně na pracovištích v Ústí nad Labem a v Liberci

(regionální kancelář).

Pracoviště OIP v Ústí nad Labem - prověrka PO a BOZP byla provedena ve dnech 15. a 16. 4.

2015.

Pracoviště OIP v Liberci (regionální kancelář) - prověrka PO a BOZP byla provedena 21. 4.

2015 s příslušným zápisem.

Prověrka byla zaměřena na technickou úroveň a vybavenost pracoviště, na úroveň a

vybavení sociálního zázemí, hygienická a zdravotní opatření, na osobní ochranné pracovní

prostředky, na organizační, vzdělávací a výchovná opatření a na stav zabezpečování požární

ochrany s příslušným zápisem.

Zároveň byla v loňském roce i provedena aktualizace požární dokumentace, 2. 10. 2015

revize přenosných hasicích přístrojů a hydrantů požární vody, zajištěno 5 vstupních školení

nových zaměstnanců a 4. 11. 2015 školení zaměstnanců k BOZP s ověřováním jejich znalostí

na tomto úseku.

Otázky, související s BOZP, jsou pravidelně projednávány se zaměstnavatelem –

v loňském roce to bylo provedeno 12x.

Závěr

Hodnotíme-li plynulý rok, můžeme konstatovat, že byl rokem úspěšným. Průběžně se

odstraňovaly problémy, souvisící s nasazením nového informačního systému, přesto, co se

týká provádění kontrolní činnosti, byly stanovené počty kontrol v jednotlivých úkolech nejen

plněny, ale (v některých případech i významně) překračovány. Funkci inspektorátu nenarušily

ani personální a organizační změny – např. ukončení projektu NLZ a jeho transformace do

oddělení, tak, aby činnost na tomto úseku mohla plynule navazovat od ledna 2016, s tím

souvisící přesuny, resp. ukončení pracovního poměru, některých inspektorů a v neposlední

řadě uzpůsobení struktury inspektorátu požadavkům služebního zákona - ani větší investiční

akce (rekonstrukce rozvodu elektřiny a výměníkové stanice), prováděné za plného chodu

organizace.

95

Všem hlavním činnostem inspektorátu – v oblasti pracovněprávní, bezpečnosti práce a

zaměstnanosti, nelegálního zaměstnávání, vyšetřování pracovních úrazů nebo mimořádných

kontrolních akcí atd. – byla věnována náležitá pozornost stejně jako v minulých letech. To je

zřejmé z počtu zjištěných nedostatků a navazujících opatření, ať již nařízení odstranění závad

nebo uložení sankcí, ale i z preventivní, tedy konzultační a poradenské, činnosti, kterou

inspektorát prováděl ve velké míře.

Můžeme proto konstatovat, že trend vysoké kvality a rozsahu práce s důrazem na

schopnost podchytit měnící se podmínky a vznikající nové požadavky ve všech

kontrolovaných oblastech si inspektorát i v roce 2015 udržel.

oblastnÍ inspektorÁt prÁce pro ÚsteckÝ kraj a … · analýza stavu a vývoje pracovní...

Documents