obchodovÁnÍ na bcpp · 2.6.4 zavedení obchodního systému xetra na bcpp, jeho cíle a důvody...

Masarykova univerzi ta

Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Finance

OBCHODOVÁNÍ NA BCPP

Trading on the Prague Stock Exchange

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor:

Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ, Ph.D. Bc. Jiří KNAP

Brno, 2015

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí

Akademický rok 2013/2014

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro: KNAP Jiří

Obor: Finance

Název tématu: OBCHODOVÁNÍ NA BCPP

Trading on the Prague Stock Exchange

Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í :

Cíl práce:

Analyzovat obchodování na Burze cenných papírů Praha, na základě získaných poznatků

formulovat doporučení pro investory a emitenty vedoucí k maximálnímu vyuţití výhod a

omezení nevýhod obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných papírů

Praha přispívající ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty.

Postup práce a použité metody:

Charakteristika Burzy cenných papírů Praha, vymezení trhů a způsobů obchodování, analýza,

identifikace výhod a nevýhod, komparace s vybranými burzovními trhy, formulace závěrů a

doporučení pro investory, emitenty a Burzu cenných papírů Praha.

Pouţité metody:

komparace, analýza, syntéza, deskripce.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh: 60 – 80 stran

Seznam odborné literatury:

JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 656 s. ISBN 978-80-

247-2963.

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Třetí rozšířené. Ostrava: Key Publishing, 2011. 690 s.

Ekonomie. ISBN 978-80-7418-128-3.

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 648 s. ISBN 978-80-

247-1653.

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. 789 s.

ISBN 9788073576479.

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 520 s.

ISBN 9788086929705.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce: 5. 3. 2013

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu

akademického roku.

…………………………………… …………………………………………

vedoucí katedry děkan

V Brně dne 5. 3. 2013

Jméno a př í jmení autora: Jiří Knap

Název diplomové práce: Obchodování na BCPP

Název práce v anglič t ině: Trading on the Prague Stock Exchange

Katedra: financí

Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.

Rok obhajoby: 2015

Anotace

Předmětem diplomové práce „Obchodování na BCPP“ je analyzovat obchodování na Burze

cenných papírů Praha. Na základě získaných poznatků jsou formulována doporučení pro

investory a emitenty vedoucí k maximálnímu vyuţití předností a minimalizaci nevýhod

obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných papírů Praha přispívající

ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty. První část práce se zabývá teoretickým

vymezením burzy cenných papírů se zaměřením na situaci v České republice. Práce dále

charakterizuje Burzu cenných papírů Praha, vymezuje její trhy a způsoby obchodování

s orientací na nově zavedenou obchodní platformu Xetra. Třetí část práce analyzuje vývoj

burzovních ukazatelů a provádí jejich komparaci s vybranými burzami. Závěrečná část je

věnována shrnutí dosaţených poznatků a formulaci doporučení.

Annotation

The subject of the master´s thesis called "Trading on the Prague Stock Exchange" is

an analysis of trading on the Prague Stock Exchange. Based on this knowledge are formulated

recommendations for investors and issuers to maximize utilization of the advantages and

minimize the disadvantages of trading on the Prague Stock Exchange and Prague Stock

Exchange contributing to increasing its attractiveness for investors and issuers. The first part

deals with the theoretical definition of the stock exchange with a focus on the situation in the

Czech Republic. Another part of the master´s thesis characterizes the Prague Stock Exchange,

defines its markets and trading methods with a focus on newly established trading platform

Xetra. The third part analyzes the development of exchange of indicators and their

comparison with selected exchanges. The final section is devoted to a summary of the

findings and make recommendations.

Klíčová slova

burza, Burza cenných papírů Praha, RM-Systém, Varšavská burza cenných papírů, akcie,

srovnání, primární emise akcií, indikátory, doporučení

Keywords

stock exchange, Prague Stock Exchange, RM-System, Warszaw Stock Exchange, share,

comparison, Initial Public Offering, indicators, recommendations

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Obchodování na BCPP vypracoval samostatně pod

vedením Ing. Gabriely Oškrdalové, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné

zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními

akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 5. ledna 2015

v las tno ručn í podp i s au to ra

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Gabriele Oškrdalové, Ph.D. za poskytovanou

podporu, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové

práce. Rovněţ bych chtěl poděkovat svým blízkým za jejich podporu, kterou mi během studia

na vysoké škole poskytli.

Obsah

Úvod ......................................................................................................................................... 11

1 Burza a její funkce ........................................................................................................... 13

1.1 Vymezení a základní charakteristiky burzy ........................................................................... 13

1.2 Základní burzovní ukazatele a indikátory .............................................................................. 14

1.2.1 Burzovní ukazatele ......................................................................................................... 14

1.2.2 Burzovní indikátory ....................................................................................................... 15

1.3 Funkce burzy .......................................................................................................................... 16

1.4 Legislativní rámec a organizace českého trhu s cennými papíry ........................................... 17

2 Burza cenných papírů Praha .......................................................................................... 21

2.1 Historie ................................................................................................................................... 21

2.2 Orgány a struktura burzy ........................................................................................................ 23

2.3 Členství na burze .................................................................................................................... 25

2.4 Trţní segmenty ....................................................................................................................... 26

2.4.1 Prime market .................................................................................................................. 28

2.4.2 Standart Market .............................................................................................................. 30

2.4.3 Start Market .................................................................................................................... 31

2.4.4 Trh dluhopisů ................................................................................................................. 32

2.4.5 Trh strukturovaných produktů ........................................................................................ 33

2.5 Burzovní poplatky .................................................................................................................. 33

2.6 Obchodování na BCPP ........................................................................................................... 34

2.6.1 Obchodní systém Xetra .................................................................................................. 35

2.6.2 Změny v obchodování v Xetra v porovnání se SPAD a KOBOS .................................. 35

2.6.3 Shrnutí změn v obchodování .......................................................................................... 42

2.6.4 Zavedení obchodního systému Xetra na BCPP, jeho cíle a důvody .............................. 43

2.6.5 Zhodnocení naplnění cílů zavedením Xetra ................................................................... 44

3 Analýza obchodních dat na Burze cenných papírů Praha a jejich komparace

s vybranými burzami ...................................................................................................... 49

3.1 RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. .................................................................... 49

3.1.1 Trţní struktura a předmět obchodování na RMS ........................................................... 49

3.1.2 Poplatky stanovené RMS ............................................................................................... 50

3.2 Varšavská burza cenných papírů ............................................................................................ 51

3.2.1 Trţní struktura a předmět obchodování na WSE ........................................................... 51

3.2.2 Poplatky stanovené WSE ............................................................................................... 54

3.3 Shrnutí a porovnání s BCPP ................................................................................................... 57

3.4 Analýza základních burzovních ukazatelů ............................................................................ 61

3.4.1 Emise akcií .................................................................................................................... 61

3.4.2 Objemy obchodů ............................................................................................................ 65

3.4.3 Trţní kapitalizace ........................................................................................................... 69

3.4.4 Burzovní indikátory ....................................................................................................... 73

4 Výhody a nevýhody obchodování na Burze cenných papírů Praha a formulace

doporučení ........................................................................................................................ 77

4.1 Shrnutí poznatků .................................................................................................................... 77

4.2 Doporučení pro Burzu cenných papírů Praha ........................................................................ 79

4.3 Doporučení pro emitenty ....................................................................................................... 80

4.4 Doporučení pro investory ...................................................................................................... 80

Závěr ........................................................................................................................................ 83

Seznam použitých pramenů a literatury .............................................................................. 85

Seznam tabulek ....................................................................................................................... 89

Seznam grafů ........................................................................................................................... 90

Seznam obrázků ...................................................................................................................... 91

Seznam schémat ...................................................................................................................... 92

Seznam příloh .......................................................................................................................... 93

11

Úvod

Burza cenných papírů pro mě jiţ nějakou dobu představuje zajímavé téma zejména z pohledu stát se

osobně v budoucnu nezávislým investorem. Pro rozšíření znalostí a poznatků z této oblasti jsem zvolil

i téma své diplomové práce. Zaměření se na obchodování na Burze cenných papírů Praha přirozeně

vyplynulo mimo jiné i ze změn, které se na praţské burze během posledních několika let udály.

Na úvod povaţuji za podstatné vymezit samotný trh cenných papírů. Dle Musílka „trhem cenných

papírů rozumíme systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících soustředění, alokaci

a realokaci volným peněžních prostředků prostřednictvím cenných papírů nebo instrumentů, které jsou

odvozeny od různých finančních instrumentů“.1 Dle této formulace tedy burza cenných papírů patří

mezi instituce trhu cenných papírů a jinak řečeno představuje místo, které na jedné straně přitahuje

subjekty (emitenty cenných papírů), jeţ potřebují získat dodatečný kapitál pro své podnikatelské

aktivity, a na druhé straně láká investory, kteří mají snahu co nejvhodněji umístit a zhodnotit své volné

finanční prostředky.

Burza cenných papírů platí za nepostradatelnou instituci kaţdé vyspělé trţní ekonomiky a vstupem

dalších nových společností na burzovní trhy plní svou roli v zajišťování přílivu nového kapitálu a tím

pádem konkuruje komerčním bankám ve financování společností. Mimo to umoţňuje široké veřejnosti

participovat na zisku, ale tím i vedení firem kótovaných na burze. Burza cenných papírů,

resp. burzovní indikátory a data vyplývající z burzovních obchodů jsou odrazem a měřítkem

ekonomického zdraví daného státu.2

Po dlouhých desetiletích, kdy ekonomika v naší zemi byla socialistickým reţimem nastavena

na centrálně plánovanou, došlo ke vzniku novodobého kapitálového a tedy i burzovního trhu teprve

poměrně nedávno, na začátku 90. let minulého století. V roce 1993 vznikla Burza cenných papírů

Praha a.s. (dále jen BCPP) a v témţe roce byl zaloţen také RM-Systém jako trh mimoburzovní.

Tato práce si klade za cíl provést analýzu obchodování na Burze cenných papírů Praha, na základě

získaných poznatků formulovat doporučení pro investory a emitenty vedoucí k maximálnímu vyuţití

výhod a omezení nevýhod obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných papírů

Praha přispívající ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty. Pro získání cenných poznatků

napomáhajících k dosaţení poţadovaného cíle charakterizuji BCPP, vymezím trhy a způsoby

obchodování, identifikuji výhody a nevýhody. Dále provedu komparaci s vhodně zvolenými

burzovními trhy. Vzhledem k omezenému rozsahu diplomové práce a šíře záběru stanoveného tématu

1 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha. Ekopress. 2011. s. 31. ISBN

9788086929705. 2 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 48. ISBN 978-80-7357-

297-6.

12

se budu soustředit na obchodování akcií, jako představitele nejlikvidnějších cenných papírů

obchodovaných na burzách. Jedinou výjimku učiním při analýze trţní struktury BCPP, kde se zmíním

i o obchodování dluhopisů a strukturovaných produktů, abych sumarizoval vymezení struktury trhů

a předmět obchodování na praţské burze.

Pro dosaţení definovaného primárního cíle ještě potřebuji stanovit dílčí cíle. Těmi jsou:

- Charakteristika BCPP a vymezení trţních segmentů

- Nasazení obchodní platformy Xetra a jeho zhodnocení

- Analýza burzovních ukazatelů a indikátorů na BCPP

- Komparace BCPP s vybranými burzovními trhy

- Zhodnocení výhod a nevýhod obchodování na BCPP

Shrnutí dílčích cílů provedu pro přehlednost v závěru kaţdé z kapitol.

V první části práce bude teoreticky vymezena burza cenných papírů spolu s její charakteristikou

a funkcemi, které na kapitálovém trhu plní. V dalším sledu stručně představím český kapitálový trh se

zacílením na trh burzovní jako jeho část, kterou se v této práci zabývám (Kapitola 1). Na tuto úvodní

teoretickou pasáţ jiţ naváţe samotná analýza dílčích oblastí BCPP (Kapitola 2). Další část práce bude

věnována komparaci BCPP s burzou RM-Systém a Varšavskou burzou cenných papírů (Kapitola 3)

zaměřené především na oblasti burzovního trhu, které mají nejpodstatnější vliv na relevantní

identifikaci výhod a nevýhod spojených s obchodováním na BCPP a také na formulaci doporučení pro

osoby zainteresované svou činností na BCPP, coţ bude náplní poslední části této práce (Kapitola 4).

Výběr burz cenných papírů pro provedení srovnání s BCPP jsem samozřejmě nezvolil náhodně. Volba

RM-Systému vyplývá ze skutečnosti, ţe tato burza představuje pro BCPP jediný konkurenční

burzovní trh v rámci České republiky. Varšavská burza cenných papírů se pro komparaci s BCPP

nabízí jednak z důvodu obdobné startovní pozice a podmínek pro znovuvytvoření fungujícího

kapitálového trhu po pádu komunistických reţimů na přelomu 90. let 20. století v obou zemích a také

z důvodu kooperace, která byla mezi těmito zeměmi důleţitá pro přechod ke svobodné a demokratické

společnosti. Zapomínat určitě nelze ani na geografickou blízkost České republiky a Polska.

Při zpracování diplomové práce budu vycházet z odborných tuzemských a zahraničních zdrojů a také

z analytických zdrojů jednotlivých burz cenných papírů. Pro naplnění cíle práce vyuţiji metody

analýzy, syntézy, komparace a deskripce, coţ deklaruje charakter tématu práce.

13

1 Burza a její funkce

V první kapitole této práce se budu zabývat burzou cenných papírů z obecného hlediska. Definuji

burzu, představím základní charakteristiky a uvedu funkce burzy. V poslední části této kapitoly

stručně vymezím současnou situaci na českém trhu cenných papírů. Zde je také na místě poznámka, ţe

kdykoliv v následujícím textu práce uvedu pojem burza, vţdy, pokud nebude uvedeno jinak, mám na

mysli burzu cenných papírů.

1.1 Vymezení a základní charakteristiky burzy

Pokud bychom chtěli nalézt jednotnou a neměnnou definici burzy, budeme zklamáni, neboť taková

neexistuje. Burzy od svého vzniku procházely a procházejí neustálým vývojem, stejně jako celý

finanční trh, a proto nelze zavést jediné platné vymezení slova burza. Lze pouţít formulaci burzy jako

„zvláštním způsobem organizované shromáždění subjektů, kteří se osobně tváří v tvář scházejí

na přesně vymezeném místě, nebo jsou propojeni prostřednictvím počítačové sítě bez osobních schůzek

a obchodují s přesně vymezenými instrumenty, přesně vymezeným způsobem, podle přesně vymezených

pravidel a v přesně vymezeném čase.“ 3

Z obecného ekonomického hlediska burza představuje vysoce organizovanou formu trhu, kde se

uskutečňuje obchodování s přesně vymezenými instrumenty (akcie, dluhopisy, podílové listy,

deriváty, komodity a další). Nákupy a prodeje instrumentů se realizují za ceny, které vznikají střetem

nabídky a poptávky. Jednotlivé druhy obchodů a jejich uzavírání, jakoţto obecné podmínky a zásady

obchodování jsou přesně definovány burzovními pravidly a tyto musí odpovídat právním předpisům

dané země.

V dnešní době zcela dominují elektronické burzy, tedy obchodování prostřednictvím počítačových

systémů, účastníci burzovních obchodů se jiţ nepotkávají „tváří v tvář“ na burzovním parketu, ale

veškeré činnosti související s obchodováním zprostředkovává výpočetní technika. Tento způsob

obchodu s sebou přináší nezpochybnitelné výhody v podobě schopnosti uskutečnění velkého objemu

transakcí v krátkém časovém intervalu, sniţuje transakční náklady, umoţňuje rychle a jednoduše šířit

burzovní informace, a v neposlední řadě poskytuje nástroje k propojení s dalšími burzami a ostatními

subjekty kapitálového trhu.

Účast na burze je většinou postavena na tzv. klasickém členském principu, kdy pouze členové burzy

mohou uzavírat obchody. Pochopitelně nalezneme i výjimky, kde se přímého obchodování mohou

3 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 47. ISBN 978-80-7357-

297-6.

14

účastnit i jiné subjekty. Pro takovéto členství burzy definují podmínky přímého vstupu.4 Na druhé

straně nepřímými účastníky obchodování na burze jsou všichni investoři, kteří nejsou členy burzy, ale

mají o toto obchodování zájem. Obchody uskutečňují nepřímo prostřednictvím burzovního

obchodníka – člena burzy.5

Instrumenty obchodované na burze musí splňovat důleţité podmínky, musí být zaměnitelné

a zastupitelné. Aby došlo ke splnění této podmínky a tyto instrumenty se mohly stát předmětem

obchodování, podléhají tzv. standardizaci. To znamená, ţe všechna aktiva stejného druhu

obchodované na burze mají danou podobu a kvalitativní a kvantitativní vlastnosti. Instrumenty se musí

obchodovat v určitém stejném mnoţství, jejich kurz je stanoven stejným způsobem a také vypořádání

obchodů se stejnými instrumenty probíhá stejným způsobem.6

Kaţdá burza má povinnost zveřejnit dny, kdy je moţné na burze obchodovat, vydává kalendář

burzovních dní na celý rok. Dále také udává harmonogram burzovního dne, z něhoţ jasně vyplývá,

v jaký přesný čas lze uzavírat obchody s daným finančním instrumentem7 a kdy se mohou vykonávat

nebo se vykonávají další činnosti. 8 Burza rovněţ disponuje vlastní legislativou, která vymezuje

pravidla pro členství, podmínky pro přijetí finančních instrumentů k obchodování, pravidla

pro jednotlivé trţní segmenty, pravidla pro obchodování, pravidla pro vypořádání obchodů a rozsah

činnosti burzy a v neposlední řadě i poplatkový řád.9

1.2 Základní burzovní ukazatele a indikátory

V této podkapitole se krátce zastavíme u základních statistických burzovních ukazatelů a indikátorů,

se kterými se v druhé polovině této práce setkáme a budeme s nimi pracovat.

1.2.1 Burzovní ukazatele

Zřejmě nejznámějším statistickým ukazatelem burzy je burzovní index. V této práci se budu zajímat

výhradně o akciové indexy BCPP a komparovaných burz. Kaţdá burza je charakterizována burzovním

indexem, ukazatelem vývoje daného trhu jako celku (např. NASDAQ Composite 10) či jeho části

4 Příkladem takovéto burzy je i český RM-Systém. 5 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 48. ISBN 978-80-7357-

297-6. 6 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 48. ISBN 978-80-7357-

297-6. 7 Např. úvodní aukce pro akcie na BCPP je v čase 8:50 – 9:00. 8 Např. zveřejňování výsledků v podobě kurzovního lístku na BCPP probíhá v 17:15. 9 K 31. 10. 2014 se obchodování na BCPP se řídí celkem čtrnácti předpisy. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Legislativa>. 10 NASDAQ Composite – National Association of Securities Dealers Automated Quotations - index, který

zahrnuje všechny akcie obchodované na trhu NASDAQ.

15

(např. DJIA11). Index představuje číselný údaj, který koncentruje pohyby nejčastěji mnoha cenných

papírů a vypovídá tak o vývojových tendencích trhu v čase. Kromě toho se burzovní indexy vyuţívají

jako měřítko výnosnosti 12 , se kterou lze porovnat úspěšnost investorova portfolia. 13 Pro výpočet

kaţdého indexu jsou burzou přesně stanovena pravidla, která například stanoví vzorec pro výpočet

indexu, kritéria pro zařazení dané akcie do výpočtu a na druhé straně také pravidla pro vyřazení. Dále

stanoví období, ve kterém dochází k výpočtu indexu nebo také jak často se aktualizuje sloţení báze

indexu.14

Burzy dále uvádějí různé objemové statistiky. Za základní z nich můţeme uvést objem obchodů, který,

jak název napovídá, udává sumu veškerých uskutečněných obchodů vyjádřený v určité měně za daný

časový interval. Objemy obchodů lze dále dělit na objemy obchodů dle investičních instrumentů.

Můţeme se také setkat se statistikou nejvíce obchodovaných emisí seřazených podle objemu obchodů

za daný časový interval. Stejným způsobem lze rovněţ zjistit objemy obchodů jednotlivých členů

burzy.

Z hlediska posouzení velikosti burzy se pouţívá veličina trţní kapitalizace akciového trhu, jejíţ

hodnota se získá součinem počtu akcií společností, které jsou na burze volně obchodovatelné,

a aktuálním kurzem akcií na trhu.

1.2.2 Burzovní indikátory

Racionálně uvaţující investor snaţící se maximalizovat zhodnocení svých finančních prostředků by si

měl před uskutečněním investice do akcií určité firmy zjistit co nejvíce informací, které mu pomohou

lépe se rozhodnout. Základem je přehled o trzích, ale jsou nutné také obecné ekonomické a finančně-

investiční znalosti, které investorovi pomohou lépe porozumět tendencím a odhadovat budoucí vývoj

v rámci těchto trhů a mezi nimi. Neméně důleţitá je znalost informací spojených s konkrétním

aktivem a firmou, která jej vydala (Např. minulý vývoj ceny daného aktiva, hospodářská situace

společnosti a její výhled do budoucna apod.). Mezi takovéto údaje patří i burzovní indikátory.

Jednou ze zásadních informací, kterou bude investor při posuzování atraktivity společnosti zvaţovat,

je dividendová výnosnost 15 dané akcie resp. dané společnosti. Dividendová výnosnost nebo

v angličtině dividend yield je jedním ze základních poměrových ukazatelů, které investor pro

posuzování vhodnosti investice potřebuje. Investora sice bude jistě zajímat absolutní výše dividendy,

11 DJIA – Dow Jones Industrial Average – index skládající se z 30 akcií amerických společností, které patří mezi

největší a nejvíce obchodované. 12 Tzv. benchmark 13 JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování, 1. Vyd. Praha: Grada. 2009. 656 s. ISBN 9788024729633. Str. 173-

174. 14 Pro hlavní burzovní index PX BCPP – Pravidla pro výpočet indexů PX a PX-TR Burzy cenných papírů Praha.

Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/PX_pravidla_pro_vypocet.pdf>. 15 Příklad: Je-li aktuální trţní cena akcie 100 Kč a společnost vyplácí celkovou roční dividendu ve výši 5 Kč,

dividendový výnos činí 5 %.

16

tj. celková částka, kterou daná společnost vyplácí na jednu akcii za rok, poměrový ukazatel dividend

yield má ale o atraktivitě investice přeci jen lepší vypovídací hodnotu. Vyjadřuje totiţ poměr mezi

roční vyplácenou dividendou a aktuální trţní cenou akcie. Tento poměr vynásobený jedním stem16

dává informaci o dividendové výnosnosti v procentech.17

Z pohledu indikátorů je tím zřejmě nejpouţívanějším P/E (price to earnings ratio).18 Ten poměřuje

cenu akcií a zisk na jednu akcii. Výsledné číslo (například 15) tak říká, za kolika násobek zisku

na jednu akcii se daný titul obchoduje na trhu. Toto číslo zároveň můţeme interpretovat i jako za kolik

let daný podnik vyrovná zisky nákupní cenu akcií (při stále stejném zisku). U úspěšných firem tak

můţe například P/E ve výši 10 značit velmi dobrou investiční příleţitost a naopak P/E blíţící se 40

můţe napovídat, ţe daná akcie je nadhodnocená.19

1.3 Funkce burzy

Burza cenných papírů patří mezi důleţité pilíře celého finančního trhu i celé ekonomiky, coţ dnes

v případě celosvětově propojené trţní soustavy platí o to víc. Pro správnou funkci ekonomiky i celého

finančního systému zastává několik nezastupitelných funkcí. Rozlišujeme čtyři základní funkce

burzy:20

1) Obchodní funkce (respektive funkce likvidity) – znamená schopnost burzy zajistit obchodování

s cennými papíry. Umoţňuje zpracování poţadavku na nákup či prodej daného instrumentu

v okamţiku, kdy obchodník takto zamýšlí učinit a ve všech případech s minimálními

transakčními náklady.

2) Funkce alokační – zabezpečuje přesun finančních prostředků od přebytkových subjektů

(investorů) k subjektům deficitním (emitenti). Pro plnění této funkce je pro burzu nezbytná

existence (kromě sekundárního trhu) i primárního trhu, na kterém právě dochází k alokaci

rozmístění cenných papírů emitentů mezi investory.

Firmy často vyţadují velké objemy dlouhodobého kapitálu, většina investorů však chce

poskytnout relativně malé částky na kratší časové období. Burzovní trh umoţňuje optimální

16 Dividendová výnosnost = (roční hrubá dividenda / trţní cena akcie) * 100. 17 Dividendové akcie: Dividendový výnos – důleţitá informace pro investory [online]. 18. 2. 2013. [cit. 2014-12-

10] Dostupný na WWW: <http://www.dividendoveakcie.cz/dividendovy-vynos-dulezita-informace-pro-

investory/>. 18 Příklad: Cena jedné akcie dosahuje 100 Kč za akcii a zisk na akcii činí 10 Kč, pak ukazatel P/E dosahuje 10

(100/10). Z toho vyplývá, ţe investor je ochotný zaplatit 10 Kč za kaţdou korunu zisku této společnosti. Z druhé

strany to zároveň také vyjadřuje, za kolik let nezměněný zisk firmy teoreticky splatí nákupní cenu akcie (v

našem případě se bude jednat o 10 let). 19 JIRÁSEK, Michal. Analýzy a ukazatele [online]. 8. 5. 2014. [cit. 2014-12-11]. Dostupné z WWW:

<http://investor.oeconomia.info/analyzy-ukazatele/>. 20 Bereme v potaz funkce pro burzu s cennými papíry. Funkce burzy obecně by měly být definovány šířeji.

17

a efektivní uspokojení zájmů mezi těmito skupinami. Investoři mohou nakupovat a prodávat

cenné papíry na burze kdykoli, bez přímého ovlivnění firmy.

3) Funkce cenotvorná (respektive funkce informační) – na burze dochází ke střetu nabídky

a poptávky po cenných papírech, jenţ má za následek vytvoření aktuální ceny (trţního kurzu)

cenného papíru. Takto vzniklá cena se můţe stát základem pro obchody i mimo burzu a také

zastává významnou informační roli nejen pro investory, ať uţ současné či potenciální, ale

rovněţ pro analytiky, centrální banky, ratingové agentury, státní instituce a další ekonomické

subjekty.

4) Funkce spekulační – investování do obchodovaných instrumentů rozhodně není pouze

dlouhodobou záleţitostí, spíše právě naopak. Burza dovoluje krátkodobé investování, u něhoţ

jde o spekulace na budoucí vývoj kurzů cenných papírů v krátkém časovém horizontu.21

Rozlišujeme spekulace na růst („na býka“) – nákup cenných papírů v očekávání růstu jejich

kurzů, a spekulace na pokles („na medvěda“) – prodej cenných papírů v čekávání poklesu

jejich kurzů.22

Burzy by také měly zajišťovat co největší transparentnost pro investory a poskytovat informace

o aktuálních cenách a zobchodovaných objemech cenných papírů.

Kromě výše uvedených funkcí zastávají burzy cenných papírů také důleţitou roli v ekonomice jako

celku. Pohyb kurzů obchodovaných instrumentů závisí z velké části na působení ekonomických sil.

Můţeme tedy říci, ţe burzy fungují i jako určitý ukazatel obecných ekonomických tendencí. Kurzy

mají tendenci stoupat či alespoň drţet konstantní úroveň bez výrazných výkyvů, pokud společnosti

a ekonomika obecně vykazují známky stability a růstu. V opačném případě se situace projeví

kurzovým poklesem.

1.4 Legislativní rámec a organizace českého trhu s cennými papíry

Samotnou existenci a rozsah moţných aktivit, které burzy cenných papírů mohou na českém

kapitálovém trhu provozovat, upravuje zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve

znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), který nabyl účinnosti 1. května 2004 a který zrušil a

nahradil zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů. Vstupem České republiky do Evropské unie a

povinnosti přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady pod názvem MiFID 23 , došlo v ZPKT

k vynechání klasického pojmu burza a nahradil jej obecný termín organizátor regulovaného trhu.

21 Role spekulantů na burzovních trzích je často předmětem diskuze. Převládají však kladné názory pro jejich

působení, neboť přispívají k likviditě a stabilitě trhu. 22 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s. 2007. 704 s. ISBN 9788073572976. S.

18-19. 23 MiFID (Markets in Financial Instruments Directive) - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze

dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů.

18

Ustanovení § 37 odst. 1 ZPKT24 jednoduše říká, ţe „Organizátor regulovaného trhu je právnická

osoba, která organizuje regulovaný trh na základě povolení České národní banky“. ČNB udělí

povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu pouze akciové společnosti nebo společnosti

s ručením omezeným (za daných podmínek).25 Pro organizátora regulovaného trhu jsou dále stanoveny

organizační poţadavky, které je povinen splnit.26

ZPKT mimo jiné vymezuje regulovaný trh27 jako trh s investičními nástroji, který je organizovaný

organizátorem regulovaného trhu, na kterém se pravidelně obchoduje a který má stanovená pravidla

pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, pravidla obchodování na

regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh.28

Všechny oblasti kapitálového trhu podléhají regulaci a dohledu nad plněním práv a povinností, trh

cenných papírů tedy není výjimkou. Regulace a dohled kapitálových trhů v České republice za dobu

své existence prošly významnými změnami. Troufám si tvrdit, ţe vývoj právních úprav, nejenom

vzhledem k nutnosti neustálých reakcí na poţadavky ze strany Evropské unie, bude pokračovat

i v budoucnu. Hlavním regulatorním orgánem trhu cenných papírů bylo od roku 1993 Ministerstvo

financí, a to nejen jako orgán státního dozoru, ale také jako správní orgán. Nad kapitálovým trhem

konkrétně dohlíţel odbor 10, který byl téţ označován jako Úřad pro cenné papíry. Od 1. dubna 1998

začala působit Komise pro cenné papíry (dále jen „KCP“).29 Dne 1. dubna 2006 došlo k integraci

dozoru KCP pod ČNB. V současné době provádí ČNB regulaci i dohled nad celou oblastí

kapitálového trhu v České republice.

V České republice mají investoři moţnost vyuţít sluţeb dvou organizátorů regulovaného trhu,

resp. burz cenných papírů, a to Burzy cenných papírů Praha, a.s. a RM-Systému, české burzy cenných

papírů a.s. (dále jen „RMS“). Obě tyto burzovní instituce vznikly nezávisle na sobě avšak s tím

rozdílem, ţe BCPP vystupovala okamţitě od svého vzniku jako burza, kdeţto RMS byl původně

zaloţen jako organizátor mimoburzovního trhu s cennými papíry. Takto fungoval aţ do 1. prosince

2008, kdy obdrţením burzovní licence došlo k jeho transformaci na burzu. Zaloţením obou

společností tak prakticky vznikl novodobý český burzovní trh, který slouţil k obchodování

a primárnímu úpisu akcií jednotlivých vln kupónové privatizaci tisíců českých společností, coţ je

spjato s přechodem České republiky k trţně řízenému hospodářství.

24 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, §37. 25 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, §38. 26 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, §48. 27 Pojem regulovaný trh nahradil dřívější členění organizátorů regulovaného trhu na burzovní a mimoburzovní.

Nová právní úprava sjednocuje poţadavky na organizátory regulovaného trhu a dále zavádí jednotnou obecnou

kategorii – regulovaný trh. Pouze z historických důvodů chrání právní úprava nadále označení burza cenných

papírů, které je do budoucna oprávněn pouţívat pouze organizátor regulovaného trhu. 28 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, §55. 29 JANOVEC, Michal. Obchodník s cennými papíry. Rigorózní práce. 2009. Masarykova univerzita. Brno. 122

stran. S 11-12.

19

Na analýzu BCPP se zaměřuje následující kapitola, základní charakteristiku RMS si uvedeme později

v části věnované komparaci s BCPP a Varšavskou burzou cenných papírů.

21

2 Burza cenných papírů Praha

BCPP je největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Počátky

burzy sahají aţ do druhé poloviny 19. století, více o historii pojednává podkapitola 2.1. Kromě

dějinných událostí, které vytvářely a formovaly burzu do dnešní podoby, se v této kapitole podíváme

na jednotlivé charakteristiky burzy, jako je organizace burzy či členství na burze. Zaměříme se však

především na skutečnosti spojené přímo s obchodováním na BCPP, které nám budou později

k dispozici pro zhodnocení výhod a nevýhod obchodování na BCPP a formulace doporučení

pro investory, emitenty i BCPP jako organizátora burzovního trhu. Analyzované skutečnosti

vyuţijeme také při porovnání BCPP s dalšími vybranými burzami cenných papírů. V této části práce

dále provedeme základní komparaci trţních struktur před a po zavedení nového obchodního systému

Xetra, na coţ naváţeme zhodnocením tohoto kroku.

2.1 Historie

Snahy o zaloţení burzy se datují aţ do Rakousko-Uherska do dob Marie Terezie. Tehdy se s cennými

papíry vydanými v zemích Koruny české obchodovalo výhradně na burze ve Vídni, jeţ byla zaloţena

v roce 1771. Se zboţím se obchodovalo na volném trhu a v kavárnách.

V roce 1861 vznikla v Praze první burza, Produktenhalle, kde se obchodovalo se zboţím, a peněţní

burza, která ale po roce existence zanikla kvůli nezájmu obchodníků. Poté v roce 1871 se podařilo

skupině významných představitelů hospodářského dění v čele s Aloisem Olivou prosadit zaloţení

první praţské burzy. Celkem 402 zakladatelů upsalo částku 29 870 zlatých, coţ byla podle tehdejších

právních předpisů částka dostatečná k zaloţení burzy a jejímu provozování. Minimální výše příspěvku

činila 50 zlatých a mezi zakladateli převaţovaly osoby české národnosti, prvotní jistinu sloţily

významné záloţny a pojišťovny, cukrovary i některé obce.

Činnost burzy byla zahájena 15. dubna 1871 a jejím prvním předsedou se stal velkoobchodník Alois

Oliva. Zpočátku se na praţské burze obchodovalo s cennými papíry a zemědělskými plodinami.

Automaticky byly přijaty cenné papíry z vídeňské burzy a druhou část titulů tvořily cenné papíry

subjektů sídlících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Aby se s těmito cennými papíry mohlo

obchodovat, musely mít splaceno nejméně 40 % své jmenovité hodnoty. Umístění cenných papírů

na trh povoloval od roku 1875 ministr financí. Obchod s cennými papíry se postupně zintenzivňoval,

na trh vstoupily desítky nových společností a obchodníky lákala vidina zajímavého zisku. V dubnu

1872 však vygradovalo hroucení kurzů, a přestoţe později došlo k mírnému zotavení, zájem o obchod

uţ nedosahoval dřívější úrovně.

22

Přesun a soustředění obchodu se zemědělskými plodinami na praţskou burzu se zdál být ze začátku

jako dobrý nápad, ale způsob obchodování na volném trhu a v kavárnách si ponechal svou dominantní

pozici. V roce 1894 vznikla samostatná Praţská plodinová bursa, kam přešel veškerý obchod

s komoditami, ale ani ta se nesetkala s nějakým výrazným zájmem obchodníků a většina obchodů se

i nadále odehrávala mimo burzovní trhy. Pouze obchod s cukrem byl velice významný a burza byla

střediskem obchodu s cukrem pro celé Rakousko-Uhersko.

Během první světové války byla burzovní shromáţdění pro obchod s cennými papíry v Praze

zakázána.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nastalo období rozkvětu praţské burzy. Kromě

některých předválečných českých společností byly do kurzovního lístku přijaty také kurzy deviz

a bankovek stanovené Československou devisovou ústřednou. V tomto období se na praţské burze

obchodovalo uţ pouze s cennými papíry. K rozmachu obchodu došlo natolik, ţe přímé obchodování

jiţ nebylo moţné, a proto v roce 1920 vznikla „Praţská súčtovací banka“, jejímţ hlavním poslání bylo

uspořádat burzovní obchody. V meziválečném období si návštěvníci museli pro vstup na burzu

zakoupit vstupenky.30 Například celoroční vstupenka v roce 1920 stála 1 000 Kč. V dubnu 1938 se

praţská burza přestěhovala do nového objektu, ve kterém dnes sídlí Nová budova Národního muzea.

Během obsazení Československa hitlerovským Německem byla činnost burzy postupně utlumována.

Nakonec se soustředila pouze na obchod s devizami, který ustal v roce 1943.

Po druhé světové válce byla budova, ze které se stala německá nemocnice, vrácena praţské burze.

Obchodování se však uţ nerozběhlo a roku 1948 byla burza jako firma zlikvidována a budova

bez náhrady znárodněna. Původně stanovený termín pro likvidaci burzy 30. června 1948 byl

prodlouţen na 30. září 1948, coţ můţeme povaţovat za konec Praţské bursy pro zboţí a cenné papíry

v její první etapě historie.31

Nová burza mohla vzniknout aţ po pádu socialistické éry a nástupu kapitalismu. V roce 1992 vytváří

osm bank Přípravný výbor pro zaloţení Burzy cenných papírů v Praze, který na základě zákona

č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů,32 z roku 1992 přeměnil na Burzu cenných papírů Praha, a.s.

Obchodování odstartovalo dne 6. dubna 1993 se 7 emisemi cenných papírů. Burza však za začátek

nové éra počítá aţ 22. červen, kdy se začalo obchodovat s 622 emisemi akcií z první vlny kuponové

privatizace, dne 13. července 1993 bylo uvedeno dalších 333 emisí akcií. Dne 1. března 1995 se

na burzu dostalo dalších 674 emisí akcií z druhé vlny kupónové privatizace. Burza poté registrovala

30 O vstupenku musel zájemce ţádat písemně a tato ţádost obsahovala povinné náleţitosti – základní údaje o

ţadateli včetně stručného ţivotopisu; údaje o majetkových poměrech; reference o ţadateli nejméně od 2

praţských bank nebo velkých obchodních domů; účel docházení na praţskou burzu, u firem označení fyzické

osoby, která firmu na burze zastupovala 31 PSE.cz [online]. [cit. 2013-12-10]. Historie praţské burzy. Dostupné z WWW: <http://20let.pse.cz/>. 32 S účinností od 1. května 2004 byl zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, zrušen a ustanovení

zrušeného zákona byla začleněna do zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

23

1 764 společností, čímţ se v evropském měřítku řadila na druhé místo hned za londýnskou burzu.

Po několika letech ale na burze zůstalo pouze několik společností, neboť ostatní přišly na to,

ţe registrace jejich akcií na burze pro ně nemá ţádný význam, a proto burzu opustily.33

Dle Jana Bláhy, obchodního ředitele Fio banky, start burzy pomocí masové privatizace nebyl

pro rozvoj českého kapitálového trhu tím správným impulsem. Burza hned od počátku neplnila svou

hlavní roli, která spočívá v tom, ţe si firmy chodí na burzu pro peníze na svůj rozvoj. Přestoţe se

následně podařilo na burzu několik nových titulů přivést, stále převládala spíše její administrativní

role coby zprostředkovatele obchodů jiţ vydaných akcií.34

Od 1. května 2004 je BCPP členem Federace evropských burz (FESE) a v témţe měsíci toho roku byla

americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (US SEC) zařazena do prestiţního seznamu burz

bezpečných pro investory, obdrţela status tzv. „Designated Offshore Securities Market“.

BCPP rovněţ patří od roku 2009 do skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG).35 Dalšími členy

skupiny jsou Burza cenných papírů Vídeň (Wiener Börse), Burza cenných papírů Budapešť (Budapesti

Értéktözsde) a konečně Burza cenných papírů Lublaň (Ljubljanska borza). CEESEG vstoupila

na mezinárodní burzovní scénu v září roku 2009 a dnes hraje roli největší skupiny burz ve střední

a východní Evropě.36

2.2 Orgány a struktura burzy

BCPP je ze zákona akciovou společností, jejímţ majoritním akcionářem je Wiener Börse,a.s.

(společnost CEESEG Aktiengesellschaft), která drţí 92,739% akcií.37

Nejvyšší orgán burzy představuje valná hromada, která odvolává a volí členy burzovní komory

a dozorčí rady. Mezi hlavní kompetence valné hromady dále patří rozhodování o změnách stanov,

změně základního kapitálu, změně podoby akcií burzy, schvalování řádné nebo mimořádné

a konsolidované účetní závěrky. Rozhoduje o rozdělení zisku a úhradě ztrát, vydává zprávy

o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku. Schvaluje zásady činnosti burzy a zásady

hospodaření burzy na následující účetní období. V neposlední řadě můţe také rozhodovat o zrušení,

33 JÍILEK, Josef. Akciové trhy a investování, 1. Vyd. Praha: Grada. 2009. 656 s. ISBN 9788024729633. Str. 138-

139. 34 iDNES.cz [online]. 22.6.2013 [cit. 2014-10-20]. Praţská burza slaví 20 let, podívejte se na její historii.

Dostupné z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prazska-burza-slavi-20-let-0hq-

/ekonomika.aspx?c=A130621_164328_ekonomika_spi>. 35 Lze přeloţit jako „Skupina burz střední a východní Evropy.“ 36 BCPP.cz [online]. 1998-2014 [cit. 2014-10-20]. Profil společnosti. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy>. 37 BCPP.cz [online]. 31. 10. 2014. [cit. 2014-10-20]. Orgány a struktura burzy – Orgány společnosti. Dostupné z

WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy-Struktura>.

24

fúzi nebo rozdělení burzy, či dokonce o prodeji burzy nebo její části, v obou případech za podmínky,

ţe ČNB o tom vydá povolení.38

Činnost burzy řídí šestičlenná burzovní komora, je statutárním orgánem a jedná jménem burzy.

Členové burzovní komory jsou voleni na dobu 5 let, zejména z řad akcionářů, odborníků na kapitálový

trh či finančních investorů, můţe se jím stát i generální ředitel burzy. 39 Do působnosti burzovní

komory patří zejména schvalování a dbaní na dodrţování Burzovních pravidel, rozhodování o ţádosti

o přijetí investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu burzy, schvalování burzovních

indexů a časového harmonogramu burzovního dne, určování způsobu evidence burzovních obchodů

a investičních nástrojů, či stanovení výše burzovních poplatků. Burzovní komora si můţe zřizovat

stálé nebo dočasné burzovní výbory nebo jiné orgány, které se zabývají pouze vymezenou činností.40

V současnosti má burzovní komora tři výbory (viz schéma 1).

- Burzovní výbor pro členské otázky – má v kompetenci projednávání návrhů

k přijetí a ukončení členství na burze; posuzuje, zda členové burzy řádně plní

podmínky a povinnosti stanovené burzovními předpisy.

- Burzovní výbor pro kotaci – přijímá cenné papíry k obchodování na Prime

Market; podílí se na kontrole dodrţování informačních povinností emitentů

vyplývající z burzovních pravidel.

- Burzovní výbor pro burzovní obchody – zabývá se návrhy a podněty

související s obchodováním, např. parametry obchodování, podmínky činností

tvůrců trhu či zavádění nových produktů a funkcionalit.

Posledním z hlavních burzovních orgánů je dozorčí rada, která má, stejně jako burzovní komora, šest

členů volených na 5 let. Dozorčí rada dohlíţí na výkon působnosti burzovní komory a uskutečňování

činnosti burzy. Mimo jiné smí nahlíţet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti burzy,

kontroluje řádné vedení účetnictví burzy, dohlíţí na to, zda je činnost burzy prováděna v souladu

s legislativními předpisy, přezkoumává účetní závěrky a návrhy burzovní komory na rozdělení zisku

či úhradu ztráty.41

Pro úplnost ještě můţeme uvést, ţe burzovní komora zřizuje stálý Burzovní rozhodčí soud,

který rozhoduje spory z obchodů. Za zmínku stojí i existence Garančního fondu burzy, jehoţ

činností je shromaţďování finančních prostředků členů burzy k zajištění závazků a pokrytí rizik

vyplývajících z burzovních obchodů a z jejich vypořádání.

Pro přehlednost uvádím níţe schéma (Schéma 1) organizace BCPP.

38 Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s. – článek 16, 17. 39 V současné době je generální ředitel burzy Ing. Petr Koblic předsedou burzovní komory. 40 Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s. – článek 25, 27. 41 Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s. – článek 35.

25

Schéma 1: Organizace Burzy cenných papírů Praha, a.s.

Zdroj: BCPP.cz: Orgány a struktura burzy [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy-Struktura >.

2.3 Členství na burze

Dle pravidel burzy můţe být členem burzy42 pouze obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba

s povolením k poskytování investičních sluţeb, která splňuje podmínky stanovené burzovními

pravidly. Členství na burze opravňuje člena burzy k uzavírání burzovních obchodů na trhu burzy.

Ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu má toto oprávnění také České národní banka a Česká

republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí.43 Při obchodování na burze jedná člen

burzy vţdy vlastním jménem na vlastní účet nebo na účet svého zákazníka. Pokud se chce investor

zúčastnit obchodování na burze, můţe tak učinit pouze prostřednictvím některého z členů. Vybrané

podmínky členství na burze:44

- členem burzy můţe být pouze osoba, která prokáţe splacený základní kapitál

ve výši alespoň 10 mil. Kč,

- členem burzy můţe být pouze osoba splňující veškeré poţadavky a podmínky

stanovené zákonem o podnikání na kapitálovém trhu pro obchodníky

s cennými papíry45,

42 Burzovní pravidla ČÁST II. – Pravidla členství – článek 2 a 3. 43 V minulosti zákon opravňoval k uzavírání burzovních obchodů i Českou konsolidační agenturu. Kompletní

přehled členů BCPP je uveden v příloze 2. 44 Burzovní pravidla část II. – Pravidla členství – článek 4. 45 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zejména §5 - 8.

26

- po celou dobu členství na burze musí mít člen burzy zajištěno zúčtování

a vypořádání jím uzavřených burzovních obchodů podle pravidel příslušného

vypořádacího nebo zúčtovacího systému.

O udělení členství rozhoduje burzovní komora posouzením písemné ţádosti ţadatele o členství na

burze. Ţádost musí mimo jiné obsahovat zejména prohlášení o tom, v jakém rozsahu ţadatel zamýšlí

vykonávat hlavní a doplňkové sluţby, doklad o splacené výši základního kapitálu, doklad o kapitálové

přiměřenosti a výši vlastního kapitálu, smlouvu o komunikačním napojení ţadatele na obchodní

systém či jména zaměstnanců odpovědných za komunikaci s burzou.46

2.4 Tržní segmenty

Burzovní trhy se dělí na segmenty, tzn. je vytvořeno více druhů trhů, které se od sebe liší předmětem

obchodování (akcie, dluhopisy, futures, atd.) a také podmínkami, které musí emitent cenného papíru

splňovat, aby mohl na daný trh vstoupit. Takovéto rozdělení je vhodné mimo jiných pro investory,

kteří snadněji získají přehled o určitém cenném papíru, například jsou schopni jednodušeji

identifikovat riziko.

Dne 30. listopadu 2012 došlo na BCPP k zavedení nového obchodního systému Xetra, který nahradil

SPAD a KOBOS. Na tomto místě uvedu základní charakteristiku těchto segmentů, coţ usnadní

pochopení a orientaci ve změnách, které v systému obchodování nastaly. Detailní vysvětlení

a porovnání systémů SPAD a KOBOS se systémem Xetra provedu na konci kapitoly.

SPAD neboli Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů, byl hlavním a nejprestiţnějším segmentem

praţské burzy, kde tvůrci trhu nabízeli v povoleném rozmezí svou nákupní a prodejní cenu za akcie

vybraných společností. Ve SPAD se akcie obchodovaly v pevně daných jednotkách objemu,

tzv. lotech.47 Tento způsob obchodování byl určen pro majetnější investory.

Naproti tomu KOBOS, Kontinuální burzovní systém, zaujímal pozici vedlejšího trhu. V KOBOSu

bylo moţné koupit či prodat pouze akcie, včetně všech, které se obchodovaly i v segmentu SPAD.

Všechny akciové tituly obchodované ve SPAD bylo moţné obchodovat i v KOBOS, avšak tento

segment nebyl nijak standardizován. Investor tedy nebyl omezen povinností obchodovat cenné papíry

v lotech, minimální investice činila jednu akcii, coţ umoţňovalo obchodování i drobnějším

46 Burzovní pravidla část II. – Pravidla členství – článek 5. 47 Například jeden lot u akcií ČEZu činil 5000 akcií, coţ znamená, ţe šlo zobchodovat pouze násobky pěti tisíc

akcií. Pokud bychom chtěli koupit lot akcií ČEZu 1. 11. 2012, kdy cena za akcii činila 717,90 Kč, zaplatili

bychom více neţ 3,5 mil. Kč.

27

investorům. Nelze opomenout fakt, ţe se na tomto trhu kurzy cenných papírů kotovaly odlišným

způsobem neţ ve SPAD, coţ mělo za následek dvojí cenu pro kaţdou emisi.48

Pro moţnost srovnání se současným rozdělením trhů na praţské burze uvádím níţe schéma

zachycující, jak vypadala trţní struktura ještě před zavedením obchodní platformy Xetra (Schéma 2).

Schéma 2: Struktura burzovního trhu před zavedením systému Xetra

Zdroj: Finance.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z WWW:

<http://www.finance.cz/zpravy/finance/198491-predstavujeme-prazskou-burzu-bcpp-/>.

Implementací systému Xetra nadále existuje pouze jeden obchodní model společný pro všechny

burzovní tituly, generující pouze jednu cenu. Akcie lze obchodovat v obchodních reţimech

kontinuální obchodování a samostatná aukce, dluhopisy lze obchodovat pouze v obchodním reţimu

samostatná aukce. Jednotlivé akciové tituly jsou zařazeny do jednoho ze tří trhů -

Prime, Standard a Start. Rozdělení je výhradně kvalitativní a týká se například podmínek kladených

ze strany burzy na informační povinnosti emitenta cenného papíru. Pravidla pro obchodování jsou

stejná pro všechny tři trhy.

Podíváme-li se na novou strukturu burzovního trhu na BCPP (Schéma 3), nenalezneme ţádné výrazné

rozdíly oproti struktuře předchozí. Trh je zde stejně rozdělen na regulovanou a neregulovanou část.

Nejvíce emisí se taktéţ nachází v regulované části na oficiálním trhu, jedná se o nejlikvidnější akcie

českých a zahraničních společností (Tabulka 1). Z uvedených schémat vyplývá, ţe jedinou

významnější změnou v trţní struktuře je vypuštění segmentu pro drobné investory, který reprezentoval

KOBOS. Jedná se však o zcela logický postup, neboť v tomto segmentu šlo zobchodovat cenné papíry

po jednotlivých kusech, ale po spuštění nového obchodního systému se moţnost obchodovat finanční

instrumenty v jednotkách kusů aplikovala na celý burzovní trh.

48 Peníze.cz [online]. 14.9.2012 [cit. 2013-12-20]. Malé peníze – RM-systém, SPAD, KOBOS, jak se v tom

jenom vyznat. Dostupné z WWW: <http://akcie-cz.kurzy.cz/akcie/stock-5216/graf_2013>.

28

Schéma 3: Trţní segmenty Burzy cenných papírů Praha, a.s.

Zdroj: BCPP.cz: Informace o obchodování [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Schema-Trhu>.

2.4.1 Prime market

Prime market představuje trh určený k obchodování největších a nejprestiţnějších emisí akcií českých

i zahraničních společností, tzv. blue chips.49 Jedná se o regulovaný oficiální burzovní trh, kde emise

splňují náročné zákonné podmínky oficiálního trhu s cennými papíry a podmínky regulovaného trhu.

Cenné papíry přijímané na tento trh musí zároveň splňovat podmínky definované v burzovních

pravidlech.50

Nejpodstatnější kritéria51 k přijetí na Prime Market:52

- Trţní kapitalizace emise 1 000 000 EUR,

- Minimálně 25 % emise musí být rozptýleno mezi veřejnost53,

- Doba existence emitenta minimálně 3 roky,

- Přijetím na Prime Market se kaţdý emitent zavazuje plnit informační

povinnosti v českém, slovenském či anglickém jazyce.

49 Blue chips - nejlikvidnější a nejkvalitnější akcie na trhu. 50 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VI. Podmínky pro přijetí akcií k obchodování na burzovní trh Prime

Market – článek 2. Dostupné z WWW:

<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Prime.pdf>. 51 BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-18]. Prime market. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Prime-Market>. 52 Uvedená pravidla platí i pro Standart Market. 53 Tzv. free float.

29

Ţádost o přijetí akcií na burzovní trh Prime musí kromě jiného obsahovat údaje o emitentovi, jako je

obchodní firma, název, sídlo emitenta, identifikační číslo, výši základního kapitálu, v případě

zahraničního emitenta je důleţité prohlášení, ţe emitentovo právní postavení odpovídá právu státu,

ve kterém emitent sídlí, a ţe akcie splňují poţadavky práva státu, podle kterého byly vydány. Další

povinné údaje se týkají emise akcií, zejména ISIN, druh, forma a podoba akcií, objem emise

k obchodování, jmenovitá hodnota. K samotné ţádosti musí být přiloţen například doklad o přidělení

ISIN, prospekt s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění, účetní závěrky emitenta za poslední

tři roky, výpis z obchodního rejstříku, společenskou smlouvu a stanovy emitenta a další náleţitosti.54

O přijetí akcií na trh Prime Market rozhoduje výbor pro kotaci nejpozději do 30 dnů od přijetí

ţádosti.55

Tabulka 1: Přehled akcií obchodovaných na trhu Prime Market k 15. 10. 2014

Název ISIN Kurz [Kč/%] Měna Trh

BOREALIS GI000A1J9JJ0 180,00 CZK Prime

CETV BMG200452024 49,30 CZK Prime

ČEZ CZ0005112300 587,70 CZK Prime

ERSTE GROUP BANK AT0000652011 477,70 CZK Prime

FORTUNA NL0009604859 115,70 CZK Prime

KOMERČNÍ BANKA CZ0008019106 4 640,00 CZK Prime

NWR GB00B42CTW68 0,60 CZK Prime

O2 C.R. CZ0009093209 274,00 CZK Prime

PEGAS NONWOVENS LU0275164910 648,20 CZK Prime

PLG CZ0005124420 167,00 CZK Prime

TMR SK1120010287 586,00 CZK Prime

UNIPETROL CZ0009091500 127,65 CZK Prime

VGP BE0003878957 400,00 CZK Prime

VIG AT0000908504 958,90 CZK Prime

Zdroj: BCPP.cz: kurzovní lístek ze dne 15. 10. 2014 [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/Kurzovni-Listek/Oficialni-KL/?date=15.10.2014>.

54 BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-18]. Prime market. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Prime-Market>. 55 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VI. Podmínky pro přijetí akcií k obchodování na burzovní trh Prime

Market – článek 3. Dostupné z WWW:

<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Prime.pdf>.

http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=GI000A1J9JJ0#KL

http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=BMG200452024#KL

http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=CZ0005112300#KL

http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000652011#KL

http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=NL0009604859#KL


http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=GB00B42CTW68#KL

http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=LU0122624777#KL

http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=LU0275164910#KL


http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=SK1120010287#KL


http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=BE0003878957#KL

http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=AT0000908504#KL

30

Dle nově schváleného Poplatkového řádu56 jiţ není v roce přijetí emise na trh emitent osvobozen

od poplatku spojeného s obchodováním jeho emise, nýbrţ zaplatí 50 000 Kč. Tento řád dále stanoví

roční poplatek za obchodování (z trţní kapitalizace) 0,05 %, maximálně však 300 000 Kč.

Emitovat akcie na Prime Market znamená splnění velmi přísných kritérií, coţ je kompenzováno

získáním prestiţe a atraktivity u investorské veřejnosti. Na druhou stranu má emitent povinnost

informovat burzu a jejím prostřednictvím i veřejnost o svých hospodářských výsledcích a aktuální

finanční situaci.

2.4.2 Standart Market

Standard Market je trh určený pro obchodování velkých a prestiţních emisí akcií českých

i zahraničních společností. Aktuální přehled titulů obchodovaných na trhu Standard ukazuje

následující tabulka (Tabulka 2). Pro Standard Market platí podobná pravidla jako pro Prime Market.

Odlišností od Prime Marketu je umoţnění přijetí akcií bez souhlasu emitenta v případě, ţe jsou jiţ

obchodovány na jiném regulovaném trhu v rámci EU. Podmínky na emitenta nejsou tak přísné, a proto

se zde obchodují akcie firem, které by se na Prime Market nedostaly, například z důvodu nedostatečné

likvidity nebo malé emise. Uvaţovat lze také obchodování akcií společností, které sice přísnější

podmínky určené pro Prime Market splňují, ale nechtějí na něm obchodovat. Na trhu Standard lze

kromě akcií obchodovat rovněţ i s upisovacími právy na akcie.57

Tabulka 2: Přehled akcií obchodovaných na trhu Standard Market k 15. 10. 2014

Název ISIN Kurz [Kč/%] Měna Trh

E4U CZ0005123620 73,30 CZK Standard

ENERGOAQUA CS0008419750 2 394,00 CZK Standard

ENERGOCHEMICA CZ0008467818 2 540,00 CZK Standard

JÁCHYMOV PM CS0008446753 1 050,00 CZK Standard

PHILIP MORRIS ČR CS0008418869 9 881,00 CZK Standard

PRAŽSKÉ SLUŽBY CZ0009055158 700,00 CZK Standard

RMS MEZZANINE CS0008416251 1,15 CZK Standard

TOMA CZ0005088559 822,00 CZK Standard

Zdroj: BCPP.cz: kurzovní lístek ze dne 15. 10. 2014 [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/Kurzovni-Listek/Oficialni-KL/?date=15.10.2014>.

56 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků platný od 1. 9.

2014. Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>. 57 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. Standard market. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Standard-Market>.


http://www.bcpp.cz/Cenne-Papiry/Detail.aspx?isin=CS0008419750#KL







31

O přijetí akcií na trh Standart Market rozhoduje generální ředitel burzy nejpozději do 10 dnů od přijetí

ţádosti.58

Emitent zaplatí jednorázový poplatek za přijetí emise akcií k obchodování na Standard Market ve výši

50 000 Kč. Roční poplatek za obchodování je stanoven na 0 Kč.59

2.4.3 Start Market

V polovině roku 2012 vytvořila BCPP speciální trh s názvem Start na základě poţadavků členů burzy.

Patří mezi neregulované burzovní trhy a vymezení hranic pro působení na něm je dáno pouze

burzovními pravidly, aby maximálně vyhovovala emitentům a současně zajišťovala dostatečnou

likviditu. Cílem Startu je usnadnit malým a středním firmám přístup ke kapitálu, aby se nemusely

spoléhat pouze na bankovní úvěry. Pro budoucí emitenty je zajištěna minimální administrativní

náročnost, přesto však by měla být zachována dostatečná transparentnost trhu.

Kritéria pro přijetí emise jsou minimální. Společnosti stačí namísto tvorby tradičního prospektu

vytvořit jednodušší informační dokument a musí vést účetnictví dle lokálních účetních standardů

nebo IFRS. Výroční zpráva a kurzotvorné informace představují jediné informační povinnosti. 60

Jednorázový poplatek za přijetí emise činí 10 000 Kč, ţádný další roční poplatek není stanoven.61

Na trhu Start se od jeho zavedení do dnešního dne 62 obchoduje pouze s jediným titulem63 , a to

s akciemi společnosti Stock, výrobcem destilátů a lihovin. O vzniku Startu se mluvilo jako o projektu,

který rozhýbe český burzovní trh, coţ se zatím nestalo.

Dle mého názoru trh Start nabízí velkou příleţitost pro malé a střední firmy, neboť vstup na burzu

cenných papírů pro ně neznamená prakticky ţádnou administrativní či poplatkovou zátěţ. Působení na

burze jim naopak můţe zvýšit prestiţ a atraktivitu v očích investorů. Jediný zástupce trhu prozatím

výhody pro vstup potvrzuje. Přestoţe se akcie firmy Stock na burze obchodují pouhý jeden rok,

dokázaly zvýšit svoji počáteční hodnotu jiţ o více neţ 50 %. Níţe uvádím graf vývoje kurzu akcie

společnosti Stock (Graf 1).

58 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VII. Podmínky pro přijetí akcí k obchodování na burzovní trh Standard

Market – článek 3. Dostupné z WWW: <

http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Standard.pdf>. 59 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků platný od 1. 9.

2014. Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>. 60 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. Start market. Dostupné z WWW: <

http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Start>. 61 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků platný od 1. 9.

2014. Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>. 62 31. 10. 2014. 63 Obchodování bylo zahájeno 23. 10. 2013.

32

Graf 1: Vývoj kurzu akcie Stock v období 23. 10. 2013 – 31. 10. 2014

Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu Kurzy.cz. Dostupné z www: <http://akcie-

cz.kurzy.cz/akcie/stock-5216/graf>.

2.4.4 Trh dluhopisů

Na BCPP mohou být dluhopisy přijaty k obchodování na oficiálním trhu nebo na regulovaném trhu.

Oficiální trh je, stejně jako u akcií, určený pro obchodování největších a nejprestiţnějších emisí

dluhopisů vydaných subjekty z oblasti veřejné správy, korporátního i finančního sektoru. V případě,

ţe se řídí zákonnými pravidly oficiálního trhu, musí splňovat především kritérium minimálního

objemu emise ve výši 200 000 EUR. Na Regulovaný trh mohou být přijaty emise splňující méně

náročné zákonné podmínky regulovaného trhu.64

Jednorázový poplatek za přijetí dluhopisů k obchodování činí na Oficiálním i Regulovaném trhu

50 000 Kč, u dluhopisů, jeţ mají dobu splatnosti kratší neţ 12 měsíců (pouze v případě Regulovaného

trhu) je poplatek stanoven na 5 000 Kč. Roční poplatek za obchodování z objemu emise (pouze

v případě Oficiálního trhu) je sazba 0,05 %, maximálně však 300 000 Kč.65

V říjnu 2014 se na BCPP mohlo obchodovat celkem se 115 emisemi dluhopisů, největší část zabírají

dluhopisy finančního sektoru, následované podnikovými a veřejnými dluhopisy (Tabulka 3). Jedná se

o celkový počet obchodovaných dluhopisů napříč všemi trhy. Z tabulky jasně vyplývá, ţe se

obchodovalo pouze s korporátními dluhopisy v celkovém objemu asi 4 mld. Kč.

64 BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-20]. Dluhopisy. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Dluhopisy>. 65 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků platný od 1. 9.

2014. Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>. 65 31. 10. 2014.

60

70

80

90

100

110

120

ku

rz a

kci

e v

Kč

33

Tabulka 3: Přehled mnoţství dluhopisů obchodovaných na BCPP

Sektor Počet emisí Objem (tis. Kč) Počet (ks) Počet transakcí

Veřejný 24 0 0 0

Podnikový 36 4 087 556 88 815 832 519

Finanční 55 0 0 0

Celkem 115 4 087 556 88 815 832 519

Zdroj: Data z portálu BCPP.cz – Statistiky říjen2014 [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z WWW:

<http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Month/2014/ms1410.pdf>.

2.4.5 Trh strukturovaných produktů

Vedle dluhopisů je regulovaný trh BCPP určen také pro strukturované produkty. Tyto instrumenty

zahrnují investiční nástroje derivátového typu, jako jsou investiční certifikáty, strukturované

dluhopisy, warranty apod., a fondy kolektivního investování obchodovaných na burze, tzv. ETF.66

Tyto produkty však tvoří pouze mizivé procento z celkového objemu obchodů na BCPP, a proto se

jimi dále v této práci zabývat nebudu.

2.5 Burzovní poplatky

Burzovní poplatky představují důleţité kritérium pro rozhodnutí společnosti a investora, zda vůbec

na dané burze emitovat cenné papíry, stát se členem burzy či na ní obchodovat. V této podkapitole

provedeme sumarizaci základních poplatků týkajících se akcií a obchodování s nimi, které stanovuje

BCPP pro emitenty a pro členy burzy, abychom později mohli provést komparaci s poplatkovými řády

burz RMS a WSE. Jak vidíme v další tabulce (Tabulka 4), emitent zaplatí nejvíce, pokud chce uvést

své akcie na Prime Market, kromě 50 000 Kč za uvedení na trh platí burze roční poplatek z hodnoty

trţní kapitalizace. Samozřejmě se platí především za prestiţ, kterou společnost zahájením a samotným

obchodováním na oficiálním regulovaném trhu praţské burzy získá.

Tabulka 4: Poplatky stanovené v burzovních pravidlech BCPP

Prime Market

Poplatky pro emitenty

Uvedení emise na trh 50 000 Kč jednorázový

Za obchodování 0,05 % z trţní kapitalizace (max.

300 000 Kč) roční

Standard Market



66 ETF - Exchange Traded Funds je označení moderního investičního produktu a lze jej přeloţit doslova jako

burzovně obchodované fondy. Jedná se o fond, který na rozdíl od klasických otevřených podílových fondů vydal

své akcie, se kterými se obchoduje na burzách jako s běţnými akciemi.

34

Za obchodování zdarma roční

Start Market



Za obchodování zdarma roční

Poplatky členů burzy

Přijetí člena burzy Zdarma jednorázový

Podání žádosti o členství na burze 10 000 Kč jednorázový

Za členství

členové burzy 460 000 Kč roční

ČNB a ČR

prostřednictvím MF 230 000 Kč roční

Z objemu

burzovního

obchodu67

tvůrce trhu 0,01 % z objemu (min. 10 Kč,

max. 4 000 Kč) jednorázový

ostatní 0,04 % z objemu (min. 10 Kč,

max. 4 000 Kč) jednorázový

Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě Poplatkového řádu BCPP platného k 31. 10. 2014.

Pro Standard Market je stanoven totoţný jednorázový poplatek za uvedení emise na trh, ale uţ zde

nefiguruje poplatek roční. Nejmírnější podmínky z hlediska poplatků pro emitenty nabízí Start Market,

kde stačí sloţit částku 10 000 Kč a akcie společnosti jsou uvedeny na trh.

Potenciálním členům a členům burzy jsou určeny poplatky za podání ţádosti o členství resp. roční

poplatek za členství na burze. Samotné přijetí člena na burzu je od poplatku osvobozeno. Poplatky

z objemu obchodu dosahují stejné výše pro všechny trhy, kde se obchoduje s akciemi. Poplatkový řád

rozlišuje pouze skutečnost, zda člen burzy uskutečňující obchodní transakci patří k tvůrcům trhu dané

emise, které se daný obchod týká, či nikoliv. Jednorázový poplatek za provedený obchod je potom

niţší pro tvůrce trhu.

2.6 Obchodování na BCPP

Na tomto místě se stručně seznámíme s modelem obchodování v systému Xetra, určíme důvody jeho

nasazení a v nejpodstatnějších oblastech provedeme srovnání s předchozími segmenty SPAD

a KOBOS. Důleţitější však pro nás z hlediska naplnění cíle práce bude zhodnocení základních změn

pro drobné i institucionální investory, a také dosavadního působení systému Xetra na BCPP, zda se

naplnila očekávání spojená s jeho nasazením. Nová obchodní platforma funguje na praţské burze

pouze necelé dva roky, ale i tak výsledkům za toto zkoumané období můţeme určitou relevanci

přisoudit.

67 Zahrnuje i poplatek za vypořádání pro Centrální depozitář cenných papírů (CDCP).

35

2.6.1 Obchodní systém Xetra

Plně elektronický obchodní systém Xetra (Exchange Electronic Trading) je jedním z celosvětově

nejrychlejších a nejefektivnějších obchodních systémů pouţívaných na burzovních trzích. Obchodní

příkazy jsou prováděny na principu kombinované centrální a plně elektronické objednávkové knihy,

ve které jsou příkazy párovány na základě cenové a časové priority. Xetra umoţňuje evropským

obchodníkům přistupovat na trh bez ohledu na destinaci, v níţ se v daný moment nacházejí. Obchodní

systém je nepřetrţitě vyvíjen od svého uvedení na Deutsche Börse v roce 1997 a na základě

poţadavků z obchodního prostředí se snaţí zdokonalovat a nabízet efektivní platformu. V obchodní

špičce Xetra zpracovává více neţ 107 milionů transakcí, ale podle technických specifikací je schopna

zvládnou mnohem vyšší počet za krátký časový okamţik (latence). Investoři mají přístup k více neţ

950 tisícům různých mezinárodních titulů. Xetra dále umoţňuje pouţití obchodního systému řízeného

kotacemi za účasti tvůrců trhu pro zajištění dostatečné likvidity. 68 Zájemci o obchodování

prostřednictvím systému Xetra mají k dispozici celou škálu inteligentních pokynů, se kterými se

seznámíme dále, avšak musím zde zmínit fakt, ţe obchodníci přistupují na burzovní trh pomocí

vlastních aplikací, coţ znamená, ţe se v nabídce inteligentních pokynů mohou lišit.

2.6.2 Změny v obchodování v Xetra v porovnání se SPAD a KOBOS

Dříve neţ se začnu zabývat částí mapující zavedení systému Xetra na BCPP, podívám se nejprve

na nejvýznamnější změny, které nová obchodní platforma do obchodování na praţské burze přinesla.

Harmonogram burzovního dne

Z logické návaznosti průběhu burzovního obchodu začnu s harmonogramem burzovního dne

a porovnám odlišnosti s harmonogramem platným při obchodování ve SPAD a KOBOS. Jednotlivé

typy cenných papírů mají odlišné harmonogramy, jak jsem však avizoval v úvodu práce, budu se

zabývat pouze akciemi, coţ bude platit i pro komparaci harmonogramu burzovního dne.

Akcie (Tabulka 5) lze v platformě Xetra obchodovat buď v rámci kontinuálního obchodování,

nebo v samostatné aukci. V souvislosti se změnou obchodního systému dochází také ke změně

obchodních hodin. Oba obchodní reţimy se skládají ze tří základních fází, předobchodní fáze, hlavní

obchodní fáze a poobchodní fáze. Hlavní obchodní fáze se skládá z úvodní aukce, kontinuální fáze

a závěrečné aukce.

68 Xetra.com [online]. [cit. 2013-01-28]. Xetra: The whole world on a single platform. Dostupné z WWW:

<http://xetra.com/xetra/dispatch/en/binary/gdb_content_pool/imported_files/public_files/10_downloads/31_tradi

ng_member/10_Products_and_Functionalities/20_Stocks/BR_Xetra.pdf>.

36

Tabulka 5: Harmonogram burzovního dne u akcií69

Zdroj: BCPP.cz: Harmonogram obchodního dne [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z WWW:

<http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Harmonogram-BD>.

Kontinuální obchodování nově začíná jiţ v 9:00 (ve SPAD70 v 9:10) a končí v 16:20 (zůstalo beze

změny). Kontinuální obchodování ohraničuje úvodní aukce v čase 8:50 aţ 9:00 (ve SPAD 8:45 aţ

9:10) a závěrečná aukce od 16:20 do 16:30 (ve SPAD 16:20 aţ 16:27).71

Obchodování v kontinuální fázi můţe být přerušeno zvýšenou volatilitou – v této situaci je kontinuální

fáze dočasně přerušena aukcí a po jejím ukončení následuje opět kontinuální fáze.

Objednávky

Zřejmě nejvýraznější změnu v systému Xetra týkající se objednávek představuje minimální

obchodovatelná jednotka (tzv. lot) v rámci jedné objednávky. Nově tato charakteristická veličina činí

jeden kus pro všechny akcie, resp. nominální hodnotu jednoho kusu pro všechny dluhopisy, zatímco

horní hranice zůstává stejně jako ve SPAD neomezena. Pro moţné srovnání uvádím tabulku velikostí

lotů (Tabulka 6) jednotlivých titulů pro systém SPAD72.

69 Platný od 1.9. 2014. 70 BCPP.cz: Nový harmonogram burzovního dne [online]. 26. 1. 2011. [cit. 2014-11-05]. Dostupný na WWW: <

http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2429>. 71 BCPP.cz: Harmonogram burzovního dne – Akcie a upisovací práva [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupný z

WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Harmonogram-BD>. 72 Ve SPAD šlo obchodovat pouze loty v dané velikosti nebo v jejich násobcích.

37

Tabulka 6: Parametry emisí v systému SPAD platné od 28. 4. 2009 do nástupu platformy Xetra

Zdroj: BCPP.cz: Parametry emisí [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2148>.

Jak vidíme z další tabulky (Tabulka 7), výše uvedené původní loty zůstaly dále zachovány (pouze se

u nich sníţilo standardní obchodované mnoţství) pro činnost tvůrců trhu, u jejichţ objednávek musí

obchodované mnoţství respektovat burzou stanovené standardní mnoţství. Hovoříme zde o spodní

hranici velikosti objednávky, o minimálním mnoţství. Tvůrci trhu patří do skupiny velkých

institucionálních investorů, kteří hospodaří s velkými finančními objemy, a proto je pro ně

obchodování s větším mnoţstvím investičních nástrojů výhodnější.

Tabulka 7: Parametry emisí v systému Xetra platné od 14. 10. 2014

Zdroj: BCPP.cz: Parametry emisí – poslední změna provedena k 14. 10. 2014 [online]. [cit. 2014-11-15.

Přehled standardního množství akcií obchodovaného tvůrci trhu. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/Obchodovani/Market-Making/>.

Moţností obchodovat uţ s jednotkami cenných papírů disponoval i dřívější systém KOBOS, který tak

slouţil v rámci BCPP jako jediná varianta pro méně kapitálově vybavené investory. V novém

obchodním systému se však moţnost obchodovat uţ s jediným kusem cenného papíru aplikovala

na celý burzovní trh, čímţ v tomto ohledu došlo k zjednodušení a sjednocení burzovního systému.

38

Stanovení velikosti obchodovatelné jednotky na jeden kus povaţuji za vstřícný krok a příleţitost právě

pro drobné investory aktivně se zapojit do obchodování také na trzích BCPP.

Další nezanedbatelnou změnou v obchodní platformě Xetra je určení maximální platnosti

objednávky73 na 360 kalendářních dnů (T+359, kde „T“ označuje den přijetí pokynu). Ve SPAD mohl

účastník podat objednávku k nákupu či prodeji s délkou platnosti do 30 dnů. Kromě omezené platnosti

můţe investor vyuţít také objednávku platnou 1 den74 nebo i s neomezenou platností.75 Od zavedení

systému Xetra zůstala doba vypořádání obchodu beze změn stanovena na T+3. Dne 6. října 2014 však

došlo ke sjednocení doby vypořádání na všech partnerských burzách skupiny CEE Stock Exchange

na T+2. Zkrácení doby vypořádání se týká všech cenných papírů obchodovaných na společné

obchodní platformě XETRA vypořádávaných lokálními centrálními depozitáři v Budapešti (KELER),

Lublani (KDD), Praze (CDCP) a Vídni (Österreichische Kontrollbank - OeKB). Tento krok zajistí

obchodníkům rychlejší vypořádání burzovních obchodů, s čímţ souvisí i rychlejší pohyb kapitálu.

Skupina CEESEG se rozhodla pro tuto změnu, aby sladila vypořádací cykly s většinou evropských

burz a také, aby vyhověla regulaci CSDR (Central Securities Depository Regulation), která poţaduje

zavést vypořádání za dva pracovní dny do roku 2015.76

Inteligentní pokyny

Se zavedením nového obchodního systému se institucionálním hráčům i drobným investorům dostává

do rukou hodnotný nástroj v podobě inteligentních pokynů, které v dnešní době patří k základním

prvkům moderních obchodních platforem světových burz a zároveň představují vizitku vyspělosti

burzovního trhu. BCPP podporuje následující typy inteligentních pokynů a způsoby jejich vyřízení:

a) Limitní pokyn (Limit order)

Jedná se o pokyn s uvedenou limitní cenou, která stanovuje nejvyšší nákupní nebo nejniţší prodejní

cenu, za kterou můţe být pokyn realizován.77

b) Stop-limitní pokyn (Stop-limit order)

Tento pokyn lze také popsat jako limitní pokyn s aktivační podmínkou. Vyuţívá se zejména

pro včasnou reakci na rychlou změnu trhu, slouţí k ochraně dosaţeného zisku nebo k omezení ztráty.

73 Omezená platnost (GTD = Good-Till-Date). 74 Platnost 1 den (GFD = Good-for-Day) – objednávka platná pro stávající obchodní den. 75 Neomezená platnost (GTC = Good-Till-Cancelled) – objednávka je platná dokud není zcela spárována nebo

neí zrušena obchodníkem či systémem 76 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-10-31]. CEE Stock Exchange Group zkracuje dobu vypořádání

obchodu na dva obchodní dny. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2972>. 77 BHS.cz [online]. [cit. 2014-10-31]. ZAVEDENÍ NOVÉHO OBCHODNÍHO SYSTÉMU NA BCPP – Xetra

Praha – co to znamená? Dostupné z WWW: <http://www.bhs.cz/Uploads/Analyzy/Xetra_info.pdf>.

39

Nákupní pokyn - klient poţaduje nakoupit cenný papír za podmínky, ţe cena protne stanovenou

bariéru. Ale zároveň poţaduje stanovit maximální cenu, za kterou je ochoten nakoupit. (Například

v případě mimořádně dobrých výsledků můţe cena akcie prorazit významnou bariéru a prudce vzrůst.

V tom případě chce klient na tomto růstu jiţ profitovat.)78

Prodejní pokyn - klient vlastní CP a chce se pojistit proti ztrátě z moţného prudkého poklesu ceny.

(Například v případě překvapivě negativních výsledků můţe cena akcie prudce klesnout. Klient se

chce pojistit proti velké ztrátě a zadá proto stop limit na prodej.)79

c) Pokyn Iceberg

Pokyn typu Iceberg umoţňuje vloţení objednávek velkého objemu do knihy objednávek během

kontinuální fáze tak, aniţ by byl trh informován o celkovém objemu. Objednávky typu Iceberg jsou

charakterizovány zadáním limitní ceny (v CZK), celkovým počtem kusů a zobrazovaným mnoţstvím

(tzv. „peak"). V kontinuální fázi trh vidí pouze zobrazované mnoţství, nikoliv celý počet kusů

v objednávce. Pro lepší představu popisovaného uvedu, jak vypadá nákup cenných papírů například

v investiční aplikaci e-Broker u FIO banky (Obrázek 1).

78 Pro názornost uvedu příklad:

- Situace na trhu: aktuální cena akcie je 480 Kč;

- klient poţaduje nakoupit cenný papír za podmínky, ţe cena prorazí bariéru 500 Kč, ale zároveň maximálně za

515 Kč;

- klient zadá pokyn: STOP LIMIT; aktivační cena je 500 Kč a limitní cena 515 Kč.

Pokud se na trhu zobchoduje za cenu vyšší nebo rovnu 500 Kč, tak je na trh vyslán pokyn k nákupu. Typ pokynu

je limitní pokyn. Cenný papír je nakoupen za nejniţší dostupnou cenu na trhu, maximálně za stanovený limit

(515 Kč). 79 Investiční centrum České spořitelny [online]. [cit. 2014-10-31]. Burza cenných papírů Praha – Druhy pokynů.

Dostupné z WWW:

<https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Akcie/PodstruC3uA1nky/Burza_cennuC3uBDch_papuC

3uADruC5uAF_Praha/Druhy_pokynuC5uAF/index.phtml>.

40

Obrázek 1: Příklad nákupu CP v aplikaci e-Broker u FIO banky

Zdroj: Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny na pražské burze – Iceberg. Dostupné z WWW:

<http://www.fio.cz/docs/cz/IP_Iceberg_Mnozstvi.PNG>.

Jakmile se dané zobrazované mnoţství zcela uspokojí, objednávka dostává nové časové razítko

a pokud obsahuje nespárované kusy, je opětovně zveřejněno stanovené zobrazované mnoţství.

V případě, ţe nespárovaný zbytek objednávky jiţ obsahuje méně kusů neţ je zobrazované mnoţství,

zveřejní se toto zbylé mnoţství. Objednávky typu iceberg nejsou v knize objednávek viditelně

označeny. Platí pouze daný obchodní den a nelze je kombinovat s dalšími omezeními pro obchodování

nebo pro způsob vyřízení. Minimální velikost zobrazovaného mnoţství a minimální celkový počet

kusů pro iceberg objednávky stanovuje pro jednotlivé skupiny cenných papírů BCPP.80

d) Pokyn Immediate or Cancel

Objednávka, která musí být buďto okamţitě uspokojena v co nejvyšší moţné míře nebo zrušena.

V případě, ţe dojde pouze k částečnému uspokojení objednávky, nespárovaná část této objednávky se

nevkládá do knihy objednávek, nýbrţ ji systém smaţe.81

80 Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny na praţské burze – Iceberg. Dostupné z WWW:

<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-burza/iceberg>. 81 Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny – Immediate-Or-Cancel. Dostupné z WWW:

<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-burza/immediate-or-

cancel>.

41

e) Pokyn Fill or Kill

Objednávka, která musí být uspokojena buď okamţitě a zcela nebo vůbec. Není-li okamţité plné

uspokojení moţné, pokyn není vloţen do knihy objednávek, nýbrţ ji systém zamítne.82

f) Pokyn Book-or-Cancel

Objednávka, která musí být spárována pasivně. To znamená, ţe musí být při vloţení zařazena

do knihy objednávek k uspokojení. Pokud je jiţ při vloţení takovéto objednávky moţné její okamţité

uspokojení (spárována aktivně), systém Xetra ji automaticky odmítne a nevloţí ji do knihy

objednávek. Při spuštění aukčního obchodování jsou zbývající pokyny Book-or-Cancel automaticky

smazány, jelikoţ obchodování v aukci se povaţuje za aktivní způsob párování.83

Pokyny s parametrem všechno nebo nic a s uvedením minimálního mnoţství, které bylo moţné

podávat do segmentu KOBOS, jiţ burzou podporovány nejsou.

Na závěr charakteristik objednávek povaţuji za nutné zmínit, ţe uvedené inteligentní pokyny

podporované BCPP se mohou v systémech jednotlivých obchodníků vstupujících na trh lišit. Investor

nakupující či prodávající cenné papíry prostřednictvím těchto obchodníků má k dispozici pouze takové

spektrum pokynů, které podporuje obchodníkem poskytovaná aplikace.

Hloubka trhu a její anonymita

Další odlišnost obchodního systému Xetra pozoruji u hloubky trhu, kde se zveřejňuje maximálně deset

nejlepších nabídek a deset nejlepších poptávek. Všechny zadané pokyny jsou anonymní, coţ znamená,

ţe protistrany obchodu se navzájem neznají a neuvádějí se ani v potvrzení o uzavření obchodu. Tvůrci

trhu v přehledu objednávek dle objemu nevystupují jmenovitě a hloubka trhu se nově tvoří z pokynů

všech účastníků burzovního trhu. V případě hloubky trhu v segmentech SPAD i KOBOS byli

v přehledu zahrnuti všichni tvůrci trhu, kteří s daným titulem obchodovali na vlastní účet, popřípadě

zastupovali své klienty. U všech uzavřených obchodů bylo moţné zjistit kupujícího i prodávajícího.

Vstup na burzovní trh

Jak uvádí analytik společnosti ČP INVEST Michal Valentík 84 , se zavedením systému Xetra se

naskytla moţnost přímého vstupu na BCPP i pro institucionální investory85, kteří však nemusí být

82 Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny ze – Fill-Or-Kill. Dostupné z WWW:

<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-burza/fill-or-kill>. 83 Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny – Book-Or-Cancel. Dostupné z WWW:

<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-burza/book-or-

cancel>. 84 iPoint.cz [online]. [cit. 2014-11-17]. Vše o přechodu na nový obchodní systém Xetra (s analytiky!). Dostupné

z WWW: <http://www.ipoint.cz/zpravy/1125620511-vse-o-prechodu-na-novy-obchodni-system-xetra-s-

analytiky/>.

42

členy burzy. Vstup pro investory na více trhů zároveň je umoţněn propojením burzovních trhů

skupiny CEESEG jedinou obchodní platformou.

2.6.3 Shrnutí změn v obchodování

V této části shrnu zjištěné změny, které nastaly implementací a spuštěním obchodní platformy Xetra

na BCPP na konci listopadu roku 2012. Pro skupiny institucionálních i drobných investorů se pokusím

identifikovat změny dle vlivu na realizaci jejich obchodů.

Pro obě skupiny investorů povaţuji za společnou změnu novou strukturu trhu, který se dělí na Prime

Market a Standard Market. První jmenovaný kumuluje nabídku nejlikvidnějších akciových titulů pod

jeden segment. V porovnání se segmenty SPAD a KOBOS došlo ke sjednocení jednotlivých titulů

a investor uţ nemusí řešit, kde je pro něj uzavření obchodu výhodnější. Další odlišností, kterou zřejmě

drobní i institucionální investoři vnímají stejně, jsou drobné úpravy v časovém rozvrţení burzovního

dne. Prodluţuje se čas předobchodní fáze (sběr objednávek) z 8:00 - 8:45 na 8:00 - 8:50, kontinuální

reţim je prodlouţen o deset minut na 9:00 – 16:20 z původního intervalu 9:10 aţ 16:20. V případě

reţimu kontinuálního obchodování se sjednocuje doba trvání úvodní a závěrečné aukce na deset

minut, konkrétně 8:50 – 9:00 a 16:20 - 16:30 (dříve začínala úvodní aukce v 8:45 a končila v 9:10,

závěrečná aukce potom běţela od 16:20 do 16:27). Přínosem pro oba investorské tábory se jistě stala

pestrá paleta inteligentních pokynů, které lze v systému Xetra zadat.

Z pohledu institucionálních investorů se změny způsobené startem platformy Xetra dotkly zejména

přístupu na trh praţské burzy, kde nově mohou začít obchodovat i investoři nedisponující burzovním

členstvím a naopak stávající členové burzy mají moţnost nahlédnout i na ostatní trhy skupiny

CEESEG, které disponují jednotným obchodním systémem. Další změnu spatřuji v hloubce trhu,

která je nyní anonymní, protistrany obchodu neznají navzájem svou identitu, čímţ se jednání

jednotlivých tvůrců trhu stává obtíţněji čitelné. Došlo také k úpravě, resp. sníţení standardního

obchodovatelného mnoţství pro realizace objednávek tvůrců trhu.

Zásadní změna pro drobné investory přišla se zavedením minimální obchodovatelné jednotky

aplikované na celý burzovní trh. Mohou tedy uzavírat své obchody jiţ od jediného kusu cenného

papíru. S obchodovatelnou jednotkou souvisí také novinka v podobě modifikace maximální doby

platnosti objednávky stanovenou na 360 kalendářních dní (T+359).

Veškeré uvedené skutečnosti si dovoluji pro přehlednost uvést ještě jednou v následující tabulce

(Tabulka 8).

85 Institucionálním investorem je dle §5 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu banka

provádějící obchody na vlastní účet s investičními nástroji na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna či zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České

republiky.

43

Tabulka 8: Změny vzniklé v důsledku zavedení obchodního systému Xetra

Z pohledu institucionálních investorů

Přístup na trh

Zjednodušení vstupu na burzovní trh cílený na posílení

konkurenčního prostředí

Moţnost přístupu nečlenských institucionálních investorů

Skupina CEESEG Sjednocení obchodování v rámci celé skupiny CEESEG

Moţnost členů BCPP vstoupit na burzovní trhy skupiny CEESEG

Standardní obchodovatelné

množství

Sníţení standardního obchodovatelného mnoţství cenných papírů

definované pro tvůrce trhu

Hloubka trhu a jeho

anonymita

Zveřejnění maximálně deseti nejlepších nákupních a prodejních cen

Neznámá identita obchodujících protistran – znesnadnění čtení

chování na trhu

Z pohledu drobných investorů

Minimální obchodovatelná

jednotka

Minimální obchodovatelnou jednotkou je 1 lot = 1 kus cenného

papíru. Změna aplikována na celý trh. Moţnost obchodů za minimální

částky.

Hloubka trhu a jeho

anonymita

Omezená viditelná velikost hloubky trhu, anonymita obchodujících

protistran

Z pohledu obou investorských skupin

Změna tržní struktury

Regulovaný oficiální trh je rozdělen na Prime Market a Standard

Market

Jednotlivé tituly sjednoceny pod jeden trh

Harmonogram burzovního

dne

Prodlouţení kontinuální fáze obchodování o 10 minut, stanovení

úvodní i závěrečné aukce na 10 minut

Objednávky Široká nabídka inteligentních pokynů

Maximální platnost objednávky T+359

Zdroj: Vlastní zpracování autora.

2.6.4 Zavedení obchodního systému Xetra na BCPP, jeho cíle a důvody

Dne 30. listopadu 2012 se BCPP stala po Vídni a Lublani dalším členem skupiny CEESEG, který

pouţívá společný obchodní systém Xetra. Tento obchodní systém pro akcie a dluhopisy tak

po 14 letech vystřídal dosavadní obchodování v segmentech SPAD a KOBOS.

Jak vyplývá z oficiální tiskové zprávy BCPP86, systém Xetra byl na praţské burze implementován

zejména z důvodu „souladu se strategií skupiny CEESEG, která směřuje k maximálnímu zpřístupnění

národních trhů pro zahraniční investory.“ Pokud se na změnu obchodního systému podíváme

z pohledu českého investora, tento krok představuje pozitiva také pro stávající členy burzy, kteří tak

mají šanci díky širokým moţnostem konektivity systému vykonávat své obchodní aktivity

i na zahraničních trzích vyuţívajících platformu Xetra. Jednotný systém ve skupině CEESEG umoţní

86 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Praţská burza dnes úspěšně zahájila obchodování na nové

platform Xetra. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2754>.

44

napříč všemi členskými burzami realizovat například jednotné nabídky členům nebo emitentům

cenných papírů.

Za jeden z primárních cílů nasazení nového systému tak lze povaţovat snahu nalákat nové zahraniční

investory, kteří jiţ mají v pouţívání Xetry zkušenosti, s čímţ se rovněţ pojí potenciál pozitivního

vlivu na zvýšení likvidity a zvýšení objemu obchodů na trhu. Sama BCPP na podporu příchodu

nových investorů přišla v květnu 2013 se vstřícnou nabídkou sníţení ročního členského poplatku pro

nové zájemce o burzovní členství na 0 Kč (z původních 460 000 Kč). Tato nabídka platila pro prvních

5 tuzemských či zahraničních subjektů, které se stanou členy BCPP, a její platnost byla stanovena

do 30. června 2014 s moţností prodlouţení. 87 Dalším z hlavních důvodů zavedení Xetry bylo

zmodernizovat jiţ přeţitý obchodní systém SPAD, který byl nasazen v roce 1998 s cílem podpořit

obchodování zejména velkých institucionálních investorů. Za dobu existence tohoto segmentu bylo

v rámci SPADu realizováno téměř 2 miliony transakcí, jejichţ objem v celkové hodnotě dosáhl

bezmála 6 bilionů Kč. Při pohledu na moderní obchodní platformy dnešní doby fungující na bázi

vysokorychlostních obchodů a přístupu na trhy, se systém SPAD jiţ prostě nehodil.88

2.6.5 Zhodnocení naplnění cílů zavedením Xetra

Podívejme se nejdříve na hlavní cíl, který si BCPP od nástupu Xetry slibovala, a to přivést nové

zahraniční investory na český trh. Od konce listopadu roku 2012, kdy se na BCPP začalo obchodovat

prostřednictvím platformy Xetra, se novými členy praţské burzy staly 3 společnosti. Hned v květnu

roku 2013 vyuţila poplatkových prázdnin za nové členství na BCPP společnost Raiffeisen Centrobank

AG. Stala se tak šestnáctým členem praţské burzy a celkově třetím, který své obchody začal realizovat

ze zahraničí. Raiffeisen Centrobank AG patří k největším obchodníkům s cennými papíry v Rakousku,

kde je jedním z nejvýznamnějších tvůrců trhu, a je rovněţ přímým členem mnoha významných

evropských burz, např. Deutsche Börse Group, burzy ve Vídni, Londýně, Budapešti či Varšavě,

EUREX, EUWAX, aj.89 Od 1. srpna 2013 začala společnost Raiffeisen Centrobank AG vykonávat

činnost tvůrce trhu na Prime Market pro emise Erste Bank, ČEZ, Komerční banka a Telefonica.90

Na konci listopadu roku 2013 se dalším členem BCPP realizujícím své obchody ze zahraničí stala

polská společnost DB Securities S.A. se sídlem ve Varšavě. Tento polský obchodník s cennými papíry

je součástí jedné z největších finančních skupin Deutsche Bank Group a patří také mezi členy burzy

ve Varšavě, kde se řadí mezi 10 nejaktivnějších obchodníků. Zatím poslední91 společnost, která získala

87 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Členský poplatek na praţské burze za 0 Kč. Dostupné z

WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2808>. 88 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Praţská burza dnes úspěšně zahájila obchodování na nové

platform Xetra. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2754>. 89 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Raiffeisen Centrobank AG – nový člen Burzy cenných papírů

Praha. Dostupné z WWW: <http http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2811>. 90 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Raiffeisen Centrobank AG se stává tvůrcem trhu na praţské

burze. Dostupné z WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2863>. 91 K 30. 11. 2014.

45

členství na praţské burze, je francouzská Société Générale. Své obchodní aktivity zde započala dne

15. května 2014. Jedná se celkově o osmnáctého člena praţské burzy a pátého ryze zahraničního,

který bude své obchody realizovat ze svého sídla mimo území České republiky.

Dle mého názoru se zatím úplně nenaplnila touha vedení BCPP o přilákání nových, zejména

zahraničních členů na praţskou burzu. Za dva roky fungování obchodního systému Xetra se novými

členy burzy stali pouze tři zahraniční investoři. Samozřejmě nelze hovořit ani o ţádném fiasku, ale

i ze slov ředitele BCPP Petra Koblice vyřčených na jaře roku 2013 si myslím, ţe očekávání byla větší:

„Mohu však potvrdit, že se zájem o pražskou burzu po přechodu na nový systém několikanásobně

zvýšil. Příchod nového člena je nicméně proces, který chvíli trvá. Nejde o nás, my jsme schopni

podepsat smlouvu s novým členem a zapojit ho za pět minut. Ale na druhé straně to musí projít přes

různé compliance a tak dále, což u těch větších firem znamená měsíce“.92 Nevyčerpala se ani zajímavá

nabídka v podobě poplatkových úlev pro nové členy BCPP. Přestoţe příchod nového člena

představuje sloţitý proces trvající i několik měsíců, dovolím si konstatovat, ţe pokud by některý

z potenciálních investorů chtěl na BCPP z důvodu změny obchodního systému vstoupit a stát se

členem burzy, jiţ by tak učinil. Je pravděpodobné, ţe se v budoucnu další noví členové na praţské

burze objeví, ale v horizontu několika příštích let nepředpokládám, ţe se bude jednat o nějaké

dramatické zvýšení jejich počtu. Skutečnost, ţe se BCPP jako člen CEESEG můţe konečně pochlubit

stejným obchodním systémem, kterým disponují všichni členové skupiny, dle mého mínění ještě

neznamená záruku, ţe se sem zahraniční investoři pohrnou ve velkém. V porovnání s jinými

významnými evropskými i světovými burzami zaujímá skupina středoevropských burz pozici stále

velmi malé konkurence a silní institucionální investoři raději dají přednost trhům s větší likviditou

a s daleko širší a pestřejší nabídkou obchodovaných finančních titulů.

Nyní se zaměřím na to, zda příchod nových členů burzy pozitivně zahýbal s do té doby nepříznivým

vývojem objemů obchodů na BCPP, coţ byl i návazný cíl na rozšíření investorské publika v Praze.

V následujícím grafu (Graf 2) vidíme vývoj objemů obchodů uvedený v milionech Kč s akciovými

tituly na BCPP v období leden 2009 aţ říjen 2014. Zvolený časový interval dělí změna obchodního

systému.

92 Investiční web [online]. 19. 3. 2013. [cit. 2014-10-20] Petr Koblic (BCPP): Díky Xetře se zájem o Prahu

v zahraničí znásobil. Noví členové by se měli objevit do konce roku. Dostupné z WWW:

<http://www.investicniweb.cz/2013/3/19/petr-koblic-bcpp-diky-xetre-se-zajem-o-prahu-v-zahranici-znasobil-

novi-clenove-se-meli-objevit-do-konce-roku/>.

46

Graf 2: Vývoj objemů obchodů v období leden 2009 aţ říjen 2014

Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu BCPP.cz. Dostupné z www:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Statisticke-Soubory>.

Ze zobrazeného vyplývá, ţe i přes spuštění Xetry v listopadu 2012 nedošlo k zastavení nebo dokonce

k obratu neustále se sniţujících objemů obchodů, naopak tato vývojová tendence pokračuje. Pokud

pomineme prosinec 2012, kdy jiţ nová platforma fungovala, ale stejně měsíc prosinec obecně platí

za slabý měsíc v kaţdém roce z pohledu obchodování na burze cenných papírů, zjistíme, ţe v roce

2013 poklesly objemy obchodů v porovnání s rokem předchozím ze zhruba 251 mld. Kč na méně neţ

175 mld. Kč, coţ představuje zápornou změnu o více neţ 30 %. Porovnáme-li data z objemů obchodů

za neúplný rok 2014 se stejným obdobím roku 2013, zjistíme, ţe zatím dosaţené objemy v roce 2014

se opět o značnou část sníţily, konkrétně o více neţ 17 mld. Kč. V procentním vyjádření se jedná

o pokles 11,62 %.

V druhém grafu (Graf 3) potom sledujeme změnu vývoje objemů obchodů v jednotlivých měsících

zvoleného období v procentním vyjádření, podle kterého snadněji identifikujeme změnu i její relativní

výši.

Z grafu vyčteme, ţe kromě dvou měsíců se všechny ostatní měsíce po zprovoznění systému Xetra na

BCPP v objemech obchodů poměrně výrazně propadly, průměrná změna činí přibliţně -20 %.

Jedinými kladnými měsíci z tohoto pohledu jsou březen a duben 2014, kdy došlo k nepatrnému

nárůstu objemů obchodů v porovnání se stejnými měsíci roku předchozího. Hovoříme zde o zvýšení

zhruba 1,6 % resp. 1,1 %. Abychom však v aktuálním vývoji nehledali pouze samá negativa, lze

z uvedených grafů vyvodit, ţe pokles objemů obchodů v roce 2014 nedosahuje tak vysokých procent,

jako tomu bylo v letech předcházejících (kromě roku 2011), coţ by mohlo znamenat náznak začínající

stagnace a do budoucích let doufejme třeba i obrat ve vývoji objemů burzovních obchodů. K této

smělé domněnce by mohlo také napomoci i vyčištění akciových trhů Prime a Standard od nelikvidních

0.0

10,000.0

20,000.0

30,000.0

40,000.0

50,000.0

60,000.0

led

en 0

9

du

ben

09

červ

enec

09

říje

n 0

9

led

en 1

0

du

ben

10

červ

enec

10

říje

n 1

0

led

en 1

1

du

ben

11

červ

enec

11

říje

n 1

1

led

en 1

2

du

ben

12

červ

enec

12

říje

n 1

2

led

en 1

3

du

ben

13

červ

enec

13

říje

n 1

3

led

en 1

4

du

ben

14

červ

enec

14

říje

n 1

4

ob

jem

y o

bch

od

ů v

mil.

Kč

přechod na obchodní systém Xetra přechod na obchodní systém Xetra

47

titulů. Po nástupu Xetry se postupně přestalo na Prime Market obchodovat s akciemi AAA a ORCO,

ze Standard Market potom zmizely tituly ECM, SM PLYNÁRENSKÁ, VČ PLYNÁRENSKÁ, OCEL

HOLDING SE a SPOLEK CH.HUT.VÝR. Naopak na nejmladším akciovém trhu v rámci BCPP se

objevila emise akcií společnosti Stock Spirits Group PLC, ještě dříve v témţe roce se na Prime Market

objevila emise akcií společnosti Borealis, dosud93 se však s tímto titulem neuskutečnil jediný obchod.

Zatím posledním přírůstkem do rodiny akcií obchodovaných na trhu Prime se stala emise společnosti

Pivovary Lobkowicz Group, která se začala obchodovat na konci května 2014.

Graf 3: Vývoj objemů obchodů v období leden 2009 aţ říjen 2014 vyjádřený v procentech

Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu BCPP.cz. Dostupné z www:


Shrnu-li zjištěné poznatky, musím bohuţel konstatovat, ţe se BCPP zatím nepodařilo dosáhnout cílů

spojených se zavedením nové obchodní platformy Xetra, která sjednotila trhy skupiny CEESEG.

Přestoţe mezi členy burzy přibyly tři nové společnosti, obchodování prozatím nerozpohybovaly tak,

aby ustal jiţ několik let trvající pokles objemů obchodů s akciemi na praţské burze a došlo konečně

k obratu ve vývoji. Drobný náznak zlepšení lze pozorovat u niţšího propadu objemů obchodů v roce

2014 v porovnání s lety předchozími a také v pročištění trhů od nelikvidních titulů.

93 K 31. 10. 2014.

-80

-60

-40

-20

0

20

40

60

80

led

en 0

9

du

ben

09

červ

enec

09

říje

n 0

9

led

en 1

0

du

ben

10

červ

enec

10

říje

n 1

0

led

en 1

1

du

ben

11

červ

enec

11

říje

n 1

1

led

en 1

2

du

ben

12

červ

enec

12

říje

n 1

2

led

en 1

3

du

ben

13

červ

enec

13

říje

n 1

3

led

en 1

4

du

ben

14

červ

enec

14

říje

n 1

4

změ

na

ob

jem

ů o

bch

od

ů v

%

přechod na obchodní systém Xetra

49

3 Analýza obchodních dat na Burze cenných papírů Praha

a jejich komparace s vybranými burzami

V této části práce se budu zabývat analýzou základních burzovních ukazatelů na BCPP a následně

provedu jejich srovnání s ukazateli burzy RM-Systém a Varšavskou burzou cenných papírů. V první

části kapitoly stručně přiblíţím komparované burzovní trhy, seznámím s podmínkami pro vstup

na tyto trhy a zhodnotím také základní poplatkovou strukturu srovnávaných burz. Poté bude

následovat analýza nejdůleţitějších burzovních ukazatelů BCPP a jejich komparace s daty vybraných

burz. Kaţdou dílčí část zakončím shrnutím získaných poznatků, které na konci práce vyuţiji

k sumarizaci a vytvoření přehledu výhod a nevýhod obchodování na BCPP a formulaci doporučení

pro burzovní subjekty.

3.1 RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.

RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. (dále jen RMS) představuje jedinou konkurenci pro

BCPP v oblasti burzovního obchodování s cennými papíry v České republice. Licenci společnost

obdrţela 19. března 1993 a obchodovat se začalo 24. května 1993. Na kapitálovém trhu RMS působí

jako standardní burza teprve od 1. prosince 2008. Před tímto datem společnost vlastnila licenci pouze

na organizování mimoburzovního trhu. Na rozdíl od BCPP zde neplatí tradiční členský princip, ale

přímým účastníkem obchodování se kromě licencovaných obchodníků mohou stát i kterékoliv další

fyzické či právnické osoby splňující dvě z těchto tří podmínek:94

- správa vlastního majetku ve finančních nástrojích přesahující 1 mil. Kč,

- realizace objemu obchodů ve výši min. 5 mil. Kč za posledních 12 měsíců,

- realizace transakcí v počtu min. 40 za posledních 12 měsíců.

Stejně jako na BCPP zde dodávají likviditu tvůrci trhu. Tuto funkci však na RMS zastávají pouze dva

subjekty – Fio banka a.s. (stoprocentní vlastník RMS) a BH Securities a.s.

3.1.1 Tržní struktura a předmět obchodování na RMS

Burza RMS představuje univerzální elektronickou mezinárodní burzu. Organizuje dva trhy, oficiální

regulovaný trh a volný trh (mnohostranný obchodní systém).

Na oficiální trh jsou přijímány cenné papíry, které splňují podmínky určené výše uvedenou českou

legislativou. Ţádné další významné podmínky pro emitenty ze strany burzy kladeny nejsou.

V současné době95 se na oficiálním trhu burzy RMS obchoduje pouze s akciemi a dluhopisy. Kromě

94 RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-01-25]. Přímý přístup. Dostupné z WWW: <http://www.rmsystem.cz/chci-

obchodovat/primy-pristup>. 95 Stav k 31. 10. 2014.

50

titulů, které se obchodují i na BCPP, zde navíc najdeme například akcie společnosti Deutsche

Telecom, Energoaqua nebo Karoseria.

Podmínky pro přijetí investičních instrumentů na volný trh (mnohostranný obchodní systém) definuje

RMS vlastními pravidly.96

Jedná se spíše o jakási obecná pravidla bez informačních a jiných

povinností stanovených ZPKT. Pravidla pouze říkají, ţe k obchodování v mnohostranném obchodním

systému mohou být přijaty investiční nástroje, jestliţe:

- jsou pro účastníky RMS zajištěny základní informace o investičních nástrojích a o jejich

emitentech – např. výroční zpráva,

- lze na základě dostupných informací předpokládat, ţe investiční nástroje jsou nebo po přijetí

k obchodování v mnohostranném obchodním systému budou rozptýleny mezi dostatečný

počet investorů,

- s investičními nástroji budou opakovaně uzavírány obchody – jinými slovy bude zajištěna

jejich likvidita,

- způsob evidence investičních nástrojů umoţňuje řádné vypořádání obchodů s nimi,

- nejsou známy skutečnosti, které by přijetím finančního instrumentu k obchodování, vedly

k poškození účastníků RMS.

Na volném trhu burzy RMS se nyní97 obchoduje pouze s akciemi. V nabídce objevíme několik titulů

známých zahraničních společností, jako je kupříkladu Microsoft, McDonalds, Nokia či Intel. Nutno

ovšem zmínit, ţe většina akciových titulů obchodovaných v mnohostranném obchodním systému

RMS je značně nelikvidních.

Technicky se na obou trzích obchoduje stejným způsobem, vyuţívá se průběţná aukce. Validace

a vypořádání cenných papírů jsou rovněţ totoţné. Obchodovat lze online pomocí pokynu EasyClick,

standardních pokynů, inteligentních pokynů nebo obchodovat přímo.98

3.1.2 Poplatky stanovené RMS

Na závěr stručného představení RMS identifikuji základní poplatky týkající se akcií, jejich emitentů

a obchodníků stanovené burzou RMS v jejích pravidlech (Tabulka 9). V závěru této části práce

provedu porovnání poplatkové struktury s BCPP.

Poplatkový řád platný pro burzu RMS stanovuje poplatek pro účastníky obchodování pouze v případě

současné registrace zákazníka a otevření účtu u Centrálního depozitáře cenných papírů. Výše poplatku

za zorganizování obchodu se liší dle účastníka provádějícího daný obchod. Účastník s licencí

96 RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-10-20]. Předpisy – Pravidla pro přijetí MOS. Dostupné z WWW:

<http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/pravidla_pro_prijeti_MOS.doc>. 97 Stav k 31. 10. 2014. 98 RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-10-20]. Začínáme obchodovat. Dostupné z WWW:

<http://www.rmsystem.cz/chci-obchodovat/zaciname-obchodovat>.

51

obchodníka s cennými papíry, který uzavře obchod s akciemi emise, kde navíc vykonává tvůrce trhu,

musí zaplatit nejméně. Naopak nejvyšší poplatková zátěţ za obchodní transakci čeká na úvěrové

instituce a ostatní účastníky trhu. Vypořádání obchodu stojí jednotně 39 Kč. Emitenti akcií nezaplatí

za přijetí své emise k obchodování na kterýkoliv z obou dostupných trhů vůbec nic.

Tabulka 9: Poplatky stanovené burzovními pravidly RMS

Oficiální regulovaný trh a volný trh

Účastnické poplatky

Za registraci přímého účastníka zdarma jednorázový

Za registraci zákazníka a připojení k exist. účtu v CDCP zdarma jednorázový

Za registraci zákazníka a otevření účtu v CDCP 150 Kč jednorázový

Poplatky za obchodování

Podání pokynu zdarma jednorázový

Zorganizování

obchodu

Účastník s licencí obchodníka s CP – pro

emise, kde vykonává tvůrce trhu

0,01 % z objemu

(max. 100 Kč) jednorázový

Účastník s licencí obchodníka s CP 0,05 % z objemu

(max. 500 Kč) jednorázový

Úvěrové instituce a ostatní účastníci 0,2 % z objemu

(max. 2 000 Kč) jednorázový

Za vypořádání 39 Kč jednorázový


Za přijetí investičního nástroje zdarma jednorázový

Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě Ceníku burzovních služeb RMS platného k 31. 10. 2014.

3.2 Varšavská burza cenných papírů

První polská burza cenných papírů (dále jen WSE = Warszaw Stock Exchange) vznikla ve Varšavě.

Zahájila svou činnost 12. května 1817. Obchodovalo se zejména s dluhopisy a jinými dluhovými

cennými papíry. Obchodování s akciemi se rozvinulo aţ ve 2. polovině 19. století. Po roce 1989

započala nová nekomunistická vláda vytvářet také strukturu kapitálového trhu. 12. dubna 1991 vznikla

státní akciová společnost Varšavská burza cenných papírů. První obchodování se uskutečnilo

16. dubna 1991, na burze bylo kótováno pět společností, v roce 1997 pak počet kotovaných

společností přesáhl stovku. V roce 1998 se začalo na burze obchodovat s warranty i s prvními futures

kontrakty. Od roku 2003 začaly na burze ve Varšavě své akcie kótovat také zahraniční společnosti.

První byla rakouská banka Creditanstalt, od roku 2006 pak začaly přibývat také společnosti z ČR.

Obchody na WSE mohou obdobně jako na BCPP uzavírat pouze členové burzy.99

3.2.1 Tržní struktura a předmět obchodování na WSE

WSE organizuje obchodování s finančními nástroji na třech trzích, které uvádíme v následujícím

schématu (Schéma 3).

99 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. History. Dostupné z WWW: < http://www.gpw.pl/historia_en>.

52

Schéma 3: Trţní segmenty WSE

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle portálu GPW.pl.

Níţe si jednotlivé typy trhů přiblíţíme.

Hlavní trh (Główny rynek; Main List) existuje na WSE jiţ od 16. dubna 1991. Představuje

nejprestiţnější trh, kde se obchodují tituly velkých a prestiţních společností, které však musí splnit

přísné informační a kotační podmínky. Na tomto trhu dochází k regulaci především ze strany

legislativních předpisů Polska a Evropské unie. Na konci roku 2013 bylo na hlavním trhu registrováno

450 společností. Kromě pro nás nejdůleţitějších akcií se na tomto trhu obchodují také dluhopisy,

upisovací práva akcií, investiční certifikáty, ETF a různé druhy derivátů v podobě futures kontraktů,

opcí a dalších strukturovaných produktů. Hlavní trh se dále dělí na:

- Základní trh (Rynek podstawowy; Main Market)

- Paralelní trh (Rynek równoległy; Parallel Market)

Uvedené rozdělení je podstatné zejména z pohledu podmínek kladených na přijímané finanční

instrumenty.

Základní obecné podmínky pro přijetí akcií k obchodování na Hlavním trhu:100

- emitent nesmí být v likvidaci či osobou s vyhlášeným bankrotem,

- povinnost vydávat prospekt schválený příslušným orgánem dohledu,

- převoditelnost akcií nesmí být omezena,

100 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. Burzovní pravidla WSE - Kapitola 2 - Pojmy, podmínky a postupy pro

přijetí k burzovnímu obchodování. Dostupný z WWW: <http://www.gpw.pl/pub/files/PDF/regulacje/rules-

wse.pdf;>.

53

- trţní kapitalizace emise alespoň 60 000 000 PLN nebo ekvivalent v PLN k nejméně

15 000 000 EUR – platí i pro odhad, nebo pokud určení ceny není dostatečně spolehlivé,

- v případě, ţe minimálně jedna emise dané akcie jiţ byla v minulosti umístěna na období

alespoň šesti měsíců na jiný regulovaný trh či alternativní obchodní systém organizovaný

WSE, stačí trţní kapitalizace emise v minimální hodnotě 48 000 000 PLN nebo

ekvivalent k 12 000 000 EUR,

- minoritní akcionáři, jejichţ podíl na hlasovacích právech společnosti nedosahuje ani 5 %,

musí vlastnit alespoň 15 % akcií uvedených v ţádosti o přijetí k obchodování, navíc se

musí jednat o minimálně 100 000 kusů akcií v hodnotě nejméně 4 000 000 PLN nebo

ekvivalentu k 1 000 000 EUR,101

- kvůli vyšší míře transparentnosti jsou na Hlavní trh kladeny také informační povinnosti –

například okamţité oznámení jakékoliv vnitřní informace, čtvrtletní a pololetní zprávy,

či poskytnout do čtyř měsíců po skončení finančního roku výroční zprávu.

U základního trhu navíc existují ještě dodatečné podmínky, protoţe dle burzovních pravidel WSE je

základní trh trhem oficiálním a obchodují se zde tedy nejprestiţnější akciové tituly. Ţádost o přijetí

akcií k obchodování se musí vztahovat na všechny akcie stejného druhu. Jsou rozšířeny poţadavky

u minoritních akcionářů, kdy tito akcionáři, jejichţ podíl na hlasovacích právech společnosti

nedosahuje ani 5 %, musí vlastnit alespoň 25 % akcií uvedených v ţádosti o přijetí k obchodování

nebo se musí jednat o minimálně 500 000 kusů akcií v hodnotě ekvivalentní nejméně

17 000 000 EUR. Během tří za sebou jdoucích let před podáním ţádosti má emitent povinnost

uveřejňovat auditované účetní závěrky společnosti.102

Paralelní trh je dle burzovních pravidel trhem neoficiálním, pro nějţ kritéria povinná pro základní trh

neplatí.

NewConnect je organizovaný alternativní akciový trh burzy WSE, který je určený pro vznikající

a malé společnosti s relativně malou trţní kapitalizací do 20 mil. PLN působící v oboru nových

technologií jako jsou informační technologie, elektronická média, biotechnologie a alternativní

energie. První obchody proběhly 30. srpna 2007 a na konci prvního čtvrtletí roku 2014 bylo na trhu

249 kótovaných společností. Administrativa a náklady emise na NewConnect jsou ve srovnání s výše

uvedeným Hlavním trhem niţší, opět se s nimi seznámíme dále v kapitole. Specifikem nového trhu je

to, ţe investice do cenných papírů společností kótovaných na burze, jsou výrazně rizikovější,

ale investoři také mohou počítat s vyšší mírou návratnosti investice.

101 Hodnota se odvozuje od poslední prodejní ceny nebo emisního kurzu. 102 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. Conditions od admission. Dostupný z WWW:

<http://www.gpw.pl/conditions_of_admission>.

54

Trh NewConnect je organizován pouze na základě předpisů vydávaných varšavskou burzou. Opět

platí, ţe nesmí být omezena převoditelnost akcií a emitent se nesmí nacházet v likvidaci. Pro uvedení

nové emise na trh existují dvě moţnosti:

1) Neveřejná nabídka (private placement) – určena pro maximálně 99 investorů; rozsáhlý

prospekt nahrazen informačním dokumentem

2) Veřejná nabídka (public offering) – zde platí stejné poţadavky jako na Hlavním trhu

s výjimkou trţní kapitalizace v hodnotě minimálně 500 000 PLN; v případě nabídky v hodnotě

do 2 500 000 EUR stačí místo prospektu vydat informační memorandum.103

Informační povinnosti emitentů jsou oproti hlavnímu trhu také omezenější. Čtvrtletní zprávy zůstaly

zachovány, ale od pololetních uţ se upustilo. Výroční zprávu s účetní závěrkou lze podat aţ do šesti

měsíců od skončení finančního roku.

Catalyst představuje trh, na kterém se obchodují zejména dluhové cenné papíry. Nalezneme zde státní

a korporátní dluhopisy a také hypoteční zástavní listy. Tento trh funguje od 30. září 2009. Vzhledem

k absenci akcií v instrumentech pro obchodování se trhem Catalyst dále zabývat nebudeme.104

V polovině dubna 2013 přešla WSE od systému WARSET (WARszaw Stock Exchange Trading

System) na systém UTP (Universal Trading Platfform), který vyvinula společnost NYSE Technologies

pro komerční pouţití na NYSE Euronext. UTP představuje systém obchodování, který splňuje

nejvyšší globální standardy a je pouţíván v celé NYSE Euronext, která má sídla v New Yorku, Paříţi,

Lisabonu, Amsterodamu a Bruselu. Ve srovnání s WARSET nabízí UTP vyšší rychlost, efektivitu a

propustnost, to znamená, ţe je moţné zasílat větší mnoţství objednávek ve stejném čase. Odezvy na

odesílání objednávky se sníţily na mikrosekundy. S UTP se otevřel polský trh novým investorům,

včetně uţivatelům vysokofrekvenčního obchodování (HFT), kteří pouţívají sloţité algoritmy.105

V novém obchodním systému se obchoduje v aukčním a kontinuálním reţimu, ceny akcií jsou

stanoveny na základě maximalizace objemu transakcí, příkazy jednotlivých účastníků jsou pak

vyhodnoceny a nakonec spárovány.

3.2.2 Poplatky stanovené WSE

Opět pro porovnání s poplatkovou politikou stanovenou BCPP, musíme nejprve identifikovat základní

poplatky stanovené WSE. Při prvním pohledu na (pouze základní a ne zcela úplný) přehled poplatků

(Tabulka 10) zjistíme poměrně sloţitou strukturu.

103 ECT.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. Your guide to NewConnect. Dostupné z WWW:

<http://www.newconnect.pl/pub/dokumenty_do_pobrania/Your_guide_NewConnect.pdf>. 104 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. WSE Markets. Dostupný z WWW: <http://www.gpw.pl/wse_markets>. 105 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. UTP – New trading system on the Warszaw Stock Exchange. Dostupný z

WWW: <http://www.gpw.pl/trading_system_utp>.

55

Na všech trzích jsou pro emitenty stanoveny poplatky jednorázové za uvedení emise akcií na trh

a roční ze zobchodovaného objemu. Tyto jsou vţdy určeny pro první uvedení a potom kaţdé další,

resp. za zobchodované objemy v prvním kalendářním roce a v následujících kalendářních letech.

Nejvyšší sazby platí pro nejprestiţnější Základní trh, který patří pod trh Hlavní. Paralelní trh

a NewConnect mají pro emitenty nastaveny poplatky ve stejné výši. Členové burzy platí z objemu

burzovního obchodu, který se dělí na tři intervaly. Stanovené intervaly i velikost poplatku se shodují

pro všechny trhy. Výjimku tvoří obchody s akciovými tituly, u nichţ člen burzy zastává funkci tvůrce

trhu a tyto akcie v sobě zahrnuje hlavní akciový index varšavské burzy WIG20 a také index mWIG40.

Poplatkový řád rovněţ pamatuje na situaci, kdy člen burzy se při transakci nachází v pozici

prodávajícího i kupujícího.

56

Tabulka 10: Poplatky stanovené v burzovních pravidlech WSE

Hlavní trh (Główny rynek)

Základní trh (Rynek podstawowy) - poplatky pro emitenty

Za uvedení emise na trh

první uvedení 6000 PLN + 0,03 % z emisní (prodejní) hodnoty (min. 8 000 PLN; max.

96 000 PLN)

jednorázový

kaţdé další 1 500 PLN + 0,0075 % z emisní (prodejní) hodnoty (min. 5 000 PLN; max.

96 000 PLN)

jednorázový

Za obchodování v prvním kalendářním roce 0,015 % emisní (prodejní) hodnoty (min. 4 000 PLN; max. 48 000 PLN) roční

v dalších kalendářních letech 0,02 % z trţní kapitalizace (min. 9 000 PLN; max. 70 000 PLN) roční

Paralelní trh (Rynek równoległy) - poplatky pro emitenty

Za uvedení emise na trh první uvedení 6 000 PLN jednorázový

kaţdé další 2 500 PLN jednorázový

Za obchodování v prvním kalendářním roce 1 500 PLN roční


Poplatky pro členy burzy

Z objemu burzovního

obchodu106

do 100 000 PLN 1 PLN + 0,033 % z objemu

max. 880 PLN

jednorázový

od 100 tis. do 2 mil. PLN 1 PLN + 0,024 % z objemu jednorázový

od 2 mil. PLN 1 PLN + 0,010 % z objemu jednorázový

Burzovní obchod, kde je člen burzy zároveň kupcem i prodávajícím polovina z uvedených poplatků z burzovního obchodu jednorázový

Z objemu burzovního obchodu

akcií, kde člen je tvůrce trhu

pro akcie zahrnuté v indexu WIG20 0,20 PLN + 0,0058 % z objemu (max. 175 PLN) jednorázový

pro akcie zahrnuté v indexu mWIG40 0,10 PLN + 0,0034 % z objemu (max. 105 PLN) jednorázový

ostatní akcie 0,10 PLN + 0,0034 % z objemu (max. 105 PLN) jednorázový

NewConnect


Za uvedení emise na trh první uvedení 6 000 PLN jednorázový

kaţdé další 2 500 PLN jednorázový

Za obchodování v prvním kalendářním roce 1 500 PLN roční


Transakční poplatky

Z objemu burzovního obchodu

do 100 000 PLN 1 PLN + 0,033 % z objemu

max. 880 PLN

jednorázový

od 100 tis. do 2 mil. PLN 1 PLN + 0,024 % z objemu jednorázový

od 2 mil. PLN 1 PLN + 0,010 % z objemu jednorázový

Z objemu burzovního obchodu akcií, kde člen je tvůrce trhu 0,10 PLN + 0,0034 % z objemu (max. 105 PLN) jednorázový

Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě Burzovních pravidel WSE platných k 31. 10. 2014.

106 Poplatek za obchodní pokyn. Platí u všech burzovních obchodů.

57

3.3 Shrnutí a porovnání s BCPP

V závěrečném shrnutí a porovnání první části této kapitoly se nejprve podívám na trţní segmenty,

za nimiţ bude následovat komparace základních poplatků na BCPP s poplatky stanovenými

u zvolených burz.

Tržní segmenty

Nejprve porovnám trţní segmenty BCPP a RMS jako konkurenční burzy cenných papírů v české

republice. Přestoţe se oba dva trhy řídí stejnou legislativou upravující obchodování na kapitálových

trzích, zjistíme určité rozdíly. Obě burzy disponují oficiálními regulovanými trhy (Prime Market

na BCPP a Oficiální regulovaný trh na RMS), které musí splnit přesně definované zákonné podmínky

oficiálního trhu a obchodují se zde největší a nejprestiţnější emise akcií českých i zahraničních

společností. Emitenti, kteří na tyto trhy vstoupí, musí také splnit přísné informační povinnosti jako

například výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu, pololetní zprávu nebo mezitímní zprávu

včetně čtvrtletních hospodářských výsledků. Povinností je rovněţ uveřejnění prospektu cenného

papíru. Oproti BCPP lze na oficiálním trhu RMS obchodovat i cenné papíry bez souhlasu emitenta.107

BCPP umoţňuje přijmout cenné papíry k obchodování bez souhlasu emitenta na svém druhém

regulovaném trhu, Standard Market. Na burze RMS kromě Oficiálního regulovaného trhu mohou

investoři ještě vkládat své finanční prostředky do investičních instrumentů na volném trhu. Tento

segment lze porovnat s neregulovaným trhem Start Market, kterým disponuje BCPP. Regulaci těchto

trhů zajišťuje pouze burza a její pravidla, která na emitenty nekladou ţádné nároky na minimální dobu

existence společnosti, minimální trţní kapitalizaci či free float emise. Namísto prospektu splňujícího

přesné zákonné poţadavky se vydává pouze zjednodušený prospekt nebo informační dokument.

Informační povinnosti emitentů jsou také zmírněny. Jak Volný trh, tak Start Market mají pravidla

nastavena velmi vstřícně pro malé a střední firmy, které se tak mohou dostat jednoduše a rychle ke

kapitálu. Důleţitým rozdílem mezi burzami je také otázka přístupu na burzu, kdy BCPP povoluje

pouze členský přístup, kdeţto burza RMS umoţňuje na svých trzích obchodovat prakticky komukoliv,

kdo splňuje stanovené podmínky uvedené výše.

Srovnáme-li názorná schémata trţních struktur praţské a varšavské burzy, zjistíme výraznou

podobnost u obou zemí. Obě burzy organizují jak regulovaný trh, tak i trh, který podmínky

regulovaného trhu nesplňuje. V rámci regulovaného trhu na obou burzách identifikujeme oficiální

(Prime Market a Rynek podstawowy) a neoficiální trhy (Standard Market a Rynek równoległy).

Oficiální regulované trhy se opět vyznačují charakteristikou přísněji formulovaných poţadavků jak

pro emitenty, tak i pro přijímané investiční nástroje. Vedle oficiálního trhu nalezneme na BCPP i WSE

trh „neoficiální“ s méně striktně nastavenými kritérii pro zainteresované osoby a obchodované

107 Článek 4 – odst. 4 – Ţádost o přijetí na regulovaný trh.

58

instrumenty. Na druhé straně schémat nalezneme neregulované trhy (Start Market a NewConnect)

představující mnohostranný obchodní systém. Jedná se o mladé trhy, které vznikly pro malé a střední

začínající podniky s menším kapitálovým vybavením. Na schématu polské burzy můţeme nalézt ještě

trh Catalyst, který částečně splňuje kritéria regulovaného i neregulovaného trhu.

Obecné podmínky pro přijetí k obchodování se u obou oficiálních trhů v mnohém podobají. Nutnost

prospektu, ţádosti o přijetí, stanovenou minimální trţní kapitalizaci či procentní poţadavek rozptýlení

emise stanovují pravidla obou burz. Rozdíly jsou ve výši jednotlivých hodnot. BCPP přijme emisi

akcií k obchodování s minimální trţní kapitalizací v hodnotě odpovídající 1 000 000 EUR

(27 770 000 Kč108), kdeţto WSE vyţaduje trţní kapitalizaci emise alespoň v hodnotě 15 000 000 EUR

(416 550 000 Kč105). Rozdíl 14 000 000 EUR je z mého pohledu značný a zajisté bude patřit mezi

rozhodovací kritéria emitenta pro vstup na burzu. V případě, ţe emitent vydá další akcie stejného

druhu na totoţném regulovaném trhu, BCPP trţní kapitalizaci dle ZPKT nemusí řešit. Pokud

k takovéto emisi dojde na varšavské burze, bude po emitentovi vyţadována trţní kapitalizace

v minimální hodnotě 12 000 000 EUR (33 324 000 Kč82) při alespoň šestiměsíčním předchozím

obchodování. U faktoru rozptýlenosti akcií mezi veřejnost panuje shoda, obě burzy stanovily

minimální úroveň 25 %. WSE navíc přidává alternativu drţby alespoň 500 000 kusů akcií v celkové

hodnotě minimálně 17 000 000 EUR pro minoritní akcionáře. U neoficiálních regulovaných trhů

nalezneme nesoulad především u Paralelního trhu WSE, kdy poţadavek na free float stačí splnit

v omezenějším rozsahu, kdeţto u Standard Marketu platí stejné základní podmínky. Minimální doba

existence emitenta je v Praze i Varšavě stanovena na tři roky. Informační povinnosti jsou u obou burz

určeny totoţně, čtvrtletní výsledky hospodaření, pololetní zprávy a roční zprávy.

Oba neregulované trhy jsou zároveň organizátory mnohostranného obchodního systému a v mnohém

vycházejí emitentům vstřícněji neţ trhy regulované, ať uţ se jedná o podmínky pro přijetí cenných

papírů k obchodování nebo informačních povinností. Představují alternativu pro malé a střední

podniky, které nesplňují podmínky regulovaného trhu, ale mají zájem o vstup a uvedení se na burze.

Tyto podniky mají zájem o získání dodatečného kapitálu pro své aktivity a podpoření svého růstového

potenciálu. I kvůli benevolentnějším podmínkám a informačním povinnostem se o tyto trhy zajímají

investoři odolnější vůči riziku, které zajímá především perspektiva budoucího růstu společnosti.

Samozřejmě vyšší riziko s sebou přináší i moţnosti vyššího zhodnocení investovaného kapitálu.

Obrovská diference však vyplývá z počtu emisí uvedených na oba trhy, zatímco na trhu Start se

obchoduje s jediným titulem, NewConnect nabízí celkem 434 emisí akcií.109

108 Přepočítáno dle oficiálního kurzu ČNB ze dne 31. 10. 2014 - 27,770 Kč/EUR. 109 K 31. 10. 2014.

59

Poplatky

Poplatková struktura se u analyzovaných burz poměrně liší, coţ je dáno zejména trţní strukturou,

mnoţstvím emisí obchodovaných v jednotlivých segmentech a v neposlední řadě také na základě

principu přístupu investorů na jednotlivé burzy.

Zprvu se opět zaměřme na české burzy cenných papírů. Hned první odlišnost detekujeme u poplatků

pro účastníky obchodování. Jelikoţ BCPP funguje na členském principu, zatímco RMS na přímém

přístupu na trh, mají obě burzovní instituce poplatky definované rozdílně.

Emitenti na BCPP mají stanovené sazby poplatků dle jednotlivých trhů, na trhu Prime kromě

jednorázové taxy platí také jednou ročně z trţní kapitalizace emise, v segmentech Standard a Start

nikoliv. RMS osvobozuje emitenty od jakéhokoliv poplatku, tedy i samotné přijetí investičního

nástroje k obchodování na jeden z moţných trhů je zdarma.

Co se týče sazeb za obchodní transakci, RMS rozděluje poplatky dle účastníků do tří skupin, BCPP

definuje v tomto směru sazby dvě. RMS má navíc ve svých poplatcích poloţku za vypořádání

obchodu, naproti tomu BCPP tento typ poplatku jiţ zahrnuje do taxy za podanou objednávku. Nelze

však zapomenout na fakt, ţe BCPP stanoví poplatek z obchodu pouze pro člena burzy. Kaţdý člen

definuje pro potenciální investory svůj sazebník poplatků, kde poplatek stanovený BCPP není

zohledněn a k výsledné sumě se přičítá.110

Poplatková struktura varšavské burzy se sazbám stanoveným praţskou burzou podobá mnohem více.

Důvod hledejme v podobné trţní struktuře obou burz. Jediný výrazný rozdíl nalezneme v taxách

definovaných pro budoucí členy nebo uţ právoplatné členy burzy. BCPP uvádí poplatek za ţádost

o členství a roční sazbu za členství na burze. Tyto druhy poplatků WSE nezná, nahrazuje je například

ročními taxami za přístup do burzovního IT systému, čtvrtletními poplatky za podporu přístupového

bodu do tohoto systému nebo sazbami za pouţití IT systému při kaţdé operaci zahrnující i obchodní

pokyn.111

V případě poplatkového zatíţení emitentů disponuje WSE oproti BCPP navíc ročními sazbami z trţní

kapitalizace emise i na neoficiálním a neregulovaném trhu. Na místě je zde provést srovnání poplatků

za uvedení emise na jednotlivých trzích (u WSE počítáme s uvedením první emise dané akcie).

U WSE uvedu vţdy moţný rozsah výsledné částky, neboť vedle fixního poplatku její pravidla definují

110 Pro názornost lze uvést příklad: investujeme na BCPP i RMS 100 000 Kč do akcií jedné společnosti. Na RMS

obchodujeme sami za sebe jako fyzická osoba (tudíţ nejsme tvůrci trhu dané akcie), na BCPP prostřednictvím

člena burzy (zvolíme například společnost Patria Finance, a.s.), který rovněţ u zvolené akcie nepůsobí jako

tvůrce trhu. Pokyn zadáme online.

- poplatek u RMS: 0,2 % z objemu obchodu + 39 Kč za vypořádání = 200 + 39 = 239 Kč.

- Poplatek u Patria Finance: 200 Kč + 0,3 % z objemu obchodu + 0,04 % z objemu obchodu = 200 + 300

+ 40 = 540 Kč. 111 Tyto druhy poplatků nejsou v přehledové tabulce uvedeny z důvodu své rozsáhlosti a orientaci na sazby

týkající se především obchodování s akciemi.

60

také procentní sazbu z trţní kapitalizace emise. Pro polskou burzu budou hodnoty stanovených sazeb

přepočteny na české koruny dle oficiálního kurzu ČNB.112

Tabulka 11: Poplatky pro emitenty na BCPP a WSE

BCPP WSE

Prime Market 50 000 Kč Základní trh 92 190 Kč – 671 670 Kč

Standard Market 50 000 Kč Paralelní trh 39 510 Kč

Start Market 10 000 Kč NewConnect 39 510 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle přehledů poplatků uvedených výše.

Z uvedeného (Tabulka 11) vidíme obrovský rozdíl u oficiálního trhu, kdy BCPP nabízí mnohem

výhodnější podmínky pro emisi na oficiálním trhu proti Základnímu trhu na WSE. Při velké emisi

z hlediska její trţní kapitalizace zaplatí emitent u polské burzy aţ třináctkrát více. Poplatkové zatíţení

u trhu Standard a Paralelním trhu vychází téměř shodně, zhruba o 10 000 Kč je pro emitenta

výhodnější polský konkurent. U neregulovaných trhů nastává přesně opačná situace, tentokrát se

uvedení akcií na český trh vyplatí téměř čtyřnásobně.

Sazby z objemu burzovního obchodu má varšavská burza propracovány podrobněji. Pro všechny své

trhy stanovuje poplatky dle třech intervalů objemu obchodu, kromě akciových titulů zahrnutých

v akciových indexech WIG20 a mWIG40 a ostatních akcií, kde obchodník působí jako tvůrce trhu.

Praha kalkuluje taxy z objemu obchodu pouze ve dvou případech – u obchodů s akciemi, u kterých je

člen burzy tvůrce trhu a ostatní obchody. Můţeme opět porovnat první případ za podmínek

stanovených výše.

Tabulka 12: Poplatky za obchod s akciemi, u nichţ člen burzy působí jako tvůrce trhu

BCPP WSE

10 Kč – 4 000 Kč akcie zahrnuta do WIG 20 Aţ cca 1 152 Kč

akcie zahrnuta do mWIG40 nebo Aţ cca 691 Kč

ostatní akcie

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle přehledů poplatků uvedených výše.

Na praţské burze dosáhne výsledný poplatek vyšší částky, neboť procentní část sazby činí 0,01%

z objemu obchodu, kdeţto na WSE je tato procentní výměra stanovena na 0,0058% resp. 0,0034%

z objemu obchodu. Konečná částka zaplacená investorem za obchodní pokyn však opět záleţí na

stanoveném sazebníku poplatků jednotlivých členů burzy, kteří jako jediní mohou na obou burzách

obchody uzavírat.

Závěrem můţeme říci, ţe RMS je ve stanovených poplatcích v porovnání s BCPP benevolentnější.

Nestanovuje ţádné sazby za přijetí emisi cenných papírů k obchodování a investorům účtuje niţší

112 Přepočítáno dle oficiálního kurzu ČNB ze dne 31. 10. 2014 – 6,585 Kč/PLN.

61

poplatky za obchodní transakce. Je to dáno zaměřením burzy RMS zejména na drobné a střední

investory, kdeţto BCPP se orientuje na investory institucionální. V komparaci s burzou ve Varšavě je

pro emise cenných papírů z hlediska výše poplatků výhodnější praţská burza s výjimkou neoficiálního

regulovaného trhu. Navíc emitent na všech trzích platí roční taxu z hodnoty trţní kapitalizace emise.

U poplatků za objemy obchodů nelze jasně deklarovat, kdo je levnější. Konečná částka zaplacená

investorem na poplatcích z větší části určují poplatkové sazebníky burzovních členů. Přehled

a porovnání uvedených poplatků samozřejmě nepředstavuje vyčerpávající informace, ale poskytuje

základní přehled o nejdůleţitějších sazbách týkající se emitentů a obchodníků na porovnávaných

burzách. Za určitých podmínek mohou být některé stanovené poplatky zcela nebo částečně prominuty,

ale v našem hodnocení se takovými situacemi nezabýváme.

3.4 Analýza základních burzovních ukazatelů

Konečně se dostávám k analýze burzovních ukazatelů, které vyplývají z obchodních aktivit na burze

cenných papírů a pomocí nichţ jsem schopen zhodnotit aktuální stav a vývoj burzy. Můţu odhalit

silné a slabé stránky v obchodování, coţ bude i mým cílem, na jehoţ základě následně navrhnu moţná

opatření pro zlepšení slabých míst a zvýšení profitu z těch oblastí úspěšnějších. Uvedený ukazatel

nejprve podrobněji zanalyzuji v rámci BCPP a poté uţ stručně porovnám s burzou RMS a WSE.

Vývoj všech burzovních veličin budu sledovat za období 2007 aţ 2013 a hodnoty kaţdé z nich beru

k 31. prosinci jednotlivých let. Zvolil jsem tento časový interval z důvodu aktuálnosti dat, které jsou

podstatné pro odhalení současných pozitiv a negativ v obchodování na praţské burze. Přestoţe vznik

všech vybraných burz se datuje do první poloviny 90. let 20. století, nepovaţuji za nutné z uvedeného

důvodu sledovat vývoj burzovních ukazatelů od začátku jejich existence.

3.4.1 Emise akcií

Na burzu cenných papírů lze uvést emise akcií několika způsoby, zmíním ty nejčastější. Společnost se

můţe rozhodnout pro primární veřejnou nabídku akcií (dále jen IPO = Initial Public Offering). Jedná

se o proces, při kterém firma poprvé vstupuje na burzu a díky kterému nabízí své akcie k obchodování

na trhu cenných papírů. Důvodem k provedení IPO můţe být buď navýšení kapitálu, prodej části akcií

v drţení původních vlastníků, nebo, dokonce nejčastěji, kombinace obou uvedených procesů. Investoři

zase získají záruku likvidity vloţených prostředků, jelikoţ veřejně obchodovatelné cenné papíry patří

k investičním nástrojům, jejichţ přeměnu na hotovost lze na burzovním trhu provést velmi rychle.113

Samotné obchodování s akciemi na burze znamená pro společnost mimo jiné také přínos prestiţe, coţ

přináší i jisté povinnosti, které přesahují rámec běţné činnosti akciové společnosti, jejíţ cenné papíry

se veřejně neobchodují. Navíc přijetí emise k obchodování na regulovaném trhu je spojeno se značnou

113 Toto tvrzení však nemusí platit vţdy, např. málo obchodované akciové tituly likvidní příliš nejsou.

62

publicitou, coţ se příznivě odráţí na celkovém povědomí o společnosti, na jejím dobrém jméně

a důvěryhodnosti. Další důvody vyuţití IPO spočívají především v přístupu k velkému mnoţství

investorů, kteří mají zájem investovat do společnosti své prostředky, coţ emitentovi umoţňuje získat

vysokou částku, jakou by běţná úvěrová instituce nebyla schopna běţně poskytnout. Dále má firma

moţnost optimalizovat strukturu svých pasiv. Emisí akcií emitent navyšuje prostřednictvím akcionářů

svůj vlastní kapitál. Oproti úvěrovému financování odpadá společnosti nutnost splácet úvěr a úroky

a pro získaný kapitál má větší volnost pouţití. Emisí akcií získá finanční prostředky na neurčito, musí

však řešit dividendovou politiku. IPO ocení hodnotu společnosti pro stávající akcionáře, věřitele firmy

a obchodní partnery. Denní kotace akcií společnosti na burze pak vyjadřují vývoj současné a budoucí

očekávané hodnoty společnosti tak, jak je vnímána investory.114

Další moţností uvedení akcií na burzovní trh je duální listing. Jedná se o emisi cenných papírů, které

se jiţ obchodují na některém z regulovaných burzovních trhů v rámci Evropské unie.115 Duální listing

se nazývá situace, kdy jsou akcie společnosti kótovány na dvou burzách. Firma jeho pomocí na druhé

burze nenavyšuje kapitál, neupisuje nové akcie, pouze umoţňuje obchodování svých existujících akcií

na jiném trhu. Některé společnosti preferují umístění svých akcií i na více neţ dvou burzách a v tomto

případě se jedná o multiple listing.116

IPO na BCPP

Ke dni 31. říjnu 2014 byly na BCPP kótovány akcie celkem 23 společností. Drtivá většina z nich však

na trh vstoupila prostřednictvím duálního listingu. Z aktuálně obchodovaných titulů vyuţila IPO

ke vstupu na BCPP společnost Pegas Nonwovens vyrábějící netkané textilie, dále firma VGP

zabývající se nabýváním, developerstvím a správou semiindustriálních realit, společnost New World

Resources (NWR) podnikající ve vyhledávání, teţbě a prodeji černého uhlí, sázková kancelář Fortuna,

provozovatel fotovoltaických elektráren E4U a zatím poslední společnost Pivovary Lobkowicz Group,

jejíţ součástí se staly mnohé regionální pivovary. V součtu to tedy znamená pouze šest společností,

které pouţili primární veřejnou nabídku akcií pro uvedení na BCPP, poměrovým vyjádřením

se bavíme o zhruba 26 % podílu z celkového mnoţství obchodovaných akciových titulů na všech

trzích BCPP. Ještě pro přehled uvádím počet IPO na BCPP ve sledovaném období.

114 Patria.cz [online]. [cit. 2014-12-12]. IPO – Moţnost primárních emisí v ČR. Dostupné z WWW:

<http://www.patria.cz/ipo/firmy.html>. 115 Nemusí platit vţdy, ale v našem případě skutečnost vztahujeme na obě české burzy cenných papírů na

základě jimi stanovených podmínek pro přijetí akcií k obchodování. 116 Byznys.ihned.cz [online]. 27. 10. 2010. [cit. 2014-12-12]. Co znamená dual listing akcií KIT Digital v Praze?

Dostupné z WWW: < http://byznys.ihned.cz/c1-40306600-co-znamena-dual-listing-akcii-kit-digital-v-praze>.

63

Tabulka 13: Vývoj počtu IPO na BCPP

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Prime Market / Hlavní trh 2 1 0 1 1 0 0

Standart Market / Volný trh 0 0 0 0 0 0 0

Start Market - - - - - 0 0 Zdroj: Vlastní zpracovaní autora dle informací z BCPP.cz.

Posuzujeme-li strukturu obchodovaných akcií na BCPP z pohledu českých a zahraničních titulů117,

zjistíme, ţe investoři mají moţnost vloţit své finance do třinácti českých akcií v porovnání s deseti

zahraničními, v procentním vyjádření mají tedy tuzemské akcie převahu 56 % ku 44 % zahraničním.

V následujícím grafu (Graf 4) uvádím vývoj počtu emisí a jejich rozdělení na české a cizí.

Graf 4: Vývoj počtu akciových titulů na BCPP

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle výše zjištěných dat.

Z grafického zobrazení počtů emisí na BCPP vyplývá počáteční sníţení celkového mnoţství

obchodovaných akcií, od roku 2008 lze hovořit o stagnaci, kdy dochází ke změně pouze

v minimálních jednotkách emisí. Podobný vývoj sledujeme i u trhu Prime resp. Hlavním trhu.

Vzestupnou tendenci počtu emisí vidíme u neoficiálního regulovaného trhu praţské burzy, v roce 2013

byl tento trend zastaven, neboť byly z trhu vyloučeny tři nelikvidní emise. Trh Start má za sebou

dvouletou historii, v roce 2012 ještě ţádná společnost na tento segment akcie neuvedla, od roku 2013

se zde obchodují akcie firmy Stock. Postupné sbliţování poměru mezi českými a zahraničními

117 Rozdělení akcií na české a cizí uvádím dle informací o sídle emitenta cenného papíru a z výročních zpráv

uvedených u jednotlivých akciových titulů obchodovaných na BCPP.

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Prime / Hlavní trh 21 17 13 15 14 14 14

Standart / Volný trh 11 11 12 12 12 14 11

Start 0 0 0 0 0 0 1

Celkem 32 28 25 27 26 28 26

české 24 18 16 16 15 17 15

zahraniční 8 10 9 11 11 11 11

0

5

10

15

20

25

30

35

po

čet

emis

í a

kci

ov

ých

tit

ulů

Prime / Hlavní trh

Standart / Volný trh

Start

Celkem

české

zahraniční

64

akciovými emisemi značí spojnicová část grafu. V roce 2007 drţely české akcie tříčtvrtinové vedení,

v roce 2013 uţ to bylo necelých 60 %.

Porovnání s RMS a WSE

Komparaci počtu obchodovaných emisí na BCPP s vývojem na burzách RMS a WSE provedu

v součtu za všechny trhy, na kterých jsou akcie k obchodování nabízeny. Přestoţe polský trh

NewConnect působí vzhledem k samostatnému poskytování statistik trochu odděleně, patří

samozřejmě pod WSE a v případě počtu emisí akcií jej uvedu společně s Hlavním trhem WSE.

Jestliţe jsem u BCPP zmiňoval situaci ohledně IPO, je třeba říci, ţe na burze RMS proběhla zatím

jediná primární veřejná nabídka akcií. Díky ní získala dodatečný kapitál společnost Software 602.

Stalo se tak v roce 1997 a historicky se jedná o první realizovanou IPO na českém kapitálovém trhu.118

Počty IPO na Hlavním trhu a trhu NewConnect ukazuje následující tabulka (Tabulka 14).

Tabulka 14: Vývoj počtu IPO na WSE

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Hlavní trh 80 30 12 26 31 16 13

NewConnect 24 61 26 86 172 89 41

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle portálu pwc.com. Data dostupná z WWW: <http://www.pwc.com/cz/en/ipo-

watch-europe/ipo-watch-trhy-s-primarnimi-emisemi.jhtml>.

Počet primárních veřejných nabídek akcií na varšavské burze dosahuje mnohem většího čísla, neţ je

tomu v České republice. Samozřejmě jsme mnohem menší trh neţ Polsko, ale hlavní zásluhu

na mnoţství IPO má polská vláda, která se rozhodla financovat vládní deficit privatizací státních

podniků právě pomocí tamního burzovního trhu. V České republice došlo k hromadnému výprodeji

státních firem, kdeţto v Polsku byly podniky nabízeny postupně, coţ vedlo k vytvoření stabilního

kapitálového trhu.

Následující graf (Graf 5) udává celkový počet emisí akcií obchodovaných na trzích komparovaných

burz, kde obchodování s akciemi probíhá. U BCPP a WSE navíc porovnáváme kromě celkového počtu

emisí, také emise na regulované a neregulovaném trhu.

Zatímco české burzy sklouzly ke stagnaci, polská burza v daném období vykazuje kaţdoroční nárůst

počtu obchodovaných emisí na trhu. V roce 2013 dosáhla téměř na hodnotu 900 obchodovaných

emisí. Tento stabilní nárůst způsobuje především trh NewConnect určený pro mladé společnosti

z oblasti moderních technologií. Od začátku svého fungování v roce 2007 se mnoţství společností

uvedených na trh zdvacetinásobilo. Hlavní trh varšavské burzy vykazuje také vzrůstající vývojovou

tendenci, roční nové listingy však dosahují maximálně pár desítek. Z porovnání počtu obchodovaných

118 RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-12-10]. Přijetí CP, IPO. Dostupné z WWW:

<http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/zadost-prijeti-cennych-papiru>.

65

firem je WSE třicetkrát větší neţ BCPP. Na RMS se obchoduje zhruba s dvojnásobným počtem akcií

oproti BCPP.

Graf 5: Počet obchodovaných emisí akcií na BCPP, RMS a WSE

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat z portálů jednotlivých burz.

Shrnutí

Závěrem podkapitoly mohu shrnout, ţe varšavská burza je, co se mnoţství primárních veřejných

nabídek akcií a celkového počtu emisí k obchodování týká, daleko vepředu před českými burzovními

konkurenty. Neregulovaný trh NewConnect pro malé začínající společnosti odstartoval své působení

na burzovní scéně famózně, po sedmi letech existence se pyšní téměř 450 emisemi akcií. O tom se

trhu Start na praţské burze můţe nechat jen zdát, i kdyţ by si jistě zaslouţil na kurzovním lístku více

titulů neţ aktuální jeden. Velkou zásluhu na současném stavu polského kapitálového trhu nese polská

vláda, která s rozmyslem nakládala a nakládá se státními firmami. V tomto ohledu by si měla vláda

v České republice vzít příklad, ačkoliv pro privatizační moţnosti se nabízí uţ pouze velmi omezený

rozsah. Praţské burze nepomohly ani vlády, které privatizovaly státní společnosti mimo burzovní trh.

3.4.2 Objemy obchodů

V této podkapitole provedu porovnání objemů obchodů s akciovými tituly. U BCPP se této

problematice budu věnovat šířeji a zanalyzuji objemy obchodů také dle členů přistupujících na burzu

a dle jednotlivých akcií. V druhé části nás opět čeká komparace s RMS a WSE. Protoţe se

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

WSE - NewConnect 24 84 107 185 351 429 445

WSE - Hlavní trh 351 374 379 400 426 438 450

RMS 50 71 65 67 63 61 56

BCPP - Start Market 0 0 0 0 0 0 1

BCPP - Regulovaný trh 32 28 25 27 26 28 25

0

200

400

600

800

1000

1200

WSE - NewConnect

WSE - Hlavní trh

RMS

BCPP - Start Market

BCPP - Regulovaný trh

66

na jednotlivých burzách obchoduje v jiné měně, budu objemy obchodů na WSE převádět na české

koruny, aby vypovídací schopnost prováděné komparace byla dostatečná.119

Začneme vývojem objemů obchodů pro jednotlivé roky (Tabulka 15).

Tabulka 15: Objemy obchodů s akciemi na BCPP v letech 2007 – 2013 (mld. Kč)

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Prime / Hlavní trh 1003,62 847,17 458,67 384,75 366,24 247,39 172,26

Standart / Volný trh 9,4 4,87 5,19 5,11 4,75 3,16 2,43

Start - - - - - 0,03 0,05

Celkem 1013,02 852,04 463,86 389,86 370,99 250,58 174,74

Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data dostupná z WWW: <http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/fb2013.pdf>.

Graf 6: Vývoj objemů obchodů s akciemi v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) a poměrové zastoupení

trhů.

Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu BCPP.cz dostupná z WWW:


Obchody klesají nepřetrţitě od roku 2007, kdy naposledy přesáhly bilion korun. A podle prozatímního

vývoje v roce 2014 uvedeného v podkapitole 2.6.5 bude tento sestupný trend zřejmě nadále

pokračovat. Dle analytika Patria Direct Ronalda Schuberta jsou důvody poklesu „vládní škrty, které

vedly k prohloubení poklesu HDP, napjatá politická situace z předchozích let, celkový nezájem kupců

o region střední Evropy kvůli slabé nebo žádné podpoře ekonomik ze stran centrálních bank a hrozbě

intervence. Investoři vynakládali své peníze za akcie firem ve státech, kde je podpora ekonomik

centrálními bankami velmi silná, ať to bylo v USA nebo Japonsku.“120 Analytici uvádějí i další

důvody proč klesá zájem o obchodování na praţské burze, patří k nim i větší atraktivita a výnosy

zahraničních trhů. V rámci regionu Střední Evropy se stačí podívat burzu ve Varšavě a na její širokou

nabídku akciových titulů, kterou jsme identifikovali výše. Podle mého názoru objemy obchodů

119 Dle oficiálních kurzů ČNB platných vţdy k 31. 12. jednotlivých let sledovaného období. 120 Hospodářské noviny [online]. 5. 1. 2014. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z WWW: <http://byznys.ihned.cz/c1-

61518820-obchody-s-akciemi-na-burze-loni-klesly-podle-analytiku-chybi-zajimave-spolecnosti>.

0

200

400

600

800

1000

1200

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

ob

jem

y v

mld

. K

č

Celkem

98%

98%

99%

99%

100%

100% 2

00

7

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

Prime / Hlavní trh Standart / Volný trh

Start

67

na praţské burze trpí zejména velmi slabou a nevyváţenou nabídkou akciových titulů a také

zhoršením hospodaření silných titulů, které burzu táhnou. Mám na mysli například akcie společnosti

ČEZ či Telefónica. Právě nevyváţenost akcií z pohledu zobchodovaných objemů ukazuje následující

tabulka (Tabulka 16). Výčet zahrnuje pouze ty tituly, u nichţ objemy obchodů přesáhly za rok 2013

alespoň milion korun.

Tabulka 16: Nejvíce obchodované emise akcií na BCPP za rok 2013 (mil. Kč)

Zdroj: BCPP.cz: Nejvíce obchodované emise [online]. 2013. [cit. 2014-11-20] Dostupný na WWW:

<http://www.bcpp.cz/Statistika/Nejvice-Obchodovane-Emise/>

Je evidentní, ţe za prvními čtyřmi akciemi zeje hluboká propast. Tituly ČEZ, Komeční banka, Erste

Group Bank a O2 C.R. byly v roce 2013 zobchodovány za více neţ 160 mld. Kč, coţ představuje přes

92 % veškerých burzovních obchodů s akciemi uskutečněných na BCPP v daném roce. Takováto

situace není dlouhodobě udrţitelná a jakýkoliv hospodářský výkyv někoho ze silné čtyřky můţe

výrazně negativně ovlivnit investorskou náladu na praţské burze. Nevyváţenost vidím částečně

i u objemů obchodů provedených členy burzy, coţ porovnává další tabulka (Tabulka 17).

Prvních šest členů burzy z celkových dvaceti uskutečnilo v roce 2013 více neţ 91 % všech akciových

obchodů. Zmíněná hospodářská nestabilita silných akciových titulů praţské burzy můţe mít

za následek opatrnost a absenci zahraničních investorů. Dlouhou dobu se na akciovém trhu v Praze

neobjevil ţádný nový silný akciový titul. Letos burza přijala k obchodování akcie společnosti Pivovary

Lobkowicz Group (PLG), ale myslím si, ţe pro rozhýbání trhu by bylo zapotřebí uvedení ještě

silnějšího třeba i zahraničního hráče. Akcií PLG se zatím 121 zobchodovalo za cca 128 mil. Kč

a v porovnání se zahajovací cenou si akcie polepšila o 5 % na 168 Kč.

121 K 31. 10. 2014.

68

Tabulka 17: Objemy obchodů s akciemi členů burzy za rok 2013 (mil. Kč)

Zdroj: BCPP.cz. Dostupné z www: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Objemy_obchodu_clenu/obj13.pdf>.

Porovnání s RMS a WSE

Na následujícím grafu (Graf 7) pozorujeme vývoj objemů obchodů s akciemi u porovnávaných burz.

Klesající tendenci sledujeme u obou českých burz. I přes poměrně rychle narůstající počet

obchodovaných emisí je v daném období pro polský trh typická spíše stagnace či mírný růst.

Graf 7: Porovnání objemů obchodů s akciemi na BCPP, RMS a WSE (mld. Kč)


2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

BCPP 1013.02 852.04 463.86 389.86 370.99 250.58 174.74

RMS 7.70 6.90 10.50 9.20 8.90 5.98 4.82

WSE 1579.69 1093.62 1162.41 1554.95 1778.56 1344.55 1694.80

0 200

400 600

800 1000

1200

1400 1600

1800 2000

v m

ld.

Kč

BCPP

RMS

WSE

69

Shrnutí

Praţská burza ve sledovaném období nikdy nedokázala svého varšavského konkurenta v objemech

akciových obchodů překonat. Na konci prvního desetiletí současného století nenabýval rozdíl tak

vysokých hodnot, a přestoţe WSE v posledních letech nevykazuje stálý růst objemů obchodů, značný

pokles burzovních obchodů v Praze zapříčinil, ţe v roce 2013 činili objemy na BCPP pouhých 10 %

těch dosaţených na WSE. Burza RMS potvrzuje svou orientaci na drobné investory, protoţe

z celkového objemu akciových obchodů v České republice si ukrajuje pouze kolem 2 %. Níţe uvedené

grafické srovnání (Graf 8) však prozrazuje, ţe se tento podíl postupně zvyšuje.

Graf 8: Podíl BCPP a RMS na akciových obchodech v České republice.

Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat uvedených výše.

3.4.3 Tržní kapitalizace

Vývoj trţní kapitalizace můţeme vidět na následující tabulce (Tabulka 18) a grafech (Graf 9).

Vzhledem k výpočtu trţní kapitalizace, kdy násobíme počet akcií aktuálním kurzem, vyplývá,

ţe obchodování na burze vykazuje stabilní charakter bez zjevného růstu, neboť počet obchodovaných

titulů se od roku 2008 prakticky nemění. Důsledek poklesu hodnoty trţní kapitalizace ve zmíněném

roce shledávám ve sníţení počtu emisí z 32 na 28 a také nástupem finanční a ekonomické krize,

která měla na svědomí i další patrný výkyv v roce 2011.

Tabulka 18: Trţní kapitalizace na BCPP v letech 2007 – 2013 (mld. Kč)

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Prime 1819,44 1061,93 1242,17 1331,19 1010,98 1087,35 1040,72

Standard 22,24 29,81 51,31 56,82 49,78 54,74 33,77

Start - - - - - 0 18,99

Celkem 1841,68 1091,74 1293,48 1388,01 1060,76 1142,09 1093,48 Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data dostupná z WWW: <http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/fb2013.pdf>.

96%

96%

97%

97%

98%

98%

99%

99%

100%

100%

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

RMS

BCPP

70

Graf 9: Vývoj trţní kapitalizace akcií v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) a poměrové zastoupení trhů.

Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu BCPP.cz dostupná z WWW:


Z grafů je také patrné, ţe trţní kapitalizace akcií obchodovaných na Prime Market tvoří největší část

z celkové trţní kapitalizace akcií na praţské burze. Přestoţe od roku 2007 se tento podíl sniţuje, stále

přesahuje hranici 95 %. Standard Market si z pomyslného koláče trţní kapitalizace ukrajuje zhruba

3 % a Start Market necelá 2 %. Důvod sníţení podílu u trhu Standard v roce 2013 spatřuji v redukci

počtu nelikvidních emisí ze 14 na 11.

Následující tabulka (Tabulka 19) nabízí přehled akcií s největší trţní kapitalizací ke konci roku 2013.

V pořadí mezi první pěticí figurují i čtyři tituly s největšími objemy obchodů na BCPP v daném roce.

U trţní kapitalizace se mezi ně vklínili ještě akcie VIG, které však svými objemy obchodů zaujímají

pouze 0,7 % z celkového objemu vygenerovaného na praţské burze. Suma trţních kapitalizací

uvedených akciových titulů znamená podíl ve výši téměř 95 % z celkové trţní kapitalizace akcií

obchodovaných na BCPP, z čehoţ je jasně zřetelná spojitost s objemy obchodů, u nichţ také majoritní

procentní podíl vytváří malé mnoţství akcií. Opět tedy jakýkoliv hospodářský výkyv či negativní

kurzotvorná informace u společností na prvních místech níţe uvedené tabulky můţe mít za následek

výraznější pokles celkové trţní kapitalizace akcií.

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

tržn

í k

ap

ita

liza

ce v

mld

. K

č

Prime Standard Start

92%

93%

94%

95%

96%

97%

98%

99%

100%

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Prime Standard Start

71

Tabulka 19: Akcie s největší trţní kapitalizací122 k 30. 12. 2013 (mld. Kč)

akcie trh TK podíl

1. Erste Group Bank Prime 300 27,44%

2. ČEZ Prime 278,14 25,44%

3. Komerční banka Prime 168,04 15,37%

4. VIG Prime 126,72 11,59%

5. Telefónica C.R. Prime 93,12 8,52%

6. Unipetrol Prime 30,46 2,79%

7. Philip Morris ČR Standard 20,25 1,85%

8. Stock Start 18,99 1,74% Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data dostupná z WWW: <http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/fb2013.pdf>.

Porovnání s WSE

Dříve neţ se pustím do podrobnějšího zhodnocení vývoje trţní kapitalizace na praţské a varšavské

burze, musím bohuţel zmínit, ţe hodnoty této kvantitativní charakteristiky k 31. říjnu 2014 jsou

u RMS dostupné v jejích statistikách pouze do roku 2008. Od té doby nejsou údaje k dispozici,

a to například ani ve statistikách ČNB či Zprávách o vývoji finančního trhu zveřejňovaných

Ministerstvem financí ČR. Úspěšný v získání potřebných informací jsem bohuţel nebyl ani přímou

ţádostí zaslanou na RMS elektronickou poštou. Naopak pro BCPP i WSE lze vývoj trţní kapitalizace

bez problému sledovat na jejich portálech prakticky od počátku jejich působení.

Graf 10: Porovnání trţní kapitalizace BCPP, RMS a WSE123


Trţní kapitalizace představuje kvantitativní charakteristiku, pomocí níţ lze snadno porovnat velikost

jednotlivých burz. Tuto moţnost tedy vyuţiji i při srovnání praţské burzy s varšavskou. K tomuto

122 Beru v potaz pouze tituly mající alespoň jednoprocentní podíl na celkové trţní kapitalizaci burzy. 123 Data o trţní kapitalizaci u RMS nejsou od roku 2009 dostupná.

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

BCPP 1841.68 1091.74 1293.48 1388.01 1060.76 1142.09 1093.48

RMS 4.31 2.81

WSE 8015.65 3025.59 4632.08 5056.62 3770.67 4598.97 5624.49

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

8000

9000

tržn

í k

ap

ita

liza

ce v

mld

. K

č

BCPP

RMS

WSE

72

úkolu máme k dispozici uvedený graf. Z něho je patrné, ţe varšavská burza cenných papírů

ve velikosti trţní kapitalizace předčila BCPP ve všech sledovaných letech. Z tohoto pohledu byla

v roce 2013 WSE zhruba 5,5-krát větší neţ její český konkurent. Podíváme-li se však na vývoj trţní

kapitalizace na burze ve Varšavě v porovnání s vývojem obchodovaných emisí tamtéţ (Graf 10),

zjistíme značné rozdíly, neboť počet emisí vykazuje neustále rostoucí charakter, kdeţto u trţní

kapitalizace dochází k výkyvům. Jejich příčinu opět vidím v působení finanční krize v letech 2008

a 2011 mající celosvětový rozsah.

Shrnutí

Sumarizujeme-li opět zjištěné skutečnosti, lze pro sledované období říci, ţe v roce 2008 došlo

na BCPP ke 40% propadu trţní kapitalizace jednak v důsledku sníţeného počtu obchodovaných

akciových titulů a také nástupem krize, během níţ došlo k pádu jejich cen. Mírné oţivení v letech

2009 a 2010 opět zabrzdil krizový rok 2011, od nějţ prozatím burza stagnuje. Největší podíl na trţní

kapitalizaci drţí Prime Market s 95 % následovaný trhy Standard a Start. Přesné srovnání

s RM-Systémem bohuţel kvůli absenci dat provést nelze, předpokládám však, ţe trţní kapitalizace

této burzy se bude pohybovat, stejně jako v letech 2007 a 2008, pouze v jednotkách mld. Kč,

čemuţ napovídá i téměř neměnný počet obchodovaných emisí a klesající objemy obchodů. S burzou

ve Varšavě jsem jiţ komparaci trţní kapitalizace akcií provedl a z výsledků plyne obdobný vývoj jako

na BCPP v letech 2007 aţ 2011. Roky 2012 a 2013 ale u WSE znamenají růst trţní kapitalizace

především kvůli zvyšujícímu se počtu obchodovaných emisí na tamních trzích. Z pohledu velikosti

předstihuje varšavská burza tu praţskou více neţ pětinásobně. Vzhledem k téměř konstantnímu počtu

obchodovaných akciových titulů a stagnujícímu burzovnímu trhu v posledních letech, coţ dokládá

vývoj indexu PX (Příloha A1), nepředpokládám v nejbliţších letech výraznou změnu v hodnotě trţní

kapitalizace.

Tabulka 20: Přehled největších burzovních trhů dle trţní kapitalizace (v mld. USD)

Burza cenných papírů 2013 2012

Změna

v %

Změna v % v domácí

měně každé burzy

1. NYSE Euronext (US) 17 950 14 086 27 % 27 %

2. NASDAQ OMX (US) 6 085 4 582 33 % 33 %

3. Japan Exchange Group 4 543 3 681 23 % 50 %

4. London Stock Exchange Group 4 429 3 397 30 % 25 %

5. NYSE Euronext (Europe) 3 584 2 832 27 % 21 %

6. Hong Kong Exchanges 3 101 2 832 9 % 10 %

7. Shanghai SE 2 497 2 547 -2 % -5 %

8. TMX Group 2 114 2 059 3 % 10 %

9. Deutsche Börse 1 936 1 486 30 % 25 %

10. SIX Swiss Exchange 1 541 1 233 25 % 21 %

Zdroj: Internetové stránky portálu World-exchange.org. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW:

<http://www.world-exchanges.org/files/statistics/pdf/2013_WFE_Market_Highlights.pdf >.

73

Pro představu také uvádím přehled největších burz dle trţní kapitalizace na základě dat z konce roku

2013 (Tabulka 20). První tři místa zaujímají NYSE Euronext (US) následovaná NASDAQ OMX (US)

a JEG (Japan Exchange Group).

Hodnoty trţní kapitalizace jsou uvedeny v miliardách amerických dolarů. Pokud takto přepočteme124

trţní kapitalizaci BCPP, dostaneme částku cca 55 mld. USD. Komparací s NYSE Euronext (US) lze

z uvedeného konstatovat, ţe BCPP je cca 326-krát menší.

3.4.4 Burzovní indikátory

V této části práce se podívám na dva základní burzovní indikátory – procentní dividendovou

výnosnost a indikátor P/E. Pro burzovní trh RMS nejsou data k těmto indikátorům k dispozici, proto

provedu porovnání pouze pro BCPP a WSE.

Dividendová výnosnost (v %)

U porovnání indikátoru dividendové výnosnosti uvedu pro trhy varšavské burzy hodnoty odděleně,

protoţe si je kaţdý z nich uvádí sám pro svoje portfolio obchodovaných akcií. Všechny trhy

představují hodnoty jako průměr pro všechny obchodované společnosti. BCPP pracuje

s dividendovými výnosnostmi domácích emisí Hlavního trhu a Prime Market.125

Graf 11: Komparace dividendového výnosu (%)


Z grafu (Graf 12) jasně vyplývá dominance BCPP u výše dividendové výnosnosti obchodovaných

titulů. Od roku 2008 se její hodnota pohybuje stabilně v intervalu 6 – 7 %. Hlavní trh ve Varšavě

124 Přepočítáno dle oficiálního kurzu ČNB ze dne 31. 12. 2013 – 19,894 Kč/USD. 125 BCPP.cz: Ročenka 2013 [online]. [Cit. 2014-12-08]. Akcie – indikátory. Dostupné z WWW: <

http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/fb2013.pdf>.

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

BCPP 2.9 6.8 6.4 6.4 7.1 5.8 6.8

WSE - Hlavní trh 2.8 3.1 3.6 2.4 2.9 3.9 3.6

WSE - NewConnect 0.0 0.1 0.2 0.4 0.4 0.6 0.6

0.0

1.0

2.0

3.0

4.0

5.0

6.0

7.0

8.0

BCPP

WSE - Hlavní trh

WSE - NewConnect

74

dosahuje zhruba poloviny, u trhu NewConnect pozoruji dividendovou výnosnost akcií poměrně

hluboko pod jednoprocentní hranicí, coţ je ale dáno skutečností, ţe na tomto trhu působí mladé

společnosti, které zatím v drtivé většině dividendy nevyplácejí.

Výjimečnou pozici mezi burzami v porovnání dividendového výnosu vyjadřuje také úryvek z článku

Františka Maška v Hospodářských novinách: „Nadprůměrné dividendové výnosy (poměr hrubé

dividendy k ceně akcie) nabízejí hlavní trhy v čele s Evropou již 15 let. Dividendový výnos u akcií

tvořících evropský akciový index Eurostoxx 600 činí podle agentury Reuters aktuálně 3,42 procenta,

mnohem více než u firem z amerických indexů S&P 500 a Dow Jones, kde dosahuje 2,31 a 2,28

procenta. Americké akcie ale rostou rychleji než většina evropských trhů, a jejich dividendový výnos

tak klesá. U polského indexu WIG dosahuje 3,87 procenta, maďarského Bux tři procenta

a u německého DAX 2,88 procenta“. 126

Praţská burza tak patří do popředí burz z hlediska dividendové výnosnosti nejen v regionu Střední

Evropy, ale také celosvětově. Dle mého názoru má tato situace jednoduché vysvětlení. Jeden z důvodů

jiţ byl vyřčen v předchozím textu, americké akciové trhy i většina těch evropských v posledních letech

rostly, kdeţto český trh stagnoval. Druhý důvod vysoké dividendové výnosnosti v Praze vidím

v malém počtu obchodovaných titulů, z nichţ většina však vyplácí dividendy. Na trzích zmíněných

v článku výše se obchodují stovky společností, ale dividendu vyplácí niţší procento společností

v porovnání s BCPP.

V dnešní době obliba firem, které vyplácejí dividendy, roste. Příčinou jsou klesající výnosy

z bankovních vkladů127, averze vůči výkyvům akciových trhů či vyšší averze k riziku obecně. Myslím

si, ţe vysoká dividendová výnosnost na burze v Praze má svůj podíl na sniţujících se objemech

obchodů a celkové aktivitě na trhu. Trh jako celek nezaţívá růstové období, na němţ by investoři

mohli participovat, proto raději nakoupené cenné papíry drţí ve svém portfoliu a nemají příliš zájem

na jeho změnách.

K dividendové výnosnosti si na tomto místě dovolím ještě jednu poznámku. Na konci prvního kvartálu

roku 2014 začala praţská burza výpočet nového indexu – Total Return Index PX (PX-TR). Tento

index zohledňuje výplatu dividendy u jednotlivých konstituentů a odpovídá bázi stávajícího indexu

PX. Dle Jiřího Opletala, zástupce generálního ředitele BCPP a ředitele odboru obchodování a cenných

papírů, „PX-TR Index přináší mnohem realističtější obrázek výnosnosti pražského trhu právě díky

tomu, že do výpočtu indexu je zahrnuta výše vyplacené dividendy jednotlivých bazických emisí.

126 Hospodářské noviny [online]. 11. 11. 2014. [Cit. 2014-12-08]. Investoři více sázení na jistotu a preferují

dividendové tituly. Dostupné z WWW: <http://archiv.ihned.cz/c1-63089990-investori-vice-sazeji-na-jistotu-a-

preferuji-dividendove-tituly>. 127 Ministerstvo financí České republiky: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2013 – 5.4. Vývoj úrokových

sazeb [online]. 29. 5. 2014. [Cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW:

<http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Zprava-o-vyvoji-financniho-trhu_2013_v3.pdf>.

75

Investoři tak získají lepší přehled a index se může rovněž stát zajímavým podkladovým aktivem

pro tvůrce strukturovaných produktů.“128

P/E (price to earnings ratio)

V grafu (Graf 13) u indikátoru P/E sledujeme vývoje jenom na BCPP a Hlavním trhu WSE, neboť trh

NewConnect neposkytuje pro většinu let ţádné údaje, a proto jej z komparace vypustím.

Graf 12: Komparace indikátoru price-to-earnings ratio


Pokud bychom mluvili řečí teorie, lze označit akcie na polském trhu jako déle splatné v porovnání

zisku společností k ceně nákupu akcií. V letech 2012 a 2008 sledujeme podobnou úroveň u obou trhů,

v roce 2007 dosahovaly akcie na praţské burze hodnoty P/E vyšší neţ 25, coţ uţ značí mírně

nadhodnocené tituly. A skutečně, podíváme-li se na vývoj celého trhu akcií prostřednictvím indexu

PX (Příloha 1), zjistíme, ţe trh stagnoval či mírně klesal, v posledním kvartále roku uţ pokles křivky

dosáhl vyššího sklonu, coţ ale bylo zřejmě způsobeno počátky finanční krize.

128 BCPP.cz: [online]. [Cit. 2014-12-23]. Praţská burza zahájí výpočet Total Return Indexu PX. Dostupné z

WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2960 >.

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

BCPP 25.5 11.2 10.79 10.13 9.48 12.63 10.01

WSE - Hlavní trh 17.7 11 14.3 18.2 12.5 11.7 15.8

0

5

10

15

20

25

30

BCPP

WSE - Hlavní trh

77

4 Výhody a nevýhody obchodování na Burze cenných papírů

Praha a formulace doporučení

V závěrečné kapitole nejprve provedu shrnutí získaných poznatků z provedené analýzy. Jedním

z dílčích cílů bylo identifikovat výhody a nevýhody obchodování na Burze cenných papírů Praha.

Na základě těchto kladných a záporných skutečností budu následně schopen formulovat doporučení

pro samotnou burzu, emitenty a investory.

4.1 Shrnutí poznatků

Správným a zřejmě nutným krokem pro praţskou burzu bylo zavedení nového obchodního systému

Xetra. Pokud se praţská burza chtěla zapojit do obchodního dění na zahraničních trzích a zároveň

přilákat investory z ciziny na parket v Praze, zavedení Xetry znamenalo nevyhnutelnou událost.

Ve spojitosti s potenciálním příchodem nových zahraničních členů samozřejmě burza myslela

i na zlepšení obchodní situace, zejména zvýšení objemů obchodů a tím i likvidity na burzovních

trzích. Záměr jistě chvályhodný, nicméně přání prozatím zůstaly poněkud nevyslyšeny. Během

prvních dvou let fungování Xetry burza přivítala tři nové zahraniční členy, kteří však prozatím

obchodní aktivity nerozhýbali. Změna v obchodní platformě přesto s sebou přinesla pozitivní změny.

Drobní investoři mají teoreticky moţnost začít obchodovat jiţ s jediným kusem akcie a obecně

pro všechny investory došlo ke sjednocení poplatkové struktury a nemusí jiţ řešit, zda je

pro výhodnější realizovat obchod ve SPAD nebo KOBOS. Přestoţe se burza otevřela více drobným

investorům, ty na druhé straně odrazují vyšší poplatky za obchodování v porovnání s RMS. V aktivitě

drobných a středních investorů tak stále hraje prim burza RMS.

Ještě před nástupem Xetry byl vytvořen nový trh pro obchodování s akciemi menších

nebo začínajících firem, jenţ na případné emitenty klade minimální nároky včetně těch

administrativních. Pro emitenty na regulovaném trhu jsou rovněţ připraveny slušné podmínky, které

vyplývají v drtivé většině pouze ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu, burza do nich svými

pravidly příliš nezasahuje. V tomto ohledu působí česká legislativa vstřícně. V komparaci

s varšavskou burzou je také mnohem méně náročná ve velikosti emise a na poplatkovou zátěţ

dopadající na emitenty, která rovněţ vychází jednoznačně výhodněji oproti sousední burze

ve Varšavě. V tomto ohledu povaţuji BCPP za vstřícnější k emitentům cenných papírů pro vstup

na burzu.

Primárním negativem pro obchodování na burze v Praze je fakt, ţe prakticky není s čím obchodovat.

Šíře nabídky akciových titulů se počítá v jednotkách desítek a v porovnání s WSE tak vypadá jen jako

nějaký fragment burzy. Ruku v ruce malé nabídce akcií jde i klesající vývoj objemů burzovních

obchodů a mizivé mnoţství aktivních titulů. První čtyři tituly v ţebříčku akcií s největšími objemy

78

obchodů za rok 2013 generovaly 92 % obchodů z celkového ročního objemu. Kromě málo aktivních

cenných papírů působí na burze podobné mnoţství aktivních burzovních členů.

Co se týče posuzovaných burzovních indikátorů, tak zejména procentní dividendový výnos staví

praţskou burzu do popředí. V tomto aspektu předčí polského konkurenta dvojnásobně. Pro investory,

kteří mají větší averzi vůči riziku, to můţe být varianta, jak bezpečněji vyuţít finanční prostředky.

Zřejmě je to i jeden z důvodů nízké obchodní aktivity v posledních letech, protoţe po finanční krizi

dochází k redukci rizikových obchodů a k redukci rizikově zaměřených investorů.

K celkovému vývoji nepřispívá ani stát. Burza negativně vnímá nestabilní politickou situaci, časté

změny v zákonech vzbuzují nerozhodnost a zdrţenlivost jak u společností zvaţujících vstup na burzu,

tak i u investorského publika, coţ rozhodně prospěchu burzovního dění nepřidá. Současná garnitura

navíc k 1. lednu 2016 zrušila druhý penzijní pilíř, čímţ z pohledu burzy zamezí získání nových

institucionálních investorů. Další nedávná legislativní úprava spočívající v prodlouţení časového testu

z šesti měsíců na tři roky měla a má za následek odliv tímto krokem ovlivněnou investorskou skupinu

spekulantů. I na malém počtu emisí uváděných na trh má svůj podíl česká vláda, neboť ta nikdy

burzovní trh nevyuţívala k privatizaci státních podniků, a proto ani burzu ţádným způsobem

nezviditelnila v očích veřejnosti, jejíţ velká část si stále obchodování na burze představuje jen jako

sázku do loterie a dívá se na ní skrz prsty.

Z předchozího shrnutí vytvořím přehlednou tabulku s výhodami a nevýhodami, které jsem

u obchodování na praţské burze identifikoval.

Tabulka 21: Výhody a nevýhody obchodování na BCPP

Výhody Nevýhody

Obchodní systém Xetra Velikost trhu

Větší otevřenost zahraničním investorům Aktivita na trhu

Inteligentní pokyny pro investory Likvidita trhu

Optimalizace trţních segmentů Malý počet nových emisí

Podmínky pro emitenty pro vstup na burzu Přístup státu

Nízké poplatkové zatíţení emitentů Málo aktivních investorů

Dividendová výnosnost Vysoké poplatky pro drobné investory

Slabá prezentace burzy

Zdroj: Vlastní zpracování autora.

V následujících podkapitolách formuluji doporučení pro investory a emitenty vedoucí k maximálnímu

vyuţití výhod a omezení nevýhod obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných

papírů Praha přispívající ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty.

79

4.2 Doporučení pro Burzu cenných papírů Praha

Praţská burza má pevné základy v podobě moderní obchodní platformy a stabilní legislativy z pohledu

podmínek k přístupu společností na trh, na nichţ by měla stavět. Dle mého názoru jí definovaná

pravidla a podmínky pro vstup nových emisí na trh jsou zcela standardní. Největším problémem burzy

je tedy přimět firmy, aby financovaly své aktivity právě prostřednictvím uvedení emise akcií

na burzovní trh. Burza musí potenciální emitenty přesvědčit, ţe tento způsob financování je

výhodnější, i přes počáteční vyšší náklady, které jsou však do budoucna kompenzovány zájmem

investorů vloţit do společnosti finanční prostředky a také skutečnost, ţe odpadne nutnost splácet úvěr

a jeho náklady. Vzhledem k silnému postavení úvěrového financování u domácích podniků, bude tyto

těţké přesvědčit. Přesto se o to musí burza pokusit, pokud chce přeţít. Je jistě s povděkem, ţe se

zjednoduší a zrychlí obchodování nebo prodlouţí obchodní doba, ale primárně musí burza zajistit,

aby vůbec existovala dostatečná nabídka finančních instrumentů pro investory, kteří tyto novinky

vyuţijí.

Praţská burza musí být více aktivní v přístupu k potenciálním zájemcům o vstup na burzu

a ve vysvětlování výhod, proč emitovat akcie právě tady. Za nutnost povaţuji i stoprocentní nasazení

a ochotu pomoci ze strany burzy při přijímaní akcií na trh.

Aby se výše uvedené stalo realitou, bude nezbytné zlepšit kooperaci se státem. Ten by si měl vzít

příklad v sousedním Polsku a v případě budoucí privatizace zbylých státních podniků, jako jsou

například Lesy ČR nebo Česká pošta, vyuţít burzovní trh jako nejčistší způsob, jak podíly ve státních

firmách prodat. Cenu má přeci určovat trh a kaţdý k němu má mít stejný přístup.

Aby burza nalákala drobné investory na své trhy, je třeba sníţit poplatky za obchodování (nutnost

sníţit poplatky platí i pro tuzemské brokery), protoţe jinak drtivá většina zůstane věrna burze RMS,

a to i přes niţší likviditu. S tím spatřuji další potřebný krok, který by burza měla udělat směrem

k nalákání nových drobných a středních investorských skupin. Opět z porovnání s RMS si myslím,

ţe BCPP chybí nějaká forma představení sama sebe a své činnosti veřejnosti. Nabízí se myšlenka

vzniku nějaké obdobné formy školení, jakou disponuje právě český burzovní konkurent. Myslím si,

ţe je nutností touto cestou veřejnost seznámit se základy obchodování na burze, jaké z něj plynou

výhody a rizika. Neznalost a časté opovrhování burzou cenných papírů, s čímţ jsem se často ve svém

okolí setkával a setkávám, spojuji i s velmi slabou finanční gramotností, neochotou a určitým

investičním konzervatismem české společnosti. I v této oblasti by praţská burza mohla být aktivnější.

Seznamováním veřejnosti s financemi obecně a s investičními moţnosti na burze cenných papírů si

můţe vybudovat základnu potenciálních investorů, coţ jedině prospěje ke zvýšení likvidity

obchodovaných akcií či zvýšení objemů burzovních obchodů, jednoduše zvýší aktivitu na českém

burzovním trhu.

80

4.3 Doporučení pro emitenty

BCPP nabízí velmi mírné podmínky pro vstup i následnou činnost na místním burzovním trhu,

například v porovnání s burzou ve Varšavě. Bohuţel v dnešní době velmi nízkých úrokových sazeb,

není snadné společnosti přesvědčit, aby své podnikatelské záměry financovaly raději pomocí burzy.

Přesto však výhody primární emise akcií převaţují a transparentní hospodaření můţe firmám

v budoucnu pouze pomoci. Díky obchodování svých akcií na burze získají prestiţ, coţ například

pro výrobní firmy můţe znamenat posílení celkové situace na trhu daného výrobku.

Nevyuţitý potenciál vidím zejména u neregulovaného trhu Start, který je svou otevřeností

a podmínkovou benevolencí pro malé a střední firmy jednoduchou a levnou cestou, jak získat

potřebný kapitál pro podnikatelské záměry a navíc ještě prestiţ nejen ve svém oboru. V Polsku se toto

trhu NewConnect povedlo splnit do puntíku a po sedmi letech své existence se na něm obchodují

stovky společností. Bohuţel mezi nimi i několik českých, které raději dali přednost likvidnímu rychle

rostoucímu trhu, neţ aby z jejich pohledu riskovaly na malátné praţské burze.

4.4 Doporučení pro investory

Ze zkušenosti ze svého okolí i práce finančního poradce si myslím, ţe kvůli milným představám

o burze cenných papírů nemá velká část veřejnosti zájem na praţské burze investovat své finanční

prostředky. Nezájem o akciové investice ze strany českých domácností můţe být i kvůli hospodářské

krizi a s ní spojené nedůvěře v obchodování s akciemi nebo také zvýšené averzi vůči riziku. Lidé

raději disponují volnými peněţními prostředky na bankovních účtech, přestoţe by je mohli vyuţít

k mnohem zajímavějšímu zhodnocení prostřednictvím obchodování s akciemi na burze.

Přestoţe BCPP nenabízí širokou paletu akciových titulů, jistě se najdou akcie, které v čase vykazují

stabilitu i budoucí potenciál. Lze zmínit akcie bankovních institucí, stálici v podobě energetické

společnosti ČEZ nebo telefonního operátora O2. Z grafu uvedeného v podkapitole 2.4.3,

který znázorňuje vývoj kurzu akcií Stock obchodovaných na trhu Start, vyplývá pro investory moţnost

zaměřit se na tento trh nabízející rovněţ zajímavé zhodnocení.

Zavedením obchodního systému Xetra se investorům nabízí široká paleta inteligentních pokynů

pro uskutečnění svých obchodů. Pomocí nich mohou jednoduše ovlivnit například minimální

zhodnocení nebo maximální ztrátu své investice. Nový obchodního systém je výhodný také pro drobné

investory, protoţe přináší moţnost obchodovat jiţ s jednotkami kusů akcií. Otevřenost praţské burzy

vidím i pro zahraniční investory, kterým se díky Xetře, jakoţto sjednocující obchodní platformě

v rámci CEESEG, naskýtá moţnost jednoduššího přístupu na praţskou burzu.

81

Burza v Praze také platí za jednu z burz s nejvyššími procentními dividendovými výnosnostmi.

Investoři, kteří nechtějí příliš často zasahovat do nakoupeného portfolia, tak mohou vyuţít stabilního

dividendového výnosu a zhodnotit svá finanční aktiva tímto způsobem. Dividendový výnos v dnešní

době rovněţ představuje jakýsi klidný investiční přístav, který ocení nejen konzervativní investoři.

83

Závěr

Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu obchodování na Burze cenných papírů Praha, na

základě získaných poznatků formulovat doporučení pro investory a emitenty vedoucí k maximálnímu

vyuţití výhod a omezení nevýhod obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných

papírů Praha přispívající ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty.

Nejprve jsem se zabýval obecným vymezením burzy a jejími funkcemi, uvedl jsem charakteristiku

Burzy cenných papírů Praha a vymezil její trţní segmenty. Vzhledem k omezenému rozsahu práce se

orientuji pouze na obchodování akcií, jako nejlikvidnějšího instrumentu obchodovaného na praţské

burze. V rámci druhé kapitoly jsem představil novou obchodní platformu Xetra, zhodnotil rozdíly

oproti předchozím obchodním systémům a analyzoval důvody a cíle jeho zavedení. Následovalo

z hodnocení naplnění definovaných cílů.

Třetí kapitolu jsem věnoval analýze základních burzovních ukazatelů a indikátorů na Burze cenných

papírů Praha. V úvodu kapitoly jsem stručně představil zvolené burzy pouţité pro následnou

komparaci s burzou praţskou. Identifikoval jsem podmínky stanovené jednotlivými burzami pro vstup

emitentů na trh a také burzou stanovené poplatkové struktuře. Dále uţ jsem se zabýval zmíněnými

ukazateli v tomto pořadí, emise akcií, objemy obchodů, trţní kapitalizace a burzovní indikátory.

V poslední kapitole jsem provedl sumarizaci získaných poznatků, vymezil hlavní výhody a nevýhody

obchodování na Burze cenných papírů Praha a formuloval doporučení pro burzu samotnou, emitenty a

investory.

Dle mého mínění má praţská burza před sebou v blízké budoucnosti důleţitý mezník, který určí její

budoucí vývoj. Malý počet aktivních akciových titulů, neustále klesající objemy obchodů, neochota

firem vstoupit na burzu jsou aspekty pro burzu dlouhodobě neudrţitelné. K silnému postavení

úvěrového financování podniků došlo kvůli absenci tradice financování pomocí burzy a stále existující

nedůvěře vůči kapitálovému trhu. Důvěryhodnost kapitálového trhu nezvýšila ani kupónová

privatizace, při které burza fungovala jen jako místo zpeněţení nabytých akcií neţ jako zdroj kapitálu.

Stát měl zafungovat jako vzor a svými privatizacemi ukázat cestu potenciálním emitentům, ţe prodej

akcií na burze představuje způsob získání kapitálu i pro seriózní společnosti. Bohuţel burza v Praze

dosud nenalezla správnou cestu ke své primární funkci, kterou by měla plnit, firmy si na praţskou

burzu pro peníze téměř nechodí.

Burza cenných papírů Praha se snaţí nové emitenty i investory přilákat, ať uţ vytvořením trhu Start,

výhodnými podmínkami pro získání členství na burze či modernizací obchodního systému. Existují

však také protipólní skutečnosti, které mohou burzu ovlivnit negativně. Hovořím zde o zrušení

druhého penzijního pilíře či prodlouţení daňové lhůty z šesti měsíců na tři roky. První skutečnost

84

zamezí přístup novým institucionálním investorům na burzovní trh a druhá zase odradí spekulanty,

kteří se snaţí profitovat na krátkodobých výkyvech akciových kurzů.

V posledním roce se stále častěji objevují spekulace případného spojení praţské burzy s varšavskou,

která se můţe pochlubit, na rozdíl od středoevropských burz, velkým počtem IPO, nedostiţným

objemem obchodů a zároveň i velkou prestiţí. Největší výhody plynoucí z takovéhoto spojení lze

spatřit v úsporách z rozsahu. Druhou diskutovanou moţností objevující se v tomto roce v médiích,

bylo spojení WSE se skupinou CEESEG. Tuto alternativu však koncem září varšavská burza smetla ze

stolu.

Podle mého názoru nemůţe současné trápení Burzy cenných papírů Praha vydrţet donekonečna. Buď

dojde k výraznému oţivení ve smyslu přijetí většího počtu nových titulů k obchodování a praţská

burza se opět dostane do hledáčku zahraničních investorů, obchodní aktivita a objemy obchodů

porostou, nebo, a to bohuţel vidím jako pravděpodobnější variantu, dojde ke spojení s některým ze

silnějších evropských burzovních hráčů, čímţ prakticky dojde k zániku Burzy cenných papírů Praha.

Zde však musím souhlasit s názorem řady makléřů, ţe sídlo burzy z pohledu její atraktivity nehraje

relativně tak důleţitou roli, hlavní vliv má počet a kvalita obchodovaných akcií, jejich likvidita a

v neposlední řadě také rozsah nabídky akciových titulů z pohledu jednotlivých oborů ekonomiky.

85

Seznam použitých pramenů a literatury

[1] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualit. a rozš. vyd. Praha. Ekopress. 2011.

520 s. ISBN 9788086929705.

[2] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s. 2007. 704 s. ISBN

9788073572976.

[3] JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování, 1. Vyd. Praha: Grada. 2009. 656 s.

ISBN 9788024729633.

[4] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-24]. Burzovní pravidla pro výpočet indexů PX a PX-TR Burzy

cenných papírů Praha. Dostupné z WWW:

<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/PX_pravidla_pro_vypocet.pdf>.

[5] Dividendové akcie: Dividendový výnos – důleţitá informace pro investory [online]. 18. 2. 2013.

[cit. 2014-12-10] Dostupný na WWW: <http://www.dividendoveakcie.cz/dividendovy-vynos-

dulezita-informace-pro-investory/>.

[6] JIRÁSEK, Michal. Analýzy a ukazatele [online]. 8. 5. 2014. [cit. 2014-12-11]. Dostupné z

WWW: <http://investor.oeconomia.info/analyzy-ukazatele/>.

[7] REJNUŠ, Oldřich. Cenné papíry a burzy. Vyd. 1. Brno. Akademické nakladatelství CERM. 2009.

400 s. ISBN 9788021438057.

[8] Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

[9] JANOVEC, Michal. Obchodník s cennými papíry. Rigorózní práce. 2009. Masarykova univerzita

Brno. 122 stran.

[10] PSE.cz [online]. [cit. 2013-12-10]. Historie praţské burzy. Dostupné z WWW:

<http://20let.pse.cz/>.

[11] iDNES.cz [online]. 22.6.2013 [cit. 2014-10-20]. Praţská burza slaví 20 let, podívejte se na její

historii. Dostupné z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prazska-burza-slavi-20-let-0hq-

/ekonomika.aspx?c=A130621_164328_ekonomika_spi>.

[12] BCPP.cz [online]. 1998-2014 [cit. 2014-10-20]. Profil společnosti. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy>.

[13] BCPP.cz [online]. 31. 10. 2014. [cit. 2014-10-20]. Orgány a struktura burzy – Orgány

společnosti. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy-

Struktura>.

[14] Finance.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z WWW:

<http://www.finance.cz/zpravy/finance/198491-predstavujeme-prazskou-burzu-bcpp-/>.

[15] Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s.

[16] Burzovní pravidla Burzy cenných papírů Praha a.s. Dostupné z WWW:

<http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Legislativa>.

[17] Peníze.cz [online]. 14.9.2012 [cit. 2013-12-20]. Malé peníze – RM-systém, SPAD, KOBOS, jak

se v tom jenom vyznat. Dostupné z WWW: <http://akcie-cz.kurzy.cz/akcie/stock-

5216/graf_2013>.

[18] BCPP.cz: Informace o obchodování [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z WWW: <

http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Schema-Trhu>.

[19] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VI. Podmínky pro přijetí akcií k obchodování na burzovní

trh Prime Market. Dostupné z WWW:

<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Prime.pdf>.

[20] BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-18]. Prime market. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Prime-Market>.

86

[21] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků

platný od 1. 9. 2014. Dostupné z WWW:

<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>.

[22] BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-18]. Standard market. Dostupné z WWW: <

http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Standard-Market>.

[23] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VII. Podmínky pro přijetí akcí k obchodování na burzovní

trh Standard Market – článek 3. Dostupné z WWW: <

http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Standard.pdf>.

[24] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. Start market. Dostupné z WWW: <

http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Start>.

[25] BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-20]. Dluhopisy. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Dluhopisy>.

[26] Xetra.com [online]. [cit. 2013-01-28]. Xetra: The whole world on a single platform. Dostupné z

WWW:

<http://xetra.com/xetra/dispatch/en/binary/gdb_content_pool/imported_files/public_files/10_dow

nloads/31_trading_member/10_Products_and_Functionalities/20_Stocks/BR_Xetra.pdf>.

[27] BCPP.cz: Harmonogram obchodního dne [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z WWW:

<http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Harmonogram-BD>.

[28] BCPP.cz: Parametry emisí [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z WWW:


[29] BCPP.cz: Nový harmonogram burzovního dne [online]. 26. 1. 2011. [cit. 2014-11-05]. Dostupný

na WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2429>.

[30] BCPP.cz: Parametry emisí – poslední změna provedena k 14. 10. 2014 [online]. [cit. 2014-11-15.

Přehled standardního mnoţství akcií obchodovaného tvůrci trhu. Dostupné z WWW:

<http://www.bcpp.cz/Obchodovani/Market-Making/>.

[31] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-10-31]. CEE Stock Exchange Group zkracuje dobu

vypořádání obchodu na dva obchodní dny. Dostupné z WWW:


[32] BHS.cz [online]. [cit. 2014-10-31]. ZAVEDENÍ NOVÉHO OBCHODNÍHO SYSTÉMU NA

BCPP – Xetra Praha – co to znamená? Dostupné z WWW:

<http://www.bhs.cz/Uploads/Analyzy/Xetra_info.pdf>.

[33] FIO.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny na praţské burze – Iceberg. Dostupné z

WWW: <http://www.fio.cz/docs/cz/IP_Iceberg_Mnozstvi.PNG>.

[34] Investiční centrum České spořitelny [online]. [cit. 2014-10-31]. Burza cenných papírů Praha –

Druhy pokynů. Dostupné z WWW:

<https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Akcie/PodstruC3uA1nky/Burza_cennuC3

uBDch_papuC3uADruC5uAF_Praha/Druhy_pokynuC5uAF/index.phtml>.

[35] Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny na praţské burze – Iceberg. Dostupné z

WWW: <http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-

pokyny/prazska-burza/iceberg>.

[36] Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny – Immediate-Or-Cancel. Dostupné z

WWW: <http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-

pokyny/prazska-burza/immediate-or-cancel>.

[37] Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny ze – Fill-Or-Kill. Dostupné z WWW:

<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-

burza/fill-or-kill>.

87

[38] Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny – Book-Or-Cancel. Dostupné z WWW:

<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-

burza/book-or-cancel>.

[39] iPoint.cz [online]. [cit. 2014-11-17]. Vše o přechodu na nový obchodní systém Xetra (s

analytiky!). Dostupné z WWW: <http://www.ipoint.cz/zpravy/1125620511-vse-o-prechodu-na-

novy-obchodni-system-xetra-s-analytiky/>.

[40] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Praţská burza dnes úspěšně zahájila

obchodování na nové platform Xetra. Dostupné z WWW:


[41] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Členský poplatek na praţské burze za 0 Kč.

Dostupné z WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2808>.

[42] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Raiffeisen Centrobank AG – nový člen Burzy

cenných papírů Praha. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2811>.

[43] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Raiffeisen Centrobank AG se stává tvůrcem trhu

na praţské burze. Dostupné z WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2863>.

[44] Investiční web [online]. 19. 3. 2013. [cit. 2014-10-20] Petr Koblic (BCPP): Díky Xetře se zájem o

Prahu v zahraničí znásobil. Noví členové by se měli objevit do konce roku. Dostupné z WWW:

<http://www.investicniweb.cz/2013/3/19/petr-koblic-bcpp-diky-xetre-se-zajem-o-prahu-v-

zahranici-znasobil-novi-clenove-se-meli-objevit-do-konce-roku/>.

[45] RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-01-25]. Přímý přístup. Dostupné z WWW:

<http://www.rmsystem.cz/chci-obchodovat/primy-pristup>.

[46] RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-01-25]. Předpisy – Pravidla pro přijetí MOS. Dostupné z

WWW: < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/pravidla_pro_prijeti_MOS.doc>.

[47] RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-10-20]. Začínáme obchodovat. Dostupné z WWW:

<http://www.rmsystem.cz/chci-obchodovat/zaciname-obchodovat>.

[48] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. History. Dostupné z WWW: <

http://www.gpw.pl/historia_en>.

[49] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. Burzovní pravidla WSE - Kapitola 2 - Pojmy, podmínky a

postupy pro přijetí k burzovnímu obchodování. Dostupný z WWW:

<http://www.gpw.pl/pub/files/PDF/regulacje/rules-wse.pdf;>.

[50] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. Conditions od admission. Dostupný z WWW:

<http://www.gpw.pl/conditions_of_admission>.

[51] ECT.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. Your guide to NewConnect. Dostupné z WWW:

<http://www.newconnect.pl/pub/dokumenty_do_pobrania/Your_guide_NewConnect.pdf>.

[52] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. WSE Markets. Dostupný z WWW:

<http://www.gpw.pl/wse_markets>.

[53] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. UTP – New trading system on the Warszaw Stock Exchange.

Dostupný z WWW: <http://www.gpw.pl/trading_system_utp>.

[54] Patria.cz [online]. [cit. 2014-12-12]. IPO – Moţnost primárních emisí v ČR. Dostupné z WWW:

<http://www.patria.cz/ipo/firmy.html>.

[55] Byznys.ihned.cz [online]. 27. 10. 2010. [cit. 2014-12-12]. Co znamená dual listing akcií KIT

Digital v Praze? Dostupné z WWW: < http://byznys.ihned.cz/c1-40306600-co-znamena-dual-

listing-akcii-kit-digital-v-praze>.

[56] RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-12-10]. Přijetí CP, IPO. Dostupné z WWW:

<http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/zadost-prijeti-cennych-papiru>.

88

[57] Hospodářské noviny [online]. 5. 1. 2014. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z WWW:

<http://byznys.ihned.cz/c1-61518820-obchody-s-akciemi-na-burze-loni-klesly-podle-analytiku-

chybi-zajimave-spolecnosti>.

[58] BCPP.cz [online]. 22.6.2013 [cit. 2013-12-12]. Pravidla pro výpočet indexu PX. Dostupné z

WWW: < http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/PX_pravidla_pro_vypocet.pdf>.

[59] Hospodářské noviny [online]. 11. 11. 2014. [Cit. 2014-12-08]. Investoři více sázení na jistotu a

preferují dividendové tituly. Dostupné z WWW: <http://archiv.ihned.cz/c1-63089990-investori-

vice-sazeji-na-jistotu-a-preferuji-dividendove-tituly>.

[60] Ministerstvo financí České republiky: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2013 – 5.4. Vývoj

úrokových sazeb [online]. 29. 5. 2014. [Cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW:

<http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Zprava-o-vyvoji-financniho-trhu_2013_v3.pdf>.

[61] BCPP.cz [online]. [Cit. 2014-12-23]. Praţská burza zahájí výpočet Total Return Indexu PX.

Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2960 >.

89

Seznam tabulek

Tabulka 1: Přehled akcií obchodovaných na trhu Prime Market k 15. 10. 2014 ................................... 29

Tabulka 2: Přehled akcií obchodovaných na trhu Standard Market k 15. 10. 2014............................... 30

Tabulka 3: Přehled mnoţství dluhopisů obchodovaných na BCPP ....................................................... 33

Tabulka 4: Poplatky stanovené v burzovních pravidlech BCPP ............................................................ 33

Tabulka 5: Harmonogram burzovního dne u akcií ................................................................................. 36

Tabulka 6: Parametry emisí v systému SPAD platné od 28. 4. 2009 do nástupu platformy Xetra ........ 37

Tabulka 7: Parametry emisí v systému Xetra platné od 14. 10. 2014 .................................................... 37

Tabulka 8: Změny vzniklé v důsledku zavedení obchodního systému Xetra ........................................ 43

Tabulka 9: Poplatky stanovené burzovními pravidly RMS ................................................................... 51

Tabulka 10: Poplatky stanovené v burzovních pravidlech WSE ........................................................... 56

Tabulka 11: Poplatky pro emitenty na BCPP a WSE ............................................................................ 60

Tabulka 12: Poplatky za obchod s akciemi, u nichţ člen burzy působí jako tvůrce trhu ....................... 60

Tabulka 13: Vývoj počtu IPO na BCPP ................................................................................................. 63

Tabulka 14: Vývoj počtu IPO na WSE .................................................................................................. 64

Tabulka 15: Objemy obchodů s akciemi na BCPP v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) ............................. 66

Tabulka 16: Nejvíce obchodované emise akcií na BCPP za rok 2013 (mil. Kč) ................................... 67

Tabulka 17: Objemy obchodů s akciemi členů burzy za rok 2013 (mil. Kč) ......................................... 68

Tabulka 18: Trţní kapitalizace na BCPP v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) ............................................ 69

Tabulka 19: Akcie s největší trţní kapitalizací k 30. 12. 2013 (mld. Kč) .............................................. 71

Tabulka 20: Přehled největších burzovních trhů dle trţní kapitalizace (v mld. USD) ........................... 72

Tabulka 21: Výhody a nevýhody obchodování na BCPP ...................................................................... 78

90

Seznam grafů

Graf 1: Vývoj kurzu akcie Stock v období 23. 10. 2013 – 31. 10. 2014 ............................................... 32

Graf 2: Vývoj objemů obchodů v období leden 2009 aţ říjen 2014 ...................................................... 46

Graf 3: Vývoj objemů obchodů v období leden 2009 aţ říjen 2014 vyjádřený v procentech ............... 47

Graf 4: Vývoj počtu akciových titulů na BCPP ..................................................................................... 63

Graf 5: Počet obchodovaných emisí akcií na BCPP, RMS a WSE ....................................................... 65

Graf 6: Vývoj objemů obchodů s akciemi v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) a poměrové zastoupení trhů.

............................................................................................................................................................... 66

Graf 7: Porovnání objemů obchodů s akciemi na BCPP, RMS a WSE (mld. Kč) ................................ 68

Graf 8: Podíl BCPP a RMS na akciových obchodech v České republice. ............................................ 69

Graf 9: Vývoj trţní kapitalizace akcií v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) a poměrové zastoupení trhů. ... 70

Graf 10: Porovnání trţní kapitalizace BCPP, RMS a WSE ................................................................... 71

Graf 12: Komparace dividendového výnosu (%) .................................................................................. 73

Graf 13: Komparace indikátoru price-to-earnings ratio ........................................................................ 75

91

Seznam obrázků

Obrázek 1: Příklad nákupu CP v aplikaci e-Broker u FIO banky .......................................................... 40

92

Seznam schémat

Schéma 1: Organizace Burzy cenných papírů Praha, a.s. ...................................................................... 25

Schéma 2: Struktura burzovního trhu před zavedením systému Xetra .................................................. 27

Schéma 3: Trţní segmenty WSE ........................................................................................................... 52

93

Seznam příloh

Příloha A1 – Graf vývoje indexu PX v období 1. 1. 2007 – 31. 10. 2014

Příloha A1 – Graf vývoje indexu PX v období 1. 1. 2007 – 31. 10. 2014

0

500

1000

1500

2000

2500

1/1/2007 1/1/2008 1/1/2009 1/1/2010 1/1/2011 1/1/2012 1/1/2013 1/1/2014

bo

dy

obchodovÁnÍ na bcpp · 2.6.4 zavedení obchodního systému xetra na bcpp, jeho cíle a důvody...

Documents