1

Obce Raspenava, Luh a Luec

Popis a djiny tchto mst

1. DL

Podle nejspolehlivjch pramen sepsal

Anton Fr. Ressel

1914

Tituln list, pedmluva, obsah, opravy a doplujc dodatky budou piloeny k 2. dlu.

Tiskl Franz Riemer, Frdlant v echch

2

Pedmluva

V letech 19001902 jsem uveejnil v novinch Friedlnder Zeitung (Frdlantsk

noviny) dosti podrobn Djiny okresu Frdlant (Geschichte des Bezirkes Friedland). Velk

rozsah veobecn sti mi tehdy neumonil popsat t s douc dkladnost djiny

jednotlivch obc. Oznmil jsem proto, e asem zveejnm, jako doplnk uvedenho spisu,

djiny jednotlivch obc. Tomuto slibu jsem sten dostl tm, e jsem v uvedench

novinch uveejoval tu a tam krat i del pspvky k djinm nkolika obc v okrese,

piem jsem bral ohled pedevm na star dobu.

Ji mnoho let jsem ml k dispozici obzvlt bohat pramenn materil k djinm dol

horn Smd. Vzhledem k jeho rozsahu jsem ho nemohl dosti dobe zveejnit v novinch, a

tak jsem se ji v roce 1902 rozhodl pro sepsn podrobnch djin Raspenavy, Luhu a Luce.

Tyto jmenovan obce mly v t dob u mal historick pamtn spis. Vydal ho Franz Krause

v roce 1902 pod nzvem Beitrge zur Geschichte von Raspenau usw. (Pspvky k djinm

Raspenavy atd.) a obsahoval v podstat jen chronologicky azen zpisy, kter, pokud se

tkaly nejstar doby, neodpovdaly pln vsledkm novjho bdn. Oteven eeno, byl

to prv tento spis, kter mne piml k tomu, abych dokonil pokud mono brzy svoji prci, a

abych dal obcm hornho dol Smd veskrze spolehliv, oven djiny, kter uk

dnenm a budoucm obyvatelm vznik a rst, radosti a strasti obc. e si sepsn takovch

djin vydalo nmahu a as, je kadmu znalci dobe znmo. Je rovn znmo, e dn

historik se neme omezit jen na vlastn bdn a vzkumy, mus brt v vahu tak bdn

jinch a krom toho pizvat i odbornky, kte jsou schopni poskytnout mu potebn doplky.

Tak moje prce se tila inn podpoe. Historik Julius Helbig ( 24. 3. 1912), kter si zskal

velk zsluhy o djiny msta a okresu Frdlant, mi dovolil nesmrn ochotn, a za to bych

chtl vyslovit svj nejupmnj dk, kdykoliv nahldnout do jeho obshlch Kollektane

(jsou te uloena v archivu msta Frdlantu), kter obsahuj cenn pspvky k djinm vech

obc nkdejho panstv Frdlant. Pan Josef Bennesch, tovrn ednk v Raspenav

Hejnicch a pan dc uitel Emil Neder v Jedlce u Beneova nad Plounic (rodem z Novho

Msta pod Smrkem), mi laskav poskytli rzn zprvy o obcch hornho dol Smd, kter

shromdili bhem svch archivnch studi. Pro novodob djiny mi poskytli potebnou ltku

upmn ptel a vroucn pznivci v Raspenav, Luhu a Luci. Uvdm zde tyto pny:

zesnul pan osobn dkan v. v. Franz Wildner, arcidkan Franz Vogl, zesnul dc uitel

v. v. Heinrich Vater, dc uitel Karl Kotrubzik, dc uitel Franz Blumrich, uitel Ernst

Menzel, uitel Johann Krousky, vichni z Raspenavy, profesor Josef Schmied z Litomic (do

3

roku 1909 byl vedoucm koly v Pekle), starostov t obc, zesnul Josef Walter a Josef

Ressel v Raspenav, Josef Menzel v Luhu a Friedrich Effenberger v Luci, obecn tajemnk

Oskar Dressler v Raspenav a mnoz dal. Za dal zprvy vdm vstcnosti majitele panstv

panu Franzi Clam-Gallasovi, kter mi umonil seznmit se s bohatm listinnm materilem

zmeckho archivu ve Frdlant, piem mi byli npomocni poadatel archivu pan sttn

archiv Dr. Josef Bergl, a archivi, zesnul pan dkan v. v. Ferdinand Tschrner a pan

dkan Anton Leschke. Dle vdm za pochopen dkanskmu adu ve Frdlantu a farnmu

adu v Raspenav, kter mi umonily seznmit se se starmi matrikami, slovutnmu.

okresnmu soudu ve Frdlantu, jen mi umonil nahldnout do pozemkovch knih a

zprostedkoval zapjen starch pozemkovch knih, uloench v Zemskm archivu v Praze

pro studijn ely do Frdlantu, slavnmu okresnmu vboru ve Frdlantu, resp. dvjmu

pedsedovi, zesnulmu Heinrichu Ehrlichovi, sttnm adm ve Frdlantu, resp. jejich

pedstavenm, slavnmu vrchnmu clam-gallasovskmu editelstv ve Frdlantu, venmu

editelstv okresn spoitelny atd. Vem jmenovanm adm a uvedenm pnm vzdvm za

milou podporu svj srden dk. Nemen dk musm vyslovit tak vedoucm Sttnho a

zemskho archivu v Praze za povolen seznmit se s tamnm bohatm listinnm materilem.

Srden dk nle dle mezitm (24. nora 1914) zesnulmu panu velkoprmyslnkovi

Gustavu Richterovi-Wittbachovi v Luhu a mm ptelm, dcmu uiteli Franzi Blumrichovi

a Josefu Benneschovi v Raspenav; jmenovan pnov byli tak laskav, e prohldli dkladn

mj rukopis a pomohli mi svmi dobe mnnmi radami. Tak ostatn korporace a pnov

zde jmenovit neuveden, kte mi byli npomocni pi sepisovn tchto mstnch djin svmi

laskavmi pspvky nebo poskytnutm poadovanch informac, stejn tak pi prav

tiskovch obtah, nech pijmou na tomto mst mj srden dk.

Zveejnn m prce v knin podob umonil svou laskavou vstcnost zesnul

velkoprmyslnk pan Gustav Richter-Wittbach, jeho rovn zesnul syn pan G: Alfred

Richter-Wittbach a zastupitelstva obc Raspenava, Luh a Luec, jim za to rovn vyslovuji

svj nejvelej dk.

Tisk, zde nyn pedkldanch djin obc, spadal do potku svtov vlky 1914 a 1918.

Prvn dl se podailo dokonit; zvren dl ekal na sv vydn do roku 1929. K vytitn

zvren sti dala popud historick vstava v lt 1928. Na podnt pana Josefa Bennesche

rozhodl vbor pro mstn djiny vech t obc dt ji vytisknout.; vem, kte se na tom

podleli, nech proto nen odepen zaslouen dk.

4

Patnctilet pestvka v tisku se projevuje na pedkldanm dle tm, e dl zpracovan

dve (do s. 248) pojednv jen o obdob do roku 1914, zatmco zvren dl obsahuje i data

pozoruhodn pro mstn djiny do roku 1929. Abych zacelil takto vzniklou mezeru prvho

dlu, rozhodl jsem se pipojit k dlu na zvr nkolik doplujcch sdlen. Domnvm se, e

jsem tm splnil poadovanou povinnost. Pokraovn v djinch obc Raspenava, Luh a Luec

po roce 1929 je ji kolem ptch kronik a autor mstnch pamtnch knih.

K nyn dokonen djiny obc v raspenavsk farnosti najdou dalek rozen a posl

lsku k vlasti.

Fojtka, listopad 1929 Anton Fr. Ressel

5

6

I. POLOHA, VELIKOST A RZ OBC RASPENAVA, LUH A LUEC

K nejhezm krajinm severnch ech pat bezesporu krajina Jizerskch hor, kterou pro

jej pvaby rdi navtvuj cizinci. Pekvapiv pjemnm a milm dojmem psob na

kadho cizince vysoce vyvinut dol horn Smd, v nm se, ponaje mstem Frdlantem

a do pedh Jizerskch hor, ad po obou stranch eky Smd vedle sebe nkolik obc,

hust zastavnch obytnmi a prmyslovmi objekty.

Nedaleko frdlantskho zmeckho okrsku zan obec Raspenava, kter se rozkld

podl levho behu Smd na vzdlenost 1 hodiny. Na pravm behu Smd se prostr do

skoro stejn vzdlenosti ves Luh. Jihovchodn navazuje na tuto obec vesnice Luec, kter

hrani s obc Hejnice, znmou svmi poutmi. Jin od Hejnic, na pat Jizerskch hor, se

rozkld v pvtivm dol osada Ferdinandov, patc k Raspenav. Ponkud stranou od

dol Smd, severovchodn od Luhu a Luce, le nedaleko patriarchln psobcch Lzn

Libverda osada Peklo, nleejc k Luci. Skoro vechna tato msta jsou propojena mezi sebou

a okolnmi obcemi, Oldichovem v Hjch, Krsnm Lesem, asnic a Ludvkovem-Novm

Mstem pod Smrkem, dobrmi okresnmi silnicemi. V Raspenav je tak stanice Nmeck

severojin drhy, kter spojuje tuto obec s Frdlantem, Zawidwem (Seidenberg), Zhoelcem

(Grlitz), na druh stran s Libercem. V nejnovj dob, (od roku 1900), m Raspenava

spojen zvltn linkou Frdlantskch okresnch drah s obc Bl Potok, hranic s Hejnicemi.

Raspenava nle ji od nejstarch dob k pednjm mstm nejen v dol horn

Smd, ale v cel frdlantsk oblasti. Za toto zvhodnn vdila ves dve hlavn iv tb

elezn rudy, provozovan v okol tolpiskho potoka,. stcho zde do Smd, a jet dnes

vydatnm vpencovm lomm.V souasnosti vd za sv pednostn postaven pevn

svmu prmyslu, na nm maj svj bohat podl i sousedn Luh a Luec. Vechna ti msta

zaujmaj mezi tovrnmi msty severnch ech vznamn postaven: etn velk zvody

svd zde o podnikavosti zdatnho a vysplho obyvatelstva, prv tak jako istota obc,

rozkldajcch se po obou stranch Smd; obytn domy okrlen dobe udrovanmi

zahrdkami a mnoh vstavn veejn budovy dokazuj blahobyt cel oblasti. Milionov

hodnoty, kter jsou zde kadoron produkovny a nachzej cestu do celho svta, hraj

v hospodskm rozpotu korunn zem vznamnou roli. Prostednictvm rozshlch tovren

firmy Anton Richters Shne (Antona Richtera synov) v Luhu a Raspenav se stala tato msta

pmo Stediskem domc vroby vlnnho zbo.

Poloha naich obc je pkn. dol Smd je zeteln ohranieno horskmi hebeny.

V bezprostedn blzkosti Raspenavy se vypn 418 m vysok Vpenn vrch, kter vzbudil ve

7

vdeckch kruzch znan rozruch dajnou zkamenlinou Eozoon bohemicum, kterou zde

nael v roce 1862 prof. Dr. A. Fri. V pozad Vpennho vrchu lze spatit hust zalesnn

heben Jizerskch hor. Na severovchod dol Smd se pne prothl horsk hbet

s nkolika vyveninami Supm vrchem. Hadm kopcem, Chlumem a Pekelskm vrchem.

V kotlin, tvoen tmito vrchy a Dubovm vrchem, a na jejch svazch le obec Peklo

(Karolintal), j protk Pekelsk potok (Telke).

Podlom na krajiny je pevn ula, je vak na mnoha mstech pokryta diluvilnmi

naplaveninami. V Luci vystupuje ula na povrch na boch Smd. Tak na jinm pat

Pekelskho vrchu je ula na mla mstech obnaena. Zpadnm smrem ji lze pozorovat pes

jin st Raspenavy, je vak vude pikryta diluvilnmi usazeninami. Tu a tam obsahuje

bidlinat vloky. Rula se ve vtm rozsahu nevyskytuje. Jeden ps ruly smuje od

Ludvkova pes Doln Peklo smrem k Pekelskmu vrchu. Zde je tence vrstevnat tpn.

Bidlice (fylit) je patrn na svazch Pekelskho dol a na raspenavskm Vpennm vrchu.

Odtud ji lze na uritou vzdlenost pozorovat na levm behu Smd ve smru jejho toku. Na

Vpennm vrchu se nalz spolu s mohutnmi uloeninami vpence. Dolomitick vpenec

zde tvo vce ne ticetimetrov tvar, kter je rozdlen do nkolika loisek a provzen

hadcem. Jednotliv loiska dl od sebe pruhy erven chloritick ruly a fylitu, a amfibolit

pechzejc do hadce a chrysolitu. Dna edoblch zrnitch loisek vpence jsou

mnohonsobn proniknut zelenavm hadcem, take tu vznik vynikajc ofikalcit, pedevm

v nejni nepravideln vinut vrstv, kter se podle prof. J. Krejho ( 1887 jako profesor na

prask vysok kole), jev jako souvisl eozoonov rif. V dvjch dobch se

vyskytovaly ofikalcity mnohem astji ne dnes. Znm mineralog F. X. Zippe (zemel 1863

ve Vdni), poznamenv, e v raspenavskch vpencovch lomech byl ten a zpracovvn

pkn, bl zelen skvrnit mramor. Bl mramor na redernskm mausoleu ve frdlantskm

mstskm kostele pochz z raspenavskch loisek. V souasn dob dodv Vpenn vrch

jen zednick a zemdlsk vpno. Raspenavsk vpenec je jak ji bylo eeno nalezitm

Eoozon bohemicum, dajn pravk zkamenliny, kter byla nalezena tak v Kanad, Irsku,

Skotsku, Finsku. Nachz se tak u Krumlova a Rychnova v Chrudimskm kraji, a to vude ve

stejnch podmnkch, toti tam, kde hadec, vyskytujc se spolu s vpencem, je uloen do

amfibolickch rul. A do nejnovj doby byl Eozoon povaovn za nejstarho

pedpotopnho tvora, kter byl nazvn Eozoon, ponvad se vilo, e pedstavuje svit,

potky ivoinho ivota. Dnes toto svitov zvtko skoro vichni badatel, mezi jinmi

prof. K. Mbius (Kiel) u nepovauj za fosiln foraminiferu, ale za anorganick tvar.

8

Amfiboly, provzejc vpenec, obsahuj asto magnetit, kter byl v dvjch dobch

zskvn dolovnm. V oblasti se tak asto vyskytuj edie, zejmna znlcov a andesitov

edie, jako na vrchu u Hje u Frdlantu a Chlumu 486 m n. m. Vystupujcm ediem bylo

v dob ediovch erupc roztreno a navreno na pustm statku u Doln Raspenavy

hndouheln loisko. Na Chlumu se vyskytuj ve znan me sanidinov znlce. Chlum je

tak nalezitm mimodn vzcnho minerlu hainitu, kter nalezl poprv prof. Josef

Blumrich z gymnasia v Bregenzu, kter je raspenavskm rodkem, tak v Luhu.1

zem obce Raspenava m rozlohu 2 668 hektar 37 ar 4 metr tverench (4 636

jiter 1 442 tveren shy), zem obce Luhu m rozlohu 1 190 hektar 55 ar 82 metr

tverench (2 068 jiter 1 386 tverench sh); obec Luec s osadou Peklo m rozlohu 348

hektar 19 ar 24 metr tverench (605 jiter 102 shy tveren) Z tohoto pozemkovho

vlastnictv nle Jeho Exc. hrabti Franzi Clam-Gallasovi v obci Raspenava 1 313 hektar

72 ar 78 metr tverench, v Luhu 247 hektar 54 ar 63 metr tverench a v obci Luec

12 hektar 57 ar 30 metr tverench. Celkov pansk pozemkov drba tedy in 1 573

hektary 84 ary 80 metr tverench, z eho pipad na lesy 1 480 hektar 96 ar 94 metr

tverench.

Potem dom je Raspenava mezi tmito temi obcemi nejvt; tala toti s pipojenou

obc Ferdinadovem 31. prosince 1910 ne mn ne 414 obytnch budov, z nich pipadalo na

Raspenavu samotnou 348 a na Ferdinandov 66 dom. Obec Luh m vetn 10 zvl

neslovanch vmnkskch domk 277 budov, ale jen 267 sel.2 Obec Luec t

v souasn dob 160 dom. Z toho pipad na samotn Luec 84 dom, na mstn st Peklo,

kter m vlastn slovn, 76 obytnch dom (83 sel).3

Vechny ti obce vykazuj a na nepatrn vjimky nmeck obyvatelstvo. Obec

Raspenava mla pi poslednm stn lidu v roce 1910 2 485 obyvatel, z nich 2 080

pipadalo na vlastn Raspenavu, 405 na Ferdinadov 4 Luh ml 1 723 obyvatel. V obci Luec

ilo v dob poslednho stn 961 du, z toho v Luci 592 a v Pekle 369.

Vvoj a rst obc, ivot a innost, radosti a strasti jejich obyvatel, budou nmtem

podrobnho pojednn v nsledujcch oddlech tohoto dlka.

1 Tyto daje pochzej vtinou z dla Dr. F. Katzera Geologie von Bhmen (Geologie ech). Vdeck

pojednn (promon prci) o vpenci v Raspenav napsal v roce 1903 Dr. Karl Richter z Schsisch Weigsdorf

(uitel na semini v Budyn). 2 Vmnksk domky maj slo usedlosti, ale jsou oznaeny psmenem a), na pklad 13a.

3 e v Pekle poet dom nesouhlas s sly, vyplv z toho, e sedm do slovn zahrnutch dom je od roku

1842 piazeno k obci Ludvkov, resp.k mstn sti Pebytek, a jedno slo je splenitm. 4 Cel okres Frdlant m rozlohu 4,005 myriametr a tal v roce 1910 50 671 obyvatel.

9

II. VZNIK, VVOJ A SPRVA OBC RASPENAVA, LUH A LUEC

Vechny ti obce jsou starho pvodu. Nleej k nejstarm sdlitm Frdlantskho

okresu. Jejich vvoj el stle vped, i kdy byl tak periodicky peruovn. Sprva vnitnch

zleitost byla vdy shodn se stavem v sousednch mstech. Ne bude vnovna zvltn

pozornost vzniku, vvoji a sprv naich obc, nech jsou pro veobecn porozumn

pedeslny zprvy o osdlen frdlantsk oblasti, o jejch dritelch a sprv.

A) Osdlen Frdlantska

Ped tisci lty byla frdlantsk oblast pokryta jet hustm pralesem, v nm dila

divok zv. Cel oblast nepatila ve starch dobch jet k echm, ale byla povaovna za

st zem Milan, kter dle novch vzkum zahrnovala kraj na hornm toku Zhoeleck

Nisy a jejch rznch ptok, a zem na hornm toku nkolika potok smujcch k Labi, na

severu sahala a k Herrnhutu. asem ztratil kraj Milan sv jmno, jak uvd Michael

Hrnik ve svch Djinch srbskho lidu (Historija serbskeho naroda)5 Jeho zpadn st se

jmenovala zem Budynsk, jihovchodn Zhvozd (Zagozd, Zagost). upu zhvozdskou

lemovaly na jihu Jizersk hory a Jetdsk poho, a sahala od Chibsk Nov Vsi a ke

Kwize (Queiss) u Marklissa (Lena, Polsko) a k Friedebergu (Mirsk, Polsko), take zaujmala

kraj Kvzy, panstv Seidenberg (Zawidw, Polsko), okol itavy, opatstv Marienthal a

panstv Frdlant, Liberec, Grabtejn, dle Varnsdorf, Toltejn a Rumburk.6 Na vchod

hraniila Zhvozdsk upa s Polskem; nynj prusko-slezsk hranice byla pvodn (1032 a

1063) polskou hranic a Smrk se kdysi jmenoval Polsk heben. Vchodn st Zhvozd,

lec mezi Nisou a Kwizou, zaujmalo nkdej purkrabstv s hradem na hoe Syden

(u dnenho Zawidwa) a sahala a do dnench okres Liberec a Jablonec. Piblinou hranici

vchodnho Zhvozd tvo podle J. Helbiga krunice, kterou si meme pedstavit od Leuba

v Sasku pes Nieda (Niedw) a Rysianski sk. (Katzensteine) u Zawidwa, Grabiszyce

(Gerlachsheim) (ve v Polsku) a Srbskou ke Smrku a odtud k prameni Zhoeleck Nisy a

5 Po asu pozhubi Milanska swoje mjeno, jej nawjeorny del rkae potono Budyinska a junowukhdny

Zagzd. Hrnik, Hist. serb. nar. s. 56. 6 Dr. Paul Neee v itav oznauje za stediska cel elipsovit upy msta itavu, Rumburk a Frdlant. Podle

tho badatele probhala piblin hranice upy od Smrku pes Hejnick heben a ke Kreuzschenke

u Smrovky, odtud pes ernou Studnici a Javornk a na Jetd. Dle pak vedla po znm hebenov cest a

k Lui, pes Luick hbet dol do blzkosti Lesn k st Lesenskho potoka do Luiky, od Chibsk-Rybnit

pes potok Kinici k Vl hoe k prameni Mandavy, odtud k potku Sprvy podl Kaltenbergu ke Knigsholz a

Hennersdorfer Berg, dle k prameni Kamnitzbach, kter st v blzkosti Ostritz do Nisy. Od Ostritz smovala

hranice dol k st Smd, pak na vchod ke Kwze a za Marklissa v blzkosti Nieder Oertmannsdorf

(Brzezany, Polsko), pak vzhru po Kvze a za Marklissa a poslze podl dnen esko-slezsk hranice a

k vchozmu bodu Smrku. Srov. Mitteilungen des Vereines fr Heimatkunde des Jeschken-Isergaues, ro. IV,

se. 3. (Zprvy spolku pro vlastivdu jetdsko-jizersk upy).

10

podl jejho toku pes Hirschfelde k vchozmu bodu Leuba.7 Zhvozdsk upa, neboli

Zhvozd, zaujmalo, jak kaj et historici, zem za eskmi pohraninmi hvozdy.8

Oproti tomu tvrd M. Hrnik: V pravd byla asi oddlen zem Budyn na jihu a na

vchod ohraniena mnohmi lesy, a proto byla itavsk krajina ji za lesy.9 Zhvozdsk

upa nleela nejen v crkevnm ohledu k biskupstv meskmu, ale i politicky byla dna

tamjm biskupm v lno. Pravdpodobn a kolem poloviny 12. stolet se dostala ke Korun

esk. 10

Na potku uvedenho stolet nepatilo zem dnench okres Frdlantskho a

Libereckho jet k echm; tvoilo tehdy, jak uvd nejstar kronik ech dkan Kosmas,

zesnul 1125, spe dl tak zvanho Nizozem. K echm pot Kosmas jen to zem,

jeho vody se spojuj v Labi; za eskou hranici platilo hercynsko-sudetsk horsk psmo,

heben Jetdskho a Luickho poho.11

Na severu a na zpad rozshlho hraninho lesa, kter se podle prce Julia Lipperta

Sozialgeschichte Bhmens (Sociln djiny ech) na severu zem prostral od Labe a

k pramenm Jizery a zahrnoval cel zem Horn Nisy, se nalzaly ji tehdy kultivovan

oblasti, osdlen rznmi zemdlskmi nrody. 12

Pvodn zde ili germnt Suevov, po

7 J. Helbig, Beitrge zur Geschichte der Stadt und des Bezirkes Friedland (Pspvky k djinm msta a okresu

Frdlant) s. 208. Novj bdn urila severn hranici zhvodsk upy pesnji. Srov.Neues Lausitzisches

Magazin (Nov luick magazin) sv. 84, Die Oberlausitzer Grenzurkunde v. J. 1241 (Hornoluick hranin

listina z r. 1241). 8 Pokud se tk nzvu Zagzd k Hrnik: Zagzd rka: kraj za gzdom abo lsom, za huina.

(V nmin: Zagozd zna kraj za lesem, za houtinou). Slovo je vytvoeno ze slovanskho za , tj na on stran,

za, a gzd, tj. les. Podle Fr. Tppera se zd slovo gzd bt pbuzn s nam Guaste; esk chvost, tj. ohon,

ocas, kot; chvostina, tj.ohka, vj, kov. Zagozd by se dalo tak peloit Za houtinou. 9 Woprowde be derje wobdlana Budyinska wot poldnja a wukhoda z mnohimi lsami wobdata, a tohodla

b itawska krajina hio za lsami. Hornik, Hist. serb. nar., s. 56. Nae neju vlast, Hrdek

s okolmdle zem dnenho Rumburku a Frdlantu, tzn. tedy nejjinj st Ponis,byla nazvna z ech

dsledn Zhvozd, tolik jako za lesem. Nejstar zempisn-historick oznaen na vlasti zn tedy Zhvozd

(J. P. Czumpelik, Heimatgeschichtliche Wrdigung des Verkehrs ber das Lausitzer Gebirge (Vlastivdn

posouzen dopravy pes Luick hory), in: Mitteilungen des Vereines fr Heimatkunde des Jeschken-Isergaues

IV, s. 5 a nsl.). 10

Helbig, Beitrge II, s. 209: Zajist bylo Zhvozd a to jeho vchodn st, za jej sted je mono povaovat

mons Syden /Seidenberg-Zawidw) jet v roce 1188 majetkem meskch biskup a stejn nepochybn je,

e k tomuto meskmu biskupskmu vlastnictv patila tak cel krajina, nebo spe zemn ps, na nm byl

nsledn vybudovn nejen hrad Frdlant, ale i znan poet vesnic. Naproti tomu pe Czumpelik (Mitteilungen

des Vereines fr Heimatkunde IV, 6): Urit naprosto jist, kdy a jak se toto Zhvozd dostalo k echm, nen

mon; ale pslun historici (Julius Lippert, Palack aj.) udvaj konec 11. stolet asi 1086 tedy dobu

nmeckho csae Jindicha IV, a to jako protislubu tohoto neastnho panovnka eskmu vvodovi

Vratislavovi za jeho pomoc v Itlii a proti Sasm. Krtce: Nae Luick hory pak ji nebyly zemskou hranic, ale

staly nyn tedy od potku 12. stolet tedy jen rozhranm na jedn stran mezi dkanty Jablonnskm,

Mnichovohraditskm a Turnovskm, a na druh stran itavskm dkantem praskho biskupstv, resp.

pozdjho. arcibiskupstv. 11

Nejstar echy zaujmaly povod Vltavy a hornho Labe 1. zcela (vetn prameni Ohe a Luniky),

2. pouze, protoe krajiny Rumburku, Liberce a Frdlantu, tedy k Ode patc po sask Nisy, pvodn nebyly

soust ech (Mitteilungen des Vereines f. Heimatkunde, IV., s. 5, pozn. 17). 12

Prvnmi prokazatelnmi obyvateli Horn Luice byli Svebov, nleejc k nejuznvanjmu kmeni Semnon.

Za nejstar obyvatele Slezska jsou povaovn Lugiov a Silingov, kte jsou potni ke germnskmu kmeni

11

nich nsledovaly slovansk kmeny, mezi nimi Milan, Polan, Luian, Lemuzi, jejich

zbytky ij jet dnes v Sasku a Slezsku pod jmnem Venedov nebo Srbov.13

Kdy byli

Venedov (Vendov, Milan) v 11. a 12. stolet pevdni na kesanskou vru, odela st

do pilehlho pralesa, aby tam mohla neruena a nepronsledovna slouit svm pohanskm

bostvm.14

Pravdpodobn vzniklo tehdy v nejzazm severozpad Frdlantska nkolik,

pirozen v t dob zcela bezvznamnch vesnic, mezi nimi Loun, Pedlnce, jejich jmna

jsou nepochybn slovanskho pvodu.15

Jednotliv tvrdojn stoupenci pohanstv, pronikli asi jet hloubji do pralesa. Bez

pochyby je teba Slovanm pipsat prehistorick nlezy, objeven v poslednch desetiletch

19. stolet na pat Chlumu mezi Luhem a Ludvkovem. 4. srpna 1879 nalezl dnen

pedstaven obce Luh Josef Menzel na svm pozemku, lecm na Chlumu, pi odstraovn a

nakldn tamnch umle navrench znlcovch kamen, starou zbra bronzovou sekerku

s laloky, kter se tvarem a provedenm podob zbranm objevenm v Irsku. (Obr. l). Zbra,

kter byla pokryta silnou vrstvou patiny, m siln rozen bit. Vha sekerky je 400 gr, jej

dlka 14 centimetr, z eho pipad 5 cm na 3 cm irok zakonen, 5 cm na laloky a 4 cm

na bit, kter na nejum mst (u lalok) m 2,5 cm a na nejirm 4,7 cm. Vzdlenost mezi

Vandal. Severn od Vandalici montes (Vandalskch hor dnenho Luickho poho) sdlili Silingov

(pozdj Silesi Slenzane); v dnenm Slezsku, severn od Krkono (Asciburgicus montes) byli usedl

Marsiquiov (u Wrocawi Breslau) jeden z kmen Lhigi. (Mitteilungen des Vereines f. Heimatkunde, I, 162)

Ve vmitrozem ech byli nejstarmi obyvateli keltt Bjov. Na keltsk kmen Korkont upomn jmno poho

Krkonoe (Korkonosch). Po keltskm osdlen pilo osdlen markomansk. Po odchodu Markoman se usdlily

jin od pohraninho lesa, jeho stedem probhala zemsk hranice, rzn slovansk kmeny (Mitt d. V. f.

Heimatkunde, IV,5). Sted zem zaujal nejvznanj slovansk kmen, echov. Kolem se seskupily mn

vznamn kmeny. Na Jizee to byli Charvti, kte rozili sv sdlit a k zemsk hranici (J. Hrdy, Aus dem

Isergebirge (Z Jizerskch hor), s. 9). V dob, kdy echy obvali Markoman, byly obrovsk lesn porosty na

pramenitch Labe a Jizery jet osaml. Teprve po pchodu Slovan, zaalo ponenhlu osidlovn

severovchodnch ech (Mitt. d. Ver. f. Heimatkunde, I, s. 162). Podrobn vahy o dvjch obyvatelch

Luice podv Dr. E. Willisch v pojednn Zustnde und Vorgnge in der schsischen Oberlausitz um die Zeit

von Chr. Geb. (Pomry a udlosti v sask Horn Luici v dob ped narozenm Krista) v . 7. Mitteilungen der

Gesellschaft fr Zittauer Geschichte (Zprvy Spolenosti pro itavsk djiny), ro. 1911). 13

Luick hory (hranin les) byl v ran historick dob pirozenm dltkem mezi Milany v nmeckch

markch a Charvty v echch (Mitt. d. V. f. Heimatkunde, IV, 6, pozn. 19). 14

Nejjinj st Ponis byla, pokud byla ji osdlena, obvna slovanskmi Milany. (Mitt. d. V. f.

Heimatkunde IV, 6). 15

O odvozen tchto mstnch jmen srov. J. Helbig, Beitrge II, 207 a nsl. Jmno Loun se odvozuje od

vendskho lka, loun, Pedlnce od staroslovanskho predu-lan-ici (tj. osada ped lnem). U Boleslavi

Ponczilsdorf) dovoluje poloha msta a zvuk urujcho slova domnnku, pvodn vendskho, pozdji

germanizovanho pojmenovn. Tak Srbsk (Wnschendorf), 1481 zvan Windischendorff, se zd bt

vendskho pvodu. astokrte z vendskho jazyka odvozovan jmno ernousy, by mohlo bt vak nmeckho

pvodu. (Srov. Mitt.d.V.f.Heimatkunde, III, s. 236). Bezpen vendskho pvodu jsou nzvy potok, resp.ek

Lomnice (Lemnicz) a Kvza (1241 Quiz). Jmno Queis odvozuje P.Khnel od srbskho slova zvizd, umc

potok (Gebirgsfreund V, 71 Ptel hor). Lomnice se odvozuje od staroslovanskho lomiti, lomu (Doehler,

Geschichte der Rittergter Lomntz und Bohra Djiny rytskch statk Lomnitz a Bohra s. 3). Jmno

Stolpich (dve psno Stolpach) upomn zdnliv na zde provozovanou tbu eleznch rud, ve skutenosti vak

asi souvis se slovem stolp, ve smyslu padati a znamen padajc vodu.

12

obma laloky, kter jsou dost nesymetrick, in na zk stran 4 cm, tlouka zakonen

obn 0,51,3 cm. Sekerka je bez ornament. V okrouhlch otvorech, tvoench laloky po

obou stranch, byla asi upevnna nsada. Zbra, kter se dostala do vlastnictv

velkoprmyslnka Gustava Richtera, lechtice z Wittbachu, v Luhu a byla jm darovna v roce

1896 do sbrek Hornoluick spolenosti pro antropologii a pravk djiny, nle do

nejmlad doby bronzov.16

Podle vypovd nkolika historik neslouila jen jako zbra, ale

byla pouvna i ke stahovn ke obtnch zvat. Uml uloen kamen na mst nlezu

pipout zvr, e se na pat nebo vrcholu Chlumu nachzelo kdysi obtit pohanskch

Vened. Tuto domnnku potvrzuje nlez velkho vytesanho obtnho kamene na jin stran

vrcholu tohoto kopce. Tak kamenn ediov sekera, nalezen 1884, uloen ve sbrce

velkoprmyslnka Gustava von Richtera, se zd na to poukazovat. (obr. 2). Je 125 mm dlouh,

72 mm irok a m kulat otvor k upevnn toprka. V mst zvanm Hausgrund(zklady

domu), kde byly objeveny dva kamenn valy a dajn tak nalezeny urny, se snad nalzalo

msto, kde byli mrtv spalovni a pohbvni.17

Na zklad tchto nlez je pravdpodobn, e

Chlum byl kdysi toitm pohanskch Vened. Historicky je doloena skutenost, e

zavdn kesanstv narelo u pohanskch Vened na tvrdojn odpor a bylo mnohde

provzeno vlenmi udlostmi, kter jim znechutily jejich star sdla v Luici. st proto

hledala klid a ochranu v rozlehl lesn oblasti, za ni meme dnes povaovat tehdej

Frdlantsko. Star a nespolehliv bje vyprvj jet o bojch Vened u Doln Olde a

Horn asnice, kde v houtinch les zahnan srbsk obyvatelstvo ze Zhoelecka hledalo

toit.18

Domnl existence venedskho obtit na Chlumu in velmi pravdpodobnm, e

v blzkosti existovalo i njak mal sdlit Vened. Mon, e to byl ona bjn osada

Lunzenau/Lunzenov), o n k povst, e pozdji, v dob njakho moru, obyvatelstvo

vymelo a potom byla osada na pkaz vrchnosti splena. Je nepochybn, e jmno Lunzenau

a jmno potoka Lomnice (Lunze) jsou slovanskho pvodu.19

16

Srov. Jahreshefte der Gesellschaft fr Anthropologie und Urgeschichte der Oberlausitz, (Roenky Spolenosti

pro antropologii a pravk djiny), sv. II., se. I (1905) s. 3738. 17

V roce 1872 byly v tto oblasti nalezeny tak dv star dky ze eleza, o nich se vak ji nev, kam se podly.

Dut kl nejhrubho tvaru, nalezen v Luhu nedaleko domu . 173 pi odven star mlnsk cesty, kter je

dnes obecn cestou, je dnes ve vlastnictv velkoprmyslnka Gustava v. Richtera; je bezpenm dokladem toho,

e tato cesta existovala ji v dvnch dobch. 18

J.Helbig, Beitrge, II, 255, Kuffer, Geschichte von Gerlachsheim, (Djiny Gerlachsheimu), s. 11. 19

Srov. k tomu: Friedlnder Zeitung, . 70, 1898 Der Glitzbusch in seiner sagenhaften und historischen

Bedeutung (Chlum a jeho bjn a historick vznam), pak tak Mitteilungen des Vereines fr Heimatkunde, II,

s. 119n., kde se vyslovuje domnnka, e bjn osada Lunzenau snad je identick s pozdj, dnes ale ji

neexistujc osadou Waltersdorf (Waldherzdorf). Tento Waltersdorf, kter je uvdn v nejstarm urbi

13

Na konci 12. a na potku 13. stolet dorazili z germnskho severu a zpadnho

Nmecka do Luice Nmci; st tchto Nmc thla dl a do lesnch krajin Frdlantska

a zaloila tu prvn vt sdlit.20

Star, ji existujc ale velmi mal sdlit v lesch byla

germanizovna. e se tak dlo jen velmi pomalu, vysvt z t okolnosti, e jet 1424 Jan

z Bibertejna na Frdlantu zcela zakzal pouvat v ednch psemnostech ei Vened

a rozkzal, e do vech rodnch list Vened mus bt vepsno: dobr nmeck

nrodnosti.21

Tak zmizeli ponenhlu Venedov, a do dnench as se dochovaly jen

jednotliv venedsk nzvy vs, pol, potok.

K mstm, zaloenm na Frdlantsku Nmci, nle krom msta Frdlantu, vesnice.

Arnoltice, Horn asnice, Pertoltice, Bulovka, Dtichovec, Hejnice, Jindichovice,

Kunratice, Ludvkov, Libverda, Luh, Luec, Raspenava, Vtrov, Doln asnice, Krsn Les,

Ves, Doln Old, dle tak Mnek, Oldichov v Hjch, Dtichov, Albrechtice a Viov.22

Rozloha pdy, obsazen a kultivovan Nmci, zaujmala tehdy ji skoro cel dnen

frdlantsk okres. Nmce je tedy teba povaovat za vlastn obdlavatele a zakladatele vech

dleitjch mst v na oblasti. Pro nmeck osdlen nejvt sti Frdlantska hovo tak

vtina jmen hor a potok.

Msta zaloen Nmci v dvjch dobch, se li podstatn od zpsobu, jak vznikaly

vesnice a msta v pozdjch dobch. Velikost novho zaloen byla dna pedem, ponvad

byly rozmry pozemku a poet osdlenc ji stanoveny. Jestlie chtl majitel panstv svou

ladem lec pdu uinit vnosnou, podal zempna o povolen, aby sml zaloit nov

sdlit. Jestlie dostal souhlas, uzavel smlouvu s podnikatelem, nebo s vce osdlenci, v n

se zavzal, penechat jim kus zem o urit rozloze. Pda byla rozdlena mezi astnky a

ohraniena; hranice pol byly oznaeny kameny, hromadami zeminy, stromy, potoky, atd.

frdlantskho panstv z konce 14. stolet a jet 1463, se nachzel bezesporu mezi Krsnm Lesem

a Ludvkovem a byl v nm dvr. V urbi panstv Frdlant z roku 1631 je Chlum (Hohe Hain) v lidov ei

nazvn Glietzbusch. 20

Prof. Dr. Loserth, velmi dkladn novj historik, k, e hornat sti ech byly osdleny a kolonizovny

teprve nmeckm obyvatelstvem, ale ne ped 13. stoletm (tzn. mezi 1201 a 1300), a Dr. Schlesinger dokld, e

osdlen Frdlantu (a Liberce) nle do doby krle Vclava II. a bylo provedeno pny z Bibertejna. Helbig, IV,

s. 85. Tamt: Prvn nmeck vesnice v echch byla zaloena 1234. Dr. Hallwich uvd ve sv knize

Reichenberg und Umgebung (Liberec a okol) s. 9: Jet v dob pevzet Pemyslem Otakarem II. nebyl

Frdlant, samo nejdleitj msto dominia, nic jinho ne hrad s nepatrnm podhradm, beze vech mstskch

prv; po existenci jet jinch osad v dnenm smyslu, nebylo na mle daleko ani stopy. 21

J. Helbig, Allzeit Deutsch, (Vdy nmeck) Reichenberger Zeitung, 6. ledna 1898. Nejstar cechovn podek

peka z r. 1432 zakazuje pijmat pekae venedskho pvodu do cechu. Kdyby v okol nebyli usedl dn

Venedov, nemlo by pijet tohoto lnku dn smysl. (Mitt. des Vereines f. Heimatkunde, III,168) 22

Vtina uvedench mst je uvedena v nejstarm urbi panstv Frdlant, pochzejcm z konce 14. stolet. Viz

Dr. Hallwich, Friedland vor 500 Jahren (Frdlant ped 500 lety), Mitteilungen desVereines fr Geschichte der

Deutschen in Bhmen (Zprvy spolku pro djiny Nmc v echch), ro. 1905.

14

Majitel panstv se v nejstarch dobch spokojoval s uitkem, kter spoval v ronm

poplatku; pozdji, v druh polovin 13. stolet, byly pozemky penechvny tak za kupn

cenu. Pro zatek byly osadnkm povolovny bezplatn lhty, jejich dlka zleela na

kvalit pdy. Jestlie bylo nutno nejdve vymtit les, byla lhta stanovena na 3 a 16 let,

pokud byla pda ji plodn, byla povolena lhta jeden a tyi roky, ppadn nebyla

povolena dn. Prvn osdlenci byli svobodn lid, kte sv usedlosti vlastnili ddin, platili

ale majiteli panstv od kadho lnu ron rok (obvykle tvrt nebo pl hivny).Vdce nebo

podnikatel se stal obvykle hlavou nov obce; kalo se mu oltys a ml za kol vybrat a

odevzdvat vrchnostensk dvky. Jako nejvy vyznamenn vykonval v obci ad rychte;

v tto funkci pedsedal obecnmu soudu a vykonval policejn dozor v obci. Navenek se

vyznaovaly takto zaloen vesnice svoj prothlou dispozic, obvykle podl potoka, nebo

byly jednotliv usedlosti stavny roztrouen po cel ploe vesnice a v dosti znan

vzdlenosti od sebe.23

Domy, postaven na tom mst, odkud se dal pozemek nejpohodlnji

obhospodait, byly veskrze devn a nemly dn ozdoby. Byly to stavby rouben, kter

mly pod jednou stechou ve: obytnou mstnost, chlv, spirnu, klnu atd. Teprve pozdji se

objevuj budovy hrzdn. Vlastnictv pdy v novm sdliti se dlilo na dvory selsk a

usedlosti zahradnick (chalupnick). Tam, kde pda celho sdlit byla dostaten velk pro

rozshl orn pole, byla rozdlena na selsk statky. V hornatch polohch byly vytvoeny

usedlosti zahradnick. Zahradnci vlastnili krom domu, kter obvali, jet men pozemky,

kter obdlvali. Pro kostel a kolu se pi zakldn obce vylenily v ppad poteby vhodn

pozemky. Nerodn sti obecnho zem zstaly jako obecn pastviny, nebo niva, ve

vlastnictv celho sdlit. Nov obce nemly v prvnch asech svho vzniku dnou pravou

sounleitost. Tu zskaly teprve v prbhu desetilet i stalet. Rst potu obyvatelstva ml za

nsledek rozmanit dlen selskch statk. Nezdka se stvalo, e otec rozdlil svj statek

mezi dva syny, m vznikli pllnci. Existovali vak i lnci tetinov a tvrtinov. asto

byly odstupovny men pozemky pozdji narozenm dtem nebo novm pisthovalcm.

Tak vznikali zahradnci na nivch a domki, kte sv domky stavli pi cest a pi vod mezi

selsk domy. Pi rostoucm zalidnn byla tu a tam prodvna jako stavenit obecn pastvina

23

Slovan stavli ble k sob do kruhu (okrouhlice). Dvory slovansk vesnice tvo kruh kolem piblin

kruhov nvsi. Zahrady se rozkldaj vjovit za dvory.

15

i niva, co umoovalo obec rozit. Za pvodn vlast nmeckch osdlenc lze oznait

Luici, Me, Durynsko a Franky.24

Prvn osadnci nebyli, jak ji bylo eeno, poddan, nbr svobodn lid. Byli nejen

svobodnmi vlastnky pdy, ale na zklad sepsanch prv a smluv, byli tak nezvisl na

nlad majitele panstv a jeho ednk. Byli jet osvobozeni od slueb a robot. Mli svho

vlastnho rychte, oltyse nebo olce, kter vykonval ni soudnictv. Jen v kriminlnch

ppadech byli odkzn na magistrty mst. Tyto, pro sedlky a zahradnky pzniv

okolnosti, vak netrvaly dlouho. V souvislosti s vvojem feudlnch pomr ve stedovku, a

s pechodem vyho soudnictv na vrchnosti, ztratili obyvatel venkova brzy svou svobodu.

Stali se nevolnky, pravmi otroky vrchnosti. Na znamen poddanstv musel venkovan

vykonvat pro vrchnost potan a run sluby a odevzdvat poplatky nejrznjho druhu,

kter zstaly spojeny s pozemkem. Vechny dosaen svobody byly omezovny a postupn

zcela vzaty, take venkovan, okraden o prvo volnho sthovn jako k hroud pipoutan

otrok svho pna, musel snet nejbdnj zachzen, ani mu bylo dopno, nebo ani ml

monost alovat svho tyrana ped soudem. Dlouho pl v lidsky nedstojnm postaven

nevolnictv a nejhlub porob, z n byl spasen teprve rznm rozhodnutm

nezapomenutelnho lidovho csae Josefa II. Posledn zbytek poroby mu byl ale sat a

v roce 1848. Od t doby je vesnian opt svobodn. Stal se pnem sv pdy a zstane jm

dokud bude chtt, dokud jeho rozum a mun odvaha zstanou silnmi oporami jeho

samostatnosti.

B) Majitel frdlantskho panstv jako vrchnosti Raspenavy, Luhu a Luce25

Frdlantsko nepatilo v nejstarch dobch k echm, nbr k Luici. Tato skutenost je

dokzna tm, e v crkevnch zleitostech nepodlhalo praskmu, ale meskmu

biskupstv, zaloenmu csaem Ottou I. Frdlantsko tvoilo st venedsk zem Milan,

resp. upy zhvozdsk a bylo v politickch zleitostech dno v lno meskm biskupm.

Jet v roce 1188 vlastnili Frdlantsko tamn biskupov. Kdy byly ve 13. stolet znova

vytyeny hranice prask a mesk diecze, bylo vlastn Frdlantsko pilenno

k meskmu biskupstv, zatm co v tto dob teprve pomalu zpstupovan Liberecko, bylo

24

V kvtnu roku 1801 nalezl ndenk na statku Wenzela Posselta hlinn dbn s mnoha starmi mincemi

(v pti druzch). Asi 600 mlo jet sten rozeznatelnou rabu. Vtinou pochzely tyto groe z Mn,

Durynska Hesenska a Prahy jako dokazuj texty Grossus March. Misnensis, Grossus Turing, Ludovicus Wen. 25

Bli o majitelch panstv Frdlant viz A. Ressel, Geschichte des Friedlnder Bezirkes (Djiny frdlantskho

okresu).

16

pipojeno k biskupstv praskmu.26

V otzce tehdejch majitel Frdlantska nen zcela

jasno. Podle jednoho daje mli vlastnit mezitm postaven hrad Frdlant s okolm pni

z Michalovic, podle jinho daje pslunci itavskho purkrabskho rodu astolovic.

esk krl. Otakar II. zabavil pot Frdlantsko a penechal ho 7. dubna 1278 nmeckmu

ryti Rulkovi z Bibertejna (Bieberstein) za 800 hiven stbra jako lno esk koruny. Jeho

vnuk Friedrich, syn ped koncem roku 1327 zemelho Johanna z Bibertejna, vlastnil

vznamn statky v echch, v Luici a ve Slezsku, kter pely na jeho syny Hanse a Ulricha.

Synov prvn jmenovanho, Hans, Wenzel a Ulrich, rozdlili v roce 1416 ddictv, take

Wenzel dostal Frdlant a Hamrtejn; vichni ti brati byli horlivmi odprci husit.

Pokraovateli rodu vak byli jen synov Wenzelovi, Ulrich a Wenzel, z nich kad zaloil

novou rodovou linii. Ulrich (14311463) dostal spolen se svmi bratry a strcem

Wenzelem v roce 1454 v lno od krle Ladislava Frdlant a Hamrtejn a statky v Luici a

Slezsku. Jeho stejnojmenn syn zemel v prosinci 1519 a zanechal syny Joachima, Johanna,

Hieronyma, Christopha a Siegmunda. Tito vichni zemeli ped rokem 1551, nae jejich

statky pipadly esk korun. 1. dubna 1558 penechal csa Ferdinand lenn panstv Frdlant

s Libercem, Hamrtejnem a Seidenbergem (Zawidw, Polsko) za 40 000 skch tolar

Friedrichovi von Redern, synu Christopha v. Redern na Ruppersdorfu ve Slezsku. Z jeho

sedmi syn, Maxe, Hanse Georga, Friedricha, Sebastiana, Fabiana, Christopha a Melchiora,

byl jen nejmlad Melchior pokraovatelem rodu. Akademickmi studii a cestami si zskal

bohat vdomosti a pot se jako vlen hrdina proti Turkm, Rusm a Polkm vyznamenal

do t mry, e byl jmenovn csaskm radou, presidentem dvorsk vlen rady a konen

generlem polnm marlem. Jeho poddan ale mli mnohou pleitost vit si tak pednost

jeho srdce, psnou lsku ke spravedlnosti, nelenou bze bo a otcovskou pi. Zemel

v roce 1600 a byl pohben s mimodnou ndherou ve Frdlantu. Jeho vdova Katharina,

rozen hrabnka likov, kter nechala vybudovat svmu zesnulmu choti ve frdlantskm

mstskm kostele ndhern mauzoleum, pak spravovala za svho jedinho syna Christopha

otcovsk statky a do jeho plnoletosti (1612). ast na povstn proti csai Ferdinandovi II.

mu vak pivodila klatbu a ztrtu vech statk. Uprchl a zemel v klatb v roce 1641 v Polsku.

16. ervence 1622 penechal csa Ferdinand II. korunn lna Frdlant a Liberec za 150 000

rnskch zlatch svmu vrnmu Albrechtu Vclavu Eusebiovi z Valdtejna, mui, kter

26

Severn hranici meskho biskupstv tvo linie probhajc mezi obcemi Windisch-Ossig, Schnberg,

Halbendorf, Bellmannsdorf, Berna, Linda na severu a Radmeritz, Wilka, Zwecke, Seidenberg, Alt-Seidenberg

(Zawidw, St. Zawidw), Hj, Pertoltice, Bulovka, Hor. Str. Dol. Grabiszyce, na jihu. Neues Lausitzer

Magazin, sv. 84. Die Oberlausitzer Grenzurkunde v. Jahre 1241.

17

statenm duchem a mocnou rukou zashl do osud sv doby a doshl velik vnosti a

velik moci. Za sv sluby, kter prokzal csai, byl 7. z 1623 jmenovn knetem a

13. ervna 1625 dokonce vvodou Frdlantskm. O dva roky pozdji, 1627, se stal vvodou

Zahskm a 1629 tak Meklenburskm. Valdtejn, kter prokzal vysloven smysl a velkou

schopnost pro hospodstv, peoval po vech strnkch o rozkvt svch poetnch statk.

Pozorn oko a vldn srdce ml obzvlt tak pro poteby svch poddanch. Pot co velk

Frdlanan doshl vrcholu sv moci, stihla ho 25. nora 1634 v Chebu tragick smrt. Jeho

panstv Frdlant a Liberec obdrel 8. srpna 1634 poln marl a president dvorsk vlen

rady Matthias hrab Gallas darem do ddinho vlastnictv, jako projev pln zaslouen

milosti a radosti. Matthias Gallas navtvoval sv statky jen zdka, protoe ho tehdej

vlen zmatky pespli zamstnvaly. Na jeho panstvch vldli pevn vrchnostent

sprvci, kte vskutku protilidovm ponnm jet zhorovali bdu, zpsobenou vlenmi

zmatky. Po smrti hrabte M. Gallase (25. 4. 1647) utuovali poddansk jho jet vce

porunci jeho syn Franze Ferdinanda a Antona Pankrce Gallase, hrab Vclav Michna.

z Vacnova a Stephan Rathmller von Ratmhl. V roce 1650 musely mstsk rady Frdlantu a

Liberce a vichni venkovt rychti sloit vrchnosti psahu poddanstv, a to podle formule,

kter nezakryt podizovala many a sedlky neomezenmu nevolnictv.V on dob

(16511654) probhala striktn tak protireformace, tj. rekatolizace obyvatelstva Frdlantska,

kter bylo ji od bibertejnskch as evangelick. Protireformace, kter byla zahjena ji za

doby Valdtejnovy, ale vzhledem k vlenm udlostem nebyla dokonena, nai oblast siln

vylidnila. V roce 1659 pevzali oba brati Franz a Anton Gallasov spolen sprvu svho

ddictv. Ale ji v ptm roce (1660) vystupuje Franz Gallas jako jedin pn na Frdlant.

V dsledku novho dlen ddictv 10. jna 1661, pipadl Frdlant hrabti Antonu Gallasovi;

panstv Liberec pevzal Franz Gallas, kter 17. bezna 1674 zase od svho bratra koupil za

390 000 zlatch tak panstv Frdlant. Hrab Franz Gallas zemel 4. ledna 1697. Jeho syn a

nstupce Johann Wenzel Gallas se vnoval diplomatickm slubm a il jako vyslanec

v Londn, Haagu, m a nakonec jako mstokrl v Neapoli, kde 25. ervence 1719 zemel.

Tehdy se prosadila na jeho panstvch nelidsk, pmo despotick vlda ednictva. Inspektor

panstv Karl Christian Platz von Ehrenthal, zanechal na sebe dodnes patnou vzpomnku jako

prav tyran. Rodina Gallas se vyznaovala velkou zbonost. V jej dob se uskutenila

stavba kltera v Hejnicch, do nho byli uvedeni frantikni.

Posledn Gallas, Philipp Josef, syn hrabte Johanna Wenzela Gallase, byl vi svm

poddanm mrn a dobroinn; rd podporoval studujc mlde, zizoval koly a fary

18

a projevoval se pi kad pleitosti jako pn spravedliv a dobrho srdce27

. Ve sv zvti

ustanovil, aby vichni vrchnostent ednci a psai, a vichni kdo byli ve slubch

vrchnosti, dostali celoron plat. Poddanm odpustil vechny poddansk dluhy, a mly

jakkoliv pvod. Ponvad neml dn ddice, odkzal po sv smrti (23. kvtna 1757) sv

statky sevagen rodin Clam, s podmnkou, e mus pijmout jmno a erb Gallas. Prvnm

majitelem z rodu hrabat Clam byl hrab Christian Philipp von Clam-Gallas. Ponvad

v dob mrt hrabte Philippa Josefa Gallase byl jet nezletil, spravoval jeho statky doasn

jeho otec Johann Christoph von Clam. Dne 9. jna 1770 pevzal ddic Christian Philipp von

Clam-Gallas ( 8. nora 1805) statky do vlastn sprvy. Byl krajn lidumilnou vrchnost,

snail se pokud mono mrnit starosti poddanch a pozvednout dle monost jejich blahobyt.

Zvltn pozornost vnoval tak kolstv. Jeho manelce Karolin, roz. hrabnce Sporckov,

vd tehdy vznikl obec Karlinky za svoje jmno. Jeho nstupcem v dren clam-

gallasovskch panstv byl nejstar syn Christian Christoph von Clam-Gallas (zemel

21. srpna 1838) a jeho nstupcem se stal hrab Eduard v. Clam-Gallas.28

Tento posledn

jmenovan byl svm poddanm dobrotivm, veobecn oblbenm majitelem panstv, kter

svm lechetnm smlenm nijak nezaostval za svmi dstojnmi pedky. Jeho lsku

k poddanm lze vpravd vyst z dopisu, kter jim adresoval v revolunm roce 1848 a kter

kon slovy: Va vrnosti a poctivosti svuji vechen svj majetek, zatm co bojuji v cizch

zemch (Italie) za udren monarchie proti vrolomnosti a zrad.Vm, e neme bt chrnn

lpe a k nastane ji brzy klid a mr, abych se mohl navrtit do Vaeho stedu a osobn mohl

pispvat radou a skutkem Vaemu blahu. Brzy pot bylo usnesenm skho snmu ze

7. z 1848 vyhleno zruen poddanstv venkovskho lidu a patrimonilnho soudnictv.

Hrab Eduard Clam-Gallas, kter svj ivot vnoval pedevm vojensk drze, zemel

17. bezna 1891. Jeho vlastnictv pelo na jeho jedinho syna, souasnho majitele, Franze

Clam-Gallase, kter se vnuje skoro vhradn sprv svch statk a je povaovn za

zdatnho odbornka v oboru zemdlstv, kter je za jeho vydatn podpory provozovno

velmi racionlnm zpsobem.29

Rod hrabat Clam-Gallas smlel vdy pokrokov a

vyznaoval se velkou vldnost vi obyvatelstvu. Pi kad pleitosti, kter se naskytla, pi

27

Hrab Philipp Gallas neml dnho inspektora panstv, ale pouze revidenta (Johann Wenzel Paul). 28

Po bratru hrabte Christiana Christopha Clam-Gallase, Ferdinandovi ( v ervenci 1805), byla pojmenovna

obec Ferdinandov. 29

Z panstv hrabte Franze Clam-Gallase zaujm Frdlant 17.880.91, Liberec 6 536,88, Grabtejn 5 330,18

a Lemberk 2 032,29 ha. Na panstv Frdlant pipad na stavebn plochy 12,95 ha, na pole 1 382,43 ha, na louky

599,26 ha, zahrady 22,33 ha, na pastviny 90,65 ha, na lesy 15.594.29 ha a na vodstvo, cesty a neproduktivn

plochy 179 ha.

19

netstch apod. bylo mono apelovat na dobroinnost tto lechetn rodiny a vdy byly

poskytnuty velkorys podpory. Povznesen a podpora kolstv ze strany hrabat Clam-Gallas

byl kol, kter si zasluhuje uznn. Leckter talentovan mlad mu vd za svoje vzdln,

za pleitost ke svmu postupu a za ven postaven ve svt, lechetnosti a velkorys

podpoe tto skuten lechtick rodiny Clam-Gallas.30

C) Politick a soudn sprva Frdlantska kdysi a nyn

V dvjch dobch vykonvala vrchnost nad vemi vesnicemi svho panstv jak

politickou tak i soudn pravomoc.

Politickou sprvu frdlantskho panstv vykonvali majitel bu sami, nebo ji

penechvali vlastnm ednkm, panskm hejtmanm nebo vym sprvnm ednkm,

kte byli (ale ne vdy) znal soudnictv. Titul hejtman byl v polovin 18. stolet odstrann na

csask rozkaz a ponechno u dve uvan oznaen sprvce nebo vrchn. Hejtmanm

byli pidni k ruce rzn ni ednci jako dchodn, obron psa aj. Vrchn dozor nad vce

panstvmi, nleejcmi jednomu a tmu majiteli, vykonval vrchn hejtman nebo

vrchnostensk inspektor.

Tak soudn pravomoc na panstv frdlantskm pela ji v dvnch dobch na

vrchnost, a ta ji povaovala za prvo patc k ddinmu statku (patrimonium). Ve jmnu

vrchnosti ji vykonvali pvodn vlastn purkrab, pozdji tak doasn ednci znal prva.

Do oblasti politicko-administrativn sprvy nleela vechna opaten, kter bylo nutno

pijmout s ohledem na bezpenost ivota, majetku a z hlediska mravnosti, dle udren a

dozor nad veejnmi institucemi, vechny zleitosti kolsk, zdravotn, vstavby silnic atd.

Soudnictv se vztahovalo na poddan celho panstv, pokud uritm osobm (vazalm

vrchnosti) nepsluela soudn pravomoc nad st panstv, respektive obc. Politicko-

30

O danch, kter platila panstv Frdlant, Liberec, Grabtejn a Lemberk, byla na Vstav eskch Nmc

v Liberci 1906 (Deutschbhmische Ausstellung) pedstavena zajmav dokumentace. Podle n zaplatil J. Exc. hr.

Franz Clam-Gallas v roce 1905: pozemkov da 78 790 K, vdlkov da 3 084 K, zemsk dan 55 566 K, da

z dln innosti 755 K, da z budov, dom a tdn da 8 495 K, pspvek Obchodn komoe 137 K, poplatek za

cejchovn a revizi kotl 271 K, patrontn nklady 36 756 K, okresn dvky 44 567 K, obecn dvky 46 067 K,

celkov daov zaten inilo tak 274 494 K. Pi zdaniteln ploe 31 612 ha pipadla tak na l ha stka 8,68 K.

Veden celho hrabcho majetku pslu od roku 1898 vrchnmu fotmistru a vrchnmu editeli dominia Franzu

Wenzelovi (nar. 7. bezna 1844 v Liberci). Dve ml vedouc panstv titul vrchnostensk inspektor nebo

hospodsk rada. Od konce 17. stolet zastvali tento ad; 1697 sprvce Hieronymus August Fritsche, 1709

a 1710 hospodsk sprvce Matthias Brenner, 1749 hospodsk hejtman Melchior Lorenz, 17601790

inspektor panstv Johann Wenzel Paul ( 2. srpna 1790), 17901805 inspektor panstv Johann Nepomuk

Bretschneider ( 18. z 1805), 1805 inspektor panstv Johann Andreas Paul (jmenovn 14. listopadu 1805,

16. listopadu 1805), 1806 do 1820 inspektor panstv Karl von Neumann, od 1820 hospodsk rada Johann

Paul Speer, 18431855 hospodsk rada Wenzel Essenther ( 1855), 18551879 rada Johann Seidemann

( 1891) a 18791898 vrchn editel velkostatku Josef Komers ( 8. ledna 1898).

20

administrativn sprva a civiln soudnictv tvoily dohromady to, co se oznauje termnem

patrimoniln (vrchnostensk) soudnictv. Patrimoniln soudnictv, kter se v podstat

vztahovalo na vrchnostenskou ochranu ronch sedlk nebo poddanch, bylo vykonvno

vrchnostenskmi zzenci obvykle zpsobem, kter utlaoval lid. ednci nebyli vtinou

dnmi ochrnci, ale v pravm smyslu utlaovateli poddanch. Ti poddan, kte se njakm

zpsobem protivili nazenm a pkazm vrchnostenskho adu, byli postieni tkmi

penitm a tlesnmi tresty. Na kadm patrimonilnm soudu existoval znan poet

nstroj na trestn a muen vzpurnch poddanch, jako byl osel, palenice a jin. Za

csae Josefa II. bylo patrimoniln soudnictv omezeno a nadle podrobeno dozoru. Podle

csaskho dvornho dekretu z roku 1784 byl patrimonilnm adm pidlen prva znal

justicir, kter sloil u praskho apelanho soudu soudcovsk zkouky a byl mu

odpovdn za vechna sv jednn. Ni soudnictv vykonval pak justicir, zatm co

politicko-administrativn sprva byla penesena na sprvce (vrchnho), kter byl zkouen u

krajskho soudu nebo gubernia a podlhal krajskmu adu v Mlad Boleslavi. Od roku 1786

byly tedy ve Frdlantu dva oddlen patrimoniln ady, justin ad a vrchn ad.

Vy soudnictv, trestn (kriminln) neboli hrdeln soudnictv (jus gladii, prvo nad

ivotem a smrt) bylo v nejstarch dobch vhradnm prvem zempna, kter ho nechval

vykonvat v jednotlivch mstech purkrabmi nebo fojty. Panstv Frdlant podlhalo za

eskho krle Pemysla Otakara II. krajskmu (zemskmu) soudu v itav. Pozdji, kdy bylo

vlastnictv statk obvykle spojovno se soudnictvm, doshli tak dritel Frdlantska (kolem

roku 1310) vlastnho soudnictv a s nm tak hrdelnho soudnictv. V prbhu 14. a 15. stolet

doshli dokonce nkte vrchnostent lenci (vazalov) na svch vesnicch pravomoci nad

ivotem a smrt, jako pni von Schwanitz na Nov Vsi, pni von Maxen na Bulovce a nkte

dal. Vy lechta musela respektovat zempna jako soudce; pi veobecn slabosti

tehdejch vldc, vak mocn pnov na jejich soudnictv pli nedbali; spory a dajn

vsady rozhodovali radji bu zbranmi (souboji), nebo tm, e volili rozhod i estn

soudy. Ni lechta mla zpotku rovn uznvat zempna nebo jeho fojta za soudce. Ale

ji Friedrich z Bibertejna ( 1360) obdrel vsadu, e jeho vazalov museli stt ped jeho

soudem. Od t doby vykonvali vlastnci panstv vy soudnictv nejen nad sedlky svch

vesnic a many svch venkovskch msteek, ale tak nad svmi rytskmi vazaly, jim

pedali nkter vesnice v lno. Pro vazaly panstv Frdlant Seidenberg existoval za as

pn z Bibertejna ve Frdlantu zvltn dvorsk soud, pi nm jeden z vazal psobil jako

21

dvorsk soudce, jin jako kmeti nebo psedc (assesoi).31

Vy soudnictv nad sedlky a

many vykonval ve jmnu vrchnosti soudn dvr ve Frdlantu, kter se skldal

s psench kmet, jim pedsedal vrchnost jmenovan (mstsk) rycht.32

Pozdji dostalo

tak msto Nov Msto prvo hrdelnho soudnictv. Mstsk soudy vynely rozsudky prvn

instance; prask dvorsk soud, od roku 1556 krlovsk krajsk soud byly druhou instanc, a

magdebursk apelan soud, od roku 1547 krlovsk vrchn apelan tribunl v Praze byly

tet (posledn) instanc. V roce 1579 pijal zemsk snm pro vechna soudn msta v echch

spolen mstsk prvo Prask prvo. Na msto dvjch konelskch soudnch stolic

vznikly po vzoru Starho a Novho msta Praskho soudy estipansk, kter trvaly a do

as csaovny Marie Terezie.33

Soudnictv bylo do t doby nelidsk a krut, prbh procesu a

vynen rozsudk rychl. Mal krde, mal pestupek, lehkomysln ivot nkter eny

staily, aby se k obalovanm pistupovalo prvem trpnm. Jen zdka se vyetovaly vy

stupn viny a spoluviny. Jestlie se obalovan nepiznal brzy, byl nataen na skipec, kter

mnohmu nevinnmu jakoby vinkovi vynutil doznn, jemu vak mnoz zloinci silnch

nerv odolali, ani piznali vinu. Vynesen rozsudek byl proveden bez odklad. Cizolonci

byli sati, zlodji a lupii obeni, vrazi lmni kolem nebo nareni na kl. Vymrskn,

vyplen cejchu, zmrzaen rukou, vyhotn ze zem, byly u vech soud bn. Nechybly

ani vybran zpsoby muen. Pi vtch provinnch byli vinci ped popravou skpni

rozhavenmi kletmi, spoutanm vyezvny na zdech z ke emeny a potom smkni na

hovz ki na popravit, lmni kolem zdola nahoru nebo opan, nebo na nich byly

pchny jet jin ukrutnosti. Matky, kter zavradily dti byly pohbvny zaiva, nebo jim

bylo probodeno srdce klem. Milost bylo, kdy byly prost saty. Popravit bylo ve

Frdlantu v blzkosti dnenho hbitova, v Novm Mst na doln pastvin. Na popraviti stla

tak ibenice. Vykonavatelem vynesench rozsudk smrti byl frdlantsk mistr poprav.34

31

Srov. A.Ressel, Geschichte des Bezirkes Friedland, s. 382. Jako dvort sud se uvdj: 1553 Jakob von

Rackwitz na ernousch a 1574 Heinrich von Gersdorf na ernousch. 32

Jako mstt rychti ve Frdlantu psobili: 1495 Nickel Dreischuh, 1507 J. Lankisch, 1508 Hans Krochler,

1557 Georg Grlitzer a Thomas Biertigel, 1558 Wilhelm Pundschuh, 15721575 Hans Martin Nussler, 1582

Hans Schnitter, 16111642 Joachim Jakobitz, 1612 Christoph Martin, ped 1615 Hans Sommer (purkrab),ped

1630 Martin Wentsch, 1630 Gabriel Knig, 1642 a jet 1652 Christoph Bernhard Lankisch, 1671 Christoph

Heinz, 16791686 Christian Wiedholz, 1686 Cyriakus Gmrich, 1688 Christoph Menzel, 1696, 1697 Mathes

Franz Neumann, 1719 Gottfried Grlach, 1731 Karl Herbig, 1746, 1753, 1764 Johann Josef Knesch. Tento

seznam si nein nrok na plnost. 33

Knsk prvn zleitosti nleely bez vjimky ped crkevn ady.Vrchnosti se do nich nesmly dnm

zpsobem vmovat. 34

ad mistra popravho zastvala v 17. stolet ve Frdlantu rodina Pietsche. Z tto rodiny jsou uvdni jako

misti poprav Georg Pietsch (1630, 1652, 7. ervna 1670 ve vku 77 let) a jeho syn a nstupce v ad mistra

popravho Hans Georg Pietsch (od 17. ledna 1681 ml za manelku Annu Elisabetu, dceru zhoeleckho mistra

popravho Lorenze Straenburgera). Jeho potomci ili ve Frdlantu do roku 1799; tehdy se pesthoval

22

Dokud vykonval Frdlant soudnictv, museli vesnit olcov vybrat od hospod a

obyvatel k hrad soudnch vloh poplatek, tzv. zlodjskou dvku a odvdt ji do Frdlantu.

V roce 1561 inil tento poplatek v Raspenav a Luhu 56 kop,. v Luci ale jen 30 gro. Na

zklad csaskho vnosu z 15. ervence 1765, resp. nslednho vnosu z 22. ervence 1765,

byla vtina hrdelnch soud zruena; jen ve 24 soudnch mstech bylo hrdeln prvo jus

gladii zachovno.35

Tehdy ztratila tak msta Frdlant a Nov Msto hrdeln soudnictv. Pro

nai oblast ho mlo nadle msto Mlad Boleslav. trpn prvo Karolina platn v echch

od prvn tetiny 16. stolet, je bylo potvrzeno na skch snmech v Augburku a ezn

(1530 a 1532) a bylo schvleno csaem Karlem V., bylo mezitm csaem Josefem I. dne

16. ervence 1707 nahrazeno Novm prvem trpnm a hrdelnm. Podle nho byly

stanoveny nsledujc stupn muen: 1. poutn a nrovn, 2. piloen palenic, piem

nehty palc jsou stlaeny mezi elezn desky opaten hroty, 3. piloen panlsk boty,

piem jsou holen vystaveny silnmu tlaku mezi eleznmi psy, 4. muen v um

smyslu; podezel byl poloen na ebk, pae byly zvrceny vzad a pivzny na pku a

vyetovan byl pomoc zva taen dol tak, e pae nly nad hlavou. Jestlie byl takto

nataen podezel jet plen pochodn na stranch nebo v podpa, jednalo se ji o 5. stupe

muen, ohe. Toto hrdeln prvo bylo nahrazeno 31. prosince 1768 ustanovenmi

Theresiany, kter muen v plnm rozsahu zachovvala. Muen bylo odstranno teprve

vnosem z 2. ledna 1776. Veobecn zkonk o zloinech a trestech za n, vydan 13. ledna

1787 Josefem II, zruil v dnm zen zcela trest smrti, a i kdy o nkolik let pozdji

csaskm patentem z 2. ledna 1795 byl znovu zaveden pro zloin velezrady, trestnm

zkonkem z roku 1803 pro vradu, loupen zabit, atd. uplatovala se nadle jen nejmrnj

forma a zcela odpadla vechna ta barbarsk zosten, kter pela z Karoliny do

Theresiany.

Patentem z 11. nora 1784 byl mezitm vyhlen soudn d pro echy, v jeho

dsledku se soudn pravomoc dlila mezi cs. krl. zemskm soudem a mstnmi soudy, tj.

v kadm mstnm obvodu existujcm magistrtem, nebo vrchnostenskm soudem.

Veobecn soudy prvn instance byly c. k. zemsk soud v Praze, magistrty a mstn soudy i

justin rady, zvltn trhov soud a smnen soud v Praze a c. k. horn soudy. Celkem

pohodn Josef Pietsch do Rumburku. V roce 1694 je uvdn zesnul Georg Khn jako bval mistr poprav.

Na potku 18. stolet (1712) il ve Frdlantu mistr poprav Hans Georg Haase. V roce 1726, a jet 1746 byl

mistrem popravm Hans Ernst Haase ( 1777), po nm jeho syn Karl Haase. Srov. k tomu J. Helbig, Beitrge

zur Geschichte der Stadt und des Bezirkes Friedland, sv. II, s. 168 a n. a Friedlnder Tagblatt z 12. srpna 1908. 35

A do t doby vykonvalo vedle magistrt ty praskch mst a akademickho sentu university jet 381

mst, mstys a vrchnost hrdeln soudnictv.

23

existovalo 1 090 rznch soud prvn instance, mezi n byl rozdlen vkon civilnho

a trestnho prva. Z toho pipadalo 56 na krlovsk msta, 142 na municipln msta; k tomu

je teba pist jet c. k. zemsk soud, 19 kriminlnch soud, 4 horn soudy a 868

vrchnostenskch soud. S novm uspodnm soudnictv souvisela i regulace magistrt

v roce 1788. Pi mstech podkomoskch, krlovskch vnnch a konen u tch, kde byly

trestn soudy zrueny, byl civiln magistrt regulovn s trestnm soudem a souasn byly tak

stanoveny platy. Soudcovsk ad zastvali zkouen radov, zatmco studium prv a zkouky

soudcovsk se musely skldat na apelanm soud v Praze. Toto uspodn soudnictv

v echch zstalo v podstat zachovno do roku 1849; vrchnosti vykonvaly do t doby

samostatn soudnictv a policejn dozor na svch statcch, magistrty ve mstech. A do

tohoto roku nebyl pro to dn sttn ad.

Veobecnmu zjmu se budou tit jmna tch, kte na vrchnostenskch adech ve

Frdlantu psobili jako hejtman, sprvci nebo vrchn. Pokud se nsledujcm generacm

dochovala, nech jsou nsledn uvedena. Od druh poloviny 14. stolet jsou znmi nsledujc

sprvn ednci: 13871395 sprvce enk z Donna, 1399 hejtman Poppe von Nchtritz

(Uechtritz); 1411 hejtman Sigismund von Rogewitz (Rackwitz), 1416 a tak 1425 hradn

hejtman Friedemann v. Gersdorf, 1419, 1431 hejtman Profand Croe, 1421 hejtman Hans von

Uechtritz, 14631477 hejtman Heinz von Maxen na Bulovce, 1477 hejtman Caspar Heller,

1479 kancl Hieronymus von Gebelzig, 1490 a jet 1495 hejtman Jrge (Georg) von

Maxen, 1493, 1511 a jet 1517 hejtman Heinrich v. Schwanitz, 1522 hejtmann Peter

Bruckner von Bruckstein, 1522 mstodrc Ambrosius von Dbschitz, 1525 hejtman Veit

Grammolyn, 1527 hejtman Otto von Kalkreuth, 1527 a 1529 hejtman Heinrich von Schwanitz

na Poustce, 1537 hejtman Michel von Eberhard na Doln Oldi; 1540 hejtman Heinrich von

Maxen na Raspenav, 1540 kancl Laurentius Strauch, 1549 a jet 1551 hejtman Georg von

Gebelczig; 1549 kancl Siegmund von Unruhe zu Rodewitz, 15511562 hejtman Hans von

Oppeln zu Linderode, 1562 Hans Schofflinger zu Friedpergk, sprvce hejtmanstv Frdlant,

15621565 hejtman Jost Grave von Wartpergk, 1565 hejtman Caspar von Etzel, 15661570

hejtman Heinrich v.Gersdorf na ernousch, 15701573 hejtman Philipp von Schnaich zu

Hasel, 1573 Wolfgang von Etzel na Krsnm Lese, sprvce hejtmanstv Frdlant, 15731576

hejtman Melchior von Langenau und Strelitz, 1576 a jet 1579 hejtman Georg von Jauernitz

(und Hausdorf) na Pedlncch, 15831595 hejtman Hans Mlazowsky von Tieschnitz, 1597 a

jet 1603 Georg von Maxen na asnici, 1603 a jet 1607 hejtman Friedrich v. Schwanitz na

Habarticch, 1611 kancl Abraham Hauenstein, 1615, 1616 hejtman Ernst von Bora zvan

24

Kessel, na Vsi ( 6. z 1616), 16191624 hejtman Hans von Gersdorf na ernousch, 1624

1626 hejtman David Hayn von Lwenthal, 16271639 hejtman Heinrich von Griessel na

Loun, 1640, 1641 hejtman Konstantin Sebastian Wentorp (Wentorph,Wenter), 16441650

hejtmann Christoph Strauch von Blumenthal na Loun a Srbsk (od 16501657 vrchn

hejtman gallasovskch panstv), 1648 (kvten) a do jna 1649 Hans Georg Bartsch von

Eichelberg, vdsk sprvce a inspektor panstv Frdlant a Liberec, 1650 a jet 1652 hejtman

Hans Wagner von Wagenau (byl ji 1645 jako tehdej hejtman v Liberci t prozatmnm

hejtmanem ve Frdlantu), 16561667 hejtman Johann Friedrich Geutter (Geuther, v beznu

1674), 16651668 hejtman Gideon Ehrlich von Ehrenfeld ( 24. z 1670), 16681675, tak

1677 hejtman Ferdinand von Rrich auf Gnthersdorf, 1675, 1677 prozatmn hejtman

Bernhard Hans Flick, 1675, 1676, 1677, 1678 hejtman ryt Georg Andreas Franz di Conti,

1678, 1679 sprvce Josef Mller (souasn purkrab), 1680 hejtman Friedrich Ferdinand

Fuchs, 16811684 hejtman Paul Ignaz Sadlow (Sadlo), 1685 do 1688 hejtman Heinrich

Wilhelm Neumann von Neuberg (pedtm od r. 1688 sprvce, 1. listopadu 1689), 1689

hejtman Friedrich Ernst Heusler (Heysler), 1690 do 1698 resp. 1722 hejtman Karl Christian

Platz von Ehrenthal (do 1690 dchodn psa, 1690 sprvce, 1692 hejtman, od 1699 vrchn

hejtman, 18. srpna 1722 jako vrchn inspektor), 1699 sprvce Matthias Andreas Brenner,

17221726 Elias Kessler, zvan von Sprengseisen (z Ostritz, 1724 a 1726 vrchn hejtman),

17271732 hejtman Johann Wenzel Siegel, 17321737 hejtman Johann Adam Tscherwenka,

17381743 hejtman Johann Anton Tamerl.36

17431758 hejtman Melchior Lorenz ( 1758),

17581759 sprvce Adalbert Egermann, 17601766 sprvce Friedrich Sauczek (zemel

24. listopadu 1766), 17671779 sprvce Ignaz Konstantin Nomessy ( 1791), 17791790

sprvce Johann Nepomuk Bretschneider (potom do roku 1805 inspektor panstv, 18. z

1805), 17601790 inspektor panstv Johann Wenzel Paul ( 2. srpna 1790), 1791 do 1795

sprvce Johann Karl Paul ( 1795), 17951799 sprvce Johann Andreas Paul (potom od 1799

do 1805 prvn vrchn, od 14. listopadu 1805 inspektor, ( dva dny pot 16.listopadu 1805),

1806 administrtor Karl Leubner, 18061821 vrchn Franz Nmethy ( 23. prosince 1821),

18221832 vrchn Franz Fritsch ( 1. ervence 1832), 18321840 vrchn Karl

Uchatzy( 27. srpna 1866 jako intendant v Liberci) a od prosince 1840 do nora 1850 vrchn

Josef Knesch ( 11. z 1864 jako intendant a c. k. not ve Frdlantu.37

36

V roce 1742 mu zemela manelka Zuzana. 37

Bli daje o hejtmanech viz Ressel, Geschichte der Gemeinden Rckersdorf und Schnwald (Djiny obc

asnice a Krsn Les) 1897, s. 21 a n.

25

Hejtmany a sprvce asto zastupovali v jejich zleitostech tak purkrab, kte, jak ji

bylo zdraznno na jinm mst, mli pvodn na starosti soudnictv na panstv, pozdji vak

byli jen vrchnostenskmi hospodskmi ednky. Jako purkrab na Frdlant jsou uvedeni:

1405 Siegmund von Rogewitz (Rackwitz), 1565 Friedrich Wunschldt von Hof, 1574 Michel

Tschirch, 1576 Georg von Seliger, 16051607 Kaspar Lippach (Liepach), 1607 Hans Nssler,

16131615 Martin Puschmann ( 1619), 16151623 Hans Sommer, 1621 Joachim Junge,

1622 Josef Mller, 16231625 David Ullrich, 1630 Adam Schn, 1644, 1651, 1652 Georg

Spth, 1649 Hieronymus Sitte, 16551666 Johann Bernhard Knig ( 9. srpna 1666), 1659

Adam Schn, 1683 Julius Krumbholz, 1678, 1679, 1687 Josef Mller, 1690 Andreas Kopsch,

1698 Samuel Cuda, 1721 Melchior Porsche, 1730, 1734 Johann Christoph Hauser, 1736

1738 Johann Sebastian Tippolt (Tippelt), 1746 Christian Wondrak, 1758 a 1761 Adalbert

Egermann (souasn sprvce panstv), 1764, 1767 Johann Anton Josef Rcker, 1769, 1770

Johann Gottfried Elger, 1775 a jet 1788 Franz Wohlmann. Pozdji byl ad purkrabho

zcela zruen.38

Na zklad csaskho dvornho dekretu z 11. nora 1784, byl od roku 1786 kadmu

vrchnostenskmu adu pidlen prva znal justicir. Prvnm justicirem (sprvcem) ve

Frdlantu byl od roku 1787 do 1802 veejn not Josef Franz Klingner. V roce 1802 obdrel

toto msto bval soudn aktur Franz Fritsch, rodem z Novho Msta, kter se stal v roce

1822 vrchnm. Tak nsledujc justicir Karl Uchatzy byl v roce 1832 poven na vrchnho.

Jeho nstupcem se stal justicir Josef Knesch (od dubna 1837 vrchnm na Grabtejn). Po

nm nsledoval 1837 justicir Franz Schlosser (do konce r. 1840, pot vrchn na Grabtejn).

Poslednm justicirem (od r. 1841) byl Julius Fritsch, kter vstoupil v roce 1850 do sttnch

slueb. Zemel v Litomicch jako c. k. zemsk soudn rada.

Udlosti roku 1848 pivodily konec poddanskm svazkm, kter byly zkladem pro

dosavadn sprvu a soudnictv a dsledkem toho bylo, e oboj pelo do rukou sttu.

Vrchnostensk ady psobily jet do 2. ledna 1850. Podle novho zemskho zzen z

2. nora 1849 pela tehdy politick sprva frdlantskho okresu na c. k. okresn hejtmanstv

ve Frdlantu, zatm co soudnictv (ni soudnictv) bylo pidleno nov zzenmu c. k.

38

V posledn dob se setkvme s purkrabmi na ernousch. Tak byl 7. prosince 1799 peloen tehdej

hrdeck pojezdn Karl Czrnig jako purkrab do ernous. (Jeho, tam 5. kvtna 1804 narozen syn Karl,

zakladatel rakousk statistiky byl poven do lechtickho stavu s pdomkem svobodn pn z ernous (von

Tschirnhausen) a zemel 5. jna 1889 v Grzu). 1807 il v ernousch purkrab Franz Nittel. 22. dubna 1814 byl

dchodn J. P. Speer jmenovn purkrabm ve Frdlantu. Speer doshl pozdji postaven hospodskho rady. Od

roku 1830 byl Anton Lffler purkrabm v ernousch.

26

okresnmu soudu ve Frdlantu.39

Okresn hejtmanstv zahjilo innost 1. nora 1850, okresn

soud 2. ervence 1850.40

Organizace proveden v letech 1849/1850 dle zsady plnho

oddlen sprvnch a justinch ad, se vak z finannch dvod neosvdila, a tak se

z hlediska spornosti ukzala po tech letech poteba zmny. Pi n se opustila zsada

oddlen sprvnch a justinch ad a byly vytvoeny smen okresn ady, jim psluely

zleitosti sprvn i soudn.41

. Tak dostal tedy i Frdlant 26. kvtna 1855 smen okresn

ad. Navzdory rznm nedostatkm, kter provzely zzen okresnch ad, existovaly a

do roku 1868. Zkon z 11. ervna 1868 se vrtil opt k zsad plnho oddlen sprvnch a

soudnch ad oputn v roce 1855 a vytvoil znovu jako politick ad prvn instance

c. k. okresn hejtmanstv, a jako soudn ad prvn instance soudn dvr s jemu podzenmi

okresnmi soudy. Od 30. srpna 1868 m Frdlant znovu c. k. okresn hejtmanstv a c. k.

okresn soud.

C. k. okresnmu hejtmanstv ve Frdlantu podlhaj starostensk ady mst Frdlantu a

Novho Msta pod Smrkem a vechny obecn ady frdlantskho okresu. Prvnm

pedstavenm c. k. okresnho hejtmanstv byl od 1. nora 1850 do 11. bezna 1853 c. k.

okresn hejtman Wilhelm Bach, kter byl pozdji, 14. ervence 1855, jako mstodritelsk

rada poven do lechtickho stavu s prediktem von Festenbach. Po nm nsledovali okresn

hejtman, resp. okresn pedstaven Josef Heinrich Schade (18531861), mstodritelsk rada

39

Krajsk ady, jim zpotku psluela pe o veobecnou bezpenost, od poloviny 18. stolet t st

politicko-administrativn sprvy sven oblasti, zstaly po zruen patrimonilnch ad jet zachovny.

Teprve 1862 bylo rozhodnuto zruit krajsk ady; 31. jna 1862 byly jako rozhodujc instance v zleitostech

politick sprvy zrueny. Rozsah psobnosti krajskch ad v politick oblasti peel na c. k. mstodritelstv.

Krajsk ady v echch byly zzeny za csae Karla IV. Tento panovnk rozdlil 1356 zemi na 13 kraj a do

ela kadho postavil dva krajsk hejtmany. V druh polovin 15. stolet bylo 14, v roce 1714 jen 12 kraj.

V roce 1751 dolo k rozdlen ech na 16 kraj; 1849 byla zem rozdlena na 7, 1855 ale opt na 13 kraj.

Frdlantsko nleelo do 1849 ke kraji mladoboleslavskmu, pot (do 1855) k eskolipskmu a poslze (do 1862)

opt ke kraji boleslavskmu. Jako krajsk hejtman v Lp psobil v letech 18501852 svob. pn Christian Koc

z Dobre (Kotz von Dobrz), 18531855 Adalbert, svobodn pn von Seeberg ( 10. jna 1873). 40

Nov organizace soud v Krlovstv eskm byla nazena vnosem z 6. ervence 1849. Pot bylo v zemi

zzeno 210 okresnch a 13 krajskch soud. Tak Liberec dostal krajsk soud (zahjil innost 1. ervence 1850).

Presidentem zdejho krajskho soudu se stal Otto Schubert (do r. 1855). Z onch 210 okresnch soud bylo

30 soud prvn tdy, souasn jako okresn soudy sborov pro jejich vlastn okres a pro dal pidlen soudn

okresy, 178 druh tdy a 2 tet tdy. U okresnch soud prvn tdy jako trestnch soud pro peiny, byl zzen

i ad sttnho nvladnho (rovn v Liberci). 41

Ke zmn politick organizace ech dolo na zklad csaskch rozhodnut z 14. z a 26. listopadu 1853, a

z 5. bezna 1854. Podle tto organizace tvoily okresn ady s okresnm pedstavenm politick sprvn ad

v okresech, zatm co krajsk ad zstal nadzenm administrativnm adem (do roku 1862). Organizace soud

vstoupila v ivot nazenm ministerstev vnitra, justice a financ z 9. jna 1854. V echch bylo zzeno

14 soud prvn instance (zemsk soud v Praze a 14 krajskch soud). Sdla krajskch soud nesouhlasila vdy

se sdly krajskch ad. Boleslavsk kraj ml dva krajsk soudy: v Mlad Boleslavi a v Liberci. Ve 13 mstech,

mezi nimi v Liberci, byly zzeny mstsky delegovan okresn soudy. Tyto byly na zklad organizace soud

z roku 1896 od 1. ledna 1898 pemnny zase na c. k. okresn soudy. Jmna president krajskho soudu

v Liberci viz A. Ressel, Reichenberger Heimatkunde (Libereck vlastivda) I, s. 657.

27

Hermann Schedlbauer (18611864) a Karl Ludwig (1865 do 1. ledna 1870, jako

mstodritelsk rada v. v. 20. bezna 1906 v Teplicch), Josef Pirkl (18701885, jako

mstodritelsk rada v. v. 16. nora 1907 ve Vdni), Anselm Feiler (1885 a do bezna 1900,

jako mstodritelsk rada v. v. 16. dubna 1906) a Josef Hirsch (od 12. ervence 1900 do

dnen doby).

C. k. okresn soud ve Frdlantu, kter rozhoduje o pestupcch v trestnch vcech a

vykonv soudn pravomoc v civilnch sporech a do hodnoty 1 000 K, a tak v zleitostech

exekunch, poruenskch a pozstalostnch, podlh c. k. krajskmu soudu v Liberci, kter

byl ustaven jako krajsk soud 1. ervence 1850 42

. Prvnm okresnm soudcem ve Frdlantu

byl od 2. ervence 1850 JUDr. Franz Tietze. Od roku 1868 zastvali tento ad 18681870

Wilhelm Andreas Schreiter, 18701871 Franz Plitzner, 18711878 Franz Hoffmann, 1878 a

1898 Franz Sommer ( 14. kvtna 1897 jako c. k. zemsk soudn rada), 18971898 Wilhelm

Burkert, 18981901 zemsk soudn rada Wenzel Mayer ( 3. ervna 1901), od 18. listopadu

19011909 zemsk soudn rada Franz Janisch (nyn v Chebu) a od t doby Dr. Wilhelm

Grunert.43

Vkonnm orgnem samosprvy okresu Frdlant je na zklad zemskho zkona

z 25. ervence 1864 okresn zastupitelstvo. M na starosti drbu starch silnic, stavbu

novch okresnch silnic, most a kanl, opravu venkovskch cest, zakldn nemocnic aj.

Stl zleitosti okresnho zastupitelstva vyizuje okresn vbor v ele s pedsedou,

potvrzenm Jeho Velienstvem.

Pedsedy okresnho zastupitelstva byli a dosud: 18651866 J.Exc. hrab Eduard Clam-

Gallas, 18661868 Josef Hanisch, sprvce panstv ve Frdlantu, 18681889 Bernhard

Herrmann, statk v Kunraticch ( 16. ervna 1896), od t doby je pedsedou zastupitelstva

soukromnk Heinrich Ehrlich z Frdlantu (nar. 21. bezna 1846). Jako nanejv zaslouil

leny okresnho zastupitelstva z Raspenavy je teba uvst velkoprmyslnka Josefa Antona

Richtera ( 1898) a ekonoma Josefa Herbiga ( 1910).

D) Vznik obc Raspenava, Luh a Luec

42

C. k. okresnmu soudu ve Frdlantu podlhaj v souasn dob vechny obce okresu; nazenm ministerstva

justice z 14. bezna 1911 vak bylo povoleno zzen c. k. okresnho soudu v Novm Mst p. S., jemu po

zahjen innosti budou podlhat obce Nov Msto p. S., Jindichovice, Horn asnice, Ludvkov, Dtichovec,

Hajnit a Srbsk. 43

C. k. okresn soud ve Frdlantu sdl od r. 1905 v novostavb, kter byla pedna k uvn 12. nora 1905. Od

roku 1850 se nachzel v dom . 91 na nmst, od 1868 v dom . 393395 v Zmeck ulici, od 1870 v dom

. 6667 v Zmeck ulici a od 1887 v dom . 397a.

28

K obcm frdlantskho okresu zaloenm Nmci, nle tak Raspenava, Luh a Luec.

Bezpochyby jsou skoro stejnho st. I kdy se rok vzniku tchto t obc d dnes ji jen

tko urit, lze pesto vyslovit domnnku, e k jejich zaloen dolo asi v prbhu 13. stolet.

Dokazateln existovaly ji ped pti sty lety. Podle starho urbe panstv Frdlant,

pochzejcho z konce 14. stolet (mezi lty 1387 a 1409), kter v roce 1905 vydal dvorn rada

Dr. Herrmann Hallwich v Mitteilungen des Vereines fr Geschichte der Deutschen in

Bhmen, bylo tehdy v Luhu (Myldenow) ji 33 selskch usedlost, jedna pila na louce pod

vesnic a pilehl zahrada. Ze sedmi ln, kter ves zaujmala, nleelo est ln a dva pruty

pnu na Frdlant, o zbytek se dlil mstn rycht (4 svobodn pruty a 4 pod rokem),

svobodn sedlk Rambold Stntsch (2 svobodn pruty) a Seibold (Sypould), kter odvdl

zvltn rok, ale jinak byl od sluby osvobozen. Luh byl ron vesnic panstv Frdlant,

to znamen, e sedlci, kterm bylo pidleno zmnnch est ln a dva pruty pdy, museli

platit vrchnosti ron urit rok. rok vesnice za lny (a za zahradu) obnel na Valpurgu

6 dobrch a 1 obyejnch gro, a prv tolik na sv. Michala. O svatodunch svtcch se

platily 4 dobr groe. Na den sv. Martina odevzdvali ron sedlci dohromady 2 maldry

ovsa. Vnon dar obce inil 30 (resp. 34) groe. Rycht dval na vnoce k poct est

slepic a o velikonocch 2 plece. K masopustu musela obec dodat 13 slepic. Zvltn rok

jinak od sluby osvobozenho Seibolda inil na Valpurgu a sv. Michala 2 dobr groe. Pila

platila rok 15 gro a 15 prken, z pilehl zahrady se platilo 5 gro a o vnocch darem

2 slepice.

Jako doklad uvedench daj nsleduje doslovn st urbe, tkajc se vesnice Luhu.

Zn:

Pamatuj. Luh m 7 ln. Z toho je 6 ln a 2 pruty pn a 4 pruty rychtovy svobodn

a 4 pruty pod rokem. T Rambold Stoentsch m 2 pruty ke sv usedlosti. roky vsi za lny

(a za zahradu).44

Na den svat Valpurgy 6 dobrch gro a 1,5 groe a 3 hale a tolik t na

den sv. Michala.45

T na svatodun svtky 4 dobr groe.T na den sv. Martina 2 maldry

ovsa. T o vnocch 30 gro k poct.46

T rycht o vnocch k poct 6 slepic. t obec na

masopust 4 slepice. T rycht 2 plece na velikonoce. T Dypould z Luhu d zvltnho

44

daje v zvorkch jsou v originlu pekrnut. 45

Vysvtlivky: V=5, i nebo j = 1, j/ =1/2; gr. = groe. Tehdy se potala hivna (marka) bu podle itavskho

(praskho, eskho) potu nebo podle zhoeleckho potu. 1 itavsk hivna mla 56 gro nebo 4 vrdunky

(tvrtky) po 14 groch; 1 gro = 7 fenik, 1 fenik = 2 hale; 1 hal = 2 penzky. Hodnota jedn itavsk hivny

= asi 28 markm dnen nmeck mny. 1 zhoeleck hivna mla 48 gro = 4 ilinky gro. Mitteilungen der

Gesellschaft fr Zittauer Geschichte (Zprvy Spolenosti pro itavsk djiny) . 5, 1908, s. 12,14). 46

Nad tm nadepsno malm psmem 4.

29

roku na den sv. Valpurgy 2 dobr groe a na Michala 2 dobr groe a je osvobozen od

sluby.

Nsledn uvd urb jmna tehdejch sedlk a velikost jejich majetku. Abychom

poznali hospode usedl tehdy v Luhu, nech je dovoleno otisknout zde tak doslova tuto

st:

Dle nsleduj nejdve sedlci:

Rambould stoentsch m 2 pruty svobodn ke sv usedlosti. Martin wechter 3 pruty.47

Hannus vlrich lnu. Phankuche 1 prut.48

Redir 1 prut.49

Fredrich toelrich 2 prutu.50

Renger 2 pruty. Matis Weber 4 pruty.51

Lorentz leffeler 2 pruty (nadepsno hoffemann),

Praedinne lnu. ro je za 5 prut. Hempil bebirsteyn 2 prutu.52

Nytsche vyweger

3 pruty.53

Heinrich senger 2 prut.54

Peter yrmel 2 prutu. Petsch Peltcz l prut. Heinrich

1 prut.55

T l zahrada56

.T Heinrich 2 pruty.57

Peter Dytrich 2 pruty 58

(Rychtovo) 59

47

Oprava msto Kunat. 48

Oprava msto Bruecher. 49

Tento zznam je dodaten zpis na okraji textu. 50

Oprava msto Heynrich. 51

Oprava msto Nyckel. Opravy asi znamenaj pedchozho majitele. 52

U jmna Hempil je provedena oprava za Nytsche. Potomky tto mansk rodiny Biberstein (Bieberstein)

nalezneme v obcch Luh a Raspenava a do nejnovj doby. 24. bezna 1680 penechala vdova po Christophu

Bibersteinovi svj dm na nivch za 5 kop synovi Christophu Bibersteinovi. 26. nora 1691 prodv Hans

Biberstein svoji zahradu na nivch v Luhu za 3 kopy Christophu Krausovi. 11. listopadu 1720 prodv Melchior

Biberstein svj tamn domek na nivch za 8 kop Friedrichu Peukerovi. 8. kvtna 1735 kupuje Hans Georg

Biberstein pust pozemek na nivch v Luhu, na nm jet ped koncem roku 1737 postavil dm . 77.

15. bezna 1745 prodv Hans George Biberstein svj domek na nivch v Luhu za 15 kop Hansu Christophu

Resselovi. Njak Georg Biberstein kupuje 1706 od Georga Austena za 1 kopu jeho zahradu v Raspenav, lec

mezi Smdou a nhonem pily; pozemek byl od vody zcela zkaen. Jaksi Matthus Biberstein zskv

v tomt roce 1706 za 17 kop od Christopha Schara jeho poln zahradu vedle pozemku Georga Blumricha.

23. dubna 1709 prodv Georg Pfohl svoji zahradnickou usedlost lec ped statkem Georga Ressela

v Raspenav za 17 kop Hansu Bibersteinovi. 23.12. 1714 prodv pozstal vdova po Georgu Bibersteinovi

svjraspenavsk domek na nivch mezi Smdou a nhonem pily za 16 kop Friedrichu Blumrichovi. 16. srpna

1744 dostv se dm . 44 v Raspenav za 13 kop od Hanse Bibersteina jeho synovi Hansi Michaelu

Bibersteinovi a od tohoto 28. srpna 1770 za 19 kop jeho synu Antonu Bibersteinovi. 1782 zskv dm . 44

(vetn domu pro vmnke . 45) za 30 kop od Antona Bibersteina Josef Hbner. 13. kvtna 1754 prodv

Mathes Biberstein svoji raspenavskou zahradnickou usedlost . 102 za 33 kop svmu synovi Hansu Josefu

Biebersteinovi. Tento penechv usedlost . 102 12. jna 1762 za 25 kop Hansu Christophu Khlerovi.

V polovin listopadu 1800 smuje Josef Biberstein svj raspenavsk dm . 159 za dm Gottfrieda Helbiga

. 122 v Luhu. Dm . 159 v Raspenav koupil Anton Biberstein 20. dubna 1783 za 67 zl. od Josefa Hbnera. Po

smrti Antona Biebersteina ho zskal 6. bezna 1792 za 850 zl. jeho syn Josef Bieberstein. Dm . 44 v Raspenav

zskal 9. dubna 1797 od vrchnostenskho vinopalnka Paula Seidemanna ve Frdlantu Josef Andersch

z Hundorfu, panstv Grabtejn. 53

Oprava msto Petczould 54

Oprava msto Nycklosz hoerkner. 55

Oprava msto Dy thowdelyne. 56

Na okraji Slou rychti. 57

Oprava msto Dy foersterynne (manelka fota). 58

Oprava msto Welnag. 59

Slova v zvorkch jsou pekrtnuta.

30

Hannus Husman 2 pruty. Hannus Diterich 3 pruty. Rychtovo. Tycze yrmelyne prutu.

Hannus Welnak prutu.

N. lomczer 1 prutu 60

. Rycht l prut pod rokem. Klingensteyn prutu. Nycze rudel

1 prut61

. Nycze peczolt 6 prutu62

. Peter welnag 3 pruty.63

Frenzel Dittrich 2 pruty64

. Peter

krichoff 3 pruty.65

Thomas schindeler prutu. Heinrich gobel 3 pruty. Ppribiss prutu66

Nykel bischoff 2 prutu.

Z rodinnch jmen, kter se tehdy v Luhu vyskytovala, setkvme se i pozdji asto se

jmny Biberstein, Ulrich, Weber, Lffler, Prade, Viehweger, Pelz, Dittrich, Hausmann,

Riedel, Petzold, Schindler, Pribisch a dalmi. Nkter z tchto jmen se vyskytuj i dnes.

Zvr dlu urbe, tkajcho se Luhu se vztahuje k pile a s n sousedc zahrad; zn:

T pila pod Luhem na louce plat ve zmnn den 15 gro, 15 prken. T z pilehl

zahrady na zmnn den 5 gr., o vnocch 2 slepice.

Luec byl na potku 15. stolet propjen jako lno jednomu z bibertejnskch man,

jmnem Heinrich Kroe, byl tedy lenn vesnic. Zmnn urb to k jasn, kdy je v nm

poznmka Luec m heynrich Kroe jak lno

Raspenava, kter v on dob zejm tak byla lenn vs, je v urbi zmnna jen

prost.67

Pslun msto urbe, psan bohuel jen nezeteln a zlomkovit, zn: T ve

Viov stoj 6 polskch hiven a l gro, hivna po 12 hivnch meskch pro fare

v Raspenav.

Z tto poznmky lze vyrozumt pouze, e Raspenava mla fare.

V bibertejnsk smlouv o dlen statk z roku 1463 se uvdj jako psluenstv

panstv Frdlant vrchnostensk nebo ron vesnice Raspenava a Luh (s mlnem), Luec se

zd bt jet vesnic lenn.

60

Oprava msto Schetscheler. 61

Oprava msto Item Peltcz. 62

Oprava msto Lorenz Schindeler. 63

Oprava msto Diterich. 64

Oprava msto Rytter. 65

Oprava msto Heinrich Wernher. 66

Napsno pozdj rukou. 67

Porovnej Dr. Hallwich, Friedland vor 500 Jahren (Frdlant pe 500 lty), separt s. 59. V lennch nebo

manskch vesnicch museli poddan vykonvat sv povinnosti vazalovi, zatmco ve vrchnostenskch vesnicch

(Amtsdrfer) byli bezprostedn podzeni majiteli panstv svmi slubami a placenm rok. Jako lenn vesnice

se v roce 1629 uvdj: Loun, Doln Old, Andlka, Hj, Ves, Arnoltice, ernousy, Poustka, Boleslav,

Habartice, Srbsk, dle Nov Ves, Gerlachsheim (Grabiszyce, Polsko) a Gnthersdorf (Godzieszw Polsko) a

t sti Bulovky a Viov. Vrchnostenskmi vesnicemi byly Krsn Les, Doln asnice, Horn asnice,

Jindichovice, Dtichovec, Ludvkov, Libverda, Bl Potok, Hejnice, Luec, Luh, Raspenava, Oldichov

v Hjch, Mnek, Albrechtice, Vysok, Dtichov, Hemanice, Kunratice, Vtrov, Pedlnce a sti Bulovky a

Viov.

31

Nejble star zprvu o Luhu obsahuje nejstar soudn kniha msta Frdlantu (1493

1520). Nachz se na fol. 8a a zn:kdy se pe rok 1495 na den Nevitek dostavil se

Bartel Richter z Luhu a sloil penz ddick ze svho ddictv, toti 7 (?) a sloil slib za

vechny svoje statky. Kdyby Hans Schneider drel penze neprvem, tak je chce opt poloit

pod pravou psahou. Tak jmenovan Hans Schneider Bartel uvolnil rukou dnm a sty svj

statek, aby nebyl pozdji upomnn on nebo jeho dti. O tom v N. Dreischcke toho asu

rycht a Elias Schonebeck a Merten tayrsan. 68

Uveden, ponkud temn, zprva je jistm

dokladem toho, e rodina Richter, jet dnes siln zastoupen v Luhu a Raspenav, ji na

konci 15. stolet vlastnila v Luhu ddin statek. Mon, e v citovan listin uveden Bartel

Richter, je dokonce prapedkem dnen rodiny Richter von Wittbach.

Vhodou pro vvoj obc v dol Horn Smd byl vskyt vpence a elezn rudy v tto

oblasti. Tba eleznch rud, kter se zde provozovala ji v prvn tetin 16. stolet, vedla

v on dob ke vzniku eleznho hamru v Raspenav, dsledkem eho toto msto vystupovalo

do poped a zskalo na vznamu.

Uveden zprvy dokazuj, e obce Raspenava, Luh a Luec jsou starho pvodu. Jist je

oprvnn tvrzen, e pat k nejstarm sdlitm frdlantsk upy.

Nepochybn je mono je adit jet k onm obcm Frdlantska, jejich osdlenci pili

jako svobodn lid, nikoliv jako poddan. Teprve nsledujc doba jim pinesla nevolnictv.69

Podstatn jin je to u obou mladch osad Peklo a Ferdinandov. Tam byli ji prvn osdlenci

poddanmi (nevolnky). Majitel panstv jim penechal pozemek nikoliv do prvnho

vlastnictv, ale pouze jim ho propjil. S tmto darem byla spojena pirozen mnoh

bemena, kter rostla se stoupajcm vnosem propjenho statku a kter zmizela teprve

s odstrannm poddanskch vztah.

Obec Karolintal /Peklo/ vznikla na panskch pozemcch, a to na lesn a zemdlsk

pd nkdejho lennho statku Luec. dol, v nm se dnes rozkld vesnika Karolintal,

bylo jist a do 16. stolet, mon dokonce do 17. stolet, a na mal luiny pokryto temnm

lesem; bylo proto nazvno obecn Pekelsk dol, nebo v Pekle Jen asi pozvolna se les

prosvtloval. Nlezy eleznch rud byly pinou, pro do tto lesn divoiny pronikali lid.

Zarostl hromady zeminy a polorozpadl hrze pokrvaj jako nhrobky pdu, pod n

odpov hon a shon onch dn, kdy byla hledna loiska a hloubeny achty, hlavn proto, aby

se pro tehdej vlen asy nalezlo smrtonosn elezo. Zd se, e podl Pekelskho potoka

68

Nickel Dreischuh, mstsk rycht ve Frdlantu. 69

Srovnej sek Doba utrpen.

32

(Telke) onoho tie zurcho potku, kter protk Pekelskm dolm, existovaly stoupy;

jet dnes patrn hrze pipomnaj dvj rybnky, pehrady. elezn ruda v krajin

nalezen, se dovela do hamru v Raspenav. Kdy se zastavil tento podnik, pestalo tak

dolovn elezn rudy. Lidsk pbytky, asi s vjimkou jednoho hospodskho dvora

(pravdpodobn psluenstv nkdej lechtickho statku v Luci) v Pekle, jet nebyly.

Dlnci, kte zde hledali elezo, bydleli urit v blzkch vsch Raspenav, Luhu a Luci.

V dsledku vkop v Pekle, byly odlesovny stle vt plochy, co byla okolnost, kter

pimla vrchnost k tomu, promnit odlesnn plochy v louky a vyut jich pro chov dobytka.

Pravdpodobn po zruen eleznho hamru v Raspenav, mon jet dve, ale jist jet

v prbhu 17. stolet, pemnila vrchnost ji existujc Pekelsk dvr, stojc uprosted

vzniklch luk, pestavbou na vrchnostensk ovn, kter znme pozdji jako Pekelsk

poplun dvr. Okolnost, e tento ovn jet nen zanesen v urbi frdlantskho panstv

z roku 1631, dovoluje zvr, e byl zzen teprve po skonen ticetilet vlky.70

Zajist tam

vak byly ji tehdy (1631) plochy vhodn k obdlvn, nebo zmnn urb stanov, aby

obil z Pekla dopravovali sedlci z Libverdy a Hejnic do dvora v Hajniti. Ovn v Pekle se

objevuje v pramenech teprve na potku 18. stolet (1701). Frdlantsk lenn kniha IV. m na

stran 60 zpis ze dne 20. bezna 1701 o postoupen a vmn njakho psluenstv mezi

milostivou vrchnost a Georgem Nsslerem v Libverd, kter bylo pilenno k novmu

dvoru v Pekle: Georgu Nsslerovi byl do ddinho vlastnictv k jeho