měření poloh hvězd a planet na obloze navigace sférická astronomie (souřadnice)

Nebeská mechanika Pohyb vesmírných těles Určování jejich drah Mladší doba kamenná - megalitické stavby Egypt – předpovědi nilských záplav Babylón – teorie osmi sfér, hvězdné katalogy,

tabulky efemerid Řecko – Hipparchos, Aristarchos, Ptolemaios

asi 320 – 250 př. n. l. první heliocentrický model,

zemská rotace Slunce je mnohem větší než

Země O velikosti a vzdálenosti

Slunce a Měsíce - pokusy o zjištění poměru velikostí Slunce, Měsíce a Země

Velká soustava (Syntaxis megale, Almagest)

geocentrický systém 48 souhvězdí podle

Hipparchova katalogu nebeská tělesa obíhají

kolem Země po kružnicích s epicykly

1514 – Koperník píše De revolutionibus orbium coelestium

1609 – Galileo Galilei vynalezl dalekohled a objevil 4 měsíce Jupitera

1609 – vydána Keplerova Astronomia nova 1687 – vydán Newtonův spis Philosophiae

Naturalis Principia Mathematica

vl. jm. Tyge Ottesen Brahe 1572 – supernova SN 1572 v Kassiopee 1576-1597 – pracoval ve vlastní observatoři na

Hvenu 1599 – pozván do Prahy Rok na observatoř v Benátkách nad Jizerou Císařský astrolog Považován za nejpřesnějšího pozorovatele oblohy

1600-1612 – žil v Praze Propočty dráhy Marsu

na základě Brahových pozorování

1609 - Astronomia nova (1. a 2. Keplerův zákon)

1619 - Harmonices Mundi (3. KZ)

1348 – založena 1622 – předána jezuitům 1740 – podřízena státu 1773 – jezuité vykázáni 1781 – toleranční patent; němčina jako

vyučovací jazyk 19. století – univerzita získala část autonomie;

čeština povolena jako druhý vyučovací jazyk

1848 - studentské bouře ve Vídni, Praze Požadavky petice univerzity:

zastavení náboženské diskriminace učitelů, svoboda vyučování, rovnoprávnost němčiny s češtinou, právo navštěvovat zahraniční univerzity, zakládat

studentské spolky

Od roku 1848 - národnostní polarizace, střety mezi českými a německými studenty v Praze

1882 – univerzita rozdělena císařským výnosem na Českou a Německou univerzitu Karlo-Ferdinandovu

1721 – postavena klementinská věž 1751 – založena hvězdárna prof. Josefem

Steplingem (1716-1778) 1752 – zahájení meteorologických řad

(měření tlaku a teploty) 1773 – zrušen jezitský řád – vznik c.k. Státní

hvězdárny (ředitel = prof. Astronomie) Nezávislá na univerzitě, zvláštní privilegia

1804 – zahájena měření dešťových srážek

Problém s neochotou rakouské vlády financovat její provoz

1. pol. 19. stol. - omezena pozorování (zastaralé vybavení),

pouze meteorologická a geomagnetická měření, pozorování Slunce poledníkovým dalekohledem

Nevznikaly významnější publikace Nevyhovující prostory

Fr. Nušl: „Dotace byly spotřebovávány na tisk, knihovnu, inventář meteorologický, magnetický a nejmenší měrou na strojový inventář astronomický – vždyť i to, co svého času hvězdárna měla, leželo před 50 let neupotřebeno v bednách, a řiditelové pokládali koupi větších strojů za vyhazování peněz.“

1883 – ředitelem jmenován Ladislaus Weinek Hvězdárna „integrující součást německé

univerzity“ se zvláštními privilegii „in der königlichen Hauptstadt Prag existiert

bisher weder eine „deutsche“ noch eine „böhmische“ Sternwarte, sondern lediglich eine k. k.-Sternwarte“

20. 11. 1885 – první fotografie bolidu na světě pozorování příležitostných nebeských jevů 1889-1899 – mezinárodní projekt měření

výšky pólů Talcott-Horebowovou metodou Prokázán pohyb zemské rotační osy

Weinek navrhl a koordinoval spolupráci s hvězdárnami v Postdamu, Berlíně a Štrasburku při pozorování magnetických jevů

1894 – Weinek začal pracoval na atlasu Měsíce

Pocházel z Budapeště 1865-1869 – studoval na univerzitě ve Vídni 1871 – studium na univerzitě v Lipsku 1873-1875 – účast na expedici za pozorováním

přechodu Venuše přes sluneční disk (Kergueleny) 1875 - hlavní pozorovatel na hvězdárně v Lipsku

(zpracování pozorování přechodů Venuše, kresby Marsu, Jupitera a komet)

1882 – odešel z lipské hvězdárny do Drážďan 1883 – jmenován profesorem astronomie na

Německé universitě a ředitelem Státní hvězdárny

Fotografie z Lickovy hvězdárny v Kalifornii (36-palcový refraktor)

Zvětšovací aparatura – přesnost na 30 m Objev řady neznámých kráterů a rýh 1897-1900 – Weinek publikoval 10 sešitů

atlasu (200 stran)

1905 - „p. profesor Dr. L. Weinek, hvězdář světoznámý a ředitel oné hvězdárny, stýská si, že vinou umístění hvězdárny, která jest obklopena hlukem, prachem a elektrickými lampami, počet pozorování byl omezen. A má pravdu p. Weinek. Ale on nevystavil tam observatoř, město se zvětšilo“

1907-1914 – pozorování proměnných hvězd 1918 – německá univerzita přišla o Státní

hvězdárnu

1885 – profesorem české astronomie jmenovám August Seydler (1849-1891)

1887 – založen AU 1890 – provizorní observatoř v Ovenecké ulici

na Letné s přístroji z pozůstalosti saského astronoma-amatéra P. Brödela a dalekohled od V. Šafaříka

Výpočty drah planetek a komet 1891 – zemřel Seydler, profesorem jmenován

Gustav Gruss 90. léta – pozorování proměnných hvězd, emisních

čar ve spektrech jasných hvězd, podíl na pozorování pohybu pólů

1900 – stěhování do domu ve Švédské ulici Kvůli nevyhovujících podmínkám postupné

omezení vědecké činnosti

1867-1871 – studium matematiky a fyziky na Univerzitě Karlo-Ferdinandově

1871-1881 – asistent Státní hvězdárny

• Zpracovávání pozorování, revize a doplňování starších pozorování

1885 – profesor teoretické fyziky a astronomie

✗1875-1877 – asistent na Státní hvězdárně✗1881-1891 – adjunkt na Státní hvězdárně

✗ Pozorování variace šířek✗1892 - mimořádní profesor astronomie a ředitel AU✗1896 – Z říše hvězd✗1897, 1899 – Základové theoretické astronomie✗1914 – odešel do penze

1920 – zákon o poměru pražských univerzit• Universita Karlova• Deutsche Universität zu Prag• Státní hvězdárna od roku 1918 ve státní správě

„in der königlichen Hauptstadt Prag existiert bisher weder eine „deutsche“ noch eine „böhmische“ Sternwarte, sondern lediglich eine k. k.-Sternwarte“

Doc. Fr. Nušl převzal hvězdárnu včetně veškerého inventáře

německý AU se postupně odstěhoval

1919 – převzal smíchovský ústav prof. V. V. Heinrich (1884-1965)

20. léta – narůstající problémy kvůli stavu budovy, nedostatku financí na vědu a výzkum

Rekonstrukce 30 let starých přístrojů, nákup nových

Pozorování slunečních skvrn a polárních září, triangulave a nivelace 1. řádu pro Geodetický ústav

Vyostření organizačních problémů a sporů v profesorském sboru

1934 – Heinrich odvolán, ústav převzal profesor teoretické fyziky V. Trkal (1888-1956)

1903-1907 – studium matematiky a fyziky na FF UK

Nebeská mechanika, restringovaný problém tří těles

1913 – docent na české UKF 1919 – ředitel AU a profesor astronomie Zač. 30 let – sekulární řešení pro pohyby

hvězdných systémů 1934 – odvolám z místa ředitele, profesorem do

roku 1957

1920-1923 – studium na UK 1924-1925 – studium na Sorbonně 1927 – asistent na Al Bouzareah v Alžíru 1928-1933 – asistent fyzikálního ústavu na

Komenského univerzitě v Bratislavě 1931 - Sur le courant d'etoiles Ursa Major

(hvězdokupa Collinder 285) 1934 – soukromý docent astronomie

Vědecká práce: • Stelární astronomie - rozptylové rychlosti hvězd v

okolí Slunce, • Stanovení vzdálenosti Slunce od střdu Galaxie• Pohyb horkých hvězd

1945 – nebyl jmenován profesorem kvůli docházce dcery do německé školy

1946 – profesorem na MU v Brně, dobudoval místní AU, 1953-1975 – vedl katedru astronomie a meteorologie na

MFF UK

Vedena Fr. Nušlem 1928 – J. J. Frič nabídl svou ondřejovskou

hvězdárnu českému státu k účelům UK - Nušl ředitelem, samostatná správa hvězdárny

Státní hvězdárnu spravoval Otto Seydl (1884-1959)

• Historie klementinské hvězdárny

1888-1893 – studium na české KFU Učitel a popularizátor astronomie 1908 – profesor matematiky na

Vysoké škole technické 1926 – profesor astronomie zaměřen na astronomické

přístroje, geometrickou optiku Nušlův-Fričův cirkumzenitál (konec

30. let)

1918-1930 – veden A. Preyem (1873-1949)• Sférická astronomie, nebeská mechanika

Přestěhován do budoby FU DU ve Viničné 1929 – Spolek přátel hvězdárny německé

univerzity – koupě pozemku, výstavba kamenné hvězdárny

1937 – profesorem E. F. Freundlich• Plány spolupráce s českým AU a společné

observatoře v Libuši

1938 – Freundlich a G. Alter emigrovali, ústav zůstal prázdný

1905-1910 – studium na univerzitě v Lipsku

1911 – počátek spolupráce s A. Einsteinem (pozorování stáčení perihelu Merkura, měření odchylek světelných paprsků v blízkosti Slunce při zatmění Slunce)

1920-1921 – stavba Einsteinturm v Postupimi

20. léta – stelární statistika

1933 – rezignoval na pozici ředitele Einsteinova ústavu a emigroval do Turecka

1933-1936 – vybudoval moderní observatoř na univerzitě v Istanbulu

1936-1938 – profesor na DU v Praze 1938 – docentem astronomie na University of St.

Andrews ve Skotsku, budování observatoře 1945 – začal se zabývat dynamikou kulových hvězdokup 1951-1959 – Napier Professor astronomie

Státní hvězdárna přejmenována na Prager Sternwarte in Prag 1940 – vykázána z Klementina, přestěhována do

Budečské ulice; vědecká právě probíhala v Ondřejově

1942 – ondřejovská hvězdárna zabrána Němci – čeští zaměstanci zůstali

AU UK – fungoval po celou dobu (omyl?)

Profesorem jmenovám W. Schaub (1901-1959) Hvězdárna v Telnici rekontruována, zakoupeny

nové přístroje Schaub se přestěhoval do Ondřejova Deustche Universität zu Prag zanikla s nacistickou

říší 5. 5. 1945 a její vybavení převzal český AU UK Hvězdárna v Telnici byla po válce zbourána

V Ondřejově začala vznikat vědecká oddělení: • Astrometrie• Astrofyzika a stelární statistika• Fyzika Slunce• Výzkum vysoké atmosféry

• Příruční laboratoř

1948 – reorganizace Státní hvězdárny „byl položen hlavní důraz na nové a moderní zaměření astronomické práce

tak, aby se organicky začlenila do pětiletého plánu se zřetelem k hospodářským potřebám našeho státu. Protože těžisko činnosti každé hvězdárny leží nutně mimo město, byl položen hlavní důraz na vývoj observatoře v Ondřejově.“

1952 – ustavena komise, která vyhodnotila stav čsl. vědy a vědeckch pracovišt, vybrat kandidáty pro členství v budoucí nové akademii věd a připravít zákon o jejím založení

29. 10. 1952 – založena ČSAV 1954 – vznikl AsU CSAV sloučením Státní

hvězdárny a hvězdárny v Ondřejově

Děkuji za pozornost :-) .