Duha

3 /2012

Zajímavosti a krásy Číny

2 http://czech.cri.cn

O CRIČínský rozhlas pro zahraničí (CRI) je státní rozhlasovou stanicí, která jako jediná z čínských stanic vysílá do ce­

lého světa. CRI zahájil svoji činnost 3. prosince 1941 a od té doby tuto činnost neustále rozšiřuje. V současné době má v zahraničí 32 zpravodajských kanceláří a vysílá v 61 jazycích, stal se tedy mezinárodní mediální organizací, která disponuje obrovskou informační sítí. Cílem CRI je seznámit svět s Čínou i Čínu se světem a posílit vzájemné poznání a porozumění.

Česká sekce CRI funguje od roku 1968. Kromě vysílání na krátkých vlnách začala v březnu 2004 vysílat i na střed­ních vlnách. Od prosince 2003 byly oficiálně uvedeny do provozu také webové stránky v českém jazyce, kde najdou čtenáři spoustu zajímavých článků o kultuře, tradicích, umění a také o aktuálním dění v Číně i v zahraničí.

3http://czech.cri.cn

Přichází zima a to je doba, kdy se rádi zahřejeme u kalíšku horkého voňavého čaje. Tušíte správně, jedním z hlavních témat tohoto čísla DUHY bude právě povídání o čaji. Samozřejmě nezůsta­neme pouze u tohoto nápoje, se kte­rým je spjatá svébytná kultura a o kte­rém bychom dozajista mohli psát celé romány, a pořád bychom nevyčerpali všechna témata.

Zavedeme naše čtenáře do oblas­tí, kde se v dávných dobách rodila čín­ská civilizace, jež nám zanechala díla opředená legendami či nevyřešenými záhadami. Začneme ve městě Xi’an, které bylo hlavním městem Číny více než tisíc let. Kromě slavné Terakotové armády a hrobky Prvního císaře, které toto město proslavily i v zahraničí, zde nalézáme i mnoho dalších významných památek. Začínala zde také Hedvábná stezka, která se stala významným po­jítkem Východu a Západu. Vydáme se po této cestě dále na západ, k jesky­ním Mogao u města Dunhuang, kde se na počátku 20. století našlo velké množství nesmírně vzácných předmě­tů a dávno ztracených písemností.

Dávná minulost nám v těchto mís­tech postupně odhaluje svoji tvář a nám nezbývá než konstatovat, že je pořád co objevovat.

Bao Yunnanzástupce ředitele České sekce CRI

DUHA/zAjímAvosti A krásy Číny vydává: Čínský rozhlas pro zahraničí (CRI), http://czech.cri.cn, ve spolupráci

s M-Phoenix, s. r. o.Adresa: Czech service, 16A Shijingshan Road, Beijing 100040 China výroba: Mladá fronta a. s., divize Klientské titulyFoto: archiv CRI, archiv M-Phoenix, shutterstock.com

Editorial

OBSAH

4 Čaj – nápoj dlouhověkých

8 Žádat o rýži v Chang´anu

10 Zimní slunovrat Dongzhi

12 Starobylé město Xi’an

14 Muzeum Terakotové armády

17 Hrobka Žlutého císaře

18 Yingxiangská dřevěná pagoda v Shanxi

20 Vyprávění o hoře Wutai

22 Po stopách Hedvábné stezky

24 Jeskyně Mogao v Dunhuangu

26 Top lyžařské areály v Číně

28 Čínská reforma distribuce příjmů

29 Největší obchod Apple V Asii

30 Čaj o páté v Čajovém městečku

4 http://czech.cri.cn

Číňané začali pít čaj před více než 4000 lety. Je to jeden z nejoblíbenějších nápojů jejich každodenního života. Říká

se: „Dřevo, rýže, olej, sůl, omáčka, ocet a čaj patří k sedmi hlavním předmětům denní potřeby lidí.“ Z tohoto můžeme vidět, že čaj má v Číně skutečně velký význam. Nabídnutí

čaje hostům se stalo nejběžnějším zvykem Číňanů.

nápoj dlouhověkýchČaj

HIstORIe čajePití čaje má v Číně dlouhou historii. Asi v roce 280 př. n. l. byl na jihu Číny jeden malý stát zvaný Wu. Král tohoto státu při recepci rád opíjel své mandaríny. Jeden z jeho úředníků jménem Wei Zhao neměl velkou výdrž, a tak mu král dovolil, aby mís­to alkoholu pil čaj. Poté začali úředníci při­jímat hosty nabídnutím čaje. Za dynastie Tang bylo už pití čaje mezi lidmi velmi roz­šířené. Prý tento zvyk také souvisí s budd­hismem. V letech 713 až 741 před naším letopočtem mniši a věřící v chrámech čet­li buddhistické knihy a po dlouhém čtení často usínali únavou. Staré mnichy napadlo

Tradice

5http://czech.cri.cn

popíjet přitom čaj, který povzbuzoval mysl. Tento nápad opravdu přinesl dobré výsled­ky a poté se rychle rozšířil do různých kou­tů země. Za dynastie Tang mnoho šlech­tických a bohatých rodin už mělo speciální místnosti pro vaření a pití čaje a zároveň i pro čtení knih. Tato místnost se nazývala čajový salon.

KnIHa O čajISlavný čínský odborník na čaj, Lu Yu, se narodil v roce 733 za dynastie Tang. V roce 765 napsal první monografii o čaji v Číně a na světě vůbec. Lu Yu na základě svého výzkumu a praxe popsal v této knize různé čajové plantáže, jejich dějiny, metody pěsto­vání čajovníků, technologii zpracování čajo­vých lístků i způsob pití čaje. V roce 1992 opsal tuto knihu zlatou barvou proslulý čínský kaligraf Zhao Zhizhong. Bar­va, kterou knihu psal, vznikla neustálým mí­cháním a třením velmi tenké zlaté fólie spolu s kostním klihem. Na vzácný tradiční čínský papír napsal celkem 6350 čínských znaků, každý z nich o velikosti 10 čtverečních mi­limetrů. Ke zhotovení tohoto díla bylo po­užito 30 gramů ryzího zlata. Všechny kusy papíru byly nalepeny na bílé hedvábí a pak svázány do obalu ze vzácného dřeva. Dosud jsou na světě jenom dva exempláře „zlaté“ Lu Yuovy „Knihy o čaji“. Jeden dostal v roce 1992 darem japonský císař, druhá je uchová­na v Pekingu.

čajOvá KultuRaČíňané považovali už i přípravu a ochutnává­ní čaje za umění. Za několik tisíciletí se tedy vyvinula svérázná a bohatá čajová kultura. Císař Huizong z dynastie Song často pořádal čajové recepce na počest svých mandarínů, dokonce i sám vařil čaj. V císařském paláci za dynastie Qing se čaj podával nejen na re­cepcích, ale i na počest zahraničních hostů a vyslanců diplomatických misí. I v součas­nosti se při příležitosti oslav Nového roku, Jarních svátků a dalších důležitých svátků v Číně často pořádají slavnostní čajové be­sedy a veselice.

čajOvnyV dávných časech i v současnosti bylo v růz­ných koutech Číny mnoho čajoven. Čajovny, kde se prodával jen čaj, byly příjemně vyba­vené. Vývěsní štíty v průčelí budov nesly ná­zvy známých čajů, které čajovny nabízely. Mezi návštěvníky byli hlavně staří lidé nebo synové bohatých rodin, kteří si po ranní pro­cházce nebo po procházce s ptáky v klecích sem chodili krátit čas. Mezi hosty byli také obchodníci, lichváři i řemeslníci, kteří se zde scházeli kvůli výměně informací, obchodním jednáním, nebo hledali práci. Další kategorií

byly tzv. divadelní čajovny. Velice známou divadelní čajovnou je Lao Sheova čajovna v Pekingu (Lao She chaguan), která byla pojmenována podle slavného čínského spi­sovatele Lao She. Je to čajovna v tradičním pekingském stylu, kde lidé pijí čaj, pochutná­vají si na různých moučnících a sladkostech a mezitím se dívají na kulturní představení. Na jihu Číny jsou nejen čajovny, ale i čajové altánky, které se obvykle nacházejí v krás­ném a příjemném prostředí. Lidé často píjí čaj v atmosféře tichých národních melodií a klasické nebo soudobé hudby.

DRuHy čajePodle způsobu zpracování a zabarvení ča­jového nálevu se čaj dělí na šest základních

Tradice

6 http://czech.cri.cn

druhů: zelený, žlutý, bílý, světle zelený, čer­ný a červený. Na základě výše zmíněných šesti základních druhů čaje se vyrábějí dal­ší druhy, jako květinové, lisované nebo by­linné čaje. Na různých místech Číny se pije různý čaj. Pekiňanům a seveřanům chutná spíše čaj jasmínový, chryzantémový nebo zelený. Šanghajané a lidé z provincií Jiang­su a Zhejiang upřednostňují spíše jen čaj zelený. Obyvatelé z provincie Guangdong mají rádi červený čaj, po evropsku tzv. černý čaj. Obyvatelům z provincie Fujian v jihový­chodní Číně zase chutná čaj wulong.

ZpůsOb přípRavy čajeKaždý druh čaje se připravuje jiným způso­bem a v konvičkách nebo miskách z různých materiálů, takže správný způsob přípravy je svým způsobem vědou. Číňané pijí většinou čaj bez přísad, vychutnávají jeho originální chuť a dosahují tím útěchy duše a příjem­ných požitků. Velice zajímavý způsob přípravy čaje je tak­zvaný „gongfucha“, který je oblíbený přede­vším v provincii Fujian. Je to velice specific­ký způsob přípravy nálevu a pití čaje, který je doslova uměním a vyžaduje složité postupy, delší čas přípravy a pití.

čajOvé ZvyKlOstIV různých koutech Číny se dodržují různé čajové zvyklosti. Dnes, když host vypije čaj a hostitel mu do šálku dolije další, host ze zdvořilosti lehce zaťuká na stůl ohnutým ukazováčkem a prostředníčkem a zároveň slovy poděkuje. Taková etiketa je v Číně všem známá. V některých místech Číny platí, že když chce host pokračovat v pití čaje, tak musí na dně šálku nechat trochu čajového nálevu, to je pro hostitele zname­ní, že mu může nalít další várku čaje. Jest­liže host šálek vyprázdnil, znamená to, že už má dost. V té chvíli hostitel nemá dolé­vat další čaj.

čajOvé sOutěžeČajové soutěže byly za dynastie Song (při­bližně 11.–13. století) mezi vzdělanci velmi populární. Soutěž probíhala tak, že účastní­ci nalili vodu do černě glazovaných misek, pak do ní nasypali rozdrcené čajové lístky a míchali je tak dlouho, až nápoj začal pě­nit. O vítězství rozhodla barva a velikost pěny a také rychlost jejího zmizení. Čím byla pěna bělejší a drobnější a čím pomaleji mizela, přičemž se na misce objevily stopy vody, tím lépe. Tato hra byla tehdy tak rozší­řená, že o ní mnoho známých básníků psalo krásné verše.

KRál čajOvníKů Tento strom roste ve vesnici Bangwei v ji­hozápadní čínské provincii Yunnan, kterou obývají národnostní menšiny Lagu a Bu­lang. Strom je 11,8 metru vysoký, jeho koru­na měří 8,2 metru x 9 metrů. Průměr kmene u kořene je 1,14 metru. Tento čajovník byl objeven v roce 1991, výzkumy však ukáza­ly, že čajovník je více než tisíc let starý. Je nejstarším čajovníkem přechodného typu, tj. čajovníkem mezi divoce rostoucím a cí­leně pěstovaným. Kromě „krále čajovníků“ byl v jihozápadní oblasti provincie Yunnan objeven také 2600 let starý divoký čajovník a 800 let starý zdomácnělý čajovník. Tyto stromy ukazují, že tato oblast je pravděpo­dobně kolébkou čaje v Číně.

Tradice

7http://czech.cri.cn

„čajOvý věK“Číňané mají rádi vytříbené názvy pro vyso­ký věk. Věku 77 let se říká „věk štěstí“. To proto, že znak „štěstí“ vypadá v čínském klasickém rychlopisném stylu jako čínská číslice 77. Název pro 88 let je rýžový věk, protože dva radikály znaku „rýže“ vypada­jí v čínském znakovém písmu jako dvě os­mičky, uprostřed kterých je čínská číslice deset, tak se čte právě osm­desát­osm. Věk 99 let se nazývá věkem bílým, protože čín­ský znak „bílý“se píše zrovna jako znak sto bez jednoho tahu. Věku 108 let se říká „věk čajový“, protože znak čaj se skládá z radikálů dvacítky, osmdesátky a osmičky. 20 plus 80 plus 8 je právě 108. Název „čajový věk“ souvisí také s čajovou kulturou a s přáním žít dlouho. Číňané ode­dávna znali léčivé účinky čaje, také se s tím pojí mnoho příběhů. Jeden z nich praví, že jednou přijel do Luoyangu, hlavního měs­ta Číny za dynastie Tang, mnich, kterému bylo přes 130 let. Císař se ho ptal, jaké léky užíval, že se dožil tak vysokého věku. Mnich odpověděl: „Po celý život jsem léky neznal, piji jen čaj.“ Později napsal slavný čínský básník Su She (1036–1101) verše, které znějí: „Raději vypít sedm misek čaje, jak psal Lu Tong, než se snažit získat pilulku nadpřirozené bytosti jako císař Wei.“ Císař Wei Wendi, který vlá­

dl v letech 220—226, totiž údajně cestoval po Západních horách, kde dostal od nadpři­rozené bytosti pilulku, po jejím spolknutí mu narostla křídla a odletěl k nesmrtelným. Bás­ník Lu Tong napsal verše, kterými popsal krásný požitek po pití čaje podobný tomu jakoby „vítr tě odvanul k nesmrtelným“. Zmínili jsme se o Lu Tongových verších o čaji. Lu Tong (795–835). Byl vášnivým milovníkem čaje, jeho báseň o čaji známá jako „Píseň o sedmi miskách čaje“ popisuje rozkoš z pití čaje.

První šálek svlaží rty, druhý zažene samotu,třetí probudí zapadlé vzpomínky. Ještě že na čtení mám tisíce svitků! Po čtvrtém šálku vyrazí po těle pot a nepří-jemné pocity se rozplynou. Po pátém se cítím lehoučký, po šestém je ze mne nesmrtelný. Sedmý šálek nepij! Ucítil bys totiž, jak tě vítr odvanul k nesmrtelným.

Tradice

8 http://czech.cri.cn

Dongfang Shuo je ve všech čínských domácnostech dobře známý hrdina. Příběhy o jeho chytrosti jsou mezi lidmi velmi

rozšířené.

Žádat o rýži

Dongfang Shuo byl literát, který žil ve tře­tím století před naším letopočtem, v období dynastie Han. Uměl psát eseje a byl nemalý posměváček. Dongfang Shuo začal vykoná­vat drobný úřad v hlavním městě provincie, v Chang´anu. Měl na starost malý oddíl cí­sařových liliputánů. Ačkoliv postavení to­hoto liliputánského oddílu bylo velmi níz­ké, ve skutečnosti se liliputáni mohli dostat do blízkosti císaře. Dongfang Shuo chtěl na sebe upoutat císařovu pozornost a zís­kat tak na důležitosti, proto přemýšlel, jak toho dosáhnout.

Jednoho dne Dongfang Shuo jednomu liliputánovi řekl: „Císař naposled říkal, že vy maličcí lidé se nevyrovnáte velkým v sáze­ní, orání, válčení, ani v úřadu nedosahujete schopností ostatních lidí. Ve skutečnosti jen vyjídáte státní zásoby. Císař se teď připravu­je, že nechá všechny trpaslíky zabít.“

Lilipután to uslyšel a vyděšením se roz­vzlykal.

Dongfang Shuo mu řekl, že však pro ně vymyslel způsob jak tomu předejít. Lilipu­tán se velmi zaradoval a zeptal se, co že je to za způsob. Dongfang Shuo mu řekl: „Vy všichni liliputáni musíte společně předstou­pit před císaře, pokleknout a požádat o od­puštění za svoji malou výšku.“ A tak všichni trpaslíci předstoupili před císaře, poklekli a začali prosit o odpuštění za svůj zločin. Císař se začal vyptávat po příčině jejich

Tradice

v Chang´anu

9http://czech.cri.cn

chování. Liliputáni mu na to odpověděli, že Dongfang Shuo jim pověděl, že je chce císař nechat zabít.

Císař si ihned nechal zavolat Dongfanga a otázal se ho, proč rozšiřuje takové klepy. Dongfang Shuo pravil: „V každém případě budu asi potrestán, a tak tedy budu mluvit přímo. Tito liliputáni nedosahují ani výšky jednoho metru, každý měsíc dostávají apa­náž ve výši měřice rýže a dvou set penízů. Já měřím téměř dva metry a každý měsíc dostá­vám apanáž ve stejné výši. To tedy znamená, že liliputány chcete přecpat k smrti nebo mě umučit hladem, to nedává smysl. Řekněte sám, jestli to dává smysl, a upravte prosím toto pravidlo.“

Císař doposlouchal a začal se smát. Dongfang Shuo nejenže dosáhl svého cíle, ale navíc jej císař nechal učinit svým osob­ním strážcem. Toto je tedy příhoda „Žádat o rýži v Chang´anu“.

O Dongfang Shuovi se vypráví mnoho dalších příhod. Jednoho letního dne byl Dongfang Shuo s ostatními ministry v úřa­dovně, když císařští sluhové přinášeli pod­nos s neobvyklou zvěřinou. Tato zvěřina byla darem od císaře pro ministry. Pokrm si však bylo možno vzít až po vyhlášení císařské­ho ediktu. Dongfang Shuo však nedbal pří­kazu, nečekal na přečtení ediktu a mečem, který nosil z titulu funkce u sebe, uřízl kus masa a odnesl si jej domů. Všichni byli ne­smírně překvapeni. Později lidé roznesli, že Dongfang Shuo nerespektuje císaře, a tak byl znovu předvolán k císaři. Bylo mu poručeno, aby vysvětlil své chování. Dongfang Shuo jen tak ležérně řekl: „Od té doby, co bylo toto maso císařem věnováno nám, již bylo pře­čtení ediktu jen otázkou času. Tím, že jsem uřízl maso a odnesl jej domů ještě před pře­čtením ediktu, jsem prokázal svou odvahu a statečnost. Ačkoliv jsem bez povolení uřízl maso, tak ho byl jen malý kousek, čímž jsem prokázal svou čestnost. Když jsem jej tedy uřízl a odnesl domů, tak jsem jej dal rodičům k ochutnání, a tím jsem ukázal svůj respekt ke starým lidem. Když je to tedy celé vlast­

ně takto, tak jak je mě tedy možno potrestat za takový zločin?“ Císař doposlouchal a ne­zbylo mu nic jiného než se jen pořádně ro­zesmát.

Tradice

10 http://czech.cri.cn

Tradice

Ve starých dobách bylo zemědělství hlavním odvětvím národního hospodářství Číny. Kalendář byl proto sestaven

tak, aby odpovídal zemědělskému roku. Jelikož dbal na roční období a vycházel z nich, nazýval se čínsky nongli neboli

zemědělský kalendář. První čínský kalendář vznikl před více než 4000 lety a je vůbec nejstarší na světě.

Zimní slunovrat

lunáRní a sOláRní KalenDářVe snaze co nejpřesněji zachytit změny ročních dob a zároveň i fáze Měsíce, pou­žívala se kombinace solárního a lunárního kalendáře. Solární kalendář zachycoval po­hyb Slunce, na němž závisí cyklus ročních dob. V tomto kalendáři, který byl vytvořen jako doplněk k lunárnímu, byl rok rozdělen na 24 pravidelných období nazvaných jieqi

nebo zemědělské doby či energetické uzly. Staří Číňané po dlouhodobém pozorování astronomických jevů a zemědělských pra­cí zjistili, že při oběhu Země kolem Slunce dochází k periodickým změnám podnebí, a tedy i zemědělských období. Pak určili 24 bodů, dva pro každý měsíc, přičemž každý z nich měl svůj název a smysl. Číňané děli­li rok na těchto 24 úseků již dávno v histo­

Dongzhi

11http://czech.cri.cn

Tradice

rickém období Jara a podzimu, tj. před více než 2700 lety.

tRaDIční sváteKZimní slunovrat, čínsky dongzhi, je jedním z 24 uzlů a je také tradičním svátkem Číňa­nů. Datuje se kolem 21. nebo 22. prosince. V čínštině slovo dong znamená zimu a zhi je použito ve smyslu krajnosti. Avšak to nezna­mená, že v den zimního slunovratu je teplota nejnižší, spíše to odkazuje na polohu Země při oběhu kolem Slunce. Pro lidi žijící na se­verní polokouli Země je den zimního sluno­vratu nejkratším dnem v roce. Po zimním slunovratu se dny začínají prodlužovat.

Podle historické dokumentace se v den zimního slunovratu císař spolu s mandaríny pět dní bavil posloucháním hudby. I v pro­stých rodinách se slavilo hrou na hudební nástroje. Týž den prováděl císař také obřad obětování Nebi a modlil se za dobrou úro­du. Světoznámý Chrám nebes v Pekingu byl místem, kde císařové každý rok v den zimní­ho slunovratu obětovali Nebi.

V čínském starověku bylo také v den zim­ního slunovratu zvykem slavit zimu. Časně ráno vstali všichni příslušníci rodiny, do­spělí a děti si v krásných oblecích vzájemně k tomuto svátku blahopřáli. Od tohoto dne byli lidé zvyklí počítat dny po devíti a čekat na příchod jara. V dávné minulosti se prý také v tento den malovaly obrázky s čínskou sakurou, které byly dokončeny na 81. den, když začínalo krásné jaro. Tato doba 81 dnů se dělila na devítidenní úseky, přičemž každý z nich charakterizoval určitou fázi zimního období, lidově popsanou takto: • V první a druhé devítce nevytáhnete ruce 

(z kapes),• ve  třetí  a  čtvrté  devítce  již  chodíte 

po ledu,• v páté a šesté devítce se břehy řek začínají 

dívat na vrby (tj. začíná se oteplovat, řeky začínají tát a vrby zelenat),

• v sedmé devítce řeky již úplně roztávají,• v osmé devítce se vrací husy,• a když se k devíti devítkám přidá další, 

všude již kráčí orající dobytek.

24 eneRgetICKýCH uZlů jIeqIjArní Uzly

1. Začátek jara (lichun 立春) 5. – 20. únor

2. Dešťová voda (yushui 雨水) 20. únor – 7. březen

3. Probuzení hmyzu (jingzhe 惊蜇) 7. – 22. březen

4. Jarní rovnodennost (chunfen 春分) 22. březen – 6. duben

5. Čistý jas (qingming 清明) 6. – 22. duben

6. Obilní déšť (guyu 谷雨) 22. duben – 6. květen

letní Uzly

7. Začátek léta (lixia 立夏) 6. – 22. květen

8. Nalévání zrna (xiaoman 小满) 22. květen – 7. červen

9. Zrno v klase (mangzhong 芒种) 7. – 22. červen

10. Letní slunovrat (xiazhi 夏至) 22. červen – 8. červenec

11. Mírné horko (xiaoshu 小暑) 8. – 24. červenec

12. Velké horko (dashu 大暑) 24. červenec – 8. srpen

PoDzimní Uzly

13. Začátek podzimu (liqiu 立秋) 8. – 24. srpen

14. Konec horka (chushu 处暑) 24. srpen – 8. září

15. Bílá rosa (bailu 白露) 8. – 24. září

16. Podzimní rovnodennost (qiufen秋分) 24. září – 9. říjen

17. Chladná rosa (hanlu 寒露) 9. – 24. říjen

18. Příchod mrazů (shuangjiang 霜降) 24. říjen – 8. listopad

zimní Uzly

19. Začátek zimy (lidong 立冬) 8. – 23. listopad

20. Malý sníh (xiaoxue 小雪) 23. listopad – 7. prosinec

21. Velký sníh (daxue 大雪) 7. – 22. prosinec

22. Zimní slunovrat (dongzhi 冬至) 22. prosinec – 6. leden

23. Slabý mráz (xiaohan 小寒) 6. – 21. leden

24. Silný mráz (dahan 大寒) 21. leden – 5. únor

12 http://czech.cri.cn

Starobylé město Xi’anVětšina lidí na světě zná hlavní město Čínské lidové

republiky – Peking. Avšak během dlouhé historie čínské kultury se metropole říše několikrát přesouvala a hlavním

městem nebyl vždy Peking. Dnes se spolu vypravíme do města, které má velmi dlouhou a bohatou historii

a několik staletí bylo též hlavním městem čínského císařství.

V 7. st. n. l. bylo dokonce největším a nej­lidnatějším městem na světě – žilo tu přes milion obyvatel za vnějšími hradbami o dél­ce 37 km na ploše 84 km2. V té době se toto město jmenovalo Chang´an, „Dlouhotrvající klid“. Ano, tušíte správně, jedná se o dnešní město Xi´an.

Z HIstORIe V poslední dekádě 3. století př. n. l., za dy­nastie Han, bylo hlavní město Číny posta­veno právě v Chang´anu. V průběhu prvního století př. n. l. bylo rozšířeno a na přelomu letopočtu už pět ohrazených palácových komplexů zaujímalo alespoň polovinu ob­

lasti uzavřené vnějšími městskými hradba­mi. V době, kdy tu vládli císaři dynastie Tang, byl Xi´an nejvíce vzkvétajícím a pravděpo­dobně největším městem na světě. Podívej­me se, jak tehdy vypadal. Uzavřené palácové město, domov císařské rodiny, stálo upro­střed hradeb a vládní úřady byly umístěny na jih od něho. Zbytek města byl rozdělen na 108 čtvrtí a každá z nich byla obehnána zdí. Každá čtvrť byla dále rozdělena na čtyři části dvěma hlavními ulicemi se strážními branami na konci. Také tyto čtyři části byly rozděleny na čtyři další úseky, takže každá čtvrť obsahovala šestnáct ohraničených pro­storů, jež umožňovaly úředníkům poměrně

Pamětihodnosti

13http://czech.cri.cn

snadno kontrolovat pohyby obyvatelstva. Dvě čtvrti, západní a východní, byly urče­ny pro trhy.

sOučasné ZajímavOstIDnešní Xi´an se samozřejmě od dob, kdy byl hlavním městem, velmi změnil, stále tu však lze spatřit pozůstatky hradeb a bran. Zachovaly se též čtyři strážní věže. Pokud do Xi´anu zavítáte, určitě si nesmíte nechat ujít Pagodu Velké husy, která byla postavena roku 652 a sloužila k uchování buddhistic­kých svitků přinesených z Indie mnichem Xuan Zangem. Pagoda má pouze pět pa­ter a je vysoká 64 m, rozhodně si z ní však za pěkného počasí můžete vychutnat pohled na město. Pokud pagodu navštívíte, nezapo­meňte se zastavit v Muzeu umění dynastie Tang, které se nachází ve východní části par­ku a v němž je umístěna sbírka umění z doby Tangů.

muslImsKá čtvRťDalší zajímavostí Xi´anu je dozajista Velká mešita ležící uprostřed staré muslimské čtvr­ti. Ve spleti uliček je dnes spousta obchůdků s kaligrafiemi, keramikou a dalšími suvenýry. Mešita patří k největším v Číně, její dnešní podoba pochází z 18. století. Avšak původní stavba byla o několik set let starší. Samotnou mešitu mohou navštěvovat pouze muslimo­vé, vy si však můžete vychutnat procházku parkem a obdivovat mešitu a pavilony, které jsou stejně jako mešita postaveny v čínském stylu. A když už sem zavítáte, byla by škoda neprojít se po muslimské čtvrti, jež po mno­há staletí tvořila domov národnosti Hui. Mů­žete se projít kolem domů z lisovaných cihel, řeznických krámků, továrniček na výrobu se­zamového oleje a trhů s muslimskými jídly; všude tu budete potkávat muslimy v bílých čepicích. Tato čtvrť si jistě zachovala svoji zvláštní atmosféru.

DO CHRámu I DO muZea Poslední dvě památky, které si zde uvede­me, jsou Chrám osmi nesmrtelných, největší taoistický chrám v Xi´anu, a Muzeum Bei­

lin neboli Les stél, kde býval konfuciánský chrám. V Chrámu osmi nesmrtelných jsou stále aktivně provozovány taoistické obřady a koridor kolem chrámu je zdoben krásný­mi malbami z taoistické mytologie. V Mu­zeu Beilin zase najdete nejtěžší sbírku knih na světě vyrytou do 2300 kamenných stél. Nejstarší stély pocházejí z období dynastie Han. Asi nejzajímavější stélou této rozsáhlé sbírky je záznam o otevření nestoriánského kostela vyrytý roku 781.

V blízkosti Xi´anu se nachází též známá hliněná armáda prvního čínského císaře Qin Shi Huangdiho. Je to místo velice pozoru­hodné, proto si zaslouží zcela samostatné vyprávění.

Pamětihodnosti

14 http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

Terakotové armádyMuzeum Terakotové armády, kterou dal postavit První císař Qin Shi Huangdi ve 3. století př. n. l. na ochranu své hrobky,

se nachází v okrese Lintong asi 37 kilometrů východně od starého města Xi´an. Dnes patří toto mauzoleum

k největším čínským památkám a někdy bývá označováno také jako osmý div světa.

Muzeum

Od roku 1987 je součástí světového kulturní­ho dědictví UNESCO. Celková plocha Tera­kotové armády činí 22 780 metrů čtvereč­ních a představuje jednu z nejatraktivnějších turistických destinací v Číně.

pRvní Císař – qIn sHI HuangDICísař Qin Shi Huangdi (259 př. n. l.–210 př. n. l.) byl prvním císařem čínské feu­dální společnosti, kterému se podařilo sjed­notit celou Čínu. Byl poměrně kontroverzní postavou čínské historie. Qin Shi Huangdi zavedl řadu opatření sloužících k rozvoji ekonomiky a kultury, např. sjednotil použí­

vané mince, znaky písma, míry ( jmenovitě jednotky délky, objemu a váhy), a současně za účelem zabránění invazí severních kme­nů začal budovat zvláštní prostředek proti nepřátelskému pronikání – Velkou čínskou zeď. Všechna tato opatření dělají z Prvního císaře velkou a známou historickou osob­nost. Na druhé straně byl ale velice kru­tým a rozmařilým panovníkem. Aby mohl kontrolovat myšlení lidí, uchýlil se k bar­barským činům. Nechal spálit spisy, které nebyly v souladu s převládající ideologií, a nechal zaživa pohřbít učence, jejichž ná­zory odporovaly jeho názorům. Během své

15http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

vlády současně spotřeboval obrovské množ­ství finančních prostředků a lidské síly, aby vybudoval luxusní císařský palác, v němž si hodlal pohodlně užívat života, a svoji budou­cí hrobku. S výstavbou hrobky začal ještě dříve, než sjednotil zemi, pracovalo na ní 700 000 lidí z celé země. Celá výstavba za­brala téměř 40 let a v době císařovy smrti ještě stále nebyla zcela hotová.

HRObKa pRvníHO CísařeHrobka Prvního císaře se nalézá poblíž Xi´anu v místě zvaném Lishan. Celková plocha pohřebního areálu zabírá 46 km2. Základna hrobky má čtvercový tvar, od se­veru k jihu měří 350 metrů, od západu k vý­chodu má 345 metrů a je 76 metrů vysoká. Její celková konstrukce má tvar pyramidy. Archeologové po bedlivém zkoumání obje­vili, že v hrobce je pohřbeno na 500 osob, doprovázejících zemřelého, a také budova­telé hrobky. V hrobce se rovněž našla jáma se symbolickým bronzovým vozem císaře a stáj, ztělesňující chov koní v paláci. Povoz kočárů tažených koňmi symbolizoval po­slední cestu císaře, který věřil, že po smr­ti ho odvezou mraky ke Slunci, aby se stal středem vesmíru. Kočáry byly pomalovány modří, která časem zešedla. Malby zobrazují mraky, draky a fénixe.

teRaKOtOvá aRmáDaSamotná Terakotová armáda je vzdálená 1,5 kilometru od mauzolea Qin Shi Huangdi­ho. Po dlouholetých archeologických výzku­mech se potvrdilo, že skutečně patří ke hrob­ce Prvního císaře. Terakotová armáda byla objevena zcela náhodou. Roku 1974 místní vesničané při přípravě hloubení studny vy­kopali velké množství keramiky. Vesničany tato keramika nikterak nezaujala a hodlali ji zahodit. Shodou okolností se na tomto místě zrovna nalézal pracovník ochrany historic­kých památek, který si po prohlédnutí kera­miky uvědomil, že jde o objev mimořádného významu. O objevu okamžitě podal zprávu nadřízeným, teprve poté byla Terakotová armáda vykopána ze země. V roce 1975 se

začalo s výstavbou muzea, které bylo po 4 le­tech na konci září roku 1979 poprvé otevře­no veřejnosti. Po otevření se muzeum rychle proslavilo v Číně i v zahraničí a staré město Xi´an se v krátké době stalo důležitou turis­tickou destinací.

HlInění bOjOvníCITerakotová armáda ztělesňující mohutnou vojenskou sílu qinských vojsk svojí rozlo­hou a uměleckou propracovaností neustále překvapuje návštěvníky. Nejznámější částí muzea jsou tři podzemní haly, ve kterých se podle odhadů nalézá vojsko čítající 8000 lu­čištníků, pěšáků, kušníků, vozatajů, jezdců a generálů sestavených do geometricky přes­ných regimentů. Byli vyrobeni z terakotové hlíny ve velikosti na svoji dobu nadživotní, 160–180 cm. Jejich výzbroj byla vyrobená ze dřeva a bronzu, dřevěné části se ale nedocho­valy. V takovém množství soch se nenajdou dvě stejné – každá je unikátní. Typy tváří všech válečníků zobrazují jen 10 z 10 516 znaků čínského písma. Jejich význam do­dnes odmítají oficiální průvodci vysvětlit. Skryté poselství deseti typů tváří v jedno­duchém překladu znamená: Pozorně si pro­hlédni vojáky v chodbách a rozlušti skryté

16 http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

Žlutého císaře

tajemství Slunce a Boha, tajemství, jež sahá až do počátku času. Sochy v sobě ukrývají také mnoho skrytých významů a symboliky – např. poloha rukou, účes, výzbroj. Zřejmě nejznámější a nejpůsobivější pohled na ar­mádu je v první, největší hale. 230 metrů dlouhé a 62 metrů široké naleziště obsahuje hlavní formaci armády se zhruba šesti tisíci vojáky a padesáti dřevěnými vozy v jedenácti chodbách.

Do současné doby bylo vykopáno asi 500 hliněných bojovníků, 18 dřevěných bo­jových vozů a přes sto hliněných koní. Po­stavy keramických bojovníků jsou mohut­né, dosahují výšky přibližně 1.8 m a jejich morfologie vypadá věrohodně – jako by byli živí. Každý z bojovníků má svůj vlastní výraz ve tváři, což ukazuje na mimořádnou úroveň sochařského umění doby dynastie Qin.

Další Objevy Terakotová armáda zaujala celý svět a mno­ho turistů se sjíždí z celého světa, aby se jí mohli obdivovat zblízka. Vzhledem k tech­nologiím uchovávání kulturních památek a ve snaze o co nejlepší zachování hrob­

ky Prvního císaře zatím neexistuje plán na odkrytí hlavní císařovy hrobky. Během minulých let bylo v doprovodných hrobkách objeveno kolem 50 000 historických před­mětů velkého významu a hodnoty, napří­klad mimořádně ceněný bronzový vůz taže­ný koňmi. Vůz byl archeology objeven roku 1980, jeho hlavní část je bronzová, některé součásti jsou zdobeny zlatými či stříbrný­mi ornamenty. Všechny díly byly pomocí vyspělé technologie mechanicky pospojo­vány do jednoho celku. Konstrukce vozu je velmi detailní; jeho velikost je poloviční, než měly reálné vozy, nicméně velmi přes­ně a podrobně imituje skutečný vzhled ele­gantního císařova vozu. Jak vyplývá z před­mětů objevených ve vedlejších hrobkách a z historických análů, císař se domníval, že po své smrti bude dále vládnout. Tři roky po jeho smrti ale byla v důsledku rolnického povstání vláda dynastie Qin svržena. Na­vzdory tomu však tato císařská hrobka vel­kých rozměrů, obsahující nejvíce cenných historických pokladů, nezanikla ani po dal­ších 2000 let a stala se „přímým svědkem“ čínské historie.

17http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

Žlutého císařeV blízkosti města Xi’an na hoře Qiao se nachází další zajímavá

hrobka, hrobka praotce čínského národa – Žlutého císaře neboli Huangdi. Žlutý císař údajně žil před pěti tisíci lety. Jeho kmen sídlil na území dnešní provincie Shaanxi. Za jeho vlády

přetrvávala společenská stabilita.

Hrobka

V této době se významně rozvíjelo zeměděl­ství, astronomie, kalendáře, lékařství, hud­ba, matematika a písemnictví. Lze říci, že epocha Žlutého císaře znamenala počátek čínské civilizace.

legenDaŽlutý císař se prý dožil 112 let. Před jeho smrtí k němu slétl žlutý drak a řekl: „Už jsi splnil své poslání, odnesu tě do nebes.“ Huangdi tedy na draka nasedl a ten vzlétl. Když drak přelétal nad oblastí Qiaoshan, na chvíli se zde zastavil, aby si odpočinul. Přicházeli lidé ze široka zdaleka a plakali. Někteří drželi Žlutého císaře za šaty a ne­chtěli se s ním rozloučit. Drak s Huangdim však nakonec přece jen odletěl. Na památku Žlutého císaře pohřbili lidé jeho šaty.

uCtívání žlutéHO CísařePanovníci pozdějších dynastií věnovali uctí­vání Žlutého císaře mimořádnou pozornost, mnoho z nich přicházelo k hrobce, aby ucti­li jeho památku. Nejstarší dochovanou pa­mětihodností areálu je „Terasa k nebesům“, na které Han Wudi, císař dynastie Han, vy­konal obětní rituály nebeským duchům. Te­rasa byla vystavěna v roce 110 př. n. l., kdy Han Wudi v doprovodu 180 vojáků vykonal

inspekci severního pohraničí a na cestě zpět se u hrobky Žlutého císaře zastavil.

ZaHRaDa staRODávnýCH CypřIšůAreál, ve kterém se hrobka Žlutého císaře nachází, má rozlohu asi čtyř kilometrů čtve­rečních. Rozprostírají se zde rozsáhlé cypři­šové háje. Hned při vstupu do areálu narazíte na 19 metrů vysoký cypřiš, který údajně vy­sadil sám Žlutý císař. Strom je údajně starý více než 5000 let, jde tedy o nejstarší cypřiš na světě. V jeho okolí roste mnoho dalších cypřišů, jejichž věk dosáhl více než 3000 let. Místní obyvatelé nazývají tento dvůr „zahra­dou starodávných cypřišů“.

18 http://czech.cri.cn

Pamětihodnosti

dřevěná pagoda v ShanxiV Číně jsou na mnoha místech rozesety buddhistické pagody.

Ačkoli původ čínského buddhismu sahá do Indie, čínské buddhistické pagody jsou vybudovány v tradičním čínském

stylu vysokých pavilonů a věží, které se spolu promíchaly a daly tvar mnohým známým pagodám.

Yingxianská

neObvyKlá stavbaV severočínské provincii Shanxi se v jednom buddhistickém chrámu nachází pagoda Shi­jia, známá jako dřevěná pagoda z Shanxi. Vý­stavba této pagody začala roku 1056 za dy­nastie Liao a po 140 letech byla dokončena. Základna pagody je 4 metry vysoká, první podlaží je vysoké 30 metrů a celá pagoda

dosahuje výšky 70 metrů. Na výstavbu celé pagody se spotřebovalo 3000 metrů krych­lových červených borovic a celá stavba váží 3000 tun.

Yingxianská dřevěná pagoda je vybudo­vána ve stylu, který v sobě zahrnuje archi­tektonické styly dynastie Han, Tang a lidové prvky. Její konstrukce je důmyslná a struk­

19http://czech.cri.cn

tura neskonale krásná. Půdorys stavby je os­miúhelníkový. Zvnějšku se zdá, že stavba má jen pět pater, ve skutečnosti jsou zde i čtyři tmavá mezipatra, takže je pater dohroma­dy devět. Vnitřek každého patra je obklopen dvěma pásy podpěrných sloupů, zvnějšku jich je 24, zvnitřku 8.

V prostoru se nachází mnoho sloupoví a trámoví, která vytvářejí zdvojený rám vy­plněný cihlami. Trámy, sloupy a cihly dáva­jí dohromady celek, jehož výslednou podo­bou je osmistěn v každém patře. Osmiboký vrcholek se zužuje a je zakončen železnou cibulí v podobě obrácené lotosové misky na almužnu ve tvaru kola. Symbolizuje ho­nosnou buddhistickou svatyni a dává lidem jasný signál. Tvarem připomíná nakupené kroužky. Z převisu střechy na každém pa­tře visí zvonky, které se už při lehkém ván­ku líbezně rozezní. O pagodě by se dalo říci, že v hrubosti je vytříbenost a v prostotě je elegance.

Opatření pROtI pOHROmámPagoda je stará již více než 900 let a již pře­stála mnohá zemětřesení. Podle starých kronik a záznamů zasáhlo oblast tři sta let po vybudování pagody velké zemětřesení o síle šest a půl stupně, které odeznívalo po sedm dnů. Všechny stavby v okolí pago­dy byly srovnány se zemí, jen pagoda zůsta­la bez hnutí stát. V nedávné minulosti po­stihla okolní oblast opět zemětřesení, která vše smetla, kromě dřevěné pagody. Zvonky zvonily, pagoda se kymácela, avšak neutrpě­la žádnou škodu. I když byla pagoda během občanské války více než dvěstěkrát zasaže­na palbou, vydržela bez poškození. Mnoho čínských pagod bylo zničeno bleskem, avšak Yingxianské dřevěné pagodě se ani po úde­ru bleskem nic nestalo. Lidé se bez ustání

ptají, čím to je, že ji míjejí všechny možné pohromy.

Původní plán stavitelů Yingxianské pa­gody byl velice propracovaný. Například odolnost pagody před zemětřesením spo­čívá v patrovém uspořádání rámů. Tento princip se využívá také v současných stavi­telských postupech. Dále bylo použito dřevo, což je ohebný materiál, který je těžké pře­tvořit z vnějšku. Každý spoj a rám do sebe zapadá na pero a drážku, což dodává stavbě na pružnosti. Čtyři tmavá patra posilují ce­lou stavbu.

Ke konstrukci pagody bylo použito elas­tického spojení cihel, které zlehka odolává tlaku zvenčí, dokáže tedy odolat zemětře­sení. Za to, že pagoda odolala úderu bles­ku, vděčí železné cibuli umístěné na špici pagody. Její výška dosahuje 14 metrů a ne­jenže má okrasnou funkci, ale její železná konstrukce s železnou cívkou uprostřed ovi­nutou okolo sloupu má stejný účinek jako moderní bleskosvody. Po všech stranách pagody je osm železných řetězů, které od­vádějí energii z blesku do země. Díky těmto opatřením proti bleskům se pagoda vyhnula všem pohromám.

Yingxianská dřevěná pagoda je nejzachova-lejší dřevěnou pagodou na světě. Stavba je neobvyklá a její vzhled nám dává možnost zahlédnout odraz tradičního čínského sta-vitelství. Rovněž je dobrým příkladem toho, jak odolávat zemětřesení a bleskům.

Pamětihodnosti

20 http://czech.cri.cn

Příroda

o hoře Wutai V Číně se uctívají čtyři posvátné buddhistické hory:

Wutai, E-mei, Putuo a Jiuhua. Tradice praví, že tyto čtyři hory jsou zasvěceny čtyřem největším bódhisattvům

sestoupivším na zem. Tyto hory jsou po dlouhou dobu spjaty s náboženstvím a civilizací, současně jsou také známé i svými

nádhernými přírodními sceneriemi.

Vyprávění

pět vRCHOlKůHora Wutai leží ve střední Číně u hranic pro­vincie Shanxi. Wutai shan tvoří pět pahorků, které jsou seskupeny ve stejné výšce na ši­roké planině. Vypadají jako obří vydláždě­né terasy. Aby se všech pět vrcholků dobře odlišilo, nazývají se jako Východní terasa, Západní terasa, Jižní terasa, Severní terasa a Prostřední terasa. Wutai shan je nejvyšší pohoří severočínské planiny.

blíZKé OKOlíWutai shan je místem známým svou scene­rií a historií. Celá oblast čítá na 42 starých chrámů a svatyní. Z nich pak chrámy Nan­chan a Foguang byly vybudovány za dynastie Tang před více než 1200 lety a jsou nejstarší­mi zachovalými dřevěnými stavbami v Číně. Nejenže odráží vývoj starých čínských ná­boženských představ, ale celkově nám i při­bližují staré stavitelské dovednosti a umění práce se dřevem.

Wutai shan se svými vrcholky posetý­mi zvláštními kameny je státem chráněnou krajinnou oblastí. Drobné stružky vody plně pokrývají celou oblast. A protože vrcholek bývá často pokryt sněhem až do léta, je zdejší

21http://czech.cri.cn

Přiroda

klima velmi chladivé a Wutai shan je skvělou letní destinací.

legenDa O DRačím KamenuPodle legendy se těmto horám dříve říkalo „Hora pěti vrcholků“. Počasí zde bylo sil­ně nevlídné. V zimě padaly kroupy, na jaře vznikaly písečné bouře a v létě bylo vedro k nevydržení. Rolníci neměli šanci zde vy­pěstovat obilí. Když na toto místo dorazil bódhisattva Mandžušrí šířit buddhismus a uviděl utrpení místních obyvatel, rozhodl se změnit zdejší klima.

Mandžušrí věděl, že mořský dračí král má kámen, který se jmenuje „Odpočívající dračí kámen“ a dovede suché prostředí změ­nit na vlhké. Mandžušrí se tedy proměnil v žebravého mnicha a vydal se za mořským dračím králem, aby si kámen vypůjčil.

Když Mandžušrí dorazil k východnímu moři, uviděl před palácem dračího krále ve­liký kámen. Ještě než k němu došel, ucítil chladný vánek. Mandžušrí předstoupil před dračího krále se svou prosbou. Dra­čí král omluvně pravil: „Veliký Mistře, vše ostatní si můžete půjčit, jen ne tento jedi­ný Odpočívající dračí kámen. Trvalo nám stovky let, než se nám ho podařilo zachránit z mořského dna, je neuvěřitelně ochlazu­jící, dračí synci vždy, když se vrátí z práce utahaní a zpocení domů, na něm odpočívají

a nabírají duševní síly. Jestli si ho teď vez­meš, dráčci nebudou mít kde odpočívat.“ Mandžušrí znovu opakoval, že je mnichem z Hory pěti vrcholků a že sem přišel s žádos­tí, jen aby pomohl lidem. Dračímu králi bylo z duše protivné půjčit lidem božský kámen, avšak cítil se i nesvůj, když měl přímo od­mítnout Mandžušrího prosbu. Uvažoval, že takhle starý mnich kamenem sotva pohne, a tak s přemáháním svolil: „Božský kámen je velmi těžký, není nikdo, kdo by ti mohl pomoci, jestli jej tedy sám odneseš, tak si ho tedy vezmi!“

Mandžušrí poděkoval dračímu králi, do­šel ke kameni, zamumlal zaklínadlo a velký kámen se v mžiku změnil na maličkou kulič­ku. Tu si pak vložil do rukávu a odletěl. Dračí král jen překvapením zíral a pozdě litoval svého rozhodnutí.

Když se Mandžušrí vrátil na Horu pěti vrcholků, slunce žhnulo vysoko na nebi, a protože dlouho nepršelo, byla zem suchá a popraskaná a lidé trpěli. Mandžušrí umístil kámen do jednoho údolí mezi pahorky a jako zázrakem se pět vrcholků ihned proměnilo v úrodné pastviny. Tak se tomuto údolí poča­lo říkat Chladivé údolí. Lidé zde vybudovali svatyni, která nese stejné jméno a Hoře pěti vrcholků se začalo říkat také Chladivá hora. Až do dneška se Wutai shan někdy nazývá Chladivou horou.

22 http://czech.cri.cn

Cestopis

Hedvábné stezky Asi před více než dvěma tisíci lety se táhla dlouhá Hedvábná

stezka ze západočínského města Xi‘an, tehdy známého pod jménem Chang’an, na západ a vytvořila světoznámou

obchodní a kulturní cestu.

Po stopách

Otevření ObCHODní steZKyMěsto Xi’an bývá nazýváno také jako „dveře k Hedvábné stezce na západ“. Jelikož bylo toto město hlavním městem Číny po dobu více než tisíce let, nachází se v jeho blízkos­ti přes sto císařských hrobek. V jedné z nich byl pochován císař dynastie Han, císař Han Wudi, který výrazně podporoval styky se za­hraničím. V roce 119 př. n. l. vedl velvyslanec Zhang Qian na pokyn císaře na západ velkou delegaci a z této cesty přinesl velké množství hedvábí, bavlněných látek, skotu i předmě­tů ze zlata a drahých kamenů. Zhang Qian otevřel obchodní cestu z čínského hlavní­

ho města Chang‘an přes střední a západní Asii až do italského Říma. Výměna východní a západní kultury a obchodu dosáhla znač­ného rozvoje a hlavní město Chang’an bylo tehdy největší metropolí a centrem obchodu. V té době žilo v tomto městě mnoho cizinců, nejvíce z Persie. Obchodníci ze západu zde nakupovali především hedvábí, papír a štět­ce, naopak zde prodávali perly, slonovinu, a jiné zboží, které bylo v Číně vzácné.

OKOlní příRODaKrajina podél Hedvábné stezky je svérázná a impozantní. Nejzajímavější místa, která si

23http://czech.cri.cn

Cestopis

rozhodně zasluhují pozornost, se soustřeďují hlavně v provincii Qinghai a Xinjiang. Mezi nejkrásnější patří Slané jezero Qinghai, Pta­čí ostrov na jezeře Qinghai, labutí přírodní rezervace ve stepi Bayin Bluk v Xinjiangu, jezero Tianchi hluboko v horách Tian a hora Huoyan v Turfanu.

ÚDOlí KuCHeDalším z významných míst na Hedvábné stezce je údolí Kuche (Kuqa) v jižní části autonomní oblasti Xinjiang. V minulosti zde leželo hlavní město známého státu Gu Guizi, které bylo jedním z důležitých měst na Hedvábné cestě. Vody z ledovců v ho­rách Tian tekly dolů, prořezávaly reliéf, až vzniklo několik údolí. Krajina této oblasti je proto velice zvláštní. Široká řeka tekoucí přes Kuche ztrácí na síle a mění se v nesčetné malé potůčky. Nakonec mizí v poušti. V údo­lí se rozkládá jenom kamenný les a kamen­né zdi divokých tvarů. Turisticky oblíbená je tzv. Dlouhá červená kamenná zeď, která je jasně červená zejména při západu slunce. V údolí Kuche se nachází i další historické pamětihodnosti a jeskyně, za návštěvu stojí

např. město Dagu v poušti, asi 60 kilometrů jihovýchodně od okresu Kuche, nebo Jes­kyně tisíce Buddhů přibližně 30 kilometrů severovýchodně od tohoto okresu.

jesKyně a ZbytKy CHRámůPodél Hedvábné stezky najdete mnoho tisí­ciletých jeskyní, starých měst, zbytků chrá­mů. Kromě údolí Kuche je velice známý také Dunhuang v provincii Gansu. V minulosti se zde setkávaly východní a západní kultury a předávaly si své bohatství. Vzkvétal tady obchod. Známá jeskyně Mogaoku se nachází na hoře Mingsha 25 kilometrů jihovýchod­ně od města Dunhuang. Na skále ve výšce kolem 1600 metrů bylo vydlabáno více než 600 jeskyní, přičemž se v 469 jeskyních za­chovaly početné fresky a sochy. Tyto jeskyně byly vyhloubeny v polovině 4. století.

24 http://czech.cri.cn

Cestopis

v DunhuanguNa severozápadě Číny v Dunhuangu leží jeskyně Mogao, ta je mezi čtyřmi známými čínskými jeskynními komplexy

nejrozsáhlejší a s nejbohatším interiérem. Zrcadlí se tu umělecké sochařské techniky několika čínských dynastií a nejlépe a nejkompletněji se tu zachovaly buddhistické

památky.

Jeskyně Mogao

jesKyně tIsíCe buDDHůV severozápadní čínské provincii Gansu u města Dunhuang se nachází hora jménem Mingsha. Na východní straně hory je v dél­ce dvou kilometrů v pěti patrech vytesáno nespočetné množství různě velkých jeskyní. Jsou nesystematicky roztroušeny a je na ně velkolepá podívaná. Jedná se o světoznámé jeskyně Mogao.

Podoba jeskyní se utváří od roku 366. Jednoho dne prý procházel kolem Dun­huangu mnich jménem Le Zun, a najednou uviděl horu Mingsha v obrovské záři, která podle něj musela vycházet z tisíce buddhů. Mnich Le Zun si pomyslel, že to musí být svaté místo, proto zde začali vytvářet prv­ní buddhistické jeskyně. Postupem času se počet jeskyní neustále zvyšoval, v 7. století

25http://czech.cri.cn

Cestopis

za vlády dynastie Tang již existovalo více než tisíc jeskyní a podle toho se začalo jeskyním Mogao říkat Jeskyně tisíce buddhů.

ObRaZOvá galeRIeV jeskyních Mogao se pojí umění starověké architektury, nástěnného malířství a sochař­ství v jeden celek. Lidé zde po staletí za vlád různých dynastií vytesávali do skal jeskyně se sochami buddhů a stěny zdobili počet­nými malbami. Ačkoli tu působil zub času a mnohé zničil člověk, uchovalo se v téměř pěti stech jeskyních na pět tisíc metrů čtve­rečních nástěnných maleb a dva tisíce soch. Sochy z jeskyní Mogao jsou velmi rozma­nité, odlišují se vzhledem, ošacením, gesty rukou, odráží se v nich specifické rysy dob, ve kterých vznikaly. Pokud bychom dali ná­stěnné malby z jeskyní vedle sebe do jedné řady, vznikla by třicetikilometrová obrazo­vá galerie.

tajemná KOmnataV roce 1900 objevil taoistický mnich Wang v jeskyních Mogao zcela náhodně tajnou komnatu, která později dostala název Jes­kyně buddhistických súter. V této dlouhé a tři metry široké jeskyni nalezl více než 50 tisíc buddhistických knih, svitků a ob­razů s vyobrazením Buddhy, které pochá­zely z období od 4. do 11. století. V knihách byly obsaženy informace o čínské, středo­asijské, jihoasijské a evropské historii, geo­grafii, politice, národech, vojenství, jazycích

a písmech, literatuře, umění, náboženství, lékařství, hospodářství, technice a mnoha dalších oborech. Díky tomuto bohatému obsahu byly knihy označeny jako „Ency­klopedie středověku“.

Mnich Wang však některé z knih odne­sl a kvůli zisku prodal. Zpráva o nalezení cenných textů se rychle šířila a dobrodruzi z celého světa se vypravili do Dunhuangu. Bohužel během dvaceti let zmizelo až 40 ti­síc buddhistických posvátných knih a dal­ších vzácných památek do Ruska, Anglie, Francie, Japonska, Ameriky a dalších zemí. Jeskyně byly vyrabovány a velmi poničeny. Z celého dunhuangského pokladu byly nej­méně dvě třetiny nenávratně rozebrány.

památKa unesCOOd objevení buddhistických textů v jesky­ních Mogao začala skupina čínských vědců v obtížných podmínkách studovat naleze­né knihy. V roce 1910 byly vydány první vě­decké publikace a vznikl samostatný obor, který se zabýval pouze památkami z Dun­huangu. V několika posledních desetile­tích velmi vzrostl zájem zahraničních věd­ců o umělecké památky z jeskyní Mogao a čínští odborníci tu provádějí rozsáhlá bá­dání a ve výzkumu dosáhli velmi důležitých objevů. Dunhuangské jeskyně Mogao jsou čínskou kulturní památkou. Od roku 1950 byly jeskyně zařazeny mezi čínské chráněné památky a roku 1987 se dostaly na seznam památek UNESCO.

26 http://czech.cri.cn

Relax a sport

Nečekáme, že se čtenáři po přečtení tohoto článku vydají do Číny kvůli lyžování. Spíše jsme chtěli přiblížit několik míst, kde se tomuto sportu, české veřejnosti tak blízkému, věnují

Číňané. A kdo ví, možná vás vítr zavane do těchto končin právě v zimním období, a napadne vás, že byste se chtěli odreagovat

na zasněžených svazích čínských hor.

Top lyžařské areály v Číně

lyžařsKý aReál sHIjInglOngNachází se ve městě Zhangshanying v ob­lasti Yanqing, zhruba 80 kilometrů severně od Pekingu. 35 hektarů dělá z tohoto areálu největší, ale také nejlépe položený lyžařský areál v oblasti Pekingu. Byl postaven v roce 1999 a může obsloužit až 5000 hostů. Na­chází se nedaleko vyhlídky Longqing Gorge. Nabízí vyžití jak pro zkušené lyžaře, tak pro začátečníky.

Areál má sedm sjezdovek, rozdělených podle obtížnosti. Nejtěžší sjezdovka je dlou­há jeden kilometr s maximálním sklonem 30 %, má převýšení 300 metrů. Sjezdovka střední obtížnosti má maximální sklon 28 % a sjezdovka pro začátečníky je přes tři kilo­metry dlouhá, s průměrným sklonem 10 %. Navíc je zde několik sjezdovek pro snow­boarding.

Areál Shijinglong má největší zasně­žovací zařízení ze všech lyžařských areá­lů v Číně. Čtrnáct dovezených sněžných děl vytváří souvislou sněhovou pokrývku pro ty nejlepší lyžařské podmínky. Půjčov­ny v areálu nabízejí různé vybavení a přes 40 zkušených instruktorů zde vede lyžař­ské kurzy. Kromě lyžování a snowboardin­gu nabízí areál také vyhlídkové jízdy, brus­lení a curling.

V roce 2002 zde byly otevřeny pod širým nebem i lázně. Tyto lázně nabízejí lyžařům regeneraci a úlevu jejich bolavým svalům a staly se jimi velmi oblíbené. Je zde také kavárna umístěná na křižovatce juniorské a středně pokročilé sjezdovky, která nabízí občerstvení. Lanovka pak poskytuje krás­ný výhled pro turisty, kteří se chtějí kochat krajinou.

27http://czech.cri.cn

Relax a sport

lyžařsKé střeDIsKO sněHOvý svět – XuesHIjIeTento areál se nachází v blízkosti Třinácti hrobek, 36 kilometrů od Pekingu, zhruba půl hodiny cesty autem. Nabízí nádhernou pří­rodní scenerii tvořenou horami a vodní plo­chou. Lyžařské středisko má tři trasy, určené především pro začátečníky, a 380metrovou snowboardingovou dráhu. Pro návštěvníky, kteří hledají také jiný druh zábavy, nabízí re­sort závodní trasu pro sněhový skútr. Stře­disko je otevřené také v noci.

Sněhový svět se nachází v blízkosti ter­málního střediska v obvodu Changping. Ly­žaři tedy mohou po náročném dni na sjez­dovkách relaxovat v horkých pramenech.

lyžařsKý ResORt nansHan Nachází se v kraji Miyun u Pekingu, asi 80 km od centra města. Lyžařský areál se může pochlubit osmi trasami pro začáteč­níky, středně pokročilé a pokročilé lyžaře. Nabízí také sáňkařskou dráhu, první U­ram­pu mezinárodního standardu, první čínský akrobatický sjezd a první sněhové fotbalové hřiště pro šest hráčů.

ZápaDní sjeZDOvKy na HOře CHangbaI v pROvInCII jIlIn Západní sjezdovky na hoře Changbai v pro­vincii Jilin tvoří největší přírodní lyžař­ské středisko v Asii. Nejvhodnější sněhové podmínky převládají v období od prosince do února. Kromě početných tratí a stezek je resort známý také svými přírodními scene­

riemi a zábavnými programy, jako je „koma­tik“ a sněhový skútr. V okolí střediska vyvěrá několik termálních pramenů, ve kterých se můžete po celém dni v mrazivém počasí pří­jemně prohřát. Hned v blízkosti lyžařských tratí vyrostlo několik nových rekreačních za­řízení, i tato jsou vybavena vnitřními hor­kými prameny. Samozřejmě nechybí místní speciality.

lyžařsKé střeDIsKO HeDvábná DRáHa v XInjIanguLyžařské středisko Hedvábná dráha se na­chází v národním lesoparku Nanshan, asi 38 kilometrů od města Urumuqi v Ujgurské autonomní oblasti, přes kterou v minulosti vedla Hedvábná stezka. Středisko dokáže pojmout až deset tisíc návštěvníků. Lyžařské tratě a tratě na snowboarding jsou rozdělené podle úrovní, takže si zde přijde na své kaž­dý od začátečníků, dětí až po zkušené lyža­ře. Středisko Hedvábná dráha je otevřené od listopadu do začátku května. To, co stře­disko odlišuje od ostatních, je jeho nádherný výhled na hory. Můžete také využít vyhlíd­kovou lanovku, která vás vyveze k vrcholu hory do výšky 2280 metrů.

28 http://czech.cri.cn

Čínská reforma

Pod tlakem ekonomického poklesu není možné zavádět specifická opatření v oblas­ti investic a exportu. Hlavní důraz je tedy na podporu spotřeby. V tomto hraje veli­ce důležitou úlohu urychlení růstu příjmů občanů, čímž by se stimulovala poptávka. V dlouhodobém měřítku je pro budoucí rozvoj a národní příjem velice důležité upra­vit strukturu distribuce příjmů. Bez ohledu na krátkodobé nebo dlouhodobé aspekty má tento program velký význam pro celonárod­ní ekonomiku.

Z nedávno zveřejněné zprávy Minister­stva lidských zdrojů a sociálního zabezpeče­ní vyplývá, že růst příjmů občanů v roce 2011 byl mnohem nižší než fiskální nebo podni­kový růst. V minulém roce dosáhl státní dů­chod v Číně bezmála 10,4 trilionu RMB, což bylo téměř o 25 % více než v předcházejícím roce. Je to daleko vyšší procentuální růst než růst čistého kapitálového příjmu městského a venkovského obyvatelstva. Růst podniko­vých příjmů za stejnou dobu byl přibližně 20 %, což je také mnohem víc než růst pří­jmů obyvatel.

I když je potřeba reformy distribuce příjmů naléhavá, není jednoduché ji spus­tit. Specialisté se domnívají, že významným faktorem je zdržování skupinami s nezada­telným podílnickým právem.

Problém čínského národního příjmu je v rychlém růstu finančních a státních dů­chodů. Růst státního důchodu předběhl růst příjmů obyvatel. Nejdůležitějším opat­řením reformy bude snížení nepřiměřených daní a nezdanitelných příjmů. Pořád se ještě diskutuje o konkrétních opatřeních, která by měla upravit příjmy občanů a snížit procento státního důchodu. Klíčem je vyřešení hlav­ních otázek v plánu distribuce příjmů.

Nadcházející program reformy by měl zahrnovat také řadu kroků vedoucích k dal­šímu posilování sociálního zabezpečení, zvý­šení minimální mzdy a standardů sociální podpory. Také se očekává zavedení daňových opatření, která by měla upravit nepřiměře­né příjmy v monopolních sektorech a nad­měrné příjmy určitých skupin lidí, a která by dále vedla k prolomení monopolních odvětví a k podpoře soukromého kapitálu.

Zpravodaj

distribuce příjmůV posledním čtvrtletí má být navržena dlouho očekávaná reforma distribuce příjmů. Podle expertů má tato reforma

přispět k vybudování racionální struktury distribuce příjmů a má také vytrvale stimulovat domácí poptávku.

29http://czech.cri.cn

Největší obchod Apple

Jeho otevření bylo velkou událostí, noc předtím se před obchodním domem hroma­dily davy, které netrpělivě čekaly na to, až si budou moci mezi prvními koupit nejnovější model iPhonu 5. Při příležitosti otevření byli první zákazníci obdařeni pamětním tričkem s nápisem Wangfujing a s logem nakousnu­tého jablka.

Otevření se zúčastnil také senior vice­prezident pro retail John Browett, který po­

tvrdil, že Apple plánuje další obchodní dům v Shenzhenu a v budoucnu i v jiných částech Číny, což jenom dokazuje význam čínského trhu pro tuto značku. Otevření obchodního domu v oblasti s velice vysokými nájmy uka­zuje na velkou důvěru Apple vůči Číně.

Atmosféra v obchodním domě v ulici Wangfujing, stejně jako v obchodním domě v městské části Xidan, velice dobře vystihuje nadšení, odvahu i motto „Mysli jinak“.

Zpravodaj

V AsiiLetos v říjnu byl v Pekingu v obchodní ulici Wangfujing otevřen největší obchodní dům Apple v Asii. Je to třetí

obchodní dům Apple v Pekingu a šestý v celé pevninské Číně. Rozloha tohoto třípatrového obchodního domu

dosahuje 2300 metrů čtverečních a zaměstnává 300 lidí. Odráží rostoucí poptávku po výrobcích značky Apple v Číně.

30 http://czech.cri.cn

Reportáž

Čaj o páté

v čajOvém ObCHODěPři pobytu v Pekingu jsme se jedno odpo­ledne vydali s přáteli do „Čajového městeč­ka“ (Chacheng). Je to asi kilometr dlouhá ulice, kde nenajdete nic jiného než obchody s čajem snad ze všech koutů Číny. Obchůdky jsou spíše rodinnými podniky vlastněnými přímo pěstiteli čaje, převážně z provincie Fujian a Zhejiang. Vešli jsme do jednoho menšího obchůdku s čajem, který nás lákal

nádhernými dárkovými dózami. Nejhezčí byly dózy z bambusu s mistrně vyřezávaný­mi ornamenty nebo květinami. Obdivovali jsme krásné obaly, když nás po chvíli maji­tel obchodu, pan Li, vybídl, abychom si sedli a osvěžili se.

čajOvý ObřaDNa stolku bylo nachystané „čajové moře“, kalíšky, konvičky a další čajové náčiní, kte­

v Čajovém městečkuU nás jsme zvyklí kupovat pytlíkový čaj v supermarketech

a většinou je to tak rutinní záležitost, že jí nevěnujeme velkou pozornost. V Číně však i nákup čaje může být příjemným

a inspirujícím zážitkem.

31http://czech.cri.cn

mInIslOvníčeKSlovo čaj v češtině pochází z čínského cha (čcha), což je v severních dialektech výslov­nost znaku pro čaj, čajový. Tato slabika se objevuje ve většině slov, která s čajem ja­kýmkoli způsobem souvisí. Možná bychom se zde mohli zmínit o skladbě čínských slov. Slova se v moderní čínštině skládají větši­nou ze dvou slabik, na rozdíl od klasické čínštiny, kde převládala spíše jednoslabič­ná slova. Každá slabika je vyjádřena zna­kem a má svůj význam, nebo spíše několik významů podle toho, jak ji použijete. Napří­klad slovo čajovna se skládá ze znaku pro čaj (čcha) a obchod nebo místo pro kulturní aktivity (kuan).

Reportáž

čajovna čcha-kuan 茶馆čajové lístky čcha-je 茶叶čaj (dosl. čajová voda) čcha-šuej 茶水čajové náčiní čcha-ťü 茶具konvička na čaj čcha-chu 茶壶kalíšek na čaj čcha-wan 茶碗„čajové moře“ čcha-chaj 茶海zelený čaj lü-čcha 绿茶červený čaj chung-čcha 红茶čaj wulong wu-lung-čcha 乌龙茶bílý čaj paj-čcha 白茶černý čaj chej-čcha 黑茶pít čaj che-čcha 喝茶

nejznámější ČAječaj „Dračí studna“ lung-ťing 龙井čaj „Železná bohyně Guanyin“ tchie-kuan-jin 铁观音čaj „Biluochun“ pi-luo-čchun 碧螺春čaj „Maofeng“ mao-feng 毛峰čaj „Bílá pivoňka“ paj-mu-tan 白牡丹čaj „Pu’er“ pchu-er 普洱茶jasmínový čaj muo-li-chua čcha 茉莉花茶

ré zde evidentně nestálo jenom k obdivová­ní. Bylo zřejmé, že se zde čaj pro zákazníky připravuje velice často.

Pan Li rozestavěl keramické kalíšky na čajové moře, což je nízký stolek sklá­dající se z tabule s vyřezávanými otvory a z nádoby pod ní sloužící k zachycení vody, kterou se při čajovém obřadu omývá čajová keramika. Nejdříve čajovou konvič­ku a kalíšky propláchl vroucí vodou, aby se nahřály. Poté dřevěnou lopatičkou, která je součástí čajové výbavy, nabral z dózy ča­jové lístky „Železné bohyně“ (Tieguanyin) a ukázal nám je, abychom mohli ohodno­tit jejich kvalitu. Přibližně 150ml čajovou konvičku naplnil lístky asi do dvou třetin a zalil je horkou vodou, až voda přetekla přes okraj konvičky, a tu pak uzavřel. Ce­lou konvičku opět poléval horkou vodou, aby se vnější teplota vyrovnala teplotě uvnitř. Každý pohyb vykonával obřadně, téměř s uměleckou ladností. Po několika sekundách porozléval nálev do kalíšků, avšak vzápětí je vylil, první nálev se totiž nepije. Říká se, že se čajové lístky nejdříve umyjí, až poté jsou připravené k řádnému louhování.

Když pan Li zaléval lístky podruhé, lil vodu z menší výšky, aby se chuť z čajových

lístků neuvolňovala příliš prudce, ale jen po­zvolna a pomalu, na rozdíl od prvního zali­tí, kde silnější proud vody lité z výšky lépe lístky promyje. Konvičku opět uzavřel. Asi po půl minutě tento nálev rozlil do kalíšků a my jsme mohli konečně ochutnat lahod­nou chuť, která se dala tušit již z vůně linoucí se kolem. Tento způsob přípravy se nazývá gongfucha, tj. čaj připravený s vynaložením určitého úsilí.

Celý obřad má přesně předepsané kro­ky, přičemž každý krok má svůj význam. I když jsou kalíšky malé a chuť čaje je jem­ná, je velice silný a rozhodně je lepší nepít ho nalačno, jinak by se vám mohla docela zamotat hlava. Říká se totiž, že i z čaje se může člověk opít.

vysílání do éteru české vysílání CRI zachytíte denně

na krátkých vlnách SEČ 20:00–20:30/SELČ 21:00–21:30

na frekvenci: 7325 kHz, 7415 kHz, 9515 kHz

SEČ 20:30–21:00/SELČ 21:00–21:30 na frekvenci: 7305 kHz/43.27m, 7415 kHz/25.48m

SEČ 12:00–13:00/SELČ 13:00–14:00 na frekvenci: 13685 kHz, 15225 kHz/19.7m, 17570 kHz/17.07m

na středních vlnáchSEČ/SELČ 21:00–22:00 na frekvenci: 963 kHz

SEČ/SELČ 23:30–00:30 na frekvenci: 1458 kHz

Czech service16A Shijingshan RoadBeijing 100040 China

tel. 0086-010-68892324 0086-010-68892387

fax 0086-010-68892322 e-mail: cze@cri.com.cn

http://czech.cri.cn