bulletin evropských príležitostí

Akademická informační agentura (AIA) připravila podle pokynů MŠMT na za-čátek nového vysokoškolského roku aktualizovanou nabídku stipendijních pobytů, určených studentům a peda-gogům z českých veřejných vysokých škol. Pobyty, o nichž se více dozvíte na webu www.zahranici-stipendium.cz, jsou výsledkem dvoustranných mezi-národních smluv. V jejich rám-ci lze vyjet do téměř 40 zemí z celého světa, a to až na dobu jednoho akademického roku.

bulletin evropských príležitostí

??str. 2 > European Schoolnet podporuje zájem studentů o technické obory– představujeme aktivitu EUN str. 4 > Program Erasmus nabízí zahraniční pobyt i vysokoškolským pedagogům > Naprostá většina vysokoškoláků si pobyt v rámci Erasmu pochvaluje

str. 5 > Jak se pracuje s mladými nezaměstna-nými ve Finsku? – ukáže reportáž ze studijní návštěvy na severu str. 6 > Neformální vzdělávání nabízí vlastní cestu i pospolitost – rozhovor se školiteliprogramu Mládež v akci str. 7 > Letošní ceny za výuku jazyků získala desítka osobností a projektů str. 8 > Uzávěrky > Fotoreportáž z akce Grundt-vig Day aneb Na vzdělávání není nikdy pozdě!

CO najdete uvnitř

aktuality ¦ zajímavostiaktuality ¦ zajímavostiaktuality ¦ zajímavosti bulletin

bulletin

¦ aktuality

Rádi bychom pozvali všechny (bývalé) dobrovolníky a dobrovolnice EDS na výroční setkání – tedy Anuál mítink (5. – 7. 10. 2012, Praha). Můžete se těšit na setkání s dalšími EDSkaři, zajímavé workshopy, zjis-títe, jak využít vaši zkušenost na EDS v budoucnu, třeba při hledání zaměstnání. A v neposlední řadě vás čeká velká EDS párty! Více na www.mladezvakci.cz

ZVEME VÁS NA ZAJÍMAVÁ ŠKOLENÍ:

What Role Can Youth Work Play Tackling Racial Discrimination? (10. 12. – 14. 12. 2012) Kontaktní seminář pro organizace zaměřenéna prevenci rasismu a diskriminace. Přihlašujte se do 15. 10. 2012.

Školení o závěrečných zprávách (23. 10. 2012)– přihlašujte se do 18. 10. 2012.

Tic Tac v Německu (2. 2. – 8. 2. 2013)Mezinárodní školení zaměřené na podporu pro-jektů v rámci akce 4. 3 programu Mládež v akci. Přihlašujte se do 18. 11. 2012.

BiTriMulti v Německu (5. 3. – 9. 3. 2013)Mezinárodní školení zaměřené na výměny mláde-že. Přihlašujte se do 10. 12. 2012

Více informací ke všem školením najdete nawww.mladezvakci.cz v sekci školení a semináře.

DŮM ZAHRANIČNÍCH SLUŽEB – NAEP POŘÁDAJÍ:

Konferenci Comenius, která se uskuteční 30. 10. 2012 v Kaiserštejnském paláci v Praze. Bližší informace a možnost registrace najdetena www.naep.cz/comenius.

Mezinárodní kontaktní seminář Partnerství Come-nius REGIO zaměřený na vzdělávání osob se spe-ciálními vzdělávacími potřebami, který proběhne14. – 17. 11. 2012 v hotelu Don Giovanni v Praze.

Mezinárodní česko-polský seminář eTwinningpro učitele všech typů škol, který proběhne 15. – 17. 11. 2012 v Náchodě. Bližší informacea možnost registrace najdete na www.etwinning.cz.

Rozmýšlíte už, co budete podnikat příští léto? Neza-pomeňte začít psát projekt! Uzávěrka Mládež v akci pro projekty začínající 1. 5. – 31. 10. je již 1. 2. 2013.

Byla vyhlášena nová výzva k předkládání návrhův rámci Programu celoživotního učení. Najdete zde mimo jiné i uzávěrky pro všechny aktivity Progra-mu celoživotního učení pro rok 2013. Více infor-mací na www.naep.cz.

ríjen 2012

red

„...již jsem na místě a zpracovávám materiál a data z minulého pobytu. Na Purus, místo výzkumu, plánuji pětiměsíční cestu od poloviny ledna do půlky června. Začátek ale není pevně daný, záleží na deštích, po-kud jsou v lednu příliš silné, nelétají letadla. Děkuji za podporu a posílám fotografi e mých respondentů, léčitelů kmene Cashinahua, abyste se mohli přiblížit místní realitě...“

ze zprávy o výzkumném pobytu na Universidad Na-cional Intercultural de la Amazonía v Peru, na který vyjela Jana Horáčková, doktorandka Institutu tropů a subtropů ČZU.

Specifi kem těchto stipendií je to, že neexistuje obecné vymezení oborů ani konkrétních škol, na kterých je možné studovat. Vždy se vychází z kon-krétní smlouvy, z níž vyplývají i přesné podmínky, jako je délka pobytu nebo počet míst pro zájemce z ČR. Důležitá je vlastní aktivita zájemců, kteří si obvykle sami vyhledají příslušné kontakty.

Různá je i výše stipendia, které pokrývá jak škol-né, tak životní náklady. Přihlášky se podávají vždy s ročním předstihem (výjimkou jsou letní jazykové kurzy) a termíny uzávěrek také závisí na jednot-livých smlouvách. V nadcházejícím akademickém roce se tak mohou přihlásit ti, kteří uvažují o po-bytu v akademickém roce 2013/2014.

Akademická informační agentura nabízístipendia do celého světa

Správná odpoved́na krížovku

SSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSSTajenka křížovky v minulém čísle zněla: Erasmus pro všechny. Blahopřejeme třem vylosovaným, kteří zaslali správ-nou odpověď, a získávají od nás hodnotné ceny:Zdeňka Janušová, Vsetín, Jana Sekerková, Slavkov u Brna, Hana Kubálková, Plzeň.

auto

r: Ja

na H

oráč

ková

predstavujeme

bulletin evropských príležitostí

Evropské země hledají způsob, jak zvýšit zájem dětí a mladých lidí o studium technických a příro-dovědných oborů a také jak obecně zlepšit počíta-čové dovednosti. Podporou škol v této oblasti se zabývá organizace European Schoolnet (EUN), do níž je zapojeno více než 30 zemí, ať už prostřed-nictvím ministerstev školství, nebo příslušných ná-rodních agentur. Členové této sítě společně vytvá-řejí projekty, kampaně a soutěže, které podporují využití informačních a komunikačních technologií ve výuce nebo pomáhají prosadit inovativní výuku matematiky a přírodovědných předmětů na základ-ních a středních školách.

ČR v  EUN zastupuje Dům zahraničních služeb (DZS), jehož prostřednictvím se mohou české školy zapojovat do mnoha užitečných aktivit, které jim přinášejí nové výukové metody a poznatky. DZS poskytuje školám metodickou i technickou pomoc, umožňuje učitelům účastnit se evropských konfe-rencí a odborníkům zapojovat se do evropských expertních skupin. Pokud vás síť European School-net zaujala, podívejte se na web www.dzs.cz/eun,kde najdete podrobnější informace.

CO EUN NABÍZÍ ŠKOLÁM?

Digitální učební materiály Digitální učební materiály jsou stále běž-

nější součástí výuky a využití najdou nejen při práci s  interaktivní tabulí. Mnozí učite-lé si materiály sami vyrábí a rádi je sdílejí s ostatními. Pokud se chce učitel inspirovat a využít materiál vytvořený evropským ko-legou, začne náhodně hledat na internetu, tak ale může narazit i na nekvalitní zdroje. EUN proto podporuje výměnu materiálů tím, že propojuje jednotlivá národní úložiště na jednom portálu. Zároveň také propaguje přenositelné ma-teriály (takzvané travel well), které využijí učitelé z různých zemí i bez znalosti původního jazyka.

„Portál Learning Resources Exchange for Schools – www.lreforschools.eun.org – přináší učitelům na jednom místě více než 50 úložišť digitálních materiálů a otevírá jim tak cestu k desítkám tisíc bezplatných výukových zdrojů,“ vysvětluje Daniel Tocháček z Pedagogické fakulty Univerzity Karlo-vy. „Hledání vhodných a kvalitních materiálů někdy trvá dlouho, ale využijete je opakovaně a můžete je doporučit svým kolegům,“ dodává Ivana Bárt-lová ze základní školy v  Humpolci, zapojené do projektu eQNet, jenž je zaměřen právě na přeno-sitelnost digitálních materiálů a o kterém se více dozvíte na webu www.eqnet.eun.org.

Škola budoucnostiVýznam moderních technologií ve vzdělávání

roste a už dnes mění podobu výuky. V budoucnosti budou děti stále častěji v hodinách používat net-booky nebo tablety a papírové učebnice ustoupí těm elektronickým. Důležitější roli bude také hrát celoživotní a neformální vzdělávání, do výuky se budou zapojovat i rodiče nebo odborníci z veřejné či soukromé sféry. Všechny tyto aspekty budou-cího vzdělávání zkoumá rozsáhlý evropský projekt iTEC – Škola budoucnosti, který koordinuje EUN a do něhož je zapojen také DZS. Do čtyřletého projektu, o kterém najdete více informací na webuwww.itec.eun.org, se zapojí přes tisíc evropských tříd, z ČR každý rok pochází osm z nich.

V minulém školním roce se testovala výuka po-stavená na online spolupráci s odborníky z praxe, kteří předávali školákům know-how a na dálku jim pomáhali řešit konkrétní úkoly. Žáci se také na-učili sami vytvářet interaktivní výukové materiály a sdílet je s ostatními spolužáky. Studenti aktivní způsob výuky přivítali, jak popisuje jedna z učitelek

angličtiny. „Moji studenti jsou budoucími odborní-ky na informační technologie, takže využití tech-nologií pro vzájemnou interaktivní výuku se jevilo jako výborný nápad. Rozdělili se do skupin pomocí nástroje TEAM-UP, v týmech tří až čtyř studentů museli přečíst jednu z povídek E. A. Poa, sestavit její stručný obsah se třemi otázkami a vše uložit do společné elektronické knihy. A jejich hodnoce-

V Evropské unii dnes každý rok opouští vysoké školy dvakrát méně budoucích vědců a dokonce třikrát méně inženýrů, než jich vzdělávají univerzity v Asii. Tento výrazný nepoměr ohrožuje budoucnost evropské ekonomiky, protože vědci a technici byli vždy hnacím motorem rozvoje Evropy. Bez základních technických a počítačových dovedností se ale v budoucnu neobejde prakticky nikdo, již v roce 2015 by na téměř všech pracovních místech měla patřit k potřebné kvalifi kaci alespoň základní znalost práce s počítačem.

European Schoolnetpodporuje zájem studentůo technické obory

¬ Dům zahraničních služeb (www.dzs.cz/eun) zastupuje ČR v síti EUN a v těchto aktivitách:¬ www.eqnet.eun.org – projekt eQNet o přenositelnosti digitálních učebních materiálů ¬ www.itec.eun.org – projekt iTEC o využití ICT ve škole budoucnosti ¬ www.ingenious-science.eu – projekt Ingenious podporuje výuku technických a přírodověd- ných předmětů formou spolupráce se soukromými podniky¬ www.lreforschools.eun.org – portál sdílející národní úložiště digitálních učebních materiálů

ní? Velmi zajímavý způsob jak kreativně obohatit výuku a naučit se víc,“ říká Elena Tomanová z br-něnské Střední průmyslové školy elektrotechnické a informačních technologií.

Spolupráce škol s firmamiSnaha propojit školní vzdělávání s praxí je spo-

lečná všem evropským zemím. Spolupráce škol s podniky je totiž jedinou cestou, jak žákům uká-zat, že výuka má opravdu smysl a využití v živo-tě. „Každé malé dítě ví, co dělá lékař nebo paní učitelka. Málokteré desetileté dítě si ale představí něco konkrétního pod profesí chemického analyti-ka. Dokud dětem neukážeme, co zajímavého tito lidé v praxi dělají, nemůžeme očekávat, že je bude chemie bavit a že by se touto profesní cestou v budoucnu vydaly,“ říká k tomu Petra Boháčková z čakovické základní školy.

Evropský projekt Ingenious, který společně ko-ordinují EUN a European Round Table of Industri-alists (Evropský kulatý stůl průmyslníků), se snaží bariéry mezi školami a podniky prolomit. Během tří let se do projektu, o němž se více informací do-zvíte na webu www.ingenious-science.eu, zapojí i nadnárodní průmyslové společnosti. Ročně pak dostane deset českých škol příležitost vyzkoušet si tři výukové moduly vytvořené fi rmami. V nich žáci například sami objevují základní fyzikální principy nebo používají informační technologie pro simula-ci pokusů, které by ve škole nemohli dělat, třeba kvůli bezpečnosti.

„Pomocí hezké online hry si žáci zábavnou for-mou procvičí nejen matematiku, ale také pojmy z biologie, fyziky, tělesné výchovy a angličtiny. Uvědomí si, že matematiku budou potkávat v běž-ném životě den co den. Ať už to budou základní matematické operace jako násobení a dělení nebo činnosti jako čtení z grafu, tabulky či základy sta-tistiky,“ popisuje přínos projektu Martina Kupilí-ková, která na základní škole v Městě Touškov na Plzeňsku učí právě matematiku.

Barbora Grečnerová, NAEP

KOLÁM???

materiály

Důležité odkazy:

predstavujemepredstavujeme

bulletin evropských príležitostí

red

Předpokládejme, že jste na začátku vytváření projektu. Máte ná-pad, hodíte ho na papír, spolu s partnery z nějaké cizí země ho proberete a ujasníte si co, proč, jak, kdy, kde, s kým a pro koho. A nyní je ideální čas rozmyslet si, jak budete pracovat s téma-

ty, která se celým projektem budou prolínat. Jedním z nich může být evropské občanství.

Jak takové evropské občanství v projektu pojmout? A co si pod ním vlastně prak-ticky představit? Právě tomu se věnuje brožura Já, občan Evropy. Rozklíčuje vám pojem evropské občanství, najdete v ní pří-klady projektů, které s evropským ob-

čanstvím dobře pracují, nebo třeba nápady na konkrétní aktivity s tématem evropského občanství. A jako ochutnávku vám jednu takovou aktivitu přinášíme.

predstavujemepredstavujeme

Název Já, občan Evropy?Cíl Uvědomění si různých rolí a významů občanství pro jednotlivce.Metoda Individuální reflexe, skupinová práce, diskuse.Délka 40 minPočet účastníků 6 a vícePotřebné materiály 1 flipchartový papír 1 papír A4 na účastníka 1 fixa na účastníka Papírová lepicí páskaTémata Osobní identitaInstrukce Příprava: 1. Doprostřed kruhu položte papíry A4 a fixy. 2. Na fl ipchart nakreslete příčně (nejlépe trochu směrem nahoru) šipku a vyznačte na ní (kdekoliv) 3 body. Aktivita: 1. Požádejte účastníky, aby si každý vzal 1 fixu a 1 papír A4. 2. Představte jim nakreslenou šipku. Řekněte, že tato šipka symbolizuje čáru života. 3. Požádejte účastníky, aby si nakreslili svoji „šip- ku života“ a na šipce zaznačili nejméně 3 časové body podle toho, kdy se cítili občany. Na papír mohou popsat, o jakou událost se jednalo. (7 min) 4. Když mají všichni hotovo, požádejte účastníky, aby zaznačili pokud možno nejméně 3 další body, kdy se cítili občany Evropy, a na papír opět po- psali, o jakou událost se jednalo. (7 min) 5. Poté účastníky požádejte, aby vytvořili trojice a sdělili si výstupy svých osobních refl exí. (15 min) 6. Když diskuse ustanou, začněte se závěrečným shrnutím. Zeptejte se: „Kdy jste se cítili občany?“ a poté „Kdy jste se cítili občany Evropy?“ Výroky zapisujte na flipchart, když se budou opakovat, můžete je tematicky slučovat. (10 min)Závěrečná diskuse 1. Jaký je pro vás rozdíl mezi první a druhou otázkou? 2. Co rozumíte pod pojmem „občan Evropy“? (za- měřte se na rozdíl vnímání občan EU a občan Evropy) 3. Nakolik je občanství pouze právním vztahem a nakolik je naší volbou? (zaměřte se na rozdílné vnímání občanství jako právního vztahu „jednot- livec a stát“ a „aktivní občanství“) 4. Má občanství smysl i ve 21. století?Tipy a komentáře Šipky účastníků vylepte v pracovní místnosti, aby si je všichni mohli během přestávek prohlédnout.

(„debriefing“)

„Konečně vím, kde naj í t informace o tom, co je to evropské občanství a jak na něj!“

Autor: Ondřej Lochman a školitelé „Sailors on the CitizenShip“

Během letošního podzimu se také rozběhnou jed-nodenní workshopy v regionech na téma evropské občanství, jejich termíny se budou postupně obje-vovat na http://www.mladezvakci.cz v kalendáři školení i aktualitách. Neváhejte se přihlásit!

Já,občan Evropy?

Zaujala vás brožura Já, občan Evropy?Vyzvedněte si zdarma vlast-ní výtisk na: Česká národ-ní agentura Mládež, Na Poříčí 1035/4, Praha 1

Případně nám můžete napsat na petran@mladezvakci.cz a my vám brožuru zašleme poštou, nebo je k dispozici ke stažení na http://www.mladezvakci.cz/publikace.

bulletin evropských príležitostí

galerie projektugalerie projektugalerie projektu

Program Erasmus nabízízahraniční pobyti vysokoškolskýmpedagogům

Program Erasmus je známý zejména organizováním studijních pobytů pro studenty. Obdobné příležitosti k mobilitám ale nabízí i zaměstnancům vysokých škol, kteří mohou v zahraničí pobývat pět dnů až šest týdnů.

red

Myslíte si, že vaši pedagogové o možnos-tech výukových pobytů Erasmus vědí?

Jsou o nich velmi dobře informováni. Doklá-dá to hlavně skutečnost, že zájem značně pře-vyšuje počet míst, na která dostáváme peníze.

Kolik učitelů Univerzity obrany mo-bility Erasmus využívá?

Ročně je to asi 20 procent. Velmi často využívají stínování kolegů, například učite-lé technických oborů se díky němu sezna-mují s běžně používanými cizojazyčnými termíny. Něco jiného totiž bývají vyčtená fakta z knih a něco jiného praktický život.

Učitele kterých oborů pobyty nejví-ce lákají?

Do Erasmu se od nás zapojily technická a ekonomická fakulta. Z jejich zaměření vyplývá i zájem učitelů. Techniky zajímá zejména prezentace vědeckých výsledků, v ekonomických oborech jde spíše o vý-měnu zkušeností z oblasti vedení lidí, ale i aplikace vědy do vojenství.

Hraje zahraniční zkušenost roli v hodnocení zaměstnanců?

Ano, v komplexním hodnocení učitelů se to určitě

odráží. Třeba zahraničními přednáškami ukazují svou schopnost prezentovat své výsledky v  angličtině.

Přijíždějí zahraniční učitelé i na Univerzitu obrany?

Snažíme se, aby výměny byly reciproční, a docela se nám to daří. Vznikají tak neformální partnerství i přátelství, díky kterým se vždy lépe spolupracuje.

Oceňují studenti přednášky zahraničních učitelů?Musím s  potěšením říci, že ohlasy jsou veskr-

ze pozitivní. Často se jedná o jiný úhel pohledu na studovanou věc a studenti pak snadněji chá-pou věci v širších souvislostech. Navíc si ověří svou schopnost sledovat danou tematiku v cizím jazyce.

V čem vidíte největší přínos mobilit zaměst-nanců Erasmus?

Hlavní je bezesporu odborný přínos, který díky mobilitám získáváme. Důležitá je ale pro nás i mož-nost získat grant. Bez prostředků z programu Eras-mus by totiž pro značnou část učitelů nebyl zahra-niční pobyt vůbec možný.

14 %nižší

57 %srovnatelná

29 %vyšší

Co je cílem mobilit zaměstnanců Erasmus? – motivovat vysoké školy k rozšiřování a obohacování nabídky vzdělávání– předávat znalosti zahraničních učitelů i těm studentům,kteří nemohou sami vyjet na zkušenou do zahraničí – podporovat výměnu znalostí, zkušeností a pedagogických metod– motivovat zaměstnance i studenty k mobilitám a pomáhat jims přípravou na ně

Naprostá většina vysokoškolákůsi pobyt v rámci Erasmu pochvaluje

Zahraniční pobyty jsou pro většinu studentů vel-kým přínosem. Téměř 60 procent staví hostitelskou školu na stejnou úroveň jako domovskou univerzitu a skoro třetina napsala, že navštívená škola posky-tovala výuku kvalitnější. Jen zhruba sedmina, přes-něji 14 procent účastníků, konstatovala, že pobyt jim poskytl méně kvalitní vzdělání než jejich česká škola. Velmi pozitivně hodnotí studenti celkový pří-nos programu Erasmus, ať po odborné nebo osobní stránce. Jedničku nebo dvojku by mu daly v odborné i osobní rovině dvě třetiny účastníků.

A jak konkrétní studenti popsali zkušenosti ze zahraničního pobytu? „Na školách zaměřených na aplikované vědy se učí odlišně. Jedná se více o samostudium s úkoly do cvičení. Nejsou hro-madné přednášky, hodiny bývají dvakrát do týd-ne – jedna vždy pod vedením učitele, druhá je

Mezi důležité povinnosti studentů, kteří vyjedou na studijní pobyt nebo pracovní stáž v rámci programu Erasmus, patří sepsání závěrečné zprávy. Všechny tyto reporty jsou přitom veřejně přístupné na webu erasmus-databaze.naep.cz a pomáhají dalším zájem-cům třeba s výběrem hostitelské univerzity. Studenti, kteří už za sebou pobyt mají, ve zprávách také dávají užitečné rady pro pobyt v každé zemi.

Jana Pávková, NAEP

nejčastěji samostatným cvičením. Zkoušky bývají jednoduché, ale předchází jím několik seminárních prací a prezentací,“ přiblížil výuku ve Finsku stu-dent brněnské techniky.

Nejvíce českých studentů odjíždí na Erasmus do Německa, jako například studentka olomoucké Univerzity Palackého, podle které je způsob vý-uky hodně podobný tomu našemu: „...přednášky a semináře, na přednáškách se ale mnohem víc diskutuje a klade se důraz na praktické příklady“.

I na německých školách přitom čeští studenti často studují v angličtině, která je nejpoužívaněj-ším jazykem, ve kterém získalo zahraniční zkuše-nost 63 procent účastníků. Relativně často studu-jí mladí Češi i v němčině (11 %), francouzštině (10 %) či španělštině (7 %).

Zastoupeny jsou nicméně i málo rozšířené jazyky

jako třeba estonština, kterou využila studentka br-něnské Masarykovy univerzity na pobytu v Talinu. „Vzhledem k tomu, že na své domovské univerzitě estonštinu studuji, tak už jsem se před odjezdem nijak zvlášť jazykově nepřipravovala,“ dodala alek neobvyklému studijnímu jazyku.

Důležitou součástí zahraničního pobytu je uby-tování, nejčastěji se bydlí na kolejích nebo v bytě společně s jinými studenty, průměrně za 260 eur měsíčně. Někdy ale bývá hledání střechy nad hla-vou složité. „Bydlel jsem na třech různých místech. Důvodem je velmi, velmi problematické získávání krátkodobého ubytování v Paříži,“ popisuje trni-tou cestu za ubytováním ve francouzské metropoli student Univerzity Karlovy v Praze.

ERASMUS

Kvalita výuky na zahraniční školeve srovnání s domácí (2011/2012)

Jedním z těch, kdo mají zkušenosti s organizováním pobytů uči-telů na zahraničních školách, je i koordinátor programu Erasmus na Univerzitě obrany v Brně, podplukovník Antonín Müller.

Studenti Univerzity obrany při výuce

bulletin evropských príležitostí

galerie projektugalerie projektugalerie projektu

Working with young job seekers

bulletin evropských príležitostí

Třídenní studijní návštěva s názvem „Working with young job seekers“, kte-rá se konala ve fi nském městě Turku, by se dala popsat takto: Finové pozva-li účastníky z ostatních zemí, aby jim představili svůj celonárodní program řešící nezaměstnanost mladých lidí, vyměnili si vzájemné zkušenosti a tak trochu se ujistili, že jsou v této činnosti přeci jen o krůček dále než ostatní.

Jak pracují s mladými nezaměstnanými ve Finsku?

„Jde hlavně o to, naučit je ráno vstávat, pra-covat celý den a být zodpovědný za to, co dě-lám.“ Workshopy pro mladé nezaměstnané ve Finsku jsou inspirací pro mnoho dalších států

Bývalý hokejista dnes „koučuje“ kluky na stavbě

Abychom poznali, jak program funguje v praxi, byl jeden ze dnů věnován i celodenní účasti na jed-nom z workshopů. Já s kolegyní z Estonska jsme vyrazili na workshop pro mladé kluky, kteří dělají drobné stavební a manuální práce v okolí města Naantali. Na smluveném místě nás přivítal jejich „mistr“ a „kouč“ v jedné osobě Tesso a my ho jižv autě začali zahrnovat dotazy. Tesso je bývalý hokejista a už z jeho vzezření bylo jasné, že pro-blémy s autoritou mít asi nebude. Jak nám řekl, do projektu se zapojil, protože po skončení aktivní hokejové kariéry se chtěl živit ve stavebnictví, které vystudoval. Chvíli pracoval v jedné stavební fi rmě,a pak přišla nabídka zapojit se do projektu a mít na starosti partu mladých kluků. Tesso si řekl, že by při této činnosti mohl klukům vrátit to, co se jemu dostalo od řady výborných trenérů, a šel do toho.

Některým klukům chybí příklad v rodiněNa místě nás již čekalo sedm kluků, kteří byli

v plné práci pod dohledem Tessova kolegy. Jejich dnešním úkolem bylo vyrobit malou dřevěnou terasu u obecní chaty, která je určena občanům Naantali na víkendové oslavy a rybářské akce na břehu jednoho s tisíce fi nských jezer. Tessovým každodenním úkolem je kluky ráno vyzvednout, dovést je na určené místo, pomáhat jim při práci, kterou jim zadává obec Naantali, a odpoledne je zase rozvést. Při dotazu, jak se mu s kluky pra-cuje, se trochu pousmál a řekl, že dobře. Většinaz nich nedokončila střední školu a před zapojením se do workshopu trávili čas hraním počítačových her, nebo ponocováním. Zatím je živí rodiče, ale těm už také dochází trpělivost. V oblasti je mno-ho samot, což také ztěžuje jejich šance aktivně se někde zapojovat, zvláště když nemají vlastní auto. Některým z kluků chybí v rodině příklad, kterého by se mohli držet, jiným chybí motivace a na Tessovi bylo vidět, že se snaží plnit obě role. Dobrou moti-vací pro kluky je i menší fi nanční odměna, která je čeká za každý odpracovaný den.

Naučit se být zodpovědnýV tomto workshopu mohou zůstat nejdéle čtyři

měsíce, podle Tessa není cílem programu udělat z klu-ků řemeslníky, jde hlavně o to, naučit je ráno vstávat, pracovat celý den a být zodpovědný za to, co dělám, a na to tato doba stačí. Mimo to se setkávají s odborníky, kteří s nimi řeší jejich další budoucnost a pomáhají jim vybrat si, čím by se chtěli v budoucnu živit. V den, kdy jsme se workshopu účastnili, čekal jeden z kluků na výsled-ky výběrového řízení, kterého se účastnil, a bylo

Na začátek je důležité poznamenat, že program, který je dnes kompaktním nástrojem boje proti ne-zaměstnanosti mladých (do 29 let) a do něhož je zapojeno 200 různých organizací působících po ce-lém Finsku, má své kořeny již v 80. letech minulé-ho století. Tehdy se ve Finsku začaly iniciovat první projekty zaměřené na mládež, která prošla jen základním stupněm vzdělávání a neměla žádnou vyšší kvalifi kaci. Postupem času se tyto projekty rozvíjely a profesionalizovaly, až roku 1997 vznikla celonárodní asociace, jejímž cílem je realizovat růz-ně zaměřené workshopy, které pomáhají mladým lidem získat potřebnou kvalifi kaci či je motivujík dalšímu vzdělávání.

Jak projekt fungujeHlavní cílovou skupinou jsou mladí lidé, kteří

mají jen základní vzdělání a na střední školu ne-chodili či ji nedokončili. Jejich šance uspět na trhu práce jsou velmi malé, a to často vede k tomu, že se uzavírají, nevěří si a ztrácí motivaci a chuť něco dělat. Aby se podařilo tyto lidi oslovit, je program náležitě propagován, spolupracuje s úřady prácea také fungují určití „streetworkři“, kteří poten-ciální klienty aktivně vyhledávají. Organizátoři workshopů se snaží vrátit klientům sebedůvěru, snaží se jim ukázat, že se o ně někdo zajímá a má chuť jim pomoc. Hlavní myšlenkou je méně práce více tréninku, což vystihuje podstatu programu. Od klientů se vyžaduje zodpovědný přístup, pravi-delná účast i aktivní zapojení se do pracovních čin-ností, zároveň se s nimi pracuje individuálně, jejich situaci s nimi řeší odborní poradci, kteří je motivujía pomáhají jim najít činnosti, které je budou bavit. Mladí mají dostatek prostoru vše si vyzkoušet.

Někteří získají zkušenosti v zahraničíDo realizace workshopů je zapojeno mnoho or-

ganizací, které nabízejí stavební činnosti, pomocné práce, opravy různých typů zařízení, rukodělnéa umělecké činnosti, práce s počítačem… a mnoho dalšího (z 200 zapojených organizací tvoří 50 % municipality, 30 % neziskové organizace, ostatní jsou nadace a různé další organizace). Workshopy nemají nahrazovat zaměstnání, ale mají aktivizovat klienty a připravit je na život. Během workshopu je klient motivován k hledání si zaměstnání či ke studiu oboru, který by ho mohl zajímat. Někteří klienti se díky zapojení do workshopů rozhodnou získat zkušenosti v zahraničí a zapojí se do Evrop-ské dobrovolné služby či jiných projektů. Každoroč-ně se do těchto workshopů zapojí více než 13.000 mladých lidí do 29 let a dle odhadů organizátorů je 75 % z nich pozitivně ovlivněno a workshopy je opravdu posunou dále.

vidět, že napjatý není jen on, ale i Tesso. Jak nám řekl, pokud jde některý jeho svěřenec na pohovor, píše mu doporučení nebo se nechává uvádět jako zdroj referencí. Hodně nás také zajímalo fi nancová-ní tohoto workshopu. Tesso nám vysvětlil, že část peněz je z ESF fondů a zbytek je fi nancován obcí. Až skončí ESF dotace, tak se prý uvidí, zda celý projekt převezme obec, pokud by se další fi nance nesehnaly jinde, asi by se snížila kapacita ze sou-časných dvou posádek s autem na jednu. Jak čas utíkal, kluci pomalu dokončovali své dílo, nakonec se s námi hrdě vyfotili s terasou v pozadí a pracovní den byl ukončen.

Stát si to spočítal Z celého workshopu jsme si přivezli několik zají-

mavých poznatků, o něž se rádi podělíme. Při jed-né prezentaci nám zástupce vládního úřadu, pod který program spadá, vysvětloval, jak se program v začátcích prosazoval. Klíčové prý byly fi nanční as-pekty, kdy se spočítalo, kolik stát stojí péče o mla-dé nezaměstnané, a také se spočítalo, kolik stát tratí tím, že tito lidé neplatí daně. Pak nebylo již tak složité spočítat si, že dlouhodobá strategická podpora takového programu se jistě začne brzy vyplácet. Jde o jednoduchou logiku, která v našich krajích často nebývá samozřejmá.

Co považujeme v kontextu České republiky za největší výzvu, je vzájemná spolupráce fi nských institucí a organizací. V rámci programu spolu ko-operují úřady práce, municipality, neziskové orga-nizace i státní instituce, a navíc to působí tak, že všichni táhnou za jeden provaz a mají společný cíl.

Důležité je upozornit na dlouhodobý vývoj to-hoto programu; to, že nyní program funguje a jev něm zapojeno okolo 200 organizací, je i díky pro-jektům, které byly ve Finsku iniciovány téměř před 30 lety. Asi je důležité uvědomit si, že než takové programy začnou nést ovoce, je potřeba nějaký ten čas a také dlouhodobá podpora. Myslím si, že v bu-doucnu by se s mladými nezaměstnanými dalo po-dobným způsobem pracovat například v rámci sou-časné veřejné služby, a věřím, že pokud se na tom začne nyní pracovat, můžeme se za pár desítek let mít čím chlubit.

Autoři se zúčastnili studijní návštěvy s názvem Working with young job seekers, která se uskutečnila na přelomu května a června 2012 ve Finsku. Tato vzdělávací aktivita byla hrazena ze zdrojů programu Mládež v Akci. Pokud i vy máte zájem přihlásit se na školení, seminář či studijní návštěvu týkající se práce s mládeží, sledujte nabídky na webu www.mladezvakci.cz v sekci „Kalendář školících aktivit“.

Mgr. Michal Brož, občanské sdružení HestiaŽaneta Diblíková DiS., úřad práce Náchod,Poradenské středisko pro volbu povolání

bulletin evropských príležitostí

Rozhovor to byl vskutku neformální a originální; z dialogu se stal trialog a postupně mě školite-lé strhli do myšlenkového víru úvah a postřehů, které za svou dlouholetou praxi posbírali. Přeji pěkné čtení.

» Co tě napadne jako první, když se řekne neformální vzdělávání?

«Helena: Příroda, dynamika, rozvoj, tvořivost, otevřenost, vlastní cesta.Honza: Fixy, fl ipchartové papíry, cestování, sku-piny lidí, mezinárodní rozměr, les, krepová páska, sezení v kruhu.

»Co odlišuje neformální vzdělávání od klasické výuky ve škole?

«Honza: Hlavně to, že neprobíhá ve škole. To je pro mě vlastně jediná obecně pochopitelná defi nice, ale je velice zjednodušující. Neformální vzdělávání většinou nezapadá do osnov povinné školní docházky. Odlišují ho často obsahy. Škola se příliš nezabývá například kreativitou jako tématem.A naopak neformální vzdělávání se nezabývá che-mií nebo geografi í. A je to dobře.Helena: Důležité je to, že je dobrovolné. Je na kaž-dém, zda se nějakého programu zúčastní. Člověk si navíc do určité míry sám určuje, jak se chce učit, co se bude učit, kolik do toho dá, a tím pádem ko-lik toho získá. Je na něm refl ektovat, co se naučil. Zodpovědnost je hodně v jeho rukou.

»Jaké jsou tedy hlavní principy neformál-ního vzdělávání?

«Helena: Určitě dobrovolnost, zaměření na in-dividuální proces a zodpovědnost jednotlivce, ale zároveň důležitost kontextu skupiny. Interakce.Honza: Menší důležitost lektora, nebo spíš jeho jiná role. Rozhodně to není učitel. Není nositelem pravd a informací. Spíš je takový pomocník, prů-vodce, kámoš, který ví, jak ostatní někam dovést.

»Jaké metody práce se v neformálním vzdělávání využívají?

«Honza: Hlavních metod není vlastně moc. Jsou to např. skupinová práce, rolová hra, brain-storming, ice-breaker, ale třeba i prezentace nebo přednáška, exkurze a refl exe. Někdy vzniká mylný dojem, že neformální vzdělávání je hra. Občas sly-ším přirovnání „škola hrou“, ale myslím, že to není zcela vystihující. Někdy se dělají aktivity, které vypadají jako hry, ale na konci je vždycky nějaké red

jsou přesně momenty, kdy o sobě nebo o tématu zjistíme něco nového.

»Jakou funkci podle vás plní neformální vzdělávání v dnešní realitě?

«Honza: Důležitou, je doplňkem k neformál-nímu vzdělávání. Dnes nemáme tolik příležitostí přirozeně a normálně se rozvíjet v oblastech po-třebných pro současný život. Ve škole není takový důraz na týmovou práci, kreativitu nebo sdílení emocí. Představte si školení na projektový man-agement vedené v duchu neformálních metod. Je to poměrně technické školení, ale lidé odjíždí šťastní, což je zvláštní. Je to proto, že mají šanci si normálně popovídat a sdílet lidské věci, což v prácinebo ve škole běžně nedělají. Navíc se rozvinou i v jiných oblastech, třeba v komunikaci nebo fl exi-bilitě, což jsou dnes žádané vlastnosti např. v mezi-národním byznysu. Neformální vzdělávání nám tak doplňuje portfolio lidských dovedností, potřebných pro dnešní život a práci v multikulturní společnosti.Helena: Hodnoty, které byly dříve přirozené, jako je život a sdílení v menších komunitách, společná péče o zabezpečení potřeb všech členů společnosti nebo předávání zkušeností mezi generacemi, dnes ustupují individualismu, soutěživosti a konkurenci. Školení může být místem, kde se objeví taková pospolitost. Lidé se znovu jakoby sejdou u ohně, sdílejí své příběhy, předávají si zkušenosti, podpo-rují se. Funguje to.

»Kdyby chtěl někdo vyzkoušet nefor-mální vzdělávání na vlastní kůži, co pro to může udělat?

«Honza: Lidé si mohou vyzkoušet neformální vzdělávání tak, jak ho chápeme a děláme my, na všech školeních programu Mládež v akci. I školení zaměřená více prakticky jsou vedena formou ne-formálního vzdělávání. Nicméně Formela Teoprax je zaměřená přímo na neformální vzdělávání jako takové. Zabýváme se teorií, praxí i kontextema používáme pestrou škálu metod.Helena: Formela je pohled do kuchyně neformál-ního vzdělávání. Školení samotné používáme jako model, který rozebíráme s účastníky, sledujeme celkovou skladbu i to, proč byly jednotlivé aktivi-ty zařazeny a jak zafungovaly. Je určena pro lidi, kteří pracují se skupinami lidí a rádi by získali větší jistotu a inspiraci k tomu, jak být v neformálním vzdělávání efektivní a tvořivý.

»Je možné si vás přizvat do projektu, nebo se s vámi poradit?

«Helena: Určitě. Na stránkách www.mladezvakci.cz je sekce o školeních, kde je nabídka různých školicích akti-vit a také odkaz na seznam školitelů, kteří spolu-pracují s agenturou Mládež. Každý zde má profi l, takže je možné vybrat si toho, kdo je vašemu srdci blízký a oslovit jej.

Mládež v akci je program na podporu neformálního vzdělávání. Co si ale pod tímto pojmem máme představit? K čemu slouží a proč

jeho obliba v posledních letech tolik roste? Ptala jsem se školitelů Heleny Koskové a Honzy Látala, kteří pravidelně seznamují s teorií a praxí neformálního vzdělává-ní mladé lidi a pracovníky s mládeží na školení Formela Teoprax a dalších akcích.

shrnutí neboli debriefi ng, které pomůže účastní-kům přenést poznatky do reality. Ze „hry“ se tak stává vzdělávání a cyklus učení se uzavře.Helena: V tu chvíli přichází důležitá role facilitá-tora, který by měl vnímat skupinu, potřeby účast-níků, jejich naladění, prostředí, ve kterém se vše odehrává, a podle toho aktivity adaptovat tak, aby byly účinné. Metody a techniky jsou formovány tvořivostí školitelů, je to věčná improvizace. Nikdy se neopakuje stejná věc dvakrát.Honza: Metoda vzniká v závislosti na tom, jaký je obsah, jaká je skupina, jaké je místo a školitelé, denní doba, co bylo před tím, co bude potom. To je další věc, která odlišuje neformální vzdělávání od formálního. Škola spíše přichází každý rok se stejnou metodou, ačkoli skupina i učitel se mění.

»Co se může člověk skrze neformální vzdělávání naučit?

«Helena: Já vidím dvě výrazné roviny. První ro-vinou je samotné téma, záměr školení, druhou pak to, co je zrovna pro jednotlivce aktuální. Každý z lidí je v jiné situaci, a tak kromě společné prá-ce na tématu řeší i svoje věci, které mu z toho vystupují a se kterými je konfrontován. Může to být například sebevědomí, komunikace, práce ve skupině, osobní hranice, tvořivost… A to je pro mě zajímavé. Honza: Výstup není vůbec tak pevný jako u for-málního vzdělávání. Samozřejmě, že chceme, aby si účastník například zlepšil své komunikační do-vednosti nebo se naučil techniky řešení konfl iktů, ale není z toho zkoušen, nechceme po něm stan-dardizovaný výstup. Přesto může být certifi kován či testován v neformálním vzdělávání. Helena: Důležitým faktorem a záměrem nefor-málního vzdělávání je, aby člověk měl na konci kur-zu nejen znalosti a dovednosti, ale aby byl scho-pen, motivován a inspirován k tomu jít do světaa použít je ve své organizaci, komunitě či v osob-ním životě.

»Je neformální vzdělávání pro každého?

«Honza: Ano, ale jsou lidé, kteří se lépe učí čtením, pohybem, osaháním si věcí, posloucháním, mluvením. Proto se snažíme do aktivit zařazovat různé techniky a používat různé smysly, což může být pro někoho nové nebo překvapivé. Nakonec však zjistí, že přestože mají odpor k hudbě, jsou schopni se nejlépe vyjádřit právě zvukem, nebo že jim sedne malování. A není to tím, že by kurz byl zaměřen na techniku malování, ale že se použije výtvarná technika, která je pro někoho snesitelněj-ší než psaní nebo mluvení.Helena: Když účastníci mluví o tom, které mo-menty pro ně byly silné a důležité, a kde se něco naučili, často je to spojeno s vystoupením ze zóny obvyklého komfortu. To může být během vzdělá-vacího procesu náročné, někdy skoro nepříjemné. Člověk dělá něco, co nikdy před tím nedělal, a to

»rozhovor«

H e l ena Kosková a Honza Lá ta l

ww

w.m

lade

zvak

ci.c

z

Neformální vzdělávání Neformální vzdělávání nabízí vlastní cestunabízí vlastní cestui pospolitost.i pospolitost.

Neformální vzdělávání nabízí vlastní cestui pospolitost.

bulletin evropských príležitostí

O Evropskou jazykovou cenu Label se letos ucházelo 40 projektů, na ocenění Evropský učitel jazyků roku bylo nominováno 29 výrazných osobností. Z  nich

porota vybrala desítku nejlepších. Pětice osobností a zástupci pěti oceněných projektů pak 24. září převzali v rámci konference Kreativně k jazykové výuce nejen diplomy, ale také finanční odměny od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

speciálspeciálspeciál

speciál

red

Letošní ceny za výuku jazyků získala desítka osobností a projektůEvropští učitelé jazyků roku 2012

Dana Černá Střední škola technická Zelený pruh, Praha 4

„Není právě jednoduché učit jazykové předměty na střední odborné škole. Dana Černá je vyučující, jejíž působení v oblasti jazykového vzdělávání je vel-mi kreativní, výjimečné a inspirativní,“ píše se v no-minaci učitelky angličtiny a němčiny, která má za sebou úspěšný projekt Cizí jazyky pro řemeslníkya výrazně se podílí i na účasti své školy v programu Leonardo da Vinci.

Hana Andrášová Pedagogická fakulta Ji-hočeské univerzity v Českých Budějovicích

Na katedře germanistiky působí Hana Andrášová již 20 let a vždy patřila k propagátorům novinek a progresívních metod výuky. Zkušenosti, které za-čala sbírat už v roce 1984 jako středoškolská uči-telka němčiny, předává nejen svým studentům na fakultě, ale i stávajícím jazykářům, mezi kterými se snaží například zvyšovat počítačovou gramotnost. „Budoucí učitele vede k moderní, kreativní, pro žáky i studenty motivační, efektivní a zajímavé výuce,“ uvádí v její nominaci Jazyková škola POLYGLOT.

Petra Plíhalová Základní škola a Mateř-ská škola Klíč, Česká Lípa

Učitelka s dlouholetou praxí patří k oporám pedagogického sboru. „Máme mnoho dětí, které mají specifi cké poruchy učení, a paní Plíhalová se tohoto nelehkého úkolu zhostila obdivuhodně – vytváří pro ně individuální plány a i tyto děti jsou v angličtině velmi úspěšné. Mohu říci, že rodiče si vybírají školu i kvůli anglickému jazyku, který u nás vyučuje právě ona,“ napsala v nominaci ředitelka českolipské školy. Oceňuje i zápal Petry Plíhalové pro eTwinningové projekty nebo přirozené využí-vání moderní techniky a metod při výuce.

Josef Brožík SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postižené, Holečkova, Praha 5

Josef Brožík je příkladem učitele, který přes hendikep – sám je od narození sluchově postižený – nejen vystudoval vysokou školu, ale rozhodl se také pomáhat mladým lidem s podobným osudem. Nejprve vyučoval znakový jazyk pedagogy, později začal sám pracovat se studenty a nyní patří na smíchovské škole k nejlepším učitelům jazyků. Mladé neslyšící učí angličtinu a pro výuku si také sám připravuje materiály. „Je mi velkou ctí mít takového učitele ve škole,“ napsala o Josefu Bro-žíkovi, známém i z Televizního klubu neslyšících, zástupkyně ředitele jeho školy.

Lenka Švecová Gymnázium Jiřího Gutha--Jarkovského, Praha 1

„Nejvíce jí vždy záleželo na tom, aby její výuka byla poutavá, veselá, záživná a vystavěná téměř až do dramatického průběhu... Stále se zamýšlela nad tím, co studentům dělá při výuce největší potíže, jaké problémy při svém vzdělávání řeší a proč jim to či ono nejde,“ píše se o Lence Švecové v no-minaci. Důkazem těchto slov je i rozsáhlý systém výuky jazyků Jazys, jehož je autorkou, a který ve velké míře využívá možnosti moderní techniky.

Evropská jazyková cena Label 2012

Video pohlednice z mého města– soutěž v anglickém jazyce

Základní škola, Mládí 135, Praha 13 (vedoucí pro-jektu Norbert Tlustý)

Účastníci soutěže, která se koná již od roku 2001, vytvářejí video pohlednici o místě, kde žijí. Soutěž podněcuje studenty k  tomu, aby zúročili, co se v cizím jazyce naučili, účast v ní je také silnou motivací v dalším učení.

Hlasová výchova, recitace a dramati-zace ve výuce angličtiny na ZŠ v kon-textu mezinárodní spolupráce28. základní škola, Rodinná 39, Plzeň (vedoucí pro-jektu Růžena Písková)

Projekt, který je součástí aktivity eTwinning, mo-tivuje žáky k  celkovému zlepšení vyjadřovacích do-vedností. Využívají řadu moderních nástrojů a tech-nologií – od školní jazykové laboratoře až po online komunikační kanály.

Evropská jazyková cena Label a ocenění Ev-ropský učitel jazyků roku patří mezi tradiční způsoby, kterými Dům zahraničních služeb a Ná-rodní agentura pro evropské vzdělávací programy upozorňují na nejlepší příklady a osobnosti z oblasti jazykového vzdělávání. Konkrétní oceněné projek-ty i osobní přínos oceněných pedagogů mají nejen ukázat novinky nebo výjimečné aktivity, ale také inspirovat další učitele jazyků k vlastní kreativitě. Historie Evropské jazykové ceny Label se začala psát v roce 1995 a Česká republika se k udílení cen připojila před deseti lety. V roce 2004 pak přibyloi individuální ocenění, které má jednou za dva roky vyznamenat nejvýraznější osobnosti, které se věnu-jí výuce jazyků.

Story-Based English TeachingZákladní škola a Mateřská škola Benešov, okres Blansko (vedoucí projektu Marie Švancarová)

Mottem eTwinningového projektu bylo „Učme se anglickému jazyku prostřednictvím pohádeka příběhů z celého světa“ a děti z ČR, Polska, Ru-munska a Turecka při něm představily svým přá-telům vlastní zemi právě skrze typickou pohádku.

Aplikace cizojazyčných prvků ve výu-ce na SŠGymnázium Olomouc (vedoucí projektu Evžen Mayer)

Projekt vytvořil vzdělávací program pro učitele, který rozšiřuje jejich schopnosti pro částečnou vý-uku matematiky, zeměpisu, biologie, fyziky a che-mie v anglickém jazyce.

Dvojjazyčná výuka školy pro vzájemné porozuměníZŠ s RVJ K Milíčovu, Praha 4 (vedoucí projektu Ur-sula Schulzová a Miroslava Podoláková)

Před čtyřmi lety otevřeli na škole vedle běžných prvních tříd poprvé také bilingvní třídu a tento projekt funguje bez přerušení dodnes. Do dvoj-jazyčné třídy přitom nechodí jen děti, pro něž je němčina jedním z mateřských jazyků, ale i žáci, pro které je německý jazyk cizí řečí.

Konference Kreativně k jazykové výuce bylataké oslavou Evropského dne jazyků (26. září).

Mgr. Julia Fáberová (vpravo) přebírá ocenění za projekt Aplikace cizojazyč-ných prvků ve výuce na SŠ.

Učitelky jazyků roku PaedDr. Hana Andrášová a Mgr. Petra Plíhalová

Mgr. Marie Švancarovápředstavuje oceněný projektStory-Based English Teaching.

bulletin evropských príležitostí

EURODESK, Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení pro zájmové vzdělávání, Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 850 901, e-mail: eurodesk@mladezvakci.cz, www.eurodesk.cz, Dům zahraničních služeb, Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 850 100, E-mail: info@naep.cz, www.naep.cz , Redakční rada: Anežka Novotná a Adéla Přibylová (Eurodesk) a Jitka Valchářová (DZS), grafi cký návrh: Yvone Baalbaki, ilustrace: Michaela Kukovičová, tisk: ASTRON studio CZ, a.s. www.astron.cz, vychází s podporou MŠMT ČR a Evropské komise, odebírání bulletinu si můžete u nás bezplatně objednat, e-mailem na: redakce@mladezvakci.cz

Tento projekt byl realizován za fi nanční podpory Ev-ropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neod-povídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Uzávěrky

Ve čtvrtek 6. září se uskutečnil již druhý ročník akce Grundtvig Day aneb Na vzdělávání není nikdy pozdě! Organizátorem byl Dům zahra-ničních služeb (DZS) ve spolupráci s Asociací institucí vzdělávání dospělých. Akce propago-vala význam celoživotního vzdělávání, sezná-mila veřejnost s aktivitami evropského vzdě-lávacího programu Grundtvig a v neposlední řadě ukázala dospělým zájemcům možnosti dalšího vzdělávání.

Podrobné informace najdete na: www.eurodesk.eu a www.naep.cz

20. října 2012Juvenes Translatores: překladatelská soutěž pro školyec.europa.eu/translatores 31. října 2012EureleA: Evropské ocenění nejlepších e-learningo-vých projektů eurelea.ice-karlsruhe.de

AKTION ČR – Rakousko – semestrální a krátkodo-bá výzkumná stipendia na letní semestr akad. roku 2012/13 www.dzs.cz

CEEPUS – žádosti o stipendia v sítích zapojených VŠ na letní semestr 2013 www.dzs.cz

1. listopadu 2012SCIEX-NMSch – Fond na stipendia – žádostio stipendia pro doktorandy a post-doktorandy www.naep.cz

15. listopadu 2012Granty Evropa pro občany – Aktivní občanskáspolečnost pro Evropu (Akce 2)eacea.ec.europa.eu/citizenship

Mládež v akci – Akce 4.1 – Podpora organizacípůsobících v oblasti mládeže na evropské úrovnieacea.ec.europa.eu/youth

22. listopadu 2012Granty European Research Councilerc.europa.eu/advanced-grants

30. listopadu 2012AKTION ČR – Rakousko – jednoměsíční stipendiapro VŠ pedagogy a termíny pro podávání návrhů projektů spolupráce www.dzs.cz

CEEPUS – termín podávání žádostí o stipendiana individuální mobility („freemover“) v letnímsemestru 2013 www.dzs.cz

3. prosince 2012Comenius – Individulální mobilita žáků (IPM) www.naep.cz

16. ledna 2013Comenius – Další vzdělávání pedagogických pracovníkůGrundtvig – Vzdělávací kurzy www.naep.cz

Stáže31. října 2012Stáž u Vysokého komisaře pro lidská práva při OSN www.ohchr.org

Stáž ve Světové bancewww.worldbank.org

Stáž v Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory)oami.europa.eu

15. listopadu 2012Stáž v Evropském sdružení volného obchodu(ESVO / EFTA) jobs.efta.int

Překladatelská stáž v Evropském parlamentuwww.europarl.europa.eu/parliament

Seznamovali jsme váss celoživotním vzděláváním

fotoreportáž

Grundtvig Day začal slavnostním předáváním oce-nění Pečeť kvality Grundtvig 2012 nejkvalitnějším projektům realizovaným v letech 2009 až 2011.Oceněny byly projekty:

1. místo: Textilní dílna Gawain – projekt„Umění – základní lidská potřeba“2. místo: Centrum pro kulturu a společnost – projekt „Vetřelec v mém prostoru“3. místo: Liberecká občanská společnost – projekt „BOOKS 21 – Otevřené komunitní vzdělávání pro dospě-lé pro celoživotní učení v multikulturních společnostech“

Akci Grundtvig Day předcházel interaktivní semi-nář pro řešitele mezinárodních projektů Grundtvig.

Po předání Pečetí kvality Grundtvig mohli účastníci shlédnout na nádvoří DZS ukázky vzdělávacích aktivit pro dospělé, kte-ré jim předvedli zkušení profesionálové.

Vedle vzdělávacích aktivit pro dospělé, které probíhaly na nádvoří DZS, se na blízkém náměstí Republiky konaly neformální vzdělávací dílny. Zájemci se tak mohli netradiční formou seznámits novou zelenou mapou Prahy prostřednictvím workshopu iniciativy Auto*Mat, přečíst si živou knihu Liberecké občanské společnosti či si zazpívat nějaký ten šlágr společně s divadlem Inventura.

Během celého dne byly vybírány dotazníky, kde účastníci akce odpovídali na otázky, jak se věnují svému dalšímu vzdělávání a rozvoji. Na závěr dne proběhlo jejich slosování, vylosovaní šťastlivci pak obdrželi poukázky na 90% slevu na vzdělávací kur-zy pro dospělé dle vlastního výběru. Radost výherců byla veliká.Doufáme, že Grundtvig Day naplnil své cíle a dokázal motivo-vat dospělou veřejnost k dalšímu vzdělávání. Už teď se těšíme na další ročník.

V průběhu celého odpoledne se v průchodu Domu zahraničních služeb konal veletrh vzděla-vatelů dospělých, kde se široká veřejnost moh-la seznámit s možnostmi dalšího vzdělávání.

Petra Emílie Krňanská, NAEP