IV.

Důvodová zpráva

I. Obecná část

A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA

1. Důvod předložení a cíle

1.2. Název

Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu, změně hranic vojenských újezdů a sídlech újezdních úřadů a o změně některých zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů)

1.2. Definice problému

Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu, změně hranic vojenských újezdů a sídlech újezdních úřadů a o změně některých zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) je předkládán v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2013.

Základním cílem je změnit (zmenšit) rozlohy vojenských újezdů, a tím naplnit jeden z prioritních cílů Ministerstva obrany vycházejících ze závěrů a doporučení Bílé knihy o obraně.

Realizací změn v rozloze území vojenských újezdů, které byly schváleny vládou v rámci Optimalizace vojenských újezdů, dojde k vyčlenění optimálních částí území z vojenských újezdů, především těch částí, které jsou obývány občany s trvalým pobytem ve vojenských újezdech. Dále budou vyřešeny majetkoprávní problémy, které v minulosti vznikly v souvislosti se vznikem vojenských újezdů, včetně vyřešení nebo narovnání restitučních nároků. Prováděné změny umožní vznik nových obcí a přičlenění vymezených území vojenského újezdu k některému území přilehlé obce, a tak bude možno realizovat katastrální členění vycházející z historických poměrů, včetně převedení vykonávaných správních činností do působnosti obce v přenesené působnosti.

1.3. Popis existujícího právního stavu

Problematika vojenských újezdů do přijetí zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, byla upravena zákonem č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. V souladu s tímto zákonem byly zřízeny a až do roku 1999 spravovány vojenské újezdy Hradiště, Boletice, Brdy, Březina a Libavá. Se změnou politicko-právních poměrů se zřízení a správa vojenských újezdů podle zákona č. 169/1949 Sb. dostala do rozporu s ústavním pořádkem zejména z toho důvodu, že vojenské újezdy, na jejichž území byl výlučně majetek státu, byly zřízeny rozhodnutím vlády. Rozpor právní úpravy s ústavním pořádkem byl spatřován, zejména pokud jde o čl. 4 a čl. 11 odst. 2 až 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť bylo nutno zákonem vymezit výlučné vlastnictví majetku státem na území vojenských újezdů a respektovat i další práva osob odlišných od státu.

14

Zákon č. 222/1999 Sb. ve svých ustanoveních deklaroval zákonné zřízení stávajících vojenských újezdů, stanovil výlučné vlastnictví státu na území vojenských újezdů a další zřizování, změnu nebo zrušení vojenských újezdů umožnil pouze formou zákona, a to z důvodu vyloučení kolize s ústavním pořádkem. Zákon č. 222/1999 Sb. rovněž pro potřeby obrany státu vymezil objekty důležité pro obranu státu, mezi kterými významné místo zajímají vojenské újezdy.

Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Vymezená část území státu je prioritně určena k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil v polních podmínkách, a tvoří ji jedno nebo více souvislých katastrálních území. Jedno nebo více souvislých katastrálních území tvoří hranice újezdu. Vojenský újezd je samostatnou územní správní jednotkou a jeho území nenáleží do žádné obce.

Existence vojenských újezdů ve stávající formě a obsahu právní úpravy není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, neboť: výkon územní samosprávy je vázán na institucionální formy, jejichž taxativní výčet

obsahuje čl. 99 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“); Ústava v čl. 8 nezaručuje existenci každé obce nebo její nezměněnou podobu, nýbrž

záruku, že každá existující obec bude vykonávat samosprávu (samostatnou působnost). Obdobně není Ústavou zaručeno, že každá obec bude správní jednotkou;

rovněž není Ústavou zaručeno, že každá územní část České republiky bude náležet k nějaké obci. To stanoví jen obyčejný zákon, který z tohoto pravidla připouští výjimky;

obrana České republiky a existence objektů důležitých pro obranu státu je dostatečným důvodem pro to, aby existovaly rozumně velké části území státu, na kterých nebude vykonávána územní samospráva, a které budou s ohledem na svůj obranný význam zcela podřízeny řízení státu;

úkoly obrany státu mohou, jsou a budou takové povahy, že se přímo neslučují se souběžnou existencí samosprávných územních orgánů na jednom území. Přičemž je nutno vidět, že platná právní úprava obecního zřízení prakticky ani realizaci práva na samosprávu v takové podobě neumožňuje;

občané, kteří doposud mají trvalý pobyt na takových územích (vojenských újezdech), proto nemohou realizovat právo na správu veřejných věcí ve stejných formách a stejným způsobem, je-li správa veřejných věcí vázaná na existenci obce;

je věcí osobního rozhodnutí občanů, zda si zvolí místo svého pobytu v souladu s čl. 14 Listiny v některé obci nebo za náročnějších podmínek (podle čl. 14 odst. 3 Listiny) požádají o povolení trvalého pobytu na území vojenského újezdu. Nejedná se o jejich diskriminaci, když ani čl. 3 odst. 1 Listiny nepovažuje místo pobytu samo o sobě za diskriminující znak;

omezení základních práv občanů a zejména občanů s trvalým pobytem ve vojenském újezdu jsou věcně odůvodněná a jsou v souladu s principem přiměřenosti zásahu veřejné moci do základních práv a svobod.

Na základě shora provedeného právního rozboru lze dospět k jednoznačnému závěru, že právní úprava vojenských újezdů, jejichž území je výhradně určeno k zajišťování obrany České republiky, a to zejména k výcviku ozbrojených sil v polních podmínkách, plně respektuje ústavní předpoklady takové právní úpravy a není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Věcný okruh problémů navrhovaného právního řešení upravovaného předkládaným návrhem zákona, kterým dochází k některým změnám v právní úpravě vojenských újezdů, je dán rozhodnutím vlády o zrušení vojenského újezdu Brdy, o změně hranic vojenských újezdů,

15

o vzniku nových obcí, o přičlenění stávajícího území vojenského újezdu k některému území přílehlých obcí, a s tím spojené nové majetkoprávní úspořádání a vznik nových hranic vojenských újezdů.

Zrušením vojenského újezdu a změnou hranic vojenských újezdů dochází k naplnění východisek stanovených Bílou knihou o obraně a současně k realizaci vládou schválených opatření k Optimalizaci vojenských újezdů. Záměrem je docílit efektivnějšího využívání území státu k účelům obrany státu, vyřešit majetkoprávní problémy, které v minulosti vznikly v souvislosti se vznikem vojenských újezdů, včetně narovnání restitučních nároků, umožnit vznik nových obcí, přičlenit vymezené území vojenského újezdu k některému území přílehlé obce, včetně převedení vykonávaných správních činností do působnosti obce v přenesené působnosti.

Vojenské újezdy zabírají v současné době 1,7 % území státu. V roce 1993 připadal na jednoho vojáka 1,1 ha vojenského újezdu a v roce 2011 na jednoho vojáka 5,5 ha vojenského újezdu. Tento poměr i s ohledem na vývoj taktiky výcviku vojáků a s ní spojené nové požadavky na výcvikový prostor je neefektivní. Z tohoto faktu mimo jiné vycházejí i vládou schválené závěry Bílé knihy o obraně.

1.4. Popis cílového stavu

Předkládaný návrh zákona, umožní vytvořit základní a efektivnější předpoklady pro zajištění obrany České republiky, když je jedním z prováděcích zákonů k ústavnímu zákonu č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, který umožní efektivnější správu zvláštních území státu určených k výcviku ozbrojených sil. Efektivita správy vojenských újezdů je spatřována zejména v tom, že:- stát si ponechá k účelům zajišťování obrany a výcviku ozbrojených sil pouze území v nezbytně nutném rozsahu, jehož rozloha odpovídá současným takticko-technickým požadavkům používaných zbraňových systému se současným zajištěním bezpečnosti třetích osob;- odpadnou náklady na pronájem pozemků, které v rámci restitučních nároků byly vydány původním vlastníkům, a současně dojde k narovnání některých majetkových křivd, které vznikly v důsledku zřizování vojenských újezdů; - vyčleněním osídlených částí území vojenských újezdů a vznikem nových obcí bude realizováno právo občanů na samosprávu.

1.5. Identifikace dotčených subjektů

Problematika zrušení vojenského újezdu, změny hranic vojenských újezdů a na ně navazujících opatření se dotýká působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje, Karlovarského kraje rsp. Ústeckého kraje, Olomouckého kraje rsp. Moravskoslezského kraje Středočeského kraje rsp. Plzeňského kraje, a přilehlých obcí. S dotčenými subjekty [přípravné výbory nově vznikajících obcí, jejichž členové (již pro účely projednávání základních principů připravovaného návrhu zákona) byli voleni budoucími občany těchto obcí, starostové stávajících obcí, jichž se změna hranic vojenských újezdů dotkne] probíhaly konzultace již ve stadiu přípravy Optimalizace vojenských újezdů. Intenzivní konzultace k problematice vojenských újezdů a zámyslu budoucí právní úpravy probíhaly po celou dobu přípravy předkládaného návrhu zákona, a to včetně objasňování dopadů nové právní úpravy obyvatelům vojenských újezdů. Navržené změny hranic katastrálních území byly projednány se zastupitelstvy všech dotčených obcí.

16

Pro přípravu věcných podkladů souvisejících s problematikou zrušení vojenského újezdu, změn hranic vojenských újezdů a na ně navazujících opatření byla navázána spolupráce zejména s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, s dotčenýmí krajskýmí úřady a orgány dotčených obcí.

1.6. Zhodnocení rizika

Má-li být dosaženo shora uvedeného cílového stavu je nezbytné provést odpovídající, návrhem zákona předkládanou, právní úpravu.

Ponecháním dosavadní právní úpravy by nedošlo k naplnění vládou schválených závěrů Bílé knihy o obraně a cílů vlády stanovených Optimalizaci vojenských újezdů, a to zejména v zefektivnění využívání území vojenských újezdů a vzniku nových obcí v historických katastrálních územích.

2. Návrh variant řešení

Věcný obsahový okruh upravovaný předkládaným návrhem zákona v souladu s dosud platným ustanovením § 30 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb. neumožňuje, aby byly zvažovány jiné formy řešení, než je forma zákonné úpravy. V případě právní úpravy vojenských újezdů, zejména pokud jde o zrušení nebo změnu hranic vojenského újezdu, přichází v úvahu pouze jediná varianta řešení, a to forma zákona, a to i s ohledem na ústavní předpoklady, ze kterých plyne, jak již bylo shora uvedeno, že budoucí předmět právní úpravy vyžaduje zákonnou formu.

Zákonnou úpravu vyžaduje i vznik nových obcí, neboť stávající zákon o obecním zřízení v § 20a pouze konstatuje, že nová obec může mimo jiné vzniknout změnou nebo zrušením vojenského újezdu a podmínky vzniku nové obce pro tento případ blíže neupravuje.

Připuštěním „nulové varianty“ by nebylo možno dosáhnout vládou stavovených cílů.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Ve sféře státního rozpočtu lze očekávat, že:a) v kapitole Ministerstva obrany dojde k úspoře finančních prostředků zejména

v oblasti výdajů spojených s pronájmem pozemků z důvodů restituce, zefektivněním výcviku a výkonu státní správy při správě újezdů. Tyto úspory počnaje rokem 2016 lze odhadnout na cca 50 mil. Kč ročně;

b) k jednorázovému nárůstu finančních prostředků dojde v souvislosti se vznikem nových obcí (zaměření, vytýčení a stabilizaci nových hranic obcí) cca ve výši 25 mil. Kč;

c) k jednorázovému nárůstu finančních prostředků dojde v souvislosti s konáním voleb do orgánů nově vznikajících obcí. Náklady na jejich provedení u Ministerstva vnitra, krajů a obcí představují částku cca 500 000 Kč;

d) finanční výdaje na zabezpečení fungování nových obcí včetně příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti lze odhadnout ve výši cca 11 mil. Kč ročně;

e) do vlastnictví nově vznikajících obcích, popřípadě též krajům, ze zákona přejde majetek státu v celkové účetní hodnotě cca 1 miliardy Kč. Prováděnou optimalizaci vojenských újezdů se sníží výdaje Ministerstva obrany na správu majetku státu cca o 115 mil. Kč ročně;

17

f) nezbytná pyrotechnická očista vyčleňovaných území nepředstavuje přímé zatížení státního rozpočtu – kapitoly Ministerstva obrany, neboť je prováděna silami Armády České republiky v rámci vojenské přípravy specializovaných sil.

Předkládaný návrh zákona nemá vliv na mezinárodní konkurenční schopnost České republiky, nemá dopady do podnikatelské sféry a nezasahuje do sféry narušení rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nevytváří prostředí umožňující případné korupční jednání a tím ani nenese znaky případných korupčních rizik.

Vyčleněním části území ze stávající rozlohy vojenských újezdů mimo vojenské újezdy a zrušením jednoho vojenského újezdu nedojde k přerušení ochrany přírody ani k změně krajinného rázu.

Návrh zákona má dopady do oblasti územních samosprávných celků. Realizací předkládaného návrhu zákona dojde ke vzniku šesti nových obcí. Se vznikem nových obcí dojde k nezbytnému svěření výkonu státní správy zejména v oblasti evidence obyvatel a matrik. Vznik nových obcí a vyčlenění části území vojenských újezdů vyvolá též nezbytnou změnu některých souvisejících zákonů a prováděcích právních předpisů - vyhlášek.

V souvislosti s předkládanou právní úpravou je nezbytné provést dílčí změny zákona o evidenci obyvatel, zákona o matrikách, jménu a příjmení, zákona o ověřování, lesního zákona, lázeňského zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o soudech a soudcích. Z oblasti prováděcích právních předpisů se jedná zejména o vyhlášku č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, vyhlášku č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, vyhlášku č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy a další. V případě vyčleňovaného území a jeho přičlenění ke stávajícímu území přilehlých obcí se nepředpokládá další rozšiřování výkonu státní správy v přenesené působnosti, tímto krokem dojde pouze ke zvětšení správních obvodů jednotlivých obcí.

Navrhovaná úprava v souvislosti se vznikem nových obcí předpokládá nárůst pracovních sil na nezbytné zabezpečení plnění úkolů každé nově vznikající obce.

4. Návrh řešení

4.1. Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Předmět právní úpravy předkládaného návrhu zákona v souladu s dosud platným ustanovením § 30 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb. neumožňuje, aby byly zvažovány jiné formy řešení, než je forma zákonné úpravy.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Orgánem odpovědným za realizaci předmětu právní úpravy je Ministerstvo obrany.

6. Přezkum účinnosti regulace

Předmět právní úpravy bude v každé své etapě realizace sledován a průběžně vyhodnocován.

7. Konzultace

Pro přípravu věcných podkladů souvisejících s problematikou zrušení vojenského újezdu, změn hranic vojenských újezdů a na ně navazujících opatření byly v souladu s vládou

18

schválenou Optimalizaci vojenských újezdů byla ustavené meziresortní pracovní komise. Ministerstvo obrany návrhem zákona upravovanou problematiku pravidelně konzultovalo, v rámci vzájemné spolupráce zejména s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, s dotčenýmí krajskýmí úřady, s orgány dotčených obcí a přípravnými výbory nově vznikajících obcí, jejichž členové (již pro účely projednávání základních principů připravovaného návrhu zákona) byli voleni budoucími občany těchto obcí.

8. Kontakt na zpracovatele RIA

Věcný gestor: Ing. Vladimír KazatelMinisterstvo obrany – sekce rozvoje a plánování schopností

JUDr. Jozef Kostka Ministerstvo obrany – sekce rozvoje a plánování schopnostítel. 702 003 270; e-mail: kostka,jozef@seznam.cz

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Základní východiska a obsah předkládaného návrhu zákona nejsou v rozporu s právem Evropské unie, neboť právní akty komunitárního práva z oblasti obrany dosud neexistují. Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smluvními závazky České republiky, ani se závazky, které České republice vyplývají ze závazků k NATO.

II. Zvláštní část

K § 1

V souladu s východisky obsaženými v Bílé knize o obraně a současně k realizaci vládou schválených opatření k Optimalizaci vojenských újezdů se navrhuje vojenský újezd Brdy a jeho újezdní úřad zrušit dnem 31. prosince 2015. Dnem následujícím po dni zrušení vojenského újezdu Brdy se dosavadní katastrální území vojenského újezdu přičleňují po předchozím projednání s dotčenými obcemi k přilehlým obcím tak, aby byly zachovány historické katastrální hranice jednotlivých obcí. Návrh zákona nebrání dosavadním obyvatelům vojenského újezdu zvolit si místo trvalého pobytu podle vlastního uvážení, v opačném případě se stanou občany té obce, ke které bude přičleněno území na němž mají místo trvalého pobytu. Majetek, který se nachází na území vojenského újezdu Brdy i nadále zůstane v majetku státu (nebude se však jednat o majetek, který byl určen jako majetek, který může být výlučně ve vlastnictví státu), a to s ohledem na jeho další vojenské využití v podobě posádkových cvičišť. Základním a podstatným důvodem je bezpečnost všech občanů, která by mohla být ohrožena v případě volného pohybu v daném území. Jistá režimová opatření bude stát přijímat až do doby ukončení pyrotechnické očisty území ve smyslu § 9 návrhu zákona. Neméně podstatným důvodem je veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny a bezpečnosti osob. Pyrotechnická očista daného území bude respekovat požadavky ochrany přírody a krajiny tak, aby nedošlo k narušení ekosystémů. Na území zrušeného vojenského újezdu Brdy

19

se v dohodě s Ministerstvem životního prostředí připravuje vyhlášení chráněné krajinné oblasti, a to z důvodu zachování vzácných rostlin a živočichů. K nerušené pyrotechnické očistě a ochraně vzácných druhů rostlin a živočichů bude přizpůsobeno hospodářské využití tohoto území státem. Základní pyrotechnickou očistu provede Ministerstvo obrany s využitím specializovaných sil Armády České republiky. Je zamýšleno, že následnou pyrotechnickou očistu bude zajišťovat zejména státní podnik Vojenské lesy a statky České republiky v rozsahu nezbytném pro hospodářské využívání území a za respektování požadavku ochrany přírody a krajiny (viz § 9).

Návrh zákona umožní, aby do vlastnictví obcí a krajů přešly zdroje pitné vody, stávající vodovody a kanalizace, s příslušenstvím, a pozemní komunikace včetně pozemku, pokud je ve vlastnictví státu. Pro přechod majetku státu do vlastnictví obcí a krajů se obdobně využije ustanovení § 7.

K § 2 až § 6

Návrhem zákona rovněž dochází po předchozím projednání s dotčenými obcemi ke změně hranic vojenského újezdu Boletice, Březina, Hradiště a vojenského újezdu Libavá. Na části vyčleňovaného území z vojenského újezdu Boletice vznikne nová obec s názvem „Polná na Šumavě“, na části vyčleňovaného území z vojenského újezdu Hradiště vzniknou dvě nové obce, a to obec s názvem „Bražec“ a obec „Doupovské Hradiště“. Rovněž na části vyčleňovaného území z vojenského újezdu Libavá vzniknou tři obce, a to obec s názven „Město Libavá“, nová obec s názvem „Kozlov“ a nová obec s názvem „Luboměř pod Strážnou“.

Další části vyčleňovaného území shora uvedených vojenských újezdů budou začleněny do území přílehlých obcí. Vyčleňované části vojenských újezdů pokud možno zachovávají historická katastrální území jednotlivých přilehlých obcí. Vyčleňovaným územím vojenských újezdů má rovněž dojít k uspokojivému vyřešení soudy vydaných majetků soukromým osobám v rámci restitučních nároků.

Vznik nových obcí se navrhuje dnem 1. ledna 2015. Přičlenění stávajícího katastrálního území, které se vyčleňuje z území vojenských újezdů k území jednotlivých přilehlých obcí se navrhuje již dnem účinnosti tohoto zákona, a to s ohledem na volby, které do zastupitelstev obcí proběhnou na podzim roku 2014. Cílem tohoto návrhu je umožnit dosavadním obyvatelům vojenských újezdů využít svého volebního práva při volbách do zastupitelstev obcí. Proto návrhem zákona dochází k právní úpravě místa trvalého pobytu obyvatel vojenských újezdů tak, aby bylo nezpochybnitelné, že se stávají občany jednotlivých obcí, a to se všemi právy a povinnostmi.

Na přípravě vzniku nových obcí se budou podílet přípravné výbory, které si ustaví obyvatelé dotčených území vojenských újezdů vždy pro dané území, na kterém vznikne nová obec. Návrh zákona umožňuje, aby pro přípravu vzniku jednotlivé obce byl ustaven pouze jeden přípravný výbor. Vzhledem k tomu, že zákon o obecním zřízení neupravuje činnost přípravných výborů pro případ vzniku nové obce v důsledku vyčlenění části území z vojenského újezdu nebo zrušení vojenského újezdu je nutno alespoň rámcově upravit činnost tohoto orgánu podílejícího se na vzniku nové obce. Činnost přípravného výboru až do vzniku nové obce bude zajišťovat příslušný újezdní úřad, a to jak ve sféře poskytování součinnosti, poradenství, tak sféře materiálně-technického zabezpečení (poskytnutí schůzové místnosti s příslušným nezbytným technickým vybavením). Návrh zákona předpokládá, že

20

vznikem nové obce, tj. dnem 1. ledna 2015 činnost obce bude řídit správce obce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zákona o obecním zřízení. Správce obce bude obec podle zákona o obecním zřízení řídit až do dne ustavujícího zasedání zastupitelstva obce.

Návrhem zákona dochází k novému vymezení území vojenských újezdů, a to výčtem katastrálních území, které tvoří území jednotlivých vojenských újezdů. Tím dochází k naplnění ustanovení § 1a odst. 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že území vojenského újezdu je vymezeno hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních území.

Návrh zákona rovněž stanoví sídla újezdních úřadů. Změnou zákona č. 222/1999 Sb. budou zrušena příslušná ustanovení a přílohy k zákonu, kterými v minulosti došlo k vymezení hraníc vojenských újezdů s využitím mapových děl. Touto úpravou dojde k tomu, že zákon č. 222/1999 Sb. bude upravovat obecné náležitosti spojené s fungováním újezdních úřadů a vojenských újezdů jako objektů důležitých pro zajištování obrany státu.

K § 7

Návrhem zákona se připravuje zejména do vlastnictví nově vznikajících obcí zabezpečit na základě zákona přechod části majetku státu, který se nachází na vyčleňovaném území. Důvodem je naplnění základních právních znaků vzniku nové obce, mezi které podle zákona o obecním zřízení náleží, mimo jiné, vlastnictví vlastního (obecního) majetku. O rozsahu a struktuře majetku, který přejde na nově vznikající obce rozhodne vláda na návrh Ministerstva obrany, kterému bude předcházet jednání a dohoda se zástupci přípravných výborů.

Předmětem přechodu věci z majetku státu do vlastnictví nově vznikajících obcí budou jen věci, jejíž seznam schválí vláda na návrh Ministerstva obrany a po předchozím projednání s přípravnými výbory. Půjde zejména o bytové domy, budovy jako součást nezbytného občanského vybavení, místní komunikace a pozemky (včetně lesních). Společně s těmito věcmi do vlastnictví obcí přecházejí věci, které tvoří jejich příslušenství (vybavení bytových domů a bytů, dopravní značení apod).

Součástí přechodu jsou i závazkové právní vztahy, které přechodem z majetku státu přecházejí na nabyvatele. Jde zejména o nájemní vztahy k bytům, pronájem majetku státu k podnikatelským účelům zabezpečujícím potřeby obyvatel, a též smlouvy v oblasti dodávek energie a vody.

Návrh zákona předpokládá, že do vlastnictví již existujících obcí a krajů budou přecházet pozemky, které tvoří součást pozemních komunikací [silnice III. (eventuálně II.) třídy] nebo pozemní komunikace, které splňují kritéria (charakter určení a dopravní význam) pro zařazení mezi silnice III. třídy ve smyslu § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Jde zejména o silnice, které jsou součástí vyčleňovaného katastrálního území z vojenského újezdu a budou tvořit spojení mezi obcemi nebo budou navazovat na již stávající silnice III. třídy. Jde o pozemní komunikace, které tvoří nezbytnou součást zabezpečení dopravní obslužnosti pro nově vznikající obce.

Podle odstavce 2 předmětem přechodu budou věci movité, které jsou nezbytné pro zabezpečení zahájení činnosti a dalšího nerušeného chodu obecního úřadu obce Bražec, Doupovské Hradiště, Kozlov, Luboměř pod Strážnou, Město Libavá a Polná na Šumavě. Ministerstvo obrany do vlastnictví těchto obcí zabezpečí přechod nezbytného technického

21

a materiálního vybavení. Bude se jednat zejména o nezbytné počítačové vybavení včetně programů, tiskárny, kopírky a další nepostradatelné vybavení obecních úřadů. Součástí přechodu jsou i závazkové právní vztahy, které přechodem z majetku státu přecházejí na nabyvatele, zejména pokud jde o programové vybavení počítačových systémů.

Do vlastnictví obcí ze zákona přejdou též některé věci movité, které byly státem pořízeny pro uspokojování potřeb obyvatel újezdů v oblasti školství (vybavení školy včetně počítačové techniky), oblasti kultury (např. vybavení společenské místnosti, vybavení knihoven) a v oblasti sociální péče, aby nadále sloužily pro uspokojování potřeb obyvatel.

Návrh seznamu věcí, které se stanou předmětem přechodu z vlastnictví státu do vlastnictví obcí nebo krajů, vládě ke schválení předloží Ministerstvo obrany v dohodě s příslušnými obcemi a kraji. Seznamy Ministerstvo obrany předloží tak, aby je vláda mohla schválit nejpozději do 30. listopadu 2014, aby ke dni vzniku nových obcí byl naplněn jeden ze základních předpokladů vzniku obce, tj. existence obecního majetku. Právní úprava je nezbytná z důvodu zajištění právní jistoty nově vznikajících obcí, že ke dni svého vzniku budou vlastníky obecního majetku. Ministerstvo obrany je povinno vládou schválené seznamy majetku, který je předmětem přechodu z vlastnictví státu do vlastnictví obce, předložit příslušným katastrálním úřadům k provedení zápisu vlastnických práv do katastru nemovitostí. Proto seznam musí být pořízen tak, aby splňoval podmínky pro provedení zápisu do katastru nemovitostí.

Návrhem zákona u vybraných zemědělských a lesních pozemků, a též u některých ostatních ploch, které jsou předmětem přechodu podle odstavce 1, dojde k omezení výkonu vlastnických práv obcí zřízením práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch státního podniku Vojenské lesy a statky Praha, a to v právu užívání těchto pozemků a hospodaření na nich Předmětem omezení výkonu vlastnického práva budou jen pozemky, na které státní podnik obdržel dotační tituly podle jiných právních předpisů, a to jen po dobu platnosti přidělených dotačních titulů, tj. do konce roku 2015. Omezení vlastnických práv je nezbytnou součástí seznamů schválených vládou z důvodu jeho zápisu do katastru nemovitostí.

K § 8

Návrh zákona po přechodnou dobu upravuje zabezpečovaní základních životních potřeb občanů nově vzniklých obcí. Újezdní úřady budou na náklady státu zabezpečovat základní životní potřeby občanů nově vzniklých obcí zejména v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury, v oblasti správy místních komunikací a zabezpečování dopravní obslužnosti, správy veřejného osvětlení, na úseku plnění úkolů požární ochrany, odvozu domovních odpadů a jejich nezávadné likvidaci, a též v oblasti zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod. Jde o úkoly, které doposud újezdní úřady nebo jiný organizační celek Ministerstva obrany plní, jako svou zákonnou povinnost, převážně na smluvním základě. Ukončením těchto činností, ke dni vzniku nových obcí, by došlo k ochromení života na těchto územích. Do doby než si zastupitelstva nových obcí vytvoří podmínky pro zabezpečení úkolů v těchto oblastech, nejdéle však do 30. září 2015, bude uspokojovaní potřeb obyvatel prováděno újezdními úřady. Na plnění úkolů spojených se zabezpečováním potřeb těchto občanů se budou podílet též příslušné organizační celky Ministerstva obrany a právnické osoby zřízené nebo založené Ministerstvem obrany, a to na náklady státu. Uspokojování potřeb obyvatel újezdními úřady bude prováděno na žádost příslušného orgánu obce, čímž dojde k zamezení případné duplicity při plnění úkolů, případně by k plnění nedocházelo vůbec.

22

K § 9

Návrh zákona zavazuje Ministestvo obrany k provedení průzkumu na vyčleňovaných územích a k přijetí odpovidajících opatření k odstranění případné ekologické zátěže a pyrotechnické očisty těchto území. Na odstranění ekologické zátěže a pyrotechnické očistě se bude podílet Ministerstvo obrany s využitím specializovaných sil Armády České republiky a státní podnik Vojenské lesy a statky ČR. Pyrotechnická očista bude provedena v rozsahu nezbytném pro bezpečnost osob a pro hospodářské využívání území, při dúsledném respektování požadavků ochrany přírody a krajiny.

Z důvodu právní jistoty obcí, zejména nově vznikajících obcí, je nutno deklarovat zaměření, vytýčení a stabilizaci nových hranic obcí státem a na náklady státu. Na zaměření, vytýčení a stabilizaci nových hranic obcí se bude podílet Ministerstvo zemědělství, a to v rámci pozemkových úprav, které v daných lokalitách bude nezbytné provést; v ostatních případech Ministerstvo obrany.

K § 10

V rámci přechodných ustanovení se navrhuje upravit nezbytnou spisovou rozluku agendy újezdních úřadů, zejména na úseku evidence obyvatel a na úseku matrik, a to v souvislosti s tím, že po změně hranic vojenských újezdů není důvod, aby újezdní úřady plnily funkci ohlašovny.

Zákon rovněž deklaruje, že zpracována územně plánovácí dokumentace zůstáva v platnosti a bude uložena u příslušných orgánů podle zvláštního právního předpisu.

Obdobným způsobem budou postupovat i právnické osoby zřízené nebo založené Ministerstvem obrany, pokud vedly agendu, která podlého spisové rozluce. V úvahu přicházejí zejména schválené lesní plány a dokumentace a smlouvy pro ochranu významných přírodních lokalit.

Navrhuje se, aby nedokončená správní řízení i pro vyčleňovaná území z vojenských újezdů po nabytí účinnosti tohoto zákona dokončil ten správní úřad, který je zahájil. V případě újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy nedokončená řízení ke dni jeho zrušení dokončí Ministerstvo obrany.

Návrhem zákona se deklaruje, z důvodu právní jistoty, že zahájené opravy nemovitého majetku budou Ministerstvem obrany dokončeny i po převedení do majetku obcí.

Obce na které přejdou zdroje pitné vody, vodovody a kanalizace jsou povinnný do jednoho roku ode dne nabytí vlastnictví k ním požádat o povolení k jejích provozování.

Návrh zákona umožňuje, aby výkon přenesené působnosti pro nově vzniklé obce vykonával pověřený obecní úřad, a to do 30. června 2015. Důvodem je zcela nové personální obsazení vznikajících obcí.

Zákon rovněž stanoví, že příslušná ustanovení navrhovaného zákona vztahující se k trvalému pobytu obyvatel vojenských újezdů se vztahují i na cizince, poku jim byl povolen pobyt na některém území vojenského újezdů.

23

K § 11

K § 30 odst. 2

Sídla újezdních úřadů mají pro fungování vojenských újezdů zásadní význam, proto se zákonné ustanovení o tuto kategorii doplňuje.

K § 31 – § 39

Významné postavení mezi objekty důležitými pro obranu státu mají vojenské újezdy jako zvláštní území státu, určená k zajišťování obrany státu a zejména k výcviku ozbrojených sil v polních podmínkách. Charakter soudobých armád a používaných zbraňových systémů vyžaduje poměrně rozsáhlá území s velmi omezeným osídlením a občanským využitím nebo bez takového využití, na nichž je výcviková funkce prioritní.

Do nové právní úpravy se v zásadě přebírá platná právní úprava z dosavadního znění zákona č. 222/1999 Sb. tak, aby zásahy do lidských práv a základních svobod občanů byly v souladu s ústavním pořádkem a pokud možno v co nejmenší míře v souladu s principem přiměřenosti zásahu veřejné moci do základních práv a svobod.

Proto se stanoví, že vojenské újezdy a sídla újezdních úřadů lze zřizovat, měnit nebo rušit zákonem. Zřízením nebo změnou vojenského újezdu se zasahuje do práv občanů, kteří žijí na území budoucího vojenského újezdu nebo jeho části, zejména do práva pohybu a pobytu a vlastnického práva. Do nabytí účinnosti zákona č. 222/1999 Sb. se vojenské újezdy zřizovaly rozhodnutím vlády, a tak docházelo ke kolizi s ústavním pořádkem.

Pro vojenské újezdy, jako zvláštní samostatná správní území, je nutná odchylná úprava výkonu státní správy, což vyžaduje jejich specifické poslání a využívání. K výkonu státní správy se na území každého vojenského újezdu zřizuje správní úřad s názvem újezdní úřad. Újezdní úřad plní řadu úkolů podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů. Podle zvláštních právních předpisů újezdní úřad zejména:

- vykonává funkci orgánu ochrany půdního fondu,

- podílí se na delimitaci a kategorizaci půdního fondu a vydává stanoviska k převodu půdy,

- vykonává dohled nad obecným užíváním vody a ochranou vodních zdrojů a toků.

Újezdní úřad plní dále úkoly pro zabezpečení výcviku ozbrojených sil, vojenského a hospodářského využití území vojenského újezdu zejména:

- zpracovává podklady pro tvorbu územních plánů vojenského újezdu zejména k investiční výstavbě vojenských výcvikových prostorů a zřizování ochranných a bezpečnostních pásem,

- vydává stanoviska k záměrům jiných správních úřadů, pokud se dotýkají vojenského újezdu,

- podílí se na asanačních a rekultivačních pracích nutných v důsledku vojenského výcviku,

- vydává povolení ke vstupu na území vojenského újezdu a vynucuje dodržování přijatých režimových opatření. Nově se navrhuje, aby újezdní úřad byl oprávněným k projednávání přestupků na úseku obrany, kterých skutková podstata se dotýká režimu ochrany a vstupu na území vojenského újezdu bez povolení. Změna vychází z ustanovení § 52 písm. b) zákona o přestupcích, které umožňuje, aby přestupky projednával též správní orgán, o kterém tak stanoví zvláštní zákon. Navrhovaná právní úprava vychází ze skutečnosti, že změnou rozlohy vojenských újezdů současně dochází ke zmenšení ochranných pásem, a tak vzniká zvýšené

24

nebezpečí ohrožení bezpečnosti osob. Toto riziko lze odstranit i včasným a efektivním projednáním narušení přijatých režimových opatření a nedovoleného vstupu na území vojenského újezdu.

Jako vojenský orgán újezdní úřad zejména organizuje a zabezpečuje výcvik vojsk v polních podmínkách. Z hospodářského hlediska zabezpečuje při zachování podmínek účelového využívání území vojenského újezdu obhospodařování lesní půdy při zachování všech funkcí lesa, zabezpečuje základní využívání zemědělské půdy a další rozvoj území vojenského újezdu.

Zákon, v souladu s čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, stanoví na území vojenského újezdu výlučné vlastnictví státu.

Způsob evidování nemovitostí na území vojenského újezdu stanoví § 2 odst. 6 katastrálního zákona. Zákon rovněž stanoví povinnost označovat hranice vojenského újezdu podle § 10 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.

Výkon vlastnického práva a jiných majetkových práv státu zákon svěřuje Ministerstvu obrany. Vzhledem k tomu, že na území vojenského újezdu je i majetek státu, který představuje jiný veřejný zájem, např. železniční tratě, elektrické vedení apod., připouští se u takového majetku výkon vlastnických práv i jinému ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu, např. Ministerstvu dopravy. V souladu s prioritním využíváním území vojenského újezdu (např. hospodaření ve vojenských lesích) zákon umožňuje, aby výkon vlastnických práv za stát vykonávaly právnické osoby, které zřídilo příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy.

V návaznosti na změnu některých právních předpisů, např. v oblasti energetiky, zákon umožní na území újezdu povolit podnikatelským subjektům odlišným od státu jen výstavbu a provozování veřejně prospěšné stavby zejména v oblasti energetiky, dopravy, vodovodu a kanalizace, veřejné komunikační sítě, produktovodu nebo čerpání podzemních minerálních vod. Tímto se narovnávají právní disproporce, které vznikly v minulosti. Podmínkou je, že provozování veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejících zařízení technického vybavení, opravy a údržba nesmí omezovat plnění úkolů k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil a nesmí narušit bezpečnostní a režimová opatření stanovená újezdním úřadem.

Základním smyslem Optimalizace vojenských újezdů je, mimo jiné, z dosavadních území vojenských újezdů vyčlenit osídlená území a tak docílit stav, aby na území vojenských újezdů nebyly obyvatelé újezdů. Cílem je posílení bezpečnosti občanů a zejména umožnit jim výkon základních práv a svobod, zejména právo na samosprávu nebo právo volební. Proto v návaznosti na změny hranic vojenských újezdů navazuje nová právní úprava, která v budoucnu nebude umožňovat na území vojenského újezdu zřídit místo trvalého pobytu. Tím dojde k naplnění předpokladu zákona o obecním zřízení, že každý občan České republiky bude občanem některé obce.

Do každého objektu důležitého pro obranu státu může být vstup omezen nebo zakázán. Rozsah omezení nebo zákazu  závisí na charakteru objektu. Vzhledem ke specifickému charakteru vojenského újezdu – objektu důležitého pro obranu státu, není právní nárok na vstup a na zdržování se v něm. Proto se na povolování vstupu do vojenského újezdu výslovně nevztahuje správní řád. Vydané povolení ke vstupu na území vojenského újezdu může újezdní úřad odejmout kdykoliv a to i bez udání důvodů. Rizikovými faktory povolování vstupu na území vojenských újezdů jsou provozní činnosti probíhající na území vojenských újezdů, které mohou ohrozit život, zdraví nebo majetek osob zdržujících se na

25

takových územích. Následně s tímto rizikem je spojena i právní odpovědnost státu – Ministerstva obrany – za škodu na zdraví nebo na majetku.

K § 40

Obsah zrušovaného ustanovení byl zapracován do předchozích ustanovení, proto ustanovení § 40 lze zrušit bez náhrady.

K § 73 odst. 1 a § 73a písm. b)

Podle čl. 55 odst. 5 Legislativních pravidel vlády se přechodná ustanovení nenovelizují, ale dosavadní znění zákona č. 222/1999 Sb. je v rozporu s ustanovením § 1a zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, které vyžaduje, aby území vojenského újezdu bylo vymezeno hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních území. Na základě toho hranice vojenského újezdu nelze vymezit mapovým dílem, proto se navrhuje předmětné ustanovení § 73 a přílohy č. 1 až 6 zrušit a předkládaným návrhem zákona uvést do souladu s platnou právní úpravou. Nové území vojenských újezdů a sídla újezdních úřadů vymezuje zákon o hranicích vojenských újezdů, a to výčtem katastrálních území.

V důsledku zrušení vojenského újezdu Brdy je nutno zrušit písmeno b) § 73a, podle kterého vojenský újezd Brdy náleží do Středočeského kraje.

K § 12

Ustanovením § 12 části třetí dochází ke změně zákona o evidenci obyvatel. V souvislosti se zrušením vojenského újezdu a změnou hranic vojenských újezdů je nezbytné provést změny některých zákonů, jejichž změna úzce navazuje na novou právní úpravu. Změna citovaného zákona souvisí se skutečností, že zachovávané území vojenských újezdů bude bez obyvatel, na území vojenských újezdů není možné povolit trvalý pobyt, a tím újezdní úřady nebudou vykonávat funkci ohlašovny.

K § 13

Ustanovením § 13 části čtvrté dochází ke změně lesního zákona v oblasti výkonu státní správy v případech rozhodování o zařazení nebo vyřazení lesa z příslušné kategorie. Tato změna je nezbytná pro nejednoznačnost zákonné úpravy v této problematice a při praktické aplikaci způsobuje zásadní problémy. Vzhledem k tomu, že lesy nacházející se na vyčleňovaných územích z uzemí vojenských újezdů plní funkci lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení, a po vyčlenění z území újezdu tuto funkci ztrácejí. Změnou kategorie ochranných lesů nebo lesů zvláštního určení, a jejich zařazením do lesů hospodářských, dojde ke zvýšení daňových přijmů, zejména u nově vzniklých obcí a tím i k posílení obecních rozpočtů.

26

K § 14

Ustanovením § 14 části páté dochází ke změně lázeňského zákona z důvodu zachování status quo i po zmenšení vojenského újezdu Hradiště. Bude-li po vyčlenění pozemku s vrtem sloužícím k čerpání minerální vody mimo území vojenského újezdu Hradiště výkon vlastnického práva státu k pozemku nadále vykonávat Ministarstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená (Vojenské lesy a statky, s.p.), ve vlastnictví státu s příslušností hospodařit, bude pozemek nadále podle ust. § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky objektem důležitým pro obranu státu. Na tyto pozemky se nevztahuje lázeňský zákon, není tedy možné provádět ani čerpání minerálních vod. Z toho důvodu byla zákonem č. 320/2002 Sb. do lázeňského zákona včleněna výjimka pro pozemky na území vojenského újezdu Hradiště. Protože se na základě navrhovaného zákona některé pozemky s vrty, u kterých je zmíněná výjimka v současnosti trvale využívána, nově ocitnou mimo vojenský újezd, je nutné ustanovení rozšířit i na příslušné území mimo nově vymezený vojenský újezd Hradiště. V opačném případě by fakticky vznikla zákonná překážka pro kohokoli z vrtů minerální vodu čerpat.

K § 15

Ustanovením § 15 části šesté dochází ke změně zákona o matrikách, jménu a příjmení, kde se nově navrhuje upravit, že Ministerstvo vnitra v případě pochybností rozhodne, který matriční úřad převezme matriční knihy, dojde-li ke vzniku nového matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změně jeho správního obvodu. Do 30. 6. 2001 byla pro celý matriční obvod vedena jedna kniha manželství, kterou tak nelze rozdělit a její část předat nově vzniklému matričnímu úřadu, který se oddělil od stávajícího. Obdobná situace vznikne při rozdělení obce na dvě, či přičlenění obce k jinému matričnímu úřadu. Bude se jednat o výjimečné případy (četnost těchto změn je malá). Navrhuje se proto, aby o tom, který matriční úřad knihu převezme, nebo nadále povede, rozhodlo Ministerstvo vnitra. Tento praktický problém nabývá na své aktuálnosti právě v souvislosti se zrušením vojenského újezdu a změnou hranic vojenských újezdů.

V reakci na rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě čj. Nc 1411/2010-13 se stanovuje, že do matriční knihy v České republice bude možné zapsat existující jméno. Vylučují se tak případy, aby do matriční knihy bylo možné zapsat slovo, které je sice pravopisně správné a nejde o zdrobnělinu, zkomolený tvar či domáckou podobu, ale takové slovo není jménem.

V případě, že bude mít matriční úřad pochybnosti o existenci jména, bude občan povinen předložit znalecký posudek. Dosud byl znalecký posudek vyžadován pouze v případě, kdy vznikla pochybnost o správné pravopisné podobě jména. Navrhovanou právní úpravou se má zabránit zbytečným soudním sporům, které lze očekávat v případech, kdy občan bude požadovat zapsat pro dítě slovo, které není jménem.

Stávající ustanovení § 72 odst. 3 vymezuje případy, kdy se nepovolí změna jména. Obdobně, jako v ustanovení § 62 odst. 1 se doplňuje, že nelze povolit změnu jména na jméno neexistující.

K § 16

Ustanovením § 16 části sedmé dochází ke změně zákona o ověřování, kdy se nově stanoví, že Ministerstvo vnitra rozhodne, který obecní úřad převezme ověřovací knihy v případě, dojde-li ke změně seznamu obecních úřadů, které vykonávají vidimaci a legalizaci.

27

Pokud jde o ukončení působnosti na úseku vidimace a legalizace, děje se tak zcela výjimečně (od r. 2006 šlo o 1 případ). Ověřovací knihy však musí být uloženy po dobu 10 let. Je proto třeba v těchto výjimečných případech stanovit, který „ověřující“ obecní úřad knihu převezme.

K § 17

Ustanovením § 17 části osmé dochází ke změně zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou se mění působnost orgánu ochrany přírody v objektech důležitých pro obranu státu, mimo území vojenských újezdů. Nově se zakláda působnost správ jako orgánů ochrany přírody na území objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, pokud jsou na území správních obvodů správ. Tím dojde k jednotnému výkonu státní správy při ochraně přírody na územích chráněných krajinných oblastí, včetně národních parků, národní přírodních rezervací, národních přírodních památkách a jejích ochranných pásem, při současném respektování centrálního řízení zajišťováni obrany státu. Předkládaná změna má zásadní význam pro zřízení chráněné krajinné oblasti Brdy a při její správě.

K § 18

Ustanovením § 18 části deváté dochází ke změně zákona o soudech a soudcích, kdy v souvislosti se vznikem nových obcí je nutno zařadit je do správního obvodu příslušného soudu.

K § 19

Na území vojenského újezdu Brdy, který bude zrušen, avšak až k 31. prosinci 2015, je nutné zachovat dosavadní právní vztahy, neboť na tomto území budou mít, na rozdíl od ostatních vojenských újezdů, trvalý pobyt dosavadní obyvatelé a jejich životní potřeby musí být i nadále zajištěny. Nová právní úprava by na tomto území nebyla aplikovatelná, provádění jakýchkoli změn by navíc bylo zcela neefektivní.

K § 20

Navrhuje se stanovit dělenou účinnost zákona o hranicích vojenských újezdů. S ohledem na předpokládanou nutnost zajištění voleb do zastupitelstvev obcí se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti v co nekratší době po jeho schválení, a to dnem jeho vyhlášení. Odlišný režím nabytí účinnosti návrhu zákona si vyžaduje novela zákona o matrikách, neboť na území vojenského újezdu Brdy budou újezdní úřady fungovat v dosavadní podobě až do jeho zrušení.

28