metody regulace pcháče rolního (cirsium arvense l. scop.) na

Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxiV˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby, v.v.i., Praha – Ruzynû, 2011

METODY REGULACEPCHÁâE ROLNÍHO(Cirsium arvense L. Scop.)

NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.

METODY REGULACEPCHÁâE ROLNÍHO

(Cirsium arvense L. Scop.)NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.

Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi

V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby, v.v.i.Praha 6 – Ruzynû

2011

OBSAH

I. POPIS METODIKY/ 5 /

1. Cíl metodiky / 5 /

2. Vlastní popis metodiky / 5 /

3. Úvod / 6 /

4. Biologie a ekologie pcháãe rolního / 6 /ZpÛsoby rozmnoÏování pcháãe rolního / 6 /

Pcháã rolní (oset) / 11 /

5. Faktory ovlivÀující v˘skyt na orné pÛdû / 12 /Vliv stfiídání plodin / 12 /Vliv zpracování pÛdy / 13 /Vliv v˘Ïivy rostlin / 14 /

Vliv herbicidÛ / 15 /Vliv nezemûdûlské ãinnosti na v˘skyt pcháãe / 19 /

6. Metody regulace pcháãe rolního / 19 /Obecné zásady regulace vytrval˘ch plevelÛ / 19 /

Regulace plevelÛ na orné pÛdû / 20 /Regulace pcháãe rolního v obilninách / 22 /Regulace pcháãe rolního v ozimé fiepce / 24 /

PfiedsklizÀové aplikace herbicidÛ / 24 /Regulace pcháãe rolního v kukufiici / 25 /

Regulace pcháãe rolního v fiepû cukrové / 26 /

7. Závûr / 26 /

II. SROVNÁNÍ „NOVOSTI POSTUPÒ“/ 27 /

III. POPIS UPLATNùNÍ METODIKY/ 27 /

IV. EKONOMICK¯ P¤ÍNOS/ 27 /

V. ODKAZY NA PUBLIKOVANÉ VùDECKÉ PRÁCE/ 28 /

VI. P¤EHLED POUÎITÉ LITERATURY/ 28 /

AUTOR: Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.

AUTOR FOTOGRAFIÍ: Ing. Jan Mikulka, CSc.

OPONENTI: Doc. Ing. Jifií Stach, CSc. – JâU âeské BudûjoviceIng. Dana KÛstová – MZe âR Praha

VYDAL: V nákladu 1 000 kusÛ v roce 2011V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby, v.v.i., Drnovská 507, 161 06 Praha – Ruzynû

GRAFICKÁ ÚPRAVA A P¤EDTISKOVÁ P¤ÍPRAVA: Jaroslav Salaã

© V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby, v.v.i., 2011

ISBN: 978-80-7427-076-5

Vydáno bez jazykové úpravy

Metodika vznikla za finanãní podpory MZe âR a je v˘stupem fie‰ení v˘zkumného zámûru MZe 0002700604 „UdrÏitelné systémy pûstování zemûdûlsk˘ch plodin pro produkci kvalitních a bezpeãn˘ch potravin,

krmiv a surovin“ a projektu NAZV QH71218

Metodika byla schválena Ministerstvem zemûdûlství âR – odborem rostlinn˘ch komodit pod ã. j.

Metodika je urãena zemûdûlcÛm a pracovníkÛm zab˘vajících se ochranou pfiírody, vãetnû studentÛ zemûdûlsk˘ch stfiedních a vysok˘ch ‰kol.

Ministerstvo zemûdûlství doporuãuje tuto metodiku pro vyuÏití v praxi.

Kontakt na autora: +420 603 520 689, [email protected], http://www.vurv.cz/weeds/cz/index.html

METODY REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO (Cirsium arvense L. Scop.)NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù

Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxiV˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby, v.v.i., Praha – Ruzynû, 2011

Úãinek herbicidu 2,4 – D

1. Cíl metodiky

Cílem uplatnûné metodiky je pfiedloÏit odborné vefiejnosti ucelené informace o biologii, ekologii, reprodukãníschopnosti a metodách regulace pcháãe rolního (Cirsium arvense L. Scop.) na zemûdûlské i nezemûdûlské pÛdû.

2. Vlastní popis metodiky

Metodika poskytuje nejnovûj‰í poznatky a informace o biologii, ekologii a reprodukãní schopnosti pcháãe rol-ního (Cirsium arvense L. Scop.) a metodách regulace v jednotliv˘ch plodinách i na nezemûdûlské pÛdû.

5Popis metodiky

Tato metodika shrnuje nejnovûj‰í poznatky o biologii, reprodukci a ekologii pcháãe rolního a nejnovûj‰ípoznatky o metodách jeho integrované regulace. Kvantifikuje vlivy stfiídání plodin, zpracování pÛdy, vãetnûmetod aplikace herbicidÛ v jednotliv˘ch plodinách.

4 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

I. POPIS METODIKY

METODY REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO(CIRSIUM ARVENSE L. SCOP.)

NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù

This methodology includes the newest knowledge on biology, ecology and reproduction of creeping thistle including newest finding about methods integrated weed management. This methodology summarised influenceof crop rotation, soil tillage and methods application of herbicides in field crops.

CONTROL OF CREEPING THISTLE(CIRSIUM ARVENSE L. SCOP.)IN AGRICULTURE CROPS

Pcháã po aplikaci herbicidÛ

7Popis metodiky

3. Úvod

Postupn˘ nárÛst v˘skytu vytrval˘ch plevelÛ na ornépÛdû je moÏné pozorovat jiÏ od zaãátku devadesát˘chlet. Pfiíãin je mnoho, ale mezi nejv˘znamnûj‰í patfiípfiedev‰ím nedostatky ve zpracování pÛdy a agrotech-nice, nedodrÏování pravidel stfiídání plodin a poklespouÏívání herbicidÛ. Kromû v‰eobecnû známého ple-vele pcháãe rolního byl zaznamenám nárÛst v˘skytui u nûkter˘ch dal‰ích plevelÛ. Zejména pelynûk ãerno-b˘l, ãistec bahenní, mléã rolní a rdesno obojÏivelné,pfiesliãka rolní, kamy‰níky a také dfiíve ménû znám˘plevel rukev obecná se v˘znamnû ‰ífií na orné pÛdû.

V˘znamné je téÏ ‰ífiení plevelÛ z neudrÏovan˘chpozemkÛ na ornou pÛdu, odkud jsou pfiená‰eny dia-spory na pole, kde se následnû roz‰ifiují. V˘znamnû

podporují ‰ífiení vytrval˘ch plevelÛ i technologie mini-málního zpracování pÛdy.

Ménû intenzivní zpÛsoby hospodafiení obecnû umoÏ-Àují snadnûj‰í reprodukci plevelÛ na rozdíl od intenziv-ních zpÛsobÛ pûstování plodin. Pfii extenzívním pûsto-vání b˘vá zpravidla druhové spektrum ‰ir‰í. Intenzivnípûstování plodin nese riziko pfiemnoÏení pouze nûkter˘chpleveln˘ch druhÛ, kter˘m právû tyto podmínky vyhovují.Pfii malém poãtu pleveln˘ch druhÛ na poli se mÛÏe regu-lace plevelÛ zkomplikovat pfiítomností jednoho obtíÏnéhoplevelného druhu, kter˘ uniká aplikovan˘m metodámregulace v daném systému hospodafiení a v fiadû pfiípadÛdochází i k selhání celého systému regulace.

4. Biologie a ekologie pcháãe rolního

RozmnoÏování plevelÛ patfií mezi základní biologickévlastnosti, které umoÏÀuje pfieÏití druhÛ. RozmnoÏo-vání se uskuteãÀuje prostfiednictvím diaspor. Za dia-sporu je povaÏován kaÏd˘ jednotliv˘ orgán (nebo jehoãást), z kterého se vytvofií nová rostlina. MÛÏe b˘tpovahy generativní nebo vegetativní. Plevele majívysokou plodnost, jejich diaspory se zpravidla uchová-vají dlouhou dobu v pÛdû a jsou roz‰ifiovány na men‰íãi vût‰í vzdálenosti od rostliny mnoha zpÛsoby.

ZPÒSOBY ROZMNOÎOVÁNÍ PCHÁâE ROLNÍHO

Generativní rozmnoÏování: RozmnoÏování generativními diasporami je nejpfiiroze-nûj‰ím zpÛsobem ‰ífiení plevelÛ. Z hlediska reprodukceje nejv˘znamnûj‰í mnoÏství vyprodukovan˘ch semen,jejich Ïivotnost v pÛdû, dormance semen a zpÛsoby‰ífiení. Nejnebezpeãnûj‰í jsou diaspory ‰ífiící se vûtremna velké vzdálenosti. Tímto zpÛsobem se ‰ífií pfiedev‰ímpcháã rolní, mléã rolní a pelynûk ãernob˘l. Úbory tûchto


260

240

220

200

180

160

140

120

100

Trendy ve výskytu vytrvalýchplevelů na

zemědělsképůdě

V˘s

kyt

v %

Cirsium arvense

Sonchus arvensis

Arthemisia vulgaris

Stachys palustris

Taraxacum officinale

Elytrigia repens89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08

Roky

Pcháã rolní – samiãí rostlina >

Samãí úbory jsou bez semen (naÏek)

< Samiãí kvûtenství

Samãí kvûtenství >

NaÏky jsou vûtrem rozná‰eny na velké vzdálenosti

< Ochm˘fiená naÏka Semenáã pcháãe rolního

8 9METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ Popis metodiky

Kofienov˘ systém pcháãe rolního

Semenáã pcháãe rolního

Listová rÛÏice pcháãe F 2 >

Listová rÛÏice pcháãe F 4 >>

Listová rÛÏice pcháãe F 3 Podíl fertilních a nefertilních nažek v úborechpcháče rolního

46 % 54 %

nefertilní fertilní

8. 8. 8. 9. 24. 9. 8. 10âasové období

800 –

700 –

600 –

500 –

400 –

300 –

200 –

100 –

0

– 20

– 18

– 16

– 14

– 12

– 10

– 8

– 6

– 4

– 2

0

Přírůstky nadzemní a podzemní hmoty Cirsium arvense (L.) Scop. – nádobový pokus

Dél

ka

kofi

enÛ

v cm

Délka kofienÛ v cm Hmotnost kofienÛ v g Hmotnost nadzemní hmoty v g

0 cm 2 cm 4 cm 6 cm 8 cm 10 cm

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

Vzcházivost nažek pcháče rolního z rozdílných hloubek

% v

zduc

hovo

sti

3 5 8 12 15 18 20 22 25 27 30

° C

60

50

40

30

20

10

0

Klíčivost nažek pcháče rolního v závislosti na teplotě

% k

líãiv

osti

PCHÁâ ROLNÍ (OSET)Cirsium arvense (L.) Scop.âeleì Asteraceae – Hvûzdnicovité

Patfií mezi velmi v˘znamné plevele, je fiazen mezi desetnejv˘znamnûj‰ích plevelÛ svûta. Konkurenãní schop-nost tohoto plevele je vysoká, má vysoké nároky naodbûr vody a Ïivin. Úpornû setrvává na stanovi‰ti, napolích tvofií tzv. hnízda, kde základem je rostlina vze-‰lá ze semene. V pfiípadû silného v˘skytu pÛsobí ztrátypfii sklizni plodin, nebo sklizeÀ znemoÏÀuje. Pfii silnémv˘skytu dokáÏe úplnû potlaãit pûstovanou plodinu,kofieny vyluãují alelopatické látky, které pÛsobí inhi-biãnû na plodiny a plevele.

Vyskytuje se po celém území od níÏin aÏ do hor-sk˘ch oblastí. Osidluje zemûdûlskou i nezemûdûlskoupÛdu. Vyskytuje se ve v‰ech pûstovan˘ch plodinách na

orné pÛdû, sadech, vinicích, chmelnicích i na loukácha pastvinách ãi speciálních plodinách.

Mladé rostliny vytváfiejí listové rÛÏice, z kter˘chvyrÛstají lodyhy 100 – 150 cm dlouhé, nûkdy i vy‰‰í.Listy jsou kopinatû pefienoklané aÏ jednoduché, naokraji zkadefiené a bodlovité. Úbory se skládají z trub-kovit˘ch ãervenofialov˘ch kvûtÛ. Je to dvoudomá rost-lina, s v˘skytem samãích a samiãích rostlin. Kvete odkvûtna aÏ do podzimu. Plody jsou ochm˘fiené naÏky2,5 – 3,5 mm dlouhé, 1,1 – 1,3 mm ‰iroké a 0,7 -1,0 mm tlusté. RozmnoÏuje se generativní a vegeta-tivní cestou. V jednom úboru je umístûno kolem 80naÏek z nichÏ znaãná ãást b˘vá nevyzrálá, ãi parazito-vaná ‰kÛdci. Klíãivost je po dozrání pomûrnû dobrá.NaÏky klíãí nejlépe z hloubky 0,5 – l,5 cm. Klíãí v‰aki z hloubky aÏ 6 cm, ãi z povrchu pÛdy. Îivotnost naÏekv pÛdû závisí na pÛdních podmínkách. Obecnû lze fiíci,

11Popis metodiky

plevelÛ v‰ak b˘vají ãasto parazitovány a poãet Ïiv˘chnaÏek nepfiesahuje 10 – 15 % z celkového objemunaÏek. âást naÏek se v‰ak mÛÏe dostat i do sklizenéhomateriálu a hrozí nebezpeãí ‰ífiení nevyãi‰tûn˘m osivema jejich ‰ífiení na dosud nezaplevelená pole.

Vegetativní rozmnoÏování:Tento zpÛsob rozmnoÏování pfievládá pfiedev‰ím na ornépÛdû, která je pravidelnû obdûlávána. Pravidelné po‰ko-zování kofienÛ, kofienov˘ch v˘bûÏkÛ vyvolává rychlouregeneraci z pupenÛ. Vyra‰ené v˘hony mají vysokou kon-kurenãní schopnost a prosadí se i v hustû set˘ch plodi-nách, jako jsou obilniny, luskoviny a ozimá fiepka. Nejvícev‰ak po‰kozují ‰irokofiádkové plodiny, které mají niÏ‰íkonkurenãní schopnost. Velmi nebezpeãná je intenzivníregenerace pupenÛ na kofienech a kofienov˘ch v˘bûÏcíchv období studen˘ch a vlhk˘ch period v mûsících ãervnua ãervenci, kdy je rÛst pûstovan˘ch plodin zpomalen.


Snímkykofienovéhosystémupcháãe rolního<

Îivotnost segmentÛ kofienÛ (sezhora dolÛ): >0,5 cm dlouh˘ch 1 cm dlouh˘ch4 cm dlouh˘ch 8 cm dlouh˘ch

Segment kofiene pcháãe rolního 1 cm dlouh˘ Regenerace segmentÛ kofienÛ pcháãe rolního

0 2 4 6 8 10 12 14 16

Hmotnost v g

0 – 10 cm

10 – 20 cm

20 – 30 cm

30 – 40 cm

40 – 50 cm

50 – 60 cm

60 – 70 cm

70 – 80 cm

80 – 90 cm

nad 90 cm

Prostorové rozmístění kořenového systému pcháče rolního v modelových pokusech

Hlo

ubka

pÛdy

<

byly potlaãovány více, jiné ménû, pfiesto byla plevelnáspoleãenstva stále druhovû velmi bohatá a vyváÏená.Klasick˘ stfiídav˘ osevní postup udrÏuje vyrovnan˘pomûr mezi ozim˘mi a jarními plevely a mezi jednodû-loÏn˘mi a dvoudûloÏn˘mi druhy. Jak˘koliv posun vestruktufie osevního sledu ve prospûch obilnin ãi ve pro-spûch ozim˘ch nebo jarních plodin má za následekrychlou reakci pleveln˘ch spoleãenstev. V pfiípadû zv˘-‰ení v˘skytu ozim˘ch obilnin a ozim˘chplodin (napfi. ozimá fiepka) se rychle pfie-mnoÏí následující druhy plevelÛ: chun-delka metlice, hefimánkovec nevonn ,̆svízel pfiítula, mák vlãí, hluchavkanachová, hluchavka objímavá, violkarolní aj. na úkor jarních plevelÛ, napfi.ovsa hluchého, hofiãice rolní aj. V pfiípadûstálého opakování tûchto sledÛ docházík vytvofiení znaãné zásoby semen ozi-m˘ch plevelÛ v pÛdû, coÏ komplikujehubení plevelÛ v následujícím období.Stejná situace vznikne pfii pfievaze jar-ních plodin. V tomto pfiípadû docházík pfiemnoÏení jarních plevelÛ napfi.: hofi-ãice rolní, fiedkev ohnice, oves hluch ,̆merlík bíl ,̆ rdesno ble‰ník, rdesno ãervi-

vec aj. Z toho vypl˘vá opodstatnûnost správného stfií-dání plodin.

Z historického pohledu mÛÏeme fiíci, Ïe v obdobímezi dvûma svûtov˘mi válkami byly zásady stfiídáníplodin dodrÏovány. V období po druhé svûtové válce bylna orné pÛdû postupnû zvy‰ován podíl obilnin na úkorostatních plodin. Pfiesto si osevní sledy zachovávalypoÏadovanou strukturu, která obsahovala i víceleté píc-niny (vojtû‰ka, jetel). V posledních 20 letech se v‰aknedá hovofiit o osevních postupech. Pravidla stfiídáníplodin nejsou dodrÏována, druhové spektrum pûstova-n˘ch plodin se v˘raznû sníÏilo ve prospûch trÏních plo-din (obilniny, fiepka ozimá, sluneãnice, fiepa cukrováaj.). Ustoupily víceleté pícniny pûstované na ornépÛdû, poklesly plochy luskovin, fiepy cukrové i brambor.To se zákonitû projevuje na expanzním ‰ífiení celé fiadypleveln˘ch druhÛ, zejména vytrval˘ch plevelÛ, kdepcháã rolní patfií mezi nejv˘znamnûj‰í zástupce.

VLIV ZPRACOVÁNÍ PÒDY

Zpracování pÛdy stále patfií mezi základní a nejv˘raz-nûj‰í opatfiení v systému regulace plevelÛ na ornépÛdû. V minulosti bylo v podstatû jedin˘m úãinn˘mopatfiením.

Z hlediska regulace plevelÛ je velmi v˘znamná pod-mítka, která umoÏÀuje zaklopení vypadl˘ch semena po‰kození vytrval˘ch plevelÛ (napfi. pcháã rolní).Souãasnû zabraÀuje ztrátám na vlhkosti a umoÏní klí-ãení plevelÛ z povrchov˘ch vrstev.

Hluboká orba dokonale zaklopí posklizÀové zbytkyrostlin, kofieny ãi kofienové v˘bûÏky vytrval˘ch plevelÛ,které v tûchto podmínkách nejsou schopny reprodukce.

Snahy o minimalizaci zpracování pÛdy vedly k pod-statnému sníÏení nákladÛ, ale po zavedení minimali-zace dochází zpravidla jiÏ v druhém roce a dal‰íchletech k velkému nárÛstu zaplevelení. Plevelová spole-ãenstva v tûchto systémech jsou sice v fiadû pfiípadÛdruhovû chud‰í, ale nárÛst poãtu plevelÛ na polích má

13Popis metodiky

Ïe si naÏky v pÛdû zachovávají klíãivost do 6let. JiÏ jeden mûsíc po vzejití je rostlinaschopná vegetativní reprodukce. Rostlinavytváfií mohutn˘ kofienov˘ systém sloÏen˘z horizontálních a vertikálních kofienov˘chv˘bûÏkÛ. Kofienov˘ systém dosahuje dopomûrnû znaãné hloubky, udává se i nûkolikmetrÛ. Kofienové v˘bûÏky mají obrovskou rege-neraãní schopnost. V pfiízniv˘ch podmínkáchregenerují i segmenty kofienov˘ch v˘bûÏkÛdlouhé 2 cm o prÛmûru 3 mm. âím jsou v˘bûÏkydel‰í a silnûj‰í, tím je pravdûpodobnost regene-race v polních podmínkách vût‰í. V˘honyz kofienov˘ch v˘bûÏkÛ ra‰í pomûrnû pozdû najafie. První rÛÏice se objevují poãátkem dubna,ale jejich ra‰ení trvá po celou vegetaãní dobuv závislosti na pûstované plodinû a agrotech-nick˘ch zásazích. âást kofienov˘ch v˘bûÏkÛ b˘váv dormantním stavu. To komplikuje jeho regu-laci. Na orné pÛdû se rozmnoÏuje pfieváÏnûvegetativnû, na nezemûdûlské pÛdû, loukácha pastvinách pfiedev‰ím pomocí semen. Zpravi-dla se vyskytují v tûchto uskupeních buì samiãínebo samãí rostliny. NaÏky jsou rozná‰eny vût-rem na pomûrnû velké vzdálenosti.

5. Faktory ovlivÀující v˘skytplevelÛ na orné pÛdû

VLIV ST¤ÍDÁNÍ PLODIN

V˘raznû do struktury pleveln˘ch spoleãenstevzasáhly osevní postupy. Jejich v˘znam mimojiné spoãíval v tom, Ïe komplikoval reprodukcinûkter˘ch pleveln˘ch druhÛ. Pfii dodrÏovánísprávného stfiídání plodin docházelo k postup-nému potlaãování nûkter˘ch plevelÛ v plevel-n˘ch spoleãenstvech. Nûkteré plevelné druhy


0 kg N 50 kg N 100 kg N 150 kg N

Dávka N/ha (intenzita hnojení)

6000

5000

4000

3000

2000

1000

0

Přírůstek délky (mm) kořenových výběžků u pcháče rolního a oddenků pýru plazivého

Dél

ka

kofi

enÛ/

odde

nkÛ

pcháã rolní

p˘r plaziv˘

20

18

16

14

12

10

8

6

4

2

0

Vliv vláhy na tvorbu kořenových výběžků pcháče rolního

Dél

ka

kofi

enov

˘ch

v˘bû

ÏkÛ

v m

Poãátek

pokusu

1. mûsíc 2. mûsíc 3. mûsíc 4. mûsíc

� Vlhko� Sucho

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

180

160

140

120

100

80

60

40

20

0

Vliv střídání plodin na výskyt pcháče rolního

% v

˘skyt

u

Stfiídav˘ osevní postup Obilniny a fiepka

Pcháã rolní v p‰enici ozimé

Prostorové rozmístnûní kofienového systému do hloubky30 cm – maximální hloubky orby

250

200

150

100

50

0

Vliv způsobu zpracování půdy na výskyt pcháče rolního bez použití herbicidů

Pro

cent

ick˘

nárÛ

st z

aple

vele

ní

1. rok2. rok

3. rok4. rok

5. rok

� Minimalizace

� Orba

pûstované plodiny. V takov˘ch podmínkách jim velmisilnû konkurují. Vliv vysoké zásobenosti pÛd základnímiÏivinami (P, K, Mg aj.) a vysok˘ch dávek dusíku bylpatrn˘ v minulém století, kdy byly kaÏdoroãnû apliko-vány pomûrnû vysoké dávky ãist˘ch Ïivin na ornou pÛdu.V 90. letech intenzita hnojení v˘raznû poklesla. Proto jemoÏné pozorovat na nehnojen˘ch pozemcích poklesv˘nosÛ plodin, ale také sníÏení produkce hmoty plevelÛa poãtu semen jednolet˘ch plevelÛ i objemu vegetativ-ních rozmnoÏovacích orgánÛ vytrval˘ch plevelÛ. Repro-dukãní schopnost plevelÛ se sniÏuje. To ov‰em nezna-mená, Ïe sníÏen˘m hnojením omezíme v˘skyt plevelÛ.Na celkovou zaplevelenost to nemá v˘razn˘ vliv vzhle-dem k obrovské zásobenosti pÛdy semeny plevelÛ.

Zaplevelenost v˘raznû ovlivÀovalo i pouÏívání pev-n˘ch statkov˘ch hnojiv a pfieváÏnû tekuté kejdy. Jejichaplikací se roz‰ífiila napfiíklad jeÏatka kufií noha, béry,

rdesno ble‰ník, rdesno ãervivec, laskavce, merlíky aj.Zejména pouÏíváním kejdy s nízk˘m obsahem su‰iny pojejím krátkém uloÏení v jímce se vytvofií optimální pod-mínky pro rÛst a v˘voj nûkter˘ch vytrval˘ch plevelÛ

VLIV HERBICIDÒ

Velkoplo‰né pouÏívání herbicidních pfiípravkÛ ve v‰echpûstovan˘ch plodinách zasáhlo do sloÏení druhovéhospektra ve srovnání s ostatními faktory nejrazantnûji.Masovû se zaãaly pouÏívat herbicidy aÏ od druhé svû-tové války. V˘voj herbicidÛ probíhal a neustále probíhávelmi rychle. Zpoãátku se vyuÏívaly pouze v nûkter˘chplodinách, dnes se jimi o‰etfiuje témûfi 100 % ornépÛdy, vyjma plochy vyãlenûné pro ekologické zemûdûl-ství nebo na plochách, které se nacházejí v ochran-n˘ch pásmech zdrojÛ pitné vody.

15Popis metodiky

stoupající tendenci. Rychle se ‰ífií napfiíklad vytrvaléplevelné druhy (pcháã rolní, p˘r plaziv ,̆ pelynûk ãer-nob˘l, mléã rolní, rukev obecná, ãistec bahenní,kamy‰ník polní a kamy‰ník ‰irokoplod˘ a celá fiada dal-‰ích), ale na ornou pÛdu se ‰ífií i takové plevele, kterése za normálních podmínek na ní nevyskytují (pampe-li‰ka lékafiská, ‰Èovík kadefiav ,̆ ‰Èovík tupolist˘ aj.).Z jednolet˘ch plevelÛ pfievládají tyto druhy: chundelkametlice, hefimánkovec nevonn ,̆ svízel pfiítula, truska-vec ptaãí, ptaãinec prostfiední, bolehlav plamat ,̆ hlu-chavka objímavá a nachová.

Pfii sklizni sklízecími mlátiãkami, zvlá‰tû obilnina fiepky, se vût‰ina semen plevelÛ dostane na povrchpÛdy a stává se zdrojem dal‰ího zaplevelení. Nebez-peãn˘ je také v˘drol obilí a fiepky, které se v posledníchletech stávají nepfiíjemn˘mi plevely. V nûkter˘ch oblas-tech se stává problematick˘m i v˘drol sluneãnice, fiepkyozimé, ostropefice mariánského a dal‰ích plodin. Tytoplodiny jsou následnû velmi obtíÏnû hubitelné v jin˘chplodinách. Proto je tfieba vûnovat pozornost sefiízenísklízecí techniky a volit optimální dobu skliznû.

VLIV V¯ÎIVY ROSTLIN

V˘Ïiva rostlin má velk˘ vliv na rÛst plevelÛ i druhovéspektrum spoleãenstev. Plevelné rostliny reagují na hno-jení zv˘‰en˘m rÛstem, v fiadû pfiípadÛ i rychleji neÏ


Peãlivá pfiíprava pÛdy a pfiesné setí jsou základem zdravého porostu

0 kg N 50 kg N 100 kg N 150 kg N

Dávka N/ha (intenzita hnojení)

4000

3500

3000

2500

2000

1500

1000

500

0

Hmotnost sušiny vytrvalých plevelů ma 100 m2

v závislosti na rozdílné intenzitě hnojení N v ozimé pšenici

Hm

otno

st v

g

pcháã rolní

p˘r plaziv˘

0 5 10 15 20

Regenerace v %

Aminex

Mustang Forte

Dicamba

Lontrel 300

Regenerace pcháče rolního jeden měsíc po aplikaci herbicidů

0 10 20 30 40 50 60 70 80

Regenerace v %

Aminex

MustangForte

Dicamba

Lontrel 300

Regenerace pcháče rolního tři měsíce po aplikaci herbicidů

Mustang Forte(4 – 6 listÛ)

Lontrel 300(4 – 6 listÛ)

Granstar(4 – 6 listÛ)

Esteron(4 – 6 listÛ)

Agritox(4 – 6 listÛ)

50

40

30

20

10

0

Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů v různých růstových fázích

Reg

ener

ace

v %

16 17METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ Popis metodiky

Herbicidy ovlivnily naprostou vût‰inu technologiípûstování rostlin. Bez herbicidních pfiípravkÛ neníprakticky moÏné pûstovat plodiny. Zemûdûlci se v‰akpfii pouÏívání nevyrovnali s fiadou chyb pfii jejich apli-kaci, které následnû komplikují regulaci plevelÛ nazemûdûlské pÛdû.

Poãet souãasnû pouÏívan˘ch herbicidních látek jestále obrovsk .̆ Vzhledem ke stále se zvy‰ujícím poÏa-davkÛm na bezpeãnost potravin a minimalizaci ekoto-xikologick˘ch rizik nejsou velmi ãasto prodluÏoványregistrace jiÏ dfiíve povolen˘ch herbicidÛ. Ze stejn˘chdÛvodÛ je poãet novû zavádûn˘ch herbicidÛ stáleniÏ‰í. Velkoplo‰nû je tak vyuÏíváno men‰í mnoÏstvíherbicidÛ. Ostatní se vyuÏívají okrajovû nebo ve speci-álních plodinách.

Druhové sloÏení plevelÛ na orné pÛdû bylo vÏdyv˘znamnû ovlivnûno po zavedení velmi úãinn˘ch herbi-cidÛ, které se velmi rychle roz‰ífiily a byly pouÏívány navelk˘ch plochách zemûdûlské pÛdy fiadu let po sobû.ProtoÏe selekãní tlak byl velkoplo‰n˘ a dlouhodob ,̆v˘znamnû byla ovlivnûna druhová skladba plevelÛ.

Pûstování plodin nejdfiíve ovlivnilo zavedení rÛsto-v˘ch herbicidÛ typu 2,4-D a MCPA, které byly velko-plo‰nû pouÏívány v obilninách. Úãinek na plevele po

jejich zavedení byl velmi dobr˘ po dobu nûkolika let.Po del‰í dobû jejich pouÏívání v‰ak citlivé plevele(hofiãice rolní, fiedkev ohnice, penízek rolní, koko‰kapastu‰í tobolka aj.), které byly dominantní v plevel-n˘ch spoleãenstvech postupnû ustupovaly a pomûrnûrychle se poãaly ‰ífiit nûkteré jednodûloÏné plevele(oves hluch ,̆ chundelka metlice) a fiada dvoudûloÏ-n˘ch plevelÛ (hefimánkovec nevonn ,̆ rozrazil persk ,̆hluchavka objímavá, hluchavka nachová, svízel pfií-tula, violka rolní). Dlouhodobé pouÏívání herbicidÛnaru‰ilo diverzitu pleveln˘ch spoleãenstev. PoãetdruhÛ se podstatnû sníÏil, ale intenzita zaplevelenízÛstala stejná, pfiípadnû vzrostla. Plevelné druhy, kterénebyly hubeny tûmito herbicidy, byly v‰ak agresivnûj‰ía více konkurovaly obilovinám i ostatní plodinám.Problém byl fie‰en kombinacemi herbicidÛ, které roz‰i-fiovaly spektrum úãinku herbicidÛ. Velmi ãasto se pou-Ïívaly kombinace 3 – 5 úãinn˘ch látek. PouÏití tako-v˘ch kombinací je v‰ak nákladnûj‰í a klade nároky naznalosti zemûdûlcÛ. V minulosti se bohuÏel tyto kom-binace pouÏívaly pau‰álnû, bez pfiihlédnutí k druho-vému spektru plevelÛ, coÏ mûlo za následek dal‰íselekci pleveln˘ch spoleãenstev.

Dal‰í velmi v˘znamnou etapou bylo zavedení triazi-

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

Hloubka v cm

Aminex

Mustang Forte

Dicamba

Lontrel 300

Hloubka destrukce kořenů pcháče rolního po aplikaci herbicidů ve fázi listové růžice (4 – 6 listů)

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

Hloubka v cm

Aminex

Mustang Forte

Dicamba

Lontrel 300

Hloubka destrukce kořenů pcháče rolního po aplikaci herbicidů ve fázi tvoření lodyhy (10 – 15 cm)

6. 6. 4. 7. 6. 8.Termíny hodnocení

120

100

80

60

40

20

0

Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů (T1 – 2 až 3 listy)

% r

egen

erac

e

kontrola tribenuron 2,4 – D


120

100

80

60

40

20

0

Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů(T2 – 6 až 8 listů)

% r

egen

erac

e

kontrola Lontrel 300 Galera


120

100

80

60

40

20

0

Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů –2 až 3 listy

% r

egen

erac

e

kontrola tribenuron 2,4 – D clopyralid MCPA


120

100

80

60

40

20

0

Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů – délka lodyhy 10 cm

% r

egen

erac

e

kontrola tribenuron 2,4 – D clopyralid MCPA

Úãinek herbicidu 2,4 – D Úãinek herbicidu MCPA

19Popis metodiky

nov˘ch herbicidÛ, pfiedev‰ím simazinu a atrazinu. Tytoherbicidy umoÏnily rozvoj pûstování kukufiice na zrnoi siláÏ a zelené krmení. Úspû‰nû hubily v‰echny jedno-leté plevele a zaruãovaly dokonalou ochranu proti ple-velÛm po celou dobu vegetace vzhledem k jejichv˘razné perzistenci v pÛdû. UmoÏnily pûstování mono-kultur s aplikací vy‰‰ích dávek tûchto herbicidÛ, aniÏdo‰lo k po‰kození následn˘ch kultur. Podobnû byly tytoherbicidy pouÏívány v jabloÀov˘ch sadech. Tyto apli-kace ov‰em pfiinesly nárÛst nûkter˘ch vytrval˘ch plevelÛv kukufiici a sadech, napfi. pcháãe rolního, p˘ru plazi-vého, kopfiivy dvoudomé a svlaãce rolního. Problém bylbohuÏel fie‰en postupn˘m zvy‰ování dávek herbicidÛ.Vytrvalé plevele v‰ak ani zv˘‰ené dávky herbicidÛ nehu-bily. Rostliny pcháãe rolního aj. nebyly vystaveny kon-kurenci ostatních plevelÛ, proto se rychle ‰ífiily a stalyse dominantními plevely v tûchto kulturách. Poklesúrovnû zpracování pÛdy podpofiil rychlé ‰ífiení tûchto

vytrval˘ch plevelÛ. Vysoké dávkytriazinov˘ch herbicidÛ navícurychlily vznik rezistentníchpopulací plevelÛ.

Po mnohaletém úspû‰némpouÏívání tûchto perzistentníchherbicidÛ se projevily problémys jejich rezidui v pÛdû, podzem-ních vodách atd.

Do hubení plevelÛ v˘znamnûzasáhly i herbicidy glyphosate(Roundup aj.) a paraquat (Gra-moxone). Zejména herbicidglyphosate umoÏnil úspû‰nûhubit vytrvalé i jednoleté ple-vele na orné pÛdû pfii pfiedskliz-Àov˘ch aplikacích, v sadech, ale

i na nezemûdûlské pÛdû.Zásadní obrat v hubení plevelÛ v obilninách, ale

pozdûji i v kukufiici a cukrovce pfiineslo zavedení sulfo-nylmoãovin. Nejznámûj‰ím herbicidem je chlorsulfuron(Glean), tribenuron (Granstar) a mnoho dal‰ích. Tytoherbicidy se pouÏívají v gramov˘ch dávkách a mají‰iroké spektrum úãinku pfiedev‰ím na jednodûloÏnéplevele.

Vzhledem k jejich ‰irokému spektru úãinku, cenûi toxikologii se sulfonylmoãoviny pouÏívají velko-plo‰nû po dlouhou dobu (pfies 20 let). Po jejich mno-haletém pouÏívání se dostavil stejn˘ efekt jako podlouhodobém pouÏívání jin˘ch skupin herbicidÛ. Ple-vele citlivé vÛãi tûmto herbicidÛm byly potlaãeny,naproti tomu se rychle ‰ífiily plevele relativnû odolné.Vzhledem k tomu, Ïe sulfonylmoãoviny vykazujízejména efekt na jednoleté plevele, umoÏÀují vytrva-l˘m plevelÛm jejich ‰ífiení na orné pÛdû. Typick˘m pfií-


kladem je expanze pcháãe rolního, mléãe rolního,rdesna obojÏivelného a dal‰ích.

Z tûchto údajÛ vypl˘vá, Ïe plevelná spoleãenstva sezatím úspû‰nû vypofiádala se v‰emi technologiemii sebeúãinnûj‰ími herbicidy. To je jist˘m varováním.Musíme si uvûdomit, Ïe na‰ím cílem není úplné vyhu-bení plevelÛ, ale formou úãinn˘ch metod pouze pleveleregulovat a neumoÏnit neuváÏen˘mi zásahy naru‰enírovnováhy mezi jednotliv˘mi pleveln˘mi druhy. Pfiinerespektování tûchto zákonitostí si do budoucnavytvofiíme celou fiadu problémÛ. Pfiíkladem mÛÏe b˘trychl˘ nárÛst ploch s GMO plodinami a vystavení pleve-lov˘ch spoleãenstev herbicidÛm typu glyphosate, vÛãinimÏ jsou tyto plodiny (fiepka, kukufiice, cukrovka, sójaatd.) odolné.

VLIV NEZEMùDùLSKÉ âINNOSTI NA ZMùNUPLEVELN¯CH SPOLEâENSTEV

PÛsobení ãlovûka na krajinu má pochopitelnûv˘znamn˘ vliv i na zemûdûlství a tedy druhotnû i naplevelná spoleãenstva. Je dlouhodobé a zásahy doÏivotního prostfiedí b˘vají zpravidla velkoplo‰né. Urba-nizace krajiny, povrchová tûÏba surovin, velkoplo‰néskládky a v˘sypky ovlivnily v˘skyt rostlin a existencivhodn˘ch podmínek pro vût‰inu rostlinn˘ch druhÛ.Nûkteré druhy rostlin v‰ak rostou i za tûchto okolnostía protoÏe nemají konkurenci, velmi rychle se rozmno-Ïují a osidlují tyto plochy. Následnû potom osidlujíi zemûdûlskou pÛdu. Mezi takové druhy patfií pcháãrolní a celá fiada dal‰ích. Tyto zdroje zaplevelení jenutné o‰etfiovat, aby se zabránilo jejich dal‰ímu ‰ífiení.

Regulace plevelÛ na nezemûdûlsk˘ch plochách jepomûrnû sloÏit˘m problémem. Zejména rozsáhlé plo-chy Ïeleznic, plochy v pfiístavech a manipulaãníchskladech b˘vají pravidelnû o‰etfiovány herbicidy. Pou-Ïívány jsou totální, zpravidla perzistentní herbicidyv podstatnû vy‰‰ích dávkách neÏ v zemûdûlství. Tytoplochy jsou zdrojem rezistentních populací plevelÛ,které se následnû mohou ‰ífiit na zemûdûlskou pÛdu.Nejvût‰ím problémem je jejich ‰ífiení po Ïeleznici pocelé republice.

K rychlému ‰ífiení pleveln˘ch druhÛ docházív posledních letech pfiedev‰ím podél dálnic a vysoko-rychlostních silnic. Rychl˘ postup ‰ífiení nûkter˘chpleveln˘ch druhÛ napfiíã Evropou je zfieteln .̆ Zejménaplevele roz‰ifiující se anemochornû mezi nûÏ patfiíi pcháã rolní. Vzhledem k budování dal‰ích nov˘ch dál-nic lze pfiedpokládat, Ïe ‰ífiení plevelÛ podél nich budenab˘vat na stále vût‰ím v˘znamu.

6. Metody regulace vytrval˘ch plevelÛ

OBECNÉ ZÁSADY REGULACE VYTRVAL¯CH PLEVELÒ

Vliv stfiídání plodin:V‰eobecnû je znám˘ vliv stfiídání plodin na v˘skyt ple-velÛ. DodrÏování zásad stfiídání plodin, kdy dochází kestfiídání obilnin a ‰irokolist˘ch plodin, okopanin a vyu-Ïívání vytrval˘ch i jednolet˘ch pícnin vytváfií základnípfiedpoklad pro sníÏení zaplevelení polí. V souãasnédobû s ohledem na v˘znamn˘ pokles stavÛ skotu z polítémûfi vymizely pícniny, po luskovinách není poptávka,v˘znam fiepy cukrové stále klesá a hlavní zfietel je kla-den na pûstování obilnin a fiepky olejky. Tento stavvytváfií vhodné podmínky pro expanzní ‰ífiení celé fiadypleveln˘ch druhÛ. Z tohoto pohledu je zfiejmé, Ïefunkci stfiídání plodin v Ïádném pfiípadû nemÛÏemevyuÏít v systémech regulace plevelÛ.

Vliv základního zpracování pÛdy:Z pohledu vytrval˘ch plevelÛ stojí za pozornost porov-nání klasického zpracování pÛdy a technologií mini-málního zpracování pÛdy. Klasická orba více rozru‰ujekofienov˘ systém a v˘raznû potlaãuje pfiedev‰ím pely-nûk ãernob˘l a rukev obecnou, jejichÏ kofienovésystémy jsou pomûrnû citlivé na po‰kození a jsou hlu-bokou orbou zaklopeny a silnû po‰kozeny. TéÏ pcháãrolní, mléã rolní, ãistec bahenní a rdesno obojÏivelnéhluboká orba po‰kodí. Technologie minimálního zpra-cování by mûly b˘t provádûny na pozemcích s mini-málním v˘skytem vytrval˘ch plevelÛ. Mûlké zpracovánípÛdy po‰kozuje pouze svrchní ãást kofienovéhosystému. Toto po‰kození vyvolává velmi silnou regene-raci, coÏ vede k pomûrnû rychlému roz‰ífiení vytrval˘chplevelÛ.Generativní ‰ífiení pcháãe rolního na pole z neudrÏovan˘ch ploch

60

50

40

30

20

10

0

Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů – maloparcelový pokus

Poã

et lis

tov˘

ch r

ÛÏic

1. hodnocení (1. 7.) 2. hodnocení (23. 7.)

� 1. Aminex� 2. Mustang� 3. Galera� 4. Esteron� 5. Granstar� 6. Lonrel� 7. Neo‰etfiená

kontrola

Pcháã rolní

21Popis metodiky

Vliv kultivace za vegetace – pleãkování (kukufiice,sluneãnice, brambory aj.):Mechanické zpÛsoby regulace, pfiedev‰ím pleãkovánímají v˘znam pfiedev‰ím v ‰irokofiádkov˘ch plodinách.Pravidelné pleãkování po‰kozuje vytrvalé plevele. Vzhle-dem k mohutnému kofienovému systému v‰ak rostlinypomûrnû rychle regenerují a to i za sucha. Proto jenutné zásahy opakovat zpravidla po celou vegetacipûstovan˘ch plodin.

PouÏití herbicidÛ:PouÏití herbicidÛ proti vytrval˘m plevelÛm závisí pfiede-v‰ím na pûstovan˘ch plodinách, kde je moÏné herbicidypouÏít. Nejvíce je pouÏití herbicidÛ propracováno protipcháãi rolnímu. Herbicidy je moÏné pouÏívat jak v obil-ninách tak i v kukufiici, fiepce ozimé, fiepû cukrové pfií-padnû i v jin˘ch plodinách. Herbicidy je nutné aplikovatpouze ve vhodné rÛstové fázi a v horní hranici povolenédávky. Aplikace herbicidÛ v ranûj‰ích rÛstov˘ch fázíchnebo aplikace niÏ‰ích dávek v˘raznû ovlivní regeneraci,coÏ se projeví masivním ra‰ením nov˘ch v˘honÛa v mnoha pfiípadech se dostaví kritické zaplevelení.

Biologická regulace:VyuÏiti biologické regulace v souãasné dobû nenímoÏné. Rostliny pcháãe rolního jsou v‰ak velmi ãastonapadány rzí vonnou, která dokáÏe v nûkter˘ch roãní-cích v˘znamnû potlaãit rostliny pcháãe. Kvûtenstvípcháãe b˘vá velmi silnû parazitováno celou fiadouhmyzích druhÛ. Zejména vrtule, a nosatci silnû parazi-tují úbory pcháãe. Velmi ãasto b˘vá parazitovánoi více jak 80 % naÏek v úboru. V nûkter˘ch roãnícíchsilnû po‰kozuje lodyhy a listy baboãka bodláková.PfiestoÏe mÛÏe b˘t celková parazitce rostlin pcháãerolního v nûkter˘ch letech a lokalitách vysoká, vliv nacelkové zaplevelení porostÛ to v‰ak neovlivní.

REGULACE PLEVELÒ NA ORNÉ PÒDù

Jedná se o pouÏívání herbicidních pfiípravkÛ pfied setímnebo v˘sadbou plodin na vyra‰ené a vze‰lé plevele.V˘znam tûchto aplikací spoãívá v eliminaci jednolet˘chplevelÛ i vytrval˘ch plevelÛ vãetnû zasaÏení jejichkofienového systému a zabránûní jejich regeneraci.

Podmínkou pro dosaÏení optimálního úãinku jev˘skyt pleveln˘ch druhÛ s dostateãnû vytvofienoulistovou plochou, která zajistí dokonal˘ pfiíjem úãinnélátky rostlinami. U vytrval˘ch plevelÛ (pcháã rolní aj.)je dÛleÏité, aby byl vytvofien dostateãn˘ poãet v˘honÛ


F - 1 F - 2 F - 3 F - 4RÛstová fáze pcháãe rolního

140

120

100

80

60

40

20

0

Vliv termínu aplikace herbicidů na regeneraci pcháče rolního

% r

egen

erac

e

clopyralid MCPA tribenuron 2,4 - D

Rostlina pcháãe 45 dní stará Regenerace rostlin pcháãe po aplikaci herbicidÛ

Îír baboãky bodlákovéBaboãka bodláková

Kuklící se housenkababoãky bodlákové

PfiedseÈová aplikace glyphosatu v kukufiici

Herbicidy registrované pro aplikace herbicidů proti plevelům na orné půdě

(Vybrané přípravky)

Název herbicidu Dávkování na 1 ha Termín aplikace Doporuãení pro aplikaci(úãinná látka)

CLINIC (glyphosate-IPA) 3,0 – 5,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

DOMINÁTOR (glyphosate-IPA) 3,0 – 5,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

GLYFOGAN 480 SL (glyphosate-IPA) 3,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

GLYFOS (glyphosate) 3,0 – 5,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

KAPUT (glyphosate-IPA) 3,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

KAPUT HARVEST (glyphosate-IPA) 3,0 – 5,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

ROUNDUP ACTIV (glyphosate-IPA) 6,0 – 10,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

ROUNDUP BIAKTIV (glyphosate-IPA) 3,0 – 5,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

ROUNDUP FORTE (glyphosate) 1,5 – 2,5 kg pfied setím na vze‰lé plevelné rostliny

ROUNDUP KLASIK (glyphosate-IPA) 3,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

TAJFUN 360 (glyphosate-IPA) 3,0 po sklizni na vze‰lé plevelné rostliny

TOUCHDOWN QUATTRO (glyphosate) 4,0 na strni‰tû na vze‰lé plevelné rostliny

z kofienov˘ch v˘bûÏkÛ. Pfii velmi silném zapleveleníi pfii úãinku 100 % po aplikaci musíme poãítat s tím, Ïeãást rostlin (kofienÛ, kofienov˘ch v˘bûÏkÛ) pfieÏije. Pfiivelmi vysokém zaplevelení pfii herbicidním úãinku 99,0% mÛÏe i 1 % pfieÏiv‰ích vegetativních diaspor zname-nat vysok˘ potenciál pro dal‰í zaplevelení. Proto jechybou, myslíme-li si, Ïe aplikace vysoce úãinného her-bicidu vyfie‰í problém vytrval˘ch plevelÛ. Aplikace her-bicidÛ je úãinná pouze za pfiedpokladu spolupÛsobenízpracování pÛdy, agrotechniky, pouÏití dal‰ích herbi-cidÛ a celkové péãe o pÛdu. Musíme si uvûdomit, Ïez jednoho segmentu kofienov˘ch v˘bûÏkÛ pcháãe rol-ního pfies 10 m kofienov˘ch v˘bûÏkÛ. To pfiedstavujevysok˘ reprodukãní potenciál.

Z hlediska potlaãení vytrval˘ch plevelÛ a zabránûníjejich vlivu na pûstované plodiny je nutné aplikovatherbicidy na poãátku vegetace, jinak dochází k neod-straniteln˘m ‰kodám na porostech pûstovan˘ch plodin.

Plevel pcháã rolní je moÏné úspû‰nû regulovat her-bicidy s úãinn˘mi látkami MCPA, 2,4 – D, tribenuron,clopyralid, dicamba i celou fiadou dal‰ích herbicidÛ.Základem úspûchu je aplikace herbicidÛ na vyvinutérÛÏice nebo lodyhy dlouhé do 15 cm. V této fázi docházík translokaci úãinn˘ch látek do kofienového systému ple-velÛ, coÏ má za následek nízkou regeneraci z kofienÛ.Mezi nejvhodnûj‰í z pohledu pouÏití herbicidÛ protipcháãi rolnímu patfií mimo jiné následující herbicidy:nejznámûj‰í jsou herbicidy na bázi MCPA, 2,4-D, pfií-padnû dicamby aj. Mohou se pouÏívat samostatnû nebojako kombinované herbicidy. Pro dosaÏení lep‰ího úãinkuje moÏné pouÏít kombinací herbicidÛ MCPA + clopyralidnebo tribenuron + clopyralid aj. Velmi úãinn˘ je herbi-cid clopyralid (Lontrel 300), kter˘ vykazuje vysok˘ úãi-nek na pcháã rolní i v ãasnûj‰ích rÛstov˘ch fázícha silnû po‰kozuje kofienov˘ systém. Pro regulaci pcháãeje vhodn˘ herbicid Mustang s úãinn˘mi látkami (flora-sulam + 2,4-D). Efektivní jsou i nûkteré sulfonylmoão-viny (Granstar 75 WG, Husar, Sekator, Huricane aj.).Jejich úãinku v‰ak napomáhá konkurence obilnin.

REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO V OZIMÉ ¤EPCE

Vlivem ãasného setí ozimé fiepky a hojnému vyuÏívánítechnologií minimálního zpracování pÛdy dochází k tvo-fiení listov˘ch rÛÏic jiÏ brzy na podzim a proto je nutnéaplikovat úãinné herbicidy jiÏ na podzim ve fázi vytvo-fiení listov˘ch rÛÏic pcháãe. Pro tyto úãely je moÏné vyu-Ïít herbicid Lontrel 300 s úãinnou látkou clopyralidpodobnû jako v obilninách.Velmi dobr˘ úãinek na pcháãrolní vykazuje herbicid Galera (clopyralid + picloram),kdy úãinek obou úãinn˘ch látek na pcháã se v˘znamnûdoplÀuje. V˘sledkem je rychlé odumírání nadzemníhmoty pcháãe a rychlá translokace úãinn˘ch látek dokofienového systémÛ coÏ zabrání následné regeneraci.Galera ve srovnání s ostatními herbicidy má rychl˘nástup úãinku na nadzemní hmotu. Úãinek na destrukcikofienového systému má podobn˘ jako u herbicidu Lon-trel, následná regenerace je v‰ak je‰tû niÏ‰í.

23Popis metodiky

nebo listov˘ch rÛÏic. U pcháãe listové rÛÏice mini-málnû s 6 – 8 listy.

Úãinek tûchto aplikací je vysok˘ za dostatku vláhy,kdy jednoleté plevele masovû vzcházejí a vytrvalé ple-velné druhy mohutnû obráÏejí. V období such˘chperiod tyto aplikace v‰ak vykazují nedostateãné efekt,kter˘ je sníÏen etapov˘m vzcházením jednolet˘ch ple-velÛ a postupn˘m ra‰ením vytrval˘ch plevelÛ z pod-zemních orgánÛ (kofienové v˘bûÏky)

REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO V OBILNINÁCH

Hustû seté plodiny, mezi nûÏ patfií obilniny, majípomûrnû vysokou konkurenãní schopnost vÛãi vût‰inûpleveln˘m druhÛ v pfiípadû, Ïe jejich v˘skyt je men‰í.Konkurenãní schopnost obilnin závisí na nûkolika fak-torech. Základem je kvalitní osivo, zpracování pÛdy,kvalita setí, termín setí a správné hnojení. V pfiízni-v˘ch povûtrnostních podmínkách je schopen porostobilnin dobfie potlaãovat plevelné rostliny. Herbicidnípfiípravky ve zdrav˘ch a dobfie vyvinut˘ch obilnináchproto pouze pomáhají obilninám, aby uplatnily svoji

schopnost potlaãovat plevele. V souãasné dobû je natrhu pomûrnû rozsáhl˘ sortiment herbicidních pfií-pravkÛ s rÛzn˘m spektrem úãinku. O v˘bûru proto roz-hoduje pfiedev‰ím cena a spektrum jejich úãinku naplevelné rostliny. Ne vÏdy se podafií plevele regulovatna poãátku vegetace pûstovan˘ch plodin.

Vysok˘ podíl pûstovan˘ch obilnin a ozimé fiepky naorné pÛdû, technologie minimálního zpracování pÛdya pfiedev‰ím dlouhodobé jednostranné pouÏívání her-bicidÛ se stejn˘m, nebo podobn˘m mechanismem máza následek ‰ífiení vytrval˘ch plevelÛ jako napfiíkladpcháã rolní (Cirsium arvense) i dal‰í vytrvalé plevelnédruhy. Je obecnû známo, Ïe zvlá‰tû pfii pouÏití herbi-cidÛ proti pcháãi rolnímu v˘znamnû rozhoduje právûsprávné naãasování aplikace herbicidÛ. Pfiedev‰ímu pcháãe rolního pfii nevhodném termínu naopak pod-pofiíme regeneraci pupenÛ na kofienov˘ch v˘bûÏcích,coÏ má za následek vy‰‰í zaplevelení po aplikaci, neÏpfied aplikací. Vzhledem k tomu, Ïe proti pcháãi rol-nímu jsou k dispozici úãinné herbicidy pfies více jaktfiicet let, pokládáme právû jejich nesprávné pouÏíváníza rozhodující pfiíãinu tak vysokého v˘skytu pcháãerolního. K souãasné situaci téÏ pfiispûl i vysok˘ podílneobdûlávan˘ch polí a celkov˘ úpadek údrÏby nezemû-dûlské pÛdy, komunální sféry a obecnû krajiny.Z tûchto zanedban˘ch ploch se na ornou pÛdu ‰ifiíkaÏd˘ rok obrovské mnoÏství diaspor plevelÛ.

V takov˘chto podmínkách mají plevele optimálnípodmínky k ‰ífiení a rÛstu. Proto jsme ãasto svûdkyselhání úãinku i vysoce úãinn˘ch herbicidÛ. Pfiíãinoub˘vá zpravidla nevhodnû provedená aplikace herbicidÛ.Velmi ãasto se projeví slab˘ úãinek i v pfiípadû dodrÏenív‰ech podmínek pro správnou aplikaci. Zde si musímeuvûdomit, Ïe nás zajímá jednak okamÏit˘ úãinek zhrubado jednoho mûsíce po aplikaci tak i efekt dlouhodob ,̆minimálnû do pfií‰tího roku. Pfii sledování dlouhodo-bého efektu je nutné poãítat s ãásteãnou regenerací


1 – 2 listy 3 – 4 listy 5 – 6 listyRÛstová fáze pcháãe rolního

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

Vliv růstové fáze pcháče rolního na účinek herbicidů Lontrel 300

% ú

ãink

u

Lontrel 300 0,4 l/ha Lontrel 300 0,3 l/ha Lontrel 300 0,2 l/ha

1 – 2 listy 3 – 4 listy 5 – 6 listyRÛstová fáze pcháãe rolního

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

Vliv růstové fáze pcháče rolního na účinek herbicidů Galera

% ú

ãink

u

Galera 0,4 l/ha Galera 0,3 l/ha Galera 0,2 l/ha


140

120

100

80

60

40

20

0


% r

egen

erac

e

Lontrel 300 Agritox 50 SL Granstar Esteron


120

100

80

60

40

20

0


% r

egen

erac

e

Lontrel 300 Huricane Esteron


25

20

15

10

5

0


% r

egen

erac

e

Lontrel 300 Galera

< Pcháã rolní v ozimé p‰enici

pcháã rolní ve srovnání s dávkami niÏ‰ími. Pfiedskliz-Àové aplikace v uveden˘ch pokusech potvrdily vy‰‰í úãi-nek na p˘r plaziv˘ neÏ pcháã rolní.

REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO V KUKU¤ICI

Aplikace neselektivních herbicidÛ pfied setím:Vzhledem k ãasné pfiípravû pÛdy na jafie, zabránûníztrátám na vlhkosti pÛdy a k pomûrnû pozdnímu setíkukufiice, hrozí riziko pomûrnû silného v˘skytu plevelÛjiÏ pfied zasetím kukufiice. Tomu mÛÏeme pomûrnûúãinnû zabránit aplikacemi neselektivních systémovûpÛsobících herbicidÛ na bázi glyphosatu. Aplikacetûchto herbicidÛ jsou vysoce úãinné na jednoleté ple-vele, kdy je moÏné dosáhnout aÏ 100 % úãinku, alei na plevele vytrvalé. PouÏití tûchto herbicidních látekje moÏné doporuãit pfiedev‰ím proti p˘ru plazivémua pcháãi rolnímu. Aplikace v˘‰e uveden˘ch herbicidÛje úãinná na vytrvalé plevele pouze v pfiípadû vytvo-fiení dostateãnû velké listové plochy. Úãinná látka jetranslokována z nadzemních ãástí do kofienovéhosystému, proto je dÛleÏité, aby na listech ulpûlodostateãné mnoÏství úãinné látky. Rychlost translo-kace je téÏ ovlivÀována teplotou vzduchu a dostatkem

vláhy. V such˘ch a studen˘ch periodách je pfiíjemtûchto látek i jejich translokace negativnû ovlivnûna.Pfiíli‰ ãasnû provedené aplikace sniÏují jejich v˘sledn˘efekt pfiedev‰ím z dÛvodu nedostateãného vyra‰enívytrval˘ch plevelÛ z oddenkÛ ãi kofienov˘ch v˘bûÏkÛna povrch ornice. Pfiíprava pÛdy pfii pfiedseÈové pfií-pravû po aplikaci herbicidÛ glyphosate a sulphosatemÛÏe probûhnout pfii v˘skytu jednolet˘ch plevelÛ jiÏ

25Popis metodiky

Pro regulaci pcháãe lze vyuÏít i herbicidu GaleraPodzim. Jedná se o kombinovan˘ herbicidní pfiípravekse systémov˘m úãinkem s pomûrnû ‰irok˘m spektremúãinku (clopyralid, cicloram, aminopyralid). V‰echnyúãinné látky vykazují pomûrnû vysok˘ úãinek na rost-liny pcháãe rolního. Termín aplikace je nutné volittak, aby byly plevelné rostliny dostateãnû zasaÏenypostfiikovou kapalinou. Optimální je aplikace na jed-noleté plevele ve fázi 2 – 4 prav˘ch listÛ. Galera Pod-zim má dostateãn˘ efekt jak na ra‰ící listové rÛÏicepcháãe rolního a mléãe rolního, tak i na celou fiadujednolet˘ch plevelÛ, které byly v minulosti obtíÏnûhubitelné v ozimé fiepce. Systémov˘ úãinek a vysokáperzistence pfiípravku zabraÀuje následné regeneraciplevelÛ po aplikaci.

P¤EDSKLIZ≈OVÉ APLIKACE HERBICIDÒ

Podstata tûchto aplikací spoãívá pfiedev‰ím ve vysokéherbicidní spolehlivosti na p˘r plaziv ,̆ pcháã rolní, pely-nûk ãernob˘l a dal‰í plevele. Plevele mají vytvofienouvelkou listovou plochu, coÏ pfiíznivû ovlivní mnoÏstvípfiijaté úãinné látky a její následnou translokaci dokofienÛ vytrval˘ch plevelÛ.

Pfiedpokladem úspûchu je dodrÏení termínu aplikaceherbicidÛ, aby do‰lo k odumfiení nadzemních ãástírostlin plevelÛ. Nespornou v˘hodou tûchto aplikací jerovnomûrnû vyzrál˘ porost obilnin a odumfielé plevele.To podstatnû zjednodu‰uje sklizeÀ obilnin a v˘raznûsníÏí ztráty pfii sklizni i náklady na dosou‰ení zrna.

Pro pfiedsklizÀové aplikace je povolena celá fiadaherbicidÛ na bázi glyphosatu (Roundup, Dominatoraj.) a sulphosate (Touchdown). Pro tyto aplikace v‰akplatí vesmûs omezení v mnoÏitelsk˘ch porostech aaplikace jsou limitovány obsahem vody do 150 – 200l/ha. Zpravidla jsou pro aplikace pouÏívány speciální

samochodné postfiikovaãezaruãující pfiesné úspornédávkování.

Z hlediska spolehlivostiaplikací je v‰ak nutné upo-zornit, Ïe pfii velmi silnémzaplevelení pfieváÏnû pchá-ãem rolním, je dávka herbi-cidu i vody na hranici spo-lehlivosti úãinku herbicidu.Rostliny pcháãe rolního sepfieváÏnû vyskytují v tzv.hnízdech. Lodyhy vytváfiejívelmi hust˘ porost do kte-rého se herbicid dostanepouze na okraji tzv. hnízd.Vût‰ina lodyh tedy nenízasaÏena a neuhyne. Protolze doporuãit tyto aplikacepfiedev‰ím pfii v˘skytu p˘ru

plazivého, jednolet˘ch plevelÛ, jako napfiíklad svízelpfiítula a niÏ‰ím aÏ stfiedním zaplevelení pcháãem rol-ním. Pfii vysokém zaplevelení pcháãem rolním je moÏ-nost ve zv˘‰ení dávky herbicidu a vody.

Dal‰ím faktorem, kter˘ mÛÏe negativnû ovlivÀovatherbicidní efekt jsou vysoké teploty v dobû aplikace(nad 26 °C). Vlivem tûchto teplot je pfiíjem herbicidu dorostliny velmi rychl ,̆ nadzemní ãást rostlin rychle zasy-chá. Translokace do kofienové soustavy je v‰ak podstatnûvy‰‰í pfii teplotách kolem 20 °C. Proto b˘váme nûkdysvûdky vysoké regenerace pcháãe po tûchto aplikací her-bicidÛ.

Základ úspûchu tûchto aplikací herbicidÛ spoãívá vdostateãném ulpûní postfiikové kapaliny na listech ple-velÛ.

Vzhledem k velmi pfiíznivé ekonomice, herbicidníspolehlivosti a sníÏení ztrát pfii sklizni je pouÏívánítûchto aplikací velmi oblíbené a do budoucna nadáleperspektivní.

Z v˘sledkÛ na‰ich pokusÛ vypl˘vá, Ïe herbicidníefekt se v˘znamnû projevil na pcháã rolní plaziv ,̆ kdynebyly pfiíli‰ v˘znamné rozdíly mezi herbicidy a dávkamive vztahu k v˘nosu ozimé p‰enice. Rozdíly mezi varian-tami herbicidÛ a dávkami byly zfietelné pfii podzimním ajarním hodnocení. Pfii hodnocení herbicidního efektubylo zfiejmé, Ïe vy‰‰í dávky herbicidÛ v˘raznûji potlaãily


Optimální termín aplikace herbicidů proti pcháči rolnímu

Účinek herbicidu Galera Podzim

na vybrané plevele

Plevel Úãinek v %

Pcháã rolní – semenáãe 99

Pcháã rolní – vyra‰ené rÛÏice 91

Herbicidy registrované pro předsklizňové aplikace proti plevelům

(Vybrané přípravky)

Název herbicidu Dávkování Termín aplikace Doporuãení pro aplikaci(úãinná látka) na 1 ha

CLINIC (glyphosate-IPA) 3,0 10 dní pfied sklizní vlhkost zrna 30%, mimo mnoÏitelské porosty

DOMINÁTOR (glyphosate-IPA) 3,0 – 4,0 10 – 14 dní mimo semenné porosty, pfied sklizní vlhkost zrna pod 30 %

GLYFOGAN 480 SL (glyphosate-IPA) 3,0 10 dní pfied sklizní mimo mnoÏitelské porosty

KAPUT (glyphosate-IPA) 3,0 10 dní pfied sklizní vlhkost zrna 30 %, mimo mnoÏitelské porosty

ROUNDUP BIAKTIV (glyphosate-IPA) 3,0 10 dní pfied sklizní mimo mnoÏitelské porosty

ROUNDUP FORTE (glyphosate) 1,5 kg 10 dní pfied sklizní vlhkost zrna max. 30 %, mimo mnoÏitelské porosty

ROUNDUP KLASIK (glyphosate-IPA) 3,0 10 dní pfied sklizní mimo mnoÏitelské porosty

ROUNDUP RAPID (glyphosate-IPA) 2,5 10 dní pfied sklizní mimo mnoÏitelské porosty

TOUCHDOWN QUATTRO (glyphosate) 4,0 7 dní pfied sklizní vlhkost zrna pod 30 %, mimo mnoÏitelské porosty

Aplikace totálního herbicidu proti pcháãe v sadu >

26 27METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

Metodické postupy obsahují nejnovûj‰í informace o bio-logii, reprodukci a ekologii a moÏnostech regulacepcháãe rolního. Poslední metodika byla publikovánav roce 2008 a zab˘vala se pouze vybran˘mi vytrval˘miplevely, ne v‰ak detailnû pcháãem rolním; Mikulka, J.,·trobach J.: Metody regulace vytrval˘ch plevelÛ nazemûdûlské pÛdû ‰etrné k Ïivotnímu prostfiedí, VÚRVa Mze âR. ISBN: 978-80-87011-48-5

Pfiedkládaná metodika obsahuje nejnovûj‰í poznatkyv˘zkumu z biologie a ekologie vytrvalého plevelepcháãe rolního a obsahuje informace o ‰etrn˘ch meto-dách regulace k Ïivotnímu prostfiedí. Metodika respek-tuje ochranu Ïivotního prostfiedí, rozvoj venkova, pra-vidla správné agronomické praxe a poskytuje zajímavéinformace i pro ekologické zemûdûlce. Cílem je minima-lizace rizik kontaminace Ïivotního prostfiedí, ochranaÏivotního prostfiedí a ekologizace zemûdûlství.

II. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPÒ

Metodika bude uplatÀována v zemûdûlsk˘ch podnicích afarmách, kde poskytne nejnovûj‰í poznatky o biologii,ekologii, reprodukci a metodách regulace pcháãe rolníhona zemûdûlské pÛdû. Souãasnû bude vyuÏívána poraden-sk˘mi sluÏbami a vyuÏita ve vzdûlávacích projektech.

Údaje o registrovan˘ch herbicidech najdete v:(viz. Seznam registrovan˘ch pfiípravkÛ na ochranurostlin a Metodická pfiíruãka pro ochranu rostlin,MZe).

III. POPIS UPLATNùNÍ METODIKY

Plevele pÛsobí kaÏdoroãnû vysoké ztráty na úrodûv‰ech pûstovan˘ch plodin. ·kody jsou jednak pfiímoukonkurencí, tak nepfiímé. Napfiíklad znehodnocenískliznû, zv˘‰en˘mi náklady na ãi‰tûní a su‰ení pro-dukce. Odbûrem Ïivin z pÛdy, zv˘‰en˘mi náklady nazpracování pÛdy, mezifiádkovou kultivaci a samozfiejmûnáklady na pouÏití herbicidÛ. Vytrvalé plevele a pfiede-

v‰ím pcháã rolní (Cirsium arvense L. Scop.) patfií mezinejroz‰ífienûj‰í a nejúpornûj‰í plevelné rostliny. Pfied-loÏená certifikovaná metodika v˘znamnû pfiispûjeke sníÏení v˘skytu a hospodáfiské ‰kodlivosti pcháãerolního. Pfiínos je i agroekologick ,̆ aplikací poznatkÛlze celkovû sníÏit náklady na regulaci pcháãe rolníhopfii víceletém vyuÏívání.

IV. EKONOMICK¯ P¤ÍNOS

Pfiíprava pÛdy je základem zdravého porostu

po tfiech dnech po aplikaci. Pfii v˘skytuvytrval˘ch plevelÛ (pcháã rolní aj.) jenutné s pfiípravou pÛdy poãkat aÏ pozeÏloutnutí listÛ tûchto vytrval˘ch ple-velÛ, coÏ mÛÏe trvat v závislosti nateplotách 10 – 14 dnÛ.

Aplikace herbicidÛ po vzejití –postemergentní aplikace:Pfiíjem herbicidÛ pfii postemergentníchaplikacích je ovlivÀován pfiedev‰ímrÛstovou fází pleveln˘ch druhÛ. Celkov˘úãinek je ovlivnûn i povûtrnostnímipodmínkami (vítr, dé‰È, teplota). Systé-movû pÛsobící postemergentní herbicidyjsou pfiijímány vytrval˘mi plevely pfieslisty a následnû jsou translokoványz listÛ do kofienového systému.

Postemergentnû je moÏné pouÏítcelou fiadu herbicidÛ. Z rÛstov˘ch herbicidÛ proti pcháãirolnímu je moÏné pouÏít Lontrel 300 (clopyralid), Sta-rane 250 EC (fluroxypyr), U 46 D Fluid (2,4 – D), Banvel480 (dicamba) a Mustang (florasulam + 2,4 – D).

Pfii aplikacích herbicidÛ na pcháã rolní je moÏnépouÏít i dûlen˘ch aplikací, které zvy‰ují spolehlivostjejich úãinku. Pfiedev‰ím pfii etapovitém ra‰ení zpÛso-ben˘m vlivem sucha. V such˘ch letech mají dûlenéaplikace vy‰‰í úãinek i na plevele jednoleté vzhledemk zachycení více vln vzcházení.

REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO V ¤EPù CUKROVÉ

¤epa cukrová patfií mezi typické ‰irokofiádkové plo-diny, které po pfievaÏující se dobu vegetaãní dobymají minimální konkurenãní schopnost. Z tohotodÛvodu musí b˘t systém regulace dokonale propraco-ván. Regulace jednolet˘ch jednodûloÏn˘ch a dvoudû-

loÏn˘ch plevelÛ je pomûrnû dobfie pro-pracována. Problémem je v‰ak regulacevytrval˘ch plevelÛ a to pfiedev‰ímpcháãe rolního.

Regulace pcháãe byla vÏdy velmisloÏitá s ohledem na to, Ïe se pcháãrolní vyskytuje v tzv. hnízdech. Pozavedení herbicidÛ Lontrel 300 a Safarije moÏné pcháã úspû‰nû regulovati v fiepû cukrové. KaÏd˘ herbicid sevyznaãuje jin˘m úãinkem. Lontrel 300je systémovû pÛsobící rÛstov˘ herbi-cid, kter˘ proniká z listÛ do kofienÛ.Nejvhodnûj‰í termín aplikace je ve fázi2-3 listÛ rÛÏice. I proti pcháãi jemoÏné s úspûchem pouÏít dûlen˘chaplikací. Herbicid Safari je sulfonylmo-ãovin. Termín aplikace je vhodn˘ téÏ

ve fázi 2-3 listÛ rÛÏice. Úãinek je pozvolnûj‰í. Pfii sil-ném zaplevelení je vhodnûj‰í pouÏívat herbicid Lon-trel 300 pro jeho vût‰í rasanci.

7. Závûr

Dokonal˘ eradikaãní efekt na pcháã rolní se projevípouze pfii vyuÏívání v‰ech zpÛsobÛ a metod regulacevíce let po sobû tak, aby jednotlivá opatfiení na sebenavazovala. DÛleÏité je, aby se kofienov˘ systémpcháãe rolního postupnû oslabil a odumfiel a zásobasemen v pÛdû se minimalizovala. Pfied zaplevelenímpcháãem rolním na orné pÛdû se ubráníme pouze pfiidodrÏování v‰ech zásad regulace plevelÛ na orné pÛdûa kaÏdoroãní péãí o pÛdu. Velmi dÛleÏité je zabránûnítvorby generativních diaspor na okolních plochácha jejich ‰ífiení na pole.

MIKULKA J., KNEIFELOVÁ M.: Regulace vytrval˘ch plevelÛv cukrovce. Listy cukrovarnické a fiepafiské. 119, 2003,ã. 5-6, s.140 – 144. KNEIFELOVÁ M., MIKULKA. J.: Regeneration ability of Cirsium arvense (L.) Scop. After herbicide application.Journal of Plant Diseases and Protection. Special Issue XIX, (2004), s. 717-723. SKUHROVEC J., KOPRDOVA S., MIKULKA J.: How can seed feeders regulace dispersion of thistles, Cirsium arvenseand C. heterophyllum? . Journal of Plant Diseases andProtection. Speciál Issue XXI. 2008. p. 282 – 284. STROBACH J., KORâÁKOVA M., MIKULKA J.: Biomass produc-tion of Cirsium arvense (L.) Scop. after generaticeand vegetative propagation in pot experiments. Journal of Plant Diseases and Protection. Speciál Issue XXI. 2008. p. 285 – 289MIKULKA J., KORâÁKOVA M.: Biomass production andgrowth dynamic of Lactuca tatarica in pot experi-ments. Journal of Plant Diseases and Protection. Speciál Issue XXI. 2008. p. 265 – 269.

PAVLÒ, V., HEJCMAN, M., MIKULKA, J. 2009. Cover estima-tion versus density counting in species rich pastureunder different grazing intensity. Enviromental Monitoring and Assesment, 156: 419–424.MIKULKA J., KNEIFELOVÁ M. (ED.). Plevelné rostliny. Profi Press Praha. 2005. 155 s.KAZDA J., MIKULKA J.,PROKINOVÁ E.: Encyklopedie ochranyrostlin. ProfiPress. Praha. 2010. 400 s. MIKULKA J. 2009 Zásady regulace plevelÛ v ozim˘chplodinách. Úroda 9/2009 s. 34 – 36.MIKULKA JAN. Vliv v˘Ïivy rostlin a dal‰ích faktorÛ nav˘skyt plevelÛ. Úroda 3/2008. s. 59 – 60.MIKULKA J. Problematika hubení vytrval˘ch plevelÛv obilninách a kukufiici. In. Návratná intenzita pûstování obilnin v zemích evropské unie. Vydal DASPraha CZ 1, 2007 s. 15 – 27MIKULKA J. Problematika hubení vytrval˘ch plevelÛv obilninách a kukufiici. In. Návratná intenzita pûstování obilnin v zemích evropské unie. Vydal DASPraha CZ 1, 2007 s. 15 – 27


V. ODKAZY NA PUBLIKOVANÉ PRÁCE

ALBRECHT, H. (2003): Suitability of arable weeds as indicator organisms to evaluate species conservationeffects of management in agriculture ecosystems. Agriculture Ecosystems & Environment 98: 201–211.CHANCELLOR, R.J. (1964): Emergence of weed seedlingin the field and the effects of different frequencies of cultivation. Proceeding of British Weed ControlConference. 7 (2): 599-606.CRAWLEY, M.J. (1997): Plant Ecology. Blackwell ScienceLtd Oxford. 717 pp.DEYL, M. (1964): Plevele polí a zahrad. Nakladatelstvíâeskoslovenské akademie vûd, Praha.DOCK GUSTAVSSON, A.M. (1997): Growth and regenerativecapacity of plants of Cirsium arvense. Weed Res. 37: 229–236.DONALD, W.W. (1994): The biology of Canada thistle(Cirsium arvense). Rev. of Weed Sci. 6: 77–101.FRYER, J.D. MAKEPEACE, R.J. (1977): Weed Control –Handbook. Blackwell Sci., 6 e., vol. I, II.GRAGLIA, E. MELANDER, B. JENSEN, R.K. (2006): Mechanicaland cultural strategies to control Cirsium arvense inorganic arable cropping systems. Weed Res. 46:304–312.HAMDOUN, A.M. (1972): Regenerative capacity of rootfragments of Cirsium arvense (L.) Scop. Weed Res. 12: 128–136.HODGSON, J.M. (1971): Canada thistle and its control.

U.S. Dept. Agric. Leaflet 523, USA. Naderu.HOLM, L. DOLL, J. HOLM, E. PANCHO, J. HEBERGER, J. (1997):World weeds. Natural histories and distribution. JohnWiley & Sons, New York, 1129 pp.HRON, F. – VODÁK, A. (1959): Polní plevele a boj protinim. Státní zemûdûlské nakladatelství, Praha. 380 pp.HUDSON, J. (1955): Propagation of plants by root cuttings. Journal of Horticultural Science 30: 242–251.MIKULKA J.: Hrozí nám osud ‰ípkové RÛÏenky. Zemûdûlec. 7.2.1996NIEDERSTRASSER, J. GEROWITT, B. (2008): Studies on the response of root fragment of Cirsium arvenseon dryness. J. Plant Dis. Protect. Special Issue 21: 369-372.ROBERTS, H. A. NEILSON, J. E. (1981): Seed survival andperiodicity of seedling emergence in twelve weedyspecies of Compositeae. Annals of Applied Biology97: 325-334.SOUKUP, J. KRATOCHVÍL, M. T¤E·≈ÁK, J. (2000): Control of Creeping thistle (Cirsium arvense (L.) Scop.) bygrowth regulator-herbicides and their mixtures withsulfonylureas in spring barley. J. Plant Dis. Protect.Special Issue 17: 595–601.ZIMDAHL, R. L. (1993): Fundamentals of weed science.New York, 730 pp.ZWERGER, P. (1996): Zur Samenproduktion der Acker--Kratzdistel (Cirsium arvense (L.) Scop.). J. Plant Dis.

VI. P¤EHLED POUÎITÉ LITERATURY

V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby, v.v.i., Praha – Ruzynû2011

metody regulace pcháče rolního (cirsium arvense l. scop.) na

Documents