METODY PEDAGOGICKÉHO VÝZKUMU

8. 11. 2013

mviteckova@pf.jcu.cz

VÝZKUMNÝ PROJEKT

• téma

• výzkumný problém

• stručné shrnutí dosavadního stavu řešené pr.

• cíl projektu

• výzkumné otázky x hypotézy

• metodika

• zdroje

KVALITATIVNÍ VÝZKUM

• do popředí nevstupuje kvantifikace dat, ale jejich podrobná analýza

• podstatou kvalitativního výzkumu je do široka rozprostřený sběr dat bez toho, že by

na počátku byly stanoveny základní proměnné (stejně tak nejsou stanoveny

hypotézy)

• jde o to do hloubky a kontextuálně zakotveně prozkoumat určitý široce definovaný jev

a přinést o něm maximální množství informací

CHARAKTERISTIKA KVAL. VÝZKUMU

• realizace výzkumu pomocí delšího a intenzivnějšího kontaktu s terénem nebo situací

jedince či skupiny

• snaha získat jednotný pohled

• využití nižšího počtu standardizovaných metod získávání dat

• snaha o izolaci určitých témat, projevů

• induktivní analýza a interpretace dat (od jednotlivého k obecnému)

• úkolem je objasnit, jak se lidé v daném prostředí a situaci chovají, proč jednají

určitým způsobem, jak organizují každodenní aktivity a interakce

ZÁKLAD KVALITATIVNÍHO MYŠLENÍ

• postulát orientace na subjekt

• postulát pečlivé deskripce

• postulát interpretace a považování výzkumu za proces permanentní komunikace

• postulát přirozeného prostředí výzkumu

• postulát postupného zevšeobecňování

PROJEKT VÝZKUMU

• téma výzkumu

• přehled relevantních odborných zdrojů

• cíl (cíle) výzkumu

• celková výzkumná strategie a postup

• zkoumané případy, osoby, skupiny, situace, místa, prostředí, výtvory lidí

• výzkumné metody, způsoby sběru dat

• vstup do terénu

• časový rozvrh práce v terénu

• způsob záznamu údajů a jejich archivace

• předpokládaný způsob analýzy dat

• zabezpečení kvality výzkumu, etické problémy

• materiál a rozpočet výzkumu, pomáhající osoby

• celkový časový plán výzkumu

• předpokládaný způsob zveřejnění výsledků

• odborné zdroje

VÝZKUMNÝ VZOREK

• počet osob nemusí být velký, ale musí být dobře vybrán

• zkoumané osoby = „participanti“, „informanti“, „případy“

• ideální je – tzv. nasycení (saturace, opakování) významových kategorií, ze kterých

vzniká teorie = „nasycení (saturace) teorie“

• záměrný výběr, postupný, postavený na ochotě participantů účastnit se výzkumu

KRITÉRIA KVALITY KVAL. VÝZKUMU

• důvěryhodnost (validita)

• přenositelnost (zobecnitelnost)

• objektivita

• etická dimenze

ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY KVAL. VÝZKUMU

• případové studie – detailní popis případu

• etnografický výzkum – zasazení do kultury (sdílení hodnot, norem, postojů, jazyka

atd.)

• zakotvená teorie

• fenomenologické zkoumání – hluboké porozumění individuální zkušenosti nebo jevu

(např. rozhovory s 20 učiteli – jak jste se dostali k profesi)

• biografický výzkum

• zkoumání dokumentů

• historický výzkum – studium událostí které se odehrály dříve z původních pramenů se

snahou získat ucelený popis děje, jeho příčin a následků

• akční výzkum

• kritický výzkum

DESIGNY KVAL. VÝZKUMU

• zakotvená teorie

• případová studie

• etnogafie

• biografický design

METODY SBĚRU DAT

• zúčastněné pozorování

• hloubkový rozhovor

• ohniskové skupiny a skupinový rozhovor

• pořizování videozáznamu

ROZHOVOR

• interview

• interpersonální kontakt

• hlubší proniknutí do motivů a postojů

• možnost pohotově reagovat

• raport – navázání přátelského vztahu

• otázky – uzavřené, polouzavřené, otevřené

DRUHY ROZHOVORŮ

individuální x skupinový

strukturovaný – nestrukturovaný –

polostrukturovaný

PROSTŘEDÍ

• tiché, klidné, podle možností izolované

NÁCVIK DOVEDNOSTÍ

• není třeba se křečovitě držet ani otázek strukturovaného rozhovoru

PRŮBĚH

• trvá pokud výzkumník nezíská dostatečný počet údajů

• 2 – 3 min. všeobecným věcem

• obsahové celky

POROVNÁNÍ

Rozhovor

• pracné a nákladné

• časově náročné (někdy i nemožné) získat informace v časovém limitu

• vyškolení tazatelé; rozdíly v chování tazatelů mohou vyvolat „interviewer bias“

• anonymita výzkumu je málo přesvědčivá

• klade menší nároky na iniciativu respondenta, pro respondenta je obtížnější vynechat

odpovědi na některé otázky

• dotazovaná osoba je ta, která byla vybrána do vzorku

• proporce úspěšně dokončených rozhovorů je podstatně vyšší, než návratnost

dotazníků

Dotazník

• efektivní (velký počet jedinců při relativně malých nákladech)

• velké množství informací v poměrně krátkém čase s malými náklady

• spolupracovníci v terénu jen někdy; požadavky na zaškolení nízké; zkreslení

vyloučeno

• anonymita přesvědčivá

•

• nároky na ochotu dotazovaného, je snadné vynechat otázky

• otázky může odpovědět někdo jiný

• návratnost bývá nízká, reprezentativnost vzorku nebývá dostatečná

POZOROVÁNÍ

• sledování činností lidí, záznam (registrace nebo popis) činnosti, její analýza a

vyhodnocení – pozorovací arch

Kvantitativně orientované – ví přesně, co a jak bude pozorovat = strukturované pozorování

Kvalitativně orientované = nestrukturované pozorování

• krátkodobé x dlouhodobé

• sebepozorování x pozorování jiných

• přímé pozorování x zprostředkované

• standardizované x nestandardizované

záměrné – plánovité – systematické - řízené

Co se má pozorovat?

• precizně vymezeny pozorované jevy a pokud možno rozčleněny na elementy

jevů

Co je třeba zjistit?

• přesně vymezen cíl a objekt pozorování, který souvisí s účelem, použitím

metody v celém výzkumu

Jak toho dosáhnout?

• organizace

Jak to zachytit?

• přesný záznam, který má průhlednou strukturu a co nejjednodušší způsob

registrace pozorovaných jevů, pozorovací arch

Co budeme s daty dále dělat?

• existuje jasně vymezený postup analýzy a zpracování získaných dat

POZOROVACÍ ARCH

• Mapa třídy – frekvence komunikace učitele s jednotlivými žáky (zóna dominantní

aktivity učitele x zóna vyrušování žáky), pohyb učitele a žáků (přehled drah učitele a

žáků)

• Arch na záznam činnosti učitele a žáka – seznam činností učitele a žáka

POZOROVACÍ SYSTÉMY

• komplexní nástroje pro práci pozorovatele

• podrobný popis pozorovaných kategorií jevů, způsob jejich identifikace, záznamu a

vyhodnocování

• dva nejznámější systémy na pozorování činností učitele a žáků ve třídě –

FLANDERSŮV, BELLACKŮV

CO SE POZORUJE

• jevy stejných vlastností

= pozorované kategorie (kategorie jevů)

Spektrum pozorovaných jevů:

- kategorie kognitivního charakteru

- kategorie afektivního charakteru

- kategorie psychomotorického charakteru

Z hlediska obtížnosti:

- s nízkým stupněm vyvozování

- s vysokým stupněm vyvozování

CO SE POZORUJE

• kognitivního charakteru (učitel vyzývá k reprodukci faktů)

• afektivního charakteru (rodič chválí dítě, učitel obviňuje žáka)

• psychomotorického charakteru (učitel chodí mezi lavicemi)

Z hlediska obtížnosti určování kategorií

• s nízkým stupněm vyvozování (low-inference) – vnější stránka pozorovaného jevu

„co dělá učitel, když se pohybuje mezi lavicemi“

• s vysokým stupně vyvozování (high-inference categories) - vyžadují odhad, hlubší

dešifrování souvislostí „žák dává pozor“

PRŮBĚH POZOROVÁNÍ

• přímé pozorování x nepřímé pozorování

• (osobně) (ze záznamu)

• ZAZNAMENÁVÁNÍ TRVÁNÍ KATEGORIÍ – měří se délka činnosti

• ZAZNAMENÁVÁNÍ VÝSKYTU KATEGORIÍ –

• čárka, číslo jevu = kódy; intervalové kódování x přirozené kódování

VYHODNOCOVÁNÍ

• zjišťování frekvence (četnost výskytu)

• zjišťování vztahů mezi frekvencemi, různé indexy (poměry)

• sekvenční vyhodnocování (sled výskytu kategorií – která kategorie následuje za

kterou)

ZÁCVIK POZOROVATELE

• potřebný nácvik

doporučená shoda mezi pozorovateli minimálně

RELIABILITA

• zjišťování dvěma způsoby

- míra shody mezi dvěma (resp. více) pozorovateli

- z výpočtu vnitřní konzistence pozorovacího systému

KVALITATIVNÍ ANALÝZA

• systematické nenumerické organizování dat s cílem odhalit témata, pravidelnosti,

kvality a vztahy

• ideální případ: žádné počáteční předpoklady, otevřená mysl vedená výzkumnou

otázkou

kvalitně vedená dokumentace

RIZIKA ZKRESLENÍ

• nemožnost mít oči všude

• síla prvního dojmu

• různá dostupnost informačních zdrojů

• tendence „vypouštět“ informace, které se jeví jako překvapivé a v rozporu s

dosavadním významem dat

• ignorování různé spolehlivosti

• po vytvoření předpokladů – věnování velké nebo malé pozornosti dalším informacím

• nadměrná sebedůvěra výzkumníka

• chybné vysvětlování příčinnosti jevů

• v případě nedostatku dat porovnání s předpokládaným průměrem

• situace, kdy výsledky opakované analýzy se liší od původních

POSTUP

1) transkripce (přepis, převod)

2) segmentace (rozebírání na části)

3) kódování

4) poznámkování

5) postihování vztahů mezi kategoriemi

6) grafické a tabelární zobrazování

7) vytváření struktury příběhu

8) interpretace zkoumaných dat

TRANSKRIPCE

• proces převodu dat do lépe zpracované podoby

• textové dokumenty

• bohatost, závažnost a účinnost, přirozený výskyt, dostupnost

• nejpoužívanější – doslovná transkripce

• komentovaná transkripce – mimoslovní projevy

• shrnující protokol (ztráta kontextu)

• selektivní protokol (velké množství technik různého charakteru, do přepisu pouze

informace týkající se specifických oblastí)

SEGMENTACE

• dále data zpracováváme a organizujeme

• rozebíráme, redukujeme data

• segmentací dělíme do úseků, které označujeme jako analytické jednotky

• opakované čtení textu – rozdělování do úseků, které z hlediska cíle nesou určitou

informaci, téma či význam (slovo, věta, odstavec, dokument) – někdy odpověď na

otázku

KÓDOVÁNÍ

= označování jednotlivých datových segmentů symbolem – kódem (vztahuje se k

výzkumnému cíli)

• následně kategorizujeme – jednotlivé koncepty řadíme do tříd souvisejících jevů

• systematicky pročítáme text, porovnáváme, klademe otázky (O co tu jde? Co to

znamená?...)

• různá slova či slovní spojení

• kód by měl být abstraktnější než to, co označuje (časem můžeme reformulovat)

• nejpodrobnějším – kódování řádku za řádkem (později vhodné postupovat po větách

nebo odstavcích)

• vytváření kategorií – seskupujeme kódy podle podobnosti nebo jiné vnitřní souvislosti

POZNÁMKOVÁNÍ

• výzkumník by měl průběžně dokumentovat celý výzkumný proces a způsob, jakým o

něm uvažuje

• teoretické poznámky (úvahy o kategoriích apod.) x poznámky pracovní (rozšiřování

datového souboru, plány)

POSTIHOVÁNÍ VZTAHŮ MEZI KATEGORIEMI

• analytická indukce:

1. Vymezíme si výzkumný problém.

2. Na základě analýzy prvních případů si všímáme důležitých momentů, které se v

datech opakují, a jejich pozorováním si formujeme předpoklad (hypotézu) o jejich

vzájemných vztazích.

3. Z pohledu této hypotézy zkoumáme další případy.

4. Objeví-li se rozpor mezi hypotézou a údaji v jednotlivých případech, upravíme

hypotézu tak, aby byla v souladu s novými údaji.

5. Hledáme negativní případy.

6. Utváříme nové hypotézy.

7. Tímto způsobem pokračujeme až do vytvoření hypotézy, kterou nám potvrdí všechny

případy.

POSTIHOVÁNÍ VZTAHŮ MEZI KATEGORIEMI

• konstantní komparace:

1. Zvolíme si výzkumný problém.

2. Na základě hledání společných a rozdílných prvků v datech utváříme kategorie jako

třídy jevů se společnými prvky.

3. Sbíráme další údaje a rozvíjíme a modifikujeme kategorie. Některé musíme vyloučit a

místo nich utvořit nové, které lépe odpovídají datům.

4. Všímáme si vztahů mezi kategoriemi a formulujeme hypotézy.

5. Stanovujeme další případy, ale též se vracíme k těm starým a objevováním nových

vlastností a pravidelností upřesňujeme své hypotézy o zkoumaném jevu, jeho

významných kategoriích a jejich vztazích.

POSTIHOVÁNÍ VZTAHŮ MEZI KATEGORIEMI

• axiální kódování:

1. Na základě předchozí práce s daty (otevřeného kódování) utváříme hypotézy o

vztazích mezi jednotlivými kategoriemi a subkategoriemi.

2. Předpoklady ověřujeme podle skutečných údajů.

3. Pokračujeme v rozvíjen kategorií hledáním jejich dalších vlastností, dimenzí a

umístěním údajů na škálách.

4. Porovnáváme jednotlivé kategorie a spojujeme je – úroveň komparace je však v této

fázi jiná nežli na počátku. Doporučuje se začít s hledáním shod a rozdílů uvnitř

jednoho datového zdroje, pokračovat s porovnáváním různých datových zdrojů

vztažených k témuž případu a dále porovnávat různé datové zdroje týkajících se

různých aktérů.

GRAFICKÉ A TABELÁRNÍ ZOBRAZOVÁNÍ

• zajištění názornosti – tabulky, grafy

• doporučení ke konstrukci tabulek:

• měla by se vejít na jednu stránku

• počet kategorii v řádcích i sloupcích – mezi 5 až 15

• možnost v případě potřeby tabulku transportovat či přidávat ř./sl.

• pro zpřehlednění – možnost sdružovat kategorie

• důležité zachovat kategorizaci, která ukáže důležité rozdíly v datech

• typ se řídí podle druhu výzkumné otázky

• dovednost, která se rozvíjí zkušeností

STRUKTURA PŘÍBĚHU

• výsledkem bádání integrovaný souhrn zkoumané problematiky obsahující popis

pravidelností, který je syntézou vyššího řádu – příběh

• technika vyložení karet, technika kontrastování, tematické kódování, axiální a

selektivní kódování v rámci postupů zakotvené teorie, narativní analýza

INTERPRETACE ZKOUMANÝCH DAT

• podrobná analýza toho, co výzkumné výsledky z hlediska obohacení vědeckých

poznatků přinášejí

• odpovědět si na otázky po významu a smyslu zjištění a po jejich vztahu k výzkumným

závěrům jiných autorů

EXPERIMENT

• původ z latinského experimentum – pokus, zkouška (zkusím něco nového a uvidím,

co se stane), odvozené od experiri – prožití (něčeho na vlastní kůži), zaběhnutí (až se

stane činnost rutinní), namluvení (o něčem druhého přesvědčit)

• objevování něčeho nového postupným zkoušením, aktivní činnost, jíž člověk záměrně

působí na objekty svého prostředí, aby našel odpovědi na své otázky (laické x

vědecké)

• historie – Francise Bacon – 1620 – Organon Novum

• vědecký experiment – dítětem tvrdých přírodních věd (biologie, fyzika, chemie,

medicína)

• v humanitních vědách zvláštnosti a omezení – díky povaze psychických jevů – obtížná

kontrola a navození různých vnitřních podmínek pokusné osoby, jejich duševních

stavů, postojů a motivace

• v pedagogice, psychologii problém – složitost působících podmínek, které musí být

postupně izolovány

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA EXPERIMENT

• přísnost (rigoróznost): povinnost přísně definovat všechny podmínky a vyloučit

všechny náhodné vlivy (včetně lidské chyby)

• přesnost (exaktnost): povinnost přesně zaznamenat a popsat všechny hodnoty

sledovaných proměnných, všechny podmínky a postupy, které byly použity

• opakovatelnost(replikovatelnost,reprodukovatelnost): možnost opakovat tentýž

pokus za totožných podmínek, provést totožný experiment na jiném výzkumném

souboru

• nezávislost: výsledky objektivní a spolehlivé

EXPERIMENT

• opak pozorování (minimalizace vlastního vlivu), výzkumník aktivně ovlivňuje

podmínky sledovaného jevu s cílem mít je plně pod kontrolou

• vše se odvíjí od postulované hypotézy – tvrzení o vztahu mezi dvěma či více

proměnnými

PROMĚNNÉ EXPERIMENTU

• nezávislé – vstupy, podněty, faktory, proměnné, na které záměrně působíme

• závislé – výstupy, reakce, odezvy, proměnné, u nichž předpokládáme, že se budou

měnit v závislosti na změnách nezávislých proměnných

• proměnné intervenující/inferenční – všechny další charakteristiky zasahující do

vztahu mezi nějakou nezávislou a závislou proměnnou

KROKY EXPERIMENTU

1. registrace proměnných

2. systematická manipulace nezávislými proměnnými

3. registrace hodnot závislých proměnných

→ získáme tři popisy: popis objektu před zásahem (krok 1), popis zásahu (krok 2) a popis

objektu po zásahu (krok 3)

EXPERIMENT

• sledování v experimentální skupině

• výsledné údaje se porovnávají v kontrolní skupině, která ovlivňována nebyla

• cílem: porozumět příčinám a modelovat důsledky konkrétních aktivit

TYPY EXPERIMENTU

• v rámci experimentálního výzkumného designu – experiment, kvaziexperiment, non-

experiment

• v kontextu experimentu jako výzkumné metody – experiment laboratorní, přirozený

atd.

PRAVÝ EXPERIMENT

• zajištěn náhodný výběr

• nejvyšší, mnohdy nedostupná meta

KVAZIEXPERIMENT

• získávány objekty, kdy může dojít ke zkreslení (třída, určitá skupina, lidé na ulici) –

validita, reliabilita = kontrolní skupina

NEEXPERIMENTÁLNÍ POKUSY

• deskriptivní výzkum, popis studovaného jevu; funkce předvýzkumu

LABORATORNÍ EXPERIMENT

• jednodušší zajistit práci v přesně vymezených a kontrolovaných podmínkách

SIMULAČNÍ EXPERIMENT

• podmínky simulovány, tj. předstírány (používány počítačové technologie)

EXPERIMENT V PŘIROZENÝCH PODMÍNKÁCH

• např. při vyučování (experiment. a klasická třída)

SEKVENČNÍ USPOŘÁDÁNÍ EXPERIMENTU

• též sériový experiment, posloupnost dílčích experimentů

PARALELNÍ USPOŘÁDÁNÍ EXPERIMENTU

• též souběžný, mnohočetný experiment (realizován v jednom a tomtéž čase na více

objektech současně) – např. paralelní třídy

FORMUJÍCÍ EXPERIMENT

- zaměřen na změny, na zásah do prostředí, do životní situace, stávajících podmínek

DIDAKTICKÝ

• ověřování nových didaktických postupů, učebnic, osnov

INSTITUCIONÁLNÍ

• ověřování nosnosti koncepce nového typu školy

STRUKTURÁLNÍ

• např. při ověřování struktury základní školy

CHYBY V EXPERIMENTU

• systematické (objevují se pravidelně a ve sejné velikosti) x nahodilé

- chyby experimentátora

- chyby pokusné osoby, resp. posuzovatele

- instrumentální a technické chyby

- chyby koncepční a interpretační povahy

- chyby ve výběru pokusných osob

VÝHODY

• porozumět příčinám

• modelovat důsledky konkrétních aktivit

• přináší empirický materiál nejvyšší hodnoty z hlediska objektivnosti a věrohodnosti

NEVÝHODY

• složitost povahy psychických jevů a praktická nemožnost izolovat intervenující

proměnné

___________________

• náročnost na přípravu, provedení, správné vyhodnocení a zpracování

• vyšší náklady na realizaci

• relativně dlouhá doba, kterou si žádá

• TEST

• TEST – zkouška stejná pro všechny zkoumané osoby (situace), přesně stanovený

způsob hodnocení, číselné vyjadřování (měření)

• - testy: schopností (př. IQ), osobnosti (temperament, motivace, vlastnosti apod.),

výkonu (testy didaktické)

DIDAKTICKÝ TEST

- zaměřuje se na objektivní zjišťování úrovně zvládnutí učiva u určité skupiny osob

- je navrhován, ověřován, hodnocen a interpretován podle určitých (předem

stanovených) pravidel

- testy dovednostní x vědomostní

- dobrý didaktický test – postihuje obě sféry výsledků výuky (tj. rozsah a kvalitu

vědomostí i úroveň dovedností)

DRUHY DIDAKTICKÝCH TESTŮ

KLASIFIKAČNÍ

HLEDISKO DRUHY TESTŮ

1. měřená

charakterist. výkonu rychlosti úrovně

2. dokonalost

přípravy testu a jeho

příslušenství

standardizované kvazistandardizované nestandardizo

vané

3. povaha činnosti

testovaného kognitivní psychomotorické

4. míra specifičnosti

učení zjišťovaného

testem

výsledků výuky studijních předpokladů

5. interpret. výkonu rozlišující (relativního výkonu) ověřující (absolutního výkonu)

6. časové zařazení do

výuky vstupní průběžné (formativní) výstupní

(sumativní)

7. tematický rozsah monotematiké polytematické (souhrnné)

8. míra objektivity

skórování objektivně

skórovatelné kvaziobjektivně skórovatelné subjektivně

skórovatelné

KONSTRUKCE DIDAKTICKÉHO TESTU

1. rozhodnutí k jakému účelu má sloužit

2. stanovení obsahu, který má test zkoušet

(každému prvku učiva se přidělí určitý počet testových úloh)

3. návrh testových úloh (otevřené, uzavřené) – dobré nechat „uležet“

4. doporučeno posouzení navržených úloh dalšími odborníky (kompetenty)

5. závěrečná úprava

- úlohy podle vzrůstající obtížnosti

- předběžné určení potřebného času, pokyny

TESTOVÉ ÚLOHY

= testová otázka, testová položka, testový úkol

1) úlohy otevřené – s tvořenou odpovědí, s volnou odpovědí; se širokou odpovědí,

se stručnou odpovědí

2) úlohy uzavřené – s nabízenou odpovědí, s nucenou volbou odpovědí;

dichotomické, s výběrem odpovědí, přiřazovací, uspořádací

3) DRUHY TESTOVÝCH ÚLOH

VLASTNOSTI DIDAKTICKÉHO TESTU, STANDARDIZACE

- validita – zkouší skutečně to, co má být zkoušeno

- reliabilita – poskytuje spolehlivé a přesné výsledky (získání stejných nebo velmi

podobných výsledků při opakovaném testování)

- standardizace – výkon žáka porovnáván s reprezentativním vzorkem žáků

KVANTITATIVNÍ ANALÝZA DAT

MATICE DAT

Doporučení: 1) od každého respondenta je získán stejný a pokud možno úplný soubor údajů

=> matice dat

2) do matice dat vkládáme data v naprosto základní formě

3) v dotazníku používáme „vhodné“ typy otázek

TYPOLOGIE PROMĚNNÝCH

Typy: 1) nominální (nomen = „jméno“) – nelze s nimi operovat jako s číslem (dichotomické –

dvě možnosti – muž/žena; polytomické – více možností – národnost)

2) ordinální (ordino = „řadit“) – mají smysl i matematické operace (větší, menší, rovno…),

všechny, které lze nějakým způsobem seřadit, ale nic víc (např. výsledky v běhu)

3) kardinální (cardine = „základ“) – mají smysl i matematické operace – plus, minus, krát a

děleno (počet bodů v testu) (kardinální s normálním rozdělením, kardinální bez normálního

rozdělení)

PŘEHLED DESKRIPTIVNÍCH STATISTIK PRO JEDNOTLIVÉ PROMĚNNÉ

1) proměnná nominální – četnost (počet respondentů v jednotlivých kategoriích), relativní

četnost (procentuální zastoupení jednotlivých kategorií ve výzkumu) = popis základního

souboru

2) proměnná ordinální – (je možné porovnávat) – četnost, relativní četnost, minimum

(nejnižší hodnota), maximum (největší hodnota), medián (prostřední hodnota), kvartily

(hodnoty, jež náleží respondentům, kteří se nacházejí ve čtvrtině a ve třech čtvrtinách),

percentily (někteří autoři užívají pro pojmy percentil, kvartil…kvantil)

- graf. znázornění – tabulka četností, krabicový graf (box-plot), histogram

3) proměnná kardinální – aritmetický průměr, směrodatná odchylka (hodnota, jejíž velikost

zaznamenává, do jaké míry se všechny hodnoty liší od hodnoty průměrné; směrodatná

odchylka pro základní soubor, výběrová směrodatná odchylka

SHRNUTÍ: percentily vhodné pro ordinální a kardinální proměnné bez normálního rozdělení;

průměr a směrodatná odchylka pro kardinální proměnné s normálním rozdělením

PŘEHLED POUŽÍVANÝCH TESTŮ PRO STATISTICKÉ TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ

- stanovujeme hypotézu nulovou a hypotézu alternativní (negací hypotézy nulové)

- pro statistiku významný 95% percentil – t0,95 – taková hodnota, že 95 % možných

hodnot t (výstupem procedury, jejímž vstupem jsou parametry a získaná data) je

rovno nebo menší než t0,95 = kritická hodnota pětiprocentní hladiny významnosti –

stručněji pětiprocentní hladina významnosti

- POSTUP STATISTICKÉHO TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ

- - Chráska – Metody pedagogického výzkumu

- - Skutil – s. 173 - 183

- Pogram MS Excel 2007 – Skutil – s. 185 - 211