JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Pedagogická fakulta

Katedra geografie

Metodika výuky vlastivědy místního regionu na příkladu

Jindřichohradecka

Diplomová práce

Autor: Barbora Radostová

Studijní program: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Vedoucí práce: RNDr. Stanislav Kraft

Anotace diplomové práce

Radostová, Barbora Metodika výuky vlastivědy místního regionu na příkladu

Jindřichohradecka Diplomová práce

České Budějovice: Pedagogická fakulta Univerzity v Českých Budějovicích

Moje diplomová práce se zabývá historickým vývojem města Jindřichův Hradec. Pojednává o

osobnostech, které pobývaly nebo se vyskytly v Jindřichově Hradci, o jednotlivých

historických objektech, jejich historii a současnosti. Praktická část může sloužit učitelům 1.

stupně základních škol jako pomůcka pro plánování výletů a vycházek. Za každým návrhem

práce ve vyučování následuje její možná motivace, která je určena k vyvolání zájmu a chuti

poznat Jindřichův Hradec a jeho okolí, motivace také obsahuje důležité informace, které by

měli žáci vědět. Ke každému návrhu vyučovací hodiny je připraven pracovní list, který budou

žáci vypracovávat například po absolvování vycházky. Žáci mohou tyto listy vyplňovat ve

skupince, ve dvojicích nebo jednotlivě. Vše doplněno obrázky jednotlivých zajímavých míst

nebo věcí, se kterými jsme se seznámili.

Děkuji

The annotation of the diploma work

Written by Barbora Radostová Methodic of geography in the territorial region on the example

of Jindřichohradecka (The diploma work).

České Budějovice: The Faculty of Pedagogical, University of České Budějovice

My theses deals problems with the historical development of the Jindřichův Hradec

town and his neighbourhood. Eminent personalities whoses are connected with Jindřichův

Hradec are included, too. Historical sights in the past and nowadays and natural monuments

of the town are also mentioned. The practical part can be used by primary school teachers as

a teaching and for preparing excursions and trips. Each excursion is followed by a possible

incentive intended to stimulate the interest in the town of Jindřichův Hradec. The incentive

also contains important information the pupils should known. A pupil’s working sheet is

prepared for each excursion. It can be worked out during/after the trip in a group or pair, or

indidually. All excursions are supplemented by the pictures of the sights and monuments.

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji RNDr. Stanislavu Kraftovi za odbornou pomoc a vedení při vypracování této

diplomové práce. Dále děkuji odborné knihovnici muzea v Jindřichově Hradci PhDr.

Štěpánce Běhalové, Ph.D. za poskytnutí literatury a potřebných materiálů.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Metodika výuky vlastivědy místního

regionu na příkladu Jindřichohradecka vypracovala samostatně a použila pouze pramenů,

které cituji a uvádím v přiložené bibliografii.

V Českých Budějovicích…………………………. ……………………….

podpis

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č.111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě, elektronickou cestou ve veřejně

přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích

na jejích internetových stránkách.

V Českých Budějovicích………………………… ………………………

podpis

Obsah:

1. Úvod…………………………………………………………………………………..7

2. Rozbor literatury…………………………………………………………………….9

2.1. Odborná…………………………………………………………………………....9

2.2. Populárně- naučná………………………………………………………………...11

2.3. Kurikulární dokumenty…………………………………………………………...14

3. Metodika práce……………………………………………………………………...16

4. Vlastivědná charakteristika řešeného území...........................................................18

4.1. Vymezení a poloha řešeného území………………………………………………18

4.2. Fyzicko-geografický charakter řešeného území…………………………………..20

4.3. Socio-geografický charakter města Jindřichův Hradec…………………………...27

4.4. Historický vývoj…………………………………………………………………..31

4.4.1. Historie města Jindřichův Hradec…………………………………………….31

4.4.2. Historie částí města Jindřichův Hradec……………………………………….33

4.5. Významné osobnosti Jindřichohradecka………………………………………….44

4.6. Zajímavosti a památky v okolí města Jindřichův Hradec………………………...46

5. Didaktické zpracování tématu Jindřichova Hradce pro výuku vlastivědy

na 1. stupni ZŠ………………………………………………………………………1

5.1. Učební text……………………………………………………………………….5

5.2. Metodická příručka……………………………………………………………….3

6. Závěr............................................................................................................................51

7. Seznam literatury a použitých zdrojů……………………………………………..52

7

1. Úvod

Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Rámcového vzdělávacího programu MŠMT

je výuka regionální vlastivědy stěžejní tématikou učiva pro 1. stupeň ZŠ. Žáci poznávají své

okolí, pozorují přírodní jevy a lidské výtvory v místě bydliště. Učebnice vlastivědy pro žáky

1. stupně ZŠ se zabývají fyzicko-geografickou a socioekonomickou charakteristikou České

republiky a jednotlivých krajů. Kdyby do učebnic byly zařazeny podrobnější informace o

jednotlivých regionech, musely by být obsáhlejší.

Téma mojí diplomové práce „Metodika výuky vlastivědy místního regionu na

příkladu Jindřichohradecka“ jsem si zvolila hned z několika důvodů. Především je to místo,

ve kterém jsem se narodila, kde žiji a prakticky denně se zde pohybuji. Město Jindřichův

Hradec má bohatou a zajímavou historii, jedinečnou a romantickou polohu na břehu rybníka

Vajgar a řeky Nežárky. Je to úžasné místo uprostřed přírody. Myslím si, že je to krásné

místo, plné zeleně, nádherné přírody, zajímavých míst a památek.

Na praxi jsem poznala, že hodně dětí o našem městě mnoho neví. Znají jen státní

zámek a muzeum s největším lidovým mechanickým betlémem na světě a to je většinou vše.

Také ve většině učebnic vlastivědy nenajdeme o tomto městě mnoho informací, pouze

nejzákladnější údaje, většinou v souvislosti se státním zámkem a 15. poledníkem, který

městem prochází.

V první části práce rozebírám téma Jindřichohradeckého regionu z hlediska fyzicko-

geografické a socioekonomické charakteristiky. To vše nabízí čtenáři souhrn informací o

Jindřichově Hradci a jeho okolí, doplněno o učební materiál a výukové texty. Pro učitele je

k dispozici a zdrojem informací metodický materiál, který mohou využít při své pedagogické

praxi.

Nejdůležitější částí diplomové práce je učebnice, která zahrnuje vytvořený učební

text, pracovní listy, projekty a metodickou příručku pro učitele. Učebnice je zpracována tak,

aby žáci, co nejlépe porozuměli a pochopili poměrně složité učivo. Je určena pro žáky 4. a 5.

tříd.

Učiteli umožňuje metodická příručka praktické využití v hodinách vlastivědy a

projekty vedou ke zkvalitnění výuky a spolupráci žáku mezi sebou. Také jim nastiňuje

didaktický postup, jak pracovat s učebnicí. Dále obsahuje vypracované pracovní listy a

didaktické hry.

8

Vytvořená učebnice o regionu Jindřichohradecka by žákům měla poskytnout důležité

informace, zpracované zábavnou formou. Také by měla vést k získání potřebných vědomostí

a pěstovat v nich hlubší citový vztah k tomuto regionu.

9

2. Rozbor literatury

2.1. Odborná literatura

Tato diplomová práce je zaměřena na metodiku výuky vlastivědného území obcí a

okolní krajiny na příkladu Jindřichohradecka, proto bylo mým prvotním cílem prostudovat

odborné knihy týkající se především historického vývoje města a okolí, dále pak různých

památek, zajímavostí a společenských i přírodních poměrů.

První publikací, kterou jsem měla možnost prostudovat je Geologická studie

z Českomoravské vysočiny (Zelenka, 1926): Ladislav Zelenka, vydaná Státním

geologickým ústavem v Praze, roku 1926, 85 stran. Tato kniha obsahuje přehled geologické

stavby a její vývoj, vznik Českomoravské vrchoviny, staří a vznik hornin. Vyskytuje se zde

plno odborných názvů z oblasti geologie. Dělí se na dvě části, jedna část je napsaná v češtině

a druhá v latině.

Život v Jindřichově Hradci před 100 lety (Muk, 1938): Jan Muk, spolek přátel

starého Jindřichova Hradce, 1938, 183 stran, byl velmi zajímavou knihou. Zabývá se

vzhledem města, soukromým životem tehdejších obyvatel, kulturními životem, ať už to bylo

divadlo, tanec nebo významná návštěva v tomto městě. Nejzajímavější kapitolou je asi

Hygiena a veřejná péče, kde se dozvíme mimo jiné i o lékařích, kteří byli tehdejším

obyvatelům k dispozici.

Nezajímavou publikací byla Z historie některých hradeckých domů (Muk, 1977):

Jan Muk, spolek přádel Jindřichova Hradce, 1977, 16 stran, která popisuje domy, ulice,

náměstí, muzeum, pivovar atd. Každé místo je tady popsáno opravdu jen velmi stručně a nic

zajímavého se o něm nedozvídáme.

Geologické zajímavosti jižních Čech (Chábera, 1982): Jsou prvním svazkem

Jihočeské vlastivědy. Autorem publikace je docent Pedagogické fakulty v Českých

Budějovicích Stanislav Chábera, vydané Jihočeským nakladatelstvím v Českých Budějovicích

v roce 1982, 158 stran. V této publikaci se dočteme o geologické stavbě jižních Čech,

nerostných surovinách, činnosti tekoucích vod, nahlédneme i do krasových jeskyň.

K rozluštění některých neznámých slov nám pomůže terminologický slovník. A k dispozici

jsou i černobílé fotografie.

Vodní toky a nádrže (Vlček, 1984): Vladimír Vlček a kolektiv, je abecedně řazený

zeměpisný lexikon celé naší republiky, a jak název napovídá, jde o vodstvo České republiky.

10

Byl vydaný v Praze 1984 a má 316 stran. Velmi přehledná a dobře sestavená kniha,

doplněna obrázky.

Asi nejvíce jsem čerpala z publikace od Ludvíka Mištery a kolektivu, která se jmenuje

Geografie krajů ČSR (Mištěra, 1984): Kniha má 340 stran. Najdeme v ní podnebí, půdy,

obyvatelstvo, hospodářství atd. Obsáhlá kniha s důležitými informacemi daného kraje.

Hory a nížiny (Jaromír Demek, 1987): Jaromír Demek a kolektiv, je také abecedně

řazený zeměpisný lexikon, který se věnuje hornatému a nížinnému povrchu naší republiky.

Byl vydaný v Praze roku 1987 a má 584 stran. Některé texty jsou poněkud odborně napsané,

doplněno obrázky.

Asi nejobsáhlejší publikací je Jindřichův Hradec (1293/1993), (Kol. autorů, 1992):

K 700. výročí města, 1992, 255 stran. Tady nejdeme kompletně vše, co souviselo nebo souvisí

s městem Jindřichův Hradec. Historii města, škol, sportu a hradeckých spolků, významné

návštěvy, řemesla a cechy, muzeum atd. Mimo jiné je vše přeložené do němčiny.

Jelikož se v okolí Jindřichova Hradce nachází provaznické muzeum pátrala jsem i po

publikacích s provaznickou historií a našla jsem Provaznictví v Čechách a na Moravě

(Klik, 1996): Karel Klik, 1996, 187 stran. Najdeme zde jednak něco z historie provaznictví,

strojové vybavení provazníků, názvy starého provaznického nářadí, tak i provaznické rody a

družstva. Kniha je doplněna fotografiemi.

Nejnovější knihou v této oblasti je Historie podnikání na Jindřichohradecku (Kol.

autorů, 1999): Kolektiv autorů, 1999, 246 stran. Dělí se na dvě části. První část se nazývá

Podnikatelská historie, ve které se dozvídáme něco o řemesle, živnostnících, rybníkářství,

železnici atd. Druhá část se jmenuje Podnikatelská současnost a najdeme tady všechny

podniky a firmy. Některé jsou ale už v dnešní době zaniklé. Obě dvě části jsou doplněny

fotografiemi.

11

2.2. Populárně-naučná literatura

V oblasti populárně naučné literatury pro dospělé jsem k tématu řešeném v této

diplomové práci získala daleko více publikací než v oblasti literatury odborné (kapitola 2.1.).

Nejstarší knihou se zmínkou o Jindřichově Hradci, kterou jsem měla možnost prostudovat

byl Malebný průvodce po Jindřichohradecku (Vilímek, 1888): Vydaný Josefem R.

Vilímkem v Praze, napsaný Josefem M. Boleslavským , který je z roku 1888 a je vůbec

nejstarším průvodcem po Jindřichově Hradci, 54 stran. Obsahuje mapu Jindřichova Hradce,

podrobný popis města, jeho historii, zajímavá místa a památky. Nabízí také typy na zajímavé

výlety po okolí, procházky městem a adresář. Samozřejmě nemůžou chybět fotografie a

důležité poznámky pro cizince.

Dalším průvodcem je Körbrův ilustrovaný průvodce po památných a zajímavých

místech – Jindřichův Hradec, Počátky, Lázně sv. Kateřiny a okolí (Körbr, 1901): 60

stran. Obsahuje podrobný plánek města Jindřichův Hradec,objevíme zde i tehdejší reklamu a

inzerci,celý průvodce je ilustrovaný. Pavel Körber si v roce 1901 založil vlastní

nakladatelství pragensií, vlastivědných publikací, turistických průvodců a pohlednic v Praze.

Jeho nakladatelská působnost byla v letech 1902-1920.

Čtivě psaná kniha pro laickou veřejnost o Jindřichohradeckých jesličkách (Muk,

1936): Pochází z roku 1936, napsal jí Jan Muk a má jen 25 stran. I tak malý počet stran dělá

z této publikace obsáhlou a zajímavou. Je zde popsána historie tohoto největšího

mechanického betlému na světě, z čeho je vyroben, co představují jednotlivé postavičky, a

také život samotného autora Tomáše Krýzy.

Další knihou od Jana Muka jsou Národopisné obrázky z Jindřichohradecka (Muk,

1941): Z roku 1941, 95 stran, kde se můžeme dozvědět o různých pověrách a kouzlech

v obcích na Hradecku, souvisejících s výročními obyčeji a svátky. Zajímavé jsou také

pranostiky a pověsti.

Jindřichohradecko a Česká Kanada (Muk, 1947): Znovu od Jana Muka z roku

1947, 76 stran. Stará knížka, která obsahuje černobílé fotografie. Najdeme zde například

dřívější podniky a továrny, hotely a restaurace a jejich majitele. O dřívějších továrnách je zde

napsáno mnoho zajímavého, například kolik bylo zaměstnanců, jaké byly zisky, do jakých

zemí se zboží vyváželo atd. Dobré jsou i ukázky reklam tehdejších podniků, které by dnes už

asi veřejnost neoslovily.

Jindřichův Hradec a okolí (Maleček, 1993): Je názvem další publikace od

Jaroslava Malečka z roku 1993, 128 stran. Tato kniha pojednává o krásném jihočeském městě

12

a jeho okolí s doprovodným textem v několika světových jazycích (německý, anglický,

italský, španělský, francouzský). Najdeme tady historii města a okolí, památky, zajímavosti

atd. Psáno velmi čtivou formou, a také doplněno barevnými fotografiemi města a blízkého

okolí.

Burian Vladislav a Běhalová Štěpánka se podíleli na sedmi Jindřichohradeckých

vlastivědných sbornících (Burian a Běhalová, 1995): Vycházely do roku 1995. Kde se

v krátkých úryvkách vracíme do historie např. Jindřichohradeckého muzea, zámku, jesliček

atd.

Další publikací je Literární místopis Jindřichova Hradce (Brabcová, 1998): Anny

Brabcové z roku 1998. Tady na nás čekají tři procházky městem. Připomeneme si místa a

domy, k nimž se váží události časů dávných i nedávných. Domy a události s nimi spojené

vám budou po přečtení této publikace mnohem bližší.

Okolo Hradce (Jindřichova) (Brabcová, 1995): Je dalším dílem Anny Brabcové, ve

které si připomeneme krásu jižních Čech a vydáme se po stopách zajímavých měst a míst,

hradů a zámků. Tato publikace je dvoudílná doplněná barevnými fotografiemi.

Okres Jindřichův Hradec (Brabcová, 1995): Publikace vydaná k dnes již

neexistujícímu okresu, který byl největším v České republice. Najdeme zde Jindřichův

Hradec, Třeboň, Dačice, Slavonice. Stručně a výstižně napsaná.

Asi nejlépe je Jindřichův Hradec sepsán v publikaci Jindřichův Hradec Město nad

Vajgarem (Kol., 2002): Vydaná za podpory města v roce 2002. Díky velikému úspěchu se

vydání muselo opakovat. Zakoupit si ji může každý v Jindřichohradeckém Infocentrum. Je

velmi pěkně napsaná, s krásnými barevnými fotografiemi. Především zde najdeme hodně

zajímavostí z historie města.

Tajemné stezky jižních Čech (Doležalová, 2002): Je soubor publikací věnující se

odlišné tématice na území jižních Čech. Například Po zaniklých hradech jižních Čech, Po

bitevních polích jižních Čech, Po hradech a zámcích jižních Čech atd. Všechny napsané

Jiřinou Doležalovou. Autorka popisuje (v tomto prvním díle, jak je patrno z doslovu) zejména

kraj, ke kterému patří Jindřichohradecko, Českobudějovicko, Prachaticko a Vimpersko spolu

s částí východní Šumavy. Stručné i podrobnější dějiny jednotlivých míst spojuje i s řadou

místních pověstí, legend a vyprávění, ale na druhé straně si všímá i života lidí, jejich práce,

hospodářství a řemesel. Doplněno jak černobílými fotografiemi, tak i reprodukcemi známých

kreseb (K. Liebscher), případně i plánky.

Mapový průvodce Mikroregionem Jindřichohradecko (Stašková, 2004): Sepsaný

Zdeňkou Staškovou a vydaný v roce 2004 za podpory EU v rámci získaného grantu na

13

Program obnovy venkova. Každá členská obec zde dává prostor k nabídce turistických

atrakcí, možností rekreace, sportu, kulturních a historických památek a přírodních krás.

Najdeme zde i plán celé oblasti a mapy cyklotras.

Kudy kam na Jindřichohradecku (Kol. 2006): Vydáno v pěti jazykových mutací,

městem Jindřichův Hradec za podpory financí Evropské unie a Jihočeským krajem. Poslouží

jako velmi dobrý turistický průvodce, který je současně napsán v holandštině a španělštině.

Jsou zde vyznačené trasy jak na pěší, tak i na cyklistické výlety s počtem kilometrů a mapou,

doplněné stručnou charakteristikou dané oblasti a barevnými fotografiemi.

Velká turistická encyklopedie (David A Soukup, 2008): Vydaná nejnověji v roce

2008 Petrem Davidem a Vladimírem Soukupem. Velká turistická encyklopedie představuje

rozsáhlý a kompletně zpracovaný přehled turistických pozoruhodností České republiky.

Poprvé je uvádí v logickém členění na jednotlivé kraje a jejich souhrn v celkem čtrnácti

dílech tak přibližuje z pohledu turisty celé území naší republiky. Psané slovo doprovází

bohatý obrazový doprovod, zahrnující jak současné fotografie, tak i dokumentárně cenné

reprodukce obrazů z 19. století. V každém dílu jsou v abecedním řazení uvedena ve formě

hesel jednotlivá sídla, geomorfologické celky, vodstvo, lokality přírodovědné nebo historické

hodnoty, aj. Pozornost se neupírá pouze na místa všeobecně známá a hojně navštěvovaná, ale

přibližuje i ta dosud turisticky neobjevená či opomíjená. Třetí svazek se věnuje Jihočeskému

kraji. Obsahuje více než 2 300 abecedně řazených hesel, více než 900 fotografií, 19 půdorysů

hradů (zřícenin), 24 historických reprodukcí, 11 plánků měst. V závěru publikace jsou

kapitoly věnované rybníkům a rybníkářům, husitským tradicím, selskému baroku, chráněným

územím, nechybí ani nezbytný výběr "nej" (největší města, nejvýznamnější památná místa,

hrady, zámky, největší vodní plochy aj.). Víte, kde byla vyrobena první kostka cukru na světě,

kde leží nejvýše položený český hrad ? Víte, že Krýzovy jesličky jsou největším

mechanickým betlémem na světě ? A že Pohořský potok byl nejmenším tokem v Evropě, po

kterém se plavilo dříví ve vorech ? To všechno a množství dalších zajímavostí objevíte v této

encyklopedii.

Historické putování objevuje krásy čtrnácti měst, kulturního dědictví Čech, Moravy

a Slezska. Bylo vydáno ve čtyřech světových jazycích Sdružením historických sídel Čech,

Moravy a Slezska v Praze 2011 (66 stran). Mezi nejvýznamnější činnosti a aktivity Sdružení

patří regenerace městských památkových zón a památkově chráněných území našich měst a

obcí.

14

Boemia meridionale- CASTELLI E PALLAZI COME IN UNA FAVOLA, vydáno za

podpory EU v roce 2010 (38 stran). Průvodce nejkrásnějšími zámky jižních Čech doplněný

barevnými fotografiemi a leteckými snímky. Vydán v pěti světových jazycích.

Dobře poslouží také Jindřichohradecké Infocentrum, kde najdete vše, co potřebujete o

tomto kraji vědět. A když zrovna nenajdete to, co hledáte, tak vám rádi poradí a pomohou

odborné pracovnice, které mají opravdový přehled.

2.3. Kurikulární dokumenty

Vzhledem k tématu mé diplomové práce, kde se také zaměřuji na návrhy různých

didaktických pomůcek, jsem se při studium našich platných a schválených kutikulárních

dokumentů soustředila i na učebnice, pracovní sešity a metodické příručky pro učitele na 1.

stupni ZŠ.

Důležitým zdrojem informací byl internetový zdroj www.rvp.cz, kde lze najít spoustu

zajímavých výukových příspěvků, různé články, komentáře a jiné. Byl vytvořen pro podporu

učitelů při školské reformě a především pro zavádění změn do praxe. Věnuje se

předškolnímu, základnímu, gymnaziálnímu, speciálnímu a odbornému vzdělávání.

Mezi nejdůležitější dokumenty patří Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) pro

základní vzdělávání, který definuje, spolu s tzv. Bílou knihou, očekávanou úroveň vzdělání

v České republice. Mj. vymezuje cíle vzdělávání a vzdělávací obsah pro základní školy. Na

základě tohoto dokumentu jsem vypracovala učební materiál.

Cenné geograficko-didaktické informace mi poskytla publikace Kühnlová (1997).

V této publikaci jsem našla mnoho rozmanitých metod a forem výuky. Další užitečnou

literaturou mi byly tituly Kalhous, Obst (2003) a Šupka, Matoušek (1994), Matoušková a

Hofmann.

Ve zpracování výukového materiálu mi hodně pomohla učebnice a pracovní sešit

vlastivědy z nakladatelství Prodos od Dr. Ivana Hronka z roku 1996. Jednotlivá témata

v učebnici jsou stručně a jasně popsána. Důležité informace jsou tučně vytištěny. Výukový

materiál doplňují barevné obrázky a mapy. Na konci každé kapitoly jsou schrnuty důležité

informace do barevného rámečku. V pracovním sešitě najdeme zajímavé otázky a úkoly,

křížovky, doplňovačky, ale i zaznamenávání do map. Jako výukový materiál dobře poslouží.

Další učebnice a pracovní sešit, který jsem použila je vlastivěda z nakladatelství SPN

od kolektivu autorů vydané v roce 2002. O něco novější učebnice má 25 kapitol, 24 kapitol je

s učebním materiálem a 25. kapitola je určená k závěrečnému opakování. Opět stručný a jasný

15

text, důležité informace tučně vytištěny, za každou kapitolou je zapamatujme si a otázky

k opakování. Text je doplněn barevnými obrázky a mapami, popřípadě fotografiemi.

V pracovním sešitě najdeme doplňovačky, správně spoj, vybarvi na mapě, namaluj vesnici

dříve a dnes atd.

Nejhůře zpracovaná učebnice je od nakladatelství Fraus. Text je pro žáky napsán

velmi složitě, takže ho pochopí jen ti nejchytřejší ze žáků. Učiteli tak práci vůbec

neusnadňuje, protože musí vyhledat informace jinde a zpracovat tak, aby byly všem žákům

pochopitelné.

Nahlédla jsem i do vlastivědných map, které jsou k těmto učebnicím určeny, ale

vzhledem k mému tématu je nevyužiji.

K dispozici jsem měla také Časopis „Geografické rozhledy“ – zde jsem použila hlavně

článeček o „Výuce v terénu“, který se mi hodil k vytváření projektů. Geograf Miroslav

Marada zde píše o tom, jak se život neodehrává jen ve školních lavicích, a jak je důležité

chodit na exkurze a výuku vést venku v přírodě, ať už městské nebo venkovské. A to je velmi

důležité hlavně v předmětech jako je přírodověda a vlastivěda. Exkurzi a práci v terénu jsem

právě v přiložených projektech využila.

16

3. Metodika práce

Diplomová práce se skládá ze dvou základních částí-odborné a didaktické.

Teoretická část je zaměřena na ORP Jindřichův Hradec a vznikla prostudováním a

zpracováním odborné literatury. Dalšími zdroji byla populárně - naučná literatura, propagační

materiály a webové stránky. Poté byl vytvořen text k odborné části diplomové práce. Text

obsahuje fyzicko-geografickou a socioekonomickou charakteristiku daného území, které jsou

dále členěny do jednotlivých kapitol. Část s názvem Fyzicko-geografická charakteristika

obsahuje 6 kapitol (Geologie a geomorfologie, Vodstvo, Klima, Půdy, Fauna a flóra, Přírodní

park Česká Kanada). Socioekonomickou charakteristiku tvoří kapitoly (Obyvatelstvo a

Hospodářství, které zahrnuje služby, dopravu a cestovní ruch). Posledními dvěma kapitolami

v odborné části jsou Historický vývoj města a jeho nejvýznamnější památky, Významné

osobnosti města a Zajímavosti a památky v okolí města. Celá tato část je doplněna o

obrazovou dokumentaci. Je napsána v textovém editoru Microsoft Word 2003.

Nejdůležitější částí mé diplomové práce je didaktická část, která je rozdělena na tři

díly-učebnice s pracovními listy a hrami, projekty a metodickou příručkou pro učitele.

Všechny díly jsou textem i graficky zpracovány samotnou autorkou.

Učebnice, nazvaná „ Křížem krážem s Bílou paní po Jindřichově Hradci a jeho okolí“,

je pro žáky 4. a 5. tříd základní školy. Zaměření je na výuku přírodovědy a vlastivědy v rámci

učiva o místním regionu – ORP Jindřichův Hradec. Učebnice se snaží integrovat předměty

jako je přírodověda, vlastivěda, český jazyk, výtvarná výchova, pracovní činnosti a

dramatická výchova do celkové koncepce výuky regionu Jindřichohradecka. Do učebnice si

žáci mohou vpisovat poznámky, vyplňovat a zpracovávat pracovní listy, malovat, a tímto

způsobem práce s učebnicí, tak získávat znalosti o místním regionu. Učebnice je doplněna o

supinové práce ve škole i mimo ni, kvízy a tajenky, což jí dodává hravost, a tím se více

přibližuje dětem.

Učebnice je napsána dialogem mezi autorkou a Bílou paní a doplněna ilustracemi.

Celou učebnicí provází Bílá paní a seznamuje děti s danými problematikami. Jsou zde

popsány základní charakteristiky území Jindřichova Hradce a okolí: geologie a

geomorfologie, klima, vodstvo, PP Česká Kanada, historie, památky, slavné osobnosti, pověst

a zajímavá místa v okolí. Kapitoly jsou vždy nazvány tak, aby jim žáci porozuměli. Hlavní

postavička „Bílá paní“ vypráví žákům důležité informace, které se dané kapitoly týkají.

17

Každá kapitola obsahuje několik částí: tematický text, „Zapamatujme si!, doplňující

text „Pro zvídavé“, skupinové práce ve škole i mimo ni a pracovní list. Někdy může být

doplněna o obrázek domečku, který označuje úkoly pro domácí přípravu. Další obrázek, který

se zde objevuje, je obrázek školy, pod kterým se skrývají úkoly, které žáci dělají ve škole za

pomoci pana učitele nebo paní učitelky. V některé kapitole se může objevit okénko „Pro

zvídavé“, informace navíc, kterou si žáci nemusí pamatovat, slouží jen tak pro zajímavost. To

nejdůležitější je popsáno v části „Zapamatuj si!“, takže může být použito jako zápis na tabuli

a do žákovských sešitů. Pracovní listy mohou žáci řešit jak samostatně, tak i ve skupinách a

jsou tak vedeni k samostatnosti nebo naopak ke spolupráci s ostatními. Informace vyhledávají

nejen z tematického textu, ale také z jiných učebnic přírodovědy nebo vlastivědy,

z encyklopedií, internetu a z atlasů České republiky. Některé úkoly slouží k domácí přípravě.

Metodická příručka pro učitele je návodem, jak pracovat se samotnou učebnicí, komu

je určena, jak ji lze využít, na co se zaměřuje. Samozřejmostí je, že obsahuje všechny správně

zodpovězené kontrolní otázky, vyplněné pracovní listy a hry, které jsou obsaženy v učebnici.

Také jsou zde 3 projekty pro dlouhodobější práci ve skupinách. Jsou zaměřeny na hlubší

vědomostní poznání Jindřichova Hradce a okolí. Žáci si hledají informace na internetu,

v encyklopediích, což vede k samostatnosti a k rozvoji myšlení. Při práci ve skupinách

rozvíjejí komunikativnost, schopnost práce v kolektivu a schopnost spolupráce s ostatními.

Hry ( Velká hra o Jindřichově Hradci a okolí „Riskuj“, pexeso, byly vytvořeny za

účelem procvičení a zopakování učiva o ORP Jindřichův Hradec. Každá hra obsahuje

vysvětlivky a pravidla, jak postupovat a lze je využít i mimo vyučování např. o přestávkách.

Projekty jsou tři a slouží k dlouhodobější práci ve skupině a prohloubení znalostí. Je

tady propojeno více předmětů, jako jsou pracovní činnosti, výtvarná výchova, přírodověda,

vlastivěda, český jazyk aj. Žáci si hledají informace převážně na internetu nebo v

encyklopediích a pracují v kolektivu. Jsou doplněny i o vycházky do okolí a práci v terénu,

kde žáci získané informace aplikují v praxi a seznamují s nimi své spolužáky. Ke každému

projektu jsem vytvořila i pracovní list, kde si získané informace, vědomosti a dovednosti

procvičí a lépe zapamatují.

Celá učebnice, hry, projekty a metodická příručka pro učitele jsou vytvořeny

v textovém editoru Microsoft Office, Microsoft Publisher 2010 a Microsoft Word 2003.

Spojení vytvořeného textu spolu s dialogem s postavou Bílé paní, proložené hrami,

kvízy, pracovními listy a projekty, tvoří jedinečnost a potenciál nové knihy.

18

4. Vlastivědná charakteristika řešeného území

4.1. Vymezení a poloha řešeného území

ORP Jindřichův Hradec leží v jihozápadní části jižních Čech. Hranice s Rakouskem

jej odděluje na jihu. Dále sousedí s okresy České Budějovice a Tábor, s okresy Pelhřimov,

Jihlava a Třebíč kraje Vysočina a s jihomoravským okresem Znojmo. Celá oblast je součástí

Jihočeského kraje, který je tvořen sedmi okresy – České Budějovice, Český Krumlov,

Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Jihočeský kraj je rozdělen do 17

správních obvodů s rozšířenou působností – České Budějovice, Trhové Sviny, Týn nad

Vltavou, Český Krumlov, Kaplice, Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň, Milevsko, Písek,

Prachatice, Vimperk, Blatná, Strakonice, Vodňany, Soběslav, Tábor. (www.wikipedia.cz)

Obr. 1 Jindřichův Hradec na mapě Zdroj dat: http://veritas.evangnet.cz

19

Obr. 2 Mapa ORP Jindřichův Hradec Zdroj dat: www.czso.cz

Okres Jindřichův Hradec je okresem v Jihočeském kraji. Jeho sídlem je město

Jindřichův Hradec. Rozloha okresu činí 1 943,69 km², což jej řadí na 2. místo v republice;

počet obyvatel je 92 752 osob (hustota zalidnění je 48 obyvatel na 1 km²). V okrese

Jindřichův Hradec se nachází 106 obcí, z toho 13 měst a 1 městys. Počet obyvatel je 47 360

osob (hustota zalidnění je 50,7 obyvatel na 1 km²). Jindřichův Hradec je okresní město s

21 962 obyvateli (k 1.1. 2011) rozkládající se na ploše 93 326 km². Nachází se v nejjižnějším

výběžku Křemešnické vrchoviny (součást Českomoravské vrchoviny), která zde přechází do

Třeboňské pánve. Město leží přesně na 15°00' v.délky a 49° 9' s.šířky v nadmořské výšce 478

metrů. Protéká jím řeka Nežárka (ve středověku název Včelná, Včelnice). Ve městě se

nachází rybník Vajgar o rozloze 49 ha. Historické jádro města – náměstí Míru, Svatojánská,

Komenského a Palackého ulice – je městskou památkovou rezervací. Symbolem města je

zlatá pětilistá růže v modrém poli. Patrony města jsou sv. Hippolit a sv. Theodor, jejichž

ostatky jsou uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v kapli Portiuncula v kostele sv.

Kateřiny.(Kolektiv autorů, 1991)

Město se skládá z 10 katastrálních území, na kterých leží 14 místních částí: Buk u

Jindřichova Hradce, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár u Jindřichova

Hradce. Jindřichův Hradec – části: Jindřichův Hradec I, Jindřichův Hradec II-Jindřichův

20

Hradec-Pražské Předměstí, Jindřichův Hradec III-Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí,

Jindřichův Hradec IV-Jindřichův Hradec-Nežárecké Předměstí- Jindřichův Hradec-Pražské

Předměstí, Jindřichův Hradec V – Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí, Matná, Otín u

Jindřichova Hradce, Políkno u Jindřichova Hradce, Radouňka.(www.wikipedia.cz)

4.2. Fyzicko - geografická charakteristika řešeného území

Geologie a geomorfologie

Dnešní krajinný reliéf celkem dobře zeměpisně uzavřené pánve jihovýchodních

Čech, která se rozprostírá na severu mezi Deštnou a Soběslaví a na jihu zasahuje ke státním

hranicím s Rakouskem, na východě je zhruba omezena čarou Kamenice nad Lipou, Počátky,

Žirovnice a na západě celkem neurčitě přechází v Třeboňskou rybničnatou pánev, byl

vytvořen již v geologicky dávných dobách předprvohorních a prvohorních. Skalní patro

jihočeské oblasti tvoří krystalinikum moldanubika, ve kterém jsou nejvíce zastoupeny

pararuly a migmatity. V moldanubiku je mnoho vrstev, které se liší původem, složením a

stářím hornin. Do krystalických břidlic moldanubika vznikly v době variského vrásnění

vyvřeliny moldanubického plutonu, který je centrálním masívem, zasahující z Rakouska na

naše území větvemi šumavskou a českomoravskou a má podkovovitý tvar.(Mištera, 1984)

Celý kraj je tvarově značně rozmanitý a díky vývoji reliéfu v různých klimatických

podmínkách byly jednotlivé části zarovnaného povrchu vyneseny do různé nadmořské výšky

nebo poklesly. Povrch tvoří Českomoravská vrchovina, která má jednotvárný reliéf s výškou

520 metrů. Na Jindřichohradecku se rozkládá Novobystřická vrchovina s nejvyšším vrcholem

Vysoký kámen, který měří 738 metrů. Jsou pro ni příznačné četné žulové elevace s balvany,

na kterých vznikly například skalní mísy. Celé území zabírají pahorkatiny a vrchoviny,

většinou oddělené menšími kotlinami. (Mištera, 1984)

21

Nerostné suroviny

Území ORP Jindřichův Hradec je poměrně bohatým na suroviny. Nenajdeme tady

zejména žádné zdroje energetických surovin. Významným bohatstvím jsou však rozsáhlé

lesy, zejména pak na Šumavě a v Novohradských horách. Největší surovinové bohatství tvoří

ložiska písků a štěrkopísků, sklářských písků, cihlářské hlíny a kameniva. Z ostatních surovin

je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také křemelina, grafit nebo vápenec.

(www.wikipedia.cz)

Vodstvo

Nejvýznamnějším a nejdelším tokem na Jindřichohradecku je řeka Lužnice. Tato řeka,

která teče z jihu z nedalekých Novohradských hor tady vytvořila pánev plnou říčních ramen,

slatinišť a podmáčených lesů. Druhou významnou řekou v této oblasti je Nežárka, která se ve

14. století jmenovala Včelnicí – údajně podle velkého počtu včelích zahrad, které byly po

obou jejích březích zásobárnou medu pro Prahu. Nežárka s přítoky má největší význam pro

soustavu více jak 400 rybníků, které byly většinou zřízeny v 16. století. Charakteristickým

znakem této oblasti je značný nadbytek vody, která byla velkou zásobárnou rozsáhlých

močálů a bažin, porostlými rašelinou a křovitými vrbami, a tak vznikala blata.(Kolektiv

autorů, 1991)

Obr. 3 Rybník Vajgar Zdroj dat: http://www.jh.cz

Zlatý věk našeho rybníkářství, tak je označováno 16. století, kdy byly všechny tyto

rozsáhlé močály odvodněny a přeměněny v rozsáhlé rybníky. Významní stavitelé rybníků

22

Štěpánek Netolický, Jakub Krčín a Mikuláš Ruthard dokázali vytvořit síť stok, které napájejí

okolo 500 rybníků s plochou přes sedm tisíc hektarů. K nejznámějším patří Rožmberk,

Horusický, Bošilecký, Staňkovský, který má charakter spíše hluboké přehradní nádrže nebo

Záblatský.(Kolektiv autorů, 2000)

Největším rybníkem Jindřichohradecka je Holná. Její vodní plocha zaujímá 245

hektarů a její hráz s mohutnými duby je dílem Jakuba Krčína, který ji roku 1584 znovu

postavil a zpevnil, že slouží až dodnes. Dalším velkým rybníkem je Kačležský s rozlohou 197

hektarů. Také je památkou na Jakuba Krčína, který spravoval hráz, protože prosakovala.

Tento rybník byl příčinou vzniku největšího českého rybníka Rožmberka s výměrou 722

hektarů.(Kolektiv autorů, 1991)

Pro Jindřichův Hradec zůstává typickým rybníkem Vajgar se čtyřiceti hektary. Tento

rybník vznikl při soutoku Hamerského potoka a Nežárky na místě tehdejších bažin. První

zmínka je z roku 1399, kdy Heřman a Jan ml. z Hradce založili špitál sv. Alžběty. Dříve se

Vajgaru říkalo Velký, Hradní nebo Městský rybník. Jméno Vajgar (z něm. Weiher) dostal až

koncem 17. století. Dnešní podoba kamenného mostu byla vystavěna v roce 1830. Nedílnou

součástí vodní plochy je umělý ostrůvek, který nechal v 50. letech 19. století vybudovat hrabě

Jaromír Černín pro svou ženu. Rybník byl vypuštěn před zimou a v místě budoucího ostrova

byly do dna natlučeny dubové kůly na způsob ohrady. Tehdy v zimě byly velmi kruté mrazy,

a když rybník opět napustili, ihned zamrzl, a tak se do ohrady vozila v saních zem, až se

nasypal ostrov. Byl osázen stromy a keři, jejichž kořeny zajišťují ostrovu soudržnost.

V místech, kde byl ostrov zasypán zemí je 2-3 metrová hloubka. Vajgar nebyl jen místem

chovu ryb, ale také zdrojem energie a vody, místem pro praní prádla a centrem sportovního a

společenského života města.(Kolektiv autorů, 1991)

Klima

Podnebí v této kotlině je přechodného středoevropského typu. Na vytváření

teplotních inverzí působí reliéf. Výrazný vliv na podnebí má závětří a návětří a rybniční

plochy. Jindřichův Hradec se nachází v mírně teplé oblasti, kde je chladnější jaro, poněkud

vlhčí léto a chladnější zima.(Mištera, 1984)

Hodnoty průměrné roční teploty kolísají od 3,2–8,0 ºC. Průměrná teplota

nejteplejšího měsíce července se pohybuje od 12-13 ºC do 17-18 ºC. V lednu, nejchladnějším

měsíci roku, je potom teplota kolem -1,0 ºC. Průměrné denní nulové teploty začínají 10. a

trvají přibližně 76-78 dní. Mrazy ohrožují v průměru 84 dní od října do dubna a období letní

vegetace trvá od první poloviny června do konce srpna. Od severu k jihu přibývá srážek,

23

kterých je nad 700 milimetrů. První sníh přichází už v polovině října a sněhové období trvá

asi 160 dní. V měsíci říjnu, listopadu a prosinci se v inverzních kotlinách a v oblasti rybníků

vytvářejí časté a husté mlhy.(Mištera, 1984)

Půdy

Pro půdní pokrytí v ORP Jindřichův Hradec jsou typické kyselé až neutrální horniny

které jsou hlavními matečními horninami zemědělských a lesních půd. Většinou mají tyto

horniny nedostatečný obsah vápníku. Vyskytují se zde všechny půdní druhy. Z těžkých půd

jsou to tuhé jílovité půdy. Středně těžké až lehké hlinité, vznikají ze zvětralinového pláště

krystalických hornin a velmi lehké půdy lemují říční toky. Z půdních typů se zde hojně

vyskytují podzolové půdy. Zemědělsky se hospodaří na slabě podzolových a illimerizovaných

půdách. Půdy kamenité a skeletové zaujímají nejvyšší horské polohy. Na Třeboňsku můžeme

najít půdy rašelinné.(Mištera, 1984)

Fauna a flóra

V této oblasti je velmi zajímavá a bohatá flóra. Nejvíce je zde rozšířen dubovo-

jehličnatý vegetační stupeň. Roste zde na 400 ohrožených druhů rostlin a typickými vodními

a mokřadními společenstvy. Na dnech vypuštěných rybníků, rašeliništích a písečných dunách

se objevuje mnoho zajímavých druhů. Mezi nejvýznamnější a kriticky ohrožený druh patří

koniklec jarní. Žebratka bahenní, bazanovec kytkokvětý a ďáblík bahenní jsou rostliny běžné

v mokřadních biotopech. Dále zde můžeme najít parnasii, rojovník bahenní, léčivou rosnatku,

která se přiživuje hmyzem, nebo při zemi plazivou klikvu, jejíž červené kulaté plody

připomínají plody brusnice, a nebo nízké keříky vlochyně, jejímž plodům se lidově říká

opilky. Na podzim rašeliniště zrůžoví květy vřesů.(Kolektiv autorů, 2000)

Obr. 4 Koniklec jarní (Pulsatilla vernalis) Zdroj dat: www.atlasrostlin.cz

24

Krajina Jindřichohradecka je plná rozmanitých biotopů, které umožňují existenci

bohaté fauny. Populace celoevropsky chráněné vydry říční patří k nejsilnějším ve střední a

západní Evropě. Dále zde žijí savci jako je los evropský a rys. Také zastoupení ptáků je

veliké. Rybníky jsou domovem pro hohola severního, zrzohlávka, husy velké, několik druhů

chřástalů a potápek. Na rybnících sbírá kořist i jeden z největších evropských dravců orel

mořský. Ze sov zde hnízdí naše největší sova výr velký. Mimořádný je výskyt vodního

ptactva, které využívá vhodné podmínky pro hnízdění a získávání potravy ve stojatých

vodních plochách. Rozlehlé vodní plochy jsou také významnými tahovými zastávkami pro

hejna vodních ptáků, kteří táhnou přes naše území. V době tahu tady můžeme napočítat až

kolem 20 000 jedinců.(Kolektiv autorů, 2000)

Obr. 5 Husa velká (Anser anser) Zdroj dat: www.priroda.cz

Přírodní park Česká Kanada

Na východ od Třeboňské pánve se krajina zvedá do zalesněných pahorkatin, které

geologicky patří již ke krystaliku Českomoravské vysočiny. Park byl vyhlášen roku 1994 a

jeho rozloha činí cca 283 km2. Oblast je tvořena žulovou a silně zalesněnou Novobystřickou

vrchovinou. Po celé České Kanadě jsou k vidění skalní a kamenné útvary. Krajina zachovává

maximum přírodních krás a hodnot a je známkou vysoké kvality životního prostředí. Má

mimořádný význam v územním systému ekologické stability a v neposlední řadě

25

Obr. 6 Česká Kanada Zdroj dat: www.google.cz

nesou důležitou roli i jeho vodohospodářské funkce. Nejvýznamnějšími vodními toky

jsou Koštěnický potok, řeka Dračice a Hamerský potok; žádný z toků se ale, až na určité

úseky příliš, nehodí pro vodní turistiku. K tomuto účelu je nejvíce využíván Hamerský

potok. Českou Kanadou také probíhá hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj.

Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen (738 metrů nad mořem),

průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 550 až 650 metry. K západnímu okraji České

Kanady se přidává menší přírodní park Homolka - Vojířov (43,1 km2), který dále na západ a

jihozápad přechází v CHKO Třeboňsko. Centrem České Kanady je románská hradu

Landštejn.(www.wikipedia.cz)

Obr. 7 Hrad Landštejn Zdroj dat: www.google.cz

26

Česká Kanada se také může pochlubit jedním unikátem a tím je úzkorozchodná trať

vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, která se jako had vine západní a střední částí

České Kanady. Tato úzkokolejka o rozchodu 760 mm patří mezi technické a historické

pamětihodnosti naší republiky. Právě tato "jižní větev", zvaná Bystřička, vznikla jako první

(druhá větev, severní, vede z Jindřichova Hradce do Obrataně). Její stavba byla zahájena roku

1896 a již následující rok byl vybaven první vlak, který vzdálenost 32,689 km urazil za dvě

hodiny. Ke kdysi plánovanému prodloužení trati do Litschau nikdy nedošlo. Zvláště v

turistické sezóně úzkokolejka ožívá. Přispívají k tomu i pravidelně jezdící historické soupravy

- parní lokomotiva U 47.001 (Malletka) z roku 1907, U 46.001 (Rešica) z roku 1958 a

historické vagóny z let 1900 - 1908 s dřevěnými lavicemi. (www.wikipedia.cz)

V rozlehlých lesích, které jsou většinou smrkové, se zachovalo množství pralesových

zbytků a drobných rašelinišť. Na severních svazích hřebene Homolka leží přírodní rezervace

Fabián, kde je možné spatřit zbytek typické dubové bučiny. (www.wikipedia.cz)

Také zde bylo v minulosti vybudováno velké množství rybníků, které jsou dnes hojně

využívány k rekreaci, ale zachovalo se i mnoho rybníků s neporušeným přírodním rázem.

Mezi ně patří Krvavý a Kačležský, na jejich březích se zachovaly podmáčené louky s mnoha

vzácnými druhy rostlin, jako je například vachta trojlistá. Také jsou vhodnými hnízdišti pro

mnoho druhů vodních ptáků. Najdeme zde ale také mnoho druhů jiných živočichů, jako je

například včelojed nebo luňák hnědý.

(Kolektiv autorů, 2000)

Pro velké přírodní bohatství, které tady i přes značné přetváření krajiny člověkem přetrvává,

bylo Třeboňsko v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra v roce 1977 zařazeno mezi

světové biosférické rezervace a chráněnou krajinnou oblastí je od roku 1979. Nejzachovalejší

a nejcennější části přírody jsou chráněny hned v několika přírodních rezervacích, z nichž

nejznámější jsou národní přírodní rezervace Stará řeka, se zbytky přirozených lužních lesů

kolem řeky, dále Velký a Malý Tisý s komplexem rybníků a přírodní rezervace Horní Lužnice

s meandrujícím tokem řeky. Třeboňské rašeliniště a rybníky jsou také zařazeny mezi

mezinárodně významné mokřady chráněné Ramsarskou konvekcí. (Kolektiv autorů, 2000)

27

4.3. Socio-geografický charakter města Jindřichův Hradec

Socioekonomická charakteristika ORP Jindřichův Hradec informuje o sociálně

ekonomické situaci města Jindřichův Hradec a okolí. Zahrnuje základní údaje obyvatelstvu,

sídelní struktuře, hospodářství, dopravě a cestovním ruchu. (www.partnerstvi.kraj-

jihocesky.cz)

Obyvatelstvo

ORP Jindřichův Hradec patří ke čtvrtému největšímu správnímu obvodu kraje, co do

počtu obyvatel a třetímu největšímu dle rozlohy. Celý Jihočeský kraj, do kterého spadá

Jindřichův Hradec, má ze všech krajů nejméně obyvatel 4,5 %, a také má nejnižší hustotu

zalidnění 61 obyvatel na 1 km². V ORP Jindřichův Hradec žijí většinou osoby produktivního

věku od 15 do 64 let. V Jindřichově Hradci je 21 962 obyvatel (k 1.1. 2011), z toho 32,5 % je

starších 50 let a 51,2 % tvoří ženy. Průměrný věk obyvatelstva je kolem 40 let. Hustota

obyvatel je tady 48 na km². V letech 2005 – 2006 dochází k mírnému poklesu celkového

počtu obyvatel z důsledku procesu vylidňování venkova. Územní rozložení obyvatelstva je

nerovnoměrné. Nerovnoměrnost obyvatelstva je způsoben historickými, přírodními a

ekonomickými podmínkami. Větší koncentrace obyvatel je na území s rozvinutým

průmyslem, službami a možností pracovního uplatnění. V ORP Jindřichův Hradec dochází

k rostoucí bytové výstavbě, což vede k rozšiřování obcí. (http://www.statnisprava.cz)

Hospodářství

Mimořádný význam v oblasti hospodářství má výskyt živcových písků v povodí

Lužnice. Důležitý je výskyt slatiny a rašeliny, která se využívá v lázních Třeboni a Bechyni.

Nejsilněji zastoupeným odvětvím je strojírenství, stavebnictví a potravinářství. Menší je

potom podíl firem dřevozpracujících a dopravních. Silně zastoupené je také zemědělství. V

ORP Jindřichův Hradec 48,9% převažuje zemědělská půda, 37,7% lesní pozemky a 0,9%

zbývá na zastavěnou plochu. ORP Jindřichův Hradec má největší výměru zemědělské půdy

922 km². Další výhodou je, že se na území nachází biosférická rezervace Třeboňsko, která

představuje téměř 20 % výměry zemědělské půdy. Také vzhledem k čistému prostředí je zde

zemědělská výroba vhodná k produkci ekologických potravin. Z rostlinné výroby je to

pěstování obilovin, brambor, řepky, kukuřice a jiného. Z živočišné výroby je to chov prasat,

skotu, drůbeže. (Kolektiv autorů, 2000)

28

Specializace řemeslné výroby s sebou přinesla i směnu výrobků a později i jejich

prodej, který se soustřeďoval především do center řemeslné výroby. Velká náměstí

v Dačicích, Slavonicích i Třeboni vydávají svědectví o existenci bývalých tržišť.(Kolektiv

autorů, 2000)

V každé době se nejlépe dařilo řeznictví. Na tradici své rodiny navázal Jan Satrapa ze

Studené a vznikla První moravská továrna na uzenářské zboží a konzervy, tento název nesla

od roku 1907. Dnes jí známe pod názvem masokombinát Masna Studená. V Jindřichově

Hradci najdeme soukromé řezníky, jako je například Pecha nebo Slanina. (Kolektiv autorů,

2000)

V Jindřichově Hradci najdeme velký podnik DK Open, který měsíčně peče 200 tun

chleba, 140 tun pečiva a 20 tun cukrářských výrobků. Další pekárny najdeme v Třeboni,

Dačicích, Novosedlech nad Nežárkou, Deštné, Slavonicích atd. (Kolektiv autorů, 2000)

Obr. 8 Tuzemák www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/830346

Dávnou tradici v tomto kraji má i textilní odvětví, bohužel už ne v dnešní době.

Původní podnik nesl název Jitka a byl založen v roce 1948. Z jeho bran vycházely lněné a

bavlnění příze, tkaniny na pracovní ošacení, dekorační látky, lůžkoviny a tkaniny pro volný

čas.(Kolektiv autorů, 2000)

V Jindřichově Hradci mají pobočku i Jihočeské mlékárny, které vyrábí mléčné

výrobky, mléko, máslo, krmné směsi a další. Také zde najdeme konzervárenský průmysl,

který se specializuje na výrobu zvěřinových konzerv. (Kolektiv autorů, 2000)

Trh s alkoholickými nápoji velmi úspěšně obsadila rodinná firma likérka Hill´s

Liquere, která působila od roku 1920 a jednu ze svých tří provozoven má v Jindřichově

Hradci. Znovu začínala svou výrobu po roce 1990 s pěti druhy lihovin. Dnes jí známe pod

názvem Fruko Schulz. Znalci oceňují především zde vyráběný rum. (Kolektiv autorů, 2000)

V Dačicích najdeme podnik Centropen, který vyrábí popisovače, značkovače, plnicí

a technická pera. Vyrobí se téměř 200 miliónů kusů ročně ve více než 90 provedeních a

29

vyváží se do více než 40 zemí světa. Také zde najdeme strojírenský závod Praga, který vyrábí

náhradní díly pro osobní a nákladní automobily. (Kolektiv autorů, 2000)

Jindřichohradecký podnik, který vznikl v roce 1957 původně jako provozovna pro

výrobu dílů k šicím a pletacím strojům. Dnes nese název ADACO a vyrábí zařízení

vzduchové soustavy pro automobily jako Tatra, Avia, Liaz a další. (Kolektiv autorů, 2000)

Firma Stavcent Jindřichův Hradec má ve svém programu investiční výstavby a

rekonstrukce budov a to i památkově chráněných. Firma má pobočky v Třeboni a v Dačicích.

Mezi menší stavební firmy patří Stavoservis nebo SIKK, která projektuje a realizuje stavby

rodinných domů a zabezpečuje nadstandardní vybavení různých objektů. (Kolektiv autorů,

1991)

Více jak 70 let je známá Kasalova pila. Tradice podnikatelského rodu, kterou založil

Rudolf Kasal v roce 1928 koupí parní pily. Celé dvě třetiny tržeb pocházejí z exportu.

(Kolektiv autorů, 1991)

Mezi hojně rozšířená řemesla patřilo také sklářství. Některé podniky bohužel

v důsledku krize zanikly. Obalové sklo a formy vyrábí firma Skloform v Nové Vsi nad

Lužnicí. Skleněné výplně, isolační sklo a bezpečnostní a požární skla vyrábí Isosklo Děbolín.

Speciální prací se sklem se zabývala v roce 1992 firma Sklotechnik Nigischer Ježek, která

montovala skleněné střechy a neprůstřelná skla. Nyní je součástí koncernu Siemens a vyrábí

pro letecký průmysl. (Kolektiv autorů, 2000)

K tradičním výrobám patří výroba dřevěných hraček ve Stráži nad Nežárkou. Firma se

nazývá Jas a existuje více jak padesát let. K výrobě se používá dřevo z buku a jasanu. Až 60

% celkové produkce míří do zahraničí. (Kolektiv autorů, 1991)

Obr. 9 Dřevěné hračky Stráž nad Nežárkou Zdroj dat: www.jasvd.cz/cs

Velmi známá je také Mařížská keramika pocházející z dílen Trubáček a Boháč. Maříž

u Slavonic je díky této keramice hodně navštěvovaná. (Kolektiv autorů, 2000)

30

Doprava

Silniční doprava má k dispozici 98 % vozovek z celkové délky 7228 km. Silnice I.

třídy mají mezinárodní i celostátní význam. Silnice II. třídy jsou důležitými spoji regionálního

významu. K důležitým investicím patří výstavba dálnice D3 a na ni navazující rychlostní

komunikace R3, výstavba rychlostní komunikace R4, a také postupné zlepšování parametrů

stávajících silnic I., II. a III. třídy. Veřejnou osobní dopravu zabezpečuje především

ČSAD.(www.invest.kraj-jihocesky.cz)

Železniční doprava má husou síť a celková délka je 1057 km. Oživení přinese

výstavba koridorů odpovídajících evropských parametrům, například Praha-Linec.

Zajímavostí jsou zbytky koněspřežní železnice „první na evropské pevnině“, spojující město

České Budějovice s hornorakouským Lincem. Nalezneme zde také nejvýše položenou

železnici v ČR „Kubova huť“, a také úzkokolejné dráhy směřované z Jindřichova Hradce do

Obrataně a do Nové Bystřice. (www.invest.kraj-jihocesky.cz)

Cestovní ruch

Pro rozvoj cestovního ruchu má Jindřichohradecko mimořádně dobré přírodní a

historické předpoklady. Krajina a přírodní prostředí tady není, v důsledku průmyslu, tolik

narušena. Oblast je vhodná pro turistiku, cykloturistiku i rybaření, protože je to místo plné

rybníků a nachází se v krásné krajině Česká Kanada. Navštívit tady můžeme zámky: Červená

Lhota, Jindřichův Hradec, Dačice, Slavonice a Telč. Hrad Landštejn, muzeum

Československého opevnění, Letecké a provaznické muzeum v Deštné a mnoho dalšího.

(Kolektiv autorů, 2000)

31

4.4. Historický vývoj

4.4.1. Historie města Jindřichova Hradce

Město nese svůj název podle Jindřicha, syna Vítka z Prčice, který byl zakladatelem

druhé nejznámější větve Vítkovců, pánů z Hradce. Právě on začal na počátku 13. století stavět

nad břehy Vajgaru a řeky Nežárky, na skále, v sousedství kulaté věže, sídlo palácového typu

v pozdně románském slohu s typickými gotickými prvky. Listinou je hrad poprvé doložen

roku 1233. Pro Jindřichův Hradec se až do 15. století vyskytuje název Nova Domus nebo

Novum Castrum, teprve později je uváděn název Jindřichův Hradec, které se vyvinulo z tržní

osady v podhradí (něm. Neuhas), jako společné označení pro hrad i město. Nejstarší zmínka o

městě pochází z roku 1293. Erb pánů z Hradce, zlatá růže v modrém poli, doplněna

privilegiem krále Vladislava II. z roku 1483 o dva zlaté královské lvy a iniciálu W s

korunkou, je dodnes ve znaku města. (Kolektiv autorů, 1991)

Řád německých rytířů je spojen s počátky dějin města, jelikož byli roku 1220 obdařeni

majetkem a správou nad poddanými ve městě. Účastníkem tohoto právního aktu byl také

nejstarší známý hradecký rychtář Jindřich, kterému bylo přezdíváno Kameník. Toto

ustanovení napomohlo rozkvětu obchodu na rušné dopravní tepně směřující z Čech do

Podunají, a dále také začalo pod hradem fungovat tržiště. V roce 1294 se Jindřichovu Hradci

připisuje další název středověkého města ghetto, které mělo pro město zásadní ekonomický

význam. Trvalým zdrojem příjmů se stala až do konce 18. století tzv. plecháčova daň,

odváděna židy od konce 13. století. Bezpečnost a ochranu města zajišťovaly městské hradby

s branami Pražskou, Rybnickou a Nežáreckou, parkánem a dvěma baštami, které pocházejí ze

14. století. Velmi výhodná poloha města v blízkosti stezky z Rakous do Čech i velký význam

Vítkovců v českém království učinily z Jindřichova Hradce významné hospodářské centrum.

Rozvoj tržních vztahů napomohl k rozvoji řemesel, která se podle oborů soustřeďovala

v různých částech města. Nejrozšířenějším řemeslem bylo koželužství, soukenictví, dále pak

kováři a zámečníci měli ve městě silné zastoupení.(Kolektiv autorů, 1991)

Vláda Jindřicha IV. (1453-1507) byla obdobím příznivého hospodářského vývoje

města. V této době prožíval Jindřichův Hradec zlatý věk. Řada dokumentů dokazuje vysokou

prosperitu podnikání městských obyvatel a vydáním znakového privilegia králem

Vladislavem roku 1483 také růst politického významu města. Podnikání se soustředilo

především na chov ovcí a zakládání dvorů, rybníků, cihelen a pivovarů. Tato vlna růstu se

stala předpokladem pro rozmach soukenictví, které je počátkem textilních tradic města.

32

Hradecká sukna dosahovala velmi vysoké kvality. Byla značena pětilistou růží s nápisem

Sigillum Novodomense a proslavila město až daleko za hranicemi českého království.

Hospodářský vývoj se projevil i ve stavební aktivitě města. Výstavba měšťanských domů dala

městu renesanční ráz a středověký hrad se přeměnil v renesanční zámek. (Kolektiv autorů,

1991)

Rod pánů z Hradce vymírá roku 1604 po meči a dědictví se ujímá Lucie Otylie

z Hradce, provdaná roku 1602 za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. S převzetím

hradeckého dědictví včetně titulu „vladař domu Hradeckého“ Vilémem, přechází město,

zámek i panství na 90 let do rukou Slavatů. (Kolektiv autorů, 1991)

V letech 1618-1620 přijalo město během povstání stavovskou posádku a až do Bílé

hory tvořilo společně s Třeboní důležitou strategickou linii pro vojska stavovské vlády.

V těchto letech také Jindřichův Hradec odrazil tři útoky císařské armády generála Dampierra

a Buquoye a kapituloval až po bitvě na Bílé hoře. S vítězstvím Habsburků se také vrátil Vilém

Slavata z emigrace a s ním i vyhnaní jezuité. V procesu proti hradeckým měšťanům bylo

vyneseno 24 rozsudků smrti, které ale Vilém o něco zmírnil, či prominul s podmínkou, že

přestoupí ke katolické víře. Vilém Slavata byl jeden z nejvlivnějších rádců Ferdinanda II. a až

do své smrti zastával úřad nejvyššího kancléře království. Po pražské defenestraci, jejíž objetí

se stal i Vilém, byl ve městě vytvořen protestantský akční výbor s radikálním písařem

Burianem Bramhauzským, který usiloval o konfiskaci majetku Slavatů ve prospěch města a o

přijetí Hradce mezi královská města. (Kolektiv autorů, 1991)

Požáry v letech 1607-1615 měly za následek úbytek obyvatel a zpomalení výroby.

Třicetiletá válka se negativně projevila na vrchnostenských příjmech, proto se Slavatové

snažili město povznést hospodářsky navrácením privilegií a udělením dalších trhů. To se

projevilo i na architektonickém vzhledu města, které se v roce 1654 stalo se svými 405 domy

druhým největším městem v českém království. (Kolektiv autorů, 1991)

V roce 1693 vymírá rod Slavatů a jindřichohradecké panství přechází dědictvím na

Marii Josefu Slavatovou provdanou za Heřmana Jakuba Černína. S ním vstupuje na hradecký

stolec i poslední šlechtická vrchnost – Černínové, kteří byli jedním z nejbohatších

šlechtických rodů v Čechách. Za jejich vlády začal Jindřichův Hradec postupně ztrácet

charakter rezidenčního sídla. Zámek se stává pouze místem krátkodobých pobytů nových

majitelů, či příležitostních návštěv. Správy panství se ujímají panští vrchní i někteří další

úředníci a zájem vrchnosti o řízení městských záležitostí se omezuje převážně jen na

potvrzování starších privilegií. Když vypukly spory o rakouské dědictví město se stalo

centrem vojenského tažení a stále více se potýká i s následky válečných útrap. Francouzi a

33

Bavoři obsadili Jindřichův Hradec roku 1741 a roku 1744 Prusové. Krátce po vypuknutí

sedmileté války bylo město nuceno zřídit vojenský lazaret, který přijal spolu s městským

špitálem roku 1757 k ošetření kolem 7000 raněných z krvavé bitvy u Štěrbohol. (Kolektiv

autorů, 1991)

Černíni nejevili přílišný zájem o město, více se věnovali výstavbě luxusního sídla na

Jemčině. Za jejich vlády se v architektuře města téměř nic neprojevilo. Kromě zřízení divadla

se stavební činnost, ani po mnohých požárech, města nijak zvlášť nedotkla. Orientovali se na

zavádění nové textilní výroby, jako byla například přadlácká škola nebo přádelna v Číměři.

V polovině 19. století došlo k počátku tovární výroby v textilním průmyslu. Rodina Bobelů

založila v letech 1820-1830 přádelnu, a tak se stala prvními podnikateli. Později byla založena

rodinou Třebických tzv. Tuchfabrika na jemná sukna.(Kolektiv autorů, 1992)

Dlouhá staletí čerpal Jindřichův Hradec z výhodné polohy, ale roku 1871 byla

otevřena první parostrojní železnice spojující Prahu s Vídní, která se městu vyhnula. Teprve

až roku 1887 bylo město napojeno na hlavní trať prostřednictvím tzv. Českomoravské

transversální dráhy, která vedla z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Jihlavy. O

deset let později byl zahájen provoz i na odbočné úzkokolejné dráze z Jindřichova Hradce do

Nové Bystřice. Roku 1887, kdy byl zahájen provoz železnice došlo také k první zkoušce

Křižíkových elektrických lamp. Jindřichův Hradec se tak zařadil mezi první česká města

s veřejným elektrickým osvětlením.(Kolektiv autorů, 1992)

4.4.2. Historie částí města Jindřichova Hradce

Zámek

Zámek v Jindřichově Hradci prodělal velmi složitý vývoj a patří k našim

nejznámějším a nejrozsáhlejším objektům. Původní název dnešního J. Hradce v latině je Nova

Domus, v němčině Neuhas a to nám napovídá, že hrad měl nějakého předchůdce. Již v 10.

století tady bylo slovanské hradiště, které určitě hrálo svou roli v přemyslovské hradské

správě. Před dvorní fasádou paláce Adama II. byly nalezeny zbytky valového opevnění. Až

do objevení těchto skutečností se datoval vznik hradiště na konec 12. století. Dalším důkazem

stáří zdejšího osídlení jsou nálezy v kostele sv. Jana Křtitele, na jehož místě stál koncem 12.

století velký románský kostel. Tímto se posouvá založení nejstarších kamenných staveb v J.

Hradci do doby před příchodem Vítkovců. Faktem zůstává, že roku 1277 král Přemysl Otakar

II. odebral krátce hrad Oldřichu I. jako bývalý korunní statek, ale o rok později král umírá na

Moravském poli a Oldřich I. se vrací do Hradce. Lze tedy předpokládat, že kamenný hrad,

34

který patřil mezi nejstarší hrady s obvodovou zástavbou, byl převzat a dobudován Vítkovci.

Jméno prvního zdejšího Vítkovce Jindřicha, potom přešlo do názvu hradu i města. (Kolektiv

autorů, 1992)

Obr. 10 Zámek Zdroj dat: www.historickeputovani.cz

Věže zpevňovaly všechna tři nároží hradeb. V severním nároží dosud stojí

hladomorna, jejímž vybudováním počala výstavba kamenného hradu. V jihozápadním nároží

byla v prostoru dnešní zahrady věž, zbořena roku 1595. K východnímu nároží byla přistavěna

věž Hranatka, která se zachovala v Jáchymově křídle. Do hradu se vstupovalo branou u

dnešní hladomorny. Část brány se dosud zachovala. (Kolektiv autorů, 1992)

Ke kulaté věži byl přistavěn nejstarší palác. Postrádal velký sál, ale měl čtyři

místnosti. Místnosti byly přístupné po dosud zachovaném schodišti, které ústí do síně

vyzdobené svatojířskou legendou roku 1338 za Oldřicha III. z Hradce. Byl tady také vstup do

vedlejší místnosti a na pavlač. V severním koutě stojí původní krb, který je válcového tvaru

s jednoduchou římsou nad otvorem, zdobený reliéfem ve tvaru trojlisté arkády, a po levé

straně přiléhá k síni přibližně stejně velká místnost zaklenutá křížovou klenbou. Po pravé

straně přiléhá k oběma obytným místnostem kaple sv. Ducha. Kaple zaujímala výšku prvního

a druhého patra paláce. V letech 1240-1250 byla zaklenuta dvěma poli křížové klenby.

Klenba má hruškovitá žebra, která jsou na příponách s košovými hlavicemi, pokrytými

vějířovitými reliéfy listů. Směrem do druhého nádvoří byla kaple prodloužena v polovině 14.

století. V kapli údajně byla umístěna i Jindřichohradecká Madonna z poloviny 15. století.

Čtvrtá místnost zanikla při pozdně gotické přestavbě. (Kolektiv autorů, 1992)

35

Příčný trakt na třetím nádvoří je připisován Menhartovi z Hradce, který vedl v bitvě u

Lipan Pražany proti sirotkům. Postavil ho však někdo z jeho nástupců, protože Menhart

zemřel roku 1449. Také věž Menhartka s tzv. černou kuchyní byly dílem jeho nástupců.

Kuchyně je umístěna v přízemí a kouř z otevřených ohnišť byl odváděn komíny ve čtyřech

rozích. Horní prostor věže je klenutý a sloužil jako soudní síň, která má v rohu umístěn krb.

V 18. století zde byla udírna a malířská výzdoba byla téměř zničena, pouze na jihovýchodní

stěně se zachovaly její zbytky. Ze zachovalé malby, která je za začátku 16. století, lze

rozeznat výjev zasedání zemského soudu za předsednictví krále Vladislava Jagellonského.

Před panovníkem sedí Jindřich IV. z Hradce, za něhož tato malba vznikla. Dnes je malba

v žalostném stavu, zejména vlivem zakouření v místnosti. V kuchyni, která je ve spodní části

věže, se až do roku 1782 podávala pověstná kaše, která je spojena s legendou o bílé paní.

(Kolektiv autorů, 1992)

Lid si vypravoval nejednu báji o bílé paní. Ale ta, v těchto bájích není paní z rodu

hradeckého, nýbrž je bytostí, která přebývala při vodách a lidem se zjevovala a děti strašila, a

také smrt ohlašovala. Někde ji nazývají Perchtou, Perutou, Parychtou, na Moravě Šperechtou.

Všechna tato jména ale pocházejí z německého Berchta. Nejstarší bílou paní u nás byla

zřejmě Perchta z Rožmberka. Narodila se někdy mezi lety 1420-1430 paní Kateřině

z Vartenberka a Oldřichu II. z Rožmberka. V roce 1449 se provdala za Jindřicha z Hradce, na

dobové poměry velkého hrubiána a násilníka. Když tedy umřel, netruchlila, žila v Jindřichově

Hradci dál a nechala přistavět celé jedno zámecké křídlo. Mezi její mnohé dobré skutky

patřilo například rozdělování, již výše zmíněné sladké kaše na Zelený čtvrtek, které se udrželo

i po její smrti. Svým konáním chtěla odčinit hříchy svého manžela. Kdykoliv byla tato tradice

po její smrti porušena, následoval hněv jejího přízraku. Od své smrti se Perchta zjevila hned

několikrát, například když umíral její pravnuk Jáchym z Hradce. Chodila hlídat Petra Voka,

když byl ještě malý. Jejím domovem byly i jiné hrady a zámky, které patřily pánům z Hradce

a z Rožmberka jako například Třeboň, Český Krumlov, Telč nebo Rožmberk, kde také visí

její podobizny. Většinou se zjevují v noci, mají na sobě bílý šat a špičatý vysoký klobouk se

závojem. Často nosí klíče. Podle nasazení rukaviček předvídá budoucnost. Pokud je viděna

v červených upozorňuje na požár. Černými varuje před smrtí nebo neštěstím a bílými

předpovídá dobrou událost svatbu nebo narození dítěte. Bílá paní prý také ví o ukrytých

pokladech, poctivého k nim zavede, chamtivého krutě potrestá. Traduje se také, že se vyráběl

speciální nápoj „Bílé paní“. (www.tiscali.cz)

Vnější pozdně gotický parkán z konce 15. století byl vybaven systémem bašt,

umožňujícím aktivní dělostřeleckou obranu. Tento obranný systém je zachován směrem

36

k Nežárce, začíná od věže Lázny, která stojí vysoko nad ústím zámeckého vodního příkopu

do Nežárky. Na Láznu se napojovalo městské opevnění. Tato část hradeb směrem k rondelu

obsahuje i zachovalou půlkruhovou baštu. V dlouhém klenutém sklepě je dodnes zachována

původní úroveň příkopu, který navazuje na spodní část bašt. Další bašta musela stát v rohu

opevnění pod dnešním rondelem. Z tohoto místa je opevnění zachováno až k paláci Adama II.

Na půlkruhové pozdně gotické baště stojí osmihranná věž. Podle dosavadních průzkumů se

můžeme domnívat, že dvě bašty stávaly u výtoku Vajgaru do vodního příkopu. Na hradbu

muselo navazovat městské opevnění, podobně jako tomu bylo u Nežárky. Její pozůstatky byly

zničeny, protože tady před lety vedl odpadový kanál. Při průčelí venkovní zdi se zachoval jen

její náznak, který svědčí o velké síle zdiva. Opevnění dále pokračuje k první bráně, kde jsou

zachovány výklenky v jejím průjezdu. Hradba pokračuje až na konec budovy ve dvoře

pivovaru. Na prvním nádvoří byla zjištěna zeď druhého příkopu, jejíž další průběh určila

geofyzikální prospekce. Příkop byl široký přes 5 metrů a sahal až k základům budovy mezi

prvním a druhým nádvořím. Mnohé původní stavby 15. století zanikly při pozdějších

renesančních úpravách. (Kolektiv autorů, 1991)

Od roku 1591 se začalo s budováním rondelu. Na stavbu dohlížel císařský stavitel

Andre Aostalis de Sala a mezi staviteli byly například Giovanni Faconi, kameník Antonio

Cometa, Giovanni Pietro Martinelli a Georg Bendel spolu s malířem G. Widmannem. Rondel

je opravdu renesančním klenotem. Vchod je vyzdoben tesaným portálem s karyatidami. Nad

vchodem je římsa s hradeckým, montfortským a hohenzollernským znakem. Na široké římse

je posazena kopule, rozdělená pásy, které navazují na spodní pilastry. Na nejvyšším místě je

znak Adama II. a jeho manželky Kateřiny z Montfortu. Plochy stěn jsou zdobeny girlandami,

maskarony, rámci a kartušemi z pálené hlíny. Z palené hlíny byly i sochy ve výklencích, ale

zachoval se jen zbytek jedné sochy. Celý vnitřek rondelu byl v nedávné době restaurován.

Rondel byl spojen s palácem arkádovou chodbou a takto se změnil středověký hrad na

moderní zámek, který je důkazem moci a bohatství posledních pánů z Hradce. Svou svatbu

zde slavil poslední z rodu Jáchym Oldřich. (Kolektiv autorů, 1992)

Roku 1610 bylo nádvoří obohaceno zdobenou studniční mříží a kopule rondelu byla

doplněna jemnou štukovou plastikou od Innocence Comety z let 1675-1680. Za éry Slavatů

byla také upravena první brána zámku, kterou zdobí slavatovský znak. Slavatové postavili

nové konírny a jízdárnu při Vajgaru. Poslední z rodu Slavatů umírá roku 1691. Při dělení

majetku připadl Jindřichův Hradec jako dědictví Marii Josefě Slavatové, která byla provdaná

za Jakuba Černína.(Kolektiv autorů, 1991)

37

Hrad a zámek Jindřichův Hradec je tedy řazen mezi nejvýznamnější objekty u nás.

Jeho výjimečnost je dána nejen historickým vývojem, který z něho učinil jednu

z nejvelkolepějších rezidencí království, ale i rozloha 3,5 ha ho řadí co do velikosti na 3.

pozici, za Pražský hrad a hrad a zámek v Českém Krumlově. (Kolektiv autorů, 2002)

Muzeum

Nynější budova jindřichohradeckého muzea je úzce spjata s působením jezuitského

řádu, který byl povolán do Jindřichova Hradce v roce 1594, a také se založením jezuitské

koleje o rok později nejvyšším purkrabím Adamem II. z Hradce a jeho manželkou Kateřinou

z Montfortu. Ta se také patrně zasloužila roku 1598 o založení semináře, který zahájil v roce

1604 svou činnost. V letech 1606-1608 byla pro něj vystavěna budova. Po ničivém požáru

v roce 1615 byla pak v letech 1625-1636 postavena budova nová, která získala novou podobu

po dostavění seminární kaple sv. Víta v roce 1642. (Kolektiv autorů, 1992)

Po zrušení jezuitského řádu zde byla umístěna hlavní škola a v letech 1862-1923

gymnázium. V roce 1925 byla budova zakoupena městem a upravena pro muzeum, jehož

nové expozice byly zpřístupněny v květnu 1928. (Kolektiv autorů 1991)

K vidění je spousta zajímavých expozic. K nejatraktivnějším exponátům patří největší

lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán i v Guinnessově knize rekordů, vytvořen

jindřichohradeckým punčochářským mistrem Tomášem Krýzou (1838-1918). Byl to člověk,

který po celý život neznal nic jiného než punčochářskou dílnu a svůj svět představ. Betlém

tvořil více jak 60 let. Už když se betlém rodil, chodili se na něj dívat lidi a děti z blízkého i

dalekého okolí. Mistr své jesličky začal vystavovat každoročně až do své smrti, kdy odešel ve

věku osmdesáti let. Bývaly rozloženy v jeho bytě na třech velkých stolech od Vánoc až do

Hromnice. Zaplnily dvě stěny dlouhé sedm metrů a třetí stěnu dlouhou sedm a půl metru.

Velká část jesliček byla pohyblivá ruční klikou, od které byl pohyb dále rozváděn po

vodorovně a kolmo upevněných dřevěných textiláckých válcích, na které byly nataženy

struny. Mechanismus je původní a rozvádí pohyb z jediného elektromotoru. (Muk, 1936)

38

Obr. 11 Krýzovy jesličky Zdroj dat: www.babyfriendlyregion.cz

Poprvé byly jesličky vystaveny na hospodářsko-průmyslové výstavě v roce 1894.

V této době se také uvažovalo o jejich vystavení na Národopisné výstavě Českoslovanské

v Praze, ale od realizace bylo upuštěno pro obtíže spojené s dopravou.

Po smrti Tomáše Krýzy se jeslí ujal jeho syn Jan Krýza. Nejen, že je opravoval, ale

také doplňoval a později vybavil elektrickým osvětlením, takže je v letech 1923-1927 opět

zpřístupnil veřejnosti. Roku 1935 se rozhodl, že je věnuje muzeum. Sám provedl instalaci,

která trvala do listopadu roku 1936, takže o Vánocích téhož roku byly zase odevzdány

veřejnosti. (Muk, 1936)

Krýzův betlém zachovával tradiční rozdělení na městskou, betlémskou a venkovskou

krajinu. Nejhezčí a nejcennější je krajina venkovská. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a

zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Architektura betlému je sestavena s lepenky, která je pestře

omalována hlinkovými barvami. Na některé střechy je použito lepených pšeničných klasů

nebo je z tvrdého papíru vyřezán šindel. Horské tyrolské chaty jsou zhotoveny z papíru a

z lipových prkének. Je zde použito i podmalované tabulové sklo, zrcadlo, lisovaný plech,

který v podobě ornamentů zdobil slohový měšťanský nábytek, drobných alabastrových sošek

psíků a jiných zvířátek. Zajímavým doplňkem „Hostiny Tří Králů“ je miniaturní porcelánové,

cínové a dřevěné nádobíčko spolu s drobnými hrnčířskými výrobky. (Muk, 1936)

Figurky mají tělo, ruce a nohy dřevěné, upevněné pomocí drátků k trupu. Jsou

vyrobeny z kašírovací hmoty a ze dřeva. Hlava s krkem je vymodelována z pozlacovačské

masy nebo z chlebového těsta se sádrou. Do pozlacovačské masy byly za tepla namáčeny i

39

šaty, nastříhané a ušité z obyčejného sukna nebo z měkkého papíru. Po usušení byla figurka

omalována hlinkovými barvami, takže má sametový nelesklý povrch. Listy stromů jsou

vytvořeny z voskovaných lístečků na drátcích. Terén je upraven pomocí balicího papíru,

lepeného na dřevěnou kostru, doplněnou kousky kašírovaných nebo škvárových částí kamene,

někdy i se stromkem nebo s trsem trávy. (Muk, 1936)

Samostatnou část expozice tvoří nová Síň Emy Destinnové, Expozice prezentuje

životní osudy a umělecký odkaz nejslavnější české pěvkyně. Ve dvou místnostech jsou kromě

fotografií, dokumentů a předmětů přestavujících pěveckou kariéru umělkyně vystaveny také

ukázky z jejích bohatých sbírek včetně hudebních nástrojů, nábytku, porcelánu nebo kuriozit,

které soustředila na zámku ve Stráži nad Nežárkou, kde žila od roku 1914 až do své smrti.

Byla vášnivou rybářkou, proto si také vybrala tuto Jindřichohradeckou oblast u řeky Nežárky.

(Kolektiv autorů, 1991)

Vlastním jménem Emilie Pavlína Mottlová, která se narodila 26. února v Praze, kde

také studovala zpěv. Zpěvu jí učili Thomas a Marie Loewe-Destinn. Ve svých dvaceti letech

debutovala jako členka Dvorní opery v Berlíně pod jménem Emma Destinn. Umělecké jméno

si zvolila z vděčnosti ke své učitelce zpěvu. Při pohotovém záskoku v úloze Santuzzy

v Mascagniho opeře Sedlák kavalír slavila veliký úspěch, proto se záhy dostavily další role a

ještě v roce 1898 ji císař Vilém II. potvrdil prvním dramatickým sopránem berlínské Dvorní

opery. Svými vynikajícími pěveckými výkony si brzy získala obecenstvo divadla

v Bayreuthu, operních domů v Mohuči, ve Frankfurtu a v Mnichově, Pařížské opery i

Národního divadla. Psal o ní i Londýn, kdy se na scéně Královské opery Covent Garden

poprvé setkala se svým nejslavnějším partnerem Carusem. Skutečný vrchol její umělecké

kariéry však představovalo její působení v newyorské Metropolitní opeře, kde zpívala od

listopadu 1908. New York dal Emě poznat triumfální úspěchy, jakých se dostane jen

málokterému umělci. Oslnivou pěveckou kariéru jí však ukončila první světová válka, protože

se hrdě hlásila ke svému češství a podporovala emancipační snahy svého národa. Rakouské

úřady ji obvinily z nepřátelské činnosti, odebraly jí cestovní pas a Ema zůstala bez angažmá.

Teprve od podzimu 1917 zpívala v Národním divadle a ve svých čtyřiceti letech absolvovala

ohromné množství koncertů. Svou pěveckou činnost uzavřela Ema v sezóně 1922-1923, po

pětadvaceti letech působení, hostováním na několika domácích operních scénách a zájezdem

do Skandinávie. Později se provdala za nadporučíka československého letectva Josefa

Halsbacha. V říjnu, roku 1928, se Ema ukázala světové veřejnosti naposledy na koncertě

v londýnské Queen’s Hall, který byl věnován 10. výročí vzniku Československé republiky. O

40

patnáct a půl měsíce později, 28. ledna 1930, slavná pěvkyně v Českých Budějovicích umírá.

(Kolektiv autorů, 2002)

Dále mohou návštěvníci shlédnout archeologické expozice, sbírky obrazů a historický

nábytek. Také si mohou prohlédnout vzácnou kolekci gotických plastik, dokumentována je

místní řemeslná výroba, v národopisné expozici upoutá blatský kroj s dalšími lidovými

oděvními doplňky. Zajímavá je také expozice terčových zbraní a malovaných terčů

jindřichohradeckého ostrostřeleckého sboru.(Kolektiv autorů, 1991)

Landfasova tiskárna

Budova se nachází na Balbínově náměstí a pro svou tiskárnu jí nechal přestavět Alois

Landfras. Empírový vzhled dal budově její stavitel Josef Schaffer v roce 1827, který k budově

nechal přistavět i patro s portikem a balkónem.(Kolektiv autorů, 1991)

Josef Landfras působil v Jindřichově Hradci nejprve jako knihař a od roku 1797 jako

tiskař, protože tady zřídil tiskárnu. Jeho poměrně dobře se rozvíjející podnik ovšem podlehl

požáru města v roce 1801. Brzy se mu jí podařilo opět zprovoznit a úspěšně jí řídil až do

poloviny dvacátých let 19. století, kdy ji převzal jeho syn Alois. Podnik přivedl k nebývalému

rozmachu, rozšířil vydavatelský a nakladatelský záběr. Investoval do vybavení tiskárny a

zavedl také kamenotisk. Postupně zřídil pobočky v Českých Budějovicích, Pelhřimově a

Táboře. V roce 1850 byl Alois zvolen jindřichohradeckým starostou a kromě toho zastával i

řadu funkcí. Tiskárna také získala jako vůbec první v Čechách vyznamenání titulem „c. a k.

dvorní“. Od roku 1870 se zde tiskl týdeník Ohlas od Nežárky. (Kolektiv autorů, 2002)

Langrův dům

Tento dům na jindřichohradeckém náměstí patří mezi nejcennější památky městské

architektury v Čechách. Objekt vznikl spojením dvou původně gotických, renesančně

upravených domů, ke kterému došlo v osmdesátých letech 16. století za majitele Jana Čecha z

Kozmáčova. Pravá část budovy, která má uvnitř malebný dvorek, charakteristické renesanční

pavlačové arkády a bohatou sgrafitovou výzdobu na vnější fasádě, údajně patří k nejstarší ve

městě. Typicky renesanční vzhled dodávají domu figurální sgrafita z roku 1579, které

zobrazují výjevy ze Starého zákona. Dům měl hodně majitelů, ale na počátku 19. století ho

koupil obchodník Antonín Langer, po kterém se dům jmenuje. (Kolektiv autorů, 2002)

41

Obr. 12 Langrův dům Zdroj dat: www.multiweb.cz/nazdarek

Rudolfov

V letech 1862-1863 byla nedaleko Jindřichova Hradce vystavěna nákladem hraběte

Černína výletní restaurace. Když byl hrabě Evžen Karel Černín ve Vídni, poznal tam

začínajícího architekta Josefa Zítka, který ho zaujal natolik, že ho pověřil zakázkou postavit

Rudolfov. Zítkovou první skutečně realizovanou zakázkou je právě přízemní budova

restaurace Rudolfov, s tanečním sálem i galerií pro muzikanty a s hostinskými pokoji

v podkroví, s otevřenou verandou, sadem a s kuželkami. Rudolfov se pak po více jak jedno

století stal velmi oblíbeným místem společenských akcí a vycházek nejen pro lidi místní.

Mezi jistě nejvýznamnější hosty patřili bratři Čapkové. Karel Čapek tu strávil celé léto na

letním bytě v roce 1923 a sepsal zde své slavné dílo Krakatit. Toto místo také navštívil

Bedřich Smetana, který se zde v roce 1872 účastnil oslav místního zpěváckého spolku.

Současnému hrůznému stavu této památky by se asi oba pánové podivovali… (Kolektiv

autorů, 2002)

Rybník Vajgar

Vznikl při soutoku Hamerského potoka a Nežárky na místě někdejších bažin. První

zmínka o rybníku a mostě mezi Malým a Velkým Vajgarem je z roku 1399, kdy Heřman a

Jan ml. z Hradce založili špitál sv. Alžběty.(Kolektiv autorů, 1991)

Původní název rybníka byl Městský nebo Zámecký. V 18. století se ve větší míře

začíná prosazovat německý název Weiher (něm. rybník), který se počeštil na Vajgar. Podle

reambulovaného katastru z roku 1869 byla rozloha rybníka 50 ha a 23 a. V 15. a 16. století

byl na otínské straně velký výskyt bobrů.(Kolektiv autorů, 1991)

42

Kromě funkce obranné plnil důležitou funkci v systému požární bezpečnosti města.

Využíván byl i jako pohonná síla, zásobárna vody a v 19. století se stal i společenským

střediskem místních obyvatel.(Kolektiv autorů, 1992)

S Vajgarem souvisela rybářská tradice doložená v J. Hradci roku 1720. Na sv. Petra,

patrona ryb, rybníků a rybářů konali hradečtí rybáři průvod pod korouhví do kostela a na

zámku je hostil František Josef Černín. Ryby šly velmi dobře na odbyt. Vyváženy byly

především do Drážďan a Vídně, ale i domácí poptávka byla veliká. Na Vajgaru bývalo

provozováno ve velké míře i ledování, a to pod kostelem sv. Jana, kde bylo jediné místo

neznečišťované kanalizací. Odtud dodávali led především do nemocnice, pivovarů, hostinců a

jatek. Pravidelnými odběrateli ledu byly pivovary v Českých Budějovicích a

v Třeboni.(Kolektiv autorů, 1991)

Kolem roku 1725 byla do Vajgaru svedena městská kanalizace, koželuzi házeli do

rybníka nezdařené barvivo, řezníci splašky a i zřízení plovárny vykonalo v tomto směru své.

Vajgar se následkem toho stával v době poklesu hladiny páchnoucím kalištěm. Je tedy

prováděno odbahnění Vajgaru především za účelem zlepšení kvality vody.(Kolektiv autorů,

1991)

Až do 19. století představa koupání ve volné přírodě byla zcela nemyslitelná, ba až

hříšná. V Jindřichově Hradci bylo nejdříve dovoleno koupání v Hamerském potoce, až

mnohem později ve Vajgaru. Vojenská plovárna, která byla na březích Vajgaru nedaleko

kostela sv. Jana Křtitele, zahajovala svůj provoz v červnu. V době od šesti do osmi hodin byla

vyhrazena pro mužstvo posádky a teprve potom mohla přijít veřejnost. Přitom od osmi do

jedenácti a od šestnácti do sedmnácti hodin byla přístupná výhradně pro dámy a až ve zbylém

čase jí mohli navštívit cvičenci a plavci. Celkově byla otevřena od šesti do dvaceti hodin,

jestliže voda dosáhla nejméně 14 stupňů. Koupání na veřejných místech přísně určovala

„Vyhláška o koupadlech“, kterou každý rok vydával starosta města.(Kolektiv autorů, 2002)

Rybník Vajgar nelákal jen rybáře a plavce. Na jeho hladině si na své přijdou i veslaři.

Již v roce 1891 se z původního bruslařského spolku utvořil Bruslařský a veslařský klub,

známý pod zkratkou BVK, později přejmenovaný na VBK Vajgar. Hned na začátku své

činnosti veslaři vybudovali dřevěné přístaviště a zakoupili první lodě a závodní skif. O rok

později, když se ve městě sešel lékařský sjezd, byly uspořádány první závody. Posádku

vítězné lodi tvořili jindřichohradečtí rodáci: básník Emanuel Miřiovský, univerzitní profesor

František Nušl a historik František Tadra. Nikdo tehdy ještě netušil, že se rodí nejúspěšnější

sportovní oddíl v historii města. Veslování se totiž v Jindřichově Hradci postupně stávalo

velmi populárním sportem, kterému se počátkem 20. století věnovaly přes dvě stovky

43

studentů místního gymnázia. Na domácí scéně dosáhli veslaři prvních velkých úspěchů

v období po první světové válce, kdy byla na březích rybníka otevřena moderní loděnice. Na

mezinárodní úroveň pak veslování přivedlo v polovině 20. století olympijské duo Miroslav

Strejček a Václav Chalupa starší a vicemistryně Evropy Hana Musilová. Všechny tyto však

zastínil skifař Václav Chalupa mladší, který patří od devadesátých let uplynulého století ke

světové špičce. Na jeho počest se každoročně od roku 1993 konají na Vajgaru závody,

takzvaný Chalupa cup, kterého se pravidelně zúčastňují přední světoví veslaři.(Kolektiv

autorů, 1991)

Vajgar nepřitahoval obyvatele města pouze v letních měsících, ale také v zimě. Brusle

se stávaly postupem času celkem běžnou věcí. Ještě ke konci století se stále uplatňovaly jakési

dřevěné podrážky osazené „želízky“, ale zámožnější občané si pořizovali moderní brusle,

zvané halifaxky. A tak není divu, že se bruslení na Vajgaru velmi rozšířilo. V listopadu 1874

vznikl bruslařský klub, který měl okolo sedmdesáti členů. Jejich úkolem bylo udržovat

kluziště na Vajgaru. Kromě bruslí si klub pořídil i zvláštní bílé židličky se sanicemi, na

kterých se tenkrát nechávaly dámy vozit svými obruslenými kavalíry. Později zde vyrostl

mistr republiky a světa krasobruslař Josef Vosolsobě.(Kolektiv autorů, 1991)

Na konci dvacátých let minulého století se na zamrzlém Vajgaru začal hrát také hokej.

Oproti jiným sportům se lední hokej dostal do Jindřichova Hradce poměrně pozdě. Roku 1928

se tady hrál bandy hokej, o rok později přivezl z Prahy Václav Rohlík pravidla hokeje na ledě

a o další rok později sehrál VBK Vagar již svůj první zápas. V Jihlavě vyhrál 3:0. V sezóně

1929-1930 hrál mistrovství jižních Čech a po sedmi zápasech skončil jako třetí. První

mezinárodní zápas viděli diváci v sezóně 1933-1934, kdy J. Hradec zvítězil 2:0 nad

Mödlingem EC Vídeň. V sezóně 1937-1938 se stal VBK Vajgar dorost přeborníkem

jihočeské župy. Méně úspěšné byly poválečné roky, kdy z J. Hradce odešla většina hráčů a

hokej byl odkázán stále na přírodní led rybníka. Zimního stadionu s umělým ledem se dočkali

hradečtí sportovci na Vánoce roku 1973. V roce 1984 byl stadion zastřešen a svým

vybavením a estetickým vzhledem patří k nejhezčím v českých zemích. Největším úspěchem

hokejového klubu Vajgar byla účast v nejvyšší hokejové soutěži České republiky v ročníku

1993/1994. Řada odchovanců jindřichohradeckého hokeje hraje v předních klubech české

hokejové extraligy a ti nejlepší dokonce i v našem národním mužstvu a v klubech NHL.

(Kolektiv autorů, 1992)

44

4.5. Významné osobnosti Jindřichohradecka

Na Jindřichohradecku žila v průběhu staletí celá řada významných osobností české

historie, kultury, politiky i vědy. V první řadě k nim patřili příslušníci vládnoucích

hradeckých rodů jako páni z Hradce, Slavatové a Černínové. V Třeboni to pak byli zejména

poslední Rožmberkové. (Kolektiv autorů, 2000)

Celá řada významných osobností se v regionu objevila v 19. století. Hodně z nich jich

studovalo na gymnáziu, jako například František Pravda z Nekrasína (vl. jm. Vojtěch Hlinka),

který proslul jako tvůrce oblíbených povídek, František Jaroslav Vacek Kamenický

z Kamenice nad Lipou, Karel Eugen Tupý, rodák z Kardašovy Řečice, který psal své verše

pod pseudonymem Boleslav Jablonský. Nejznámějším a nejvýznamnějším studentem byl

zakladatel české opery Bedřich Smetana. (Kolektiv autorů, 2000)

Město mělo i velmi dobré pedagogy. Františka Ikavce, který učil Bedřicha Smetanu ve

hře na klavír. Skladatel duchovní a taneční hudby Jan Evangelista Kypta, kapelník a skladatel

František Vacek a další. V Jindřichově Hradci pracoval i výrobce klavírů Martin Kratochvíl,

který tady sestrojil nový druh nástroje tzv. coelison (nebezvuk), který měl tvar vztyčeného

pyramidového klavíru. (Kolektiv autorů, 2000)

V roce 1851 v hotelu U Zlaté husy přenocoval na své nedobrovolné pouti do

brixenského vyhnanství významný český novinář, satirik a politik Karel Havlíček Borovský,

kterého si také občané Jindřichohradecka vybrali v roce 1848 jako svého kandidáta do

parlamentu. (Kolektiv autorů, 2000)

Obr.13 Bedřich Smetana

Zdroj dat: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana

45

Na Jindřichohradecku také působila na konci 19. a počátkem 20. století celá řada

významných politiků, jako například rodák Antonín Rezek, který byl v roce 1900 jmenován

ministrem rakousko-uherské vlády, a další byl František Staněk ze Strmilova, který stál v čele

Českého klubu v říšské radě a po vzniku samostatného Československa se stal ministrem

několika vlád. (Kolektiv autorů, 2000)

Také následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este měl úzký vztah k tomuto

regionu, protože vlastnil zámek a panství v Chlumu u Třeboně. (Kolektiv autorů, 2000)

Obr. 14 Karel Čapek Zdroj dat: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/pred-120-

lety-se-narodil-karel-capek_154452.html

V Jindřichově Hradci také zahájil svojí dráhu architekta Josef Zítek, který v 60. letech

19. století realizoval svůj první projekt, výletní restauraci Rudolfov, ve které o šedesát let

později napsal Karel Čapek svůj román Krakatit. (Kolektiv autorů, 2000)

Ve Studené se narodila spisovatelka Marie Barešová, která proslula pod literárním

jménem Vlasta Javořická a napsala přes 100 titulů románů a povídek. (Kolektiv autorů, 2000)

Antonín Chittussi si vybral okolní přírodu pro své malířské dílo. Narodil se tu malíř,

grafik a pedagog Hanuš Schwaiger. Také zde začínal proslulý pražský fotograf Jan F.

Langhans. V nedaleké Lásenici se v roce 1900 narodil zakladatel československé reportážní

fotografie Karel Hájek. (Kolektiv autorů, 2000)

S umělců nejvíce vynikla nejslavnější česká operní pěvkyně Ema Destinnová,

primadona Dvorní opery, Královské opery v Londýně, newyorské Metropolitní opery, a také

čestná členka pražského Národního divadla. Poslední roky života strávila na zámečku ve

Stráži nad Nežárkou, do jehož okolí umístila i děj svého románu Ve stínu modré růže.

(Kolektiv autorů, 2000)

46

4.6. Zajímavosti a památky v okolí města Jindřichův Hradec

Putování na severovýchod

Jarošov nad Nežárkou

Území obce se nachází asi 7 km od Jindřichova Hradce a má rozlohu 2771 ha.

Zahrnuje místní části: Jarošov nad Nežárkou (včetně samostatného sídla Kruplov), Matějovec,

Lovětín, Nekrasín, Hostějeves, Rosička a Zdešov. Obec leží na dobře přístupném silničním

uzlu. Zastoupena je zde i železnice (širokorozchodná trať Jihlava - Veselí nad Lužnicí a

úzkokolejka Jindřichův Hradec – Obrataň). Název obce bývá spojován se jménem rytíře

Jaroše, který byl snad majitelem zdejší tvrze, která stála na místě dnešní fary. Po tragickém

souboji se sousedem z Lovětína byl pochován pod kostelem. (Stašková, 2004)

Jarošov byl ve starých listinách nazývaný Jaressov, Jarissov a německy i Jerischau a

patří zcela jistě k nejstarším obcím na Jindřichohradecku a je také možné, že existoval už před

příchodem Vítkovců kolem roku 1148. Díky své dostupnosti byl Jarošov odpočinkovým

místem pro přesunující se vojska. Roku 1658 dostala jarošovská rychta do své pečeti část

slavatovského erbu (vpravo hledícího medvěda držícího korunovanou přilbici). To se stalo

součástí dnešního oficiálního obecního znaku. Jarošovská krojová družina Anny Skálové a

Josefa Mikla učinila v letech 1939-1941 z Jarošova nad Nežárkou proslulou obec, protože se

podílela na záchraně obvyklého blatského kroje v kraji a přispěla i k jeho popularizaci na

veřejnosti. (Stašková, 2004)

V obci se nachází farní kostel sv. Prokopa, kamenná sloupková boží muka (údajně z konce

14. století), křížový kámen na Jonášových bahnech z roku 1709 a socha sv. Jana

Nepomuckého z roku 1719. Historickou památkou je také kamenný most římského typu přes

řeku Žirovničku. (Stašková, 2004)

Zřícenina Tůmův vrch (někdy také Tůmův hrad)

Stojí asi 6 km severozápadně od Strmilova v těsném sousedství obce Česká Olešná.

Stavba byla pravděpodobně letohrádkem nebo loveckým zámečkem a vznikla asi v 16. století.

Pravděpodobně patřila k panství nedalekého Popelína (asi 2 km severně), možná ale příslušela

k zaniklé tvrzi v České Olešné. Hlavní částí zříceniny byla poměrně drobná věžovitá budova,

která měla asi tři podlaží a ta byla spojena točitým schodištěm. Do současnosti se

47

z romantické stavby dochovala jen část věže, která stojí skryta v lesním porostu.

(www.jiznicechy.org/cz/)

Putování na východ

Dačice

Dačice jsou jedním z nejstarších měst v Českomoravské vrchovině. První písemná

zpráva pochází z roku 1183. V době, kdy se jeho majiteli stali Krajířové z Krajku a měli zde

svoje sídelní město, dosáhly Dačice největšího rozmachu. Krajířové pozvali italské stavitele,

kteří proměnili goticky strohé stavby v renesanční měšťanské domy. Vznikla mj. nová

radnice, Starý a Nový zámek a věž kostela sv. Vavřince. Baroko je další stavitelsky

významnou epochou Dačic. K nejvýznamnějším dochovaným památkám barokního období

patří areál františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduánského, sousoší Panny

Marie a kostel sv. Vavřince, který s přilehlou renesanční věží tvoří dominantu města. Ostatní

renesanční a barokní stavby padly za oběť sérii velkých požárů, která se ve městě udála v

průběhu 17. – 19. století. (Kolektiv autorů, 2000)

V 19. století došlo ve státní správě tehdejšího Rakousko-Uherska k velkým změnám

a Dačice se staly sídlem okresních úřadů a okresním městem zůstaly s přestávkou v období

druhé sv. války až do roku 1960. V roce 1820 zde vznikla první lesnická škola na Moravě.

Světové prvenství přineslo městu roku 1843 vyrobení první kostky cukru, která záhy ovlivnila

výrobu a distribuci cukru na celém světě. (Kolektiv autorů, 2000)

Putování na jihovýchod

Slavonice

Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1260. Původně se jednalo o osadu, později o

trhovou ves, která patřila pánům z Hradce. Ves se pomalu rozvíjela v opevněné město. Od 13.

století také zřejmě vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil nejen jako

odvodňovací, ale zároveň i jako obranný systém města. Ve 14. století bylo město výrazně

ovlivněno rozšířením starší opevněné kruhovité osady o prostornější, mírně se svažující tržiště

směrem na západ a na východ (dnešní náměstí). Obě náměstí vytvořila středověká zástavba

měšťanských domů, které byly postaveny na dlouhých parcelách s úzkými dvory, jejichž

zadní část zaplňovaly stodoly a hospodářská příslušenství. (Kolektiv autorů, 2000)

48

Obr. 15 Slavonice Zdroj dat: http://cestovani.idnes.cz

V okolí Slavonic můžeme najít i muzeum čs. předválečného opevnění. Muzeem

prochází modrá turistická značka. K vidění je 9 železobetonových objektů vybetonovaných v

r. 1938, tzv. „řopíků“, z nichž jsou 2 přístupné veřejnosti a v době pořádání prohlídek i

vybavené dobovým zařízením, originální výstrojí a výzbrojí předválečné čs. armády. Další

objekt na prohlídkové trase je zajímavý tím, že je poničen výbušninami, takže v poškozených

místech může návštěvník shlédnout způsob provedení betonáže a uložení armovací oceli.

Nedílnou součástí muzea je i zachovalý zákopový systém s kulometnými okopy, zřízený za

mobilizace čs. armády koncem září 1938, který je místy až 1,5 m hluboký. Prohlídku uzavírá

základ chaty pro osádky opevnění, který tu zůstal z bývalé strážní budovy, postavené v roce

1936. (www.slavonicebinkry.cz)

Landštejn

Hrad byl vybudován na počátku 13. století zřejmě moravskými Přemyslovci jako

opěrný bod území na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska. Svým pojetím dvou věží

propojených palácem, představuje ojedinělý komplex svého druhu v Čechách a je jedním ze

tří dochovaných románských hradů u nás a jednou z nejvýznamnějších románských památek

ve střední Evropě. Horní část vyšší věže je upravena jako vyhlídková. Z ní se otevírá pohled

na hluboké lesy České Kanady. Expozice představuje dějiny hradu, místní archeologické

nálezy a středověké zbraně. V mohutných zdech hradu se kdysi zalíbilo německému

básníkovi Friedrichu von Schillerovi, který do okolních lesů umístil děj svých loupežníků. V

době sezóny se zde konají Landštejnské slavnosti.(www.hradlandstejn.cz)

49

Putování na jih

Staňkov

První zmínka o obci pochází z roku 1654. Hlavní charakteristikou obce je

Staňkovský rybník, pod jehož hrází se Staňkov nachází. Jedná se o jeden z největších a

nejstarších rybníků v Čechách. Jeho plocha je 327 ha. (www.wikipedia.cz)

Putování na jihozápad

Stráž nad Nežárkou

Původně gotický hrad, který byl postavený pravděpodobně ve druhé polovině 13.

století Vítkovci. Na začátku 17.století byl hrad přestavěný na zámek v renesančním stylu,

následné potom v roce 1735 byl upraven barokně. Nejznámější majitelkou byla v letech 1914

– 1930 pěvkyně Ema Destinnová, která zde provedla drobné úpravy a využívala ho především

k odpočinku, a díky výhodné poloze nad řekou taky k její velké zálibě, rybaření.(Stašková,

2004)

Obr. 16 Zámek Zdroj dat: www.uskalniku.cz/Kam-na-vylet

Třeboň

Je to město, které leží v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a

Rožmberk. Počátky města sahají do 12. století. V roce 1660 se stala majetkem

Schwarzenbergů. Město je hojně navštěvováno turisty. Nachází se zde lázně, které jsou velmi

často využívány nemocnými pacienty. Sídlí tu známý pivovar Regent, který byl založený

v roce 1379, a tím se řadí mezi nejstarší pivovary na světě.(Stašková, 2004)

50

Putování na severozápad

Deštná

Město leží na Dírenském potoce a první zmínka je z roku 1294 z darovací listiny

Oldřicha z Hradce. Navštívit tady můžeme provaznické muzeum Karla Klika, otevřené v roce

1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků. Provazníci bývali v každé vesnici. Toto

řemeslo se dědilo z otce na syna. Karel Klik zaměstnával 5 lidí a měl zde dílnu i prodejnu.

Vystaveny jsou provaznické a tkalcovské výrobky a stroje historické i novější. Karel Klik

dodnes působí jako průvodce.(Stašková, 2004)

Zajímavé je také letecké muzeum otevřené v roce 2008 za podpory Jihočeského

kraje, na jehož vzniku se podíleli členové Klubu historie letectví Jindřichův Hradec. Expozice

je zaměřená na naše letce na frontách 2 sv. války a historii letectví na jihu Čech.

(www.leteckemuzeum.destna.cz)

Červená Lhota

Obr. 17 Zámek Zdroj dat: www.leteckemuzeum.destna.cz

Známý renesanční vodní zámek, který je umístěn na skále a kolem je zámecký rybník. První

zmínka je z roku 1465. K zámku vede přístupová cesta přes kamenný most. Natáčelo se tady

několik pohádek např. Zlatovláska.(Stašková, 2004)

5. Didaktické zpracování tématu Jindřichova Hradce a

jeho okolí pro výuku vlastivědy na 1. stupni ZŠ

5.1. Učební text

Křížem krážem s Bílou paní po

Jindřichově Hradci a jeho okolí

Doplňující učební text pro výuku vlastivědy Jindřichova Hradce a jeho okolí pro žáky 4.

a 5. tříd základních škol

OBSAH:

1. Kde se nachází region Jindřichohradecka a jaká je jeho

základní charakteristika?.......................................................................................5

2. Trocha historie nikomu neuškodí………………………………………………..7

3. Co je na Jindřichově Hradci tak zajímavého?.......................................................8

4. Kdo významný ve městě pobýval?.......................................................................11

5. Kam v okolí vyrazit?.............................................................................................13

Pracovní list č. 1……………………………………………………………………16

Pracovní list č. 2……………………………………………………………………17

Pracovní list č. 3……………………………………………………………………18

Pracovní list č. 4……………………………………………………………………19

Pracovní list č. 5……………………………………………………………………20

2

Milí žáčci,

Jmenuji se Bílá paní a budu vás společně s vaší paní učitelkou (panem učitelem)

provádět po vašem městě, o kterém se budete společně učit.

Většina z vás v Jindřichově Hradci bydlí, někteří sem dojíždí. Mnozí z vás, ale o

tomto městě skoro nic neví, i když ho třeba pravidelně navštěvují. Může se vám

tedy klidně stát, že vás osloví nějaký návštěvník, kde by třeba našel muzeum,

zámek nebo městský úřad a vy mu na to nebudete schopni odpovědět. V běžných

učebnicích vlastivědy není prostor pro to, aby se autoři mohli věnovat každé obci

nebo městu. Proto jsem, nejen pro vás školáky, vytvořila tento učební materiál,

který se vám snad bude líbit a dozvíte se mnoho zajímavých informací.

Součástí učebního materiálu jsou i pracovní listy, které vám pomohou

k zapamatování důležitých informací. A pro vaše učitele jsem připravila

metodickou příručku, ve které najdou návrhy vycházek a činností ve vyučovací

hodině.

Přeji vám mnoho úspěchů nejen v hodinách vlastivědy.

3

Co bychom měli vědět na začátku…

„Jééé, tak ahóóój děti!“

„Ahoj Bílá paní, copak to tu máme za obrázky?“

„To jsou symboly, se kterými se budete v učebnici setkávat.“

„A řekneš dětem, co znamenají?“

„Jasně! Podívejte se“:

Prostřednictvím těchto úkolů budete ve škole společně s panem učitelem (s

paní učitelkou) řešit zajímavé úkoly, které se vztahují k vašemu městu.

Takto označené úkoly budou pro samostatnou práci doma.

Učivo je také doplněno zajímavostmi s označením Pro zvídavé. Tyto informace si

nemusíte pamatovat.

Kapitola je zakončena opakovacími úkoly Zapamatujme si!.

„Tak doufám, že už jsou vám symboly jasné a můžeme začít s poznáváním místního

kraje.“

„Jasné nám určitě jsou, že ano děti?“ Tak honem, honem, ať už se dozvíme něco

nového!“

„Dobře, dobře, tak tedy poslouchejte.“

4

Pracovní list č.1

1. Do slepé mapy České republiky vyznač hlavní město České republiky a jeho název.

Dále vymaluj modrou barvou Jihočeský kraj a zkus vyznačit jakékoliv tři další kraje.

2. Vyznač Jindřichohradecký okres a město Jindřichův Hradec

16

Pracovní list č. 2

1. Přiřaď erb jednomu z Vítkovců.

2. Pokus se nakreslit znak města.

3. Je to pravda nebo lež? Napiš P (pravda) nebo L (lež).

Jindřichův Hradec je největší město Jihočeského kraje.

Městem prochází 15°00' v.délky.

Rybník, který tady najdeme se jmenuje Vajgar.

Jindřichohradecké panství patřilo pánům z Hradce.

Nejstarší zmínka o Hradci pochází z roku 1415.

17

Pracovní list č. 3

1. Spoj, co k sobě patří.

Langrův dům

Zámek

Rudolfov

Krýzovy jesličky

2. Doplň.

Zámek v Jindřichově Hradci vznikl ve 13. ………. a patří mezi ……….. zámecké

areály v České republice. Krýzovy jesličky tvořil ……………….. přes šedesát let a není

proto divu, že jsou zapsány v Guinnessově knize rekordů jako ………………

mechanický lidový betlém na ………... Restaurace Rudolfov byla postavena podle

projektu …………………. a …………. Čapek tady pobýval a sepsal dílo …………….

Mezi nejstarší budovu ve městě můžeme zařadit …………………dům a je

nepřehlédnutelná díky svým…………..

3. Víš, co napsali Karel a Josef Čapek? Podtrhni modře díla napsaná Karlem Čapkem a

zeleně díla napsaná Josefem Čapkem.

Krakatit, Povídání o pejskovi a kočičce, Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte.

Dovedeš o některé knížce vyprávět svým spolužákům?

18

Pracovní list č. 4

1. Bílá paní slovům přeházela písmenka. Dokážeš je složit a napsat správně?

MAE DETINOVÁNS

ARELK PEKČA

TEKZÍ OFJSE

Řekni o každém něco, co si pamatuješ?

2. Představ si, že by jsi bydlel(a) na svém zámku. Zkus namalovat, jak by vypadal.

19

Pracovní list č. 5

1. Spoj, co k sobě patří

Krýzovy jesličky renesanční vodní zámek

Rudolfov Deštná

Ema Destinnová Krakatit

Červená Lhota Tomáš Krýza

Letecké muzeum nejstarší zmínka o Hradci

Jindřich I. pověst

Bílá paní Stráž nad Nežárkou

1220 zakladatel rodu pánů z Hradce

2. Přiřaď správný název k obrázku

Hrad Landštejn, Česká Kanada, Červená Lhota, Provaznické muzeum v Deštné,

Letecké Muzeum v Deštné

20

5.2. Metodická příručka pro učitele k učebnímu textu o Jindřichově Hradci a jeho

okolí pro výuku vlastivědy na 1. stupni ZŠ

Křížem krážem s Bílou paní po Jindřichově Hradci a jeho

okolí

OBSAH:

1. Úvod

2. Začlenění tématu místního regionu do předmětu vlastivěda…………………3

3. Rozplánování učiva o Jindřichově Hradci……………………………………4

4. Metodické pokyny k učebnímu textu a pracovnímu listu…………………….5

5. Projekt město Jindřichův Hradec + pracovní list……………………………..14

6. Projekt pověst + pracovní list………………………………………………....17

7. Projekt rybářství a rybníkářství na jihu Čech + pracovní list…………………19

2

Vážení kolegové a kolegyně, v této metodické příručce vám nabízím náměty a doplňující informace k práci

v hodinách vlastivědy. Jak jistě víte, neexistuje žádný učební text, který by děti naučil

něco o jejich rodném městě. Pokud je pedagog chce něco o tomto tématu naučit, musí si

vše vytvořit sám. To je ale velmi náročné, protože má spoustu jiných předmětů, které

mu zabírají dost času. V této metodické příručce se dozvíte, jak používat učebnici a

pracovní list. Součástí jsou i tři projekty pro výuku vlastivědy na téma

Jindřichohradecko. Učebnice vzdělávací oblasti a zároveň i vzdělávacího oboru Člověk

a jeho svět pro čtvrtý a pátý ročník 1. stupně ZŠ. Výuka tématu Jindřichohradecko se

konkrétně odráží v okruhu Místo, kde žijeme, kde se učíme o obci a okolní krajině, o

prostředí domova, orientujeme se v místě bydliště, ve škole a v prostředí školy.

Podle RVP se žák setká i s dalšími okruhy a to jsou Lidé kolem nás, kde se žáci

seznamují s právy a povinnostmi, s kulturou, rozlišují příbuzenské vztahy v rodině.

Další okruh je Rozmanitost přírody, kde sledují změny v krajině, poznávají stromy,

pozorují přírodniny. V okruhu Lidé a čas se orientuje v dějinách. A v posledním okruhu

Člověk a jeho zdraví uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně

preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle.

Předkládaný materiál doplňkový učební text pro výuku vlastivědy uzemní obce

Jindřichova Hradce a okolní krajiny pro 1. stupeň ZŠ, nekoresponduje s žádnou

učebnicí vlastivědy, která je na trhu, a kterou děti ve školách používají. Proto je velmi

těžké zařadit učivo o Jindřichově Hradci do konkrétního týdne či měsíce ve školním

roce. Záleží tedy na každém učiteli, kam učivo zařadí.

Učebnice – „Křížem krážem s Bílou paní po Jindřichově Hradci a jeho okolí“ je

určena pro žáky 4. a 5. tříd základní školy jako doplňková učebnice pro výuku

přírodovědy a vlastivědy v rámci učiva o regionu – ORP Jindřichův Hradec. Kniha

integruje předměty – přírodovědu, vlastivědu, český jazyk, výtvarnou výchovu,

dramatickou výchovu. Výhodou této knihy je i to, že může být využita jako pracovní

sešit, do něhož může žák přímo vpisovat, malovat.Učebnice je psána netradiční formou,

a to dialogem mezi autorkou a Bílou paní. Důležité pojmy a názvy jsou zvýrazněny

tučným písmem. Celá kniha je doplněna kvízy, tajenkami atd., což dodává dané

učebnici hravost. Dále jsou použity symboly pro práci navíc doma nebo ve škole.

3

Co kniha obsahuje :

1. V úvodu je čtenáři představena hlavní postava – „Bílá paní“. Poté se žák seznámí

se symboly použitými v učebnici.

2. Následuje tematický text, který je doplněn obrázky, fotografiemi a mapami s

popisky pro konkrétní vizuální představu jednotlivých důležitých informací určité

tématiky.

3. V závěru každé kapitoly je barevně odlišen odstavec „Zapamatuj si!“ , obsahující

základní informace, které by si měl žák zapamatovat. Daný text může být použit rovněž

jako osnova napsaná na tabuli a žák si jej zapíše do sešitu.

4. Za každou kapitolou v učebnici je „Pracovní list“, které žák sám písemně či graficky

vyplňuje. Zpracované pracovní listy představují pro učitele zpětnou vazbu o

vědomostech žáka.

5. Na závěr knihy se „Bílá paní“ s žákem loučí a zároveň mu nabízí další možnosti

Časově-tematický plán pro 4. a 5. ročník (návrh)

1. hodina – učebnice strana 5-10

2. hodina – učebnice strana 10-15

3. hodina – pracovní list k učebnici

4. hodina – projekt Město Jindřichův Hradec

5. a 6. hodina – exkurze do města Jindřichův Hradec

7. hodina – pracovní list k projektu město Jindřichův Hradec

8. a 9. hodina – projekt Pověst

10. hodina – pracovní list k projektu Pověst

11. hodina – projekt Rybářství a rybníkářství na jihu Čech

12. a 13. hodina – exkurze do soukromého rybářství v blízkosti bydliště

14. hodina – pracovní list k projektu Rybářství a rybníkářství na jihu Čech

4

1. KDE SE NACHÁZÍ REGION JINDŘICHOHRADECKA A JAKÁ

JE JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA?

Uvedení do tématu: Doporučuji téma otevřít vycházkou na nějaká místa, kde je dobrý

výhled na město a okolí: pohled na vnitřní uspořádání sídla a na sídlo jako celek

(náměstí, ulice, zámek…).

Další učební pomůcky: Pracovní list, děti mohou přinést staré a nové fotografie města

a okolí, mapu města a okolí.

Činnosti:

1. Motivační rozhovor o Jindřichově Hradci a okolí.

Co zajímavého víš? Co se ti líbí? Co se ti nelíbí? Co víš zajímavého?

Děti si můžou předem vyhledat nějaké informace na internetu, v encyklopediích

atd.

Jako další motivace může posloužit obyčejná křížovka či osmisměrka, do které

vložíme již probranou látku a jako tajenka nám vyjde JINDŘICHŮV HRADEC.

2. Práce s učebnicí a s mapou

Čtení textu v učebnici. Mapa nám poslouží k ukázání si kraje, města, řeky.

Pracovní list č.1

1. Do slepé mapy České republiky vyznač hlavní město České republiky a jeho název.

Dále vymaluj modrou barvou Jihočeský kraj a zkus vyznačit jakékoliv tři další kraje.

5

2. Vyznač Jindřichohradecký okres a město Jindřichův Hradec

6

Historické fotografie (porovnávání města dříve a dnes)

7

8

9

2. TROCHA HISTORIE NIKOMU NEUŠKODÍ

Pracovní list č. 2

1. Přiřaď erb jednomu z Vítkovců.

2. Pokus se nakreslit znak města.

3. Je to pravda nebo lež? Napiš P (pravda) nebo L (lež).

Jindřichův Hradec je největší město Jihočeského kraje. L

Městem prochází 15°00' v.délky. P

Rybník, který tady najdeme se jmenuje Vajgar. P

Jindřichohradecké panství patřilo pánům z Hradce. P

Nejstarší zmínka o Hradci pochází z roku 1415. L

10

CO JE NA JINDŘICHOVĚ HRADCI TAK ZAJÍMAVÉHO?

Pracovní list č. 3

1. Spoj, co k sobě patří.

Langrův dům

Zámek

Rudolfov

Krýzovy jesličky

2. Doplň.

Zámek v Jindřichově Hradci vznikl ve 13. století a patří mezi nejrozsáhlejší zámecké

areály v České republice. Krýzovy jesličky tvořil Tomáš Krýza přes šedesát let a není

proto divu, že jsou zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší mechanický

lidový betlém na světě. Restaurace Rudolfov byla postavena podle projektu Josefa Zítka

a Karel Čapek tady pobýval a sepsal dílo Krakatit. Mezi nejstarší budovu ve městě

můžeme zařadit Langrův dům a je nepřehlédnutelná díky svým sgrafitům.

3. Víš, co napsali Karel a Josef Čapek? Podtrhni modře díla napsaná Karlem Čapkem a

zeleně díla napsaná Josefem Čapkem.

Krakatit, Povídání o pejskovi a kočičce, Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte.

11

4. KDO VÝZNAMNÝ SE VE MĚSTĚ VYSKYTL?

Pracovní list č. 4

1. Bílá paní slovům přeházela písmenka. Dokážeš je složit a napsat správně?

MAE DETINOVÁNS EMA DESTINNOVÁ

ARELK PEKČA KAREL ČAPEK

TEKZÍ OFJSE JOSEF ZÍTEK

5. KAM V OKOLÍ VYRAZIT ?

Pracovní list č. 5

1. Spoj, co k sobě patří

Krýzovy jesličky renesanční vodní zámek

Rudolfov Deštná

Ema Destinnová Krakatit

Červená Lhota Tomáš Krýza

Letecké muzeum nejstarší zmínka o Hradci

Jindřich I. pověst

Bílá paní Stráž nad Nežárkou

1220 zakladatel rodu pánů z Hradce

2. Přiřaď správný název k obrázku

Červená Lhota

12

Provaznické muzeum v Deštné

Letecké muzeum v Deštné Česká Kanada

Hrad Landštejn

13

1. PROJEKT MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC

Výchovně-vzdělávací cíl: Naučit se pracovat s odbornými publikacemi. Rozvíjet smysl

pro vzájemnou komunikaci a spolupráci. Utvářet angažovaný přístup dítěte

k poznávání.

Motivace: Projekt je vhodné zařadit na závěr vlastivědného učiva, kde je možné těžit ze

všech osvojených poznatků. Na tento projekt je nutné si rezervovat celý týden. Žáky je

možné motivovat otázkami: Kde jste byli o víkendu? Navštívil někdo z vás nějaký hrad

nebo jinou kulturní a historickou památku? Jaké vlastnosti měl průvodce, který vás

provázel? Jaký by měl být opravdu kvalitní průvodce? Na závěr prozradíme žákům, že

se tento týden pokusíme být průvodci po Jindřichově Hradci.

Třída: pátá

Integrované předměty: český jazyk, informační technologie, výtvarná výchova,

pracovní činnosti

Realizace: Učitel rozdělí žáky do skupin (náhodný los barevných papírků z obálky),

čtyři skupiny po pěti – podle počtu dětí ve třídě. Každá skupina dostane plán

Jindřichova Hradce a má za úkol vyznačit do něj místa, která již některý z nich

navštívil. Vyučující má stejný plán na magnetické tabuli a na něm postupně vyznačuje

místa, která žáci navštívili. Učitel seznámí žáky s důležitými místy (rybník Vajgar,

zámek, muzeum, Rudolfov). Žáci si vyznačí místa do svých map. Každá skupina bude

mít ale přidělené jen jedno místo.

V dalších dnech si žáci vyhledávají v knihovnách, an internetu, doma v encyklopediích

apod., co nejvíce informací. Celá skupina bude jako jeden průvodce, ale každý ze

skupiny dostane svou funkci:

Vypravěč - má za úkol vyhledat legendy, pověsti a zajímavosti o daných místech.

Výtvarník – má za úkol nakreslit některé budovy (domovní znamení…), určit stavební

sloh a pořídit fotodokumentaci.

Hlavní průvodce – jeho úkolem je vzít turisty na důležitá místa, sdělit důležité

informace a zdůvodnit, proč je vybral.

Knižní asistent – najde informace o vybraných místech v knižních publikacích, na

pohlednicích apod.

Po rozdělení funkcí začnou žáci pracovat a vyhledávat informace.

Připomeneme si zásady dobrého průvodce a každá skupina má určeného svého

průvodce. Společně projdeme místa a prezentujeme své poznatky.

14

Pokud je to možné, pozveme na vycházku i další spolužáky a vypravíme se do města.

Děti se nyní stávají skutečnými průvodci a všechny znalosti si upevňují v raálné situaci.

Výtvarníci vše zdokumentují pomocí fotografií a mohou pak vytvořit originální

nástěnku.

Znalosti si prověříme v pracovním listu:

1. Vajgar, zámek, muzeum, Rudolfov

2. V muzeu můžeme najít největší lidový mechanický betlém na světě od Tomáše

Krýzy. Betlém tvoří 1398 figurek, které vyráběl z kašírovací hmoty a ze dřeva. V

Rudolfově napsal Karel Čapek Krakatit. Svojí dráhu architekta zde zahájil Josef Zítek.

Největší rybník Jindřichova Hradce je Vajgar. V muzeu můžeme vidět expozici

věnovanou slavné operní pěvkyni Emě Destinnové, která pobývala v nedaleké Stráži

nad Nežárkou.

15

PRACOVNÍ LIST

1. Spoj obrázek se správným názvem

Muzeum, Rudolfov, zámek, Vajgar

2. V muzeu můžeme najít největší lidový mechanický betlém na světě od …………….

Betlém tvoří……………figurek, které vyráběl z………….. V Rudolfově

napsal……………Krakatit. Svojí dráhu architekta zde zahájil…………… Největší

rybník Jindřichova Hradce je……………V muzeu můžeme vidět expozici věnovanou

slavné operní pěvkyni……………, která pobývala v nedaleké……………

3. Které z navštívených míst tě nejvíce zaujalo a proč? Co se ti nejvíce líbilo?

16

2. PROJEKT POVĚST

Výchovně-vzdělávací cíl: Rozvíjet práci v kolektivu. Porovnat společenské a morální

zásady v dnešní a v dřívější době.

Motivace: Přečtení pověsti o Bílé paní v hodině literatury.

Třída: pátá

Integrované předměty: český jazyk, výtvarná výchova

Realizace: Začneme přečtením pověsti. Popovídáme si s dětmi, jak vůbec pověsti

vznikly, jaké pověsti známe..

Rozdělíme žáky do skupin:

a) Vymýšlení své pověsti (děti si můžou vymyslet i nějaké „ozdobné“ písmo), použití

tuše.

b) Namalování obrázku ke svojí pověsti.

c) Výroba a šití oděvu pro postavu z pověsti.

Vyhodnocení práce jednotlivých skupin.

Diskuze: Vymezíme ve třídě hranici a nalevo od ní se postaví žáci, kteří by chtěli žít

v této době, napravo ti, kteří by nevyměnili naši dobu za tu dřívější. Jednotlivé skupiny

se snaží obhájit svou dobu a přesvědčit protihráče, že v jejich době je lépe.

Jako další činnost můžeme zvolit napsání dopisu kamarádovi do doby Pánů z Hradce.

Získané znalosti si upevníme v pracovním listu:

1. Pověst je epický útvar lidové slovesnosti. Jádro příběhu může být pravdivé, avšak

díky ústnímu převypravování je příběh kvůli dramatičnosti a líbivosti značně

„dokrášlen“, proto ztrácí na věrohodnosti. Pověsti tak mohou být brány jako historické

zdroje pouze s rezervou.

2. vlastní úvaha žáků

3. místní (o hradu, kapličce, studánce…), historické (minulost národa), o výjimečných

lidech, heraldické (o erbech, znacích), démonické (o vodníku, polednici…), současné

(městské, moderní), legendární (je tu pravdivá postava, která je známa).

17

PRACOVNÍ LIST

1. Vysvětli, co je pověst.

2. Jak a proč pověsti vznikly?

3. Přiřaď druh pověsti

O hradu minulost národa o vodníku moderní o erbech známá, pravdivá postava

Démonická současná legendární heraldická historická místní

4. Jakou pověst znáš ty? Napiš a namaluj k ní obrázek.

18

3. PROJEKT RYBÁŘSTVÍ A RYBNÍKÁŘSTVÍ NA JIHU ČECH

Výchovně-vzdělávací cíl: Rozšíření učiva přírodovědy. Utvářet angažovaný přístup

dítěte k poznávání.

Motivace: Exkurze do blízkých sádek, kde se seznámíme s chovem ryb, ukázkou

krmení atd. K sádkám patří i mlýn s rybníkem, kde je možné se projet na loďkách.

K zapůjčení jsou i pruty na chytání ryb. (Samosoly u Jindřichova Hradce)

Třída: pátá

Integrované předměty: přírodověda, český jazyk

Realizace:

1. Rozdělíme žáky do skupin, ve kterých budou pracovat celý den.

2. Vysvětlíme jim pojem anketa a sestavíme anketní otázky, které budou skupiny

zadávat občanův v okolí školy. Příklad otázek:

Víte, kdo to byl Jakub Krčín?

Víte, kdo byl Štěpánek Netolický?

Jaký je největší rybník v České republice a kde ho můžeme najít?

(Každá skupina si může vymyslet i své otázky).

3. Průběh a vyhodnocení ankety

4. Každá skupina si vylosuje jednu postavu, která je spojena s rybníkářstvím (např.

Stěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan, Mikuláš Rutard z Malešova) a má za úkol

tuto postavu ztvárnit, co nejvíce autenticky (za pomoci učebnice, encyklopedií apod.).

Postavu představuje jeden vybraný člen skupiny. Všichni ve skupině se podílejí na

vytvoření textu o vybrané postavě napsaného v 1. os. j. č.

5. Každá skupina se představí: vybraný člen o sobě přečte nashromážděné informace.

6. Vyučující může rozdat nějaké sladké odměny.

Získané znalosti si upevníme v pracovním listu:

1. a) siven americký, b) karas obecný, c) kapr obecný, d) lín obecný, e) pstruh obecný,

f) štika obecná

2. Jakub Krčín z Jelčan, Štěpánek Netolický

Rožmberk (Jakub Krčín z Jelčan), rybník Svět, Rybník Vajgar, Staňkovský rybník

19

PRACOVNÍ LIST

1. Vyber správný název ryby a napiš k obrázku

a) b)

c) d)

e) f)

SIVEN AMERICKÝ, ÚHOŘ ŘÍČNÍ, KAPR OBECNÝ, KARAS OBECNÝ, ŠTIKA

OBECNÁ, CANDÁT OBECNÝ, OKOUN ŘÍČNÍ, LÍN OBECNÝ, PSTRUH

OBECNÝ, CEJN OBECNÝ

20

2. Napiš dva slavné stavitele rybníků.

Jak se jmenuje náš největší rybník, který je také někdy nazýván Jihočeským mořem?

Kdo ho vybudoval?

Které jiné rybníky znáš?

3. Namaluj návrh svého rybářství.

21

PEXESO Vystříhej a hraj (Řekni, co je na obrázku)

Riskuj Hra pro 2 a více skupin. Počet dětí ve skupině si učitel určí sám. Na tabuli napíšeme 3 a více témat (např. Historie Jindřichova Hradce, Významné osobnosti, Zajímavosti v okolí města aj.). Pod každé téma se nakreslí „bankovky“ v hodnotě 500, 1000, 2000, 3000, 4000a 5000 Kč. Pod každou bankovkou se „skrývá“ otázka na dané téma (od nejlehčí po nejtěžší otázku). Takže žák si vybere např. Významné osobnosti za 1000 Kč a učitel má připravenou otázku např. Kdo známý pobýval v Rudolfově? aj. Skupina se může domlouvat, když neví nebo odpoví špatně dostává šanci další skupina. Za neúplné zodpovězení otázky se ubere družstvu např. 500 Kč z dané částky (záleží na učiteli). Hra se hraje do té doby, než se nevyberou všechny otázky a vítězí družstvo s nejvyšší získanou částkou.

6. Závěr

Cílem mé diplomové práce bylo vytvoření odborného textu s tematikou

zaměřenou na region Jindřichohradecka, didaktického textu a metodiky včetně

metodické příručky pro učitele pro výuku regionální vlastivědy a přírodovědy. Vše

vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Rámcového vzdělávacího programu

určeného pro 1. stupeň ZŠ. Z hlediska zdrojů dostupné literatury byl docela problém na

toto téma nějakou novější publikaci získat.

V teoretické části je předložen odborný text, který je zpracovaný na základě

prostudované literatury odborné a populárně-naučné. Je zde postupně rozebrán fyzicko-

geografický a socio-geografický charakter a historie.

Zařazení regionální výuky ORP Jindřichova Hradce do klasických učebnic

vlastivědy a přírodovědy určených na 1. stupeň ZŠ je velmi komplikované, protože

materiály k tomuto tématu v učebnicích bohužel nejsou tak rozsáhlé a nebo úplně

chybí. Proto byl mým hlavním cílem vytvořit didaktickou část, která spočívala

v aplikaci odborného textu s danou tematikou do textu pro dětského čtenáře.K tomu

jsem připojila i pracovní list pro upevnění naučených poznatků. Pro zpestření výuky

jsou vhodné projekty, práce ve skupinách, které děti určitě budou bavit. A nezapomněla

jsem ani na učitele, kteří mají vše vysvětleno v metodické příručce. Nedokážu

odhadnout do jaké míry je tento učební materiál použitelný ve školách, protože

s vytvářením didaktického materiálu nemám zkušenosti, ale doufám, že se v praxi

využijí.

Celistvost a ucelenost textu diplomové práce měla naplnit určité požadavky.

Pro laického dospělého čtenáře základní literaturu o ORP Jindřichův Hradec.

Pro učitele odborný a metodický materiál pro výuku regionální vlastivědy a

přírodovědy místního regionu.

Pro žáka zábavnou literaturu o kraji, ke kterému by měl získat emotivnější vztah

Všechny cíle, úkoly a požadavky, které by měl text diplomové práce splnit, byly

naplněny.

51

7. Seznam literatury a použitých zdrojů

Brabcová: Literární místopis Jindřichova Hradce, J. Hradec, 1998

Brabcová: Okolo Hradce (Jindřichova), J. Hradec, 1995, 60 s.

Brabcová: Okres Jindřichův Hradec, vydáno okresem J. Hradec, 1995, 65 s.

Burian, Běhalová: Jindřichohradeckých vlastivědných sbornících, J. Hradec, 1995

David, Soukup: Velká turistická encyklopedie, Praha, 2008, 368 s.

Demek J.: Hory a nížiny, Praha, 1987, 584 s.

Chábera: Geologické zajímavosti jižních Čech, Č.Budějovice, 1982, 158 s.

Klik: Provaznictví v Čechách a na Moravě, J. Hradec, 1996, 187 s.

Kol. autorů: Jindřichův Hradec (1293/1993), J.Hradec, 1992, 255 s.

Kol. autorů: Historie podnikání na Jindřichohradecku, J. Hradec, 1999, 246 s.

Körbr: Körbrův ilustrovaný průvodce po památných a zajímavých místech – Jindřichův

Hradec, Počátky, Lázně sv. Kateřiny a okolí, Praha, 1901, 60 s.

Kol. autorů: Kudy kam na Jindřichohradecku, vydaný za podpory města J. Hradec,

2006, 45 s.

Kol. autorů: Historické putování, Praha, 2011, 66 s.

Kol. autorů: Jindřichův Hradec Město nad Vajgarem, za podpory města J. Hradec, 2002,

106 s.

Mištěra: Geografie krajů ČSR, Praha, 1984, 340 s.

Muk: Život v Jindřichově Hradci před 100 lety, J.Hradec, 1938,183 s.

Muk: Z historie některých hradeckých domů, J. Hradec, 1977, 16 s.

Muk: Jindřichohradecké jesličky, J. Hradec, 1936, 25 s.

Muk: Národopisné obrázky z Jindřichohradecka, J. Hradec, 1941, 95 s.

Muk: Jindřichohradecko a Česká Kanada, J. Hradec, 1947, 76 s.

Muk: Jindřichův Hradec a okolí, J. Hradec, 1993, 128 s.

Stašková: Mapový průvodce Mikroregionem Jindřichohradecko vydaný za podpory EU,

2004, 88 s.

Vilímek: Malebný průvodce po Jindřichohradecku, Praha, 1888, 54 s.

Vlček: Vodní toky a nádrže, Praha, 1984, 316 s.

Zelenka: Geologická studie z Českomoravské vysočiny, Praha, 1926, 85 s.

52

Kurikulární dokumenty: Kolektiv 2004: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. VÚP Praha

Diplomové práce : Hálová, K., 2009: Metodika výuky vlastivědy místního regionu na příkladu Mariánskolázeňska, PF JČU Ilková, L., 2010: Metodika výuky prvouky a vlastivědy regionu na příkladu Znojemska

Internetové zdroje:

www.atlasceska.cz

http://hrady.hyperlink.cz/s_jindrichuv_hradec.htm

http://obce.tym.cz/okres/jindrichuv-hradec.php

http://www.ckrumlov.info/docs/cz/mesto_histor_vitkov.xml

http://www.fotozletadla.cz/letecke-snimky/letecke-snimky-mesta-jindrichuv-hradec

http://picasaweb.google.com/lh/photo/Cs72Pp6PQsnolKGwfG0oMQ

http://www.jh.cz/cz/_turistika/_pokladnice/pamatky/langruv_dum.html

http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2459

http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2459

http://commons.wikimedia.org

http://praga.cervantes.es

http://www.ct24.cz/kultura

http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/zajimavosti/bila-pani/

http://www.jezarko.cz/okoli.html

http://provaznicke.muzeum.sweb.cz/

http://www.leteckemuzeum.destna.cz

http://www.ubytovani-jaros.cz/okoli.html

http://www.amstaf-skrychov.eu/jindrichuv-hradec/index.php?lang=de

www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/publ/13-3112-08-2008

www.wikipedia.cz

http://www.jh.cz/cz

www.google.cz

http://www.statnisprava.cz

www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/830346

www.jasvd.cz/cs

53

www.invest.kraj-jihocesky.cz

www.tiscali.cz

www.tyden.cz/rubriky/kultura/pred-120-lety-se-narodil-karel-capek_154452.html

www.jiznicechy.org/cz/

www.slavonicebinkry.cz

www.hradlandstejn.cz

www.leteckemuzeum.destna.cz

www.leteckemuzeum.destna.cz

54

„No výbornE, takže to

zvládnete perfektnE!“

ずPodívejte se dEti, na

obrázku číslo 1 je mapa, na

které m]žete vidEt všechny

kraje České republiky a

k nim i krajské mEsto. Pro

nás je ale d]ležitý kraj,

který je označen modrou

barvou, tedy Jihočeský

kraj. Dokážeš Uíci kraje,

které s ním sousedí?“

„UrčitE dokážu a dEti také,

že ano? Na východE je to

kraj Vysočina, na severu

kraj StUedočeský a na

západE kraj PlzeOský.“

„Také by jste dEti mEly vEdEt, že je Jihočeský kraj

tvoUen sedmi okresy – České BudEjovice, Český

Krumlov, JindUich]v Hradec, Písek, Prachatice,

Strakonice, Tábor. Mrkni na mapku.“

Okresy Jihočeského kraje

Pro zvídavé: Kraje definitivnE vznikly 1. ledna 2000. Hlavou každého kraje je hejtman, pouze hlavou Prahy je primátor. Máme 14 samosprávných kraj] (Hlavní mEsto Praha, StUedočeský, Ji-hočeský, PlzeOský, Karlovarský, Ústec-ký, Liberecký, Králo-véhradecký, Pardu-bický, Vysočina, Jihomoravský, Olo-moucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj). Nejvíce obyvatel má Hlavní mEsto Praha 1 233 211 a nejménE Karlovarský kraj 308 403.

Kraje České republiky

ヱく KDE SE NACHÁZÍ REGION JINDŘICHOHRADECKA A

JAKÁ JE JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKAい

„ A te@ vám Ueknu nEco o JindUichohradeckém okresu.“

„Rozkládá se na ploše o rozloze 1 943,69 km², což jej Uadí na 2. místo v republice.“

„Tak to je hodnE velký, že ano?„

„To tedy je. Žije tady 92 752 osob (hustota zalid-nEní je 50,7 obyvatel na 1

km²). Okresním mEstem je JindUich]v Hradec. Na-chází se v nejjižnEjším výbEžku KUemešnické vrchoviny (součást Česko-moravské vrchoviny), která zde pUechází do TUeboOské pánve. MEsto leží pUesnE na 15°00' v.délky a 49° 9' s.šíUky v nadmoUské výšce 478 metr]. Protéká jím Ueka Nežárka (ve stUedovEku název Včelná, Včelnice).

Ve mEstE se nachází rybník Vajgar o rozloze 49 ha. His-torické jádro mEsta – námEstí Míru, Svatojánská, Komenského a Palackého ulice – je mEstskou památkovou rezervací. Symbolem mEsta je zlatá pEtilistá r]že v modrém poli. Patrony mEsta jsou sv. Hippolit a sv. Theodor, jejichž ostatky jsou uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v kapli Portiuncula v kostele sv. KateUiny.“

JindUichohradecký okres se nachází v Jihočeském kraji.

Jihočeský kraj je tvoUen sedmi okresy – České BudEjovice, Český Krumlov, JindUich]v Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor.

JindUichohradecký okres – okresní mEsto JindUich]v Hradec. MEstem prochází 15. poledník, protéká Ueka Nežárka a symbolem mEsta je zlatá pEtilistá r]že v modrém poli.

„Teda, to je najednou

informací! Budeme si to

s dEtmi v]bec pamatovat?“

„Neboj, budete. PUipravila

jsem pro vás shrnutí

nejd]ležitEjších informací.“

Zapamatujme si!

ZjistEte, kdo je současným starostou mEsta a pozvEte ho na besedu, kde vás seznámí se svojí činností a m]žete si Uíct tUeba nEco o možném Uešení problém] vaší obce (napU. pomoc životnímu prostUedí aj.)

šlechtických rod]: z Landštejna, ze Stráže, z Ústí a nejmocnEjších Rožmberk] a pán] z Hradce. Všich-ni tito Vítkovci užívali ve svých erbech pEtilisté r]že r]zných barev.“

„Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Hradci pochází z roku 1220, kdy jindUichohradecké panství vlastnil zakladatel rodu pán] z Hradce, JindUich I., nejstarší syn Vítka z Prčice. Ten na místE dUívEjšího hradištE vystavEl gotický hrad, v jehož pUedhradí z p]vodní

Uemeslnicko-obchodní osady vzni-klo v polovinE 13. století mEsto, které má jméno právE po JindUichovi (v latinských listinách bylo nazýváno Nova domus, odtud nEmecké Neuhaus, současný název mEsta je poprvé doložen až roku 1410). Erb pán] z Hradce, zlatá r]že v modrém poli, doplnEný privilegiem krále Vladislava II. z roku 1483 o dva zlaté královské lvy a iniciálu W s korunkou, je dodnes ve znaku mEsta.“

ヲく TROCHA HISTORIE NIKOMU NEUŠKODÍ

Erb pán] z Hradce

Zkus sestavit rodokmen vaší rodiny. Popros rodiče, babičky, dEdečky, a[ ti pom]žou a pokuste se najít i staré fotografie.

„ A Bílá paní, mE i dEti by určitE zajímalo, jestli tady byl JindUich]v Hradec odjakživa?“

„To určitE nebyl! Kdysi dávno tady existovalo na soutoku Ueky Nežárky a Hamerského potoka ve výhodné poloze slovanské hradištE, které bylo nejpozdEji od 10. století d]ležitým strategickým bodem na jihu pUemys-lovského státu. Na konci 12. století dostal jihovýchodní Čechy Vítek z Prčice, který toto území rozdElil me-zi své syny, kteUí se stali zakladateli významných jihočeských

Rodokmen a erby Vítkovc]

ZjistEte, co nejvíce informací o státním hradu a zámku nebo zajdEte na prohlídku. Popovídejte si ve škole o tom, co jste tam vidEli a co jste vyhledali.

Zapamatujme si!

V 10. století bylo založeno slovanské

hradištE, které mEl ve své moci Vítek

z Prčice.

Nejstarší zmínka o Hradci pochází z roku

1220.

JindUichohradecké panství vlastnil

JindUich I., nejstarší syn Vítka z Prčice, a

také zakladatel pán] z Hradce. MEsto nese

název právE po nEm.

ン く C O J E N A J I N D Ř I C H O V Ě H R A D C I T A K Z A J Í M A V É H O い

Popovídejte si o tom, jak se v té dobE žilo, jak to na hradech vypadalo nebo jak tam trávili volný čas

atd. Zahrajte si na šlechtické rody: vymyslete si vlastní název a vyrobte si nebo nakreslete sv]j erb.

„Teda já mám v hlavE už tolik informací, že v]bec

nevím, jestli si to všechno budu pamatovat!“

„Neboj, určitE to všechno zvládneš a alespoO nEco

si budeš pamatovat a dEti určitE také. Mám pro vás

spoustu dalších zajímavostí, takže:

Krýzovy jesličky jsou dílem Tomáše Krýzy, který vyrábEl toto dílo pUes šedesát let a nejdeme jej v Museu v JindUichovE Hradci. Betlém vyrábEl z kašírované hmoty, jako byla napU. mou-ka, piliny nebo dUevo. Vy-robil 1398 figurek lidí a zvíUat, z nichž je 133 pohy-blivých. Betlém vystavEl na ploše 60 metr] čtverečních. Není proto divu, že je zapsán v GuinnessovE knize rekord] jako nejvEtší mechanický lidový betlém na svEtE.

Státní hrad a zámek vznikl na začátku 13. století a v polovinE 13. století k nEmu byl postaven hradní palác s kaplí. P]vodnE románsko-gotický hrad byl v 16. století pUestavEn na renesanční zámek. Zámek má tUi nádvoUí a patUí mezi nejrozsáhlejší zámecké areály v České republice.

Zámek

Krýzovy jesličky

Langr]v d]m je jedna z nejstarších budov

ve mEstE, která se nachází na námEstí Míru.

Je nepUehlédnutelná díky svým sgrafit]m

s biblickými motivy na fasádE. Ze strany od

námEstí m]žete obdivovat podloubí s

diamantovými klenbami nebo se m]žete

ponoUit do nitra stavby a shlédnout nádvoUí

a renesanční arkádovou pavlačí.

Langr]v d]m

Restaurace Rudolfov bývala velmi oblíbeným výletním místem. Je postavena podle pro-jektu architekta Zítka (projektoval mimo jiné i budovu Národního divadla v Praze). Pobýval zde i spisovatel Karel Čapek, který tu sepsal své slavné dílo Krakatit.

Zámek v JindUichovE Hradci vznikl ve 13. století a patUí mezi nejrozsáhlejší zámecké areály v České re-publice.

Krýzovy jesličky tvoUil Tomáš Krýza pUes šedesát let a není proto divu, že jsou zapsány v GuinnessovE knize rekord] jako nejvEtší mechanický lidový betlém na svEtE.

Restaurace Rudolfov byla postavena podle projektu Josefa Zídka a Karel Čapek tady pobýval a sepsal dílo Krakatit.

Zapamatujme si!

Pro zvídavé: Toto místo také navštívil BedUich Smetana, který se zde v roce 1872 účastnil oslav místního

zpEváckého spolku.

Rudolfov

dUíve

nyní

„A když v RudolfovE pobýval Karel Čapek, nebyl tu ještE nEkdo jiný a známý?“

„Ale jistE, že ano! Svojí dráhu architekta zde zahájil Josef Zítek, který v 60. letech 19. století realizoval sv]j první projekt, výletní restauraci Rudolfov, ve které o šedesát let pozdEji napsal Karel Čapek sv]j román Krakatit, jak už jsme si Uekli v pUedchozí kapitole. Dále projektoval Národní divadlo a Ru-dolfinum v Praze, Mlýnskou kolonádu v Karlových Varech a jiné. Další významnou osobností byla nejslavnEjší česká operní pEvkynE Ema Destinno-vá, primadona Dvorní opery, Královské opery v

LondýnE, newyorské Metropolitní opery, a také čestná členka pražského Národního divadla. Poslední roky života strávila na zámečku ve Stráži nad Nežárkou, do jehož okolí umístila i dEj svého románu Ve stínu modré r]že.“

Pro zvídavé: Ema Destin-nová prý údajnE nespala v posteli, nýbrž v rakvi. V Museu v JindUichovE Hradci m]žete vidEt expozici Emy Destinnové, kde je ukázaná část jejího p]vodního nábytku, vytvoUeného z k]že a jeleních paroh]. Také byla vášnivou rybáUkou.

Josef Zítek

ヴく KDO VÝZNAMNÝ SE VE MĚSTĚ POBÝVALい

ZjistEte, co nejvíce informací o tEchto osobnostech a UeknEte o nich svým spolužák]m.

Rudolfov

dUíve

nyní

Ema Destinnová

Karel Čapek

Navštivte s tUídou a vaším učitelem

zámek Stráž nad Nežárkou. Napište, co

se vám líbilo. ChtEli by jste tam také

bydlet?

Zapamatujme si!

Josef Zítek zde zahájil sv]j první projekt restauraci Rudolfov.

Karel Čapek v RudolfovE pobýval a napsal dílo Krakatit.

Ve Stráži nad Nežárkou žila operní pEvkynE Ema Destinnová.

„Musím Uíci, že si mEla velmi krutý

život, ale zároveO tE velmi obdivuji

pro svou dobrotu. Co vy na to

dEti?“

NEkde mE nazývají Perchtou, Perutou, Parychtou, na MoravE Šperechtou. Všechna tato jména ale pocházejí z nEmeckého Berchta. Jsem zUejmE nejstarší Bílou paní u nás jmenuji se Perchta z Rožmberka. Narodila jsem se nEkdy mezi lety 1420-1430 paní KateUinE z Vartenberka a OldUichu II. z Rožmberka. V roce 1449 jsem se provdala za JindUicha z Hradce, na dobové pomEry velkého hrubiána a násilníka. Když tedy umUel, netruchlila jsem a žila v JindUichovE Hradci dál a nechala pUistavEt celé jedno zámecké kUídlo. Mezi mé mnohé dobré skutky patUilo napUíklad rozdElování sladké kaše na Zelený čtvrtek, které se udrželo i do mé smrti. Svým konáním jsem chtEla odčinit hUíchy svého manžela. Kdykoliv byla tato tradice po mojí smrti porušena, následoval hnEv mého pUízraku. Mým domovem byly i jiné hrady a zámky, které patUily pán]m z Hradce a z Rožmberka jako napUíklad TUeboO, Český Krumlov, Telč nebo Rožmberk, kde také visí moje podobizny. VEtšinou se zjevuji v noci, mám na sobE bílý šat a špičatý vysoký klobouk se závojem. Často nosím klíče. Podle nasazení rukaviček pUedvídám budoucnost. Pokud jsem vidEna v červených upozorOuji na požár. Černými varuji pUed smrtí nebo neštEstím a bílými pUedpovídám dobrou událost svatbu nebo narození dítEte. A vím také o ukrytých pokladech, poctivého k nim zavedu, chamtivého krutE potrestám.

Bílá paní

„Tak mE tak napadá, kde jsi se Bílá paní v]bec vzala?“

„No, vypráví se o mE taková povEst:“

„Teda ta by mE opravdu moc zajímala!“

„Tak poslouchej.“

ČWデﾉｷ ﾃゲデW ﾐWHﾗ ゲﾉ┞ジWﾉｷ ┌┥ ﾐ[ﾆS┞

ﾐ[ﾃ;ﾆﾗ┌ ヮﾗ┗[ゲデい J;ﾆﾗ┌い V┞ヮヴ=┗[ﾃ

ﾃｹ ﾐWHﾗ ﾐ;ヮｷジく V┞ｴﾉWSWﾃデW S;ﾉジｹ

ヮﾗ┗[ゲピが ﾆデWヴY

ヮ;デギｹ ﾆ ┗;ジWﾏ┌

ﾆヴ;ﾃｷく

„Takže jednou ze zastávek m]že být známý renesanční vodní zámek Červená Lho-ta, který je umístEn na skále a kolem nEj je zá-mecký rybník. První zmínka je z roku 1465. K zámku vede pUístupová cesta pUes kamenný most. Natáčelo se tady nEkolik pohádek napU. Zlatovláska.

Červená Lhota

ずTak a je tu poslední vEc, kterou bych vám ráda Uekla o JindUichohradecku“.

„A tou je?“

„No tak myslím, že by vás mohla zajímat místa, která m]žete navštívit v okolí nebo ne?“

„No mE by to určitE zajímalo a myslím, že dEti také.“

ヵく KAM V OKOLÍ VYRAZIT い

Další zajímavou zastávkou m]že být

mEsto Deštná. Navštívit zde m]žeme

provaznické muzeum Karla Klika,

otevUené v roce 1998 v bývalé

provaznické dílnE rodiny Klik].

Provazníci bývali v každé vesnici. Toto

Uemeslo se dEdilo z otce na syna.

Vystaveny jsou provaznické a tkalcovské

výrobky a stroje historické i novEjší. Karel

Klik dodnes p]sobí jako pr]vodce.

Muzeum provaznictví

pohybuje mezi 550 až 650 metry. K západnímu okraji České Kanady se pUidává menší pUírodní park Homolka - VojíUov (43,1 km2), který dále na západ a jihozápad pUechází v CHKO TUeboOsko. Centrem České Kanady je hrad Landštejnく

NejvýznamnEjšími vodními toky jsou KoštEnický potok, Ueka Dračice a Hamerský potok. Českou Kanadou také probíhá hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen (738 metr] nad moUem), pr]mErná nadmoUská výška se

„A kdo se chce procházet pUírodou, m]žu doporučit PUírodní park Česká Kanada. Parkem byl vyhlášen roku 1994 a jeho rozloha činí cca 283 km2.

Oblast je tvoUena žulovou a silnE zalesnEnou NovobystUickou vrchovinou. Po celé České KanadE jsou k vidEní skalní a kamenné útvary.

5 . K A M V O K O L Í V Y R A Z I T ?

Zajímavé je také letecké muzeum

otevUené v roce 2008 za podpory

Jihočeského kraje, na jehož vzniku se

podíleli členové Klubu historie letectví

JindUich]v Hradec. Expozice je

zamEUená na naše letce na frontách 2

sv. války a historii letectví na jihu

Čech.

Muzeum letectví

Česká Kanada

Hrad Landštejn

„Tak tedy ahoj Bílá paní a dEkujeme!“

„Ahoj kamarádi! A tUeba zase nEkdy na shledanou nebo spíš na vidEnou na zámku!“

„A tím naše společné putování končí. Doufám, že se vám líbilo, že vás nEco zaujalo a že jste si nEco za-pamatovali. Te@, když tam nEkdy budeš, vzpomeO si na to, co jsem ti Uíkala a m]žeš se blýsknout vEdomostmi a každého pUekvapit.“

„Bílá paní, musím uznat, že

je tady opravdu hodnE

krásných a zajímavých míst,

které stojí za návštEvu!“

„Taky si myslím.“

Česká Kanada se také m]že pochlubit jedním unikátem a tím je úzkorozchodná tra[ vedoucí z JindUichova Hradce do Nové By-stUice, která se jako had vine zá-padní a stUední částí České Kana-dy. Tato úzkokolejka o rozchodu 760 mm patUí mezi technické a historické pamEtihodnosti naší republiky.“

Muzeum letectví

Česká Kanada

Hrad Landštejn

Pro zvídavé: Tヴ;ド ┣ JｷﾐSギｷIｴﾗ┗; Hヴ;SIW Sﾗ Nﾗ┗Y B┞ゲデギｷIWが ┣┗;ﾐ=

B┞ゲデギｷLﾆ;が ┗┣ﾐｷﾆﾉ; ﾃ;ﾆﾗ ヮヴ┗ﾐｹ ふSヴ┌ｴ= ┗[デW┗が ゲW┗Wヴﾐｹが ┗WSW ┣ JｷﾐSギｷIｴﾗ┗;

Hヴ;SIW Sﾗ OHヴ;デ;ﾐ[ぶく JWﾃｹ ゲデ;┗H; H┞ﾉ; ┣;ｴ=ﾃWﾐ; ヴﾗﾆ┌ ヱΒΓヶ ; ﾃｷ┥

ﾐ=ゲﾉWS┌ﾃｹIｹ ヴﾗﾆ H┞ﾉ ┗┞H;┗Wﾐ ヮヴ┗ﾐｹ ┗ﾉ;ﾆが ﾆデWヴ┠ ┗┣S=ﾉWﾐﾗゲデ ンヲがヶΒΓ ﾆﾏ

┌ヴ;┣ｷﾉ ┣; S┗[ ｴﾗSｷﾐ┞く KW ﾆS┞ゲｷ ヮﾉ=ﾐﾗ┗;ﾐYﾏ┌ ヮヴﾗSﾉﾗ┌┥Wﾐｹ デヴ;ピ Sﾗ

LｷデゲIｴ;┌ ﾐｷﾆS┞ ﾐWSﾗジﾉﾗく )┗ﾉ=ジデ[ ┗ デ┌ヴｷゲピIﾆY ゲW┣ﾙﾐ[ ┎┣ﾆﾗﾆﾗﾉWﾃﾆ; ﾗ┥ｹ┗=く

Pギｷゲヮｹ┗;ﾃｹ ﾆ デﾗﾏ┌ ｷ ヮヴ;┗ｷSWﾉﾐ[ ﾃW┣SｹIｹ ｴｷゲデﾗヴｷIﾆY ゲﾗ┌ヮヴ;┗┞ - ヮ;ヴﾐｹ

ﾉﾗﾆﾗﾏﾗピ┗; U ヴΑくヰヰヱ ふM;ﾉﾉWデﾆ;ぶ ┣ ヴﾗﾆ┌ ヱΓヰΑが U ヴヶくヰヰヱ ふRWジｷI;ぶ ┣

ヴﾗﾆ┌ ヱΓヵΒ ; ｴｷゲデﾗヴｷIﾆY ┗;ｪﾙﾐ┞ ┣ ﾉWデ ヱΓヰヰ - ヱΓヰΒ ゲ SギW┗[ﾐ┠ﾏｷ

ﾉ;┗ｷIWﾏｷく

Zapamatujme si!

Nedaleko vodní zámek Červená Lhota, Muzeum provaznictví a letectví v Deštné.

PUírodní park Česká Kanada s hradem Landštejn a úzkorozchodnou tratí.