MAVRINAC FILONOV Anton, Materi za dar, Rijeka 1985. Izdavač: Riječko književno i naučno društvo Urednik: mr. IVA LUKEŽIĆ Tisak: "TIPOGRAF" - Rijeka Rijeka 1985 _______________________________________________ UMJESTO PREDGOVORA Čakavština je bila jedan od književnih jezika u hrvatskom srednjovjekovlju i književni jezik hrvatskih renesansnih pisaca. U kasnijim stoljećima funkciju vodećeg ili jedinog književnog jezika preuzeli su, stjecajem okolnosti, drugi književnojezični tipovi. Nakon višestoljetne šutnje ponovno se kao pisana riječ oglasila na početku ovog stoljeća; otvorili su joj put Nazorovi čakavski stihovi. U međuraću nekolicina slijedi njegov primjer, a nakon drugog svjetskog rata do danas čakavska se pisana riječ oglašava s raznih strana. Čakavski književni jezik starijih razdoblja je "osim literarnih" opsluživao i druge civilizacijske potrebe: bio je jezikom prava i kancelarijskim jezikom. Koncepcija mu je bila, tako se čini, opće-čakavska. Čakavski koji se rabi u knjizi u ovom stoljeću drugačiji je i po osnovici i po funkciji: on je isključivo jezik literature bez pretenzija i bez izgleda da bude konkurentnom postojećem književnom jeziku u ostalim sferama civilizacije. Podloga mu je u svakom pojedinačnom slučaju određen lokalni govor, pa je moguće govoriti o toliko čakavskih književnih jezika koliko je pjesnika koji se njima služe: svaki čakavski pjesnik posiže za govorom svoj najužeg zavičaja, uzimajući kao osnovicu njegove glasove, akcente, oblike, sintaksu i leksik, i toj osnovi više ili manje dodajući nadgradnju potrebnu svakom književnom jeziku. Povratak čakavštine u sferu literature omogućio je da svoj senzibilitet adekvatno izraze i pjesnici koji su književnom jeziku priučeni u većoj ili manjoj mjeri, ali im taj jezik nije postao prisan poput materinskog jezika kojim su prozborili prve besjede, na kojem misle, plaču, klikću, psuju i sanjaju. Ti se pjesnici oglašavaju agresivno ili pitomo, stidljivo ili samosvijesno, iskreno ili konvencionalno, samosvojno ili epigonski - prema svojim naravima, mentalitetima i darovitostima.

U takvoj je klimi svoju šansu i svoje pjesnike dobila i Grobinština. Tako se oglasio i pjesnik Anton Mavrinac. U njegovom se slučaju to zbilo relativno kasno a u nastupu diskretno, gotovo sramežljivo i samokritično. Nije bio prodoran i nije za života dočekao svoje knjižice. Ostavljajući upućenijima valorizaciju i kritičke prosudbe, dužna sam kao selektor i urednik ove zbirčice nekoliko riječi o pjesniku Mavrincu. Bio je i on pjesnik lokalne tematike i riječju je fiksirao žanrovske sličice svog užeg zavičaja: uopćene, tipizirane likove ili osobenjake, narativno i anegdotalno komponirane prizore s poantom - a sve to s pogledom okrenutim prema prošlom. U tom je pogledu dijelio opća mjesta s ostalim čakavskim pjesnicima starije generacije. Imao je, međutim, i nešto što ga izdvaja od ostalih: ironičan otklon u gledanju na sebe i na druge, najčešće dobroćudan, ponekad zaoštren do satirične bodljike. Bio je i obdaren osobinom da se izrazi ekonomično, bitnim potezima: znao je mjeru riječima. Rezultat su krokiji portreta i redukcija naracije do basne. Bio je sugestivan pjesnik atmosfere (štimunga): pjesma "Med tišinami" kao da je nastala u školi Moderne. Egzistencijalna tjeskoba i jeza zatvorena je u gotovu ekspresionističkoj pjesmi "Čez grad". Jeziku je pristupao kao sladokusac raskošnoj trpezi: odabirao je znalački, s mjerom i s namjerom. Ima u njega pjesama u kojima zvuk nosi značenje. Jeziku je pristupao i stvaralački: nije se zadovoljavao gotovim obrascima svog materinskog govora, nego je stvaralački kreirao, uvijek u njegovu duhu. U indeksu riječi neke označene opaskom "autorova tvorenica" mogu pružiti uvid u takve postupke na samo jednom planu: leksičkom. Tako je stvarao svoj osobni književni jezik. Grobnička je čakavština sama za sebe glazbena partitura samosvojne melodioznosti zbog svojih akcenatskih srazova i intonacija, zbog (za nenavikle uši) izrazitih dužina nenaglašenih vokala, zbog bogatih prelijeva rečeničnih intonacija. Sve je to ugrađeno u Mavrinčeve stihove. Dio tog bogatstva može izraziti samo akcentirani tekst. Rijetki su književnici u kojih nema makulature, pa toga nije bio lišen ni Anton Mavrinac. U ovu sam zbirčicu nastojala probrati pjesme koje bi mogle dostojno predstaviti po tematici i pristupu, te po odnosu prema jeziku, i po ostvarenjima. mr Iva Lukežić

ANTON MAVRINAC FILONOV (níkuliko beséd o sebí) Pred skóro šezdesét let jednóga pëtkä počétkón fažólova míseca, na rädost ćäćé Jóža i mätere Fáné, uz vëselú műžiku tísűć šćúrkíh, prvi pút je nóvi Rävnjár zakántäl. Da bi se i va budúće níkako ujävjál, bit će žënso nóniću Filónu. Va véli líbar plovän Srëćko Bläžević zapísal je íme ÁNTÓN (Dűšan) i lumeri. 6.5.1921. Sadähna po horoskőpu späda pod znämen BÄK, sríćan mu j' broj osän, a kakő nad bäkőn vlädă VËNERA, znă se näprvő ki će mu bít blagájnik. Zgjëda da së j' ditíću Tónu on prvi känat jáko, jáko zapijažál, pak je sákí dan o pólne, kod da pólne zvoní, jednű űru otkántäl. Va kűći j' bíla peknjíca i butíga, štäla pűna blăga, a to čűda poslä i halévčënja, i pläč míćëga uklopil së j' kod da bi níkakovo műžičkó pojăčanjí. Aš je säki dän tëžje ărije vrískal, a kakő va kűći ni imëla poslä štrigaríja, odneslí su ga duhtőru bärbi Lukänoviću, a őnput v Ríkű bärbi Jakovčiću. Bíl je dőbar mäjstőr i za níkuliko lët pőpravka májstorski je málčića skrpál i poprávíl. Sadähna j' bíl bőjí leg nőv, pak je još bője štrkäl i luncutaríl od nikíh vršnjäkíh ki nisű ználi za ovu krparíju. Uz dvá i pől lëta stärijëga bräta dobrő j' otrdnűl i, kakő mu j' väje bilo tesno Rävnjársko seläšce, pomälo će otkrívät malo vëće selő, guberníju Cerník i takő näprvo. Dvanäjst lét će hodít va škőle. Aš mu j' otác űmrl kad je imél leh léto i pol, uz študijánji dëlat će sí poslí na vëlon gospodárstvu. Matíka, krámp i lopáta će mu céloga životä u rukäh ostät. Plovänu će bít četíri leta otpiváč, pa će uz hrváski jezík va pűčkoj školi učít otpivájuć i simpátični méžnjarőv staroslavénski i látinski jezík. Još prvő leg je va škőlu šál, znál je složít slőva, znal je čagőd pročítat. Nad vráti kűće brőj: "dévet", a do brőja tabélica "L' Űniőn" i "Croátia", na dnű vrát díčíl se j' "Fránck". Tabéla "Pekárska i sitničárska rádnja ANTŐN MAVRÍNAC u Cérnik-Čávle" víséla j' na kráju kűće, a va butígi ugánjal je sapűn "Gazëla" i "Zlátorog Máribor", őnpút "Mérima Krúševac", "Caffé Brasíl", bonbőni "Űniőn" i takő náprvo, ma čűda tőga ni razumél i ni mőgal ugonít. Leh ča j' počél hodít va pűčku škőlu, čitál je sé ča mu j' pod rúku dőšlo a nájprvo kalendár "Dánicu". Právu knjígu "ROBINZŐN", kod pőklon škőlë, dobíl je va prvőn rázredu. I takő j' pőčél od Robinzőna. Vőlél je drűštvo, ali će mu bít sűdbina da će bit nájveć sam. Rát i revolűcija otpeját će ga ća dëset let, ma će se vrnűt k svojemű kámiku, k mőru i k svojemő dragőmu ČÄ. Nakon fănj lét svojé tájné, sramežljívo će škabelín otprít, aš: kí je kad čűl da Grőbničán piše (posál je matíka i krámp!)? Pőtli níkulikő lët őtprton škabelínu skrőmno će se smílovat kalendár "Jurína i Franína" pa će takő híjadu dévestő šeždesét i četrtőga léta prva pjésma doć na svítlo dána. Kášnje će neč bít tískano va "Riječkoj reviji", va skűpnoj zbírki "Besédi s kămika i z mőra", va antolőgiji "Korăblja začinjăvca", va skűpnoj zbírki "Pűntarska beséda", őnpűt va čásopisu "Gálëb", a čűt će se i va "Mantinjádi z műžikun", a to kášnje i na "Ponéštrici" ríčke rádio-stánicë. Dvájsëtak let ima priprávjenu zbírku pjësam "Umëjak", ma uz nájboju vőju ní bilo prílikë da se tíska. Sadähna već je tű i drűga zbírka pjësam, a va prőzi napísál je fănj povedăjk i bigulíc, pa neka se së to skűpa zovë "Va škabelínu".

ANTON TONE ANTOAN ANTONIN ÁNTOÄN Šeždes't lët je prepasälo od onogä mäjskóg däna prví pűt se j' uglásíl míćí Ántoän. Míćému se ní p'jažälo na 'vőn svítu. Säkóg däna jednű űrú j' žälostän pläkál Ántoän. Bäbe däle dijagnőzu: - Bóg nas čűväj - pädavica - brzo k štrígi: urokán je nebóg Ántoän. Čä će bäbjá štrigaríja, pomőć mőre duhtoríja! Präví lík i energín píjë Ántonín. Spicijérskë mešturíje, tëško gűtä ríbjé úji, nős začépí Ántoän trípűt trí na dän. Bärba duhtór šäje v Ríkű míćëga mäjstőr - duhtőru. Sad mäjstorskí pőkrpán skáčë Ántoän. Mälí j' räsál, blágo päsál, škóla v škóli i na páši, i postäl je študijän čőban Ántoän. Tëškó dëlo, v rukäh žűjí, v síromäštvu študijänji, zíučíl je ribaltőn školán Ántoän.

Trdoglävo ní idëju svojű mínjäl za bogästvo. Trdogläv je i čűdän stäri Ántoän. Víčno garőfűl va srcu i va dűší svojój nősí pőnosán i rädostän stäri Ántoän. VIII/80 MÄTERI ZA DÄR Dvé käpjice svítlosti po jednű za öko säkő htël san Van, mät, kűpít za där. Nădë zgűbjené mlädosti bin Van bíl darovăl, košäricu ispunjénja i prëgršć rädosti. Mä, ní vëćéga i lipjéga dära od životä tëškoga kóga ste mi dálä, aš tő se níkad i z níčín plátít ne more, dőbroto, mätero stărä! (8. ožujka 1968) PASANO VRIME MLIKARÍCA Škürő j'. Däž pädá takó, da j' čovíka sträh zíć văn. Mlikaríca j' papűće obűla. - V Ríkí će ju zatëć dän.

Oprćena va kőš, dőkli trdo spé mílá dičíca, z felaríćén pod lunbrëlűn lűlá se mät mlikaríca. Čez däž čűjé zvón zvonít; - sámä j', će se pomolít. Znă kulíko j' űr, aš petëh kukuríčé. Sámä sőbün razmíšjä, zăd zädnjíh kűć zamíčé. "Äh, nëka, nëka! Kí čëká, rečű, i dočëká. K lëtu će dëset lët, fálä Bőgu, staríjä mälá imët. Kad bűdé lipjé vríme, oprtit ću i njój bríme. Nëka od mäla üčí zanăt, - nosít mlíkö. Tr je i mení míćőj mojä mät oprtila kőš na hrbät. Äko bűdé moglä vëlő bríme nosít, će se lägjé oženít." Takó míslëć va Rébär je zašlä, - - se j' z drűgími ženämi našlä. Strmän je i grd po Rébrí pűt - ma po njén mlikaríce dëlajű krížní pűt - z brímenőn na dän dvăpűt. Škrípjű koší, tëškó j' mä ćakulájű. Mőkre su nőge, mä ne bacilăjű. Škropí däž z jűga, va grăd zahájä pővórka dűga.

Obahăjajű paläci, kűćice i víle, bűdé aventőri i mlíkö dilë. "Dőbro jűtro", rečű, őli:"Dőbär dän! Lípá mojä, stë räno stäli?!" Akő j' släbé vőjé gospă kí dăn: "Zvonílá san, a mórda ste spăli?" Niké pul kantűníh stojé, äš aventőríh nímajű. "Mlíkä, ceníjé mlíkä", zazívajű. "Hőte, gospă, küpíte mlíkä ceníjé, ne mőren víšë stät!" "Űh, mlíkä! Pűna ga j' Ríkä", reklä j' gospă, "ćű nőge va njén prät?" "Në, në, gospă, ní ovő mlíkő za prät nőge. Nísű ga zăto doneslë mlikaríce nebőge. Stőtinu lët ga nősë na hrbätu po bűrí i dažjű, tëlo va pőtu, a nőge va vodí i blätu. Znăte, da su od ovőga mlíkä naráslä sä sëla i cëlá Ríkä. Lípá mojä parőnica, po njén ste naräslí ví, väša mät i väša nőnica... i od nőnicë nőnica! Mí znămo, pűna j' Ríkä od näšíh krävíc mlíká, ma sëjedno, gospă, tríbäte znät: - Mlíkö j' lík - živőt čovíčjí, a vodä j' za nőge prät!" Të ríči gospă ne abadă. Čä će njój tűjé bríge? Däž pädá, grmí. Pölné kámpană. Prehlájén glăs väpí pul butígë: "Gospă, lëh míricu mlíkä, nä vän, nä!"

(X 1960) MËLÁR Va mëhkón mëlu lopätä šűšká - žílava na dëlu míšica műšká. Šäka škrípjé, trdo stíšćë, žűj glőjé. Tőporišće plăčé, vríšćé. Gőlá rúkä drén i mäkjén grli tűka. Víčno kantă mëlárova műka. (21.VII 1964) PLAŠČËNKA "Nő, nő! Takó, än, vëliš, da se žëníš. Hä, jä!" otäc Ivăn govőrí Ivänu sínu: "Ni jă nís gjëdál na dőtu mäterinu. Ćăru nevësticu va kűću dobít i nővu plašćënicu zabrimenít, - ahăn, tő - tő će se rëć oženít. Sínko, ne gjëdá se bogatíja lëg poslűšnőst i dobrotä. Zdräva i štänja j' Maríja - tő j' dőta i lipotä.

Dőbróga j' rőda, - sí plećäti, križäti. I Maríja j' jäká. Će mőć fănj nosít - - i pűno dicë rodít. Tő j' bogatíja, sínko, - živőt va kűći. Zdräva, jákä mlädénka, pűno dicë i jákä plašćënka." (1963) PETÍD Őkolo starínskőga stolíća mät, otäc i kőlo dicë. Za nőnićen sí mőlë pred tarújón kónpirícë. Kőmäć je nőnić molít prestăl, säkí j' väje za žlícu ćapăl, - z bokűnón palëntë se j' kaparăl i vëli j' tarúj präzăn ustăl. Rípu z fažőlőn su žvélto pajäli, z gűštőn sribjäli - - po zdëli škrbećäli i jőš läšní žlíce oblízäli. Níš nísű povédäli. Na pirún su palëntu nabädäli - s pálcën jämicu parićäli vökól sláné ríbë toćäli i za čäsić sűru osvitläli. Nísű presíti - - jőš bi nebőgi jíli, ma već ní. Vodé su se näpíli, trípűt prekrížíli i mälo palëntë med rukämi mísíli. Dëlali su käške, pasíći, zečíći, tíći i svëčíći.

Näjprvö su kípárí bíli, pőtli mälo škuríjű palëntu pojíli. Takó j' níkadä bílo. Čä se j' skűhalo, tő së j' pojílo - a bóg da j' bílo. Jä, čă ćemo? Danäs je mälo dicë, pűno jída, pűno micícíj, mälo petída. (1962) BÄRIĆ V RÍKÍ Segűtra j' z mäterún zdőlün šăl Bärić. "Lípe kűće, vëli paläci. Judih kod mrävíh. Mučéć se mírlăjű, - sebőjű, se ne poznăjű lëh se obahájajű, mä se ne pozdrävjajű mejsőbno kod mí, lëg kí tr kí. - " Mlíkő j' mät dílíla, Bärić kőš čűvăl - - od špëndijé i rőbé butíge razgjëdăl. Od obűćé pred prődajűn näjveć bí stăl: - od postőlíh nővíh pijažäl mu se j' díh. Díh postőlíh nískíh, díh žűtíh visőkíh, äh, i šími säkakovíh.

Čëkajűć na mätër uživăl jé Bärić gőri sítíh očíh síh sorăt postőlíh, dőli läšníh nőg va papűčah mőkríh. (16. VII 1964) SĂNKÁNJÍ Vëčér. Oblačína kód gűnj. Jűtro. Okol tríh úr selő - bël krpatűr. Kod vävík: nőnić s tíći, pőstëj sámä. A vnűčići? Pölné. Škropí. Žälőst. Sníg se topí. Vëčér. Stëgnűlo. Okovälo. Zaledílo. Săníc ni čémpera. Dobrő se tepë va padëli, jőš bržë va lagamănu. A näslőn od kantrídë? A dašćíce od škrălnicë? Vëselo j'. Na pól bősi. Svićíce blišćé spod črjëníh nősíh. Promrzlë ušíce, kod rőgi rúčíce. Misečina namigűjé i čűda očíc čez rőza ponëštrice dvajsëtäk brusníc.

(XII/1969) MESOPŰST Već mísëc dân, säkú vëčér, rűšé padële, pinjäte i stăré läte. Zvoné zvónci i šúpi lónci. Sí se maškarăjú i kámpanăjú. Čéra j' bíl mesopűst - - za síh je bil gűšt. Së j' po frítulah dišälo, - stăró i mlădó j' skákälo. Ökolo su hodíli indijănci, grdë măškare i kolijănci. Va säkój kűći tánci. Dilílo se j' frítule, jăja i špëh po krijănci i stáröj užănci. Sí su píli i nimíli, ónpűt se umiríli glăvu su ofašäli i Pústa k vrániću posläli. Pőtli nimíla j' dobrä i kamamíla. Čísta j' srédä, ma jőš su níki va koräju: - konăté i kramăjú. Š njími j' i Gűšta i još vävik nősi Mesopűsta. Šăl je v oštaríju, aš će čă vă se zlét pa će póć naričúć Pústa zgorët. Zvonäc zvoní: dűmpa, dűmpa, Gűšta sríbje vínő kod púmpa. Tú j' níko vríme stăl, stăl: - se j' mälo zalúläl i zašemetăl.

Zvonäc mu j' jače zakámpanăl, ónpűt je zanerăl, i na tlä păl. Tako j' ustăl i zahrhnjăl. Spí Gűšta. Nëgder mu j' päla i bűšta. Zgúbíl je i takujín, ma, ní níš va njín. Slína mu cídi z őtprtíh ust, - na njegővón hrbätu círi se ... Mesopűst. (1961) ŠĂRICA Na špăgu j' krävicu pejăl. Petnăjst lët jű j' hräníl, müzál, čístíl, češăl. petnăjst lët ju j' imél - dobrä j' bílä, od një j' živël. Znemoglä j' šărica stărä. "Hődi, nebőga, blizu j' péza, - lëh, još mälo - čä si stäla?" Došlí su bekárí s tárvësí bëli - rívali ju, potëzáli, spézali i ćä zëli. Šăríca j' dvăpűt zamúkäla, - popläšeno gjëdala z dobrími očí - nísű razumëli čä j' povédäla. (1961)

MUŽIKA BESED NÄŠ BRGÚD SÍV Näš brgúd sív - škój do škojä - së kämík žív dumbokő posájén. Med njín hrgaví jësenić zelën, šmrkva ol' hrastíć nenarašćén, trníć, gräbríć zjét - zahvírén, lípa míćä, míćíšän drén. Vëlá j' škäja sívä, míćí j' grm zelën, kížnjäv, čűbast - od kóz obršćén. Gől kämík, hräpáv, stăr, črn, žűt, črjën - od líšajíh šăr. Diší šmrkva, kűš, bresína, smíj i po kämiku diší väs brgűd sív. Gőló nëbo gőri, pűstí krš dőli - - lëh kämík hräpáv ... i líš, a zemjé slëd ... i níš. (1963)

NÄŠA BŰRA O pozímku, zími, lëti, o prolíću bűra letí. Tísűć lët va Plătak tríská, Trésku trésë, Pláse pletë. Vävík metë. Príšcén prëší, präší, kűrí. Šíšká Plíš. Šűmün šümí, šijunä, vëlún vălűn vidulă. Grmjín mrmjé, brígi bríjé, grmí zvrnjä, símé síjé. Hűdä hűćé, hújä hújí ponad Hüma, Drénőví i Sűhi sűší. Vrh sršíćíh šršură va prézdăníh gűngerä. Gőlët gőli, klaštră, hlistí, brgűd brstí - škój šolibjé. Ponad selä fűjká, fíćé, cvíčé švíčé. Vävík hlundră hlídí, hlűdí. Vőlë ju i i kjanű jűdi. Rődímo se, onă j' tű, - nä 'vőn kamenítőn tlű.

Veselí se s nämi skăčé - na sprógődu s nämi plăčé. Tísuće lët komušä, dűbë, dudnjí, drmusă, bugärí i mužikă. Tísuć lët se s nämí hűrä - Mí smo njejí - näša j' bűra. (1963) ŠKÚJERIĆ Čäs va zídű, čäs va grmjű, trí, čétíri, pa čez gräju va štívu dasák. Trí, čétíri, leh repíć dirigírä, jűrić tíć, jűričić nímä míra. Trí, čétíri, kričí tíć, škújerić së do škúra, trí, čétíri, ínventűra. Cärić, pálčić vrh trníća trí pahűjé na repíć, jednä míćá na kjuníć. Trí, čétíri, brojí tíć i sníg otrésá snížaríć.

(XII/1969) ĆAKULŐN Záč jűdi se jädé däž ne abadä. Kod pijänac cëstűn šemëćé - čez selő krevjä. obahájä kűće, štäle, miríšća. Po krővíh cimjä - po žlípcíh se tőčí, va žlibu brnbujä, va trúmbi tränpujä, tűli, dríšćé, žventulá. Dän i nőć përe, liská - cídi, režentä, pomívă, pajuzgá. Va kűći stärí ćäća brőntulá: - petnäjst dän văni däž ćákulá, pićupulá pićupulá. (1963) TÄMO DÖLI Va kaldäje j' ugjévja pár lopát jűtro zäsűlo. Nőć je šlä spät. Ogänj je sűn sílün zabubnjäl. Pära míšice napréžë - od műké pláčé.

Mäkina vëlá grohőćé, skáčé,- - smíh ju zalipjűjé. Širőkimi böki se zíbjé, natrésá, së bržë, së jäčé. I mäkíné míćé täncajű - matäčé. Väni j' šršür. Sűsëd propelër drűgó i ne zná. Zävavík níkoga komušä, tűčë, kjepušä. (1964) VRUČÍNA Zvízdän žärí, žgë, žgë, nëbo vëtrić vrë vrë. píć! Píć văpí tíć, káp rosë, slëd, kapíć. Kämik srh, grh, krh, kréjűt tíća prh, trh! Köräk sűh, hrűsta hrst, zgrh!

Travíčica gláví, bäví, bäví. (IV/1978) JÉ L' ČÁ? Jé l' čá? Ej! Däj, däj, čá j'. Čá jé, jé, néká jé, tr lëh da jé, i ča jé i ča ní. Há, ča bű, bű, neka bű, mí smo tű. S čín tín, ma se véselín. Vélë őči - vélí žär, míćí där. Aš, - aš jídu j' zäčín glád, zäčín dëlu j' mär. (7.IX 1977) JUDI STRPJÉN - SPÄŠÉN I po sűhu i po blátu víčno bríme na hrbätu, a kadä sledíć zanjäčé nemílo ga sí vritnjäčé. Za hränű trún sűha rőžja "čä se móre" - osál mísli, "HÄ, VRŠÍ SE VŐJA BÓŽJA".

(VII/1976) TEBÉ TEBÍ TŰŽÍN - Tebé tebí tűžín, zíjä trävă nővöj kósi, vëtár me prigíbjé, tí mi prítíš nősu, OTRÉSLÄ SI RŐSU. - Príznän, trävo, ímäš prävo, őštra kosä trävű drägá, PÄDE GLÄVÁ. (2. srpnja 1976) KUMIDÓRI Kumidór zelënkástí na tréćému kátu zíjä nížë črjénőmu stärijému brätu. Províšta mu j' vävík skálsa, vodé da mu j' ponestälo, da ón gőrí trpí glád, a ón dőli pásë sälo. Zatrésál se vélí strúk a mej' bräćún nastä műk. Da večëra né bu skálsa pőbräna su őba bräta. Zelëní će bít saláta a črjéní slätká sálsa.

(VII/1976) PROSIČNA NAGRADA Pűntär kónj va hládű ržë, B R Ž E , B R Ž E , parőn švíká dëlávca konjä na vläki. Za maréndu va zobníci obrőki JËDNÄKI. I KAD JE NAKRCÄN VŐZ, takővă je ćűd čovíka, PŰNTARU SE UDRAGŰJË A TRŰDNŐGA KJANË, ŠVÍKÄ. (VII/1976) ZDÍP Vëlí zdíp, dvăpűt škríp, bobíć víp, zerű šćíp, sledíć píp, trunčíć síp na navíp. Dvă odškríp, číst i drít za nőví zdip. (XII/1969) KAGACEKÍN Bogät ćäća, svílá, väta, cín ci lín, cekín pod kűšín. Sákí dän

cín ci lín, cekín, näní mämín sín, kagacekín. Őhöl šëćé ćäćín sínak, nős na zgórún, höd mu j' fín. Leh još petelín i luštrín manká i korezín mäterín. Jóš díma se ne nadímí, őhöl šëćé sínak Đími, aš diplőma j' pod päzduhőn, őlovka "dëlá" zä űhön. I prez dëlá pűna j' zdëla, präznă j' glăvä, pűn je takujín. Demägőg je bóg mämín sín i "gospodín" kagacekín. (II/1976) NÄJHUJÍSTÍ Na pőtníh špälah jäšű onístí: "Sí su blätni a mí čísti - - idealísti!" Za prodäju i za kűpnju níkad mëtär ístí. Víšë văžë, kad prodäjé, po pézi se pístí. Näjhují su pak onístí kí žívű s parőlün. "Svojë čűvăj, tű'e hlístí!" Sí ístí po tűjíh špälah kí se prtë,

năn se ne mílë. Ni oní isti čä prävo dílë na pézi od pűšké i säbjé, a ístí ča ne räbë i víle, leg vävík lëh gräbje. (1964) ŠKERCANJI DÍM Pospánín očín čez dímjäk lëno prtí së dim. Za vlási ga vëtrić vűčé văn. "Ala, pospánčinő, säd će dăn!" Pläzëć văjér med zrăk se skrívă problëdél dím. Visokó bívă. (1964) PÄSIĆ Ah, ča ímän päsića lípőga! Od ocä j' naslídovăl črnű jakëtu i dvă păra postől, od mäteré zläménku bëlű na čelű, bëlé hläče, mäjicu i bärbajól. Kod brisáč od fíća pől i pől repíća. Kod nakrcána bärka së po bokű lepetíra, őnpűt se potočí kod debéli njők.

Mój Šärko i trávű jí, ahăn, znă i pől lajädé, a në mi ga Jőžićév täpalo: - smírőn se baćűjé i ne znă rëć ni: äv! A da znăte kakő j' dragomäjan Šärko: leh čä se posëdé, smírőn zadä njegä kősilica. Na čelű mu űši kod šijűní brődskí, a z vëlímí őčí va väs mílo gjëdä: jűšto kod i dítë - leh mankă besëda. (8. lipnja 1970) ČÄ MÍ IMÄMO Ímämo päsa kí se vävík smíjë, lesícu kă petehű bragëše šíjé, mäčkä kí sám vrätä otpírä i zapírä, krävu kă dëlá pítu od síra, gardélca kí prőso síjé i sádí, oslä kí račună i abecëdu vädí. Näš vől ímä leh jedăn rőg, a präsác priko stőtínu nőg. Näša kozä na päšu ne gré, äš njój pozädí brőskva rästë. Telëtínu prez kőstí sí bi jíli, pa smo gjístű za krävu oženíli. Na fítu smo stíšnjení va pűžovőj kúćí, őn nan väni drhćűć paríćűjé marőn vrűćí. Näš kunëlić dítelu četirilísnu jí, za lőto nän fäbrika sríćní brojí. Ímämo i níkű plemenítu bűhu, ma skrivenű na mäčjén trbűhu. I na kräju zakrpáne bragëše na tiränti od trí kvărti ímamo, za nővé sőldíh nímämo. (XII/1969)

MED TIŠINAMI Med tišínami Tišína. Zvëzdíce mígajű. Zarepéčén mísečína črjén kod ogánj lëno j' sël na Spudehánj. Tišína. Hjűp! Jäbuka j' kapnűla. Drűgü j' ćapăl pűt. Čűlo se j': tűp! I mrmäj glasíćíh zbűjeníh pešćikíćíh. Tišína. Vrh topolä nőć skűcä. Ponad kűć jëka kjűcä - mëhko - ćűk! ćűk! (1964) ČEZ GRÁD

Ríkä. Stărí grăd. Bríme skončăníh kűć. Žlőte, kod stärí lempéhí, vísë - žälosno se zimbujăjű. 'Z jednőgä zída, tő űprav 'z níkadäšnjé kűhinjé, smőkve dví špijäjű. Čez hűdé inbrláné žlőte pőtprtë stäricë-kűćé vodä tamburä, triktrakă. Još vävík nemílo dažjí - gologlavírä stärca. Mjäckaju gűmení opănki. Mokrína šűškavcu ne dă šršurät. Tőrbä v rukäh, na ríti zvonéć, käpjice otrésá. Dažjí. Perë. A stärac se pomälo, pomíćišnő mirlă čez medkäpí, čéz praznínu: tő čez medbríge i čéz prezbríge. Kí znă jé kadí ríšénjí za pénziju? Jé živjénjí osigűräno? Još vävík ga däž pomívă. A őn do kősti mőkár, kjembesájuć z tőrbűn, pomälo švedräjűć, mírí od bärké do bärké uz rúb Mrtvőga kanälá. Gäléb se smírőn víhtä štríftëć na žälogáj. (IX/1972) SË GRË Grën jä, lűmbrëla grë i däž näd nami i pűt grë nasprot năn i líšćí grë, grë trávä, a i vodä grë.

I sűnce i mísečina i jűdi gredű i bősi i obuvení. Së grë. (IX/1972) TUMAČ BESED abadät - primjećivati, zapažati äla! - hajde! ahän! - onomatopejski uzvik potvrde ili hvastanja än? - upitna čestica (onomatopeja) aš - jer aventőr - preplatnik bacilät - mariti, brinuti se baćëvät se - prevrtati se, padati bäk - bik bárba - stric, ujak, tetak, čiko barbajől - platneni štitnik za dječji podbradak bekăr - mesar besëda - riječ blăgo - životinja, stoka blätán - nečist, prljav bobíć - malo, malenkost bogatíja - bogatstvo bokűn - komad bragëše - hlače bresína - vrijes, vrijesak brgűd - općinsko zemljište bríg - brijeg bríme - breme brmbujät - žuboriti bróntulät - gunđati, čangrizati brőskva - primorski kelj visoke stabljike, raštika brusníca- stražnjica butíga - trgovina, prodavaonica bűšta - kutija za duhan ili cigarete, tabakera cekín - zlatnik, dukat ceníjë - jeftinije

cimjät - sipiti círit se - cerekati se cvíkät - cviljeti čä - što čă - nešto, išta čä tő - bilo što (š čin tin = bilo s čim) čempër - malo, najmanje čëra - jučer čez - kroz črjën - crven črn - crn čűda - mnogo ćä - dalje odavde, daleko ćäća - ime od milja za oca : tata ćakulät - čavrljati ćakulön - brbljavac, pričalo ćapät - uhvatiti ćăr - vedar, hitar däž - kiša dažjít - kišiti dëlat - raditi, poslovati dëlo - rad, posao dëlavac - radnik díh - miris dímjäk - dimnjak díšät - mirisati dítela - djetelina dív - divlji dőli - dolje dőta - miraz dragomäjan - umiljat, dražestan dristät - štrcati, pljuvati kroz zube drít - ispravan, prav dudnjít - tutnjati duhtór - liječnik duhtoríja - liječnička vještina dúst, dúbë - dupsti, dube ëj! - uzvik kojim se kazuje da nešto nije ili da nečega nema fănj - podosta fánjskí - naočit, zgodan fažől - grah

fažőlóv mísëc - svibanj felaríć - fenjerčić fíćo - automobil "zastava 750" fikät - zviždati stisnutim usnicama fít - iznajmljen stan frítula - uštipak fújkat - zviždati, fućkati gárdëlac - ptica češljugar garőful - karamfil, klinčac gjëdat - gledati, motriti glodät, glöjé - trljati do boli, svrdlati, struže gospă - gospođa grája - trnje kupine grd - ružan grén, gréš, gré - idem, ideš, ide grémő, grétë, grédű - idemo, idete, idu grmjí - grmlje gűngerät - gudjeti gűšt - užitak há, jä! - ha, da! tako je to! halavčënjí - halabuka, zaglušna buka hläča - čarapa hlidit - hladno puhati hlístít - sjeći, opsijecati, kljaštriti hlundrät - skitati se hodít - ići, hodati hőte - dođite, otiđite, hajdete hrbät - leđa hrgáv - kvrgav hrmënta - kukuruz hrűsta - suha grana hűd - trošan, podrt, šupalj hűjí - lošiji, gori huncutärít - činiti nestašluke ínbrlăn - izvitoperen, iskrivljen j' - je (upotrebljava se u perfektu u jednini srednjeg i ženskog roda) jä! - potvrdna riječ: da! tako je! jädít se - ljutiti se jakëta - kratki lagani muški kaput (sako) jësén - drvo jasen jído - jelo jíst - jesti (ji = jede) jűdi - ljudi

jűrić, jűričić - ptica crvendać jűšto - upravo, baš kadí - gdje kagacekín - zelenaš, lihvar káldäja - ložište kamamíla - kamilica kämík - kamen kámpanät - zvoniti, klatiti se uokolo känat - pjevanje, poj kántät - pjevati käntrída - stolica s naslonom kántűn - ugao, kut kaparät - predujmiti käška - zmija otrovnica kí - 1. tko, 2. koji kí tr kí - pokoji, poneki kímat - klimati kížnjăv - kržljav kjémbesät - klatiti se, klatariti se kjempušät - šamarati kjét - psovati, kleti (kjane = kune, psuje) kjűcat - kljucati klašträt - kljaštariti k lëtu - dogodine kmët - težak, poljodjelac, zemjoradnik kod - kao kolijánci - karnevalski plesači odjeveni u jednoobrazne uniforme (obično mornarske) kőmáć/kőmáj - tek što, jedva da, samo što kómpiríca - palenta priređena od kuhanog krumpira i kukuruzna brašna komušät - čerupati, grubo čupati konátit - lutati korăj - veselje korezín - zlatni lančić kramät - bučiti krcät - tovariti krëjút - krilo krevjät - jedva vući noge, hodati razmaknutih koljena krijănca - pristojnost, obzir križät - širokih križa krpatűr - vatirani prošiveni krevetni pokrivač kumadőr/kumidőr - rajčica kunëlić - kunić kušín - jastuk kűš - kadulja

läčán - gladan (lašni = gladni) lagamăn/galamăn - lavor, umivaonik lajăda - lajanje (jedan dio, dionica) läta - 1. lim, 2. limena kanta leg - nego leh - samo, tek što lempëh - dronjak lepetírat - trčati lesíca - lisica lëto - 1. godina, 2. ljeto líbär - knjiga líš - gladak lišíca- gredica, liješica, mala parcela obrađene zemlje lűlat se - ljuljati se lűmbrëla - kišobran lűmer - broj luštrín - višestruki (obično šestorostruki, dvanaestorostruki) zlatni lanac mä - ali mäkina - stroj, mašina mălčíć - dječarac mănkät - nedostajati marënda - međuobrok, užina marőn - plod kestena (jestivi) maškarät se - krabuljati se, okrabuljati se, promijeniti izgled odjećom i šminkom măškara - okrabuljano čeljade, napadno odjevena i namazana osoba mät - mati, majka matäčít - skakati, ludovati matíka - motika med/mej - među medbriga - međubriga, vremenski raspon između dviju briga (autorova kovanica) medkäpi - prostor pod nadstrešnicom na koji ne padaju kapi (autorova kovanica) mejsőbno - međusobno mël - pijesak mëlár - pjeskar, radnik koji vadi pijesak mesopűst - Karneval, Poklade mešturíja - mješavina méžnjär - zvonar, crkvenjak, crkveni poslužitelj micícija - svaštica, izobilje míćí - mali, maleni míćišän - malešan mígat - namigivati, sijevati (miže = sijeva) mínjät - mijenjati miríšće - ruševina, zgarište mírit - mjeriti, premjeravati mirlät se - vrzmati se

misečina - mjesečina, veliki mjesec (uvećanica) mlikaríca - mljekarica, žena koja donosi mlijeko na prodaju mórda - možda mőre, mőrén, mőrú - može, mogu (ja), mogu (oni) mrmäj - žamor mučät - šutjeti mučéć - šutke műžika - glazba, svirka mužikät - svirati, muzicirati năjhují - najgori năjhujístí - oni najgori (autorova tvorenica) năjprvő - najprije năjveć - najviše nănit - spavati (tepanje djetetu kao: pajkiti) näprvó - naprijed, unaprijed nasprot - suprotno, nasuprot navíp - naročita veza i poznanstvo (autorova kovanica) nebőg - jadan, ubog néč - nešto níš - ništa nëgdér - negdje ní - nije níkadä - nekada níkakőv - 1. nikakav, 2. netko níkí - 1. neki, 2. nitko níkulikő - nekoliko nímä - nema nimílo - ludovanje, ludesanje nimít - ludovati, ludesati nő! - uzvik u značenju: vidi! gle! nóna, nónica - baka, bakica nóno, nónić - djed, djedica njejí - njezin, njen njők - valjušak, okruglica (obično od krumpirova tijesta) obahájät - obilaziti od mäla - od malena, od malih nogu odškríp - oslobađanje od krivice (autorova tvorenica) ődvavík - oduvijek ofašät - poviti, omotati zavojem ol - ili onístí - onaj, oni (s pojačanim isticanjem: upravo onaj ili upravo oni) ónpüt - onda orűdí - oruđe, alat osăl - magarac

oštaríja - krčma otkantät - otpjevati otpírat - otvarati otpejät - odvesti otpivăč - ministrant otpívät - posluživati svećenika kod mise, ministrirati őtprt/őprt - otvoren otvrdnut - otvrdnuti, očvrsnuti oženít se - 1. oženiti se (muškarac), 2. udati se (žena) padëla - plitka posuda s ručkama, šerpa pajät - grabiti kutljačom, zaimati pajuzgät - gaziti po bljuzgavici paläc - velika i lijepa zgrada palënta - nekad osnovna težačka hrana: gusto ukuhano kukuruzno brašno parićät - prirediti, pripremiti parićévät - priređivati, pripremati parón, paróna - gospodar, gospodarica pasät - proći päsić - psetance pejät - voditi peknjíca - pekarnica petëh - pijetao petelín - ukrasni češalj za frizuru petíd - tek, apetit pešćikíć - okrugli kamenčić péza - vaga pićupulät - onomatopeja grgoljenja kišnih kapi u oluku (autorova tvorenica) pijažät - sviđati se, dopadati se pinjäta - kablić od lijevanog željeza, služi za kuhanje palente píp - pipanje (autorova tvorenica) pirún - vilica (pribor za jelo) pístit se - penjati se plašćénka - vunena ili pamučna traka (oko 10 cm široka i 6-10 m dugačka) za pričvršćivanje bremena na leđima: nekad obavezan predmet djevojčina miraza pläzit - puzati plëst - 1. plesti, 2. češljati plovăn - župnik póć - ići pőlné - podne pomívät - prati posuđe pőnazád - natraške ponëštra - prozor posăjén - posađen pőstëj - postelja, krevet postól - cipela

pót - znoj pőtán - znojan pőtlí - poslije potočít se - skotrljati se povédät - pripovijedati, pričati, kazivati pozímak - jesen (podzimak) prät - 1. prati, 2. snažno kao šibom udarati (perë = šiba) prepasät - proći, prohujati (neko zlo ili nevrijeme) prëšit - žuriti, brzati prez - bez prezbríga - bezbriga, bezbrižnost prezdan - ponor, bezdan, provalija príčäc - prečica, kraći put (prišen = prečacem) províšta - sljedovanje prtit se - penjati se pul - kod, kraj, pokraj, uz púntär - buntovnik, ćudljivac Pust- slamnati karnevalski lutak räbít - upotrebljavati, trebati režentät - ispirati čistom vodom ribalton - preokret Ríkä - Rijeka rít - stražnjica rívat - gurati rőba - odjeća, tekstil róza - ružičast rőžji - obrezane trsove mladice rűšit - lupati s bukom, bučiti sä - sva sadähna - sada säki - 1. svatko, 2. svaki sălsa - umak od svježe rajčice saníce - saonice së - 1. sve, 2. se sebőju - čini se, izgleda segaűtra - jutros sí - svi síp - podmićivanje (autorova tvorenica) sív - slijed skăls - nedostajan, manjkav, nepotpun skónčăn - trošan, dotrajao, uništen skűcat - 1. stenjati, 2. štucati sléd - malo sledíć - malčice släbé vője - mrzlovoljan

smíj - smilj smírőn - stalno, neprestance, neprekidno sóldi - novci sórta - vrsta spät - spavati (spe = spavaju) spézat - izvagati spod - ispod Spudehănj - Buzdohanj (zajednički naziv za više zaselaka) sribjät/sríbat - srkati sršíć - šiljast kamenčić stomänja - košulja stät - ustati stăt - stajati sún - sa svom sűra - tava, tiganj suvat - snažno gurati šăl, šlä, šlő, šlí - išao, išla, išlo, išli šlë, šlä - išle, išla šăr - šaren šćíp - štipanje (autorova tvorenica) šćúräk - zrikavac šemetät - teturati šijún - nagao nalet vjetra šijunät - puhati u snažnim naglim zamasima šími postoli - uske cipele šiljasta vrha šíškat - šišati, podšišavati škabelín - pretinac, ladica škäja - šupljikav kamen škërcät - šaliti se škój - kamen, kamenjar škrălnica - krevetna daska škrebećät - bučno grepsti škríp - škripanje zatvorskih vrata (autorova tvorenica) škujerić - ptica palčić škúro - tamno šmrkva - smreka šolíbät - češati, trti špäle - pleća špëh - slanina špéndija - živežne namirnice špicijér - ljekarnik, apotekar špijät - viriti šršúr - metež šršurät - šuškati, bridjeti, rogoboriti štänj - čvrst, stabilan štíva - slog (složen npr. građevni materijal) štríftët - vrebati

štríga - vještica, vračara štrigaríja - vračarija, čaranje štrkat - bježati, trčati študijăn - polaznik više škole, student študijănjí - učenje, studiranje študijät - učiti, studirati šűškavac - jeftin modri kišni ogrtač švedrät - vući se stružući stopalima po tlu švíkät - žviždati u zviždaljku tákät - kotrljati se takujín - novčanik támburät - svirati tăncat - plesati tănci - ples tarúj - plitki drveni tanjur za palentu tárvës - pregača tëst - 1. udarati, lupati, 2. voziti se (tepe se = vozi se) tíć - ptica tirănti - naramenice za hlače točít se - kotrljati se toćät - umakati tr - pa, ta triktrakät - onomatopejski glagol kojim se oponaša udaranje kišnih kapljica o tle (autorova tvorenica) trí kvărti - tri četvrtine udragívăt se - umiljavati se ugánjät - odgonetati ugjëvjí - ugljevlje ugonít - odgonetnuti ujávjät se - odazvati se űjí - ulje umëjak - komadić plodne zemlje ograđen suhozidom űprav - upravo, baš űra - sat urokăn - urečen, začaran ustät - ostati užănca - običaj va - u vädit - učiti väje - odmah, smjesta văjër - u zrak văla- uvala väs - sav vápít - dozivati u pomoć, zapomagati vëlí - velik, veliki víčno - vječno

vidulät - svirati u dvojnice, frulu vihtat - lebdjeti víp - kratica za veze i poznanstva vläka - put izdubljen izvlačenjem trupaca vlăsi - kosa (na glavi) vnűčić - unuče vőja - volja vóköl - okolo, uokolo, oko vóz - kola natovarena teretom vrănić - vrag (eufemizam) vritnjačit - udarati nogama u stražnjicu vrnűt - vratiti z - iz, s zabrimenít - početi nositi brime zăč - zašto zad/zada - iza zahájät - zalaziti zahrhnjät - zahrkati zahvírën - zakržljao zakámpanät - zazvoniti, daleko odbaciti zakántät - zapjevati zakjét - opsovati zalipjévät - zaliptavati, zagrcavati zalúlat - zaljuljati zanérät - zaglavinjati zapijažät se - dopasti se, svidjeti se zapírat - zatvarati zarepéčën - zasopljen, zadrigao, vrućeg i crvenog lica zävavík - neprestance, neprekidno, stalno zašemetät - zateturati zazívät - vikati, dozivati zbújën - probuđen zdíp - krađa, pronevjera (autorova kovanica?) zdólun/zdólu - dolje, nadolje, prema Rijeci zgjédät - izgledati, činiti se zgorët - izgorjeti, spaliti zgórűn - gore, uzgoru zgűbít - izgubiti zíć - izići zíjat - vikati, galamiti zimbujät se - zibati se, ljuljati se zíučit - izučiti zjét - izjeden z jűga - s južne strane zläménka - madež zlét - izliti znemőć - iznemoći

zvizdan - zvjezdan: sunce zvrnjat - rušiti žénso - imenjak žgät - paliti, žeći (žge = pali, žeže) žlíbäc - crijep žlóta - oluk žúj - žulj žvëlto - brzo, hitro, okretno žvéntulät - piskutavo gunđati _____________________________________________