marwick 3/2016

květen/červen 2016obsah z první ruky

MARWICK

Časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

Zákoník práce opět nahrál zaměstnancům • Ondřej Šteffl chystá naše děti na budoucnost • Nástroje datové analytiky

odhalí, kdo vaši firmu opustí • Bikesharing dobývá Česko

PĚT PROBLÉMŮ LIDSTVA,KTERÉ SE BRZY VYŘEŠÍ

ManagementConsultingSvůj byznys skrz naskrz znáte.Neztratit se v něm někdy ale znamená jít naskrz skrz.

Díváme se na byznys z jiné perspektivy.Umíme propojit znalosti, data a technologie.Přinášíme lokální zkušenosti s globálním rozhledem.

www.kpmg.cz

© 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

editorial

3

Ondřej Šteffl, vizionář v oblasti vzdělávání, postavil koncept své alternativní školy na tezi, že změna je trvalý stav. Jak nám prozradil v rozhovoru pro toto vydání Marwicku, své žáky připravuje na svět, který se neustále proměňuje. Protože nikdo nemůže vědět, jak bude Země vypadat v době, kdy naše děti dospějí. Čím budou, co budou potřebovat znát nebo umět... Jejich budoucí profese pravděpodobně ještě ani neexistuje, tak na co je nyní máme připravit? Podobně je to i s firmami – zakládat tu svou pouze na paradigmatu, které platí právě dnes? Nové technologie, zrychlování komunikace, digitalizace a robotizace světa – interval, po který nějaké řešení funguje, se neustále zkracuje. Společnost, firmy i jednotlivci musí na neustálé změny pořád reagovat a transformovat se. Rozumět stále se měnícímu světu je nezbytné – jakmile vám ujede vlak, je náročné se do něj opět dostat. V aktuálním vydání Marwicku jsme se podívali na pět oblastí lidské společnosti a byznysu, které se podle nás v nejbližší době dramaticky změní. Ale nepředstavujte si scénáře, které známe z postapokalyptických filmů. Dystopické vize nás provázejí celou historií a většina z nich se nikdy nenaplnila. Budoucnost může být i dobrá – lidstvo je v současné době na prahu několika zásadních objevů, které mohou změnit svět. Právě téma budoucnosti se prolíná celým Marwickem. Zjišťovali jsme víc o budoucnosti vzdělávání, energetiky, realitního trhu,legislativy či gastronomie. Podívali jsme se na stáleaktuálnější téma sdílené ekonomiky, a protože nám nenílhostejné ani téma CSR, zmapovali jsme modernípřístup několika firem, které to podle nás dělají dobře.

Slibná budoucnost

Petr BučíkPartner odpovědný za Management Consulting

KPMG Česká [email protected]

@PetrBucik


obsah

4

MARWICK

komentářČeši hledají kvalitnější potravinyCo prozradil nový ročník průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice o spotřebitelském chování Čechů?str. 5

témaDon’t worry, the future is goodLidskou schopnost řešit velké problémy není radno podceňovat. Jsme na prahu přelomových objevů pro lidstvo?str. 10

case studyDecision Science v HRBuďte o krok napřed před svými zaměstnanci a poznejte s matematickou přesností, kdy se vám chystají ti nejlepší odejít.str. 18

rozhovorAlternativní vzděláváníNa skutečný život naše školství děti nepřipraví. Nikdo totiž neví, co bude za třicet let. Ondřej Šteffl v rozhovoru pro Marwick.str. 22

business lunchCatering budoucnostiJídlo jako zážitek a catering jako B2B byznys. Tak chápe své podnikání Sanjiv Suri, zakladatel a majitel Zátiší Group.str. 34

květen/červen 2016

Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 6x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné on-line verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková, art director: Štěpán Prokop, fotoeditorka: Barbora Mráčková, korektorka: Edita Bláhová. © 2016 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

Štěpán Prokop


komentář

5

Roste důraz na kvalitu potravinUž čtvrtý rok po sobě zkoumala KPMG nákupní zvyklosti českých spotřebitelů. I přesto, že čeští spotřebitelé zůstá-vají ve svých nákupních zvyklostech poměrně konzerva-tivní, lze z průzkumu vyčíst řadu zajímavých trendů.Větší odchylky z hlediska některých parametrů nákupu, jako je například původ potravin, vykazují mladí lidé. Cel-kově se mladí lidé chovají převážně ekonomicky. Právě cena stojí za trochu překvapivým přístupem mladých lidí mezi 15 a 24 lety k on-line nakupování potravin. Využívají ho totiž ze všech zkoumaných věkových skupin nejméně, přestože s ním mají takřka stejnou zkušenost jako ostatní. Mladým lidem se prostě nákup on-line nevyplatí. Pořizují totiž menší množství potravin, spíše k okamžité spotře-bě, a v takovém případě nedosáhnou na bonus bezplatné dopravy.Celkově se zkušenost Čechů s on-line nákupem potravin zvýšila. Oproti minulému roku o dva procentní body. Vy-zkoušela ho už takřka pětina z nich – 19 % oproti 17 % v roce 2015. Nejvíce tuto formu nákupu využívají lidé mezi 25 a 45 lety.

Roste důraz na kvalitu a současně důvěra v obchodníkyPři srovnání výsledků všech čtyř ročníků tohoto průzku-mu lze sledovat setrvalé trendy. Roste důraz na složení potravin. To letos jako hlavní kritérium uvádí 18 % naku-pujících, což je nejvíce za poslední čtyři ročníky průzku-mu. Naproti tomu jde vnímání ceny jako hlavního kritéria, které je určující pro třetinu respondentů. Jejich počet se postupně snižuje (z 34 % přes 32 % na současných 30 %).Dlouhodobě také roste důvěra v obchodníky, hlavně co se týká značení slev. Pětina nakupujících si neověřuje, zda je zboží v akci skutečně zlevněné. Ještě před dvěma lety to přitom byl pouze každý jedenáctý. Značení obchodní-ků pak důvěřuje 13 % z nás, zatímco v roce 2014 to byla pouze 4 %.

Pekárny, rybárny a řezníciDalší setrvalý trend představuje rostoucí obliba čerstvých ryb. Letos se pro ně vydaly tři čtvrtiny respondentů, za-tímco loni pouze dvě třetiny. Do specializovaných prode-jen pro čerstvé ryby míří 19 % nakupujících. Do lokálních pekáren pak zajde pro chléb a pečivo 32 % Čechů a k míst-ním řezníkům a uzenářům 31 %.

České mlékárny na špičceKaždoročně se ptáme na spontánní znalost českých vý-robců potravin a dlouhodobě si nejlépe vedou české mlé-kárny. Jednoznačně na špici se drží Madeta, kterou si

jako první vybaví 18 % Čechů. Každého desátého napad-ne Olma. Na třetím místě se umístilo Hamé a na čtvrtém pak Mlékárna Kunín. Zajímavé je také umístnění národní značky kvality potravin Klasa na šestém místě. Značka Klasa se u nás vžila natolik, že u spotřebitelů mylně sply-nula s výrobcem potravin.

Karel RůžičkaPartner odpovědný za

oblast potravinářství a nápojářstvíKPMG Česká republika

[email protected]

Z průzkumu Nákupní zvyklosti v ČRČtvrtý ročník průzkumu společnosti KPMG Česká republi-ka Nákupní zvyklosti v České republice provedla nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line formou ve dnech 10.–15. února 2016 na 1 000 respondentech v reprezentativním zastoupení podle věku a kraje. Ve vzorku bylo 70procentní zastoupení žen a 30 procent mužů. Dotazová-ni byli ti, kteří rozhodují o nákupech potravin pro domácnost.

18 %Čechů uvádí složení potravin jako hlavní kritérium pro nákup

19 %respondentů už vyzkoušelo nákup potravin on-line

30 %spotřebitelů se rozhoduje

primárně podle ceny

75 %dotázaných nakupuje

čerstvé ryby


brífink

6

Co se chystáÚčinnost nařízení eIDAS se blížíDne 1. července 2016 nabude účinnosti nařízení eIDAS, které nahradí patnáct let starou úpravu elektronického podpisu v České republice i celé Evropské unii. Přestože v oblasti elektronické identifikace nejde o vyslovenou re-voluci, přináší nařízení některé zajímavé novinky a otázky.Nařízení obsahuje dva základní okruhy regulace: stanove-ní pravidel pro služby vytvářející důvěru, zejména u elek-tronických transakcí, a stanovení právního rámce pro elektronickou identifikaci (elektronické podpisy a další nástroje). Cílem eIDAS je nahradit nepříliš úspěšnou úpra-vu elektronického podpisu obsaženou ve směrnici z roku 1999, kterou nařízení ruší.

Standard IFRS 16 změní účtování leasinguNový standard z pera Rady pro mezinárodní účetní stan-dardy (IASB), který bude povinný od roku 2019, zásadně mění účtování a vykazování leasingu na straně nájemce. Ovlivní zejména firmy, které využívají operativní leasing k pronájmu nemovitostí, dopravních prostředků, strojů a dalšího zařízení.IFRS 16 sjednocuje pravidla pro účtování a vykazování fi-nančního a operativního leasingu. Nově se do rozvahy pro-mítne i majetek pronajatý na operativní leasing. Na straně pronajímatele pak nedochází k takřka žádným změnám. Standard počítá s výjimkami pro majetek nízké hodnoty a krátkodobé leasingy. V důsledku to pro nájemce zna-mená, že budou vykazovat vyšší aktiva, ale současně také vyšší zadlužení.

Minimální požadavky na objem způsobilých pasiv u bank – MRELTématem tohoto roku bude bezpochyby vývoj v oblasti bankovní regulace MREL. Nový standard upřesňuje strukturu bankovních pasiv. V reakci na krizi z roku 2008 má řešit případnou záchranu bank v případě jejich defaultu, tak aby jej státy nemusely brát z peněz daňových poplatníků.Návrh prošel od první verze předložené v roce 2014 řadou změn, stále by v současné podobě pro české banky zname-nal vytvoření přibližně 150 miliard dodatečného kapitálu. Česká republika společně s dalšími zeměmi intenzivně vy-jednává o zohlednění národních specifik.

Jak na implementaci IFRS 16

Provedení dopadové analýzy

Posouzení stávajících leasingových smluv

Analýza dopadu na účetní závěrku

a výsledek hospodaření

Posouzení dopadu na klíčové ukazatele

Analýza dopadů na IT systémy ve vaší

společnosti

Rozhodnutí o přístupu k implementaci nových

pravidel

Implementace


7

www.marwick.czPravidelně v e-mailové schránce


daně

8

Ohlásili se z berního úřadu? Připravte se na nejhoršíLobby známého hotelu po úspěšné pracovní schůzce: re-cepční ve skvěle padnoucí uniformě se k vám diskrétně naklání a tichým hlasem vás informuje, že platba firemní kartou byla zamítnuta. Zdá se, že karta je zablokována, dodává. Ve stejné chvíli se ozve váš mobilní telefon a jako již po několikáté v posledních třiceti minutách vás nahání finanční ředitel. Tentokrát ho nevrle odbýváte s tím, aby zavolal později, že zrovna řešíte problém s platební kar-tou. „Finančák nám obstavil všechny účty,“ vyhrkne však hlas na druhém konci linky, ještě než stihnete zavěsit…Připadá vám to jako nereálný příběh, který se nemůže při-hodit tak velké a stabilní firmě, jako je ta vaše? Bohužel zkušenosti z poslední doby ukazují, že podobné situace nebudou v praxi až takovou výjimkou.

Finanční úřady přitvrzujíPoslední dobou jsme svědky výrazného zpřísnění v postu-pu finanční správy. Nejenže rapidně roste počet cílených kontrol, ale v běžném arzenálu finančních úřadů se čím dál častěji objevují dosud „spící“ instrumenty jako zajišťo-vací příkazy nebo zřizování zástavních práv.Pod vlajkou „boje proti daňovým únikům“ finanční sprá-va poměrně nedávno zavedla nové pomocné analytické nástroje, jako je příloha daňového přiznání shrnující vy-brané skupinové transakce či velmi diskutované kontrolní hlášení. Období sklizně plodů těchto nástrojů (mnohdy ne zcela dozrálých) však již finanční správa dávno zahá-jila. Vše ale ukazuje na to, že pravé žně se teprve blíží. Hitem kontrolních oddělení finančních úřadů se v posled-ním roce staly především DPH a převodní ceny.

DPH sklizeň teprve v počátcíchNa pomoc zejména s podvody v oblasti DPH a spotřebních daní byl již v minulosti povolán speciální tým kriminalis-tů, berních úředníků a celníků, kteří se srotili v šiku Daňo-vé Kobry. Revír Daňové Kobry není nijak limitován. Zamě-řuje se nejen na již zprofanované komodity, jako je zlato či energetické produkty, ale nevyhýbá se v zásadě jakému-koli trhu a komoditě. Tempo jejích doměrků je vražedné a protivníky nejsou jen typičtí podvodníci a neplatiči daní, jak by se mohlo z médií na první pohled zdát.Dějiště mediálně prezentovaného boje proti daňovým úni-kům se tak začíná čím dál častěji přesouvat i do kanceláří běžných poplatníků (často renomovaných firem). Finanč-ní správa totiž vzala útok na podvodníky v oblasti DPH z gruntu a zaměřila se na stranu odběratelů uplatňujících

nárok na odpočet. Od zavedeného kontrolního hlášení si slibuje zvýšení výběru DPH a ještě rychlejší odhalování da-ňových úniků.A jako v každé řádně vedené bitvě nebyla finanční správou nijak podceněna ani strategie a na ni navazující série tak-tických postupů při prověřování indicií získaných z poda-ných kontrolních hlášení. Taktika samozřejmě nepostrádá detailní návod, jak by měl správný berní úředník postupo-vat v různých situacích a jaký komunikační nástroj volit (přes neformální oslovení daňového subjektu až po for-malizovaný postup k odstranění pochybností).

Dožínky v nedohlednu?V okamžiku, kdy je pojato podezření, že přijaté plnění (zboží či služba) bylo zasaženo podvodem na DPH, ať již způsobeným přímým dodavatelem, nebo jiným sub-jektem v dodavatelském řetězci, rozsvítí se pomyslný majáček Kobry a je zahájeno poměrně náročné marty-rium prokazování oprávněnosti uplatněného nároku na odpočet DPH.V rámci svého tažení se pak berní úředníci zaštiťují svými vlastními výklady závěrů rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, jež odpírá nárok na odpočet DPH subjektům, které věděly nebo vědět mohly, že jsou příjemci plnění zasaženého podvodem na DPH. Vyzbrojeni i závěry Nejvyššího správního soudu v poměrně specifické kauze obchodování s emisními povolenkami se pak úředníci pouští do posuzování interních rizikových procedur plátce s poukazem na povinnost provádět extenzivní prověřování veškerých dodavatelů v rozsahu, za který by se jistě nestyděla kdejaká finanční instituce při posuzování bonity klienta žádajícího o poskytnutí financování.Plátci daně by tak dle názoru daňové správy měli před zahájením jakékoli spolupráce prozkoumat kromě oprávnění jednat za potenciálního dodavatele také jeho obchodní model. Samozřejmostí takové prověrky by tak měla být revize obchodní historie dodavatele, způsobu jeho cenotvorby a také navrhovaných dodacích a plateb-ních podmínek. Zahájení obchodování tak vyžaduje pro-vést v zásadě právní a daňové „due diligence“ protistra-ny a zkontrolovat např. její podnikatelská oprávnění či zda řádně zakládá účetní závěrky v obchodním rejstříku apod. Výčet požadavků nastíněných berními úředníky při prováděných kontrolách je sice poměrně rozsáhlý, ale bohužel ne konečný.


daně

9

Jakmile úředníci nabudou dojmu, že plnění bylo zasa-ženo podvodem na DPH (a to nikoliv nezbytně nutně na úrovni vašeho dodavatele, ale například i u jeho sub-dodavatele), jen málokdy nahlížejí na přijatá opatření jako na dostačující a ospravedlňující postoj subjektu, že nevěděl a nemohl vědět o zasažení plnění podvodným jednáním. Posilněna tímto závěrem pak v zásadě auto-matizovaně přistupuje finanční správa k doměrkům na DPH. V praxi nám nezbývá než čekat na posouzení ade-kvátnosti takového přístupu ze strany soudů.

Doměrky převodních cen v plném prouduDalším velmi cenným a často využívaným analytickým ná-strojem správce daně je přehled transakcí se spojenými osobami, který je od určité velikosti společnosti povin-nou přílohou daňového přiznání. Nepřekvapí, že jedním z hlavních cílů daňových kontrol se v praxi staly společ-nosti vykazující v jednom či více obdobích ztrátu a které v rámci příloh uvedly materiální transakce se skupinou. Pozornost finančních úřadů se však neomezuje pouze na ztrátové společnosti. K důkladné kontrole transferových cen může navést i případný významný pokles zisku, ze-jména pokud k němu dochází v návaznosti na skončení období čerpání investičních pobídek.V poslední době zaznamenáváme řadu probíhajících kon-trol, jejichž scénář je v zásadě identický. Finanční úřad si po úvodním zmapování situace „pozve“ vedoucí pra-covníky z vybraných oddělení (např. nákupu či prodeje) k výslechu svědka. Ti mu, nic zlého netušíce, často zjed-nodušeně odpovědí na dobře mířené (až manipulativní) otázky mapující to, v čem všem je česká firma ze strany mateřské společnosti ovlivňována. Není výjimkou situace, kdy finanční úřad na základě selektivně akcentovaných odpovědí zjednodušeně uzavře, že česká dceřiná společ-nost je v pozici smluvního výrobce, případně distributora, jehož rizika jsou omezena.Následně s poukazem na běžný koncept smluvního výrob-ce berní úředníci zpravidla požadují vykázání minimální ziskovosti. Takové „překlopení“ dosud ztrátové společ-nosti (jejíž obrat se často pohybuje v řádech miliard) do byť i jen několikaprocentního zisku má v praxi často za následek poměrně významný daňový doměrek (nemlu-vě o souvisejícím příslušenství v podobě penále a úroku z prodlení).

Cokoli řeknete, může být použito proti vámV rámci samotného procesu dokazování a následného argumentačního souboje s daňovou správou se pak da-ňovým subjektům – častěji, než by si přály – vybavuje známé rčení „Cokoli řeknete, může být (a bude) použito proti vám“.Je tedy vhodné vážit každé slovo či poskytnutý doku-ment doslova na lékárnických vahách a již od začátku

do celého procesu zapojit odborníky na daňový proces a danou problematiku. Ne vždy mají postupy správce daně (i když propracované do nejmenšího detailu) do-statečnou oporu v úpravě daňového řádu.

Od nevinného zahájení daňové kontroly k obstavení účtůA jak s tím vším souvisí náš úvodní příběh (nebo spíš noč-ní můra) o blokaci firemní karty? Pokud má totiž správce daně odůvodněnou obavu, že bude dosud nesplatná nebo nestanovená daň nedobytná nebo bude její vybrání spoje-no se značnými obtížemi, může vydat tzv. zajišťovací pří-kaz. Tím přikáže daňovému subjektu, aby zaplatil částku očekávané daně jako jakousi záruku (zajištění). Splatnost takového zajištění je víc než šibeniční – pouhé 3 dny, v některých případech dokonce okamžitě. Správce daně je pak oprávněn také ihned zahájit exekuci, tj. obstavit bankovní účty, pohledávky, nemovitosti nebo třeba auta.A k tomu všemu může dojít a v praxi stále častěji dochází ještě předtím, než vůbec skončí samotná daňová kontro-la. Možnosti obrany existují, ale jedná se spíše o běh na dlouhou trať, na jehož konci na vítěze může (ale nemu-sí) čekat zrušení zajišťovacího příkazu přímo Nejvyšším správním soudem. Okamžitě účinnou zbraň proti zajišťo-vacím příkazům bohužel daňový řád nenabízí.Na začátku nenápadně vypadající dotaz milé paní z fi-nančního úřadu ohledně nesrovnalostí např. v kontrolním hlášení se tak velice rychle může převrátit v naprostou paralyzaci činnosti společnosti. Nezbývá než konstatovat, že doby poklidných daňových kontrol, jejichž vedení bylo možné s klidem ponechat v rukou finančního oddělení, již dávno pominuly. Jakékoli zahájení daňové kontroly tak není radno podceňovat. Správným postupem je mož-né v řadě případů minimalizovat rizika nastíněných ne-veselých konců.

Daniel SzmaragowskiDirector, KPMG Česká republika

[email protected]

Alena ŠvecováManager, KPMG Česká republika

[email protected]

Jana FuksováTax Specialist, KPMG Česká republika

[email protected]


Pět problémů lidstva, které se brzy vyřešíZměny klimatu, tenčící se zásoby surovin, znečištění, obří populační růst v rozvojovém světě. Ze zpravodajství se občas zdá, že konec lidstva je na dohled. Jak ale plyne z historie, lidskou schopnost řešit velké problémy není radno podceňovat.

Text: Zdeněk Mihalco, ilustrace: Daniela Olejníková

téma

10


V sedmdesátých letech byla média plná zpráv o tom, že pro rychle se množící lidstvo brzy nebude dost jídla. Jiní se děsili kyselých dešťů. Další toho, že za pár let dojde ropa. A současnost? Geneticky upravené potraviny jsou realita, máme břidličný plyn, katastrofa nepřišla.Podobné příklady temných vizí najdeme v knize Abun-dance: The Future Is Better Than You Think (Hojnost: Bu-doucnost je lepší, než si myslíte), kterou napsali podnika-tel Peter H. Diamandis a publicista Steven Kotler. „Žijeme ve světě plném katastrofických scénářů. Faktem ale je, že přinejmenším rozvinuté státy nikdy nebyly bezpečnější,“ uvádějí autoři.Jejich kniha je oslavou toho, že lidstvo je schopné zvlád-nout velké věci. A také přehledem katastrof, které lidé v minulosti očekávali, ale které se nikdy nestaly.I dnes to vypadá, že problémy přelidnění, chudoby nebo glo-bálních změn klimatu jsou stěží řešitelné. Proti se však staví tisíce vědců a vizionářů, kteří trpělivě hledají nové cesty.Proč se tolik bojíme budoucnosti světa? „Lidé mají ten-denci být lokálními optimisty, ale globálními pesimisty,“ říká Tomáš Potměšil z oddělení Management Consulting KPMG Česká republika. Je vyzkoumáno, že lidé mají sklon přeceňovat význam negativních zpráv – považujeme je au-tomaticky za důležitější než zprávy dobré. Mimořádnou nejistotu v nás vzbuzují negativní zprávy ze světa, s nimiž nemáme osobní zkušenost.Mediální pěna dní nás straší každodenními neštěstími a instantními katastrofickými předpověďmi proroků zlých časů. Mezi těmito hlasy zapadá, co je skutečně důle-žité, tedy celosvětově zásadní problémy.Níže najdete ty hlavní, které publicisté a odborníci uvádějí. Zejména k jejich řešení by se měla upínat naše pozornost, protože právě řešení těchto problémů pomohou předejít temným vizím, jež se v médiích v současnosti objevují.

Peter H. Diamandis a Steven KotlerPeter H. Diamandis je šéfem XPRIZE Foundation, spolu-zakladatelem školy Singularity University, technologické vzdělávací instituce v Silicon Valley, a zakladatelem několi-ka high-tech společností. Má titul z molekulární genetiky a leteckého inženýrství z MIT, je také vystudovaným léka-řem z Harvard Medical School. Steven Kotler je publicista a novinář. Mezi jeho nejznámější díla patří A Small Furry Prayer, West of Jesus nebo The Angle Quickest for Flight. Jeho články se objevily ve více než šedesáti publikacích včetně The New York Times Magazine, Wired, Discover, GQ a National Geographic.

Problém první: voda a jídloNa světě má víc lidí mobilní telefon než přístup k čisté vodě. Každoročně zemřou v zemích třetího světa kvůli vodě plné bakterií skoro dva miliony dětí. Zajistit všem lidem světa pitnou vodu a dostatek jídla a řešit s tím sou-visející potíže s odpady je problém obřích rozměrů, jeden z největších, se kterými se lidstvo potýká.Přesto existují nadějné výzkumy a příklady, že do budouc-na to nemusí být problém neřešitelný. Od genetických modifikací potravin přes projekty na efektivní využití vody v zemědělství až po výrobu umělého masa nebo tře-ba projekt, který nedávno podpořil Bill Gates – technolo-gické řešení, jak vyrobit pitnou vodu z lidských výkalů.S podobným vynálezem uspěl i český vědec Petr Carban. Čištěním vody se zabývá desítky let a přišel na filtraci, kte-rá využívá nanotechnologie a dokáže získat pitnou vodu z chemikálií, slané vody nebo třeba prasečí kejdy. Dnes pomáhá čistit vodu v řadě zemí světa.Mnoho lidí se obává, že pokud by najednou obyvatelé tře-tího světa měli přístup k pitné vodě a ke kvalitní výživě, znamenalo by to obrovský populační růst, který by pla-neta neunesla. Jak ale ukazují autoři výše zmíněné knihy, tato teorie se zřejmě nezakládá na pravdě. Pokud společ-nost dosáhne určitého bohatství a nižší dětské úmrtnosti, křivka porodnosti ještě zhruba generaci pokračuje, pak se ale zlomí. Cynicky shrnuto, rodiče zjistí, že už tolik dětí nepotřebují a nemusejí se obávat, že by je ve stáří nikdo nezajistil.Klasickým příkladem je Maroko. V sedmdesátých letech měli rodiče v průměru osm dětí. Poté co se snížila dětská úmrtnost, se děti ještě jednu generaci rodily ve velkém. Dnes už mají marocké ženy v průměru jen 2,5 dítěte.

téma

11


Problém druhý: čistý vzduchVědci z České geologické služby se už 12 let zabývají mož-ností, jak zachytávat CO2 a ukládat ho pod zem. Techno-logie zvaná CCS může být tím, co v budoucnu pomůže zmírňovat dopady klimatických změn.Zjednodušeně řečeno, CCS má umožnit zejména továr-nám či elektrárnám využívajícím fosilní paliva zachytávat CO2 tak, aby neunikal do ovzduší. Poté bude nutné CO2

uložit do podzemí. Technologie má zatím řadu nedostat-ků a je drahá. To se však může změnit.„Kolem roku 2030 můžeme očekávat přípravu prvních velkých projektů CCS v průmyslu i energetice, které bu-dou zahrnovat analýzu nejvýhodnějších technologií pro zachytávání CO2, průzkum a hodnocení možných geolo-gických úložišť v Česku,“ říká Vít Hladík, který se zachytá-váním CO2 v České geologické službě zabývá.Tato technologie je jen střípkem do mozaiky. Podobných výzkumů je ve světě řada a většina z nich je propojena s dalšími oblastmi – se zmíněným čištěním vody a přede-vším s budoucností celé energetiky.

Problém třetí: energie„Energetika prochází největší revolucí za sto let a dnes se rozhoduje o tom, jak bude vypadat za dalších sto,“ shrnu-je generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš. Obnovitelné zdroje proměňují celý sektor, ruku v ruce s tím přichází decentralizace. Velké tradiční elek-trárny doplní tisíce malých zdrojů, kterými si spotřebite-lé elektřinu z velké části vyrobí sami. Tím se zcela změní chování zákazníků, výrobců i distributorů.Pro rozvoj decentralizace a výrobu z obnovitelných zdro-jů je klíčová jedna věc: musíme se naučit energii ukládat. Zdaleka přitom nemusí jít jen o velkokapacitní baterie.Češi ani v této oblasti nezůstávají pozadu. Například v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži už řadu let zkoumají, jaké jsou možnosti využití vodíku v energetice.„I když jsou dnes vodíkové technologie vnímány spíše jako experimentální, budou stále víc měnit náš pohled na ener-getiku a především dopravu,“ říká Aleš Douček z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Lze předpokládat, že v roce 2030 už se budou běžně budovat úložiště energie včetně vodíku, který bude vyráběn z přebytků energie. „Tento vo-dík pak budeme moci využívat pro pohon autobusů, au-tomobilů a dalších dopravních prostředků, stane se běžně dostupnou alternativou v dopravě, ačkoli na kratší vzdá-lenosti budou využívány bateriové elektromobily,“ tvrdí.Tomáš Potměšil z KPMG dodává: „Ve výrobě čisté energie a jejím uchovávání jsme už opravdu hodně blízko cíli. Po-kud se to povede, jeden z vážných civilizačních problémů bude vyřešen.“

téma

12


Problém čtvrtý: dostupnost kvalitní lékařské péčeZdá se, že v málokterém oboru můžeme očekávat v násle-dujících dvaceti letech takový pokrok jako v medicíně. Na-příklad epidemii HIV se daří dostat pod kontrolu. A vědci směřují k vyřešení jednoho z největších zdravotnických problémů současnosti – malárie. Prodloužení života a jeho kvality v rozvojovém světě je na dohled.Výzkumy jsou ale v mnoha směrech ještě smělejší. „Vý-znamným pokrokem bude zavádění personalizované medicíny. Mnohé choroby mohou být způsobeny defekty v různých genech. A léčit takovou chorobu budeme úplně jinak u osoby s defektem v určitém genu a jinak u člověka s defektem v odlišném genu. Choroba je to přitom táž,“ vysvětluje biochemik Václav Pačes.Podle něj nebudeme jen potlačovat příznaky, ale nemo-ci budeme skutečně léčit, například změnou či náhradou poškozených genů. V roce 2030 také zřejmě budou lékaři a farmaceuti používat speciální geneticky modifikované mikroorganizmy „šité na míru“ pro různé úkoly. Ty budou například vyrábět nové léky. „Dnes je velkým problémem rostoucí rezistence bakterií na antibiotika. Nová antibio-tika budou produkovat mikroorganizmy s upravenými geny,“ dodává Václav Pačes.

Problém pátý: dostupnost vzděláníŠití na míru – to je trend, který není specifický jen pro zdravotnictví, ale i pro řadu dalších oborů od obchodu po vzdělávání.Jak připomínají Peter Diamandis a Steven Kotler, nové technologie celoplanetárně proměňují vzdělávací sys-tém. Ten byl až dosud nastaven na průmyslovou revoluci v 19. století, kdy byli pro společnost nejdůležitější inženýři a matematici. Dnes jsou potřeby jiné. A navíc, proč by lidé měli nutně trávit čas ve škole, když si mohou doplňovat vzdělání individuálně dle vlastní chuti a potřeby?Internet a další technologie mimo jiné umožňují přístup ke vzdělání i lidem v nejodlehlejších částech světa. Projek-ty typu internetové Khan Academy využívají miliony lidí.Právě jednoduchý přístup ke vzdělání je tím pojítkem, kte-ré má pomoci bojovat s výše zmíněnými celoplanetárními problémy. Zda se je povede řešit tak, jak výše naznačuje-me, není ale vůbec jisté. Řada vynálezů, bez nichž si dnes nedokážeme život představit, se totiž v minulosti objevila doslova náhodou a futurologické knížky staré padesát let dnes často budí úsměv. Budoucnost si hledá vlastní cesty.Diamandis a Kotler přesto věří, že nás už ve velmi blízké budoucnosti čeká věk hojnosti. Není to jen zbožné přání zářných zítřků, které užívá stejné věštění jako ti, kteří nás dennodenně v médiích straší, že přicházejí temné časy? Jediná správná odpověď zní: Uvidíme.Každopádně je dobré vědět, že budoucnost nemusí být jen katastrofická, ale že se na ni můžeme i opatrně těšit.

téma

13


Předvídat, co se stane za 15 let, je více než ošemetné, ale přece jen existují trendy, u nichž lze už teď s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že ovlivní naše životy a pomohou řešit společenské či celoplanetární problémy, které dnes máme. Proto jsme se zeptali několika odborníků, jak nové technologie změní v roce 2030 obor, kterým se zabývají, a tím i naše životy.

Porozumíme onemocněním mozkuPodle mého názoru bude jednou z nejpřínosnějších tech-nologií v roce 2030 aplikace kmenových buněk v léčbě různých onemocnění, kde tradiční medicína selhává. Kmenové buňky se budou používat či kombinovat s bio-materiály i nanočásticemi. Věřím, že ani ne za jednu generaci se také posuneme dále ve studiu onemocnění mozku a míchy. Odhalíme další tajemství role mozku v onemocněních sluchu a zraku či nervových mecha-nismů stárnutí a vlivu environmentálních faktorů na tyto zdravotní problémy. Obecně velmi zajímavé spojení pro budoucnost vidím v kombinaci studia mozku a mozko-vých onemocnění s novými metodami léčby založené na genových manipulacích, ve vývoji nových léků podáva-ných třeba ve formě nanočástic, v tkáňovém inženýrství a v možnostech využití kmenových buněk.

Eva Sykovásenátorka a ředitelka Ústavu

experimentální medicíny AV ČR

Spotřebitelé si energii vyrobí samiEnergetika prochází největší revolucí za sto let a dnes se rozhoduje o tom, jak bude vypadat za dalších sto. Za-tímco dosud probíhaly dodávky elektřiny jednosměrně, z elektrárny skrze přenosovou a distribuční síť spotřebi-telům, budoucností je decentralizovaná energetika. Velké tradiční elektrárny doplní tisíce malých zdrojů, kterými si spotřebitelé elektřinu z velké části vyrobí sami. Tím se zcela změní chování zákazníků, výrobců i distributo-rů. Pro rozvoj decentralizace a výroby z obnovitelných zdrojů jsou klíčové technologie ukládání energie, ať už do velkokapacitních baterií, či například do metanu nebo vodíku. Pokrok v této oblasti může doslova změnit svět.

I proto ČEZ do technologií pro ukládání energie investu-je. Loni jsme získali podíl ve výrobci bateriových systémů, společnosti Sonnen, a ve firmě Sunfire, jejíž palivový článek dokáže měnit elektřinu na plyn a naopak. Samostatně se výzkumu věnujeme v ÚJV Řež. O masivním využívání no-vých technologií rozhodne řada faktorů. Technických, jako je účinnost, a ekonomických – ceny za každou uloženou ki-lowatthodinu. Důležitá jsou ale i politická rozhodnutí. První kroky v tomto ohledu už nastaly – EU schválila energetické cíle do roku 2030 a mezinárodní společenství nalezlo v Paří-ži konsenzus nad globálními klimatickými cíli.

Daniel Benešgenerální ředitel a předseda představenstva ČEZ

Nanosenzory změní naše životyDůležitou oblastí nanotechnologií, kde se v blízké bu-doucnosti očekává obrovský rozvoj a která zásadním způ-sobem ovlivní naše životy, je nanosenzorika. Neviditelné senzory monitorující fyzikální a chemické parametry bu-dou přítomné všude. Budou to neviditelná smyslová čidla umělé inteligence, která se stane běžnou součástí života lidí v 21. století. Autonomní vozidla, drony nebo roboti si pomocí nanosenzorů dokonale ohmatají své okolí a bu-dou se na jeho změny okamžitě adaptovat. Nanosenzory na oblečení, ale i v lidském těle budou on-line napojeny na AI doktora, který bude nepřetržitě monitorovat zdraví člověka. Zdravotní péče bude díky nanotechnologiím vy-padat úplně jinak než dnes. A to nemluvím o dopravě léků v nanokapslích a nanoskeletech pro kultivaci náhradních orgánů.

Jiří Kůspodnikatel a předseda

Asociace nanotechnologického průmyslu ČR

Čtvrtá průmyslová revoluce změní výrobu i obchodní modelyDnes stojíme na prahu čtvrté průmyslové revoluce a je zjev-né, že v roce 2030 už budeme plně využívat jejích přínosů. Díky digitalizaci, na níž je čtvrtá průmyslová revoluce zalo-žena, se výrazně zkrátí doba od nápadu k uvedení výrobku na trh, mnohem snazší bude výroba podle specifických po-žadavků jednotlivých zákazníků a dále poroste efektivnost výroby za současného snížení energetické náročnosti. Na-stupující čtvrtá průmyslová revoluce zcela promění nejen průmyslovou výrobu, jak ji známe nyní, ale i zavedené ob-

téma

14


chodní modely, pohled na zaměstnanost i strukturu vzdě-lávacího systému. Zcela zásadní bude postoj k otázkám udržitelného rozvoje a klimatickým změnám. Siemens si důležitost životních podmínek budoucích generací uvědo-muje: do roku 2020 snížíme emise CO2 o polovinu a v roce 2030 budou naše celosvětové aktivity uhlíkově neutrální. Dosáhnout tohoto cíle nám pomohou nové technologie, z nichž některé jsou dostupné už dnes.

Eduard Palíšekgenerální ředitel skupiny Siemens Česká republika

Z učitelů se stanou průvodci vzdělávánímTechnologie definitivně zruší monopol školy jako předava-tele obsahu. Zmizí tovární model vzdělávání, v němž jsou žáci hlavně pasivními příjemci informací a který se od dob průmyslové revoluce zásadně nezměnil. Tato tradiční role školy definitivně ztratí svůj smysl. To ale neznamená, že zmizí potřeba mít školy. Naopak ještě více vzroste význam školy jako místa pro navazování vztahů. Některé sociál-ní dovednosti žádná technologie nemůže zcela nahradit. Proto se ale bude muset razantně proměnit role učitelů. Stanou se z nich průvodci vzděláváním, kteří budou s vy-užitím různých technologií řešit, jak pomoci každému žá-kovi v co největším růstu. Učitel budoucnosti bude mode-rovat diskuse žáků nebo s každým individuálně pracovat na základě jeho potřeb. Ale těžko už někdy budou učitelé stát před katedrou a přednášet žákům hromady faktogra-fických znalostí. Tato doba je naštěstí téměř za námi.

Jan Strakaodborník na vzdělávání,

projektový manažer Nadace Depositum Bonum

Špičkové poradenství povedou guru–analyticiBouřlivý rozvoj technologií pro poradenství jednoznačně znamená větší zapojení „robotů“, kteří přebírají „rukoděl-nou práci“. Finální vyhodnocení a rozhodnutí ale je a bude vždy na konkrétních lidech. V oblasti špičkového poraden-ství tak očekávám nástup guru-analytiků. Datovou analý-zu budou využívat pro lépe informovaná rozhodnutí.Osobně nepředpokládám radikální oddělení auditu od po-radenství. Zároveň si myslím, že rychle se měnící svět není pro poradenství hrozbou, ale naopak velkou příležitostí. Témata jako demografie, změna klimatu, zdravotnictví nebo mobilita totiž vyžadují strategická rozhodnutí.Pokud chce česká společnost v „novém světě“ uspět, ne-

smí zapomínat na dvě zatím opomíjené oblasti: vzdělá-vání a kulturu. Kultivovanost je největší devízou Evropy. Kvůli ní k nám jezdí lidé z celého světa a právě ji na Evropě nejvíce obdivují.

Jan ŽůrekŘídící partner KPMG Česká republika

Čeká nás trend odpojeníAdvokacie je ve srovnání s jinými službami poměrně kon-zervativní obor. Nemyslím si, že by se během následujících 15 let objevily takové technologie, které by zásadně ovlivnily fungování advokátních kanceláří. Ostatně v minulých 15 le-tech nás také žádná technologická revoluce nepotkala. Stále pracujeme u stolu, stále píšeme na počítači, telefonujeme, posíláme e-maily, využíváme elektronické databáze…Mám za to, že postupně dojde k vymizení papírových dokumentů, které budou nahrazeny elektronickými, a k dílčím zjednodušením v elektronické komunikaci. Na druhou stranu předpokládám, že bude sílit tzv. trend od-pojení, tzn. že lidé budou více akcentovat svůj volný čas a soukromí, tedy že si alespoň na pár hodin doma vypnou wifi, odloží mobil, tablet a fitness náramek a budou se ba-vit nebo odpočívat neelektronickým způsobem.

Martin HrdlíkCounsel, KPMG Legal

Budoucnost se točí kolem CO2V roce 2030 budou politické a ekonomické elity konfron-továny s naléhavou potřebou razantního snižování emisí skleníkových plynů s blížícím se cílem 80% redukce v roce 2050. Pro řadu průmyslových odvětví a přetrvávající po-díl fosilní energetiky se významnou (a v řadě případů je-dinou možnou) technologií pro přežití stane zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCS). Kolem roku 2030 lze očekávat intenzivní aktivity zaměřené na přípravu prvních velkých projektů CCS v průmyslu i energetice, které budou zahrnovat analýzu nejvýhodnějších technologií 2. genera-ce pro zachytávání CO2, průzkum a hodnocení možných geologických úložišť v ČR, hledání možností průmyslové-ho využití zachyceného oxidu uhličitého pro výrobu využi-telných produktů (CCU) nebo využití vznikající evropské infrastruktury pro transport a ukládání CO2 v zahraničí.

Vít Hladík Geolog, Česká geologická služba

téma

15


legal

16

Novela zákoníku práce opět posouvá meze ochrany zaměstnanců

Letos v dubnu uplynulo deset let od přijetí současného zákoníku práce. Původní znění ale dávno neplatí, během jedné dekády se text zákoníku přepisoval už více než tři-cetkrát. Aktuální kulaté výročí hodlá Ministerstvo práce a sociálních věcí oslavit další novelou. Připravuje změny, které zdaleka nemají být jen kosmetické.Podstatného přepracování se má dočkat především úpra-va práce z domova, dovolené, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zavést se má také zcela nová kate-gorie vrcholových řídících zaměstnanců. Novela je zatím na počátku legislativního procesu. Pokud vše půjde podle plánů ministerstva, budeme se novou úpravou řídit od příštího jara. Přinesou novinky více škody, nebo užitku?Autoři novely se nechali slyšet, že jejich cílem bylo učinit pracovněprávní vztahy flexibilnějšími a snížit administ-rativní zátěž zaměstnavatelů. Zároveň však chtěli posílit ochranu zaměstnanců. Ambiciózní záměr se podle našeho názoru splnit nepodařilo. Návrh mění zákoník práce vý-razněji ve prospěch zaměstnanců. Místy tak důsledně, až to může být kontraproduktivní.

Práce z domova – další administrativní bříměSoučasné znění zákoníku práce reguluje podmínky pro výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele jen velmi stručně. Zaměstnavatelé této příležitosti využili. Home office nabízejí jako benefit podle pravidel přizpůsobených potřebám jejich podniku. Zaměstnanci jsou spokojeni, po-ptávka po práci z domova roste.Široký prostor pro invenci je ovšem trnem v oku odbo-rářům. Novela jim vychází vstříc a počítá s povinností zaměstnavatele důsledně kompenzovat veškeré náklady, které zaměstnanci při práci z domova vzniknou. V praxi zaměstnavatelé narazí na celou řadu nezodpovězených otázek. Jak se určí, kolik elektřiny zaměstnanec prosví-til při výkonu práce a kolik poté, kdy mu domácí směna skončila? Jakým způsobem se budou náklady prokazovat? Bude potřeba přizpůsobit výši náhrady cenám jednotli-vých dodavatelů?Novela také dává zaměstnavatelům za úkol přijmout opatření zabraňující sociální izolaci zaměstnanců

pracujících z domova a umožnit jim pravidelný kontakt s kolegy. Jak by měly takové návštěvy probíhat a zda se budou počítat do pracovní doby, už novela neříká. Vůbec také nepočítá s tím, že zaměstnanec, který home office využívá párkrát do měsíce, si od svých kolegů projednou určitě rád odpočine.Další povinnosti budou mít zaměstnavatelé v případě, kdy zaměstnanec práci z domova vykonává prostřednictvím informačních technologií.Nová regulace prohlubuje ochranu zaměstnanců natolik, že se ve svém důsledku může obrátit proti nim. Než by


legal

17

zaměstnavatel marnil čas papírováním, radši výkon práce mimo své pracoviště zaměstnancům vůbec neumožní.

Nová pravidla pro vysokopříjmové manažeryZákoník práce už dnes obsahuje definici vedoucích za-městnanců a v určitých otázkách pro ně počítá s odlišnou úpravou. Nyní by měla vzniknout též zvláštní kategorie vrcholových řídících zaměstnanců. Zařadí se do ní za-městnanci, kteří jsou postaveni na jedné ze dvou nejvyš-ších příček firemní hierarchie a měsíčně berou alespoň sto tisíc hrubého.Vrcholoví řídící zaměstnanci si po dohodě se svým za-městnavatelem budou moci sami rozvrhovat pracovní dobu. Výměnou za toto privilegium se však budou mu-set vzdát nároku na příplatky za práci přesčas, o víkendu nebo v noci či na náhradu mzdy při některých překážkách v práci.Nová úprava reaguje na zkušenosti z praxe. Mnozí za-městnavatelé svěřují rozvrhování vlastní pracovní doby do rukou top manažerů už nyní i bez výslovného zákonného svolení. Otázkou zůstává, zda je možnost využití nového institutu nutné vázat na kritérium stotisícové mzdy.

Dohody čeká zpřísněníDohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou mezi zaměstnavateli velmi oblíbené. Jde o flexibilní formu zaměstnávání nesvázanou tolika rigidními pravidly jako pracovní poměr. I to se ale má změnit. Na nátlak odborá-řů se výčet oblastí právní regulace, které se na pracovní vztahy založené dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce nepoužijí, má ztenčit.V příštím roce by se i na zaměstnance pracující na základě dohod měla vztáhnout úprava zaručené mzdy, maximální délky směn, povinných přestávek v práci nebo třeba evi-dence pracovní doby. Změnou, již zaměstnavatelé pocítí finančně nejvíce, je pak vznik práva na placenou dovole-nou u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pra-covní činnosti.Možnost využití dohod je už nyní omezena maximálním rozsahem hodin, které lze na jejich základě odpracovat. Posílení ochranných prvků nemusí zaměstnancům dělat dobrou službu. Zaměstnavatele může přimět k tomu, aby příště namísto vlastních zaměstnanců využili pracovníky agentur práce. Agenturní zaměstnávání je přitom pro za-městnance obvykle ještě méně příznivé.

Změní se výpočet nároku na dovolenou?Zásadní proměny se má dočkat regulace dovolené. Záko-ník práce dnes její výměru stanovuje v týdnech. Nově má být dovolená počítána na hodiny. Podle tvůrců novely je totiž současná úprava nespravedlivá k zaměstnancům, kteří mají různě dlouhé směny.Nutnost této změny, jejíž realizace bude pro zaměst nance

administrativně značně náročná, je diskutabilní. K ne-spravedlnostem v praxi příliš nedochází. Zaměstnavatelé, kteří pracovní dobu rozvrhují nerovnoměrně, už nyní do-volenou na hodiny zpravidla přepočítávají. Podle návrhu by navíc interní procesy výpočtu dovolené nejspíš museli uzpůsobovat i zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci mají pracovní dobu rozvrženou pravidelně, a kde proto riziko nerovného zacházení vůbec nevzniká.Ministerstvo předem počítá s tím, že tuto koncepční změ-nu neprosadí. Připravilo proto také záložní variantu nove-ly, která současnou úpravu dovolené nemění tak výrazně.

Povinná prevence stresu zaměstnancůPodle názoru ministerstva by zaměstnavatelé měli své zaměstnance více chránit před stresem, který jim způsobuje tlak na zvýšení efektivity práce. K eliminaci hrozby stresu budou zaměstnavatelé povinni zavádět preventivní opatření.Zaměstnavatelé opět dostali nesplnitelný úkol. Stresu za-městnanců zcela zabránit nelze, určitá míra psychického vypětí je spojena s každou prací. Nekonkrétní formulace, z níž není jasné, co všechno budou zaměstnavatelé za úče-lem zabránění stresu zaměstnanců skutečně muset učinit ani jakým způsobem bude splnění této povinnosti posu-zovat inspekce práce, přitom neochrání ani zaměstnance šikanované nebo vystavené jinému nepřípustnému stre-su. Nová vágní úprava proto pomůže spíše jen kverulan-tům, kteří budou moci snadno tvrdit, že se zaměstnavatel o prevenci jejich stresu nesnažil dostatečně.

Čekají nás i další změnyZaměstnavatelé nepochybně ocení navrhované zjednodu-šení pravidel doručování písemností zaměstnancům nebo jednoznačnější definování přechodu práv a povinností. Krokem správným směrem je také usnadnění kolektivní-ho vyjednávání v případech, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. Méně příznivého přijetí ze strany zaměstnavatelů se jistě dočká nová podoba převe-dení na jinou práci.V jaké podobě se navrhovaná úprava stane součástí plat-ného práva, bude záviset na průběhu vyjednávání v parla-mentu. Ministerstvo ale problémy s přijetím zákona ne-očekává, novou regulaci údajně konzultovalo se zástupci odborů i se svazy zaměstnavatelů.

Martin HrdlíkCounsel, KPMG Legal

[email protected]@MHrdlik

Barbora BezděkováJunior Lawyer, KPMG Legal

[email protected]


case study

18

Fluktuace zaměstnanců je strašákem nejen HR manažerů, ale celého vedení společností. I v tomto oboru se dá ve prospěch firmy využít datová analytika. Předpovědní model KPMG dokáže u našeho klienta – jedné z největších globálních recruiterských společností – odhalit až 65 % zaměstnanců, kteří odejdou, ještě dříve, než se k tomu rozhodnou.

Práce recruitera není vůbec jednoduchá. Prakticky neu-stále voláte potenciálním a stávajícím klientům, zda ne-potřebují někoho přijmout, a zároveň dohledáváte kandi-dáty, jimiž si plníte databázi. Pokud vše funguje, jak má, umisťujete uchazeče na volná místa a bonusy, které tvoří velkou část vašeho platu, létají na váš účet. Pokud ale vše neklape, což se stává celkem často, hromadí se vám kan-didáti, které nemáte kam umístit, nebo máte mnoho ote-vřených pozic a dobří kandidáti nejsou k nalezení. A také doma „dostáváte čočku“, protože chodíte pozdě z práce a váš účet zeje prázdnotou. A pak si sbalíte svých pár šves-tek a jdete si hledat jiné zaměstnání.O tom, že často nejde vše úplně ideálně, svědčí především fakt, že každý rok si takto sbalí svých pár švestek téměř polovina zaměstnanců. V HR tomu říkají vysoká fluktuace

a považují ji za nepřítele číslo jedna. Vyjádřeno penězi přijde firmu výběr nových lidí a jejich zaškolení na několik desítek milionů liber ročně. Pokud jste jedni z největších na trhu, hrozí, že všichni, kdo u vás chtěli pracovat, tak již udělali a nikdo další na trhu nezbývá. A to je problém natolik zásadní, že nedá spát ani členům boardu.

Odhalte rockové hvězdyK řešení tohoto problému jsme u našeho klienta (meziná-rodní recruiterské firmy) použili nástroj Decision Science. Ten na základě sítě datových zdrojů (interních i exter-ních) a pokročilé datové analytiky umí vytvořit a vytréno-vat model, který předpovídá, co se zaměstnancům honí hlavou. Pokud tento výsledek umíte využít a zapracovat do svých procesů, máte bitvu z poloviny vyhranou. Na sklonku roku 2015 jsme dokončili první prototyp (proof of concept).K tomu, abyste mohli řídit fluktuaci, musíte dobře odhad-nout dvě věci – potřebujete vědět, kdo má potenciál stát se v budoucnu výkonným zaměstnancem, říkáme jim budou-cí rockové hvězdy, a také kdo se chystá odejít. Propojením těchto dvou souřadnic můžete identifikovat skupinu za-městnanců, kde je jakákoliv vaše aktivita dobře investova-ným časem. Pokud v ní budete úspěšní, zabráníte odchodu lidí, kteří jsou pro firmu strategicky důležitější než vymá-hání pohledávek. Jsou to totiž budoucí rockové hvězdy.

Víme, co se chystáte udělat

Decision Science v HR


case study

19

V rámci první fáze projektu jsme vytěžili několik desítek zdrojů, které již ve firmě existovaly, jako například his-torické prodeje, výkonnostní bonusy, rezervace místností, tréninky a další. Ty jsme obohatili o externí data, jako je charakteristika místa, kde bydlíte, jak dlouho vám to trvá do práce a jak velká je nezaměstnanost v okolí vaší kan-celáře. Tato data nazýváme signály, v projektu jsme jich využili více než osm tisíc.Následně jsme signály vyskládali podél časových dimenzí. U každého konzultanta, který odešel, jsme se dívali na to, co se dělo s jeho signály několik měsíců před odchodem, a hledali jsme vzorce, které indikují, že pracovník odejde. Náš recept na předpovídání budoucnosti spočívá v tom, že se díváme na aktuální data, a pokud tam rozeznáme stej-né vzorce signálů, víme, že u zaměstnance hrozí zvýšené riziko odchodu. Ve váš prospěch hraje fakt, že tak ještě neučinil, a vy tedy můžete reagovat ještě předtím, než se to stane.Stejně odhalujeme budoucí rockové hvězdy. Naučili jsme se rozeznávat dnešní signály budoucího vysokého výkonu a umíme je identifikovat u lidí, kteří zatím žádný vysoký výkon nepodávají (například proto, že se zatím nestihli ve firmě zorientovat).

Prototyp míří k 90% přesnostiVýsledkem prototypu, který jsme vytvořili za 12 týdnů, je, že jsme schopni identifikovat 65 % lidí, kteří se chystají odejít, a 60 % budoucích rockových hvězd. Jedná se o prv-ní prototyp a ze zkušenosti víme, že přesnost modelů se dá doladit až na 90 %, a to vše při zanedbatelné chybovosti (kolem 5 %).Klient se rozhodl model implementovat a my mu s tím pomáháme. Krása našeho přístupu spočívá v tom, že výstup je elegantně jednoduchý – ke každému člověku každý měsíc vypočteme pravděpodobnost, že dá výpověď (nebo že se stane rockovou hvězdou), a důvodový kód, tj. proč si myslíme, že se tak stane. „Zásahová jednotka“ (tým, který školíme) má na starosti, aby byl každý zaměstnanec dobře ošetřen a aby ve společnosti zůstalo co nejvíce rockových hvězd. A členové boardu už se nemohou dočkat toho koncertu.

Michal OsuskýAssociate Manager

Data Analytics, Management ConsultingKPMG Česká republika

[email protected]


20

peníze

Šperky v dobách krizeNejen diamanty, ale i rubíny, smaragdy, safíry či turmalíny. Cena řady drahých kamenů a z nich vyrobených šperků v posledních letech stoupala. Za jakých okolností má smysl do nich investovat a jaká rizika hrozí?

Text: Zdeněk Mihalco

Zatímco například o zlatě se běžně v mainstreamových mé-diích píše, že je bezpečnou investicí během těžkých časů, o dalších drahých kamenech či špercích se články tolik ne-zmiňují. Jak ale ukazují data z poslední světové finanční krize, takové investice skutečně mohou patřit k těm, které jsou bezpečným přístavem v bouřlivých dobách. Nákupy drahých kamenů a šperků však mají svá specifika.

Zájem o drahokamy a šperky roste„V roce 2009 jsme například prodávali prsten z bílého zlata s centrálním 0,41karátovým diamantem za zhruba 114 000 Kč. Dnes má hodnotu 169 000 korun,“ říká Alojz Ryšavý, klenotník a majitel společnosti ALO diamonds. A dodává další příklad: „Hodnota náhrdelníku z bílého zla-ta s diamanty a 4,36 karáty safírů, který stál v roce 2012 zhruba 496 000 korun, vzrostla na dnešních 600 000 ko-run.“Příznivci investic do drahých kovů a šperků poukazují právě na fakt, že jejich nákup se vyplatil těm, kteří do nich vložili své peníze během poslední světové finanční krize. Jejich hodnota rostla už během krize samotné a v minu-lých letech se nárůst hodnoty dokonce ještě zrychlil. Čísla jsou to působivá: za posledních deset let cena diamantů vzrostla o 122 procent, byť v posledních měsících začala mírně klesat.


21

peníze

Průzkum zmíněného klenotnictví potvrzuje, že za téměř každým čtvrtým nákupem šperků stojí investiční záměr – a zájem stále roste. „Pokud srovnáme rok 2015 s tím před-chozím, v kategorii investičních šperků jsme zaznamenali více než čtvrtinový nárůst prodejů,“ dodává Ryšavý.Zkrátka, ukazuje se, že Češi investiční šperky znají a kupu-jí je čím dál více. Nejoblíbenější kombinací jsou diamanty s bílým zlatem. Roste ale i obliba barevných drahokamů, jež v některých případech bývají cennější než diamanty.Nejčastěji jsou to rubíny, smaragdy a safíry, ale také méně známé drahokamy. Například turmalín, který je specific-ký svou barevností, kdy jedna barva plynule přechází v ji-nou – třeba od zelené po růžovou. Nebo tanzanit, krásný modrý drahokam, jehož naleziště leží v masajských pus-tinách Tanzanie.

Jak poznat, že dobře nakoupímeZákladem investičních klenotů jsou větší vzácné kameny. Ale velikost drahokamů není jediný parametr, důležitá je rovněž čistota, barva a brus.Hodnotu investičních šperků utváří dlouhodobě rostoucí ceny vzácných kamenů, drahé kovy a precizní umělecké zpracování. Základním pravidlem je, že každý investiční šperk by měl obsahovat alespoň jeden větší kámen. Právě hodnota velkých drahokamů totiž roste nejrychleji.Aby šperk odolal měnícím se trendům, měl by mít pokud možno nadčasový design. Dalším důležitým faktorem je umělecké zpracování, které dokáže umocnit hodnotu použitých kamenů a materiálů. Z tohoto důvodu by měl investiční šperk vždy vyrábět renomovaný ateliér s dlou-holetou tradicí.

Dlouhodobá investiceInvestice do drahých kamenů a šperků však mají řadu specifik a svá rizika, podobná jako třeba u investování do uměleckých děl či zlata.Například problémem drahokamů a šperků je obecně je-jich nižší likvidita. Sehnat kupce na daný kousek za před-pokládanou cenu nemusí být záležitostí dnů či týdnů. Dal-ší věc je, že diamanty nenesou průběžné výnosy a je třeba je bezpečně uchovávat. Zde je namístě říci, že tyto šperky jsou investicí dlouhodobou a konzervativní. Jejím smys-lem je desítky let udržet velmi koncentrovanou hodnotu. Jako spekulativní rychlá investice se nehodí.Samotné pořízení diamantů je velmi důležitým krokem, rozhodně se vyplatí nakupovat u důvěryhodných klenot-níků. Drahé kameny totiž nemusí být pravé či mohou být méně kvalitní, než jak tvrdí prodávající. Podle odhadů je 15 až 20 procent diamantů na českém trhu nadhodnoce-ných či falešných.K drahokamu zasazenému do šperku by měl kupující ob-držet certifikát i osvědčení od nezávislého soudního znal-ce. Ke kvalitním velkým kamenům by měl vždy existovat mezinárodní certifikát, který je jakýmsi rodným listem, kde jsou uvedeny specifické vlastnosti daného drahoka-mu. Takový certifikát zároveň dokládá, že byl vzácný ká-men získán legální cestou.

Nevýhody

Výhody

Nižší likvidita

Obvykle neztrácejí hodnotu během krize

Náklady sp ojené s pořízením a bezpečným uchováváním

Cena drahokamů a kvalitních šperků dlouhodobě rost e

Invest ice se st ředním či delším časovým horizontem

Nadčasová invest ice


22

Změna je pro nás trvalý stavOndřej Šteffl, ředitel společnosti Scio

Text: Richard Valoušek, foto: Barbora Mráčková


23


1:1

24

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta?Správně bych měl říct, že skoro žádné, mám totiž strašně chabou epizodickou paměť. Pamatuji si toho skutečně málo. Vím ale například, že jsme měli na základce skvělou učitelku matematiky Marii Turkovou a později v matematické třídě pár fajn profesorů. Dodneška se s naším třídním Emilem Caldou kamarádím. Všeobecně ale mohu říct, že jsem se ve škole hodně nudil, to je má hlavní vzpomínka.

Když se školní vzpomínka objeví, o čem je?Vím, že jsem později na gymnáziu prodělal mononukleó-zu a měl univerzální omluvenku. Díky ní jsem chodil do školy sporadicky a tím se mi rapidně zlepšil prospěch. To si pamatuji dobře.

Jak je to možné?Protože jsem si začal hledat vlastní možnosti vzdělávání, hledal jsem vlastní pohled na věc a nenudil se.

Z toho jste asi čerpal i později jako učitel, že?Když jsem během studia na vysoké škole chodil jako zá-skok učit na různé střední školy, sbíral jsem informace, kde to šlo, z odborných knih, článků, časopisů. Dnes na internetu najdete všechno. Znáte ted.com?

Vnímáte právě malý prostor pro sebevzdělávání jako hlavní handicap dnešních škol?Jejich hlavní problém je v tom, že aby se mohly změnit, museli by se změnit i samotní ředitelé a učitelé, a co je vůbec nejdůležitejší, museli by se změnit rodiče. Jenže oni i my všichni jsme do školy chodili tak dlouho, že se změnit neumíme. Každá změna je pro nás divná. Na první pohled je ale patrné, že dnešní školy nefungují a neplní svoji funk-ci, proto je změna potřeba.

Vidím, že máte na jazyku konkrétní příklad, sem s ním.Vezměte si děti v první třídě, ty budou na vrcholu sil ně-kdy v roce 2045. Škola netuší, stejně jako my, co se v té době bude dít, takže jak na to má žáky připravit, když oběma nohama vězí v minulém století.

Na co je tedy připravujete vy ve ScioŠkole?Právě na neustálé změny. To, že nevíte, jak bude svět vypa-dat za 30 let, neznamená, že se na to nemůžete připravit. Když pojedete na Madagaskar a nebudete vědět, co vás tam čeká, stejně si něco zabalíte a určitě to bude něco ji-ného, než kdybyste jel do přímořského resortu.

Jenže je velká pravděpodobnost, že v tom kufru budu mít zbytečné věci.Jasně, ale když si promyslíte, co by vás tam mohlo čekat, budete na to připravený a máte větší šanci, že vezmete

Ondřej ŠtefflOndřej Šteffl je ředitelem společnosti Scio. Absolvoval ma-tematicko-fyzikální fakultu a je kandidátem věd ze socio-logie. V roce 1990 založil PORG, první soukromou školu u nás. V roce 1995 založil společnost Scio. Ta se význam-ně podílí na přijímacím řízení na vysoké a střední školy a obecně se zabývá testováním vzdělávacích výsledků škol i jednotlivců. V posledních letech zdůrazňuje význam vzdělávání, které probíhá mimo klasickou školní docház-ku (tzv. paralelní vzdělávání). K jeho zájmům a zálibám patří snowboarding (freeride), windsurfing a vaření[email protected], www.facebook.com/osteffl


1:1

25

to správné a těch zbytečností bude minimum. Třeba vám dojde, že když nevíte, co budete potřebovat, bude nejlepší počítat s tím, že si to koupíte až na místě. My sice nevíme, ani co bude v roce 2022, natož v roce 2045, protože se svět mění úžasně rychle, ale můžeme se učit žít s tou změnou a připravit se na ni.

I proto zní motto ScioŠkoly „Změna je pro nás trvalý stav“?Přesně tak. Shodujeme se na tom, že děti čeká v budouc-nosti ustavičná změna. A co to znamená, připravit se na změnu? Učit se stále něco nového, učit se učit, naučit se to, až to bude potřeba, získat zkušenosti, kde najít zdroje, kdo mi poradí, za kým jít, kam se podívat. Číňané říkají: Když zesiluje vítr, většina staví zdi, ale někteří staví větrné mlýny. A my učíme děti stavět větrné mlýny.

Jak na takové argumenty reagují rodiče žáků?Někteří, když přijdou s prvňáčkem, se hned ptají: Bude připraven na přijímací zkoušky? Oni mají dítě v první tří-dě, přijímačky bude dělat v roce 2025. A tak jim říkáme: Vy víte, kam se bude hlásit? A jak budou ty přijímačky vypa-dat? My chceme jejich dítě naučit, aby se samo rozhodlo, co bude studovat, aby se samo na ty přijímačky dokázalo připravit, najít si dostatek informací. V tom vidíme smysl.

Není vystavování dětí tlaku životních změn příliš stresující? Nepotřebují hlavně ty na prvním stupni dostatečný pocit bezpečí, pevné body?Ano, děti pevné body potřebují, zvlášť když jsou menší. Pevné body tvoří dospělí, průvodci, spolužáci, atmosféra školy, to se příliš nemění. Děti u nás mají bezpečný pří-stav, ale už od mala je učíme vyrážet na dobrodružné ex-pedice za poznáním.

Čím to, že i když jsou základní školy na mizerné úrov-ni, rodiče vesměs mlčí?Protože spousta lidí si myslí, že jejich škola byla skvělá, mají hezké vzpomínky na dětství a chtějí je i pro své děti. Ta setrvačnost v lidech, že chtějí, aby školní docházka vy-padala stejně, jako když ji absolvovali oni, je až neuvěřitel-ná. Je to sice pochopitelné, ale vlastně je to hloupé, svět se přece úžasně změnil. Naštěstí ale přibývá lidí, kteří si my-slí, že ať už jejich škola byla skvělá, nebo ne, tak pro svět, ve kterém budou jejich děti žít, je potřeba něco jiného.

Čím si tu setrvačnost i v takové době vysvětlujete?Většina z nás chodila do školy osmnáct let, pak je těžké přijmout, že škola může vypadat jinak. Že nebudou předměty? Že děti nebudou ve třídě rozdělené podle věku? Že si samy budou moci vybrat, jaký budou dělat projekt? Že nebudou známky ani domácí úkoly? Jak to může bez toho všeho fungovat? Do toho přece svoje dítě nedám, řeknou si.

Je hodně náročné oslovit rodiče, aby vám děti svěřili?Rodiče ve ScioŠkole musí být odvážnější. Lidí, kteří koke-tují s tím, že k nám dítě dají, je hodně, těch, kteří to ale skutečně udělají, už tolik není. Už ale máme zprávy, že někteří litují, že to neudělali. První ScioŠkole se daří.

Z čeho mají podle vás největší strach?Strach z nového. Nejistý pocit z toho, že je to nevyzkouše-ný experiment, do kterého dávají svoje děti, je hodně sil-ný. Oni vědí, že tradiční škola je špatná, že tohle by mohla být fajn změna, ale protože to nemají vyzkoušené, bojí se.

K čemu byste to přirovnal?Je to jako by posílali své děti na expedici, u které nevidí na její konec. Já ale říkám, že každé dítě je přece expe-riment, vždy vás něco překvapí, nikdy nevíte, jak to do-padne. A právě proto je to skvělé dobrodužství, pro rodiče i pro dítě.

Srovnávají rodiče dětí úroveň škol hodně?Často se nás ptají: A budou děti umět to samé co z nor-mální školy? Ale vždyť z té normální neumí často skoro nic. Lidé totiž často žijí v iluzi, že děti z běžné školy umí to všechno, co je v osnovách. A to samozřejmě není ani trochu pravda.

Děláte si průzkumy?Naši kolegové z firmy Kalibro se ptají dětí na běžné věci. Třeba v 7. třídě po výuce skladby hmoty jdou za žáky a ptají se: Skládá se z atomů a molekul kyselina sírová? Většina řekne, že skládá. Když se jich ale zeptají, zda se z nich skládá řízek, třetina, dvě třetiny nevědí. Oni nevědí, že celý svět se skládá z atomů. Co se tam sakra učili, vždyť se to zrovna probíralo.

Chcete pokračovat?Příkladů je spousta. Třeba skoro polovina maturantů neu-mí odečíst ½ mínus .

Máte představu, co rodiče od studia svých dětí na zá-kladní škole čekají?Bavíme se s nimi o tom a často z toho vypadávají zajíma-vé výsledky. Například jako největší prioritu mají u svých dětí přání, aby se uměly radovat ze života. Dítě pak přijde domů a oni se ho ptají na známky, nezajímá je, jak si den ve škole užilo, co ho bavilo, co ne, co mu udělalo radost. Těžko pak říct, jak chtějí té radosti docílit.

Tím se dostáváme k paralelnímu vzdělávání. Jak byste nám ho ve zkratce popsal?Rodiče chtějí, aby děti něco uměly, nevěří však, že se to ve škole naučí, což je mnohdy pravda. Proto se jim snažíme pomoci mimo školu – paralelně. Vymýšlíme různé vychy-


1:1

26

távky jako postavičku Emušáka. Emušák je hračka pro rozvoj emoční inteligence, má k sobě osm much, každá je za jednu emoci, a knihu se dvěma pohádkami ke kaž-dé emoci, a pokyny pro rodiče, na co se dětí po přečtení pohádky ptát, co si zahrát s mouchami apod. A tak když to škola nedělá, můžete emoční inteligenci svého dítěte rozvíjet doma – paralelně. Funguje to.

Hovoříme tu o kvalitě škol. Máte vzor ze zahraničí, kde pracují na změnách k lepšímu?Napadá mě například Finsko. I když v jejich reformě vidím řadu mezer, je fajn, že se do toho pustili. Lidé tam mají velkou důvěru ke své vládě, a tak si tam mohou dovolit věci, které by tady vůbec nešly.

Co je na jejich reformě pro vás nejzajímavější?Těch věcí je více, ale například Finové ruší povinnost umět psát rukou, stačí jim psaní na počítači. Kdyby se to roz-hodlo u nás, tak to lidé nerozdýchají.

A co když se podíváme mimo Evropu?Tam najdeme pěkné příklady. Je řada zemí, které za sebou nemají dlouhou školní tradici a nedrží se stereotypů. Byl jsem se podívat v Brazílii a tam se to daří dobře.

Čím to podle vás je?Protože tam dříve do školy moc lidí nechodilo. Z prarodi-čů chodilo do školy tak 5 %, takže tam se nemůže stát, že si tatínek přijde stěžovat do školy, že co je to za novoty, když jeho táta se to učil stejně jako on, protože ten táta táty do žádné školy nejspíš nechodil. A díky tomu mají velký prostor alternativní školy.

Fascinuje vás nějaký příklad z historie, který by vaší snaze mohl jít příkladem?Na začátku 20. let minulého století v USA školní inspek-tor Benézet dostal na starost velmi chudou a nevzdělanou oblast. On si vzal jejich děti pod křídla a prvních pět let studia se zaměřil jen na jazyky, neřešil vůbec matematiku. Tu je začal učit až od šestky. Už na konci šesté třídy na tom byly s matematikou stejně jako jiné děti, co měly ma-tematiku normálně od první třídy. Bohužel to není úplně dobře zdokumentované, abychom se o to mohli věrohod-ně opřít, ale i tak je to skvělý příklad toho, jak vzdělávání může fungovat úplně jinak, než jsme zvyklí. Koho by dnes napadlo začít s matematikou až v šesté třídě, vždycky se přece učila od první, už za mého dědečka, že?

Umíte si představit podobné experimenty v dnešní době?Já samozřejmě s takovým postupem nepočítám. Kdybych s tím přišel před rodiče, nikdo by mi své dítě nedal, a to ani ti nejodvážnější.

Když se zkusíme podívat na problematiku základních škol, co vám vadí nejvíce?Těch věcí je hodně. Důležitý je např. rozvoj sociálních do-vedností. K tomu je ale dnešní škola velmi špatně vybave-ná. Věkově homogenní třídy jsou ta nejhorší varianta pro takové učení. Svět je barvitý, v práci, v rodině, všude, tedy kromě školy. Nikde jinde nebudete všichni stejně staří, nebudete mít stejné vzdělání, podobné schopnosti, stejné úkoly. Největší problém dnešní školy ale je, že dává dětem strašně malý prostor, aby se samy rozhodovaly a postupně za svá rozhodnutí přebíraly zodpodvěnost. Učíme je spíš poslušnosti než samostatnosti.

ScioCamp učí děti soft skillsŠkoly i v dnešní době kladou často důraz na biflování. Při-tom pro úspěšný život v 21. století nejsou získané infor-mace určující, stejně důležité je zvládnout tzv. soft skills. Tyto dovednosti, jako například rozpoznání silných strá-nek a práci s nimi, komunikaci či schopnost efektivního učení, učí tzv. ScioCampy. Na nich děti za pomoci zkuše-ných lektorů rozvíjejí metodou zážitkové pedagogiky do-vednosti, které mohou využívat jak ve škole, tak v běžném životě. Více informací na www.sciocamp.cz.


27

Jak se dnes vzdělává „jinak“?Myšlenka učit žáky jinou než tradiční cestou není nikterak nová. Už na přelomu 14. a 15. století vybudoval Vittorino da Feltre Dům radosti, školu v přírodním prostředí. Známá je i pansofická škola J. A. Komenského v Blatném Potoce, kde probíhalo přirozené vyučování formou her, tělocviku nebo divadelních představení. Volnou výchovu v souladu s přírodou prosazoval i Jean-Jacques Rousseau. Jaké alternativy nabízí dnešní vzdělávání?Text: Anna Batistová

Škola MontessoriMateřské a základní školy Montessori se řídí zásadami ital-ské lékařky a pedagožky Marie Montessori (1870– 1952). Ta v roce 1907 otevřela pro děti z chudých rodin Dům dětí (Casa dei Bambini) a při své práci si všímala, jak děti vstřebávají zcela přirozeně a nenuceně znalosti ze svého bezprostředního okolí a jak se učí mezi sebou, což ji in-spirovalo k celoživotnímu úsilí o reformu vzdělávání, jež vychází z potřeb malého dítěte. Poskytla dětem volnost v prostředí, které bylo bohaté na aktivity. V ČR se zásada-mi Montessori řídí více než 70 mateřských a 27 základ-ních škol.

Daltonská školaŠkola vychází z daltonského učebního plánu Helen Parkhurstové (1886–1973), který tato žačka Marie Mon-tessori poprvé uvedla do praxe v roce 1920 ve škole Dalton v New Yorku, kde zřídila vyšší školu. Hlavní myšlenkou daltonského plánu je, že žák sám rozhoduje o své práci, sám si určuje tempo a učí se spolupracovat s ostatními žáky. V Česku není daltonský plán nikdy jediným systé-mem ve škole, některé školy však vkládají do výuky tzv. daltonské bloky.

Waldorfská školaWaldorfská pedagogika je odvozena z antroposofické an-tropologie Rudolfa Steinera (1861–1925), která si všímá zákonitostí vývojových kroků dítěte a mladého člověka. Na výchovu je ve waldorfských školách nahlíženo jako na vývojový proces, v němž jsou určité předměty zaváděny ve specifických fázích individuálního rozvoje osobnosti. Učební plán se upravuje podle potřeb a postupně se roz-víjejících schopností dítěte. Waldorfské školy jsou v ČR sdruženy do asociace.

Jenská školaAutor jenského plánu Peter Petersen (1884–1952) kon-cipoval jenskou školu jako učení ve společenství. Zrušil ročníky a vytvořil smíšené kmenové skupiny, které posi-lují různost a spolupráci mladších a starších dětí. Prostor třídy je vybaven jako „školní obývací pokoj“, v němž kme-nová skupina působí na vytváření nejzdravějších způsobů vzájemného vlivu a soužití věkově rozdílných dětí. Nová jenská škola vznikla vloni v Hradci Králové.

Khanova školaJedna z alternativních metod stále častěji využívaných i v ČR – Khanova škola – se opírá o jednoduchá videa zve-řejněná na internetu, kde se mohou žáci učit vlastním tempem. K další lekci nepostoupí, dokud neporozumí předchozí látce. Ve videích žáci vidí virtuální černou ta-buli, na kterou píše a kreslí zakladatel projektu Salman Khan. Nejdřív tak začal učit přes internet své příbuzné. Videa pak zveřejnil na YouTube a tím vzbudil nečekaný ohlas po celém světě. Khanův hlas do češtiny nadaboval herec Saša Rašilov.


CSR

28

Jak vypadá moderní CSR?Stále větší počet firem poznává, že CSR už není jen nákladovou položkou nebo formou marketingu, ale investicí do úspěšné budoucnosti vlastního byznysu.

Text: Zdeněk Mihalco

Rozdělit peníze neziskovkám, vytvořit reklamní banner, vyfotit se se šekem a uspořádat tiskovou konferenci. I tak stále některé firmy vnímají CSR (tedy Corporate Social Re-sponsibility). To se však mění. Bannery totiž nemají velký dopad, fotografii se šekem moc médií neotiskne a na tis-kové konference chodí čím dál méně novinářů.

CSR je investicí do budoucnosti firmyFirmy postupně zjišťují, že pokud chtějí mít CSR jen jako nástroj propagace, nejsou to efektivně utracené peníze. Proto téma společenské odpovědnosti začínají pojímat mnohem komplexněji.V oblasti společenské odpovědnosti dochází celosvětově k posunu od charity k „udržitelnosti“. CSR se stává jedním z nástrojů, který má zajistit úspěšnost firmy i do budouc-na. Shrnout to lze slovy „sociální investice“, což znamená, že investujeme tak, aby se tato investice vrátila jak firmě samotné, tak celospolečensky.Jak si to konkrétně představit? Existuje řada dobrých pří-kladů firem ze světa i z Česka, jež mají komplexní strate-gii CSR zohledňující „udržitelnost“. Zmínit můžeme třeba IBM, která mimo jiné podporuje vzdělávání v technických oborech a snaží se ho doplňovat o rozvoj měkkých do-vedností. Právě takové lidi totiž do budoucna firma po-třebuje. Měkké dovednosti pak IBM podporuje proto, že zaměstnancům s technickým vzděláním tyto dovednosti v současnosti často chybí. Jinou ukázkou je třeba Plzeňský Prazdroj, jehož budoucnost závisí na kvalitě pitné vody, surovin či půdy. Proto CSR pivovaru směřuje právě touto cestou.Dobře nastavená CSR strategie pomáhá řešit největší ri-zika, která by do budoucna mohla ohrozit udržitelnost daného byznysu. Tímto směrem jde také KPMG. Ta mimo jiné rozvíjí dovednosti svých zaměstnanců poskytováním mentoringu a pro bono služeb neziskovým organizacím a sociálním podnikům, napomáhá kultivaci českého pod-nikatelského prostředí svými službami i šířením myšlen-ky odpovědného podnikání. Podporou diverzity získává další talentované zaměstnance. Pracuje také na snížení své uhlíkové stopy, a to primárně v oblasti služebních cest za klienty, které jsou podstatnou součástí jejího byznysu.

Důležité je pokusit se změřit dopadyJak ale poznat, že CSR strategie má opravdu takový efekt, jaký chceme? „Měření dopadů projektů společenské od-povědnosti je mimořádně těžké, ale vždy bychom se o něj měli pokusit. Měřit bychom měli přínosy pro obě strany – pro příjemce podpory i pro firmu, která podporu posky-tuje,“ shrnuje Ivana Ježková, CSR Supervisor v KPMG.KPMG na globální úrovni vyvinula metodiku True Value, jejímž cílem je právě měření dopadů podnikání firmy a jejích projektů společenské odpovědnosti na ekonomi-ku, společnost a životní prostředí. Tato metodika pomáhá optimalizovat CSR strategii, a tudíž i prostředky do ní in-vestované. Touto strategií se KPMG sama řídí a předává ji i svým klientům.


CSR

29

Jak spojit dobročinnost s dobrou budoucností firmy?Ve světě i v Česku najdeme řadu firem, kterým se daří nastavit své CSR tak, aby jejich práce měla celospolečenský prospěch a zároveň zvyšovala šance, že se firmě bude dařit v jejím podnikání i v budoucnu. Tady je několik příkladů.

MicrosoftCo dělá?„Vzděláváme pro budoucnost“ – tímto heslem shrnuje Microsoft svou hlavní část CSR. V Česku má řadu aktivit, které vzdělávají v oblasti moderních technologií. Školí učitele i studenty, pořádá soutěže, neziskovkám poskytu-je své programy za zlomek tržní ceny. Firma se též snaží nalákat ženy do IT odvětví, umožňuje práci odkudkoliv a vychází vstříc lidem s postižením a dalším znevýhodně-ným skupinám.

Jak investuje do své budoucnosti?Vzděláváním firma podporuje technologickou vzdělanost a digitalizaci, díky čemuž nejenže napomáhá prosperitě Česka, ale také rozšiřuje počet svých potenciálních zákaz-níků. Lákáním žen do IT sektoru a podporou znevýhod-něných skupin rozšiřuje počet talentovaných lidí, kteří by pro IT firmy, a tedy i pro Microsoft, mohli pracovat.

Plzeňský PrazdrojCo dělá?Péče o vodní zdroje, o kvalitní potraviny, čistý vzduch či snaha omezit plýtvání potravinami. CSR Plzeňského Prazdroje se soustředí na oblasti, které se přímo dotýkají jeho byznysu. Má projekty upozorňující třeba na negativ-ní dopady pití alkoholu u mladistvých či na nebezpečí al-koholu za volantem. Podporuje malé podniky v regionech a neziskovky v okolí svých pivovarů, jejichž cíle jsou v sou-ladu s CSR strategií firmy.

Jak investuje do své budoucnosti?„Bez vody by nebyl žádný život ani žádné pivo,“ shrnuje s nadsázkou Plzeňský Prazdroj na svých stránkách. Aby mohl pivo vyrábět za 20 let, potřebuje zachovat kvalitní zdroje pitné vody, potřebuje neznečištěnou půdu a spolehlivé dodavatele hodnotných surovin, jejichž rozvoj podporuje.

FordCo dělá?Sleduje svůj dodavatelský řetězec. Hlídá, zda dodavatelé nevyužívají dětskou práci a do jaké míry se ohlížejí na životní prostředí, zároveň je školí v etice i ekologických tématech. Dbá na to, z jakých regionů pocházejí suroviny a zda se s nimi neobchoduje na černém trhu v oblastech, kde je válka. Hlídání dodavatelského řetězce je přitom jen jedním z řady ekologických a společenských aspektů spo-lečenské odpovědnosti firmy.

Jak investuje do své budoucnosti?Investice do zelených technologií, zmírňování dopadů kli-matických změn, ale třeba také školení řidičů, jak jezdit co nejšetrněji k životnímu prostředí. Strategie udržitel-nosti firmy míří k jedinému: díky ohledům na ekologické a společenské dopady přispívá k udržitelnosti celého auto-mobilového průmyslu, a tím i vlastní firmy.

KPMG Česká republikaCo dělá?„Pomáháme tím, co umíme“ – tak zní jedno z hesel CSR strategie firmy. Zaměstnanci KPMG pomáhají svými od-bornými znalostmi a dovednostmi neziskovkám k efektiv-nějšímu fungování. KPMG také organizuje „Školu odpo-vědného podnikání“ pro studenty vysokých škol, kde jim experti z firmy ukazují možnosti sociálního podnikání.

Jak investuje do své budoucnosti?Expertní pomocí neziskovému sektoru pomáhá firma svým lidem rozšiřovat odborné obzory a rozvíjet měkké dovednosti. Kultivací českého podnikatelského prostře-dí vytváří prostor pro své služby na trhu. Díky podpoře vzdělávání mladých v CSR oblasti, pomoci s rozvojem ne-ziskovek a dalších projektů investuje do životaschopnosti podnikatelského prostředí a celospolečenské stability, na nichž je budoucnost firmy závislá.


coffee break

30

Cyklistika není jen sportovní disciplínaRůžově zbarvená kola sdružení Rekola brázdí ulice Prahy a několika dalších měst už třetím rokem. Za tu dobu si bikesharingový projekt našel řadu příznivců, kteří na kole cestují do zaměstnání nebo zjistili, že se tak mohou pohybovat po městě mnohem rychleji. Od nové sezóny spolupracuje se sdružením Rekola také KPMG – za výhodnější cenu tak mohou jeho služeb využívat naši zaměstnanci a díky sponzorství rovněž tisícovka studentů Vysoké školy ekonomické, kterým KPMG věnuje předplatné na jednu sezónu. O projektu jsme se bavili s Vítkem Ježkem, zakladatelem Rekola.cz.

Text: Pavla Čechová, foto: Barbora Mráčková

Co vás přitahuje na bikesharingu?Jsem dálkový cyklista a na kole jsem už vyrazil například do Paříže nebo do Istanbulu. Hlavně ve městech na západě Evropy jsem si všiml, kolik lidí tam jezdí na kole a nakolik tam cyklistika funguje jako doplněk běžné dopravy právě díky bikesharingu. Na jedné konferenci TEDx jsem pak slyšel vyprávět lidi ze sdružení Žijeme tady, kteří s růžově natřenými koly přišli jako první. Ta myšlenka se mi líbila a jako první mne napadla mobilní aplikace, která bude po-skytovat informace o kolech.

Tušili jste od začátku, že o bikesharing bude v Česku zájem?Udělali jsme si průzkum. Nejdříve jsme si mysleli, že naší cílovou skupinou budou zahraniční turisté. Vypravil jsem se tehdy za nimi na hlavní nádraží, kde jsem s nimi vedl rozhovory. Ukázalo se, že o službu zájem mít nebudou, protože často mají zavazadla, která nemají kam odložit, a navíc mnohdy nemají k dispozici chytré telefony. Poté jsme se zaměřili na studenty a bylo jasné, že tam je vel-ký potenciál. V rozhovorech říkali, že kdyby během dne nemuseli spoléhat jen na hromadnou dopravu, ušetřili by spoustu času a zároveň by rozšířili svůj akční rádius. V dal-ší fázi už jsme se do akce pustili.

Krátce nato jste uspěli díky crowdfundingové platfor-mě Hithit…Ano, byl to způsob, jak úspěšnost našeho projektu vali-dovat. V průzkumu se ukázalo, že lidé by o službu zájem měli. Jestli ale budou ochotni za ni zaplatit, se mělo od-halit právě v tomto projektu. Během krátké doby se nám podařilo vybrat cílovou částku a jednou tolik nám přispěla Nadace Vodafone. Ještě tu sezónu jsme mohli začít.


coffee break

31

O kola jste se na začátku starali sami?Ano. Byl to na začátku takový „punkový“ komunitní pro-jekt. Pomáhali nám kamarádi, známí a kola, která jsme sehnali, jsme repasovali a barvili v rámci workshopů. Dneska už je to o něčem jiném – kola mají jednotnou kva-litu, dáváme je repasovat a pískovat profesionálům. Letos v červnu bychom chtěli dosáhnout počtu 300 kol.

Jak půjčování kol probíhá? Můžete vysvětlit, jak fungu-jí vaše Repointy?Máme kola s číselníkovým zámkem a používáme mobil-ní aplikaci, web a SMS. Každé kolo má číslo a díky tomu má aplikace přehled, zda je v blízkosti volné kolo, a sdělí vám klíč k zámku. Dlouho jsme řešili, že když je někde samostatně kolo, které si nikdo nepůjčuje, je ohroženo vandalismem. Kromě stojanů jsme si ale domluvili také partnerská místa v různých kavárnách a knihovnách. Re-point je takové místo, virtuální stojan vybavený vysílačem, které ví, jaká kola stojí v jeho blízkosti.

Spolupráci s vámi navázala společnost KPMG a jednáte i s dalšími firmami. Proč je podle vás projekt oslovil?Jde o příjemný benefit pro zaměstnance, kteří tak mohou cestovat například do práce. Progresivní firmy si uvědo-mují, že je to něco navíc, co mohou zaměstnancům na-bídnout – pokud cestujete jen autem nebo hromadnou dopravou, připravujete se o podněty, které jsou venku. Jízda na kole vám pak dá úplně jiný zážitek, nový rozměr vnímání okolí. Kromě jiného je průzkumy ověřeno, že kdo pravidelně jezdí na kole, bývá o polovinu méně na nemo-censké než ostatní.

Co naopak brání tomu, aby se městská cyklistika u nás stala tak běžnou a populární jako v zahraničí?Je to záležitost spíše Prahy, v jiných městech je jízda na kole daleko běžnější. Je to mindset, myšlenkové nastavení, skrze které to tak vnímáme. V Praze pro cyklistu funguje archetyp sporťáka, který se o víkendu jede na kole „vypotit“, téměř výhradně je pro nás cyklistika sportovní disciplínou. Ve městech jako Hradec Králové, Pardubice nebo Uherské Hradiště to je ale jakýkoliv člověk, který kolo vnímá jako dopravní prostředek. Existuje také mindset týkající se toho, že Praha je pro cyklisty moc kopcovitá. Když to srovnáte s Curychem, zjistíte, že to taková překážka není, protože i v kopcovitějším městě jezdí více cyklistů.

Pavlína a Vítek z Rekola.cz si na focení oblékli modely značky Free Circle, která spojuje eleganci městské módy a funkční materiály umožňující aktivní pohyb. Monika Drápalová za pilotní kolekci získala nejvyšší ocenění na Czech Grand Design 2013. Modely z kolekce jaro/léto 2016 pořídíte v e-shopu www.freecircle.cz.


evropská scéna

32

To nejlepší z kultury, když jste na cestáchČeká vás v květnu služební cesta do Německa? Zpříjemněte si ji drážďanskými hudebními slavnostmi. Anebo si udělejte výlet do hornolužického města Bad Muskau. Jen 120 kilometrů od Drážďan najdete největší středoevropský park v anglickém stylu. Je na seznamu UNESCO a aktuálně se v tamním Novém zámku koná výjimečná výstava.

Text: Anna Batistová

Špičky klasické hudby� Drážďany� od 5. května do 5. června 2016

V saských Drážďanech se na mezinárodních hudebních slavnostech jako každý rok představí naprosté špičky klasické hudby. Tématem letošního už 39. ročníku je čas. Na několika místech ve městě vystoupí světově proslulé soubory jako Bostonský symfonický orchestr nebo Izraelský filharmonický orchestr, chybět nebude ani dráž ďanský orchestr. Přijedou také nejlepší umělci současnosti, například Leonidas Kavakos, David Garrett, Kristine Opolais, Pierre-Laurent Aimard, Till Brönner, Sergei Nakariakov nebo Daniel Hope.

Výstava na počest Goetha� Bad Muskau� od 11. května do 21. srpna 2016

Hornolužické město Bad Muskau stojí za návštěvu už jen kvůli největšímu středoevropskému parku v anglickém stylu. V tamním Novém zámku se navíc aktuálně koná výjimečná výstava Italská krajina v romantické malbě ze sbírek drážďanské Galerie Neue Meister uspořádaná k 200. výročí prvního vydání Goethovy Ces‑ty do Itálie. Kromě širokého spektra německých malířů tvořících v Itálii v první polovině 19. století (J. Hackert, C. Blechen, L. Rich-ter, E. F. Oehme aj.) připomíná také významné literární cestopisy (kromě Goetha např. H. Heineho).

Retrospektiva Paula Stranda� Londýn� do 3. června 2016

V londýnském Victoria and Albert Museum se až do 3. června koná velká re‑trospektivní fotografická výstava Paula Stranda. Paul Strand (1890–1976) byl věhlasný americký fotograf a kameraman českého původu. Jeho dílo pomohlo definovat jak uměleckou, tak dokumentární fotografii 20. stole‑tí. Strandovy fotografie, ale také filmy mapují jeho cesty od Ameriky přes Evropu, Afriku nebo Blízký východ. Strand byl představitelem tzv. přímé fotografie, experimentoval rovněž s fotografickou abstrakcí.


evropská scéna

33

Svátky impresionismu v Normandii� Rouen, Honfleur, Le Havre, Caen� do 26. září 2016

Při třetím ročníku festivalu Normandie Impressionniste se spojila čtyři muzea. Připravila čtyři velké výstavy, které představí čtyři různé tváře impresionismu. V Rouenu mů‑žete navštívit výstavu Scény z impresionistického života, v Honfleuru výstavu Mládí za doby impresionismu, v Le Havru se koná retrospektivní výstava věnovaná E. Boudi-novi a konečně výstava v Caen představí roli norského kra‑jináře F. Thaulowa. Z Paříže se do Rouenu, hlavního města Normandie, dostanete speciálními vlaky, jedou tam něco málo přes hodinu.

Vyjde nový Rushdie� ČR� jaro–léto 2016

Nakladatelství Paseka vydá nový román autora Satan‑ských veršů či Dětí půlnoci Salmana Rushdieho. Jeho ná‑zev – Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí – odkazujek lidovým arabským pohádkám Tisíce a jedné noci. New York zasáhne katastrofální bouře a převrátí naruby město i život jeho obyvatel. Je to začátek vlny „podivna“, která změní tvář celého světa a promění ho v bojiště nadpřiro‑zených sil. Během následujícího tisíce a jedné noci se v zá‑pase o všechno utká dobro a zlo, světlo a temnota.

Hra peněz� ČR� česká premiéra 16. června 2016

Film Hra peněz (Money Monster), který jde 16. června do českých kin, natočila někdejší herečka Jodie Foster, zná‑má už od dětského věku z Taxikáře Martina Scorseseho. V hlavních rolích příběhu, který se točí okolo moderátora televizního pořadu, jenž divákům radí, do čeho investo‑vat, se představí George Clooney a Julia Roberts. Drama nastává, když moderátora unese jeden z nespokojených diváků, kterému se investice nevyplatila.

Nové album PJ Harvey� ČR� 15. dubna 2016

Britská rockerka PJ Harvey vydává v polovině dubna své v pořadí už deváté album. Dlouho očekávaná deska na‑zvaná The Hope Six Demolition byla nahrána v Londýně za účasti publika. Celý proces nahrávání byl součástí vý‑stavního projektu Recording in Progress, který se konal na začátku roku v prostorách studia Somerset House. Na albu, jež obsahuje jedenáct písní, Harvey pracovala s pro‑ducenty Floodem a Johnem Parishem, který je jejím dlou‑holetým spolupracovníkem.

Prague Design Week� Praha� od 2. do 8. května 2016

Navštivte už třetí ročník designérské přehlídky Prague Design Week 2016. Najdete ji stejně jako loni v Kafkově domě u Staroměstského náměstí v Praze. Po sedm dní zde budou představovat svoji tvorbu vybraní designéři, šperkaři, módní návrháři, kreativci, ale také ateliéry, školy a firmy. Prague Design Week se zaměřuje především na vyprávění příběhů designu a chce výsledný produkt uká‑zat jako proces od první myšlenky přes skici a prototypy až k hotovému výrobku.

Severský Svět knihy� Praha� od 12. do 15. května 2016

Dvaadvacátému mezinárodnímu knižnímu veletrhu a literárnímu festivalu Svět knihy bude dominovat velký designový stánek čestného hosta, severských zemí (Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko), jenž ponese název #ReadNordic. Na veletrh, který se tradičně koná na Výstavišti v pražských Holešovicích, zavítá celkem sedmnáct severských spisovatelů. Největšími hvězdami čestného hosta budou finská spisovatelka Katja Kettu a norský spisovatel Jostein Gaarder. Tématem letošního ročníku bude kromě fenoménu krimi také téma město jako literární kulisa.


business lunch

34

Zátiší GroupSpolečnost vznikla v roce 1991 a v současné době pro‑vozuje v Praze čtyři restaurace (V Zátiší, Bellevue, Mlý‑nec a Žofín Garden) a Zátiší Catering, který je exkluziv‑ním cateringovým partnerem Kongresového centra, paláce Žofín a nově také preferovaným cateringovým partnerem Rudolfina. Od roku 2009 provozuje inova‑tivní divizi Fresh & Tasty.

Catering je B2B byznysJe šťastný. Přitom ve velkém podniká v gastronomii, což by mnohým mohlo připadat stresující. Sanjiv Suri založil a šéfuje Zátiší Group. I když ne tak docela – práci se totiž naučil delegovat a věnuje se kromě byznysu také filantropii. Za všechny jeho charitativní aktivity můžeme zmínit třeba tu, kdy s vyhřezlými ploténkami ujel na kole 850 kilometrů po Indii po boku prezidenta Lékařů bez hranic.

Text: Eva Samšuková, foto: Barbora Mráčková

První restauraci jste tu založil před 25 lety, teď provozu-jete další čtyři a cateringovou firmu. Odkud přišel tento impuls? Byl to pro vás přirozený vývoj?Rozhodně se nejedná o strategii vytvořenou před 25 lety, ale o kombinaci porozumění potřebám hostů a zákazníků a reagování na ně a o obrovskou dávku štěstí. To zdůraz‑ňuji, protože jsme opravdu měli obrovské štěstí na tým, se kterým jsme začínali. I dnes je s námi mnoho těch, kteří začínali před více než 20 lety. Někteří z nich letos a v příštím roce oslaví 25 let v Zátiší.

O štěstí v podnikání hovoříte často. Máte také někdy obavy z budoucnosti a ze svých rozhodnutí, nebo je váš recept „všemocný“?Absolutně ne. V životě už neexistuje událost, ze které bych mohl být nešťastný. Štěstí je vnitřní záležitost, a i když z 10‑15 % může být ovlivněno vnějšími vlivy, nemohou je nikdy zásadním způsobem změnit. Silně věřím tomu, že pokud zůstaneme vděční a pozitivní, vždy budeme šťastní. Každá událost v životě je pak zároveň možností. Hurá!

Součástí vašeho života a podnikání je i filantropie. Jak na „stejnou vlnu“ dokážete naladit i své zaměstnance?To není vůbec lehká otázka a někdy se v ní neshodneme. Oni přirozeně chtějí vidět více charitativních počinů v České republice, zatímco já cítím, že daleko větší hodnotu získá‑te při investování do dobročinných aktivit, které cílí na ty nejchudší z chudých. Uvedu příklad. V Indii nebo Africe je možné za méně než 300 Kč pořídit pro jednoho školáka tep‑lé obědy na každý den školy po celý rok.

Hosté ve vašich restauracích utrácejí poměrně značné sumy za luxusní jídlo i služby. Neprotiřečí si to s vaším zápalem pro charitu? Vždyť by mohli tyto částky přímo posílat potřebným.

Ale to je právě ono. Dávají si luxusní jídlo a zároveň posílají peníze těm nejchudším z chudých. Někteří vědomě, jiní ne‑vědomky. No, není to krásné?

Jak vidíte rozdělení svých aktivit do budoucna, když nyní je to 40 procent catering, 40 procent restaurace a 20 procent školní stravování?Fresh & Tasty je naší nejrychleji rostoucí divizí. Dokážu si tedy snadno představit, že do roku 2018 to bude třetina pro každou divizi – catering, restaurace, školní a firemní stravování.

V čem se ve vztahu k zákazníkovi nejvíc liší podnikání v restauračním provozu a v cateringu?Restaurace jsou většinou B2C byznys, kdy si host sám vy‑bírá, kam chce jít na večeři, zatímco catering je především B2B byznys, kdy se zákazník často rozhoduje na základě parametrů poptávky – kdo zvládne obsloužit 300, 500 nebo 2 000 hostů.

Využíváte pro catering nejmodernější prvky. Kde berete inspiraci?Všechny nápady vycházejí přímo z týmu, který sbírá inspi‑raci po celém světě. Musím přiznat, že ne všechny nápady jsou zcela originální, ale někdy třeba jen nové pro Prahu a Českou republiku.

V médiích se ke konci loňského roku začaly objevovat zmínky o vaší expanzi do Německa, Rakouska nebo Švýcarska. Jak to zatím vypadá?Divize catering expandovala do Rakouska, Maďarska a Německa, ale spálili jsme se a stáhli se zpět. Nyní se připravujeme na druhé kolo, které odstartujeme kolem roku 2017/2018 expanzí do Německa. Podle mého názoru musíme začít restaurací, po níž by mohl následovat catering a pak i Fresh & Tasty, ale bude samozřejmě záležet na příležitostech.


business lunch

35

Foceno v prostorách chystaného Café Rudolfinum, na které se můžete těšit ještě v tomto roce.


Úspěšným se člověk nerodí, ale stáváMít talent nestačí. K úspěchu je potřeba trénink, sebezapření a štěstí. A pak kolem sebe musíte mít ty správné lidi, kteří pomohou změnit váš sen ve skutečnost.

Pomáháme k úspěchu.

Klára Spilkovánejlepší česká golfistka

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, nebo že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření. Název a logo KPMG jsou registrovanými ochrannými známkami či známkami KPMG International.


marwick 3/2016

Documents