Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

I tm ..h.m!o l_,lv it.t/ui\'i'`x;pm `;M.i.lc!ci nawii i,iii'ii~ii;'iii wuii~t

i uis;S;t i th `vx;.tiI> iu' iz;,n mi :civ`ii;i cviipv

:\:it.i*ici imvei`;+utit.fici.8c.;;;,i.f;% tvc,% pic i,io=;fcii:t na `\z,-nc

;.2;~;"' *`.;i'i.t; -Hi" ;`c2m'i..>~, \.~' i*i;*i.\~;tx;}i..`i"i._

..n\; .f^~-f,z-vn xnn vi ..._. -nv 5"11 =~t g"}ii.i iii` ;:f..tzi;:i%~; `;;.`u.;:jxii'i ii.iciici;%}u ccizcfa ii;oucitt;,iuaz uui`zc;*icitt

gcitgpf`,.;pi;;% ci;;;_ ;i_1ii:iv m,cia.1iaoii o M iii;v;L;ic :p;#{iiti

cti1t

Kniha Vegrlsno vznikla na podkladmaterilu. kter autor v osmdestch le-

'ux l (lu UL o

``*`:

vf

47%? vrIn

wr-v-_

"`~% I\\M'Iq;"i~>

"N f-

-

I

.IJ -nvir

a*WP

tech Shromdil pi ternnch vzkumechmezi perunskmi liteli - rostlinoznal-ci (ivg[aI1'.S`ra.S`). Zkladem praxe tchtomestickch aman je pouvn psycho-aktivnho npoje ayahuasca. Sm autorbhem Sv badatelsk prce proelprocesem amanskuho vcviku.

Il7=**' 'S

-1Jl.

$ hn

vv

,-I' 4:1 8 :

T

2".z`e -959;zg,z 4*'Q

/5" I

'nn 'nfl g-5" W

vf 4 h U 6 SJM

I u fnvf ,. &yn ni

Q "t -~izkq

r 'Hi

4fsf

QQ

J (_P

=i}J(v"""'

.VD

;3 F

'II ,lh I:

'WJT' X' Q

Samanmu mezi mestckymobyvateltvem peruanske AmaZOHIG

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

n-

Edice Religio/Sv.1/ z

V edici Relgio vychz.

SV. 2 - William James:Druhy nboensk zkuenosti

Sv. 3 -- Bronislav Ostansk:Dokonal lovk a jeho Svt v zrcadle islmsk mystiky

i

.'Ii

I .i4- '.

+

mi i

ti5;

_.____;_.-__;_,_--_;.-_--.nn-v---'I-'-'I"-'_;;.'-____..

Luis Eduardo Luna

VegetalismoAMANISMUS MEZI MESTICKMOBYVATELSTVEM PERUNSK

AMAZONIE

@DharmaGaia -v Praha 2002

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

...

Peloil Ji Salzmann

KATALOGIZACE V KNIZE * NRODN KNIHOVNA R O b S ah

Luna, Luis EduardoVegetalsmo amanismus mezi mestickm obyvatelstvem peruanske Amazo-nie / Luis Eduardo Luna ; [Z anglickho originlu peloil, poznamkovm pr(_._dm|uVaaparatem a doslovem opatil Ji SalZmann]. - Praha : DharmaGaia, 2002 - Predmluva ke druhemu vydam

290 S. - (Religio ; sv. 1)Nazev orignalu: Vegetalismo : Shamanism among the Mestzo population

of the Peruvian Amazon

2-382 * (85)* amanismus - Peru

* Studie

JUNIVERZITA PARDUBICEUniverzitn knihovna

Pf- . 22%/ W/ S19 //'77UT 73t2 ts

Copyright by Luis Eduardo Luna, 1986Translation by Ji Salzmann, 2002Czech edition DharmaGaia, 2002

ISBN 80-86685-02-O

Pole pusobnostiSamansmusTermin mestizoAyahuanca a rostliny-ucitelkyMetodologcke OhledySouhrn vedecke literaturyOrganizace materilu

Vegetalsmo V peruanske AmazoniiOblast peruanske AmazonieIquitos a Pucallpa Historicke a Socoekonomcke SouvislostiNabozenske pozadi kulturnho arealuAmazonsky kinenov amanismus hlavni charakteristikyVegetalismo a vegetalistas amazonsky mestck amanismusInformator

' amanska inciace a rostliny-uctelkyamanska ncace

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

I

Ppad dona EmiliaPpad dona JoshoUen mravenho duchaKomente k amansk iniciaciDieta a Sexuln segregace IUvn psychotropnch rostlin v obou AmerikchAyahuasca: pehledKmenov uvn ayahuaskyUen se od rostlinRostliny-uitelky

Nadpirozen krlovstv . . . . . . . .Svt duchChullachakiSachamamaYakumamaYakunnaLa SirenaBufeo colorado - rov n delnRostliny vedouc do podvodnho svtaTunchiKesansk elementyInck motivKoncept arkanaPomocn duchov

Dary duch: magick melodie a magick hlen. . . . .Magick melodie (icams)Icaros a rostliny-uitelkyFunkce icarosIcaros pro pivolvn ducha osoby, rostliny nebo zveteIcaros modifkujc inek ayahuasky

nebo jinch rostlin-uitelekIcaros arkanaIcaros pouvan k lenHuarmi-icarosJin druhy icaros

Magick hlen a magick ipka (vrote)Dichotomie dobr versus zl vegetalista

lA 6. Nemoc a jej lba _ .

Etiologie nemociDiagnza nemociNemoc jako magick ipka: Studium ppaduVynt magick ipky: lbaBhn po dOktorech: doa Rosa Teco a jej ppadZtrta due (bezduchost)Nemoc zpsoben duchovnmi bytostmiMilostn magieBylinn koupele

7. Ayahuaskov sezen a vize .. . .Ayahuaskov sezenAyahuaskov sezen u dona Emilialoha ayahuasky: oista versus vizeamansk cesty

Zvr. . . . . . . . . .

Dodatky . . . .DODATEK IDODATEK IIDODATEK III

Doslov . . . . .

Poznmky . . . . . . . . . .

Bibliograe . . . . . . . . . _ , _ _

Rejstk . . . . . . . . . . . . . . .

_ ` __- _ ''=== ~ =f" 7_ _ _ _ V_ ;;: 7 _ __ _ _

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

.

I

I

\

I

*'.'. '

A0UARUN0v --.HI I: OV- I_ vn 0 - 'I _-vz-vv N'I*0 ` BRAZILIE

A-` '' ` an Ucyah 2'v - _' _ r.uw>om ~

3%

f I - 7 7 77 7; 77 7 7 7777 77mm KOLUMBLE ,,,,,,:':

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

a politickmi aspekty (srov. Grinspoon and Bakalar, 1979: 56-88Weil, 1972: 39-72; Furst, 1972: VII-XVI). V poslednch dvacetiletech bylo napsno mnoho knih a lnk zabvajcch se ri-tulnm uvnm psychotropnch rostlin pslunky tradinchdomorodch kultur. Jeliko se tyto rostliny tm Vdy pouvajV posvtnm kontextu, je spojen mezi amanismem a uvnmpsychotropnch rostlin zcela evidentn.

O amansk uvn psychotropnch rostlin jsem se zaal zaj-mat v listopadu 1971, kdy jsem se veFlorencii, hlavnm mstkolumbijsk provincie Caquet, ve svm rodnm kraji, setkalS americkm etnobotanikem Terencem McKennou. Terence V tdob ptral po informacch o psychotropnm npoji V Kolumbiinejastji znmm pod tukanskm nzvem yag. V Peru a Ekv-doru je spe rozeno keujsk oznaen ayahuasca, kter po-uv i mnostv kmen v zpadn Amazonii, V povod Orinokaa na tichomoskm pobe od Panamy po Ekvdor.

Akoli jsem se V Amazonii narodil, byl jsem relativn mlovystaven amazonskmu zpsobu ivota a mylen. ZkladnVzdln jsem zskal V Bogot. V roce 1965, kdy mi bylosedmnct let, jsem se pesunul do panlska, kde jsem na ma-dridsk universit studoval filologii. V listopadu roku 1971 jsemodjel do Kolumbie na przdniny a potkal Zde prv TerenceMcKennu. Do t doby jsem O yag vbec neslyel. Brzy jsemVak zjistil, e mnoho lid ve Florencii, vetn mho otce, VdloO yag a o jeho spojen s jagu symbolikou. Pozdji jsem zjis-til, e je u mnoha amazonskch indinskch kmen jednm zezkladnch prvk jejich amanismu (srov. Reichel-Dolmatoff,1975).

Mj otec a nkolik jinch lid mi zmiovali jmno ApolinaraYacanamijoy - amana kmene Ingano. O tomto mui jsem ncomlo Slyel ji V dtstv, ale nevnoval jsem tomu dnou pozor-nost. Vzdlvac systm ns toti uil soustedit se spe na ud-losti V Evrop a Severn Americe ne na to, co se dje V bezpro-Stednm okol msta naeho bydlit. Don Apolinar il V blzkostiYurayacu, V t dob mal osady, do kter se dalo Z Florencie dojt

Obr. 1. Autor knihy S donem Apolinarem a jeho rodinou. 7

po dvancti hodinch chze pralesn stezkou vedouc Z msta Be-ln de los Andaques. `

Nkolikrt jsem se dostal k domu, kter don Apolinar Vyuvalpi svch obasnch pobytech ve Florencii. V lednu roku 1972 semi konen podailo S nm setkat. Bez okolk mi sdlil, e jedinoucestou, jak se nco dozvdt o yag, je strvit njak as S nma dodrovat zvltn dietu, kterou mi pedepe. Bohuel jsem mu-sel znovu odjet do Evropy, abych dokonil studium V Madridu. DoKolumbie jsem se hodlal vrtit a za sedm let.

Lto roku 1973 jsem strvil u Terence McKenny V Berkeley,kde jsem se oddval bezstarostnmu kulturnmu a intelektulnmuivotu Kalifornie. Do rukou se mi dostalo nkolik knih o uvnpsychotropnch rostlin; dv antologie, jedna editovan PeteremT. Furstem (1972) a druh Michaelem J. Harnerem (1973), Vedletoho i publikace Gerarda Reichel-Dolmatoffa o mytologii Desan( I97 1). Jemu jsem tak napsal dopis, na kter mi laskav odpov-dl. Dr. Reichel-Dolmatoff mi napsal, e jestlie chci V budoucnuprovdt jakkoli serizn vzkum yag, musm se rozhodn n-

10 / Pedmluva Pedmluva / 11

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

jak interdisciplinrn vzdlvat. Odjel jsem do Norska, kde jsemnavtvoval pednky Z chemie, ekologie a lingvistiky. Zrovejsem pednel panlskou a latinskoamerickou literaturu na Insti-tutu romnskch jazyk pi universit V Oslu. V roce 1979 jsemzskal msto Vyuujcho na Swedish School of Economics andBusiness Administration V Helsinkch. Konen jsem byl Scho-pen vydat se na cestu provdn dnho ternnho vzkumu.

V lt roku 1980 jsem odjel do Yurayacu za donem Apolinarem.Jednodue jsem sedl na autobus, nebo Yurayacu bylo ji V t dobspojeno s Florenci silnic. Nael jsem Vak velmi starho mue zdr-eenho tm, e mu ignorantt kolonist, kte ani nedokzali roze-znat jednu rostlinu od druh, zniili zahradu S magickmi rostlina-mi. Souhlasil S tm, abych lto roku 1981 strvil V jeho Spolenosti,akoli m varoval, e na sob ct Velmi brzk pchod smrti. Na ces-tu jsem Se pipravoval u profesora ke Hultkrantze, vedoucho In-stitutu srovnvacho nboenstv na universit Ve Stockholmu. Panprofesor mi ve svm volnm ase radil, jakch vc bych si ml v-mat bhem pobytu S donem Apolinarem. I

Don Apolinar byl ji ovem V takovm zdravotnm stavu, emj badatelsk pobyt u nj byl vylouen. Poradil mi Vak, abychodcestoval do perunskho Iquitos, msta s asi 300 000 obyvateli,kde bych mohl studovat uvn ayahuasky mezi mestickmi ex-perty. Dal mi i nkolik adres lid, o kterch ped lety slyel. Meziadresami bylo i jmno dona Emilia Andrade Gmeze, se ktermse mj prvn rdce bohuel nikdy nesetkal.

Do Iquitos jsem dorazil V ervnu 1981. Setkal jsem se S donemEmiliem a jinmi rostlinoznalci (vegetalistas), co je termn, kte-rm Vtina tchto expert sebe samaoznauje. Po pr chvlchvhn jsem se rozhodl zamit se na osobu dona Emilia, kter miuaroval svou Vmluvnost, Skromnost a moudrosti. Don Emiliose tak stal mm hlavnm informtorem a tak ptelem. Jemu patmj nejhlub dk.

Bhem letnch obdob let 1981-85 jsem provdl pt ternnchvzkum. Kad lto jsem strvil nkolik tdn S donem Emi-liem, zaznamenval jsem jeho praktiky na magnetofonov psek

12 / Pedmluva

.

i na lm, zastoval se ayahuaskovch ceremonil jako ast-nk-pozorovatel a Shromaoval vzorky livch rostlin. Dostatekasu jsem strvil i V ptomnosti dona Josho Corala Morea, pte-le dona Emilia, kter m Svou zemdlskou usedlost 18 kilometrod Iquitos, zhruba pldruh hodiny chze od domu dona Emilia.Byl jsem na ayahuaskovch sezench a vedl rozhovory i S nkolikadalmi vegetalisty V Iquitos, Pucallp (druhm nejvznamnjmmst perunsk Amazonie lecm na ece Ucayali), Puerto Mal-donadu (departement Madre de Dios V blzkosti hranice S Brazlia Bolvi) a V osadch podl eky Maniti, mezi Iquitos a kolumbij-skm mstem Leticia. Dky pozvn brazilskho antropologa Clo-domira Monteira da Silvy jsem mohl V ervenci roku 1984 strvittden V oblasti kolem Rio Branka, msta V brazilskm stt Acre,mezi leny nboensk Skupiny Colonia 5000, kte uvaj aya-huasku jako Svou stedn svtost. V roce 1983 napsal o tto zaj-mav Skupin Monteiro da Silva diplomovou prci.

Pt ternnch vzkum mi poskytlo tm 180 hodin magneto-fonovho zznamu rozhovor S vegetalisty, magickch zpva ayahuaskovch sezen. Jedn se o materil, kter tdm dodnes.Shromdil jsem i nkolik stovek diapozitiv a dokonil etnogra-ck lm ( Don Emilio and His Little Doctors, 1982). Kdy

. jsem zaal S dkladnm vzkumem Vdeck literatury O amazon-skm amanismu, objevil jsem, e Velk st mch zjitn bylaznm ji mnohem dve. Ale zrove jsem si uvdomil fakt, ekrom nkolika vjimek bylo Velmi mlo pozornosti vnovno a-inanskm praktikm mestickho obyvatelstva Amazonie. Jedno-due proto, e vtina badatel zamila sv sil na vzkum in-dinskch kmen. Tato kniha je pokusem o shrnut toho, co jsemse bhem nkolika vzkumnch obdob nauil. Zrove doufm,e tento fenomn zamstn jet nkolik let mho ivota.

V prbhu let jsem ml pleitost setkat se S mnoha uenci, je-jich prce a rady mi pi vzkumu Velmi pomohly. Nejprve bych rdpodkoval prof. ke Hultkrantzovi, jen m vedl od potku stu-dia amanismu a kter m pijal i jako svho studenta. Chci takpodkovat dr. Richardu E. Schultesovi z botanickho muzea Har-

Pedmluva / 13

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

vardovy university a dr. Bo Holmstedtovi Z Karolinsk Institutetve Stockholmu za inspiraci. Dr. Timothymu Plowmanovi a jeho ko-legm Z Field Museum of Natural History V Chicagu za to, e miVypomohli S identikac botanickho materilu, a dr. Ilkka Kuk-konenovi, hlavnmu kurtorovi botanickho muzea universityv Helsinkch, za zajitn a uchovn rostlinnch sbrek. Rd bychsamozejm podkoval manelm Stephenu a Christine Hugh-Jo-nesovm a dr. Franoise Barbira-Freedmanov za jejich pohostin-nost a pozitivn kritiku bhem mho pobytu v Cambridge. Zvltzavzn jsem bratrm Terenci a Denisi McKennovm za to, e miv prbhu let vdy poskytovali dobr rady a inteligentn rozhovory.Chtl bych pidat dal jmna, jako Jean-Pierre Chaumeil, AnthonyHenman, Jean Langdonov, Elizabeth Kreimerov, Carlos Pinzn,Guillermo Arvalo, Sinforiano Rodriguez Doldn a Clodomir Mon-teiro da Silva. Dl chci jmenovat mnoho lid, je jsem potkal V Perua kte mi vnovali hodn volnho asu, byli pohostinn a pomhalimi. Jsou to dr. Alejandro Camino, dr. Fernando Cabieses, dr. Baldo-mero Cceres a Ostatn Z CAAP (Centro Amaznico de AplicacinPrctica), Pedro Felipe Ayala, Dimitri Eftyvoulos, Armando a Ger-mana Albaovi, Gnther a Juanita Schaperovi. Velk dky pat i dr.Franklinu Ayalaovi a jeho kolegm Z Herbarium Amazonense.S pepisem magickch melodi mi pomhal Alfonso Padilla. Tech-nick zleitosti spoj en S vydnm studie mi pomhali vyeit Pek-ka Hako (tisk hudebnho zpisu), Valericio Leppe (nakreslenmapy) a Gurli Barck (revize rukopisu).

Nejvt dk samozejm pat mm ptelm, rostlinoznalcmZ perunsk Amazonie, kte mli se mnou velkou trplivost a pi-jali m S nezmrnou velkorysost. Mj dk smuje k donu Emilio-vi, donu Josmu, donu Celsovi, donu Alejandrovi, donu Fidelovi,donu Sergiovi, donu Miguelovi, don Dolores, don Rose, donuRupertovi a Mishovi, Vichnovi, Almu a Jorgemu. Tak dkujiPablu Amaringovi Shua za to, e mi umonil v knize reproduko-vat nkter ze svch obraz.

Helsinky, kvten 1986

14 / Pedmluva

Pedmluvake druhmu vydn

()d prvnho vydn tto knihy ubhly dva roky. Dky Guggenhei-ov nadaci jsem mohl nadle provdt vzkumy V tto sti sv-z. V roce 1987 jsem strvil nkolik tdn V jedn kampsk rodinijc na ece Palcaz, mezi Skupinkou ipib na mst zvanmSanta Rosa de Pirococha na levm behu eky Ucayali a mezi jiho-kolumbijskmi indiny Kams z dol Sibundoy. Rovn jsemml dal pleitost Sdlet vce asu S mestickmi vegetalisty Z pe-runsk Amazonie. Dostalo se mi privilegia trvit mnoho plod-nch hodin S Pablem Amaringem, uit se Z jeho obraz ayahuas-kovch viz a sdlet jeho neobyejn znalosti O Amazonii.

Pedmluva ke druhmu vydn / 15

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

/ l. KAPITOLA/I

Uvod

POLE PSOBNOSTIV tto knize bych chtl vnovat Svou pozornost amanismu, jakho praktikuj nkte mesticov V oblasti perunsk Amazonie.Moje prce je postavena na zprvch O nkolika praktikujcchosobch, na mch vlastnch domnnkch, ke kterm jsem dospljako astnk-participant bhem pti obdob ternnch vzkum,a konen i na bdn v dostupn literatue vnovan tomutopedmtu.

Budu prezentovat nkter pedstavy tchto praktik tkajc seamansk iniciace; uvn psychotropnch rostlin, kter jsou po-vaovny za ,,uitele; vztahu k rostlinnm a zvecm duchm;zpsobu, kterm je kumulovna amansk sla a jak je S n dle na-kldno; a konen lohy magickch popvk v amansk praxia nzoru mch informtor na zdrav a nemoci.. Tak poskytnu bo-lanick informace o vyuvanch rostlinch a popu lebn se-zen a ceremonily, pi nich se pouv psychotropn npoj zvanayahuasca. Ve strunosti pojednm io jeho sloen a prostorovmrozen amanskch praktik spojench S jeho uvnm.

'/.anu tm, e pevn stanovm zpsob, jakm hodlm zachzetS klovmi termny, jako jsou aman, mestic a rostlinn uitel.V krtkosti naznam pouvanou metodologii a hlediska, s jak-i se do samotn prce poutm. Poslze se pokusm o Shrnut v-

v / 17

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

deck literatury, kter se tmto jevem zabv. A konen pedtm,ne se budu tmatu vnovat podrobn, pedstavm uspodn ve-kerho materilu. r

AMANISMUSOhniskem tto knihy je amanismus. Denice takovch pojm,jakmi jsou amanismus a aman, byla vdy pedmtem rozshlvdeck debaty. Ve skutenosti se vak mnoho knih a lnk o a-manismu spe zamovalo na diskusi o specickch charakteris-tikch aman a geograckm rozen, ve kterm se tyto termnydaj aplikovat (srov. Eliade, 1964: 3-6; Siikalaov, 1978: 11-17;Chaumeil, 1983: 10-21; Merkur, 1985: 10-40; atd.).

elov jsem se vyhbal diskusi, kter tak asto zamstnvalamysl tolika vzkumnk, a to jednodue tm, e jsem se ztotonilS mylenkami jednoho konkrtnho autora, profesora ke Hult-krantze, pro nho je amanismus nboenskou konfigurac, kte-rou denuje jako: .

...polonezvisl segment etnickho nboenstv, ve kterm vechnyvry, rity a epick tradice navzjem koresponduj a tvo integrovancelek, asto S vylouenm vt; rit a tradic, kter hraj roli jet v ji-nm segmentu stejnho nboenstv. Ustednm rysem nboenskkonfigurace je to, co sociln antropologov nazvaj systm vry,koordinovan, propojen etzec nboenskch vt; jen utv z-kladn motivaci segrnentace. (1978: 10)

Podle toho Hultkrantz poskytuje nsledujc denici amanismu:

stedn ideou amanismu je ustaven prostedk ke kontaktu S nad-pirozenm svtem extatickou zkuenostprofesionla, amana. Taktoexistuj tyi dleit sloky amanismu: ideologick premisa nebolinadprirozen svt a kontakt S nm; aman jako initel jednajc' veprospch skupiny lid; vnuknut, jemu poskytnut pomhajcmi du-chy; a vjimen, extatick zkuenosti amana. (1978: 1 I)

18 I vod

V tto knize budu odkazovat k nadpirozenmu svtu, jehoexistenci m informtoi ve svch praktikch explicitn i implicit-n pedem pedpokldaj. Tak bude zejm, e dky kontaktus tmto nadpirozenm svtem zskvaj tito lid sv znalosti, slua pze pomocnch duch. Lidsk skupina v pedchoz citaci sicenen pesn denovan jako kmen i etnikum, ale V mm ppadse jedn O zcela konkrtn skupinu, ve kter hraj amani-prakticijako jedinci velmi vznamnou roli. tvrtho elementu, extatickzkuenosti amana, se Z velk sti dociluje prostednictvm u-vn psychotropnch rostlin, kter se berou jednak v rmci iniciacea zvltnch ceremonil, ale zrove jsou velmi dleitou slo-kou bn praxe.

Dky ve uvedenm Skutenostem vm, e pouvn term-nu aman v souvislosti s tmito praktiky je jasn. Dle budu po-uvat i pojem vegetalista, ,,rostlinoznalec, co je termn, jmse Sami nejastji nazvaj amani, se ktermi jsem pracoval.Toto slovo nemus oznaovat jen osobu, kter je spjat se syst-mem vry tchto praktik, tzn. expert na uvn rostlin. Ter-mn a tak neodkazuje na velmi ast pouvn rostlin v prakti-kch tchto lid, jako k pvodu jejich vdn - to pochz odducha uritch rostlin (vegetales), kter jsou amanovmi Sku-tenmi uiteli.

Termn vegetalista by neml bt zamovn se slovem herba-list, je oznauje lovka znalho pouvn livch rostlin obec-n. Vichni vegetalist jsou bn zrove vtenmi bylinki.O livch rostlinch a jejich pouit toho vd velmi mnoho. Alena druhou stranu ne vichni bylinki mohou bt zrove oznao-vn jako vegetalist.

TERMN MESTIZOTermn nestizo m tak sv sloitosti. Websterv slovnk podvdv vysvtlen tohoto pojmu: 1) osoba smenho evropskhoa nekavkazskho pvodu a specificky evropskch (zvlt pakpanlskch nebo portugalskch) a indinskch pedk; 2) kom-

vod I 19

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

pletn akulturovan stedoamerick nebo jihoamerick indin.Podle prvnho vysvtlen je termn relativn, nebo pokrv celSpektrum: prakticky kad Perunec by pak byl mestic, a termnby tak byl obecn. Druh vysvtlen je naopak zase velmi specic-k a nijak neodr aktuln situaci V Amazonii, kde existuj nko-liker generace lid vzelch Z rasovho men. Podobn zmatkyexistuj V Brazlii S termnem caboclo (podobn se ve panltinpouv i slova cabocho, V Kolumbii se uv i k pojmenovn ko-lonisty i osadnka obecn; pozn. pekl.).2 Tento termn pvodnoznaoval dekulturovan indiny ijc ve vesnicch. Dnes Vyjad-uje mence blocha a indina, kter se d Spe charakterizovatgeneralizovanou indinskou kulturou ne tm, e pat ke specic-kmu etnickmu seskupen.

J budu pouvat termn mestizo spe jako termn kulturn a so-ciln ne rasov. Mezi vegetalisty jsou jak lid s prokazatelnmievropskmi (panlskmi, portugalskmi nebo italskmi) koeny,ale i lid, kte se nedaj etnicky odliit od osob patcch k uritdomorod indinsk skupin. Faktem ovem je, e panltina jeobvykle jejich mateskm jazykem, ale ideologicky neodmyslitel-n pat do irho kulturnho komplexu horn Amazonie.3

Vichni moji informtoi se narodili v amazonskm arelua jsou podobnho vku (kolem edestky). Patrn reprezentujstarou mestickou tradici, kter m spe ble k amazonskm in-dinskm koenm ne ke zvyklostem, kter Sem V posledn dobpinej imigranti Z hor a jinch oblast Peru.

Akoli byla m prce samozejm omezena relativn malmpotem informtor, tito rozhodn nereprezentuj njak izolo-van nebo okrajov fenomn. Experty, jak pedstavuji ve svknize, je mon nalzt po celm amazonskm regionu, a to nejenV Peru, ale i V amazonskch stech Ekvdoru, Brazlie, Kolum-bie, Venezuely a Bolvie. V tchto spolenostech hraj velmi d-leitou roli a ustavin pispvaj k lebn pi o Vesnicki mstsk obyvatelstvo.

.

AYAHUASCA A RosTLINYzUITELKYVichni informtoi pleitostn nebo pravideln pouvaj aya-huasku za elem diagnostikovn a/nebo len nemoc, eventu-ln k provdn jinch amanskch kol, jako je teba komuni-kovn S duchy rostlin, zvat nebo lidskch bytost - mrtvchi ivch - cestovn do vzdlench mst, hledn ztracench ped-mt, vtn atd. Tento npoj, jeho uvn bylo pod rznmijmny Zaznamenno na mnoha mstech regionu (na orinockchplnch, V pacickch ninch a amazonskm detnm pralese),se zde vyrb vaenm pralesn liny Z eledi Malpighiaceae, Ba-nisteriopsis caapi (Spruce ex Griseb.) Morton, a list malho stro-mu Psychotria viridis Ruiz & Pavon (Rubiaceae - ele moeno-vitch). Jako psady se pouvaj i jin rostliny. Jak uvidme, tyjsou samy o sob vjimen dleit V procesu amanskho u-ovstv.

Rostliny vyuvan pi pprav ayahuasky nle ke skupin,kterou vegetalist nazvaj doctores, jeliko se v, e maj du-cha, od nho se experti u lit a od kterho dostvaj magickhlen a magick popvky a melodie. Ty, jak uvidme V 5. kapitole,jsou zkladnm nstrojem amanskch praktik vegetalist. Mnohoz tchto rostlin-uitelek se pouv jako psady ayahuasky, nebotjejm prostednictvm lze kontaktovat duchy tchto rostlin, a onitak mohou projevovat sv lebn vlastnosti.

METODOLOGICK OHLEDYSvj vzkum jsem vedl tak, e jsem pi sbru materilu psobiljako pm participant-pozorovatel. Sm sebe jsem pedstavil jakoosobu, kter se zajm o ayahuasku. Ale netvrdil jsem jako jingringos,4 e bych ji chtl pt pouze kvli samotn zkuenosti. Mljsem potenciln zjem stt se unm. Samozejm e jsem si bylvdom jistho nebezpe Svho pstupu. Studiem takovho ped-mtu, jakm amanismus je, me bt jedinec znan ovlivnn.I mn se stalo, el jsem se nkolikrt ztotonil S amanskm hled-nm, zatmco jsem se zrove Snail o objektivn pohled na Vc

I I

20 / Uvod Uvod / 21

!

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

prostednictvm systematickho sbru dat, zapisovn poznmek,nahrvn, fotografovn a shromaovn rostlinnch vzork.Vm, e existuj kolegov, kte na takov pstup hled s nedv-rou. Jean-Pierre Chaumeil (1980: 9) poznamenv, e existuje ne-bezpe nekomplexnosti a statistickho pohledu na fenomn (ne-pedstrm samozejm, e mm nyn komplexn pohled naamazonsk mestick amanismus).Fakt, e jsem nemohl strvitvce ne pt a osm tdn ternnm vzkumem a e bhem dlou-hch zim strvench ve Finsku jsem byl schopen udret jist od-stup od konkrtnch udlost a vnovat se strukturaci dat a Vzku-mu vdeck literatury, doufm pispl k vyrovnanmu pohledu natma m studie.

V rmci prvn fze ternnho vzkumu jsem se zamil na jed-noho jedinho nformtora, dona Emilia Andrade Gmeze, jehojsem navtvoval velmi asto, nkdy denn, bhem obdob estitdn. Projevil jsem ryz zjem O jeho prci a zskal jeho souhlasa dokonce nklonnost. Pozoroval jsem lebn sezen, astnil seayahuaskovch ceremonil a nkolikrt jsem dokonce npoj uil.Neskrval jsem ped nm, e systematicky sbrm informace. Pra-coval jsem s magnetofonem, fotoapartem a filmovou kamerou.Don Emilio si byl po cel as vdom m prce a byl mi velmi n-pomocen. Bhem druh, tet a tvrt fze jsem svj ternn v-zkum rozil na dal vegetalisty, z nich nkter mi pedstavilsm don Emilio. Bhem tet fze jsem il msc u jednoho Z nich,dona Josho Corala. Poslze jsem prodlal tvrd odkn kvliamansk iniciaci. Bhem pt fze jsem ml pleitost hovoitS praktiky ijcmi V Pucallp a ml jsem to tst potkat PablaAmaringa, male a bvalho rostlinoznalce, jeho prce mi ote-vela nov monosti pro budouc vzkum. Tento lovk je totischopen vtvarnm zpsobem vyjdit vize, o kterch moji infor-mtoi pouze hovo a vyjaduj je slovy.

Jeliko ohnisko m prce le V amanismu, zjistil jsem, east na ayahuaskovch sezench, uvn npoje a dodrovnvech nsledujcch pedpis byly velmi efektivnm a nepli do-trnm prostedkem, jak si vytvoit snadn pracovni vztah s vege-

talisty. Kad, kdo kdy npoj poil, me potvrdit, e to, co lovkpod jeho Vlivem zav, je vzdlen pjemn zkuenosti. Dky mpravideln asti V roli pozorovatele a zrove participanta jsemvtinu zajmavch informac dosti asto obdrel bezprostednpo ayahuaskovm sezen.

Tak jsem zskal pleitost nkolikrt dlouze hovoit s nkter-mi pacienty. Bhem tchto rozhovor jsem se dozvdal fakta o je-jich nboenskch idejch, o jejich koncepci nemoci a Zdrav a sa-mozejm i o socilnch a ekonomickch podmnkch, ve kterchtito lid ij. r

Krom toho jsem sebral tm 180 hodin magnetofonovch Z-znam, kter mohou bt V podstat rozdleny do t kategori(srov. Hultkrantz, 1973: 15-16): a) nahrvky ayahuaskovch cere-moni; b) nahrvky rozhovor se amany a jejich pacienty; c) na-hrvky pbh a rozhovor mezi informtory. Pi sbru pozdj-ho materilu jsem asto nechval mikrofon zapnut, take je tebaprovst dal analzu obsahu tchto rozhovor a pipravit nov in-formace.

Pojednvm O nboenskm fenomnu, kter nem ve svm z-kladu dn psan texty ani nen vystavn na epick orln tradici,co by mohlo zachovat vrnost jdru mylenek. Moje prce je za-loena na individulnch formulacch nboenskch idej. Jak po-znamenal Hultkrantz (1973: 18), vyjden systmu vry jakkolikultury se mn od jedince k jedinci. asto je formulovn vgna m sv rozpory. To zvlt V ppad, kdy zachzme s amanis-mem, ve kterm nen dn dogma ani doktrna, nbr jedn seo zleitost praxe, interpretace a inspirace - jet budeme mt p-leitost tento problm posoudit. Na druhou stranu bych chtl po-znamenat, e jsem objevil vegetalisty, kte se rozhovoili zvltpi popisovn nboenskho fenomnu, daru, kter se zd bt je-jich amanskou pravdou. Jednm Z jejich hlavnch kol je totiukldat do pamti rozshl mnostv mylenek a pinet sv ko-munit informace zskan V nadpirozench sfrch. Dky prciS nkolika informtory jsem byl schopen srovnvat informace,kter se ke mn dostaly. Tyto informace do sebe velmi asto per-

/ I

22 / Uvod Uvod / 23

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

fektn zapadaly, nkdy ovem ne pln: to se stvalo zvlt pipopisech viz a pomocnch duch, kter byly asto vysoce indivi-duln. V dalch stech studie naznam, co kter informtorekl. Mnohem astji vak takto nastnn obraz bude kompozicijejich spolenho pohledu na vc.

Hodlm vyuvat zejmna monograck perspektivy. V nkte-rch ppadech musm pouvat komparativn materil z jinchzdroj, zvlt Z prac o amazonskm amanismu. Mj pstupbude synchronn, nebo jsem bohuel nezskal dostaten historic-k data o vvoji fenomnu vegetalisma mezi mestickou populacamazonskho arelu.

SOUHRN VDECK LITERATURYAkoli existuj velmi bohat prameny tkajc se botaniky, chemiea farmakologie ayahuasky, a V o nco men me i jinch psycho-tropnch rostlin Amazonie, je literatura o uvn tchto rostlinmestickmi praktiky V amanskm kontextu nedostaten. Vtinapublikovanch studi zaobrajcch se amanismem v horn Ama-zonii je tematicky zamena na problematiku jdnotlivch etnic-kch skupin. I jinak bylo V oblasti vzkumu nboensk vry mes-tick populace uinno velmi mlo. Vdeck zjem o amanismusmestic je minimln.

Tomuto tmatu se okrajov vnovalo nkolik perunskch ba-datel v rmci vzkum lidov medicny a lidov psychiatrie.V roce 1962 napsal Oscar Ros sedmdestistrnkovou monograio ayahuasce. Po historickm pehledu prvnch Evropan, kte za-znamenali uvn ayahuasky mezi rznmi indinskmi kmeny,prvnch chemickch vzkumech aktivnch initel ayahuaskya pehledu nkterch loklnch jmen, jak tomuto npoji dvajrzn indinsk kmeny, Ros reprodukuje st pspvku RichardaSpruce o uvn tohoto npoje u domorod skupiny z povod Vau-ps (1908: 413-425) a Reinbergova pozorovn mezi Zpary a ji-nmi kmeny. Ros vak pidv pouze jednu Strnku o uvnayahuasky mezi mestickm obyvatelstvem a navc na tchto d-

24 / vod

cch pouze zdrazuje, e prostednictvm sugesce arodje (bru-jo) se pacientovi dky uit ayahuasky vizualizuj osoby, kter za-pinily jeho onemocnn.

Ros dle shrnuje zprvy Manuela Villavicencia (1858), Rein-burga (1921) a Koch-Grnberga (1908: 952-982) a vedle tohoi popisy klinickch ink harminu, jednoho Z alkaloid ptom-nho V lin Banisteriopsis caapi (viz 3. kap., Uvn psycho-tropnch rostlin na americkm kontinent), autor Pennese a Ho-cha (1957) a Naranja (1965). Zbytek monografie je vnovnbotanice a farmakologii ayahuasky. Ros klade draz na experi-mentln psychiatrii a zvlt pak na pouit istch aktivnch i-nitel ayahuasky pi studiu monch biochemickch mechanis-m, kter jsou zkladem psychickch poruch, a. na aplikaci tchtoltek V psychoterapii.

Gabriel del Castillo napsal V roce 1962 bakalskou prci O in-cch intoxikace ayahuaskou a vychzel pitom ze vzork sebranchV Iquitos. Bohuel se mi dosud nepodailo zskat kopii tto prce,take ji nemohu komentovat. Stejn autor V roce 1963 publikovalZajmav lnek, kter se podle m vbec jako prvn zabv uv-nm ayahuasky V mestick populaci perunsk Amazonie. Castilloposkytuje krtk botanick popis liny Banisteria caapi (jmno,kter dal rostlin R. Spruce, pozdji byla rostlina piazena k roduBansteriopsis) a detailn vysvtlen, jak expert na ayahuasku (aya-huasquero) Z Iquitos npoj pipravoval. Sprvn zdrazuje dlei-tost diety bhem amanskho vcviku a existenci rznch druhayahuasky, piem ayahuasqueros je rozeznvaj podle obsahuviz, je tento npoj navozuje. Pot podv excelentn souhrn hlav-nch funkc uvn npoje mezi mestici spolu S krtkm popisemceremonie, pi kter se npoj podv. Autor si zrove vm i jehofyziologickho a psychologickho inku. Nepmo tak naznau-je, e lid ayahuasku berou mimochodem tak kvli zdrav. Bohu-el nevm, zdali Castillo ve svch vzkumech pokraoval. Ji dlou-ho jsem se s dnou jeho prac nesetkal.

V roce 1965 Oscar Ros spolu s M. Hernndezem, M. Lemlijema F. Lenem publikovali lnek, ve kterm podvaj zprvu o far-

va / 25

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

makologick a klinick studii harminu, zskanho Z rostliny Cabiparaensis a Z ayahuasky pipraven jednm litelem V Iquitos.Tato ltka byla za psn kontrolovanch podmnek podna dva-aticeti osobm. Autoi peliv Zaznamenvali fyziologick a psy-chologick inky -jako zmny ve vnmn, vdom, V mylenko-vch procesech a emocch - a pro nkter jedince pouiliRorschachovy testy5 ped a po uit ppravku.

Psychologov a psychiati, mezi nimi i Carlos Alberto Segun,Moiss Lemlij a Mario Chiappe, se zaali V 60. letech zajmatO fenomn oznaovan jako ,,psiquiatra folklrica (Segun,1979: 13). Od roku 1965 sepsali srii lnk (nkter z nich bylynedvno publikovny, srov. Segun, 1979; Chiappe a kol., 1985)o loklnch litelch Z rznch oblast Peru a O pouvn psy-chotropnch rostlin, vetn ayahuasky. Autoi pinej hodnotnpopisn a analytick materil. Draz je kladen hlavn na len,zvlt pak Z pohledu psychoterapie. Jsou zde zajmav pozorov-n koncepc a lokln terminologie kulturn spjatch nemoc.Autoi se vedle toho vnuj i kulturnm determinantm halucino-genn zkuenosti. Kvli nedostatku podklad k vzkumu esoteri-tjch aspekt mestickho amanismu, jako je iniciace a penosamansk Sly, je jejich prce znan omezen. Velmi mlo se za-bvaj komparativnm studiem nboenskch aspekt, a tudu nich nezaznamenme ani pokus o detailnj poznn svtonzo-ru rostlinoznalc (vegetalistas) V ir amazonsk perspektiv. Et-nobotanick informace jsou nedostaujc a bohuel nkdy i ne-pesn.

Americk antropoloka Marlene Dobkinov de Rios spolupra-covala se Segunem a Chiappem, jako prvn badatelka provdlaternn Vzkum expert pouvajcch kaktus zvan San PedroV poben oblasti severnho Peru a poslze i V Iquitos mezi aya-huaskovmi praktiky, hlavn V komunit Beln, mstskm slumuV jin sti msta. Dle publikovala srii lnk o ayahuaskovchlitelch (l969a, l969b, l969c, l970a, l970b, 1971a, l97lb).V roce 1972 otiskla i monografii, ve kter shrnuje vtinu svchpoznatk k tomuto tmatu, kter rozebrala V pedchozch pracch.

93 U) -I\ CT'V /IMarlene Dobkinov de Ros ve sv knize pin istoricke udaje

O Iquitos i Sociologickou analzu Belnu. Popisuje ayahuaskov se-zen, vnuje se koncepcm nemoc a arodjnictv mezi svmi in-formtory, ukazuje nkter zajmav ppady pacient trpcchV dsledku netst nebo jin piny. Komentuje tak roli ayahua-sky V len, zvlt V psychoterapii. Z pohledu studia amanismujsou Vak V jej prci nkter zvan trhliny. Neobjevuje se zdedn zmnka napklad o yachay i mariri, tj. magick substanc,kter je nedlnou Soust jak hornoamazonskho kmenovho a-manismu, tak i amanismu mestickch praktik (alespo j jsem senesetkal s dnmi vegetalisty, kte by neprohlaovali, e tento ma-gick hlen maj). Oba termny jsou ve skutenosti zkladem kon-cepce len a arodjnictv. loha magickch popvk (icaros)nen dleit jen pi ayahuaskovch sezench, ale ve Vech aspek-tech amanskch praktik. Dle zde chybj alespo zkladn infor-mace o amansk iniciaci, O dleitosti diety a o zskvn aman-skch znalost. Z etnobotanickho hlediska uvd velmi mloinformac O samotnm pouvn rostliny. Autorka se nezmiujeo sbru rostlinnho materilu anebo V ppadech, kdy vzorky sebra-la, nejmenuje herb, ve kterm je rostlinn materil deponovn.

M. Dobkinov de Ros krom toho, e publikovala svou knihuo ayahuasce, V oblasti perunsk Amazonie zskala dal fakta p-nosn ke studiu lidovho litelstv (1977, 1981a, 1981b). Zvltzajmav je lnek (1984), ve kterm ukazuje Vvoj dona Hildea,praktika ijcho v Pucallp, kter vstoupil do mystick organiza-ce zvan Septrionismo de la Amazona,6 kterou V roce 1968 zalo-ili lid z mstskch mestickch stednch vrstev, a opustil protomnoh ze sv ayahuaskov praxe. Zmrem organizace je doclenkoherence a jednoty mezi nboenstvmi, morlnmi hodnotamia vdou. Tento lnek odhaluje nboenskou dynamiku V amazon-skm arelu a pin velmi dobr pklad spiritulnho vvoje n-kterch vegetalist smrem k novm praktikm prostednictvmpejmn uritch nboenskch element.

F. Bruce Lamb, americk lesnk, kter pijel do Peru V roce1962, aby provdl lesn przkum V amazonskm arelu, se

I I26 / Uvod Uvod / 27

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

l

TAT'

v Iquitos Setkal S donem Manuelem Crdoba-Rosem. Tento muzskal vhlas pro sv bohat znalosti livch rostlin a pro sv l-itelsk spchy. V roce 1971 publikoval Lamb knihu pod nzvemWizard of the Upper Amazon. The Story of Manuel Crdoba-iRoS.7 Jedn se o pikrlen pbh, jak byl Crdoba-Ros zajatindinskou skupinou Huni Kui (Amahuakov), kdy mu bylo pat-nct let, a jak byl iniciovn ayahuasce a Stal se pomocnkem a poz-dji nstupcem starho nelnka. Po sedm let S tmito indiny ila osvojil si mnoho Z bohat pralesn tradice. Nakonec od nichutekl a usadil se v Iquitos, kde dokzal velmi dobe zhodnotit Svznalosti.

Lambovu knihu nkolikrt kritizoval antropolog Robert L. Car-neiro (1980), specialista na Amahuaky, a to V tom smyslu, e Cr-doba-Rosem popisovan kmen vykazuje mnoho vodtek, vetntakovch, jako je role nelnka, sociln vztahy, odvn, nstroje,loveck techniky a metody pohbvn, kter naznauj, e seo Amahuaky V tomto ppad vbec nejedn. Carneiro se navcdomnv, e tento pbh nen pravdiv.

Perunsk Spisovatel Csar Calvo pin ve sv novele jet ji-nou verzi nosu Manuela Crdoba-Rose Amahuaky, dajn vevku tincti let; Calvova kniha je takt sten zaloena na roz-hovorech S Crdoba-Rosem. V Iquitos jsem Slyel zcela jin p-bh o donu Manuelovi od dr. Gnthera Schapera, jen il v Iquitosvce ne padest let a dona Manuela znal osobn.

Myslm, e je velmi dleit rozliovat mezi znalost, kterou ve-getalist vlastn, a zpsobem, jakm ji podle svch tvrzen zskali.Pbh Crdoba-Rose nen uniktn. Setkal jsem se S vegetalisty,kte vyprvli podobn, i kdy ne tak dramatick pbhy. Vtinapraktik si je dokonale vdoma faktu, e jejich vdomosti maj in-dinsk pvod, a soust jejich statutu je to, e se pmo hlsk tmto zdrojm. Nejdleitj nicmn je, e vdn, kter sezrcadl v kenm pbhu, se zd bt naprosto prav. Lambovakniha mi potvrdila mnoho z toho, co jsem se nauil od svch in-formtor, a V nkterch ppadech dokonce pispla k pochopennkterch fenomn.

28 / v

V lt roku 1985 vyla druh kniha F. Bruce Lamba Rio Tigreand Beyond. The Amazon Jungle Medicine of Manuel Cordoba(Ro Tigre a jet O kus dle. Amazonsk pralesn medicna Manu-ela Crdoby) jako pokraovn jeho prvotiny. Tato druh kniha jepodle m velmi dleitm pspvkem k naim znalostem o ama-zonskm amanismu. Akoli Lambova kniha nen etnograckouprac, jak sm zdrazuje, pin velmi zajmav materil, Zvl-t o pouvn magickch zpv pi modulovn ayahuaskovchviz. V tto druh knize je tak rozshl dodatek, ve kterm je shr-nut lkopis dona Manuela. Nachz se V nm jedenaosmdest dru-h rostlin a jejich pouit. Velk st Z nich byla dosud botanickyidentikovna pouze zkusmo. Pro mne je tato st obzvl cenn,nebo jsem sm sebral etnobotanick informace o mnoha Z tchtorostlin.

.le tak velmi dleit zmnit se o prci nkolika perunskchspisovatel, jejich prce je zaloena na hlubokch znalostechfolklru a ivota lid v Amazonii. Chci pipomenout kolekci krt-kch pbh Csara Huamn Ramreze(1983) a Ulysese Rete-guiho (1983, 1984). Zvltn pozornost si zasluhuje novela CsaraCalva O donu Manuelovi Crdoba-Rosovi nazvan Las Tres Mita-des de Ino Moxo (Ti poloviny Z Ino Moxo). stednm bodemknihy je osoba tohoto praktika, ale i jinch praktik Z Iquitos a pe-runsk Amazonie; krom jej literrn hodnoty je teba zmnit bo-hat informace o praktikovn amanismu v tto oblasti. CsarCalvo se narodil V Iquitos a zd Se, e nm odhaluje spolehliv v-domosti o folklru perunsk Amazonie.

Z hlediska srovnn pro m bylo velmi zajmav prostudovatknihu Charlese Wagleye Amazon Town. A Study ofMan in the Tro-pics (1953, 1976) (Msto v Amazonii. Studie O lidech V tropech)a zvlt pak prci jeho kolegy Eduarda Galva Santos e Visagens.Um estudo da vida religiosa de It, Baixo Amazonas (Svat a vizi-oni. Vzkum nboenskho ivota ve mst It v brazilskAmazonii) z roku 1976, co je zjednoduen verze jeho doktorskdisertace na Kolumbijsk universit pod nzvem The Religion ofan Amazon Community' A Study in Culture Change (Nboenstv

vod / 29

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

jedn amazonsk komunity. Studie o kulturn zmn), kterou jsembohuel V dob, kdy jsem psal hlavn kapitoly tto knihy, nemlk dispozici. Ob monograe vychzej z ternnho vzkumu, kte-r se uskutenil V roce 1948 V malm brazilskm mst V dolnAmazonii.

Objektem Galvovy studie je funkce nboenskho ivota vemst, komunit jako celku. Pin historick pspvek ke zna-losti rznch demografickch komponent populace tto oblastia rznch element, kter jsou Soust nboenstv menc(caboclos), tj. iberskho lidovho katolicismu, ve kterm jsouobsaeny indinsk a dokonce africk prvky (srov. 1. kap., ,,a-maniSmuS). Zrove poskytuje popisn materil o nboen-skch bratrstvech, o loklnch vrch v nadpirozen bytosti sd-lc V pralese, tnch a ekch, o amanskch praktikch (poje-lanas) a o vlivu rznch Socilnch a ekonomickch zmnposlednch desetilet (jako je teba urbanizace) na nboenskivot obyvatel.

Akoli se moje prce specicky zamuje pouze na amanis-mus a ne na nboensk ivot populace jako celku, zaznamenaljsem mnoho spolenho mezi nboenskm ivotem malho bra-zilskho msteka, kter autor studoval tm ped tyiceti lety,a relativn velkch souasnch mstskch center, jako jsou Iqui-tos a Pucallpa.

V tto knize nebylo mm clem provdt systematickou kom-parativn studii mezi hornoamazonskm indinskm a mestic-km amanismem. Nicmn asto, hlavn V poznmkch, zmiujivdeckou literaturu O amanismu jednotlivch etnickch skupintto oblasti. Do textu jsem vloil informace o amanismu z dlautor, kte provdli vzkumy mezi indiny rznch kmen:J .-P. Chaumeil (l982a, 1982b, 1983) mezi Jaguy; Jacques M. Che-valier (1982) u Kamp (Campa); Norman Whitten (1985) meziekvdorskou skupinou Keu; Franoise Barbira-Freedmanov(1979) u indin Lamisto; Michael Harner (1973) a Rafael Kar-Sten (1964) mezi chvarskmi ury; Peter Roe (1982), AngelikaGebhart-Sayerov (1982, 1986) a Guillermo Arvalo (1986) mezi

ipiby; Gerhard Baer (1979, 1984) u Maigeng a Irene Belliero-v (1986) mezi skupinou Mai Huna. Mnoho pedstav mch infor-mtor odr nzory ptomn u tchto skupin. Velmi cenn bylopro mne i prostudovn prce Gerarda Reichel-Dolmatoffa O De-sanech, Stephena a Christine Hugh-Jonesovch o Barasanech, Ir-vinga Goldmana o Kubeech a Jean Langdonov o Sionech. Vech-ny tyto tukansk skupiny uvaj yag a maj Spolen kulturnprvky S ve zmnnmi indinskmi skupinami, kter ij V blz-kosti arelu, kde jsem provdl Svj ternn Vzkum.

V roce 1983 americk jezuita a antropolog Jaime Regan publi-koval dvousvazkovou knihu o nboenstv farm a chudch dl-nk V oblasti perunsk Amazonie. Tato prce pin rozshlmnostv informac ,,z prvn ruky sebranch bhem Stovky roz-hovor na tm celm zem perunsk Amazonie. Tematicky se-staven materil je vborn geogracky lokalizovn a je doplnnautorovm komentem. Reganova prce je jist dleitm p-spvkem k pochopen nboenskch idej amazonsk populacea poskytuje bohat zdroj materil pro budouc vzkumy. Byljsem rd, e jsem V jeho prci nalezl potvrzen rozsahu a hloubkynboenskch pedstav svch informtor.

U vegetalist Z amazonskho regionu a u expert Z jinch oblas-t Peru, zvlt pak tch, co pouvaj kaktus San Pedro (Tr'chOce-reus pachanoi), se d zaznamenat nkolik obecnch rys. Nicm-n jsem Se rozhodl opustit dal takovto srovnvn a zamit sena stedn tma cel prce.

ORGANIZACE MATERILU V pt kapitole pedstavm z historickho a ekonomickho hledi-ska obecn pozad oblasti perunsk Amazonie, kde se nachzejIquitos a Pucallpa, dv hlavn mstsk centra tohoto regionu. Potbudu krtce komentovat nboensk pozad oblasti a pedstavmhlavn charakteristiky amazonskho amanismu, zaloen na stu-dich Alfreda Mtrauxe. Budu pojednvat o obecn roli vegetalis-t a pedstavm sv informtory.

I I

30 / Uvod Uvod / 31

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Tet a pt kapitola se zabvaj rznmi aspekty amanskiniciace. Ve 3. kapitole uki nkter pklady iniciace a budu po-pisovat podmnky, ve kterch se kon, osobitou dietu a sexulnsegregaci, je jsou povaovny za nutn k tomu, aby se jedinecmohl stt rostlinoznalcem. Ped diskus O koncepci ,,rostlinch--uitelkch, kter je klovm tmatem praktikovn amanismuV Amazonii, a pehledem informac o hlavnch rostlinnch ui-telkch se krtce zastavm u botaniky, chemie a uvn ayahua-sky, hlavnho psychotropnho ppravku pouvanho rostlinoz-nalci po celm regionu.

tvrt kapitola se tk spiritulnho svta vegetalist. Pedsta-vm nejdleitj duchy, ji stle hraj hlavn roli V jejich kosmo-vizi. Budu tak rozebrat koncept arkana, jen zahrnuje vechnyobrann mechanismy potebn pitom, kdy rostlinoznalec zach-z s lenm a nadpirozenem. Dle se budu vnovat pomocnmduchm, ji liteli pomhaj diagnostikovat a lit nemoci.

Kapitola pt se tk magickch popvk a melodi (icaros)a penosu a pouit magick substance (magickho hlenu, ya-chay), kterou maj vegetalist V stech a kter m dleitou funkciv len i pi zpsobovn zrann. Icaros a yachay jsou dva nejv-Znamnj dary duch, je litele doprovzej pi jejich praxi.

V 6. kapitole budu pojednvat o konceptu zdrav a nemociv tto oblasti. Uki nzorn pklady dvou hlavnch pin nemo-c: chorobu projevujc se coby nsledek ohroen magickou ip-kou a chorobu vyvolanou tzv. ztrtou due. Budu se tak vno-vat formm milostn magie, kter je vznamnou soust prcenkterch vegetalist.

V zvren kapitole pinesu detailn informace o ayahuasko-vm sezen a budu se zabvat dvoj rol ayahuasky, jako halucino-genu a jako inidla, kter provd oistu tla a due.

32 / v

/ 2. KAPITOLA /

VegetalismoV perunskAmazonii

OBLAST PERUNSK AMAZONIEV tto kapitole pedstavm v krtkosti prosted, ve kterm jsemprovdl svj vzkum, perunskou Amazonii, a tak sv inform-tory. Zanu tm, e poskytnu obecn informace O Amazonii a n-kter historick a socioekonomick postehy o Iquitos, kde jsemsebralvtinu svho materilu, a V men me i o Pucallp, kdejsem tak provdl ternn vzkum.

Pes 54 % Peru, zem o rozloze 1 285 215 km, le V Amazo-nii. Tato oblast je umstna V rozshl geografick jednotce, hor-noamazonsk pnvi, kter je protkna st ek, je protkaj toutost pralesa vchodnm Smrem od And a vlvaj se do Amazon-ky V st Ro Madeiry (Lathrap, 1970: 22-23).

Mezi pralesem na strmch vchodnch svazch And V nadmo-sk vce od 400 do 1000 m n. m., se silnmi deti a velkmi tep-lotnmi rozdly mezi dnem a noc (teplota kols od 14 C do32 C), a tropickm pralesem pmo V amazonsk pnvi, kter senachz v nadmosk vce pouze nco mezi 80 a 400 m n. m.,S velmi vysokou teplotou (mezi 24 C a 40 C), vlhkost vzduchu

Vegetalismo V perunsk Amazonii / 33

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

a hustmi deti, existuj znan geografick a ekologick rozdly(srov. Rumrill, 1984: 33).

V amazonskm arelu se kompletn nachzej tyi perunskdepartementy (Loreto, San Martin, Ucayali a Madre de Dios) a je-denct dalch Sem zasahuje st Svho zem.

V tto oblasti ily a stle jet ij etn indinsk kmeny pat-c k rznm lingvistickm rodinm. Robert H. Lowie tvrd (1948:1), e jejich kulturn komplex velmi znateln kontrastuje se Spo-lenostmi andsk civilizace V tom, e postrd architektonickoua metalurgickou vytbenost. Jejich rozpoznvacmi rysy jsou kul-tivace tropickch plodin, konstrukce kvalitnch nch lod, po-uvn hamak a vroba keramiky.

Druh rys, vyuvn kno, je u mnohch kmen doprovzenenm vlastnho umn a zvyk na velk vzdlenost. V kombi-naci s prodnmi podmnkami to pak podle stejnho autora zpso-buje znatelnou vyrovnanost kultur tto oblasti. Jin faktory, jakoveobecn zvyk uzavrn satk S enami Z jinho kmene, bezohledu na lingvistickou spznnost (Lowie, 1948: 29), a potebaobchodovn mezi asto velmi vzdlenmi kmeny a vesnicemi zaelem zskvn dleitho Stavebnho materilu (Lathrap, 1970:32), ke kulturn nivelizaci pispvaly tak. D se dokonce ci, edo tohoto systmu zashl jist synkretismus.

Pchod Evropan znan urychlil proces zmny tm, e zlomilintegritu nkterch kmenovch nebo etnickch skupin. Misionidonutili indinsk skupiny, asto velmi odlinch tradic, usdlovatse ve Velkch vesnicch (reducciones), kde pak mohly bt jejichlenov snadnji evangelizovni a politicky a ekonomicky kon-trolovni.9 Bhem kauukov ry (1880-1914) byli pslunciindinskch kmen jednodue povaovni za pracovn slu, zotro-ovni, nsiln nuceni k migraci a k spolen prci, kter neres-pektovala jejich kulturn rozdlnosti. Pozdji S nstupem urbani-zace pokraoval proces kulturn zmny v mstskch chudinskchtvrtch Iquitos, Pucallpy a jinch amazonskch mst.

Ekonomick hranice vytvoen tbou kauuku mly na domo-rodou populaci drtiv dopad, cel etnick skupiny tak mizely n-

34 / Vegetalismo V perunsk Amazonii

/Vsledkem nemoc, nedostaten vyzivy, zotroovn, vynucovanprce a svvoln krutosti sbratel kauuku (Chirif, 1983: 187).Dnen etnick skupiny pedstavuj pouze 20 % tehdej indinskpopulace dungle a pouze 2,5 % celkovho obyvatelstva Zem.Toto mnostv tvo as dvacet milion osob. Podle Mary Ruth Wi-Seov (1983) existuje dosud edest ti pevajcch etnickchskupin. 1

V amazonskch teritorich ije pouze o nco vce ne 10 % po-pulace zem. Mnoho z tchto lid ije podl zplavovch plnAmazonky a jejich hlavnch ptok, kde je ps naplaven pdybohat na minerln ltky, anebo maj sv men zemdlsk used-losti, zahrady (chacras), podl nedvno otevench silnic V rz-nch stech Amazonie.

V prbhu poslednch nkolika mlo desetilet je Amazoniesvdkem velk demograck expanze dky rznm osdlovacmprogramm, nebo nkte lid z Limy usiluj o osdlen tchto te-ritori ,,vlastnm nrodem. Dv msta, Iquitos a Pucallpa, kterped nkolika mlo lety byla pouze malmi msteky, dnes za-vaj enormn rozvoj.

IQUITOS A PUCALLPA. HISTORICKA SOCIOEKONOMICK SOUVISLOSTI

Msto Iquitos (3 45' j. . a 79 11' z. d.) le na levm behu Ama-zonky, mezi stmi ek Nanay a Itaya. Svj pvod m V aktivitchjezuitskch mision V rozshl oblasti mezi ekami Tigrea Napo v prvn polovin 18. stolet, zvlt pak tch, kte V roce1729 zaloili jezuitskou stanici na ece Itaya. Pvodn indinskpopulace patila ke kmeni Jameo. Po vyhlen nezvislosti PeruV roce 1821 bylo zem Sjednoceno kristianizovanmi pslunkynkolika rznch kmen, zvlt Majorun, Peb a Omagu.

Pri Sini hn pxvnxn v x 1847 xn Iqnis 150 hy-vatel. Zaveden provozu parolod na Amazonce zmnilo strukturuosdlen cel Amazonie.10 V roce 1864 probhala hranice ekono-mick sfry zjmu proti proudu eky a na zem Jurimagu, v ob-

Vegetalismo V perunsk Amazonii / 35

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

lasti Huallaga, a po proudu mezi indiny kmene Tabatinga V Bra-zlii (Barcia Garca, 1983: 9-23). Jednm Z nsledk velkpoptvky po kauuku V Evrop a Spojench sttech pot, co Char-les Goodyear objevil V roce 1839 vulkanizaci, byl fakt, e se ama-Zonsk teritoria stala velmi brzy objektem kapitalistickho zjmu.Kdy americk dobrodruh F. W. Up de Graff dorazil v roce 1899do Iquitos, bylo to msteko S pouhmi 2 000 obyvateli:

Iquitos Se rozmhalo kvli potebpjimacho a distribunho centrakauuku a obchodnho Stediska pro hornoamazonsk ekonomickSystm, jako byly V te' dobji Manaus a Para pro Oblast dolnAmazo-n (Up Gnz 1923.- 126).

Iquitos se stalo kosmopolitnm stediskem obchodu, kde spoluS mstn mnou platila anglick libra. Komunikace S hlavnm ms-tem Limou byla nicmn velmi sloit, a to dky velk vzdlenostia sloit topograi. Bhem takzvanho ,,kauukovho boomuV letech 1880-1914 (San Roman, 1975: 124) opoutly Iquitos ti-sce tun kauuku a zrove bylo msto zaplavovno zpadnmzbom hlavn Z Anglie a Spojench stt. V roce 1910 pevyo-val export kauuku tyi tisce tun. Kolaps amazonskho kauuko-vho prmyslu vak zpsobil rozvoj rozshlch kauukovchplant V Malajsii, Barm, Indii, Indon a Africe, nejdve dkyaktivit Velk Britnie, pozdji i Holandska, Belgie, Franciea USA (B arcia Garca, 1983: 63). A Svj vliv mla i prvn svtovvlka. Tisce pracovnk se vrtily Z dungle, a tm se zvil poetstlch obyvatel v Iquitos, Yurimaguas, Requen, Contaman aji-nch mstskch centrech (Barcia Garca, 1983: 65).

Ve 20. letech se stalo pedmtem rozshl tby a obchodnhovyuvn nkolik jinch amazonskch produkt, jako teba bala-ta, leche caspi12 (Couma macrocarpa), kvalitn devo a pryskyi-ce 'z iv zvata (zvlt ozdobn ryby). Mnoho lid bylo Zamst-nno tmto druhem prce obvykle prostednictvm pracovnhodlunho systmu zvanho habilitacin. Vvoz k divokch zv-at, jako byli kajmani, hrozni boa, pekari, sajino (skunk, Tayas-

36 / Vegetalismo v perunsk Amazonii

su tajacu), jagui a dal, asto zpsobil pln vyhynut nkte-rch druh zvat, napklad blho kajmana (Caiman Sclerops)nebo vydry (Ptenorura brasiliensis) (srov. Villarejo, 1979:173-176; Chirif, 1980: 188). Ve 30. letech byla V oblasti Pachiteaobjevena loiska zlata a ropy.

V z 1932 Skupina perunskch civilist nsiln obsadila ko-lumbijsk msto Leticia. Z toho Vznikla Vlka S Kolumbii, kteroupodporovala tehdej Vlda V Lim. Dsledkem tchto udlostbyla militarizace cel oblasti a nsiln verbovn vojk Z adobyvatel Amazonie. Ve vojenskch tborech se schzeli lid zevech amazonskch teritori i odlehlej ch st Peru. V armd setak vzjemn seznmilo mnoho mstnch litel, kte si zdemohli vymovat sv nzory a mylenky. Dky svm informto-rm jsem se dozvdl, e se tehdy amansk praktiky provdlydokonce V samotnch vojenskch tborech v Amazonii.

Druh svtov. vlka znovu pinesla do Amazonie zmny.V roce 1941 obsadilo Japonsko pevnou st kauukovch plan-t V jihovchodn Asii, odkud se Vyvela vtina kauuku prozpadn svt. Star amazonsk stezky V dungli byly Znovu ote-veny, aby se mohl hledat kauuk a jebe no, co pilkalo pist-hovalce Z celho Peru.

V listopadu 1971 byla na Ro Tigre objevena ropa, a zaala taknov epocha expanze pinejc dal populan explozi. Iquitosdnes hraje stedn roli v administrativnm, ekonomickm a kul-turnm ivot Severovchodnho Peru. Msto je Velmi atraktivnpro rzn imigranty, nejen Z mst nachzejcch se V amazonskmpralese, ale i Z ostatnch region zem. S nimi do msta pichzejtradin vry a praktiky, a toto msto a jeho okol je tak bohatmternem pro sbr etnologickho a folkloristickho materilu.

Pucallpa, druh nejvt msto perunsk Amazonie (okolo170 000 obyvatel), je hlavnm mstem nov vytvoenho departe-mentu Ucayali (oddlenho V roce 1980 Z pvodnho departemen-tu Loreto). S Limou je spojena silnic Federica Basadreho (843km), kter zajiue obchodn vmnu se zbytkem zem. MstoPucallpa bylo t vybudovno jako stanovit pro distribuci kau-

Vegetalismo V perunsk Amazonii / 37

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

uku. Je situovno do nadmosk vky 148 m n. m. Navzdoryjeho velikosti jsou chab rozvinuty veejn sluby a nen zde t-m dn prmysl, vyjma devaskho a velmi spnho pivova-ru. Vzhledem k svmu umstn se me stt, e Pucallpa budehrt V budoucnu mnohem dleitj socioekonomickou roli neIquitos.

Na jezee Yarinacocha, blzko Pucallpy, psob The SummerInstitute of Linguistics (SIL), americk misijn a vzkumn orga-nizace, kter je ve spojen s Wycliffovmi pekladateli bible (TheWycliffe Bible Translators [WBT]). Hraje aktivn - avak kontro-verzn - misijn lohu mezi indinskmi skupinami perunskAmazonie.

VVEkonomika regionu se Zameruje na dobvn mstnch prod-nch zdroj a pevn se orientuje na Vnj trhy (Chirif, 1980:185). Ovem zptn investice kapitlu do rznch sfr ivotamstnch lid prakticky neexistuj. Mzdy jsou nzk. Velmi vyso-k je mobilita populace, je reaguje na zven nebo snen po-adavky po danch produktech a znovu se rozptl V regionu pojejich vyerpn. Napklad vichni moji informtoi mnohokrtpracovali V rznch stech Amazonie. Velk mobilita je je-t navc faktorem, kter pispv k Vyrovnvn kulturnch rys,je existuj V cel oblasti perunsk Amazonie (srov. Hvalkofa Aaby, 1981).

Padest procent obyvatelstva v Iquitos (resp. 25 % V Pucallp)ije V chatrovch tvrtch na okraji msta. Mnoz Z tchto lidjsou malorolnci, kte pili Z jinch oblast zem nalkni mstn-mi pracovnmi pleitostmi pro dominantn ekonomick odvtvtohoto regionu. Velk mnostv tchto rolnk m asto Velmimlo znalost o amazonskm prosted. Ceny potravin a zbo jsouzde ve srovnn s jinmi vtmi perunskmi msty Velmi vyso-k. Tak ceny za pepravu zemdlskch produkt z chacras domsta po ece nebo po silnici jsou vysok. Zd se mi, e zde prob-h velmi progresivn oebraovn a vykoisovn majoritnhoobyvatelstva. Demograck tlak V Amazonii zpsobuje rozshlzmny. Bylo znieno 5,7 % pralesnho krytu perunsk Amazonie

38 / Vegetalismo V perunsk Amazonii

a prognza do roku 2000 hovo O tom, e zmiz dalch 15,2 %dungle (cca 12 milion hektar), co bude mt nedozrn klima-tick, ekologick a sociln dsledky.

Ob msta maj letit. Funguj denn pravideln lety na linceLima-Tingo Maria-Pucallpa a Iquitos a tikrt tdn lety, kterspojuj Iquitos S Letici (Kolumbie), resp. S brazilskmi msty Ta-batingo a Manaus.

NBOENSK POZAD KULTURNHO ARELUObyvatelstvo perunsk Amazonie bylo pedmtem aktivn misij-n politiky dky pchodu panl. Bhem 17. a 18. stolet byly n-kter nboensk dy velmi aktivn, hlavn jezuit a frantikni.Ji jsem se zmioval O tom, jak nkter nboensk dy vytvelyredukce. Jejich psoben mlo pm dopad na indinskou popula-ci a bylo spojeno s epidemiemi, nucenou prac a rozpadem tradi-nho zpsobu ivota. Evangelizace byla pesto velmi efektivna kesansk prvky hluboce pronikly do nboenskch pedstavamazonskho obyvatelstva. Rzn pmsi lidovho katolicismu,kter primrn pochzel od samotnch mision, byly pedvnylidmi ijcmi V misich, kte pejali Hesansk ideje a interpreto-vali je podle svch vlastnch tradic. Podle Stephena Hugh-Jonese(osobn sdlen) Barasanov Z povod kolumbijsk eky Vaupstoho znali o kesanstv velmi mnoho ji V dob pchodu mision-, pestoe misie zde byla zaloena teprve nedvno. Jejich zna-losti nepochzej pmo od mision, ale od pslunk jinch in-dinskch skupin, kte jim o kesanstv vyprvli. S nejvtpravdpodobnost se mohou podobn skutenosti aplikovat na In-dinsk kmeny po celm teritoriu Amazonie.

Regan ve sv studii O nboenstv obyvatel Amazonie (1983: II:165-166) pipout existenci jist uniformity nboenskch ped-stav vekerho obyvatelstva Amazonie. Vedle sebe jsou postavenya reinterpretovny religizn prvky vzel ze vzjemnho ovlivo-vn lidovho katolicismu a autochtonnch amazonskch pedstav.Vtina mestick populace je Stle nominln katolick. Nicmn

Vegetalismo V perunsk Amazonii / 39

P " ii Mi" lllllllll Z

\

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

pomalu vzrst Vliv rznch protestantskch sekt, jako jsou ad-ventist, pentekostln crkev, evangelci i svdci Jehovovi, a ka-tolick crkev postupn ztrc vliv, kter kdysi zskala. Objevuj sedestky synkretickch kult, napklad mesianisticko-milniovhnut, kter V sob spojuje tradin nboenstv indin kmeneTup-Guaran a katolick a protestantsk elementy (srov. Regan,1983: II: 129; Clastres, 1978). I

Lidov katolicismus stle Zstv dleitou nboenskou siloumezi mnoha praktiky tchto novch skupin, prv tak jako i mezivegetalisty (vichni moji informtoi se prohlaovali za katolky,ale dn Z nich nechod do kostela). Katolick prvky nejsou vdysynkreticky sluovny, ale koexistuj ruku V ruce s indinskmitradicemi. Galvo vypozoroval, e vry a katolick instituce a n-boensk pedstavy indinskho pvodu Slou rznm clma navzjem se dopluj jako st jednoho nboenskho systmu(Galvo, 1976: 5). Jak uvidme pozdji, a budu popisovat aya-huaskov ceremonil veden donem Emiliem, je lesansk ele-ment jeho hlavn pte. Ale vodn vzvn Jee Krista a PannyMarie najednou kon a vegetalista dle zachz pouze S tradinmamazonskm svtem duch. V

AMAZONSK KMENOV AMANISMUszHLAVN CHARAKTERISTIKY

Chci-li pojednat o tom, co Vegetalismo je, musm samozejmreferovat o domorod amansk tradici a tak o akulturanch fak-torech.

Podvejme se tedy nejprve, jak jsou zkladn charakteristikyamazonskho kmenovho amanismu. Pokusm se zde shrnoutmylenky Alfreda Mtrauxe ( 1967).

Mtraux Zan tm, e si vm, jak jsou funkce, techniky a at-ributy amana (tak pouv francouzskho termnu magiciena termnu piai tupij skho a karibskho pvodu) pozoruhodn uni-formn mezi vemi pralesnmi kmeny Guayany a amazonsk pn-ve. Mtraux podotk, e amanismus je V tto oblasti hlavn

40 / Vegetalismo V perunsk Amazonii

muskou profes. ensk amanky hraj dleitou roli pouze u n-kolika mlo kmen. amansk sla se zskv osobnmi schop-nostmi, nadpirozenou volbou a nkdy se dd. V nkterch ppa-dech je novek zvolen duchem svho zemelho otce nebo jinhopbuznho - co se tak povauje za ddictv. Projevy amanskschopnosti se mohou mnit, me sem patit nhl zjeven pedkanebo zvecho ducha i vskyt nkterho druhu psychosomatic-k krize.

aman oznaovan jako piai odvozuje svou nadpirozenou sluod kontaktu S duchy, kter se me udt pmo jako vsledek po-sednut nebo po urit dob iniciace zen uitelem. Bhem ob-dob iniciace mus bt novek izolovn, nsleduje dodrovnuritch stravovacch pedpis a ivot V sexulnm odlouen.Mus uvat odvar Z kry jistch strom, pt tabkovou vua zvracet, a to ve, aby se mohl setkat s duchy. Pod vlivem inktabkov vy se me dostavit jeho duch, aby novice nauil ,,vi-dt a zjevil mu podstatu rznch vc. Mladk se d instrukcemiducha a naslouch popvkm, kter mu duch naeptv, tak jakoho u vem tajemstvm magie (mezi indiny je bsnick a hudeb-n nadn interpretovno jako vsledek komunikace S nadpiroze-nm svtem). ~

Sla amana piai je asto pojmna jako neviditeln, by mu sebe konkrtn magickou substanc nebo skupinu pedmt, jakojsou trny, py, kusy kemene. aman m k dispozici pomocn du-chy, kte jsou asto Ztotoovni S jeho magickmi zbranmi.Jeho Vliv Zvis na mnostv duch, kter m pod svou kontrolou.Jednou Z jeho zkladnch funkc je lba nemoc. Len zahrnujemase, ofoukvn kouem a sn uritch st tla Za elemvytaen nemoci. Onemocnn vtinou dostv formu patogenn-ho pedmtu. Mezi amanovy dal podstatn koly pat pedpo-vdn budoucch udlost, interpretace nejrznjch Znamen,pedchzen pokozovn zdrav pslunk kmene, obstarvntst pi lovu, pedvn magick sly tm, co ji potebuj, a orga-nizovn a zen nboenskch ceremoni a slavnost. Piai m am-bivalentn osobnost, a je tak schopen lit, ale tak Zraovat. Pe-

Vegetalismo V perunsk Amazonii / 41

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

devm je to osoba, kter pouv ve prospch cel komunitynadpirozenou slu duch a odvrac jejich zl iny (Mtraux,1967: 82-86, 100-101).

VEGETALISMO A VEGETALISTAS:AMAZONSK MESTICK AMANISMUS

Mestick amanismus je pmm pokraovnm amanismu, jakho lze nalzt u mnoha etnickch skupin. Je stle integrln sous-t nboenstv rolnk. Jak detailn uvidme ve tvrt a est ka-pitole, mnoho rys domorodho amanismu pev V podstat ne-Zmnno i mezi mestici. Mohlo by ns jist zajmat, jak jemechanismus penosu soustavy nboenskch pedstav etnickchskupin na mestice.

Kdy jsem se ptal dona Emilia na pvod jeho zvyklosti uv-n ayahuasky, ekl mi, e ji objevili sbrai kauuku (cau-cheroS*4). M Zejm pravdu, nebo bhem kauukov ry -a V letech nsledujcch, kdy se zaaly tit jin amazonsk pro-dukty - mestici, asto pracujc V odlehlch oblastech daleko odlkask pe, navtvovali V ppad onemocnn nebo nehodyindinsk amany. Zvdav mestici se tak uili pmo Z in-dinskch zdroj. Musme mt nicmn na pamti, jak vgn v-bec termn mestic je V tom, e me oznaovat kohokoli od akul-turovanch indin po rzn mence bloch a indin, Vetnlid pichzejcch Z jinch region zem. amanismus bylpravdpodobn Vdy vce i mn oteven praktikovn meziamazonskmi rolnky. Jeho rozen zviselo na vnjm tlakuloklnch autorit a katolick crkve.

Draz se V mestickm amanismu klade na len. Musme mtnicmn na pamti, e mylenka len Zahrnuje pi een ekono-mickch a emonch problm i manipulaci se spiritulnmi sila-mi (viz 6. kap., Ztrta due).

Podobn draz amanskch aktivit na lbu byl pozorovnmezi nktermi akulturovanmi indinskmi kmeny. AngelikaGebhart-Sayerov (1986) pe o ipibech-Konibech (Shipibo-Co-

nibo) od eky Ucayali nsledujc dky. Jej poznatky se daj apli-kovat i na jin amazonsk etnick skupiny:

Jako vsledek prudk akulturace byla amansk aktivite ipib-Koni-b uloupena velk st veejnch funkci, a ty byly zredukovny na te-rapeutick sezen, ve kterch Slou ayahuascajako diagnostick a in-spirativniprostedek.

Mezi mestickm obyvatelstvem se objevuje nkolik typ expert,a ti jsou kolektivn oznaovn jako litel (curanderos) i empi-ricos. Vegetalista, jak jsme poznali V vodu, je osoba, kter zsk-v svou znalost od rostliny nebo kter tuto rostlinu bn uv pidiagnostice a nkdy tak pi len Svch pacient. Mezi vegeta-listy existuje nkolik specializac, a to Zejmna podle rostliny, kte-rou pouvaj jako hlavn. Camalonguero je osoba, kter pouvrostlinu camalonga (neidentikovan);15 tabaquero je jedinec u-vajc hlavn tabk; toero pracuje se silnou psychotropn rostlinouto1'5 (Brugmansia SuaveolenS); palero je praktik, kter se u odvelkch strom (paloS); catahuero je osoba uvajc rostlinu cata-hua (Hura crepitans) a ayahuasquero je jedinec, kter pouv ay-ahuasku. Samozejm e kad me bt mistrem hned nkolikatchto rostlin. Vegetalista me bt tak nazvn maestro, do-ctor, mdico a mnohdy jednodue star mu (viejito) i abuelito(co me bt peloeno jako ddouek). Termn banco se takasto Vyskytuje. Zd se, e se pouv k oznaen rostlinoznalc,kte maj Velmi rozshl znalosti, bohuel nedoku rozeznat roz-liujc rysy. Myslm, e rzn lid pouvaj tyto charakteristikylibovoln. Podle dona Emilia a jinch lid je banco praktik, jenle na zemi tv k podlaze, vstupuje do transu a duchov k nmusestupuj. Slovo banco znamen ve panltin ,,lavice, penese-n by pak mohlo znamenat nco jako ,,lavice sly pro duchy13(Scazzocchiov, 1979: 180; Whitten, 1985: 15). Nikdy jsem seS takovmi druhy praktik nesetkal, ale vypad to, e se podobajnkter form posednut duchem, asi jako V ppad dona Josho,jeho praxi budu pozdji popisovat.

Q7\

42 / Vegetalismo V perunsk Amazonii Vegetalismo V perunsk Amazonii / 43

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Termn arodj (brujo) se asto pouv k oznaen vegetalistobecn a m despektivn konotaci. -Moji informtoi ho uvaj,pouze chtj-li poukzat na praktiky, ji zpsobuj urit pokoze-n jinch lid. Jako synonymum ke slovu brujo se asto pouvjin panlsk vraz pro arodje, hechicero. Pozdji uvidme, etyto termny jsou relativn, nebo mezi dobrmi a zlmi rostlino-znalci vlastn neexistuje njak ostr rozlien.

V rmci spolenho oznaen vegetalist existuj jet jin dru-hy praktik, O kterch jsem vak zskal pouze vgn informace.Pokud vm, neexistuj Studie, kter by jasn odliovaly praktikyvegetalist od metod takzvanch Oraconistas, kte ve Sv praxihlavn pouvaj modlitby a vzvn, od pefumeros, je pouvajSostikovanou formu aromaterapie, od espirtualistas, kte za-chzej S duchy, a od jinch expert, ve sv praxi Siln ovlivn-nch Smsic evropskch a africkch tradic.

Perunsk psychiatr Carlos Alberto Segun (1979: 27-31), p -c o loklnch litelch sdruench pod oznaenm ,,psiquiatr1afolklrica, in rozdl mezi amanem (medicine man) a vznamytermn curandero, charlatn a curioso. Dostali bychom se vakpli hluboko do diskuse o vech podrobnostech jeho dlen, pro-to jen krtce. Charlatn je definovn jako praktik, kter nevv to, co dl, a je pouze zainteresovn V materilnch ziscch a pi-tom vyuv dvivosti a poteb lid. Vraz mastik (curioso)je vyhrazen pro osobu, kter m jen omezen znalosti o tradinchterapeutickch receptech. Trochu podrobnji bych chtl probratrozdly mezi amanem (medicine man) a litelem (curandero).Podle Seguna pracuje aman v rmci sv vlastn kultury, zatmcocurandero ve westernizovanch spolenostech, daleko od p-vodn, lidov kultury; aman m ociln status, zatmco curande-ro jej postrd a zaveden Spolenost jm dokonce opovrhuje; prv-n z nich legln pispv k utven a obecnmu ctn prva,druh je perzekvovn; aman je do spolenosti integrovn, curan-dero je odsunut na jej okraj; motivace amana jsou religizn, so-ciln a odborn, zatmco curandero m motivace odborn a hu-manitrn.

-I\

\cmPIIIX

44 / Vegetalismo v perunsk Amazonii

Takovto rozliovn mezi amanem a litelem (curandero)nen vdy natolik drastick V takovch spolenostech, jako jsou tyna hornm toku Amazonky. Zde existuje kontinuita mezi amanykmenovch i akulturovanch indinskch skupin a curandery pra-cujcmi v rmci mestick populace. V tto knize uvidme, etechniky pouvan V lebnch praktikch mestickch curander(vm, e by Segun umstil mnou Studovan vegetalisty prv dotto kategorie) jsou tm identick S nktermi technikami, kterpouvaj kmenov amani. Rozdl je tak pouze sociln. Ale do-konce i Sociln kategorie jsou relativn. Napklad vegetalistymon opovrhuje ustaven spolenost, ale nkte z nich povajvysok Spoleensk status v prosted, ve kterm psob, a tmse nestaraj O to, co si o nich mysl dan autority a majetn meni-na spolenosti. Jsou odsunuti na okraj z hlediska dominantn spo-lenosti, ale asto jsou velmi dobe integrovni ve svch komuni-tch, mnohdy lpe ne lkai vesnickch oblast nebo mstskchchudinskch tvrt, kte maj zhusta velmi nzk povdomO praktickch problmech kadodennho ivota lid, je navtvu-j. Konen nevidm dvod, pro Segun nebere na vdom nbo-ensk motivace curandera. Myslm, e najevo by musely vyjtmnohem pronikavj rozdly, abychom objasnili rozmanitost ex-pert psobcch v Peru - a Samozejm i v mnoha jinch zemchS podobnmi podmnkami.19

Jak jsem zdrazoval ve (viz l. kap., Termn mestizo),vem mm informtorm je Spolen uvn ayahuasky. V jejichppad nebudu pouvat vrazu ayahuasqueros, protoe vichnispolen tvrd, e se uili i od jinch rostlin. Obvykle pouvajtermnu vegetalista, kdy odkazuj jeden ke druhmu (ayahuascea jinm rostlinm-uitelkm se budu dkladn vnovat v pt ka-pitole).

Rd bych pedtm, ne pedstavm sv informtory, uinil jetnkolik mlo poznmek O svm pozorovn. Co na m vdy uini-lo dojem pi setkn S vegetalisty, byla jejich fyzick sla, dobrzdravotn stav a Zdrav mysl. Opravdu jsem si vdy myslel, ejsou tm bez vjimky tmi nejzivj mi individualitami ve sv

Vegetalismo v perunsk Amazonii / 45

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

komunit. Byl jsem vdy ovlivovn jejich podrobnmi znalost-mi, nejen jejich osobitmi praktikami, ale i mnoha jinmi zlei-tostmi. Jsou asto velkolepmi vypravi pbh a maj mimo-dnou pam. Je to stejn jako v ppad podobnch pozorovnaman v jinch koutech svta (srov. Eliade, 1964: 30). Zskaninformace rozhodn neposiluj pedstavu amana jako psychotic-k a nevyrovnan osobnosti, jak to lze dodnes najt V literatue.20

Postoj lid k vegetalistm se mn. Mnoho z nich, zvlt tchdobe ekonomicky a sociln zajitnch, jejich innost povaujeza smsici arlatnstv, strachu a pohrdn. Mezi chudmi se mno-hokrt t velkmu respektu. Nicmn mezi jejich klientelou senachzej lid ze vech socilnch td, vetn tch bohatch., Akoli jsou vegetalist asto vysoce individualistit, vyskytujese mezi nimi neformln s vztah, je me zahrnovat kupkla-du pedvn novch informac a vdomost. Vegetalist astoznaj sv kolegy, ijc v bezprostednm okol, ba i O mnoho kilo-metr dle. Pravdpodobn existuje rozshl komunikan s spo-jujc vegetalisty z mst S tmi, kte ij v zapomenutch koutechpralesa. Povaha jejich sil dl z vegetalist ast cl nadpiroze-nch atak nebo rivality s pvodci nemoc, kterou tito jedinci hod-laj lit. V dsledku tchto souboj se mohou asto stt obt ma-gickho onemocnn, kter vyaduje lbu mnohem mocnjhoamana, ne jsou oni sami.21 Navc se zd, e existuje rozshl slitel nap hranicemi region a dokonce i hranic stt. Perun-sk antropoloka Elizabeth Kreimerov m laskav pozvala na se-zen, v jeho jdru bylo pouit kaktusu San Pedro. Ceremonilvedl v Lim jeden Z jejich informtor. Tento lovk nm ukzalvak, ve kterm bylo mon vce ne sto rznch rostlin sebranchv rozlinch stech Peru a Bolvie, vetn horskch oblast a tro-pickho pralesa. Na tomto pkladu Se velmi dobe ukazuje, e na-p geograckmi regiony a kulturnmi tradicemi existuje roz-shl s vzjemn vmny znalost i nejrznjho materilu. Toje V souladu S duchem amanismu. aman je toti lovk, kterpekrauje spoleensk hranice a jde mimo n tam, kde existujeSla. Nejmocnj amani maj asto njakou tajnou zbra poch-

46 / Vegetalismo V perunsk Amazonii

zejc ze vzdlen oblasti nebo tradice. Takovto nhled na vcsynkretick procesy jenom podporuje.

Vichni moji informtoi jsou mui. To ovem neznamen, eby neexistovaly vegetalistky. Sm jsem o nkolika mlo slyel, aleneml jsem monost se S nimi setkat. Pro provdn ternnho v-zkumu jsem byl toti vdy asov omezen, a proto jsem se sou-stedil pouze na nkolik informtor. Obvykle se m za to, eeny nemohou bt pipraveny na amanskou iniciaci V prbhusvch plodnch let. Vhodn doba pro to, aby ena mohla nastoupitcestu amanskho hledn, nastv a po pechodu (menopauze).

Domnvm se, e moji informtoi pedstavuj ppad pechod-nho amanismu, kter se nachz na pli cesty mezi domoro-dm amanismem a prax novch expert, kte se dnes objevujV mstskch centrech a vtluj do sebe vce modernch prvk(zejmna evropsk esoterick tradice zaveden do Amazoniebhem 19. a 20. stolet). Tak Z hlediska ekonomiky jsou mezitmito dvma systmy rozdly: na jedn stran je subsistennhospodstv (kad z vegetalist m svou chacru) a na druhtrn hospodstv, na kter se mnoz nov praktici velmi dobeadaptovali.

Vegetalist jsou mezi mestickm obyvatelstvem prakticky je-dinmi spolehlivmi udrovateli amazonskho svtonzoru.Kesansk crkve, zvlt rzn nedvno etablovan protestant-sk misijn skupiny, si pi svm snaen dvaj dobr pozor naanimistick ideje svch konvertit a ast na ayahuaskovch se-zench jim zakazuj.

INFORMTOIDon Emilio Andrade Gmez

Don Emilio se narodil v Iquitos v roce 1918. Jeho otec, don Anto-nio Andrade, se narodil v Pucallp a pracoval jako druh mecha-nik na palub jedn Z parnch lod, kter spojovala rzn amazon-sk msta Brazlie, Kolumbie a Peru a pepravovala lidi pracujcna tb balaty a jebe no, .

Vegetalismo v perunsk Amazonii / 47

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

MartinaZvraznn

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

M

Obr. 2. Don Emilio Andrade Gmez.

Svho otce Don Emilio popsal jako statnho a estnho mue,kter nosil bradku, a svou matku pouze slovem cholita (ena ama-zonsk fyziognomie),22 jej rysy pr zddil.

Kdy byl dttem, jeho rodie ili na rznch mstech podleky, a nsledovali tak vkyvy amazonskho hospodstv, kterzviselo na cench amazonskch stavebnch materil V Evropa Spojench sttech. Kdy bylo donu Emiliovi deset let, jeho rodi-e se rozvedli. Zstal se svou matkou V Iquitos, kde poprv navt-voval kolu. V jeho dvancti i trncti letech jej vzal otec dooblasti hornho toku Ucayali, kde se uil chovn mnoha zvat,zpsobu, jak lovit ryby harpunou, lukem a pem a jak lovit zv.Po njak dob (nkolika mscch, mon po roce) se vrtil doIquitos, kde chtl dokonit sv tylet zkladn Vzdln (mimo-chodem don Emilio velmi dobe etl a psal).

Ve vku trncti let pracoval na Amazonce, blzko st ekyNapo. Zde poprv okusil ayahuasku. dil se, jak mu bylo eeno,psnou dietou a sexuln abstinenc, je jsou pedepsan pro opti-mln inek livch vlastnost npoje a kter vegetalist ct,

48 / Vegetalismo V perunsk Amazonii

kdy se chtj uit od rostlin. Stt se rostlinoznalcem nebyl jehopvodn zmr. Jene bhem tto doby si ho rostlina pro uednic-tv ,,vybrala. Ayahuasca ho nauila magick popvky a pouvnlivch rostlin.

4 V tomto obdob se tak dostal do armdy, poslali jej do Gepi,do nejsevernj vspy perunsk Amazonie, k ece Putumayo.Zde v uen Vcemn pokraoval, neboi na tomto mst se po-dala lebn ayahuaskov sezen, kter vedli dstojnci a vojciZ jinch st perunskho tropickho detnho pralesa. Po dokon-eni vojensk sluby odjel do Quistocoche, mal osady S piblintemi sty lidmi, kde se oenil s doou Luciou Glvezovou. Mli

vf ' vvspolu jedenct det. Lta pracoval na tezb rznch pralesnchprodukt, napklad barbaska (rostlina Phyllanthus sp. pouvank huben ryb), kauuku, balaty, zlata nebo deva. V Quistocochenkolik let pracoval jako ednk - reprezentant lokln sprvyzodpovdn Subprefektue provincie (teniente gobernador). .

Don Emilio stle ije nedaleko Quistocoche. Blzko jeho domo-va vede run silnice spojujc Iquitos S prsmykem Nauta. Paci-enti a klienti Z Iquitos mohou tak ptkrt a estkrt za den poutpravideln nkladn dopravy. Jeho manelka zenela V prosinci1982. Don Emilio vlastn malou zahradu, kde pstuje maniok,ananas a jin ovoce, ale ne v takovm mnostv, aby ho to uivilo.Dvakrt tdn, v ter a ptek, se vnuje lb pacient a ppravbylinnch koupel, kter zajiuj tst V prci a lsce.

Don Jose' CoralDona Josho Corala jsem poznal v kvtnu 1983 prostednictvmdona Emilia. Rozhodl jsem se, e kvli amansk iniciaci pod-stoupm psnou dietu pedepsanou na jeden msc, co byl bohu-el vechen as, kter jsem ml tehdy k dispozici. Don Emilio miekl, e bv nebylo vhodn, abych v tuto dobu pebval V jehodom, kter je u silnice, kde je hluno a kam pichz spoustalid - jeho pacient a klient. ekl mi, e v o dobrm ayahuas-querovi, donu Josm Coralovi, jen ije asi tyi kilometry odtud,blzko osady zvan Pea Negra. ekl mi, e tento lovk tam m

Vegetalismo V perunsk Amazonii / 49

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

V/svou chacru a urit mne pijme za uednka. li jsme ho navstvit.Spatil jsem mue, kter byl celkov jin ne don Emilio. Byl sp-e vy, velmi siln tlesn konstituce, ale mnohem mn sdlnpi Vyj adovn svch mylenek. ekl mi, e je mu 75 let, ale ne-vypadal na Vc ne 60 let. Vlastnil kousek pdy, kde pstoval ku-kuici, Sladk maniok, ananas, oechy a jin plodiny. Don Emiliomu eklo mm ppadu a don Jos souhlasil S tm, abych zde jedenmsc V ervenci tho roku zstal.

Don Jos se narodil V roce 1919 V mal osad pi Yurimaguasna levm behu eky Huallaga. Kdy mu bylo sedmnct let, po-prv uil ayahuasku, a to kvli Velkm bolestem V aludku. Pojednadvactm uit npoje se mu V jeho vizch zjevili duchov,kter nazv murrayas. Sdlili mu, e ij ,,na konci svta a jakojedinou potravu povaj kvty tabku. Tito duchov nato odstra-nili magick ipky z jeho aludku.

Pot, co pracoval jako Sbra leche caspi, kauuku, akvarij-nch ryb a dalch dar pralesa, zadil si svou chacru V blzkostiPea Negra, osmnct kilometr od Iquitos. Byl dvakrt enat.Ob jeho eny i pt dt jsou ji po smrti, podle dona Josho tozpsobily zl Sly. Dnes ije S dvaapadestiletou doou DoloresVsquezovou Balbarnovou. Nemaj dn dti. Obivu muz velk sti zajiuj produkty vypstovan na jeho plant. P-leitostn k nmu pichzej nemocn lid. Pacienti Vtinou tr-v V jeho dom a nkolik msc nebo zstvaj do t doby, do-kud se pln nezotav.

Prvnho ervence jsem tedy odeel k donu Josmu. Doprovzelim dva mlad mui. Dvacetilet Jorge, nejmlad syn dona Emilia,a Jorgeho dobr ptel Al, jednadvacetilet mladk ijc se svmirodii V dom blzko dona Emilia. Oba chtli podstoupit dietuspolu se mnou, a tak jsem jim nabdl, e budu nancovat jakkoliVydn, kter by mohlo bhem tto doby nastat. Don Jos m pi-jal bez vhrad Jeho skromn dm, sestvajc pouze ze dvou mst-nost, velmi primitivn postaven podle regionlnho standardu,byl brzy peplnn. Jorge, Al a j jsme zabrali pedn mstnost.Don Jos a jeho ena pebvali V men zadn mstnosti, oddlen

50 / Vegetalismo V perunsk Amazonii

Ji

Obr. 3. Don Emilio Andrade Gmez a don Jos Coral pi pprav ayahuasky.

od naeho pokoje dvemi. Jet tho dne rozil osazenstvodomu star manelsk pr, kter don Jos pijal k lb. enamla V oblieji velmi oklivou infekci s nkolika zntlivmi ms-ty vn i uvnit tv. Bylo j asi edest let a psobila Velmi kehce.Nebyla tm schopna mluvit nebo jst. Mu ml mn vnou in-fekci V nose, kter ml ji nkolik msc velmi otekl. Oba dvabyli bez spchu len v jedn nemocnici V Iquitos.

Jin ena, doa Rosa Teco, pijela o nkolik dn pozdji. MlaVelk bolesti, mohla se jen Velmi tko hbat a trpla nm, co mipipadalo jako tk revmatick onemocnn. Vichni jsme iliV jedn mstnosti cel msc, co jsem strvil S donem Josm. B-hem tto doby jsem mohl pozorovat velkou st jeho lebnchpraktik a zrove zpovdat jeho pacienty.

Don Santiago MurayariDona Santiaga jsem potkal na plant dona Josho. Zejm seVichni navzjem znali. Don Santiago piel a zastnil se jedno-ho z naich ayahuaskovch sezen V dob, kdy jsem prv dodr-

Vegetalismo V perunsk Amazonii / 51

Click

to bu

y NOW

!PD

F-XChange

ww

w.tracker-software

.com Cl

ick to

buy N

OW!

PDF-XChange

ww

w.tracker-software

.com

Koup

it

PDF-X

Change View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Koup

it

PD

F-XChange View

er

ww

w.docu-track

.co

m

Obr. 4. Don Santiago Murayari se svou rituln dmkou zvanou cachimbo.

oval psnou dietu. Zprvu jsem mu nevnoval pli pozornosti.Ale bhem ceremonie prodlal takovou zmnu, e jsem si brzyuvdomil, jak se jeho osobnost li od toho, co jsem si O nm p-vodn myslel. Podle dona Josho byl otec dona Santiaga velkayahuasquero. Don Santiago vlastn a do svch padesti let ne-byl rostlinoznalcem. Nevm, pro neprovozoval lkaskou praxidve. Tehdy se mu zdlo, e ayahuasca na nho nepsob. Alepot podstoupil psnou estimsn dietu. Nhle se mu V jehovizch zjevili duchov a pivlastnili si ho. Byli to duchov vhlas-nch vegetalist, kte odeli do podvodnho svta. Ve skutenos-ti byli jakmsi spojenm lovka a mosk panny (Viz 4. kap., ,,LaSirena).

S jejich pomoc te provd amansk koly. Don Santiago na-vtvil dona Josho V dob, kdy jsme zde byli ji dva tdny. enas infekc nevykazovala dn zlepen, a tak don Santiago podalo svolen ji lit. Nsledujcch deset dn enu lil don Santiagoa dvakrt za tu dobu pipravil ayahuaskov npoj.

52 / Vegetalismo V perunsk Amazonii

Don Celso RojasDona Celsa jsem potkal V kvtnu roku 1983 dky donu Pedrovi Fe-lipemu Ayalovi, argentinskmu obanu ijcmu mnoho let v Iqui-tos, kter se velmi zajmal o ayahuasku. Don Celso m pijal vesvm dom V Iquitos, kde il se svou druhou enou a nkolika dt-mi. Dovolil, aby