DJINY STT Djiny Rumunska Kurt W. TREPTOW ed. Nakladatelstv Lidov noviny (c) Kurt W. Treptow, 1997 Translation c Miroslav Tejchman, 2000 Epilogue c Miroslav Tejchman, 2000 Nstin esko-rumunskch vztah c Miroslav Tejchman, 2000 Cover & Typo c Vladimr Vimr, 2000 ISBN 80-7106-348-7 Autoi: Ioan Bolovan, Florin Constantiniu, Paul E. Michelson, Ioan Aurel Pop, Cris tian Popa, Marcel Popa, Ioan Scrutu, Kurt W. Treptow, Marcel Vultur, Larry L. Wa tts

Z anglickho originlu A History of Romania vydanho v nakladatelstv The Center for Rom anian Studies, Ias i 1997 pelo il, doplnil, upravil, doslovem opatil a Nstin esko-rumunskch vztah napsal Mirosl Tejchman Oblku navrhl a knihu graficky upravil Vladimr Vimr Na oblce pou ito obrazu Z avra dn Michala Chrabrho, Constantin Lecca, Muzeul Na#ional de Art# al Rom#niei, Buku re V roce 2000 vydalo NLN, s. r. o., Nakladatelstv Lidov noviny, Jana Masaryka 56, 1 20 00 Praha 2 Odpovdn redaktorka Galina Tom kov Sazba a reprodukce Martin Kumhera Vytiskla tiskrna E ON, dru stvo, Srzn 17, 586 01 Jihlava Doporuen cena vetn DPH 325,- K I. STAROVK 1. doba kamenn a bronzov

PALEOLIT zem souasnho Rumunska je kontinuln osdleno od doby, kterou historici nazvaj star nnou (paleolit). Bhem tohoto obdob byli lid sbrai. V dol eky D#rjova, levho ptoku Oltu, nalezli archeologov jednoduch kamenn nstroje ily tvrdit, e se lovk v tchto koninch objevil ji 600 000 let p. n. l., tedy v obdob zhran nejstar ho a starho paleolitu. Vce archeologickch nlez se vztahuje ke stednmu paleolitu (250 000 a 40 000 let p. n , kdy i na zem dne nho Rumunska il neandrtlsk lovk, kter byl nositelem tzv. monste tury. A jeho kultura byla primitivn a nezanechal mnoho stop, pesto existuj dkazy lids k innosti ze stednho paleolitu v karpatsk oblasti, zvl t uprosted tohoto obdob. Ne em je objev krytho osdlen z Ripiceni "Izvor" v up Botoani, pova ovanho za nejbohat enzvnj osdlen svho druhu v jihovchodn Evrop. V mlad m a pozdnm paleolitu (40-10/8000 let p. n. l.) vystdal neandrtlce typ lovka piens fossilis. V prostoru dne nho Rumunska pevldala kultura aurignack a gravittiana, ovlivnn tzv. ku rou magdalnskou. Jeskynn malby, nalezen v Ciciulat v up S#laj, a zvsn amulet z Mito ul Galben v up Botoani jsou prvnmi vrobky umlec kho a nbo enskho charakteru lid, em. Konec pozd nho paleolitu pat do geologick souasnosti - holocnu, kdy podneb a i sted na Zemi nabylo v podstat dne nho charakteru. Dal epochu vymezuj leta 10/8000 a 5500 p. n. l. V tomto obdob, nazvanm mezolit (i olit), se objevily skromn seznn pbytky lid, spolu se znmkami sbrn rostlin, vrobo troj (jako nap. motyky, no e i py), ponajcho zemdlstv a domestikace zvat. Pot a Ostrovul Corbului a Ostrovul Banului nedaleko eleznch vrat a podl stednho Dnstru. Zmnn dle it klimatick zmny v kombinaci s mimodn pznivmi biologickmi a geograf y, aby se pedhistorick lovk Stednho vchodu stal pstitelem. lovk pokroil z lovce vin se pemnil v zemdlce. Nov ra, pro kterou je charakteristick domestikace rostlin a , je znm jako mlad doba kamenn (neolit) a je vymezen lety

5500 a 2500 p. n. l. Potky usedlho ivota, spolu s objevenm se prvnch rurlnch komu roilej techniky pi zpracovvn kamene (le tn a perforace), po u vn keramiky a poz ly zkladn zmnu v ivot lidskho osdlen, kter se nkdy nazv "neolitick revoluce". osdlen vedly k hlubokm psychologickm zmnm. Msto migrantskch tlup o 20 a 50 lidech o charakteristick pro lovka z paleolitu, neolitit farmi asto ili ve vesnicch se 1 byvateli. Tato nov produktivn ekonomika se postupn roz ila z oblasti Srie a Palestiny na vchod k Mezopotmii a na severozpad k Anatolii a do oblasti Egejskho a Stedozemnho moe. Bl st Balknskho poloostrova k pedoasijsk, zvl t anatolsk oblasti, vedla k tomu, e se t ropy stala dal m stediskem neolitickho vvoje a nstupi tm roz en neolitickho zemd kontinentu. Tak se neolit v Evrop vyvjel postupn, zanaje v oblasti Egejskho moe a v poho Balk V kontextu tohoto v eobecnho fenomnu zaal neolitick vk v karpatsko-dunajsk oblasti ja vk zemdlskch a pasteveckch komunit, praktikujcch vykluovn a vypalovn lesa, kter lnch podl Dunaje. Prvn tlupy pi ly z Theslie a vytvoily kulturn skupinu v C#rcea (v )-Ocna Sibiulii ( upa Sibiu)-Gura Baciului ( upa Klu ). Byla soust kultury starevsko-lr zahrnujc rozshl zem od dne nho Bulharska, pes Srbsko do Moldavska. Roz en neolit bytku zem dne nho Rumunska probhlo v nsledujcch nkolika vlnch osdlen. Vyvrcholenm neolitickho vvoje v Rumunsku byla pozdn doba kamenn (tzv. eneolit i chalk lit) ve 4. a 3. tiscilet p. n. l., kdy do lo v tomto regionu k dle itmu pokroku v soci hospodskm i du evnm ivot obyvatel. Nejreprezentativnj vsledky v tomto obdob byly urou Ariusd ve vchodnm Sedmihradsku, kulturou Cucuteni v Moldavsku, kulturou Gumel ni#a v Muntensku a Dobrud i, kulturou Petresti v Sedmihradsku a kulturou S#lcu#a v Oltensku. Nejcharakteristitj byla v prvn polovin 4. tiscilet p. n. l. kultura cuc -trypilsk v Sedmihradsku a na zem dne nho Maarska a Uk ra jiny. Vtvory neolitick a aneolitick civilizac v karpatodunajsk oblasti pat k nejdle itj rick Evrop a spolu s archeologickmi nlezy ve zbytku dunajsk kotliny, na Jadranu, Egej skch ostrovech a na jihu Apeninskho poloostrova vytv to, co se nkdy nazv Star evro lizace. Charakterizovalo ji trval usdlen, sm en hospodstv (obdlvn pdy, pstov ky a zpracovvn mdn rudy v Sedmihradsku a Bantu), jist hierarchie len komunity, ex okroilej ch mezilidskch svazk (od roz en rodiny k zemn kmenov struktue) a uspo videl do malch komunit. V oblasti duchovn byly vznamn svatyn v Par#a, C#scioarele a T rueti. Tisce nalezench antropomorfnch a zoomorfnch figurek z hlny i kamene, velmi r tickch a stylizovanch, prokazuj existenci nkolika bo stev, uctvanch tmito lidmi. Vel odost keramickch forem a jejich mimodn pestr zdoben jsou dkazem vysokho vkusu lid olitickch a eneolitickch civilizac. Kolem roku 3000 p. n. l. zaaly na zem dne nho Rumunska pronikat prvn skupiny lid ind pskho pvodu, kte v nsledujc dob (2500-200) urili proces indoevropeizace, resp. vyt ckho substrtu, z kterho v budoucnu vznikly dck kmeny. Mlo je toho znmo o jazyku a etnicit tchto lid, ale v eobecn se pedpokld, e patil sk populaci. Toponyma a hydronyma, vytvoen s ast hlsek nt(h) a s(s), se nalzaj v c to-balknsk oblasti, jako Perinthos, Tiaranthos, Algyscus, Odessos a dal , mohou bt poz tatkem mluvenho jazyka tchto Protoevropan. Proto e prvn lid indoevropskho pvodu, kte se usadili v karpatskm a balknskm prosto dal ch stoletch prosadili jako Thrkov, mluv se nkdy o nich jako o Prathrcch. THRKOV (cca 2000-650 p. n. l.) Ji po roce 2500 p. n. l. se zaaly objevovat nespecifik van komuny tchto Prathrk. Na ly se po nich pohebn mohyly, zoomorfn figurky, kola z j uchch kr a hrnce nzk kvality, patc k archeologick kultue Cucuteni a Gumelni#a. V t bjevily i opevnn usedlosti s pkopy a valy, mnoh hroty p a kop, velk epelov no e aly na to, e do oblasti pi li migrujc lid, kte tu vytvoili stav nejistoty a konflik vchodoasijskch step a byl to zatek migrace nrod z vchodu, kter v jednotlivch vln nkolik tisc let (od poloviny 4. tiscilet do druh poloviny 2. tiscilet), pi ly do oblasti Star evropsk civilizace ly nov kultury, zpsobily sthovn n kterch komunit, ale i nov syntzy a modifikace st ilnch struktur. Tyto udlosti jsou spojeny s procesem indoevropeizace obrovskho zem mezi Indickm poloo strovem a zpadn Evropou. Na konci eneolitickho vku (kolem 3500 p. n. l.) probhla dle nick a kulturn syntza, kter vystila v objeven se novch etnik a kultur. Tyto "nrody" identifikovat s tradinmi etnickmi skupinami Star Evropy: eky, Ilyry a Thrky. Posledn ali znanou st stedn a jihovchodn Evropy, vetn zem dne nho Rumunska. eck histo

"populace Thrk je vt , ne v kterkoliv jin zemi, s vjimkou Indie. Kdyby se Thrkov notit pod jednm vldcem v homogenn celek, byli by nejmocnj m nrodem na zemi a nikdo by jim nemohl postavit". Dal historick obdob, doba bronzov (3500-1200 p. n. l.) rovn pinesla vvoj thrckh a. V dob bronzov, kter zaala na zem dne nho Rumunska kolem roku 1800 p. n. l. a trvala tisc let, zaala prvn etapa formovn thrckch kmen. Zhruba kol 2000 p. n. l. se pvodn neolitick obyvatelstvo zaalo msit s indoevropskmi kmeny, kte do Evropy pravdpodobn z jihozpadn Sibie. Civilizace bronzovho vku v karpato-dunajsk oblasti je dal dle itou kapitolou v djin Evropy. Toto obdob charakterizovaly klid a stabilita, zvl t v letech 2000 a 1500 p. n. l., kter pinesly bezprecendentn prosperitu. Do lo k prudkmu demogra kmu rstu, co prokazuj archeologick vykopvky mnoha velkch osdlen, z nich nkter b alurgie doby bronzov, i kdy nen mstnho pvodu, doshla vysok rovn, co dokazuj boh vch pedmt (nstroj, zbran a perk) v rozlinch lokalitch v Sedmihradsku, nkter z ovaly nkolik tisc pedmt (v Uioara a p#lna). Rozvjely se vztahy se sousednmi i vzdl , co dokazuj nlezy baltskho jantaru, nebo myknskch me a motyk. Thrck spolenost b stratifikovna: mnoh nlezy, jako zlat miniatury lodk, etn perky, schrnky s bohatm opevnn sdli t, bojov sekery, mee a dky, ukazuj na existenci bohat aristokracie hrd ajcch Mykany. Svatyn, nalezen v S#lacea (severozpadn Kri ana), S#rata-Monteoru (severovchodn Munten ), a olt, nalezen v Sighioara (v Sedmihradsku), prokzaly, e vedle kmenov aristokraci ravdpodobn existovala vrstva kn . A konen pak i ni vrstvy, zabvajc se kutnm v mesly, zemdlstvm a obchodem. Pokud jde o kulturn ivot Thrk, jejich keramick vtvory inmi dekory, v kterch pevldaj abstraktn geometrick a vlnovkovit motivy, svd o m Archeologick nlezy a lingvistika dle ukazuj na komplikovan nbo enstv, ve kterm se s ov bohov se starmi, a proto e pevldla indoevropsk bo stva, pevldlo uctvn slunce spalovn zemelch. Thrkov mluvili jazykem pbuznm jazyku starch baltickch, slovansk dickch nrod, kter v echny zahrnujeme do skupiny zvan satem. Thrkov, kte ili na z Slovenska a po ecko a severozpadn Anatolii, mluvili pochopiteln mnoha dialekty. Tvrce a iitele kultur doby bronzov v karpato-balknskm, tzv. protothrckm prostoru lz a ovat za nejstar pedky dne nch Ru mun. Ponaje rokem 1400 p. n. l. do lo na karpato-dunajskm zem k dle itm kulturnm a etni k kmeny z zem kultury Sabatinovka se hnuly na zpad, zatmco tvrci pohebnch mohyl (H er-Kultur) se vydali ze stedn Evropy na vchod a jihovchod, a tak zpsobili pemstn n rckch kmen a masivn sthovn nrod na jih a jihovchod Evropy, dl do severozpadn A o Egypta, Srie, Fnicie a Palestiny. Tento jev, kter se udl na konci doby bronzov a na potku doby elezn (1200-1000 p. n. l.), je znm jako velk egejsk migrace. V jejm pr er thrck kmeny, Phrygiov, Bythinov a Moesiov, sthovaly z Balknskho poloostrova do e. K historickm dsledkm migrace thrckch kmen v karpatsk oblasti patil potek nov vv n doby elezn (zvan hal tatsk). Sm en etnickch a kulturnch skupin pedchozho obdob edlo ke zetelnj mu rozdlen mezi severnmi a ji nmi Thrky. Dlen thrckch kmen pok a 1150 a 850 p. n. l.) a stedn (850-650 p. n. l.) doby elezn. Za tzv. pozdnho Hal t 0 -450 p. n. l.) lze ji mluvit o Getech a Dcch, dvou odno ch thrckch kmen, obvajc vernmi Karpaty, pohom Balkn (Haemus), stednm Dunajem, ernm moem a Dnstrem. Proces diferenciace mezi thrckmi kmeny v jihovchodn Evrop se zkomplikoval v polovin l tiscilet p. n. l. V dsledku psoben vliv sousednch civilizac, vnitnch rozpor, g ostaven a vnj ho ohro en, do lo k rozdlnmu vvoji na jih a na sever od poho Balkn. ter byly v pmm kontaktu s pokroilou civilizac ek, Per an a Makedonc, se vyvjely kmeny, kter ily na sever od hor, vetn Get a Dk, se rozvjely pomaleji, mj. i proto, dal m invazm nomdskch kmen. GETOV A DKOV O stolet pozdji, za vldy mskho csae Hadrina, se geograf Ptole maio rch thrckch kmenech, ijcch v severnch balknskch oblastech, a uvd Gety na obou b ostoboky v severnm a stednm Moldavsku a Tyragety na ece Tyras (Dnstr). Informace alexandrijskho vdce v ak byly velmi chud. Dal autoi byli ve vyjmenovvn d kch kmen pesnj , pi em zle elo na tom, zda psali v etin, i v latin. eck his to vysvtloval tak, e "nazv zmnn kmeny Dky, proto e si tak sami kaj a volaj je e znmo, e nkte ekov je oznauj za Gety". Informaci eckho historika potvrzuj osta ny, jejich autory byli Trogus Pompeius, Appian a Plinius star . Strabon informace je t

vc specifikoval a zaznamenal, e Dkov mluv stejnm jazykem jako Getov, tedy dialektem kho jazyka. Proto dne n historiografie obvykle u v termn Geto-Dkov k pojmenovn kme ezi Karpatami, pohom Balkn a ernm moem. Stejn jako Keltov v zpadn Evrop, byli Ge kou bz, na kterou byla v jihovchodn Evrop pozdji implantovan latina, a tak vznikl je romnsk nrod v tto oblasti: Rumuni. Getov a Dkov obvali obrovsk zem. Strabn p e, e "Getov zaujmaj zem k moi a n stran smrem k Nmecku a k Isteru (Dunaji)". Informace eckho geografa dopluj jin lite ngvistick a archeologick dkazy, kter v echny dohromady dokazuj, e Geto-Dkov obvali a severozpad k Morav a stednmu Dunaji, na jihozpad zem dne nho Srbska a na jihu k hodn hranic zem Geto-Dk tvoilo pobe ernho moe a eka Dnstr, ppadn Bug, na jina a ji n Polsko. asem nkter okrajov geto-dck zem ovlivovala ptomnost jinch nrod, jako Kelt na ek a Skyt na vchod a germnskch Bastarn na jihovchod. Tm se vydlila zem, obv o mezi Tisou, pohom Balkn, ernm moem, Dnstrem a severnmi Karpaty se ptomnost Geto ontinuln.

Posledn fze prvn doby elezn (cca 650-450/400 p. n. l.) a prvn dv fze druh doby e 450/400 do potku 2. stolet p. n. l.) znamenaly zvl tn historick obdob v evoluci sev rckch kmen. Stle je t byly rozdrobeny, prochzely obdobmi hospodskho, socilnho a , kter se od sebe navzjem li ila, a pichzely do kontaktu s jinmi nrody, ovlivujcmi istorii. Od poloviny 7. stolet p. n. l. zalo ili ekov nkolik koloni (apoikia) a obchodnch os poria): Histria (Istros, Istrie, Istropolis, dnes Istria v up Constan#a, zalo en kolo nisty z Miltu roku 657 i 656) na pobe jezera Sinoie, Tomis (Tomeus, Tomi, dnes Consta n#a), Argamum (Orgame, dnes Capul Dolojman v up Tulcea), Calatis (dnes Mangalia v u p Constan#a), Tyras (dve Cetatea Alb# v Rumunsku, dnes Belgorod Dnestrovskij na Ukr ajin) a "Histrijsk pstav" (v ji n Besarbii, neidentifikovn). Na zpadnm a severnm to osdlen, nle ejc "ekm za moem", tvoila spoleenstv instituc, civilizac a jazy mstem. V historii regionu hrla integrujc roli a pedstavovala dle itou kapitolu histo Thrk a Skyt. Vzhledem k vysplej kultue a pokroilej m institucm mli ekov velk vliv na mstn o inspirovali k vytven sofistikovanj ch forem organizace. zk vzjemn vztahy vedly k p enizaci sousednch thrckch kmen. eck vliv se roz il daleko za hranice regionu a eck luxusn pedmty a nejlep oleje a vna se prodvaly po cel Dobrud i, ale tak v severn , Muntensku a Oltensku. Dsledkem eckho vlivu byl kulturn pokrok cel oblasti. Politick vztahy mezi eckmi kolonisty a mstnmi thrckmi kmeny se mnily. asto byly m jindy neptelsk, pln handrkovn o poplatcch. Zvl t v obdob helnskm, kdy v eobecn ck mstsk stty k tomu, aby pijaly ochranu getskch krl. Tak ekov sehrli dle itou roli ve vvoji Geto-Dk. Odkryli je z historick anonymity, z do stedoevropskho hospodskho obhu, a tm polo ili zklad pro pozdj latinizaci obla Ostatn nrody, s nimi Geto-Dkov pi li bhem 7. a 3. stolet p. n. l. do styku, neml statn vliv jako ekov. Plat to teba o Skytech (kmeny rnskho pvodu), o nich se mluv stolet na severn a vchodn hranici geto-dckho zem, nebo Bastarnech (kmeny germnsk kte se koncem 3. stolet usadili v severnm a stednm Moldavsku a v Besarbii. Jedin Keltov, kte pi li ze zpadn sti kontinentu koncem 4. stolet p. n. l. a usad mihradsku, sehrli podstatnj roli. Pispli vznamnmi vynlezy a tech nikami druh doby sk) v zpadnch oblastech a Geto-Dkov se od nich nauili taven eleza a pou vn hrnskho kruhu. Do konce 2. stolet Keltov s domcm dckm obyvatelstvem. Bhem prvn sti geto-dckho starovku probhly dle it hospodsk, sociln a politick lkn, Dunajem, ernm moem a za Karpatami, byli pokroilej ne obyvatel sedmihradsk pl ast mezi stednm Dunajem, Tisou a zpadnmi Karpatami. Vysvtluje se to faktem, e ti dru li dlouho ovldni Skyty a pak Kelty, zatmco kmeny, ijc v karpatsko-balknsk oblasti, zy dostaly pod vliv vce pokroilch ek, 2. krlovstv dk cca 650 p. n. l. - cca 150 p. n. l. Per an a Makedonc. Historick dkazy tak ukazuj, e nkter kmeny, ijc za Karpatami

, jako Getov, Moesiov a Tribaliov, zalo ily v 6. a 3. stolet p. n. l. vlastn mocn politick organizace, veden domcmi dynastiemi. Nejstar psan informace o zem severnho Balknu se zmiuj o Getech, ijcch ji n od Hrodotos v Histories uvd, e bhem ta en perskho krle Dareia I. proti Skytm v letech p. n. l. se Getov v Dobrud i postavili Per anm na odpor. Byli v ak pora eni. To je prvn zmnka o Getech. O stolet pozdji Thkydids mluv o njakch Getech, ijcch ji n od Du o boku krle Odrysian Sitalkese proti spojencm Athn za Peloponsk vlky v roce 429 p. V dal m uvd, e byli strjci vtzstv krle Seuthese nad athnskmi u Chersonesu. Politick zmny, ke kterm na Balkn do lo bhem vzestupu Makedonie a pdu eckch mstsk intenzifikaci politickch a diplomatickch aktivit nrod v cel oblasti. Posledn vznamn Odrysan Cotys I. pipojil vedle Dk i kmeny Misyjc a Tribali. Kdy v roce 360 p. n. l. zemel, "stt" se zaal rozpadat. Po dobyt odrysijskho krlovst ihu Thrcie v roce 341 p. n. l., uzavel Filip II. Makedonsk alianci s krlem Skyt Ateasem, kter prv v t dob napadl Dobrud u. Skytm kl dpor Histrie, j velel tyran, oznaovan starmi prameny jako "krl Histrian" a kter voj pomhala Byzanc. Zatm Filip dobyl Perinthos na pobe Egejskho moe a rychle poslal voj a pomoc Ateasovi. Ten mezi tm msto dobyl sm, vojky nepoteboval a odmtl ji nepotebno ouvu. Aby potrestal Skyty za jejich zpup-nost, uzavel Filip v roce 340 p. n. l. smlouvu s getskm krlem Cothelasem, kterou stvrdil satkem s jeho dcerou Mede ou. Stala se estou enou Filipa II., kter vzpt zatoil na Skyty a zahnal je zptky za a tak pro svho novho tchna obnovil kontrolu nad celou Dobrud ou. Po nvratu do Makedon ie, cestou pes zem dckho kmene Tribali, utrpl Filip por ku a zra nn. Zhor en politick situace na zem severn od poho Balkn vedlo Filipova syna a nstupce a v roce 335 k vprav proti Tribalim. Byla to souasn pprava velkho ta en proti Persii. Mlad Tribalie a podnikl krtk ta en na sever pes Dunaj proti Getm, kte chtli zabrnit, a 4 tisci jezdc a 10 tisci p k pekroil eku. Informace, kter zanechal Arrian obsahuj i popis hospodsk socilnho a vojenskho vvoje Geto-Dk, ijcch na levm behu Prutu. eck historik tak kedonsk armda pe la pes bohat obiln pole a dobyla msto. spchy zajistily Alexandrovi mr podl severnch hranic balknskho teritoria kontrolovan kedonci. Bylo to v ak jen nakrtko, proto e ji roku 326 p. n. l. padl v boji s Gety a Skyty, usil ujcmi o poroben eckch mst na pobe , neopatrn vojensk guvernr Thrcie generl Zop smrt Alexandra Velikho v roce 323 p. n. l. oslabily makedonskou kontrolu nad duna jskou oblast, a naopak umo nily Getm stt se tu rozhodujcm faktorem. Projevilo se to jejich anga ovanost v udlostech po rozpadu Alexandrovy e. Bhem posled dvou desetilet 4. stolet p. n. l. poskytli rozhodujc pomoc eckm kolonistm na ernom edenm mstem Callatis v boji s makedonskm Lsimachem, krlem Thrcie. Av ak nejdle itj epizodou, kterou popsalo hned nkolik starovkch autor (Diodorus Sic bn, Trogus Pompeius), byl konflikt mezi Lsimachem a Gety, vedenmi Dromichaitem. Jeh o krlovstv le elo nkde v ji nm Moldavsku a vchodnm Muntensku a hlavnm mstem byla He pravdpodobn druh jmno pro Piroboridava (dnes Poiana v up Galac). Pinou konfliktu machem a Dromichaitem bylo, e makedonsk krl chtl z Dunaje udlat severn hranici svch knskch zem, zatmco getsk vldce si chtl udr et kontrolu nad eckmi msty na pobe h 300 a 292 p. n. l. uspodali dv ta en proti Getm a ob zkrachovala. Lsimachos i jeho syn Agathocles byli zajati a konflikt skonil tm, e Makedonie uznala getskou suverenitu nad zemm mezi dolnm Dunajem a ernm moem. Nov aliance byla stvrze man elstvm. Keltsk invaze na Balkn v letech 279 a 278 p. n. l. podstatn zmnila politick i etnick o en regionu. V Thrcii, na ruinch Lsimachova krlovstv, vznikl nov stt keltskho kr Je t pedtm pronikli Keltov do Sedmihradska. V dal m obdob jsou prameny a zznamy o Getech a Dcch skoup. Dva v Histrii odkryt npisy naznauj, e geto-dt vldci Zalmodegikos a Rhemaxos kontro mstsk stty kolem roku 200 p. n. l. Politick formace prvnho byla v severn Dobrud i, d na sever od Dunaje. Ve 2. stolet se v ji n Dobrud i vytvoila sttn formace Skyt, jim e krlov Sariakes, Canites, Acrosas a Charaspes. O ppadnch vztazch s Gety nen nic zn , co zbylo, jsou zmnn jmna, zachovan na mincch, ra ench v Callatis. Je tak znmo, en z mstnch krl, Oroles, zastavil postup germnskho kmene Bastarn do ji nho Moldavsk

i je t stoupla moc Geto-Dk, ijcch v Karpatech, zejmna kdy je vedl krl Rubobostes ( k o variantu jmna Burebisty a o udlosti z dal ho stolet) a kdy poklesl vliv Kelt v S radsku. Tak na zatku 2. stolet p. n. l. geto-dck spolenost zskala zejmna politickou zku en umo nilo v dal m obdob vytvoit pokroilej systm organizace a hrt aktivn roli ve vv odn Evropy. VRCHOL GETO-DCK SPOLENOSTI Uprosted 2. stolet p. n. l. vstoupili Geto-Dkov do nov vho vvoje, nejvznamnj z cel historie, kter skonila nastolenm msk nadvldy nad eritorii. Po materiln strnce toto obdob charakterizovala obecn specifika druh doby elezn: int rce v metalurgii, precizace a diverzifikace vroby a obchodu, v eobecn u vn hrnskh a zahraninch minc a impozantn demografick rst, kter vedl k tomu, e bhem l. stolet ilo severn od Dunaje na milion lid. Nejzajmavj m aspektem tto civilizace je objeven rozvoj protomstskho systmu, pedstavovanho tzv. davae. Je to slovo geto-dckho pvodu men sdli t. Jednalo se o organizovan oblasti, kter byly spoleenskmi, sprvnmi, obch enskmi a nbo ens kmi stedisky geto-dckch kmen. Nkter byly zbudovny zvl tn tech helnsk, keltsk i msk civilizace a tvoily tzv. murus Dacicus. etn dck opevnn b m severn od Dunaje (vznanm pkladem je komplex opevnn v horch Sebe, kter vytv lem hlavnho msta dckho krlovstv Sarmizegetusy), kde Dkov vytvoili jeden z nejsiln systm v "barbarskm" svt. Co mj. tak vysvtluje, pro tak dlouho trvaly msko-dck ystematick snaha man tato opevnn likvidovat. Impozantn hospodsk vvoj geto-dckch zem inspiroval obchodn svazky s mskm svtem y man v tto oblasti ly zase ve stopch ek a vedly k invazi obchodnk, kte pin e ky italskch dlen jako ndob, bronzov a sklenn pedmty, ji n vna a oleje, a naopak ny, sl, dobytek, k e, zlato, stbro a elezo. Zlat pedmty, vyroben geto-dckmi emeslnky, byly nalezeny i ve vzdlen Skandinvii. i Dkov zaali razit eky a Makedonci inspirovan mince, pijmat i mince msk, m usn tup do stedomoskho hospodskho obhu. Extenzvn obchodn svazky s mskm svtem vytv zdj romanizaci Geto-Dk. Lze ci, e m dobyl Dcii zprvu ekonomicky, a pak i vojensky. Zkladnm zamstnnm Geto-Dk bylo zemdlstv. Pou vali devn pluhy ta en voly, chov dck kon vysoko cenili a ve vzdlenm ecku. Geto-Dkov ili v jednoduchch rodinnch d hlny a slmy. Domy mly tvercov pdorys a byly vystavny tsn jeden vedle druhho. Pra geto-dck spolenost se dlila na dv tdy, na lechtu (tarabostes, pileati), kter se id ovala no enm ko ench apek, a svobodn lidi (cometai, z come, co znamen vesnice, capill Svazky mezi tmito dvma skupinami je t k definovat, pravdpodobn lo o njakou formu p odnch lid a jejich vesnic lecht. Mlo, ne-li vbec, u vali otroky a nen znmo, e by v existoval njak trh s otroky. Vojen t, politit a nbo en t pedci se obvykle rekrutovali ze lechty. Dkov byli stedn postavy, nosili bohat vlasy a plnovous. Jejich podobu znme z basrelif na Trajnov sloupu v m. Nosili ko ili pes nohavice a v pase pepsanou opaskem. Za patnho poas oblkali pl , spjat na rameni sponou, nebo kenn i vlnn epice byla vyhrazena vldnouc td. Zvl tnost Dk byl zahnut me a p ou, prodlou enou pruhem ltky do formy hada. Takov praporec v boji, kdy ho nafoukl vtr, vydval skpav zvuk. Geto-dck umleck vtvory charakterizuje jednota vrazu a techniky. Jejich architektura, mn a emesln vrobky reflektuj tyto charakteristiky a potvrzuj syntzu s rozshlmi vl atnch kultur. Geto-Dkov vyrbli vysoce kvalitn ndob, velmi rznorod co do forem, technik a zdoben s nalzaj archeologov po celm rumunskm zem. Nejzajmavj nlezy svatyn svd o sp v Sedmihradsku (Sarmizegetusa, Costeti a Raco), Vala sku (Pope ti), Moldavsku (Barboi, Brad a B#tca Doamnei) a severn Bukovin (Dolin jany). KULT ZALMOXIDA Zkladnm nbo enstvm Geto-Dk byl Zalmoxidv kult. Dodnes se odbornci ne na tom, zda lo o mono- i polyteistick nbo enstv. Vedle Zalmoxida, kter byl pravdpodo em zem, vegetace a plodnosti, je znmo je t jmno Gebeleizis, jen byl bohem slunce, a Be ais, bohyn msce, les a kouzel. Kult boha Zalmoxida charakterizovala vra v nesmrtelnost ducha a siln vazby ke sttn s truktue. Hrodotos napsal "v, e nezemou, a ti co pesto zahynou, jdou pak pmo k Zal Gebeleizisovi, nebo jak jej volaj". V dob Hrodota komunikovali Dkov se svm bohem ritu i obtmi, ale v dob Platna, kter se o nich zmnil v dialogu Charmides, se ji jako prost

nci k bohu konstituovala vrstva kn . Kult Zalmoxida byl pln zalenn do sttn struktury. Stejn jako lechtici se i kn li i Dt kn byli v en pro svou vzdlanost. Mli urit znalosti z botaniky a lkastv a prvu eckho a pak latinskho. Jejich vhlas se udr el po stalet. Na ni spoleensk rovni byla cta k Zalmoxidovu kultu nevaln, a to pomohlo, aby do nj ly nkter eck a msk prvky. Aristokratickou povahu Zalmoxidova kultu dokldaj zk vz rlem a veleknzem. Kombinace obou funkc v nkterch obdobch svd o neoddlitelnosti n u. Dal m dle itm aspektem Zalmoxidova kultu bylo odmtn smyslnho svta ve jmnu ducho Aby mohli komunikovat se Zalmoxidem a nakonec doshnout nesmrtelnosti, museli se Dkov zci tlesnch pn. Platn ve zmnnm dialogu vyprv, jak thrck lka ekl Sokratovi, e do lidsk du e je ak se "rychleji dostav zdrav". Idea odmtn tlesnch pn byla pinou pkazu Burebi ea zniit v cel zemi vinice, proto e vno m korumpujc vliv na spolenost. POLITICK IVOT GETO-DK Politick ivot Geto-Dk se mnil bhem 2. a 1. stolet p. n. l stupn mizely politick formace z oblast mezi pohom Balkn, Dunajem a ernm moem, kter byty many. Naopak zeslila getodck formace na sever od Dunaje, nalzajc se pvodn v mimo karpatsk oblouk, pozdji v horch Sebe a v Sedmihradsku. Toto geto-dck krlovstv ln vazby na msk svt, zvl t provincie, obvan Geto-Dky. To v e se dlo na pozad politickch a zemnch zmn v oblasti a ve znamen postupu msk o jihovchodn Evropy. V roce 168 p. n. l. padlo makedonsk krlovstv a stala se z nj incie, po por ce achajskko spolku vznikla v roce 146 p. n. l. provincie Achaia, man o i mstsk stty na pobe ernho moe, nkolikrt porazili Thrky na severnm Balkn v l vali vojensk ta en na sever od Dunaje. V roce 106 p. n. l. se Dkov poprv stetli s edonsk prokonzul M. Minutius odrazil tok Dk severn od Dunaje. sp n bitvy svedl s D nsk prokonzul Scribonius Curio v roce 74 p. n. l. na zem dne nho Bantu. V letech 72 a p. n. l. Terentius Varro Lucullus ovldl eck msta na pobe ernho moe. V dsledku t meny, kter ily mezi pohom Balkn a Dunajem ztratily nezvislost. Dostaly se pod pmou a zaal intenzvn proces jejich romanizace. BUREBISTA V prbhu prvnho stolet p. n. l. se krli Burebistovi (cca 70-44 p. n. l.) podailo poprv sjednotit getodck kmeny a poddil si i Kelty a snad i B arny. V letech 55 a 48 p. n. l. si Burebista porobil v echna eck msta na zpadnm pobe ernho moe. konec postavil i mu. Strabn (Poseidonios) o nm napsal: "Nejprve zskal v nost svho km kdy pozvedl lid uvr en etnmi vlkami do alostnho stavu. Vchovou, stdmost a poslu vn, e zakrtko vytvoil velkou i a vt inu sousednch kmen porobil. Zaali se ho bt estn pekroil Dunaj a plenil Thrcii a k dalek Makedonii a illyrsk zemi." Star npis z Dionysopolis vyprv, e Burebista byl "prvn a nejmocnj mezi v emi krli, li Thrcii, pn celho zem tto strany velk eky". Jeho krlovstv, s centrem pravdpodo hodnm Muntensku a jihozpadnm Moldavsku, vyu ilo diplomatickch i vojenskch prostedk k en rozshlch zem, rozpnajcch se od poho Balkn k severnm Karpatm a od Panonsk n dck stt se stal dle itm faktorem regionu. Podle Strabna mohl dck krl povolat do z tisc mu . Burebista zashl i do msk obansk vlky a podpoil Pompeia proti Juliovi Ca y byl na beznov Idy v roce 44 p. n. l. Caesar zavra dn, pipravoval prv ta en proti i. Ten se v ak, krtce nato stal rovn obt spiknut a jeho krlovstv se rozpadlo. m te mohl sn it tlak a sp e ovlivovat rozlin geto-dck formace. V nsledujcm obdob rozdrobenosti vldli drobn kmenov nelnci, z nich nkte, jako kou eli Dky znovu sjednotit. V oblasti orasteiskch hor se udr ela sttn formace, kter s v ele Deceneu, Comosicus, Scorilo a Duras-Diurpaneus. man podnikali v t dob vpravy na sever, aby zskali koist a otroky, ale i zastra ili to napadali hranice impria a znepokojovali provincie na Dunaji. V 5. roce na eho letopotu Sextus Aelius Catus pivedl 50 tisc dckch zajatc. m v ak m o zlato, kdy se ocitl na pelomu vku ve finann tsni. Roku 11 n. l. sprvce Panonie Cornelius Lentilus porazil Dky v Bantu a Oltensku. V roce 15 n. l. vznikla provincie Moesia. Dobrud a zstala jako soust klientskho thrck krlovstv. Za csae Claudia byla v roce 46 spojena Dobrud a s provinci Moesia, kter se rozprostral na levm behu Dunaje od st Svy a po dunajskou deltu. V roce 56 sprvce provincie Silv s Aelianus pivedl pes 100 tisc dckch zajatc. Souasn zaal stavt opevnn podl hra Kdy po smrti csae Nera v roce 69 vypukla obansk vlka, vzbouily se dck, bastarnsk

k kmeny a napadly Moesii. V letech 85 a 86, kdy v Sarmizegetuse vldl Duras-Diurpaneus a v m Domicin, vpadli Dk o Moesie. msk oddly Cornelia Fuska je porazily a zahnaly za eku. Krl Duras se nato vzdal vldy rospch svho synovce, zku enho vlenka Decebala.

MSKO-DCK VLKY Decebal (84-106 n. l.) vytvoil mocn stt. Byl to nejlpe organizovan an "barbarsk" stt v 1. stolet na eho letopotu a stal se hrozbou i pro m, kter vytvo ncie Moesia roz il svou moc po Dunaj a ern moe. Schopn politik, diplomat a vojensk s Decebal mobilizoval i sousedn kmeny proti mu, jak pi el na trn v roce 84. Pekroil Du hned zatoil na Moesii, kde porazil mskou armdu, kter velel sprvce provincie Oppius inus. Pak pokraoval ve vtznm ta en a odrazil msk protitok, veden Corneliem Fuskem zatoil ji n od Dunaje, vyplenil Moesii a zastavila jej a nov msk armda Iuliana Te nho velitele, kter Dky zahnal zptky za Dunaj. Roku 89 byla uzavena po vtzstv u ban pae smlouva mezi dckm krlem a csaem Domicinem (81-96), uznvajc Dcii za klientsk tvrzujc jeho zemn status. Navc smlouva poskytla Dkm msk vzdlance, vlen stroje lep en obrannch kapacit. Situace se zmnila po nstupu csae Trajna (98-117), kter rozhodl o ta en proti dckmu aby bylo jednou prov dy zlikvidovno jako hrozba na severn hranici e. Krom toho, e se pomstt za poni ujc por ku mskch vojsk za csae Domicina, ml Trajn dal v n d o pro pipravovan ta en proti Partskmu krlovstv. Tak doufal, e ovldne bohat zlat i zva oval mo nost ko lonizace jejich zem. Proto ji v prvch letech sv vldy dal nov c vm behu Dunaje v soutsce elezn vrata prokopat strategickou silnici, kter byla oznaen ako Tabula Traiane. msk dobvn bylo npln dvou dlouhch vlek (101-102 a 105-106). Je t ped prvnm ta enm vykonal Trajn peliv ppravy, nap. najal vojky z M kte znali dckou taktiku. Trajnova 150 tiscov armda se pepravila pes Dunaj po lodc Bersobis (Berzovia). Ta en provzely t k boje, proto e Dkov tvrd vzdorovali ve svch nostech. man nakonec zskali dle it vtzstv u Tapae, a kdy pi la zima, zastavili se v blzk ta Sarmizegetusy. Na jae roku 102 pe li Dkov do protitoku a napadli msk pozice v Dobrud i a podl Dun ze ulehit ohro enmu hlavnmu mstu. Protitok ale selhal, proto e msk oddly z Moesie v bitv u Tropaea Traiani (Adamclisi) a Nicopole. To umo nilo csaovi pokraovat v toku a Sarmizegetusu. S mskou armdou pod hradbami nezbylo Decebalovi, ne po dat o mr. Dkov se museli vzdt vhod, kter zskali smlouvou z roku 89, a vydat vlen stroje a Trajn zskal prvo mt vojensk posdky v dckch pevnostech podl levho behu Dunaje. P ika Cassia Diona umstili man posdku i do hlavnho dckho msta. Pot, co se z Dcie s kmu architektovi Apollodrovi z Dama ku postavit pes Dunaj pevn most, kter spoj Dcii vznamn dlo mskho stavitelstv, byl postaven u Drobeta, kde Trajn zdil i stlou vo ku. Nov konflikt mezi many a Dky vypukl o ti roky pozdji, kdy Decebal nechtl plnit podm v smlouvy a odmtal odzbrojen. V roce 105 proto Trajn podnikl nov ta en proti Dkm. Armda pekroila Dunaj po novm most, ale pak se vydala jinou cestou, pes oltensk pln lt a pak severozpadnm smrem podl eky a pes prsmyk Turnu Rou pekroila Karpaty. Na 106 csa opt stl ped hradbami Sarmizegetusy. Tentokrt msto dobyl a donutil Decebala s bytkem vojk ustoupit na sever. Po nkolika arvtkch dck krl zvolil sebevra du, aby n zajet. Pbh obou ta en proti Dkm dodnes zachycuj relify na Trajnov sloupu v m. Trajn pemnil nejvt st Dcie v provincii. Byla posledn pipojenou k impriu. Dobyt zem na sever od Dunaje obvanho geto-dckmi kmeny many znamenalo zkladn zmn ituaci regionu. "Barbarsk" politick formace, schopn postavit se impriu, zanikla. m se tak stal jedinou autoritou v karpato-dunajsk oblasti. Svobodn vvoj Geto-Dk se zastavi l. msk armda se vrtila z Dcie s obrovskou koist. Poklady, naloupen u Dk, pomohly oz omiku impria. Do Itlie bylo pivedeno mnoho novch otrok. Na Trajnovu poest vznikaly v nky vtzstv a mezi nimi i ji zmnn Trajnv sloup. MSK PANSTV V KARPATO-DUNAJSK OBLASTI Nov provincie nejprve zahrnovala sedmihradskou ( arpatskou) st Decebalovy e. Maramure , Kri anu a severn Moldavsko man nedobyli a d bodn Dkov - kmeny Kostobok a Velkch Dk.

Ji mnoho let se diskutuje o osudu dckho obyvatelstva, kter si man podmanili. Nkte ov tvrdili, e to znamenalo absolutn peru en svazk mezi mskou provinci Dci a dck umentovali tm, e man vybili pvodn obyvatelstvo. Podobn politika byla proti zjmm i roto se zd tento argument nereln. Nastolen msk nadvldy pochopiteln zsadn zmnilo historick vvoj Geto-Dk: star kr eho specifick formy spoleensk organizace zamnila msk sprva, do lo k pesunm obyvat la se jeho sociln struktura. Mnoho Dk odvedli man do otroctv. Jin najmali do rznch vojenskch jednotek, roztro na v ak zstala a stali se z nich nevolnci. Pliv latinsky mluvcch kolonist s odli nm ota, jinou kulturou i nbo enstvm, pinesl dramatick zmny do struktury obyvatelstva regi nu a zmnil jeho duchovn ivot. Z tchto dvod nastolen msk vldy znamenalo vznamn z doby. Pes dramatick zmny, ke kterm v msk Dcii do lo, je teba vidt i prvky kontinuity, j torem bylo samo mstn obyvatelstvo, kter se stalo zkladn etnickou bz romanizovanho o elstva na tomto zem. Brutalita vlek s many, kombinovan s pirozenm pnm po svobod n smrt je lep ne otroctv a pon en, vedla mnoh Dky, zejmna lechtice, k tomu, e v boji nebo spchali sebevra du, a tak nsledovali svho poslednho krle. Je i mo n, e n ny Dk uprchly a usadily se v sousednch zemch, neobsazench many. Nicmn obrovsk 3. pod nadvldou ma

vt ina mstnho obyvatelstva pe ila pd krlovstv, podrobila se dobyvatelm a pizpsobi tick situaci. Tito lid si uchovali mnoho prvk sv tradin kultury, nap. jazyk a nbo e er dodaly latinit v tto oblasti Evropy jist specifika. Nastolen msk vldy se uskutenilo v dob, kdy imprium ji postupn asimilovalo rozlin turn skupiny. ady mly zjem na co nejrychlej integraci obyvatelstva nov dobytch ze struktur a, jak zaznamenal Tacitus, nabzely v tomto smru vhodn podmnky. msk autority podporovaly jednotu, uznvajce nutnost, aby i nelatinsk nrody se podlel civilnm ivot v i, a tak eliminovaly rozdly mezi vtzi a pora enmi. Romanizace dosa dckho obyvatelstva probhla, a nakonec vystila ve zformovn rumunskho nroda. MOESIA V roce 15 na eho letopotu, kdy politick nestabilita v regionu ohro ovala balknsk dr av ia, se rozhodly msk ady vytvoit na zem mezi pohom Balkn a Dunajem provincii Moes Pvodn lo jen o zem ohranien ekami Dravus (Drva v Srbsku) a Dimun (Belene v Bulhars zdji, po rozbit sttu Odrysian a vzniku provincie Thrcie v roce 46, bylo k Moesii pipo eno zem mezi dolnm Dunajem a ernm moem. Do tto doby uveden zem kontroloval thrck tt a eck msta na pobe , tvoc te federaci, podzenou guvernrovi Moe sie. Tak se naje stalo integrln soust mskho sttu. V roce 86 csa Domicin rozdlil provincii Moesia na Moesia Superior s hlavnm mstem Sing dunum (Blehrad, Srbsko) a Moesia Inferior s hlavnm mstem Tomis (Constan#a, Rumunsko ). Hranici mezi provincie mi tvoila eka Ciabrus (ibrica, Bulharsko). Od doby prvn msk -dck vlky (101-102) zahrnovala severn st provincie Moesia Inferior (a do roku 117) i Moldavska, Muntensko, jihovchodn Sedmihradsko a pravdpodobn i vchodn Oltenii. Po roc 117 z tchto zem na sever od Dunaje Moesia Inferior zahrnovala jen oblast mskho tbor Barboi (u Galace) a nkter strategick body severn od st eky. Strategick umstn, existence eckch mst, dlouh stabiln tradice nezvislosti a blzko h provinci urily, e se Moesia Inferior vyvjela ponkud jinak, ne severnj balknsk dy Moe sia Superior a Dcie. Nicmn zstalo mnoho prvk spolench v em tem zemm. Nejdle itj byl spolen thrck etnick substrt oblast stednho a dolnho Dunaje. Na izan proces postupn vytvoil to, co lingvist nazvaj "msko-dunajskou komunitou" i " lingvistickou jednotou", ze kter vze el rumunsk nrod. Ptomnost dck populace v Moesia Inferior je potvrzena psanmi prameny (Strabn, Ovidius Cassius Dion), toponymy i hydronymy v tto oblasti (Oescus, Sucidava, Capidava, Di nogetia, Buridava atp.), jmny, nalezenmi na npisech (Arcibalis, Mucasius, Durrises Bithi atp.), stejn jako dal mi kulturnmi prvky, odkrytmi pi archeologickch vykopvkc n kontakt s many, ijcmi ve mstech, vojenskch tborech (canabae) a vesnickch oblast hlil proces integrace domorodc do sprvn struktury mskho sttu. Rozlin npisy ukazuj nkte Geto-Dkov aktivn v mstn sprv, slou ili ve vojenskch jednotkch, budovali v i dedikace csai a psali je latinsky. Jak velkho pokroku doshla romanizace, ukazuje p ostupn pemna tradinch jmen na msk (Genicius Brini, Aurelius Dalenes, Titus Valerius

), u vn latinskho jazyka, uctvn nkterch mskch boh, oslavy mskch svtk a p tolet bylo mstsk obyvatelstvo siln romanizovno a dalo se ji mluvit o Dko-manech. ekov, ijc na ernomoskm pobe spolu s Geto-Dky, hrli dl dle itou roli v ivot sv nrodn instituce, jazykovou a kulturn autonomii, ale i do jejich ivota hluboce pron ikla msk civilizace, jak dokazuje vytvoen conventus civium Romanorum v Callatid (Mang lia), usazovn man v Histrii a Tomid (Constan#a) a pijet mskho mincovnho systmu man pedstavovali nejdle itj etnick faktor v Moesia Inferior. Na rozdl od Dcie, k izace provdn systematicky, do tto provincie latinsky mluvc lid pichzeli neoficiln . msk kolonisty pitahovaly mo nosti, kter provincie nabzela, jako pstup k moi, ro na, kterou poskytovala armda i lostvo. Usazovali se v eckch mstech a podl pobe , al ve vnitrozem a podl Dunaje, kde vytveli etn nov vesnick osdlen. Tyto vesnice pak ko dle it stediska romanizace pvodnho obyvatelstva. Kolonist pou vali vysplej tec alitnj nstroje, pin eli s sebou i nov formy organizace, propracovan legislativn sy l politick, morln a nbo ensk koncepce a ili latinsk jazyk. Jejich vyspl civiliz mstn, i eckou, a tak se z Moesia Inferior stalo brzy pedmost balknsk latinity. Z administrativnho hlediska byla Moesia Inferior konzulrn provinci, kterou spravoval legatus Augusti pro praetore, vybran z ad bvalch konzul. Na rozdl od ostatnch thr vinci se zde udr ela ada zvl tnost v soudn a sprvn praxi. eck msta si uchovala au a tu ada komunit z man, i mstnch oban a dal ch etnickch skupin s privilegovanm aes), jako nap. Civitas Ausdecensium blzko msta Tropaeum Traiani (Adamclisi). Provincie mla silnou vojenskou ochranu, proto e hraniila s Dunajem a zemmi, obvanmi s odnmi getodckmi kmeny. Byla toti dle itm pedsunutm mstem impria, pokud nebyla dob om legie byly v provincii i poetn pomocn oddly. Vojci a veterni tvoili, stejn jako tnch provincich, dle it nstroj romanizace pvodnho obyvatelstva tm, e budovali used avli silnice, najmali mstn lidi do vojska a mli velk vliv v mstech i na venkov a po latinu a mskou vru. O romanizaci provinci Moesia Inferior, Moesia Superior a Dcie se z velk sti zaslou ila armda. Moesia byla obilnic impria. Dle itou roli hrly tak rybolov, emesla a obchod, kter m tou tradici v eckch mstech na ernomoskm pobe . Po msk okupaci byly tyto aktivity dovnm bezpenho systmu silnic (provinci probhaly ti csask silnice) a existenc do tomto ohledu se Moesia Inferior, na rozdl od ostatnch dvou geto-dckch provinci, orie ntovala sp e k mskmu vchodu, zvl t k emeslnickm a obchodnm stediskm na Helespon u a Egypt, i kdy udr ovala styky i se sousednmi zemmi. Msta hrla dle itou roli v hospodskm, socilnm, vojenskm a kulturnm ivot Moesie. isky msk civilizace, udr ujcmi integritu obrovskho impria a pitahujcmi mstn oby esia Superior bylo utvoeno pt koloni a pt municipi, v Moesia Inferior jedna kolonie a pt municipi. Souasn existovala i ada dal ch, nadjn se vyvjejcch lokalit. Vedle ovincie vznamn pispvala msta eck. Pod ochranou csask autority pro vala v echna o perity. Zvl t to platilo o Tomid (Constan #a), o n dobov npis hlsal, e je to "bril pole a prvn msto na levm behu". Z kulturnho hlediska man obohatili denn ivot obyvatel zem mezi pohom Balkn, Duna m. I v tom se Moesia li ila od ostatnch dvou provinci. Byla mstem vsteban msk i hel ry, ale tak mstem, kde se pvodn kulturn a nbo ensk hodnoty geto-dckho obyvatelstva y vc, ne teba v Dcii. Mnoh z umleckch dl, odkrytch v Moesia Inferior pat mezi ne incich. Pat mezi n nap. pohebn olt a mausoleum v Tropaeu Traiani (Adamclisi). Stejn jako v ostatnch provincich se i v Moesia Inferior uctvali rozlin bohov. To pro jednak petrvvaly nkter mstn eck kulty (zejmna kulty zakladatel mst a pak Apolna Dionsia, kter byl thrckho pvodu), ale tak dck kulty (thrck ryt Derzelas), stejn boh (Diana, Ceres, Fortuna), ale i nkterch boh orientlnch (Cybele, Isis a Mithras). oban na duchovn jednot impria, jejich oddanost mskm hodnotm a loajalitu k impriu rax kult csae a mskch bo stev. V Histrii byl v 1. stolet postaven chrm, vnovan Au oho chrm po cel provincii bylo pak vnovno nejvy mu bo stvu impria Jupiterovi. Proto e byla Moesia st e, oficilnm jazykem tu byla latina, co dokazuj etn nalez Lingvistick vzkum pak prokzal, e latina, kterou se mluvilo v Panonii, Dcii a Moesii, se zformovala v dialekt, obvykle nazvan dunajsk latina. Pro Moesii Inferior bylo ty pick, e se tu, zejmna podl pobe , pou vala hodn i etina. Politick vvoj provincie Moesia od 1. do potku 3. stolet je spojen s histori msk celho Balknu flavinskmi csai nastalo obdob hospodsk prosperity, politick stabili nho rozvoje. Za Trajna Moesia pro vala obdob vojensk konsolidace a zemn expanze, kdy

pipojena zem na sever od Dunaje. Konflikt Marka Aurelia (161-180) s Kvdy a Markomany v letech 161 a 180 a vyplenn zem ji n od Dunaje v roce 170 dckm kmenem Kostobok t litu naru ily. Bylo znieno mnoho lokalit, mezi nimi Noviodunum, Dinogetia, Ibida, T ropaeum Traiani, Histria a Callatis. Po tchto t kch dobch se ivot vrtil do normlnch a to za vldy dynastie Sever (193-235). Moesia v t dob doshla svho nejvt ho rozvoje , co patila mu. Po smrti csae Alexandra Severa (222-235) postihla i ada barbarskch njezd a jako d jensk anarchie. Opakovan njezdy svobodnch kmen: Karp a Gt v roce 283, Karp v roce 258 a 263, Gt, Karp, Taifali, Bastarn a dal ch v roce 248 a 250, G v roce 258 a 263, Gt a Heruli v roce 267 a 269, drtiv por ka msk armdy u Abritta (Razgrad v Bulharsku) v roce 251, i to, e mnoh rptor chtlo vyu t dunajsk armdy ve svch vnitnch konfliktech, vedlo nakonec k destr oesie, zvl t Moesia Inferior. Teprve po velkm mskm vtzstv u Nesta v roce 267 a Nai Srbsku) v roce 269 bylo mo n konsolidovat obrann linie a vybudovat nov opevnn v provin ich na jih od Dunaje. stup mskch armd z Dcie za csae Aurelia na (270-275) pomohl p ranu impria na stednm a dolnm Dunaji a redukoval dlku hranic, kter bylo teba brnit. posilovn imperilnch hranic pokraovalo i za csae Dioklecina (284-305), kter poskyt t provincie zem Dobrud e, pejmenovan na Scytia Minor. Novou provincii hjila I. legie I via (sdlo v Noviodunu) a II. legie Herculea (sdlo v Troesmid). DCIE (106-271) Vojensk diplom, objeven v Porolissu (Moigrad v up S#laj) informuje, e 1. srpna 106 byla na zem severn od Dunaje zzena msk provincie Dcie. Z politick mapy tehdej ho svta zmizelo dck krlovstv a zbyly jen etn dck svobodn Kri any, Maramure e, Moldavska a Multenska, kter netvoily soust provincie. Nov provincie byla nejzaz vspou impria v barbarskm svt, umstn mimo jeho pirozen Peliv plnovan imperiln politika, vborn organizan a sprvn strategie ad a dob stm, to v e pomhalo sni ovat pocit nejistoty, kter byl pro region charakteristick, a D byla nakonec pln integrovna do e. Na severu za Dunajem se hranice mnily po lta a staly se stabiln a za vldy Pia Antonia a csa z rodiny Sever (138-235). V t dob provincie zahrnovala zem mezi ekou Tisa, oku s Dunajem, pak podl dolnho toku eky Mure, podl zpadn strany Apusenskch hor, pod ome a podl vchodnch a stednch Karpat po Cumidava (R#nov v up Bra ov), prsmyk Ruc# dn Muntensko a dol po Dunaji. Pvodn geto-dck obyvatelstvo, kter se stalo zkladem nov civilizace, poskytlo sv spec rysy, zatmco latinsky mluvc kolonist pinesli na sever od Dunaje sv msk zvl tnosti u geto-dckch obyvatel prokazuj literrn prameny (Cassius Dion, Lactantius a Eutropius) , npisy, oznamujc por ku Dk, ale ne jejich vyhlazen, velk podl vojenskch jednotek ojk, naverbovanch na zemch severn od Dunaje, jmna v nkterch npisech (nap. Deceba P. Aelius Decianus), mstn toponyma a hydronyma geto-dckho pvodu, kter dl u vali m elum, Apulum, Dierna, Cumidava, Malva, Potaissa, Alutus, Marisia, Carpates atp.) a asi 170 slov geto-dckho pvodu jako buz# (ret), b#iat (chlapec), c#tun (osada), m az#re (hrch) a vatr# (ohe), kter se uchovala v rumun tin, stejn jako etn archeologic pvky. Postupn rozvoj romanizace, posilovn csask moci a snaha integrovat mstn obyva do politickch a sprvnch struktur impria zmnily statut pvodnch obyvatel. Podleli se e kerm dn ivota v provincii, vzjemn se stkali s ady a latinsky mluvcmi kolonisty roli v hospodskch vztazch mezi vesnickmi a mstskmi oblastmi. Nakonec se stali i ms . Poetn Ulpiov, Aelio v a Aurelinov, kte se objevuj na mstnch npisech, zahrnuj potvrzuj fakt pokraujcho formovn dako-romnskho obyvatelstva. man mli rozhodujc vliv na vvoj Dcie. Vojci a kupci, sprvci i prost lid, veter i v ichni se podleli na utven nov civilizace na zem na levm behu Dunaje. Pichzel iky, Galie, Dalmcie, ale i ze zpadoevropskch provinci, ppadn i z Orientu. Pinesli s u msk hodnoty, mluvili latinsky, zachovvali msk tradice a pomhali it toto v e, c tm faktorem romanizace. Zvl tnost provincie Dcie bylo, e instalace msk nadvldy probhala pod pmm dohlede rit, kter j daly oficiln a organizovan charakter a pinesly s n masivn a pokraujc oban. Historik Eutropius pochopil tento proces a napsal "Trajnus, pot co si podrobi l Dcii, pivedl sem velmi mnoho lid z celho impria, aby orali zemi a osdlili msta". A a npis prokzala, e 80 procent kolonist pichzelo do Dcie z vysoce romanizovanch s hli pemnit toto zem v kolbku latinity. Z administrativnho hlediska se statut Dcie za vce ne 160 let mskho panstv nkolikr yla imperiln provinci, kter stl v ele legatus Augusti v hodnosti propraetore i konzu

podle potu legi, umstnch v provincii. V roce 118 csa Hadrin (117-138) ve snaze zdok t systm obrany a vylep il koordinaci hospodskch, finannch a politickch zle itost r ncii do t distrikt. Byly to Doln Dcie (Dacia Inferior), za vldy Marka Aurelia zvan D a Malvensis, zahrnujc vchodn Oltenii, jihovchodn Sedmihradsko a snad i Muntensko, Hor Dcie (Dacia Superior), za vldy Marka Aurelia zvan Dacia Apulensis, zahrnujc zpadn Ol sko, Bant a vt st Sedmihradska a Dacia Porolissensis na severu Sedmihradska. Za csa xandra Severa vznikla nbo ensk rada t Dci, zvan concilium trium Daciarum. Zpotku bylo hlavn msto provincie v Colonia Dacica (zvan za vldy Hadrina Colonia Ulpi raiana Augusta Dacica Sarmizegetusa), pozdji bylo peneseno do Apula (Alba Iulia). Strategick a geopolitick poloha Dcie a jej hospodsk dle itost pinutily msk ad r et velk poet vojk, aby brnili invazm migranch kmen a ste ili zlat doly v Apuse Slo en pluk, poslanch do Dcie, bylo jin v dob jejho dobvn a jin v dob, kdy ji V dob vrcholcho mskho panstv na Dunaji, tj. koncem 2. stolet, byla vojensk situace Dcie stejn jako v ostatnch provincich podl Rna a Du kter se staly hlavnmi pro obranu impria. Dcii brnily dv legie: XIII. Gemina sdlila pulu, V. makedonsk v Potaissi (dnes Turda v up Klu ). Obas byly do provincie poslny i dly z jinch legi. K obran hranic impria slou ila v provincii stl hotovost v potu 30 a 40 tisc vojk (asi desetina vojska cel msk e). lo jednak o zmnn legie, v kt m t oban, jednak o pomocn sbory (auxilia) z mstnch obyvatel. Dcie mla jako jin e opevnnou obrannou linii na hranici (limes), kterou ste ily vojensk tbory (castra, ca stella) v dle itch pstupovch mstech. Jako hranin provincie byla Dcie vhodnou obla ojk a kolonizaci vetern. Ustaven msk vldy na zemch severn od Dunaje s sebou tak pineslo zmny hospodskh . Charakterizovala je vstavba st kamennch cest, intenzifikace vroby, zavdn novch t gi a diverzifikace vyrbnch pedmt. Do dckch zem pi el nov vk hospodsk prosp tavovala nejdle itj hospodskou innost v provincii. Od potku byly zlat doly csas zvl tn sprvou, kterou dil procurator aurariarum, sdlc v Ampelu (Zlatna), nedaleko o tj ho hornickho stediska Alburnus Maior (Roia Montana) v Apusenskch horch. Dolovalo stbro, m, elezo, sl a t il stavebn kmen. Vyu vn tchto zdroj usnadoval systm cest, obh minc a ptomnost kupc z cel e. ior byla Dcie orientovna na zpadn st kontinentu, a proto tak spadala do ilyrsk celn ortorium publicum Illyrici). Nkte historikov ve snaze prokzat, e romanizace Dcie nebyla dokonen, argumentovali k element se v provincii dostaten nerozvinul. Systematick archeologick vzkumy v poslednch desetiletch zcela zmnily pedstavu o urba aci msk Dcie, a naopak prokzaly, e karpatsk provincie se postupn stala nejurbanizov ch balknskch zem. Dle itou roli v tomto procesu sehrli vojci. Vrcholu urbanizace byl a eno za vldy csask dynastie Sever. Je prokzno 11 mst, z nich sedmi byl poskytnut statut coloniae: Drobeta (Drobeta-Turnu Severin ), Romula (Reca), Ulpia Traiana (Sarmizegetusa), Colonia Aurelia Apulensis (Alba Iulia), Colonia Nova Apulensis (Alba Iulia), kde byl umstn tbor XIII. legie Gemina, Napoca (Cluj-Napoca), Potaissa (Turda). tyi dal mla statut municipia: Dierna (Orova), Tibiscum (Jupa), Ampelum (Zlatna), Porolissum (Moigrad). msk msta jako oteven stediska emesel a obchodu a stejn jako vojensk sdli t pit l e a tak pedstavovala dle it prvek romanizace. Ostatn men typy osdlen, jako tbory, vt vesnice (vici), nebo osady (pogi), rovn p uto procesu. V msk Dcii vznikala irok a pepestr kla umleckch a kulturnch prac. Cenn jsou staveb, jako nap. Trajnv most u Drobeta, sprvn a vojensk budovy, domy, aquadukty a a fiteatry, ale tak archeology objeven sochy a mozaiky (v Ulpia Traiana, Apulum a Ro mula). Existuj tak dkazy o fungujcm systmu veejnho kolstv. Akoliv nebylo dosa en nkterch dal ch provincich s daleko vt kulturn tradic, umleck a kulturn vtvory ck cit, vytbenost a mentalitu obyvatel mlad provincie a odr ely i upevujc se romani Z hlediska lingvistiky pedstavovalo ustaven msk nadvldy, stejn jako v ostatnch thr vincich, prvn fzi v historii rumunskho jazyka. Jazyk, kterm se mluvilo v Dcii byl dia ektem latiny, obvykle oznaovan jako dunajsk latina a ze kter se pozdji zrodila modern rumun tina. Byla to vulgrn latina, kterou mluvili obyejn lid, co lze dokzat tisci n npis v karpatsk oblasti. Domorodci je t njak as mluvili svm jazykem, ale jak se ro instituce a rostl vliv romanizace, zaali lid u vat mnoh latinsk slova, a bylo nakonec sa eno jazykov jednoty mezi kolonisty a Geto-Dky.

OSUD ZALMOXIDA Nbo ensk situace v Dcii byla slo it, stejn jako v kterkoliv jin msk Vznamnm aspektem zde je absence informac o tom, co se stalo se Zalmolxidem, tradinm b ohem Geto-Dk. man hned na potku zniili v echny svatyn a mstn kn pi li "o prci". Nkte his manizac domcho obyvatelstva, kter prost pijalo msk bohy. Av ak dvody zmizen Zalm jsou slo itj . Dle itou pinou byl elitsk charakter kultu a jeho zk vazby na get ienm, spolu s vldnouc vrstvou potkal stejn osud i nbo enstv. Kdy nebyl stt, lid u nemli vztah k svmu bohu. Zmizel Zalmoxis a Geto-Dkov ztratili vn krlovstv. Druhou pinou byla skuten intenzvn romanizace, kter souasn pin ela nov kulty. M y pijateln pro ni vrstvy, kter je vzhledem k pedchozm kontaktm ji znaly. Proces r usnadnilo i to, e kult Zalmoxida pedstavoval nbo enstv aristokracie a prost lid v nm hrl roli. Konen, man mli silnou pobdku zniit posledn zbytky nbo enstv, na kter dck stt, aby se pojistili, e nevyvstane znovu jako hrozba msk moci. Posledn zbytky lxidova kultu, kter pe ily, zcela jist absorbovalo kes anstv, kdy se ve 2. a 3. stole it do provincie. Po celou dobu mskho panstv dochzelo ke vzpourm. Nkte Dkov tvoili v horch a les , oznaovan many jako latrones (loupe nci). Do lo i k nkolika vt m vzpourm pvodn va. Podporovaly je kmeny, kter z staly mimo imprium, pedev m Karpov. Nkdy propukly i ury otrok. Za csae Caracally (211-217) vpadli do Dcie poprv Gtov. Souasn ji napadli i Jazygov a znovu Karpov, usazen od 3. stolet v Moldavsku. Zejmna poslednch pokraovaly i v dal ch desetiletch. V polovin 3. stolet obsadili Karpov a Sarmati ji n Moldvii a Vala sko, kter byly od t doby pro ro ztraceny. V roce 269 zatoili Gtov na Doln (Inferior) Moesii, vyplenili severn ecko a Makedonii akonec je zastavil csa Claudius (268-270). ODCHOD MAN Z DCIE Djiny msk Dcie kon za vldy csae Aurelina (270-275). Podailo se mu sice odrazit toky barbar na zpadn i vchodn hranici impria, vyhnal Gt sie i Thrcie, rozhodl se v ak opustit Dcii. Byl to dsledek rozshlch zmn, ke kterm v do lo po smrti csae Alexandra Severa a kter vyplynuly z vnitnch spor a tok barbar Provincie Dcie se, vzhledem k pozici za ppadnmi obrannmi liniemi a stle etnj m bar dm, postupn stvala izolovanj . Nakonec byla, v rmci celkov politick a vojensk strategie, obrann linie sta ena za Duna . Odchod z Dcie probhl v obdob relativnho klidu. Akoliv karpatsk provincie utrpla v le h 236 a 249 novmi njezdy Karp, Sarmat a svobodnch Dk, od t doby, co se vldy ujal csa Dec 251) se nesetkvme s vznamnj mi projevy vojenskho odporu v provincii. To proto, e bar oky byly nameny proti provincim le cm ji n od Dunaje (Moesia, Thrcie, Achaia a Dalm ak byla Dcie je t izolovanj . Jej opu tn umo nilo podstatn zkrtit obrannou linii, priu koncentraci mu a zdroj k odr en barbarsk invaze ji n od Dunaje. Akoliv nkte starovc spisovatel tvrdili, e Dcie byla ztracena dve, tedy ji za c er vldl v letech 253 a 268, archeologick nlezy prokzaly, e v t dob byla je t sou v Dcii skonila za csae Aurelina, kdy se zmnila mocensk rovnovha v prostoru severn je a Dcie ztratila svj strategick vznam. Krom toho dl dr et provincii by pi lo velmi Proto v roce 271 Aurelin nadil sta en msk sprvy z provincie. Probhlo v klidu a us ou dn zprvy o tom, e by se pi tom v provincii nco zniilo. Dcie nebyla porobena sou ody a jej obyvatel ili dl ivotem msk provincie.

NSLEDKY ROMANIZACE V MOESII A DCII Moesia a Dcie byly pohranin provincie, ale ne peri ferie. Latina tu padla na rodnou pdu a rychle zapustila koeny. Usnadnila to ada faktor, pede v ak skutenost, e Thrkov byli hodn dlouho oteveni hodnotm stedomosk civilizace. v tchto provincich doshla vysokho stupn a pispla k rychl romanizaci pvodnho obyva Masivn kolonizace, civiln aktivity armdy, administrativn opaten, urbanizace, vstavba vesnic, poetnch cest, rozvoj obchodu a u vn oficilnho latinskho jazyka, to v e pi raci Dcie a Moesie do mskho svta, k jejich romanizaci. Tak se v prbhu nkolika deset tala karpato-balknsk oblast st sjednocen Evropy pod mskm vlivem. Tento pro evropsk

orii dle it fakt byl tak rozhodujcm momentem pro evoluci rumunskho nroda. Vysok stu izace domcho obyvatelstva se nejjasnji prokazoval pokraujcm pou vnm latiny, podr e , pozdji, pijetm latinsk formy kes anstv. Sta en mskch legi a ad znamenalo faktick osvobozen obyvatel Sedmihradska, Bantu, dn sti Vala ska od nadvldy impria. Vt ina obyvatel zstala, ode li jen vojci, edn Osvobozen otroci zaali hospodait na svm, rolnci nemuseli platit dan. Klid v ak dlouho trval. Zaalo tzv. sthovn nrod. Nejprve zemm bval Dcie pro la masa Gt, sthujcch se zmn v ivot pvodnch obyvatel v ak nezpsobili a byli asimilovni. Ve 3. a 4. stolet s davsku a Sedmihradsku pokou eli usadit Antov, pedchdci Slovan. Jejich vdce, jist Boz oval s Gty. zemm Dcie ve 4. stolet pro li Hunov a zpusto ili je. Po nich pi li Gepid ch Langobardi a Avai. Pobyt tchto migrujcch nrod ml vt inou pechodn rz. zemm dne nho Rumunska prochzely a spokojily se s tm, e je mstn obyvatelstvo zsobov k Gtov, Hunov, Gepidov, Avai a dal nezanechali dn stopy v obyvatelch bval Dci i Slovan, kte se objevili koncem 6. stolet. Prvn slovansk kmeny do ly k Dunaji roku 571. Archeologick vzkumy prokzaly, e v moment kdy Slovan pronikli na zem obvan Prarumuny, mli jen zkladn kulturu. Vedli primitivn nsk ivot, neznali hrnsk kruh, dlba prce byla nepli vyvinut a byli polytheist. ovala vliv Slovan na Protorumuny. Vzkumy ukzaly, e proces probhl obrcen a e pvodn pedali Slovanm sv kulturn hodnoty. Slovan pevzali nkter techniky vroby keramiky, t b, jejich zdoben a nkdy i na slovech jako rusalii z latinskho rosalia, koleda i kolj ada z latinskho calendae apod. Jedin pvodn slovansk prvek, kter definitivn vstoupil do jazyka mstnch obyvatel bylo Slovan samotnch-Sclavus (v rumun tin chiau). Silnj slovansk vliv na rumunsk jazyk oval od potku 9. a v 10. stolet, kdy se ji dunajsk latina stala rumun tinou. V dsledku etnch povstn na Balkn a kolapsu imperiln obrany severnch hranic pekro oce 602 Dunaj, co ovlivnilo Rumuny, ijc v oblasti. Usazen Slovan mezi Dunajem a Balknem ilo vchodn latinsk nrody na rozlin romanizovan skupiny na jihu, jihozpad a severu poloostrova. Pohyb vt iny Slovan na jih od Dunaje usnadnil relativn neru en vvoj lati populace severn od eky a asimilaci zbvajcch Slovan v karpato-dunajsk oblasti. Zhruba t e dob kolem roku 602 ztratilo byzantsk csastv kontakt s oblastmi, obvanmi Dko-Rumuny. Pvodn obyvatelstvo tto oblasti pisplo k nastolen mru, hned co se Slovan usadili, a voen politick stability pod nominln dominac Avar (Pax Avarica). Sp e formln dominaci Avar vystdala potkem 9. stolet nadvlda protobulharsk e c zejm do rumunsk oblasti pronikla slovansk liturgie. ili ji od poloviny stolet v Bul u a pilehlch zemch ci Cyrila a Metodje. Du evn a materiln kultura latinizovanho obyvatelstva severn od Dunaje charakterizovala jednota, kterou potvrdily etn archeologick nlezy v ipotu (Suceava), Botoani (Moldavsk ), Hansku (Besarbie), Ipoteti-C#ndeti-Ciurelu (Muntensko a Oltensko) a Bratei (Sedmihradsko). Z vykopvek je tak zjevn kes ansk charakter. Av ak lingvistick izolace latinsky mluvc telstva nad Dunajem, vedla ke vzniku rozdl mezi rumun tinou a ostatnmi romnskmi jazyky Pat k nim nkter archaismy, bohatstv pedpon a ppon, nedostatek synonym atp. V zsad potkem 7. stolet byl ukonen specifick vvoj rumun tiny jako romnskho jazyka, kter m stn zkladn lexikln a gramatickou strukturu. Zatkem 8. stolet se zavr ila evoluce v nent, definujcch rumunsk nrod jako zvl tn etnickou skupinu v jihovchodn Evrop. Js harakteristick: tradin sociln a hospodsk struktura, msk materiln kultura, lati pijet kes anstv. Toto historick obdob skonilo, kdy v roce 681 pe li Bulhai Dunaj a zalo ili svj prvn n se v roce 680 hnuli Avai smrem k Panonsk n in a polo ili tam zklady druhho avarsk V roce 700 tak vstoupila katpato-dunajsk oblast do novho stadia vvoje. PIJET KES ANSTV Kes anstv pomalu pronikalo na zem bval Dcie s mskmi kolonisty tolet, co potvrzuje msk autor Tertullianus. Od potku 4. stolet, kdy csa Konstanti k prohlsil kes anstv za ofici ln nbo enstv impria, se stalo dle itm i v karpato-

kdy ji bylo jasn, e tato zem dlouho pod mskou nadvldou nebudou. Dokazuje to zze Tomid (Constan#a) na ernomoskm pobe . en kes anstv, probhajc v tto oblasti oda, je dolo eno i tm, e nkter slova z crkevnho ivota jsou vrazn latinskho pvodu ric# (latinsky basilica), k = cruce (latinsky crux,-cis), knz = preot (latinsky pres biterum), bh = dumnezeu (latinsky dom/i/ne deus), velikonoce = pati (latinsky pasc ha, -ae), vnoce = cr#ciun (latinsky creation, -onis), andl = nger (latinsky angelus ) atp. Druh faktor, kter pomhal it kes anstv mezi nrody, ijcmi na zem bval Dcie, odl Dunaje ve 4. stolet, kdy se kes anstv stalo sttnm nbo enstvm. K ji zmnnmu yla dal v Singidunu (Blehrad v Srbsku), Viminaciu (Kostola v Srbsku), Ratiarii (Acea r v Bulharsku) a Marcianopoli (umla). V echna u vala latinu, co prokazuj odkryt npisy Proto e se crkev zaala organizovat a ve stoletch po slovansk invazi do jihovchodn Ev byla slavonizovna. Slovan tina se stala oficilnm jazykem crkve i v rumunskch zemch, ak mnoho termn, vztahujcch se k crkevn hierarchii, je odvozeno od slovanskch, kter mnohdy maj svj pvod v etin. Nap. metropolita = mitropolit (staroslovansky mitropolitu ), patriarcha = patriarh (staroslovansky patrijarhu ), opat = starej (staroslovansky star c ), mnich = c#lug# r (staroslovansky kalugeru) atp. RUMUNI JAKO ZVL TN ETNICK SKUPINA Od ostatnch nrod vchodn Evropy se Rumuni v mnohm Pedev m spolu s eky a Albnci pat k nejstar m obyvatelm jihovchodn Evropy. V echny y (Ukrajinci, Bulhai, Srbov i Maai) pi ly do regionu pozdji, za zvl tnch okolnost atelnch historickch momentech. Za druh rumunsk nrod je produktem romanizace geto-dck nick bze. Byl to dlouh evolun proces, kter zaal prvnmi kontakty Thrk s many a s c pvodnho obyvatelstva. Ostatn migrujc nrody mly ni kulturn rove, a proto nem nogenezi Rumun a byly jimi samy asimilovny. zem, na kterm probhala etnogeneze Rumun, je o nco vt ne zem, na kterm ij dne ormoval v dsledku procesu romanizace v mskch provincich Thrcie, Makedonie, Moesia Inf rior, Moesia Superior, Dcie a pilehlch zemch, kter ve starovku obvali Thrkov. Dj a Dcie pedstavuj jen st historie etnogeneze Rumun. Vvoj vchodnho latinskho obyvat l postupn omezovn pchodem dal ch nrod a definitivn naru en pchodem Slovan. Tak v mnskho obyvatelstva po celm Balknskm poloostrov (Arumuni, Istrorumuni, Meglenorumuni) Jmna Rumun (rom#n, rum#n, r#m#n, r#m#r, arm#n) reprezentuj aspekty jejich individua lity. Nepochybn je odvozen od jmna man. Tak jsou Rumuni a vcar t Romansch jedin z d, kte si zachovali pvodn jmno. V ppad Rumunska to zpsobily: ptomnost man 4. vznik rumunskho nroda

v karpato-dunajsk oblasti od 1. stolet, kdy domorodci pochopili, e pat k vy civiliz ne je barbarsk, se kterou byli dosud v kontaktu; fakt, e od 4. stolet se jmno man st synonymem pro kes ana a barbar synonymem pro pohana; skutenost, e v tto oblasti chybl siln a pevn barbarsk sttn formace, jako teba v zpadn Evrop, kter by mohla na jed mch podntit urit etnick rozdly, a konen to, e etnogeneze Rumun ji skonila. Latinsk bze jazyka je dal odli n rys Rumun. Jazyk je zkladnm aspektem k definovn ity: abstraktn vyjaduje jej pohled na svt, lidsk vztahy, mentalitu a nlady. Rumunsk yk byl obohacen vpjkami z jazyk sousednch, zejmna slovanskch. Slovansk slova v ak v a do jazyka a po definitivn stabilizaci latinsk gramatick struktury a zkladnho slovn Konen, Rumuni spolu s eky, jsou nejstar m kes anskm nrodem jihovchodn Evropy. Po stolet byla jejich etnogeneze nerozlin spjata s kes anstvm. Sousedn nrody, ji n a vchodn Slovan a Maai, pijali kes anstv pozdji, a ke konc Vytvoen rumunskho nroda m mnoho spolenho s etnogenez ostatnch neolatinskch nrod , e Rumuni nemli vlastn sttn organizaci a museli pijmout nadvldu barbar. Zaznamenal ji dobov dokumenty, kter se opt zmiuj o Rumunech, jakmile se znovu zaali projevovat olitickm ivot regionu. Plat to o dob, kdy vytvoili prvn vlastn politick formace, s nimi vstoupili do stedo

STEDOVCHODN A JIHOVCHODN EVROPA V RANM STEDOVKU (OD 9. DO 11. STOLET) Ke konci prv let za ila stedovchodn a jihovchodn Evropa dramatick zmny. Nrody, kter tuto oblas

oily do ry stedovku, obdob, v nm se poaly vytvet feudln struktury. Tento vvojo omalily, ale nezastavily njezdy barbar z eurasijskch step. Politick, sociln a ekonom situace tto sti Evropy v prbhu 8. a 9. stolet hluboce ovlivnila historii Rumun. V obdob a do 8. stolet byla pro zem na stednm a dolnm Dunaji pznan relativn po . Zaji ovala ji na jedn stran kontrola Avar nad velkou st Stedn Evropy (tzv. Pax A na stran druh Chazarsk chant ve Stedn Asii, stt, kter tvoil hrz a pek ku na ce nrodm, sthujcm se smrem na Zpad (tzv. Pax Khazarica). Migrace pasteveckch nrod z ojen s toky ruskch vlenk na Chazary vedla v konenm vsledku k dezintegraci chazars vchod. Tyto udlosti, spolu s por kou avarskho chantu Karlomanovmi vojsky na Zpad, karpato-kavkazsk oblasti k vzniku mocenskho vakua. V dsledku toho do lo k dal vln st vnch kmen, politick mapa oblasti se zmnila, vytvely se nov vztahy mezi stty, kter en zjem na kontrole nejdle itj ch hospodskch a strategickch zn - vnitnho karpa e a zpadnho pobe ernho moe. Maai obecnji znm jako Uhi byli prvnmi koovnky, kte se usadili ve stepch severn Ze svho pvodnho domova v oblasti Altajskch hor se odsthovali na zpad, kdy je vyhnaly n nomdsk kmeny. Osdlili stepn zem mezi stedn Volhou a Uralskm pohom, potom pes ekami Donem a Dnprem. Konen, kolem roku 840, se usadili v Atelkuzu (Etel-Kz = mezi mi), na zem mezi ekami Dnprem a Dnstrem. Roku 837 je povolal bulharsk car Krum k obra em na dolnm Dunaji; pozdji se v tomto stolet zapletli do nkolika bulharsko-byzantskch konflikt. Po por ce od Bulhar a Peenh, kte zniili jejich osady, opustili Maai, v Atelkuz a odsthovali se na sever. Minuli Kyjev, potom pro li Vereckm prsmykem v sever nch Karpatech a usadili se v Panonsk n in, mezi ekami Tisou a stednm Dunajem, stejn in nomdsk kmeny ped nimi. Nov pchoz byli multijazykovou, multietnickou skupinou, v egyeri) tvoili dle itou men inu. asem jak oni, tak jejich jazyk, kter je ugrofinskho p , ovldli ostatn kmeny. Jeden z tchto kmen byli Skelov, nrod diskutovanho pvodu. Anonymn not uherskho krle Bly magister P. Dictus ve sv kronice Gesta Hungarorum, pra dobn sepsan na sklonku 12. stolet) l, e v dob pchodu do Panonie se Maai stetli km, bulharskm a rumunskm. Rumunsk nrod byl zaazovn k "mskm pastevcm" (Blachii ac pastores Romanorum). Jin pramen, konkrtn Iluminovan kronika Vdn, vysvtlu vznam tohoto vrazu "vlahi byli m t kolonist a pastevci ti, kte zstali v Panonii z ..". Jinmi slovy, podle starch latinsko-uherskch kronik, Rumuni byli potomky mskch ko onist, kte pokraovali v ivot na zem bvalch mskch provinci a ivili se jako pa ytka. Panonsk n ina sktala velmi vhodn podmnky pro nomdsk styl ivota a tak se v n Maai ala se jejich domovem. Dle do dol ek Mure, Some a Cri zaali vstupovat a bhem 10. y hledali lep pastviny, ale do pozdn poloviny 11. stolet svou kontrolu nad Sedmihrads kem neroz iovali. K expanzi smrem na vchod Maai pikroili a pot, kdy je roku 955 po ece Lechu nmeck vojska za podpory eskho kn ete Boleslava I., a tak zastavila jejich njezdy dl do Evropy. Pak Maai pijali usedl zpsob ivota a zaali vytvet vlastn fe Roku 1000, za vldy vvody Vajka (poktnho na tpna), pijali Maai kes anstv, a tak hersk, jemu vldla dynastie Arpdovc. Krl tpn obdr el od pape sk kurie prvo ke zi v vle, tzv. prvo apo tolskho krle. Expanz smrem na vchod a jihovchod nov krlovst lo svou kontrolu nad Chorvatskem, Dalmci, Slovenskem a Sedmihradskem. Na konci stolet se v Atelkuzu, pvodn domovin Maar, usadili Peenhov, tureck nrod. olet se pesunuli do stepnho zem na sever od dolnho Dunaje, odkud podali niiv nje ntskou i, Sedmihradsko a Uhry. Po por ce od Byzantinc a Maar, se nkte Peenhov h zemch, nechvaje svoje stopy v ad toponym a hydronym. K pesdlen Peenh do oblasti dolnho Dunaje do lo pod tlakem Oguz, kter vytlaili z ckho moe a eky Volhy Kumni. Kolem poloviny 11. stolet Oguzov ili na plnch severn , odkud roku 1064 podnikli osudovou vpravu proti byzantsk i. Epidemie a byzantsk protitok vystily v jejich zkzu. V letech 1065-1078 zaujali msto Oguz Kumni a podnikli nkolik tok na byzantsk csast a Sedmihradsko. Postupn se v tto oblasti usadili a pijali kes anstv. Po oteven stepi voln koujc nomdsk kmeny vyvolaly rozshl migrace a v dsledku toho n hospodskho ivota a zpomalen celkovho rozvoje tchto mstnch obyvatel. Vvoj rumunsk spolenosti na zatku stedovku neprobhal izolovan, ale v kontextu se vz ovch stt ve stedn a vchodn Evrop. Kdy na zpad dobylo uhersk krlovstv Sedmihra rozdlen rumunskho obyvatelstva, co se stalo zva nou pek kou pi formovn jednotnh sudy Rumun rovn ovlivnily bulharsk stt, kdy roz il svou kontrolu nad rumunskmi zem v 9. a 10. stolet. Po zhroucen prvn bulharsk e roku

1018, se stal Dunaj znovu severn hranic byzantskho csastv. Byzantinci roz ili svou u na Dobrud u ji roku 971, piem pzniv ovlivnili politick, spoleensk a hospodsk vatelstva na cel dal stolet. Kyjevsk Rus byla sttem, kter pedstavoval ambiciznho rivala byzantskho csastv pi d stm Dunaje a nad obchodnmi cestami ernm moem. Kyjevsk kn e Svjatoslav zasahoval o 968 do roku 971 do konflikt mezi Bulhary a Byzantinci II. STEDOVK 5. na cest ke sttnosti

a pitom se nesp n pokusil obsadit nkolik sdel v Dobrud i. Kyjevsk Rus, po oficilnm pijet ortodoxnho (pravoslavnho) kes anstv za vldy kn et brilantnm vvoji za vldy kn ete Jaroslava Moudrho, za ila rychl padek a dezintegraci; z rozhodujcch chant, halisko-volysk, ml v ak i nadle urit vliv na obyvatelstvo i a ekou Dnstrem. Ve stejnm obdob (druh polovina 10. stolet) se poalo formovat polsk krlovstv, stt, kter rovn vstoupil do kontaktu y v dob sv expanzionistick politiky. Navzdory v em migracm dochzelo k demografickmu rstu spolu s intenzvnj m obhem zbo jcch obchodnch cestch. Aktivity cizch kupc jako byli Janovan v st Dunaje a na ern Chilie (Licostoma), Cetatea Alby (Maurocastron, Asprocastron), Viciny a dal ch pstav, svdily o zjmu o mstn produkty. Obchodn cesty, kter ki ovaly rumunsk zem, spojova odn Evropu s stm Dunaje, ernm moem, Caihradem a Jaderskm moem. Podl tchto cest, d Panonsk n iny nap Sedmihradskem k ji nm Karpatm, a od Baltickho moe pes Polsko, Siret a Dn str, vznikala ekonomick, politick a nbo ensk centra, kter urychlovala proc zrodu sttnch tvar. Toto historick pozad ovlivnilo vvoj rumunsk spolenosti na potku stedovku. Vznamn livovalo i nsledujc bh rumunskch djin. POTKY RUMUNSKHO FEUDALISMU A RAN POLITICK TVARY Prvn zmnka o existenci rumunskch p h formac spad do potk 9. stolet. Jejich vznik byl spjat s rozvojem feudalismu v rumun kch zemch. Literrn prameny z ranho stedovku zmiuj Rumuny pod jmnem Vla i (Vlahi, achi, Volohi, Olachi-olahok, Vlah, Ilac a Iflak). Rumuni si sami kali Rum#n nebo R om#n; ob tato jmna naznauj jejich romnsk pvod, kterm se odli ovali od okolnch nro Stedovk kroniky se zmiuj i o vdcch rumunskch politickch tvar nazvanch upani ( ov, knezi (sing. cneaz) a vojvodov (sing. voievod), kte byli obklopeni bojovnky a boh atmi lechtici (maiores terrae), vlastncmi pdu obdlvanou velkm potem zvislch roln Potky formovn rumunskho feudalismu jsou v dsledku nedostatku podrobnj ch informac v mlze. Nejpravdpodobnji spadaj do samch zatk ry velkho sthovn nrod, kdy nje mcmu obyvatelstvu a pokusili se vyu t vtzstv. Lingvistick zznamy a struktura feudlnch instituc v rumunskch zemch podporuj teorii, vansk invaze vedly k vytvoen vldnouc tdy, kter byla postupn asimilovna rodilm ru telstvem. Tot postihlo Peenhy v 10. stolet a Kumny v 11. a 12. stolet. Oba tyto koo y tureckho pvodu, pochzejc ze Stedn Asie, se po pchodu do Moldavska a Vala ska usa dnch zemdlskch pdch, ovldly domc obyvatelstvo a pot byly tmto obyvatelstvem post y, stejn tak jako Bulhai slovanskm obyvatelstvem v Bulharsku. Poteba vytvoit obrann systm vedla k upevnn feudalismu a podpoila vznik spoleensk s bojar. Je na mst podotknout, e tento proces ml sv prvopotky v rovinch, sice bohat sk potencil, ale svou nechrnnost o to vc zranitelnj ch ped toky. Postupn se tento proces roz ioval do dal ch oblast. Jednm z faktor, kter napomohl roz en feudalismu bhem 13. a 14. stolet, byla skutenost, e se rumunsk zem rozprostraly podl vzkvtajcch obchodn pojujcch Vchod se Zpadem. Tak jako pin ela existence tchto cest s sebou jist mno st tak si tak vy adovala dnou ochranu, a proto pirozen nsledovalo upevnn feudalismu s nstitucemi. Vzrstajc feudln spoleensk, politick a hospodsk systm vedl k vzniku jakmi byla vojvodstv a kn ectv, kter se postupn spojovala a bhem 14. stolet se z n voila kn ectv vala sk a moldavsk. V rmci tchto stt tak existovala velk spoleenstv svobodnch rolnk, zatm je t ne Feudln vztahy mezi vlastnky pdy a rolnky se poaly vznamn roz iovat a ve spojitost

nm osmansk nadvldy nad rumunskmi zemmi a jejich stle vzrstajc ekonomickou exploata bhem 16. stolet. Feudalismus v rumunskch zemch a v cel stedovchodn Evrop se podstatn li il od zpadn smu; odr el v sob charakteristick rysy vyplvajc ze specifickch podmnek, v nich se xistovaly zde ti hlavn spoleensk skupiny: bojai (feudln tda vlastnc pdu), zvis a svobodn rolnci. Pouze v Sedmihradsku, kter spadalo pod vldu uherskho krlovstv, feudalismus pevzal ad adnch rys. Se stabilizac politick situace dochzelo k demografickmu, ekonomickmu a spoleenskmu v , a to podporovalo proces sjednocovn vesnickch komunit ve vt uskupen. Mezi piny, u vedly, lze zahrnout potebu exogennch man elstv, spolen exploatace prodnch zdroj vodnch pramen, zsob minerl, les apod.) a organizace obrany proti potencilnm nept Osady ve specifickch geografickch oblastech, jako byly nhorn plo iny, roviny a dol, s pojovaly dohromady. Tato spoleenstv vesnic zaala jako prost svazky osad v konkrtnch j dnotlivch geografickch oblastech; pozdji se vyvinuly v cnezats, cnezats de vale (zzen v dolch ek - doln kn ectv), vojvodstv a konen zem (##ri). Tento vvoj se neodehr rumunskch zemch, ale pomh vysvtlit vznik prvnch politickch tvar zaznamenanch lite ny v ranm stedovku. V 9. stolet spisovatel Moise z Choren hovoil o "Balak zemi" ji n od Karpat. Archeolog ick vzkum tak identifikuje nkolik oblast, umstnch pedev m v nch dolch s hus an doln kn ectv, jako byly Vlaca, Vl#sia les, C#mpulung Muscel a dal , v echny zmio errnmi prameny. Obdobnou situaci nachzme na vchod od Karpat, kde historick prameny z 1. stolet hovo o "zemi Vlach" a "republikch" Vrancea, Tigheci, C#mpulung Moldovenesc, Codrii Her#ei, Codrii Cosminului a ara epeni#ului. V zemch za Karpatami migrace po slednch stepnch nrod brnily rozvoji podobnch rumunskch politickch tvar. V Dobrud i prameny z 10. stolet hovo o existenci upantu Dimitrie (v Mircea Vod#, v kra i Constan#a). Na konci nsledujcho stolet Anna Komnna psala o tech rumunskch politick cch v Dobrud i, Tatos (Tatu), Sestlav a Satza (Saccea), kte byli zapleteni do udlost n dolnm Dunaji za vldy byzantskho csae Alexiose I. Kommena. Stejn pisatelka tak odkaz na "jistho Pudil#, vdce dobrud anskch Vlach". Anonymn not uherskho krle Bly III. hovo ve svch Gesta o existenci nkolika rumunsk kch vojvodstv ve stednm a zpadnm Sedmihradsku bhem 9. a 10. stolet: vojvodstv Meno se sdelnm mstem Biharea a rozprostrajc se mezi ekou Tisou na zpad, lesem Igfon vc adey, a po Piatra Craiului, ekou Some na severozpad, ekou Mure na jihu a Por#ile Mes i na vchod; vojvodstv Gela, dux Blacorum s pravdpodobnm hlavnm mstem Dab#ca v Transy k nhorn plo in a vojvodstv Glada v Bantu, mezi ekami Mure a Dunaj. V echny z tchto olitickch tvar mly pevnosti, armdu a sprvn celky. O stolet pozdji, uhersk kroniky (Gesta anonymnho note, Gesta Simona z Keza, Chronikon Budense) ji hovo pouze o dvou rumunskch vojvodstvch, co lze chpat, jako nznak toho, ezidob se udl proces sjednocen. Gyla, dux magnus et potens, ovldal tm celou Transylv u nhorn plo inu; tento ortodoxn kes ansk vdce se ze v ech sil sna il udr ovat styky s Mezitm se tak roz il Banat Voievodat Ahtuma. Podle hagiografickho pramene (Legenda San tio Gerardi Episcopi), hlavnm sdlem Ahtumova sttu byla Morisena (Cenad). Tento proc es sjednocovn vypovd o tendenci, smujc k vytvoen stedovkho rumunskho sttu v ytm Sedmihradska uherskm krlovstvm. Ke konci 9. stolet byli Rumuni usedlm zemdlsko-pasteveckm nrodem, poktnm praprape oha stoletmi, kter zaal vytvet mal feudln politick tvary a vzhl el k Byzanci jak takto vytvoench politickch tvar od 9. do 11. stolet pedstavoval zrodek kn ectv (c vodstv, kter se mohly v prbhu 14. stolet eventuln spojit k vytvoen stedovkch kn u. NASTOLEN UHERSK NADVLDY A KOLONIZACE SEDMIHRADSKA (OD 11. DO 14. STOLET) Maai doshli pcovitch zem na konci Panonsk n iny, kter se pozdji stala soust krlovstv Arpdo et do Sedmihradska vstupovali jen velmi sporadicky. Vlastn dobvn Sedmihradska se odeh rvalo postupn od 11. do 13. stolet, zanalo na severozpad (dol Some), a pokraoval ih a jihovchod. Rozdly mezi rumunskou feudln organizac a zpadnm feudlnm modelem, k vzali od Nmc, jsou snadno rozeznateln v literrnch pramenech vzniklch po roce 1000. Komitt (Comitat) byl instituc, kterou nov vldci nahradili star rumunsk a rumunsko-slo ansk kn ectv a vojvodstv. Komitty byly zizovny postupn jak byla nov zem podrobov st, dobytch na rumunskch a rumunsko-slovanskch vldcch. zem na zpad a severu Sedmi chrnn rumunskmi vvody od 9. do 11. stolet, byla pipojena k uherskmu krlovstv a p

Vce ne jedno stolet uplynulo od prvn zmnky v listin z roku 1111 o Bihorskm komittu (nachzejcm se blzko Panonie, v oblasti, kter kdysi vldl Men t) po daj o t#rnavskm komittu ve stednm Sedmihradsku v listin z roku 1214. lo o otev lasti, lehce dobyt a snadno udr iteln. Mn sp n byli Uhi v oblasti Maramure e, kde s panze podl dol eky Some zarazila o pevnost Medie nedaleko Satu Mare, centra jednoho z starch rumunskch vojvodstv. I kdy se Sedmihradsko stalo soust uherskho krlovstv, uchovalo si relativn autonomii svou vlastn politickou tradici, sp n hjenou a do 11. stolet, kterou prost nebylo mo at. Peva ujc rumunsk etnick slo en tak bylo na pek ku pln integraci do zbvajcho kr nedbat odli n politick tradice, a tak se zde pokusili zdit kn ectv. V letech 1111 a listiny sice zmiuj Mercuria, princeps Ultrasilvanus, vysokho ednka u krlovskho dvor e ji neuvdj, e by vyvjel njakou innost v Sedmihradsku. Po dal ch vce ne 60 let v ce Sedmihradska nezmiuj jmnem, ani pod titulem kn ete, ani vojvody. A roku 1176 se obj vil v listin jako politick vdce Sedmihradska jist vojevoda Leustachius. Lze uinit zvr, e ve snaze konsolidovat vldu nad Sedmihradskem, dosplo uhersk krlovs onec k dohod s st mstn lechty podmnn udr enm zvl tn politick tradice oblasti o si Sedmihradsko, zem s pevahou rumunskho obyvatelstva, uchovalo stejn typ politick organizace, kter byl pak zaveden v sousedcch rumunskch kn ectvch Vala sku a Moldavsku o tak je di nou provinci stedo vkho uherskho krlovstv, kter mla vsadu bt uznvn v. K obran vchodnch hranic krlovstv a konsolidaci vldy v Sedmihradsku, prosazovala uhers koruna politiku usdlovn Maar v stech vojvodstv, hlavn v otevench n inch a kopc l. Krlov propjovali tmto osadnkm rzn vsady a mnoz z nich zskali lechtick tit Ponvad Maar bylo pli mlo na to, aby mohli osdlit v echna przdn dobyt zem, kol dmihradsko a pilehl rumunsk oblasti pod uherskou kontrolou i lidmi z jinch nrod; ti p k dostvali zvl tn privilegia k usazen ve vojvodstv a stali se loajlnmi poddanmi kr l ppad Skel, Sas, nmeckch a johanitskch ryt a dal ch. Nkter z tchto pokus s ylo v ppad zmnnch d. Skelov se pipojili k Maarm ji za njezdu na Panonskou n inu a zskali si estn mst i sv vlenick chrabrosti. S Maary ili bok po boku mnoho let a nezvratn se k nim pimk vl t termny svho jazyka. Poprv brnili hranice krlovstv v Kri an, ale kolem polovin t listiny dokldaj jejich ptomnost ve stednm Sedmihradsku na ece T#rnava, a pozdji, stolet, se jich nejvce usadilo ve vchodn sti Sedmihradska, podl Karpat. Bojovnost v a Skely k tomu, aby se sthovali dle na vchod a jihovchod, souasn s roz iovnm hran Od uherskch krl dostvali za kol hjit hranice a za to jim bylo ponechno svobodn post vlastn organizace a byla jim udlovna zvl tn privilegia. Maarsk kronik l, e od orazili Skelov do Kri any, ili s Rumuny v mru a uili se od nich st a pst. Z hospodskch dvod povolal krl Gejza II. do Sedmihradska prvn skupiny nmeckho obyva . Sasy, kter nkter dobov texty zmiuj pod jmnem Flandrenses nebo Germni, uher t kr i bhem 12. a 13. stolet v nkolika sp nch vlnch hlavn v ji n sti Sedmihradska. Je rogenn populaci, pvodem z frankofonnch oblast na levm behu Rna a ze stednho a ji n Byli to zku en kupci, zemdlci a zrun emeslnci. st jich byla usdlena v okol Sibin Bistri#a, ostatn pak v "zemi" B#rsa (ara B#rsei, dne n upa Bra ov). V souvislosti se s i hospodskmi a obrannmi koly byli vybaveni etnmi vsadami, zaruujc jim osobn svo oudnictv, samosprvu a crkevn organizaci. Usazen Sas v Sedmihradsku dalo vznan impu odskmu ivotu tto oblasti a pisplo k rozkvtu mst, kter zaala nabvat zpadn char postaven lechty upravovala Zlat bula Ondeje II. z roku 1222, platn i v Sedmihradsku, obdr eli i Sasov zkonem znmm jako "Zlat bula Sas" nebo "Adreanum" a stvrzenm roku 12 em Ondejem II. vznamn privilegia. Pro lechtu kumnskho a rumunskho pvodu na zem me ami a Dunajem byla podobn bula vydna roku 1227 jako odmna za podporu uhersk expanze. Sasov a Skelov se organizovali podle zemnho a administrativnho hlediska do stolic (sc une, sedes), majcch velkou mru autonomie a odpovdnch pmo korun. Navzdory kolonizaci Sedmihradska tmito skupinami, zstvali ve vojvodstv majoritn popul ac Rumuni.

RUMUNSK POLITICK TVARY JI N OD KARPAT (10.-13. STOLET) Zhy vznikaly na zem mezi ji ami, Dunajem a ernm moem mal politick tvary, jim brnily ve vvoji posledn vlny ko urasijskch step. Potkem 10. stolet psan prameny zmiuj mstn vdce Gerge a Dimitrie

azi tchto koovnch nrod, a dokonce li tak daleko, e uznali suverenitu jistch barbars Rumuni se zastnili po boku Bulhar velkho povstn proti Byzanci v letech 1185-1186. Nk brud an t feudlov spolu s Kumny poskytli Bulharm, vedenm bratry Asenem a Petrem a po Janem zvanm Kalojan (1197-1207) pomoc proti byzantsk i. Mlo to prosp n vliv i na po ary existujc v Dobrud i a na sever od Dunaje. Vsledkem sp nho povstn byl vznik vlac sk e s hlavnm mstem Trnovo (II. bulharsk e) pod vldou dynastie Asenovc. Jej samostatnost byla potvrzena tm, e roku 1200 pape Inocenc III. ve svm listu Janovi Kalojanovi jej oslovil jako panovnka a nr od oznail za potomky man (Kalojan sm se nazval "csaem Bulhar a Vlach"). Nov stt nil i crkevn zzenm patriarchtu se sdlem v Trnovu a ovldl tak Dobrud u. Jeho moc v 13. stolet zaala upadat. Po dobyt rumunskch a rumunsko-slovanskch tvar v Sedmihradsku poalo uhersk krlovstv at o roz en svho vlivu do oblast na jih a vchod od Karpat. Roku 1247, est let po velkm mongolsko-tatarskm vpdu, za nho do lo k nebvalmu zpusto en m, Bla IV. vydal privilegium pro pevora rytskho du johanit, kter obsahovalo podm h ml d kolonizovat Vala sko a chrnit je proti ppadnm novm tokm Tatar. Tak se z "Charta johanitskch ryt" dovdme o existenci rumunskch tvar zvanch "cnezat" nebo " jihu Karpat, jejich vldci byli vazaly uherskho krle. Na zpad byla Severinsk zem (Te e Zeurino), kter zahrnovala ji n Bant a zpadn Oltensko a byla kolem roku 1230 prohl e Severinsk bant. Dle na vchod jsou jmenovna dv vvodstv, bl e nelokalizovan, patrn enska a v jeho severn sti (asi pod vldou Jana a Farcae). Mezi ekami Jiu a Olt se rozk ala "zem" vojvody Litovoje, kter se mu ponechvala za dosavadnch podmnek, a to vetn v nad "zem" Ha#eg na sedmihradk stran ji nch Karpat. V dol eky Arge le elo vojvodstv o, ponechan mu rovn beze zmny. Je pravdpodobn, e tento vojvoda vldl tak nad "zem" o by vysvtlovalo zk svazky mezi Vala skem a touto oblast, neporu en po cel stedovk olitick tvary prochzely sjednocovacm procesem, kter vystil ve vznik vt ch a silnj hospodsk rozvoj tto oblasti pinesl bohatstv mstnm vldcm a jejich pnm; mla voje i, nbo enskou hierarchii (byly zaznamenny kostely a biskupstv) a feudln spoleenskou s kturu tvoenou maiores terrae a rustici, to znamen bojary, cnezi, juzi a vojvody na stran jedn, a poddanmi na stran druh. Dokumenty t doby se zmiuj o hnut poddanch radska a po Vala sko proti tuhmu feudlnmu zzen ve vojvodstvch. Uprosted 13. stolet pevaze Kumn a niiv tatarsk invazi roku 1241, existovalo na jihu Karpat nkolik malc unskch politickch tvar, kter pijaly lenn svrchovanost arpdovskch krl. Dky tomu, e byly siln a dobe zorganizovan, dokzaly tyto mal politick svazy pe t n Vala t vldcov v ak usilovali o osamostatnn a vyu vali k tomu zejmna rozbroj v uher posledn tvrtin 13. stolet odmtl vojvoda Litovoi, jeden z nslednk vojvody ji zmnn rchovanost krle Ladislava Kumnskho. Sna il se vyu t zmatk v Uhrch, zapinnch poku hanskch ritul, a vyhlsil roku 1272 nezvislost sv zem, rozprostrajc se v Oltensku dmihradsku, na uherskm krlovstv. Pt let na to do lo k vlce, v n zmil sly a jeho a konenou platnost pora ena v jihozpadnm Sedmihradsku, v zemi Ha#eg, tvoc soust vojv oku 1247. Litovoi byl v boji zabit a jeho bratr B#rb#t upadl do zajet. B#rb#ta vykoup ili jeho stoupenci za velkou sumu penz a pravdpodobn potom vldl nad vt inou bratrovch m. My lenka vytvoit na jihu Karpat nezvisl politick tvar nezanikla, pouze byla odsunu na vhodnj chvli. Ke konci 13. stolet vzrstal vznam vojvodstv na vchod od eky Olt, kter kdysi ovldal av. Tento stt obnovili rumun t lechtici ze Sedmihradska, legenda zaznamenala jmna Negr u Vod# a Radu Negru z F#g#rae. Ti roz ili svou vldu na rumunsk zem, kter nepatily d kho krlovstv. V rumunskch povstech se dochovalo vyprvn o tchto udlostech pod nzv at. (Teorie, podle kter Rumuni, potomci man, kte kdysi dobyli krlovstv Dk, ustoup rbarskch invaz na potku stedovku do sedmihradskch hor, odkud se pak vrtili do Vala oldavska, aby tu vytvoili sv kn ectv.) Byl tm dn impulz ke vzniku dle itho novho p ru. Vldcem, kter dokzal na jihu Karpat sjednotit rzn politick tvary byl vojvoda Basarab 10-1352), kterho ostatn uznali za kn ete (voievod i domnia), jeho jmno prozrazuje, e kumnskho pvodu. Jeho sil bylo korunovno spchem - vytvoenm vala skho kn ectv. To se ve svch stedovkch hranicch rozprostralo od Karpat k Dunaji a ernmu moi, vet ucho Moldavska blzko st Dunaje, kter se pozdji nazvala Besarbi. Proces sjednocovn tvar ve Vala sku a vznik tohoto novho kn ectv v jihovchodn Evrop urychlila politic Uhrch, vznikl po vymen dynastie Arpdovc roku 1301.

Basarab, aby poslil sv postaven, podporoval Anjouovce Karla Roberta, dosednuv ho na uh ersk trn, a bulharskho cara Michala i mana v jeho vlce s Byzanc. Svedl adu vtznch ngoly, a roz il tak svou autoritu a k st Dunaje. Basarab poslil sv dynastick svazky spojenectv s bulharskmi a srbskmi vldci a zru il vazalsk pomr k uherskmu krlovstv Jeho ponn nezstalo bez odezvy. Roku 1330 zahjilo uhersk vojsko, veden krlem Karlem Robertem z Anjou, ta en na jih Karpat, by Basaraba pinutilo uznat uherskou svrchovanost. Vala sk kn e chtl doshnout dohody, a jeho nvrhy byly odmtnuty. V blzkosti Basarabova sdla Curtea de Arge do lo k bitv, v n byl Karel Robert donucen upu. Jeho vojsko bylo pak zaskoeno Basarabov - mi oddly a v pamtn bitv u Posady znie Padl zde vkvt uhersk lechty i etn duchovn a krli se podailo zachrnit hol ivot. ydobyl mezinrodn uznn nezvislosti sv zem. Za Basarabova syna a nstupce, Nicolae Alexandra (1352-1364), "velkho vojvody a kn ete ", zstval zkladn otzkou mezinrodnho postaven Vala ska vztah k uherskmu krlovstv Nicolae Alexandru si obratnou satkovou politikou zskal kontakty nejen se srbskm a bulharskm dvorem, ale dostal se i do blzkosti uherskho krle, nebo jedna z jeho dcer b yla man elkou slezskho vvody Ladislava Opolskho, uherskho palatina a pbuznho Ludvka . Sv dchody z obchodu poslil Nicolae Alexandru udlenm privilegi bra ovskm kupcm. V bylo i zzen metropolitnho stolce v Arge. V tto zle itosti se Nicolae Alexandru obr yzanci, kter byla vedle ma druhm stedovkm centrem dle itm pro legalizaci moci. Rok dr el uznn biskupstv v Arge, tehdej m hlavnm mst zem, jako sdla metropolity vala zemi zaji tna nezvislost i v nbo ensk oblasti. Nsledujc kn e, Vladislav-Vlaicu (1364-1377) pokraoval v politice svch pedchdc a sn zajistit nezvislost zem. Za jeho vldy do lo ve Vala sku poprv k zaveden vlastn mny, se zlat dukty, stbrn dinry a bany, a dle k poslen obchodnch styk se Sedmihradsk e kl tery staly dle itmi kulturnmi centry a v Severinu bylo zalo eno druh metropolitn Za Vladislava-Vlaicu byla ji n hranice zem ohro ena kriz bulharskho sttu, kter se teh zpadl na carstv Trnovsk a Vidimsk. Vldy nad Dobrud ou, politickm tvarem rozkldajcm Dunajem a ernm moem, se zmocnila Byzanc. Zhy ale proti n vypuklo povstn, do jeho e ostavil dobrud sk pedk Balica. Jeho nstupci Dobroticiovi se podailo doshnout autonomi el Dobrud e. Od csae zskal titul despoty. Ke konci 14. stolet byla Dobrud a, j vldl Dobrotici a Ivancu jako vazalov Byzance, zalenna do hranic Vala ska. Byl tak vytvoen nraznkov prostor, kter ml umo ovat mladmu kn ectv se lpe brnit novmu nebezpe Vztahy mezi Vala skem a Uhrami zhor il uhersk tok, jeho obt se na as stalo vidinsk c de vldl Vladislavv vagr Sracimr. Vprava Ludvkova proti Vladislavovi-Vlaicu roku 1369 konila v ak jeho por kou u Cetatea 6. prvn rumunsk kn ectv

D#mbovi#ei a mrem, v nm uhersk krl uznal nezvislost Vala ska a udlil kn eti v lno F#g#ra a star rumunsk vojvodstv Amla. Roku 1369 tak vtrhli poprv do Vala ska Turci, h vpd byl v ak odra en. Po dlouhm sjednocovacm procesu se Vala sko stalo prvn rumunskou m, kter zskala nezvislost. Nezvisl kn ectv bylo znmo, nikoli nhodn, jako Vala sk a Rom#neasc#). Bylo tak pedureno stt se po dal generace politickm centrem rumunskho a. POLITICK A NBO ENSK SITUACE NA VCHOD OD KARPAT (12.-13. STOLET) Njezdy koovnch nro jskch step mly nejcitelnj dopad na zemch vchodn od Karpat. Tyto kmeny, obzvl t Peenhov, Oguzov, Kumni a Tatai, prosadily svou kontrolu nad vc Karpat na dlouhou dobu a staly se brzdou rozvoje politickch tvar domorodho rumunskho obyvatelstva. Pesto v ak psemn prameny z t doby zmiuj ve vchodnch stech Karpat ex itickch, vojenskch i nbo enskch organizac. Bhem 12. a 13. stolet prameny zmiuj "zemi Volohoveni", patc Rumunm v severnm Moldavsku, s mst enovanm Bolohovo. Pape sk list z roku 1234, zaslan ddinmu uherskmu princi, po adoval intervenci proti R v Moldavsku. Dvodem k tomu bylo "biskupstv Kumn", kte mli sv "pseudo-biskupy" (tzn. doxn hierarchy) a ignorovali nazen katolickho biskupa. V listu se dle prav, e Rumun u v dieczi (kter zahrnovala stedn a jihozpadn Moldavsko, podl vchodnch Karpat) vel zastoupeni a namsto, aby konvertovali ke katolick ve, pokusili se pimt Uhry, Sasy a o tatn obyvatele krlovstv uherskho k pijet svch ortodoxnch zvyk a vry. Existence crkevn hierarchie nasvduje tomu, e rumunsk politick tvar mohl v tto obla

iknout je t v dob ped velkou tatarskou invaz, k n do lo roku 1241. Za est let nato, kdy byla tatarsk nadvlda stle je t dostaten silnou, se ka