kriminologie- zkouška

8/16/2019 Kriminologie- zkouška

1/106


2/106

2

pohlaví – více muţi 91% neţ ţeny sociální vrstva/sociálně ekonomický status – více příslušníci niţší sociálně ekonom.vrstev věk – osoby do třiceti let věku neţ osoby starší

2b) FENOMENOLOGIE NÁSILNÉ KRIMINALITY

Jev násilné kriminality představuje pestrou škálu kriminálních jednání od domácího násilí přes případy pokriminality aţ po brutální vraţdy a násilné projevy organizované kriminality.

Po roce 1989 došlo i u násilné kriminality kvzestupu . Niţší je proti nárůstu celkové registrovanékriminality. V posledních letech je stabilizovanější vývojový trend (stagnující či mírně klesající). V roce 2010 po předcházejících letech došlo k nárůstu násilné kriminality (celková agresivnější nálada ve společnosOproti předcházejícímu roku došlo k nárůstu o více neţ 1000 TČ (+7%). Objasněnost u násilné kriminality poměrně vysoká, průměrně 74 % (2010 – 67 %). Nevyšší u vraţd, okolo 90 %. Podíl NK na CK je asi 6 %Podíl na zjištěných škodách je asi jen 1 %. Objasněná násilná kriminalita:

- 2006 - 14 028 TČ

-

2007 - 13 047 TČ - 2008 - 11 239 TČ- 2009 - 10 951 TČ - 2010 - 12 170 TČ

Stav v r. 2010: zjištěno 18 073 / objasněno 12 170 / 67,3 % / počet stíhaných a vyšetřovanýchosob 12 763Struktura v r. 2010:

- úmyslné ublíţení na zdraví 28 % 3 500 objas. TČ - loupeţe 15 % 1 800 objas. TČ - nebezpečné vyhroţování 14 % 1 700 objas. TČ - porušování domovní svobody 12 % 1 500 objas. TČ - vydírání 8 % 1 000 objas. TČ - vraţdy 1,3 % 156 objas. TČ

V r. 2010 bylo mezi stíhanými pachateli násilných TČ 91 % muţů, 57,8 % prvotrestaných, 10 % mládeţník18 % bylo spácháno pod vlivem alkoholu.


3/106

3

INDEX NA 10 000 OB.:2000 a 2004 23 TČ 2010 17 TČ

Charakteristiky vybraných násilných TČ: 1. vraždy(§140)- vzrostl počet od r. 1989 aţ 2006 téměř dvakrát, po r.2006sestupný trend, mění se motivace vraţd, zvyšuje sezastoupení cizích státních příslušníků mezi pachateli i obětmi - převaţují vraţdyemotivně laděné pramenící z interpersonálních konfliktů(motivované ţárlivostí, mstou,nenávistí)- agrese proti konkrétní osobě, rozptyl agresivního jednání na více osob je minimální, stejně jakorecidiva- roste podíl loupeţných vraţd, které se stávají způsobem vyřizování účtů mezi organizovanými krimin. skupinami, součástí obchodu s drogami, objevuje se řešení problémů najatým vrahem - vraţdy prostředkem k dalšímu cíli/instrumentální vraždy, agresivní jednání orientováno na určitý typovědefinova ný okruh osob – nebezpečí pro větší okruh osob – př. sexuálně motivované vraţdy Sexuálně motivované vraţdy: - mají značný vliv na utváření VM o práci policie, hrozí riziko pachatelovi recidivy - lze k nim zařadit: nekrofilii, nekrosadismus, sadismus, kanibalismus, pikérismus/ nutné řezání oběti,vampýrismus/pití krve oběti (nejedná se o zavraţdění a násilné zneuţití, TČ znásilnění – zařazen do MK), obětínejčastěji ţeny 15 – 30 let, muţské oběti – 5-6 % (většinou chlapci 8-12 let), v 1/3 případů dochází k sexu pousmrcení, v ¼ odcizují cenné předměty (suvenýr pro připomenutí), nevracejí se na místo činu, nejčastěji n jaře, v létě, v noci nebo brzo ráno - Charakteristika pachatele : nízká úroveň vzdělání, kvalifikace spjatá s prim. myšlením, nedostateksebekontroly, úloha alkoholu a drog, psychopat. fenomény (neplatí pro nájemné vrahy) - 2010 –objasněno 156 . Objasněnost přes 90%.

2. úmyslné ublížení na zdraví (§145,146) - má tendenci setrvávat po roce 1991 na stejné aţ klesající úrovni - nejčastější TČ (2010 – 3451 objasněných tč). Míra objasněnosti více jak 70 %. Nepostiţitelná je alerostoucíbrutalita, bezohlednost a surovost .

3. loupež(§173) - pouliční, velkoměstská kriminalita(ve městě vzniká více kriminogenních situací, vysoká anonymita vzta- po r.1989 pětinásobný vzestup, nejfrekventovanějším tč, po r.2006 mírně sestupný trend- převaţují osoby mladší věkové skupiny (polovina je ml. 21 let a nejpočetnější je 24-30 let)- TČ s nejvyšší variabilitou a dynamikou vzniku nových forem - dnes páchány méně často pod vlivem alkoholu(bývají motivovány potřebou získat prostředky na něj)- větší část loupeţi je beze zbraně, ve večerních hodinách na veřejně přístupných místech - u mladistvých je to zejménaskupinová solidarita – předvést se ve skupině - pachatelé: vyznačují se podprůměrnou vzdělaností a mentální úrovní, z niţších sociálních vrstev, častoz nevhod ného rodinného prostředí, sklony k vyhýbání se práci a k alkoholismu - intenzita útoku často přesahuje jeho sledovaný účel - vzestupný trend obzv láštězávažných loupeží finančních institucí (přepadení bank, pošt…) tvoří sice zatímmalou část registrovaných případů, ale jejich vzestupný trend je znepokojivý. V 60% se zbraní v ruce.- dělení: pouliční, bankovní, automobilová, v průběhu krádeţe vloupáním - 2010 – 1834 objasněných TČ. Míra objasněnosti 40 – 45 %.

4. vydírání(§175) - bezohledné vyuţívání situace oběti a jejího strachu, pozvolný nárůst po r. 89


4/106

4

druhy: – nový jevracketeering - vybírání poplatků za ochranu - vydírání státních orgánů pod pohrůţkou způsobení obecného ohroţení - vymáhání dluhů, skupování dluhů, obchod se zbraněmi - jako tč vydírání bývá kvalifikováno takéšikanování – bosink, mobil - vyznačující se vzestupným trendem – oběť šikanování je jinou osobou nucena k činnostem, které by za normálních okolností nedělala, nebonaopak je jí znemoţněno uskutečňování něčeho, co by při svobodném rozhodování udělala, šikanovaný čl je zkracován ve svých právech svobodně se rozhodnout ve věcech, ve kterých není vázán ţádnou povinno

Nové formy násilí: 5. domácí násilí – násilí v rodině, v blízkém sociálním okolí - nejrozšířenější forma násilného jednání ve společnosti (pravděpodobnost být napaden, poraněn nebousmrcen v bezpečí domova členy rodiny je 3x větší neţ na ulici, kaţdou 8 českou ţenu partner bije) - tato forma násilí je vysoce latentní a směřuje především proti ţenám a dětem, nevyskytu je se pouze mezichudými a nevzdělanými osobami

- násilí v rodině můţe způsobit závaţná a dlouhodobá psychická poškození vedoucí k neurotickým poruchám či k opakované viktimizaci

- má tyto znaky

opakovanost- jednání, které je opakované, po velice dlouhou dobu, není to jednorázovýincident postupný nárůst intenzity- začíná psychickým násilím a přidává se násilí fyzické jasné role- dochází k násilí mezi blízkými osobami, rozdělujeme roli násilné a ohroţené osoby,

jejich vzájemné postavení je nerovné a role se v průběhu incidentů nemění páchání násilí v soukromí- je beze svědků, zejména v soukromí společného obydlí

6. násilí ve školách - spíše problémem v zahraničí, aktivity band ve školách proti učitelům a ţákům, , někdy poţadují peněţitévýkupné za to, ţe nenapadnou ţáky nebo učitele, jsou i u nás patrné,kyberšikana

7. zločiny z nenávisti, ze zaujatosti – hate crimes- zejména útoky proti cizincům a činy vyplývající z etnických konfliktů (předsudky k rase, náboţenství) - mohou zahrnovat velkou šíři kriminálního chování (vraţdy, ublíţení na zdraví, znásilnění, ţhářství, poškozování věci…) - oběti jsou napadány protoţe se liší odmajoritní společnosti

8. divácké násilí - násilné, nebezpečné chování diváků v souvislosti se sportovním utkáním - je plánované, má opakovaný či manifestační charakter, páchané určitou ohraničenou skupinou osob - do této formy násilí spadají i další formy rizikového chování: rasistické uráţky, pouţívání extrémistickésymboliky, chování ohroţující bezpečnost ostatních hráčů, rozhodčích, diváků

- prevence diváckého násilí spojována s problematikou fyzické bezpečnosti na stadionech

9. terorismus- nabývá ve světovém měřítku, politicky nebo náboţensky motivované uţití násilí nebo pohrůţky násilím zstrany jednotlivce, či skupiny, jeho prostřednictvím se uplatňují zájmy určité skupiny, které nelze prosadilegální cestou- rozlišujeme terorismus: nacionalistický, ideologický, státem podporovaný, levicový, pravicový

10. stalking- nebezpečné pronásledování (nemá vždy sexuální podtext) - o běť je obtěţována a ohroţována, různé formy pronásledování: forma telefonická, dopisní, špehování,

poškozování majetku, fyzické napadávání, často spjato s výhruţkami, stresující pro oběť jenevyzpytatelnost adlouhodobost pronásledování Typologie člení pachatele do 5 skupin:


5/106

5

odmítnutý pronásledovatel – měl dříve k oběti vztah, zpravidla intimní pronásledovatel hledající lásku – chce s obětí navázat vztah nekompetentní pronásledovatel – nezkušený a neobratný v navazování a rozvíjení vztahů mstivý pronásledovatel – pronásleduje či zastrašuje oběť na základě skutečného či domnělého

bezpráví pronásledovatel toužící po kořisti – zpravidla plánuje sexuální útok na oběť

11. žhářství (úmyslné zakládání poţárů) – 6 typů: vandalismus, vzrušení, msta, zakrytí jiného zločinu, zisksériové (záchvatové, masové)

3b) Kriminologické aspekty domácího násilí Domácí násilí - násilí v rodině, násilí v blízkém sociálním okolí - povaţováno za jednu z nejrozšířenějších forem násilného jednání ve společnosti - toto násilí je vysoce latentní a nejméně kontrolovanou formou, a co do závaţnosti nejvíce podceňovanou

- násilí v rodině můţe způsobit velmi váţná a dlouhodobá psychická poškození vedoucí k neurotickým poruchám či k opakované viktimizaci

Charakteristické znaky domácího násilí: a) opakovanost- jde o jednání, které má svůj vývoj a dochází opakovaně k jeho projevům, často i po velice dlouhoudobu- domácí násilínení ojedinělý a jednorázový incident, byť se závaţnými následky

b) postupný nárůst intenzity - domácí násilí začíná zpravidla psychickým násilím a zpravidla se přidává násilí fyzické - útoky jsou zpočátku vedeny proti lidské důstojnosti, posléze proti zdraví a mohou vyústit v útoky proti

ţivotu c) jasné role - k násilí dochází mezi blízkými osobami, kde lze diferencovat roli násilné a ohroţené osoby, jejichvzájemné postavení je nerovné a role se v průběhu incidentů nemění

d) páchání násilí v soukromí - k násilí dochází zpravidla beze svědků, nejčastěji v soukromí společného obydlí, ale i na jinýchmístech, např: chata, hotel apod.,

- jednotlivé útoky zapadající do schématu domácího násilí se však mohou vyskytnout i na veřejnosti

4b) Nové formy kriminálního násilí

Násilí ve školách - aktuální spíše v zahraničí – v USA jsou aktivity band ve školách váţnou hrozbou pro bezpečnostučitelů a ţáků - členové těchto band někdy poţadují i peněţité výkupné za to, ţe nenapadnou učitele a spoluţáky - projevy zvýšené agresivity školáků jsou patrné jiţ i u nás

Zločiny z nenávisti - zejména útoky proti cizincům a činy vyplývajícími z etnických konfliktů - jde o brutálně násilné trestné činy, které vycházejí ze společenských předsudků vztahujících se k rase,náboţenství, pohlaví, sexuální orientaci či etnické příslušnosti


6/106

6

- oběti jsou napadány proto, ţe se liší od majority, k níţ pachatelé náleţejí - mohou zahrnovat velkou šíři kriminálního chování: vraţdy, úmyslná ublíţení na zdraví, znásilnění,ţhářství, poškozování věcí

Divácké násilí - násilné či nebezpečné chování diváků v souvislosti se sportovními utkáními - většinou jde o násilí, které je plánované, má opakovaný charakter a je realizován relativně

ohraničenou skupinou lidí - kromě vlastního násilí sem spadají téţ i další formy rizikového chování, jako rasistické uráţky, pouţívání extremistické symboliky či chování ohroţující bezpečnost ostatních diváků, hráčů arozhodčích - prevence a potlačování diváckého násilí je velmi často spojováno s problematikou fyzické bezpečnostina stadionech

Terorismus- podstatou je politicky motivované uţití násilí či pohrůţka násilí ze strany jednotlivce či skupiny, jeho prostřednictvím se uplatňují zájmy určité skupiny, které nelze prosadit legální cestou - můţe směřovat proti danému řádu: separatistická a autonomistická hnutí a povstalecké hnutí

- nebo k jeho ochraně: ze strany samotné vlády nebo soukromých či polostátních skupin

Dělení:- nacionalistický - ideologický - levicový, pravicový

Stalking = pronásledování - stalker svou oběť obtěţuje a ohroţuje - formy pronásledování: telefonické obtěţování, zasílání dopisů, dárků, mailů, krátkých textovýchzpráv, špehování, poškozování majetku či krádeţe - můţe docházet aţ k fyzickému napadání či útokům proti ţivotu - pronásledování je často spojeno s výhruţkami - oběťmi mohou být jak celebrity, tak obyčejní lidé - stresující e pro oběť především nevyzpytatelnost a dlouhodobost pronásledování

Typologie pachatele:

1. Odmítnutý pronásledovatel – měl dříve k oběti vztah, zpravidla intimní 2. Pronásledovatel hledající lásku – chce s obětí navázat vztah 3. Nekompetentní pronásledovatel – nezkušený a neobratný v navazování a rozvíjení vztahů 4. Mstivý pronásledovatel – pronásleduje a zastrašuje oběť na základě skutečného či domnělého bezpráví 5. Pronásledovatel touţící po kořisti – zpravidla plánuje sexuální útok na oběť

5b) Etiologie násilné kriminality

Jen část násilí ve společnosti je kriminalizována. Kořeny násilí spočívají v kulturních tradicích aţivotním stylu určité společnosti. Existuje celá řada teorií, které usilují o vysvětlení příčin násilí. V současné době převaţuje pojetí, kterévysvětluje agresivitu nikoliv jako vrozený pud, ale jako vlastnost naučenou, získanou. Příčiny násilí jsou mnohočetné. Násilí je podmíněno kulturně, sociologicky, politicky, ekonomicky,

psychologicky, fyziologicky.

Mezi nejdůležitější činitele patří :


7/106

7

a) Vliv rodiny, v niţ dítě vyrůstá. Agresivní chování vyplývá převáţně z napodobování. Násilnémetody výchovy rodičů jako např. časté a přísné tělesné tresty, se přenášejí na děti.

b) Normy chování platné ve společnosti jako celku. V závislosti na tom, jak společnost hodnotínásilí, jak ho definuje – jako legitimní/funkční chování…se rozvíjí i hodnoty jedince.

c) Vliv masmédií. Mají velký vliv na velkou část populace – nadměrně prezentují násilí

v novinách, ve zprávách, zpravodajství je ale značně zkresleno, chybí zde zasvěcený pohled na příčiny páchání TČ a nebo bolestivý následek oběti. Dále je také násilí často zobrazováno vefilmech, skoro v jakékoliv hodině. Násilí v televizi můţe působit jako kriminogenní faktorz hlediska napodobování nebo můţe docházetk citové otupělosti – vidíme pořád násilí, aţ námnepřijde vůbec neobvyklé a ani ho neodsuzujeme

d) Úloha oběti. Nezřídka sám poškozený přispívá k tomu, aby se stal obětí TČ – provokací,neopatrností (je pak zavraţděn ze ţárlivosti, msty, nenávisti). Vyšší viktimností se vyznačují iosoby některých osobnostních rysů – fyzicky, psychicky odlišní jedinci, plaší, pasivní, slabší,neobratní, nebo naopak úspěšní.

Další činitelé:- některé faktory duševních poruch - postoje rasové nerovnosti - ekonomická nerovnost - návykové látky a alkohol

6b) Prevence násilné kriminality

Moţnosti prevence násilné kriminality jsou poněkud omezenější neţ např. u majetkové kriminality.Je to dáno:

- charakteristickými zvláštnostmi pachatelů násilných TČ (malá inteligence, nízské vzdělání, psychopatické rysy osobnosti)

- skutečností, ţe valná většina násilných TČ není předem naplánovaná, mají spíše spontánnější povahu

- často páchány pod vlivem alkoholu

Pachatele dělíme:a) disociální, hraje roli příznivá krimogenní situace

b) asociální, kde sice je situace vyuţita, ale nemá hlavní roli c) antisociální, kde je situace spíš navozena

PrevenceSociální, základní cesta k prevenci násilné kriminality. Jde hlavně o prevenci nejobecnější povahy: - návyky na vyuţívání volného času - potírání alkoholismus (podnapilost pachatele nebo oběti bezprostředně ovlivňuje vznik konfliktu

a odstraňuje zábrany vůči společensky škodlivým rozhodnutím, škodlivé jsou i patologickézměny vyvolané nadměrným pitím alkoholu, kdy dochází k neadekvátní či primitivní reakci azdánlivě nepochopitelnému násilnému jednání

- význam má i adekvátní reakce veřejnosti na TČ - zabraňovat rozvoji násilí a prosazovat názory, ţe konflikt se má řešit argumentací nikoliv

pouţitím pěstí, jak ve škole, v rodině, na pracovišti - řada zemí také přistoupila k tomu, ţe pouţívání fyzického násilí v rodině jako výchovného

prostředku prohlásila za nepřípustné - masmédia mohou zdůrazňovat hranici mezi dovoleným, nedovoleným chováním, šířit myšlenku,ţe násilné řešení konfliktů je neúčinné a nevyplácí se


8/106

8

- ztíţit dětem přístup ke sledování pořadů předvádějící násilí a také i tím, ţe takové programy se budou pouštět aţ pozdě večer

- u domácího násilí je pak důleţitá cílená výchova k manţelství a rodičovství a seznamovat budoucí rodiče, mladé lidi s vhodnými výchovnými styly, ať se předchází špatnému zacházenís dětmi

Situační, převáţně pro předcházení loupeţím: - zajištění dostatečné přehlednosti veřejných prostranství - dostatečné osvětlení při setmění - sledování kriminogenních zón kamerou - stálou policejní hlídkou - instalování veřejných poplašných signalizačních zařízení - dosazování domovníků, vrátných - rozšíření bezhotovostního platebního styku - omezit přístup ke zbraním a zacházení s nimi (pouţívají se často pro zkratkovité řešení

problémů) - zabezpečení distribuce a šíření dalších nebezpečných zbraní (finské noţe, spreje s nervově

paralytickými a omamnými látkami) - úlohu má zde i architektura a územní plánování (vytvářet útulná, přehledná místa, obytné čtvrti,

vystavovat místa pro lidské kontakty a pro volný čas jako hřiště, pískoviště, parky, vyvarovat seanonymitě) Viktimologická:

- zabezpečovat nácvik technik chování v nebezpečných situacích - informovat veřejnost o případném ohroţení a jak se mají bránit, zaměřit se hlavně na děti, ţeny a

staré lidi - doškolování lékařů, učitelů právníků o problematice viktimizace - poukazovat na nejkritičtější situace jako nevpouštět cizí osobu do bytu, dát si pozor na osoby se

kterými jsme se seznámili pod vlivem alkoholu


9/106

9


10/106


11/106

11

7b) Pojem mravnostní kriminalita

- je součástí obecné kriminality (podle policejní statistiky) a společným rysem TČ tvořícíchmravnostní kriminalitu je jejichspjatost s pohlavním pudem - sexuální kriminalita – uţívají vědy o chování

- mravnostní kriminalita – pouţívají kriminologické školy 2 kriminologicky odlišné podskupiny mravnostních TČ:

1. Jednání, jež naplňují pojmové znaky tzv. sexuální kriminality - podstatou je ukájení pohlavního pudu formami, které společnost netoleruje - kriminalizováno je překročení okruhu dovolených sexuálních partnerů nebo dovolených sex. prak tik - skutkové podstaty sexuálních TČ:

Trestné činy proti lidské důstojnostiv sex. oblasti ( HLAVA III. zvláštní části tr. zákona) znásilnění(§185),pohlavní zneužití (§187), sexuální nátlak (§186),soulož mezi

příbuznými (§188) některé případy vydírání pod le §175 (donucení k souloţi pod pohrůţkou pomluvy) TČ útisku podle §177 (sex. obtěţování), TČ výtržnictví podle §358 (sex. exhibicionismus), TČohrožování mravnosti (§191) TČ šíření pornografie

- zasahují do oblastisvobody a důstojnosti člověka i do sfér y zdravého vývoje mládeže - přestoţe jen malá část těchto činů vede k váţnějšímu fyzickému poranění mohou zanechat dlouhodobéči trvalé psychické poškození oběti (projevuje se strachem, úzkostí, depresemi, problémy v pozdějších intimních vztazích – někdy doţivotně),viktimologická problematika pomoci obětem setýká především obětí sex.TČ

2. kriminalita spojená s prostitucí,která samotná není jiţ povaţována za tr. činnost příslušné skutkové podstaty: v HLAVĚ III.zvláštní části tr. zákona, meziTČ proti lidské důstojnosti – kuplířství (§189) v HLAVY II., oddíl 1. – mezi TČ proti svobodě - obchodování s lidmi (§168) v HLAVĚ I., oddíl 3. meziTČ ohrožující životnebo zdraví - ohroţování pohl. nemocí (§155)

- kriminalizujeme jevy spjaté s prostitucí ne prostituci samotnou

Tyto dvě podskupiny se na sebe nejen váţí, ale taképřitahují další TČ, zejména násilné a majetkové Policejní statistika vykazuje z mravnostní kriminality samostatně : - pohl. zneuţívání - znásilnění - kuplířství (sexuálně motivované vraţdy jsou pod násilnou kriminalitou – dominuje násilný

podtext)

Osoby stíhané pro mravnostní tč představovaly v r.2010 z celku stíhaných pachatelů 1 %, vyznačuje seovšemvysokou latencí .

Struktura registrovaných mravnostních TČ v r. 2010 – kuplířství 2%, znásilnění 32%, pohlavnízneuţívání 40%, obchodování s lidmi – 1%, ostatní 9%


12/106

12

- u sex. TČ stojí v popředídeviantní sexuální chování nebonásilné prosazení pachatelových sex.přání - u prostituce, kuplířství a obchodování s lidmi jde zejména ozískávání peněz - dynamiku mravnostní kriminality je nutné posuzovat vzhledem k legislativní změně v níţ došlok dekriminalizaci TČ příživnictví (§ 203), které se v 1989 podílelo na mravnostní kriminalitě 68,5%

8b) FENOMENOLOGIE MRAVNOSTNÍ KRIMINALITY

1) znásilnění (§ 241 TZ) – od r.2 001 pachatelem i ţena = vynucení pohlavního styku či jiných sexuálních aktivit násilím nebo jeho pohrůţkou

- po r. 1989 mírný nárůst,poté stabilizace, dále kolísavý trend - v r. 2010 – 437 objasněnýchtč, 53 % dosud netrestaných osob (většina ve věku 30 let),13% pod

vlivem alkoholu spáchalo znásilnění, míra objasněnosti 75%– dáno tím, ţe pachatel je obětivětšinou znám

- bývá pácháno za pouţití méně intenzivního násilí, ale brutalita roste

-

mýtem je, ţe znásilnění mívá většinou charakter přepadení, ale 70% se vyvíjí z běţnýchmezilidských vztahů a pachatel se s obětí dobře zná(existující citové vazby k pachateli přitomzvyšují citové trauma oběti)

typologie znásilnění (Schneider): a) agresivní (20%) – cílem je oběť tělesně a duševně zranit, snaha o poníţení oběti, motivem je

msta za odmítnutí, větší míra násilí, neţ je potřeba b) sexuální sebepotvrzení (50%) – jakésisex.oloupení překonání pocitu vlastní nedostatečnosti,

dokázání si muţnosti, představuje si, ţe oběť klade odpor pouze zdánlivě a ţe si přeje býtznásilněna

c) sadistické (5%) – můţe vyústit v sex. vraţdu, pachatel uspokojuje svůj sex. pud způsobením bolesti

d) skupinové (5%) – většinou páchají mladiství či mladí dospělí,k získání nebo udrţení si respektuvrstevníků

e) impulzivní (20%) – pachatel spontánně vyuţívá příleţitosti

Charakteristika pachatele – nízká úroveň vzdělání, nekulturnost, nezdrţenlivost, primitivizmus

Demingovo a Eppyho členění znásilnění na: (Kuchta, Válková)a, tzv.socializované – páchatel oběťi zpravidla známý, po předchozí vstřícné nebo i svádivé konverzaci, nědoprovázené poţíváním alkoholu např. na schůzce

- Vlastní čin realizován s menší mírou agrese - Sama oběť svým chováním často přispívá nebo provokuje ke spáchání TČ

b, nesocializované – páchá oběťi obvykle neznámý pachatel bez předchozího alespoň naznačeného dvořensvádění, uţívá větší míru k ovládnutí oběťi rozlišujeme: podvodný přístup navázání komunikace – prosba, kontakt s oběťí

bleskový přístup – ţádná předchozí komunikace, větší míra násilí překvapivý přístup – pachatelnapadá zcela bezmocné oběťi (oběťi pod prášky...)

2)pohlavní zneužívání (§242,243 TZ) = soubor sexuálních chování směřujících vůči nezletilým dětem (osoby závislé)

- z hlediska dynamiky kolísání, mírný pokles počtu registrovaných skutků - policejní statistika vykazuje zvlášť


13/106

13

a) pohl. zneuţívání v závislosti – r. 2010 reg. 86, 58 obj. skutků, objasněno67 % , pachatelé30-60 let- pachatel vyuţívá závislého postavení oběti na něm, obětí tohoto TČ můţe být iosoba straší 15 let

b) poh l. zneuţívání ostatní – 643 reg. skutků, obj.540 skutků, objasněnost84%, směřuje proti osobám ml. 15 let, pachatelé 15-18 let

- nejvíce je sledována problematika zneuţívánídětí v zahraničí – velmi vysoká latence - podle výzkumu Sexuologického ústavu v Praze se stala v dětství obětí pětina naší populace (25%

ţen a 12% muţů) - pachatelé: vzájemná náklonnost, nejčastěji ze sousedství, z okruhu známých a nejbliţší příbuzní(často při své profesi přicházejí do kontaktu s dětmi a mládeţí)

- oběti: zejména se stávají dívky, ve věku 10-12 let, nezřídka duševně zaostalé nebo fyzickyhandicapované, ale téţ o velmi vyspělé s bohatou fantazií a sklonem k dobrodruţství,z nefunk.rodin

- do sex. kriminality řadíme téţincest – nedovolený pohlavní styk mezi členy rodiny, dle TZsouloţ mezi příbuznými (nejčastěji sex. vztah mezi otcem a dcerou, méně sourozenecký a velmizřídka mezi matkou a synem, častěji se setkáváme s případypseudoincestu - pohlavnízneuţívání nevlastním otcem nebo partnerem matky dítěte, můţe být doprovázeno fyzickýmtýráním oběťi

- způsob provedení: masturbace, osahávání, nekoitální aktivity, obnaţování, odehrává sev kontextu hry

- téţ můţeme zahrnout problematikusexuálního obtěžování (sexual harrasment)- je spojenas ochranou ţen na pracovišti před nevítanými projevy sexuálního zaměření (jde o vymáhánísexuálního obtěţování pod hrozbou finančního postihu, propuštěním z práce, vytrvalévynucování schůzky = stalking – nemusí mít vţdy sex.podtext, poplácávání na různých částechtěla – v ČR lze intenzivnější formy sex.obtěţování postihnout podle obecnějších ustanovení TZ a přestupkového zákona

9b) Etiologie sexuální kriminality

Vystupují zde do popředí specifickérysy spjaté s osobností pachatele:- pohlavní nezdrţenlivost- pohlavní nevyzrálost (související se zanedbaností v mravní, sexuální a kulturní výchově)- poruchy sexuálního pudu

Klíčový význam pro kriminologickou problematiku sexuálních TČ má pojemsexuální deviace= úchylka, parafilie - jedná se o kvalitativní poruchy sexuálního pudu (motivace) - nemusí vţdy vést k deviantnímu chování (=páchání TČ), část sexuálních deviantů se sexuálních TČ nikdynedopustí- jde o chorobnou poruchu, ale úchylná osoba je za své jednání trestně odpovědná -většina pachatelů sex. TČale sex. deviací netrpí = situační pachatelé - pro sexuální kriminalitu mají význam sexuální deviace:sadomasochismus – řazený mezi deviace v aktivitě – deviatio in modo, pedofilie – patřící mezi deviace v objektu – deviatio in objecto

Parafilik = sexuální deviant =osoba s trvalejším sklonem ke specifickému sex. chování v souvislosti se svousexuální identifikací,orientací,jednáním.

1)Znásilnění (§ 185 TZ) - je nezřídka výrazem toho, ţe se pachateli nepodařilo socializovat způsoby uspokojování jeho sexuálních

potřeb -většinu činů nedělají ale devianti, ale „normální“ lidé, kteří násilné donucení ţeny k pohlavnímu stykunepovaţují za zavrţeníhodné.U mladistvých pachatelů sehrávájí roli poruchy související s pohlavním


14/106

14

dospíváním a touha po ukojení sexuální zvědavosti za kaţdou cenu. Velký význam má vztah u znásilnění mezi pachatelem a oběťí. -často pod vlivem alkoholu -významnou roli hraje i změna sexuální morálky, tj. odtabuizování a liberalizace sexuálních norem

2)pohlavní zneužívání (§ 186, 187 TZ)U pohlavního zneužívání má ze sexuálních deviací největší význampedofílie.

Pedofil je po sexuální stránce přitahován nedospělými jedinci (především prepubertálními dětmi), jedná snejčastěji o muţe, mohou být heterosex.,homosex,bisexuální. Pojmy ,,pedofilní chování“ a ,,pohlavní zneuţívání“ nejsou totoţné Pohlavní zneuţívání není vţdy vyvoláno pohlavní úchylkou,často představuje náhradní sexuální aktivitu pnedeviatní muţe s narušenou osobností.

Pachatele pohl.zneuţívání lze rozdělit na ,,situační “ a ,,ze záliby“1)situační –osoby, které jednají příleţitostně a nepreferují sex. styk s dětmi 2)za záliby-osoby s trvalou sexuální preferencí dětí =preferenční typ = čistí pedofilové - méně početná neţ první skupina, avšak jejich potenciál zahrnuje velký počet oběťí - na děti se soustřeďuje jejich sexuální fantazie a erotická představivost - dochází k pornografii a filmování, má význam vztah mezi pachatelem a obětí (schopnost vcítění vůči obě- vědí jak s nimi hovořit,naslouchájí jim a vyuţijí toho pro manipulaci s obětmi) U obou činů se vyskytuje vysoká latence a neochota občanů věc oznamovat.Vědomí malé pravděpodobnotrestního postihu pak působí jako kriminogenní faktor.

-v souvislosti s TČ pohlavního zneuţívání bývá diskutována brutální či pedofilnípornografie a filmys násilím vůbec: ty mohou jedince s latentní sex. úchylkou vyprovokovat ke spáchání TČ

9.b Etiologie kriminality spjaté s prostitucí

- mnoho přístupů k vysvětlení příčin ţenské prostituce psychologické : abnormální rysy osobnosti, vrozené psychické nedostatky ekonomické: nízké výdělky nekvalifikovaných ţen psychoanalytické: podvědomé hledání otce f eministické: prostituce jako výsledek patriarchálního utlačování ţeny z oblasti teorie učení : prostitutky si osvojují hodnotové orientace a struktury svého sociálně

deviantního okolí

V etiologii TČ spojených s prostitucí hraje prvořadou úlohuochota prostituujících osob poskytovat sex.sluţby, motivovaná snahourychle si vydělata na druhé straně růstpoptávky klientů (souvisís otevřením harnic). Touha dívek po dobrodruţství, jejichnaivita , nízká nabídka pracovních míst pro mladé ţeny bez praxe.

10b) Kontrola sexuální kriminality

Prevence je zde odlišná a to z důvodu, zda se jedná odeviantní pachatele čine 1)Deviantní pachatelé - uplatňují se u nich především opatřenízdravotnická, k de je nutné včas vyhledat (depistáţ) deviantní jedince(=primární prevence)-i sekundární a terciální prevence-léčení

Jedná se o tyto léčebné metody: a) biologická terapie (= farmakoterapie) – aplikace léků


15/106

15

b)chirurgická terapie (=kastrace) – testikulární pulpektomie – odstraňují se buď pohlavní ţlázy nebo jejichčást (tkáň jako hlavní zdroj muţských pohlavních hormonů) - kastrace sniţuje sexuální aktivitu operovaného muţe, nemění jeho sex.orientaci - pacient musí o operaci sám poţádat a být poučen o moţných následcích - o provedení rozhoduje lékařská komise - stereotaktická operace na mozku – odstraní se mozkové centrum narušeného jedince - obě se provádějí zřídka c)psychoterapie – cílem je nalezení takového způsobu sexuálního ukojení, které není v rozporu se zákonem(podmínkou – dobrovolnost). Nákladné a časově náročné.

-vysoká pravděpodobnost recidivy u těchto pachatelů a jejich náprava obtíţná -jeden z hlavních problémů vyplývá ze skutečnosti, ţe sex. deviatní sklon nemůţe být účinně potlačen bezspolup ráce deviantní osoby

2)Nedeviantní pachatelé sexuální kriminality -uplatní se u nich (jako u násilné kriminality)sociální prevence jako potlačování alkoholismu,zvyšovánívzdělanosti a kulturnosti, kvalitní sexuální výchova mladých lidí - u sexuálních TČ se uplatní taképrevence situační – technická opatření (např. sledování-kriminogenních místkamerovým systémem)- viktimologická prevence –poučení potencionálních i skutečných obětí jak zmenšit riziko viktimizace(viktimologická prevence pohlavního zneuţívání se zaměřuje na rady dětem – odmítání dětí brát si bombony,nevpoštět cizí lidi do bytu, nehrát si na opuštěných místech…) Existuje celá řada programů péče o obětí a také školení pro pracovníky v oborech, kde se s tímto setkávají.

Sexuální TČ patří k těm, kde lze hovořit oriziku sekundární viktimizaceoběťi . Důleţité je s obětmisexuálních TČ nejednat způsobem ,,nálepkování“ jako oběťí. Zdrojem sekundární viktimizace mohou být v důsledku málo citlivého postupu ipolicisté a státní zástupci.Reeintegra ce oběťi do jejího sociálního prostředí – měla by vést k znovuzískání nebo posílení sebedůvěryoběťi.

11b) KRIMINÁLNÍ POLITICKÉ PŘÍSTUPY K PROBLEMATICE PROSTITUCE

Prostituce = pohlavní styk za úplatu (v jakékoli formě) patří mezi jevy, které nikdy nevymizí av příznivých podmínkách zaznamenávají dynamický rozvoj.Provází ji kriminalita: mravnostní, násilná,majetková i organizovaný zločin, produkuje značné sumy nezdaněných příjmů - výskyt stoupá od její dekriminalizace v roce 1990 (do té doby ji bylo moţno postihnout jako TČ příţivnictví podle §203 TZ či jako přečin příţivnictví podle § 10 zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech)

- vedle prostituce mladistvých se rozvíjí dětská prostituce podporovaná zájmem zahraničních pedofilův rámci tzv. sexuální turistiky + bytová prostituce

3 přístupy represe prostituce: a) Represivní – prostituci zakazuje a trestá,zatlačuje prostitutky do ilegality (vyhýbají se

lékařským prohlídkám => zvýšení rizika pohl. nemocí, stát přichází o značné částky na daních) b) Aboliční – probl ém prostituce neřeší, prostituce není regulována ani stíhána, kriminalizovány

jsou pouze jevy prostituci provázející,prostitutky nepodléhají povinnému lékařskému vyšetření,státu unikají částky na daních prostituce se soustřeďuje do velkých měst a na dálniční tahy(příhraničí) – charakteristický přístup k prostituci v současnosti v ČR

c) Reglementační – legalizuje prostituci a podřizuje ji státnímu dozoru a kontrole, stíhána je pouzeneregistrovaná prostituce, prostitutky provozují činnost v povolených lokalitách, platí daně amusí se podrobovat lék. prohlídkám.


16/106

16

- TČ prostituce není kriminalizován,pouze s ní spjaté kuplířství (§ 204 TZ)a obchod s lidmi(§ 232a) - současné snahy o regulaci prostituce prostřednictvím přijetí zákona o prostituci jsou odůvodněnyhledisky bezpečnostními, fiskálními a morálními→ jde o to, aby nenarušovala veřejný pořádek,neohroţovala zdraví občanů, výchovu dětí a mládeţe, aby neuráţela mravní cítění veřejnosti a aby státnebyl ochuzován o příjem → cílem by mělo být odstranění prostituce z veřejných prostor a regulovat ji tak, aby nepřekračovalaspolečensky únosnou mez

V ČR jsou snahy o regulaci prostituce, podmínky jejího provozování a kontroly.

Trestní právo ČR prohlašuje za trestná některá jednání spjatá s prostitucí, jedná se zejména o : a) kuplířství (§204TZ) – k r. 2010 – 26 TČ - počet registrovaných TČ se střídavě zvyšuje a klesá, v r. 2006 bylo objasněno 92,9 %

registrovaných tč, nejčastěji zastoupeni pachatelé ve věku 40 – 60 let- vedle případů provozování prostituce na základě vlastního rozhodnutí jsou ţeny nuceny rodiči

nebo blízkými příbuznými - přibývá ţen a dívek nucených k prostituci „pasáky“, kteří je unesli nebo koupili, ţeny vyuţívajíčasto pod vlivem alkoholu a drog- vyhledávány jsou zejména dívky, které jsou na útěku z dom ova nebo VÚDM, nebo které se

nacházejí ve finanční tísni, nemají kde bydlet - objasněné TČ kuplířství- 2010 – 26, 2009 – 30, 2008 – 44, 2007 – 43, 2006 – 83

b) obchodování se ženami (§246TZ)- bývá také nazýván „obchod s bílým masem“ a jezvláštním případem kuplířství, propojení mravnostní kriminality s organizovaným zločinemsevyskytuje ve

3 formách: - se souhlasem oběti, který však neznamená souhlas s „pracovními“ podmínkami - bez souhlasu oběti, ţeny se hlásí na inzerát nabízející atraktivní práci v zahraničí- oběti jsou dopravovány do ciziny násilím, kde jsou omezeny neznalostí prostředí a jazyka a je

jim znemoţněn volný pohyb

12b) PREVENCE SEXUÁLNÍ KRIMINALITY A KRIMINALITY SPJATÉ S PROSTITUCÍ

1. je v otázce č. 10. b) 2. Nejúčinnější jeprevence prostituce ve smyslu její minimalizace.Klíčová je role orientační rodiny – narušené rodinné prostředí (alkoholismus, špatné materiální podmínky,manţelské konflikty…) narušují formování osobnosti dívek. Velký význam zde má účinný systém rodinné předmanţelské a sexuální výchovy.Velký vliv mohou mít masmédia- nevysílat pořady, které podporují společ. přijatelnost prostituceVýznamné je i včasné vyhledání(depistáţ) morálně ohroţených dívek a korigování prvních projevůnegativního chovánímaladaptace - důleţité podchycení dívek konzumujících alkohol a drogy, skonfliktním rodinným zázemím, problémovou školní docházkou. - podle některých názorů souvisí výskyt prostituce s mírou liberalizace postojů k sexu – s rostoucíliberalizací ubývá prostituce

Prevence TČ spjatých s prostitucí by měla spočívat především v právní regulaci prostituce, která by mělaodstranit tyto negativní jevy:


17/106

17

- vykořisťování prostitutek „pasáky“ - nucení ţen k provozování prostituce - neexistenci povinných lék. prohlídek - únik daní

Prostředkemviktimol ogické prevence (zejména u TČ obchodování se ţenami) mohou být vzdělávací kampaupozorňující ţeny na rizika spojená s nabídkami práce v zahraničí. Dále zvýšená kontrola míst kde by se mohla vyskytovat dětská prostituce, odrazování cest. agentur od

organi zování „sex. turistiky“, dohled nad agenturami zabývajícími se adopcí apod.13b . Pojem a členění majetkové kriminality

Nejčastější formou majetkové kriminality jsou krádeţe a podvody. V posledních letech tvoří převáţnoučást celkové kriminality. Pro maj etkovou kriminalitu je typické, jak vyplývá ze samotného názvu: útok proti cizímu majetku (FOi PO).

V důsledku společensko – ekonomických změn po roce 1989, jeţ se nutně promítly i do trestníhozákonodárství, byla odstraněna zvýšená ochrana majetku ve vlastnictví socialistických subjektů austanovena rovnocenná ochrana všem druhům a formám vlastnictví.

TČ proti majetku lze rozdělit do 3 základních skupin:

1. TČ, které směřují k obohac ení pachatele (jednání obohacovací) - krádeţ - podvod- lichva- zpronevěra

Svým způsobem sem patří i loupeţ a některé případy vydírání, ale vzhledem k jejich násilné povaze je posuzujeme spíše jako formy násilné kriminality.

2. TČ pro neţ je typické jednání poškozovací - TČ porušování povinnosti při správě cizího majetku - poškozování věřitele - poškozování cizí věci - poškození a zneuţití záznamu na nosiči informací - zneuţívání vlastnictví

3. představuje podílnictví, kde pachatel hlavně vyuţívá trestné činnosti páchané jinou osobou- (novelizace přinesla TČ legalizace výnosů z trestné činnosti (tzv. praní špinavých peněz))

14b . Fenomenologie majetkové kriminality

Vypovídací hodnotu statistických dat o majetkové kriminalitě mají tyto skutečnosti:

M etodika statistik:- justiční statistika důsledně respektuje vykazování majetkových TČ a hospodářských TČ podle stávajícísystematiky zvláštní části TZ

- naopak policejní statistika vylučuje z okruhu majetkové kriminality některé druhy útoků, které sicespadají pod SPTČ majetkových, ale přesouvá je do okruhu HK a to do evidenčních souborů podle

zvláštních specifických kritérií – především podle vzniklé škody, způsobu napadení objektu (jde především o podvody, zpronevěry, porušování povinnosti při správě cizího majetku, poškozovánívěřitele, zvýhodňování věřitele, předluţení, počítačové TČ)


18/106

18

Legislativní změny Především se často mění vymezení výše škody, zejména nikoliv nepatrné:

- 1990 200Kčs - do konce 1990 800Kčs - 1993 1000 Kč - 2001 2000 Kč - 2002 5000 Kč Zásadní změny po roce 1990 představují přesuny útoků, které dříve naplňovaly znaky SPTČ rozkrádání

majetku v socialistickém vlastnictví, mezi majetkové TČ. Řada dalších SP byla změněna (např. krádeţ) a nová jednání byla kriminalizována (legalizace výnosůz trestné činnosti).

Inkompatibilita mezi státy Výše škody odlišující majetkové TČ od korespondujících přestupků je v daných státech v určité doběnastavena odlišně.

VývojMajetkové TČ tvořily i v minulosti značnou část celkové kriminality. K výraznému nárůstu evidenceabsolutního počtu i procentuálního podílu majetkových TČ však dochází po roce 1989.

- zatímco v roce 1989 činily majetkové TČ polovinu celkové kriminality - v roce 1990 představovaly ¾ a vzestupná tendence pokračovala i v dalších dvou letech - prudký vzestup TČ kulminoval v roce 1993, kdy dosáhla maxima v evidovaných skutcích (VÍCE NEŢ300 tisíc) a podílem 82% na celkové kriminalitě - pak dochází ke zlomu, roku 1994 majetková kriminalita poprvé od roku 1989 klesla- v dalších letech se pohybuje okolo tří čtvrtin veškeré registrované kriminality - mírný pokles majetkových TČ pokračuje i v následujících letech, a to v absolutních číslech i v podíluna celku kriminality (aţ dvě třetiny) Objasněnost- po roce 1989 s růstem počtem TČ klesá podíl objasněnosti ze 60% na 20% - zhruba čtvrtinovou objasněnost si udrţuje celé desetiletí - po roce 2000 se objasněnost soustavně sniţuje - v roce 2002 je objasněnost pod 20%

Z hlediska územního rozloţení je četnost majetkových TČ pochopitelně rozdílná. Nejvíce majetkovýchTČ je kaţdoročně v Praze, neméně v Jihočeském kraji. Stejně tak je to i objasněností, v Praze byla roku2006 7,9% objasněných TČ majetkových, v Jihočeském kraji 32,8%.


19/106


20/106

20

Tresty pachatelů - podmíněné tresty odnětí svobody - obecně prospěšné práce - nepodmíněné tresty odnětí svobody- peněţitý trest (ten je nejméně často vyuţíván)

Druhy majetkové trestné činnosti Krádež Nejtypičtějším TČ majetkovým jekrádeţ, je to nejčastější TČ, představuje kolem 2/3 všech policíregistrovaných TČ, je ve statistikách stabilně na prvním místě. Krádeţ se dělí na (dle policie):

a) krádeţ vloupáním – sestupná tendence (byty, chaty, obchody, restaurace, jídelny, kiosky) b) krádeţ prostá – vzestupná tendence

Krádeţ vloupáním V roce 2006 bylo registrováno více jak trojnásobně vyšší počet krádeţe prostých neţ vloupáním,krádeţe prosté mají vyšší objasněnost. Na prostých krádeţí se také více podílejí ţeny neţ na krádeţivloupáním. Naopak na krádeţi vloupáním se podílí nejvíc mládeţ, kolem 21%. U prostých krádeţí jetaké vyšší procento recidivistů neţ u krádeţe vloupáním. Nejrizikovější oblastí je Praha a je zde nejniţší objasněnost.

Zájem pachatelů krádeţí vloupáním do bytů jsou: - naše a cizí měna - elektronika- šperky, staroţitnosti a umělecké předměty

u památkových objektů: (nejčastěji kostely)- sochy, obra zy, porcelán, šperky, historické zbraně - staré rukopisy a tisky, mince

Značná část krádeţí vloupáním je prováděna profesionálními pachateli na objednávku a je součástíaktivit organizovaného zločinu.

Krádeţ prostá Je to typická forma pouliční kriminality. Nejčastěji se jedná o:

- krádeţe věcí z aut – nejčastější krádeţ prostá, i kdyţ větší škodu způsobí krádeţe dvoustopýchvozidel

- krádeţe dvoustopých vozidel - jízdních kol - kapesní krádeţe

Je u nich pokles objasněnosti. U kapesních krádeţí je vzestupný trend, jinak celkově krádeţí ubývá.Většinou to páchají příleţitostní pachatelé, ale můţou to být i profesionálové napojení na organizovanouskupinu.

Krádeţe aut Velká profesionalizace je u krádeţí aut a díky tomu je zde i nízká míra objasněnosti (2006 byla 14%),dále hraje roli i dělba účasti jednotlivých specialistů, kdy se kaţdý specializuje na něco jiného (

vytipování auta, ukradení, zajistit identitu auta, prodej..) a třetí důvod je maximální zisk organizátorů, jednotliví specialisté mají nepatrnou část ceny automobilu.


21/106


22/106

22

U majetkové kriminality existuje mnoho preventivních moţností, které ale nejsou úplně zcelavyuţívány. Patři sem např. právní normy:

- právní úprava týkající se pohybu osob, aut a jiných věcí přes státní hranice - právní úprava týkající se migrace - právní úprava týkající se registrace aut a jiných motorových vozidel i dokladů o nabytí vozidla - právní úprava otázek a podmínek obchodování s motorovými vozidly, staroţitnostmi, pouţitým

zboţím

Např. - novela ţivnostenského zákona omezila obchodování s kradeným zboţím, kdy zastavárnám dala příkaz,ţe musí evidovat totoţnost klientů, kdo zboţí prodal, jinak hrozí pokuta aţ milion korun - novela zákona o prodeji a vývozů předmětů kulturní hodnoty, kdy stanovila, ţe předmět kulturníhodnoty, který má být odvezen z ČR, musí mít osvědčení k vývozu, jinak hrozí pokuta aţ 5 miliónů

Situační prevence Týkající se např. krádeţí v obchodech, krádeţí motorových vozidel, krádeţí vloupáním. Jde především o zlepšení fyzického zabezpečení objektů pomocí technických prostředků, které sicenezabrání pachateli spáchat TČ, ale ztíţí mu to a tím ho můţe i odradit. Díky prudkému technickémurozvoji, se zvyšuje i pouţívání zabezpečovacích prostředků u ochodů, budov státní správy, ale i urodinných domů, chatek, automobilů,...Také se vychází u důleţitých budov z tzv. koncepce bezpečné lokality – tato koncepce předpokládáspolupráci firem zabývající se výrobou a instalací bezpečnostní techniky se stavebními inţenýry aarchitekty a jinými odborníky.

Technické prostředky: mříţe, zámky, elektronické signalizační systémy např. poţáru, schránky,trezory…

Důleţité je nejen pouţívat zabezpečovací techniky, ale i udrţovat dobré kontakty se sousedy a ţádat ovýběr pošty, kdyţ je člověk třeba na dovolené.

Bezpečnostní opatření v rámci situační prevence mohou ale také přispět k úspěšnému odhalení pachatelea k získání potřebných důkazů pro jeho usvědčení, např. pomocí záznamů z kamerových záznamů!

Represivní strategie Snaţí se docílit toho, aby se majetková trestná činnost pachatelům přestala vyplácet:

- trestněprávní sankce, způsoby odklonu i občanskoprávní náhrada škody by měly být uplatňoványs takovou účinností, aby pachateli nezůstal z trestné činnosti ţádný prospěch a aby byl obnoven původní stav

- Zjednodušeně řečeno: bude-li zloděj riskovat pouze to, ţe v nejhorším přijde o svou kořist, buderiskovat málo a mnozí takové riziko podstoupí.

Objasněnost majetkové kriminality je malá (v roce 2006 byla jen 19%).

Mezinárodní spolupráce V důsledku rozšiřování aktivit organizovaného zločinu se výrazně zvyšuje i potřeba mezinárodníhospolupráce a koordinace při prevenci majetkové kriminality. Preventivní význam u majetkovékriminality má zejména operativní získávání potřebných informací. A to pomocí počítačových asatelitních systémů. Mezinárodní výměna informací má tři základní úrovně:

1) Výměna informací v členských státech Evropského společenství ( systém Schegen). Jedná se ovýměnu policejních informací.

2) Výměna informací o vozidlech v prostoru celého světa probíhá za pomocinárodní organizace Interpolu. Jde opět o výměnu policejních informací


23/106

23

3) Systém EUCARIS uskutečněný Úřadem pro motorová vozidla, počítačovou firmou UNISYS afirmou INFONET, zabývající se satelitnímu přenosy. Jde o druţicové spojení mezi centrálnímievidencemi motorových vozidel, vedenými v různých státech různýmiministerstvy neboorganizacemi. Zajišťuje předávání informací o:

- odcizených vozidlech - technické způsobilosti motorových vozidel - odcizených dokumentů - propadlých řidičských oprávnění

EUCARSIS je jediný prostředek, jak na státní úrovni efektivně zabránit pojišťovacím podvodům.Dovoluje registrovat vozidla aţ tehdy, kdy je prokázán původ vozidla a prověřený souhlas jeho předchozího majitele s jeho prodejem do zahraničí.


24/106

24


25/106

25

17b) Pojem a členění hospodářské kriminality

Hospodářskou (ekonomickou) kriminalitu je třeba odlišovat od majetkové kriminality, která směřuje proti majetku (FO i PO). H ospodářská kriminalita směřuje proti hospodářskému systému a jehofungování. Jde o široce pojímanou oblast trestné činnosti, související s útoky na hospodářství a finance,kterouroku 1939 americký kriminolog Sutherland označil jako kriminalitu „bílých límečků“ (white colarcr ime). To označení se traduje dodnes.

Hospodářská trestná činnost se od ostatních druhů kriminality liší především tím, ţe schémata jejíchaktivit jso u prakticky totoţná se schématy legálního ekonomického ţivota, ţe jsou pouţity téměř stejnéekonomické nástroje a postupy. V literatuře, hlavně v zahraničí, se pouţívá pojemekonomická kriminalita.

Výčet druhů kriminality, které lze pod pojem ekonomická k riminalita zahrnout:(uvedeno v příloze Doporučení Výboru ministrů členských států Rady Evropy o ekonomické

kriminalitě) 1) podvodné opatřování nebo zneuţívání státních a mezinárodních dotací 2) počítačová kriminalita (krádeţ dat, porušení tajemství) 3) padělání účetních závěrek společnosti a TČ související s účetnictvím 4) porušování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců 5) podvody vůči spotřebitelům (falšování či zavádějící označení zboţí, zneuţívání slabosti a

nezkušenosti spotřebitele) 6) nekalá soutěţ (klamavá reklama, podplácení zaměstatnců konkureční firmy) 7) daňové TČ 8) celní delikty (vyhybání se celní povinnosti) 9) TČ souvisejí s burzovními obchody a bankami 10) TČ proti ţivotnímu prostředí +11) kartelové TČ

Jako zvláštní skupinu ekonomické kriminality je pouţíván pojemfinanční kriminalita – pro trestné jednání ve finančním sektoru, v oblasti zaměřené proti fungování bankovního systému, kapitálovéhotrhu a finančních institutů (bank, investičních společností a fondů, penzijních fondů, pojišťoven burz).

Jádrem hospodářské kriminality jsou hospodářské TČ, ve zvláštní části TZ uspořádány do čtyřoddílů:

1) TČ proti hospodářské soustavě 2) TČ proti hospodářské kázni 3) TČ proti měně a TČ daňové 4) TČ proti předpisům o nekalé soutěţi, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a

proti autorskému právu V rámci TČ ohroţujících nebo narušujících hospodářský řád mají specifický význam dva okruhy jednání: a) TČ korupční povahy

b) TČ tzv. praní špinavých peněz – přeměna finančních prostředků získaných trestnou činností nalegální majetkové hodnoty, zpravidla ve 3 etapách:

- uloţení peněz do legálního finančního oběhu v malých částkách v hotovosti- zahlazování stop prostřednictvím finančních transakcí nejčastěji elektronickým platebním

styke m mezi větší mnoţství institucí i v různých státech - navrácení finančních prostředků do hospodářské sféry investováním do nemovitostí, do

luxusního movitého majetku, finančních investic atd.

Jednání hospodářské kriminality:


26/106

26

- poškozuje široký okruh lidí (společníky, akcionáře, zaměstnance) - ohroţuje sociální a ekonomickou stabilitu státu (ztráty na daních) - způsobuje ztrátu důvěry v ekonomických systém samotný - způsobuje řádově velké škody - není většinou spojeno s násilím, výjimečně přechází do násilnékriminality- přesahuje často území jednoho státu - je dlouhodobě a podrobně plánováno, organizované, často pácháno ve skupině, můţe mít i charakter

zločinného spolčení - z hlediska zavinění je úmyslné a vysoce latentní - primárně porušuje právní normy především z oblasti práva obchodního, finančního, správního,

občanského

18b) Fenomenologie hospodářské kriminality

Vypovídající hodnotu statistických dat o hospodářské kriminalitě relativizují především tytoskutečnosti:

Metodika statistik ( otázka č.14)

Legislativní změny, kterými hospodářské TČ procházejí (po roce 1989 byla řada hospodářských TČdekriminalizovaná, řada jiných nově přijatá a řada dalších i několikrát změněna)

Inkompatibilita v roční časové posloupnosti u hospodářských kauz je nadprůměrná doba délky řízení(přípravného i soudního) – od zahájení do ukončení většiny hospodářských kauz uplyne i řada let.

Latence je odhadována vyšší neţ u obecné kriminality vzhledem k: - anonymitě obětí,v řadě kauz nedochází k poškozování práv přímo ( zaměst nanci napadených subjektů,daňoví poplatníci) - absence zájmu osob z hospodářské sféry na odhalování hospodářské kriminality - falešné solidaritě ( úspěšný podnikatel dokázal obelstít stát) - nedůvěře v moţnosti orgánů činných v trestním řízení zabývat se právně sloţitou problematikou aúspěšně překonávat obtíţe při dokazování - nedůvěře,ţe dojde k trestnímu postihu pachatele

Podle policejní registrace u HK po roce 1989 dochází k poklesu a to jak v absolutních počtu TČ, takv procentuálním poklesu podílu na celkové kriminalitě (ten je ovlivněn hlavně prudkým nárůstemobecné majetkové kriminality).

Vývoj HK Historicky nejniţší podíl byl v roce 1991, po tomto roce se opět HK navyšuje a zvyšuje se i početevidovaných TČ. V posledních letech se podíl HK ustálil zhruba na desetině celkové kriminality a trojnásobku TČevidovaných před rokem 1989. Pro HK jako celek je charakteristická vysoká míra objasněnosti (nejvyšší roku 2000 95,4%, nejniţšíroku 2005 67,3%), která kontrastuje s nízkou mírou objasněnosti obecné majetkové kriminality.Důvodem vyšší objasněnosti hospodářských kauz je zřejmě skutečnost, ţe policie eviduje převáţně tyz nich, u nichţ se jiţ podařilo získat přímé důkazy prostřednictvím externích a interních auditů.

Policie eviduje oznámení nejčastěji od:- ministerstva financí

- celních orgánů - České národní banky - České obchodní inspekce


27/106

27

- Finančního analytického úřadu

Výrazné rozdíly mezi HK a majetkovou se projevují v závaţnosti škody, vyšší je u hospodářskýchdeliktů. Rozsah škody způsobených HK do jisté miry předurčuje rozsah škody způsobenýchkriminalitou celkovou.

HK postihuje zejména 4 sektory: 1) samostatně podnikající osoby- podvod2) finanční instituce – TČ poškozování věřitele a podvodu 3) podnikatelské subjekty – FO – podvod, PO – podvod a zpronevěra 4) stát – nejčastěji poškozován krácením (= neodváděním) daní, pojistného a jiných povinných

plateb

Podnikatelské subjekty (podniky, firmy) poškozovány podvodem a zpronevěrou.

Pachatelé ( Podíl pachatelů odsouzených za HTČjsou necelá 2% ze všech odsouzených pachatelů) : - TČ neodvedení daně = krácení daně

- pojistného a sociálního zabezpečení, úrazové pojištění, zdravotní pojištění - příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - TČ porušování autorského práva, porušování práv k ochranné známce


28/106

28

- zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění

19b) Pachatelé hospodářské kriminality

Osobnost pachatele hospodářské kriminality je oproti pachateli obecné majetkové kriminality často bezzjevných projevů asociálnosti, bez narušených sociálních vazeb…

Motivem pac hatelů HK (podnikatelů, manaţerů, společníků, klientů): - osobní obohacení - získání jiného prospěchu (sluţby, výsady, přísliby, postavení)

Pachatelé hospodářské kriminality netvoří ucelenou skupinu,existuje jejich spektrum mezi dvěma póly:

a) pachatel naivní a lehkomyslný - v podstatě kdokoliv - nezáleţí na sociálním postavení - dopouští se především krácení daní, úplatkářství, úvěrových a pojistných podvodů - nemusí mít vysokou úroveň intelektuálové nebo jiné schopnosti - pojistné podvody páchají většinou nemajetní, málo vzdělaní lidé 20 – 30 let, kteří se nechají zlákatorganizátorem podvodu

b) pachatel manipulátor „bílý límeček“ - je inteligentní a má dobré intelektuálové schopnosti a jiné schopnosti - zneuţívá lidi jako sociální nástroje k získání majetku a moci- má vysokou míru osobnostních a sociálních předpokladů:

1. umět se prosazovat, buduje vzestup do mocenské pozice 2. schopnost navazovat kontakty, čímţ posiluje svou důvěryhodnost 3. má vysoký stupeň myšlení a představivosti

4. nebojí se riskovat, improvizovat přizpůsobovat se situaci 5. má potřebu být uznáván 6. umí relativizovat svou vinu

20b) Etiologie hospodářské kriminality

Hospodářská kriminalita je spjata s kontrolou financování státního aparátu (TČ daňové) a s právníregulací ekonomických vztahů. U hospodářské kriminality má řádově vyšší význam regulace prostřednictvím právních úprav, neţ je tomu u obecné majetkové kriminality.

Intervence státudo ekonomiky prostřednictvím právní regulace (zákazy, omezení, výjimky atd.) se liší:

a) Kvantitativně Od minimálních zásahů v hospodářských systémech volné soutěţe, po maximální regulacev centralizovaných ekonomikách socialistických států.

b) Kvalitativně V důsledku globalizace a rozvoje hospodářských technologií, především důsledkem rozmachunejrůznějších prostředků komunikace (elektronických forem zúčtování, informačních sítích spojení)v průběhu posledních 20ti let.

Na přelomu 20. a 21. století je v západoevropské civilizaci obecně patrný nárůst právně regulativníchzásahů na ochranu ekonomiky (na ochranu dotací, měny, praní špinavých peněz).


29/106


30/106

30

Zrušeny byly všechny dostupné stupně prokuratury (1993) a státní zastupitelství ztratila řaduk ompetencí, např. všeobecný dozor, moţnost podávat ţaloby o vydání některých případů bezdůvodného obohacení, provádět prověrky dodrţování zákonnosti u PO a státních orgánů.

Způsob transformace státního majetku proběhl bez reálné moţnosti být přezkoumán soudy.

Vzhledem ke skutečnosti, ţe transformační proces českého národního hospodářství je v podstatě

ukončen, v rámci současné jiţ relativně stabilizované ekonomiky lze rozdělit kriminogenní faktory na: a) formální - absence kvalitní právní úpravy (komplikovanost, neprůhlednost, neprovázanost) - absence účinných kontrolních mechanismů

b) morální - absence etiky v podnikání - důvěřivost potencionálních obětí - latence korupčního prostředí

c) systémové - neefektivnost práce orgánů činných v trestní řízení (systémová nevyjasněnost působnosti

specializovaných útvarů s celorepublikovou působností) - neuspokojivý stav vymahatelnosti práva - problematičnost soudně – znaleckých posudků

21b) Kontrola hospodářské kriminality

Kontrola hospodářské kriminality je pomocí: a) preventivní strategie

b)

represivní strategie Preventivní strategie Preventivní význam právních nástrojů je u hospodářské kriminality v zásadě vyšší neţ u majetkovékriminality.Zásadní preventivní význam mají právní nástroje upravující rámec ekonomické činnosti obecně a podnikání a hospodářské soutěţe speciálně. Součástí prevence je ukládání sankcí v rámci správního trestání za porušování netrestních právníchnorem (nejen zákon o přestupcích, ale i řady dalších právních norem).

Má-li být hospodářská právní úprava účinným stimulem k omezování hospodářské kriminality, pak

velmi záleţí na efektivitě kontrolních mechanismů. Např. - Česká obchodní inspekce je orgán státní správy podřízený Ministerstvu průmyslu a obchodu,

kontroluje PO, FO, zda dodrţují předpisy v oblasti ochrany spotřebitele a vnitřního trhu, zdanení spotřebitel klamán nepravdivými údaji o skutečných vlastnostech výrobku. Kontrolovanéosobě můţe být uloţena pokuta nebo zákaz uvádění výrobku na trh

- Úřad pro hospodářskou soutěţ – ústřední orgán státní veřejné správy s pravomocemi v oblastiochrany hospodářské soutěţe, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek.

ČR má relativně dostatek právních nástrojů, například i ke kontrole veřejných financí, např.: - Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadě, který upravuje kontrolu nad hospodařením se státním

majetkem hospodařením České národní banky. - Zákon o státní kontrole


31/106


32/106

32

tvořeného evropskými státy Unie, v němţ přímé působí evropský prokurátor, nezávislý na členskýchstátech nebo jiných orgánech EU.

Kvalit ní právní úprava sama o sobě však nezaručuje účinnost a úspěšnost kontroly hospodářskékriminality. Problémem zůstává personální a materiální zajištění, včetně specializace všech orgánůčinných v trestním řízení i práce soudních znalců, jejichţ úloha je ve sloţitějších případech hospodářskékriminality nezastupitelná.


33/106

33


34/106

34

22b) Pojem a charakteristické rysy korupce

- český trzák nezná TČ korupce, obsahuje však řadu ustanovení, která kriminalizují různá korupční jednání. - termín korupce je latinského původu (corruption – zkaţení, podplácení). - nalézt přesnou definici korupce je nesnadné – její obsah je podmíněn historicky a územně

Korupce je dynamický a rozmanitý fenomén, je podmíněn historicky i územně. Existuje řada definicíod právníka, sociologa, politika, ekonoma. Neexistuje tedy jedna všeobecná definice korupce.

Příklady definice korupce:J. Chmelík – korupce je neformální vztah dvou subjektů jednající v rozporu s dobrými mravy,spočívající v nabídce, příslibu, realizovaní výhody v něčí prospěch neb o akceptování takového poţadavku za vyţádanou, nabídnutou nebo slíbenou odměnu

V. David a A. Nett – korupce je jednání, motivované snahou po zisku korumpované osoby, která porušuje právní normu tím, ţe poskytuje za odměnu korumpující osobě výhody jakéhokoliv druhu amůţe tím poškodit i třetí osoby na protiprávním směnném obchodu nezúčastněné

M. Cejp – vztah mezi dvěma subjekty – jeden nabízí druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý očekává od prvního, ţe za poskytnutou výhodu mu bude nabídnutaa poskytnuta určitá forma odměny

Některé definice se soustřeďují jen na určité stránky korupce – jejich nevýhodou je, ţe ponechávají bez povšimnutí některé závaţné formy korupčního jednání.

Definici korupce najdeme i v Národní m programu boje proti korupci : „zneuţívání postaveníspojené s porušením principu nestrannosti při rozhodování, motivované snahou po zisku“

V mezinárodních úmluvách zaměřených na postih korupce vţdy taková újma definuje, co se podkorupcí rozumí pro účely té které z nich:

Př: vymezení korupce veřejných činitelů: „přímá či nepřímá nabídka nebo přislíbení nebo poskytnutí

nepatřičné výhody nějakou osobou veřejnému činiteli smluvní strany, ať jiţ přímo jemu, neboněkomu

jinému nebo tomuto činiteli, aby případně jednal anebo naopak nejednal při výkonu své funkce“

Korupce má tyto rysy: a) dohoda mezi dvěma stranami

b) porušení povinnosti c) úplatek d) neoprávněné zvýhodnění korumpujícího nebo jiné osoby e) mezi uzavřenou dohodou a porušením povinnosti je přímá souvislost

D ohoda mezi dvěma stranami Obvykle ke korupci dochází mezi (nejméně) dvěma stranami. Mezi tím, kdo dává úplatek (uplácející,korumpující) a tím, kdo přijímá úplatek (podplácený, uplácený, korumpovaný). Obsahem dohody jezávazek uplácejícího poskytnou podplácenému úplatek za jednání, které spočívá ve zvýhodněníuplácejícího, na které by jinak neměl nárok. Závazek podpláceného, ţe za ú platek bude jednatv rozporu se svými povinnostmi nebo svěřenou mu pravomocí a neoprávněně zvýhodní uplácejícího.

Návrh dohody (např. nabídnutí úplatku) je z uvedeného hlediska pouze pokusem o korupci. V zájmuochrany společnosti se trestá i TČ pokusu o korupci (nabídka či slib úplatku, ţádost o úplatek).


35/106

35

Porušení povinnosti (včetně zneužití pravomoci nebo postavení) Jednání (konání či opomenutí) korumpovaného jev rozporu s právem, je protiprávní, nebo alespoňv rozporu s dobrými mravy.Za porušení povinnosti povaţujeme i chování, které sniţuje váţnost zastávaného úřadu a důvěruv nestrannostPorušením povinnosti (povinnosti post upovat nestraně) bude téţ přijetí úplatku za to, ţe podplácený bude postupovat podle právních předpisů a vydá rozhodnutí v zákonné lhůtě.

Některé cizozemské trestní zákoníky vyţadují pro trestnost korupčního jednání, aby došlo k porušení povinnosti, jiné nikoliv.Úplatek Je to neoprávněná výhoda, která se dostává podplácenému. Na formě nezáleţí. Můţe mít podobu peněz,sluţeb či jiných zvýhodnění (provedení úklidu, poskytnutí sexuální sluţby, příslib povýšenív zaměstnání…). Nemusí být poskytnuto přímo podplácenému, stačí, kdyţ je poskytnut s jeho vědomím třetí osobě(manţelce, příteli, milenci).

Zvýhodnění Spočívá v preferování zájmu uplácejícího, kterému se dostává pozornosti, jenţ by nezískal, kdybynebylo dohody.Zájem můţe spočívat v tom, aby zůstal stranou zájmu podpláceného (úmyslné neprojednávání přestupku do doby zániku odpovědnosti za přestupek). Zvýhodněním uplácejícího nemusí být poškozeny přímo či nepřímo třetí osoby. U korupce se častouvádí, ţe jde o čin bez personifikované oběti – kde obětí je celá společnost.

V širším pojetí je někdy za formu korupce povaţován nepotismus a klientelismus Nepotismus – (z lat. slova nepos – synovec, setřenice) označuje obsazování funkcí, v němţ jsou preferování příbuzní, přátelé, spřízněné osoby proti ostatním, nezřídka lépe kvalifikovaným kandidátům. Klientelismus – zvýhodňování na základě přátelských vztahů.

Korupce se objevuje s pojmem úplatkářství. - úplatkářství je jednou z podob korupce.V českém právu je dobře definován, protoţe je pod rubrikou úplatkářství u jednotlivých TČ:

- TČ přijímání úplatku - TČ podplácení - TČ nepřímé úplatkářství

Vztah pojmů korupce a úplatkářství je tedy vztahem obecného a zvláštního. Úplatkářství je zároveňkorupcí, ale naopak to neplatí.

23b) Mezinárodněprávní dokumenty o korupci Korupce je závaţný problém, přesahuje svým významem hranice jednoho státu. Stala se protov průběhu 90. Let minulého století předmětem úpravy řady mezinárodních smluv.

DokumentyOSN - prozatím poslední úmluvou zaměřenou na potírání korupce jeÚmluva proti korupci , která byla přijata Valným shromáţděním OSN roku 2003. ČR ji podepsala. Úmluva je výjimečná svoukomplexností. Pokrývá problematiku jak v soukromém, tak veřejném sektoru, definuje mnoho podobkorupčního jednání:

- praní špinavých peněz - zneuţití funkce- obchodování s vlivem- pasivní i aktivní korupci úředníků


36/106

36

Vedle poţadavku kriminalizace korupčního jednání, obsahuje i opatření preventivního charakteru.

Rady Evropy – v jejím rámci vzniklaTrestněprávní úmluva o korupci ČR jí podepsala a ratifikovala. Účelem úmluvy je boj proti korupci ve veřejném i soukromém sektoru.Rozsah korupčního jednání, u nichţ mají členské státy zabezpečit jejich trestnost je široký:

- aktivní pasivní úplatkářství tuzemských i zahraničních veřejných činitelů, členů parlamentních

shromáţdění, činitelů mezinárodních organizací, soudců, úředníků - aktivní a pasivníkorupce v soukromém sektoru jako obchodování s vlivem, praní špinavých peněz,...

K úmluvě byl přijatdodatkový protokol , který rozšiřuje okruh korupčního jednání na případy, dokterých jsou zapleteni arbitři a soudci, nehledě na to, zdali národní nebo cizozemští.

Občanskoprávní úmluva proti korupci ČR ji podepsala (2000) a ratifikovala (2003)Jedná se o první pokus definovat pravidla v oblasti boje proti korupci nástroji soukromého práva.Účelem úmluvy je zabezpečit, aby kaţdá smluvní strana přijala ve svém vnitrostátním právu účinné právní prostředky ve prospěch osob, které utrpěly škodu v důsledku korupčního jednání, aby jim byloumoţněno bránit svá práva a zájmy včetně moţnosti získání náhrady škody.

Úmluva OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelskýchtransakcích. ČR podepsala a ratifikovala. Je to úmluva úzce zaměřená na aktivní korupci (podplácení) zahraničních činitelů v mezi národních podnikatelských transakcích. Úmluva vyţaduje zavedení odpovědnosti (nikoliv však nutnětrestněprávní) PO za podplácení.

Orgány EU – Evropského společenství se zabývají také problematikou boje s korupcí.-pozornost je zaměřena na takové aktivity, které narušují nebo mohou narušit cíle EU:

Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropského společenství - obsahuje definice TČ souvisejících s korupcí a harmonizaci sankcí za tyto TČ, samotnou korupci všaknedefinuje ani nestanovuj e závazek na její kriminalizaci

Na tuto úmluvu navázalydva protokoly , jeden nevyšel v platnost a druhý říká, ţe členské státy přijmouúčinná opatření k postihu úplatkářství, do něhoţ jsou zapojeni úředníci Evropského společenstvív souvislosti s finančního zájmy ES

Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropského společenství nebo členských států EU

Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti korupci v soukromém sektoru

Mimoevropské regionální úmluvy proti korupci: Úmluva proti korupci mezi americkými státy Úmluva o prevenci a boji s korupcí, přijata Africkou unií

24b) Druhy korupce a míra korupce

Existuje mnoho členění korupce:

V mezinárodníchdokumentech:- pasivní – přijetí úplatku, byť vyţádaného - aktivní – poskytnutí úplatku

Členění se neodvíjí od aktivity při iniciaci korupční dohody jako spíše od aktivity při dispozici úplatku.


37/106

37

- korupce veřejných činitelů - korupce v soukromém sektoru

Ve veřejném sektoru je to konkrétně např. tzv. politická korupce, např. poslanec dostane milion korun,ţe ze strany ČSSD přestoupí do Strany zelených.

V soukromém sektoru – přidělení zakázky zástupcem obchodní společnosti, ţe autodopravce dá úplateka on zajistí, aby firma dlouhodobě vyuţívala jeho sluţby.

Korupce mezi veřejným a soukromým sektorem – poskytnutí úplatku policistovi při dopravní kontrole,úředníkovi za vyřízení stavebního povolení.

Členění v dalších jednotlivých sektorech: - korupce ve veřejné správně - korupce v policii- korupce ve zdravotnictví - korupce ve sportu

Podle územních účinků - vnitrostátní - mezinárodní

Podle intenzity páchání - malá (běţná) - velká (závaţná, organizovaná)

Podle formy úplatku - peněţitá - nepeněţitá

Míra korupce Míra korupce se zjišťuje ze statistik . Tvoří zanedbatelnou část z celkové kriminality. Nejtypičtější TČ korupce jsou TČ řazené pod úplatkářství.Jejich v ývoj zaznamenává klesající tendenci,i kdyţ jednotlivé roky jsou nevyrovnané, závisí to na tom, jak se polici dařilo v tom a tom roce trestnoučinnost odhalovat. Nejvyšší byla roku 2004 (287skutků) Nejniţší byla roku 2007 (103 skutků) Více skutků je u TČ podplácení, u nepřímého úplatkářství jsou čísla menší. Nevyrovnaný je i vývoj počtu obţalovaných a odsouzených.

Oficiální statistiky nevypovídají o skutečné míře korupce. Řada korupčních jednání ani nenaplníznaky ţádného TČ. Jsou také TČ, jejichţ znaky lze naplnit nejen korupčním jednáním, ale i jinak – TČnekalé soutěţe.

U korupce je vysoká latence, ke korupci dochází skrytě, nebývají přítomni svědci, ani jiné osoby,které by korupci mohli oznamovat. Určitou zkreslenou představu o skutečné míře korupce pak máme na základě výzkumů veřejnéhomínění a zjišťujeme i názory respondentů na míru korupce ve společnosti.

Výzkumy korupce Mezinárodní výzkum korupčního klimatu


38/106


39/106

39

- transparentnost rozhodování (za zavřenými dveřmi, rozhodování otevřené) - způsob rozhodování (individuální, kolektivní) - stanov ení odpovědnosti za rozhodnutí

26b) Kontrola korupce

Preventivní opatření Vládní program boje proti korupci v ČR (1999), vláda tak uloţila členům vlády a vedoucím ústředníchorgánů státní správy plnění úkolů zaměřených na omezení korupčního jednání ve společnosti. Zpráva o korupci – vláda informována o plnění programu boje proti korupci

Strategie vlády v boji proti korupci na období 2006 – 2011 , strategie je zaloţena na třech „P“ (prevence, průhlednost, postih)

Nezastupitelnou úlohu mají i neziskovéorganizace (Transparency International, Růţový partner):- informují veřejnost o stavu korupce, o korupčních skandálech - organizují protikorupční vzdělávací programy- nabízejí sluţbu právní poradny pro osoby, které se dostaly do korupční situace nebo se staly

svědky - vypracovávají doporučení směřující k omezení korupce

Represivní opatření – kontrola korupce prostředky trestního práva - TČ korupce můţeme rozdělit o dvou skupin:

a) TČ úplatkářství: - TČ příjímání úplatku - podplácení - nepřímé úplatkářství

b) TČ ostatní: - pletichy při řízení konkurzním a vyrovnávacím - pletichy při veřejné soutěţi a ve veřejné draţbě - nekalá soutěţ - zasahování do nezávislosti soudů - zneuţívání informací v obchodním styku

Trestní sazby odnětí svobody za spáchání korupčních TČ se dost liší, hranice nepřesahují 12 let. Novelou trestního zákona došlo k podstatnému zvýšení trestních sazeb jak u základních SP (horníhranice trestní sazby ze dvou na 3 roky), tak u kvalifikovaných SP ( ze 2-8 let na 5 – 12 let).Srov náním trestních sazeb za příjímání úplatku a podplácení, zjistíme, ţe soudce to povaţuje zanebezpečnější neţ podplácení.

Neméně důleţitá je i sankce - trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty ochranné opatření – zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty

Stanovení přísných trestních sazeb zpravidla neznamená sníţení kriminality, jestliţe TČ a jejich pachatelé nebudou odhalování.

Zákonodárství jednotlivých zemí se snaţí zefektivnit postih korupce různými způsoby, např. u nás:

- slib beztrestnosti ( zvláštní případ účinné lítosti) - pouţití policejního agenta- lze také vyuţít policejních informátorů, korunního svědka, či spolupracující osoby


40/106

40

Svědkům lze za podmínek stanovených zákonem poskytnou ochranu. V ČR se uvaţuje o trestnosti „nepřekaţení a neoznámení TČ úplatkářství“.

Pro stíhání korupčních TČ jsou zřizovány speciální orgány, nebo speciální útvary, např. na Slovensku(Speciální soud a Úřad speciální prokuratury).U nás takový orgán neexistuje. V rámci kriminální policie byl zřízen Úvar odhalování korupce a

finanční kriminality.

27b) Prevence korupce

V rámci prevence je důleţitý právní řád a kvalita právních norem.K orupční příleţitost je tam, kde jsou právní normy nesrozumitelné, sporné, mají více interpretací.

Základními normami, kterým lze FO a PO ukládat povinnosti jsou zákony. Zákony regulují širokéspektrum lidské činnosti, proto tu existuje dostatek osob, které se snaţí ve svůj prospěch ovlivňovatzákonodárnou činnost, proto je zjevné, ţe poslanci a senátoři jsou riziková skupina.Proto se objevují návrhy na:

- omezení jejich imunity - zákaz přestupovat z jedné politické strany do druhé během volebního období

V souvislosti s příjímáním zákonům se také hovoří o přípustnosti a mezích lobbismus. Lobbismus - přesvědčování vlivných jedinců, aby ovlivňovali přijetí zákonů, působili na veřejné míněník prosazení zájmů jednotlivců, stran, provozované za úplatu.

Často se volá o lepší právní úpravě v oblasti náchylnější ke korupci:- zadávaní veřejných zakázek - financování politických stran - střet zájmů

Kvalitní zákony a jednotný vnitřní řád ale problém korupce neřeší.

Mezi nejrizikovější činnosti z hlediska korupce patří: - rozhodování ve věcech veřejného zájmu, hlavně tam, kde rozhodují orgány veřejné správy

K omezení korupční příležitosti může přispět celá řada opatření: - poskytování informací o činnosti v nejširším moţném rozsahu - zveřejňování rozhodnutí i procedur jejich příjímání - automatizace zpracování agend pomocí elektronických nástrojů s vyloučením lidského faktoru - formulářové podání (např. podání adresovaná obchodnímu rejstříku) - účast veřejnosti při rozhodování - nezávislá vnější kontrola - princip rotace úředníků

- jednoznačně a jasně definovaná odpovědnost úředníků a sankce za její porušení - kontrola dodrţování právních předpisů


41/106

41

Preventivní význam mají i nástroje, které znesnadňují odčerpávání zisků z korupce- monitorování příjmů - omezení plateb v hotovosti- monitorování střetů zájmu

Dále je důležitá protikorupční osvěta vzdělávání a výchova. Zde hrají klíčovou roli média. Podaří-lise změnit korupční klima ve společnosti, budou občané ochotnější v oznamování podezření ze spáchání

korupčních trestných činů.Ministerstvo vnitra roku 20003 analyzovalo moţnost zavedení tzv. testu integrity v podmínkách ČR.

Pod označením test integrity se podle analýzy rozuměly dva instituty:- institut kontroly majetkových poměrů - institut předstírané nabídky úplatku

Předstírané nabídky úplatku mohlo být podle analýzy pouţito jen u vymezeného okruhu osob (policisté,soudci, státní zástupci…). Důsledky vůči osobě, která by testem neprošla, by se pohybovaly v rovině pracovněprávní – byl by to důvod k ukončení pracovního poměru. Návrh nepočítal s moţností, ţe byvýsledek byl pouţit jako důkaz v trestním řízení.

28b) Pojem organizované kriminality a její společenská závažnost

Organizovaná kriminalita je to soustavná a plánovitá trestná činnost, páchaná hierarchickystrukturovanou skupinou osob, mezi nimiž se existuje dělba činnosti. Jejím primárním cílem je dosaženívysokého zisku.

Vedle pojmu „organizovaná kriminalita“ se pouţívá někdy pojem „organizovaný zločin“. Někteří autoři j pokládají za identické. V americké literatuře má však pojem „organized crime“ uţší význam a zahrnuje pouvysoce strukturované formy zločinu páchané skupinami mafiánského typu.

Organ izovaná kriminalita má několikpojmových znaků 1. skupinovost – spojení několika osob v různých formách trestné součinnosti(spolupachatelství,návod, pomoc, organizátorství, podílnictví) 2. soustavnost – páchání opakovaných, trvajících nebo pokračujících TČ po dlouhou dobu3. plánovitost – promyšlené programování budoucí trestné činnosti 4. dělba činnosti – dílčí kroky a operace – řídící a koordinační akty, obstarávání info, průzkumterénu, praní špinavých peněz jsou rozděleny mezi různé účastníky kteří jsou v oboru specialisti5. hierarchická struktura skupiny – mezi členy existují vztahy nadřízenosti a podřízenosti, přísnádisciplína utuţuje soudrţnost skupiny, zvyšuje akceschopnost a znesnadňuje usvědčení pachatelů 6. úsilí o maximální zisk – je smyslem a hnacím motorem, jemuţ je podřízeno vše ostatní

Doprovodnými znaky jsou:a) přijímání ochranných opatření –proti odhalení a postihu, mají uchránit pachatele před dopadením a

usvědčením, je to fingování, ničení, zastrašování, likvidace svědků, padělání osobních dokladů, korumpov policejních a justičních orgánů


42/1

kriminologie- zkouška

Documents