komplementarita diagnostických metod výkonových · pdf fileansi, ieee...

Tábor 5. a 6.11.2013 Konference ČK CIRED 2013

Václav Straka - Sekce 1. / referát 4. © ČK CIRED 2013 1

KOMPLEMENTARITA DIAGNOSTICKÝCH METOD A JEJICH VZÁJEMNÁ INTERAKCE P ŘI DIAGNOS-TICE VÝKONOVÝCH TRANSFORMÁTORŮ Václav Straka, Pavel Zítek, “TMV SS“ spol. s r.o.

Pro diagnostiku výkonových transformátorů jsou používány různé diagnostické metody. Materiál se soustředí na jejich přehled, jejich individuální diagnostickou schopnost zaměřenou na jednotlivé části transformátorů a případných problémů. Zvláštní pozornost je věnována interakci jednotlivých metod mezi sebou, včetně ovliv-nění jednotlivých měření, ať již v kladném, tak záporném smyslu. Závěr materiálu obsahuje doporučení pro provádění měření a současně i náměty pro zamyšlení.

1. ÚVOD

Jedním z nejdůležitějších prvků nadřazené elektrizační soustavy a rozvodných elektrických sítí je výkonový transformátor. Jeho funkcí je transformovat napětí na požadovanou hodnotu potřebnou k přenosu elektric-kého výkonu. Je tedy důležitým článkem spojení mezi výrobou a spotřebou elektrické energie.

Poruchou transformátoru může dojít k výpadku elektrické energie určité oblasti zahrnující osídlené aglome-race a průmyslové zóny. Přerušení dodávky elektrické energie způsobuje nemalé finanční ztráty nejen distri-bučním společnostem, ale také velkoodběratelům zastavením výrobního procesu. Proto je nutné předcházet takovýmto situacím pravidelnou kontrolou a údržbou transformátoru.

Celý materiál je orientován na běžné transformátory vn, vvn a zvn (plus aplikovatelnost na speciální prvky jako jsou „phase shiftery“, tlumivky, přístrojové transformátory atd) s izolačním systémem typu papír olej, i když některé z diagnostických metod mají výrazný přesah i do dalších systémů izolace. Nejsou tedy zahrnu-ty například transformátory s pevnou izolací, tzv. suché transformátory.

Materiál je věnován běžným, ale i progresivním metodám používaným pro off-line diagnostiku (úmyslně jsou vynechány metody chemického charakteru a on-line diagnostika, včetně monitorovacích systémů). Jednotli-vé metody jsou popsány, je zvýrazněna jejich detekční a vypovídací schopnost. Druhý čas je věnován inter-akcemi mezi jednotlivými metodami, stejně tak ovlivnění jejich výsledku jak vlivy okolí, tak vlivy ostatních použitých metod.

Závěr shrnuje doporučení pro diagnostiku prováděnou nejen v terénu, ale i v oblasti dílenských oprav a zá-sahů do systému transformátoru.

2. PŘEHLED POUŽÍVANÝCH DIAGNOSTICKÝCH METOD

V praxi je využíváno široké spektrum diagnostických metod. Jejich šíře se postupem času vyvíjela. V přehledu jsou zahrnuty i metody, které jsou v našich zemích využívány ne zas tak často, přesto dle názoru autorů do přehledu patří. Jednotlivé metody jsou označeny zkratkou, v následující pasážích budou popsány podrobněji.. Aplikovatelnost metod na jednotlivé části transformátoru je možno nalézt v v následujícím pře-hledu, pro jednoduchost byla zvolena právě forma tabulky.

Zobrazeny jsou nejpoužívanější metody a rozhodně se nejedná o komplexní výčet, takovýto komplexní pře-hled by výrazně přesáhl uvažovaný rozsah materiálu



TYP TESTU METODA

Komponent Test Delta FDS MIT SFRA MLR TTR MTO LTC MoM OTS KF

Vinutí

Odpor X Poměr/polarita X Excitační proud X X

Impedance nakrátko X X Frekvenční analýza X

Izolační odpor X Kapacita X X

tan delta/power faktor X X Dielektrická frekv.odezva X

Průchodky Kapacita X X

tan delta/power faktor X X Dielektrická frekv.odezva X

Izolační olej

Obsah H2O X Dielektrická pevnost X

tan delta/power faktor X X DGA

Papírová izolace Obsah vlhkosti X

Přepínač

odboček

OLTC

Odpor X Převod X

Kontinuita X Dynamický odpor (DRM) X

NLTC Odpor X Převod X

Jádro, nádoba

Izolační odpor X Frekvenční analýza X

Test uzemnění X

Tabulka 1 – přehled diagnostických metod

Jednotlivé diagnostické metody jsou popsány ve vícero standardech a brožurách. Jako nejvýznamnější zdro-je je možno považovat následující prameny:

CIGRE

• CIGRE Brochure 342 (SFRA)

• CIGRE Brochure 414 (Dielectric Response)

• CIGRE Brochure 445 (Guide for Transformer Maintenance)

IEC, TC 14

• IEC 60076-1, Power Transformers

• IEC 60076-2, Temperature rise

• IEC 60076-3, Insulation levels, dielectric tests and external clearances in air

• IEC 60076-18, SFRA

ANSI, IEEE Transformer Committee

• IEEE C57.152-2013 (62-1995)



• IEEE C57.12.00-2006 (always under revision)

• IEEE C57.12.90-2006 (always under revision)

• IEEE PC57.149 (Guide SFRA)

Často kladenou otázkou je, proč veškeré postupy nejsou koncentrovány v jednom materiálu. Důvodem je zřejmě šíře možných pohledů na problematiku výkonových transformátorů společně s nástupem nových metod. Současně s tím je možno brát v potaz i spektrum závad, které se v praxi vyskytují:

Sabotage

Poor worksmanship

Overload

Moisture

Contacts Joints etc

Maintenance reasons

Lightning

Insulation reasons

Electric reasons in the

net

Z tohoto grafu vyplývá, že spektrum možných závad je poměrně široké (zdroj dat Cigré, IEEE, Hartford S&B, Univ of Queensland, ZTZService, Canadian El Assosiation, Doble). Proto je pro správnou identifikaci zapotřebí i široké spektrum metod, neboť jedna metoda není schopna pokrýt tak široké spektrum problémů. Z tabulky 1 vyplývá i vypovídací schopnost jednotlivých metod, které jsou v mnoha ohledech komplementární.

2.1. MĚŘENÍ KAPACITY A TG ∆

Princip měření je generování vysokého napětí, obvykle do 10 kV, a měření proudu, vše v komplexní rovině. Následně jsou vypočítávány hodnoty tg δ a C, které by teoreticky neměly být napěťově závislé. Způsoby zapojení jsou standardizovány a bývají označovány jako GST a UST. Obvykle se měří na 2 odlišných frek-vencích blízkých síťovému kmitočtu a následně je vypočítávána průměrná hodnota

Vysokonapěťové metody se používají zcela standardně nejen v oblasti transformátorů / průchodek, ale i v jiné typy izolačních systémů. Sledována je obvykle napěťová závislost měřených parametrů společně s absolutními hodnotami. Za určitých okolností testovaný izolační systém nemá vztažnou teplotu a je zapo-třebí naměřené hodnoty na tuto teplotu korigovat. Současná praxe ukazuje, že teplotní korekce založená na konstantách definovaných standardy je naprosto nevhodná a zanáší do výsledku velmi výraznou nejistotu. Více v kapitole věnované vzájemné interakci měřících metod a podmínek v průběhu testu.

2.2. FDS – DIELEKTRICKÁ SPEKTROSKOPIE VE FREKVEN ČNÍ DOMÉNĚ

Jednou z nových diagnostických metod pro diagnostiku různých izolačních systémů je metoda dielektrické spektroskopie, v tomto případě na základě frekvenční závislosti. Jejím principem je sledování odezvy (polari-zace) částic na základě změny frekvence v širokém pásmu. Uplatnění najde tato metoda v diagnostice elek-trických strojů, zařízení a prvků. V tomto článku budou popsány aplikace zejména v oblasti výkonových transformátorů. Tato metoda je použitelná i v dalších aplikacích, jako je vinutí elektrických strojů (generátory, motory), přístrojových transformátorů s olejovou náplní a dalších.

Přístroje používané na diagnostiku metodou FDS (v ČR poměrně rozšířený IDAX 206, IDAX 300 či IDA 200) je založena na generátoru sinusového napětí 140Vef ve frekvenčním rozsahu 10 kHz až 0,0001 Hz. Jedná se o kompaktní přístroj o hmotnosti cca 6 kg, jehož výkon plně postačuje pro diagnostiku výkonových transfor-mátorů a papírem izolovaných kabelů (pro aplikace na kabelech s izolací ze zesítěného polyetylénu lze při-



pojit externí vysokonapěťovou jednotku). Princip funkce je měření generovaného napětí a proudu vycházejí-cího z měřeného vzorku a jejich následné vyjádření v požadované podobě (Z, cos φ, tan δ, c, ε´, ε´´, ∆ε a v dalších možných podobách – v určitých případech sledování pouze hodnoty tan δ nedá celkový obraz o měřeném vzorku, jak bude vysvětleno dále). Přístroj používá i třetí ochranou elektrodu, která se obvykle připojuje k tanku transformátoru nebo k izolaci kabelu. Díky frekvenční selektivitě ampérmetru a filtraci signá-lu může přístroj bez problémů pracovat i v místech se silnou elektromagnetickou indukcí Přesnost metody byla porovnávána s tradičními vn přístroji 10 kV a 20 kV bez jakýchkoliv odchylek. Významnou předností je široké frekvenční pásmo jež dovoluje poměrně rozsáhlou diagnostiku různých částí měřeného vzorku.

Na výkonových transformátorech lze měřit všechny izolační stavy (např. mezi jednotlivými vinutími, mezi vinutími a zemí, diagnostikovat průchodky atd.). Diagnostikou lze určit tan δ při 50 Hz včetně správné tep-lotní kompenzace a dále například vlhkost papírové izolace a vodivost oleje bez ohledu na teplotu transfor-mátoru. Principem je měření ve frekvenčním rozsahu 1 kHz až 0,0001 Hz, přičemž každý z prvků (teplota, vodivost oleje, vlhkost papírové izolace, konstrukční uspořádání), který ovlivňuje naměřené hodnoty se pro-jevuje jiným způsobem při různých frekvencích (viz obrázek 1). To nám umožňuje jednotlivé vlivy odseparo-vat a případně přepočítat na vztažné podmínky, např. 200 C.

Z obrázku 2 si vezmeme za příklad graf odpovídající izolaci hlavního vinutí. Vlhkost papírové izolace se pro-jevuje zejména v zakřivení charakteristiky v jejích koncových částech a její strmosti ve střední části, vodivost oleje na posunu křivky pod úhlem 450 (změna vlhkosti se projeví pouze posunem v tomto směru) a kon-strukce transformátoru na výšku křivky. Teplota má vliv na celkový posun křivky v horizontální rovině, což umožňuje, při znalosti teploty při měření, přepočíst naměřenou tan δ na nominální teplotu bez rizika špatné-ho směru korekce (viz obrázek 2 – vlivy na korekci tan δ).

Obrázek 1 – vlivy na korekci tan δ

Z obrázku 1 je patrné, že bez znalosti směrnice (tj. pouze měření v jednom bodě) křivky v nejbližším okolí není dostatečně dobře možné korigovat tan δ při 50 Hz na zvolenou teplotu, neboť směrnice může mít, v závislost na kombinaci vodivosti, vlhkosti a teploty, jak kladnou tak zápornou hodnotu. Široké frekvenční pásmo též umožňuje modelování průběhu křivky až za hranice měření.

Co se týče dalšího porovnání s „klasickými“ diagnostickými metodami, předností je interpretace založená na konstrukci transformátoru, krátká doba pot řebná na m ěření, opakovatelnost testu, menší citlivost na elektromagnetickou indukci oproti DC a snadná po chopitelnost a modelovatelnost výsledk ů mě-ření. Je však zapotřebí v tomto případě zmínit možnost napěťové nelinearity, která tímto způsobem není

- Oil Conductivity + - Moistu-re +

- Moistu-re +

- Temperature +



možno zjistit. Vzhledem ke kapacitě měřených vzorků není reálné zkonstruovat přenosný přístroj, který by ve frekvenčním rozsahu od 1 kHz umožňoval generovat napětí v řádech kV.

Obrázek 2 – kvantifikace vlhkosti

Pokud bychom chtěli zobrazit průběhy s různou vlhkostí a současně i vodivostí oleje, za příklad nám může posloužit graf označený jako obrázek 3. V tomto případě je vidět nejenom kvantifikace hodnot na úrovni 50 Hz, ale i přímý výpočet obsahu vlhkosti v papírové izolaci, v tomto případě izolace vinutí. V tomto případě je kvantifikována vlhkost na základě shody mezi naměřenou odezvou (křivkou) a teoretickým modelem, který je možno kvantifikovat parametry jako je vlhkost a vodivost (izolační odpor oleje). Stejně tak je možno naměře-né křivky přesně a spolehlivě korigovat na vztažné / nominální teploty.

Jako nová aplikace se jeví i možnost detekce p řítomnosti korozivní síry a korozivního st říbra , a to v rámci standardních testů. Přítomnost těchto sloučenin se velmi charakteristicky projevuje na frekvenční odezvě a umožňuje tím poměrně spolehlivou selekci strojů zasažených tímto fenoménem poslední doby.

2.3. MIT – MĚŘENÍ IZOLAČNÍCH ODPORŮ

Stejnosměrné měření vysokým napětím, obvykle do 5 nebo 10 kV, Vyhodnocován je svodový proud a ná-sledně vypočítáván izolační odpor, obvykle v rozsahu MΩ - TΩ. Poměrně jednoduchá metoda, ať co se týká pracovních postupů, tak vhodného přístrojového vybavení. Lze však více než doporučit zařízení se zkrato-vým proudem větším než 5 mA a odolností vůči rušení alespoň v úrovni 5-8 mA.

2.4. SFRA – ANALÝZA FREKVEN ČNÍ ODEZVY

Vysoko frekvenční analýza je nová metoda na poli diagnostiky transformátorů a nabízí možnosti vyhledání změn a poruch v transformátoru po mechanické stránce a to i bez toho, aby transformátor bylo nutné odvézt

•wc 0,9-1,1% •2 pS / m



z pozice do prostor servisní organizace a transformátor rozebrat. Metoda vychází z principu měření útlumu generovaného signálu a vzájemného posunu vůči referenci. Vzhledem k tomu, že transformátor lze přirovnat k velkému a složitému RLC článku, můžeme říct, že v náhradním schéma lze transformátor nahradit již jme-novaným RLC obvodem. Měří se tedy útlum a fázový posun signálu v zadaném frekvenčním pásmu a to v mezních hodnotách 1Hz až 10 MHz. Z matematického hlediska by se dalo měření popsat jako podíl signá-lu na vstupu a výstupu, přičemž signál ( U a I ) lze vyjádřit jako impedanci, pak tedy impedance kterou měřím je Z = |Z|*ejϕ. Pokud tuto křivku vyneseme do grafu, kde na jedné ose bude naměřený útlum a na ose druhé bude zadané frekvenční pásmo, můžeme říct, že jsme naměřili frekvenční charakteristiku transformátoru. Tato charakteristika má tvar vždy jiný a dá se říct, že ani dva identické transformátory stojící vedle sebe ne-mají stejnou frekvenční charakteristiku, avšak je velmi podobná. Tvar naměřené charakteristiky ovlivňuje především fyzické vnitřní uspořádání transformátoru, druh transformátoru (autotransformátor, transformátor dvou vinuťový, transformátor s terciárním vinutím atd.), napěťová hladina jednotlivých vývodů, druh zapojení jednotlivých vývodů ( hvězda – trojúhelník a případně jejich fázový posun), atd.

Metoda má vysokou vypovídající schopnost, avšak je nutno brát v potaz ovlivnění dalšími měřícími postupy, stejně tak ovlivnění výsledku vlastními kvalitativními parametry měřicího přístroje

2.5. MLR – MĚŘENÍ SVODOVÉ REAKTANCE

Měření zrát výkonových transformátorů je disciplína, kterou je možné provádět vhodným regulovatelným zdrojem a přesným měřením proudu napětí a jejich posunu vlivem kapacity a indukce. I přesto, že se popis metody zdá být jednoduchý, tak provádět komplexní měření pomocí standardních přístrojů není vhodný. Proto existuje speciálně navržený přístroj, který kromě toho, že je vhodným zdrojem, tak je vybaven přesným měřicím obvodem a softwarovou nadstavbou. Tato funkčnost nám umožňuje v jednom okamžiku generovat, měřit a kalkulovat správné výsledky. Pro třífázové stroje je možné měřit metodou reference, což umožňuje měřit třífázové stroje po jednotlivých fázích. A tím výrazně zjednodušit a zmenšit zařízení. Měřené a kalkulo-vané parametry jsou proud, napětí, ztráty, tan delta, impedance, induktance, odpor, reaktance a jejich pro-centní vyjádření.

2.6. TTR – MĚŘENÍ PŘEVODU A POLARITY

Měření převodu transformátoru je metoda pro ověření štítkových hodnot a případnou detekci chyby ve vinutí a magnetickém obvodu. Měření převodu transformátoru můžeme reprezentovat jako TTR (transformer turn ratio) a TVR (transformer voltage ratio). Vztah mezi TVR a TTR je TTR = k*TVR, přičemž k je konstanta odpovídající typu vinutí. Převody a rozdíly mezi převody (chyba převodu) jednotlivých cívek transformátoru při stejné odbočce by měly být velmi malé nebo žádné. Při změření rozdílu je indikována závada na vinutí nebo přepínači odboček. Současně s měřením převodu je vhodné měřit magnetizační proud. Magnetizační proud i při sníženém napětí nám detekuje stav magnetizačního obvodu. I přesto, že hodnota magnetizačního proudu je velmi silně závislá na napětí a neroste lineárně se změnou napětí, tak nám může detekovat záva-du na magnetickém obvodu, případně defekt ve vinutí, který nadměrně zatěžuje magnetický obvod. Všeo-becně se uvažuje s chybou měření pod 0,5%. Jeli měřena chyba vyšší, tak je doporučeno nasadit další dia-gnostiku.

2.7. MTO – MĚŘENÍ ODPORU VINUTÍ

Název metody napovídá, že jde o přesné měření činného odporu vinutí transformátoru. Odpor vinutí trans-formátoru je velmi důležitý ukazatel stavu vinutí. V případě že se hodnota činného odporu vinutí liší od před-cházejícího měření anebo měření dodaného výrobcem transformátoru můžeme indikovat závadu na vinutí transformátoru. Nejčastěji se jedná o mezizávitové zkraty. Aby nedošlo k chybě metody respektive měření zapříčiněné uživatelem je nutné měření kompenzovat. Činný odpor vinutí je silně teplotně závislý a proto je nutné jej kompenzovat na konkrétní teplotu. S tím souvisí i vliv měřicího proudu protékajícího měřeným vinu-tím. Pro měření používáme zásadně stejnosměrného proudu a to v rozmezí 5% – 10% nominálního proudu. V případě překročení tohoto limitu dochází k ohřevu vinutí protékajícím proudem a není možné jej stabilizo-vat a správně kompenzovat. Do měření je samozřejmě zahrnut přepínač odboček. Měření činného odporu vinutí nám může poukázat na chybu hlavního kontaktu přepínače odboček nebo přerušení vodivé cesty při přepnutí přepínače odboček. Z výše uvedeného vyplívá ještě jedna metoda v problematice měření odporu vinutí. Pokud máme naměřená kompenzovaná data z předešlých měření, je možné metodu měření činného odporu použít pro měření teploty vinutí.



2.8. LTC – DIAGNOSTIKA P ŘEPÍNAČŮ ODBOČEK

Diagnostika zaměřená na přepínač odboček při zatížení nám umožňuje měřit dynamické jevy při přepínání přepínače odboček. Tato metoda nám umožní rozlišit závadu na hlavním kontaktu nebo pomocných kontaktech. Toto měření se provádí podobně jako měření činného odporu vinutí s tím rozdílem, že je použita výrazně vyšší vzorkovací rychlost a celý děj je zaměřen na dyna-mickou změnu odporu. Dynamická změna odporu nám může zob-razit problém s kontaktem a odporem tohoto kontaktu, ale díky vysoké vzorkovací rychlosti a kompletnímu záznamu přepínacího kontaktu můžeme sledovat (viz obrázek) pohyb hlavního a pomocných kontaktů. Tato metoda měření přepínače odboček má velmi vysokou vypoví-dající hodnotu a umožní nám rychlou a přesnou diagnostiku přepínače odboček a jo jak hodnoty odporů kontaktů, tak samotný pohyb kontaktů.

2.9. MOM – MĚŘENÍ VELMI MALÝCH OHMICKÝCH ODPOR Ů

Měřením velmi malých odporů jsou míněny aplikace, při nichž jsou měřeny hodnoty v řádech µΩ. Jako pří-klad použití je možno uvést měření uzemnění jádra a nádoby. Vzhledem k velmi malým ohmickým hodnotám není možno použít vybavení určené pro měření odporu vinutí. Pro aplikaci jsou vhodné zdroje velkého DC proudu v řádech stovek A, pro měření je použita běžná 4-vodičová metoda.

2.10. OTS – TESTOVÁNÍ ELEKTRICKÉ PEVNOSTI OLEJE

Elektrická pevnost oleje se provádí způsoby definovanými v poměrně velkém množství standardů, například ASTM D 1816-04, BS EN 60156-96, SABS EN60156, ASTM D 877A-02, CEI EN 60156-95, VDE0370 part5, ASTM D 877B-02, IRAM 2341, AS1767.2.1,IEC 60156-95, UNE EN 60156, PA SEV EN60156 a velkém množství dalších. Principem je měření průrazného napětí mezi elektrodami s definovaným tvarem i vzdále-ností. Hodnota je stanovena jako průměr z relevantních měření. Jednotlivé parametry testu, jako tvar elek-trod, jejich vzdálenost, rychlost nárůstu napětí, případné míchání a velikost vzorku, počet relevantních vzor-ků a způsob výpočtu, jsou definovány jednotlivými standardy

Metoda je poměrně rozšířena a akceptována, i přes dílčí slabiny, jako je rozptyl hodnot mezi testy, či jevy, jako je zdánlivě mokrý vzorek oleje a současně vysoké průrazné napětí.

2.11. KF – MĚŘENÍ OBSAHU VODY V OLEJI

Standardní a poměrně akceptovaná metoda diagnostiky. Nejčastěji se využívá Karl-Fisherovy koulometrické titrace (rovnováha vody s reagentem). Metoda je popsána ve vícero standardech, například IEC 60814, ISO10101-3, 10337, 1237.

Za její přednost je možno považovat její jednoduchost a poměrně nízké investiční nároky na přístrojové vy-bavení. Přesto, že je velmi uváděna mezi „klasickými a standardními metodami“, je nutno vzít v potaz někte-rá její omezení. Kromě známé potřeby „co nejteplejšího vzorku“ je to i často opomíjená teplotní stabilita transformátoru. Pokud má mít odběr vzorku (a jeho analýza) dostatečnou vypovídající schopnost, měl by být transformátor v rovnovážném stavu týkajícím se relativní vlhkosti mezi olejem a papírovou izolací. Splnění této podmínky je klíčové i pro případný přepočet vlhkosti oleje na množství vody obsažené v papírové izola-ci. Celkově je tuto metodu možno hodnotit jako použitelnou pro tento přepočet, avšak za dodržení omezují-cích kritérií definovaných časovými konstantami rovnovážného stavu.



3. EXTERNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MĚŘENÍ A INTERAKCE MEZI ME-TODAMI

Jak již bylo opakovaně uvedeno, naprostá většina výše uváděných měření a metod je prováděna v terénu a je tedy třeba brát v potaz aktuální podmínky měření. Vlivy je možno pro jednoduchost rozdělit na neovlivni-telné v terénu (rušení způsobené provozem okolních zařízení, teplotou atd.) a ovlivnitelné, tzn. vlivy, které vznikají zejména vzájemnou interakcí metod. Zatímco u „neovlivnitelné“ skupiny vlivů je zapotřebí uvažovat o jejich kompenzaci (ať již na úrovni HW, tak pomocí korekčních parametrů), ta u skupiny vlivů („ovlivnitelné“) o souboru postupů či opatření, které by se vyhnuly nutnosti použití korekčních faktorů. Každý korekční fak-tor, obzvláště pokud je definován fixně, zavádí do konečného výsledku dodatečnou nejistotu, která ovlivňuje hodnocení prvku nejen z hlediska absolutních hodnot, ale zejména hodnocení vývoje na základě časového srovnání výsledků, tzv.trendů.

V následujících kapitolách budou uvedeny příklady ovlivnění hodnot, společně s návrhy na řešení.

3.1. EXTERNÍ VLIVY

Za vlivy vyplývající z měření v terénu můžeme za nejvýznamnější považovat následující vlivy, které můžeme poměrně těžko ovlivnit:

• Vlhkost atmosféry

• Teplota okolí

• Teplota diagnostikovaného objektu

• Elektrická rušení

o DC – obvykle nA, extrémní případy až µA

o AC (síťová frekvence + harmonické) – obvykle desítky až stovky µA, někdy až mA

o Korona – AC µA, DC nA, intenzita dle způsobu zapojení

3.1.1. Vlhkost atmosféry

Obvykle standardy doporučují maximální přípustnou úroveň vlhkosti a pro stejné definice bývají konstruová-ny i měřící přístroje. Z praxe lze za limitní hodnotu pro prováděni měření považovat hranici 60-70% RH, po-kud je nutno provádět měření i za zhoršených podmínek mimo tyto limity, je nutno brát v potaz tuto skuteč-nost a k vyhodnocení přistupovat poměrně obezřetně.

3.1.2. Teplota okolí

Teplota okolí ovlivňuje zejména teplotu malých objektů s nízkou tepelnou setrvačností. Pokud se teplota testovaného objektu v průběhu testu mění, ať již z hlediska svých rozměrů, případně délky testu mění, je potřeba zvážit relevantnost naměřených dat. Tento jev je možno snadno experimentálně ověřit, a to zopako-váním identického měření po skončení měření předchozího. Pokud jsou výsledky v mezích tolerance meto-dy, je možno považovat měření za dostatečně vypovídající. Obvykle se uvádí, že teplota objektu v průběhu testu by se neměla změnit o více než 5% své hodnoty, v praxi 2-3 0C.

3.1.3. Teplota diagnostikovaného objektu

Tento parametr je definován teplotou okolí, počáteční teplotou objektu a jeho tepelnou kapacitou, tedy vlivy, které byly částečně uvedeny v předchozí části. V každém případě bychom se měli vyvarovat změny teploty objektu vlivem použité diagnostické metody. Za příklad je možno vzít použití příliš velkého proudu pro měře-ní odporu vinutí stroje. Měření by nikdy nemělo teplotně ovlivňovat objekt zájmu jako takový.

Dalším neopomenutelným faktem je, že hodnoty obdržené z testu jsou obvykle teplotně závislé, ať již to je R, C, či tg δ. Pokud tedy chceme hodnoty obdržené z měření použít pro porovnání s limitními hodnotami prvku či pro sledování trendů (s přepočtem na nominální teplotu 20 nebo 25 0C), měli bychom být vždy schopni definovat následující:

• Teplotu objektu s přesností 1-2 0C



• Teplotní závislost sledovaného parametru

Zatímco teplotu objektu jsme schopni určit obvykle poměrně spolehlivě, s určením teplotní závislosti sledo-vaného parametru je to výrazně komplikovanější. Zatímco pro R jsou tyto závislosti poměrně přesně defino-vané a spolehlivě verifikované.

Mnohé standardy definují korekční faktory pro přepočet na nominální teplotu. Praxe však ukazuje, že tyto korekční faktory jsou nejen vysoce individuální pro jednotlivé stroje, ale současně i časově proměnné.

Korekce se obvykle provádí dle standardizovaných křivek, které se však v praxi ukazují jako více než teore-tické, neboť charakter odezvy nebývá nejen lineární, ale bývá individuální charakteristikou daného prvku. Standardizované teplotní korekční křivky jsou uvedeny na obrázku 3.

Obrázek 3 – korekční standardizované křivky

3.1.3.1. Reálné pr ůběhy v praxi

Řešením je pouze provedení vícebodového měření v dostatečně širokém frekvenčním pásmu tak, aby bylo možno korekci provést nikoli pouze pomocí odhadu a „univerzální“ křivky, ale na základě skutečných průbě-hů. Příklady vybraných frekvenčních závislostí jsou na obrázku 4. Z hlediska teplotních závislostí se jednotli-vé charakteristiky chovají velmi podobně, jako charakteristiky u metody FDS. Uvedený přístup umožňuje i velmi dobré zpětné modelování na průběhy či hodnoty naměřené v minulosti. Na následujícím obrázku jsou reálné průběhy různých vzorků, které byly testovány za uměle vyvolaných teplot. Obrázek 5 zobrazuje iden-tická měření na vzorcích průchodek.

Obrázek 4 – reálné průběhy pro transformátory Obrázek 5 – reálné průběhy pro průchodky



3.1.3.2. Řešení pro praktické m ěření v terénu

V praxi není možno získávat individuelní charakteristiky jednotlivých prvků. Dalším aspektem, který je nutno zmínit je proměnlivost charakteristik v souladu s postupnou degradací / stárnutím stroje. Proto je zapotřebí tyto korekční charakteristiky zjistit před započetím každého měření. Tento postup je již možný za použití proměnné frekvence v oblasti řádu v okolí síťové frekvence. Toto měření je provedeno jako úvodní, viz obrá-zek 6.

Obrázek 6 – reálné korekční křivky průchodek

3.1.4. Elektrická rušení

Elektrická rušení jsou jevem, se kterým se v prostředí vysokonapěťových rozvoden setkáváme. Současně se jedná o jev, který není možno vyřešit odstíněním objektu zájmu. Veškerá řešení je tedy nutno přesunout do oblasti vlastního měření a měřícího přístroje.

První zásadou je tedy dostatečné stínění u metod, kde je to potřebné, například SFRA. Tyto postupy jsou definovány ve standardech, případně doporučeních vydávanými odbornými sdruženími, jako je například CIGRE.

Druhým nutným prvkem je vhodná konstrukce vlastního měřicího přístroje. Nutností jsou nejen HW filtry, ale i softwarová opatření založená na dostatečně přesném měření rušivých vlivů. Odolnost vlastního přístroje je tedy klíčová pro provádění dostatečně spolehlivých měření. V krátkosti lze konstatovat, že řešení fungující v laboratoři nemusí nutně fungovat i při měření v terénu.

3.2. OVLIVNĚNÍ ZPŮSOBENÉ INTERAKCÍ METOD

Největším nebezpečím ovlivňujícím výsledky je magnetizace jádra. Obvykle je zapříčiněna působením stej-nosměrného napětí nebo proudu použitého při jiných druzích diagnostických měření. Měření izolačního od-poru je vzhledem k nízkým hodnotám proudu poměrně bezpečné, avšak jako vysoce ovlivňující je možno hodnotit měření odporu vinutí. Působením proudu, byť z hlediska provozu transformátoru zanedbatelných, dochází k magnetizaci jádra, která může ovlivňovat výsledná měření. Následně si autoři dovolí jako ukázku 2 příklady, které mohou vést ke zcela odlišným interpretacím.

3.2.1. SFRA ovlivn ěná magnetizací jádra

Magnetizace jádra může významně ovlivnit frekvenční odezvu transformátoru. Na obrázku 7 jsou zobrazeny frekvenční odezvy transformátoru, respektive oblasti, kde se projevuje jádro. Jedná se o identický vzorek. Vrchní křivka je frekvenční odezvou po měření odporu vinutí proudem 10 A. Ostatní průběhy zobrazují ode-zvu s částečně (nekompletně či nedostatečně) provedenou demagnetizací, až po finální stav proudem 5mA. Za povšimnutí stojí nejenom rozdíl v absolutních hodnotách na křivce, ale hlavně vzájemný frekvenční posuv lokálních minim a maxim na křivce. Takovéto posunutí je obvykle hodnoceno jako změna v konstrukčním uspořádání stroje, které vyžadují další zkoumání. Tím by mohlo dojít i k případnému zpochybnění metody SFRA jako takové, a to pouze díky opomenutí funkčních principů magnetických obvodů.

“Application of Temperature Correction Factors for Dissipation Factor Measurements for Power Transformers – A Case Study”

Power Grid Corporation of XXXXXXXX



Aby došlo k vyloučení tohoto vlivu. Je zapotřebí provést řádnou demagnetizaci stroje nejen po provedených stejnosměrných měřeních, ale pro jistotu vždy, před zahájením jakékoliv diagnostiky ovlivnitelné dřívějším působením stejnosměrného proudu.

3.2.2. C a tg δ měření ovlivn ěné magnetizací jádra

Zatímco předchozí příklad poukazoval na možnou falešnou identifikaci poruchového stavu, následující pří-klad je zcela opačného charakteru. V tomto případě neprovedená demagnetizace zakryla závadu, respektive hodnota ztrátového činitele pro zapojení CHG (GSTg) byla 0,19 tedy zcela v souladu s očekáváním. Po řádně provedené demagnetizaci poklesla na hodnotu 0,10. Tedy zcela mimo očekávaný limit.

Pokud by tedy magnetizace v tomto případě nebyla provedena, transformátor by byl mylně považován za provozuschopný bez závad, což by mohlo potenciálně vézt k poruše stroje, neboť ztrátový činitel uvedeného zapojení byl snížen na polovinu.

4. ZÁVĚR

Je zcela nepochybné, že diagnostika má testování přispívá k bezpečnějšímu a spolehlivějšímu používání nejen silových prvků, v tomto případě výkonových transformátorů. Jejich komplexnost vyžaduje i poměrně široké spektrum diagnostických metod, které se mohou vzájemně ovlivňovat a také se vzájemně ovlivňují. Proto je vždy zapotřebí o těchto možných vlivech uvažovat a snažit se jim buď předcházet, nebo je vhodný-mi postupy eliminovat, jako například demagnetizací na výše uvedených příkladech.

Obecně platí, že nejen metody, ale i přístroje by měly mít konstrukci vhodnou pro měření v terénu, a to jak co se týče odolnosti přístroje jako takového, tak robustnosti metody, která je pro diagnostiku použita. Obslu-ha by měla být seznámena nejen s vlastní obsluhou přístroje, ale i možným ovlivněním metod dalších.



Tento materiál si nekladl za záměr kompletní výčet možných interferencí, ale pouze na příkladech ukázat, že takováto vzájemná ovlivnění jsou zcela běžná a ve svém důsledku mohou vézt ke zcela mylným diagnostic-kým závěrům.

5. LITERATURA

[1] Straka Václav, CIRED 2003, Vybrané způsoby diagnostiky elektrických strojů, přístro-jů a prvků – dielektrická spektroskopie ve frekvenční doméně

[2] Straka Václav, CIRED 2011, Teplotní korelace C a tg δ

[3] Straka Václav, CIRED 2003, Vybrané způsoby diagnostiky elektrických strojů, přístro-jů a prvků – dielektrická spektroskopie ve frekvenční doméně

[4] Kvasnička Václav, Procházka Radek, Velek Jiří, Ověřování metody frekvenčních cha-rakteristik v podmínkách rozvoden přenosové soustavy ČR

[5] Frequency Response Analysis on Winding Deformation of Power Transformers, DL/T 911-2004, The Electric Power Industry Standard of People’s Republic of China

[6] Mechanical-Condition Assessment of Transformer Windings Using Frequency Re-sponse Analysis (FRA), CIGRE report 342, 2008

[7] IEEE PC57.149™/D9, Guide for the Application and Interpretation of Frequency Re-sponse Analysis for Oil Immersed Transformers, 2012

[8] IEC 60076-18 Ed. 1, Power Transformers - Part 18: Measurement of Frequency Re-sponse, 2012

[9] Internal standards by transformer manufacturers, e.g. ABB FRA Standard v.5, 2008

[10] Straka Václav, CIRED 2012, FRA diagnostika výkonových transformátorů

Ing.Václav STRAKA

Absolvent ČVUT FEL (1994). Jednatel TMV SS s.r.o. (měřící a diagnostické pří-stroje pro oblast energetiky a průmyslu). Specializuje se na on-line monitoring vý-konových transformátorů, diagnostické a testovací vybavení pro oblast vn kabelů, transformátorů, vypínačů vn, vvn, bateriových systémů a UPS, ochran, zobrazení korony a měření elektrických a magnetických polí.

TMV SS s.r.o., Studánková 395, 149 00 Praha 4

Tel.: +420 272 942 720, Fax.: +420 272 942 722

E-mail: [email protected] URL: www.tmvss.cz

Pavel Zítek

Pracuje ve firmě TMV SS s.r.o. (měřící a diagnostické přístroje pro oblast energeti-ky a průmyslu) jako technický specialista. Specializuje se na frekvenční diagnostiku výkonových transformátorů, diagnostické a testovací vybavení pro oblast transfor-mátorů, zobrazení korony a termovizní měření.

TMV SS s.r.o., Studánková 395, 149 00 Praha 4

Tel.: +420 272 942 720, Fax.: +420 272 942 722

E-mail: [email protected] URL: www.tmvss.cz

komplementarita diagnostických metod výkonových · pdf fileansi, ieee...

Documents