Pfiezletice • bfiezen/2008OBE

CNÍ Z

PRAV

ODA

J

11

OBECNÍ ZPRAVODAJ — vychází obãasnû, vydává Obecní zastupitelstvo v Pfiezleticích. Náklad 500 v˘tiskÛ.

VA·E DOTAZY, P¤IPOMÍNKY âI POCHVALY P¤EDÁVEJTE,PROSÍM AË UÎ V PÍSEMNÉ âI ELEKTRONICKÉ PODOBù DO SCHRÁNKY OÚ!

ZDARMA

Komise Ïivotního prostfiedí v Pfiezleticíchvyhla‰uje

o nejrozkvetlej‰í pfiezletické okno.Vítûz obdrÏí

finanãní pfiíspûvekna kvûtinovou

v˘zdobuna dal‰í rok

ve v˘‰i 1 000 Kã.

Ano, je v‰ude rozko-páno, brodíme se

blátem a kdyÏ je su-cho, tak Ïijeme v ob-

laku prachu, alepojìme si zpfiíjemnit

nedûlní odpoledníprocházky pohledemna krásnû rozkvetlá

okna ãi balkóny,udûlat si takové ma-lé pohlazení na du‰i.

� Na webov˘ch stránkách na‰í obce je uveden Adresáfifirem, které sídlí v Pfiezleticích. Informace o jednotliv˘chfirmách jsou nûkdy velmi strohé a málo vypovídající, pro-to vám nabízíme moÏnost jejich aktualizace.

V pfiípadû zájmu kontaktujte ing. âervínovou – mobil605 21 88 26 ãi email lida.cervinova@seznam.cz ZO

� Na hlavní webové stránce Pfiezletic jste mohli zazna-menat souãasnou anketní otázku: Jste spokojeni s infor-macemi, obsahem a úpravou Obecního zpravodaje?

Sice na otázku odpovûdûlo k dne‰nímu dni 17 náv‰tûv-níkÛ na‰ich stránek, pfiesto pfievládá jen ãásteãná spoko-jenost s úrovní Obecního zpravodaje. Vzhledem k tomu,Ïe nበzpravodaj by vás mûl informovat o v‰ech oblastechpráce zastupitelstva obce i celého obecního úfiadu, o ve‰-kerém dûní v Pfiezleticích na poli kulturním, sportovními tfieba historickém, dále napfi. o problémech, které nási vás trápí, je potfieba Obecní zpravodaj pfiizpÛsobit va-‰im nárokÛm.

A proto se opût obracíme na v‰echny, ktefií se do anke-ty zapojili, taktéÏ i na ostatní ãtenáfie zpravodaje, aby sv˘-mi postfiehy, názory i poÏadavky pfiispûli k „vylep‰ení“Obecního zpravodaje.

Se sv˘mi pfiipomínkami se obracejte na ing. âervíno-vou, která má pfiípravu zpravodaje na starosti.

Budu se tû‰it na dal‰í spolupráci se stále ‰ir‰ím okru-hem ãtenáfiÛ.

Dûkuji. LUDMILA âERVÍNOVÁ

BURZA VùCÍ� NABÍZÍM ZDARMA pokojov˘ zvlhãovaã vzduchu Biona-

re CM-1 a pfienosn˘ psací stroj Consul.L. âervínová, mob. 605 21 88 26

NEP¤EHLÉDNùTE

Multicara pronájem.........220,- Pomocná síla ...................100,-Ujeté km............................13,-

Ovûfiení podpisÛ ................30,-Zmûna trvalého pobytu .....50,-Ovûfiení listin 1x stránka...30,-

Pronájemspoleãenské místnosti:

Cizí obãané – 1 den......1000,-Místní obãané – 1 den ....500,-

POPELNICE:

V˘voz dle aktuelní ceny ASA

Za pronajatou popelnici60 Kã pfiíplatek za nájem

Pytle TDO ........................50.-

Kopírování:

A4 stránka ...........................4,-- oboustrannû .....................8,-

A3 stránka ...........................8,-- oboustrannû.....................16,-Fax:A4 stránka .........................10,-

Poplatek ze psÛ:

Z prvního psa ..................100,-Z druhého a kaÏdéhodal‰ího psa.......................150,-Z prvního psa, jehoÏ majitelje poÏivatel dÛchodu.........70,-Z druhého psa, jehoÏ majitelje poÏivatel dÛchodu.......100,-

Poplatek za uÏívánívefiejného prostranství-zábor:

Za kaÏd˘ zapoãat˘ den a m2

- zafiízení k poskytovánísluÏeb ..............................10,-

- stavební zafiízení ...............5,-- prodejní zafiízení .............10,-- reklamní zafiízení ............20,-- atrakce, cirkus.................10,-- vyhrazené parkování.........1,-

Inzeráty v obecnímzpravodaji:

Celá strana.....................2000,-(20% sleva pro místní obãany)Polovina strany..............1000,-âtvrtina strany.................500,-Osmina strany .................200,-

CENÍK SLUÎEB

LETNÍ SOUTùÎLETNÍ SOUTùÎ

,,Koupím pozemek

vhodn˘ pro stavburodinného domu

o v˘mûfie min. 700m2.

Nejlépe v Pfiezleticích a okolí, jsem pfiím˘ zájemce. Volejte prosím na telefon

602 311 475 nebo 608 909 188pan TomበMach.“

11

� Opût je zde potfieba ocenit „trpûlivost“ v‰ech obãanÛ Pfiezletic, kterou majís v˘stavbou vodovodu a kanalizace v na‰í obce a jejich pfiípadnou ochotu ke spolu-práci pfii fie‰ení náhl˘ch problémÛ, vznikajících bûhem nároãné stavby.

� Koncem únoru zahájilipracovníci na‰eho OÚ dÛ-kladné ãi‰tûní náletov˘ch dfie-vin a mnohalet˘ch bezinekpodél zámecké zdi na ctûnic-ké cestû (je majetkem obcePfiezletice). Následnû odvezliobjemn˘ odpad (staré kober-ce, pneumatiky, plastové láh-ve,...), spálili vûtve a prostorpodél cesty bude zavezen ze-minou s moÏností v˘sadbytrávy. Velké podûkovánív‰em zúãastnûn˘m v této„úklidové akci“ a doufám, Ïemy ostatní pfiispûjeme alespoÀtak, Ïe budeme lokalitu po-máhat udrÏovat ãistou.

� Leto‰ní mírná zima(spí‰e nezima a brzk˘ nástup jarního po-

ãasí uÏ koncem února) vylákala mnoholidí k zahájení „jarního“ úklidu na ulicích

podél jejich domÛ. Za jejich ochotu za-mést zimní bláto a prach moc dûkujeme.

� Chtûli bychom zde vyzdvihnoutochotu v‰ech obyvatel VeleÀské ulice,ktefií udrÏují ãistotu a pofiádek na „pfie-zletick˘ch chodnících“ (jednûch z málav na‰í obci) pfied sv˘mi domy. Velk˘ díkpatfií manÏ. Bartákov˘m, p.Vernerové,m. ·aÀkov˘m, m.Dvofiákov˘m a p.âe-chákovi. Dále m. Vyskoãilov˘m, rod.Holzov˘ch, m. Juditov˘m, m. Huckov˘m, m. Jircov˘m, Z. Malému, m. ·tûpán-kov˘m, p. Hánové, p. Kubíãkovi a m. Rajchrtov˘m.

Zde se omlouváme za pfiípadné, ale nechtûné zkomolení jména. OZ

POCHVÁLENÍ� Je potfieba stále znovu a dokola pfiipomínat v‰em

obãanÛm Pfiezletic, Ïe je zakázáno spalovat odpadkyv kamnech! A nejen odpadky, ale i jakékoliv nekvalitnípalivo, vãetnû odfiezkÛ dfievotfiísek ãi barvou napu‰tûné-ho stavebního dfiíví. Zde prosím i ty, ktefií topí hnûd˘muhlím, aby se zamysleli nad tím, zda v jejich kamnech ãikotlích probíhá spalování tohoto uhlí co nejdokonaleji –je potfieba správn˘ „tah kamen“ a nikoliv pouze doutná-ní (dehtování). Prostor pozemku b˘vá jasnû ohraniãenplotem, ale jak si dokáÏete vበzneãi‰tûn˘ vzduch udrÏetpouze na va‰em pozemku? Jak k tomu pfiijdou va‰i sou-

sedé (pfii skoro kaÏdodenním vûtru i velmi vzdálení sou-sedé), ktefií se snaÏí topit ekologicky, ale bohuÏel musíd˘chat zneãi‰tûn˘ vzduch v‰emi nezodpovûdn˘mi?!

� Nelze zde „neokomentovat“ pfiístup a chování ma-jitele psa - kfiíÏence, v jehoÏ krvi koluje i bojové pleme-no, kter˘ i pfies nûkolik stíÏností spoluobãanÛ nadále ne-chává svého psa volnû pobíhat (i bez ko‰íku) a napadatcizí psy, nûkteré dokonce opakovanû.

Vzhledem k tomu, Ïe v na‰í obci dojde obãas k napa-dení jednoho psa druh˘m, zastupitelé schválili na svémlednovém zasedání úpravy v obecnû závazné vyhlá‰ce,kde je jednoznaãnû vymezen voln˘ pohyb psÛ po obcia odpovûdnost majitele za svého psa.

� Co fiíct tomu, kdo ukradl stfií‰ku z odpadkového ko-‰e na cestû do Ctûnic? Ukazuje se opût smutná pravda,Ïe co není pfiibité ãi zabetonované, nûkdo vÏdyckyukradne. A pak Ïe bez práce nejsou koláãe! OZ

POKÁRÁNÍ

Noc je nazvána podle církevních svátkÛsv. Filipa a Jakuba. Podle staré povûsti bylisv. Filip a sv. Jakub na sv˘ch cestách chy-ceni za noci v jednom domû Îidy, ktefií siten dÛm poznaãili zelenou vûtviãkou, aby jejráno poznali. Je‰tû téÏe noci v‰ak pfii‰el an-dûl a stejnou vûtévku poloÏil za vrata kaÏ-dého stavení. Îidé tak ráno nepoznali, vekterém domû se oba apo‰tolové ukr˘vajía tak se jim ‰Èastnû podafiilo utéct.

A PROâ VALPURÎINA NOC?Valpurga byla podle nûkter˘ch tvrzení sas-

ká bohynû, které tradice pfiipisuje patronstvínad ãarodûjnicemi. Zajímavé je, Ïe slovo Val-purga je také jeden ze staroãesk˘ch v˘razÛ proãarodûjnici. Údajnû to v‰ak byla pfiedev‰ím

kfiesÈanská svûtice z 8. st.,která v nûmeck˘ch lido-v˘ch povûrách vystupova-la jako ochránkynû pfiedãarodûjnicemi a jejich kouzly a nahradila sta-rogermánsk˘ svátek pfiíchodu jara a probuzenípfiírody, slaven˘ v noci z 30. dubna na 1. kvût-na. Lidé se ãarodûjnic samozfiejmû báli, proto-Ïe mohly ‰kodit nejen jim, ale také dobytku,a proto je chtûli vyhnat a jejich moc oslabit.Rituály této noci nebyly spojeny s jejich pále-ním, jak tomu fiíkáme dnes, ale zahánûním,pfiesnûji s tzv. „vykufiováním ãarodûjnic“. Ne-jednalo se v‰ak pouze o tuto noc, vykufiováníse pfiipravovalo jiÏ nûkolik dní, nejãastûji tfiidny pfiedem. V‰echny domy byly vykufioványjalovcem a routou a pofiádnû vyãi‰tûny.

Noc z 30. dubna na 1.kvûtna bylo pokládána zamagickou. Svátek se pÛ-vodnû pravdûpodobnû sla-vil o úplÀku, jenÏ byl nej-blíÏe dnu, nacházejícímuse pfiesnû mezi jarní rov-nodenností a letním sluno-vratem. Lidé vûfiili, Ïe tutonoc se ãarodûjnice slétajína ãarodûjnick˘ sabata skuteãnû je tato noc jed-ním z nejvût‰ích pohan-sk˘ch svátkÛ. Lidé takévûfiili napfiíklad v otevíránírÛzn˘ch jeskyní a podzem-ních slují, ve kter˘ch sedaly nalézt poklady. Hlav-ním úkolem tohoto starého

lidového svátku byla oslava plodnosti.Na ochranu pfied ãarodûjnicemi (pÛvodnû

pfied zl˘mi duchy a démony obecnû, ãarodûj-nice jsou aÏ v˘sledkem inkviziãních procesÛ)se na vyv˘‰en˘ch místech zapalovaly ohnû.Postupem ãasu se z tûchto ohÀÛ stávalo „pále-ní ãarodûjnic“. Zapalovala se smolná ko‰Èataa vyhazovala se do v˘‰ky. Popel z tûchto oh-ÀÛ mûl mít zvlá‰tní moc pro zv˘‰ení úrody.Nûkdy se rozhrnut˘m popelem vodil dobytekk zaji‰tûní plodnosti jindy se pfies oheÀ skáka-lo kvÛli zaji‰tûní mládí a plodnosti.

Dle wikipedie upravila Lâ

Pálení ãarodûjnicPálení ãarodûjnic (také Filipojakubská noc, ValpurÏina noc nebo

Beltine) jsou oznaãení pro noc z 30. dubna na 1. kvûtna. Je to vel-mi star˘ a dodnes Ïiv˘ lidov˘ svátek. Tuto noc se lidé schází u za-pálen˘ch ohÀÛ a slaví pfiíchod jara. Na nûkter˘ch místech se stavímájka. To, Ïe se pálí ãarodûjnice na hranici asi ví kaÏd˘, ale proãse této magické a ãarodûjné noci fiíká filipojakubská noc?

Asi za zcela nejdÛleÏitûj‰ía nejnároãnûj‰í povaÏuji dokonãenív˘stavby hlavních fiadÛ vodovodu,jeho kolaudaci a uvedení do provo-zu. Vût‰ina z vás, ktefií jiÏ máte ho-tové pfiípojky, si jistû „uÏíváte“ kva-litní vody, která na‰í obci velmidlouho chybûla. Zde bych také opûtráda podûkovala minulému vedeníobce, které celou tuto v˘stavbu pfii-pravilo, a tímto se o ni v˘znamnoumûrou zaslouÏilo.

DAL·Í REALIZOVANÉ„PROJEKTY“ROZVOJE NA·Í OBCEV ROCE 2007� dokonãení chodníku do Vinofie na

území Pfiezletic (nedokonãená ãást le-Ïí na území Vinofie, kde se bohuÏelstále nedafií vyfie‰it majetkoprávnívztahy k pozemku, na kterém by mûlb˘t chodník vystavûn, a tak spolus panem starostou ·varcem nyní hle-dáme jiné fie‰ení)

� jiÏ rok nám slouÏí po‰ta ve Vinofii� vybudování nové autobusové

zastávky „V Podskalí“� instalace nov˘ch odpadkov˘ch

ko‰Û a laviãek� zfiízení více míst na sbûr

tfiídûného odpadu� jiÏ rok se nám dafií (i pfies velmi

tûÏké období veliké v˘stavby v obci)lépe zvládat údrÏbu a úklid v obci,a to i díky multikáfie, kterou jsme za-koupili poãátkem loÀského roku

� odvodnûní ulice V Podskalí a vybudo-vání propustku okolo vodní nádrÏe

� uzavfiení ãásti cesty do Ctûnicpro automobily

� instalace nûkolika nov˘chdopravních znaãek

� profiezání stromÛ (lípy, topolyza hfii‰tûm, javory podél Vinofiské)

� pokácení po‰kozen˘ch a nebezpeãn˘chtopolÛ u hfii‰tû a za hasiãárnou

� vypracování strategického plánu obce� vylep‰ení tradiãní vánoãní v˘zdoby –

byl zakoupen nov˘ „Betlém“

A NYNÍ K ROKU 2008:Nejvût‰í leto‰ní úkol je a bude dokon-

ãení, kolaudace a uvedení do provozuhlavních fiadÛ kanalizace. Pfiedpokládá-me, Ïe se nám v‰e podafií dokonãit bû-hem léta 2008. O celém prÛbûhu vás bu-deme prÛbûÏnû informovat.

Dále jsme si letos stanovilityto prioritní cíle:

� vedle kanalizace nás je‰tû ãeká dal‰í„kopání“ v obci - ve spolupráce s fir-mou âEZ, probûhne modernizaceelektrického vedení, místního osvûtlenía vefiejného rozhlasu v ãásti obce;vedení pÛjdou v zemi, coÏ pfiispûjeke zvelebení obce, ale i k v˘raznémuzmen‰ení poruchovosti, kterou pociÈu-jí zvlá‰tû obãané napojení na trafosta-nici ve Ctûnické ulici

� velmi intenzivnû pracujeme na projek-tech v˘stavby a rekonstrukce místníchkomunikací, které jsou po v˘stavbû vo-dovodu a kanalizace ve velmi ‰patnémstavu a po plánované modernizacielektrického vedení bohuÏel je‰tû bu-dou (koneãná náprava bude finanãnûvelmi nákladná a zaji‰tûní prostfiedkÛbude nelehk˘ úkol), zatím v‰ak bude-me nejhor‰í úseky na místních komu-nikací (pouze) provizornû upravovat(napfi. v horní ãásti Zahradní ulice bu-de vybudován provizorní chodníãek)

� zaãátkem bfiezna byla dokonãena v˘-stavba ulice Pod hájem (finanãní krytíbylo z veliké ãásti z dotace MF) a ny-ní ve spolupráci se Správou a údrÏ-bou silnic dokonãujeme práci na pro-ãi‰tûní pfiíkopu podél Vinofiské ulice

� pfiíprava pfiípadného pfiipojení k Praze� úprava místností v hasiãárnû

na dílnu a skladové prostory proobecní potfieby (vãetnû sociálníhozafiízení a vodovodu)

� dokonãení záchrany lipové alejeve Ctûnicích

� jiÏ asi pÛl roku intenzivnû pracujemena problematice okolo archeologické-ho nalezi‰tû „Zlat˘ kopec“ (pozemek,na nûmÏ se toto vzácné nalezi‰tû na-chází - remízek za obcí v polích -dlouho slouÏil a zfiejmû je‰tû stále nû-kter˘m na‰im spoluobãanÛm slouÏí ja-ko skládka), tento pozemek nepatfiíobci, ale státu, a proto nyní vedemejednání o úklidu a jeho bezplatnémpfievedení na obec (nyní jiÏ pfiíslibymáme, ale ve‰keré formality budou tr-

vat nûkolik mûsícÛ; poté budeme chtíttoto v˘znamné místo udrÏovat v po-fiádku, vybudovat zde odpoãinkovémísto a hlavnû informaãní tabule, kte-ré budou seznamovat náv‰tûvníkys v˘znamem nalezi‰tû

� Zemûdûlská vodohospodáfiská správave spolupráci s na‰í obcí provedevyãi‰tûní Ctûnického potoka

� vloni i letos pofiádáme a budeme po-fiádat rÛzné kulturní akce, napfiíklad„Povídání o star˘ch Pfiezleticích(k na‰í veliké radosti je o tato setkánívelik˘ zájem a chystáme se pokraão-vat v budoucnu i s jin˘mi tématy)

� zastupitelé schválili na svém ledno-vém zasedání úpravy v obecnû závaz-né vyhlá‰ce, kde je jednoznaãnûvymezen voln˘ pohyb psÛ po obcia odpovûdnost majitele za svého psa

� stále se snaÏíme zlep‰ovat informova-nost a komunikaci s obãany

Je‰tû mi na závûr dovolte podûkování.Na konci roku 2007 definitivnû ode‰li dodÛchodu pan Syrovátka, kter˘ na OÚpracoval jako úãetní od roku 1994 a pa-ní Malá, která se dlouhá léta staralao ãistotu a úklid na na‰em úfiadû.Na tom-to místû bychom jim jménem celého obec-ního úfiadu velmi rádi podûkovali za dlo-uhodobou práci pro na‰í obec. Panu Sy-rovátkovi dík navíc patfií pfiedev‰ím zaspravování na‰ich finanãních prostfiedkÛ,jak pfii plynofikaci obce, tak i pfii pfiípra-vû akce „kanalizace a vodovod Pfiezleti-ce.“ Pfiejeme pevné zdraví a je‰tû dlou-há léta zaslouÏeného odpoãinku obûma.

Stále se na nás obracíte s dotazy nazmûny v autobusové dopravû, které na-stanou v dÛsledku otevfiení nové stanicemetra v LetÀanech. O této záleÏitosti jsemjiÏ mûla nûkolik jednání s vedením Ropi-du (PraÏská integrovaná doprava).V souãasnosti pracují na nov˘ch jízdníchfiádech, které dostaneme k dispozici bû-hem dubna. Dle posledních informací au-tobus ã.386 bude jezdit v souãasné trase,autobus ã. 302 bude mít koneãnou stani-ci v LetÀanech u nové stanice metra. Sta-nice metra LetÀany (trasa C) bude pro-pojena se stanicí metra Vysoãanská (tra-sa B) autobusovou linkou, která bude jez-dit v krat‰ích intervalech. Vím, Ïe totofie‰ení nebude fiadû z vás vyhovovat (pfii-jdeme o pfiímé spojení do Vysoãan), aleuji‰Èuji vás, Ïe v této vûci stále jednámespoleãnû i se starostou Vinofie , aby bylzachován nûjak˘ spoj (alespoÀ z Vinofie)pfiímo do Vysoãan.

Minul˘ t˘den se celou âeskou republi-kou prohnala vichfiice Emma. Îádné zá-vaÏné ‰kody na obecním majetku jsme ne-zaznamenali. Pouze do‰lo k dlouhodobé-mu v˘padku elektfiiny v celé na‰í obci.

Na závûr mi dovolte popfiát v‰em krás-né jaro a hodnû trpûlivosti s na‰í stálerozkopanou obcí.

Veronika Vrecionovástarostka obce

VáÏení spoluobãané. Dovolte mi pozdravit vás v prvním leto‰ním

ãísle Obecního zpravodaje. Na úvod bych seráda vûnovala úkolÛm, které se nám podafii-lo zrealizovat bûhem roku 2007:

2

SLOVO STAROSTKY

3

DNE 18. 12. 2007

1. ZO navrhlo kupní cenu pro paníBöhmovou 600 Kã/m2 za obecní po-zemek ã.952/3 v k.ú.Vinofi.. ZároveÀnavrhuje p.Bohmové moÏnost vytvo-fiení splátkového kalendáfie na úhraduceny pozemku.

2. ZO vzalo na vûdomí úpravy rozpoãtuna rok 2007 v poloÏkovém ãlenûní.

3. ZO schválilo rozpoãet obce Pfiezleti-ce na rok 2008.

4. ZO povûfiilo starostku obce podpisemSmlouvy o uzavfiení budoucí smlou-vy o zfiízení vûcného bfiemene ãísloIV-112-6003106/01 s formou MAR-TIA.

5. ZO schválilo vytvofiení podpisov˘chvzorÛ pro âeskou spofiitelnu, a.s.:starostka ing.Vrecionová, místosta-rosta R. Novotn˘ a administrativnípracovnice OÚ Hana âíÏková

6. ZO odsouhlasilo zámûr prodat parce-lu ã.508(1337/106) a 138/1

7. ZO schválilo Ïádost o povolení pro-vozu v˘herních hracích automatÛprovozované firmou JUKOTRONICspol.s r.o.

8. ZO povûfiilo starostku obce podpisemsmlouvy o pronájmu pozemkÛ ã.684a 689 v k.ú.Vinofi, lokalita Ctûnick˘zámek.

9. ZO povûfiilo starostku jednáním s do-tãen˘mi vlastníky parcel o moÏnostizískat tyto parcely do vlastnictví ãidlouhodobého pronájmu za symbolic-kou cenu. Jedná se o parcely, na kte-r˘ch se nachází nalezi‰tû Zlat˘ ko-pec.

10. RÛzné

10.1 Starostka informovala ZO o problé-mech ohlednû uzavírání smluv obcís provozovateli VaK a ãistíren od-padních vod v návaznosti na EU.Probíhají jednání na nejvy‰‰ích úrov-ních, které mají nastavit nové pod-mínky pfii uzavírání smluv a na jejichzákladû pak dle provádûcích pfiedpisÛbudou obce uzavírat smlouvy s pro-vozovateli VaK. Starostka v souãas-nosti hledá moÏnosti nejoptimálnûj‰í-ho fie‰ení, které by bylo co nejv˘hod-nûj‰í pro obãany na‰í obce.

10.2 Starostka informovala ZO o místním‰etfiení na parcele, o kterou projevilizájem manÏelé Pfafovi ã.p.431/37.V první fázi je potfieba zmínûn˘ po-zemek nechat zamûfiit.

10.3 Starostka informovala o nesplnûníusnesení ã.1 ze dne 22.11.07: - Nazákladû poÏadavkÛ obãanÛ bude do30 dnÛ svolána schÛzka se zástupciobãanÛ, stavební firmou a firmou prostavební dozor, zástupcÛ obce.

Zástupci zmínûn˘ch firem povaÏují schÛz-ku za nevhodnou a nabízejí, Ïe jakékolivpísemné dotazy kdykoli zodpoví.

DNE 13. 1. 2008

1. ZO povûfiilo starostku obce podpisemSmlouvy budoucí o zfiízení vûcnéhobfiemene s mûstskou ãástí Praha 9-Vinofi na tlakovou kanalizaciv parc.ã.1361/5 v k.ú.Vinofi.

2. ZO schválilo upravenou obecnû zá-vaznou vyhlá‰ku o vefiejném pofiád-ku, opatfiení k jeho zabezpeãenía ãistotû v obci ã.1/2008 a zároveÀtímto ru‰í OZV ã.9/2007.

3. ZO povûfiilo starostku jednánímo moÏném vypovûzení smlouvys Mûstsk˘m úfiadem v Brand˘sen/Labem-Staré Boleslavi ãi její po-tfiebnou úpravou a následnû pfiípra-vou vytvofiení pfiestupkové komisev Pfiezleticích.

4. ZO tûsnou vût‰inou schválilo Ïádosto povolení provozu v˘herních auto-matÛ firmy Jukotronic.

5. ZO povûfiilo starostku obce podpisemkupní smlouvy s p.Îaludem parcelyPK 89/5 v k.ú.Pfiezletice.

6. ZO schválilo finanãní pfiíspûvek naposkytování knihovnick˘ch sluÏeb.

7. ZO schválilo zámûr prodat obecnípozemek ã.952/3 v k.ú.Vinofi.

8. ZO ru‰í Obecnû závaznou vyhlá‰kuobce Pfiezletice ã.2 o svobodném pfií-stupu k informacím.

9. ZO schválilo platn˘ ceník sluÏeb po-skytovan˘ch na OÚ Pfiezletice.

10. ZO schválilo dohody o provedenípráce s panem Dvofiákem, paní Be-Àaãkovou a s panem Dufkem v pfied-loÏeném znûní.

11. ZO schválilo finanãní dar za dlouho-letou péãi o finanãní zdroje obce prop.Syrovátka ve v˘‰i 20 000 Kã.

12. ZO povûfiilo starostku uzavfiením bu-doucí kupní smlouvy (pfiíloha ã. 13)s firmou Moravská stavební na od-koupení obecních pozemkÛã.1337/106 a 138/1 v k.ú.Vinofi zacenu 1200 Kã/m2. Kupní smlouvabude uzavfiena do 31.12.2008.

13. ZO povûfiilo starostku obce podpisemSmlouvy o zfiízení vûcného bfiemenev parc.ã.90/14 s firmou âEZ.

14.1 Starostka seznámila ãleny ZO s po-kraãujícími jednáními, které pove-dou k pfievodu pozemkÛ v lokalitûZlat˘ kopec do vlastnictví obce. Zá-roveÀ informovala o pfiípravách navyãi‰tûní archeologické lokality odnavezen˘ch odpadÛ a o moÏn˘chvizích budoucích úprav historickyv˘znamné oblasti.

14.2 âlenka ZO a zároveÀ pfiedsedkynûkomise ÎP v Pfiezleticích ing.âerví-nová informovala o nutn˘ch opatfie-ních, které jsou potfieba zajistit proumístûní odpovídajícího kontejneruna smûsn˘ odpad pro zahrádkáfiskoulokalitu u Ctûnického rybníka.

14.3 âlenka ZO ing.âervínová informova-la ZO o vypsan˘ch grantech NadacePartnerství, které se t˘kají cykloste-zek Greenways. PfiedloÏila návrh nazískání grantu pro vytvofiení odpoãin-kového zastávkového místa vãetnûinformaãní tabule o pfiezletické loka-litû na obecním pozemku za Hornínávsí, kter˘ dosud slouÏí jako uloÏi‰-tû stavebních materiálÛ firmy Zepris.

14.4 Starostka obce informovala ZOo prÛbûhu v˘stavby kanalizaãního fia-du a napojení na âOV Vinofi.

14.5 Starostka informovala ZO o problé-mech investorÛ s napojením na vodo-vod a kanalizaci vzhledem k omeze-né kapacitû praÏského vodovodua âOV Vinofi.

14.6 âlenka ZO Olina Hanzlíková infor-movala o akci „Povídání o star˘chPfiezleticích“. S velik˘m potû‰enímpopsala zájem obãanÛ o toto povídá-ní a plánu o pravideln˘ch setkává-ních na toto téma.

ZPRÁVY ZE ZASEDÁNÍOBECNÍHO Ú¤ADU

10

JIDÁ·E - peãivo z kynutého tûsta ve tvaruváleãku. Ten symbolizuje provaz, na kterém seobûsil Jidá‰. Mohou b˘t i rÛznû motané,mít tvarplacky nebo ptáãkÛ.

BERÁNEK symbolizuje památku Krista. Tenbyl jako nevinn˘ beránek obûtován na kfiíÏi.V Ïidovské tradici pfiipomíná dobu, neÏ Îidéode‰li z Egypta.

KRASLICE - slovo, které pÛvodnû oznaão-valo ãervené velikonoãní vejce. Za typické bar-vy pro Velikonoce (také proto, Ïe bylo moÏnézískat je z pfiírodních látek) se povaÏují: ãerve-ná, Ïlutá, zelená, ãervenohnûdá, hnûdá, ale takéãerná. Barevn˘mi vejci dívky platily za blaho-dárn˘ akt vy‰lehání.

¤EHTAâKY, ale i klapaãky, ml˘nky, tra-káfiky a rÛzné doma vyrobené nástroje vydávají-cí rámus mají svolávat k bohosluÏbámv dobû,kdy ve ãtvrtek umlkají zvony (odlétají do¤íma). Zvony se opût rozezní na Bílou sobotupfii zpûvu Gloria.

Datum Velikonoc není pevnû stanoveno, sla-ví se po prvním úplÀku po jarní rovnodennosti.Proto mohou b˘t kdykoli mezi 22. bfieznem aÏ25. dubnem. Byly vÏdy oslavou jar-ního slunovratu, zániku zimy, ví-táním jara, probouzení se pfiíro-dy, víry v obnovení sil a zdravíãlovûka i domácích zvífiat.

Tyto svátky jara bylyslaveny rÛznou formou uÏu star˘ch SlovanÛ a Ger-mánÛ. Jako v˘znamné a jiÏnáboÏensky organizované svát-ky se objevují poprvé u ÎidÛ.Byly to svátky pfiesnic (pascha) slavené na pa-mátku vysvobození IzraelitÛ z Egypta vÏdy14.dne mûsíce nisanu. Svátek pascha (hebrejskypesah = pfiejití, u‰etfiení) je oslavou toho, ÏeHospodin, kdyÏ hubil prvorozence v Egyptû,pfie‰el a u‰etfiil domy ÎidÛ, které byly oznaãenykrví beránka.

Pro kfiesÈany jsou Velikonoce pfiedev‰ím spo-jovány se vzkfií‰ením JeÏí‰e Krista. Na tyto svát-ky se kfiesÈané pfiipravují ãtyfiiceti denním ob-dobím naz˘van˘m postní doba, které zaãíná Po-peleãní stfiedou. Je to pÛvodnû doba, kdy lidétouÏící pfiijmout kfiest zintenzivnili svoji pfiípra-vu. Po velikonocích nastává velikonoãní doba,která trvá 50 dní do svátkÛ "Seslání Ducha sva-tého", kdy se pfiipomíná dal‰í událost.

Velikonoce, jako svátky umuãení a vzkfií‰ení,patfií k základním kfiesÈansk˘m pohybliv˘m svát-kÛm. Ostatní pohyblivé svátky se odvozují vÏdyod data velikonoãní nedûle. Podle církevní his-torie pfiipadlo utrpení Kristovo na dobu, jeÏ ná-sledovala po jarní rovnodennosti a souãasnû mupfiedcházel jarní mûsíãní úplnûk. Toto pravidlobylo vzato za základ a kfiesÈanské Velikonoce(velikonoãní nedûle) se slaví vÏdy první nedûlipo prvním jarním úplÀku.

Velikonoce ovlivÀují cel˘ církevní rok, proto-Ïe se z nich odvozuje cel˘ jeho prÛbûh i data fia-dy dal‰ích svátkÛ, napfiíklad konec masopustua zaãátek pfiedvelikonoãního pÛstu, letnice nebosvátek BoÏího tûla.

Velikonoãnímu t˘dnu se také fiíká velk˘,svat˘ nebo pa‰ijov˘ a kaÏd˘ den má své jméno:Modré pondûlí, ·edivé úter˘, ·karedá stfieda,

Zelen˘ ãtvrtek, Velk˘ pátek, Bílá sobota. Nedû-le se oznaãuje jako Hod boÏí velikonoãní.

SVAT¯ T¯DEN� KVùTNÁ NEDùLE — Nedûle, která bezpro-stfiednû pfiedchází velikonocím. Oslavuje KristÛvtriumfální vjezd do Jeruzaléma nûkolik dnÛ pfiedjeho umuãením. V liturgii svátku jsou v˘znaãnétfii momenty: poÏehnání ratolestí, jeÏ se odehrá-vá mimo chrám, s prÛvodemcelého spoleãenství; ãtení pa‰i-jí; slavnost m‰e svaté. Na tutonedûli se za Jana Pavla II. zaãalslavit Svûtov˘ den mládeÏe. � SAZOMETNÁ ST¤EDA — Tentoden se vymetají saze z pfiíbytkÛ tj. do-my se ãistí a pfiipravují na svátky.� ZELEN¯ âTVR-TEK — Název vznik-nul pravdûpodobnûz toho, Ïe se v dfiívûj-‰ích dobách v tentoden mûla jíst jen zelenástrava (zelenina).

� VELK¯ PÁTEK — Název byl odvozen odvelkého tajemství. Velk˘ pátek je pfiipomínkoudne smrti a ukfiiÏování JeÏí‰e Krista, proto jeproÏíván jako den postu ve znamení smutku, ti-cha a rozjímání. Podle evangelií odpoledne ve tfiihodiny zemfiel JeÏí‰ na kfiíÏi. Proto se pfiibliÏnûv tento ãas vûfiící scházejí k zvlá‰tní bohosluÏbû- není to bûÏná m‰e, otvírá se smysl utrpenía smrti Krista pfii ãtení Bible, pfiipomíná se po-kleknutím pfied kfiíÏem, pfiedná‰í se modlitby zavelké bolesti celého svûta (rozdûlení, války,‰patné vztahy, nejednota kfiesÈanÛ, ...). V mno-h˘ch kostelech se koná tento den je‰tû poboÏnostkfiíÏové cesty. Souãástí poboÏností bylo také od-halení a uctûní svatého kfiíÏe.� BÍLÁ SOBOTA — Bílá sobota je tzv. alitur-gick˘m dnem, neboÈ se tento den zásadnû nesla-ví m‰e svatá a dal‰í svátosti, kromû pomazánínemocn˘ch a svátosti smífiení. Skonãením Bílésoboty skoncoval také dlouhotrvající pÛst. � VELIKONOâNÍ NEDùLE — Kristus vstalz mrtv˘ch za svítání "prvního dne v t˘dnu", ne-boli "prvního dne po sobotû" (která byla podleÏidovského kalendáfie posledním dnem t˘dne).Sv˘m zmrtv˘chvstáním dovr‰il BoÏí stvofiitelskéa vykupitelské dílo. Proto se kfiesÈané v tento denzaãali pravidelnû scházet k eucharistickému "lá-mání chleba" a tento den nazvali "dnem Pánû".� VELIKONOâNÍ PONDùLÍ — Tento denje pomlázka, velikonoãní hodování, mrskut.Chlapci chodí dÛm od domu za dûvãaty se sple-ten˘mi pomlázkami vût‰inou z vrbového proutízdobené stuhami. ·lehají dívky a vin‰ují. Za todostanou malovaná vajíãka. Nûkde je zvykem,

Ïe v úter˘ chodí s pomlázkou dûvãata, jinde po-lévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvy-kem ãíhat na dûvãata ráno, kdyÏ ‰la do kostela. � BÍLÁ NEDùLE — Druhá nedûle velikonoã-ní - novokfitûnci nosili toho dne naposledy bílekfiestní roucho. Dnes je ãasto dnem slavnostníhoprvního sv. pfiijímání.

VELIKONOâNÍ SYMBOLYVelikonoãní beránek - Symbol beránka byl

velmi roz‰ífien˘ jiÏ v pfiedkfiesÈanské tradici v celéstfiedomofiské civilizaci, ovládané po tisíciletí pas-tevci. V hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izra-elitu jako ãlena "BoÏího stáda", i Ïidovsk˘ BÛh jeoznaãován za past˘fie, kter˘ bere své ovce do náru-

ãí. V kfiesÈanské církvi se beránek stal sym-bolem BoÏího Beránka, Krista a znázorÀujese s praporem vítûzství. Spojení vidí kfies-Èané také s pÛvodnû Ïidovskou tradicí svát-

kÛ Paschy, kdy se beránek zabíjel, na památku vy-vedení IzraelitÛ z egyptského otroctví.

Kristus je naz˘ván Beránkem BoÏím na zna-mení ãistoty, nevinnosti a poslu‰nosti. Je veli-konoãním Beránkem nového Izraele, jehoÏkrev zachránila pokfitûné od hfiíchu a smrti.

Velikonoãní svíce - Svíce je dÛleÏit˘msymbolem ve v‰ech kulturách, svûtlo je chá-páno jako znamení Ïivota. Velikonoãní svícesymbolizuje Zmrtv˘chvstalého Krista, kte-

r˘ zvítûzil nad smrtí. Tento v˘znam jeje‰tû podtrÏen tím , Ïe se zapálená sví-ce ponofiuje do vody, která se posvû-cuje na kfiestní vodu a zapaluje se odní také kfiestní svíce. Svíce je vût‰i-nou ozdobena motivem kfiíÏe, nakterém jsou voskov˘mi hfieby zdÛ-

raznûny Kristovy rány, nad kfií-Ïem je první a poslední písme-no fiecké abecedy - alfa a ome-ga - znaãící, Ïe JeÏí‰ je zaãá-tek i konec; dále se uÏívá

motivu stromu, beránka, slu-neãních paprskÛ nebo vody. Bílá barva

svíce symbolizuje nadûji a nov˘ Ïivot.Velikonoãní vajíãko - ProtoÏe vejce obsahu-

je zárodek Ïivota, bylo jiÏ odpradávna symbo-lem plodnosti, úrodnosti, Ïivota a vzkfií‰ení,v pfiedkfiesÈansk˘ch dobách bylo nûkde dokoncedáváno do hrobu k mrtvému. Vejce nacházímejiÏ pfied kfiesÈanstvím pfii pohansk˘ch oslaváchjara. Zvyk konzumovat vejce v dobû svátkÛ sou-visel pravdûpodobnû i s postem, kter˘ Velikono-cÛm pfiedcházel, a pfii kterém se vejce jíst ne-smûla, proto lidé netrpûlivû ãekali, aÏ postní do-ba skonãí. Ve spojení s lidovou tradicí vzniklzvyk zdobení vajíãek doprovázen˘ fiadou obfiadÛa povûr. Vejce nûco skr˘vá, je jako zamãen˘hrob, ve kterém je pfiesto ukryt Ïivot. Tady jezfietelné symbolické spojení se Zmrtv˘chvstánímJeÏí‰e a s kfiesÈansk˘mi Velikonocemi.

Velikonoãní zajíãek - V dne‰ní roz‰ífiené ev-ropské tradici je oznaãován zajíc za toho, kdoo Velikonocích pfiiná‰í vajíãka, nejlépe ãokolá-dová. Podle jednoho v˘kladu vzniklo spojeníz toho dÛvodu, Ïe zajíc na jafie hledá v blízkostilidsk˘ch obydlí potravu a jelikoÏ je plach˘ a li-dí se straní, je mu pfiisuzováno i tajné rozná‰enívelikonoãních vajec. Jin˘ názor na vznik spoje-ní velikonoãního zajíce s vajíãkem poukazuje nazvyk, kdy se do chleba upeãeného ve formû za-jíce poloÏilo velikonoãní vejce, ãímÏ se sdruÏilytyto dva symboly - není potom divu, Ïe ãasemvznikla pfiedstava, Ïe vajíãka sná‰í nebo pfiiná‰ízajíc. B˘valo také zvykem, aby kmotfii zvali dû-ti k tzv. honûní velikonoãního zajíce, to zname-nalo, hledání ukryt˘ch vajíãek v zahradû.

Dle materiálÛ zpracovala Lâ

VÍTE, PROâ SE SLAVÍ...?PouÏíváme ta slova kaÏd˘ rok na zaãátku jara:

Velikonoce, jidá‰e, beránek, kraslice, fiehtaãky.Víme ale vÏdy, co znamenají a symbolizují?

9

Na podzim byla v Obecním zpravodajiuvefiejnûna v˘zva, t˘kající se pátrání poztracené obecní kronice. Ani finanãní od-mûna nedokázala zajistit vrácení kronikyna Obecní úfiad. Je velká ‰koda, Ïe v˘-znamné místní události 20. století, které sebezprostfiednû váÏí k 1.svûtové válce, prvnírepublice, k Ïivotu lidí za 2.svûtové války,atd, nejsou nikde oficiálnû zaznamenánya zdokumentovány.

ProtoÏe mezi námi stále Ïije velké mnoÏství„pamûtníkÛ“, iniciovala Kulturní komise set-kání obãanÛ Pfiezletic (Beseda o historii Pfie-zletic), ktefií dokáÏou a hlavnû chtûjí vyprávûto událostech a Ïivotû v obci v minulém století.

Nelze samozfiejmû z jejich vzpomínek re-konstruovat „ztracenou“ kroniku, ale PROânevyuÏít jejich vyprávûní, vzpomínání a pfií-bûhy k zachycení Ïivota pfiezletick˘ch obãanÛve 20. století? Tím spí‰, Ïe vzpomínky b˘vajívût‰inou jen „hezké a milé“ (ty ‰patné a ne-pfiíjemné vûci se pfieci kaÏd˘ snaÏí zapome-nout), jak dokazují obû jiÏ probûhlé BESEDYo historii Pfiezletic.

Rádi bychom v‰echny ãtenáfie na‰ehoObecního zpravodaje seznámili s nûkter˘mizajímavostmi Ïivota v Pfiezleticích, o kter˘chse asi nikde nedoãtou a které moÏná leckohopfiekvapí. Zpracování jednotliv˘ch vzpomí-nek a jejich pospojování v‰ak zabere nûjak˘ãas, a tak v tomto ãísle zpravodaje nabízímejen pár zajímavostí (povídání o star˘ch stat-cích a rodech Pfiezletic bylo tûsnû pfied uzá-vûrkou jarního ãísla).

� po 1. svûtové válce pracovali na statcíchv Pfiezleticích ital‰tí zajatci (asi 10 vojákÛ), ktefií sem byli poslánina v˘pomoc na polích ze zajateckého tábora v Milovicích?

� silnice do Vinofie byla postavena aÏ v roce 1925,do té doby zde byla pouze úvozové cesta a povozy mohly jezditjen po cestû k vinofiskému cukrovaru?

� obecní zastupitelstvo v ãele se starostou Kyndlem chtûlo prosaditstavbu ‰koly v Pfiezleticích? Ale na základû tehdej‰ího mûfienívzdálenosti (poãítaly se KROKY), kterou musí dûti urazit do ‰ko-ly, bylo rozhodnuto postavit ‰kolu jinde.

� synové ze statku ã.p.21 MOUCHOV¯CH byli prvními vysoko-‰koláky v Pfiezleticích?

� Josef Dob‰ ze statku ã.p.24 pravil, Ïe „moje ruãiãky na poli dûlatnebudou“ a svÛj Ïivot zasvûtil závodním koním? V roce 1936 naolympiádû v Berlínû získal bronzovou medaili v jezdectví, v dis-ciplínû Military. Po skonãení kariéry aktivního jezdce se zaãal nastatku na Xaverovû vûnovat trénování koní a konû Letce, jehoÏ jelÏokej Vavrou‰ek, pfiipravil pro vítûzství ve Velké Pardubické.

� za 2. svûtové války, kdy byla zakázána ãinnost Sokola, organizo-vala náãelnice Sokola Pfiezletice p.Hole‰áková (statek ã.p.27) akcepro mládeÏ (za stodolou bylo volejbalové hfii‰tû, ve stodole se ko-naly „taneãní“)? Se sv˘m muÏem, starostou Hole‰ákem, pracovalipro protifa‰istick˘ odboj a pomáhali rodinám zatãen˘ch „sokolÛ“.V‰e probíhalo s tichou podporou místních obyvatel, protoÏe nikdoje za jejich ãinnost neudal NûmcÛm.

� v letech 1946 a 1947 se „pod zahrady“ a „za rybníkem“ pofiá-daly parkurové závody? Velk˘ podíl na pfiípravû mûli místní ha-siãi, ktefií následnû za utrÏené peníze napfi.ze vstupného pofiádali

dal‰í sportovní akce v Pfiezleticích vãetnû jejichmateriálního zabezpeãení (mantinely na hokejováutkání na rybníce).� pfied druh˘mi parkurov˘mi závody bylo potfiebavyfie‰it otázku, jak zajistit lidem, ktefií se chtûjí doPfiezletic na závody podívat, vyhovující dopravu?A tak moÏná i díky „dobfie vykrmené huse“ se po-dafiilo pofiadatelÛm dokázat, Ïe poãínaje rokem 1947zaãala jezdit pravidelná autobusová linka z Prahy-Florence do Pfiezletic.� pod statkem ã.p.34 Zlat˘ kopec vede podzemníchodba, která spojovala Prahu (Prosek) se StarouBoleslaví a nechal ji postavit císafi Rudolf II.?Chodbou bez problémÛ projel povoz s konûm, nanûkter˘ch místech byla chodba dokonce roz‰ífiená,aby se mohly dva povozy vyhnout.� místní rybník slouÏil k „ledování“ pro ‰iroké oko-lí a tento led si dokonce dávali chlapi na poli pfiímodo piva, aby pfii Ïních bylo dostateãnû pitelné? Ni-kdo nikdy nemûl Ïádné zdravotní potíÏe. � v ã.p.3 byla hospoda, fieãená U KuklíkÛ, kde setoãilo i ãerné pivo? Jen pan hostinsk˘ byl pr˘ trochulenoch a fiíkával sv˘m hostÛm, zatímco byl nataÏenna lavici: „Jdi si natoãit to pivo sám!“. V hostinskémsále se pozdûji promítaly filmy a hrálo se divadlo.

Podle vyprávûní se „pokusila“zaznamenat L. âervínová

HISTORICKÉ DR(O)BEâKY Z P¤EZLETIC

VùDùLI JSTE, ÎE

FAKTAZ mé rozsáhlé komunikace s paní staro-

stkou Vrecionovou a z vefiejnû dostupn˘chzdrojÛ vypl˘vají následující fakta:

Kolem Pfiezletic má b˘t nûkdy po roce2010 vybudována Dálnice s pfiedpokládanouintenzitou 57 000 vozidel dennû v roce 2015.Svou polohou bude mít Dálnice v˘znam neje-nom pro dopravu v âesku, ale bude jí prouditi doprava na trase Berlín – VídeÀ, resp. sever– jih Evropy. Náklady na vybudování Dálni-ce se dnes odhadují na 13 miliard Kã. Dálni-ce se má dosud zastavûn˘m ãástem Pfiezleticnejvíce pfiiblíÏit u provozovny FV Plast (cca40 metrÛ), ostatní ãásti obce má obkrouÏitz vût‰í vzdálenosti smûrem na Podolankua VeleÀ (viz obrázek 1). Ve smûru na VeleÀmá vést Dálnice v záfiezu, ve smûru na Podo-lanku má vést naopak vyv˘‰ená nad úrovní

terénu. Mezi vyv˘‰enou ãástí Dálnice a Pfie-zleticemi má b˘t vybudován biokoridor.

V souãasné dobû se dokonãuje v˘stavbaVysoãanské radiály, která má jiÏ existujícív˘chodní úsek PraÏského okruhu (âern˘most) napojit na Teplickou dálnici a v bu-doucnu budovan˘ severní úsek PraÏskéhookruhu (viz obrázek 2). Územní plán vy‰‰íhoúzemního celku PraÏsk˘ region s vybudová-

ním Dálnice nepoãítá a uvádí,Ïe její funkci má dlouhodobûpfievzít právû Vysoãanskáa Prosecká radiála.

Obec Pfiezletice snad jako je-diná z okolních dotãen˘ch obcís Dálnicí souhlasí, protoÏe „ob-ci umoÏní pfiipravit objízdnoutrasu pro náklaìáky a uzavfiítpro nû Pfiezletice a zklidnit do-pravu v obci“. Obecní zastupi-telstvo nemá v úmyslu k Dálni-ci iniciovat vefiejnou diskusi,neboÈ „tato jiÏ v obci probíhalaod roku 1996“.

MÒJ NÁZORS v˘stavbou Dálnicenesouhlasím, a to z násle-dujících dÛvodÛ:

1. Dálnice Pfiezleticímdaleko víc ublíÏíneÏ pfiinese.

Obávám se, Ïe Dálnice zásadním zpÛso-bem a nevratnû zv˘‰í emisní hodnoty v obcia zmûní místní krajinn˘ ráz. Myslím si, Ïe i sezáfiezy ãi protihlukov˘mi panely bude obecsuÏovat intenzivní hukot dopravy. Dále se do-mnívám, Ïe se na celém území obce zásadnûzv˘‰í spad prachu a oxidu uhelnatého, oxidÛ

dusíku, olova a fiady dal‰ích toxick˘ch látek.Koneãnû, dûsí mû pfiedstava, Ïe pfii jakékolivprocházce jinam, neÏ smûrem do Vinofie, bu-du muset pfiejít Dálnici (pokud v daném mís-tû vÛbec nûjak˘ nadchod bude), a mrzí mû, Ïesi Pfiezletice odfiíznou moÏnosti dal‰ího vyuÏi-tí Ïivotního prostoru a pfiírodních darÛ, kterédnes mají, a scvrknou se na pfiímûstskou noc-lehárnu u Dálnice. Dálnicí se moÏná podafií

z Pfiezletic vytlaãit tûch nûkolik náklaìákÛ,které tu dennû projednou, ale místo toho sihned za humna nastûhujeme silniãní tepnu ev-ropského v˘znamu s miliony nov˘ch aut roã-nû. Klid a ãist˘ zdrav˘ vzduch bude pryã, a tonenávratnû.

2. Je zbyteãná.Vést tranzitní dopravu okrajem Prahy se jiÏ

zanedlouho dosáhne dokonãením Vysoãanskéradiály, a to za zlomek penûz, které by stálaDálnice. JiÏ pfii budování Vysoãanské radiálybyly zniãeny nezanedbatelné ãásti pfiírodnícha rekreaãních ploch v dané lokalitû. NevidímdÛvod, proã bychom mûli na‰imi spoleãn˘miprostfiedky mrhat tím, Ïe budeme budovat dvûparalelní ramena PraÏského okruhu (jedno –pfiímûj‰í – vedoucí Vysoãanskou radiáloua druhé – obloukem – vedoucí kolem Pfiezle-

tic) a proã bychom mûli zbyteãnû zabetono-vávat a zamofiovat dal‰í území. Pfiipadá mi na-víc logické vést PraÏsk˘ okruh místem, kdemohou lidé nechat auto na parkovi‰tiP+R a nasednout na metro LetÀany. 13 mili-ard, které by spolykala zbyteãná Dálnice, jemoÏné investovat do lep‰í ochrany obyvatelLetÀan proti hluku a zplodinám z dopravy,která tudy tak ãi tak bude proudit. Jestli smys-lem budování PraÏského okruhu má b˘t ome-zit vjezd aut do centra Prahy, proã lidi z Pfie-zletic a Vinofie lákat na pfiedstavu nájezdu na

4

P¤EZLETICK¯ HYDE PARKV tûsné blízkosti Pfiezletic semá budovat rychlostní silni-ce 520 Bfiezinûves – Satali-ce („Dálnice“), jeÏ má tvofiitseverov˘chodní ãást vnûj‰í-ho PraÏského okruhu. Obá-vám se, Ïe stavba Dálnicezhor‰í kvalitu Ïivota v Pfie-zleticích a je navíczbyteãná. Obecní za-stupitelstvo Pfiezleticstavbu Dálnice pod-poruje, aniÏ v‰akpfied tím za pomocihloubkov˘ch studiízanalyzovalo její kla-dy a zápory pro obec.Vám, obãané Pfiezle-tic, Dálnice ovlivní Ïi-vot, proto byste mûlivûdût, jestli ji chcete nebonechcete a jasno byste simûli udûlat dfiív, neÏ sek nám rozjedou první bagry.

NECHCI MÍT ZABARÁKEM DÁLNICI. A VY?

11

22

5

Otázka vedení posledního úseku SOKP(tzv. stavby 520 v úseku Bfiezinûves Satalice)pfies území obce Pfiezletice je bezpochyby jed-nou z nejpodstatnûj‰ích otázek, kterou se obecmusí nepfietrÏitû zab˘vat. Je mnoho zpÛsobÛ,jak reprezentace obce spoleãnû s obãany obcemÛÏe aktivnû vstoupit do pfiípravy takovétostavby. Pfied jak˘mikoli kroky je nutno si nej-prve vyjasnit právní stav celé vûci.

V souãasné dobû probíhají první práce nanovém územním plánu Pfiezletic. Dosavadníúzemní plán obce, kter˘ byl schválen v roce2001, pfievzal v˘hledovou trasu okruhu z tzv.nadfiazené územnû plánovací dokumentace.Tou byl tehdy (kolem roku 2000) jiÏ projed-nan˘ koncept územního plánu velkého územ-ního celku PraÏského regionu, kter˘ byl zpra-cováván v prÛbûhu 90. let v koordinacis praÏsk˘m územním plánem. PraÏsk˘ územ-ní plán byl schválen v záfií 1999 (jen pro úpl-nost – do té doby platil pÛvodní plán z roku1986). ProtoÏe trasa okruhu prochází do urãi-té míry obcemi s Prahou sousedícími, bezvzájemné koordinace plánÛ obou územníchcelkÛ nebylo moÏné praÏsk˘ plán schválit.Dohled nad koordinací má v tomto pfiípadûMinisterstvo pro místní rozvoj. Regionálníplán byl schválen na konci roku 2006. Tím setrasa ve v‰ech územních plánech „zafixova-la“. ProtoÏe je v‰ak tato trasa definována jako„v˘hledová“, a není tedy ani na seznamu ve-fiejnû prospû‰n˘ch staveb, lze zjednodu‰enûfiíci, Ïe trasa není právnû závazná. V takto vy-mezen˘ch plochách v‰ak musí b˘t ctûnaúzemní rezerva. Aby mohla b˘t trasa závaznáa mohla b˘t prohlá‰ena za vefiejnû prospû‰noustavbu, musejí b˘t pofiízeny zmûny územníchplánÛ nebo plány zcela nové.

Díky novému stavebnímu zákonu se po po-ãátku roku 2007 ponûkud mûní situace. Dosa-vadní plánovací postupy, víceménû platné bezzásadních legislativních zmûn od roku 1976,jiÏ nyní neplatí. Co z toho plyne? V souladus nov˘m stavebním zákonem se zpracovávánová regionální dokumentace pro Stfiedoãesk˘

kraj (tzv. Zásady územního rozvoje – ZÚR).Podobnû je na tom Praha a koneckoncÛ i Pfie-zletice. V‰echny tfii nové plány musejí b˘t ko-ordinovány. Platí, Ïe územní plán obce nesmíb˘t v rozporu s územním plánem regionu, ji-

n˘mi slovy – bude-li trasa okruhu v regionál-ním plánu vymezena jako závazná, a bude-litedy prohlá‰ena jako vefiejnû prospû‰ná stav-ba, pak je obec ze zákona povinna tento faktrespektovat.

NejdÛleÏitûj‰ím plánem je tedy ve v‰echohledech plán regionální. V tom schváleném(konec roku 2006) se uvádí, Ïe do doby reali-zace stavby 520 SOKP bude tranzitní dopra-va vedena od v˘chodu po silnici R10 dálesmûrem k centru Prahy vysoãanskou radiálouk PraÏskému okruhu, dále severním smûremkolem sídli‰tû Prosek a pak po dne‰ní D8k Bfiezinûvsi.

V novém územním plánu Pfiezletic tedy bu-de muset b˘t trasa v dosud platné podobû opûtzakreslena. Obecní zastupitelstvo chce vyuÏítv‰echny zákonné cesty k tomu, aby byly ve‰-keré aspekty stavby 520 SOKP naprosto de-tailnû posouzeny. JiÏ nyní je zfiejmé, Ïe obecbude prosazovat, aby tato komunikace bylavedena v záfiezu a od zástavby obce oddûlenamohutn˘m zalesnûn˘m pásem, jehoÏ ‰ífikasmûrem k zástavbû by se mûla pohybovat od120 do 150 metrÛ. Na dvou místech, kde do-chází ke kfiíÏení se stávajícími cestami, by semûl okruh pfiekr˘t ‰irokou ozelenûnou „ekolo-gickou deskou“ – v podstatû by se mûlo jed-nat o celistvé krajináfiské fie‰ení. V tomto

smyslu je obec v úzkém kontaktu s ¤editel-stvím silnic a dálnic âR. Vlivy emisí a hlukuz dopravního provozu by tímto mûly b˘t zce-la eliminovány a situace by se proto nemûlanijak zmûnit ve srovnání se stávajícím sta-vem. Obec pokládá tyto své poÏadavky za na-prosto legitimní, i kdyÏ je zfiejmé, Ïe tûmitoopatfieními se dosud navrhované fie‰ení po-mûrnû prodraÏí.

Investorem stavby SOKP je âeská republi-ka, prostfiednictvím Ministerstva dopravy za-stoupená ¤editelstvím silnic a dálnic âR. In-vestor je v tomto pfiípadû povinen zpracovata pfiedloÏit k vefiejnému projednání dokumen-taci EIA - posuzování vlivÛ stavby na Ïivotníprostfiedí. V souãasné dobû je MinisterstvemÏivotního prostfiedí âR projednávání této do-kumentace pozastaveno. Dokumentace EIA,která je k dispozici na obecním úfiadû, vychá-zí z dosud zpracovan˘ch technick˘ch studií,z nichÏ je moÏné si uãinit základní hrubépfiedstavy o uvaÏovan˘ch a vyhodnocovan˘chpûti variantách, z nichÏ ãtyfii jsou spí‰e for-mální, mnohdy aÏ nesmyslné a varianta, kteráje „nejlep‰í“ je právû ta, která je zakreslena vev‰ech platn˘ch územních plánech. Pfiedpoklá-dané hodnoty budoucí hlukové a imisní zátû-Ïe nejsou z hlediska obce natolik pfiesvûdãivé,byÈ nedochází k pfiekraãování normov˘ch li-mitních hodnot, aby bylo moÏné se s uvádû-n˘mi údaji spokojit. ProtoÏe obec Pfiezleticechce docílit toho, aby vlivem stavby SOKPnebyly parametry Ïivotního prostfiedí v zása-dû v niãem zhor‰eny, postupnû v‰emi moÏn˘-mi zpÛsoby vyvíjí úsilí, aby toto bylo moÏnéobãanÛm obce garantovat.

Ing. Arch. Petr StarãeviãIng. Veronika Vrecionová

Reakce starostky na názor pana Babáãka:Vzhledem k tomu, Ïe nûkteré informace v názoru pana Babáãka jsou ne-

pfiesné a zavádûjící, poÏádala jsem ing. Arch Petra Starãeviãe (odborn˘ spolu-pracovník ZO) o podrobné vysvûtlení problematiky okolo v˘stavby okruhu.

Dálnici, kdyÏ bude nota bene stejnû kaÏdé rá-no a veãer zacpaná? Proã radûji neinvestovatprostfiedky do nataÏení tramvaje do Vinofiea budování obãanské vybavenosti?

CO DÁL?Na Obecním úfiadû není k nahlédnutí jedi-

ná studie, která by se kvalifikovan˘m zpÛso-bem snaÏila najít odpovûì na otázku, zdaDálnice Pfiezleticím víc pfiinese neÏ ublíÏí.Dokumentace o hodnocení vlivÛ na Ïivotníprostfiedí z roku 2001, která tam k nahlédnu-tí je, neposuzuje stav „s Dálnicí“ a „bez Dál-nice“, n˘brÏ pouze porovnává pût více ãi mé-nû scestn˘ch variant severov˘chodní ãástiPraÏského okruhu. Studie se spokojuje s tvr-

zením, Ïe obchvat za Pfiezleticemi je nejmé-nû ‰patn˘ a Ïe hodnoty hlukov˘ch, v˘fuko-v˘ch a prachov˘ch emisí by nemûly pfiekro-ãit hygienické normy. To mi ale nestaãí.Chtûl bych vûdût, proã je stavba Dálnice nut-ná, kolik aut dennû Pfiezleticemi projíÏdí dnesa kolik by jich hned za obcí projíÏdûlo poDálnici, kolik tun olova a prachu roãnû spad-ne na mou zahradu a o kolik decibelÛ se zv˘-‰í venkovní hluk ve dne a v noci.

Souãasné zastupitelstvo Pfiezletic uÏ pro-kázalo, Ïe je schopno s obãany, jejichÏ zájmyzastupuje, komunikovat a Ïe má vÛli fie‰it de-setiletí staré problémy této tolik zanedbanéobce. Rozumím tomu, Ïe se zastupitelstvoorientuje na fie‰ení problémÛ aktuálních (ka-nalizace, silnice, elektrická vedení atd.) a vû-

fiím, Ïe uÏ mu nezb˘vá moc kapacity na fie‰e-ní jin˘ch vûcí. Problém je v tom, Ïe na jed-nání o prospû‰nosti Dálnice pro Pfiezletice jeãas teì, a ne aÏ uÏ se kolem Pfiezletic zaãnebetonovat. Pokud je i obyvatelÛm Jilmové,VeleÀské nebo V Podskalí jedno, jestli blíz-ko nich Dálnice bude, asi je zbyteãné, abychse tím trápil já, kdyÏ bydlím v Topolové, kte-rá bude pfiím˘m hlukem a zplodinami dotãe-na nejménû. Pokud vám v‰ak stavba Dálnicea zájmy Pfiezletic lhostejné nejsou, doporuãu-ji vám obrátit se na va‰e zastupitele a dáto sobû vûdût. Bylo by nanejv˘‰ vhodné, abyse obãané Pfiezletic pouãili ze sv˘ch minu-l˘ch chyb a aby za pût let opût nenadávalinad nûãím, co dnes mohou ovlivnit.

TOMÁ· BABÁâEK

SEVEROV¯CHODNÍ âÁSTSILNIâNÍHO OKRUHUKOLEM PRAHY (SOKP)

8

byãejn˘ v‰ední den, podveãer-ní cesta z práce domÛ od âa-kovic, kfiiÏovatka u „stodoly“,kfiiÏovatka samé bahno, dfiívealespoÀ oznaãili znaãkou

„¤epná kampaÀ“,ale dnes fakt nevím,co je tu za kampaÀ,asi ãekají aÏ se tunûkdo pfierazí.

Dále cesta ubíhápodle kaÏdodenního scénáfie - nûkolikpytlÛ s listím/kdyby je alespoÀ vysypali/,bytové jádro, plasty z auta, dal‰í odpadv pytlích i bez, kanape.

Je pÛl páté, pohledem k obci vidím,Ïe uÏ milovníci pfiidu‰en˘ch popelníkÛzaãali zatápût. Vlivem absence vûtrua nízkého tlaku se nad obcí tvofií krás-ná pokliãka, která pfiidusí v‰echno, anise mi domÛ nechce.

Míjím znaãku obce, stopka, zatáãímdoprava, chvíli mám dojem, Ïe jsem nû-kde na Ukrajinû - hromady dfieva, sta-r˘ch krovÛ, podlah, rámÛ oken, dvefií

a zelen˘ch odfiezkÛ prken. Hned sivzpomenu na usilovnou snahu o od-vrácení stavby obalovny, aby nám ne-zhor‰ovala vzduch. Jak by fiekl klasik:„To jsou paradoxy.“

Pak uÏ cesta ubíhá normálnû, nûko-lik kliãek mezi louÏemi a „Co se to sak-ra dûje?“, odboãka do na‰í ulice nenípfies valící se koufi skoro vidût, vypínámvûtrák auta, pfiekotnû parkuji, rozm˘‰-lím se, jestli vûci z auta vynesu hned,nebo aÏ pozdûji, radûji pozdûji, snad sevzduch zlep‰í, mohl by pfiijít vûtfiík.

Po vstupu do domu si pfii prvním ná-dechu vzpomínám, Ïe jsem nechal otev-fienou vûtraãku v loÏnici, pozdû.

„Proã tak smrdí‰?“, fiekne mi na uví-tanou rodina.

„Proã jste nezavfieli vûtraãku v loÏni-

ci?“, odvûtím a pfiem˘‰lím, Ïe bych nû-co pfiece jen z auta potfieboval. Pohle-dem ven zji‰Èuji, Ïe mám je‰tû ãas, Ïe sikoufiová clona se sv˘m rozpt˘lením dá-vá naãas a tak si zatím probírám uãivo

ze Základní ‰koly o v˘ro-bû koksu a destilaci uhlíza nepfiístupu vzduchu zaúãelem v˘roby svítiplynu.

No hurá, koneãnûvzduch vypadá lépe, vy-

ná‰ím vûci z auta, mûní se vítr, v za-hradû pfies ulici zaãali pálit listí, ‰kodaÏe byl v sobotu sbûr zahradního odpadu,ale asi to má své kouzlo.

Kolem jedenácté koneãnû vûtrám loÏ-nici, z venku je cítit zápach vypou‰tûnéÏumpy, Ïe by pan Drexler je‰tû jezdil?,zaplaÈpánbu, Ïe uÏ máme mûstskou vo-du a nemusíme si v tom ãistit zuby.

Dlouho nemohu usnout, pfiem˘‰límo lidské hlouposti, neomalenosti, lenos-ti a sobectví, pfiem˘‰lím o tom, kdy ces-ta z mûsta do na‰í obce bude cestouk lep‰ímu?! RP

CESTA Z MùSTA

Proã?V nedûli 6. ledna 08 zjistila maji-

telka fenky labradora v Hru‰kovéulici, Ïe je fence ‰patnû a chová sedivnû. Ihned s ní odjela na veterinu,kde lékafi konstatoval otravu. Pfiesve‰kerou péãi fence poskytnutou(vãetnû kapaãek) do‰lo bohuÏelv pondûlí ke zhor‰ení stavu a lékafikonstatoval, Ïe se fence natolik pfie-toãil Ïaludek (coÏ je bohuÏel neslu-ãitelné se Ïivotem), Ïe fenka muselab˘t uspána navÏdy.

Bylo zji‰tûno, Ïe fenka byla otrá-vená jedem na my‰i. Vzhledemk tomu, Ïe fenka trávila ve‰ker˘ ãaspouze na zahradû ãi doma s dûtmia na procházky do okolí chodilapouze vyjímeãnû, zÛstává záhadou,kde k jedu na my‰i pfii‰la, kdyÏv její domácnosti se nepouÏíval. Ne-chce se tomu sice vûfiit, ale dle zji‰-tûn˘ch skuteãností to vypadá, Ïefenku nûkdo otrávil úmyslnû.

Co mohlo b˘t dÛvodem? Îe pesza plotem ‰tûká na jiné psy? VÏdyÈje to pes a konverzovat neumí!Chtûla bych se m˘lit a doufám, Ïese podobn˘ pfiípad jiÏ nebude opa-kovat a zároveÀ vyz˘vám majitelepejskÛ v Pfiezleticích ke zv˘‰enéopatrnosti a ochranû sv˘ch „kama-rádÛ“. Spatfiíte-li, Ïe se nûkdov okolí psÛ chová podivnû a situacinevyfie‰íte na místû, dejte, prosím,vûdût komisi ÎP ãi na Obecní úfiad(L.âervínová – 605 21 88 26). Lâ

HAVÁRIE VODOVODUTak máme koneãnû ãistou a voÀavou vodu! Pro nûkoho moÏná moc chlorova-

nou, ale pro nás, ktefií mûli nekvalitní vodu ze studnû (velmi tvrdá a hlavnû tak Ïe-lezitá, Ïe v‰echno bylo po jejím pouÏívání oranÏové a sama voda smrdûla po siro-vodíku), je pouÏívání „chlorovky“ balzám.

Radost nevydrÏela v‰ak ani dva mûsíce. Zaãátkem února se po‰kodil tlakov˘ventil ve Vinofii a do vodovodního fiadu najednou „vlítlo“ aÏ 15 atmosfér tlaku (bûÏ-nû je tlak okolo 4 Atm). Nejvût‰í problém byl u boilerÛ na teplou vodu, jejichÏ po-jistné ventily tento tlak nemohly vydrÏet. V lep‰ím pfiípadû odtékala voda pfies otev-fien˘ ventil pfiímo do odpadu, bohuÏel vût‰inû lidí zaãala z boileru spodem stfiíkatvoda. A kam jinam neÏ na zem.

„Tato situace je zcela vyjímeãná a stane se maximálnû jednou za 10 let“, tvrdísprávci a provozovatelé VAKu Zápy. V‰ichni doufáme, pfiesto ZO bude hledat opti-mální fie‰ení, aby k podobné situaci, kdy se ohromn˘ tlak dostane aÏ do jednotli-v˘ch domácností, uÏ nedo‰lo. Lâ

BESEDA O HISTORII P¤EZLETICVe stfiedu 30. ledna jsme se se‰li ve Spoleãenském klubu OÚ k besedû o historii Pfiezletic. K mé-

mu velkému pfiekvapení byla úãast velmi pûkná, celá tfiicítka na‰ich obyvatel mûla nebo chtûla nûcofiíct k historii na‰í obce a nûco nového se i dozvûdût. Skuteãnû se debatovalo o novém i starém, do-konce i budoucnosti. Byl to první „nástfiel“, celé to bylo trochu neuãesané a nemûlo to fiád. To se alezmûní a to ve stfiedu 27. února od 18 hodin, kdy budeme besedovat na téma staré statky a jejich oby-vatelé. Tû‰íme se na Vás a pokud máte doma nûjaké staré fotografie, prosím, pfiineste je s sebou.

Druhá beseda 27.února byla o mnoho úspû‰nûj‰í a také velmi pûknû nav‰tívená. Tentokrátjsme mûli i ozvuãení, takÏe kaÏd˘, kdo chtûl, nebo mûl co fiíci, byl velmi pûknû sly‰et.

Zvolené téma „Statky a jejich obyvatelé“ bylo – zdá se – dobfie zvoleno. Historická fakta by-la proloÏena i „nehistorick˘mi“ pfiíbûhy a tak jsme mûli moÏnost dozvûdût se i mnohé historkypfiímo od potomkÛ nebo znám˘ch. I fotografie vypovídaly o tom, jak se lidé bavili, jak slavilisvátky a podobnû.

Dal‰í besedu v tomto stylu plánujeme aÏ na duben a téma jsme zvolili „Chalupy a Ïivnosti“.Vãas dáme vûdût termín.Kromû toho chceme otevfiít Spoleãensk˘ klub OÚ pro v‰echny zájemce o neformální setká-

ní, vytvofiit jak˘si klub pro lidi (nechci zámûrnû fiíkat pro dfiíve narozené), ktefií si chtûjí popo-vídat se sousedem, ãi znám˘m. Pro zaãátek navrhuji 1x za 14 dní a to kaÏdou sudou stfiedu od16 hodin. A zaãneme hned 5. bfiezna, dal‰í termín je pfiedvelikonoãní a to by mohlo b˘t velmizajímavé. ZáleÏí jen a jen na Vás, zda vyuÏijete na‰i nabídku.

Dal‰í setkání seniorÛ i s harmonikou pana Zahradníãka máme plánované na stfienu 19. dub-na od 16 hodin.

No a 30. dubna Vás zveme na tradiãní pálení ãarodûjnic a to jako vÏdy bude u hasiãárny.A to uÏ bude jaro, tak si ho pûknû uÏívejte. O.H.

CO SE U NÁS

DùJE

OO

V roce 2005 skonãil projekt realizovan˘Státním zdravotním ústavem, kter˘ sledo-val kvalitu ovzdu‰í v men‰ích obcích – nej-hor‰í kvalita ovzdu‰í byla v obcích, kde jeve v˘znamné mífie spalováno hnûdé uhlí.Ministerstvo Ïivotního prostfiedí ve svékoncepci Národního programu sniÏováníemisí âR pfiipravuje novelu zákonao ovzdu‰í, kde budou stanoveny emisnía technické parametry pro domácí spalova-cí zdroje. Spalovací zafiízení, která nebudoulimity splÀovat, nebudou moci po 1.lednu2014 b˘t pouÏívána.ZároveÀ mají do roku2014 zmizet z trhu nekvalitní paliva.

Vzhledem k tomu, Ïe strana Zelen˘chmá zastoupení ve vládû a Ministerstvo ÎPfiídí, je skuteãnû velmi pravdûpodobné, Ïese v˘‰e uvedené podafií uvést do Ïivota a jetfieba se na zmûny pfiipravovat uÏ teì.

Ministerstvo zároveÀ pfiipravuje novédotaãní tituly, které se budou t˘kat i jed-notliv˘ch domácností, coÏ by mohlo pod-statnû urychlit pfiechod ke „zdravûj‰ímuvytápûní“.

Závûrem bych chtûla opût pfiipomenout,Ïe vzduch v Pfiezleticích d˘cháme v‰ichnistejn˘ a Ïe ti, ktefií si stále myslí, Ïe dout-nání hnûdého uhlí ãi spálení odpadkÛ „je-jich“ vzduch neotravuje a tudíÏ se jich to

net˘ká, se hluboce m˘lí. Ono nakonec u‰et-fiení penûz na pofiízení a provoz plynovéhotopení se nakonec mÛÏe promítnout do pe-nûz nutn˘ch na léãení tfieba jen alergií ãiastmatu. A proã?!

Pfiem˘‰lejte, prosím, uÏ teì o pfiechoduna ekologiãtûj‰í a zdravûj‰í zpÛsob vytápû-ní! Neãekejte aÏ na dobu, kdy bude záko-nem zakázáno spalovat nekvalitní a zdraví‰kodlivé palivo.

PÉâE O STROMYJistû jste zaznamenali, Ïe v prosinci po-

kraãovala péãe o pfiezletické stromy. Bylypokáceny nemocné a pfiestárlé topoly ãerné,a to za „hasiãárnou“ a za tenisov˘mi kurty,u kter˘ch hrozilo zlámání vûtví a dokoncevyvrácení.

Pracovníci specializované firmy odstra-nili také vûtve na lípû na Dolní návsi, kterérostly do drátÛ elektrického vedení a hrozi-lo nebezpeãí jeho po‰kození.

Odborná zahradnická firma provedlanutn˘ fiez javorÛ na silnici do Vinofie a ná-slednû vysadila dva javory nové – pÛvodníbyly na jafie loÀského roku zniãeny pfii noã-ní dopravní nehodû.

ZároveÀ stejná firma kompletnû o‰etfiila„lipovou alej“ ve Ctûnicích na hranici na-

‰eho katastru – vyvázání a úprava korunstromÛ, vytvofiení zálivov˘ch míst u kaÏdélípy, dosazení nov˘ch lip na místo uschl˘chãi jinak po‰kozen˘ch. Doufáme, Ïe se po-dafiilo stromy natolik o‰etfiit, Ïe budou rÛsta vytváfiet jedno z dal‰ích míst v Pfiezleti-cích, kam budou lidé rádi chodit na pro-cházky. Lâ

KOMISE PROSPRÁVU OBCE

Pracovníci OÚ po skonãení hlavních v˘-kopov˘ch prací v obytné ãásti Pfiezletic roz-váÏejí „multikárou“ drobn˘ ‰tûrk a zasypá-vají nejvût‰í v˘moly v ulicích. Zatím jemoÏné fiíct, Ïe i po de‰tích zÛstává ‰tûrk namístû a snad toto provizorní fie‰ení nûjakoudobu bude slouÏit ke spokojenosti nás v‰ech.

Vzhledem k leto‰ní mírné zimû dokázalap.¤achová pfiesvûdãit Správu a údrÏbu sil-nic Stfiedoãeského kraje, aby svou „nevyu-Ïitou“ kapacitu nasmûrovala na silniciz Pfiezletic na âakovice a koneãnû ofiezalavûtve, vykácela uschlé stromy a kompletnûvyãistila oba pfiíkopy jak od kefiÛ a náleto-v˘ch dfievin, tak i od odpadkÛ. Apelujemezde na v‰echny, kdo ãtou nበObecní zpra-vodaj, aby neodhazovali odpadky z aut natéto, ale i jakékoliv jiné silnici. I¤

76

T¤ÍDùNÍODPADÒ

Jak jsme avizovali v minul˘ch ãíslechObecního zpravodaje, nechali jsme roz‰ífiitpoãet stanovi‰È na tfiídûn˘ odpad. Vzhledemk tomu, Ïe jsoukontejnery pravi-delnû plné, mÛÏemedoufat, Ïe v‰em li-dem z okolí pomá-hají lépe a úãelnûjitfiídit recyklovatelnéodpady ve své do-mácnosti.

Chtûla bych zdepfiipomenout, Ïejsme zku‰ebnûumístili na Hornínáves kontejner naBÍLÉ SKLO. Bohu-Ïel firma A-S-Anedokázala kontej-ner polepit sprá-vnou nálepkoua pouÏitá nálepkaSMùSN¯ ODPADcelkem oprávnûnûzlákala lidi vyhazovat sem normální odpad.Firma ASA nûkolikrát pfiislíbila pfii vyváÏe-ní tfiídûného odpadu vylepit nálepku sprá-vnou, ale ani po 3 mûsících urgování se ne-podafiilo kontejner správnû oznaãit. Omlou-vám se zde za chybu, které vedla k tomu,Ïe se nûktefií spoluobãané pozastavovalinad tím, Ïe si mají sami platit poplatek zapopelnici a obec pfiitom nechá umístit kon-tejner na smûsn˘ odpad na Horní návsiv podstatû zdarma.

Zaãátkem února jsem nechala „zku‰eb-ní“ kontejner na bílé sklo odvézt pryãz Pfiezletic a s firmou ASA je domluveno,Ïe bûhem mûsíce bfiezna vymûní zelenékontejnery na barevné sklo za zelen˘ zvon(opût barevné sklo) a na v‰ech stanovi‰-tích umístí zároveÀ zvon bíl˘ (ãiré sklo).Zvony mají pouze otvory na jednotlivéláhve, tudíÏ se do nich nemÛÏe vhazovatobjemn˘ odpad (jak je nûkde zvykem).Tfiídûním skla na bílé a barevné se sníÏíi ãetnost vyváÏení, ãímÏ by mohly obcipoklesnout náklady za vyváÏení kontej-nerÛ na tfiídûn˘ odpad.

V dne‰ním ãísle zmíním jen celkovouodmûnu za tfiídûn˘ odpad ve 4.ãtvrtletí ro-ku 2007, která byla 22 719,30 Kã. Bohu-Ïel v˘‰e odmûny stále nedosahuje v˘‰enákladÛ na odvoz tfiídûného odpadu (ta jeve stejném období cca 31 000,-Kã), coÏ jedáno zejména nedostateãn˘m správn˘mvyuÏitím kapacity kontejnerÛ. Dokud sebudou do jednotliv˘ch nádob dávat od-padky jiné ãi se nebude fiádnû zmen‰ovatjejich objem (se‰lapané plastové láhve,roz‰lapané kartonové krabice, atd), bude

se stále zvy‰ovat rozdíl mezi nákla-dy a odmûnou. A to je ‰koda.

Koncem loÀského roku skonãila soutûÏStfiedoãeského kraje „My tfiídíme nejlépe“.BohuÏel se Pfiezletice opût ve v˘sledkovélistinû neobjevily – pr˘ nastala chyba pfiizpracování dat. Pfiesto jsem s organizátorysoutûÏe domluvená, Ïe se pokusí dodateã-nû porovnat v˘sledky tfiídûní odpadÛ

v Pfiezleticích s ostatními obcemi, aby-chom mûli alespoÀ pfiehled o tom, na ja-kém místû bychom se b˘vali mohli pohy-bovat. Snad se to podafií.

V podzimním ãísle Obecního zpravoda-je jsme uvefiejnili fotografii pana místosta-rosty (zde musím zdÛraznit, Ïe oti‰tûní fo-tografie sám osobnû schválil, ba co víc na-vrhl i spojení fotografií dvou, aby efektbyl co nejlep‰í!), kterak zviditelÀuje Pfie-zletice v Chorvatsku vãetnû vztahu obyva-tel na‰í obce k likvidaci odpadkÛ. OpusÈ-me ale civilizovanou Evropu a podívejmese tentokrát do Afriky. Uvûdomûlost k ãis-totû svého okolí a dÛsledné tfiídûní odpad-kÛ je jiÏ zakofienûno i mezi domorodkamikmene Himbo na severu Namibie u hranics Angolou. Zde ochotnû, pouze za úplatek10 plastov˘ch náramkÛ, zapózovalyi s dûtmi na zádech (správná „zelená“ v˘-chova jiÏ od raného dûtství) pro ãtenáfiena‰eho Obecního zpravodaje.

HNùDÉ UHLÍ – NEJVùT·Í„ZABIJÁK“ âISTÉHO VZDUCHU

¤ada lidí se na mne obrací s tím, jak bu-de komise Ïivotního prostfiedí fie‰it pro-blém „zamofiování“ okolí hust˘m smradla-v˘m d˘mem z komínÛ v tûch domech, kdese topí pevn˘mi palivy. Pfii pfievládajícízimní inverzi a poloze ãásti na‰í obcev „ìolíku“, staãí skuteãnû jeden ãadící ko-mín a ãtvrtina obce nemÛÏe doma otevfiítokno, aniÏ by si domÛ pustila místo ãer-stvého vzduchu neuvûfiiteln˘ zápach z ne-dostateãnû shofielého hnûdého uhlí.

A problém je to skuteãnû velk˘ a pot˘-

ká se s ním naprostá vût‰ina obcí, kde (aãjsou obce plynofikovány) stále domácnos-ti pouÏívají kamna ãi kotle na pevná pali-va. Je to pochopitelné zejména pfii sou-ãasném nastavení cen za energie, kdyhnûdé uhlí je stále tím nejlevnûj‰ím zdro-jem tepla. Nûco je tady sakra ‰patnû!! Bo-huÏel v‰ak z toho musíme vycházet a sna-Ïit se najít nûjaké fie‰ení.

Je potfieba stále znovu a dokola vysvût-lovat a pfiesvûdãovat ty, ktefií z jak˘kolivdÛvodÛ (finanãní jsou bohuÏel ty nejdÛle-Ïitûj‰í) topí pevn˘mi palivy, aby udûlaliv‰e pro to, aby hofiení a spalování uhlíbylo co nejdokonalej‰í. Nedokonal˘mspalováním unikají do ovzdu‰í velmi ne-bezpeãné a v naprosté vût‰inû rakovino-tvorné látky, které napadají skuteãnû cel˘lidsk˘ organismus. Nejvût‰ím „zabijá-kem“ jsou prachové ãástice PM 10 a PM2,5. Jsou vÏdy ovlivnûny zdrojem, ze kte-rého pocházejí, vÏdy jde o smûs látek(napfi. polycyklické aromatické uhlovodí-ky, kovové páry), která souãasnû pÛsobíjako nosiã pro dal‰í ‰kodliviny. Jemnéãástice PM 2,5 pronikají aÏ do plicníchsklípkÛ, kde v˘raznû pfiispívají ke vznikuchronick˘ch respiraãních onemocnûnía pfii dlouhodobém pÛsobení podstatnûovlivÀují vznik rakoviny.

Zde se pfiedem omlouvám, ale nejsemodborník na chemické reakce a chemii vÛ-bec a mohu se ‰patnû vyjádfiit, ale pokusímse zde interpretovat informace (Proã vÛbecdochází ke zneãi‰Èování ovzdu‰í z lokál-ních topeni‰È?) od odborníka z âeské in-spekce ÎP âR:

V prvé fiadû je to spalování fosilníchpaliv, zejména nekvalitního hnûdého uhlí,a následné vypou‰tûní jedovat˘ch emisído okolí.

Druh˘ problém b˘vá se ‰patnou velikos-tí potfiebného kotle v domácnosti. V na-prosté vût‰inû jsou tyto kotle pfiedimenzo-vané, coÏ zpÛsobuje to, Ïe se po pfiiloÏenído neplnû rozpáleného topeni‰tû zaãneoheÀ dusit a hofiení neprobíhá tak jak má.âímÏ se v koufii tvofií látky, které by v Ïád-ném pfiípadû nemûly do ovzdu‰í unikat.Nejvût‰í problémy se zneãi‰tûn˘m ovzdu-‰ím jsou v období, kdy není venku velká zi-ma a kamna jen tak vlaÏí. Pfiidá-li se nad-hodnocená velikost kotle, je potfieba sku-teãnû vytvofiit takové podmínky, aby kam-na dostateãnû hofiela a táhla.

Klasická pracovní doba od rána do od-poledne ve vût‰inû pfiípadÛ nutí zatápûtv kamnech po návratu z práce. A je tu tfie-tí problém. Odpoledne dochází ke zmûnámv proudûní vzduchu, tlaãí se smûrem k ze-mi (ráno naopak proudí smûrem vzhÛru)a velmi negativnû ovlivÀuje rozptylováníkoufie do ovzdu‰í. Je potfieba s tímto poãí-tat a kamna roztápût intenzivnû a dobu po-tfiebnou ke správnému roztopení kotle conejvíce zrychlit.

Dûtsk˘ karnevalNic nového pod sluncem. Loni 15 dûtí, letos 14 dûtí a to je‰tû 4 by-

ly pfiespolní. Chvílemi jsem mûla pocit, Ïe je to karneval pro dospûlé,protoÏe témûfi kaÏdé dítû mûlo doprovod a nûkteré i víceãetn˘, coÏ by-lo jenom dobfie. Nic to ale nemûní na faktu, Ïe karneval byl – alespoÀpodle mého mínûní - vydafien˘. Dûti se pobavily, zatanãily si a odneslysi drobné dáreãky. K velké radosti dûtí si i dospûlí zkusili nûkteré sou-tûÏní discipliny a kdyÏ pak tancoval kdo mûl nohy, dûdeãky a babiãkynevyjímaje, mûla jsem dobr˘ pocit, Ïe na‰e snaÏení nebylo zbyteãné.Chci jen fiíci, Ïe to stojí za to, cokoliv udûlat i pro tûch pár dûtí, ktefií nana‰e akce chodí, i kdyÏ reÏie je stejná pro 15 dûtí jako pro 30. Budemevytrvalí, tfieba se bl˘skne na lep‰í ãasy. O.H.

KULTURAVeãer pro

Karla Ha‰leraMezi Vánoãními svátky nás prostfiednic-

tvím Divadla ve Tfii, konkrétnû pana ·imonaPeãenky, nav‰tívil pan Karel Ha‰ler. A takkdo si chtûl prodlouÏit vánoãní pohodu, pfii-‰el ve ãtvrtek 27. 12. do Klubu OÚ na hu-debnû literární pásmo o Karlu Ha‰lerovi.

Popravdû fieãeno, úãast nijak pfiekvapující,pfii‰li právû ti, které jsme oãekávali. Ale zatonebyli zklamaní. Pan Peãenka hlasem „jakozvon“ zazpíval Ïivû písniãky Karla Ha‰lerav pÛvodních verzích, to znamená tak, jak jenapsal sám autor, a které dnes známe jiÏ

v upraven˘ch podo-bách. Písnû bylyprokládány zajíma-v˘m vyprávûnímz autorova Ïivota.Nakonec si zazpí-val „velk˘ smí‰en˘sbor“ známé písniã-ky a to k oboustran-né spokojenosti.

Dûkujeme v‰emza náv‰tûvu a tû‰í-me se na dal‰í.

O.H.

sobota16. února 2008

Îivotní prostfiedíZPRÁVY Z KOMISÍ