Je česká škola spravedlivá? Zkušenosti a očekávání žáků

David GregerPedF UK v Praze

Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Ústav pedagogických věd FF MUNI, Brno 29. 4. 2010

Obsah prezentace1. Spravedlivý vzdělávací systém nebo férová

škola???2. Představení výzkumů spravedlivosti3. Spravedlivost – principy a kritéria4. Očekávání žáků a realita (jak by to mělo

být a jak to „vidíme-máme“)5. Ukázka dvou témat: Spravedlivost

hodnocení žáků, spravedlivost přístupu učitelů k žákům

6. Diskuse

(1) Spravedlivost – škola nebo systém?

equality vs. equityrovnost spravedlnost/

spravedlivost- srovnatelnost - ekvivalence- objektivní srovnáníkvality a/nebo kvantity bez morálních soudů- objektivní posouzení nerovnostíkoncept spíše sociologický – vzdělanostní nerovnosti

- morálně-etické posouzení nerovností;- hodnotové posouzení- normativní dimenze- koncept vlastní politické filozofii – teorie spravedlnosti (J. Rawls, A. Sen, M. Walzer, R. Nozick aj.)

(1) Spravedlivost – škola nebo systém? „Objektivní“ vzdělanostní nerovnosti

(znevýhodnění) jsou často nepociťované a naopak (BFLPE), referenčním rámcem je škola, zkušenost žáka, ne systém.

Škola nemůže kompenzovat společnost (B. Bernstein), nebezpečí efektivity školy – změna je v moci školy a když to nedělá, je to její chyba.

Může být férová škola v nespravedlivém systému?

(1)Výzkumy – Equity Pilot Surveyžáci 8. ročníku ZŠ a VG, rok 2005

  N škol N tříd N žáků N učitelů

ČR 41 50 1146 382

Belgie 36 72 1632 121

Francie 37 74 835 80

Španělsko 30 39 1121 48

Itálie 40 40 819 168

Velká Británie 25 x 1026 x

(1)Výzkumy – Equity Survey IIžáci 9. ročníku ZŠ a VG, rok 2007

N žáků Percent

Belgie 1608 12,8

Česká republika 1512 12,0

Francie 3627 28,8

Itálie 2992 23,8

Anglie 2836 22,6

Total 12575 100,0

(1)Výzkumy – Equity Survey IIžáci 9. ročníku ZŠ a VG, rok 2007 Hlavní výstupy:Orbis scholae 2/2008 viz

www.orbisscholae.czGorard, S.; Smith, E. The impact of

school experiences on students’ sense of justice.

Kniha: Gorard, S.; Smith, E.; Benadusi, L.;

Demeuse, M.; Greger, D.; Meuret, D. Equity in Education: An International Comparison of Pupil Perspectives. Palgrave Macmillan, 2010. 256 s.

(1) Nejčastější kritéria/principy spravedlivosti dle sociálních skupin (Kellerhals et al. 1997)

Zásluhy(merit)

Rovnost podmínek(všem stejně)

Uznání(respekt)

Potřeby

-vyšší SES- muži

- nižší SES- menšiny

- ženy - ženy- nižší SES

(1) Nejčastější kritéria/principy spravedlivosti dle žákovských sub-populací (Dubet 1999, EGREES 2005)

Zásluhy(merit)

Rovnost podmínek(všem stejně)

Uznání(respekt)

Potřeby

-vyšší SES- muži

nadprůměrní žácistředoškoláci

- nižší SES- menšiny

slabší žáci

základní škola

- ženy

slabší žáci

- ženy- nižší SES

slabší žáci

(1) Kritéria spravedlivosti pro různé oblasti (Sabbagh et al. 2006, návaznost na M. Walzera 1983, EGREES 2005, Friant 2008)Oblasti (sféry) spravedlnosti

Jaké principy dle žáků škola užívá

Jaké principy dle žáků by škola měla užívat

Právo na (přístup ke) vzdělání

Rovnost (všem stejně)

-

Selekce/výběr žáků do škol, tříd

Zásluhy, někdy i potřeby (pozitivní diskriminace)

Zásluhy

Vyučování a učení (výuka ve třídě)

Zásluhy a potřeby Rovnost a potřeby

Vztah učitel – žák ??? Odměny: rovnostTresty: Dle zásluh

Hodnocení žáků Zásluhy Zásluhy

Spravedlivost

v přístupu učitelů k žákům

Příklad: Aby byla ZŠ/SŠ spravedlivá, musejí se její učitelé

Chlapci Děvčata Nadaní Ž Slabší Ž VŠE

… věnovat všem žákům stejně

63%71%

64%74%

68%79%

44 %64%

63%73%

… věnovat více nadaným žákům

2%10%

1%8%

2%12%

2%11%

2%9%

… věnovat více slabším žákům

35%19%

35%18%

30%9%

54%25%

35%18%

Nesoulad kritérií a hodnocení systému

Mají se učitelé chovat lépe k pilným žákům? Ne, ale dělají to.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Nesouhlas Ani souhlas aninesouhlas

Souhlas

Žáci chtějí: Učitelé by seměli nejlépe chovat kpilným žákům.

Žáci mají: S pilnými žákyse zpravidla jednalonejlépe.

Scénář/vignettes: Slabší čtenář, pomoc učitele na úkor

ostatních?

Petra je slabší čtenář a dělá ji problém držet krok s ostatními spolužáky ve třídě. Paní učitelka tak musí Petře více pomáhat a věnuje ji hodně času. Občas musejí ostatní žáci čekat než paní učitelka vysvětlí něco Petře a přijde pomoci i jim.

1. Petra potřebuje více pomoci, proto je spravedlivé, když se jí paní učitelka věnuje více.

2. Paní učitelka by měla věnovat všem žákům stejně času. Není spravedlivé, že ostatní musejí čekat až paní učitelka pomůže Petře.

Země

1. Fér 2. NEfér

ČR 82% 18%

BEL 71% 29%

UK 41% 59%

FRA 69% 31%

ITA 73% 27%

Nesoulad kritérií a hodnocení systému

Žáci chtějí být respektování učitelem a toho se jim (dle jejich pohledu) nedostává.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Nesouhlas Ani souhlasani nesouhlas

Souhlas

Žáci chtějí: Učitelé by mělirespektovat a vážit sinázorů žáků, i když s nimisami nesouhlasí.

Žáci mají 1: Učitelé sivážili a respektovalinázory žáků, i když s nimisami nesouhlasili

Žáci mají 2: Učitelé sivážili a respektovali můjnázor, i když s ním saminesouhlasili.

Spravedlivost a respekt v přístupu učitelů k žákům – sotva půlka spokojena Equity 2005: S tvrzením, že učitelé si váží a

respektují každého žáka souhlasí jen 52% žáků Equity 2007: Učitelé se ke mně chovali vždy

spravedlivě (souhlas 35 %, u slabších žáků jen 11%);

Moji učitelé jsou spravedliví (48% souhlas), Celkově lze říci, že škola je spravedlivá (52%

souhlas). Učitelé mají mezi žáky své oblíbence (76%

souhlas, ostatní země kolem 60%) Ve třídě se jednalo se všemi žáky stejně (34%

souhlas)

Spravedlivost a respekt v přístupu učitelů k žákům – volné výpovědi žáků Aby učitelé neponižovali slabší žáky! Na některých předmětech by se mělo slabším žákům

více věnovat a ne je přehlížet. Učitelky nám bez důvodu nadávají do blbců a debilů!!!

Lepším žákům říkají zdrobněle, např. Terezko, Markéko…

Někteří učitelé dodržují spravedlnost, váží si všech žáků, ale naopak někteří (není jich moc) si vyberou pár žáků, které si oblíbí a několik chudáků, na které si zasednou.

Neměli by se někteří učitelé povyšovat nad žáky, zejména jedna naše učitelka!

Někteří učitelé jsou fajn, ale jiní po nás někdy hází klíče, křídu, tahají za uši a za vlasy … Velice se mi to hnusí.

Spravedlivost

hodnocení /známkování žáků

Nesoulad kritérií a hodnocení systému

Žáci souhlasí s tím, že by známky měly reflektovat jejich výkon (zásluhový princip), a (byť v o něco menší míře)

tomu tak je.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Nesouhlas Ani souhlas aninesouhlas

Souhlas

Žáci chtějí: Známky žákůby měly odpovídat kvalitějejich práce.

Žáci mají:Mé známkyzpravidla odpovídalykvalitě mnou odvedenépráce.

Nesoulad kritérií a hodnocení systému

Žáci souhlasí s tím, že by učitelé měli při hodnocení žáka zohledňovat i jeho úsilí a také to učitelé dle nich dělají

(zásluhový princip = výkon + úsilí).

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Nesouhlas Ani souhlas aninesouhlas

Souhlas

Žáci chtějí: Známky žákůby měly odpovídat tomu,jak moc se žáci snaží.

Žáci mají: Mé známkyzpravidla odpovídaly tomu,jak moc jsem se snažil/a.

Scénář/vignettes: Slabší čtenář, pomoc učitele na úkor

ostatních?Honza trávil nad domácím úkolem

celý večer. Správné odpovědi vyhledával na internetu a zapisoval je svými vlastními slovy. Jeho spolužák Petr oproti tomu pouze v rychlosti naškrábal několik odpovědí pro domácí úkol ráno v autobuse cestou do školy. Po oznámkování úkolu dostal Honza horší známku než Petr.

1. Není spravedlivé, že Honza dostal horší známku, když se tolik snažil.

2. Petr je určitě chytřejší než Honza, proto je spravedlivé, že dostal lepší známku, i když se tak moc nesnažil.

Země 1. NEFér

2. Fér

ČR 60% 40%

BEL 61% 39%

UK 61% 39%

FRA 69% 31%

ITA 66% 34%

Spravedlivost hodnocení žáků –

spokojená většina Equity 2005: 68% říká, že učitelé známkují

spravedlivě (60% slabších a 72% výborných žáků) Equity 2007: Žáci dostávají známky, jaké si

zaslouží (60%, resp. 51% u slabších žáků) Přesto však vybrané příklady nespravedlivosti

hodnocení:Kritika nesprávného normativního hodnocení:

Jen v jednom případě mi nepřijde spravedlivé porovnávání písemek a následně určování jejich známek podle nejlepšího testu. Potom ti, co nepíší základní inf. nemají na ty, co vše píší do detailů. (dívka, prům. žákyně, VG)

Snaha o objektivizaci zkoušení a omezení vlivu (nadržování) učitele:

Myslím, že škola není vždy spravedlivá a ne vždy měří stejným metrem. Hodně záleží na učiteli, který nás daný předmět učí. Základem si myslím, že by se měly psát pouze testy s různými možnostmi a za určitý počet bodů by byla určitá známka, tím by se zamezilo nadržování určitým žákům. Dále by se měl na vysvědčení promítnout jenom průměr a ne chování. Když někdo zlobí, má se to ukázat na jeho známce z chování a ne na ostatních, jak to ostatně bývá nejčastěji!

Spravedlivost hodnocení žáků –

spokojená většina

Škatulkování žáků a setrvalé hodnocení učitelem bez ohledu na výkon/snahu :

Nelíbí se mi, když si učitelé na někoho zasednou! Je to nespravedlivé! I když oni tvrdí, že to tak není! Taky se mi nelíbí, když někomu nadržují. Např. u nás je jedna holka, která se zhoršila, ale učitelé jí nadržují, protože je to jejich miláček, a protože předtím měla dobré známky! Navíc někteří učitelé si nejsou schopni žáka vyslechnout!!!

Učitelé si nevšímají zlepšení a snahy!Nadržování dívkám (resp. určitým skupinám žáků)?:A že je holkám nadržováno – když se rozbrečí kvůli

špatné známce, nedostane ji. To je nefér!

Spravedlivost hodnocení žáků –

spokojená většina

Spravedlivost

diskuse

Děkuji za pozornost!!!

(2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal

educational opportunities)

1) Rovnost v přístupu (equality of access/opportunity)

Všichni mají mít stejnou šanci dosáhnout určitého (stupně) vzdělání. Záleží pouze na schopnostech žáků, nikoliv na faktorech askriptivní povahy (SES, gender, aj.)

(2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal

educational opportunities)

2) Rovnost podmínek (equality of treatment/means)

Všichni žáci mají mít srovnatelné podmínky vzdělávání. srovnatelné materiální zázemí (normativ na žáka, učebnice, počítače, velikost tříd, kvalitu učitelů atp.), ale také např. sociální složení třídy (žáci různých schopností, SES, atp.)

(2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal

educational opportunities)

3) Rovnost výsledků(equality of achievements/results)

Dosažení funkčního minima pro všechny (základní znalosti, dovednosti a kompetence). Nedosažení funkčního minima je chyba systému, nikoliv chyba žáka – oprávněnost pozitivní diskriminace.