jabok, etf 2013 michael martinek · těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální,...

Jabok, ETF 2013

Michael Martinek

2 Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Strany

• Sýrie Syrské ozbrojené síly •milice Šabiha •Hizballáh Podpora:

• Írán • Irák • Rusko •Čína

•Syrská opoziční koalice Syrská svobodná armáda Podpora: Turecko, Saúdská Arábie, Katar, Egypt, Libye, Spojené arabské emiráty Mudžahedíni: an-Nusrá Podpora: Saúdská Arábie, Katar, Egypt, Libye, Hamás Syrští Kurdové •Strana demokratického svazu (PYD) •Kurdská národní rada (KNC) •Jednotky lidové ochrany (YPG) •Kurdská demokratická strana Sýrie (KDPS) Podpora: Kurdská strana pracujících (PKK), Strana svobodného Kurdského života (PJAK), Irácký Kurdistán Izrael (pohraniční střety, letecké údery)

- 100 000 zabitých celkově dle odhadu OSN - 59 648 zaznamenaných úmrtí dle OSN - 2,5 milionu vnitřně vysídlených dle Červeného kříže - 711 633 – 862 819 uprchlíků v zahraničí dle OSN



Zelená: Města pod kontrolou syrské vlády

Černá: Města pod kontrolou opozice nebo kurdských sil

Modrá: Pokračující konflikt/nejasná situace

Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013 6

Aspekty občanské války v Sýrii Ekonomický: nízký HDP, špatně fungující

hospodářství

Sociální: velké sociální rozdíly, vysoká míra chudoby

Politický: autoritářský režim, touha po svobodě a demokracii

Náboženský: provládní náboženské menšiny (alávité, šíité, křesťané), protivládní většina (sunnité)

Mezinárodní: boj velmocí o rozšíření sféry vlivu


Sociální politika na Jaboku/ETF 1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM)

2. semestr – sociální správa (IP)

3. semestr – systém sociálního zabezpečení v ČR (IP)

4. semestr – sociální politika v mezinárodním kontextu (MM): Základní orientace v mezinárodní politice

Globální sociální situace, rozvojová pomoc

Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO…)

Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální politika

Požadavky: test znalostí z mezinárodní politiky

souborná ústní zkouška z celého předmětu – leden, pouze prezenční studium


Sylabus předmětu Sociální politika v mezinárodním kontextu Globalizace, stav současného světa

Globální sociální problémy, rozvojová pomoc

Organizace spojených národů

NATO

Rada Evropy, OBSE, OECD

Evropská unie: vznik a historie, současná organizace a fungování

Evropská unie: jednotlivé politiky

Evropská unie: sociální politika


Literatura Základní:

KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal, 2007.

BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita, 2000.

Doporučená:

BRDEK, M.; JÍROVÁ, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia, 1998

BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002

ČERNÁ, J., VACÍK, A., Politika sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2005.

EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010

FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002

HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001

TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996

TOMEŠ, FESTA, NOVOTNÝ a kol., Konflikt světů a svět konfliktů. Praha : P3K, 2007.

Základní internetové zdroje:

Ministerstvo zahraničních věcí ČR: www.mzv.cz

Evropská unie: www.europa.eu

Organizace spojených národů: www.osn.cz


http://www.worldometers.info/

Výběrový předmět Aktuální otázky rodinné politiky

Test všeobecného rozhledu v mezinárodní politice


Státy a mezinárodní právo Mezinárodní právo je souhrn právních pravidel, které upravují

vzájemné vztahy rovných států a jiných subjektů a stanoví oprávněné způsoby jejich chování v rámci mezinárodního společenství. Jeho protipólem je právo vnitrostátní, které platí vždy v rámci toho kterého státu.

Základním subjektem mezinárodního práva je stát. Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout,

soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím)

a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci, a to jak

vnější, tak vnitřní. Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a

bezpečnostní sbory (policii).


Druhy států

podle suverenity svrchované státy nesvrchované (závislé) státy

podle způsobu vlády (zdroje moci) demokratické státy - na principech

(nepřímé) zastupitelské nebo přímé demokracie

nedemokratické

podle hlavy státu (státní formy) teokracie monarchie republika

podle způsobu výkonu státní moci centralizované státy decentralizované státy (subsidiarita)

podle uspořádání státu unitární stát federace konfederace

podle vztahu k náboženství konfesní sekulární

podle idejí národní stát – národ má výsadní

postavení (Albánie, Řecko) občanský stát – všichni občané státu

mají stejná práva, bez ohledu na příslušnost k národu (Francie, USA)

podle složení obyvatelstva národní stát – většinu obyvatelstva

tvoří jeden národ, menšiny nepatrné (Dánsko, Norsko)

státy s národnostními menšinami – obyvatelstvo tvoří většinový národ, ale i významné menšiny (Albánie, Česko, Slovensko)

Státy více národů, typicky federativní – ve státu žijí dva a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA)

Zvláštním případem státních celků jsou personální unie (společný panovník více států).


V současné době existuje 194 nezávislých států, všechny (kromě Vatikánu) jsou členy OSN.


Globální ekonomická a sociální situace Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena

velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského.

Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie).

Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje: Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní

Asie

Evropské a asijské postkomunistické země

Latinská Amerika

Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ

Jihovýchodní Asie a Oceánie

Subsaharská Afrika


Státy světa podle HDP na obyvatele


Současný svět

Státy podle HDP (v bilionech dolarů):

1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené

království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4

Státy podle počtu obyvatel (v milionech):

1. Čína: 1 400

2. Indie: 1 200

3. (EU): 500

4. USA: 310

5. Indonésie: 250

6. Brazílie: 200

7. Pákistán: 180

8. Bangladéš: 160

9. Nigérie: 150

10. Rusko: 140

Státy podle rozlohy (v km2):

1. Rusko 17 075 200

2. Kanada 9 976 140

3. USA: 9 629 091

4. Čína 9 596 960

5. Brazílie 8 511 965

6. Austrálie 7 686 850

7. (EU): 4 200 000

8. Indie 3 287 590

9. Argentina 2 766 890

10. Kazachstán 2 717 300


Významné státy světa Rozloha (km²)

Počet ob. (mil.)

HDP (mld. USD)

HDP/ob. (USD)

Austrálie 7 686 850 22 930 45 587

Brazílie 8 511 965 200 1 600 8 220

(EU) 4 324 782 500 16 500 23 600

Čína 9 596 960 1 400 5 300 3 678

Indie 3 287 590 1 200 1 300 1 031

Indonésie 1 860 360 250 550 2 329

Japonsko 377 930 130 5 100 39 731

Kanada 9 976 140 35 1 400 39 669

Mexiko 1 964 375 110 900 8 135

Rusko 17 075 200 140 1 230 8 694

USA 9 629 091 310 14 300 46 381

Svět 148 940 000 7 000 58 130 11 000 Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013 18

Střet civilizací (Samuel Huntington)


Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace.

Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...).

Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká).


Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie.

jabok, etf 2013 michael martinek · těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální,...

Documents